Optimální výstup firmy v podmínkách Optimální výstup firmy v podmínkách oligopoluoligopolu

Ing. Vojtěch JindraIng. Vojtěch JindraKatedra ekonomie (KE)Katedra ekonomie (KE)

Mikroekonomie IIMikroekonomie II

Charakteristické rysy Charakteristické rysy oligopoluoligopolu

Činnost několika firem v odvětvíČinnost několika firem v odvětví

Produkce každé z nich představuje značný tržní podíl a proto je Produkce každé z nich představuje značný tržní podíl a proto je rozhodování firem závislé.rozhodování firem závislé.

Každá firma musí zvažovat vliv svých rozhodnutí na chování Každá firma musí zvažovat vliv svých rozhodnutí na chování ostatních firem v odvětví resp. předvídat jejich reakci na svá ostatních firem v odvětví resp. předvídat jejich reakci na svá vlastní rozhodnutí.vlastní rozhodnutí.

Společné předpoklady Společné předpoklady různých modelů oligopolurůzných modelů oligopolu

Relativně malý počet firem v odvětví. Existence několika Relativně malý počet firem v odvětví. Existence několika výrobců v odvětví, kdy činnost kteréhokoliv z nich ovlivňuje výrobců v odvětví, kdy činnost kteréhokoliv z nich ovlivňuje chování ostatních firem.chování ostatních firem.

Charakter vyráběného produktu může být jak homogenní, tak Charakter vyráběného produktu může být jak homogenní, tak diferencovaný; v případě homogenního produktu se jedná o tzv. diferencovaný; v případě homogenního produktu se jedná o tzv. čistý neboli homogenní oligopol – zde je zvlášť silná vzájemná čistý neboli homogenní oligopol – zde je zvlášť silná vzájemná závislost firem, protože i malá změna např. ceny jednou z nich závislost firem, protože i malá změna např. ceny jednou z nich ovlivní výrazně ostatní firmy; jinak diferencovaný oligopol.ovlivní výrazně ostatní firmy; jinak diferencovaný oligopol.

Mohou existovat bariéry vstupu do odvětví např. v podobě Mohou existovat bariéry vstupu do odvětví např. v podobě úspor z rozsahu, nákladů na diferenciaci produktu, právních úspor z rozsahu, nákladů na diferenciaci produktu, právních restrikcí apod.restrikcí apod.

Bariéry vstupu – kapacita Bariéry vstupu – kapacita trhutrhu

2 firmy v odvětví, homogenní produkce, křivka D - tržní 2 firmy v odvětví, homogenní produkce, křivka D - tržní poptávka, křivka AC firmy vytváří prostor pouze pro dvě poptávka, křivka AC firmy vytváří prostor pouze pro dvě firmyfirmy

Bariéry vstupu – limitní Bariéry vstupu – limitní cenacena

Někdy firmy v oligopolu mohou jako bariéru vstupu Někdy firmy v oligopolu mohou jako bariéru vstupu ostatních konkurentů použít tzv. limitní cenu. ostatních konkurentů použít tzv. limitní cenu.

Ta je stanovena na nižší úrovni než cena, při které by Ta je stanovena na nižší úrovni než cena, při které by oligopolní firmy maximalizovaly zisk, kdyby nebyly oligopolní firmy maximalizovaly zisk, kdyby nebyly ohrožovány vstupem firem z jiných odvětví. ohrožovány vstupem firem z jiných odvětví.

Při této cenové politice se oligopolní firmy vzdávají vyššího Při této cenové politice se oligopolní firmy vzdávají vyššího krátkodobého zisku, aby jeho úroveň byla zvýšena krátkodobého zisku, aby jeho úroveň byla zvýšena v dlouhém období.v dlouhém období.

KartelKartel Kartel - organizace prodávajících, která společně rozhoduje o Kartel - organizace prodávajících, která společně rozhoduje o

cenách produkce, výrobních kvótách, rozdělení trhů apod. cenách produkce, výrobních kvótách, rozdělení trhů apod.

Cílem kartelu je maximalizovat zisk odvětví jako celku. Cílem kartelu je maximalizovat zisk odvětví jako celku.

Chování firem těsně spojených v kartelu připomíná chování Chování firem těsně spojených v kartelu připomíná chování monopolu. monopolu.

