„optimalizace nakládání s kaly z komunálních ...€¦ · 2.1 celková produkce kalů z...
TRANSCRIPT
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
1
„Optimalizace nakládání s kaly z komunálních
čistíren odpadních vod“
Oddíl I
Analytická část
Zpracovatel:
ECO trend Research centre s.r.o.
Na Dolinách 36
147 00 Praha 4
říjen 2015
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
2
Obsah 1. Úvod ................................................................................................................................................ 4
2. Analýza produkce a jednotlivých způsobů nakládání s kaly z ČOV včetně prognózy ...................... 6
2.1 Celková produkce kalů z čištění odpadních vod ...................................................................... 7
2.2 Způsoby nakládání s kaly ....................................................................................................... 10
2.2.1 Celkové využití kalů ....................................................................................................... 11
2.2.2 Skládkování kalů ............................................................................................................ 22
2.2.3 Spalování kalů ................................................................................................................ 24
2.2.4 Jiné uložení .................................................................................................................... 26
2.3. Prognóza produkce kalů v ČR ................................................................................................ 27
3. Legislativní přehled ........................................................................................................................ 29
3.1 Legislativní přehled - CZ ......................................................................................................... 29
3.2 Legislativní přehled - EU ........................................................................................................ 42
3.3 Legislativní podmínky pro nakládání s kaly ve vybraných členských státech EU .................. 50
3.3.1 Legislativa vybraných členských států EU...................................................................... 57
4. Zhodnocení současného stavu vývoje a výzkumu v oblasti kalů z ČOV v rámci ČR a EU .............. 63
4.1 Stav výzkumu v ČR ................................................................................................................. 63
4.1.1 Projekty úzce související s náplní projektu .................................................................... 65
4.1.2 Projekty zaměřené na technologické inovace čistírenských procesů ........................... 81
4.1.3 Projekty zaměřené na nakládání s kaly ......................................................................... 84
4.1.4 Další příbuzné projekty .................................................................................................. 86
4.2 Projekty na úrovni EU ............................................................................................................ 87
4.2.1 Projekty úzce související s náplní projektu .................................................................... 89
4.2.2 Projekty zaměřené na nakládání s kaly ......................................................................... 90
4.2.3 Projekty zaměřené na technologické inovace čistírenských procesů ........................... 94
4.2.4 Další příbuzné projekty .................................................................................................. 95
5. Materiálové a ekonomické toky v kalových hospodářství v ČR .................................................... 97
5.1 Vznik a druhy kalu na ČOV ..................................................................................................... 97
5.2 Zpracování a nakládáni s kaly dle velikosti ČOV .................................................................. 101
5.3 Závěry a zjištění ................................................................................................................... 104
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
3
Přílohy:
Příloha č. 1: Seznam kódů zařízení pro nakládání s odpady
Příloha č. 2: Vybrané normy ČSN
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
4
1. Úvod
Hlavním cílem projektu je zpracování návrhu nejvhodnějšího způsobu nakládání s kaly z komunálních
čistíren odpadních vod v České republice, a to v souladu s požadavky Evropské unie a ČR a též s
ohledem na složení kalů z ČOV jak z hlediska odpadového a hnojivového potenciálu, tak z pohledu
ochrany zdraví. Součástí projektu je též analýza produkce a jednotlivých způsobů nakládání s kaly z
ČOV včetně minimálně 5-ti leté prognózy nakládání s grafickým vyhodnocením trendů a průběžné
sledování vývoje legislativy v EU (aplikace na půdu, způsoby využití kalů aj.).
Výsledkem bude jednoznačné doporučení konkrétního způsobu nakládání s kaly z ČOV na území ČR,
které nepovede k ohrožení životního prostředí a zdraví lidí s vyjádřením se k reálnému riziku
materiálového využití kalů jako odpadu. Dále je vhodné zabývat se v části projektu úvahou možného
zákazu aplikace kalů z ČOV do zemědělské půdy a zaměření se na možnost energetického způsobu
využití kalů z ČOV nebo na jiné způsoby nakládání. Vlastní výzkum kalů z ČOV by měl probíhat v
souladu se současným stavem vývoje a výzkumu v oblasti kalů z ČOV v ČR a také členských zemí EU.
Požadovaný obsah projektu dle zadávací dokumentace
a) Analýza produkce a jednotlivých způsobů nakládání s kaly z ČOV včetně minimálně 5-ti
leté prognózy pro budoucí období s grafickým vyhodnocením trendů;
b) Zpracování návrhu nejvhodnějšího způsobu nakládání s kaly z ČOV s ohledem na složení
kalů jak z hlediska odpadového a hnojivového potenciálu, tak z pohledu ochrany zdraví;
c) Úvaha možného zákazu aplikace kalů do zemědělské půdy a zaměření se na možnost
energetického způsobu využití kalů z ČOV;
d) Zhodnocení budování adekvátních technologií pro zpracování kalů z ČOV v daném
regionu, jehož základem budou reference obdobných projektů v EU;
e) Získání údajů z komunálních ČOV týkajících se složení kalů;
f) Získání nových výsledků a analýz kalů z ČOV v jednotlivých regionech ČR se zaměřením na
stanovení jejich znečištění rezidui farmak a PPCP, ale rovněž těžkých kovů, AOX, PCB a
PAU;
g) Vytvoření seznamu projektů zabývajících se problematikou kalů z ČOV;
h) Zhodnocení současného stavu vývoje a výzkumu v oblasti kalů z ČOV v rámci ČR a také
členských zemí EU.
Detailní návrh rozdělení jednotlivých částí
Analytická část
a) Analýza produkce a jednotlivých způsobů nakládání s kaly z ČOV
b) Prognóza produkce a identifikace hlavních trendů
c) Vytvoření seznamu projektů zabývajících se problematikou kalů z ČOV
d) Zhodnocení současného stavu vývoje a výzkumu v oblasti kalů z ČOV v rámci ČR a také v
členských zemích EU
e) Přehled legislativy nakládání s kaly v ČR a EU
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
5
f) Databáze ČOV v ČR
g) Obecný popis čistících procesů v komunálních ČOV
h) Získání údajů z komunálních ČOV týkajících se složení kalů
i) Získání nových výsledků a analýz kalů z ČOV v jednotlivých regionech ČR se zaměřením na
stanovení jejich znečištění rezidui farmak a PPCP, ale rovněž těžkých kovů, AOX, PCB a PAU
Hodnotící část
a) Celkové vyhodnocení provedených rozborů a analýz předchozí části
b) Vyhodnocení regionálních výsledků, analýza případných specifik
c) Formulace návrhů či požadavků na případné upřesnění datové části dle požadavků
zadavatele
Návrhová část
a) Zpracování návrhu nejvhodnějšího způsobu nakládání s kaly z ČOV s ohledem na složení kalů
jak z hlediska odpadového a hnojivového potenciálu, tak z pohledu ochrany zdraví
b) Úvaha možného zákazu aplikace kalů do zemědělské půdy a zaměření se na možnost
energetického způsobu využití kalů z ČOV
c) Zhodnocení budování adekvátních technologií pro zpracování kalů z ČOV v daném regionu,
jehož základem budou reference obdobných projektů v EU
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
6
2. Analýza produkce a jednotlivých způsobů nakládání s kaly z ČOV včetně prognózy
Parametry datových sestav
Analýzy byly zpracovány na základě vydefinovaného požadavku pro CENIA a následného předání
datových sestav. Parametry dotazu byly definovány následujícím způsobem:
Katalogové číslo odpadu: 190805 - Kaly z čištění komunálních odpadních vod
Kategorie odpadu: kategorie „O“ + „N“
Období: 2009 – 2013
Způsoby nakládání: Vlastní produkce + nakládání dle vybraných kódů nakládání
Lokalizace: Rozdělení dle jednotlivých krajů
Databáze: Data v pomocné databázi PDISOH
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
7
2.1 Celková produkce kalů z čištění odpadních vod
Celková produkce kalů v ČR byla z příslušné databáze CENIA vygenerována pro roky 2009-2013.
Produkce, jakožto i následující způsoby nakládání jsou rozděleny dle jednotlivých krajů a následně
sumarizovány do celkových množství příslušných kategorií odpadu. Produkce je nadále rozdělena dle
kategorie odpadu „O“ – ostatní a „N“ – nebezpečný. Pro získání lepšího přehledu jsou vybrané
tabulky přeneseny do grafů. Výstupy tabulek jsou komentovány dle významných trendů.
Tabulka číslo 1 zahrnuje celkovou produkci odpadu katalogového čísla 19 08 05 Kaly z čištění
odpadních vod ve všech krajích ČR. Hodnoty produkce jsou uvedeny v sušině (hlášení produkce kalů
z čištění odpadních vod probíhá v surovém stavu, až následně jsou tyto hodnoty přepočítávány na
sušinu). Mezi kraje s největší průměrnou produkcí tohoto druhu odpadu patří především Praha, což
je způsobeno produkcí odpadu ze stávající čistírny odpadních vod, která je největší v ČR, největším
počtem obyvatel ze všech krajů v ČR a největším množstvím obyvatel připojených k ČOV (100%).
Dalším krajem s velkou produkcí je Jihomoravský kraj (způsobeno opět vysokým počtem obyvatel
v tomto kraji, kteří jsou připojeni k ČOV – 95 %). Ostatní kraje jsou v průměru 10 - 14 tisíc tun za rok.
Nejmenší průměrná produkce Kalů z čištění odpadních vod je v kraji Karlovarském (cca 3 tis.t),
Pardubickém (cca 4 tis. t) a Libereckém (7 tis. t). Důvodem menších produkcí kalů je především nízký
počet obyvatel, velikost kraje a procento obyvatel připojených obyvatel k ČOV (Karlovarský kraj –
85%, Pardubický kraj 67% a Liberecký kraj 68%). Produkce tohoto odpadu za celou Českou republiku
má klesající trend.
Tabulka 1: Produkce kalů z čištění komunálních odpadních vod kategorie O v ČR v letech 2009 - 2013
Název kraje Produkce 190805, kategorie „O“ - množství (t)
2009 2010 2011 2012 2013
Hlavní město Praha 25 802,645 24 744,494 25 968,614 26 508,445 20 447,330
Středočeský kraj 14 282,021 18 135,684 14 984,091 20 637,024 15 413,461
Jihočeský kraj 11 308,946 11 819,733 8 777,496 10 093,873 9 500,196
Plzeňský kraj 11 354,593 9 749,754 8 085,017 8 180,054 7 965,508
Karlovarský kraj 5 531,711 2 868,402 3 638,181 3 405,214 3 184,887
Ústecký kraj 14 967,211 12 514,884 16 479,132 13 133,602 13 404,930
Liberecký kraj 6 939,949 9 021,739 8 743,349 7 180,806 6 901,916
Královéhradecký kraj 7 677,788 7 024,129 6 752,184 8 055,799 7 087,441
Pardubický kraj 3 446,193 4 380,839 3 135,233 4 368,256 4 489,248
Kraj Vysočina 6 400,323 7 042,150 8 407,153 6 153,036 7 109,490
Jihomoravský kraj 26 711,723 17 330,060 18 433,108 18 540,135 21 384,245
Olomoucký kraj 7 296,474 9 879,922 9 708,181 9 214,304 9 616,070
Zlínský kraj 9 338,419 9 151,390 10 077,359 9 371,291 10 444,671
Moravskoslezský kraj 17 801,948 19 053,205 20 549,931 17 178,944 17 657,990
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
8
Celkem 168 859,943 162 716,385 163 739,028 162 020,783 154 607,384
Zdroj: PDISOH
Graf 1: Celková produkce kalů z čištění komunálních odpadních vod v ČR v letech 2009 – 2013
Následující tabulka č. 2 podává přehled o produkcích kalů z čištění komunálních odpadních vod
v kategorii nebezpečný. V této kategorii dominuje produkci především Moravskoslezský kraj, který
v každém roce tvoří 90 % celkové produkce tohoto druhu odpadu. V některých krajích, jako Praha,
Plzeňský kraj, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Jihomoravský kraj a kraj Zlínský,
se tento odpad vůbec za posledních 5 let neobjevil v produkčním toku. Není možné zjistit, čím jsou
daná množství nebezpečných kalů způsobena (možná technologická porucha - kontaminace
provozními kapalinami), chybná kategorizace odpadu od původce (věc CENIA), možnost napojení
provozovatele s nebezpečnými odpady – jedná se o pouhá kila nebezpečných kalů.
Tabulka 2: Produkce kalů z čištění komunálních odpadních vod kategorie N v ČR v letech 2009 - 2013
Název kraje Produkce 190805, kategorie N - množství (t)
2009 2010 2011 2012 2013
Hlavní město Praha
Středočeský kraj 5,060
Jihočeský kraj
0,011 0,004
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
145 000
150 000
155 000
160 000
165 000
170 000
2009 2010 2011 2012 2013
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
9
Ústecký kraj
0,011
Liberecký kraj
1,167
1,834
Královéhradecký kraj
Pardubický kraj
Kraj Vysočina
1,344
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj
0,347 0,963
Zlínský kraj
Moravskoslezský kraj 1,082 6,156 0,026 17,376 17,250
Celkem 6,142 7,335 0,026 19,078 20,051
Zdroj: PDISOH
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
10
2.2 Způsoby nakládání s kaly
Způsoby nakládání s kaly jsou rozděleny dle příslušných kódů nakládání evidovaných v databázi ISOH
Pro účely tohoto projektu byly způsoby nakládání s kaly kategorie „O“ a kategorie „N“ rozděleny do
souhrnných množin způsobů nakládání. Jedná se o celkové využití odpadů (materiálové využití a
energetické využití), skládkování, spalování a jiné uložení odpadů.
Celkové využití odpadů zahrnuje způsoby nakládání následujících kódů:
R1, R2, R3, R4, R5, R6, R7, R8, R9, R10, R11, R12, N1, N2, N8, N10, N11, N12, N13, N15
Pro účely projektu a zpřesnění dat bylo celkové využití odpadů ještě rozděleno na jednotlivé způsoby
nakládání z výše uvedené množiny. Toto rozdělení koresponduje s hlavními způsoby nakládání v této
množině z hlediska množství odpadů, zahrnutých v jednotlivých způsobech nakládání.
Jedná se o následující způsoby, uvedené v samostatných kapitolách
Použití kalů na zemědělské půdě (R10, N2)
Kompostování (N13)
Předúprava odpadu k aplikaci pod označením R1 až R11 (R12)
Získání / regenerace organických látek (R3)
Ukládání odpadů jako technologický materiál na zajištění skládky (N12)
Energetické využití kalů (R1)
Celková tabulka využití odpadů zahrnuje způsoby nakládání výše uvedených kódů. Ostatní kódy
nakládání nejsou pro kaly z čištění komunálních vod vůbec využívány.
Skládkování
Skládkování odpadů zahrnuje způsoby nakládání kódů D1, D5, D12. Dle dostupných dat bylo
skládkování využito pouze pro nakládání s odpady kategorie O, jelikož odpady kategorie N nevznikly.
Spalování
Spalování kalů zahrnuje kód nakládání D10. V přehledu jsou samostatně uvedena množství odpadů
pro kategorii O a kategorii N.
Jiné uložení
Jiné uložení zahrnuje kódy nakládání D3 a D4. Dle dostupných dat bylo jiné uložení využito pouze pro
odpady kategorie O, jelikož odpady kategorie N nevznikly.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
11
2.2.1 Celkové využití kalů
Kódy nakládání R1, R2, R3, R4, R5, R6, R7, R8, R9, R10, R11, R12, N1, N2, N8, N10, N11, N12, N13,
N15
V následující tabulce číslo 3 je uvedeno využití odpadních kalů z čištění odpadních vod. Mezi kraje,
kde se využije největší množství kalů z ČOV, patří svým průměrem kraj Středočeský (cca 19 tis. t –
jedná se především o kompostování, předúprava odpadu, použití na zemědělské půdě), dále kraj
Vysočina (cca 15 tis. t – především kompostování, využití na zemědělské půdě) a kraj Ústecký (cca 13
tis. t – většinou se jedná o kompostování kalů). Mezi kraje, kde se využije nejmenší množství těchto
odpadů, patří Praha (200 tun), Královéhradecký kraj, Zlínský kraj a kraj Liberecký. Množství
využívaných kalů z čištění odpadních vod za celou ČR se drží každoročně mezi 115 - 120 tis. tunami.
Tabulka 3: Celkové využití kalů kategorie „O“ v ČR v letech 2009 - 2013
Název kraje Využití 190805, kategorie O - množství (t)
2009 2010 2011 2012 2013
Hlavní město Praha 488,733 341,650 219,661 186,339 497,857
Středočeský kraj 19 270,336 20 989,502 18 884,169 20 565,343 17 782,580
Jihočeský kraj 11 251,943 12 411,393 10 190,453 9 579,819 5 681,341
Plzeňský kraj 13 337,493 9 921,725 7 998,924 9 182,435 8 648,644
Karlovarský kraj 3 187,124 2 550,024 3 290,778 4 552,472 1 584,662
Ústecký kraj 14 290,411 15 252,102 13 894,612 13 361,103 11 438,989
Liberecký kraj 2 730,694 4 231,085 4 585,132 3 445,056 3 065,145
Královéhradecký kraj 1 390,361 5 739,434 3 580,269 3 459,862 4 626,854
Pardubický kraj 8 426,414 7 009,974 7 562,956 8 567,589 5 213,872
Kraj Vysočina 9 991,448 11 173,137 10 626,634 21 995,713 24 349,435
Jihomoravský kraj 10 750,749 4 774,664 4 493,063 4 440,818 5 393,137
Olomoucký kraj 14 952,898 10 892,213 9 371,649 13 760,603 11 240,025
Zlínský kraj 4 441,940 3 624,180 3 214,305 1 787,011 3 466,437
Moravskoslezský kraj 10 794,936 11 492,089 11 909,052 10 157,633 9 720,736
Celkem 125 305,480 120 403,171 109 821,659 125 041,795 112 709,715
Zdroj: PDISOH
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
12
Graf 2: Celkové množství využití kalů kategorie „O“ v ČR v letech 2009 - 2013
100 000
105 000
110 000
115 000
120 000
125 000
130 000
2009 2010 2011 2012 2013
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
13
2.2.1.1 Použití kalů na zemědělské půdě
Kódy nakládání R10, N2
Prvním způsobem nakládání s kaly z čištění odpadních vod je použití tohoto odpadu na zemědělské
půdě. Největší množství kalů se takto využije v kraji Vysočina (průměr 15 tis. tun), Středočeském kraji
(průměrně 5 tisíc tun) a Olomouckém kraji (2 - 3 tis. tun). Nejméně kalů z čištění odpadních vod se
využije v Praze, Libereckém kraji, Královéhradeckém kraji. V kraji Karlovarském nebylo použití kalů na
zemědělské půdě zaznamenáno vůbec.
Tabulka 4: Použití kalů kategorie „O“ na zemědělské půdě v ČR v letech 2009 - 2013
Název kraje Použití na zemědělské půdě, 190805 kategorie O - množství (t)
2009 2010 2011 2012 2013
Hlavní město Praha 140,031
309,604
Středočeský kraj 8 986,947 5 600,570 4 070,302 6 288,758 1 518,973
Jihočeský kraj 1 349,283 690,042 738,050 975,973 1 235,327
Plzeňský kraj 1 643,249 1 303,404 994,096 953,777 444,138
Karlovarský kraj
Ústecký kraj 271,174 1 242,274 1 545,857 1 151,629 106,661
Liberecký kraj
53,810 328,886 962,703 76,717
Královéhradecký kraj 521,680 1 897,598 455,440 516,786 313,835
Pardubický kraj 2 978,014 1 218,349 1 264,187 1 873,090 458,389
Kraj Vysočina 7 680,539 9 541,876 6 918,568 18 226,677 20 370,028
Jihomoravský kraj 116,822 184,151 127,831 1 351,357 1 178,995
Olomoucký kraj 2 339,589 2 374,039 1 117,113 2 957,207 3 161,681
Zlínský kraj 3 802,717 2 872,178 2 209,945 233,721 2 038,145
Moravskoslezský kraj 386,095 274,812 791,641 270,729 7 817,287
Celkem 30 216,139 27 253,102 20 561,917 35 762,407 39 029,780
Zdroj: PD ISOH, produkce jsou uvedeny ve stavu sušiny
V kategorii N nebylo evidováno za celkové období žádné použití vzniklých odpadů na zemědělské
půdě.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
14
Graf 3: Celkové použití kalů z čištění odpadních vod na zemědělské půdě za celou ČR v letech 2009 - 2013
0,00
5 000,00
10 000,00
15 000,00
20 000,00
25 000,00
30 000,00
35 000,00
40 000,00
45 000,00
2009 2010 2011 2012 2013
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
15
2.2.1.2 Kompostování
Kódy nakládání N13
Kompostování je dalším způsobem nakládání/využití odpadních kalů z čištění odpadních vod. Nejvíce
těchto odpadů je kompostováno v Ústeckém kraji (průměr 12 tis. tun ročně), Olomouckém kraji
(průměr 8 tis. tun ročně) a Středočeském kraji (průměr 5 tis. tun). Nejméně se kompostují kaly z ČOV
v krajích jako Moravskoslezský, Zlínský, Královéhradecký, Jihočeský a Plzeňský. Kompostování nebylo
v letech 2009 - 2013 zaznamenáno v Hlavním městě Praha a v Libereckém kraji. Trend ČR v celkovém
použití kompostování kalů z čištění odpadních vod se drží na úrovni 40 tis. tun za rok. Tento trend je
graficky znázorněn v grafu pod tabulkou. Důvodem těchto statistik je, že provozovatelé ČOV ve
zmíněných krajích více či méně preferují tento způsob nakládání s kaly, dále dostupnost a počet
kompostáren v jednotlivých krajích ČR a optimalizace propojení ČOV s kompostárnami.
Tabulka 5: Kompostování kalů kategorie „O“ v ČR v letech 2009 - 2013
Název kraje Kompostování 190805, kategorie O - množství (t)
2009 2010 2011 2012 2013
Hlavní město Praha
Středočeský kraj 6010,061 4769,081 4304,295 4867,144 5854,693
Jihočeský kraj 4594,373 645,306 527,053 186,43 266,045
Plzeňský kraj 307,204 302,214 151,841 168,609 185,447
Karlovarský kraj 3099,261 2478,365 3187,145 4374,743 1451,966
Ústecký kraj 14019,24 14009,83 11855,19 11381,13 9940,816
Liberecký kraj
Královéhradecký kraj 502,32 701,533 1037,34 2010,018
Pardubický kraj 2288,451 2780,94 3683,117 3744,632 3301,395
Kraj Vysočina 1745,213 1113,919 3134,813 2494,931 3223,915
Jihomoravský kraj 6754,872 4305,523 4070,901 2699,051 3808,872
Olomoucký kraj 11620,91 7857,258 7573,835 9000,82 6590,507
Zlínský kraj 495,471 596,788 989,92 1532,983 1411,085
Moravskoslezský kraj 157,1 307,69 429,274 535,108 597,165
Celkem 51092,15 39669,23 40608,92 42022,92 38641,92
Zdroj: PDISOH
V kategorii N nebylo evidováno za celkové období žádné kompostování odpadu.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
16
Graf 4: Množství kompostovaných kalů z čištění odpadních vod kategorie „O“ v ČR v letech 2009 - 2013
0
10000
20000
30000
40000
50000
60000
2009 2010 2011 2012 2013
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
17
2.2.1.3 Předúprava odpadu k aplikaci pod označením R1 až R11
Kódy nakládání R12
Produkované kaly z čištění odpadních vod mohou projít procesem tzv. předúpravy. Předúprava
odpadů je fyzikální, chemický či biologický proces sloužící k přestavbě odpadu tak, aby mohl být
využit některým z postupů uvedených pod označením R1 až R11. Tento způsob nakládání je nejvíce
využit v kraji Středočeském (příčinou je příprava odpadu ke kompostování). Ostatní kraje jsou na
úrovni kolem 1 tis. tun za rok. V krajích jako Ústecký, Liberecký a Zlínský nebyl tento způsob
nakládání využit vůbec.
Tabulka 6: Předúprava kalů kategorie „O“ v ČR v letech 2009 - 2013
Název kraje Předúprava kalů 190805, kategorie O - množství (t)
2009 2010 2011 2012 2013
Hlavní město Praha 85,11 71,817 73,37 109,696 56,109
Středočeský kraj 2020,142 5400,024 6730,66 5071,45 4846,61
Jihočeský kraj 642,217 1270,364 995,762 899,44 956,653
Plzeňský kraj 3620,87 2138,331 2158,655 2307,224 1973,343
Karlovarský kraj 7,395 15,981 16,308
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Královéhradecký kraj 819,711
Pardubický kraj 2227,282 1828,197 1982,798 2032,297 500,808
Kraj Vysočina 0,176 8,055 28,125
Jihomoravský kraj 2675,236 20,797 42,896 69,955 78,739
Olomoucký kraj 992,38 660,916 680,135 1758,643 986,298
Zlínský kraj
Moravskoslezský kraj 10171,46 10840,24 10661,32 9314,322 1298,408
Celkem 22434,69 22238,08 24161,46 21587,39 10725,09
Zdroj: PDISOH
V kategorii N nebyla evidována za celkové období žádná předúprava odpadu k aplikaci pod
označením R1 až R11
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
18
2.2.1.4 Získání / regenerace organických látek
Kódy nakládání R3
Odpadní kaly z čištění vod se mohou využít k získání či regeneraci organických látek (jedná se o
přeměnu kalů na organickou hmotu při kompostování). Tento způsob nakládání se nejvíce využívá
v Libereckém a Středočeském kraji (průměrně 2 -3 tisíce tun ročně). V ostatních krajích ČR je tento
způsob využití odpadu spíše okrajovou záležitostí, v některých krajích se tento způsob nevyužívá
nikdy (možnou příčinou je způsob přiřazení kódu nakládání s odpadem, zařazeno pod kód R3, místo
nakládání způsobem kompostování).
Tabulka 7: Získávání / regenerace organických látek z kalů kategorie „O“ v ČR v letech 2009 - 2013
Název kraje Získávání organických látek z kalů 190805, kategorie O - množství (t)
2009 2010 2011 2012 2013
Hlavní město Praha
Středočeský kraj 581,136 192,08 1862,828 1746,774 4102,766
Jihočeský kraj 1195,678 100,855
Plzeňský kraj 10,218 29,377 11,365 13,911 2009,633
Karlovarský kraj
Ústecký kraj 493,565 828,342 1391,513
Liberecký kraj 2714,492 4177,275 4256,246 2482,353 2884,18
Královéhradecký kraj 816,06 1869,538 281,967 307,927
Pardubický kraj
Kraj Vysočina 548,652 517,342 572,41 1266,05 727,367
Jihomoravský kraj 321,236 213,602 251,434 320,455 325,859
Olomoucký kraj 456,093
Zlínský kraj 126,471 141,839 10,927 11,197 10,474
Moravskoslezský kraj 80,285 61,898 26,821 37,473 1,7,1963
Celkem 5198,55 7202,951 7767,563 8210,16 12008,74
Zdroj: PD ISOH
V kategorii N nebylo evidováno za celkové období žádné nakládání s odpadem způsobem
získávání/regenerace organických látek.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
19
2.2.1.5 Ukládání odpadů jako technologický materiál na zajištění skládky
Kódy nakládání N12
Kaly z čištění odpadních komunálních vod se také využívají jako technologický materiál na zajištění
skládek, i když tento způsob nakládání je zakázán vyhláškou č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání
odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu. Tento způsob nakládání je i přes tento zákaz
využíván v některých krajích České republiky, a to v kraji: Středočeském, Praze, Libereckém,
Královéhradeckém, Pardubickém a v kraji Olomouckém. Takto využitého odpadu je většinou na
území kraje do tisíce tun za jeden rok. Trend za celou ČR je vyrovnaný a pohybuje se kolem 2 tis. tun
ročně.
Tabulka 8: Ukládání odpadů jako technologický materiál na zajištění skládky kategorie „O“ v ČR v letech 2009 - 2013
Název kraje Ukládání jako technologický materiál 190805, kategorie O - množství (t)
2009 2010 2011 2012 2013
Hlavní město Praha 85,11054 71,81706 73,36989 109,6961 56,10871
Středočeský kraj 1232,508 3034,688 1540,214 1613,981 1060,024
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj 104,247
Královéhradecký kraj 68,747 83,969 49,675
Pardubický kraj 151,975 549,203
Kraj Vysočina
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj 0,018 0,566 43,933
Zlínský kraj
Moravskoslezský kraj
Celkem 1317,637 3175,252 1614,15 2003,554 1819,258
Zdroj: PD ISOH
V kategorii N nebylo evidováno za celkové období žádné nakládání s odpadem způsobem ukládání
odpadů jako technologický materiál na zajištění skládky.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
20
2.2.1.6 Energetické využití kalů
Kódy nakládání R1
Kaly z čištění odpadních vod lze využít i energeticky (většinou bioplynové stanice). Jedná se o
minimální množství takto využitých odpadů v jednotlivých krajích (většinou se jedná o stovky tun za
jeden rok). Nejvíce kalů z ČOV se energeticky využije v Královéhradeckém kraji. V kraji Ústeckém,
Libereckém, Vysočina a Zlínském se energetické využití nepoužívá. Za roky 2009 - 2013 je trend
energetického využívání tohoto druhu odpadu vyrovnaný, jedná se o množství mezi 2 - 3 tis. tun
ročně.
