orientační běh 2013/4

4 2013 110 Kč ISSN 1803–7496

Kryštof Bogarukončil dvacetileté čekání

na zlato z MS MTBO

Světové hry 2013 v Kolumbii,rozbory postupů JWOC

a další články

Děkujeme za důvěru a spolupráci v sezóně 2013!

I díky Vám můžeme podporovat sportovní, charitativní a společenské aktivity: Reprezentační tým ČR v orientačním běhuŽaket Pražský pohár žactva Klub nemocných cystickou fi brózouKulturní dům Dobeška – Divadlo SklepDům rodin Smečno www.zaket.cz

Foto

: Pe

tr K

adeř

ávek

t i r á žOrientační běh – časopis orientačních sportů

Vydavatel: Český svaz orientačních sportů, Zátopkova 100, P.S. 40, 160 17 Praha 6-Strahov Tel./fax: 220 513 295, E-mail: [email protected] a příjem inzerce: Žaket, Slánská 381/10, 163 00 Praha 6, www.casopisob.cz Jiří Krejčík – editor, [email protected] Lenka Klimplová – redaktorka, [email protected] Petr Žaloudek – redaktor, [email protected] Jan Exner – redaktor, [email protected] Radek Laciga – redaktor, [email protected]

Na obálce Kryštof Bogar na MS MTBO 2013, autor fotky: Jan Svoboda © cyklodres.cz

číslo 4/2013

Jarmila Němečková – inzerce a marketing, [email protected], Tel.: 603 157 803Předplatné: Marie Dvorská, [email protected], DTP: Jan Přibík, Marie Dvorská – ŽaketTisk: Žaket, www.zaket.cz, [email protected] Příspěvky do časopisu přijímá redakce v jakémkoliv počítačovém formátu. Loga závodů, fotografie, mapy, apod. zasílejte na adresu redakce. Nevyžádané příspěvky a grafické přílohy se nevracejí.

Registrace: MK ČR E 10023 ISSN 1803-7496, Vychází: 4. 10. 2013. Uzávěrka příštího čísla: 7. 11. 2013

4 ��Jan Exner Letem o-světem

6 ��Radek Laciga Čekání skončilo Mistrovství Světa a MSJ v MTBO 2013, Rakvere, Estonsko

10 ��Radek Laciga Rychle a zběsile Rozhovor s Tõnisem Ermem

12��Michal Jedlička Otevřete závory, přehoďte výhybky Rozbor finále závodu na krátké trati na JWOC 2013

16 ��Libor Forst Trail-o kvíz Zadání

17 ��Tomáš Leštínský Postup čísla Zadání

18��Zdeněk Koč Výš než v Mexiku World Masters Orienteering Championships 2013, Sestriere, Itálie

20 ��Libor Forst Zpoza opony Mistrovství světa v trail-o pohledem pořadatele

22 ��Radek Novotný Skluzně okolo a přitom ani metr navíc JMS 2013 Hradec Králové – rozbor postupů ze závodu na klasické trati

28 ��Jiří Šubrt Salsa, slumy, sport Světové hry 2013, Cali, Kolumbie

32 ��Zdeněk Lenhart Vidnava Nejlepší orientační terény

33 ��Jakub Hulec Kapří terény Nejlepší orientační terény

34 ��Jan Exner Kdo, kde, kdy a proč? Jsem v lese sám, ale všichni mě vidí

35 ��Jarmila Němečková NATLOC 2013 Orienťácké mistrovství severního Atlantiku

36 ��Výsledkový servis

38 ��Tomáš Leštínský Postup čísla Řešení

Děkujeme za důvěru a spolupráci v sezóně 2013!

I díky Vám můžeme podporovat sportovní, charitativní a společenské aktivity: Reprezentační tým ČR v orientačním běhuŽaket Pražský pohár žactva Klub nemocných cystickou fi brózouKulturní dům Dobeška – Divadlo SklepDům rodin Smečno www.zaket.cz

Foto

: Pe

tr K

adeř

ávek

Mám jednoho kamaráda. No spíš je to známý než kamarád. Na orienťák už nějaký ten pátek jezdí, i když poslední dobou spíš až v sobotu. Našlo by se i docela dost lidí, kteří ten náš sport dělají o mnoho pátků, sobot i neděl víc než on. Ale přehled má, to jo. Sice jako nikdy neběžel s tím lvíčkem na prsou, nezpíval si na tom nejvyšším stupni tu nejkrásnější písničku, ale to nemusí být hendikep. Obzvlášť když hlavouny z IOF už snad přešel nápad běhat hendikep na MS. Tak tenhle známý mi nedávno volal. Hned jsem poznal, že je něco v luftu, protože zněl divně. Tak nějak schizofrenně. Jako když Slavie rupne 0:7 a vy nevíte, jestli máte brečet, nebo se smát. Zkusil jsem neplánované otcovství, plánované mateřství a místo v elitě na klasice. Všechno vedle. Ještě chvíli si ten moment na pokraji šílenství nechával jen pro sebe a pak mi oznámil, že mu volali ze svazu. To je teda bomba. Aby vzal juniorskou reprezentaci. Došla mi slova. První, co mě napadlo, bylo, jestli nemám zavěsit telefon, kdyby mi volali taky. Pak jsem se toho známého zeptal, jestli teda kývne. Zklamal mě. Prej ne. Že nemá žádnou trenérskou licenci, že v životě zatím koučoval jen žížalu (a tancovat ji nenaučil), že s juniory chodí na pivo, že nemá dost dovolené. Jakmile jsem ukončil hovor, padnula na mě deka rozměrů Jágrova sestřihu z 90. let. Jednak mi bylo smutno z toho známého, který se obalil v trojobalu z pesimismu, ignorantství a poseroutkovství. A pak mi bylo líto svazu, který v zoufalé snaze najít nástupce Honzy Potštejnského musí obvolávat všechny, co mají ruce a nohy. Přitom ze všeho nejdůležitější je čas. A to je v dnešní době zatraceně luxusní zboží. Kdybyste ten čas přece jen měli, a je jedno, jestli si troufnete trénovat juniory, holky, nebo vdolky, či píchnout s něčím na svazu, zkuste jim na Strahov cinknout. Třeba na vás zatím jen nemají číslo.

Od čísla k číslu

Příběh neobyčejného šílenství

Petr Ž[email protected]

Orienťácká lobby (neplést s LOBy) by se měla pokusit přes ministerstvo školství protlačit prodloužení letních prázdnin. Aktuální počet víkendů totiž začíná být vícedenním závodům poněkud těsný – třeba o posledním prázdninovém termínu se letos prala o běžce hned trojice pořadatelů.

Na kategorii H40 čeká kvalifikační trať o délce 26 kilometrů, hlásily startovky mistrovství ČR na klasice. Trénink na HROB se nakonec nekonal, za vše mohl tiskařský šotek. Více než dvacetiminutový postup v mužském finále už však byl realitou – a s přímou vzdáleností 3,8 km nejspíš i nejdelším úsekem na českých závodech za letošní rok.

Orientační běh si už můžete zaběhat i v slavných peruánských ruinách Machu Picchu. Vzhledem k tomu, že mapa vznikla pouze překreslením ze satelitního snímku, stojí prý za Picchu.

Členové Žabin byli údajně spatřeni na družstvech v Jablonci, jak hledí k jasné blankytně modré obloze a mumlají něco ve stylu: Nezaprší a nezaprší. Loni si to snad vybrali za všechny na x let dopředu.

Historické pořadí podle počtu zlatých medailí na MS: 1. Švédsko 42, 2. Norsko 40, 3. Finsko a Simone Niggli 23. Fenomenální Švýcarka se na třetím místě už neosamostatní. Po sezoně ukončí kariéru, neboli, jak píše tamní bulvár, sie hängt Karte und Kompass an den Nagel.

Petr Ž[email protected]

o b s a he d i t o r i a l

Jan [email protected]

Foto: © WOC 2013

MISTROVSTVÍ EVROPY V OB 2016 V ČESKUMistrovství světa v orientačním běhu je kromě závodění i událostí, při níž se setká-vají zástupci jednotlivých členských fede-rací Mezinárodní orientační federace (IOF), aby společně rozhodovali o budoucím vývoji tohoto sportu. Nejinak tomu bylo i při letošním šampionátu ve finském Vuokatti. Mezi jinými se zde sešlo i Shromáždění evropských orientačních federací. Zástupci 21 zemí z celého světadílu diskutovali o vývoji evropských závodů a rozhodnuto bylo mimo jiné i o tom, že Česká republika bude v roce 2016 hostit mistrovství Evropy v OB a trail-o. Centrem šampionátu bude Jeseník. Mistrovství Evropy dorostu 2015 uspořádají Rumuni vzhledem k tomu, že Bulharsko vzalo svou kandidaturu zpět.

„Lední hokej a orientační běh jsou velmi odlišné sporty. My se pohybujeme uvnitř haly, zatímco orientační běžci jsou obklopeni příro-dou. I přes tento rozdíl však sdílíme základní hodnoty: fair play je centrem obou těchto sportů. Jak závodníci, tak i diváci mají právo na čistý sport bez dopingu. Pokud bychom jej opustili, opustíme i podstatu sportu jako tako-vého,“ řekl generální ředitel Finské asociace ledního hokeje Matti Nurminen. „Držíme zlatý štafetový kolík tak blízko k sobě, jako držíme mapu či buzolu. S radostí přijí-máme tuto výzvu čistého sportu. Uprostřed července se z Finska stalo světové centrum mnoha sportů. Zpráva čistého sportu pokra-čovala z Mistrovství světa v orientačním běhu na Mistrovství Evropy atletů do 23 let v Tampere,“ doplňuje generální sekretář MS v OB Mika Tuononen. Ke kampani se přidala i domácí hvězda Minna Kauppi. „My orientační běžci máme jasný směr: jenom čistí závodníci si zaslouží všechnu slávu!“ říká devítinásobná mistryně světa.

MISTROVSTVÍ SVĚTA V OB

JAKO POSEL ČISTÉHO SPORTUOrganizátoři MS v orientačním běhu 2013

ve Finsku se zapojili do celosvětové kam-

paně Světové antidopingové agentury

(WADA) a při šampionátu propagovali čistý

sport. Zlatý štafetový kolík, který koluje

po velkých sportovních svátcích po celém

světě jako symbol fair play a boje proti

dopingu, byl od 6. do 14. července k vidění

právě ve Vuokatti. Dorazil tam z MS v led-

ním hokeji, které se odehrálo v květnu

ve Finsku a ve Švédsku.

Informační cedule „Čisté vítězství“ byla

na šampionátu přístupná všem závodníkům

i fanouškům. Kdokoliv se mohl dozvědět

více o negativních důsledcích užívání dopin-

gových látek a vyzkoušet si svoje znalosti

boje proti dopingu. Všichni medailisté pod-

pořili kampaň svými podpisy na veřejné

petici proti dopingu, která byla později

vystavena vedle stupňů vítězů.

ČERNOHORSKÉ ADRIATIC OPEN

Psal se 3. červen 2006, když Parlament

Republiky Černá Hora vyhlásil nezávislost

země na Srbsku. Uběhlo jen šest let a na MS

v orientačním běhu 2012 ve švýcarském

Lausanne ratifikovalo Valné shromáždění

Mezinárodní orientační federace (IOF) roz-

hodnutí Rady IOF přijmout do svých řad

Černou Horu jako 72. členskou zemi. Aktivit

Černohorské orientační asociace začalo

rychle přibývat a v červnu 2013 uspořádali

místní organizátoři první ročník závodu

Adriatic Open. Vícedenního klání se zúčastnilo 250 závod-

níků z 20 zemí světa, nechyběli ani mnozí

Češi. Ti, kdo vážili cestu na jih Evropy, nemu-

seli litovat. „Tohle je druh orientačního běhu,

který mám rád – se spoustou výzev a náročný

jak pro nohy, tak i pro hlavu,“ řekla rumun-

ská vycházející hvězda Daniel Barkasz.

Úvodní dvě etapy se odehrály v krásném,

avšak technicky velmi náročném terénu

v okolí hory Lovćen v nadmořské výšce

1200 m. n. m. K pobřeží Středozemního moře,

kde většina účastníků bydlela, to bylo pouze

30 minut jízdy autem a závodníci tak na svla-

žení ve vodě nemuseli dlouho čekat.

Matthias Kyburz

Daniel Hubmann

4 | o r i e n t a č n í b ě h

l e t e m o - s v ě t e m

UNIVERZITNÍ MS V LYŽAŘSKÉM OB? SEN SE STÁVÁ REALITOUDelegace Mezinárodní orientační fede-race (IOF) představila lyžařský orien-tační běh na setkání Výkonného výboru Světové federace univerzitních sportů (FISU) v ruské Kazani. Vše šlo podle plánů a Výkonný výbor je připraven podpořit budoucí Univerzitní MS v LOB. „Je to skvělá zpráva,“ řekl prezident IOF Brian Porteous. „Orientační běh je mezi studenty velmi popu-lárním sportem a my jsme šťastní, že FISU podpořila náš návrh na organizaci MS v LOB každé dva roky počínaje rokem 2016. Naše vztahy s FISU jsou výborné a já jsem moc rád, že nám její představitelé dali důvěru i nyní. Bude to další důležitý krok směrem k rozší-ření základny příznivců LOB po celém světě.“

ARMÁDNÍ MISTROVSTVÍ SVĚTA

V ORIENTAČNÍM BĚHUVe švédském Eksjö se na konci srpna sešli

nejlepší závodníci působící ve vojenských

silách, abych změřili síly v rámci 46. ročníku

Armádního mistrovství světa v orientačním

běhu. Čeští závodníci se šampionátu nezú-

častnili, přesto se však ve startovní listině

objevila mnohá zvučná jména, která jsme

zvyklí vídat v popředí i při těch největších

světových závodech.

Závěrečným závodem byl sprint v centru

historického města Kotor. „Perfektní volba

pro sprint. Záludné uličky, náročná kombi-

nace dlouhých a krátkých postupů a navíc

krásný výhled na místní pláž a na hrad

tyčící se nad městem. Trať byla znovu

velmi technická a všem závodníkům dala

pořádně zabrat,“ přiznal Barkasz. Celkovou

vítězkou ženské elity se stala Andra Anghel

z Rumunska. Mezi muži vybojoval prvenství

Bulhar Vladimir Atanasov.

Druhý ročník vícedenního závodu se ode-

hraje od 29. do 31. května 2014 a organizátoři

již nyní slibují nevšední orientační zážitek

v nových terénech a na nových mapách.

KAMERUN 75. ČLENEM IOF

Rada Mezinárodní orientační federace (IOF)

přijala přihlášku od Kamerunské asociace

orientačních sportů a africká země se tak

stala 75. členem federace. Asociace, která

patří díky uznání národními autoritami plno-

právně mezi vnitrostátní sportovní federace,

se zasloužila o rozvoj orientačního běhu

ve své zemi, a to především mezi mládeží.

ŠVÝCAŘI USPOŘÁDAJÍ MSJ V OB 2016Na tiskové konferenci během MS v OB 2016 ve Finsku bylo oznámeno, že 27. mistrov-ství světa juniorů v orientačním běhu se uskuteční ve Švýcarsku. Veteránský svě-tový šampionát se ve stejném roce odehraje v Estonsku.

V úvodním závodě na krátké trati se rado-val ze zlata celkový vítěz loňského světo-vého poháru a průběžně vedoucí závodník toho letošního – Švýcar Matthias Kyburz, jehož doplnil na bronzovém stupínku jeho reprezentační kolega Matthias Merz. Mezi oba Švýcary se vklínil Estonec Lauri Sild. V ženách se naopak dvou medailí dočkala jiná země. Nadvládu Rusek nabourala svou stříbrnou medailí pouze Ausrine Kutkaite z Lotyšska. Zlato vybojovala suverénním výkonem Tatiana Ryabkina, pro bronzovou medaili si doběhla Julia Novikova.

Nepamatuji si, kdy naposledy se na dvou

nejvyšších pozicích při velké světové akci

umístili sourozenci. V závodě na klasické

trati se to povedlo rodině Sildů. Starší Timo

porazil o pouhé dvě sekundy mladšího

Lauriho a bratři si tak rozdělili dvě nejcen-

nější medaile. Na stupních vítězů je doplnil

Francouz Frédéric Tranchand. V ženách

si rozdělily medaile stejné závodnice jako

na krátké trati. Zvítězila Ryabkina před

Novikovou a Kutkaite.

Tatiana Ryabkina si nakonec ze Švédska

odvezla tři zlaté medaile, poté co společně

s Julií Novikovou a Galinou Vinogradovou

vyhrála i štafety. Stříbro vybojovaly Estonky,

z bronzu se radovala štafeta Litvy. Mezi

muži potvrdili roli favoritů Švýcaři, kteří

si doběhli pro titul ve složení Matthias

Merz, Daniel Hubmann a Matthias Kyburz.

Stříbrnou medaili bralo švýcarské béčko

a z první mužské medaile na šampionátu

se radovali Rusové. Za rok se nejlepší vojáci

sejdou v rakouském Gussingu.

ŠVÝCARSKÝ SPRINTSprint je disciplínou, které v posledních několika letech vládnou na světové scéně Švýcaři. Po letošním mistrovství světa ve Finsku však v táboře země helvétského kříže zavládlo zklamání. Simone Niggli sice naplnila očekávání a získala zlato, její mužští kolegové však po loňské bohaté žni vyšli letos medailově naprázdno. Na začátku října se ve švýcarském Badenu odehraje závěrečné kolo letošního světového poháru. V rámci něho se poběží již tradičně závody na krátké trati a také ve sprintu, v němž dostanou domácí reprezentanti šanci na reparát.

Možnost spravit si alespoň trochu chuť před dalším vrcholem sezóny dostali Švýcaři na domácím sprinterském šampionátu, který se konal v hlavním městě kantonu Jura Delémontu. Mezi muži se radoval ze zlata Daniel Hubmann před svým bratrem Martinem. Pro bronzovou medaili si doběhl mistr světa z této disciplíny z loňského roku a smolař letošního mistrovství světa Matthias Kyburz. Mezi ženami kralovala opět Simone Niggli. Stříbrnou medaili si pověsila na krk Judith Wyder a bronz zís-kala naděje let budoucích Elena Roos.

o r i e n t a č n í b ě h | 5

l e t e m o - s v ě t e m i n z e r c e

Nadace orientačního běhuTěšínská 4612 00 Brno

vyhlašuje veřejné výběrové řízení pro přidělení grantůnejvhodnějším žádostem na pro-

vozování sportovních center dětí

v orientačním běhu v roce 2014

Předmět grantu: Provozování sportov-ních center dětí v orientačním běhu, které soustředí a poskytnou talentova-ným jedincům ve věku 11–14 let trénin-kovou péči pro jejich další výkonnostní růst v spádové oblasti působení centra.Doba provozování sportovního centra: 1/2014–11/2014 Jak zpracovat a poslat žádost o přidě-lení grantu: Žádost je nezbytné zpra-covat a zaslat dle podmínek Zadávací dokumentace výběrového řízení umís-těné na internetových stránkách www.obnadace.cz. Jak si otevřít Zadávací dokumentaci na internetových stránkách www.obnadace.cz: Po otevření hlavních internetových stránku Nadace orientač-ního běhu, v levé části obrazovky najít a kliknout na odkaz „Sportovní centra dětí“. Po otevření odkazu s jednotli-vými ročníky najít a kliknout na odkaz „Ročník 2014“. Po otevření další stránky kliknout na odkaz „Zadávací dokumentace se všemi přílohami“.Doplňující informace: Přidělení grantů pro rok 2014 pro-běhne po skončení výběru nejvhodněj-ších žádostí v době 1/2014.Přidělené prostředky na jeden grant pro rok 2014 budou v rozmezí 0–80 000 Kč.Vyvěšená zadávací dokumentace bude na internetových stránkách nadace k dispozici od 8. září 2013.

Ing. Evžen Cigoš předseda správní rady

http://www.obnadace.cz



Za dvojnásobný úspěch můžeme vděčit pře-devším nejmladšímu reprezentantu a věkem ještě junioru Kryštofu Bogarovi. Cesta za zla-tem však nebyla, jak už to tak bývá, zcela jednoduchá a bez potíží. I když samotná 2000kilometrová cesta dvou dodávek s koly po souši/vodě a zbytku týmu letecky pro-běhla bez problémů a následné 3 dny minisoustředění naladily tým do správné závodnické pohody. Pak ale, den před zahá-jením MS, přišla nepříjemná zpráva. Biker tělem i srdcem a náš velký kamarád, Petr Pedros Zaoral, náhle a nečekaně zkolaboval na závodech Pěkné prázdniny a již se ho nepodařilo oživit. Češi tak na MS nezávodili jen sami za sebe, ale i za něj. Zkoncentrovat se v takové situaci však nebylo snadné.