Výhodami oligopolních Výhodami oligopolních firem, plynoucími firem, plynoucími z koordinace činnosti na z koordinace činnosti na základě dohod, jsou větší základě dohod, jsou větší možnosti zvyšování zisku, možnosti zvyšování zisku, upevnění bariér vstupu do upevnění bariér vstupu do odvětví a snížení nejistoty. odvětví a snížení nejistoty.

Cournotův modelCournotův model

PředpokladPředpoklad - v odvětví existují pouze dvě firmy - v odvětví existují pouze dvě firmy (tzv. duopol), vyrábějící homogenní produkt, mající stejné (tzv. duopol), vyrábějící homogenní produkt, mající stejné nákladové křivky a znající tržní poptávkovou křivku (která nákladové křivky a znající tržní poptávkovou křivku (která je nelineární). je nelineární).

Východiskem tohoto modelu je představa, že první firma Východiskem tohoto modelu je představa, že první firma považuje při svém rozhodování o velikosti výstupu výstup považuje při svém rozhodování o velikosti výstupu výstup druhé firmy za konstantní (a obdobně uvažuje druhá druhé firmy za konstantní (a obdobně uvažuje druhá firma).firma).

Cournotův model Cournotův model oligopoluoligopolu

Chování první firmy: předpokládá, že výstup konkurující Chování první firmy: předpokládá, že výstup konkurující firmy bude nulový, a proto se chová jako monopol. Při firmy bude nulový, a proto se chová jako monopol. Při volbě rovnovážného výstupu vychází z pravidla MR = MC. volbě rovnovážného výstupu vychází z pravidla MR = MC. Nulové MC a nulové MR budeme firma realizovat při Nulové MC a nulové MR budeme firma realizovat při výstupu 100 jednotek.výstupu 100 jednotek.

Reakce druhé firmyReakce druhé firmy: oproti očekávání chce změnit svůj výstup (dosud 0). Druhá : oproti očekávání chce změnit svůj výstup (dosud 0). Druhá firma považuje výstup první firmy ve výši 100 jednotek za fixní a z toho vyvozuje, že firma považuje výstup první firmy ve výši 100 jednotek za fixní a z toho vyvozuje, že poptávka po její produkci bude tvořena tržní poptávkou zmenšenou o individuální poptávka po její produkci bude tvořena tržní poptávkou zmenšenou o individuální poptávku po produkci první firmy. poptávku po produkci první firmy.

Individuální poptávková křivka druhé firmy DIndividuální poptávková křivka druhé firmy D22 vzniká jako tržní poptávková křivka vzniká jako tržní poptávková křivka

mínus 100. Rovnost mezních příjmů druhé firmy MRmínus 100. Rovnost mezních příjmů druhé firmy MR22 a mezních nákladů nastává při a mezních nákladů nastává při

výstupu 50 jednotek, což je rovnovážný výstup druhé firmy. Jeho objem považuje výstupu 50 jednotek, což je rovnovážný výstup druhé firmy. Jeho objem považuje první firma ve svém následném rozhodování opět za fixní. Předpokládá, že poptávka první firma ve svém následném rozhodování opět za fixní. Předpokládá, že poptávka po její produkci se bude rovnat tržní poptávce zmenšené o výstup druhé firmy, tj. o po její produkci se bude rovnat tržní poptávce zmenšené o výstup druhé firmy, tj. o 50 jednotek. Z takto vzniklé individuální poptávkové křivky po produkci první firmy 50 jednotek. Z takto vzniklé individuální poptávkové křivky po produkci první firmy DD11´ odvodíme křivku mezního příjmu MR´ odvodíme křivku mezního příjmu MR11´ a z rovnosti MR´ a z rovnosti MR11´ = MC rovnovážný ´ = MC rovnovážný

výstup ve výši 75 jednotek. atd. … výstup první firmy by postupně klesal, výstup výstup ve výši 75 jednotek. atd. … výstup první firmy by postupně klesal, výstup druhé firmy by postupně rostl a obě firmy by tendovaly k výstupu 66,6 jednotek. druhé firmy by postupně rostl a obě firmy by tendovaly k výstupu 66,6 jednotek. Celkový výstup odvětví by byl přibližně 133,3 jednotek a odpovídající cena PCelkový výstup odvětví by byl přibližně 133,3 jednotek a odpovídající cena P11. .