Tabulka 9: Energetické využití kalů kategorie „O“ v ČR v letech 2009 - 2013
Název kraje Energetické využití 190805, kategorie O - množství (t)
2009 2010 2011 2012 2013
Hlavní město Praha 263,592 269,833 146,291 76,643 132,143
Středočeský kraj 421,397 435,299 368,407 357,241 385,280
Jihočeský kraj 23,762 - - - -
Plzeňský kraj 16,525 5,961 3,329 - -
Karlovarský kraj 80,706 64,264 87,652 161,420 132,696
Ústecký kraj - - - - -
Liberecký kraj - - - - -
Královéhradecký kraj 52,619 1 026,186 540,322 785,333 1 673,536
Pardubický kraj 932,667 1 182,488 632,854 765,595 404,076
Kraj Vysočina - - - - -
Jihomoravský kraj 863,323 50,591 - - 0,671
Olomoucký kraj - - - 45,448
Zlínský kraj - - - - -
Moravskoslezský kraj - - - - 0,245
Celkem 2 654,591 3 034,622 1 778,855 2 146,233 2 774,096
Zdroj: PD ISOH
V kategorii N nebylo evidováno za celkové období žádné energetické využití vzniklých odpadů.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
21
Graf 5: Energetické využití kalů kategorie „O“ v ČR v letech 2009 - 2013
0
500
1 000
1 500
2 000
2 500
3 000
3 500
2009 2010 2011 2012 2013
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
22
2.2.2 Skládkování kalů
Kódy nakládání D1, D5, D12
Dalším způsobem nakládání je skládkování. Tento způsob je v ČR legislativně zakázán, i přesto využití
tohoto nakládání nadále funguje. U celkového množství v ČR je patrný každoročně klesající trend
v množství ukládaného odpadu. V posledním zkoumaném roce 2013 skládkovaly odpadní kaly pouze
ve čtyřech krajích a to ve Středočeském, Pardubické, Olomouckém a Moravskoslezském. Ukládaná
množství jsou v řádech desítek či stovek tun.
Tabulka 10: Množství skládkovaných kalů kategorie „O“ v ČR v letech 2009 - 2013
Název kraje Skládkování 190805, kategorie O - množství (t)
2009 2010 2011 2012 2013
Hlavní město Praha
Středočeský kraj 4 175,380 968,325 179,210 323,679 347,881
Jihočeský kraj 10,412 19,919 16,167 2,040
Plzeňský kraj
62,212
Karlovarský kraj 143,327 105,136 2,435 1,120
Ústecký kraj 375,589 0,894
Liberecký kraj 25,211 20,645
Královéhradecký kraj 5,711
Pardubický kraj 11,594 7,754 1,926
1,895
Kraj Vysočina
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj 54,717 37,135 44,878 39,234 48,482
Zlínský kraj
0,759
Moravskoslezský kraj 178,901 4,353 61,387 40,574 22,296
Celkem 4 980,842 1 226,374 306,761 406,648 420,553
Zdroj: PD ISOH
V kategorii N nebylo evidováno za celkové období žádné skládkování vzniklých odpadů
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
23
Graf 6: Množství skládkovaných kalů z ČOV kategorie „O“ v ČR v letech 2009 - 2013
0
1 000
2 000
3 000
4 000
5 000
6 000
2009 2010 2011 2012 2013
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
24
2.2.3 Spalování kalů
Kódy nakládání D10
Dalším způsobem nakládání s kaly z čištění odpadních vod je jejich spalování. Spalování tohoto druhu
odpadu patří mezi minimálně využívané způsoby (jak odpadu kategorie ostatní, tak kategorie
nebezpečný). Nejvíce kalů „O“ se spaluje ve Zlínském kraji (138 tun v roce 2013 – spalovna
průmyslových odpadů). V dalších dvou krajích - Ústeckém a Moravskoslezském - se spalují minimální
množství (jedná se spíše o spoluspalování s jinými druhy odpadů). V ostatních krajích ČR se kaly
nespalují. Spalování kalů s označením „N - nebezpečný odpad“ probíhá pouze v Moravskoslezském
kraji (cca 5 tun ročně – společnost SITA CZ a.s.).
Tabulka 11: Množství spalovaných kalů kategorie „O“ v ČR v letech 2009 - 2013
Název kraje Spalování 190805, kategorie O - množství (t)
2009 2010 2011 2012 2013
Hlavní město Praha
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
0,071
Liberecký kraj
Královéhradecký kraj
Pardubický kraj
Kraj Vysočina
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
61,475 46,433 138,948
Moravskoslezský kraj
2,929
Celkem 0,000 0,000 61,475 46,433 141,948
Zdroj: PD ISOH
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
25
Tabulka 12: Množství spalovaných kalů kategorie „N“ v ČR v letech 2009 - 2013
Název kraje Spalování 190805, kategorie N - množství (t)
2009 2010 2011 2012 2013
Hlavní město Praha
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Královéhradecký kraj
Pardubický kraj
Kraj Vysočina
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
Moravskoslezský kraj 5,541 2,076 3,615 6,375 5,922
Celkem 5,541 2,076 3,615 6,375 5,922
Zdroj: PD ISOH
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
26
2.2.4 Jiné uložení
Kódy nakládání D3, D4
Ostatní způsoby nakládání s kaly z čištění odpadních vod jsou využívány velice minimálně. Důkazem
je následující tabulka.
Tabulka 13: Množství kalů odstraněných jiným uložením kategorie „O“ v ČR v letech 2009 - 2013
Název kraje Jiné uložení 190805, kategorie O - množství (t)
2009 2010 2011 2012 2013
Hlavní město Praha
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
1,340
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Královéhradecký kraj
Pardubický kraj
Kraj Vysočina
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
Moravskoslezský kraj
Celkem 0,000 1,340 0,000 0,000 0,000
Zdroj: PD ISOH
V kategorii N nebylo evidováno za celkové období žádné jiné uložení vzniklých odpadů
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
27
2.3. Prognóza produkce kalů v ČR
Prognóza produkce kalů byla provedena na základě demografického vývoje ČR v období 1991 – 2014
(zdroj: ČSÚ), statistiky počtu obyvatel napojených na kanalizaci v období 1991 – 2014 (zdroj:
issar.cenia), vývoje produkce čištěných odpadních vod vypouštěných do kanalizace v období 1991 –
2014 (zdroj: issar.cenia) a vývoje produkce kalů v období 2005 – 2009 (zdroj: PDISOH).
S ohledem na omezenou časovou řadu vývoje produkce kalů, byla doplněna daty o produkci kalů ze
Statistické ročenky ČR. Konzistence byla ověřena v časové čadě 2009 – 2013, pro kterou jsou
k dispozici data z obou zdrojů. Rozdíl v jednotlivých datech o roční produkci kalů v této časové řadě,
byl menší než 0,05 %.
Postup zpracování dat:
Pro zpřehlednění postupu kalkulace jsou jednotlivé časové řady označeny následujícím způsobem:
Střední stav obyvatelstva (ob_cr),
Obyvatelé bydlící v domech napojených na kanalizaci s ČOV (kan_ob),
Odpadní vody vypouštěné do kanalizace – čištěné [tis.t] (vod_cist),
data o produkci kalu z roku 2002 - 2014 (prod_kal)
Pro dopočítání produkce kalu v letech 1995 - 2001 byla použita vícenásobná regrese (vychází se z
historických dat, která známe, ty vysvětlují s konkrétními koeficienty závislou proměnou, kterou
neznáme, vzorec: k0 + k1 * ob_cr + k2 * kan_ob + k3 * vod_cist = prod_kal) a data z období 2002 –
2014. Následně byly vypočítány koeficienty pro celé období 1995 – 2014.
Pro vícenásobnou lineární regresi i pro predikci budoucnosti, je opět nutné znát všechny proměnné,
které vysvětlují neznámou (prod_kal). Takové hodnoty nejsou k dispozici (např. počet obyvatel v roce
2015 až 2025). Tyto hodnoty byly vypočteny pomocí jednoduché lineární regrese (pro ob_cr, kan_ob,
vod_cist zvlášť).
Pomocí nalezených koeficientů (k0 - k3) a dopočítaných dat (ob_cr, kan_ob, cod_cist) z období 2015 -
2025 byly dosazením do vzorce (k0 + k1 * ob_cr + k2 * kan_ob + k3 * vod_cist = prod_kal) vypočítány
budoucí hodnoty produkce kalu (prod_kal).
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
28
Graf 7: Prognóza vývoje produkce čištěných odpadních vod a kalů z ČOV
V období 1995 – 2013 měla produkce kalů klesající trend, stejně jako produkce čištěných odpadních
vod v období 1995 – 2014, a to přesto, že počet obyvatel připojených na ČOV, dle dat ČSÚ stoupal,
stejně jako celkový počet obyvatel ČR. Výsledné klesající trendy zpracovaných prognóz, jsou tak
logickým pokračováním předchozího vývoje.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
29
3. Legislativní přehled
3.1 Legislativní přehled - CZ
Legislativní povinnosti při nakládání s odpadními kaly z čistíren odpadních vod (ČOV)
Úvod
Čistírenské kaly vznikají při procesu čištění odpadních vod, během něhož jsou z odpadní vody za
použití fyzikálních, chemických, fyzikálně-chemických i biologických procesů separovány znečišťující
látky. Tyto látky mohou být buď odbourávány, nebo se koncentrují právě v kalech. Hovoříme zejména
o těžkých kovech a špatně rozložitelných organických sloučeninách, stejně jako o potenciálně
patogenních organismech (virech, bakteriích, atp.). Kaly jsou však také bohaté na nutrienty
(především dusík a fosfor) i cennou organickou hmotu, které mohou být užitečné, jsou-li aplikovány
na vyčerpané půdy, nebo na půdy, které snadno podléhají erozi. Právě organická hmota a nutrienty
představují dva hlavní elementy, díky kterým je vhodné použití tohoto typu odpadu jako hnojiva
nebo přípravku zlepšujícího půdní vlastnosti.
Kaly z ČOV patří, dle ustanovení § 25 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění
(dále jen „zákon o odpadech“) mezi tzv. vybrané odpady. Nakládání s těmito odpady je zatíženo
řadou specifických povinností.
Na původce odpadů kalů z ČOV a oprávněné osoby, které nakládají s kaly, se vztahují povinnosti
původců a oprávněných osob. Tyto osoby a provozovatelé vybraných zařízení jsou povinny
poskytovat správním úřadům na úseku odpadového hospodářství veškeré a pravdivé informace o
odpadech a provozu zařízení.
Přehled legislativy
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy
odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu,
dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění
pozdějších předpisů
Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně
vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu
terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o
podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
30
Zákon o odpadech, § 25
(1) Pro účely tohoto zákona se vybranými výrobky, vybranými odpady a vybranými zařízeními rozumí
a) odpady perzistentních organických znečišťujících látek a PCB,
b) odpadní oleje,
c) baterie a akumulátory,
d) kaly z čistíren odpadních vod a další biologicky rozložitelné odpady,
e) odpady z výroby oxidu titaničitého,
f) odpady azbestu,
g) autovraky,
h) elektrická a elektronická zařízení.
(2) Na původce vybraných odpadů a oprávněné osoby, které nakládají s vybranými odpady, se
vztahují povinnosti původců a oprávněných osob, pokud dále není stanoveno jinak.
(3) Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které nakládají s vybranými výrobky nebo
odpady nebo provozují vybraná zařízení, jsou povinny poskytovat správním úřadům vykonávajícím
působnost na úseku odpadového hospodářství podle části jedenácté na jejich žádost veškeré a
pravdivé informace týkající se nakládání s vybranými výrobky, vybranými odpady a informace týkající
se provozu vybraných zařízení.
Kaly z ČOV jsou zároveň, dle ustanovení § 32 zákona o odpadech, tzv. biologicky rozložitelným
odpadem – BRO. V této části zákona jsou definovány termíny jako např. kal, kal z ČOV, kal ze septiků,
upravený kal, použití kalu a program použití kalu.
Zákon o odpadech, § 32
Kaly z čistíren odpadních vod a další biologicky rozložitelné odpady
Pro účely této části zákona se rozumí
a) kalem
1. kal z čistíren odpadních vod zpracovávajících městské odpadní vody nebo odpadní vody z
domácností a z jiných čistíren odpadních vod, které zpracovávají odpadní vody stejného složení jako
městské odpadní vody a odpadní vody z domácností,
2. kal ze septiků a jiných podobných zařízení,
3. kal z čistíren odpadních vod výše neuvedených,
b) upraveným kalem - kal, který byl podroben biologické, chemické nebo tepelné úpravě,
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
31
dlouhodobému skladování nebo jakémukoliv jinému vhodnému procesu tak, že se významně sníží
obsah patogenních organismů v kalech, a tím zdravotní riziko spojené s jeho aplikací,
c) použitím kalu - zapracování kalu do půdy,
d) programem použití kalů - dokumentace zpracovaná v rozsahu stanoveném prováděcím právním
předpisem.
Povinnosti při používání kalů na zemědělské půdě
Povinnosti při používání kalů na zemědělské půdě jsou stanoveny § 33 zákona o odpadech a vztahují
se především na následující:
osoby, které tyto kaly na zemědělskou půdu aplikují,
pro původce takto využívaných kalů.
Pro původce využívaných kalů z ČOV platí, podle ustanovení § 33 odst. 2 zákona o odpadech
povinnost stanovit program použití kalů a tento program předat osobě, která tyto kaly na
zemědělskou půdu aplikuje.
Při použití kalů z ČOV na zemědělskou půdu je zákonem o odpadech a vyhláškou č. 382/2001 Sb.,
stanovena povinnost aplikovat pouze upravené kaly a to s ohledem na nutriční potřeby rostlin a v
souladu s programem použití kalů stanoveným původcem kalů. Aplikací kalů na zemědělskou půdu
nesmí být kvalita zemědělské půdy a kvalita povrchových a podzemních vod.
Zákon o odpadech dále zakazuje použití kalů z ČOV na zemědělských půdách, které jsou součástí
chráněných území nebo lesních půd s klasickou lesní pěstební činností, v pásmech ochrany vodních
zdrojů, záplavových půdách. Dále je např. zakázáno použití kalů z ČOV na trvalých travních porostech
v průběhu vegetačního období, v intenzivních ovocných výsadbách, na pozemcích využívaných
k pěstování polní zeleniny apod. Tento zákaz aplikace se vztahuje i na půdy s nulitními obsahy
vybraných rizikových látek nebo s hodnotou pH nižší než 5,6 a v případě, že kaly nesplňují stanovená
mikrobiologická kritéria.
Zákon o odpadech, § 33
Povinnosti při používání kalů
(1) Právnická osoba a fyzická osoba, která užívá půdu, je povinna používat pouze upravené kaly s
ohledem na nutriční potřeby rostlin, za podmínek stanovených tímto zákonem a prováděcím právním
předpisem a v souladu s programem použití kalů stanoveným původcem kalů tak, aby použitím kalů
nebyla zhoršena kvalita půdy a kvalita povrchových a podzemních vod.
(2) Původce kalů je povinen stanovit program použití kalů a v tomto programu doložit splnění
podmínek použití kalů stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem. Program
použití kalů je povinen předat osobě uvedené v odstavci 1.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
32
(3) Použití kalů je zakázáno
a) na zemědělské půdě, která je součástí chráněných území přírody a krajiny podle zvláštního
právního předpisu,
b) na lesních porostních půdách běžně využívaných klasickou lesní pěstební činností,
c) v pásmu ochrany vodních zdrojů, na zamokřených a zaplavovaných půdách,
d) na trvalých trávních porostech a trávních porostech na orné půdě v průběhu vegetačního
období až do poslední seče,
e) v intenzivních plodících ovocných výsadbách,
f) na pozemcích využívaných k pěstování polních zelenin v roce jejich pěstování a v roce
předcházejícím,
g) v průběhu vegetace při pěstování pícnin, kukuřice a při pěstování cukrové řepy s využitím
chrástu ke krmení,
h) jestliže z půdních rozborů vyplyne, že obsah vybraných rizikových látek v průměrném vzorku
překračuje jednu z hodnot stanovených v prováděcím právním předpisu,
i) na půdách s hodnotou výměnné půdní reakce nižší než pH 5,6,
j) na plochách, které jsou využívané k rekreaci a sportu, a veřejně přístupných prostranstvích,
nebo
k) jestliže kaly nesplňují mikrobiologická kritéria daná prováděcím právním předpisem. Použití
mikrobiálně kontaminovaných kalů může být provedeno pouze po prokázané hygienizaci kalů.
(4) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem zdravotnictví stanoví
vyhláškou
a) technické podmínky použití upravených kalů na zemědělské půdě,
b) mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v půdě,
c) mezní hodnoty koncentrací těžkých kovů, které mohou být přidány do zemědělské půdy za 10
let,
d) mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v kalech pro použití na zemědělské
půdě,
e) mikrobiologická kritéria pro použití kalů,
f) postupy analýzy kalů a půdy, včetně metod odběru vzorků,
g) obsah programu použití kalů.
Další podrobnosti a podmínky při použití upravených kalů na zemědělské půdě stanovené § 33
zákona o odpadech, jsou obsahem vyhlášky č. 382/2001 Sb. Zde jsou stanoveny např. technické
podmínky použití upravených kalů na zemědělské půdě, mezní hodnoty koncentrací vybraných
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
33
rizikových látek v půdě a koncentrace těžkých kovů, které mohou být přidány do zemědělské půdy za
10 let, mikrobiologická kritéria pro použití kalů, postupy a metody analýzy kalů a půdy a obsah
programu použití kalů (tato vyhláška se připravuje k novelizaci).
Obsah programu použití kalů na zemědělskou půdu
Obsah programu použití kalů na zemědělskou půdu zpracovaný původcem kalů je stanoven § 5
vyhlášky č. 382/2001 Sb. a obsahuje vždy:
vyhodnocení kalů z hlediska jejich použití na zemědělské půdě;
výčet vybraných pozemků určených k použití kalů včetně ukazatelů pro jejich hodnocení;
hydrologické poměry na území použití kalů;
zařazení použití kalů do osevního postupu;
návrh monitoringu kalů a půdy;
plán odběru vzorků;
opatření na ochranu zdraví při práci s kaly.
Vyhodnocení kalů z hlediska jejich použití na zemědělské půdě a ukazatelů pro jejich hodnocení je
obsahem příloh č. 2 – 5 předmětné vyhlášky.
Vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě
§ 2 - Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v půdě a rizikových látek, které mohou
být do zemědělské půdy přidány
(1) V půdě, na které mohou být použity kaly, nesmějí být překročeny mezní hodnoty koncentrace
vybraných rizikových látek uvedených v příloze č. 2.
(2) Celkový povolený vnos rizikových látek do zemědělské půdy použitím kalů v průběhu 10 po sobě
následujících let je definován povolenou dávkou kalů uvedenou v § 1 písm. c) a mezními hodnotami
koncentrací rizikových látek a látek uvedených v příloze č. 3.
§ 3 - Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků v kalech a mikrobiologická
kritéria pro použití kalů na zemědělské půdě
Na zemědělskou půdu mohou být použity pouze kaly, které vyhovují
a) mezním hodnotám koncentrací vybraných rizikových látek a prvků uvedeným v příloze č. 3, a
b) mikrobiologickým kritériím uvedeným v příloze č. 4.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
34
§ 4 - Postupy odběru vzorků kalů a půdy a metody analýzy kalů a půdy
(1) Odběry a analýzy vzorků půdy (dále jen "monitoring půdy") na pozemcích určených k použití kalů
a odběry a analýzy vzorků kalů (dále jen "monitoring kalů") zajišťují původci kalů. Návrh monitoringu
půdy a monitoringu kalů na pozemcích určených k použití kalů je součástí programu použití kalů na
zemědělskou půdu podle § 5.
(2) Monitoring půdy se provádí vždy před prvním použitím kalu a dále v pravidelných desetiletých
intervalech v souladu se zvláštním právním předpisem a v rozsahu uvedeném v přílohách č. 1 a 2.
(3) Při monitoringu kalů se provádí odběry a chemické a mikrobiologické analýzy kalů v rozsahu a
četnosti uvedených v přílohách č. 3, 4 a 5. Pro monitoring kalů platí dále tyto požadavky:
a) stanovení adsorbovatelných organických halogenů (AOX) a polychlorovaných bifenylů v
kalech se provádí vždy před prvním použitím kalů;
b) odběry vzorků kalů se provádí podle ČSN EN ISO 5667;
c) vzorky kalů pro mikrobiologická vyšetření musí být odebrány tak, aby nedošlo k sekundární
kontaminaci, jejich uchování a přeprava se provádí podle ČSN ISO 10381.
(4) Monitoring půdy provádí osoby pověřené Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem
zemědělským podle zvláštního právního předpisu postupy uvedenými ve zvláštním právním předpise.
(5) Referenční metody pro analýzy vzorků kalů a půd jsou uvedeny v příloze č. 6.
(6) Výsledky monitoringu kalů a monitoringu půdy se uvádí na evidenčním listu využití kalů v
zemědělství podle přílohy č. 1, které je součástí programu použití kalů podle § 5. Přílohami k
vyplněnému hlášení jsou vždy protokoly o provedeném monitoringu půdy a monitoringu kalů. Tato
hlášení původce kalů archivuje po dobu 30 let.
§ 5 - Obsah programu použití kalů na zemědělskou půdu
(1) Program použití kalů zpracovaný původcem kalů obsahuje vždy
a) vyhodnocení kalů z hlediska jejich použití na zemědělské půdě v souladu s přílohami č. 3, 4 a
5;
b) výčet vybraných pozemků určených k použití kalů včetně ukazatelů pro jejich hodnocení dle
přílohy č. 2;
c) hydrologické poměry v zájmovém území použití kalů;
d) zařazení použití kalů do osevního postupu;
e) návrh monitoringu kalů a monitoringu půdy;
f) plán odběru vzorků;
g) opatření na ochranu zdraví při práci s kaly.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
35
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 382/2001 Sb.
Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových prvků v půdě (ukazatele pro hodnocení půd)
Mezní hodnoty koncentrací prvků v extraktu lučavkou královskou v mg.kg-1 sušiny
v půdě
As Cd Cr Cu Hg Ni Pb Zn
Běžné půdy 20 0.5 90 60 0,3* 50 60 120
Písky, hlinité písky, štěrkopísky 15 0.4 55 45 0,3* 45 55 105
* celkový obsah
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 382/2001 Sb.
Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek a prvků v kalech pro jejich použití na
zemědělské půdě (ukazatele pro hodnocení kalů)
Riziková látka
Mezní (maximální) hodnoty
koncentrací v kalech (mg.kg-1
sušiny)
As - arzén 30
Cd - kamium 5
Cr - chrom 200
Cu - měď 500
Hg - rtuť 4
Ni - nikl 100
Pb - olovo 200
Zn - zinek 2500
AOX 500
PCB (suma 6 kongenerů - 28+52+101+138+153+180) 0,6
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
36
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 382/2001 Sb.
Mikrobiologická kritéria pro použití kalů na zemědělské půdě
Kategorie kalů Přípustné množství mikroorganismů (KTJ*) v 1 gramu sušiny
aplikovaných kalů
termotolerantní
koliformní bakterie enterokoky Salmonella sp.
I. < 103 < 103 negativní nález
II. 103 - 106 103 - 106 nestanovuje se
* KTJ- kolonie tvořící jednotku
Vysvětlivky:
Kategorie I - kaly, které je možno obecně aplikovat na půdy využívané v zemědělství při dodržení
ostatních ustanovení této vyhlášky.
Kategorie II - kaly, které je možno aplikovat na zemědělské půdy určené k pěstování technických
plodin, a na půdy, na kterých se nejméně 3 roky po použití čistírenských kalů nebude pěstovat polní
zelenina a intenzivně plodící ovocná výsadba, a při dodržení zásad ochrany zdraví při práci a
ostatních ustanovení vyhlášky.
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 382/2001 Sb.
Minimální četnost chemických a mikrobiologických analýz kalů využívaných na zemědělské půdě za
rok
Produkce kalů
z ČOV
(v tunách
sušiny kalů za
rok)
Minimální počet analýz za rok
agrochemické
parametry*
(živiny)
rizikové
prvky
(As, C, Cr,
Cu, Hg, Ni,
Pb, Zn)
mikrobiologie
(termotoler.
koliform. bakterie,
enterokoky,
Salmonella sp.)
organické
kontaminanty
(AOX, PCB)
< 250 2 2 2 - **
250 - 1000 4 4 4 - **
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
37
1000 - 2500 4 4 6 1
> 2500 12 12 12 1
Povinnosti pro biologické zpracování BRO – kaly z ČOV
Povinnosti pro biologické zpracování BRO jsou stanoveny ustanovení § 33b zákona o odpadech.
Většinu těchto povinností musejí plnit především provozovatelé zařízení na biologické zpracování
odpadů.
Provozovatel zařízení ke sběru, výkupu nebo využívání biologicky rozložitelných odpadů je především
povinen provozovat toto zařízení se souhlasem Krajského úřadu včetně odsouhlaseného provozního
řádu.
Upravené biologicky rozložitelné odpady musejí provozovatelé zařízení hodnotit a zařazovat postupy
a metodami stanovenými vyhláškou č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s BRO a tyto označit
a vybavit je návodem k použití,
Vyhláška č. 341/2008 Sb., v souladu se zákonem o odpadech stanoví:
seznam biologicky rozložitelných odpadů a způsoby zpracování,
technické požadavky na vybavení a provoz zařízení biologického zpracování biologicky
rozložitelných odpadů,
technologické požadavky na úpravu biologicky rozložitelných odpadů,
obsah provozního řádu zařízení,
požadavky na kvalitu odpadů vstupujících do technologie,
způsob a kritéria hodnocení a zařazování upravených biologicky rozložitelných odpadů do
skupin podle způsobů jejich materiálového využití,
limitní hodnoty koncentrací cizorodých látek a indikátorových organismů ve výstupech ze
zařízení a metody stanovení koncentrací cizorodých látek,
četnost a metody vzorkování, označování skupin podle způsobu jejich biologického
zpracování a kritéria hodnocení upraveného biologicky rozložitelného odpadu.
Zákon o odpadech, § 33b
Povinnosti pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
38
(1) Provozovatel zařízení ke sběru, výkupu nebo využívání biologicky rozložitelných odpadů je povinen
a) provozovat toto zařízení se souhlasem k provozování zařízení a s jeho provozním řádem
podle § 14 odst. 1, s výjimkou zařízení, které zpracovává využitelné biologicky rozložitelné odpady
pro jednu zakládku v množství nepřekračujícím 10 tun těchto odpadů za rok (dále jen "malé
zařízení"); roční množství biologicky rozložitelného odpadu zpracované malým zařízením nesmí
přesáhnout 150 tun,
b) provozovat malé zařízení na základě kladného vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou
působností podle § 79 odst. 4 písm. e) a v souladu se zvláštními právními předpisy na ochranu zdraví
lidí a životního prostředí, v souladu s nimiž je zařízení zřízeno a provozováno,
c) upravené biologicky rozložitelné odpady hodnotit a zařazovat postupy a metodami
stanovenými prováděcím právním předpisem a v souladu s ním je označit a vybavit návodem k
použití,
d) upravené biologicky rozložitelné odpady, které nelze zařadit do žádné ze skupin stanovených
prováděcím právním předpisem, a zbytkový odpad po úpravě biologicky rozložitelného odpadu, který
již není odpadem podléhajícím biologickému rozkladu, předat k využití nebo odstranění oprávněné
osobě podle § 12 odst. 3.
(2) Zařazení biologicky rozložitelného odpadu podle jeho skutečných vlastností, složení a způsobu
materiálového využití do některé ze skupin stanovených prováděcím právním předpisem, jeho
označení a vybavení návodem k použití je jeho konečným materiálovým využitím podle § 4 písm. m).
(3) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem zdravotnictví stanoví
prováděcím právním předpisem
a) seznam biologicky rozložitelných odpadů,
b) způsoby biologického zpracování biologicky rozložitelných odpadů,
c) technické požadavky na vybavení a provoz zařízení biologického zpracování biologicky
rozložitelných odpadů v závislosti na množství a druhu v něm upravovaných biologicky rozložitelných
odpadů,
d) technologické požadavky na úpravu biologicky rozložitelných odpadů,
e) obsah provozního řádu zařízení,
f) požadavky na kvalitu odpadů vstupujících do technologie materiálového využívání biologicky
rozložitelných odpadů,
g) způsob a kritéria hodnocení a zařazování upravených biologicky rozložitelných odpadů do
skupin podle způsobů jejich materiálového využití,
h) limitní hodnoty koncentrací cizorodých látek a indikátorových organismů ve výstupech ze
zařízení pro biologické zpracování odpadů, metody stanovení koncentrací cizorodých látek,
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
39
i) četnost a metody vzorkování, označování skupin podle způsobu jejich biologického
zpracování a kritéria hodnocení upraveného biologicky rozložitelného odpadu jako dále již biologicky
nerozložitelného odpadu.
Požadavky na kvalitu odpadů vstupujících do technologie materiálového využívání bioodpadů
definuje ustanovení § 2 vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s BRO.
V případě, že je dochází k využití odpadu kalů z ČOV je nezbytné dodržovat především:
podmínky přejímky stanovené v provozním řádu zařízení,
odpady kalů z ČOV podléhají kontrole podle tabulky č. 5.4. přílohy č. 5 této vyhlášky.
Vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s BRO
§ 2 - Seznam bioodpadů a požadavky na kvalitu odpadů vstupujících do technologie materiálového
využívání bioodpadů
Seznam bioodpadů využitelných v zařízení k využívání bioodpadů včetně seznamu bioodpadů
využitelných v malém zařízení podle § 33b odst. 1 písm. a) zákona a požadavky na kvalitu odpadů
vstupujících do technologie jejich materiálového využívání jsou uvedeny v příloze č. 1.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 341/2008 Sb.
