Přeložila:ZuzanaĽalíková

ErinWatt:PoskvrněnákorunaaPadlýdědicVydáníprvníCopyright©2017byErinWattPublishedbyarrangementwithTridentMediaGroup,LLC,NewYorkAllrightsreserved

VydalonakladatelstvíBaroneta.s.,Květnovéhovítězství332/31,Praha4,www.baronet.czvroce2018jakosvou2200.publikaciPřeloženozanglickýchoriginálůTarnishedCrownaFallenHeir,vydanýchvroce2017Českýpřeklad©2018ZuzanaĽalíkováOdpovědnáredaktorkaRenataHeitelováKorektorkaMarieKejvalováCoverDesignbyMeljeanBrookPřebalavazba©2018RicardoaBaronetSazbaagrafickáúpravaRicardo,Sázavská19,Praha2Tiskavazba:CPIMoraviaBooks,s.r.o.

Veškeráprávavyhrazena.Tatoknihaanijakákolijejíčástnesmíbýtpřetiskována,kopírovánačijinýmzpůsobemrozšiřovánabezvýslovnéhopovolení.

NázevalogoBARONET®jsouochrannéznámkyzapsanéÚřademprůmyslovéhovlastnictvípodčíslyzápisu216133a216134.

ISBN978-80-269-0894-4(FormátePub)ISBN978-80-269-0895-1(FormátMobiPocket)

BARONETPraha2018

ErinWatt

PADLÝDĚDICObsahujenovelu

POSKVRNĚNÁKORUNACyklusRoyalové3.5a4

POSKVRNĚNÁKORUNA

1.kapitolaGIDEON

SOUČASNOST„Pročjsemstímhlejenomsouhlasil?“povzdechnusi,zatímcoserozhlížímpopřelidněnémprostoru.Tahlepártyjestejnájakostojiných,nakterýchjsembylodsvýchčtrnácti,kdyjsemzjistil,žesezdomudávyplížitpřesgaráž.Hudbajehodnědobrá,protožesitunajaliskutečnéhodýdžeje,alepivojeprůměrnéastejnětaklidi.„Protožetujechlastzdarmaasexybaby.Cobysještěchtěl?“odpovímiCal

Lonigan,jedenzmýchkolegůvplaveckémtýmu.„Tobylařečnickáotázka.“„Kouklsesvůbecnatyholky?Buďtiužnapůlstojí,nebotiodešelúplně.

Hnedtamhlemášdobrýtucetdůvodůproč.“Calmávneflaškoupivakeskupinceholek.Všechnymipřipadajístejné.Natupírovanévlasy,mrňavéšatyaboty,které

majízavázanékolemkotníků.Myslím,žejimmojenevlastnísestranějakříká.Římskésandály?Řeckésandály?Sakra,záležíminatom?Ne.Ne,nezáleží.Uždávnominavšempřestalozáležet.PodámCalovisvojepivo.„Ne,dík.“„Ne,dík?“zopakujenevěřícně.„Acotamta?TaAsiatkavkoutěje

gymnastka.Prýsedokážeohnoutdopreclíku.“Odkdysitochcemerozdatspreclíkama?„Taktoužvůbecne.“„Začínášmidělatstarosti,kamaráde.“Zvednesiláhevkústům,nejspíšaby

nikdozpřítomných,kdoumíodezíratzertů,nepoznal,cosemichystápovědět.„Proslýcháse,žesuždlouhonesmočil.Tosetiztýstudenývodytrvalesmrskl?“Otevřupusu,abychCalovivysvětlil,ženictakovéhonenímožné,jenžepakto

zavrhnu.Užjakomalýbylpříliščastovystavenchloruaovlivnilotojehoduševníprocesy.Tomučlověknemůževyčítat.„Dobře,žeumíšvýborněplavatajsihezkej,Cale.“Poplácámhopozádech.„Tymyslíš,žejsemhezkej,“vyjekne.Svykulenýmaočimaserozhlíží,jestli

toněkdonezaslechl.„Hele,kámo,takysešfaktfešák,alevíš,žezatenhletýmneplavu,žejo?“„Jo,“protáhnu.„No,padámodtud.Tahlepártyje–“

Apakjispatřím.Jejírovnéalesklétmavévlasy.Přísnýobličejskouřověnamalovanýma

modrýmaočimaaplnýmirty.Tuhlemaskunosíodedne,kdymidalakopačky.Masku,kteráříká,žejenaštvanánacelýsvětaklidněsisvůjvztekvylijenanějakémchudákovi.Nevím,skolikaklukysevyspalaodchvíle,comiřekla,žemiublížístejně

jakojájí,alevím,žesitoanijednouneužila.Jakbytakymohla,kdyžjejítělopatřímně,stejnějakomojepatříjí?„Kdojetabuchta,conanizíráš?“zeptáseCalzvědavě.„Dotknisejíazabijutě,Lonigane,“zavrčím.Apaksevydámzjistit,coSavannaMontgomeryovádělátadynakoleji

bratrstva,kdyžbymělanaAkademiiAstorParkničitsnyprváků.NějakýklukzeSigmyseknídostanedřívnežjá.Opřeseloktemujejíhlavy

amačkásenani,nežvůbecstihlavyjítzedveří.Popadnuhozarameno.„HledátětvůjbráchaPaul.“Kreténvpolotrikuasnemastnýmneslanýmobličejemnamězůstanezírat.