Sprint, LOBácká mapařinkaZávod se nejel v centru severovýchodního Estonska, městu Rakvere, ale v nedalekém městečku Tapa. Hned od startu následovala nejtěžší mapařská pasáž za okrajem města, kde byla na zarostlé pasece vysekaná sple-titá síť pěšin připomínající severské terény pro LOB. Paradoxně právě největším favori-tům z Finska se zde vůbec nedařilo. Po pár kontrolách na místních lyžařských tratích se tratě znovu přes LOBáckou pasáž vrátily do městské zástavby. Tam to sice již nebylo mapově příliš náročné, bylo to hlavně o rych-lých nohách, přesto se zde mnohé rozhodo-valo, a to vinou zakázaného prostoru. Ten se stal konečnou především pro řadu mužů a juniorů (včetně našeho Vojty Ludvíka, kterého to stálo stříbro). Šrafům se naštěstí vyhnul, i když až příliš velikým obloukem, náš Kryštof Bogar, který se po dojetí do cíle ujmul na dlouhou dobu vedení. Bohužel se kromě již zmiňované chyby dopustil ještě jedné na druhé kontrole. „Od startu jsem to napálil naplno, ale často jsem to neměl úplně pod kontrolou a jel na tušáka, což mě stálo dvě celkem velké chyby,“ zhodnotil v cíli mladý závodník a právě tyto ztráty znamenaly, že se přes něj v závěru startovního pole pře-hnali dva domácí závodníci Lauri Malsroos a především Tõnis Erm. Ten projel úvodní

náročnou pasáží jako nůž máslem a pak už si náskok jen hlídal až do cíle. Konečně se mu podařilo prolomit syndrom 2. a 3. míst a zařadil Estonsko na seznam zemí mající zlato z MS. V této činnosti ho napodobila v ženách Švédka Cecilia Thomasson. Když i tato země, která se ještě před pár lety šam-pionátů vůbec neúčastnila, získala zlato dřív než my, začali jsme propadat lehké frustraci. Na druhou stranu Kryštofův bronz a medaile stejné hodnoty, kterou zajela dorostenka Veronika Kubínová mezi juniorkami, nám dělaly na úvod mistrovství velkou radost.

Middle, aby ses nezamotalJelo se v lyžařském středisku Mõedaka. Zatímco střední část závodu se odehrávala v ploché a rychlé části prostoru, zbytek byl namotán ve velmi nepřehledné změti lyžař-ských tras, kde si často závodníci popletli pořadí kontrol. Na to doplatil třeba i Kryštof Bogar a doplatil podobně jako někteří další naši závodníci také na brzký start. Cesty se postupem času hodně zrychlovaly a pozdní start byl velikou výhodou. S napětím jsme tedy čekali na výkony Marka Pospíška

s Jirkou Hradilem startujících v červené skupině. Mára začal skvěle, rychle dojel o interval Fina Saarinena a celý závod

Radek [email protected]

Foto: Jan Svoboda © cyklodres.czČekání skončiloMistrovství Světa a MSJ v MTBO, Rakvere, Estonsko, 26. - 31. srpna 2013

10 let a 10 světových šampionátů vozila rok co rok česká reprezentace MTBO domů medaile i řadu dalších výborných výsledků. Někdy chybělo opravdu málo, jedna chybička, pár desetin na finiši, defekt či unfair fikání soupeře: to vše byly důvody, proč se nám zatím nikdy nepodařilo získat to nejcennější – světové zlato. Až letos jsme se v zemi legendárního závodníka Sixtena Silda dočkali, a to hned dvakrát.


M T B O s v ě t o v á s c é n a

Začátek sprintu vyšel výborně domácímu Ermovi, dobře začal i Pospíšek. Kryštof Bogar jede rychle, ale moc nekontroluje kam, a tak se kousek před kontrolou otáčí a jede chvíli špatným směrem. Hradil si svou chybku vybral už na první kontrole a moc se nedaří ani Finům, největší chybu zde dělá Saarela.

Stejné místo a opět řada chyb Finů a také Hradila. Naopak Kryštof se zde vítězným mezičasem na K10 znovu hlásí do boje o stříbro.

Pasáž s inkriminovaným zakázaným pro-storem, která zavinila disk řady závodníků, včetně všech našich juniorů. Kryštof se mu sice vyhýbá, ale objížděčka zprava ho definitivně stojí možnost bojovat o stří-bro. Saarela se naopak dostává do boje o bronz, ale jeho monstrchyba na K21 ho stojí nejenom čas, ale především znamená disk, stejně jako pro Niemiho a další dva Finy. Na K14 tvoří další chybku Hradil.

mailto:[email protected]

Ta je i pro tebe, Pedrosi...

Jirka Hradil finišuje do cíle sprintu

pak bojoval o jednu z medailí. „Jelo se mi výborně, mapově dobrý, akorát v závěru mi začalo trochu docházet, z čehož pramenilo několik drobných zaváhání na posledních kontrolách.“ Škoda, ve velmi vyrovnaném závodě to bylo nakonec 8. místo se ztrátou 45 sekund na vítěze a 32 sekund na bednu. To Jirkův závod začal přesně opačně. Po nedobrém úvodu se potkal s Tõnisem Ermem startujícím za ním ve společné chybě na 8. kontrole. V tu chvíli byl Tõnis 9. a na prvního ztrácel 1:15, Jirka pak byl průběžně až 46! Poté ovšem zahájili velkou stíhací jízdu, která nakonec znamenala druhý titul pro Estonce, Jirka v cíli uzavíral top 10. Medailově tak čest českých barev zachra-ňoval junior Vojta Ludvík, který si spravil náladu po diskvalifikaci ve sprintu a vybojo-val tak, tentokrát již regulérně, stříbro.

Štafety, den DV ženách bylo složení celkem jasné: Martina Tichovská, Marie Březinová a Renata Pavlíčková. V juniorech, kteří zde byli v počtu 3+3, to také bylo dost jednoduché, zato v mužích to byl jako obvykle velký „stavitelský oříšek“. Každý z našich kluků je schopný vyhrát, pořadí ve sprintu a v mid-dlu si vzájemně prohodili. Snahy postavit šta-fetu z těch, co mají aktuálně nejlepší formu, obvykle v minulosti končilo tím, že Béčková porazila tu Áčkovou (klika, že v MTBO se mohou nasazovat 2 štafety) a letošní vyrov-nanost kluků je ještě větší, než byla kdy předtím. V takové situaci má hodit si kost-kou stejný efekt jako hodiny přemýšlení. Nakonec se vybrala jedna trojice ve složení bratři Bogarové s Honzou Svobodou a druhá Vojta Stránský, Marek Pospíšek a Jirka Hradil.Centrum bylo přímo v Rakvere, závodilo se v příměstských lesících se spletitou sítí pěšin od lidí i lyžařských tras. Závěrečný

pytlík byl pak v okolí zříceniny místního hradu. Celkově tedy velmi mapařský a technický závod, podobně jako ty před-cházející. Zatímco v junior-ských kategoriích jsme nasadili nejslabší závodníky na první

úseky a poté se prodírali vpřed, v junior-kách na konečné druhé a v juniorech na 4. místo, v dospělých to bylo o něčem jiném. Martina Tichovská složila reparát za nepo-dařené ME v Polsku a přijela s náskokem první. Maruška se sice propadla na 4. místo, na kterém Renata dojela do cíle (když v závěru stahovala Švýcarku před sebou), ale i tak je to pěkné umístění a vylepšení z posledních let. Škoda, že se holkám takto nedařilo i v individuálních startech, kde kromě 6. Martiny a 10. Renaty ve sprintu žádné další top 10 výsledky nepřidaly. I muži začínají výborně. Franta Bogar uka-zuje, že jeho předchozí horší výsledky nebyly odrazem jeho skutečné formy, vybičuje se k výbornému výkonu a dojíždí na předávku hned za Estonci. Vojtovi se ve druhé štafetě

daří méně, ale stále zůstává v boji o slušné umístění. Honza Svoboda s i c e h n e d na začátku chy-buje, pak se ale zkoncentruje k velmi dobré- mu výkonu, d o t á h n e se znovu na Estonce a s nimi dojede až na poslední předávku

m i n u t u za Finy a 2 minu-

ty před pronásle-dujícími Rusy. Zdá se, že

o medaile si to rozdají právě naši s Finy a domácími závodníky. Čerstvý

dvojnásobný mistr světa Erm, letošní lídr světového poháru Laurila a proti nim Kryštof Bogar. O jeho rychlosti nikdo nepo-chybujeme, ale zvládne to i psychicky? Nevyplaší tak jako při sprintu a middlu? To vše se nám honí hlavou, když nervózně sle-dujeme tracking na obrazovkách. Kryštof si zkušeně hlídá Estonce a po pár kontrolách se spolu dotahují na Finy a závodí se prakticky

Poslední úsek štafet a Kryštofova zlatá ulička: 1 – od předávky vyráží dvojice EST-CZE asi minutu za Finy 2 – Kryštof se dotahuje na Laurilu, Ermův náskok díky kratší farstě má jepičí život 3 – celá trojice je spolu, závod začíná od nuly 4 – Erm má tentokrát delší farstu, ztrátu se mu až do cíle nepodaří stáhnout 5 – Kryštofa už nebaví jet „na koupák“ a začíná do toho šlapat 6 – Laurila se nechal stáhnout na Kryštofovu farstu a ztrácí cca 20s 7 – Laurila přejíždí odbočku ke schodům ke kontrole a náskok se zvyšuje na minutu 8 – historické zlato pro Česko je doma



od nuly. Pak přichází delší farsta Estonce, který se tak ocitá mimo hru. Je to souboj muž proti muži (přesněji řečeno juniorovi), biker proti bikerovi, když přichází moment, o kterém se později Kryštof vyjádřil větou, která zřejmě vejde do dějin MTBO: „Kluci jeli jak na koupák, a tak jsem jim odjel“. Co k tomu dodat? Jen že pak už svůj náskok jen zvyšoval na výslednou minutu a půl, že Kryštof zajel na poměrně krát-kém závodě o 2 minuty nejrychlejší čas dne, že je to prostě borec a že už patříme do klubu zlatých, konečně! A hádejte, která štafeta byla určená jako ta „lepší“? Nižší startovní číslo sice měla ta

nakonec vítězná, ale při rozdělování jsme brali v úvahu hlavně middle, podle kterého měla mít lepší formu ta druhá...

Long, pozor na bažinyPovzbuzeni předešlým dnem nastupovali naši závodníci do závodu s velkým odhod-láním dokázat další velké věci, zvláště poté, co se nám loni právě long vůbec nepovedl. Terén byl typicky severský,

spousta bažin a mezi nimi pár velkých cest. Jen v severní části prostoru byla změť pěšin, kde byly namotány dva okruhy, které závodníci projížděli v pořadí, jak startovali – lichá/sudá. Na rozdíl od mid-dlu se cesty časem tolik neměnily, což bylo dobré především pro brzy startující jedince. Z našich toho využili především Vojta Stránský a Kryštof Bogar, kteří se po dojetí do cíle ujali vedení a vydrželi tam hodně dlouho. Dařilo se i juniorům. V dívkách byly všechny naše do 7. místa, nejlépe bronzová Katka Nováková, v klu-cích pak konečně zajel podle představ stří-brný Tomáš Staněk před Vojtou Ludvíkem. Oba nestačili jen na čerstvě 4-násobného juniorského mistra Světa a velkou naději francouzského MTBO Cedrica Beilla. V mužích to bylo drama až do konce. Z červené skupiny na Kryštofův čas úto-čili Jirka Hradil s Finem Saarelou, oba se však z boje o titul doslova vyfaulovali. Jirka svým výletem do bažiny a Saarela zas neo-razil kontrolu na výměně mapy. I když si svojí chybu uvědomil a vrátil se, zlato už bylo nenávratně v rukou Kryštofa Bogara, a to s impozantním náskokem 3 minut před Samuli Saarelou. Ten to nakonec stihl ale-spoň na stříbro před Rusem Foliforovem, který se v průběhu závodu svezl nej-prve s Jirkou Hradilem a potom s Márou Pospíškem – k nemilosti Vojty Stránského, který tak skončil o 18 vteřin bramborový.

Zlatý závěrEstonsko je úžasná země. Díky jeho „východní“ minulosti je zde relativně levně, ač se tu platí eurem. Nejen díky tomu se tu cítíte jako na Západě. Jak loňský SP, tak letošní MS bylo uspořádáno na špičkové úrovni. Mimochodem je to programátorská velmoc, což jsme si mohli ověřit výborně fun-gujícím GPS trackingem domácího původu. Mentalita i jazyková příbuznost s Finskem je tu patrná na každém rohu, přátelskost lidí, všude je pořádek, kilometry cyklostezek kam se podíváte a přepychové terény pro OB, co chtít víc. S Finy mají nejen úzké eko-nomické propojení, ale i společnou hudbu své národní hymny, jejíž text „Má vlasti, mé štěstí a radosti, jak jsi krásná! Nenajdu nikdy tady, na tom velkém, širém světě, co bylo by mi milé tak, jako ty, má vlasti!“ se hodí jak vyšitý pro naše letošní úspěchy. My jsme zde nalezli 2 zlata a bronz k tomu, co milejšího může být? Snad jen to zdraví, které bohužel nebylo dáno našemu kamarádu Pedrosovi. I když jsem já osobně poprvé po 8 letech nebyl na MS v roli závodníka, velmi si vážím toho, že jsem mohl být „u toho“ – byl to neza-pomenutelný zážitek. Sám jsem zvědav, zda se Kryštof rozhodne pro kariéru v MTBO nebo v Cross country. V obojím má našláp-nuto na velké věci, ambice ani sebevědomí mu nechybí, tak se necháme překvapit.



Situace z longu, tentokrát simulace jako při hromadném startu. Kryštof Bogar vede, Jirka Hradil je s přehledem třetí (ale vzhle-dem k nadcházející minele Saarely vlastně druhý). Hradil je v tu chvíli ve skutečnosti kousek za Foliforovem s Pospíškem, a protože je při příjezdu na K23 nevidí (nevšiml si, že k ní vedou dvě pěšiny), vydává se fikat do bažiny pod dojmem, že tam jedou také. Nebýt této chyby, mohl si s nimi v klidu dojet pro stříbro. Místo toho se v závěru nevyvaruje dalších chybek a propadá se až za Gritsana s Ermem.

Reálná situace z trati longu mužů při příjezdu do okruhů. Hradil už předjel Foliforova o 3 minuty a před sebou má Pospíška, okruhy však nejlépe projíždí Rus a odjíždí z nich první před Pospíškem. Hradil má lehkou ztrátu, což ho zřejmě ve výsledku stojí medaili.

Fin Saarela dlouho dotíral na zlato, místo toho si na K24 s výměnou mapy zapomněl orazit (a to měl štěstí, že si to uvědomil a vrátil se) a naopak ještě dává naději na stříbro Foliforovovi, kterému medaile spadla na jednom postupu doslova do klína.

Radek [email protected]

Foto: Jan Svoboda © cyklodres.czRychle a zběsileS Tõnisem Ermem toho mám mnoho společného. Jsme stejně staří, prvního MS se zúčastnili v roce 2005 na Slovensku a také mu do letoška chyběla zlatá medaile z MS, sedlá stroj českého výrobce a jezdí LOBy. Tím ale podobnost končí. Zatímco já si letos dávám reprezentační pauzu a do Estonska jsem odcestoval v roli reportéra a asistenta trenéra, pro Tõnise byl domácí šampionát vrcholem jeho kariéry, kde chtěl prolomit své prokletí, což se mu také povedlo a rovnou dvakrát. A tak jsem nyní již dvojnásobnému mistru světa ze sprintu a middlu položil pár otázek a dokonce se dozvěděl i něco z jeho tajných metod.

Nejprve bych ti chtěl pogratulovat ke skvělému šampionátu. Zdalipak si pamatuješ na banket na ME v Litvě 2008, kde jsme si navzájem vyměnili trička a víš ještě, co na tom tvém bylo napsáno? Ano, pamatuji si to. České tričko mělo pěk-nou barvu a dost jsem ho nosil. Na mém byl nápis „fast & furious“, jestli se nepletu.

Ano, přesně tak. A teď je z něj doce-la cenný suvenýr od dvojnásobného mistra světa. Je fast & furious (rychle a zběsile, pozn. red.) stále tvé motto? Podle tvých letošních výsledků to tak vypadá.

Nikdy jsem žádné vlastní motto neměl, ale význam těchto dvou slov docela dobře vystihuje můj způsob, jak jezdím sprint. Člověk musí jet na doraz. Také letošní vol-ba kola odráží tyto slova. Rozhodl jsem se obětovat své pohodlí a kvalitu čtení mapy ve prospěch zrychlení, váhy kola a maxi-mální rychlosti tak, že jsem zvolil pevnou vidlici a pláště Furious Fred (typ velice lehkých plášťů od nejmenované německé značky, pozn. red.).

Řadu let patříš do světové špičky, přede-vším ve sprintech, ale nikdy jsi nevy-hrál MS. Asi jsi hodně toužil prolomit to speciálně doma v Estonsku? Jo, to je pravda, tolikrát jsem byl velmi blíz-ko, ale nikdy se to nepodařilo. Ale vzpomí-nám si, že jsi ve sprintech taky vynikal.

Bývávalo. Připravoval ses speciálně na sprint nebo jsi chtěl uspět ve všech disciplínách? Přestože většina mého tréninku je obecná, poslední roky jsem hodně zapojoval speci-ální sprinterské tréninky, které zahrnují: ▸ MTBO sprintové intervaly ve městě (asi 5–7 minut na úsek, i když ty jsem zrovna letos nejezdil) ▸ zrychlení 0–50 km/h ▸ trénink ražení kontrol ▸ 7minutové intervaly, kde každou minutu zastavím ▸ krátké sprinty s vysokou kadencí ▸ sprinty do kopce

Tak děkuji za tvé tajemství, asi tak taky začnu trénovat, abych také vyhrával. Bereš letošní sezónu jako takový vrchol tvé kariéry, a nyní se chystáš odejít do sportovního důchodu, nebo je to naopak začátek tvých dalších vítězství v následujících letech? To nedokážu říct. Letos mi to jezdilo opravdu pěkně a uvidíme, co přijde. Ale určitě teď budu více času věnovat dalším oblastem života: rodině a práci. Tyto části života jsem během letošního léta poněkud zanedbával.

A co MS 2015 v Liberci v Česku? Rádi bychom tě u nás viděli. To ještě nevím. Ale pokud se pojede měst-ský sprint, pak rád přijedu. A také vymažte všechny kopce.

Jak přesně bude vypadat sprint, nevím. Ale kopce z Jizerských hor asi odstranit nedokážeme. Mluvil jsi o své práci. Co konkrétně děláš, když zrovna netrénu-ješ na kole? Jsem na volné noze jako finanční porad-ce. Píšu podnikatelské plány a žádosti o poskytnutí financování EU a také finanční modely a tabulky. Kromě toho jsem 9 let vedl Adventure Club XDream, klub, který pořádá závody Adventure Race (nejvyšší účast máme 1131 závodníků a pokud je nám známo je to Světový rekord). Jeden rok jsme dokonce měli reklamní slogan – nejlepší MTBO závod na sever od České republiky. Ale letos jsem si dal od pořádá-ní pauzu. Vše jsem směřoval k úspěchu na MS.

Jo, tak to se ti rozhodně vyplatilo. O Es-tonských AR jsem slyšel jen chválu. Tak díky za odpovědi a zas někdy v sedle.


M T B O s v ě t o v á s c é n a – r o z h o v o r

Tréninkové ražení naší repre


Některé vytipované arény ztroskotaly na špatném přístupu pro dopravní obsluhu, některé na nedostatku rovněj-ších ploch, některé na nejrůznějších zákazech ze strany CHKO. Když už to konečně vypadalo, že arénu máme a závodníci ve finále poběží po několika úvodních těžkých kontrolách v kameni-tém svahu nad Radvanicemi poněkud jalovější částí směrem ke chvalečskému koupališti a na závěr si dají kopřivové lázně, tak se jeden z vlastníků části vytipované louky rozhodl, že by si chtěl trochu přilepšit. Za 150 tisíc Kč, o které si dokázal říct, jsme ho nejdřív neměli vůbec rádi, ale tím, že nás nakopnul k přehodnocení celé situace a zjištění, že se dvoudenní železniční výluka dá poří-dit relativně lacino a je tedy možné vyu-žít skvělé rovné plochy bývalého dolu Kateřina naproti radvanickému nádraží, jsme mu nakonec museli poděkovat. Pro vytěžení toho nejlepšího ze závod-ního prostoru jsme už lepší arénu získat nemohli. První varianta tratě s novou cílovou arénou byla hotova v srpnu 2012, o jedenáct měsíců později se na start již vypiplané finální verze tratě staví nejlepší světoví junioři a juniorky.

Rozbor tratě M20A (zpracováno z dat ze systému TracTrac)

K1 – Přestože se nabízejí dvě volby (vrchem a spodem), tak se na úvod jed-noznačně vyplatí běžet jistější horní vari-antu. Jak na to, ukazuje Jens Wängdahl (SWE, celkově 3. místo), který se dlouho drží nad skalní korunou, odráží se od osamoceného kamene, v dálce si kon-troluje dřevěnou ohrádku (v mapě černé kolečko) a do svahu zabíhá akorát včas, aby se nedostal až nad souvislý pás skalního srázu. Pod skalami si po pravé ruce kontroluje velký balvan a v závěru si hlídá správný směr a čte přesný popis

kontroly. Borger Melsom (NOR, celkově 5. místo) přebíhá až černému kolečku a ztrácí přes 20 sekund při slézání srázu. Niklas Aldén (SWE, celkově 10. místo) volí jako jeden z mála spodní variantu, šetří sice pár výškových metrů, ale kličkování mezi kameny ho stojí přes půl minuty. Své medailové ambice pohřbívá jeden z velkých favoritů Florian Schneider (SUI, celkově 14. místo), který do svahu nabíhá bez většího rozmyslu zbytečně brzy, ztrácí kontakt s mapou a po velké dvouminutové chybě nakonec razí společně s pozdějším mistrem světa Emilem Svenskem (SWE) startujícím 2 minuty po něm. Hned na první kon-trole se tak vytváří nebezpečně silný tandem.

Wängdahl 1:46 (1.), Schuster 1:53 (2.) Minář 1:58 (8.), Hubáček 2:00 (11.), Chloupek 2:12 (24.), Hadač 2:19 (38.)Melsom 2:13 (29.)Aldén 2:21 (40.) Schneider 3:47 (60.)