Seznam bioodpadů a požadavky na kvalitu odpadů vstupujících do technologie materiálového
využívání bioodpadů
A. Seznam využitelných bioodpadů
Zvláštní
způsoby
nakládání
Druhy odpadů podle Katalogu odpadů
19 08 Odpady z čistíren odpadních vod jinde neuvedené
2 1908 05 Kaly z čištění komunálních odpadních vod
Poznámky k A. Seznamu využitelných odpadů:
2 - podléhají kontrole podle tabulky č. 5.4. přílohy č. 5 k této vyhlášce.
C. Požadavky na kvalitu bioodpadů vstupujících do zařízení
Využitelné druhy bioodpadů uvedené v seznamech A a B musí splňovat požadavky:
a) stanovené v podmínkách přejímky odpadů do konkrétního zařízení, stanovené jeho provozním
řádem,
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
40
b) stanovené pro některé druhy bioodpadů v seznamu A.
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 341/2008 Sb.
Hodnocení a kontrola výstupů
Tabulka č. 5.4. Kritéria pro kontrolu účinnosti hygienizace prováděné na základě sledování
indikátorových mikroorganismů
Indikátorový
mikroorganismus
Výstup Jednotky Počet
zkoušených
vzorků při každé
kontrole
výstupu
Limit (nález/
KTJ*)
Salmonella spp. Rekultivační
kompost/rekultivační
digestát
nález v
50g
5 negativní
Termotolerantní
koliformní bakterie
**
Rekultivační
kompost/rekultivační
digestát
KTJ v 1
gramu
5 2 < 103
3 < 50
Enterokoky** Rekultivační
kompost/rekultivační
digestát
KTJ v 1
gramu
5 2 < 103
3 < 50
Poznámky k tabulce č. 5.4.:
*KTJ = kolonie tvořící jednotky
** Z odebraných 5 vzorků musí minimálně stanovený počet vyhovět předepsaným limitům
(8) Kontrola účinnosti hygienizace ověřením procesu vnesenými organismy se provádí v zařízeních
uvedených v § 3 odst. 1 písmeno a) a b)
a) u nových před uvedením do provozu při provozním ověřování technologie biologického zpracování,
pokud zařízení budou zpracovávat kaly z čistíren odpadních vod nebo jiné bioodpady, u kterých se
předpokládá kontaminace patogenními činiteli nebo vedlejší živočišné produkty, které však musí být
zpracovávány podle jiného právního předpisu2),
b) u stávajících při změnách technologie, které mohou ovlivnit přežívání patogenních nebo
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
41
podmíněně patogenních činitelů, při změně skladby zpracovávaných bioodpadů nebo při změně
původce nebo oprávněné osoby, pokud zařízení zpracovává kaly z čistíren odpadních vod nebo jiné
bioodpady, u kterých se předpokládá kontaminace patogenními činiteli, nebo vedlejší živočišné
produkty,
c) v případě dvakrát po sobě zjištěné nevyhovující kvalitě výstupů na základě jejich kontroly dle
tabulky č. 5.4. přílohy č. 5.
Evidence a ohlašování odpadů
Původci odpadů, v souladu s ustanovení § 39 zákona o odpadech, v případě, že jejich produkce
dosahuje více než 100 kg nebezpečných odpadů nebo více než 100 tun ostatních odpadů za
kalendářní rok, zasílají každoročně do 15. února následujícího roku tzv. Hlášení o produkci a
nakládání s odpady za uplynulý rok, a to obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému
podle místa provozovny. Zasílání je prováděno prostřednictvím internetového systému ISPOP
(Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností).
Původci odpadů a oprávněné osoby zasílají roční hlášení (hlášení o roční produkci a nakládání s
odpady za uplynulý kalendářní rok) podle přílohy č. 20 vyhlášky č. 383/2001 Sb.
K ročnímu hlášení se připojí údaje o složení kalů předávaných k jejich využití na zemědělské půdě dle
listu č. 3 přílohy č. 20 výše uvedené vyhlášky.
Hodnoty o složení kalu se uvedou jako průměrné v průběhu roku, u mikrobiologických ukazatelů se
uvede rozmezí (minimální hodnota - maximální hodnota).
V případě použití kalu z čistírny odpadních vod na zemědělskou půdu se vyplňují všechny ukazatele
uvedené na listu č. 3 přílohy č. 20 vyhlášky č. 383/2001 Sb. V případě jiného využití kalů než na
zemědělskou půdu se vyplňuje pouze ukazatel číslo 1 (sušina kalu).
Roční hlášení se zpracovává za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu obecnímu
úřadu obce s rozšířenou působností místně příslušnému podle místa nakládání s odpadem.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
42
3.2 Legislativní přehled - EU
Evropská legislativa
Hlavním předpisem EU, týkajícím se problematiky odpadních vod je Směrnice Rady 91/271/EHS ze
dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod. Její progresivní implementace vedla ve
všech členských státech EU ke zvýšení množství čistírenských kalů, které je třeba likvidovat.
Z celkového ročního množství 5,5 milionu tun sušiny produkované v roce 1992 vzrostlo toto množství
do konce roku 2005 na téměř 9 milionů tun sušiny ročně. Tento nárůst byl způsoben jednak
praktickou implementací Směrnice a jednak vzrůstem počtu domácností připojených ke kanalizačním
řadům a zlepšení úrovně samotného procesu čištění (aplikace terciárního stupně čištění v některých
členských státech, při kterém dochází k odstraňování nutrientů z vod). Směrnice stanovila následující
cíle pro zavedení sekundárního stupně čištění pro následující velikosti aglomerací:
nejpozději do 31. prosince 2000 pro aglomerace větší než 15 000 EO (ekvivalentních
obyvatel)
nejpozději do 31. prosince 2005 pro aglomerace v rozmezí 10 000 a 15 000 EO
nejpozději do 31. prosince 2005 pro aglomerace v rozmezí 2 000 a 10 000 EO vypouštějící
odpadní vody do sladkovodních ploch a do moře
Kalovou problematiku zmiňuje článek 14, který nařizuje, že „Kdykoli je to vhodné, měl by být kal
vznikající při čištění odpadních vod znovu použit“, tzn., že by měl být recyklován. Využívání kalů
v zemědělství všude tam, kde jsou k tomu vhodné podmínky, zvláště z hlediska kvality kalu, je zde
tedy jasnou prioritou.
Článek 14 dále uvádí, že „způsoby zneškodňování musí minimalizovat nepříznivé účinky na životní
prostředí, a že „do 31. prosince 1998 musí být ve všech členských státech zacházení s čistírenskými
kaly podléhat obecným předpisům, registraci nebo autorizaci“. Tento článek také nařizuje všem
členským státům od 31. prosince 1998 zastavit ukládání nebo vypouštění kalů do moře nebo
povrchových vod.
Evropská Unie reguluje použití čistírenských kalů na zemědělské půdě s cílem zabránit škodlivým
účinků na půdu, rostliny, zvířata a člověka, a současně podpořit správné používání kalů z čistíren
odpadních vod. Zejména se jedná o stanovení maximálních hodnot koncentrací těžkých kovů a dále
zakazuje použití čistírenských kalů v případě, že koncentrace vybraných sloučenin v půdě přesahují
stanovené hodnoty.
Zemědělské využívání kalů z čistíren městských odpadních vod ve státech EU upravuje Směrnice Rady
86/278 ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů
z čistíren odpadních vod v zemědělství. Směrnice je pro členské země EU závazná. Jednotlivé státy
však mohou danou problematiku upravit i přísněji.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
43
V této směrnici jsou mimo jiné stanoveny limity pro obsah těžkých kovů v aplikovaném kalu.
Stanovena je kumulativní dávka těžkých kovů obsažených v kalech, kterou je možno přidat do půdy a
maximální přípustný obsah těžkých kovů v půdách, na kterou jsou aplikovány. Směrnice přímo neřeší
požadavky na mikrobiologickou kvalitu kalů. Článkem 2 v odstavci 3 Směrnice je uvedeno, že každý
členský stát může regulovat užití kalu v zemědělství dalšími podmínkami, jejichž dodržení považuje
tento stát za nezbytné pro ochranu lidského zdraví a životního prostředí.
Směrnice 86/278/EEC byla adaptována před více než dvaceti lety s výhledem povzbudit aplikaci
čistírenských kalů v zemědělství a regulovat tento způsob použití tak, aby bylo zabráněno škodlivým
účinkům na půdu, vegetaci, živočichy a lidi.
Evropská komise v současnosti hodnotí, zda by měla být tato směrnice přezkoumána, a pokud ano –
stanovila rozsah této revize.
V Evropské unii byly v roce 2000 a 2003 zpracovány nové návrhy, oba však byly staženy. Návrhy úprav
směrnice zahrnovaly přísnější limity pro aplikaci kalů v zemědělství, exaktně definovaly podmínky při
aplikaci kalů z hlediska využití půdy (úprava půdy, druhy pěstovaných rostlin, aj.) a podmínky
certifikace producenta kalu včetně požadavků na správnou výrobní praxi.
V rámci revize směrnice byly vypracovány konzultačními společnostmi Milieu Ltd, WRc PLC a RPA
Ltd studie shrnující existující informace o vlivu současné praxe při aplikaci čistírenských kalů v
zemědělství na životní prostředí, ekonomiku, společnost i zdraví. Tyto studie hodnotí rizika a
příležitosti, které můžeme očekávat v nadcházejících letech. Studie také identifikovaly možnosti pro
evropskou politiku a nabídly odhad nákladů a přínosů.
V rámci revize dále proběhly dvě veřejné online konzultace a v roce 2010 byl vypracován a zveřejněn
„pracovní dokument o kalu a bioodpadu“ (working document on sludge and bio-waste).
V souvislosti s procesem revize směrnice o čistírenských kalech se zjistilo, že je nutně třeba získat
podrobnější informace o přítomnosti dalších polutantů v čistírenských kalech, které by mohly
kontaminovat půdní i vodní prostředí. Z tohoto důvodu Komise podrobila čistírenské kaly sérii
monitorujících projektů FATE (monitoring osudu a vlivech polutantů na půdní/ vodní prostředí)
s cílem získat obrázek o celoevropské úrovni výskytu a množství jak „klasických“ anorganických a
organických kontaminantům, jako jsou těžké kovy, PCB, PCDD/F a PAH, tak méně sledovaných
vznikajících sloučenin, jako například bromovaných zpomalovačů hoření, sloučenin obsažených
v produktech osobní denní péče, farmak, některých průmyslových chemikálií, atd. a to jak
v čistírenských kalech (FATE SEES), tak v upraveném bioodpadu (FATE COMES). Výsledky projektu
FATE SEES představilo Generální ředitelství pro životní prostředí spolu s Vědeckovýzkumným centrem
generálního ředitelství (JRC) na společném workshopu v Bruselu v červnu 2012.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
44
V rámci revize byly publikovány další studie a zprávy.
Většina zemí EU přijala vlastní zabezpečení z hlediska minimalizace rizik, a to jak z hlediska obsahu
škodlivých látek, tak z hlediska kontroly mikrobiologické kontaminace kalu. V členských zemích EU
vychází hodnocení mikrobiologické kvality kalu čistírenských kalů pro využití v zemědělství z
obecných požadavků směrnice č. 86/278/EEC a z návrhu evropské normy prEN 13097 (CEN, 1997). V
prEN 13097 je konstatováno, že kvalitativní parametry čistírenských kalů musí být určeny
jednotlivými členskými zeměmi s tím, že je nutno postihovat snížení obsahu patogenních organismů a
mikroorganismů na únosnou mez. Limitní hodnoty ani druhy sledovaných patogenních organismů
však nejsou uvedeny.
Problematiky aplikace čistírenských kalů se týkají také další předpisy EU. Jedná se o tzv. „Nitrátovou
směrnici“, tedy Směrnici 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním
dusičnany ze zemědělských zdrojů. Ta si klade za cíl snížit a předcházet znečišťování vod
způsobované dusičnany ze zemědělských zdrojů. S tímto cílem směrnice vyžaduje, aby členské státy
určily ohrožené oblasti, které přispívají ke znečištění vod dusičnany. V rámci těchto ohrožených
oblastí, by pak měla být zemědělci uplatňována správná zemědělská praxe. Metody taková praxe
zahrnují stanovení období, kdy je nevhodné používání hnojiv, zákaz používání hnojiv na velmi strmých
pozemcích nebo na podmáčené, zaplavené, zmrzlé nebo sněhem pokryté půdě. Vzhledem k tomu, že
dle článku 2, odst. e) této směrnice spadají čistírenské kaly do definice hnojiv, tyto metody dobré
zemědělské praxe by se měly vztahovat i při jejich aplikaci na zemědělskou půdu.
Směrnice rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů, předpis Evropské unie pro
nakládání s odpady si klade za cíl podporovat zpětné využití hodnoty odpadních produktů a omezení
ukládání biologicky rozložitelných odpadů na skládky. Směrnice ukládá členským státům povinnost,
aby snížili množství biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky do roku 2016 na 35 %
úrovně roku 1995. Z toho vyplývá, že skládkování není v dlouhodobém horizontu považováno za
udržitelný přístup k nakládání s kaly.
Podle Směrnice Evropského parlamentu a rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví
rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, patří kadmium, olovo a rtuť mezi prioritně
nebezpečné látky, a jsou tedy předmětem dalších opatření vedoucích k zastavení nebo postupnému
odstranění vypouštění, emisí a úniků těchto látek do životního prostředí. Tato rámcová směrnice byla
navržena s cílem zajistit integrovaný přístup ke správě vodních útvarů v EU, a to tím, že celostním
způsobem uvažuje všechny faktory ovlivňující životní prostředí v rámci říčních povodí. Nahrazuje a
aktualizuje některé stávající právní předpisy, a přestože nezahrnuje směrnici o kalech 86/278/EHS,
bude mít potenciálně dopad na aplikaci kalů na půdu. Dusík a fosfor vzhledem k jejich významnému
vlivu na povrchové vody – eutrofizaci – podléhají kontrole. Potřeba snižovat šíření dusíku a fosforu ze
zemědělských zdrojů do vod může vést k dalšímu omezení vstupu těchto prvků do půd, což by
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
45
ovlivnilo aplikaci všech materiálů s hnojivými účinky. Tato směrnice také může mít za následek růst
koncentrace fosforu v kalech, a to proto, že výsledná koncentrace fosforu na odtoku z ČOV je více
omezována. Dále může být v rámci směrnice omezena nebo zakázána aplikace kalů na půdy
s relativně vysokým P indexem (3-4+), a tato omezení se mohou rozšířit během procesu
implementace požadavků rámcové směrnice o vodě. Čistírenský kal je z hlediska poměru N/P hnojivo
bohaté na fosfor vzhledem k N/P potřebám plodin. Aplikace kalu tedy může při dodání potřebného
množství dusíku předčit nároky plodiny na fosfor. Jakýkoliv krok, který by vedl ke změně přípustného
aplikovaného množství kalu na půdu z množství stanoveného na základě koncentrace dusíku na
množství kalu stanoveného na základě koncentrace fosforu, bude mít vážné důsledky pro provozní
proveditelnost použití kalů v zemědělství, protože míra použití by byla významně snížena.
Směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/105 ze dne 16. prosince 2008 o normách
environmentální kvality v oblasti vodní politiky stanovuje normy environmentální kvality (NEK) pro
prioritní sloučeniny a některé další polutanty s cílem dosáhnout dobrého chemického stavu
povrchových vod, a to podle ustanovení a cílů článku 4 Směrnice 200/60/EC. Normy environmentální
kvality jsou uvedeny v příloze 1, části A směrnice 2008/105, a měly by být implementovány do
legislativy členských států, která se týká povrchových vod. Členské státy mohou tedy aplikovat
striktnější pravidla pro čistírenské kaly, tak aby byly dodrženy tyto normy.
Směrnice Evropského parlamentu a rady 2006/118 za dne 12. prosince 2006 o ochraně podzemních
vod před znečištěním a zhoršováním stavu doplňuje rámcovou směrnici vodní politiky (2000/60/ES)
o další pravidla, která se vztahují k podzemním vodám. V jejím rámci jsou stanoveny normy jakosti
podzemních vod a zavádí také opatření k zabránění nebo omezení vstupu znečišťujících látek do
podzemních vod. Tato směrnice může ovlivnit aplikace kalů na zemědělské půdy, neboť ochrana
podzemních vod může v některých oblastech vyžadovat změnu zemědělských nebo lesnických
postupů. V příloze 1 této směrnice jsou stanoveny normy jakosti podzemních vod a při aplikaci kalu
na zemědělskou půdu je samozřejmě třeba zajistit, že budou dodrženy.
Směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/98 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení
některých směrnic je novou Rámcovou směrnicí o odpadech, která zavádí opatření na ochranu
životního prostředí a lidského zdraví předcházením nebo snížením nepříznivých vlivů odpadů a
nakládání s odpady. Směrnice nezmiňuje čistírenské kaly, ale ve článku 2, odstavci 2a) udává, že
odpadní vody jsou vyňaty z oblasti její účinnosti v rozsahu, v jakém se na ně vztahují jiné právní
předpisy Společenství.
Ve směrnici není výslovně uvedeno, zda čistírenské kaly spadají do definice odpadní vody (tedy zda
tyto kaly spadají pod rámec směrnice 2008/98 nebo jsou z ní do jisté míry vyloučeny).
Pravděpodobně však pod rámec této směrnice spadají, protože Evropský soudní dvůr zdůraznil, že se
nejedná o odpadní vodu, ale její reziduum.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
46
Požadavky, které musí být splněny, zahrneme-li čistírenské kaly pod rámec směrnice 2008/98:
Podle článku 6 „některé zvláštní druhy odpadu přestávají být odpadem, pokud byly
předmětem některého způsobu využití, včetně recyklace, a splňují zvláštní kritéria, která
budou vypracována v souladu s těmito podmínkami: látka nebo předmět se běžně využívají
ke konkrétním účelům; pro tuto látku nebo tento předmět existuje trh nebo poptávka; látka
nebo předmět splňují technické požadavky pro konkrétní účely a vyhovují stávajícím právním
předpisům a normám použitelným na výrobky; a využití látky nebo předmětu nepovede k
celkovým nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví. Tedy kal splňující
tyto podmínky by dle směrnice 2008/98/EC nebyl nadále považován za odpad.
Podle článků 10 a 11 by měly členské státy podniknout patřičné kroky, které zajistí, že odpad
bude recyklován nebo znovu používán. Pokud toto není možné, musí být podle článku 12
odpad bezpečně odstraněn, a to v souladu s ustanoveními článku 13 o ochraně lidského
zdraví a životního prostředí. Tyto metody odstraňovaní odpadu nesmí představovat rizika pro
ohrožení kvality vod, půdy, rostlin nebo živočichů, nesmí obtěžovat hlukem nebo zápachem a
nesmí mít nepříznivý vliv na krajinu nebo místa zvláštního zájmu. Náklady spojené s
nakládáním s odpady nese prvotní původce odpadu, nebo současný či předchozí držitel
odpadu. Podle článku 16 pak musí odstraňování odpadů odpovídat zásadám soběstačnosti a
prokmity, což znamená, že by členské státy spolupracovat na vybudování jednotné a
odpovídající sítě zařízení na odstraňování odpadu.
Podle článku 15, který se zbývá povinnostmi managementu, musí členské státy zajistit, aby
každý prvotní původce nebo jiný držitel odpadu prováděl zpracování odpadů sám, nebo aby
odpad nechal zpracovat prostřednictvím zprostředkovatele nebo k tomu určenému zařízení.
Dále musí členské státy vyžadovat, aby každá organizace, která má v úmyslu provádět
zpracování odpadů, získala povolení od příslušného orgánu, které bude specifikovat typ a
množství zpracovávaného odpadu, technické požadavky, bezpečnostní a preventivní
opatření, která mají být přijata, atd. Členské státy však mohou od těchto požadavků
osvobodit organizace, které mají v úmyslu odpady dále využívat. Podle článku 34 pak zařízení
nebo podniky, které zpracovávají odpady, na profesionálním základě zajišťují sběr nebo
přepravu odpadů a původci nebezpečných odpadů, podléhají náležitým pravidelným
kontrolám prováděným příslušnými orgány. Zařízení nebo podniky, které se budou věnovat
zpracování čistírenských kalů, budou tedy muset splňovat i tyto požadavky.
Nakonec je třeba uvést, že Směrnice 2008/98/EC definuje „biologický odpad“ jako „biologicky
rozložitelné odpady ze zahrad a parků, potravinářské a kuchyňské odpady z domácností,
restaurací, stravovacích a maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad ze zařízení
potravinářského průmyslu“. Čistírenský kal tedy pod definici biologického odpadu nespadá.
Podle článku 22 Směrnice by měly členské státy podporovat „oddělený sběr biologického
odpadu za účelem kompostování a anaerobní digesce odpadu, zpracování biologického
odpadu způsobem, který splňuje vysokou úroveň ochrany životního prostředí a používání
materiálů bezpečných z hlediska životního prostředí pocházejících z biologického odpadu“.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
47
Stávající opatření týkající se biologického odpadu v souladu se směrnicí 2008/98/EC
a pravděpodobně i budoucí legislativa, povede ke zvýšení množství zpracovávaného biologického
odpadu, který bude kompostován nebo anaerobně zpracován, a následně používán jako hnojivo na
zemědělské půdě. Komposty nebo digestáty vzniklé zpracováním biologického odpadu, který má lepší
reputaci, protože u něj v porovnání s kaly téměř nehrozí nebezpečí obsahu nebezpečných látek, tak
budou ve velké míře konkurovat čistírenským kalům.
Nepřímý vliv na složení čistírenských kalů bude mít i Nařízení Evropského parlamentu a rady 2006
1907/2006 ze dne 18. prosince o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek
(REACH), a to tím, že by mělo postupně docházet ke snižování obsahu některých chemických látek
v kalech.
Nařízení Komise (ES) č. 466/2001 ze dne 8. března 2001, kterým se stanoví maximální limity
některých kontaminujících látek v potravinách, stanovuje podle článku 19, že limity pro kadmium
v potravinách by měly být stanoveny na „co nejnižší rozumně dosažitelné úrovni“. Limity jsou blízko
úrovním, které se vyskytují v potravinách z nekontaminovaných zdrojů. Limity pro kadmium u
obilných zrn a vnitřností zvířat nemusí být kompatibilní s existujícím limitem pro kadmium 3 mg/ kg
v půdách, na kterých je používán čistírenský kal. Toto však vyžaduje detailnější vyhodnocení.
Nicméně koncentrace kadmia (a samozřejmě i jiných toxických prvků) v kalech v průběhu let
postupně klesají v důsledku přísnějších kontrol výpustí z průmyslových podniků, a také s poklesem ve
využívání těchto toxických prvků v průmyslu. V praxi je nepravděpodobné, že by aplikace kalů na
zemědělskou půdu v množství stanoveném na základě obsahu dusíku, zvyšovala koncentraci kadmia
v půdě, až na úroveň, při které by byly překročeny limity obsahu kadmia v obilných zrnech nebo
vnitřnostech zvířat.
Nařízení rady (ES) 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování
ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 výslovně čistírenské kaly nezmiňuje, ale
podle článku 12, ve kterém jsou uvedena pravidla rostlinné produkce, odstavce 1b) „úrodnost a
biologická aktivita půdy se udržuje a zvyšuje víceletým střídáním plodin, včetně luštěnin a jiných
plodin využívaných jako zelené hnojivo a používáním chlévské mrvy či organických materiálů, pokud
možno kompostovaných, z ekologického zemědělství“. Z tohoto ustanovení jasně vyplývá, že aplikace
jiných materiálů z neekologické výroby, včetně čistírenských kalů, není v ekologické produkci
povoleno.
Rozhodnutí Komise 2006/799 ze dne 3. listopadu 2006, kterým se stanoví revidovaná ekologická
kritéria a související požadavky na posuzování a ověřování pro udělení ekoznačky Společenství
pomocným půdním látkám definuje pomocné půdní látky jako „materiály přidávané do půdy
především s cílem zachovat nebo zlepšit její fyzikální vlastnosti a schopné zlepšit její chemické a/nebo
biologické vlastnosti nebo aktivitu“. Aby mohla být udělena ekoznačka Společenství, je třeba, aby
pomocné půdní látky splňovaly kritéria daná přílohou k Rozhodnutí 2006/799. Podle bodu 1.2 této
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
48
přílohy však „výrobky nesmějí obsahovat splaškové kaly z čistíren odpadních vod“. Podle Rozhodnutí
Komise 2014/336/EU jsou však tato pravidla platné pouze do 31. 12. 2015.
Rozhodnutí Komise 2076/64/ES ze dne 15. prosince 2006, kterým se stanoví revidovaná ekologická
kritéria a související požadavky na posuzování a ověřování pro udělení ekoznačky Společenství
pěstebním substrátům definuje pěstební substráty jako „jiné látky než půdy, ve kterých se pěstují
rostliny“. Aby mohla být udělena ekoznačka Společenství, je třeba, aby pěstební substráty splňovaly
kritéria daná přílohou tohoto Rozhodnutí. Podle bodu 1.2 této přílohy však „výrobky nesmějí
obsahovat splaškové kaly z čistíren odpadních vod“. Podle Rozhodnutí Komise 2014/336/EU jsou však
tato pravidla platné pouze do 31. 12. 2015.
V současné době probíhá revize těchto Rozhodnutí Komise o ekologických kritériích pro udělení
ekoznačky Společenství pro pomocné půdní látky a pěstební substráty. V novém návrhu jsou však
splaškové čistírenské kaly opět uvedeny, jako materiály, které nejsou povolené.
Budoucí trendy
: Oběhové hospodářství: program nulového odpadu pro Evropu
Výrazným trendem v politice Evropské Unie je v současnosti snaha o posun od lineárního
hospodářství (získání zdrojů, výroba, produkce, spotřeba a likvidace) k hospodaření oběhovému
(Circular Economy), které funguje tak, že se přidaná hodnota produktů uchovává co možná nejdéle
a zároveň se snižuje objem odpadu. Jakmile produkt v oběhovém hospodářství dosáhl konce své
životnosti, ponechá se v hospodářství jako zdroj, aby se mohl opakovaně využít ve výrobě a vytvářet
tím další hodnotu.
Přechod k oběhovému hospodářství je jádrem programu účinného využívání zdrojů stanoveného v
rámci strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.
Přeměna odpadu ve zdroj je jednou z možností, jak uzavřít kruh v rámci systémů oběhového
hospodářství. Evropská unie si stanovila politický závazek (7. akční plán pro životní prostředí) omezit
vznik odpadu, recyklovat odpad a vytvořit tak z něho významný, spolehlivý zdroj surovin v Unii,
získávat energii zpět pouze z nerecyklovatelných materiálů a zcela odstranit skládkování.
Ke konci roku 2015 by měla nová Evropská komise představit ambiciózní strategii pro oběhové
hospodářství. V současné době probíhá veřejná diskuze (28. 5. – 20. 8. 2015) na toto téma.
Politika oběhového hospodářství má tak zcela zásadní dopad na využití stabilizovaného kalu z čistíren
odpadních vod, stejně tak jako na využití digestátu a kompostu z bioodpadů.
Vlastní kritéria této klasifikace již existují v řadě zemí (Velká Británie, Německo, Rakousko, apd.). Je
velmi pravděpodobné, že existující kritéria budou zachována a budoucí model bude předpokládat
vytvoření národních podmínek. Jednotná harmonizace se pak předpokládá jen v základních rysech
těchto podmínek. Na celoevropské úrovni se pak předpokládá nastavení dílčích cílů pro využívání
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
49
produktů z přepracovaných odpadů, společně se stanovením povinnosti definovat národní standardy
pro klasifikaci ukončení statutu odpadu.
Odpadová politika
Z důvodu snahy EU o posun směrem k oběhovému hospodářství, podpoře recyklace, zabezpečení
dostupnosti surovin i podpoře ekonomického růstu probíhá v současnosti také revize legislativy,
která se týká odpadů. Legislativní návrh byl představen Komisí 2. července 2014. Tento návrh reaguje
na právní povinnost revidovat cíle v oblasti nakládání s odpady stanovené ve třech směrnicích:
směrnici 2008/98/ES o odpadech, směrnici 1999/31/ES o skládkách odpadů a směrnici 94/62/ES o
obalech a obalových odpadech. Návrh se přitom zabývá výše zmíněnou situací v souladu s cíli plánu
účinného využívání zdrojů a 7. akčního programu pro životní prostředí. Přispívá rovněž k provádění
iniciativy EU v oblasti surovin.
Závěr
Využití komunálních čistírenských kalů na zemědělské půdě je v současné době „chyceno“ mezi
částečně protilehlé politické cíle (účinné využívání zdrojů, obnovitelné zdroje energie, snižování emisí
a zdraví a ochrana životního prostředí). S cílem postupného přechodu k oběhovému hospodářství
bude nyní docházet ke změnám legislativy, tak aby byl podpořen tento trend. Čistírenské kaly jsou
cenným zdrojem jak organického uhlíku, tak nutrientů (především fosforu), a jejich aplikace na
zemědělskou půdu za stanovených podmínek bude nadále podporována, protože tato metoda
nakládání s kalem přináší výhody jak ekologické (recyklace živin – na rozdíl od spalování; snížení
aplikovaného množství minerálních hnojiv, které je třeba vytěžit; snížení množství kalů ukládaných na
skládky; atd.), tak ekonomické (je to nejlevnější metoda zneškodňování tohoto materiálu). Z těchto
důvodů dochází v současnosti k revizi Směrnice o ochraně životního prostředí a zejména půdy při
používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství. Cílem revize je zjistit, zda bude tato směrnice
novelizována a do jaké míry.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
50
3.3 Legislativní podmínky pro nakládání s kaly ve vybraných členských státech EU
Od roku 1986, kdy byla zavedena Směrnice č. 86/278 o ochraně při používání kalů z čistíren
odpadních vod v zemědělství, neustále probíhá vývoj pokynů, zásad dobré praxe a zákonných kontrol
také na národní úrovni členských států. V některých z nich (tj. ve Švédsku a Velké Británii) dobrovolné
dohody stanovují přísnější požadavky než ty dané Směrnicí (86/278/EEC) nebo národními předpisy.