Kdyby se cena rovnala mezním nákladům, jak je tomu v dokonalé konkurenci, byl Kdyby se cena rovnala mezním nákladům, jak je tomu v dokonalé konkurenci, byl by výstup odvětví 200 jednotek. Kdyby byla v odvětví pouze jediná by výstup odvětví 200 jednotek. Kdyby byla v odvětví pouze jediná firma – monopol – její výstup by byl ve výši 100 jednotek.firma – monopol – její výstup by byl ve výši 100 jednotek.

Z tohoto srovnání vyplývá, že rovnovážný výstup duopolu bude menší než Z tohoto srovnání vyplývá, že rovnovážný výstup duopolu bude menší než v podmínkách dokonalé konkurence, ale větší než v podmínkách monopolu. v podmínkách dokonalé konkurence, ale větší než v podmínkách monopolu. Rovnovážná cena oligopolu by byla nižší než cena monopolu, ale vyšší než cena Rovnovážná cena oligopolu by byla nižší než cena monopolu, ale vyšší než cena v dokonalé konkurenci.v dokonalé konkurenci.

Oligopol s dominantní firmou

Při stanovení optimálního výstupu a ceny vychází dominantní Při stanovení optimálního výstupu a ceny vychází dominantní firma z předpokladu, že tržní poptávková křivka je Dfirma z předpokladu, že tržní poptávková křivka je DT T a že výstup a že výstup

nabízený firmami v rámci konkurenčního okraje při různých nabízený firmami v rámci konkurenčního okraje při různých úrovních cen je představován křivkou Súrovních cen je představován křivkou SKOKO. .

Oligopol s cenovým Oligopol s cenovým vůdcemvůdcem Typická dominantní firma je představována společností, jejímiž Typická dominantní firma je představována společností, jejímiž

jedinými konkurenty jsou četné menší firmy na jedinými konkurenty jsou četné menší firmy na tzv. konkurenčním okraji (lemu), neschopné svými rozhodnutími tzv. konkurenčním okraji (lemu), neschopné svými rozhodnutími o výstupu či ceně zásadně ovlivnit trh.o výstupu či ceně zásadně ovlivnit trh.

Podstatné je, že firmy nalézající se na konkurenčním okraji se Podstatné je, že firmy nalézající se na konkurenčním okraji se chovají jako dokonale konkurenční firmy: za cenu určenou chovají jako dokonale konkurenční firmy: za cenu určenou dominantní firmou mohou prodat jakýkoliv objem výstupu a dominantní firmou mohou prodat jakýkoliv objem výstupu a jejich individuální poptávková křivka je proto při dané ceně jejich individuální poptávková křivka je proto při dané ceně horizontální. horizontální.

Optimální výstup a cenu odvodí dominantní firma z pravidlaOptimální výstup a cenu odvodí dominantní firma z pravidla MCMCDD = MR = MRDD, tomu odpovídá výstup q, tomu odpovídá výstup qDD a cena P a cena PDD. Firmy na . Firmy na konkurenčním okraji nabízejí výstup qkonkurenčním okraji nabízejí výstup qKOKO a celkový výstup odvětví a celkový výstup odvětví je je qqTT = q = qDD + q + qKOKO..

Oligopol s cenovým Oligopol s cenovým vůdcemvůdcem

Firmy v konkurenčním okraji respektují cenu stanovenou Firmy v konkurenčním okraji respektují cenu stanovenou dominantní firmou. Při vyšší riskují ztrátu značné části svých dominantní firmou. Při vyšší riskují ztrátu značné části svých zákazníků, při nižší by mohly mít problémy vzhledem ke svým zákazníků, při nižší by mohly mít problémy vzhledem ke svým nákladovým podmínkám, nebo by rozpoutaly cenovou válku.nákladovým podmínkám, nebo by rozpoutaly cenovou válku.

Pokud cena stanovená dominantní firmou umožňuje firmám Pokud cena stanovená dominantní firmou umožňuje firmám v konkurenčním okraji realizovat pozitivní ekonomický zisk, pak v konkurenčním okraji realizovat pozitivní ekonomický zisk, pak po určité době některé z nich mohou realizovat výhody, spojené po určité době některé z nich mohou realizovat výhody, spojené s úsporami z rozsahu a rozšiřovat svůj výstup na úkor dominantní s úsporami z rozsahu a rozšiřovat svůj výstup na úkor dominantní firmy.firmy.