K2 – První část postupu na druhou kontrolu se zdá být dávačka. Přesto je i zde důležité podržet výšku a nezpo-malit se v polovině postupu v kameni-tém údolí. Naopak se vyplácí jít téměř po spojnici kontrol ve stopách nejrych-lejšího Michala Hubáčka (CZE, celkově 34. místo), pár desítek metrů se svézt po nevýrazné pěšince, z větvení pěšinek nastavit správný směr a při periferním sledování okolních balvanů vyhlížet terénní zalomení (údolíčko), ve kterém

je pod srázem ukrytá druhá kontrola. Emil Svensk svou spodnější volbou ztrácí čtvrt minuty, ale závěr postupu ještě přece jenom koriguje a na rozdíl od podbíhajícího Marka Schustera (CZE, celkově 9. místo) neztrácí další půl-minutu navíc. Varianta Marka Mináře (CZE, celkově 6. místo) přeskakujícího z Hubáčkovy do Svenskovy stopy patří mezi ty nejrychlejší. Rychlá je i varianta Sindre Ronning Hubera (NOR, celkově 8. místo), který nabírá potřebnou výšku o něco dřív než ostatní. V čele závodu zůstává Wängdahl, druhý je Johansson a Hubáček se díky vítěznému mezičasu dostává na třetí příčku.

Hubáček 1:53 (1.), Chloupek 2:15 (25.) Minář 1:57 (5.)Huber 1:58 (6.), Hadač 2:16 (27.) Svensk 2:11 (20.)Schuster 2:39 (43.)

K3 – Zřejmě nejtěžší kontrola závodu. Běžet rovně nebo využít horní pěšinku? Z mezičasů jasně vyplývá, že správně realizovaná přímá varianta je rychlejší. Rozhodně to ale není o bezhlavém běhu podle buzoly. Naopak je potřeba dopředu pečlivě číst mapu. Postup vyhrává Sindre Ronning Huber, který od druhé kontroly odbíhá mírně nahoru,

V šuplíku máme několik různých konceptů juniorského mistrovského middlu. Může za to dlouhé hledání ideálního prostoru pro cílovou arénu. Ta se během tří let, kdy jsme na JMS pracovali, stěhovala po celém západním okraji Závory od chvalečských serpentin až po radvanické nádraží.

Otevřete závory, přehoďte výhybkyRozbor finále závodu na krátké trati na JWOC 2013

Michal Jedlič[email protected]


O B s v ě t o v á s c é n a


aby se vyhnul kamenitým údolíčkům, dopředu má nastudováno, že v polovině postupu propluje zleva mezi srázkem (černá čárka kolmo na postup) a zprava kolem balvanu ve tvaru podkovy, následně si hlídá rozmístění posledních velkých balvanů, aby už v kolečku třetí kontroly proběhl kolem malé prohlubně a od ní již bezpečně ve svahu dohle-dal ten správný pětimetrový balvan s kontrolou umístěnou na odběhové straně. Marek Schuster ztrácí 20 sekund na spodnější variantě především v úvodu postupu, kde ho zpomalují balvany v údolíčkách (černé nepravi-delné trojúhelníčky). Zrádnost využití horní pěšinky dokazují chyby několika závodníků. Z těch lepších Emil Svensk a Marek Minář, kteří jsou namlsáni, že to po pěšince dobře běží a nedokáží z ní ve správný okamžik odbočit. Kontrolu přebíhají a ztrácejí víc než půl minuty. Přestože Filip Hadač (CZE, celkově 22. místo) z pěšinky odbočuje hned za obrovským oválným balvanem a bez problémů kontrolu nachází, tak na nej-lepší Huberův čas ztrácí 11 sekund. K naší velké radosti se do čela závodu dostává Hubáček, sekundu za ním je Wängdahl, dalších 6 sekund ztrácí vítěz postupu Huber.

Huber 1:29 (1.), Hubáček 1:35 (3.), Chloupek 1:45 (15.)Hadač 1:40 (7.)Schuster 1:50 (18.)Svensk 2:00 (32.), Minář 2:06 (39.)

K4 – Krátký postup je kompromisem kvůli televizi, ale nakonec se ukazuje, že pár drahocenných vteřin se dá ztratit i tady. Závodník se musí od kontroly co nejrychleji proplést mezi balvany, malinko klesnout do údolí, lehce vystoupat na hřbítek a překlopit se správným směrem do malého kame-nitého údolíčka, kde je kontrola. Tohle všechno sledují i diváci v aréně, protože celý postup snímají televizní kamery. Mezičasy ukazují, že při bezchybné reali-zaci jsou volby vyrovnané. Stejně rychle běží Borger Melsom rovně a Sindre

Ronning Huber mírně zleva, pouze o 3 sekundy pomaleji Aleksi Anttolainen (FIN, celkově 4. místo) mírně zprava. Ukázkově nám kontrolu podbíhá a cenných 23 sekund ztrácí budoucí stříbrný medailista Anton Johansson (SWE). Do vyrovnaného čela závodu se po prvním televizním mezičasu vrací Wängdahl, 4 sekundy ztrácí Huber, o další sekundu víc třetí Hubáček.

Melsom 0:39 (1.), Minář 0:45 (17.), Chloupek 0:51 (39.), Hubáček 0:47 (24.), Hadač 0:52 (42.)Huber 0:39 (1.), Schuster 0:44 (15.) Anttolainen 0:42 (7.)Johansson 1:02 (55.)

K5 – Zrádný postup, na kterém se dají při nepozornosti ztratit i minuty. Spoléhat se na to, že se po přeběhnutí malé pěšinky nějak dohledám, je hazard. První polovina postupu se vyplatí běžet po vrstevnici, aby se závodník vyhnul kamennému poli pod ním. Ačkoliv to z mapy není patrné, tak se viditel-nost za údolíčkem s pěšinkou lehce sníží a proto je důležité přesně vědět, ve kterém místě se do svahu spouštím. Správnou stopu nám ukazuje Anton Johansson. Za pěšinkou si nachází malé údolíčko, které ho navádí na první velký balvan, pak si to zamíří mezi skupinu kamenů a další velký kámen a už se před ním objevuje dvojice balvanů, kde za tím západním má kontrolu. Emil Svensk si druhý mezičas vybíhá jenom v závěru lehce modifikovanou volbou. Marek Minář ztrácí 20 sekund hned v úvodu postupu, kdy se trochu zpomalí v kamen-ném poli. Většina favoritů zásadní chyby na tomto postupu nedělá, až na doposud třetího Michala Hubáčka. Ten se bohu-žel po přeběhnutí pěšinky nesrovná, pokračuje na tušáka, odmítá poslední příležitost na minimalizaci chyby, když bez povšimnutí proběhne kolem kupky se srázkem a pak už zcela ztrácí kontakt s mapou. Více než pětiminutová chyba připravuje Michala možná i o medaili. Mapově těžký závod se vůbec nedaří novopečenému mistru světa z klasiky Piotrovi Parfianowiczovi (POL, celkově 52. místo), který kontrolu výrazně nad-bíhá a přebíhá. Celkově drží první pozici Wängdahl, druhý zůstává Huber, na třetí

místo se dostává Ludvig Ahlud (SWE, celkově 11. místo).

Johansson 1:21 (1.), Chloupek 1:27 (4.), Schuster 1:27 (4.), Hadač 1:40 (24.)Svensk 1:25 (2.)Minář 1:44 (29.)Parfianowicz 3:26 (56.)Hubáček 6:27 (60.)

K6 – Po velmi těžké pasáži přichází relativně jednodušší postup, kde se favorité většinou nemýlí. Jako nejrych-lejší se ukazuje volba mírně spodem zleva, vyhýbající se kamenným polím. Závodníci se ale nesmějí nechat ukolé-bat tím, jak jim to ubíhá a ve chvíli, kdy se k nim zleva připojuje výrazné údolí, musejí povylézt 10 výškových metrů ke kontrole. Nejrychlejší mezičas má na této volbě pěkně rozběhnutý Anton Johansson, svoji předchozí botu třetím mezičasem trochu napravuje Michal Hubáček. Algirdas Bartkevičius (LTU, celkově 19. místo) si běží po spojnici kontrol pro druhý nejlepší mezičas. Srovnatelná by zřejmě mohla být i horní volba Emila Svenska, kdyby v závěru korigoval svůj směr ke kontrole, ale nadběhnutím kontroly ztrácí 20 sekund. Marek Schuster lepším naběhnutím kon-troly o několik sekund Svenska poráží. Největší potíže působí dohledávka dosa-vadnímu lídrovi Jensi Wängdahlovi,

který se 20 metrů před kontrolou otáčí o 90 stupňů a běží na záda závodníkovi startujícímu 2 minuty před ním. Netuší přitom, že jeho soupeř již kontrolu má a odbíhá ve směru na sedmičku. Minutová ztráta stojí Wängdahla 5 míst v průběžném pořadí a na prvním místě ho střídá týmový kolega Johansson. Na druhé místo se se ztrátou 14 sekund



řadí Melsom, dalších 12 sekund ztrácí třetí Huber. Johansson 1:19 (1.), Hubáček 1:21 (3.), Chloupek 1:28 (8.), Minář 1:32 (15.), Hadač 1:34 (19.)Bartkevičius 1:25 (2.)Schuster 1:33 (16.)Svensk 1:40 (28.)Wängdahl 2:16 (54.)

K7 – Krátký postup do kopce. Tady to už začíná bolet. Kontrola se nezdá být těžká, ale pozor, metrový srázek je na odvrá-cené straně svahu a ze shora není žádný zlom patrný. Proto i tady platí, že závod-ník musí přesně vědět, ve kterém místě se přes hřbet přehoupne. Nejrychleji do kopce šlape Sigur Heggedal (NOR, celkově 23. místo), který to bere hodně zleva a ke kontrole přibíhá po vrstevnici. Je ale pravda, že Heggedal je relativně odpočinutý po větších chybách na 5. a 6. kontrolu. Mezičasy ostatních borců ukazují, že nejlepší tedy bude volba jenom lehce zleva, kde se dá na hřbetu

dobře odrazit od dvou osamocených kamenů. Jens Wängdahl zde ztrácí na Heggedala pouze 2 sekundy. Na volbě zprava se ztrácí díky těžší dohledávce a vystoupání několika výškových metrů navíc, jak nám ukazuje Adam Chloupek. Na medailové pozici se moc dlouho neohřál Borger Melsom a už je v téměř dvouminutové chybě. Podcenění této kontroly ho bude hodně mrzet, protože na zlato mu bude při konečném účtování chybět pouze půl minuty. V čele zůstává Johansson, Wängdahl je zpět mezi nejlepšími, ale na druhém místě ztrácí už půl minuty, vyrovnaným během se na třetí pozici prodírá Minář.

Heggedal 1:04 (1.), Schuster 1:07 (4.), Minář 1:08 (7.), Hubáček 1:10 (9.), Hadač 1:10 (9.)Wängdahl 1:06 (2.)Chloupek 1:20 (26.)Melsom 2:50 (60.)

K8 – Jedna z nejlehčích kontrol, kde nechybuje žádný z 61 závodníků startu-jících ve finále A. Rozdíly mezi volbami nejsou velké, ale pro nejlepší mezičas se musí běžet po spojnici kontrol. Mezičas vyhrává Topi Raitanen (FIN, celkově 38. místo), ale těžko říct, jestli by byl takto úspěšný, kdyby mu cestu neprošlapával Filip Hadač. Na variantách využívající

popoběhnutí po cestě jsou nejrychlejší Adam Chloupek a Emil Svensk, ale na přímou volbu ztrácejí 10 sekund. V celkovém pořadí na první pozici zůstává Johansson, druhé a třetí místo

si prohazují Minář s Wängdahlem. Raitanen 0:46 (1.), Hadač 0:51 (8.), Minář 0:51 (8.)Chloupek 0:56 (17.), Hubáček 0:58 (20.), Schuster 1:04 (35.)Svensk 0:58 (20.)

K9 – Přesunujeme se do pasáže, kde si závodníci vylepšují rychlostní průměry. V úvodní části postupu se poprvé, ale také naposled, vyplatí běžet po cestě, z větvení cest se nabíhá na dvojici kamenů a pak už na buzolu směrem ke kontrole. Nejrychlejší je Florian Schneider, který v závěru běží mírně zleva. Úspěšně mu sekunduje Michal Hubáček přímější volbou. Antona Johanssona na pravé volbě malinko zpomaluje průběh přes hustší porosty. Jediným, kdo při odběhu z osmé kontroly nevyužívá cesty, je Piotr

Parfianowicz a během v terénu ztrácí půl minuty. V průběžném pořadí vede Johansson, dvacet sekund za ním je Wängdahl, o sekundu víc ztrácí Minář.

Schneider 1:12 (1.)Hubáček 1:15 (2.), Minář 1:18 (6.), Chloupek 1:21 (12.), Hadač 1:22 (18.), Schuster 1:22 (18.)Johansson 1:20 (10.)Parfianowicz 1:44 (51.)

K10 – Ještě jeden běžecký úsek. Prvním cílem všech závodníků je roh oplocenky, ke kterému musejí doběh-nout přes změť hustníčků a světlinek, druhým cílem je pak už samotná kontrola scho-vaná za tím správným

metrovým kamenem. Mezičasy ukazují, že čím je volba kratší, tím je rychlejší. Postup vyhrává Algirdas Bartkevičius, těžící z kopírování stopy Adama Chloupka, který je pouze o sekundu pomalejší. Marek Minář, Michal Hubáček i Marek Schuster nabíhají k rohu oplocenky větším obloukem a ztrácejí na Bartkevičiuse 6 sekund. V průběžném pořadí se na čele závodu poprvé objevuje trojice Švédů v pořadí Johansson, za ním 14 sekund Wängdahl a dalších 10 sekund Svensk.

Bartkevičius 1:51 (1.), Chloupek 1:52 (2.)Minář 1:57 (8.), Hadač 2:09 (33.)Hubáček 1:57 (8.), Schuster 1:57 (8.)

K11 – Na rozběhnuté závodníky čeká krátký postup, během kterého se opět přehoupnou přes skalní korunu do těž-kého balvanovitého svahu. Je nezbytné ubrat na rychlosti a precizněji číst mapu a popisy. Chybné naběhnutí do svahu může i zde znamenat větší ztrátu, protože kontrola je nečekaně umístěna na náběhové straně. Ideální volba je tedy ta přímá, míjící v polovině postupu malý kámen a probíhající v závěru průcho-dem mezi dvěma srázky nad kontrolou. Na jedenáctou kontrolu, která je začát-kem druhého televizního úseku, přibíhá,

za velkého přispění Filipa Hadače, nejrychleji Dmitry Polyakov (RUS, celkově 49. místo). Všichni závodníci, kteří kontrolu netrefují přímo, již ztrácejí. Zatímco Anton Johansson mírným odchýlením doprava ztrácí 13 sekund a Marek Minář mírným odchýlením doleva 18 sekund, tak větší levý oblouk stojí Marka Schustera už půl minuty. Celkové pořadí se nemění, ale Wängdahl se Svenskem o 10 sekund snižují náskok lídra Johanssona.

Polyakov 0:53 (1.), Hadač 0:57 (6.), Chloupek 0:57 (6.)Johansson 1:06 (27.)Minář 1:11 (34.), Hubáček 1:14 (39.)Schuster 1:24 (52.)

K12 – Postup na dvanáctou kontrolu pro-bíhá pod dohledem televizních kamer. Je třeba rychle prokličkovat mezi balvany a na závěr najít ten správný, za kterým je umístěna kontrola. Závodníci ztrácejí nej-častěji předčasným hledáním kontroly



nebo nepřečtením popisu a obíháním čtyřmetrového balvanu ze špatné strany. Nejrychlejšího mezičasu dosahuje

prostřední volbou David Franko (SVK, celkově 37. místo), ale rozdíly proti levé a pravé variantě jsou vteři-nové. V celkovém pořadí ke změnám nedochází. Velmi nás těší, že v boji o medaile zůstává po více než dvou

třetinách trati hned čtveřice našich závodníků. Adam Chloupek je prů-běžně čtvrtý, Marek Minář pátý, Marek Schuster sedmý a Filip Hadač se ztrátou 58 sekund devátý.

Franko 0:38 (1.), Minář 0:39 (2.), Schuster 0:43 (14.), Hadač 0:57 (49.)Heggedal 0:39 (2.)Aldén 0:40 (5.), Chloupek 0:49 (35.), Hubáček 1:12 (57.)

K13 – Jde se do finále. Na závodníky čekají tři hodně náročné postupy, na kte-rých se trojice Švédů bude snažit uhájit své medailové pozice a čtveřice Čechů

naopak narušit švédskou nadvládu. Postup na třináctou kontrolu zavádí závodníky zpět do okolí třetí kontroly. Šikmý seběh kamenitým svahem dává zabrat zakyseleným nohám i odvařené hlavě. Ale favorité nakonec chybují mini-málně, protože z předchozích postupů již vědí, že si pro orientaci musejí vybrat ty největší, až pětimetrové balvany, které je bezpečně dovedou ke kontrole. Nejrychleji běží Ivan Kuchmenko (RUS, celkově 24. místo), i když jako o něco jistější se zdá být volba Sindre Ronning Hubera, který jde téměř po spojnici, probíhá mezi čtyřmi nejvýraznějšími balvany – zprava srázek znázorněný čárkou, hned na to zleva balvan zmapo-vaný velkým černým puntíkem, zprava další balvan ve tvaru podkovy a zleva obrovský oválný balvan – a ty ho nasmě-rují přesně do míst, kde má za čtyřmet-rovým balvanem kontrolu. Podobně jistě a rychle běží i Filip Hadač. Jakékoliv zaváhání a ztráta kontaktu s mapou stojí

závodníky drahocenný čas. Z našich se to bohužel týká Marka Schustera a Marka Mináře, kteří kontrolu shodně podbíhají, i když každý z jiné strany, a také Michala Hubáčka a Adama Chloupka, kteří si v závěru nevybírají nejrychlejší stopu. Nicméně ztráta není veliká a šance na medaile pořád žije. Pořadí na prvních třech místech se nemění.

Kuchmenko 1:11 (1.)Huber 1:13 (2.), Hadač 1:16 (6.)Schuster 1:24 (16.)Hubáček 1:27 (18.), Chloupek 1:42 (40.) Minář 1:32 (26.)

K14 – Asi nejtěžší postup závodu. Po ora-žení třinácté kontroly se závodníci otáčejí o 120 stupňů doleva a pokračují kameni-tým svahem šikmo dolů. V cestě jim stojí větvící se údolí, které je poseté spoustou kamenů a balvanů. Místa s černými nepravidelnými trojúhelníky jsou téměř neprostupná. Kromě jediného Antona Johanssona volí překvapivě všichni závodníci spodní variantu. Z realizova-ných variant je nejrychlejší ta, kterou běží Aleksi Anttolainen. Ten přes okraj paseky nabíhá do údolí, které lemují zelené hustníky, ale pak hned velmi disciplinovaně nabírá zpět potřebnou výšku, míjí hřbítek se skupinou kamenů, přebíhá nevýraznou pěšinku a na okraji kolečka probíhá mezi velkým balvanem a srázem, které ho bezpečně směrují přímo na balvan s kontrolou. Závodníci, kteří běží úvod postupu podobně, ale po přeběhnutí údolí se snaží kopec traverzovat, mají velké problémy s udr-žením výšky a mnozí kontrolu podbíhají. Emil Svensk a Adam Chloupek ztrácejí na svých variantách okolo 20 sekund, Marek Schuster přeběhnutím kont-roly ještě o půl minuty víc. Ani volba přímo nepatří mezi výhodné, Sindre Ronning Huber ztrácí překonáváním kamenných údolíček třičtvrtě minuty. Ještě víc ale ztrácí dosavadní lídr závodu Anton Johansson. Svoji horní volbu má sice plně pod kontrolou, hlídá si všechny výrazné objekty, ale zpomalují ho kamenná pole a jeho volba je navíc o něco delší. Variantu, kterou stavitelé považovali za tu nejlepší (červená čárko-vaná) nezvolil ani jeden z jedenašedesáti juniorů áčkového finále. Pohled na prů-běžné pořadí na 14. kontrole je pro české barvy úžasný. Po Johanssonově špatné volbě jde do čela Minář, 3 sekundy za ním je Svensk, další 4 sekundy navíc ztrácí Wängdahl. Čtvrtý Hadač ztrácí na zlato pouhých 20 sekund, pátý Chloupek 27 sekund a desátý Schuster minutu a 3 sekundy. Dlouhou dobu

vedoucí Johansson klesá na sedmé místo. Do cíle zbývá jeden náročnější postup a pak už lehká předsběrka a sběrka.

Anttolainen 1:58 (1.), Minář 2:01 (4.), Hadač 2:06 (7.), Hubáček 2:09 (10.)Svensk 2:18 (16.)Chloupek 2:21 (20.)Huber 2:42 (37.)Schuster 2:45 (42.)Johansson 3:03 (51.)