Ve Švédsku a Německu pak proběhly další iniciativy, které vedly k vývoji systému zajištění kvality.
Porovnání podmínek užití kalů na zemědělské půdě v jednotlivých státech
Dostupná data v tabulkách vycházejí z komplexního přehledu vnitrostátních regulačních rámců
zpracované v roce 2002 (Sede a Andersen) a 2008 (Alabaster a LeBlanc).
Těžké kovy
Sede a Andersen uvádějí, že většina EU15 adaptovala striktnější limity a podmínky pro nakládání
s kaly než uvádí Směrnice 86/278/EEC. Například limity obsahu potenciálně toxických prvků se
výrazně liší mezi jednotlivými členskými státy (viz Tabulky 14 až 18).
Tabulky 1 a 2 uvádí limitu obsahu těžkých kovů v půdách, na které jsou aplikovány čistírenské kaly ve
vybraných státech EU.
Tabulka 14: Limitní hodnoty obsahu těžkých kovů v půdách, na které jsou aplikovány čistírenské kaly ve vybraných zemích Evropské Unie (Sede a Andersen, 2002)
Cd Cr Cu Hg Ni Pb Zn
mg.kg-1 suš.
Směrnice 86/278/EEC 1,0-3,0 - 50-140 1,0-1,5 30-75 50-300 150-300
Belgie
- Valonsko 2,0 100 50 1,0 50 100 200
- Vlámsko 0,9 46 49 1,3 18 56 170
Bulharsko
6,0 < pH < 7,4 2,0 200 100 1,0 60 80 250
pH > 7,4 3,0 200 140 1,0 75 100 300
Dánsko 0,5 30 40 0,5 15 40 100
Estonsko 3,0 100 50 1,5 50 100 300
Finsko 0,5 200 100 0,2 60 60 150
Francie 2,0 150 100 1,0 50 100 300
Irsko 1,0 - 50 1,0 30 50 150
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
51
Cd Cr Cu Hg Ni Pb Zn
mg.kg-1 suš.
Směrnice 86/278/EEC 1,0-3,0 - 50-140 1,0-1,5 30-75 50-300 150-300
Itálie 1,5 - 100 1,0 75 100 300
Kypr 1-3 100-150 50-140 1,0-1,5 30-75 50-300 150-300
Litva 1,5 80 80 1,0 60 80 260
Lotyšsko 0,5-0,9 40-90 15-70 0,1-0,5 15-70 20-40 50-100
Lucembursko 1,0-3,0 100-200 50-140 1,0-1,5 30-75 50-300 150-300
Maďarsko 1,0 75/ 1 (CrVI) 75 0,5 40 100 200
Malta
- 5,0 < pH < 6,0 0,5 30 20 0,1 15 70 60
- 6,0 < pH < 7,0 1,0 60 50 0,5 50 70 150
- pH > 7,0 1,5 100 100 1,0 70 100 200
Německo
- jílovité půdy 1,5 100 60 1,0 70 100 200
- hlinité, hlinitopísčité,
naplaveniny 1,0 60 40 0,5 50 70 150
- písčité 0,4 30 20 0,1 15 40 60
Nizozemí 0,8 10 36 0,3 30 35 140
Polsko
- lehké půdy 1,0 50 25 0,8 20 40 80
- střední půdy 2,0 75 50 1,2 35 60 120
- těžké půdy 3,0 100 75 1,5 50 80 180
Portugalsko
- pH půdy < 5,5 1,0 50 50 1,0 30 50 150
- 5,5 < pH půdy < 7,0 3,0 200 100 1,5 75 300 300
- pH půdy > 7,0 4,0 300 200 2,0 110 450 450
Rakousko
- Dolní Rakousy 1,5 100 60 1,0 50 100 200
- Horní Rakousy 1,0 100 100 1,0 60 100 300/ 150 (pH < 6)
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
52
Cd Cr Cu Hg Ni Pb Zn
mg.kg-1 suš.
Směrnice 86/278/EEC 1,0-3,0 - 50-140 1,0-1,5 30-75 50-300 150-300
- Burgenland 2,0 100 100 1,5 60 100 300
- Vorarlbersko 2,0 100 100 1,0 60 100 300
- Štýrsko 2,0 100 100 1,0 60 100 30
- Korutany
5,0 < pH < 5,5 0,5 50 40 0,2 30 50 100
5,5 < pH < 6,5 1,0 75 50 0,5 50 70 150
pH > 6,5 1,5 100 100 1,0 70 100 200
Rumunsko 3,0 100 100 1,0 50 50 300
Řecko 3,0 - 140 1,5 75 300 300
Slovensko 1,0 60 50 0,5 50 70 150
Slovinsko 1,0 100 60 0,8 50 85 200
Spojené království 3,0 400 135 1,0 75 300 20
Španělsko
pH půdy < 7,0 1,0 100 50 1,0 30 50 150
pH půdy > 7,0 3,0 150 210 1,5 112 300 450
Švédsko 0,4 60 40 0,3 30 40 100
Tabulka 15: Další prvky, jejichž koncentrace v zemědělských půdách, na které je aplikován kal, je v některých zemích omezena.
As Mo Co
mg.kg-1 suš.
Belgie (Vlámsko) 22 - -
Maďarsko 15 7 30
Štýrsko - 10 50
Co se týče limitních hodnot množství kontaminantů v půdách, na které jsou aplikovány čistírenské
kaly (Tabulka 1 a 2), většina členských států zavedla limity odpovídající těm daným Směrnicí
86/278/EEC, kromě Dánska, Finska a Nizozemí, které zavedly limity striktnější. Některé členské státy
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
53
(Portugalsko, Spojené království a Španělsko) definují limitní hodnoty obsahu kovů pro různé
kategorie půd na základě pH, jiné pak na základě granulometrických vlastností půdy (Lotyšsko,
Německo a Polsko). Některé členské státy (Belgie - Vlámsko, Finsko, Francie, Maďarsko,
Lucembursko, Nizozemí, tři spolkové země Rakouska a Švédsko) zavedly limity maximálního ročního
zatížení těžkými kovy na desetileté bázi.
V Tabulkách 16 a 17 jsou uvedeny limitní hodnoty koncentrace těžkých kovů v kalech, které mohou
být aplikovány na zemědělskou půdu.
Tabulka 16: Limitní hodnoty obsahu těžkých kovů v kalech, které jsou aplikovány na zemědělskou půdu, ve vybraných zemích Evropské Unie (Sede a Andersen, 2002, Alabaster a LeBlanc, 2008)
Cd Cr Cu Hg Ni Pb Zn
mg.kg-1 suš.
Směrnice 86/278/EEC 20-40 - 1000-1750 16-25 300-400 750-1200 2500-4000
Belgie
- Valonsko 10 500 600 10 100 500 2000
- Vlámsko 6 250 375 5 100 300 900
Bulharsko 30 500 1600 16 350 800 3000
Česká republika 5 200 500 4 100 200 2500
Dánsko 0,8 100 1000 0,8 30 120 4000
Estonsko 15 1200 800 16 400 900 2900
Finsko 3 300 600 2 100 150 1500
Francie 20 1000 1000 10 200 800 3000
Irsko 20 - 1000 16 300 750 2500
Itálie 20 - 1000 10 300 750 2500
Kypr 20-40 - 1000-1750 16-25 300-400 750-1200 2500-4000
Litva - - - - - - -
Lotyšsko 20 2000 1000 16 300 750 2500
Lucembursko 20-40 1000-1750 1000-1750 16-25 300-400 750-1200 2500-4000
Maďarsko 10 1000/1 (CrVI) 1000 10 200 750 2500
Malta 5 800 800 5 200 500 2000
Německo 3 120 800 2 100 150 1800
Nizozemí 1,25 75 75 0,75 30 100 300
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
54
Cd Cr Cu Hg Ni Pb Zn
mg.kg-1 suš.
Směrnice 86/278/EEC 20-40 - 1000-1750 16-25 300-400 750-1200 2500-4000
Polsko 10 500 800 5 100 500 2500
Portugalsko 20 1000 1000 16 300 750 2500
Rakousko
- Dolní Rakousy 2 50 300 2 25 100 1500
- Horní Rakousy 10 500 500 10 100 400 2000
- Burgenland 10 500 500 10 100 500 2000
- Vorarlbersko 4 300 500 4 100 150 1800
- Štýrsko 10 500 500 10 100 500 2000
- Korutany 2,5 100 300 2,5 80 150 1800
Rumunsko 10 500 500 5 100 300 2000
Řecko 20-40 500 1000-1750 16-25 300-400 750-1200 2500-4000
Slovensko 10 1000 1000 10 300 750 2500
Slovinsko 0,5 40 30 0,2 30 40 100
Spojené království Obsah těžkých kovů regulovaný skrze limity obsahu těžkých kovů v půdě
Španělsko
pH půdy < 7,0 20 1000 1000 16 300 750 2500
pH půdy > 7,0 40 1500 1750 25 400 1200 4000
Švédsko 2 100 600 2,5 50 100 800
Tabulka 17: Další prvky, jejichž koncentrace v kalech, které jsou aplikovány na zemědělské půdy, je v některých zemích omezena.
As Mo Co Th
mg.kg-1 suš.
Belgie (Vlámsko) 150 - - -
Česká republika 30 - - -
Dánsko 25 - - -
Maďarsko 75 20 50 -
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
55
Německo 40
1,5
Nizozemí 15 - - -
Rakousko
- Dolní Rakousy - - 10 -
- Štýrsko 20 20 100 -
Slovensko 20 - - -
Limity obsahu těžkých kovů v kalech určených k aplikaci na zemědělskou půdu dané národní
legislativou jednotlivých členských států jsou ve většině případů přísnější než limity dané Směrnicí
č. 86/278/EEC. Aplikaci kalů na zemědělskou půdu je v některých zemích (např. v Holandsku
a v belgickém Vlámsku) efektivně zabráněno velmi přísnými limity obsahu těžkých kovů v kalu.
V některých zemích, včetně Švýcarska, pak vedly obavy z potenciálně negativního vlivu toxických
sloučenin a patogenů z čistírenských kalů na lidské zdraví a životní prostředí k úplnému zákazu použití
kalů v zemědělství.
Patogenní organismy a organické látky
V některých členských státech navíc byly přidány limity pro obsah látek nezmíněných Směrnicí
(například patogenní organismy a organické polutanty), viz Tabulky 18 a 19.
Tabulka 18: Maximální koncentrace patogenů v čistírenských kalech pro aplikaci na zemědělskou půdu ve vybraných členských státech EU.
Salmonella spp. Jiné patogeny
Dánskoa žádný výskyt Fekální streptokoky: < 100/g
Finsko 8 MPNb/ 10 g suš. Enterovirus: 3 MPCNc/ 10 g suš.
Itálie pod mezí detekce ve 25 g
Lucembursko Enterobakterie: 100/g
Německo pod mezí detekce v 50 g
Polsko žádný výskyt
a vztahuje se pouze ke kalům, které byly upravovány
b nejpravděpodobnější počet (most probable number)
c nejpravděpodobnější počet cytopatických jednotek (most probable cytopathic number)
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
56
Tabulka 19: Limitní hodnoty obsahu organických polutantů v čistírenských kalech určených k aplikaci na zemědělskou půdu
AO
X
DEH
P LAS
NP/NP
E PAU
PC
B PCDD/F Další
mg.kg-1 suš.
ng.kg-1
suš.
mg.kg-1
suš.
Směrnice
86/278/EEC - - - - - - - -
Česká republika 500 - - - - 0,6 - -
Dánsko - 50
130
0 10 3a - - -
Německo 500
0,2b 100
Francie - - - 2
Fluoranthen: 4
Benzo(b)fluoran
-then: 2,5
Benzo(a)pyren:
1,5 0,8c - -
Rakousko
- Dolní Rakousy 500 - - - - 0,2d 100 -
- Horní Rakousy 500 - - - - 0,2d 100 -
- Vorarlbersko - - - - - 0,2d 100 -
- Korutany 500 - - - 6 1,0 50 -
Švédsko - - - 50 3a 0,4c - -
AOX – halogenované organické sloučeniny; DEHP – bis(2-etylhexyl)ftalát; LAS - lineární alkylbenzen
sulfonáty; NP/ NPE – nonylfenol/ nonylfenol ethoxylát; PAU – polycyklické aromatické uhlovodíky;
PCB – polychlorované bifenyly; PCDD/ F – polychlorované dibenzodioxiny/ furany;
a suma devíti kongenerů (acenaften, fluoren, fenanthren, flouranthen, pyren, benzo
(b+j+k)fluoranthen, benzo(a)pyren, benzo(ghi)perylen, indeno(1,2,3 –c,d)pyren
b na kongener
c suma sedmi kongenerů: PCB 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180
d suma šesti kongenerů: PCB 28, 52, 101, 138, 153, 180
Mezi jednotlivými zeměmi neexistuje konzistentní přístup ke stanovení limitních hodnot obsahu
organických polutantů v čistírenských kalech, které mají být aplikovány na zemědělské půdy. Některé
země (Velká Británie, Spojené státy a Kanada) argumentují, že z technického pohledu není možné
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
57
obhájit stanovení limitů těchto látek v kalech, a to na základě výsledků výzkumů, které ukazují, že
koncentrace těchto látek v kalech nejsou nebezpečné pro kvalitu půdy, lidské zdraví nebo životní
prostředí (US Environmental Protection Agency, 1992b,c; WEAO, 2001; Blackmore et al., 2006).
Nicméně jiné země stanovily limitní hodnoty pro různé skupiny organických látek. Například
v Německu jsou omezeny koncentrace perzistentních sloučenin (AOX, PCB a PCDD/ F). Francie
reguluje PAU a PCB, ale ne PCDD/ F. Dánsko zase nastavilo kontrolu pro velkoobjemově produkované
sloučeniny včetně DEHP, LAS a NP/ NPE.
3.3.1 Legislativa vybraných členských států EU
Francie
Ve Francii je zemědělské využití čistírenských kalů regulováno Vyhláškou č. 1133 ze dne
8. 12. 1997 a podle Exekučního titulu ze dne 8. 1. 1998. Tato legislativa byla schválena v kontextu se
Zákonem o vodě z roku 1992, se Zákon o odpadech a Kodexu zdraví z let 1975 a 1992. Především
Zákon o odpadech znemožňuje od roku 2002 ukládat čistírenské kaly na skládky. Od tohoto roku je
skládkování omezeno pouze na odpady, které nemohou být recyklovány nebo znovu využity při
vynaložení přijatelných nákladů (tzv. ultimátní odpad).
Francouzská Vyhláška č. 97/1133 stanovuje, že před aplikací čistírenských kalů na zemědělskou půdu
musí být producentem kalu provedena studie, která obsahuje informace o metodách úpravy kalu,
jeho kvalitě a kvalitě půdy. Navíc musí být každý rok připraven plán hnojení kalem, ve kterém je
uvedeno množství kalu aplikovaného na půdu, plánování provedení každé aplikace a označení
dotčených pozemků. Na konci roku (definovaném jako konec zemědělské sezóny) pak musí být
připravena zpráva o hnojení kalem a o jeho vlivech na kvalitu půdy. Jak plán hnojení kalem, tak roční
zprávu musí producent kalu odevzdat místním autoritám.
Aplikace více než 800 tun sušiny kalu ročně podléhá autorizaci. Pro průmyslové kaly je k autorizaci
vyžadována předběžná studie, která hodnotí zdravotní rizika. Francouzská hnojivářská asociace
vypracovala metodiku hodnocení zdravotních rizik při procesu aplikace (SYPREA 2007) a od konce
března 2004 existují standardy kvality schválené autoritami, které se vztahují ke kompostovanému
kalu. Kompost, který splňuje tyto kvalitativní standardy je považován za výrobek. Navíc toto schéma
zajištění kvality zahrnuje i výhody opětovného využití kalů v zemědělství, které byly stanoveny
v rámci SUPREA. Třicet sedm kritérií je každoročně kontrolováno nezávislým orgánem a garantuje
respektování nejlépe osvědčených postupů při aplikování kalů na zemědělskou půdu.
Francouzská legislativa vztahující se k aplikaci čistírenských kalů na půdu je všeobecně přísnější než
Směrnice 86/278/EEC. Například uvádí i minimální vzdálenost mezi obydlími, břehy povrchových
toků, koupališti, studnami, zónami výskytu měkkýšů a oblastí, na kterou jsou aplikovány čistírenské
kaly. Navíc, na rozdíl od Směrnice 86/278/EEC, zakazuje francouzská legislativa aplikaci kalů na půdu,
je-li zmrzlá nebo pokrytá sněhem, nebo během období vydatných dešťů, a zakazuje i aplikaci kalů
ve svažitém terénu.
Německo
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
58
Německý legislativní rámec pro životní prostředí je udáván nejen federálními institucemi, ale také
relevantními autoritami na úrovni spolkových republik, které mohou vydávat detailnější nařízení
a jsou doplňujícími předpisy pro implementaci federálních zákonů.
Zemědělské využití kalů je regulováno Nařízením o čistírenských kalech (AbfKlärV) z 15. 4. 1992,
a také dalšími zákonnými předpisy, jako je Nařízení o hnojivech (DüMV) z 16. 12. 2008, které reguluje
kvalitu a aplikaci hnojiv. Do určité míry tyto právní akty kolidují, především z toho důvodu, že vyšly
z různých federálních ministerstev. Obsahují předpisy týkající se úpravy kalů a limitních hodnot
obsahu těžkých kovů, patogenů a organických sloučenin. Oblasti aplikace kalů na půdu se týkají i další
předpisy, Zákon o ochraně půdy (BBodSchG) ze 17. 3. 1998 a Nařízení o ochraně půdy
a kontaminovaných oblastech z 12. 7. 1999, které se zabývají ochranou kvality půdy, jejího využívání
a sanaci kontaminovaných území.
Nařízením o čistírenských kalech německého Ministerstva životního prostředí pokrývá problematiku
kalů z městských čistíren odpadních vod (a směsí kalů s dalšími materiály, které se používají
v zemědělství). Podle § 4 tohoto nařízení je na zemědělskou půdu povoleno aplikovat pouze kaly
vzniklé zpracování domovních, městských nebo podobných odpadních vod. Neupravený kal nesmí
být používán na zemědělské půdě, ale v nařízení není uvedená žádná specifikace.
Toto nařízení udává limitní hodnoty obsahu těžkých kovů v kalech a v půdě, organických sloučenin
(AOX, PCB (6) a PCDD/ PCDF), neuvádí však specifikace ohledně patogenních mikroorganismů.
Dle § 6, kde je specifikováno maximální množství používaného kalu, je možné aplikovat na hektar
půdy během 3 let 5 tun sušiny kalu. Navíc kal nesmí být použit na půdy, na kterých je pěstováno
ovoce a zelenina, v lesích, na pastviny a louky, na půdy v chráněných krajinných oblastech, národních
parcích, národních přírodních památkách, chráněných krajinných prvků a v zákonem chráněných
biotopech, nebo v blízkosti vodních zdrojů a břehů povrchových toků. Používání kalů je také zakázáno
v lesnictví, na lesních půdách a zelených plochách.
Nařízení dále uvádí, že provozovatel ČOV musí analyzovat specifické prvky – koncentraci těžkých
kovů, hodnotu pH, obsah rostlinami využitelného fosforečnanového fosforu, draslík a hořčík – v půdě
před první aplikací čistírenských kalů, a opakovat tyto analýzy každých deset let. V kalu pak musí být
každých šest měsíců stanoven obsah těžkých kovů, organické sloučeniny, celkový a amoniakální
dusík, fosforečnanový fosfor, draslík, hořčík, sušina a hodnota pH. V některých spolkových zemích
(např. v Braniborsku a Dolním Sasku) mohou předpisy vyžadovat analýzu dalších polutantů.
Provozovatelé ČOV navíc musí uchovávat záznamy o objemu vyprodukovaného kalu, objemu kalu
využitého v zemědělství (s daty o odběratelích), vlastnostech kalu, metodách jeho úpravy
a výsledcích analýz a tato data každoročně poskytnout odpovědným autoritám na spolkové
i federální úrovni.
Nařízení o čistírenských kalech v současnosti prochází revizí a novelizací. Předpokládá se, že budou
zpřísněny limitní hodnoty obsahu těžkých kovů a dalších polutantů, tak aby bylo zajištěno, že se bude
využívat kal pouze nejvyšší kvality. Proběhla však i jednání, která mohou vést k úplnému zákazu
použití čistírenských kalů na půdách a podpoře využití technologií získávání fosforu a dalších
nutrientů z kalů. Dle informací německého Ministerstva životního prostředí je novelizace doplňována
o pravidla pro konkrétní požadavky na metody získávání fosforu a dalších nutrientů z kalů.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
59
Nařízení o hnojivech, které vydává německé Ministerstvo potravinářství, zemědělství a ochrany
spotřebitele, udává stejné požadavky na desinfekci/ hygienizaci kalu (není uvedena žádná specifická
metoda) a na obsah bakterií rodu Salmonella. Toto nařízení dává provozovatelům ČOV možnost
předávat kaly hnojivářským společnostem, není-li třeba žádná jeho další úprava.
Nařízení o hnojivech specifikuje více limitujících ukazatelů. V příloze 2 jsou uvedeny limitní hodnoty
obsahu Cd, Pb, CrVI, Ni, Hg, As, Tl, PFOS/PFOA (ale ne limity pro Cu, Cr, Zn), které se vztahují na
hnojivé produkty odvozené od kalů, od roku 2015. Navíc je dle tohoto nařízení zakázáno od roku
2014 používat na ČOV biologicky nerozložitelné syntetické polymery.
Nizozemí
V Nizozemí byla Směrnice 86/278/EEC implementována do národní legislativy především skrze
Vyhlášku o kvalitě a použití jiných organických hnojiv z roku 1991. Vyhláška vstoupila v platnost
1. 1 1993, poté, co se Komise dozvěděla o neúspěchu včasného provedení směrnice v roce 1990.
V roce 1998 pak byla tato vyhláška nahrazena novou, se stejným názvem.
Tato nová vyhláška nastavila výrazně přísnější pravidla (limity koncentrací těžkých kovů v půdě
a v kalech) než Směrnice 86/278/EEC. To vedlo k ukončení aplikace čistírenských kalů na
zemědělskou půdu v Nizozemí. Aplikace čistírenských kalů není povolena na půdě, která není určena
pro zemědělské účely. Požadavky na kvalitu kalu vycházejí ze Zákona o hnojivech (1986), zatímco
normy pro jeho použití vycházejí ze Zákona o ochraně půdy (1986).
Polsko
Polská rámcová legislativa, která se týká odpadů, odpadních vod a čistírenských kalů, stojí především
na Zákonu o odpadech z 27. 4. 2001, který v článku 43 odkazuje na Ministerstvo životního prostředí,
které je zodpovědné za definici podmínek pro použití splaškových kalů. Definuje také stabilizaci jako
nutnou úpravu čistírenského kalu a uvádí, že kal, který bude dále využíván, by měl být podroben
jakékoliv další úpravě (biologické, chemické nebo tepelné), která povede k eliminaci rizik pro zdraví
nebo životní prostředí, která s sebou přináší aplikace kalu neupraveného. Článek 43, § 6 pak říká, na
které povrchy nesmí být kal aplikován:
Národní parky a chráněná území
území v blízkosti zdrojů pitné vody
v blízkosti řek, jezer a dalších vodních těles
mokřady
zmrzlé půdy a půdy pokryté sněhem
půdy s vysokou propustností
svahovité pozemky (více než 10% sklon)
pozemky v blízkosti lidských obydlí a osad
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
60
půdy na kterých se pěstuje a určených pro pěstování bobulí, brambor, kořenová zelenina,
nebo zeleniny, která je běžně v bezprostředním kontaktu s půdou, a která se běžně
konzumuje za sirova, a to po dobu 18 měsíců před sklizní a během sklizně.
pastviny a půda, na které je pěstována píce
skleníky
Na základě tohoto článku pak vznikla Vyhláška o splaškových kalech z 13. 7. 2010, ve které je
uvedeno pět způsobů nakládání s kaly:
zemědělství
rekultivace půdy
zelené plochy
výroba kompostů (včetně aplikace na půdy, které jsou určeny pro pěstování rostlin, které
jsou určeny ke kompostování)
pro pěstování nepotravinových plodin
Limitní hodnoty koncentrací těžkých kovů v půdách a kalech, které mohou být aplikovány na
zemědělskou půdu jsou uvedeny v přílohách této vyhlášky. Jsou zde také definovány limitní množství
patogenů v kalech určených pro zemědělství – nulový výskyt Salmonelly ve 100 g vzorku
a nepřítomnost vajíček střevních parazitů (ascaris, trichuris, toxocara) v kilogramu sušiny. Nejsou zde
uvedeny žádné specifické požadavky na limitaci obsahu organických polutantů.
Polská legislativa dále udává 3 různé limity obsahu těžkých kovů v půdách, a to na základě půdního
typu – lehká, střední těžká půda, které ale nejsou vyhláškou definované. Dále je podmínkou, aby
hodnota pH půdy byla vyšší než 5,6 a maximální množství kalu aplikovaného je 3 tuny na hektar.
Obecně podle vyhlášky (článek 2, § 6 a 7) nemůže být kal aplikován na půdu, pokud by tím došlo ke
snížení její kvality nebo kvality povrchových a/ nebo podzemních vod. Je také zakázáno aplikovat kal
na půdu v průběhu vegetačního období plodin určených k přímé spotřebě.
Podle vyhlášky je třeba u kalů sledovat hodnotu pH, sušinu, organickou sušinu, koncentraci celkového
dusíku, fosforu, vápníku, hořčíku, těžkých kovů a patogenů. Frekvence vzorkování závisí na kapacitě
ČOV.
více než 100 000 EO: 6 krát ročně
10 000 až 100 000 EO: 3 krát ročně
měně než 10 000 EO: dvakrát ročně.
Co se týče analýz půdy, sleduje se hodnota pH, koncentrace dusíku, fosforu a těžkých kovů,
a probíhat by měla pokaždé, když je na tuto půdu aplikován kal. Náklady na rozbory kalů i půdy nese
provozovatel ČOV, a je povinen poskytnout výsledky rozborů vlastníkovi půdy, který musí dokumenty
uchovávat po dobu minimálně pěti let.
Švédsko
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
61
Švédská agentura pro ochranu životního prostředí (SEPA, Naturvårdsverket) zmocněna mandátem
od státu implementovala Směrnici 86/278/EEC skrze Nařízení týkající se ochrany životního prostředí,
a zejména půdy, při použití čistírenských kalů v zemědělství. Nařízení je přísnější než evropská
směrnice jak co do limitů obsahu těžkých kovů, tak v tom, že úplně zakazuje aplikovat čistírenské kaly
na:
pastviny
orné půdy, které mají být použity pro pastvu nebo pokud pícniny mají být sklizeno do deseti
měsíců od okamžiku, kdy je kal aplikován
půdy, na kterých jsou pěstovány bobulovité plody, brambory, kořenová zelenina a ovoce
(kromě ovoce, které roste na stromech)
půdy určených pro nadcházející pěstování bobulí, brambor, kořenová zelenina, nebo
zeleniny, která je běžně v bezprostředním kontaktu s půdou, a která se běžně konzumuje za
sirova, a to po dobu 10 měsíců před sklizní.
Nařízení také reguluje potřebné rozbory obsahu toxinů v půdě a kalech. Producent kalu musí
provádět analýzy, které stanoví obsah sušiny, pH, celkový dusík a fosfor, amoniakální dusík
a koncentrace těžkých kovů, a to s frekvencí závisející na kapacitě ČOV, od dvanácti analýz ročně
u ČOV s kapacitou více než 20 000 EO, po jednu analýzu u ČOV s kapacitou 200 EU a menších.
Producent kalu musí také dodat uživateli deklaraci obsahu (popis vzniku, způsob úpravy, složení a
kvalitu kalu), uchovávat záznamy množství vyprodukovaného kalu a kalu poskytnutého zemědělcům,
a dále podávat zprávy orgánu vykonávajícímu dohled. V zemědělské půdě před první aplikací kalu je
stanoven obsah těžkých kovů, hodnota pH a obsah sušiny. Nařízení předpokládá následujícími
způsoby úpravy kalu: biologickou, chemickou nebo tepelnou úpravu, dlouhodobé skladování nebo
jakýkoliv jiný proces, který výrazně snižuje zdravotní rizika, plynoucí z aplikace kalů na půdu. Na rozdíl
od většiny členských států EU umožňuje Švédská legislativa použití neupraveného čistírenského kalu,
je-li zapracován do půdy během 24 hodin po aplikaci, a jeho použití neobtěžuje místní obyvatele.
Navíc nařízení uvádí, že kal by měl být používán v souladu s nutričními potřebami rostlin, a takovým
způsobem, aby kvalita půdy a podzemních vod nebyla narušena. V nařízení nejsou uvedeny limitní
hodnoty obsahu patogenů a organických sloučenin.