V postavení cenového vůdce, jehož cenovou politiku sledují V postavení cenového vůdce, jehož cenovou politiku sledují ostatní firmy v oligopolním odvětví, může být firma, která je ostatní firmy v oligopolním odvětví, může být firma, která je největší v odvětví, má nejnižší náklady, má tradici, zvučné jméno největší v odvětví, má nejnižší náklady, má tradici, zvučné jméno apod.apod.

Model se zalomenou Model se zalomenou poptávkovou křivkoupoptávkovou křivkou

Základní myšlenkou je, že pokud jedna z firem oligopolu sníží Základní myšlenkou je, že pokud jedna z firem oligopolu sníží cenu, učiní tak i ostatní firmy. cenu, učiní tak i ostatní firmy.

Pokud však jedna z firem přistoupí ke zvýšení ceny, ostatní firmy Pokud však jedna z firem přistoupí ke zvýšení ceny, ostatní firmy tento krok nenásledují. tento krok nenásledují.

Výsledkem je zalomená poptávková křivka, složená ze dvou částí: Výsledkem je zalomená poptávková křivka, složená ze dvou částí: jedna její část vyjadřuje reakci konkurentů na snížení ceny jednou jedna její část vyjadřuje reakci konkurentů na snížení ceny jednou firmou, druhá část absenci reakce konkurentů na zvýšení ceny firmou, druhá část absenci reakce konkurentů na zvýšení ceny jednou firmou.jednou firmou.

Zalomená poptávková Zalomená poptávková křivkakřivka

Na grafu jsou dvě křivky poptávky: d a d´. Poptávková křivka Na grafu jsou dvě křivky poptávky: d a d´. Poptávková křivka d - konkurenti nebudou následovat změnu ceny uskutečněnou jednou d - konkurenti nebudou následovat změnu ceny uskutečněnou jednou z firem oligopolu. Poptávková křivka d´- konkurenční firmy budou z firem oligopolu. Poptávková křivka d´- konkurenční firmy budou sledovat změnu ceny, kterou provede tato firma. sledovat změnu ceny, kterou provede tato firma.

Poptávková křivka oligopolisty je elastičtější, když konkurenční firmy Poptávková křivka oligopolisty je elastičtější, když konkurenční firmy nesledují cenu, než když každou změnu ceny sledují. Proto nesledují cenu, než když každou změnu ceny sledují. Proto poptávková křivka d bude elastičtější než poptávková křivka d´.poptávková křivka d bude elastičtější než poptávková křivka d´.

Z předpokladů, že firmy budou snižovat cenu, pokud tak učiní jedna Z předpokladů, že firmy budou snižovat cenu, pokud tak učiní jedna z nich, avšak nebudou následovat žádnou z nich, která přistoupí ke z nich, avšak nebudou následovat žádnou z nich, která přistoupí ke zvýšení cen, vyplývá zalomený tvar poptávkové křivky dAd´, jejíž zvýšení cen, vyplývá zalomený tvar poptávkové křivky dAd´, jejíž zlom je v bodě A. zlom je v bodě A.

V důsledku tohoto specifického tvaru poptávkové křivky není křivka V důsledku tohoto specifického tvaru poptávkové křivky není křivka mezního příjmu spojitá. Vznikne otázka, při jakém výstupu bude mezního příjmu spojitá. Vznikne otázka, při jakém výstupu bude firma maximalizovat zisk, protože k vyrovnání MR a MC nedochází firma maximalizovat zisk, protože k vyrovnání MR a MC nedochází při žádné velikosti výstupu. Tímto optimálním výstupem při žádné velikosti výstupu. Tímto optimálním výstupem nejpravděpodobněji výstup q1. Tento model vysvětluje cenovou nejpravděpodobněji výstup q1. Tento model vysvětluje cenovou rigiditu, ale neukazuje, jak dochází k formování samotné ceny.rigiditu, ale neukazuje, jak dochází k formování samotné ceny.