K15 – Poslední těžší postup, kde bohužel pohasínají české medailové naděje. Marek Minář sice nechy-buje, ale jde do obíhačky spodem po cestě a ztrácí na nejlepší mezičas 40

sekund. Podobnou ztrátu nabírá Adam Chloupek. Ten jde naopak vrchem, ale stáčí se hodně doleva a nepříliš hlu-boké údolí zbytečně obíhá. Obrovskou, téměř tříminutovou chybu dělá Filip Hadač, který se dostává do zabušené paseky za kontrolou, kde v podstatě není možné se dohledat, a tak je pro něj jedinou záchranou seběhnout na spodní cestu a z ní se pokusit atakovat kont-rolu. Nejlépe z naší čtveřice běží Marek Schuster, ale ani jeho čas nepatří mezi ty lepší. Škoda, že si kluci na tento postup trochu víc nevěřili a nešli ho přímo, jako do hry o medaile se vracející Anton Johansson. Stačilo přitom držet směr, mezi první a druhou pasekou zprava míjet hustník s kamenem, za druhou pasekou proběhnout kolem kupky se srázkem, vyběhnout dvě vrstevnice na kopeček s velkým kamenem a po kraji paseky seběhnout ke kamenu s kontro-lou. Jenom o trochu pomalejší je volba Jense Wängdahla, který údolí lehce



traverzuje a nabíhá ke kontrole víc ze shora. Mění se průběžné pořadí. Do čela jde Wängdahl, 4 sekundy ztrácí Svensk, dalších 10 sekund Johansson, Minář je čtvrtý a na bronz mu chybí 9 sekund, Chloupek je osmý, Schuster devátý, Hadač klesá až na 20. místo.

Johansson 1:38 (1.), Hubáček 2:02 (24.), Schuster 2:07 (27.) Wängdahl 1:47 (6.)Minář 2:17 (43.)Chloupek 2:24 (50.)Hadač 4:30 (58.)

K16 – Seběh na předsběrku ještě neče-kaně promíchává pořadím na předních pozicích. Nejrychlejší to je rovně, jak nám předvádí Janis Sars (LAT, celkově

16. místo). Jenom o vte-řinku pomaleji kopec sbíhá Marek Schuster mírným levým obloukem. Do nevýhodné obíhačky po cestě se pře-kvapivě pouští Jens Wängdahl a Marek Minář.

Oba to nakonec bude stát dvě příčky v celkovém pořadí. Wängdahl ztrácí na nejrychlejší mezičas 23 sekund, Minář větším podběhnutím dokonce 32 sekund. Emil Svensk nesbíhá taky zrovna nej-rychleji, ale přesto se dostává na první pozici, pouhou sekundu před Antona Johanssona. Wängdahl je třetí a ztrácí 8 sekund, Minář klesá na šesté místo, Chloupek je sedmý, Schuster devátý.

Sars 0:52 (1.), Chloupek 0:54 (5.), Hubáček 0:58 (18.)Schuster 0:53 (2.), Hadač 1:20 (55.)Wängdahl 1:15 (44.)Minář 1:24 (56.)

K17 a cíl – Postupy na sběrku a do cíle jsou už po fáborkách. Dohromady to je pouhých 250 metrů, takže k žádným dalším změnám v pořadí již nedochází. Pro mistrovský titul si dobíhá Emil Svensk, stříbrný Anton Johansson zaostává o jedinou vteřinku, švédskou nadvládu potvrzuje třetí Jens Wängdahl, který ztrácí na vítěze pouhých 9 sekund. Bramborovému Aleksi Anttolainenovi chybí na zlato jenom 13 sekund, pátému Borgeru Melsomovi 34 sekund. Hned tři naši závodníci se vtěsnali do první desítky, i když to dlouho vypadalo, že by to mohlo cinknout. Marek Minář nakonec vybojoval se ztrátou 41 sekund skvělé

šesté místo, sekundu za ním skončil na sedmém místě Adam Chloupek a devátý Marek Schuster nakonec doběhl se ztrátou minuty a čtyř sekund. Škoda velkých chyb Filipa Hadače a Michala Hubáčka, které je odsunuly až na 22. a 34. místo.

K17 - Chloupek 0:27 (1.), Hadač 0:28 (2.), Hubáček 0:30 (10.), Minář 0:31 (21.), Schuster 0:31 (21.)Cíl - Byshevets 0:11 (1.), Lund 0:11 (1.), Hadač 0:12 (3.), Minář 0:12 (3.), Hubáček 0:12 (3.), Schuster 0:13 (17.), Chloupek 0:13 (17.)

ZávěrŽádný ze závodníků se v orientačně náročném závodě nevyvaroval něko-lika menším či větším chybám. Vítěz Emil Svensk ztratil na součet nejlepších mezičasů téměř tři a půl minuty, což na 25minutovém závodě není až tak málo. Vyrovnaný bezchybný výkon podpořený svižným během by tak měl zaručovat medaili. Po odpočtu jedné větší chyby na ni mělo hodně závodníků, včetně celého našeho kvinteta.



t r a i l - o

Trail-o kvízZadání:Pro trail-o kvíz jsme tentokrát vybrali něko-lik kontrol z mistrovství světa, takže si svoji úspěšnost můžete porovnat s nejlepšími světovými závodníky. Zkuste podle fotky vybrat správný lampion, který odpovídá zákresu kontroly v mapě a jejímu popisu. Kontroly se označují při pohledu z tzv. roz-hodovacího stanoviště (odkud jsou také poří-zeny snímky) postupně písmeny A–B–C... Vzhledem k tomu, že se jedná o MS, může nastat i varianta Z, kdy na správném místě nestojí žádný lampion. Z druhého sloupce popisků poznáte, kolik lampionů v terénu odpovídá kontrole, kterou právě řešíte. V posledním sloupci se uvádí směr pohledu z rozhodovacího stanoviště ke kontrole (z něj také můžete přibližně určit polohu rozhodo-vacího stanoviště na cestě). Význam ostat-ních sloupečků je shodný s pěším OB.

Řešení najdete v článku na stranách 20 a 21.

Libor [email protected]

Foto: Roberta Falda

Den 2, kontrola 7Den 2, kontrola 11


Postup číslaTomáš Leštínský

[email protected]

�0

�5

�2�5

�7�5

�9�5

�1�0�0

�O�B� �2�0�1�3�-�0�9

�1�2�.� �z� � � � � � � �2�0�1�3� �1�6�:�5�3�:�0�6

Nočák na AdvantěTyp závodu: noční sprintDélka tratě H21: 2,9 km, 140 m, 17 kPostup 13–14: 860 m

p o s t u p č í s l a

Cíl závodu z pohledu stavitele byl jednoduchý – v první fázi prohnat závodníky opukovými skalami nad Metují, v druhé fázi navštívit zříceninu Výrov a v třetí fázi návrat do centra závodu, to vše pěkně na mapu velikosti A5, pro-tože šetříme naše lesy. První a druhá fáze byla v pohodě, mapově zajímavá, tak trošku middle. No ale třetí fáze, to byla dost nuda. Po několika neuspokojivých pokusech natočit trať na A5 jsem se nakonec rozhodl udělat z toho i trochu orienťák a poslat závodníky delším postupem až za řeku k jedné skalce za zarostlou pasekou. Na A4.A závodníci (tedy alespoň těch několik, které jsem se zákresem postupů oslovil) využili snad všechny varianty, které postup nabízel.

Kterou byste využili vy? (řešení na str. 38)

Veteránské mistrovství tedy organizátoři pojali jako výdělečnou akci a možnost zajiš-tění hostů pro své hotely. Odborné věci (mapy, stavba tratí, technické zajištění, stejně jako vyhodnocení) zadávali outsourcingem, což je zaručená metoda, jak to udělat dráž a hůř než vlastními silami. Vše ostatní bylo za co nejvyšší peníze, nemluvě o buzeraci s lékařskými certifikáty, které byly dalším zvýšením nákladů na účast. Obavy z nadmoř-ské výšky přes 2000 m, kterými byl mj. tento požadavek zdůvodňován, se ukázaly jako liché. Nikdo v cíli ani na trati nekolaboval

jako třeba na olympijských hrách v Mexiku v roce 1968. Orienťáci vydrží všechno a navíc podstata OB je nutí nechat si vždy kyslíkovou rezervu na práci mozku při fyzickém výkonu.

Do kopce bez lanovkyJako důvod vysokého startovného 190 € bylo na stánku na WMOC 2012 v Německu uváděno, že se

na starty bude jezdit lanovkami. Skutečnost? Lanovkami se nejelo ani na jeden start, kopec si všichni (kromě několika nejstarších kate-gorií) museli vyšlapat sami. Lanovkou se jezdilo jen do arény finále longu, ale k tomu bylo nutné mít pásek na ruku, který bylo možné získat buď za 60 € (= další zvýšení startovného na 250 €), nebo ho „zdarma“ obdrželi ti, kteří si objednali předražené ubytování od pořadatele (pásek byl v ceně ubytování). Povinnost mít tento pásek pro lanovku byla zrušena těsně před WMOC, asi na základě protestů těch, kteří vydrželi až do konce neobjednat ubytování, nekoupit pásek zvlášť a posílat stížnosti, kam to šlo. Těch 60 € ale už nikomu zpět nevraceli. Náhodou jsem si mailoval s člověkem, který měl na starost provedení závodů, a když jsem si postěžoval na chování organizátorů, tak mi potvrdil, že moje pocity z jejich chování jsou přesně stejné jako jeho. Ujistil mě ale, že mapy a tratě budou OK. Naštěstí měl pravdu. Jednání pořadatelů se však podepsalo na účasti, která byla minimálně o 1000 závod-níků nižší než při jiných WMOC pořádaných v Evropě. Za úplnou sprosťárnu je pak nutno označit fakt, že po příjezdu na prezentaci namísto přivítání, jakého se nám dostalo kde-koli jinde, byl po každém vrhnut papír s práv-ními prohlášeními v angličtině, v nichž se

Masters neboli „veteránské“ mistrovství světa se potýkalo od počátku s organizačními problémy. Ty vznikly (podle informací, které se ke mně dostaly) ze snahy IOF uspořádat je jako součást World Masters Games, přestože Itálie pořádala WMOC nedávno. Tím pádem bylo těžké nalézt pořadatele ochotného šampionát uspořádat, a nakonec se toho ujali lidé, kteří o OB nic neví.

Zdeněk Koč[email protected]ýš než v Mexiku

World Masters Orienteering Championships, 2.–10. srpna 2013, Sestriere, Itálie

5

4Z hlediska charakteristiky prostoru byl ve finále sprintu nejzajímavější postup 4–5 na trati M50B. Kolik najdete obíhaček?

Finále sprintu – M65A




účastník vzdával nároku na kde co, a naopak schvaloval použití kontaktů pro rozesílání reklamních materiálů na blíže nespecifiko-vané „events“ a podpis byl vyžadován jako nutná podmínka pro účast! Nedostatky už však dále nerozebírejme a otočme list k pří-jemnějším stránkám letošního WMOC.

Sprintový restartKvalifikace na sprint se běžela v Pragelatu, pro většinu tratí ale nebyly využity dvě his-torická centra s úzkými uličkami, závod pro-bíhal mezi rekreačními apartmány a hotely. Pak se zajímavým způsobem překonala silnice: Po oražení kontroly před silnicí se závodník postavil k přechodu, po shromáž-dění skupinky karabiniér zastavil dopravu a závodníci měli minutu od oražení poslední kontroly po restart na následující kontrole na druhé straně. Mezičas se od výsledku odečetl, ale těm, kteří ho měli delší než minutu, se odečítala právě 1 minuta. Zbytek trati byl triviální doběh přes most a po cestě nebo louce k areálu můstků s oražením několika kontrol, jen se muselo dát pozor na kódy, aby nedošlo k oražení cizí kontroly. Na mapě bylo několik sporných míst z hle-diska zákresu zakázaných prostor, na která drobnými časovými ztrátami dopláceli ti, kteří chtěli zabránit své diskvalifikaci.Finále bylo zajímavější díky podstatně složi-tějšímu prostoru v Sestriere, ale s pěknými sprinty v historických centrech měst to opět nemělo nic společného. Sestriere je moderní město s velkými domy a širokými ulicemi, pro-blémy byly jen s volbou optimálních postupů mezi opěrnými zdmi domů a silnic ve svahu postaveného města. Přesto bylo 46 závod-níků ve finále sprintu diskvalifikováno za překonávání míst jasně zakázaných. Z našich se nejlépe umístil Jaroslav Havlík na 2. místě v M75, do desítky se dostali ještě Haňkovská (5. ve W70), Čadil (7. v M70) a Rosecká (9. ve W55).

Nakloněné NorskoObě kvalifikace na long probíhaly v polo- otevřeném prostoru s vysokým průhledným listnatým lesem ve svahu nad biatlonovou střelnicí a bobovou dráhou v Sansicariu. Cest bylo málo, ale v prostoru bylo dost dalších objektů (domky, nádrže na vodu, ojedinělé skalní útvary, louky, hluboká údolí), takže se velké chyby nedělaly, vždycky bylo v pří-padě odchylky na postupu čeho se zachytit. Kontroly byly umístěny jasně a nezašitě, vět-šina na klasických terénních tvarech.Finále pak bylo přímo lahůdkou o několik řádů náročnější než kvalifikace. Prostor by se dal charakterizovat jako nakloněné Norsko, ale tak úplně přesné to taky není. Terén je na mnoha místech vrstevnicově dost komplikovaný, jinde ale zase najdeme hladké svahy bez možnosti se něčeho chytit. Cest bylo méně než při kvalifikacích, a méně

výrazných, jiné situační útvary prakticky žádné, les řídký nízký jehličnatý (borovice a modříny), průběžný, místy s velmi níz-kou průhledností, částečně pak (pro delší trati) otevřený. Když jsem se po necelých 70 minutách blížil k cíli, tak jsem litoval,

že to není delší, a že jsem neměl možnost si tohoto nádherného terénu užít déle. Z našich se nejlépe umístil Vítek Pospíšil (3. v M45), do desítky se dostali ještě Škorpil (6. v M55), Láznička (7. v M75) a Svobodová (10. ve W35).

Finále longu nabídlo nejkvalitnější a nejnáročnější terén



Pohled za oponu letošního trailového mis-trovství světa ve Vuokatti byl proto pro mě docela novým zážitkem. To velké diva-dlo, které už léta znám ze strany hlediště, odkrylo i svou druhou tvář. A bylo to před-stavení poučné. Za tři roky nás čeká ETOC v Jeseníkách a všechny pozitivní nápady, které jsem odkoukal, ale především všechny chyby nám mohou pomoci uspořádat lepší šampionát. Nejdůležitější je ovšem pocho-pitelně stavba kontrol, proto jsem byl sku-tečně zvědav, jak závodníci zvládnou různé typy problémů připravené stavitelem Perttim Hartmanem.

Ubrečený den prvníPrvní soutěžní den provázely mírné organi-zační potíže, start musel být o 15 minut odlo-žen a asi i obloha z toho trochu poplakávala.Nejproblematičtější byla asi hned první kon-trola. Hodně „zmačkaná“ prohlubeň, sice hned u cesty, ale ani tak nebylo úplně jasné, kudy vede správná vrstevnice. Popis kont-roly byl prostý: údolíčko. Řada závodníků zde dávala odpověď Zero (tj. žádný lampion není správně), protože neodhadli dobře prů-běh vrstevnice a měli tendenci správný lam-pion (ve správném údolíčku byl jen jeden) posunout o něco výše. Rozhodující pro ně zde asi mělo být to, že případný posun by byl nejvýše cca o jeden metr, což je u sluš-ných stavitelů příliš málo na odpověď Zero. O problému „zero tolerance“ se momentálně vedou složité diskuse, ale na MS je právě z tohoto důvodu modelový závod. Ti, kteří na modelu Perttiho zero toleranci pochopili, zde odpověď Zero nedávali.

Velkým překvapením pro mě byla trojka. Asi 25 m dlouhá nízká kupa, vzdálená cca 40 m od cesty, lampion měl být (z pohledu závodníka) téměř úplně napravo (popis: SV část kupy), ale stál na vrcholu kupy (a tedy asi 10 m mimo). Připadalo mi to jasné a navr-hoval jsem lampion posunout aspoň o metr doprava, aby se pocitově kupa nalevo od

lampionu ještě trochu zvedala, ale kontrola zůstala beze změny. Proto mě velmi zaskočilo, že i tak se našlo několik špič-kových závodníků (např. úřadující mis-tryně Evropy Marit Wiksell), kteří zde chybovali.

Zajímalo mě, jak dopadne kontrola č. 9. Správnou odpovědí zde bylo Zero, protože správný lampion měl stát v mírném údo-líčku zakry-tém nosíkem ( z ávo d n í c i na kontrolu koukali ze severu), takže by nemohl být vidět. Zde jsem prosadil posun faleš-ného lam -pionu C do

trochu „uvěřitelnějšího“ místa za údolíčkem (původně měl podle stavitele stát na nosu zakrývajícím údolí), ale ani tam závodníky příliš nezmátl. Bohužel, jedním z těch, kdo se chytili, byl náš Bohuslav Hůlka, takže mu asi dlužím flašku…

Na poněkud technič-tější šestnáctce si opět vylámali zuby někteří špičkoví závodníci. Popis byl Z okraj jámy, která byla vysoko nad cestou. Tři lampiony stály asi 2,5 m od sebe a z rozhodovacího stanoviště z cesty severně od kontroly byla úloha neřešitelná. Správným postupem byl návrat po cestě o cca 90 m zpět, do místa, které bylo od jámy přesně na západ. Ani odtud nebyla jáma zře-telně vidět, ale bylo zřejmé, že za lampionem A je terén zvlněný a jáma by tam opravdu mohla být, zatímco za lampiony B a C se terén plynule zvedá a jáma tam asi nebude.

Největším šokem prvního dne byla pro mě ovšem poslední kontrola. Když jsme ji opou-štěli při obhlídce s vedouc ími týmů po závodě, usmál se na mě šéf Lotyšů a pro-hodil „Charošaja šutka!“… V klidu

Ne, že by to bylo poprvé. Vždycky, když člověk pořádá závod v trail-o, očekává s napětím, jak dobré (přiměřeně těžké a přiměřeně zajímavé) problémy pro závodníky připravil. Ale role advisera na WTOC se přeci jen trochu liší, protože kvalitu stavby kontrol prověří absolutní světová špička. Jaké to tedy bylo připravovat trať pro českou mistryni světa...?

Zpoza opony Libor [email protected]

Foto: Bohuslav Hůlka , Pavel Kosť

První výřez je ze soutěžní mapy, druhý z mapy řešení.

t r a i l - o s v ě t o v á s c é n a


a v pohodě by tato kontrola asi nikomu nedě-lala potíže. Lampiony stály u studny místo u domečku a byly posunuté o cca 15 m a 15° víc doprava. Ale v závodním stresu a po dvou a půl hodinách v lese měla kontrola úspěš-nost jen neuvěřitelných 55 %!

Celkově mě výsledky prvního dne překva-pily, protože jsem očekával mnohem víc závodníků „s čistým skóre“ (čistě to šli pouze dva závodníci). Ale jinak nám v ubrečený den asi pršelo štěstí, protože Jana Kosťová si s jedinou chybou udělala solidní základ pro druhý den a jako vozíčkářka by dokonce i v kategorii Open obsadila průběžné čtvrté místo.

Idylický den druhýDruhý den se na dramatický závod, zvláště z českého pohledu, přišlo podívat i sluníčko.A hned na začátku vidělo docela brutální časovku. Ve zcela přehledném údolí měl správnou odpovědí být lampion A stojící na nose, zatímco B už stálo prakticky na sedle pod nosem. Ale nerozehřátí závodníci zde opět neuvěřitelně chybovali a kontrola měla úspěšnost jen něco kolem 30 %!

A hned po časovce následovala jednička, která mě rovněž překvapila nízkou úspěš-ností. V lese byl prakticky vidět pouze úzký nosík za údolíčkem a na něm dva lampiony. Naštěstí se těsně nad lampionem A nosík malinko rozštěpoval, což bylo patrné i v mapě. Od toho místa se dalo při řešení vyjít a s větší či menší přesností se dalo cel-kem spolehlivě dojít ke správnému řešení (B). Zdaleka ne všem se to povedlo.

Naopak d a l e ko t ě ž š í mi při-p a d a l a kontrola

č. 7 (viz obr. a mapa na straně 16), která ale nakonec dopadla lépe. Z rozhodovacího sta-noviště se závodníci dívali podél hrany lesa z mírného svahu dolů a po 70 m bylo v mapě údolíčko hluboké cca na jednu vrstevnici

(2,5 m). Při popisu „údolíčko, dolní část“ bylo tedy možné provést úvahu, že správně umís-těný lampion by neměl být vidět. Ovšem něco jiného je toto rozhodnutí provést „na dohled“ (devítka první den) a něco jiného to bylo zde, na vzdálenost podstatně větší.

Jedenáctka (viz obr. a mapa na straně 16) byla pozoruhodná hlavně tím, že ji bylo možné vyřešit už z cesty mezi dvojkou a troj-kou. Ale i z rozhodovacího stanoviště šlo poznat, že lampiony A a C stojí na SZ a SV straně břehu a na správné straně břehu je jen B. Nemluvě tedy o tom, že to byla asi nejhezčí kontrola z estetického hlediska.

Zrádnost kontroly č. 14 spočívala v tom, že při letmém pohledu do mapy si člověk řekl: hledám bažinu, která se „zanořuje“ do svahu a nad ní je údolíčko, a když se pak podíval do terénu, vcelku jasně zdetekoval, že to odpovídá údolíčku s lampiony B a C. Až při druhém pohledu do mapy mu došlo, že ta bažina je v mapě „v bílém“, takže naprosto neočekávaně na té bažině stojí les a musí to tedy naopak být údolíčko s lampionem A.