Kromě tohoto nařízení Švédsko přijalo právní předpisy, které se týkají i několika dalších aspektů, jako
jsou maximální přípustné koncentrace potenciálně toxických prvků v čistírenských kalech pro
komerční použití, nakládání s hnojivy (včetně kalů) v zemědělství, požadavky a oprávnění pro čistírny
odpadních vod, atd. V roce 1994 SEPA, Federace švédských zemědělců a Švédská asociace pro vodu a
odpadní vody (VAV) podepsaly dobrovolnou dohodu, která se týkala zabezpečením kvality. To
primárně vedlo k přidání požadavků na obsah organických polutantů a ke vzniku poradní skupiny. Ve
Švédsku byl systém zajištění kvality navržen, v jejich vlastním zájmu samotnými zainteresovanými
stranami, vodařskými společnostmi, zemědělci, ochránci přírody a zástupci potravinářského
průmyslu. Tyto zainteresované subjekty studovaly rizika, a pak se dohodly na standardních
podmínkách, které budou prosazovat při aplikaci kalů na půdu. V systému jsou zahrnuty aspekty
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
62
certifikace DIN ISO. Systém udává i limitní hodnoty obsahu patogenů a organických sloučenin
v kalech, které jsou aplikovány na zemědělskou půdu.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
63
4. Zhodnocení současného stavu vývoje a výzkumu v oblasti kalů z ČOV v rámci ČR a EU
4.1 Stav výzkumu v ČR
Zhodnocení výzkumných projektů a stavu výzkumu v oblastech souvisejících s nakládáním s kaly
z čištění odpadních vod v ČR bylo zpracováno na základě informací uveřejněných v Rejstříku
informací o výsledcích výzkumu – RIV.
RIV je jednou z částí (datovou oblastí) informačního systému výzkumu, experimentální vývoje a
inovací (IS VaV), ve které jsou shromažďovány informace o výsledcích projektů výzkumu a vývoje a
výzkumných záměrů podporovaných z veřejných prostředků podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře
výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů. Údaje do RIV
předávají poskytovatelé účelové a institucionální podpory z veřejných prostředků, kterými jsou
správci příslušných kapitol státního rozpočtu (ústřední orgány státní správy, Grantová agentura České
republiky, Akademie věd České republiky) nebo územní samosprávné celky. V podstatě se jedná o
kompletní přehledový systém výsledků výzkumu a vývoje financovaných z veřejných prostředků ČR.
Databáze je dostupná na adrese www.vyzkum.cz
Vyhledávání bylo provedeno na základě zadávání klíčových slov a následně byla vypracována rešerše
obsahového zaměření projektů a dosažených výsledků.
Na základě obsahového zaměření je možné projekty rozdělit do několika základních oblastí:
Projekty úzce související s náplní projektu
Projekty zaměřené na technologické inovace čistírenských procesů
Projekty zaměřené na nakládání s kaly
Další příbuzné projekty
Projekty úzce související s náplní projektu
Tato skupina projektů byla vybrána na základě úzké příbuznosti řešených témat s projektem
„Optimalizace nakládání s kaly z komunálních čistíren odpadních vod“. Společná témata, která byla
identifikována, jsou například:
Hygienizace čistírenských kalů
Vliv skladování na změnu kvality stabilizovaného kalu
Stabilizace čistírenských kalů
Uplatnění čistírenských kalů v zemědělství
Možnosti a způsoby využití kalů a sedimentů
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
64
Přítomnost rizikových prvků v kalech
Příslušné projekty byly zhodnoceny podrobněji a jejich hlavní výsledky a dosažené poznatky jsou
rozvedeny v příslušných kapitolách pod jednotlivými projekty. Obsahové zaměření projektů a některé
výstupy budou porovnány v dalších etapách řešení s dosaženými výsledky tohoto projektu a budou
konzultovány při tvorbě dalších výstupů.
Projekty zaměřené na technologické inovace čistírenských procesů
Projekty nabízející technická a technologická řešení a inovace v procesu čištění odpadních vod. Jedná
se o skupinu projektů pokrývající celkem široké spektrum témat od úpravy technických řešení
stávajících zařízení až po využití nanotechnologií v procesech čištění. Projekty jsou více technického
rázu, s danou problematikou souvisí spíše okrajově a jejich výsledky jsou soustředěny do oblasti
následného průmyslového využití.
Projekty zaměřené na nakládání s kaly
Nakládání s kaly je dalším hlavním tématem, na které je výzkum v ČR zaměřen. Výzkumné projekty
jsou soustředěny například na oblasti zpracování čistírenských kalů s vedlejšími produkty na
materiály vyšší užitné hodnoty, energetické využití kalů, sledování vlastností kalů za účelem stanovení
efektivních postupů pro nakládání s nimi či procesy optimalizace současných postupů nakládání
s kaly.
Další příbuzné projekty
Tyto projekty se nakládání s kaly týkají spíše okrajově. Jejich hlavní náplní jsou jiná témata a
problematika kalů je zde spíše příbuznou oblastí, která je do výzkumného záměru zahrnuta. Jedná se
o projekty zaměřené na problematiku obnovitelných zdrojů energie – zejména bioplynu a možnosti
využití kalů jako jednoho z medií pro bioplynové stanice.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
65
4.1.1 Projekty úzce související s náplní projektu
EP9346 - Hygienizace čistírenských kalů (1999-2002, MZE/QB)
Cílem projektu byl návrh a ověření metod pro zpracování čistírenských kalů, které dávají materiál
vyhovující z hlediska stabilizace a hygienizace pro využití v zemědělství, dále vypracování a ověření
kritérií stabilizovanosti a hygienizace kalů, návrh metodiky jejich sledování.
Řešení bylo rozděleno do tří etap:
1) Vypracování a ověření kritérií stabilizovanosti a hygienizace a návrh metodiky jejich vyhodnocování
2) Vytipování a rozpracování technologií zpracování čistírenských kalů s výstupem vyhovujícím
požadovaným kritériím stabilizovanosti a hygienizace
3) Provozní ověření instalované vybrané technologie
Hlavní výstupy projektu
Návrh technologií zpracování kalů vyhovující kritériím stabilizovanosti a hygienizace
Metodika stanovení a vyhodnocení vybraných indikátorů hygienizace kalů – část 1 „Validace
a detekce bakterií rodu Salmonella sp. – Standardní operační postup.
Hygienizace čistírenských kalů – Stanovení indikátorů mikrobiologického znečištění. -
Standardní operační postupy pro stanovení enterokoků a termotolerantních koliformních
bakterií.
Ověření kritérií stabilizace čistírenských kalů.
Vliv skladování na změnu kvality stabilizovaného kalu.
Hygienizační účinek termofilní anaerobní stabilizace kalu.
Hygienizační účinek autotermní aerobní stabilizace kalu.
Technologické podklady pro přípravu linky na hygienizaci kalu vápnem.
Hygienizační účinnost technologie termické úpravy kalu v rychlém termickém reaktoru.
Metodika vyhodnocování podle navržených kritérií.
Vzhledem zaměření našeho projektu považujeme za nejvýznamnější syntézu poznatků z výstupu Vliv
skladování na změnu kvality stabilizovaného kalu. V následujících odstavcích jsou shrnuty zásadní
poznatky z této části projektu.
SLEDOVÁNÍ VLASTNOSTÍ POKUSNĚ SKLADOVANÉHO KALU
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
66
Technologie dlouhodobého skladování kalu je jako metoda stabilizace a hygienizace zmiňována v
odborné technické literatuře i řadě praktických metodik a doporučení v různých státech EU. U tohoto
postupu však zpravidla nejsou uváděny žádné technologické a provozní parametry. Pokud některé
tyto parametry uvedeny jsou, jedná se většinou o intervaly se značným rozpětím a objevuje se
doporučení stanovení těchto parametrů pro jednotlivé lokální podmínky.
V rámci projektu NAZV 9346, aktivita V04/2000-2001 (s generálním řešitelem VŠCHT Praha) byl,
prostřednictvím kritérií stabilizace a zejména hygienizace, v poloprovozním měřítku sledován vliv
skladování anaerobně stabilizovaného, odvodněného kalu na změnu jeho kvality.
Odvodněný kal z nové, moderně řešené komunální ČOV, stabilizovaný při anaerobních mezofilních
podmínkách byl pokusně skladován na nekrytém volném prostranství v klidném, přilehlém provozním
areálu. Byly nasazeny 2 paralelní zakládky kalu A a B, ze kterých byly v průběhu skladování odebírány
vzorky na stanovení ukazatelů stabilizace a zejména hygienizace.
Technologické podmínky pokusu
Charakteristika anaerobního souboru zpracování kalu
V základní technologické lince zpracování kalu jsou zařazeny dva anaerobní reaktory s pevným
stropem řazené za sebou
I. stupeň má účinný objem 6 500 m3
II. stupeň má účinný objem 6 300 m3
Dvojice anaerobních reaktorů je doplněna otevřenou uskladňovací nádrží o objemu
5 000 m3
Z uskladňovací nádrže je anaerobně zpracovaný kal přepouštěn do homogenizační nádrže o
vodněním na membránových
kalolisech.
Odvodněný kal je dopravován uzavřeným dopravním systémem do velkokapacitní násypky, umístěné
na volném prostranství. V násypce jsou instalovány vyhrnovací šneky k zamezení klenby ze
skladovaného materiálu při vyprazdňování násypky na dopravní prostředek.
Kal k pokusnému uskladnění
I když z provozního sledování anaerobního procesu je zřejmé, že hodnoty vyhnilého kalu jsou
relativně vyrovnané, byla dohodnuta s provozovatelem ČOV následující opatření:
teplota mezofilního procesu byla již od 04/2000 udržována blízko horní hranice mezofilních
teplot, tj. cca 40-41o C
před odběrem odvodněného kalu k pokusnému skladování byl vždy min. 10 dní předem
intenzivně míchán anaerobní reaktor II. stupně a uskladňovací nádrž.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
67
Odvodněný kal k I. pokusnému skladování byl odebrán 5.6.2000. V krátce následujících dnech byl pak
odebrán i první kontrolní vzorek.
Odvodněný kal k pokusu byl odebrán přímo z násypky během setrvalého provozu odvodňovacího
zařízení a plné funkce všech vyhrnovacích šneků.
Objem kalu k pokusnému uskladnění byl stanoven po vzájemné dohodě řešitelů projektu a
provozovatele ČOV na cca 1 - 2 m3.
Po odběru z provozu byl kal ihned dopraven na určenou, nekrytou skladovací plochu, uložen v
přirozeném tvaru sypaného kužele a ohrazen dřevěnými fošnami.
Vliv teploty
Pro zhodnocení vlivu teploty byly realizovány dvě etapy sledování:
léto červen – říjen („letní zakládka“)
zima leden – březen („zimní zakládka“)
Sledování skladovaného materiálu bylo prováděno s vyšší četností v první fázi pokusu a poslední
kontrolní vzorek byl odebrán téměř po 1/2 roce skladování. Vzorkování ve druhé etapě bylo
upraveno podle zkušeností s předchozí etapy.
Vzorkování zajišťoval VP Plzeň v souladu s příslušnou normou a po konzultaci se SZÚ Praha, který
provádět mikrobiologické analýzy. Pro analýzy chemických ukazatelů byly vybrány laboratoře ÚKZÚZ
Plzeň.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
68
Výsledky sledování
Sledování letní zakládky 2000
Projekt NAZV EP 9346 Dlouhodobé skladování odvodněného kalu,
stabilizovaného při mezofilních podmínkách - letní
zakládka "Hygienizace čistírenských kalů"
Poloprovozní pokus 2000 pracovní značení vzorků v laboratoři SZÚ
VPPlzeň 01/2001 P1 P2 P3 P4 P6
PARAMETRY POKUSU 9.6.2000 30.6.200
0
18.7.200
0
22.8.200
0
16.11.2000
doba skladování kalu d 4 25 43 78 164
ENTEROKOKY
enterokoky A KTJ/g 750 750 10 000 750 50
enterokoky B KTJ/g 1 100 750 810 2 900 750
návrh horního limitu kategorie I KTJ/g 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000
návrh horního limitu kategorie II KTJ/g 1 000 000 1 000
000
1 000
000
1 000
000
1 000 000
TERMOTOLERANTNÍ KOLIFORMNÍ BAKTERIE
termotolerantní koliformní bakterie A KTJ/g 750 750 16000 6100 8300
termotolerantní koliformní bakterie B KTJ/g 750 750 5600 6000 8000
návrh horního limitu kategorie I KTJ/g 1 000 1 000 1 000 1 000 1 000
návrh horního limitu kategorie II KTJ/g 1 000 000 1 000
000
1 000
000
1 000
000
1 000 000
SALMONELLA
Salmonella A +/- - + - - -
Salmonella B +/- - + - - -
návrh limitu kategorie kalu I a II +/- - - - - -
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
69
Projekt NAZV EP 9346 Dlouhodobé skladování odvodněného kalu,
stabilizovaného při mezofilních podmínkách -
letní zakládka "Hygienizace čistírenských kalů"
Poloprovozní pokus 2000 pracovní značení vzorků při sledování VP
VPPlzeň 01/2001 5.6.2000/V1 22.8.2000/V2 17.11.2000/V3
PARAMETRY POKUSU doba skladování kalu d 0 78 165
SUŠINA VL
pokus A (VL) % 22,9 28,7 26,3
pokus B (VL) % 22,9 31,7 23,3
ORGANICKÉ LÁTKY VL-ZŽ V SUŠINĚ
pokus A (VL-ZŽ) % VL 52,2 44,0 43,0
pokus B (VL-ZŽ) % VL 52,2 44,0 42,6
CELKOVÝ DUSÍK Nc V SUŠINĚ
pokus A (Nc) % VL 4,87 3,45 0,84
pokus B (Nc) % VL 4,87 2,96 0,74
FOSFOR JAKO P2O5 V SUŠINĚ
pokus A (P2O5) % VL 6,31 6,18 6,30
pokus B (P2O5) % VL 6,31 6,15 6,35
RTUŤ Hg V SUŠINĚ
pokus A (Hg) mg/kg
VL
5,9 6,6 6,88
pokus B (Hg) mg/kg
VL
5,9 6,4 7,98
limit podle návrhu vyhlášky mg/kg
VL
4,0 4,0 4,0
KADMIUM Cd V SUŠINĚ
pokus A (Cd) mg/kg
VL
2,4 5,2 2,8
pokus B (Cd) mg/kg
VL
2,4 2,9 2,8
limit podle návrhu vyhlášky mg/kg
VL
5,0 5,0 5,0
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
70
Sledování zimní zakládky 2001
Projekt NAZV EP 9346 Dlouhodobé skladování odvodněného kalu,
stabilizovaného při mezofilních podmínkách -
zimní zakládka "Hygienizace čistírenských kalů"
Poloprovozní pokus 2001 pracovní značení vzorků v laboratoři SZÚ
VPPlzeň 09/2001 P7 P8
PARAMETRY POKUSU 19.2. 2001 2.4. 2001
doba skladování kalu d 21 63
ENTEROKOKY
enterokoky A KTJ
/g
3 400 3 900
enterokoky B KTJ
/g
5 200 3 300
návrh horního limitu kategorie I KTJ
/g
1 000 1 000
návrh horního limitu kategorie II KTJ
/g
1 000 000 1 000 000
TERMOTOLERANTNÍ KOLIFORMNÍ BAKTERIE
termotolerantní koliformní bakterie A KTJ
/g
870 750
termotolerantní koliformní bakterie B KTJ
/g
6 800 750
návrh horního limitu kategorie I KTJ
/g
1 000 1 000
návrh horního limitu kategorie II KTJ
/g
1 000 000 1 000 000
SALMONELLA
Salmonella A +/- - -
Salmonella B +/- - -
návrh limitu kategorie kalu I a II +/- - -
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
71
Projekt NAZV EP 9346 Dlouhodobé skladování odvodněného kalu,
stabilizovaného při mezofilních podmínkách -
zimní zakládka "Hygienizace čistírenských kalů"
Poloprovozní pokus 2001 pracovní značení vzorků při sledování VP
VPPlzeň 09/2001 19.2.2000/V4 2.4.2000/V5
PARAMETRY POKUSU doba skladování kalu d 21 63
SUŠINA VL
pokus A (VL) % 22,67 24,22
pokus B (VL) % 23,35 24,38
ORGANICKÉ LÁTKY VL-ZŽ V SUŠINĚ
pokus A (VL-ZŽ) % VL 49,78 46,1
pokus B (VL-ZŽ) % VL 49,24 47,5
CELKOVÝ DUSÍK Nc V SUŠINĚ
pokus A (Nc) % VL 4,66 3,21
pokus B (Nc) % VL 4,41 2,46
FOSFOR JAKO P2O5 V SUŠINĚ
pokus A (P2O5) % VL 6,12 6,28
pokus B (P2O5) % VL 6,33 6,14
RTUŤ Hg V SUŠINĚ
pokus A (Hg) mg/
kg
VL
3,59 3,61
pokus B (Hg) mg/
kg
VL
3,34 3,63
limit podle návrhu vyhlášky mg/
kg
VL
4,0 4,0
KADMIUM Cd V SUŠINĚ
pokus A (Cd) mg/
kg
VL
2,88 3,21
pokus B (Cd) mg/
kg
VL
3,06 3,18
limit podle návrhu vyhlášky mg/
kg
VL
5,0 5,0
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
72
Závěry
Při mikrobiologickém sledování letní zakládky bylo po cca 20 – 25 dnech skladování
pozorováno určité nevýrazné snížení obsahu Enterokoků a Termotolerantních koliformních
bakterií. Poté byl pozorován u obou těchto mikrobiálních ukazatelů nárůst, který v případě
entrokoků cca po 40 – 80 dnech skladování ustal, v případě termotolerantních koliformních
bakterií však růst mírně pokračoval. Rovněž v době po 25 dnech skladování byla prokázána
přítomnost Salmonelly, která v počátečním vzorku nebyla zjištěna. V později odebraných
vzorcích však již Salmonella zjištěna nebyla.
Při mikrobiologickém sledování zimní zakládky bylo v období do cca 20 do 60 dnů skladování
pozorováno určité snížení obsahu Termotolerantních koliformních bakterií obsah Enterokoků
však v podstatě stagnoval. Rovněž v tomto období skladování nebyla prokázána přítomnost
Salmonelly.
Při chemickém sledování obou typů zakládek byl s dobou skladování pozorován nárůst
koncentrace sušiny (VL) a pokles obsahu organických látek v sušině (VL-ZŽ). Obsah dusíku
v sušině vykazoval klesající tendenci, obsah fosforu stagnoval.
Obsah toxických kovů Hg a Cd v sušině vykazoval rostoucí tendenci.
Souhrnně lze z provedených pokusů vyvodit, že z hlediska hygienických vlastností nepřináší
dlouhodobé skladování odvodněného anaerobně, mezofilně stabilizovaného kalu významný a
zřejmě ani spolehlivý efekt. U letních zakládek je zřejmě vhodná doba skladování cca 20 – 25
dnů, u zimních zakládek cca 60 a více dnů.
Z hlediska chemických vlastností kalu se jeho dlouhodobé skladování příznivě projeví na obsahu
sušiny a na míře stability, vyjádřené obsahem organických látek v sušině.
Z hlediska použití skladovaného kalu pro zlepšení půdních vlastností je nepříjemný pokles obsahu
dusíku a pravděpodobně i určitý nárůst koncentrace některých toxických kovů v sušině (Hg, Cd). Na
druhé straně však bylo pozorováno podstatné zlepšení konzistence.
Další části projektu přinášejí také zajímavé výsledky z hlediska obsahové shody mezi tímto projektem
a projektem „Optimalizace nakládání s kaly z komunálních čistíren odpadních vod“
Návrh technologií zpracování kalů vyhovující kritériím stabilizovanosti a hygienizace
Byly vytipovány a popsány technologie zpracování kalů dávající produkt vyhovující kritériím
stabilizovanosti a hygienizace. U všech vybraných metod je detailně uveden jejich popis,
charakteristika a základní technologické parametry a vyhodnocení ekonomické náročnosti. V
předložené práci byly z technicko – ekonomického hlediska porovnány 4 metody hygienizace kalů.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
73
Radiační hygienizace čistírenského kalu, hygienizace vápnem a pasterizace kalu jsou samostatné
metody hygienizace kalu, zatímco termofilní aerobní stabilizace kalů současně zahrnuje jak proces
stabilizace kalu, tak i jeho hygienizace, termofilní anaerobní stabilizace je další z vhodných technologií
stabilizace a hygienizace a je v současné době již provozně ověřovaná. Vhodnost použití jednotlivých
procesů hygienizace je závislá od velikosti zdroje znečištění, proto ekonomické porovnání způsobů
hygienizace kalů nelze ve všech hodnocených případech uskutečnit pro stejnou velikost ČOV.
Radiační hygienizace čistírenského kalu se sušinou 25 % je prakticky uskutečnitelná na ČOV o
kapacitě od 100 000 EO do 300 000 EO. Rozšíření této technologie je omezeno především
pořizovacími náklady na zdroj ionizujícího záření. Horní hranice je limitována max. výkonem relativně
nejlevnějšího zdroje záření, dolní hranice pak neúměrně narůstajícími provozními náklady pro menší
čistírny.
Hygienizace kalu vápnem je nejperspektivnější úprava kalu ve vazbě na připravovanou legislativu. Je
použitelná v širokém velikostním rozmezí čistíren odpadních vod. Ostatní způsoby hygienizace
kalu, vesměs technicky složitější, s ní mohou konkurovat jen u největších čistírenských lokalit. Jako
základní metodu lze doporučit dávkování práškového CaO do odvodněného kalu. Vzhledem k tomu,
že prakticky všechny větší čistírny odpadních vod v ČR mají vybudovanou koncovku odvodněného
kalu a řada z nich ji v současnosti modernizuje, lze bez větších problémů zařadit linku vápnění kalu do
stávajícího provozu kalového hospodářství.
Reálná možnost využití pasterizace v provozních podmínkách čistíren odpadních vod v ČR je značně
omezená. Metoda vyžaduje poměrně komplikovaný systém strojního vybavení s dodatečnými nároky
na stavební objekty a vesměs zajištění přídavného paliva. Využití přebytků bioplynu je totiž na většině
velkých čistíren řešeno instalací kogeneračních jednotek na výrobu elektrické energie a potenciální
zdroj tepelné energie z bioplynu se tak výrazně snižuje.
Výhodnost použití termofilní aerobní stabilizace se předpokládá především na čistírnách o menší
velikosti, kde je nevhodné použít anaerobní stabilizaci kalů. Nevýhoda procesu spočívá v závislosti na
kvalitě a zahuštění zpracovávaného kalu.
Cenové porovnání metod hygienizace kalů:
Hygienizace kalu radiačními metodami: velikost ČOV 300 000 EO, 230,- Kč/t
velikost ČOV 30 000 EO, 1 924,- Kč/t
Hygienizace kalu vápnem: velikost ČOV 100 000 EO, 124,- Kč/t
Pasterizace kalu: velikost ČOV 100 000 EO, 325,- Kč/t
Termofilní aerobní stabilizace kalu: velikost ČOV 15 000 EO, 253,3 Kč/m3 sur. kalu
(vztaženo na 1 t kalu odvodněného na sušinu 25 %)
Porovnání provozních nákladů ukazuje cenovou výhodnost hygienizace kalu práškovým CaO. Cenově
není proces termofilní aerobní stabilizace zcela srovnatelný s ostatními, výše uvedenými metodami
hygienizace kalů, protože na rozdíl od ostatních zahrnuje i proces stabilizace kalů.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
74
Metodika stanovení a vyhodnocení vybraných indikátorů hygienizace kalů – část 1 „Validace a
detekce bakterií rodu Salmonella sp. – Standardní operační postup.
Byla vypracována metoda a standardní operační postup pro stanovení bakterií rodu Salmonella sp.
Metoda byla ověřena v laboratořích SZU a v mezilaboratorních ověřovacích zkouškách, kterých se
zúčastnily laboratoře hygienické služby, výzkumných pracovišť vysokých škol a ústavů a též privátní
akreditované laboratoře. Z výsledků zjištěných a naměřených dat je možno konstatovat následující.
výsledky detekce salmonel získané testovaným postupem jsou ovlivňovány mohutností
kontaminace termotolerantními koliformními bakteriemi a enterokoky
na výsledky detekce salmonel má vliv množství přítomných salmonel v kalu (pří-davek) u
všech variant používaných půd a selektivního pomnožení
pro stanovení salmonel v kalech je třeba jako první stupeň metody použít neselektivní
pomnožení
50 KTJ salmonel v 50g kalu detekovalo 100% zúčastněných laboratoří pro kal s kontaminací,
tuto hodnotu lze považovat za mezní hodnotu stanovitelnosti za podmínek uvedené
metodiky
40 KTJ salmonel na 50g kalu detekovalo 66,7% laboratoří pro kontaminovaný kal
5 KTJ salmonel v 50g kalu detekovalo 89,3% laboratoří pro nekontaminovaný kal
pro kal kontaminovaný víc než 103 KTJ entrokoky a termotolerantními koliformními
bakteriemi klesá četnost pozitivní detekce salmonel na 40%
K celkovému souhrnu poznatků je nutno poznamenat, že pozitivní detekci při počáteční
koncentraci 1 KTJ salmonel na 1g kalu v případě kontaminovaného kalu, považujeme pro
účely, pro které je postup detekce ověřován, za dostačující.
Hygienizace čistírenských kalů – Stanovení indikátorů mikrobiologického znečištění.
Byly testované metody stanovení enterokoků a termotolerantních koliformních bakterií a
vypracovány standardní operační postupy. Bylo provedeno 101 pokusů pro zjištění charakteristiky
kalu, zjištění vlivu přídavku referenčních kmenů a zjištění vlivu způsobu homogenizace. Ze získaných
výsledků lze konstatovat následující:
homogenizaci je nezbytné provádět pouze na stomacheru nebo podobném přístroji.
Homogenizace krouživým pohybem baňky s testovaným obsahem je dostatečná, pokud se
provádí manuálně.
přídavky testovaných referenčních materiálů v množstvích 150 až 200 KTJ (3 až 4 ampule
Enterococcus faecium, Enterobacter cloaceae, Escherichia coli) na 10 g odvodněného kalu
představovaly 3 až 4 KTJ v očkovaném objemu na misku. Konfidenční meze pro tyto počty
jsou > 1 až 5 a 1 až 6 KTJ při pravděpodobnosti 95 %. Na základě výsledků lze konstatovat, že
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
75
stanovené počty KTJ uvedenými metodami (SOP pro stanovení enterokoků, SOP pro
stanovení termotolerantních koliformních bakterií) měly velmi dobrou shodu. Pro stanovení
enterokoků 71,4% a pro stanovení termotolerantních koliformních bakterií 80,0 % a 90,0 %
podle druhu půdy
Ověření kritérií stabilizace čistírenských kalů
Byly provedeny laboratorní experimenty sledování vybraných kritérií - VL, VLorg, CHSK a organického
uhlíku. Všechna uvedená kritéria byla sledována pro kalovou suspenzi, vysušený kal a pro kapalnou
fázi. Hlavním cílem bylo porovnat spolehlivost stanovení a vypovídací schopnost jednotlivých kritérií a
jejich vzájemné vztahy.
Jako další kritérium pro posuzování stabilizovanosti kalů byla vybrána metoda prodloužené anaerobní
stabilizace umožňující posoudit zbývající množství organických látek v kalu, jejich potenciální chování
a možnost další biologické rozložitelnosti.
Z provedených pokusů vyplývají následující poznatky:
Obsah organických látek - VLorg v anaerobně stabilizovaném kalu může být dobrým indikátorem
průběhu procesu anaerobní stabilizace pro danou konkrétní čistírnu odpadních vod. Jako kritérium
stabilizovanosti kalu má pouze relativní vypovídací hodnotu, která silně závisí na kvalitě výchozího
kalu. Vždy nutno porovnávat počáteční a konečný stav
CHSKhom je měřítkem obsahu organických látek v kalu a současně je měřítkem oxidačního stupně
uhlíkového atomu. Výhodou tohoto kritéria je, že zachytí všechny oxidovatelné organické látky tedy i
těkavé, které se při stanovení VL a VLorg nezachytí. Samotná CHSKhom má jako kritérium
stabilizovanosti pouze relativní vypovídací schopnost. Na stupeň stabilizovanosti můžeme usuzovat z
jeho změny (snížení na jednotku VL) během procesu stabilizace. Vztah CHSKhom a VLorg je lineární
bez ohledu na druh kalu a pro pražské kaly se rovná: CHSKhom =1,558 VLorg
Jako kritérium stabilizovanosti kalu je používáno měření CHSKf tj. rozpuštěné v kapalné fázi kalu.
Přítomnost organických látek v kapalné fázi je známkou nestability kalu. Buď kal není dostatečně
stabilizován, nebo procesy biologického rozkladu stále probíhají.
Byla vyvinuta metoda stanovení organického uhlíku v mokré kalové suspenzi – TOChom
Experimentální práce byly zaměřeny na ověření vhodnosti používání koncentrace organického uhlíku
(TOChom) v kalech nebo její změny, jako jednoho z kritérií stabilizovanosti. Sledován je vztah tohoto
kritéria k ostatním. Bylo sledováno celkem devět profilů, tj. devět různých kalů. Byla prokázána velmi
dobrá reprodukovatelnost nové metody a vhodnost použití TOChom jako dalšího kritéria pro
posuzování stabilizovanosti kalu zejména ve spojení s ostatními kritérii. Jeho vypovídací schopnost je
podobná jako u CHSK.