Zalomená poptávková Zalomená poptávková křivkakřivka

Modely oligopolu Modely oligopolu založené na teorii her založené na teorii her

kooperativní (mohou uzavírat mezi sebou dohody)kooperativní (mohou uzavírat mezi sebou dohody) nekooperativní (nemohou mezi sebou uzavírat dohody)nekooperativní (nemohou mezi sebou uzavírat dohody) každá hra obsahuje tři základní prvkykaždá hra obsahuje tři základní prvky

hráče (tedy firmy)hráče (tedy firmy) strategie (každá z možných činností, pro kterou se mohou ve hře strategie (každá z možných činností, pro kterou se mohou ve hře

rozhodnout)rozhodnout) výsledky (konečné výnosy ze hry pro každého z hráčů – zachycují se výsledky (konečné výnosy ze hry pro každého z hráčů – zachycují se

v tabulce, která se nazývá výplatní matice)v tabulce, která se nazývá výplatní matice)

rovnováha – dvojice strategií, které označíme jako a*,b* budou rovnováha – dvojice strategií, které označíme jako a*,b* budou v rovnováze, když a* je nejlepší strategií firmy A při současném v rovnováze, když a* je nejlepší strategií firmy A při současném uplatnění strategie b* firmou B a b* je nejlepší strategií firmy B uplatnění strategie b* firmou B a b* je nejlepší strategií firmy B při současném uplatnění strategie a* firmou A. při současném uplatnění strategie a* firmou A. (John Nash) – důležitá při této rovnováze i informovanost (John Nash) – důležitá při této rovnováze i informovanost soupeřů – pokud jeden z nich zveřejní svou strategii, neplyne soupeřů – pokud jeden z nich zveřejní svou strategii, neplyne z toho druhému žádný užitek.z toho druhému žádný užitek.

Modely oligopolu Modely oligopolu založené na teorii her založené na teorii her

Nashova rovnováha Nashova rovnováha však nemusí vždy představovat situaci, která je však nemusí vždy představovat situaci, která je pro jednotlivé hráče nejvýhodnějším – důkazem je tzv. vězňovo pro jednotlivé hráče nejvýhodnějším – důkazem je tzv. vězňovo dilema. 6 měsíců, když se ani jeden nepřizná, 24 měsíců když se oba dilema. 6 měsíců, když se ani jeden nepřizná, 24 měsíců když se oba přiznají, 0 měsíců, když se jeden přizná, ale ten druhů ne, 36 když se přiznají, 0 měsíců, když se jeden přizná, ale ten druhů ne, 36 když se jeden nepřizná, ale ten druhý ano. Protože spolu nemohou jeden nepřizná, ale ten druhý ano. Protože spolu nemohou komunikovat nastane Nashova rovnováha tak, že se oba přiznají, ale komunikovat nastane Nashova rovnováha tak, že se oba přiznají, ale kdy by mohli komunikovat, nepřizná se ani jeden a dostanou 6 kdy by mohli komunikovat, nepřizná se ani jeden a dostanou 6 měsíců. měsíců.

Vybojovatelné trhy Vybojovatelné trhy – trh na který mohou firmy vstoupit nebo z něj – trh na který mohou firmy vstoupit nebo z něj vystoupit zcela volně, to je bez vynaložení jakýchkoliv nákladů – je vystoupit zcela volně, to je bez vynaložení jakýchkoliv nákladů – je to takový trh, na který nemůže vstoupit žádný konkurent se strategií to takový trh, na který nemůže vstoupit žádný konkurent se strategií snižovat ceny a realizovat přitom zisk. Rovnováhu zachycuje snižovat ceny a realizovat přitom zisk. Rovnováhu zachycuje následující obrázek, kde jsou 3 firmy, které stanoví cenu na úrovni následující obrázek, kde jsou 3 firmy, které stanoví cenu na úrovni min. LAC každé z nich (jsou stejné) a přestože by se mohly domluvit min. LAC každé z nich (jsou stejné) a přestože by se mohly domluvit na vyšší ceně neudělají to, protože by na trh mohla stoupit jiná firma. na vyšší ceně neudělají to, protože by na trh mohla stoupit jiná firma. Analyzuje se zde tedy boj o vstup na trh, ne o trh. Analyzuje se zde tedy boj o vstup na trh, ne o trh.

Vybojovatelné trhyVybojovatelné trhy