Nejmenší úspěšnost druhý den měla kont-rola č. 16. Vyžadovala opravdu pečlivé čtení vrstevnic a správný odhad výšky. Mně se při přípravě nezdála takhle těžká, ale svoji roli zde možná sehrálo i to, že už to bylo šesté Zero, takže se někteří závodníci „ukecali“, že možná ten lampion C opravdu není o vrstev-nici výš, než by měl být. Jenže byl. Zajímavé bylo i to, že trať v tomto místě obsahovala jednosměrný úsek (po cestě západně od kon-troly), na němž z důvodu férovosti vůči vozíč-kářům nebylo dovoleno se vracet. Nicméně

zastavení povolené bylo. Cesta probíhá paralelně s nosíkem, ale viditelnost lam-pionů z cesty byla velmi špatná. I přesto mnozí závodníci svě-tové špičky trávili na tomto úseku dlouhé minuty proměřová-ním všeho možného, co by pak dole pod kopcem na rozhodovacím stanovišti mohli využít.

Druhý den dopadl výsledkově trochu více podle očekávání, čisté skóre měli hned čtyři závodníci. Bohužel našim barvám se dařilo naopak o maličko méně, ale i tak to neza-bránilo Janě Kosťové ve zisku prvního titulu trailového mistra světa pro ČR.

Ponaučení pro násCo bychom si pro pořádání ETOC 2016 měli z Vuokatti přivézt za poučení? Především důsledné rozdělení rolí v pořadatelském týmu, což byla podle mého názoru příčina všech drobných zaskřípání v organizaci WTOC 2013.Z hlediska stavby se podle mého názoru Perttimu Hartmanovi povedlo připravit dobře namíchaný koktejl objektových a polohových kontrol, většinou založených na přesném čtení mapy, ale občas více technických, s proměnlivou složitostí, což závodníky poněkud „rozhodí“ a jsou schopni zkazit i jednoduché úlohy. Dobře využil kvality terénu i mapy. Formálně vzato bylo letos docela dost protestů (10), ale většina z nich neměla reálný základ a vlastně pouze o jediném (jednička první den) musela jury hlasovat.Z hlediska české účasti je příjemné, že jsme se mohli podílet na přípravě vrcholného pod-niku a získat zkušenosti pro závody, které nás čekají. A nezbývá než věřit, že český trail-o se začíná ve světové špičce usazovat a že bude vozit dobré výsledky i ze závodů, které nebudeme spolupořádat.

14 A

11 B

t r a i l - o s v ě t o v á s c é n a

JUNIOŘIRozbor postupů juniorů je postavený zejména na výko-nech nejlepší třicítky závod-níků, doplněných o některé postupy Čechů a některé kuriozity nebo chyby s vlivem na medailová pořadí. Je evi-dentní, že v druhé půlce trati už o výsledném čase na úseku nerozhoduje jen povedená volba postupu, ale stále více se prosazuje i běžecká forma – to je vidět hlavně na postupech stříbrného Švýcara Floriana Schneidera, který v závěru dokázal zabíhat špičkové časy ne úplně optimální stopou. Přesto bylo velmi důležité zvo-lit pro závod adekvátní taktiku. To je výborně vidět na porov-nání distribuce zákresu postupů první třicítky, kde často vetšina závodníků běží někde kolem nejvýhodněj-šího postupu, zatímco když se do zobrazení promítnou postupy úplně všech závod-níků, méně výhodné varianty silně početně nabobtnají. Z toho pohledu zvolil výbor-nou taktiku zejména vítěz Piotr Parfianowicz, který jed-noznačně preferoval orien-tačně jisté obíhačky a navíc je dokázal pozorně zrealizovat bez nabíhání zbytečných metrů navíc. Opačným příkladem budiž například norský tým, jehož závodníci (ač vedeni kon-tinentálním koučem) se pouš-těli do příliš přímé konfrontace s vrstevnicemi.

Rozbor místy nabízí i porovnání s časy z květnového testování, při kterém běželi Jan Petržela a Pavel Kubát souvisle téměř totožnou trať, nakonec překvapivě s výsledkem na úrovni zlata a stříbra. Některé alternativy postupů pomáhal dotes-tovat i oponent tratě Michal Jedlička. Měli jsme tedy své stavitelské před-poklady a záměry. Ty se někde bezezbytku naplnily, aby naopak jinde poměrně zásadně nevyšly. Rozhodně se však opět potvrdilo, že při plánování postupů na volbu se vyplatí hrát si s detaily a prvoplá-novým vizuálním dojmem.Na trati juniorů bylo celkem 13 postupů, kde se špatná volba zře-telně promítala do výsledku. Pouhou realizací samých horších, ale stále racionálních variant mohl závodník ztratit celkově cca 7 minut, což je zhruba rozdíl mezi prvním a třicá-tým místem. Cit pro terén tu tedy hrál svou důležitou roli. Aby to bylo pokud možno fér pro všechny, tré-ninkový set JMS 2013 nabízel celkem tři charakterově podobné tratě, kde si mohl každý tento druh OB vyzkou-šet a oměřit.Poprvé po několika letech nebyla do tratí klasiky zabudovaná žádná dělící metoda. Rozhodli jsme se vsa-dit na přirozené oddělení závodníků dané nejenom mnoha zásadními vol-bami postupu, ale i výkonnostními rozdíly ve vztahu k poměrně fyzicky náročnému terénu, kde přitom borce většinou nebrzdila technická nároč-nost realizace postupu ani dohle-dávky a ti disponovaní to mohli vět-šinou naplno rozbalit. Tento koncept podle našeho názoru zafungoval.

Klasika se má vyznačovat hojnou volbou postupů, překonáváním překážek a důkladným prověřením fyzické připravenosti. Kontrola je chápaná spíše jako konec úseku, než jako cíl náročné dohledávky. A přesně tuhle roli měl hrát závod na Odolově i v pestrém konceptu letošního JMS. Mnohými podceňo-vaný terén nám nabídl přesně to prostředí, které bylo pro realizaci našich „klasických“ záměrů potřeba.

Skluzně okolo a přitom ani metr navícJMS 2013 Hradec Králové – rozbor postupů ze závodu na klasické trati

Radek Novotný[email protected]



K1: Hned jednička nabízela kratší, ale zásadní volbu postupu. Výběr ze tří variant. Rozhodovat se bylo možné během více než dvousetmetro-vého úseku na mapový start. Potvrdil se předpo-klad a spodní varianta byla o něco rychlejší než nejzjevnější a orientačně náročější volba horem. Jedním z nejrychlejších na poněkud riskant-ním přímém postupu skrz neznámý hustník byl Marek Schuster, na nejlepší čas však výrazně ztratil, stejně jako bronzový Rus Kozyrev, který zřejmě nepozorností seběhl na louku.

K3: Královský postup tratě měl nakonec velmi jednoduché řešení, zde tak trochu navzdory našim měřením. Cca 70 % závodníků první třicítky zvolilo správně postup horem, přesto vznikaly značné rozdíly při realizaci seběhu ke kontrole. Parfianowicz zde udělal rozhodný krok za zlatem, když postup suverénně vyhrál s náskokem 22". Navíc jeho největší konkurent Schneider ztratil na přímé volbě přes minutu. Naopak konkurenceschopná mohla být spodní „luční“ varianta v podání bronzo-vého Kozyreva, který však svou volbu nerealizoval úplně optimálně. Stojí za povšimnutí, že medailisté se tu svou volbou naprosto zásadně lišili. Naopak nakonec bramborový Nor Melsom tu necitlivým úvodem přišel o medaili a poněkud iracio-nálně běžel i pozdější vítěz krátké tratě Svensk (SWE). Někteří Češi běželi zajímavě spodem – Marek Schuster pokračoval jedenác-tým časem ve výborném vstupu do závodu. A srovnání s předpo-kladem? Rovně to mělo jít podobně rychle jako horem, chtěli jsme závodníky spíše rozdělit, znejistět, potrápit na realizaci dlouhého postupu. Ale střed byl nakonec o 45" pomalejší. Možná podrost? Faktem je, že citlivou přímou variantu testujícího Pavla Kubáta nikdo z nej-lepších v ostrém závodě neběžel.

K5: Postup, který měl být původně hlavně fyzickým testem a „výta-hem“ do horních pater terénu, nám po pečli-

vém vybalancování udělal velikou radost a zařa-dil se k nejzajímavějším úsekům tratě. Florian Schneider tu projevil pravý švýcarský instinkt a trefil varinatu, která byla nejen rychlá, ale i relativně silově šetrná, což v dalším průběhu závodu mohlo přijít vhod. Kopec vyběhnutý

po mírně stoupající cestě versus kolmý výšlap terénem jak ho šel například Melsom. Medailisté se zde opět zásadně rozdělili a svými časy potvrdili běžeckou fazonu. Vklínit se mezi ně dokázal jen Adam Chloupek, který na to měl také, ale nedokázal se na jiných místech tratě pod tlakem orientačně ukočírovat. Pátá kont-rola nabídla první občerstvení a první mezi-čas. Už zde se vygenerovala trojice medailistů: 1. Parfianowicz 19:16, 2. Schneider a Kozyrev +0:32… 9. Schuster +1:30, 12. Melsom +1:38, 21. Hubáček a Chloupek +2:00, 24. Hadač +2:03, 28. Minář +2:08, 35. Kubelka +2:28. Naši zahájili



Pokud není postup nějak zjevně determinovaný, kreativita startovního pole je bezbřehá…

jako tým hratelně, ale kromě Marka Schustera už to bylo na medaile daleko.

K6: Šestka nebyla postupem na volbu. Čistě dohledávková záležitost, ovšem místo dopadu – světlina – bylo poměrně rozlehlé. Témeř minutu a půl zde bohu-žel ztratil doposud výborně běžící Marek Schuster a s odstředivou silou si hodně zabojoval i Adam Chloupek.

K7: Další kontrola v zeleném, postrach Skandinávců. Hustník je relativně prů-běžný, asi nejprůběžnější střední zelená na celé mapě. Přesto byl přímý seběh poněkud riskantní, což se stalo osud-ným bronzovému Kozyrevovi, který naběhl na paralelní světlinu a ztratil zde minutu.

K8: Osmá kontrola byla změnou na poslední chvíli, vynucenou čers-tvou těžbou ve svahu pod postupem. Pro nás velmi jednoduchá záležitost, ale například mnozí Švédi se snažili lam-pion důsledně nabíhat z vrchu, což se ukázalo jako pomalejší – průměrných

dvacet vteřin ztráty je poměrně hodně. Smutná zajímavost: Marek Schuster zde zakončuje svou černou (zelenou) sérii a mezi pátou a osmou kontrolou se propadá z 9. na 51. místo.

K9: Kopcovitá volba, kde téměř každý běžel svou individuální stopou. Většina elitní třicítky se držela mezi červenými a zelenými stopami, kde se daly dosáhnout poměrně vyrovnané časy. To byl ostatně i stavitelský záměr – udr-žet dění na tomto postupu spíše v horních partiích, aby dole neběhali závodníci stále stejnými místy. Spodní obíhačka mladého Novozélanďana Robertsona tak byla spíše vzác-nou raritou, která však Tima stála deset míst. Stříbrný Schneider zde běží v první polovině postupu zřetelně rychleji než všichni ostatní, ale kazí dohledávku. Favorizovaný Nor Melsom jasně ztrácí na své přímce, do výrazné ztráty se jistě promítla i nepřesnost v úvodu. Optimální stopa naopak přináší vynikající čas Michalu Hubáčkovi.



K10: Ukázalo se, že varianta po hřbetu byla v průměru o cca 15" pomalejší. Desátá kontrola však byla hlavně poměrně nepříjemná na dohledání, o čemž se přesvědčil letící Schneider, který tu ztratil 1:40, což byla rozhodující ztráta v boji o zlato. Společně s jeho pomalou volbou na K3 je pak i hlavním důvodem, proč vítěz závodu nako-nec o něco zaostal za skvělým tes-tovacím časem Jana Petržely.

K11: Většina nejlepších zvolila správně červenou variantu, velmi šetrnou s ohledem na stoupání. Mnozí však chybovali v úvodním přeběhu přes horizont. Modré varianty měly být spíše chytákem pro ty, kteří se na odběhu dají stáh-nout snadným seběhem k silnici na sever od spojnice. Modré varianty byly ztrátové, až na výkon Floriana Schneidera, který – zřejmě trochu nabuzený po předchozí chybě – dokázal svým časem plně konkurovat. Kdyby však běžel po červené… Část závodníků realizovala před-louhé esíčko po cestách, které však například v podání Švéda Johansona nebylo až takovou katastrofou. Přímý závěr v podání jinak precizně běžícího Nicka Hanna nabídl jasné porovnání – překonat z této pozice údolí znamenalo ztrátu minimálně 40" a spousty zvolna docházejících sil.

K12: Snadno podcenitelný postup na občer-stvovací kontrolu. Hustník byl ale poněkud nepoddajný a náběh skrze zelenou byl hodně naslepo (chtělo to hlavu vzhůru a pohledem lovit výrazný strom). Rozdíl mezi horní a spodní variantou byl průměrně 15–20". Ani postup „po česku“ přímo nebyl žádnou výhrou, o čemž svědčí až 33. čas Floriana Schneidera. Pozdější vítěz Parfianowicz zde trochu zdramatizoval závod 40 chybou v dohledávce.

K14: Ačkoliv obrázek na první pohled uka-zuje až neuvěřitelné rozpětí variant, realita ve špičce byla jednodušší. Melsom sice tento-krát svým přímým postupem zaskóroval, ale nikdo další už na červené variantě nedoká-zal uspět. Fyzická připravenost začíná místy

přebíjet kvalitu volby. Drtivá většina nejlepších volila modré stopy, v závěru jasně po jediné cestě kolem kopce. Naopak všechny postupy na sever od Melsoma znamenaly automaticky výraznou ztrátu. Favorizovaný Dán Norskov tu, stejně jako na mnoha jiných místech, evi-dentně bojuje s citem pro daný terén. Naopak

relativně překvapivě malou ztrátu přinesl daleký severní výlet Italu Zagonelovi, v cíli až 71. Bylo by zajímavé mít zde čas od někoho z první šestky… Zajímavé také je, že při květnovém testování nikdo nezvolil modrou obíhačku, a při následné diskuzi byla stále hodnocena spíše skep-ticky. Proto jsme byli překva-pení vysokou frekvencí využití právě této varianty. Jedním z možných vysvětlení je doplnění nové oplo-cenky, která bohužel oproti testování trochu usměrňovala odběh od třináctky. Najednou šlo odběhnout buď po vrstevnici, nebo spodem. Nic mezi. Důležitá drobnost.

K18: Klasická zásadní volba. Přestože Schneider prolétl tento postup nejrychleji rovně, patrně nejlepší bylo běžet podobnou stopou jako Parfianowicz nebo zvolit totální obíhačku jako Dán Maag. Na přímé variantě totiž většina ostatních ztratila na rozběhnutého Schneidera přes půl minuty. Kompromisní varianty svahem byly vcelku racionální, hustník nekladl zásadní odpor, přesto byla tato stopa jednoznačně pomalejší a také nejriskantnější. Nejlépe si tam zřejmě vedl Fin Nenonen. Při roz-hodování zda rovně nebo horem mohli závod-níci v potaz i fakt, že směrem na devatenáctku se ještě více či méně pokračovalo ve stoupání. (Tyto teorie však staví na hlavu opět Schneider,

který po brutálním výšlapu pokračoval přímo do kopce a vyhrál i další postup.)

K19: Opakuje se situace, kdy většina volí úni-kovou modrou obíhačku a její varianty, ale nejrychlejší časy jsou zaběhnuté přímo. Už je to hodně o formě, o trénovanosti, o morálce,

o osobnostech. Schnei-der je nejrychlejší, přestože na osmnáctku dolezl přímo odspodu a navíc v porovnání s Melsomem naběhl i zbytečné metry. Zelená varianta byla volená celkově spíše slabšími závodníky, ale přesto se o její nevýhodnosti asi nedá pochybovat, byť Švýcar Egger mohl ztratit čas i hustníkovým traver-zem do dohledávky.

K20: Když při testování zvolil Pavel Kubát tu předlouhou obíhačku po silnici, byl jsem jako stavitel překvapený, pro-

tože jsem s tím v podstatě vůbec nepočítal. Ale protože na ní ve srovnání s Petrželou výrazně ztratil, úsek jsem něměnil. Ostatně, změna byla dost problematická, umístění devatenáctky hrálo výraznou roli v předchozí volbě a dva-cítka zase měla být u bunkru kvůli plánované kameře… Proto jsem byl obrovsky překvapený, že rychlou variantu horem běžel pouhopouhý jeden(!) závodník – Švýcar Egger. To už snad odporuje i počtu pravděpodobnosti. Drtivá vět-šina zvolila jistý asfalt. A podle mého názoru tedy drtivá většina zvolila špatně, protože takový Schneider běžel podle mezičasů s medailovou motivací v závěru přece jen o něco rychleji než testující Petržela. I další zjevně rychlá varianta zůstala jen minimálně využitá – na zelené bylo třeba nastoupat v úvodu stejně jako na modré, ale na rozdíl od modré už pak závodník nečelil před kontrolou žádnému prudkému stoupání. Při dotestování byla tato varianta také odhad-nutá na cca 4:15. Čas Nora Rönning Hubera



je stěží porovnatelný, velká část ztráty tu už padá na vrub běžeckého výkonu, to samé platí i o osamoceném Eggerovi.

JUNIORKYRozbor postupů juniorek je primárně založený na souboru 25 nejlepších závodnic konečného pořadí. Postupy jsou vytahované pouze ze zakreslených map, juniorky totiž tento závod s GPS neběžely a dolování v datech tak bylo trochu omezené. Dívčí klasika je poměrně krátká a bylo tudíž výzvou postavit smysluplnou trať s co největším množstvím klasických voleb postupu. Z toho pohledu nejsem příliš zastáncem superdlou-hých úseků, protože dlouhý úsek jen snižuje počet zásadních rozhodnutí na trati a navíc často není v lidských možnostech racionálně při běhu nalézt řešení.

U děvčat se od začátku do analýzy promítá tradiční značná nevy-rovnanost v běžecké kapacitě a průboj-nosti. Při posuzování postupů je potřeba to vnímat. Často se stává, že závodnice z první pětadvacítky dosahují na stejných variantách dramaticky rozdílných časů. Před jménem jsou proto uvedená čísla koneč-ného pořadí v cíli, která umožňují alespoň jednoduchou orientaci ve výkonnostní úrovni. Z rozboru vyplývá zajímavé zjiš-tění: vítězka Lisa Risby vlastně v průběhu závodu na volbách postupu spíše ztrácela. Výborně trefila až tu poslední, kde rozhodla o svém zlatu – částečně i díky chybám soupeřek z čelní čtyřky. Výraznou složkou jejího výkonu však byla bezesporu nadprůměrná síla v kopcích. Dívčí trať jsme nakonec neměli možnost nijak relevantně otesto-vat, takže jsme postupovali spíše výpočetním odvozením od testu mužů. Odhad vítězného času juniorek byl stanovený na 57 minut, což odpovídá, pokud by se vítězce z jejích 60:42 odečetly více než tři minuty, které na trati prokazatelně technicky ztratila. Žádná ze závodnic totiž nedokázala závod běžet bez výkyvů a proto byl závod také do poslední chvíle nesmírně dramatický.

K1: Na úvod tratě čelily i juniorky výběru ze tří variant, které se ale ukázaly jako zhruba rovno-cenné. Pozdější vítězka Švédka Risby vstoupila do závodu chybou v dohledávce.

K3: Královský postup tratě bylo i u juniorek nej-lepší oběhnout horem, byť

na poměrně frekventovaných spodních variantách se daly také zaběhnout konkurenceschopné časy. Opět je trochu pomalejší běžet prostředkem – Lisa Risby se do toho pouští střemhlav jako jedna z mála. Její ztráta je však díky její kondici snesitelná. Obrovské trápení tu předvedla další Švédka Sandberg, která měla být hlavní hvězdou šampionátu, ale traverzováním zarostlého kotle ztrácí přes tři minuty, které

jí v konečném důsledku srážejí z 5. na 16. místo. Také Finka Jokela si přidává svah navíc, což jí stojí velkou bednu.

K5: Přestože juniorky rozehrály na pátou kontrolu také celou řadu rozdílných postupů, volba zde celkově asi nehrála úplně zásadní roli. Rozdíly vznikaly spíše schopností zdolat rychle ono značné osmdesátimetrové převý-šení. A Risby je evidentně silná, i když ještě o deset vteřin prohrává s Polkou Cych.K6: Úvod hustníkové pasáže tratě. Posunutím dívčí kontroly až ke kraji hustníku se otevřela volba horem. Nejednalo se ale o nic zásadního, do časů se tu navíc promítá i občerstvení na K5.



Stále je to hodně dohledávková kontrola, vyža-dující vyčíst si z patnáctky potřebné informace. Risby využívá v hustníku bílých míst, nabíhá jistě od lomu a zaznamenává nejlepší čas.

K7: Mnoho přístupů, podobné časy. A naopak hodně rozdílné časy na stejných variantách. V zeleném je to i o jistotě a průraznosti. Varianta nejrychlejší Britky Butt se jeví dost riskantně – hustník však byl relativně otevřený a viditelnost dostačující. Mimochodem, toto byla kontrola, o které jsme v rámci týmu diskutovali nejvíc - někomu se zdála naprosto jasná, a jiný z ní měl šimrání. Nakonec rozhodl právě fakt, že tam bylo celkem vidět.

K8: Tuto kraťoučkou spojo-vací etapu zřejmě budoucí vítězka trochu podcenila, ztrácí minutu a propadá se z druhého na třetí místo.

K9: Suverénně nejrych-leji zvládla devítku Katka Chromá, která zřejmě oproti jiným závodnicím na přímé červené variantě získala v úvodu oběhnutím hustníku, který zrovna patří mezi ty hůře prostupné.

O časech na přímých variantách evidentně rozhodovala i dohledávka, rozptyl je velký. Risby zde opět výrazně ztrácí.