Ze znalosti obsahu organického uhlíku a CHSK dané látky (kalu) je možno spočítat také průměrné
oxidační číslo atomu organického uhlíku - POXČ v dané látce, což může sloužit k charakterizaci
vlastností kalu. Průměrné oxidační číslo uhlíkového atomu je měřítkem oxidačního stupně organické
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
76
látky. Z hmotnostně energetické bilance procesu vyplývá, že POXČ je úměrné teoretické chemické
spotřebě kyslíku CHSK dané látky vztažené na množství organického uhlíku: POXČ = 4 - 1,5*CHSK/TOC
Jako další kritérium dávající možnost posouzení dalšího rozkladného potenciálu zbývajících
organických látek při zbývající mikrobiální aktivitě byla vypracovaná a ověřena metoda „prodloužené
anaerobní stabilizace“. Toto kritérium umožňuje posoudit, jak se bude chovat již stabilizovaný kal při
dalším skladování eventuálně při uložení na skládku. Mezi přímé výstupy metody patří stanovení:
množství anaerobně rozložitelných látek, rychlost další produkce bioplynu, celková produkce
bioplynu, produkce dalších látek např. amoniaku a doba dosažení „úplné stabilizovanosti“.
Hygienizační účinek termofilní anaerobní stabilizace kalu
Termofilní anaerobní stabilizace čistírenského kalu je úspěšně provozována na pokusné dvojici nádrží
v ÚČOV Praha již třetím rokem (42 měsíců).
Z provedeného sledování hygienizačního efektu vyplývá o dva řády vyšší účinnost termofilní
anaerobní stabilizace čistírenského kalu v odstraňování mikrobiálního znečištění a snižování výskytu
salmonel v porovnání s mezofilní stabilizací.
Hygienizační potenciál v technologii termofilní anaerobní stabilizace je nesporný, je třeba však
dodržet požadované parametry reálné doby zdržení. Z provedeného sledování hygienizačního efektu
vyplývá o dva řády vyšší účinnost termofilní anaerobní stabilizace.
Hygienizační účinek autotermní aerobní stabilizace kalu
Bylo provedeno mikrobiologické sledování hygienizační účinnosti kalové linky skládající se z
autotermního termofilního aerobního stupně následovaného mezofilním anaerobním stupněm,
uskladněním a odvodněním kalu. Z výsledků vyplývá vysoký hygienizační účinek tohoto duálního
systému, který je schopen poskytovat stabilizovaný kal, plně vyhovující požadovaným limitům pro
třídu I.
Technologické podklady pro přípravu linky na hygienizaci kalu vápnem
Kondicionování vápnem je všeobecně uznávaný a v zahraniční praxi spolehlivě ověřený způsob
hygienizace. Oceńován je zejména spolehlivý účinek na všechny indikátorové organizmy (tj.
koliformní, enterokoky a Salmonella sp.). Z hlediska hygienických vlastností je kondicionováním
vápnem získáván kal I. kategorie.
Vápnění kalu je použitelné v širokém velikostním rozmezí čistíren odpadních vod, především pro
dodatečnou hygienizaci odvodněného kalu. Vzhledem k tomu, že většina čistíren odpadních vod v ČR
větších než 10 000 EO má vybudovanou koncovku odvodnění kalu, lze obvykle bez větších problémů
přiřadit linku vápnění kalu do stávajícího souboru kalového hospodářství.
Z hlediska praktické realizace jde o velmi perspektivní metodu.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
77
Mezi hlavní výhody vápnění kalu kromě spolehlivé hygienizace patří dále zlepšení struktury kalu,
atraktivnost vápněného kalu pro zemědělce, zvýšení sušiny kalu a relativně nízké náklady ve srovnání
s ostatními moderními způsoby úpravy kalu.
Linka na úpravu kalu vápnem musí splňovat především následující požadavky:
vyhovující provozní zásobu práškového vápna, spolehlivé vyprazdňování zásobníku, provozně
spolehlivou dopravu vápna s minimální prašností, přesné a regulovatelné dávkování vápna, kvalitní
homogenizaci složek vápno – kal a dobře dimenzované odvětrání pracovních prostorů.
Pro praktické dimenzování linky na úpravu kalu vápnem je možno počítat s dávkou vápna v rozmezí
10 – 30% na sušinu odvodněného kalu.
Hygienizační účinnost technologie termické úpravy kalu v rychlém termickém reaktoru
Cílem bylo ověření hygienizačního efektu termické úpravy kalu v rychlém termickém reaktoru. Rychlý
termický reaktor (RTR) byl vyvinut a zkoušen k termické desintegraci biomasy s cílem stimulace
anaerobního rozkladu. Podle zapojení do technologické linky anaerobní stabilizace kalu může RTR
způsobovat částečnou nebo úplnou hygienizaci stabilizovaného kalu.
Využití rychlého termického reaktoru k hygienizaci kalu je perspektivní zejména při termofilní
anaerobní stabilizaci, nebo při zapojení termického reaktoru před nebo za anaerobní fermentaci, tak
aby termickým reaktorem procházel veškerý kal vstupující, respektive vystupující z anaerobního
reaktoru.
Při klasickém zapojení termického reaktoru, kdy je desintegrováno cca 10% stabilizovaného kalu,
dochází u mezofilní anaerobní stabilizaci ke snížení počtu indikátorových mikroorganizmů cca o 2 až 3
řády.
Metodika vyhodnocování podle navržených kritérií.
V rámci řešeného projektu byla vytipována a ověřena kritéria stabilizovanosti kalu, doporučena a
vyvinuta nová vhodná pro přesnou charakterizaci kalů a procesů stabilizace. Byla prověřena metodika
stanovování základních indikátorů mikrobiálního znečištění (termotolerantní koliformní bakterie,
enterokoky a bakterie rodu Salmonella spp) a vypracovány a mezilaboratorními zkouškami ověřeny
standardní postupy jejich stanovení.
Dále byly vytipovány a dlouhodobě sledovány některé technologické postupy úpravy a zpracování
kalů s významným hygienizačním efektem, vhodných pro aplikace v našich podmínkách.
EP7130 - Uplatnění čistírenských kalů v zemědělství s ohledem na akumulaci rizikových prvků v
půdě a kvalitu rostlinné produkce. (1997-2000, MZE/QA)
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
78
Cílem projektu bylo:
a) nezávisle zhodnotit současný stav a výhled v produkci a kvalitě čistírenských kalů a určit jejich podíl
k zemědělskému využití,
b) založit stacionární experimenty ke zjištění dlouhodobých vlivů na akumulaci rizikových prvků v
půdách a současně sledovat i kontaminaci rostlin, včetně jednoduché bilance,
c) s využitím vlastních výsledků i světové literatury stanovit "referenční hodnoty" obsahu rizikových
prvků v půdách určených k aplikaci kalů a vypracovat projekt využití kalů v zemědělství zohledňující
faktory omezující jejich aplikaci.
V navrhovaném projektu bylo sledováno celé spektrum 8 rizikových prvků (Zn, Cu, Ni, Cr, Pb, Cd, Hg,
As). Při zpracování dílčích cílů byla nezbytná spolupráce s úřady státní správy i s producenty kalů v
jednotlivých oblastech. Ze zjištěných údajů bylo vypracováno souborné hodnocení.
Projekt měl následující výstupy:
Uplatnění čistírenských kalů v zemědělství s ohledem na akumulaci rizikových prvků v půdě a kvalitu
rostlinné produkce
- Průběžné hodnocení současné kvality čistírenských kalů z pohledu obsahu rizikových prvků.
Vliv odlišných půdních parametrů na příjem rizikových prvků rostlinami po aplikaci
čistírenských kalů. Studium akumulace rizikových prvků v rostlinách na kontrolních
stanovištích hnojených čistírenskými kaly. Sledování vlivu aplikace čistírenských kalů v
dlouhodobých přesných polních pokusech v odlišných produkčních oblastech.
Akumulace potencionálně toxických látek v kultuře špenátu pěstované na zemině s přídavkem
čistírenského kalu.
- Vliv přídavku čistírenského kalu na kumulaci osmi rizikových prvků (As, Cd, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb,
Zn) v nadzemní hmotě špenátu byl sledován v nádobovém vegetačním pokusu na devíti
odlišných zeminách. Zemina odebraná při sklizni špenátu byla vyluhovaná 0.01mol.l-1 CaCl2
ke zjištění sorpční schopnosti jednotlivých prvků. Přídavek kalu vedl na většině půd ke zvýšení
výnosu biomasy špenátu. As, Pb, Cr ukázaly velmi slabý vztah mezi jejich celkovým obsahem v
půdě, jeho přístupným podílem a příjmem těchto prvk ů špenátem. Cd, Zn a Hg prokázaly
nejvyšší schopnost akumulace v rostlinách po aplikaci kalu.
Vliv aplikace stabilizovaného čistírenského kalu na hromadění Cd a Ni v nadzemní biomase kukuřice,
ovsa a špenátu
- Vliv aplikace stabilizovaného čistírenského kalu na hromadění Cd a Ni v nadzemní biomase
kukuřice, ovsa a špenátu byl sledován v nádobovém vegetačním pokusu na devíti odlišných
zeminách. Zemina odebraná při sklizni jednotlivých plodin byla vyluhovaná 0.01 mol.l-1 CaCl2
ke zjištění přístupnosti obou prvků v jednotlivých zeminách. Získané výsledky ukázaly, že
přídavek kalu vedl na většině půd k růstu výnosu biomasy. Příjem obou prvků z aplikovaného
kalu závisel na plodině a půdě. Nejvyšší příjem kadmia byl nalezen u špenátu na kambizemích
(10%). Příjem niklu byl nižší, pouze v případě ovsa přesáhl 3,3 %.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
79
SD/720/4/02 - Možnosti a způsoby využití kalů a sedimentů z ČOV (2002-2005, MZP/SD)
Cílem projektu byl vývoj a ověření nástrojů pro hodnocení účinnosti návrhu nového zákona o
odpadech a prováděcího předpisu o podmínkách použití kalů z komunálních čistíren odpadních vod.
Výsledky projektu byly již v průběhu řešení využívány pro práce při přípravě POH ČR a krajů. V době
řešení projektu byly používány při přípravě zejména POH obcí. Přispívají významně k plnění směrnice
86/278/EC. Projekt sledoval nové poznatky řešení dané problematiky.
Projekt měl následující výstupy:
Ověření metodiky postupu řízené fermentace čistírenského kalu v procesu výroby
fermentátu (rychlokompostu) a alternativního paliva EKOFERM na bázi kalů z ČOV a biomasy
z hlediska hodnocení mikrobiologických ukazatelů.
Využití kalů z ČOV - legislativa EU se zaměřením na mikrobiologické parametry
Aktualizovaný přehled právních předpisů v problematice nakládání s kaly v ČR a EU k datu
9/2004 s uvedením změn, které nastaly od doby jejich vydání
Popis kalového hospodářství ČOV Biocel Paskov
Shrnutí výsledků:
Závěry projektu přinesly souhrnné výsledky a výstupy o množství produkovaného kalu a o způsobech
nakládání s čistírenskými kaly v ČR a v regionech, provozní poznatky a zkušenosti z jednotlivých
vybraných významných vodohospodářských společností a ČOV.
Získané výsledky mikrobiologického sledování anaerobně stabilizovaných kalů potvrdily, že prakticky
bez výjimek jsou kaly po jejich anaerobní stabilizaci z hlediska mikrobiologického nezávadné.
Neustále se však potvrzují závěry o nedostatečnosti spolehlivých metod měření množství
produkovaných kalů v provozech ČOV, a to jak tekutých, tak zejména odvodněných.
Zatím se potvrdily závěry rozborové studie o absolutním odklonu od přímého zemědělského využití
kalů. Z vybraných sledovaných společností a ČOV pouze dvě tento systém využívají, či spíše i do
budoucna hodlají využívat. I když z hlediska koncentrace rizikových prvků kaly splňují nastavená
aplikační kritéria, nechuť k tomuto systému využívání kalů pramení zejména z důvodů komplikací
spojených se zajišťováním nejen rozborů kalů, ale i dotčených pozemků, dále výběru a technického
zajištění meziskládek nutných pro cyklickou aplikaci kalů na půdu (jaro, podzim) atp.
Sledování vybraných provozů v prvním roce platnosti vyhlášky č. 382/2001 Sb., o využití kalů v
zemědělství, potvrdilo rovněž pokles odstraňování kalů jejich deponováním na skládku odpadů.
Tento trend podporují i výrazně zvýšené ceny skládkování a připravovaná legislativní omezení.
Některým provozům komplikuje situaci zpracování tekutých kalů z malých pobočných ČOV (nejsou v
organizační struktuře společnosti) na větší regionální ČOV. Pro tento systém je totiž nutné udělení
oprávnění k nakládání s odpady a zde by bylo na místě zjednodušení v oblasti legislativy.
Aplikace kalů na zemědělskou půdu
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
80
Z výsledků šetření ÚKZÚZ - pracoviště Plzeň jako spoluřešitele projektu vyplývá, že dosud platný
systém evidence rizikových prvků v půdách je použitelný. Na základě dosavadních zkušeností však již
byl vytvořen dokonalejší systém evidence půd po aplikaci kalů z čistíren odpadních vod. Výskyt
obsahů rizikových prvků v rostlinách (pěstovaných po aplikaci kalů), které překročily platné limity pro
potraviny, byl zjištěn téměř u třetiny sledovaných vzorků šetřených v rámci prací na projektu.
Ve skupině krmiv však nebylo zjištěno žádné překročení limitů, takže v celém souboru vzorků rostlin
se nadlimitní obsahy vyskytly u jedné pětiny vzorků. Nejčastější překročení limitních hodnot bylo
zjištěno u kadmia, a to u 16 % vzorků rostlin. Podíl případů, kdy byl zjištěn nadlimitní výskyt rizikových
prvků v rostlinách, aniž byl nadlimitní obsah rizikových prvků také v půdě, je 17 %. Podíl případů s
nadlimitními obsahy v půdě, aniž byl zjištěn nadlimitní obsah v rostlinách, je 13 %. Podíl počtu vzorků
se shodným překročením limitů u rostlin i u půd je pouze 3 %. V souboru 111 vzorků půd odebraných
po aplikaci kalů, rozděleného na 55 vzorků půd lehkých a 56 vzorků půd ostatních, byl podíl vzorků s
nadlimitní obsahy rizikových prvků zjištěn u 16 % půd lehkých a pouze u 2 % půd ostatních, což
celkem činí 9 % podíl v celém souboru.
Z uvedených šetření a skutečností vyplývá, že závislost mezi nadlimitními obsahy rizikových prvků v
rostlinách a zároveň v půdě je velmi volná a při použití kalů k plodinám pěstovaným pro krmné účely
nedochází k překročení maximálně přípustných hodnot vybraných rizikových prvků.
Při dodržování všech předpisů stanovujících podmínky ochrany složek životního prostředí je aplikace
upravených kalů z komunálních čistíren odpadních vod vhodným způsobem recyklace, zejména při
použití na středně těžké a těžké půdy.
SM/720/12/03 - Limity pro použití a využití kalů (2003-2005, MZP/SM)
Projekt řešil možnosti použití a využití kalů z ČOV. Jedná se především o stanovení kvality kalů přímo
vzniklých v ČOV a jejich úpravu odvodněním, hygienizací apod., aby byly dále využitelné. Následně
byly sledovány různé způsoby použití a využití těchto kalů.
Pozn: Konkrétní podrobnější výsledky tohoto projetu nebyly v dostupných zdrojích zveřejněny
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
81
4.1.2 Projekty zaměřené na technologické inovace čistírenských procesů
QD1069 - Minimalizace množství produkovaných čistírenských kalů (2001-2005, MZE/QD)
Cílem projektu bylo zavedení technologických metod úpravy a zpracování čistírenských kalů
umožňujících minimalizovat množství produkovaných kalů. Projekt předkládá tři metody řešení
problematiky snižování množství stabilizovaného kalu. První dvě, použití speciálně upravených
zahušťovacích centrifug a termická příprava lyzátu, umožní minimalizaci produkce kalu o 10 -30%
oproti současnému stavu. Dávají produkt vhodný pro využití v zemědělství při současném zlepšení
kvality kalu a zlepšení energetické bilance ČOV. Třetí metoda, pyrolýza anaerobně stabilizovaného
kalu, je metodou finální, úplně využívá zbývající organické látky v stabilizovaném kalu a je
nejefektivnější v minimalizaci produkovaného kalu (až o 40-50%), který je prakticky úplně zbaven
organických látek. Projekt je členěn na tři tematické celky odpovídající třem sledovaným metodám
minimalizace produkce kalů a má tyto plánované výstupy: Výstup V01 - Stanovení vlivu kvality
zpracovávané biomasy v kalu na její biologickou rozložitelnost
TA04021396 - Vývoj a využití metod umělé inteligence pro optimalizaci řízení biotechnologických
procesů ČOV na základě obrazové analýzy nano-struktur v biocenózách aktivovaných kalů a
biofilmů. (2014-2017, TA0/TA) - poskytovatel TAČR
Cílem projektu byl vývoj a využití metod umělé inteligence při automatickém zpracovávání obrazu
(soupis metod a postupů) vzorků biocenóz aktivovaných kalů a nano-struktur z biologických ČOV a
vývoj matematického modelu populační dynamiky biocenózy aktivovaného kalu s ohledem na detekci
nežádoucích vláknitých mikroorganismů aktivovaného kalu, které způsobují závažné provozní
problémy na ČOV, především vláknité bytnění a pěnění aktivovaných kalů. Cílem projektu je rovněž
provozně ověřená technologie sloužící k predikci a pro potlačování problémů s bytněním a pěněním
aktivovaného kalu. Princip technologie spočívá v optimalizaci dávkování hlinitého koagulantu, a to na
základě výsledků obrazové analýzy a matematického modelu.
GA104/00/0867 - Intenzifikace kalového hospodářství a možnosti potlačení pěnění na čistírnách
odpadních vod pomocí radiační technologie (2000-2002, GA0/GA)
Projekt byl zaměřen do oblasti intenzifikace a optimalizace kalového hospodářství, která představuje
na moderních čistírnách odpadních vod předmět mimořádného zájmu. Každé zdokonalení tohoto
technologického uzlu čistíren totiž znamená výrazné úspory energie, snížení nákladů na další
zpracování kalů, a tím i zlepšení ekonomické bilance celého procesu čištění odpadních vod. Jedna z
metod, která podle posledních poznatků má předpoklady být v této souvislosti použita, je využití
ionizujícího záření, které nabízí několik pozitivních efektů:
zlepšení hygienického zabezpečení kalů
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
82
zvýšení biologické rozložitelnosti čistírenských kalů
zvýšení produkce bioplynu při anaerobní stabilizaci kalů
potlačení pěnění v methanizačních resp. aktivačních nádržích čistíren.
Cílem projektu bylo ověřit možnost využití radiačních technologii v kalovém hospodářství čistíren
odpadních vod a navržení optimálního způsobu jejich využití s ohledem na aktuální požadavky a
problémy velkých čistíren.
FI-IM/037 - Výzkum a vývoj technologie kombinovaného zpracování biomasy, kalů z ČOV a dalších
organických odpadů na produkty koks s vlastnostmi aktivního uhlí a koksový plyn. (2004-2007,
MPO/FI)
Výzkum a vývoj technologie umožňující kombinované zpracování biomasy a kalů z čistíren odpadních
vod na uhlík s vlastnostmi aktivního uhlí a koksový plyn. Po realizaci projektu byl v praxi vyvinut a
odzkoušen rotační reaktor na zpracování cca 10 000 tun odpadu ročně. Bylo dosaženo velmi
nadějných technických výsledků a úspěšně byla potvrzena technologická koncepce s výrobou
využitelného energetického plynu, zejména vodíku a uhlíkatého karbonizátu pro další využití.
EP9259 - Využití poznatků z populační dynamiky aktivovaných kalů pro řešení provozních problémů
systémů biologického odstraňování nutrientů (1999-2002, MZE/QB)
Výzkumný projekt si kladl za cíl provádět výzkum a rozbor provozních problémů ve spojitosti s
populační dynamikou aktivovaného kalu v čistírnách s biologickým odstraňováním nutrientů a přispět
ke zdokonalení technologických procesů na rekonstruovaných i nově budovaných čistírnách ve
smyslu doporučení k nápravě častých provozních nedostatků a doporučení pro jejich projektování na
základě souboru získaných dat z provozního sledování a laboratorního výzkumu. Na základě
screeningu provozních problémů na aktivačních čistírnách s biologickým odstraňováním nutrientů
bylo prováděno podrobné sledování vybrané skupiny čistíren s nejčastějšími technologickými
modifikacemi a provozními problémy. Sledování zahrnovala popis technologických parametrů a
hodnocení účinnosti aktivace a jednotlivých funkčních prostor, měření a analýzy vzorků přítoku,
odtoku, aktivační směsi z jednotlivých zón a vnitřních proudů, hodnocení separačních vlastností a
mikroskopické rozbory aktivovaných kalů.
FF-P2/036 - Výzkum a vývoj technologie průmyslového zpracování a využití biomasy a kalů z
čistíren odpadních vod a odpadů ze zemědělské výroby. (2003-2005, MPO/FF)
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
83
Výzkum a vývoj technologie umožňující zpracovávat kaly z čistíren odpadních vod a biomasu na
palivo a odpady ze zemědělské výroby a biomasu na hnojivo. V rámci projektu byla vyvinuta
komplexní technologie průmyslového zpracování biomasy, kalů z ČOV a zemědělských odpadů.
Výsledkem je realizovaný prototyp a výrobní dokumentace přípravny biomasy a protzp fermentoru.
Zájem o technologii je v ČR i ze zahraničí.
GA105/93/2191 - Vývoj metody a testovacího zařízení pro flotační čištění odpadních vod a likvidaci
čistírenských a vodárenských kalů (1993-1995, GA0/GA)
Vývoj a výroba modelového testovacího zařízení pro návrh technologií flotačního čištění (nebo
předčištění) průmyslových odpadních vod včetně likvidace flotačních kalů peletovou flokulací v
přídavném flokulačním zařízení. Flotační zařízení je vyznačenou jako vanový, horizontální flotátor s
injektorovou aerací, přídavné peletizační zařízení pro pěnový flotační produkt je řešeno jako
peletizační válec originální konstrukce. Modelové flotační a peletizační zařízení jako celek umožní v
laboratorním měřítku oěřovat a testovat různé technologické varianty fyzikálně-chemického čištění
odpadních vod a další likvidace separovaných vodárenských čistírenských kalů.
GA206/94/1183 - Řízení separačních vlastností aktivovaných kalů v systémech biologického
odstraňování nutrientů z odpadních vod (1994-1996, GA0/GA)
Aktivační proces je dnes nejvhodnější metodou biologického čištění odpadních vod. Tato technologie
umožňuje jak odstraňování uhlíkatého znečištění, tak i nutrientů. Tím tato technologie přispívá i k
snižování eutrofizace povrchových vod. Účinnost aktivačního procesu je ovšem často limitována
seperací aktivovaného kalu od vyčištěné vody. Navrhovaný projekt se zaměřil na problémy vyvolané
nadměrnou přítomností vláknitých mikroorganismů a tvorbou neusaditelných mikrovloček v
aktivovaném kalu, které zhoršují kvalitu znečištěné přírodní vody. Cílem experimentů je objasnit vliv
kultivačních podmínek a technologických parametrů na kompetici vláknitých a vločkotvorných
mikroorganismů. Získané poznatky o populační dynamice mikrobiálních společenství aktivovaných
kalů jsou primární podmínkou pro zajištění spolehlivého provozu aktivačních čistíren s biologickým
odstraňováním nutrientů.
1H-PK2/42 - Automatizovaná linka pro autotermní termofilní aerobní hygienizaci a stabilizaci kalů
(ATAD) z komunálních čistíren odpadních vod - výzkum, vývoj, výroba a odzkoušení prototypu a
návrh provozního zařízení. (2005-2009, MPO/1H)
Cílem projektu byl výzkum a vývoj zařízení pro technologii autotermní termofilní aerobní hygienizaci
a stabilizaci čistírenských kalů (ATAD) umožní rychlou aplikaci této metody na čistírnách komunálních
odpadních vod velikosti 5000 až 50000 EO v souvislosti se zvyšujícím se tlakem na aplikaci
hygienizovaných kalů na zemědělské pozemky. Zařízení bude možné realizovat nejen v ČR, ale i v
dalších zemích EU. Na vyvinutý typ aerační trysky byl přiznán úřadem průmyslového vlastnictví užitý
vzor. Veškeré zařízení je možné realizovat z tuzemských zdrojů.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
84
4.1.3 Projekty zaměřené na nakládání s kaly
TA04021617 - Zpracování a zhodnocení čistírenských kalů společně s vedlejšími produkty s
uplatněním mikrovlnného záření (2015-2017, TA0/TA)
Cílem řešení projektu byl vývoj a ověření technologie společného zpracování čistírenských kalů s
vedlejšími produkty na materiály vyšší užitné hodnoty použitelné pro rekultivační účely či jako
prostředku ke zlepšení vlastností zemin s užitím mikrovlnného ohřevu. V důsledku je tedy hlavním
cílem projektu posílení materiálového využití čistírenských kalů po jejich náležitém zpracování a tím
omezení skládkování těchto čistírenských kalů nebo jejich spalování a využití vedlejších produktů,
které mohou být s výhodou s těmito kaly společně zpracovány a rovněž materiálově využity. Zároveň
je užito úsporného postupu ohřevu z hlediska spotřeby energie, kdy při mikrovlnném ohřevu
materiálu dochází k objemovému ohřevu a jsou eliminovány energetické ztráty v podobě přestupu
tepla při konvenčním způsobu ohřevu materiálu. Cíle řešení jsou tedy v souladu s hospodárným
využitím surovinových zdrojů a energie a s prioritami odpadového hospodářství.
MZP0002071102 - Výzkum pro hospodaření s odpady v rámci ochrany životního prostředí a
udržitelného rozvoje (prevence a minimalizace vzniku odpadů a jejich hodnocení) (2005-2011,
MŽP)
Výzkumný záměr byl zaměřen na výzkum v oboru sledování a hodnocení kvalitativních a
kvantitativních parametrů odpadů a starých zátěží. Sleduje vlivy nakládání s odpady na jednotlivé
složky způsoby odstraňování odpadů spolu s vlivem odpadů na ŽP. Jednou z důležitých složek
odpadů, řešených v rámci projektu byly i kaly z procesu čištění odpadních vod. Součástí je ověřování
a tvorba metodik ke sledování těchto procesů. Úkoly jsou cíleny především k odborné podpoře
veřejné správy, podpoře harmonizace předpisů ČR s předpisy EU, vývoji a ověřování umožňující
minimalizaci negativních dopadů odpadového hospodářství na životní prostředí v souladu s hierarchií
nakládání s odpady.
GA101/02/0403 - Výzkum přípravy alternativního paliva na bázi uhlí a kalů z ČOV ve vztahu k
legislativě EU (2002-2004, GA0/GA)
Realizovaný grant se zabýval problematikou využití kalů z čistíren odpadních vod v kombinaci s
hnědým uhlím jako alternativního paliva. Pro přípravu alternativního paliva na bázi směsi uhlí a kalu
je potřeba mít dostatečné informace o obsahu rizikových prvků a ostatních organických polutantů v
kalech a dále je potřeba monitorovat jejich chování během spalovacího procesu, sledováním emisí a
geochemického charakteru popílků a popelů. Pro optimalizaci spalovacího procesu je nutné znát také
obsahy chloru, dusíku, fluoru a síry v kalech, neboť zvláště vyšší obsahy chlóru mohou mít negativní
dopady na celkový proces. V rámci řešeného grantu byly provedeny testy na pilotních i reálných
spalovacích zařízeních. Sumárně se projekt zabýval problematikou využití kalů z čistíren odpadních
vod v kombinaci s hnědým uhlím jako alternativního paliva.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
85
GA104/96/1119 - Využití fluidizace k úpravě kalů termickou likvidací (1996-1996, GA0/GA)
Předmětem navrhovaného projektu bylo studium procesu granulačního fluidního sušení kalů z
čistíren odpadních vod na laboratorní a poloprovozní lince. Proces byl sledován z hlediska
reologického chování kalů, hydrodynamických podmínek fluidace a intenzity granulačního sušení.
Pozornost byla věnována zejména možnostem vedení procesu s ohledem na následující termickou
likvidaci vysušených kalů.
TC4-103 - Realizace pilotního projektu zvýšené stabilizace čistírenských kalů pomocí buněčného
lyzátu (1998-2000, MPO/TC)
Pilotní projekt technologie procesu stabilizace kalu s vyšší účinností za použití buněčného lyzátu .V
rámci projektu vyvinuta technologie pro výrobu a použití buněčného lyzátu ke zvýšení stabilizace
čistírenského kalu. Zvýšení stabilizace kalu vytváří předpoklady k optimalizaci nakládání se vzniklým
kalem v průběhu dalších. Realizace projektu v provozních podmínkách, dosažené výsledky jsou
předpokladem pro využití v dalších čistírenských provozech.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
86
4.1.4 Další příbuzné projekty
FI-IM2/058 - Výzkum a vývoj technologie a zařízení na výrobu plynu na bázi biomasy a kalů z ČOV
pro pohon kogeneračních jednotek. (2005-2007, MPO/FI)
Výzkum a vývoj technologie a zařízení na výrobu plynu na bázi biomasy a kalů z ČOV pro pohon
kogeneračních jednotek.