K10: Stěžejní postup střední části tratě nabízí místy až hodně kuriózní srovnání. Zarážející je už fakt, že Dánka Cecilie Klysner Fryberg tu dokázala zaběhnout o celou půlminutu rychleji než kdokoliv jiný a rázem se posu-nuje z 10. na 4.místo. Junioři měli identický postup a výkon Dánky je srovnatelný napří-klad s časem Michala Hubáčka. Katka Chromá tu na stejné variantě bohužel výrazně ztra-tila díky netrefenému úvodu postupu. Stejně výraznou ztrátu tu však zaznamenává i dopo-sud vedoucí Švédka Hagström. Kuriozitou, byť v podání bronzové medailistky, je postup spodem po silnici kolem domova seniorů v podání Rusky Savkiny. S tím jsme příliš nepočítali. A už vůbec by nás nenapadlo, že to někdo vezme až kolem shromaždiště jako ten den takticky tápající Norka Rundhaug.

K13: Poloha třinácté kontroly byla zdán-livě příliš banální. Svou funkci však splnila na výbornou, oba s ní spojené postupy nabídly docela komplikovanou volbu. Zde se začínal rozhodovat závod. Bohužel ně úplně šťastně pro Francouzku Basset, která se zde kvůli přehnané obíhačce propadá z prvního na třetí místo. Naopak Lisa Risby, ačkoliv také evidentně neběží optimální postup, běží rychle a poprvé se v závodě ujímá vedení. Právě včas… Je zajímavé, že velké množství závodnic inklinovalo k volbě zleva, když při-tom orientačně extrémně jistá varianta zprava byla minimálně srovnatelně rychlá, jak doka-zuje svým druhým mezičasem Katka Chromá.

K14: Budoucí vítězka vytahuje králíka z klo-bouku a volí hodně rychlou variantu, kterou pojišťuje své čerstvě nabyté vedení. Ve srov-nání s únikovou obíhačkou po asfaltu je dokonce o minutu rychlejší. Právě na asfaltu přichází smolařka Isia Basset o medaili… Volbou přes hřbet dosahuje pěkného času i Vendula Horčičková, čímž potvrzuje výhod-nost horních variant. Na rozdíl od juniorů se tu náš záměr docela naplnil. O medailích se navíc shodou okolností rozhodovalo právě na závěrečných volbách.



Salsa, slumy, sport Světové hry 2013, 25. července – 4. srpna, Cali, Kolumbie

Jiří Š[email protected]

Foto: Jiří Šubrt, Lars-Åke Dickfors

V pořadí již deváté Světové hry, tzv. olympiádu neolympijských sportů, uspořádalo na přelomu července a srpna kolumbijské město Cali. To je (alespoň v Jižní Americe) vnímáno jako „světové město sportu“: již zde proběhly Panamerické hry, některé zápasy MS v basketbale a příští rok se zde uskuteční MS v cyklistice.

Vzhledem k poměrně nároč-nému organizačnímu zabezpe-čení této multisportovní akce pořadatelé SH striktně požado-vali od jednotlivých účastníků podklady k akreditaci (včetně zakoupených letenek) několik měsíců předem. Proto již kon-cem dubna byli nominováni závodníci Iveta Duchová, Tereza Novotná, Jan Procházka a Vojta Král, a dále jako masér a fyzio-terapeut Lars Ake Dickfors. Vedením zájezdu a zajištěním organizačních věci byl pověřen sekretář svazu Jiří Šubrt, tedy moje maličkost. A že občas bylo co organizovat. Jen zakoupení letenek do Cali podle požadavků

našich závodníků trvalo asi pět dnů nepřetržitých návštěv růz-ných cestovních agentur a letec-kých společností: závodníci si chtěli pobyt v Kolumbii o týden prodloužit, Tereza pak pokračo-vala z Kolumbie do USA, kde stu-duje, Lars letěl ze Stockholmu, a dále jsme požadovali všechny lety tam na jedné letence jako záruku v případě nějakého zpož-dění letu, stejný let pro všechny přes oceán do Kolumbie, pří-let do Cali den před začátkem závodů v OB a samozřejmě rozumnou cenu za všechny letenky. K tomu připočtěte, že Kolumbie (a hlavně město Cali) není významná světová

turistická destinace, kam by směřovalo mnoho leteckých společností, a přepravit během týdne přes 4000 závodníků z celého světa je také poměrně velké sousto. Ve výsledku byl tedy náš požadavek pro vět-šinu agentur zajišťující letenky v Praze téměř neřešitelným problémem, i když jsem jim při hledání optimálních možností

pomáhal. Nakonec se nám díky velice ochotné zaměstnankyni Student Agency po třech dnech konzultací a dolaďování dílo podařilo, ale i tak vyšla jedna letenka na více než 40 tisíc korun.Pobyt v Cali kompletně zajišťoval pořadatel Světových her, tedy město Cali. Jednotlivé meziná-rodní federace měly na starost

Letošních Světových her se zúčastnilo přes 4000 sportovců ze 101 zemí v 31 sportovních odvětvích. Českou republiku reprezentovalo celkem 69 sportovců v 16 sportech (např. in-line hokej, korfbal, taneční sporty, kanoistika, horolezectví, paragliding, závody na kolečkových bruslích,…). Orientační běh již patří mezi tradiční sporty – poprvé byl na programu Světových her v roce 2001 v japonské Akitě, a poté v 2005 v německém Duisburgu a 2009 v taiwanském Kao-siungu. Právo na účast ve 3 diciplínách (sprint, krátká trať, mix štafety) měli orientační běžci 19 nejúspěšnějších federací IOF a domácí Kolumbie (maximální počet závodníků byl organizá-tory Světových her stanoven na 40 mužů a 40 žen).

Zelená barva byla neprůběžná

L ibertad y Orden

Libertad y Orden



http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sv%C4%9Btov%C3%A9_hry_2005&action=edit&redlink=1

http://cs.wikipedia.org/wiki/Duisburg

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sv%C4%9Btov%C3%A9_hry_2009&action=edit&redlink=1

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kao-siung

technické zabezpečení soutěží a účastníci si zajišťovali pouze dopravu. Účast společné české výpravy pomáhal zabezpečit Český olympijský výbor, včetně společného oblečení od partner-ské firmy Alpine Pro, a částečně i přispěl na úhradu letenek. Zorganizoval také účast štábu České televize, který po celou dobu konání Světových her připravoval každodenní hodi-nové souhrnné zpravodajství

na programu ČT Sport. Převážně se jednalo o převzaté zpravodaj-ství od pořadatelů, které bylo doplněno o záběry českých účastníků a jejich komentáře.Závody v orientačním běhu byly na pořadu až na závěr programu Světových her, takže se naše orienťácká výprava nezúčast-nila velkolepého slavnostního zahájení, které na zaplněném stadionu zahájil předseda MOV Jacques Rogge. Absenci jsme

si částečně vynahradili účastí na závěrečném ceremoniálů, který byl pojat jako společný hudební a taneční večer spor-tovců a dobrovolníků na opět vyprodaném stadionu.

Pod dohledem zákonaMěsto Cali bylo a možná ještě je ve světě považováno za jedno z center kolumbijských narko-mafií; vzhledem k vysoké krimi-nalitě má také pověst jednoho

z nejnebezpečnějších světových měst, kde platí někdy i trochu jiná pravidla. Dle neoficiálních informací například přes 50 % obyvatel města neplatí za odběr elektřiny a používá připojení přímo na dráty elektrického napětí. Do některých částí města se vůbec nedoporučuje chodit a kolem mnoha novosta-veb jsou zhruba 5 metrů vysoké bezpečnostní ploty. Proto byla během konání Světových her bezpečnost účastníků posílena o více než 4000 policistů z celé Kolumbie, takže ochránce pořádku bylo vidět na každém rohu v okolí sportovišť a hotelů. A nejen tam. Každý autobus, který převážel účastníky z hotelu na sportoviště nebo na centrální

Medailistky ze sprintu

L ibertad y Orden

Libertad y Orden

L ibertad y Orden

Libertad y Orden



Trať ženského sprintu

Suveréni krátké tratě Vojta na startu middlu... ... a na doběhu. Bet překonává Rio Pance

První část mužského middlu, kde Honza Procházka nemohl najít cestičku ke čtyřce

Na middlu převažoval bambusový porost

stravování, byl doprovázen 1–2 policisty uvnitř autobusu a 2–3 policisty na motorce před a za autobusem. Při transferu za město na závody na krátké trati a štafet postávali policisté podél silnice každých 500 m a při zabezpečení závodního prostoru to bylo obdobné. Kromě kriminality je však Cali nazýváno i světovým městem salsy, a tak jsme často setkávali s tanečními kreacemi kolumbij-ských tanečníků nejen na veřej-ných prostranstvích, ale i třeba v recepci našeho hotelu. Většina obyvatel Cali si ostatně pořa-datelství Světových her vzala za své a využila přítomnosti sportovců z celého světa jako příjemné atrakce. Neustále poža-dovali společné fotografie, až to bylo místy nepříjemné a překra-čovalo to únosnou míru, nic-méně většina sportovců trpělivě vycházela místním zájemcům vstříc. V Cali bylo akreditováno i mnoho televizních společností, takže i naši orienťáci poskytli několik rozhovorů kolumbijským stanicím.

Vysoký standardBěhem konání Světových her ulehčovalo pobyt všem účastní-kům více než 3000 zaškolených dobrovolníků nejen z Kolumbie, ale třeba i z Jižní Afriky. Již při

přestupu v Bogotě nám velice pomohli a tak místo obvyklých 2 hodin trval imigrační proces a přesun z mezinárodního ter-minálu na vnitrostátní jen 15 minut. I když byli dobrovolníci a policisté v Cali velice ochotni, neměli poměrně žádné kompe-tence, takže většinu vzniklých problému nebyli schopni řešit. Největší problémy během her byly s bydlením, kdy mnoho účastníků nedostalo požadované ubytování. Nás se to týkalo jen okrajově – po 3 dnech mého spaní na rezervní matraci na podlaze jsem vybojoval další pokoj. Centrální stravování všech účastníků bylo asi 5 km od našeho hotelu a přeprava

autobusy někdy trvala i hodinu (problém nebyl v dopravě, ale v rozhodnutí dobrovolníků a policistů, že autobus už může jet). Naštěstí každé druhé osobní auto v Cali byl celkem levný taxík, takže jsme velice často využívali i tento druh veřejné dopravy.Technické uspořádání závodů v orientačním běhu zajišťoval pod dohledem IOF stejně jako před 4 roky na Taiwanu 20členný mezinárodní tým převážně dán-ských organizátorů pod vedením sekretáře dánského svazu Erika Nielsena. Některé lokální organi-zační věci zabezpečovali členové z kolumbijské federace OB. Pro IOF je účast na světových hrách

poměrně prestižní záležitost, takže všechny tři závody byly po technické stránce zabezpe-čeny na velmi vysoké úrovni. V cíli byla velkoplošná obra-zovka, na internetu běžel on-line přenos mezičasů a výsledků, po celou dobu fungoval track--track a video streaming, takže internetoví diváci z celého světa mohli být v neustále v obraze. Mapy na všechny tři závody a model byly v měřítku 1:5000 v klíči ISSOM. Počasí bylo během všech závodů poměrně stálé a teplota se pohybovala kolem 30 stupňů – třetí nej-větší město Kolumbie s počtem 2,5 mil. obyvatel sice leží téměř na rovníku, ale díky nadmoř-ské výšce okolo 1100 metrů je zdejší počasí srovnatelné s jižní Evropou.

Čistý park, ale ne výkonDruhý den našeho pobytu v Cali se uskutečnil modelový závod nedaleko prostoru závodu ve sprintu. Policisté vyčistili park od bezdomovců a dalších oby-vatel polehávajících v provizor-ních noclehárnách a rozmístili se po celém prostoru, aby nic nenarušilo průběh modelo-vého závodu. Následný závod ve sprintu byl orientačně velmi jednoduchý. Trať vedla částečně v rovinaté obydlené zástavbě

L ibertad y Orden

Libertad y Orden



Domácí závodníci byli ve středu zájmu diváků. Fyzicky na tom byli výborně, ale s mapou jim to příliš nešlo

Projednání zasedání IOF v Praze

I během závodu byla policie na každém kroku

Závodníci s maskotem města Cali

Rozhovory pro ČTCali je město salsy

V pohotovosti byli i policisté na koníchPovinné focení s obyvateli Cali

Trať smíšených štafet

a zbytek v parku El Ingenio, rozhodovala rychlost běhu a udržení vysokého tempa po celý závod. V ženách si s desetisekundovým násko-kem doběhla pro vítězství Švédka Annika Billstam před Norkou Anne Margrethe Hausken Nordberg, Iveta Duchová doběhla do cíle se ztrátou 1:49 min. na 15. místě. Tereza Novotná byla ještě o 20 sekund pomalejší a obsadila 20. příčku. Ještě na 15. kontrole byla na 11. místě, avšak na 16. kontrole ztratila cca 50 sekund, když nemohla najít pěšinu ke kon-trole. V mužích poměrně jasně zvítězil Švýcar Matthias Kyburz o 12 sekund před Andrejem Khramovem. Toho druhé místo mrzelo o to víc, že za zlatou medaili měli Rusové vypsány pré-mie srovnatelné s vítězstvím na olympiádě. Vojta Král začal dobře, v půlce trati byl na začátku druhé desítky, v závěru však fyzicky nesta-čil a nakonec z toho byla 20. příčka se ztrátou 1:20 min. Jan Procházka naopak ztrá-cel na začátku závodu (na 3. kontrole nechal cca 10 vte-řin), poté už to bylo trochu lepší, ale stačilo to pouze na 23. místo, když za vítěz-ným Švýcarem zaostal 1:25 min.Další den byl na programu závod na krátké trati. Ten se uskutečnil cca 10 km jiho-západně od Cali v oblasti podél řeky Rio Pance, kde se o víkendech rekreují oby-vatelé města. Prostor závodu byl zvlněný, poměrně zales-něný a místy převažoval neprostupný bambusový les. Závodníci se nemohli předem s tímto typem terénu seznámit na modelu, byla to tedy i trochu sázka do lote-rie, kdy jít zeleným rovně a kdy obíhat. V ženách zaběhla skvělý závod Finka Minna Kauppi, která si po velmi rychlém úvodu vybudovala velký náskok, který udržela až do konce a vyhrála s náskokem 44 sekund před Švédkou Tove Alexandersson. Velmi dobře zaběhla Iveta Duchová

na 11. místě se ztrátou 4 minut na vítězku, Tereza Novotná měla ztrátu skoro šest a půl minuty a to zname-nalo 19. příčku. Závod mužů se proměnil ve švýcarský tri-umf. Vítěz sprintu Matthias Kyburz si doběhl pro druhé vítězství, jeho náskok v cíli byl 1:37 min. před krajanem Danielem Hubmannem. Necelou sekundu za ním skončil překvapivě Litevec Vilius Aleliunas. Vojta Král dobře začal, pohyboval se na přelomu první a druhé desítky, pak však ztrácel a bylo z toho 19. místo se ztrátou 4:26 na vítěze. Jan Procházka nabral obrovskou ztrátu, když přes 4 minuty hledal čtvrtou kontrolu, a musel se spokojit s celko-vým 32. místem.

Reparát se nezdařilV závěrečném dni Světových her byl na pořadu závěrečný závod – smíšené štafety. Prostřední část trati byla ve stejném prostoru jako krátká trať, zatímco začátek a konec každého úseku pro-bíhal v soukromém parku. Naši závodníci při tomto kontaktním závodě chtěli odčinit dosavadní nepře-svědčivé výkony a během prvních tří úseků se jim to i dařilo. Jan Procházka předával v balíku na 2. až 5. místě, Iveta Duchová na druhém úseku doběhla třetí a Vojta Král předával po třetím úseku s velkým náskokem druhý. Závod však bohužel vůbec nevy-šel Tereze Novotné na čtvr-tém úseku. Tereza nezvládla úvod, pokazila hned první kontrolu, pak ztratila minutu při odběhu z druhé kontroly, další chybu udělala ještě v závěru a cílem proběhla na 4. místě. Po vyčtení čipu se navíc zjistilo, že orazila špatnou kontrolu, takže naše štafeta nebyla klasifikována. Závod s přehledem vyhráli Švýcaři (D. Hubmann, S. Luescher, M. Kyburz, J. Wyder) před Dánskem a Rakouskem.Celkově se závody v ori-entačním běhu v rámci

Světových her vydařily, zvláště závody na krátké trati a ve štafetách. Pořadatelé je zorganizo-vali v poměrně atraktiv-ním místě na okraji Cali a v rámci daných možností se jim podařilo maximum možného. Je jen škoda, že naše štafeta nedotáhla velmi dobře rozběhnutý závod štafet až do šťast-ného konce. Jakákoliv medaile v rámci Světových her by ještě více zviditel-nila OB nejen v českých sdělovacích prostřed -cích a ve vysílání ČT, ale i na půdě Českého olympij-ského výboru. Částečnou omluvou může být skuteč-nost, že se závody v ori-entačním běhu konaly krátce po letošní vrcholné akci (MS ve Finsku), terén a podnebí byly v Kolumbii naprosto odlišné a čeští závodníci se na tuto akci speciálně nepřipravo -vali. Zato například Rus Khramov vynechal kvůli přípravě na SH účast na MS ve Finsku a velmi vysoké odměny za dobré umís-tění měli přislíbeny třeba i maďarští závodníci.

Příště za humnyZa 4 roky se Světové hry budou konat v pol-ské Wroclavi, tedy téměř v domácích terénech, což by pro naše reprezentanty měla být poměrně velká výhoda. Komise pro „neo-lympijské sporty“ při ČOV pod vedením místopřed-sedy ČOV Filipa Šumana plánuje této sportovní akci poměrně širokou mediální publicitu.Význam a prestiž Světových her v rámci multisportov-ních světových sportovních akcí se neustále zvyšuje. I když orientační běh není na programu Olympijských her, je při dosažení dobrých výsledku na Světových her veliká možnost zviditelnit náš sport. V Kolumbii se to bohužel letos nepodařilo, ale čtyři roky na úspěšný reparát není zas tak pře- dlouhá doba.



i n z e r c e

Nadace orientačního běhuTěšínská 4612 00 Brno

vyhlašuje veřejné výběrové řízení pro přidělení grantůnejvhodnějším žádostem na pro-vozování sportovních center mlá-deže v orientačním běhu v roce 2014Předmět grantu: Provozování spor-tovních center mládeže v orientačním běhu, které soustředí a poskytnou talentovaným jedincům ve věku 15–18 let tréninkovou péči pro jejich další výkonnostní růst ve spádové oblasti působení centra.Doba provozování sportovního centra: 1/2014–11/2014 Jak zpracovat a poslat žádost o přidě-lení grantu: Žádost je nezbytné zpra-covat a zaslat dle podmínek Zadávací dokumentace výběrového řízení umís-těné na internetových stránkách www.obnadace.cz. Jak si otevřít Zadávací dokumentaci na internetových stránkách www.obnadace.cz: Po otevření hlavních internetových stránku Nadace orientač-ního běhu, v levé části obrazovky najít a kliknout na odkaz „Sportovní centra mládeže“. Po otevření odkazu s jednot-livými ročníky najít a kliknout na odkaz „Ročník 2014“. Po otevření další stránky kliknout na odkaz „Zadávací dokumentace se všemi přílohami“.Doplňující informace: Přidělení grantů pro rok 2014 pro-běhne po skončení výběru nejvhodněj-ších žádostí v době 1/2014.Přidělené prostředky na jeden grant pro rok 2014 budou v rozmezí 0–80 000 Kč.Vyvěšená zadávací dokumentace bude na internetových stránkách nadace k dispozici od 8. září 2013.

Ing. Evžen Cigoš předseda správní rady





Vidnavu prý pro OB vytipoval tehdejší předseda svazu František Škrobánek, mapu však dával dohromady Václav Krajča z olomoucké univer-zity. V té době předseda mapové komise, který se také léta staral o soutěž o nejlepší o-mapu. Pomenší, přihrblý, kulhavý, tichý, nenápadný. Z výsledku byl poněkud nešťastný. V terénu mapovali olomoučtí závodníci, amatéři bez kar-tografických zkušeností, v kanceláři to rytím kreslili naopak profesionální kartografové. Amatérské kudrlinky a detaily zase elegantně

vyhladili. Byla to sice první (a skoro jediná) mapa OB kreslená superprofesinálně rytím, ale výsledný obsah byl dost slabý i na tehdejší poměry. Hustníky byly samozřejmě černým rastrem a vše velmi hrubě generalizované či vůbec nezmapované. Pamatuju, jak jsem byl v cíli vzteklý, namyšlený junior. Od nejvyššího kartografa a na mistrovství jsem čekal něco lepšího. Trvalo dlouho, než jsem pochopil, že i špatná mapa je lepší než žádná a že i slepé

odbočky jsou potřebné. Václava Krajču jsem měl pak rád pro jeho pracovitost a skromnost.Do další mapy v roce 1974 už nakreslil Krajča sám vše, co mu mapaři donesli, hustníky už byly zelené, chybou však byla volba dvoumetrových vrstevnic, při měřítku 1:16 667 jich bylo moc. Z této mapy bylo do roku 1979 odvozeno ještě několik dalších vydání. Dohromady představují první „olomouckou“ generaci vidnavských map. Když jsem zmínil Václava Krajču, musím jme-novat i Roberta Zdráhala. Ano, mladičký Brko se podílel jako mapař(!) už na vydání v roce 1974 a od té doby se sem vrací. Pro jeho každo-roční mezinárodni Silva O-camp pro mládež je to ideální prostředí. Chata Habina s hejnem cha-tiček skoro uprostřed lesa, říčka, lomy, jezírka, houby, borůvky, kravské zvonce, hanušovické pivo. Poblíž pak lázně Jeseník a Lipová, jeskyně, Praděd, horské terény Jeseníků. Jako předzvěst hor hned vedle kopec Kaltenštejn se zříceninou, s příkrými kamenitými svahy s mořem balvanů, lomů, pramenišť, pokrytý gulášem všech mož-ných porostů. Magický nádech celé té odlehlé krajině dávají všudypřítomné zapadlé stopy po sudetských Němcích, od rozpadlých usedlostí přes zmíněné lomy, rybníky, dlážděné cesty, nekonečnou řadu obrovských patníků na hranici panství, pomníčky, až po stařičké javory, višně a jabloně na bývalých mezích, nyní hluboko v lese.

Nesmím zapomenout na Jiřího Sýkoru. Ano, je to ten, který si od OB na pár roků odskočil mezi atlety a dotáhl to až do olympijského finále na 5000 m v Moskvě. Jeho podpis nese celá početná druhá „ostravská“ generace veli-kých map z let 1994–2000 se slibnými názvy Venušiny misky. To podle přírodní památky v podobě malých, snad dokonce obětních dolíků na temeni vysokých žulových skal vrchu Smolný.

Třetí „opavskou“ generaci map nastartoval v roce 2004 Mirek Hadač – nejen otec součas-ného juniorského reprezentanta Filipa Hadače, ale i otec GP Silesia, pořádané střídavě na Bludišti a na Vidnavě. Hadač zahodil dosavadní, už notně záplatované nepřesné podklady, a přivedl nové mapaře v čele s Petrem Marečkem. Mapy třetí generace postupně pokryly celý prostor a teď už se jen opakovaně aktualizují.Čtvrtá generace zřejmě přijde s přesnými pod-klady z laserscanu. Ty by měly být po dlouhém čekání k dispozici právě nyní a Silesia 2014 už tak bude mít mapy zbrusu nové. Zbývá dodat, že mistrovství Evropy 2016 bude mít centrum v Jeseníku.

Zdeněk [email protected]

Foto: archiv autoraVidnavaČeské mistrovství 1970 – Vidnava. Kde to proboha je? Za Jeseníkama. A proč se tlouct až na takový konec světa? Teprve závod ukázal proč. Mírně zvlněný různorodý terén s několika strmými kopci, místy jemně členitý, někde žulové skály a kamenné kupky, jinde bažinaté kraje s jezírky a ostrůvky. A do toho všeho lomy. Malé i větší, zatopené i suché, mírné i drsné. Kousek vysněné Skandinávie, ledovcem modelované. Ne za barákem, ale ne za železnou oponou.

n e j l e p š í o r i e n t a č n í t e r é n y

Přispělo mi více lidí, děkuji všem, cituji tři:Petr Mareček: „Vidnava je magicky krásná a rád se tam vracím.“ Robert Zdráhal: „Vidnava je srdeční záležitost – kdo jednou propadne jejímu kouzlu, už se vrací napořád.“Pavel Dudík: „Vidnava ... u nás prakticky nemá obdoby, kdo tam někdy běhal, tak se tam rád vrací.“Jako kdyby se domluvili.

Stav: 2012Rozloha: okolo 20 km2Měřítko: zpravidla 1:10 000Typ terénu: mírně zvlněný ledovcovýRychlost H21E: 5:40 min/kmKlub: POB Opava


Václav Krajča (1927–1999)

Vidnava 1970 (originál 1:20 000)Vidnava 1974 (originál 1:16 667)Vidnava 2013 (originál 1:10 000)


Rozhodně nejsou zdaleka to nejhezčí, co může tento kraj nabídnout. Vždyť o několik desítek kilometrů dál jsou těžké horské terény Šumavy a Novohradských hor nebo zvlněné terény plné balvanů České Kanady a Vitorazska.Jaké tedy jsou kapří mapy? Správná kapří mapa musí být použita na legendární závod Vodňanského kapra. Spoluautorem správné kapří mapy musí být Mirka Vejvodová. Tyto mapy pak mají ještě jednu společnou věc, naprostá většina leží mezi Skočicemi a Netolicemi. O kapřích mapách se traduje to, že nejsou moc přesné. Osobně se mi ale zdá, že je to trochu jinak: stavitel vždy dokáže vyčmuchat nějaké místo pro kontrolu na náhodu (např. kámen v hustníku či ještě lépe v ostružinovém porostu), a poté postaví postup tak, aby se nabíhal ze strany, kde to pokud možno co nejméně sedí. A kapří mapa je na světě.Zdoba – tato mapa se svou polohou i kvalitou vymyká. Leží poblíž Temelína a průměrný kop-covatý terén je zmapován „tak trochu jinak“. Traduje se, že každý mapař dělal svou část v jiném měřítku a jen jeden z nich měl podklad pootočený na skutečný sever…Kratochvíle – nejjižnější z kapřích map, rovi-natý terén s občasným shlukem jam a hojným bujným podrostem – většinou ostružiny. Jinak jsou na mapě i dost hluché pasáže, kde prakticky nic není, zato na ní najdeme i vodní zámeček Kratochvíle. Vloni byla mapa přemapována. Mnozí ji mají spojenou s dlouhými doběhy mezi sady do Krtel, kde se dobíhalo mezi sady do vesnice se sběrkou u rybníčku a cílem naproti hospodě.Skalice – tato mapa se překrývá s Kratochvílí a je ještě víc zarostlá ostružinami. Oproti Kratochvíli je taky víc kopcovatá.Hrad – na této nejsevernější mapě je poměrně dost kamenů a je taky nejvíc kopcovatá.Svobodné hory – byť tu není tak souvislá ostru-žinová vegetace, najdeme zde ten nejneprůchod-nější ostružinový podrost ze všech kapřích map. A samozřejmě kopce. Zajímavé je, že půlka mapy je sytě žlutá (open land, fields), ale na tratích to naštěstí moc poznat není, když některé pasáže jsou již notoricky oběhané.Lomec – na této mapě by se stavěl pěkný mid-dle. Hnědé bludiště střídá rychlý čistý les, pak zas kameny a kopec jak kráva… a za chvíli zas podrost. Zvláštností této mapy je, že v místech, která byla moc hluchá, byly pořadateli některé

terénní útvary ručně dodělány (po dokončení mapy).Jestli vám tyto terény přijdou nudné, tak věřte, že samotný závod nudný není. Vyrazte na pod-zim na Kapra, nejlépe z Prahy v pátek vlakem. Dres a popisník nechte doma a vezměte si pře-pravku na jablka.

Jakub [email protected]

Foto: Martin KondrátKapří terényNejznámějším závodem na jihu Čech je Vodňanský kapr, který se svou prestiží pro mnohé závodníky, a to i mimo jihočeskou oblast, stává jedním z vrcholů sezóny, hned po mistrovství světa a republiky. Jaké jsou ale terény, v nichž se tyto závody běhají?

Báseň z Vodňanského zpravodaje od neznámého autora:Nad řekou Blanicí tyčí se kopce,v říjnu zas uvidíš běhat tam blbce…


n e j l e p š í o r i e n t a č n í t e r é n y

Zdoba

Ceny pro vítěze jsou typické a praktické

Vrchol sezóny si zaslouží sváteční oděv

I frontu na toiku si užijete

Letos po devětatřicáté!


Kdo, kde, kdy a proč? Jsem v lese sám, ale všichni mě vidí

Ve Vuokatti strávil závodník poslední dvě hodiny v karanténě bez přístupu k jakým-koli vnějším informacím. Mezitím v cílové aréně, ale i u svých počítačů po celém světě, sledují díky internetu dění v závodě tisíce fanoušků. Několik okamžiků po startu prv-ních běžců organizátoři uveřejňují celou trať a diváci mohou pomocí GPS sledovat počínaní svých favoritů na velkoplošné obra-zovce přímo v centru závodu či z pohodlí svého domova. Všichni už vědí, jaké postupy jsou nejlepší a jsou do detailu seznámeni se všemi nástrahami závodu. Všichni s výjimkou našeho závodníka. Blíží se start a na běžce čekají poslední minuty příprav. Bere si malou elektronickou krabičku, kterou mu o chvilku později umístí organizátoři na záda. Není to žádný problém. Přístroj neváží téměř nic a závodníci se s ním na velkých světových závodech setkávají již dobrých sedm či osm let. Od tohoto momentu může každý divák sledovat jakýkoli běžcův pohyb, ať už stojí na nedaleké louce či napjatě sleduji obrazovku svého počítače v Česku, v Číně či v Austrálii. Těsně před startem si závodník nuluje a kontroluje svůj elektronický čip užívaný k zaznamenání jeho průběhu všemi kontro-lami. Tento moderní vynález nahradil před sedmnácti lety tehdejší ražení do kartiček. Až na trati orazí speciální rádiovou kontrolu, údaje z čipu se okamžitě přenesou do průběž-ných výsledků a diváci na Novém Zélandě, v Rusku či v Argentině si mohou udělat přesný obrázek o pořadí závodníka. Do startu zbývají poslední vteřiny. Zazní pípání označující pět sekund do startu, na jehož konci otevírá závodník startovní bránu a vydává se na svou trať. Elektronické zařízení je určeno pro přesné měření času a zajištění rovných podmínek pro všechny běžce. Důležitosti nabývá tato startovní pro-cedura, která se používá zhruba dvanáct let, zejména v kratších závodech, kdy se rozdíly mezi jednotlivými běžci v cíli pohybují často v řádech desetin sekundy. Po startu si závodník bere svou mapu. Zní to triviálně, ale právě v této oblasti zazname-nal orientační běh v posledních třiceti letech

největší boom. Mapa je vytištěna digitálně, aby mohli organizátoři kombinovat tisk mapy samotné a zároveň i závodní tratě. Všechny objekty stejného typu mají tutéž velikost, barvy jsou perfektní a vše je samozřejmě upraveno vodovzdorně, aby závodníka neza-stavila na cestě za medailí ani bažina či potok. Počítačové mapování je jedním z největ-ších vynálezů v historii orientačního běhu. První pokusy o využití moderní techniky při tvorbě map se datují do konce 80. let 20. století. Snahy o tuto inovaci však byly úspěšné až o několik let později a zhruba 15 let se již ručně kreslené mapy na závodech neobjevují. V současné době existují celé databáze map, stejně jako je díky počítačové produkci možné mapy aktualizovat podle nových mapových klíčů či vzhledem k terén-ním změnám. O ničem, co jsme si nyní řekli, však závodník nepřemýšlí. Na tak velké sportovní události, jakou je mistrovství světa, je mapa té nej-vyšší kvality samozřejmostí. Po jejím ucho-pení následuje několik metrů značené cesty směrem ke startovnímu lampionu, kde již začíná ten pravý závod. „Soustřeď se,“ říká si běžec, když na trati míjí jednu z mnoha tele-vizních kontrol. Závod je vysílán do mnoha zemí světa a když se zadaří, úspěšný běžec se dokonce může objevit ve večerních zprávách či ve své oblíbené reklamě. Chvíli po startu

následuje první mezičas a diváci v aréně či u počítače si mohou oddechnout. „Začátek se mu povedl!“V tento moment necháváme našeho závod-níka pokračovat samotného lesem. Nyní je pouze na něm, jak si poradí s nezbytnými požadavky orientačního běhu. Musí zvlád-nout co nejlépe navigaci ve složitém terénu za pomocí mapy a buzoly. Stejně tak tomu bylo i o 47 let dříve ve Fiskars. Závodník běží sice sám, ale v roce 2013 už ne bez dohledu diváků. Tichá satelitní elektronická jednotka na zádech informuje fanoušky o každém kroku, každé dobré volbě postupu, ale také o každé chybě, které se běžec dopouští. Průchod kontrolami nám dává vědět prů-běžný čas a pořadí v porovnání s ostatními závodníky, zatímco kamery nám ukazují výraz ve tváři běžce při průběhu televizními úseky. Orientační běžec ve finále mistrovství světa prochází tímto vším s jedním jediným cílem – zvládnout perfektně celou trať a na jejím konci najít své jméno ve výsledkové listině pokud možno co nejvýše. Stejně jako tomu bylo po uplynulých padesát let, a stejně jako tomu bude i nadále.V uplynulém roce jsme se v rubrice „Kdo, kde, kdy a proč?“ věnovali historii orientač-ního běhu z mnoha perspektiv. Představili jsme si vývoj podoby světových šampio-nátů, seznámili jsme se s některými výraz-nými postavami let minulých i současných a zabředli jsme také do vývoje techniky tvorby map, ražení či televizní produkce. Od příštího čísla nabere rubrika nový směr a zaměří se více na práci s mládeží, která je v dnešní globální konkurenci mnoha sportů velmi důležitá. Těšit se můžete například na to, jakým způsobem vnímají začínající běžci své hrdiny, tedy současné hvězdy světového orientačního běhu. Chybět nebu-dou ani moderní internetové technologie, které bourají bariéry mezi mladými závod-níky z celého světa a v neposlední řadě se blíže podíváme na základní a střední školy po celém světě a na to, jakým způsobem se v různých koutech planety Země stává zelený sport součástí dětského vzdělávání.

Je středa 9. července 2013 a nedaleko finského střediska zimních sportů Vuokatti se nadějný běžec připravuje na start finále závodu na klasické trati v rámci 30. mistrovství světa v orientačním běhu. O 47 let dříve se jiný závodník chystal ke startu v téže disciplíně na premiérovém světovém šampionátu 1966 také ve Finsku, tentokrát ve Fiskars. Základní požadavky na závodníka tehdy i dnes jsou stále stejné – rychlý běh a perfektní mapová technika. I přesto jsou mezi dnešní a tehdejší érou propastné rozdíly.

Jan [email protected]

Foto: © WOC 2013Zdroj: Björn Persson,

Alone in the forest but no longer invisible, Orienteering World 2011


h i s t o r i e

Merja Rantanen, finská závodnice na MS 2013

Koncem června na Islandu a všeobecně v Severním Atlantiku není nikdy tma. Místní nadšenci podpoření přáteli a dobrovolníky z mnoha zemích touto dobou pořádají troje třídenní v Grónsku, na Islandu a na Faerských ostrovech. Celé se to nazývalo Mistrovství Severního Atlantiku (NATLOC). Dvacet českých orienťáků letos využilo zájezdu nejmenované hanácké cestovky a vyrazilo na 10 dní na Island a Faery za orienťáckými zážitky.

Kromě turistiky po jihozápadní výspě divukrásného Islandu nás čekal měst-ský sprint, klasika a krátká trať v okolí Reykjavíku a poté stejná kombinace závodů v okolí Tórshavnu na Faerech.

Islandské orienťáky začaly sprintem od jezera s divokými husami u univerzity k centru Reykjavíku v nízko položených paprscích severského letního večera. Minimum pořadatelů se postaralo o hladké technické zabezpečení závodu a my se už těšili na další orienťácké etapy…

Skaliska a suťoviska lehké napěněné ztuhlé lávy porostlá kobercem mechu, místy i s lesíky a zakrslými olšinkami či bří-zami, která se dotýkají Reykjavíku. Takový byl terén při druhé etapě – klasice v lehce podmračeném dni s občasným mrholením. Většina z nás se potýkala s dohledávkou prvních dvou kontrol v lepkavých olšinko-vých neprostupných hustnících, pak už to bylo o udržení správného směru v poloo-tevřeném terénu a precizním čtení mapy

u kontrol. Asi třetina mapy byla zalesněná! Na Islandu docela rarita.

Večer ve skautské základně obětaví pořadatelé nachystali opulentní hody. Sešlo se nás tam včetně dobrovolníků asi 140, Skandinávci, Australan, Irové, Rusové – celé startovní a pořadatelské pole. Naší patronkou byla celý pobyt Dana Ježková, která na Islandu pracuje pro jednu z ces-tovních agentur, vodí výpravy na ledovec atp. Dala nám dobré tipy na výlety, zkro-tila naše naivní představy, co v mezidobí mezi závody stihneme a hodně se podílela na pořádání závodů – mj. byla stavitelkou třetí etapy, která nás čekala v neděli.

Ta měla centrum na pláži se žlutým pís-kem dovezeným ze Španělska – v jednom ze zálivů v docházkové vzdálenosti od centra. Sběrka se tyčila nad pláží s termálním kou-palištěm, které přepadem ohřívalo i zátoku. Vyvýšený bazének měl 38 stupňů, vzduch 20 stupňů a nefoukalo, čili někteří využili jedinečné šance si na Islandu pořídit úžeh... Na (opět!) zalesněných svazích posetých kameny a protkaných sítí jemných pěšinek pod Perlanem, zásobárnou horké vody pro islandskou metropoli, Dana namotala moc hezký a technický middlík. Cestou ze závodů jsme si prohlédli umělý gejzír na nejvyšším místě mapy, kontroly byly kousek od něj.

Po týdnu s výlety k mnoha fossům, joku-lům, horkým pramenům a fumarolům, do horských údolí, na černé pláže a za papu-chalky, sedáme do letadla, které nás přenese na Faerské ostrovy.

Rovnou z letadla nás autobus vykládá v Tórshavnu kousek od hotelu u přístavu, kde se mezi hosty baru čtyřhvězdičkového hotelu převlékáme s ostatními účastníky jako na Pražské zimní lize do našich běhacích had-říků a vyrážíme na KPČ a delší sprint záro-veň: mezi drnové domky přístavu a do strání nad Thorovým přístavem. To byl opravdu bonbónek, něco tak pěkného a technického se jen tak nepotká a právě za takovými špeky se vyplatí vyrazit za hranice všedních dnů. Ale tento veskrze pozitivní zážitek měl být ještě přebit! Původně podceňované zelené stráně Faer nám zpestřil pěkný vichr. Na druhé etapě – krátké trati na ost-rově Noelsoy, která se běžela na základní mapě, doplněné pár černými křížky – byla

největším extrabuřtem skoro kolmá stěna ostrovního kopce. Tuto bylo závodníkům vyšplhati proti větru, zatímco při seběhu s větrem v zádech měli strach, aby je vítr neodnesl mimo mapu, do chladných vod Atlantiku, v kterých se koupala jen četná hejna vodních ptáků. Souboj s větrem vygradoval ve třetí etapě,

kdy na členitém holém hřebenu nad měs-tem poryvy vichřice ohrnovaly oční víčka, strhávaly závodníky ve skoku směrem

vzad a naopak umožňovaly osobní rekordy v délce dvojkroku, pokud je měl běžec v zádech. Probíhalo se i hnízdištěm rybáků či jakého ptactva, kteří závodníkům kroužili dost agresivně kolem hlavy, dokud člověk nepřekonal podmáčené prameniště, které považovali za své území. Taky trochu lilo, ale viditelnost byla dobrá a celkově to bylo jed-noznačně úžasnéª. Zda v ruském či českém slova smyslu, záleželo na letoře závodníka.Výprava dosáhla dílčích úspěchů v jednot-livých etapách, způsob bodování NATLOC nám byl až do konce neznám, jen jsme zjistili, že se bodovalo ve všech dospělých kategori-ích, běžec je mohl i střídat dle libosti, a účast na dvou ze tří třídenních byla dostačující k celkovému vítězství, které si odvezli nako-nec veteráni ze Skandinávie.

NATLOC 2014 budou ve formě 4denních na Faerech.

ªužasny(j) = rusky strašný; česky skvělý

Když zapichuje orienťák na Islandu stojan kontroly do lávové krusty v okolí Reyjkjavíku, může narazit na nový lávotok, vroucí šedé sirné bahno nebo na nový strokkur čili gejzír. To vše tam můžete najít i vy.