SP/3G4/132/07 - Vývoj technologie zpracování obtížně využitelných org. odpadů při výrobě
bioplynu a vývoj exp. syst. na přípravu, kontrolu provozu a ověřování efektivnosti bioplynových
stanic se zaměřením na výrobu bioplynu z trávy a z trvalých travních ploch a kalů ČOV (2007-2009,
MZP/SP)
Cílem projektu bylo navrhnout intenzifikaci postupů a technologií umožňujících energetické využití
biologicky rozložitelných odpadů /Doporučit postupy ke zkvalitnění nakládání s odpady/. Zajistit
kvalitu a množství informací z oblasti ochrany životního prostředí.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
87
4.2 Projekty na úrovni EU
Evropských projektů zabývajících se kaly z čištění odpadních vod, jejich využitím, zlepšením
čistírenských procesů či inovativními procesy v celém materiálovém toku je ve srovnání s výzkumným
spektrem v ČR relativně menší množství. Informačním zdrojem o výsledcích výzkumu projektů
podporovaných z prostředků Evropské Unie je databáze CORDIS. CORDIS je primární veřejné úložiště
Evropské komise a portál k šíření informací o všech financovaných výzkumných projektech z EU a o
dosažených výsledcích (http://cordis.europa.eu/home_en.html). Projekty byly vybrány na základě
klíčových slov a rešerše základních výstupů.
Stejně jako v případě národních výzkumných aktivit je možné projektové záměry rozdělit do několika
základních oblastí:
Projekty úzce související s náplní projektu
Projekty zaměřené na nakládání s kaly
Projekty zaměřené na technologické inovace čistírenských procesů
Další příbuzné projekty
Projekty úzce související s náplní projektu
Tyto projekty byly vybrány na základě porovnání obsahového zaměření projektu „Optimalizace
nakládání s kaly z komunálních čistíren odpadních vod“ s řešenou problematikou v projektech
podrobených rešerši. Na úrovni EU byl identifikován pouze jediný projekt, který úzce souvisí
s obsahem našeho projetu. Tento projekt se zabývá toky reziduí léčiv a prostředků osobní péče po
aplikaci čistírenských kalů na zemědělskou půdu a následnému zkoumání přítomností reziduí těchto
látek ve vybraných plodinách.
Projekty zaměřené na nakládání s kaly
Skupina projektů, jejichž hlavní náplní je zlepšení možností či parametrů využívání vznikajících kalů
z čištění odpadních vod, je na evropské úrovni výrazně zaměřena do oblasti spalovacích procesů kalů
a následného využití energie. V oblasti využití energie se projekty zabývají přítomností těžkých kovů,
energetické efektivnosti, možnostmi využití tepla ze spalovacích procesů a dalšími tématy.
Dále do této skupiny projektů patří projekty zabývající se kompostováním kalů, vysoušením kalů a
dalšími inovativními postupy v procesech nakládání s kaly.
Projekty zaměřené na technologické inovace čistírenských procesů
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
88
V oblasti projektů, které jsou situovány do problematiky technologických inovací čistírenských
procesů, řešení technologických problémů či následnému zlepšení vlastností vznikajících kalů, je na
evropské úrovni zaznamenáno pouze relativně malé množství řešených projektů.
Tyto projekty jsou zaměřeny na procesy čištění odpadních kalů, možnosti zlepšení environmentální
stránky provozu čistíren a snižování hygienických a ekotoxikologická rizika při vzniku kalu a při
následné manipulaci s ním.
Další příbuzné projekty.
Na evropské úrovni je možné identifikovat jednu z hlavních náplní výzkumných záměrů těchto
projektů. Jedná se o problematiku fosforu, obsaženého v čistírenských kalech a možnosti jeho využití
jako náhradního zdroje živin pro zemědělskou půdu ale i pro jeho využití v dalších odvětvích.
Světové zásoby přírodního fosforu v posledních dekádách povážlivě klesají. Popel ze spalování
čistírenského kalu se svým zhruba 15 % obsahem P2O5, je významným sekundárním zdrojem fosforu,
o který začíná jevit zájem širší sféra odborného spektra. Efektivní využití tohoto zdroje může suplovat
až 15 % fosfátů dovážených do EU.
Proto je zřejmě i výzkum související s problematikou získávání hodnotných látek z čistírenských kalů
zaměřen do této oblasti.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
89
4.2.1 Projekty úzce související s náplní projektu
PHARMASOILS, 303176, FP7-PEOPLE
Fate and effects of Pharmaceuticals in Soil-Plants System
Osud a vlivy léčiv v půdním a vegetačním systému
Projekt byl zaměřen na problematiku množství reziduí léčiv z širokého chemického spektra, které je
využíváno v lidské medicíně a veterinářství. Rezidua léčiv mohou být v rámci metabolismu vylučována
prostřednictvím moči a výměšků do odpadních vod. Výsledný kal z odpadních vod je následně
využíván v zemědělství. Široké spektrum léčiv (hormony, antibiotika, přípravky proti parazitům apod.)
bylo v průběhu roku sledováno v čistírenských kalech a půdách a některé látky mohou v prostředí
přetrvávat dlouhou dobu. Rezidua léčiv mohou být kumulována v rostlinách a způsobovat negativní
vlivy.
Cílem projektu bylo vytvoření systematického přístupu pro sledování mechanismů absorpce a toxicity
reziduí léčiv v rostlinách a jejich vliv na produkci kukuřice a ovlivnění lidského jídelníčku.
Tento projekt zkoumal toky použitých léčiv (karbamazepin, diclofenac, fluoxetin, propranolol,
sulfamethazine) a výrobků osobní péče (bez obsahu triklosanu) v půdě a následně jejich přítomnost v
rostlinných systémech. Pět ze šesti zkoumaných chemických látek bylo následně detekováno v
rostlinné tkáni během realizovaných polních pokusů. Z toho nejvyšší míru přítomnosti v rostlinných
tkáních vykazoval karbamazepin. Všechna léčiva byla detekována v rostlinných pórech obsahujících
vodu a výsledky projektu demonstrují schopnost rostlinných druhů akumulovat léčiva z půdy po
aplikaci čistírenských kalů s obsahem zbytků léčiv a prostředků osobní péče.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
90
4.2.2 Projekty zaměřené na nakládání s kaly
DIMINU, 672617, H2020-EU.2.3.1., H2020-EU.3.3.
Decentralised diminished mineralization incineration unit for dewatered sewage sludge lends
resource efficient low-carbon electricity generation
Decentralizovaná zmenšená mineralizační spalovací jednotka pro efektivní nízkouhlíkovou výrobu
el. energie z odvodněných čistírenských kalů
Čištění odpadních vod a nakládání se vznikajícím odpadem je zásadním ekonomickým faktorem obcí,
vzhledem k tomu, že ČOV jsou často největšími obecními spotřebiteli el. energie (až 20 %). Snížením
ekonomické náročnosti ČOV dojde k úspoře peněz i surovin a emisí CO2. S ohledem na zákaz
skládkování neupraveného kalu a limity jeho využití v zemědělství, musí provozovatelé ČOV, asociace
a původci vyvinout a implementovat nové koncepty zpracování čistírenských kalů.
Jednou z možností je energetické využití kalu upraveného jako palivo. Řešení na této bázi byla dosud
vyvinuta pouze pro velká města. Menší, zejména venkovská sídla jsou stále závislá na zemědělském
využití kalů, protože nejsou dostupné technologie s výkonem menším než 1 MW tepelného výkonu.
Cílem projektu byl vývoj tržně uplatnitelného zařízení s uzavřeným cyklem pro energeticky efektivní,
nízkonákladové, nízkouhlíkové energetické využití nefosilních paliv – pastovitých kalů, s tepelným
výkonem 0,4 – 4 MW.
Technologie zohledňovala související procesy – logistiku, shromažďování, skladování, před-úpravu
atd. Technologie je alternativou současnému využívání kalů s vysokými emisemi skleníkových plynů a
nákladnými procesy na jejich snižování.
SINTRAN, 651475, H2020-EU.2.3.1., H2020-EU.3.3.
Safe and INtegrated thermal TRANsformation of humid organic waste resulting in green energy
and valuable remainders
Bezpečná integrovaná tepelná přeměna humidních organických odpadů v zelenou energii a
využitelné zbytky
Cílem inovativního projektu byla optimalizace, certifikace a široké evropské využití metody pro
bezpečnou přeměnu humidních organických odpadů, jako jsou např. čistírenské kaly v elektrickou
zelenou energii, jejich spalováním, za současného vzniku využitelného popela s obsahem fosforu.
Technologické podmínky byly ověřeny a cílem projektu tak byl vývoj tržně uplatnitelného
certifikovaného zařízení s prokázanými benefity.
Cílové odpady jsou hygienicky i toxikologicky rizikové a vysoce humidní. Běžné spalování takových
odpadů by mohlo být nebezpečné. Současné dostupné technologie neeliminují riziko znečištění půd a
vod těžkými kovy v důsledku využití takových odpadů. Projekt byl zaměřen na technologii, která
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
91
kromě eliminace takového rizika zajišťuje produkci zelené energie a využitelných zbytků, se
současným vznikem pracovních míst v sektoru recyklace a OZE v celé Evropě.
Pilotní testování technologie prokázalo její nízkouhlíkový potenciál k produkci zelené energie za
současného dodržení bezpečnostních pravidel nakládání s nebezpečnými odpady a vzniku
využitelných zbytků.
ENERCOM, 218916, FP7-ENERGY
Polygeneration of energy, fuels and fertilisers from biomass residues and sewage sludge
Společná produkce energie, paliv a hnojiv ze zbytků biomasy a čistírenských kalů
Cílem projektu bylo představit vysoce efektivní výrobu energie, paliv a hnojiv ze zbytků biomasy a
čistírenských kalů, se zajištěním bezpečnosti, environmentálně příznivého vlivu, ekonomické
přijatelnosti a příležitostí pro MSP.
V porovnání s dostupnými technologiemi poskytuje projektový koncept vysokou energetickou
výtěžnost s ohledem na využívání vznikajícího tepla k vysušování kalu, výrobu výhřevného plynu a
nenáročné logistické řešení. Celkově přináší koncept snížení nákladů na nakládání s kaly.
Technologie může být implementována do stávající kompostárny a postupně rozšiřována o výrobu
energetických pelet nebo briket a dodávku el. energie do veřejné sítě. Produkce kompostu bude
oproti současnosti nižší, ale výsledný produkt bude kvalitnější.
Teplo je možné využívat k vysušování kalů a k vytápění dalších objektů v průmyslové zóně. Produkce
CO2 je snižována výrobou alternativního paliva a v procesu samotném. Z popelu je možné získávat
fosfor k obohacování kompostu, po odstranění těžkých kovů a dalších nežádoucích složek.
Je předpokládána následná implementace technologie do 3000 kompostáren a produkce nejméně 56
TWh ve formě elektřiny, tepla a paliv.
SEDIS, IPS-2001-42122, FP5-IST
SEWAGE SLUDGE WITH ENERGY RECOVERY THROUGH DOWNSCALED FLUIDISED BED GASIFICATION
AND CHP UNITS
Energetické využití čistírenských kalů prostřednictvím plynofikace na fluidním loži a CHP
jednotkách
Projekt byl zaměřen na zpracování pastovitých odpadů, jako jsou čistírenské kaly a pevná biomasa,
jako např. dřevního odpadu a jejich využití k výrobě plynu pro generátory el. energie a k
materiálovému využití popela v místě vzniku.
Projektová metoda: Čistírenský kal je nejprve maximálně odvodněn a vysušen v nízkoteplotním
vysoušeči a následně napeletován. Pelety jsou poté zplynofikovány na fluidním loži. Vzniklá elektrická
energie vynahradí ztrátu způsobenou omezením zrání kalu a jeho energetickým využitím v ČOV.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
92
Tepelná energie je využita pro vysoušení dalšího kalu. Proces je tak samoudržitelný a energeticky
vyvážený a pomáhá se snižováním objemu čistírenských kalů.
Náklady na výstavbu a provoz zařízení budou velmi nízké s ohledem na jejich začlenění do provozu
stávajících ČOV.
ROUTES, 265156, FP7-ENVIRONMENT
Novel processing routes for effective sewage sludge management
Neobvyklé postupy pro efektivní nakládání s čistírenskými kaly
Cílem projektu bylo objevit efektivní postupy pro nakládání s kaly z ČOV pro:
Zemědělské využití, přeměnou kalů v nezávadné a stabilizované produkty, odpovídajících
hygienických a fytotoxických charakteristik
Inovativní řešení minimalizace vzniku kalů, na základě:
- Metabolického rozkladu za vzniku tepla, aktivace alternativních metabolických postupů nebo
akumulace polymerů
- Využití mikrobiálních palivových článků
- Využití reaktoru sekvenčního dávkovače biofiltračních granulí (sequencing batch biofilter
granular reactor (SBBGR))
- Zapojení vedlejších procesů v membránových bioreaktorech
Podporu využití výstupů anaerobní digesce, např. biopolymerů jako hnojiv a
polyhydroxyalkanátů
Nastavení a praktické ověření nové techniky pro likvidaci kalů (mokrá oxidace), jako
udržitelné alternativy k dnes nejpoužívanějšímu spalování
Minimalizaci energetické náročnosti přepravy kalu z místa vzniku do centrálního zařízení,
nastavením koncentrace pevné složky
Celkovým cílem projektu bylo sestavení panelu způsobů pro využití kalu v různých provozech a
podmínkách, v rámci podmínek Směrnice 08/98 o odpadech.
Výše uvedená řešení byla studována v laboratoři nebo v praktickém měřítku, v závislosti na zralosti
technologií, s cílem poskytnout Komisi a technické a vědecké komunitě použitelná řešení a nová
východiska pro řešení kalového hospodářství, založené na optimální integraci způsobů nakládání s
vodami a kaly.
SLUDGETREAT, 611593, FP7-PEOPLE
Eco-friendly and energy efficient sewage SLUDGE dewaTeRing through novEl nanomAterials and
elecTro-osmotic proces
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
93
Environmentálně a energeticky příznivé odvodňování čistírenských kalů prostřednictvím
nanomateriálů a elektroosmotických procesů
Implementace směrnice 91/271/EEC v zemích EU výrazně zvýšila množství čistírenských kalů, které je
třeba odstranit. Současnou praxí je dle statistik z 18 % skládkování, z 23 % termická úprava nebo
spalování, ze 7 % kompostování a ze 45 % využití na zemědělské půdě.
Množství odpadních vod z obydlených území a z nich vznikajících odpadů může být snižováno – resp.
je to jeden z největších úkolů současného čistírenského průmyslu. Stinnou stránkou využívání
produktů z čištění odpadních vod jsou hygienická a ekotoxikologická rizika.
Jednou z cest ke snižování těchto rizik a zároveň k vyššímu využití produktů z čistírenských kalů je
jejich vysušování, které je však velmi energeticky náročné. Hlavním cílem projektu tak bylo:
Zlepšení kvality kalů,
Snížení objemového množství kalů o 50 % pro lepší manipulaci a další energetické a
materiálové ne-zemědělské využití.
CLEANCOMPOST, 38351, FP6-MOBILITY
Technology of compost production from sewage sludge with reduction of ammonia emission and
heavy metal content
Technologie výroby kompostu z čistírenských kalů se snížením emisí amoniaku a obsahu těžkých
kovů
Využití čistírenských kalů jakožto kvalitního hnojiva, se jeví jako nejoptimálnější způsob jejich
odstranění. Kompostování kalů však naráží na dva zásadní problémy – obsah těžkých kovů a emise
amoniaku vznikající kompostováním. Výzkum v posledních letech prokázal možnosti snižování emisí
čpavku z kompostování. Data o remediaci těžkých kovů z čistírenských kalů do půdy však ve vědecké
literatuře téměř neexistují. Hlavním cílem projektu bylo zjištění možností na úpravu kalů na
ekologicky příznivé zemědělské hnojivo, čehož bylo dosaženo:
Odstraněním těžkých kovů,
Snížením emisí čpavku během kompostování.
Metody projektu jsou založeny na následujících výzkumech:
Vývoj metod pro odstranění těžkých kovů na základě elektromediace tekutého kalu (metoda
Fellow at the Wageningen University in the framework of MC EIF)
Laboratorní experimenty s emisemi čpavku s využitím reaktoru pro odstranění těžkých kovů a
pokročilého bioreaktoru pro modelování kompostace organického materiálu.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
94
4.2.3 Projekty zaměřené na technologické inovace čistírenských procesů
HTSew, 651425, H2020-EU.2.3.1., H2020-EU.3.5.
Use of HTC technology as an innovative reuse method for sewage sludge
Využití technologie HTC jako inovativní metody pro využití čistírenských kalů
Současné systémy čištění odpadních vod provozované ve většině evropských měst a obcí jsou
zdrojem obrovského množství čistírenských kalů. Poslední statistiky ukazují na produkci cca 9 367 tis.
t. čistírenských kalů v zemích EU28. Nakládání s kalem je často přehlíženou oblastí ve srovnání s
problematikou samotného čištění odpadních vod, což vede k vážným technologickým problémům a
vysoce nákladnému odstraňování kalů. Výsledkem takového stavu je, že v současnosti není k dispozici
energeticky efektivní a ekonomicky schůdné technologické řešení pro nakládání s čistírenskými kaly.
Nejběžnějšími metodami nakládání s kaly je jejich užití na zemědělské půdě, kompostování a
spalování. Skládkování kalů je zakázáno a jejich zemědělské využití, je přes ekonomickou nenáročnost
takového řešení zakazováno v dalších zemích EU, vzhledem k rizikům kontaminace půd a vod těžkými
kovy a hygienicky závadnými organismy. Kompostování zahrnuje podobná rizika a je navíc náročné na
pracovní sílu. Spalování je poměrně bezpečné, ale nákladné (80 – 110 euro/t) a neefektivní –
zahrnuje významné logistické nároky na přepravu alu do spaloven a velké množství nevyužitelným
zbytků (popela).
Cílem projektu bylo předvést a komercionalizovat technologii hydrotermické karbonizace (HTC) k
úpravě čistírenských kalů, technologicky a ekonomicky výhodnější než je spalování. Technologie
zajišťuje přeměnu kalů v hodnotné produkty, jako je palivo nebo aktivní uhlí k čištění odpadních vod.
Technologie HTC mění nákladný proces odstraňování kalů v ekonomicky výnosnou aktivitu.
MFC4SLUDGE, 605893, FP7-SME
“MFC4Sludge”: Microbial fuel cell technologies for combined wastewater sludge treatment and
energy production
MFC4SLUDGE: Mikrobiální palivové články pro kombinovanou výrobu energie a využití
čistírenských kalů
Výzkumný projekt byl zaměřen na vývoj vysoce inovativního řešení spočívajícího v navázání tzv.
mikrobiálních palivových článků na proces anaerobní digesce za účelem energetického využití
odpadních vod.
Technologie, jejíž vývoj byl cílem této iniciativy, zlepší environmentální stránku provozu čistíren
odpadních vod a zároveň umožní výrobu energie pro pohon jejích provozních zařízení. Obecným
cílem bylo tedy vyvinutí vhodné, ekonomicky efektivní a environmentálně příznivé alternativě ke
stávajícím procesům nakládání s odpadními vodami.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
95
4.2.4 Další příbuzné projekty
RECOPHOS, 282856, FP7-ENVIRONMENT
Recovery of Phosphorus from Sewage Sludge and Sewage Sludge Ashes with the thermo-reductive
RecoPhos-Process
Získávání fosforu z čistírenských kalů a z popela z čistírenských kalů s termickou redukcí procesem
RecoPhos
V posledních dekádách bylo vyzkoušeno mnoho technologií pro získávání fosforu z čistírenských kalů
nebo z popelu z jejich spalování, žádná však nedošla uplatnění v průmyslovém měřítku. Důvody
tohoto stavu spočívají v problémech s nakládáním s tekutou formou odpadů, potřebě vysoké
komplexnosti technologií, velkému množství zpracovávané hmoty a v maticovém efektu.
RecoPhos je termický proces využívající popel z kalu v rámci mono-spalování. Princip procesu známý
jako InduCarb je jedním ze známých Woehler procesů – vysušený kal může být přidáván jako zdroj
tepla nebo redukční agent. Fosfáty jsou na indukčním loži přeměňovány na bílý fosfor, který je
následně kondenzován a oddělován od ostatních vznikajících plynů. Bílý fosfor je nejvyužitelnější a
vysoce žádanou formou fosforu. Dalšími produkty procesu jsou směsi železa, stejně jako mix těžkých
kovů, využitelných v těžkém průmyslu, silikátové složky jsou využitelné při výrobě cementu, stejně
jako vysoce výhřevný plyn.
RecoPhos využívá inovativní reaktor (InduCarb) sestrojený pro redukční znovuzískání složek z
ocelárenských odprachů. S ohledem na využití popela jsou následné odpadové toky minimální a v
procesu mohou být využity i další průmyslové odpady. Proces typu RecoPhos dosud nebyl v praxi
realizován a cílem projektu bylo jeho patentování.
P-REX, 308645, FP7-ENVIRONMENT
Sustainable sewage sludge management fostering phosphorus recovery and energy efficiency
Udržitelný energeticky efektivní management čistírenských kalů s produkcí sekundárního fosforu
S ohledem na omezování využití kalů na zemědělské půdě je třeba hledat další cesty nakládání s
čistírenskými kaly, které zajistí jejich hygienizaci a využití. Technologické alternativy pro získávání
fosforu z kalů existují a je vhodné jejich marketingové využití. Projekt staví na výsledcích dalších
evropských projektů a zajišťuje první celostní zhodnocení technického znovuzískání fosforu z kalů a
popelu z jejich spalování, srovnatelnou s přímou aplikací kalů na zemědělské půdy. Cílem projektu je
zpracování komplexních LCA a LCC pro vyhodnocení celkového vlivu jednotlivých technologií na
životní prostředí a ekonomiku.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
96
SUSAN, 16079, FP6-SUSTDEV
Sustainable and Safe Re-use of Municipal Sewage Sludge for Nutrient Recovery
Udržitelné a bezpečné získání živin z čistírenských kalů
Projekt byl zaměřen na vývoj udržitelné a bezpečné strategie pro získání živin z kalů z ČOV jejich
tepelnou úpravou. V prvním kroku dochází mono-spalováním kalů ke kompletní likvidaci organického
znečištění. Výsledkem procesu je popel s vysokým obsahem fosforu, ale také nadlimitním obsahem
těžkých kovů. Nevýhodou fosforu v popelu je jeho nízká biovýtěžnost. Druhým krokem tak je
termochemická reakce, při které jsou odstraněny těžké kovy, a fosfor je transformován na minerální
formu přístupnou rostlinám. První pokusy prokázaly, že těkavé těžké metalchloridy jsou po přidání
fosforečnanu hořečnatého při teplotě 900 – 1000 0C, přeměněny na oddělitelnou formu a zároveň
dojde k reakci fosforečnanu hořečnatého, který přispěje k přeměně fosforu na 100 % bio-využitelnou
formu.
Technologie budou vyvíjeny a rozvíjeny s ohledem na vysoké množství aplikovaných P-hnojiv, v
intenzivním zemědělství. Tato skutečnost zajišťuje vysoký potenciální odbyt výstupů technologie. V
průběhu projektu budou analyzovány výhody a nevýhody vyvíjených postupů a metod. Porovnání
bude založeno na energetických, materiálových a složkových rovnováhách, stejně jako na zavedených
hodnotících postupech kvantifikace vlivů na životní prostředí a opětovného získávání materiálů.
Metoda je technologicky i ekonomicky přijatelná a řeší problém ochrany životního prostředí a využití
potenciálních surovin. Výsledkem může být přibližně 300 000 t opětovně využitého fosforu v
prostředí EU.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
97
5. Materiálové a ekonomické toky v kalových hospodářství v ČR
5.1 Vznik a druhy kalu na ČOV
Čistírenský kal je jedním z konečných produktů procesu čištění odpadních vod. V procesu klasického
čistírenského postupu se většina z přivedeného znečištění v odpadních vodách převádí do kalů. Kaly
představují přibližně 1-2% objemu čištěných vod, je však v nich transformováno 50-80% původního
znečištění.
Množství kalů závisí především na množství a kvalitě čištěných odpadních vod a na použité
technologii jejich čištění. Neexistuje žádná univerzální metoda pro zpracování, využití, eventuálně
likvidaci čistírenských kalů a tak rozdílnost přístupů k nakládání s čistírenskými kaly je značná. Při
aerobním čištění odpadních vod mohou vznikat dle použité technologie tři druhy kalů: kal primární,
sekundární (biologický, přebytečný) a kal chemický (terciální)
Primární kal se odděluje ze surové vody sedimentací v usazovacích nádržích, má zpravidla zrnitou
strukturu a je tvořen nerozpuštěnými látkami, které prošly lapákem písku a česlemi. Koncentrace
organických látek u primárního kalu z komunálních odpadních vod bývá v rozmezí 60 – 80% a
inertních látek 20 – 40%.
Sekundární kal vzniká v procesu biologického čištění odpadní vody a je tvořen směsí inertních
nerozpuštěných látek z odpadní vody a vyprodukované (narostlé) biomasy. Odděluje se od vyčištěné
vody v dosazovacích nádržích. Koncentrace organických látek u přebytečného kalu z komunálních
odpadních vod bývá v rozmezí 60 – 75% a inertních látek 25 – 40%. Množství produkované biomasy
je závislé na poměru NL:BSK5 přiváděném do systému, stáří kalu a teplotě.
V literatuře existuje celá řada rovnic pro výpočet produkce kalu. Produkce kalu je přímo úměrná
poměru NL/BSK5 a nepřímo úměrná stáří kalu. Část sekundárního kalu je vracena zpět do procesu
biologického čištění a část je odváděná jako tzv. přebytečný kal.
Pro orientační odhad množství vznikajícího přebytečného kalu lze použít následující vztah:
Pk = Y*S/OL
Pk = produkce biomasy za den (kg sušiny/kg odbourané BSK5)
Y = růstový koeficient aktivovaného kalu (kg sušiny/kg odbourané BSK5)
S = odbourání substrátu (kg odbourané BSK5 /den)
OL = obsah organických látek v kalu
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
98
Růstový koeficient aktivovaného kalu závisí na řadě provozních faktorů (zatížení kalu, teplota) se
pohybuje v rozmezí 0,4 – 0,8 kg sušiny/ odbourané BSK5. Pro teplotu 21oC má hodnotu přibližně 0,69
a pro 10oC 0,84.
Chemický kal vzniká při srážení fosforu v odpadní vodě, podle místa aplikace srážedla je tento kal
součástí primárního nebo sekundárního kalu. V případě, že ČOV má terciální stupeň čištění se
srážením fosforu tak vzniká samostatný chemický kal.
Uvedené druhy kalů se spojují a společně nebo separátně se zahušťují před dalším zpracováním.
Takto spojený kal se nazývá surový kal.
Zpracování kalu
1. Odběr kalu
2. Zahušťování kalu (gravitační, strojní)
3. Stabilizace kalu (anaerobní, anaerobní fermentace, aerobní)
4. Odvodnění kalu
5. Hygienizace
6. Následné nakládání s kalem
Odběr kalu
Primární kal je odebírán z usazovacích nádrží-odkalení. Četnost odběru je individuální a závisí na
uspořádání usazovacích nádrží, množství a kvalitě přitékající odpadní vody. Cílem je dosažení
kompromisu mezi maximálním zahuštěním kalu a zabránění jeho zahnívání v usazovacích nádržích.
Četnost odkalení se volí v průměru 3 – 4x za 24 hodin. Koncentrace primárního kalu by se měla
pohybovat v rozmezí 3,5 – 4,5 % sušiny.
Přebytečný aktivovaný kal se vesměs odebírá z externí recirkulace kalu tj. mezi dosazovací nádrži a
biologickým stupněm čištění. Odebírané množství by mělo odpovídat denní produkci kalu tak, aby
nedocházelo ke změnám provozní koncentrace kalu v biologickém stupni. U větších ČOV je kal
odebírán v průběhu dne automaticky semikontinuálně dle parametrů řídícího systému čistírny. U
menších ČOV do cca 2 500 EO postačí obvykle odkalovat jednou za několik dní. Koncentrace
přebytečného kalu se pohybuje v rozmezí 2,5 – 3,5 % sušiny.
Zahušťování kalu
Smyslem zahušťování odebraného kalu je zvýšit koncentraci sušiny s cílem snížení nákladu na
uskladnění, další zpracování a případný odvoz kalu. Je možné použít gravitační nebo strojní zahuštění
kalu. Obvykle se kal zahušťuje na 5 – 6 % sušiny. Vyšší zahuštění je možné, ale při sušině nad 6% se
skokově zvyšuje viskozita kalu a vznikají provozní problémy při manipulaci s ním.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
99
Gravitační zahušťování primárního kalu probíhá přímo v kalovém prostoru usazovacích nádrží.
Přebytečný kal se zahušťuje dle zvoleného způsobu stabilizace. Při aerobní stabilizaci probíhá
zahušťování přímo v uskladňovacích nádržích a je spojené s odtahem odsazené vody. Při anaerobní
stabilizaci se kal „předzahustí“ v zahušťovacích jímkách s odběrem odsazené vody a následně
přečerpá do uskladňovacích nádrží k anaerobní stabilizaci.
Strojní zahušťování kalu se používá u ČOV od velikosti cca 2 500 EO. K zahušťování se využívají
horizontální pásové nebo rotační zahušťovače, tlaková flotace, odstředivky. Reálné zahuštění kalu je
na 5 – 6 % sušiny. Zahuštěný kal je odváděn do uskladňovací nádrže s mícháním.
Stabilizace kalu
Aerobní stabilizace zajišťuje částečné odbourání organických látek v kalu v aerobních podmínkách.
Při této technologii je přebytečný kal shromažďován v provzdušňované uskladňovací nádrži.
Koncentrace rozpuštěného kyslíku se udržuje mezi 0,5 – 1,0 mg/l. Doba zdržení kalu bývá 25 – 30 dní.