NATLOC 2013Orienťácké mistrovství severního Atlantiku

Jarmila Němečková[email protected]

Foto: R. Zdráhal


p r á z d n i n o v é z á v o d y

Faery, 3. etapa, mapa Rossagøta Sběrka 3. islandské etapy

Světové hry 2013 – OB

Sprint – 2. 8. 2013COL – Cali, El Ingenio ParkŽeny (3.85 km, přev. 20 m, 20 K, 40 záv.) 1. Billstam Annika SWE 15:57.7 2. Hausken Nordberg Anne M. NOR 16:07.5 3. Alm Maja DEN 16:34.7 4. Volynska Nadiya UKR 16:36.7 5. Crocker Alison USA 16:37.2 6. Wyder Judith SUI 16:49.5 7. Kauppi Minna-Mari FIN 16:51.6 8. Bobach Ida DEN 16:59.7 9. Hill Tessa GBR 17:11.3 10. Lüscher Sara SUI 17:13.6 15. Duchová Iveta CZE 17:46.7 20. Novotná Tereza CZE 18:06.5Muži (4.25 km, přev. 20 m, 20 K, 39 záv.) 1. Kyburz Matthias SUI 14:30.8 2. Khramov Andrey RUS 14:42.9 3. Lysell Jerker SWE 14:46.6 4. Nikolov Kiril BUL 14:47.2 5. Hubmann Daniel SUI 14:48.8 6. Strain Murray GBR 14:50.5 7. Fraser Scott GBR 14:53.9 8. Hansen Rasmus Thrane DEN 14:58.1 9. Kovacs Adam HUN 15:03.6 10. Gvildys Jonas Vytautas LTU 15:05.5 20. Král Vojtěch CZE 15:51.2 23. Procházka Jan CZE 15:55.7

Krátká trať – 3. 8. 2013COL – Cali, de la Salud EcoparkŽeny (5.16 km, přev. 115 m, 29 K, 40 záv.) 1. Kauppi Minna-Mari FIN 32:59.1 2. Alexandersson Tove SWE 33:43.5 3. Volynska Nadiya UKR 34:13.4 4. Hausken Nordberg Anne . NOR 34:16.7 5. Wyder Judith SUI 35:00.7 6. Billstam Annika SWE 35:22.2 7. Lüscher Sara SUI 35:30.9 8. Fasting Mari NOR 35:52.4 9. Taylor Catherine GBR 35:58.4 10. Bobach Ida DEN 36:02.9 11. Duchová Iveta CZE 37:01.1 19. Novotná Tereza CZE 39:27.2Muži (6.31 km, přev. 120 m, 33 K, 39 záv.) 1. Kyburz Matthias SUI 34:04.5 2. Hubmann Daniel SUI 35:42.1 3. Aleliunas Vilius LTU 35:42.5 4. Hansen Rasmus Thrane DEN 35:45.0 5. Basset Lucas FRA 35:50.9 6. Bertuks Edgars LAT 35:54.9 7. Gvildys Jonas Vytautas LTU 36:00.2 8. Tranchand Frederic FRA 36:06.8 9. Merl Robert AUT 36:33.7 10. Lassen Tue Agner Hjort DEN 36:35.6 19. Král Vojtěch CZE 38:31.3 32. Procházka Jan CZE 42:35.9

Smíšené Štafety – 4. 8. 2013Cali, Departamento ClubMix (celkem 17 štafet) 1. Švýcarsko SUI 76:30.0

(Hubmann Daniel, Lüscher Sara, Kyburz Matthias, Wyder Judith)

2. Dánsko DEN 80:50.4 (Lassen Tue Agner Hjort, Bobach Ida, Hansen Rasmus Thrane, Alm Maja)

3. Rakousko AUT 82:03.7 (Kerschbaumer Gernot, Nilsson Simkovics Anna, Merl Robert, Kadan Ursula)

4. Francie FRA 84:31.1 (Tranchand Frederic, Dodin Celine, Basset Lucas, Chataing Amelie)

5. Litva LTU 85:09.0 (Aleliunas Vilius, Rybakovaite Kristina, Gvildys Jonas Vytautas, Kutkaite Ausrine)

6. Lotyšsko LAT 85:18.6 (Mihailovs Kalvis, Dambe Inga, Bertuks Edgars, Skrastina Aija)

-. Česká republika CZE DSQ (Procházka Jan, Duchová Iveta, Král Vojtěch, Novotná Tereza)

Mistrovství světa veteránů v OB 2013přehled výsledků závodníků z ČR, kteří postoupili do finále A

Sprint (finále) – 5. 8. 2013 / ITA - SestriereM40A (51 záv. F-A): 37. Filičko Marek OK LOKO PardubiceM45A (60 záv. F-A): -. Pospíšil Vítek OK Sparta PrahaM55A (81 záv. F-A): 18. Milota Josef MLOK Marianske Lazně 31. Běhoun Pavel OK 99 Hradec Králové 50. Hejzlar Josef TJ OB České Budějovice 53. Pilař Karel KCT Aš 63. John Vladimír Expres Czech TeamM60A (80 záv. F-A): 58. Farář Václav OK LOKO Pardubice 64. Kalibán Jaroslav SK LOB Nová Paka 71. Stehno Pavel Kotlářka PrahaM65A (80 záv. F-A): 13. Koč Zdeněk Meteor Kačerov -. Pospíšil Jaromír SKP Žďár nad SázavouM70A (81 záv. F-A): 7. Čadil Jan Fakulta stavební Praha 37. Procházka Zdenko Kotlářka Praha 66. Novotný František SK LOB Nová PakaM75A (52 záv. F-A): 2. Havlík Jaroslav Sportcentrum Jičín 36. Mikulecký Jan OK 99 Hradec Králové -. Láznička Alois SKOB ZlinW35A (25 záv. F-A): 13. Škorpilová Jana Sportcentrum JičínW45A (33 záv. F-A): 12. Čiháková Lenka Sokol Kostelec n. Č. lesy 19. Forstová Lenka MFPW50A (68 záv. F-A): 53. Balcarová Eva OK 99 Hradec KrálovéW55A (74 záv. F-A): 9. Rosecká Alena SKP Žďár nad Sázavou 20. Mrázková Ivana Kotlářka Praha 38. Nýdrlová Eva SK LOB Nová Paka 42. Běhounová Jiřina OK 99 Hradec Králové 56. Hejzlarová Vladimíra TJ OB České Budějovice 57. Dudová Hana Kotlářka Praha -. Sládková Eva TehovW60A (81 záv. F-A): 35. Nováková Svatava Slovan Karlovy Vary 40. Kalibánová Jiřina SK LOB Nová PakaW70A (46 záv. F-A): 5. Haňkovská Jana Praga Praha

Klasická trať (finále záv. F-A) – 10. 8. 2013ITA - Claviere/Cesana Monti della LunaM40A (54 záv. F-A):

22. Bořánek Petr USK Praha 46. Filičko Marek OK LOKO PardubiceM45A (62 záv. F-A): 3. Pospíšil Vítek OK Sparta Praha 36. Stárek Filip OB TJ Turnov 52. Valach Petr OK LOKO PardubiceM55A (82 záv. F-A): 6. Škorpil Martin Jiskra Hořice 21. Milota Josef MLOK Marianske Lazně 32. Běhoun Pavel OK 99 Hradec Králové 33. Hejzlar Josef TJ OB České Budějovice 61. Slováček Rudolf SKOB Zlin 73. Lanc Marian SKOB ZLIN LANCM60A (80 záv. F-A): 26. Kalibán Jaroslav SK LOB Nová Paka 44. Farář Václav OK LOKO Pardubice 69. Hanzl Vlastimil VSK MendeluM65A (80 záv. F-A): 29. Chmelík Aleš VSK Mendelu 34. Pospíšil Jaromír SKP Žďár nad Sázavou 38. Koč Zdeněk Meteor Kačerov 62. Buriánek Jaromír OK Sparta PrahaM70A (81 záv. F-A): 24. Čadil Jan Fakulta stavební Praha 67. Procházka Zdenko Kotlářka PrahaM75A (54 záv. F-A): 7. Láznička Alois SKOB Zlin 11. Havlík Jaroslav Sportcentrum Jičín 36. Mikulecký Jan OK 99 Hradec KrálovéW35A (26 záv. F-A): 10. Svobodová Jitka USK Praha 18. Škorpilová Jana Sportcentrum JičínW45A (35 záv. F-A): 15. Čiháková Lenka Sokol Kostelec n. Č. lesy 19. Forstová Lenka MFP 31. Smolková Alena Praga PrahaW50A (69 záv. F-A): 45. Bravená Alexandra VSK MendeluW55A (78 záv. F-A): 25. Běhounová Jiřina OK 99 Hradec Králové 26. Kuchařová Ada Tesla Brno 32. Mrázková Ivana Kotlářka Praha 57. Nýdrlová Eva SK LOB Nová Paka 67. Sládková Eva Tehov 70. Rosecká Alena SKP Žďár nad Sázavou 72. Hejzlarová Vladimíra TJ OB České Budějovice 75. Dudová Hana Kotlářka PrahaW60A (81 záv. F-A): 25. Nováková Svatava Slovan Karlovy Vary 26. Kalibánová Jiřina SK LOB Nová Paka 54. Omová Jana OB TJ TurnovW70A (48 záv. F-A): -. Haňkovská Jana Praga Praha

Mistrovství Světa MTBO 2013Mistrovství světa juniorů MTBO 2013

Sprint – 27. 8. 2013 / EST - TapaŽeny (5.7 / 7.4 km, přev. 50 m, 21 K, 61 záv.) 1. Thomasson Cecilia SWE 20:32 2. Hakala Eeva-Liisa FIN 20:42 3. Repina Tatiana RUS 20:58 4. Laurila Susanna FIN 21:11 5. Hara Marika FIN 21:32 6. Tichovská Martina CZE 22:00 10. Paulíčková Renata CZE 22:28


v ý s l e d k o v ý s e r v i s

19. Březinová Marie CZE 24:37 23. Skácelová Naděžda CZE 25:44Muži (6.1 / 8.0 km, přev. 55 m, 22 K, 91 záv.) 1. Erm Tőnis EST 19:24 2. Malsroos Lauri EST 19:45 3. Bogar Kryštof CZE 20:17 4. Gritsan Ruslan RUS 20:20 5. Kvale Hans Jorgen NOR 20:26 6. Foliforov Anton RUS 20:40 13= Stránský Vojtěch CZE 21:27 13= Bogar František CZE 21:27 18. Hradil Jiří CZE 21:37 -. Pospíšek Marek CZE DSQ -. Jan Svoboda CZE DSQJuniorky (5.1 / 6.9 km, přev. 45 m, 16 K, 33 záv.) 1. Saarinen Henna FIN 19:44 2. Poverina Svetlana RUS 19:51 3. Kubínová Veronika CZE 20:31 4. Saarela Ruska FIN 20:46 5. Mikryukova Daria RUS 20:58 6. Huebert Nicole FRA 21:14 8. Nováková Kateřina CZE 22:14 22. Haltof Ewa CZE 29:48Junioři (5.4 / 7.4 km, přev. 50 m, 19 K, 63 záv.) 1. Beill Cedric FRA 17:38 2. Waldmann Andreas AUT 18:59 3. Blomster Anders FIN 19:19 4. Bettega Fabiano ITA 19:20 5. Vanhanen Konsta FIN 19:31 6. Persson Anton SWE 19:52 -. Ludvík Vojtěch CZE DSQ -. Német Michael CZE DSQ -. Staněk Tomáš CZE DSQ

Krátká trať – 28. 8. 2013 / EST – MöedakaŽeny (8.7 / 11.3 km, přev. 200 m, 18 K, 56 záv.) 1. Hara Marika FIN 39:31 2. Benham Emily GBR 40:04 3. Laurila Susanna FIN 41:29 4. Vinogradova Olga RUS 41:33 5. Repina Tatiana RUS 42:26 6. Thomasson Cecilia SWE 42:49 14. Paulíčková Renata CZE 44:44 18. Tichovská Martina CZE 45:02 35. Březinová Marie CZE 49:31 51. Skácelová Naděžda CZE 59:00Muži (11.4 / 15.6 km, přev. 290 m, 24 K, 93 záv.) 1. Erm Tőnis EST 47:41 2. Foliforov Anton RUS 47:46 3. Saarela Samuli FIN 47:53 4. Gritsan Ruslan RUS 47:59 5. Dallavalle Luca ITA 48:09 6= Kvale Hans Jorgen NOR 48:15 6= Laurila Jussi FIN 48:15 8. Pospíšek Marek CZE 48:25 10. Hradil Jiří CZE 49:43 15. Stránský Vojtěch CZE 51:22 20. Svoboda Jan CZE 51:52 25. Bogar František CZE 52:51 29. Bogar Kryštof CZE 53:02Juniorky (7.2 / 10 km, přev. 190 m, 15 K, 32 záv.) 1. Poverina Svetlana RUS 32:49 2. Saarinen Henna FIN 36:26 3. Saarela Ruska FIN 36:30 4. Nováková Kateřina CZE 37:28 5. Denaix Lou FRA 37:39

6. Hueber Nicole FRA 38:02 7. Kubínová Veronika CZE 39:25 30. Haltof Ewa CZE 52:07Junioři (9.4 / 12.5 km, přev. 225 m, 19 K, 59 záv.) 1. Beill Cedric FRA 40:50 2. Ludvík Vojtěch CZE 41:12 3. Sandberg Oskar SWE 41:29 4. Haga Andre FIN 42:42 5. Persson Anton SWE 42:49 6. Blomster Anders FIN 42:51 20. Staněk Tomáš CZE 45:46 52. Német Michael CZE 57:58

Štafety – 30. 8. 2013 / EST – RakvereŽeny (9.5 / 12.9 km, přev. 165 m, 31 K, celkem 16 št.) 1. Finsko FIN 132:17

(Stengard Ingrid, Laurila Susanna, Hara Marika)

2. Dánsko DEN 135:16 (Lisbygd Ann-Dorthe, Hoffmann Nina, Sogaard Camilla)

3. Švýcarsko SUI 138:06 (Rothweiler Maja, Huenig Claudia, Jaeggi Ursina)

4. Česká republika CZE 141:31 (Tichovská Martina, Březinová Marie, Paulíčková Renata)

5. Litva LTU 143:59 (Simkoniene Asta, Arlauskiene Ramune,

Mickeviciute Karolina)

6. Slovensko SVK 146:10 (Trnovcova Daniela, Tyszova Natalia, Fajtova Stanislava)

Muži (12.5 / 17.0 km, přev. 235 m, 36 K, celkem 31 št.) 1. Česká republika CZE 141:14

(Bogar František, Svoboda Jan, Bogar Kryštof) 2. Finsko FIN 142:45

(Niemi Pekka, Saarela Samuli, Laurila Jussi)

3. Estonsko EST 143:09 (Malsroos Lauri, Hallik Margus, Erm Tőnis)

4. Rusko RUS 147:15 (Glukhov Valerii, Gritsan Ruslan, Foliforov Anton)

5. Litva LTU 150:29 (Kavaliauskas Regimantas, Maiselis Jonas,

Dmukauskas Sarunas)

6. Francie FRA 151:09 (Fuchs Baptiste, Souvray Clement, Garde Yoann)

-. Česká republika 2 CZE 154:50 (Stránský Vojtěch, Pospíšek Marek, Hradil Jiří)

Juniorky (7.1 / 9.7 km, přev. 150 m, 23 K, celkem 7 štafet) 1. Rusko 1 RUS 112:22

(Mikryukova Daria, Oborina Tatiana, Poverina Svetlana)

2. Česká republika CZE 116:09 (Haltof Ewa, Kubínová Veronika, Nováková Kateřina)

3. Litva LTU 121:49 (Michnovic Viktorija, Babrauskaite Patricija,

Zaliauskaite Algirda)

4. Finsko FIN 123:05 (Lindroth Mia, Saarinen Henna, Saarela Ruska)

5. Švédsko SWE 134:41 (Elfving Agnes, Hammas Katarina, Engstrom Kajsa)

6. Estonsko EST 135:30 (Kursa Kart, Kudre Doris, Kudre Daisy)

Junioři (9.6 / 12.9 km, přev. 180 m, 31 K, celkem 16 št.)

1. Francie FRA 125:31 (Courtois Yoann, Schmidt-Morgenroth Jacques, Beill Cedric)

2. Estonsko EST 132:27 (Nestor Paul, Laugesaar Tonis, Linnus Kristjan)

3. Švédsko 1 SWE 134:35 (Persson Anton, Niemi Marcus, Sandberg Oskar)

4. Česká republika CZE 138:42 (Német Michael, Ludvík Vojtěch, Staněk Tomáš)

5. Litva LTU 139:43 (Zigilejus Aidas, Miliunas Vytenis, Buta Dominykas)

6. Rusko 1 RUS 139:44 (Panov Ivan, Kulikov Ivan, Emeliancik Vladimir)

Klasická trať – 31. 8. 2013EST – ValgehobusemäeŽeny (26.0 / 34.6 km, přev. 265 m, 27 K, 56 záv.) 1. Hara Marika FIN 102:41 2. Laurila Susanna FIN 105:34 3. Thomasson Cecilia SWE 106:46 4. Benham Emily GBR 107:33 5. Stengard Ingrid FIN 108:18 6. Rothweiler Maja SUI 110:13 13. Paulíčková Renata CZE 115:36 17. Tichovská Martina CZE 117:12 37. Skácelová Naděžda CZE 131:11 39. Březinová Marie CZE 131:56Muži (34.9 / 46.5 km, přev. 405 m, 32 K, 61 záv.) 1. Bogar Kryštof CZE 115:24 2. Saarela Samuli FIN 118:30 3. Foliforov Anton RUS 119:20 4. Stránský Vojtěch CZE 119:38 5. Gritsan Ruslan RUS 119:44 6. Erm Tőnis EST 119:53 7. Hradil Jiří CZE 120:14 11. Pospíšek Marek CZE 122:19 21. Bogar František CZE 127:14 25. Svoboda Jan CZE 129:24Juniorky (20.6 / 27.8 km, přev. 230 m, 20 K, 32 záv.) 1. Poverina Svetlana RUS 82:59 2. Saarela Ruska FIN 86:20 3. Nováková Kateřina CZE 88:19 4. Saarinen Henna FIN 92:44 5. Denaix Lou FRA 94:16 6. Haltof Ewa CZE 94:36 7. Kubínová Veronika CZE 97:01Junioři (25.9 / 34.7 km, přev. 290 m, 28 K, 59 záv.) 1. Beill Cedric FRA 99:06 2. Staněk Tomáš CZE 100:37 3. Ludvík Vojtěch CZE 101:46 4. Haga Andre FIN 102:10 5. Blomster Anders FIN 102:48 6. Waldmann Andreas AUT 103:48 40. Német Michael CZE 128:30

Kompletní výsledky najdete na stránkách závodů:Světové hry OB, Kolumbie http://wg2013.orienteering.org/Mistrovství světa veteránů v OB, Itálie http://www.wmoc2013.it/Mistrovství světa v MTBO, Mistrovství světa juniorů v MTBO, Světový pohár v MTBO 6, 7, 8, 9, Estonsko http://www.orienteerumine.ee/mtbo2013/


v ý s l e d k o v ý s e r v i s

Nejvíce závodníků (fialová, 1450 m, 60 m) vyrazilo hned přes první lávku, pak po scho-dech nahoru, pak vlevo na náměstí, za ním po hlavní na sever, pak první vpravo, za zatáčkou a prvním činžákem vpravo, pak za plot po pěšině dolů a dohledat (různé varianty v závěru, buď přímo dolů, nebo částečné/úplné využití cestičky dolů).

Martin Henych (7:00/1): „Myslím, že tak jak já šla většina. Na postup jsem koukal odzadu. Přiběhnout ke kontrole zprava znamenalo buď plavání jako na pivních, anebo doběh-nout až na zadní most a vracet se přes 15ku. Brutální traverz svahem od schodů mě taky moc nelákal, takže mi jediný reálný příběh ke kontrole přišel zleva shora. Tím pádem šlo o to se dostat na náměstí a běžet v protisměru odpoledního sprintu.“

Pavel Kurfürst (9:49/15): „Volby zleva jsem si během závodu vůbec nevšiml. Teď jsem změřil, ze je úplně stejně dlouhá jako ta moje. Je tam kratší strmější kopec, tedy pro mě by to bylo zleva asi rychlejší o malý fous, protože bych šel kratši dobu pěšky. Na druhou stranu pěšina na louce nebyla zřejmě tak rychlá jako chodník.“

Jan Zháňal (7:45/3): „Komentářem budiž, že kdybych měl zatejpováno, půjdu cca o 30s rychleji, neb jsem v nemapovaném kameno--odpadovém poli šel pešky (kdyby v mapě bylo, asi bych šel konec po cestě). Rozhodoval jsem se jen mezi variantou úplně zprava a touto, protože postupu přes louku jsem se bál...“Z dalších tuto variantu využili například Jan Beneš (7:28/2) nebo Wojtek Pachnik (7:56/4).

Variantu kolem shromaždiště ( čárkovaná modrá , 1480 m, 45 m) použil například domácí Víťa Khýn (8:42/10): „Já si s tím moc nelámal hlavu a šel to najisto známou cestou. Škoda, že jsem pomalej běžec.“ Rovněž kolem shromaždiště, ale s vyhnutím se prvním

schodům ( plná modrá + kufr v závěru postupu, 1800 m, 20 m) šel veterán Dariusz Pachnik POL (12:14/25)

Další možností bylo jít „středem“ po žluté (1140 m, 50 m), jako Martin Janda (8:33/8) s tím, že si hned za prvním mostkem zaběhl kousek ve směru plné modré. Velmi podobně šel i Petr Henych (8:03/5): „Postup jsem šel takhle, protože vzhledem k mostům přes řeku jsem tam žádnou jinou slušnou mož-nost ani nenašel. Ani vlastně nevím, jestli se na mapě s tímhle klíčem může brodit řeka v místech, kde je břeh nakreslený tenkým černým okrajem, protože sprinty skoro nebě-hám. Ale do Metuje a ještě k tomu v noci by se mi stejně nechtělo. Ke konci postupu jsem se trochu ztratil, protože mě zlákala nová cesta nad břehem, která nebyla v mapě. Po ní jsem

vběhnul až do té velké zarostlé louky a pak se musel kousek vracet, protože ty kopřivy by mi za to nestály.“

Podle mě jakožto stavitele byl ideální postup úplně zleva (zelená, 1450 m, 45 m) po louce přes druhou lávku nahoru na hlavní ulici a zbytek tak, jak růžová. Výhodu vidím v tom, že druhé schody nejsou tak prudké jako první, zbytek krom dohledávky je rychlý osvětlený asfalt. Tento postup šel nakonec Fanda Pašek (11:00/19): „Za můstkem smě-rem k centru města jsem rozhodováním strávil tak minutu. Nakonec jsem se rozhodl vrátit přes můstek a běžet zleva. Asi by bývalo efek-tivnější vybrat jednu i třeba horší variantu a tu ihned realizovat než dlouze mapovat… Ale upřímně řečeno, dlouhý postup jsem tu vážně nečekal.“

Postup čísla řešení (ze str. 17)

Nočák na AdvantěTyp závodu: noční sprintDélka tratě H21: 2,9 km, 140 m, 17 kPostup 13–14: 860 m


p o s t u p č í s l a Tomáš Leštínský[email protected]

Partneři ČSOS pro rok 2013

Partneri CSOS 2013.indd 1 21.3.2013 10:48:08

Bezchybnáorientace

v základníchpotřebáchje cestou

k úspěchu.

TOI TOI. Řešení pro malé i velké potřeby.

www.toitoi.cz | [email protected] | t: 312 527 488

orientační běh 2013/4

Documents