Rychlost odbourávání organických látek je závislá na teplotě. Intenzivnější odbourání organických
látek kalu a tím i zkrácení doby zdržení umožňuje tzv. aerobní termofilní stabilizace (ATS). Při tomto
procesu se uvolňuje z kalu energie a dochází tak k ohřevu na více než 50°C. Tímto způsobem jsou
dosaženy tak velké rychlosti odbourávání organických látek, že proces vystačí se 7 - 9 dny zdržení.
Metabolizmus aerobních organizmů vede k inaktivaci patogenních bakterií a virů tj. k hygienizaci a
můžeme tedy získat hodnotné hnojivo. Tato technologie je vhodná převážně pro biologické čistírny
od 5.000 do 50.000 EO, tj. tam, kde je neekonomické budovat plynové hospodářství. Výhodou ATS v
porovnání s AD je podstatná úspora investičních nákladů, neboť velikost reaktoru je několikanásobně
menší. Technologie řeší i otázku hygienizace kalu a její aplikace je vhodná na potravinářských
čistírnách, nebo jako intenzifikace tam, kde stávající zařízení nevyhovuje kapacitě a nejsou prostory k
jeho rozšíření.
Při anaerobní stabilizaci je kal uskladňován v mechanicky míchaných nádržích s dobou zdržení 150
dní. U ČOV nad 1 000 EO je výhodné mít k dispozici 2 uskladňovací nádrže.
Intenzifikace anaerobní stabilizace kalu je možné dosáhnout při vyšších teplotách a v uzavřených
nádržích (vyhnívací nádrže), spojených s vývinem a využitím bioplynu k výrobě elektrické energie a
tepla. Teplota kalu se udržuje buď v rozmezí 35 – 40oC (mezofilní fermentace, nebo 50 – 55oC
(termofilní fermentace). Doba zdržení se pohybuje v rozmezí 25 – 40 dní. Tato technologie je
investičně poměrně nákladná a proto je obvykle využívaná u ČOV nad 50 000 EO.
Odvodňování kalu
Cílem odvodnění je další zvýšení obsahu sušiny v kalu z důvodů lepší manipulace a snížení nákladů na
uskladnění, dopravu a aplikaci. Optimální odvodnění kalu je také základní podmínkou pro jeho
spalování. Zmenšením objemu kalu odstraněním přebytečné kalové vody dochází také ke snížení
dávek Ca(OH)2 nebo CaO při hygienizaci kalu. To vše vede k úsporám nákladů na zpracování, využití a
likvidaci kalů.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
100
Odvodněný kal mívá sušinu 18 – 30% v závislosti na druhu kalu, flokulantu a použité technologie
odvodňování. Odvodněný kal při uvedené sušině nemá již tekutý charakter. Nejrozšířenějšími
zařízeními pro odvodnění kalu jsou pásové lisy a dekantační odstředivky. Ve stacionární formě jsou
v naprosté většině případů součástí kalového hospodářství čistíren nad 10 000 EO. V posledních
letech jsou na trhu k dispozici i mobilní varianty, umožňující zahušťování kalu i na menších ČOV.
Hygienizace kalu
Obecně lze k hygienizaci kalů použít všech metod, při kterých dochází k usmrcování mikroorganismů.
Základní hygienizační metody je možno rozdělit do tří skupin:
Chemické metody – zahrnují reakci s chemickými činidly (vápno, minerální kyseliny).
Fyzikální metody – zahrnují působení teploty, radiace, ultrazvuk apod.
Biotechnologické metody – zahrnují souběžný proces stabilizace a hygienizace kalů
V praxi se dosahuje hygienizačního účinku v technologické lince zpracování kalů. Podle zařazení
hygienizační metody do technologické linky zpracování kalů se hygienizační metody dělí na:
Metody před procesem stabilizace.
Metody tvořící součást procesu stabilizace.
Metody po stabilizaci – přídavná, následná hygienizace.
Volba metody hygienizace kalu je závislá na technologii stabilizace kalů a na velikosti čistírny
odpadních vod. S výhodou lze používat metody, kde hygienizační efekt je součástí procesu stabilizace
kalů. Pro menší čistírny se doporučuje autotermní termofilní stabilizace kalu, resp. dodatečná úprava
kalu vápnem. Chemickou hygienizaci je vhodné použít jako koncovou část kalového hospodářství, což
je výhodné při doplnění stávající technologie v případě, že kal nesplňuje mikrobiologická kritéria
kvality kalu. Termické procesy se především z ekonomických důvodů používají na velkých čistírnách.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
101
5.2 Zpracování a nakládáni s kaly dle velikosti ČOV
Údaje o provozu kalového hospodářství čistíren vychází z praktických zkušeností zpracovatelů
projektů a z konzultací s provozovateli čistíren. Získané údaje nejde generalizovat, ale slouží k
rozšíření informací o provozním stavu problematiky nakládáni s kaly.
Technologická vybavenost kalového hospodářství čistíren závisí především na jejich kapacitě. Stupeň
komplexnosti kalového hospodářství (zahuštění, stabilizace, hygienizace, odvodnění) je podmíněn
ekonomickou a technickou zdůvodnitelnosti rozsahu technologie pro zpracování kalu. Obecně tak
komplexnost roste s velikosti čistíren. Čistírny do 1 000 EO jsou obecně vybaveny jenom technologii
gravitačního zahuštění a aerobní případně psychrofilní anaerobní (samozřejmě bez jímání a využití
bioplynu) stabilizaci kalu a uskladněním kalu. Přebytečný kal mívá obvykle obsah sušiny 2 – 3% A je v
naprosté většině případů odvážen do ČOV vybavených technologií zpracování kalu včetně jeho
hygienizace. Prakticky jedinou alternativou, se kterou jsme se setkali u čistíren této velikosti, je
použití mobilního odvodnění surového kalu, s následným skladováním odvodněného kalu na kalovém
a předáním kalu specializovaným odpadářským firmám.
Čistírny od 2000 do 3000 EO jsou v porovnání s přechozí kategorii čistíren ve větší míře vybaveny
stacionární technologii zahušťování kalu.
Stacionárním odvodněním kalu bývají se vzrůstající kapacitou stále obvykleji vybavené čistírny
s kapacitou nad 3 000 EO.
U čistíren nad 6000 EO je vybavenost stacionárním zařízením na odvodnění kalu již téměř
samozřejmostí. V uvedených kategoriích čistíren se k hygienizaci používá pálené resp. chlorové
vápno.
U těchto „středních čistíren“ dochází ve většině případů k předávání kalu specializovaným
odpadářským firmám. Ty s tímto odpadem nakládají dle koncového zařízení, které mají k dispozici.
Jedná se o kompostování, ukládání odpadů jako technologický materiál na zajištění skládky.
Stabilizace kalu anaerobní fermentací spojenou s produkcí bioplynu začíná být ekonomická od 40 000
EO. Výjimkou však nejsou i čistírny s menší kapacitou pod 40 000 EO, např. ČOV Prachatice (cca 15
000 EO). Všechny čistírny nad 40 000 EO jsou vybaveny kompletní technologií na stabilizaci a
hygienizaci kalu. K hygienizaci je v naprosté většině případu používáno pálené vápno aplikované do
odvodňovaného kalu. Ke zlepšení promíchání vápna s kalem se vápno dávkuje do dopravníku kalu z
odvodňovacího zařízení. Takto zpracovaný kal využit z hlediska organických surovin a výsledný
produkt je předáván specializovaným odpadářským firmám, nebo je využíván na zemědělské půdě. V
případě použití na zemědělské půdě je postupováno podle vyhlášky č. 382/2001 Sb., o podmínkách
používání upravených kalů na zemědělské půdě.
Podmínky použití upravených kalů na zemědělské půdě:
nejpozději do 48 hodin od umístění kalů na zemědělskou půdu musí být kaly zapraveny do
půdy
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
102
potřeba dodání živin do půdy musí být doložena výsledky agrochemických vlastností půd
uvedenými v evidenčním listu využití kalů v zemědělství
nesmí být využito více než 5 tun sušiny kalů na jeden hektar v průběhu 3 po sobě jdoucích let,
toto množství může být zvýšeno až na 10 tun sušiny kalů v průběhu 5 po sobě následujících
let, pokud použité kaly obsahují méně než polovinu limitního množství sledovaných
rizikových látek a prvků
dávka dusíku dodávaného v kalech nesmí překročit 70 % celkového potřebného dusíku pro
hnojenou plodinu
dávka kalů (množství a doba užití) se řídí i požadavkem rostliny na živiny s přihlédnutím k
přístupným živinám a organické složce v půdě
dávka kalu je na půdu aplikována v jedné agrotechnické aplikaci a v jednom souvislém
časovém období
minimální obsah sušiny kalu pro tlakové zapravení do půdy radlicovými aplikátory je 5 %, pro
aplikaci mechanickými rozmetadly organických hnojiv je 18 %
Přepočet produkce čistírenského kalu v ČR
Podle dat z Vybraných ukazatelů majetkové evidence (VUME) zveřejňovaných Ministerstvem
zemědělství ČR bylo v roce 2013 v ČR evidováno 2572 ČOV s projektovanou kapacitou nad 50
ekvivalentních obyvatel (EO).
Tabulka 20: Počet ČOV v ČR dle projektované kapacity (r. 2013)
Projektovaná kapacita
EO
Počet ČOV
v jednotlivých
kategoriích
51 - 500 941 501 - 1 000 493
1 001 - 2 000 389
2 001 - 3 000 209
3 001 - 5 000 171
5 001 - 10 000 168
10 001 - 30 000 111
30 001 - 50 000 35
50 001 - 100 000 30
100 001 - 250 000 17
250 001 - 500 000 4
500 001 - 1000 000 3
nad 1 000 001 1
Celkem 2 572
Nad 30 000 EO prakticky všechny ČOV využívají hygienizaci, od 5000 EO velice sporadicky. Obecně
ČOV, co kal neodvodňují, tak ho ani nehygienizují, ale předávají na velké čistírny přímo.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
103
Jak vyplývá z uvedené tabulky, největší počet 941 ČOV byl v rozmezí 51 – 500 EO. Druhou
nejrozšířenější kategorii jsou ČOV v rozmezí 501 – 1000 EO a to 493. Počet čistíren v těchto dvou
kategoriích tvořilo 55 % ze všech čistíren nad 50 EO.
Vypočtená produkce kalu dle projektované kapacity, vypočtená produkce kalu dle skutečných EO (v r.
2013) pro jednotlivé kategorie ČOV je uvedená v tabulce č. 2. Produkce kalu byla vypočtená z údajů o
projektované kapacitě a počtu EO dle přítoku pro rok 2013 uvedená v VÚME (zdroj webové stránky
ministerstva zemědělství ČR), když na jednoho EO je počítáno s roční produkci kalu 18 kg
sušiny/EO/rok.
Tabulka 21: Sumární roční produkce kalu v sušině pro jednotlivé kategorie ČOV
Počet EO Produkce kalu dle
projektovaných EO
Produkce kalu dle
skutečných EO
Rozdíl mezi
projektem a
skutečností
Rezerva
t sušiny/rok t sušiny/rok t sušiny/rok %
51 - 500 4 739 3 049 1 690 36
501 - 1000 6 737 4 468 2 270 34
1001 - 2000 10 179 5 960 4 219 41
2001 - 3000 9 098 5 462 3 636 40
3001 - 5000 11 901 7 128 4 774 40
5001 - 10 000 21 785 12 669 9 116 42
10 001 - 30 000 36 951 23 837 13 114 35
30 001 - 50 000 24 590 14 762 9 827 40
50 001 - 100 000 40 447 23 986 16 461 41
100 001 - 250 000 43 821 27 247 16 574 38
250 001 - 500 000 27 404 12 643 14 761 54
500 001 - 1000 000 30 939 18 464 12 475 40
nad 1 000 001 29 549 28 980 569 2
celkem 298 141 188 655 109 486 37
ha 178 884 113 193
Celková vypočtená roční produkce kalu v roce pro nejčastější velikost ČOV (51 – 1000 EO) je 7 517
tun sušiny tj. necelá 4 % z celkové produkce.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
104
5.3 Závěry a zjištění
1. V ČR bylo k 1.1.2014 dle vybraných údajů z majetkové evidence celkem 2572 ČOV
s projektovanou kapacitou nad 50 EO.
2. Při odhadu roční produkce sušiny kalu 18 kg/EO je celková projektovaná roční produkce
298 141 tun sušiny kalu
3. Skutečné zatížení podle přítoku bylo u naprosté většiny čistíren v roce 2013 nižší, když
průměrná hodnota skutečného zatížení v EO v porovnání s projektovanou kapacitou byla
nižší o 37 %.
4. Celková vypočtená produkce kalu byla v roce 2013 vzhledem k menšímu zatížení čistíren
188 655 tun sušiny kalu za rok.
5. Celková vypočtená produkce kalu byla u ČOV velikosti 51 – 3000 EO 11 815 tun sušiny kalu.
6. Čistírny bez odvodnění kalu nedosahují jenom zahuštěním (gravitačním nebo strojním) na cca
2 – 3%, sušinu požadovanou legislativou pro aplikaci na zemědělskou půdu (min. 5%) a musí
kal odvážet k odvodnění.
7. Náklady na dopravu kalu z čistíren bez zpracování kalu na „velké“ čistírny se při použití
nejběžnějších objemu přepravných cisteren (objemu 10 m3) pohybují v rozmezí 30 – 60
Kč/km a za zpracování) tj. anaerobní stabilizace, odvodnění, hygienizaci a následné nakládání
(kompostování atd.) 150 – 350 Kč/m3.
8. Odvodněný kal z čistíren má v závislosti na technologii stabilizace a odvodnění obsah sušiny
18 -35 %. Tento kal je často předáván oprávněným firmám (odpadářským), když cena, včetně
dopravy se pohybuje nejčastěji v rozmezí 450 – 700 Kč za tunu kalu o aktuální sušině.
9. Aktuální cena za uložení kalu na skládku je cca 1100 Kč bez DPH, stejně jako pro běžné O
odpady.
10. Aktuální cena za uložení kalu na kompostárnu byla cca 200 – 250 Kč bez DPH. Přijímání kalu
na kompostárnu však nemají provozovatelé kompostáren v oblibě. Důvodem jsou následující
skutečnosti:
odlisovaný kal s sebou nese výrazné procento vázané vody, která se během procesu uvolňuje
a musí být odváděna např. na čistírnu odpadních vod. Přítomnost vody z kalu ztěžuje
překopání kompostu
prostor ukládky musí být zabezpečen proti průsakům do podzemních vod (fólie) což přináší
vysoké náklady
v několika případech (zejména v letních měsících) již došlo ke kontaminaci kompostu
bakteriemi (salmonelou) a tím znehodnocení celého materiálu
11. Odpadářské firmy, které provozují kompostárnu a skládku zároveň většinou kompost
využívají jako technologický materiál pro zabezpečení skládky, takže ho neprodávají a
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
105
nemusejí mít příslušné zkoušky a rozhodnutí o registraci hnojiva apod. V tomto případě
nemají problém s přijímáním kalů na kompostárnu.
12. Současný zájem zemědělců aplikovat kal na zemědělskou půdu je velice opatrný, většinou se
obávají problémů s administrací. Nedá se ve větší míře počítat s tím, že by za využití kalu
platili. Naopak motivační by mohlo být platit zemědělcům za odebraný kal (neplatit
odpadářským firmám), který by zaplatil i analýzy půdy a aplikaci kalu na pole (rozmetání, cca
30 – 40 Kč/tunu kalu bez dopravy)
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
106
Seznam tabulek
Tabulka 1: Produkce kalů z čištění komunálních odpadních vod kategorie O v ČR v letech 2009 - 20137
Tabulka 2: Produkce kalů z čištění komunálních odpadních vod kategorie N v ČR v letech 2009 - 20138
Tabulka 3: Celkové využití kalů kategorie „O“ v ČR v letech 2009 - 2013 ............................................. 11
Tabulka 4: Použití kalů kategorie „O“ na zemědělské půdě v ČR v letech 2009 - 2013 ....................... 13
Tabulka 5: Kompostování kalů kategorie „O“ v ČR v letech 2009 - 2013 .............................................. 15
Tabulka 6: Předúprava kalů kategorie „O“ v ČR v letech 2009 - 2013 .................................................. 17
Tabulka 7: Získávání / regenerace organických látek z kalů kategorie „O“ v ČR v letech 2009 - 2013 . 18
Tabulka 8: Ukládání odpadů jako technologický materiál na zajištění skládky kategorie „O“ v ČR v
letech 2009 - 2013 ................................................................................................................................. 19
Tabulka 9: Energetické využití kalů kategorie „O“ v ČR v letech 2009 - 2013 ....................................... 20
Tabulka 10: Množství skládkovaných kalů kategorie „O“ v ČR v letech 2009 - 2013 ............................ 22
Tabulka 11: Množství spalovaných kalů kategorie „O“ v ČR v letech 2009 - 2013 ............................... 24
Tabulka 12: Množství spalovaných kalů kategorie „N“ v ČR v letech 2009 - 2013 ............................... 25
Tabulka 13: Množství kalů odstraněných jiným uložením kategorie „O“ v ČR v letech 2009 - 2013 .... 26
Tabulka 14: Limitní hodnoty obsahu těžkých kovů v půdách, na které jsou aplikovány čistírenské kaly
ve vybraných zemích Evropské Unie (Sede a Andersen, 2002) ............................................................. 50
Tabulka 15: Další prvky, jejichž koncentrace v zemědělských půdách, na které je aplikován kal, je
v některých zemích omezena. ............................................................................................................... 52
Tabulka 16: Limitní hodnoty obsahu těžkých kovů v kalech, které jsou aplikovány na zemědělskou
půdu, ve vybraných zemích Evropské Unie (Sede a Andersen, 2002, Alabaster a LeBlanc, 2008) ....... 53
Tabulka 17: Další prvky, jejichž koncentrace v kalech, které jsou aplikovány na zemědělské půdy, je
v některých zemích omezena. ............................................................................................................... 54
Tabulka 18: Maximální koncentrace patogenů v čistírenských kalech pro aplikaci na zemědělskou
půdu ve vybraných členských státech EU. ............................................................................................ 55
Tabulka 19: Limitní hodnoty obsahu organických polutantů v čistírenských kalech určených k aplikaci
na zemědělskou půdu ........................................................................................................................... 56
Tabulka 20: Počet ČOV v ČR dle projektované kapacity (r. 2013) ....................................................... 102
Tabulka 21: Sumární roční produkce kalu v sušině pro jednotlivé kategorie ČOV ............................. 103
Seznam grafů
Graf 1: Celková produkce kalů z čištění komunálních odpadních vod v ČR v letech 2009 – 2013 .......... 8
Graf 2: Celkové množství využití kalů kategorie „O“ v ČR v letech 2009 - 2013 ................................... 12
Graf 3: Celkové použití kalů z čištění odpadních vod na zemědělské půdě za celou ČR v letech 2009 -
2013 ....................................................................................................................................................... 14
Graf 4: Množství kompostovaných kalů z čištění odpadních vod kategorie „O“ v ČR v letech 2009 -
2013 ....................................................................................................................................................... 16
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
107
Graf 5: Energetické využití kalů kategorie „O“ v ČR v letech 2009 - 2013 ............................................ 21
Graf 6: Množství skládkovaných kalů z ČOV kategorie „O“ v ČR v letech 2009 - 2013 ......................... 23
Graf 7: Prognóza vývoje produkce čištěných odpadních vod a kalů z ČOV ........................................ 28
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
108
Příloha č. 1: Seznam kódů zařízení pro nakládání s odpady
R Využívání odpadů R1 Využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie R2 Získání/regenerace rozpouštědel R3 Získání/regenerace organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla (včetně kompostování a dalších
biologických procesů) R4 Recyklace/znovuzískání kovů a kovových sloučenin R5 Recyklace/znovuzískání ostatních anorganických materiálů R6 Regenerace kyselin nebo zásad R7 Obnova látek používaných ke snižování znečištění R8 Získání složek katalyzátorů R9 Rafinace použitých olejů nebo jiný způsob opětného použití olejů R10 Aplikace do půdy, která je přínosem pro zemědělství nebo zlepšuje ekologii R11 Využití odpadů, které vznikly aplikací některého z postupů uvedených pod označením R1 až R10 R12 Předúprava odpadů k aplikaci některého z postupů uvedených pod označením R1 až R11 R13 Skladování materiálů před aplikací některého z postupů uvedených pod označením R1 až R12 (s výjimkou
dočasného skladování na místě vzniku před sběrem) D Odstraňování odpadů D1 Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (např. skládkování apod.) D2 Úprava půdními procesy (např. biologický rozklad kapalných odpadů či kalů v půdě apod.) D3 Hlubinná injektáž (např. injektáž čerpatelných kapalných odpadů do vrtů, solných komor nebo prostor přírodního
původu apod.) D4 Ukládání do povrchových nádrží (např. vypouštění kapalných odpadů nebo kalů do prohlubní, vodních nádrží, lagun
apod.) D5 Ukládání do speciálně technicky provedených skládek (např. ukládání do oddělených, utěsněných, zavřených
prostor izolovaných navzájem i od okolního prostředí apod.) D6 Vypouštění do vodních těles, kromě moří a oceánů D7 Vypouštění do moří a oceánů včetně ukládání na mořské dno D8 Biologická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi,
které se odstraňují některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12 D9 Fyzikálně-chemická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo
směsi, které se odstraňují některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12 (např. odpařování, sušení, kalcinace)
D10 Spalování na pevnině D11 Spalování na moři D12 Konečné či trvalé uložení (např. ukládání v kontejnerech do dolů) D13 Úprava složení nebo smíšení odpadů před jejich odstraněním některým z postupů uvedených pod označením D1 až
D12 D14 Úprava jiných vlastností odpadů (kromě úpravy zahrnuté do D13) před jejich odstraněním některým z postupů
uvedených pod označením D1 až D13 D15 Skladování odpadů před jejich odstraněním některým z postupů uvedených pod označením D1 až D14 (s výjimkou
dočasného skladování na místě vzniku odpadu před shromážděním potřebného množství) N Ostatní nakládání s odpady N1 Využití odpadů na terénní úpravy apod. N2 Předání kalů ČOV k použití na zemědělské půdě N3 Předání jiné oprávněné osobě (kromě přepravce, dopravce) nebo jiné provozovně N5 Zůstatek na skladu k 31. 12. vykazovaného roku N6 Dovoz odpadu N7 Vývoz odpadu N8 Předání (dílů, odpadů) pro opětovné použití N9 Zpracování autovraků N10 Prodej odpadu jako suroviny ("druhotné suroviny") N11 Využití odpadu na rekultivace skládek N12 Ukládání odpadů jako technologický materiál na zajištění skládky N13 Kompostování N14 Biologická dekontaminace
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
109
N15 Protektorování pneumatik N16 Dovoz odpadu ze státu, který není členským státem EU N17 Vývoz odpadu do státu, který není členským státem EU N18 Zpracování elektroodpadů
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
110
Příloha č. 2: Vybrané normy ČSN V uvedeném přehledu jsou vybrány normy obecné povahy, upravující problematiku kalů z čistírenských procesů a dále zejména normy související s problematikou odběru a analýzy vzorků. Normy obecné TNI CEN/TR 15126 (758087) - duben 2008 Charakterizace kalů - Správná praxe pro skládkování kalů a zbytků po úpravě kalů ČSN EN 14702-1 (758060) - listopad 2006 Charakterizace kalů - Usazovací vlastnosti - Část 1: Stanovení usaditelnosti (Stanovení podílu objemu kalu a objemového
indexu kalu) ČSN EN 14701-4 (758061) - srpen 2010 Charakterizace kalů - Filtrační vlastnosti - Část 4: Stanovení odvodnitelnosti vyvločkovaných kalů TNI CEN/TR 13768 (758082) - srpen 2007 Charakterizace kalů - Správná praxe pro společné spalování kalů a komunálního odpadu TNI CEN/TR 15252 (758086) - srpen 2007 Charakterizace kalů - Protokol pro validaci metod stanovení fyzikálních vlastností kalů TNI CEN/TR 13097 (758083) - leden 2011 Charakterizace kalů - Správná praxe pro využití kalů v zemědělství ČSN EN 12832 (750178) - květen 2000 Charakterizace kalů - Využití a odstraňování kalů – Slovník TNI CEN/TR 16456 (758087) - srpen 2014 Charakterizace kalů - Správná praxe pro odvodňování kalů TNI CEN/TR 15473 (758088) - březen 2010 Charakterizace kalů - Správná praxe při sušení kalů TNI CEN/TR 15809 (758110) - září 2009 Charakterizace kalů - Hygienické aspekty - Úprava kalů TNV 75 8090 (758090) - únor 2015 Hygienizace kalů v čistírnách odpadních vod TNV 75 7961 (757961) - červenec 1998 Stanovení zahušťovacích a odvodňovacích vlastností kalů ČSN 75 8085 (758085) - březen 2004 Pokyny k využívání kalů při rekultivaci půdy ČSN EN 15170 (758066) - květen 2009 Charakterizace kalů - Stanovení spalného tepla a výhřevnosti ČSN EN 12880 (758006) - září 2001 Charakterizace kalů - Stanovení veškerých látek a obsahu vody ČSN EN 14702-2 (758060) - listopad 2006 Charakterizace kalů - Usazovací vlastnosti - Část 2: Stanovení zahustitelnosti ČSN P CEN/TS 13714 (758080) - duben 2014 Charakterizace kalů - Nakládání s kaly ve vztahu k jejich využití nebo odstraňování
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
111
Normy - Třída 8381 - Kaly, upravený bioodpad a půdy ČSN EN 16179 (838115) Kaly, upravený bioodpad a půdy - Návod pro úpravu vzorků ČSN EN 16173 (838116) Kaly, upravený bioodpad a půdy - Rozklad frakcí prvků rozpustných v kyselině dusičné ČSN EN 16174 (838117) Kaly, upravený bioodpad a půdy - Rozklad frakcí prvků rozpustných v lučavce královské ČSN P CEN/TS 15937 (838119) Kaly, upravený bioodpad a půdy - Stanovení elektrické konduktivity ČSN EN 15933 (838120) Kaly, upravený bioodpad a půdy - Stanovení pH ČSN EN 15934 (838125) Kaly, upravený bioodpad, půdy a odpady - Výpočet podílu sušiny po stanovení zbytku po sušení nebo obsahu vody ČSN EN 15935 (838126) Kaly, upravený bioodpad, půdy a odpady - Stanovení ztráty žíháním ČSN P CEN/TS 16170 (838130) Kaly, upravený bioodpad a půdy - Stanovení prvků optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES) ČSN P CEN/TS 16171 (838131) Kaly, upravený bioodpad a půdy - Stanovení prvků hmotnostní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS) ČSN P CEN/TS 16172 (838132) Kaly, upravený bioodpad a půdy - Stanovení prvků s použitím atomové absorpční spektrometrie s grafitovou kyvetou (GF-
AAS) ČSN EN 16168 (838135) Kaly, upravený bioodpad a půdy - Stanovení celkového dusíku metodou suchého spalování ČSN EN 16169 (838136) Kaly, upravený bioodpad a půdy - Stanovení dusíku podle Kjeldahla ČSN EN 16166 (838150) Kaly, upravený bioodpad a půdy - Stanovení adsorbovatelných organicky vázaných halogenů (AOX) ČSN EN 15936 (838151) Kaly, upravený bioodpad, půdy a odpady - Stanovení celkového organického uhlíku (TOC) suchým spalováním ČSN EN 16167 (838153) Kaly, upravený bioodpad a půdy - Stanovení polychlorovaných bifenylů (PCB) plynovou chromatografií s detekcí hmotnostní
spektrometrií (GC-MS) a plynovou chromatografií s detektorem elektronového záchytu (GC-ECD) TNI CEN/TR 16193 (838180) Kaly, upravený bioodpad a půdy - Detekce a stanovení počtů bakterií Escherichia coli Normy - Třída 8368 - Kaly, upravený bioodpad a půdy ČSN P CEN/TS 16177 (836800) Kaly, upravený bioodpad a půdy - Vyluhování pro stanovení vyluhovatelných amonných iontů, dusičnanů a dusitanů ČSN P CEN/TS 16188 (836801)
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z FONDU SOUDRŽNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMUŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY.
112
Kaly, upravený bioodpad a půdy - Stanovení prvků ve výluzích lučavkou královskou a kyselinou dusičnou - Metoda plamenové atomové absorpční spektrometrie (FAAS)
ČSN P CEN/TS 16182 (836802) Kaly, upravený bioodpad a půdy - Stanovení nonylfenolů (NP) a nonylfenol mono- a diethoxylátů s použitím plynové
chromatografie s hmotnostně selektivní detekcí (GC-MS) ČSN P CEN/TS 16189 (836803) Kaly, upravený bioodpad a půdy - Stanovení lineárních alkylbenzensulfonátů (LAS) vysokoúčinnou kapalinovou
chromatografií (HPLC) s fluorescenční detekcí (FLD) nebo s hmotnostně selektivní detekcí (MS) ČSN P CEN/TS 16183 (836804) Kaly, upravený bioodpad a půdy - Stanovení vybraných ftalátů s použitím kapilární plynové chromatografie s hmotnostně
spektrometrickou detekcí (GC-MS) ČSN P CEN/TS 16178 (836805) Kaly, upravený bioodpad a půdy - Stanovení farmaceutických výrobků ČSN P CEN/TS 16190 (836806) Kaly, upravený bioodpad a půdy - Stanovení dioxinů a furanů, a polychlorovaných bifenylů podobných dioxinům plynovou
chromatografií s hmotnostní spektrometrií s vysokým rozlišením (HR GC-MS)
Evropská unie
Spolufinancováno z prostředků Fondu soudržnosti v rámci Technické pomoci Operačního programu Životní prostředí.