„Paul?“„TakmožnáPeter?Parker?Jetakhlevysokej.“Zvednusirukuněkamkbradě.

„Blonďák.“„MyslíšJasonaPruitta?“„Asijo.“NezrovnajemnětohoklukaodSavannyodtáhnu.„Postarámseoto.“Kreténnamojiholkumrkne.„Zatímproměvedlesebe

zahřívejmístečko.Vrátímse.“„KdojebráchaPaul?“zeptásevedleměCal.Zatraceně.Otočímsekněmu.„Cotuděláš?“„Chtěljsemvidět,cozaujalobožskéhoGideonaRoyala.“NapřáhnekSav

svojiobřípracku.„CalLonigan.ŘíkejmiLong.“Vezmehozarukuapotřásásisnímmnohemdýl,nežbysemilíbilo.„Long?

Jakodlouhý?Jetojednaztěchpřezdívek,copopisujínaprostýopakskutečnosti?“Zaskřípuzuby.Jezázrak,žeminanichzbylavůbecnějakásklovina.Drtím

stoličkyodchvíle,cojsmesepoznali.„Ne.Tahlereklamajenaprostopravdivá.Royalsezaměmůžezaručit.Jsme

spoluvplaveckýmdružstvu.“Skloníse,abyjinarukupolíbil.„Takjo,princezno,kamsitěmůžuodvést,abychtiukázal,jakpravdivámojepřezdívkaje?“„Jenezletilá,“vyhrknu.

„Nejsem,pitomče.“Savmurukuvytrhne.„Jemiosmnáct.Avtomhlestátějesexzezákonapovolenýodšestnácti,jaktakédobřevíš.“„Vypadni,Cale.“NehodlámmuříkatLongu.„Tahlejemoje.Znášpravidla.“Savannaměpropalujepohledem.„Nejsemtvoje.“Calsipovzdechne.„Dobrá.Dobrá.Aletupříštísizabírámprosebe.“AninavteřinuneodtrhnuodSavoči.„Máštomít.“„Nejsemkusmasa,Gideone,“vyštěknenaměSavanna.„Nemůžešsimě

označkovat,jakobychbylakrocannahonu.“Jejípoznámkysinevšímám,protožepotřebujuznátodpověďnamnohem

palčivějšíotázku.„Cotuděláš?“Usmějese,alevypadátonuceně.„Přišlajsemsitosemprohlédnout.Uvažuju,

žebychsepřihlásilanaStátní.“Jednamojepůlkazajásá.Tadruhásetomuvzepře.Užteďsenenávidímaž

dost–opravdupotřebuju,abyměpoškolepronásledovalapřipomínkatoho,jakýjsemubožák?Ne.Nepotřebuju.„Toběnebudevadit,kdyžbudešchoditnastejnouvysokoujakojá?“„Proč?“opáčíchladně.Kdybychjineznaltakdobře,asibyměošálila,ale

zaocelovýmpohledemsejímihnebolest.„Obavímeproč.Navzájemsezabijeme.“Jejedno,jakávzdálenostnebokolik

tělnásbudeoddělovat,pořádnástoksoběbudetáhnout.Nemůžemezapřítsvojiminulostanisvojepouto,aťbychomseotosnažilisebevíc.Alekdyžjsmespolu,přinášímesinavzájemjennezměrnoubolest.„Užteďjsemmrtvá.Todobřevíš.Totyjsimidosrdcezabodlnůž.“Protáhne

sekolemměvoblakužáruavůněmagnoliíabrzyjipohltímasastudentů,kteřídosebestrkajíanarážejí.„Brácho,mámtakovejpocit,žetěmocrádanemá,“pronesezamnoumůj

kamarádsuše.„Jsiopravdovýznaleclidskéhochování,Cale.“„Jenommětonapadlo.Kdystounípodělal?Jestlinevadí,žeseptám?“„Kdyasi?“odpovím.Hledámjivdavu,jenžejetutmaaonastejněnechce,

abychjinašel.„Nastřední.“

MINULOST„Poslednírok,Gide.Pořádnětorozjedem,“zařvezestřešníhookénkaméhoautaHamiltonMarshallIII.,jinakznámýjakoTrojka.JehopřítelkyněBaileyhozataházadžíny.„Sednisi,blbečku.Takhletibrzy

něcourazíhlavu.“

Neochotnějiposlechne.„Sednusi,alejenomproto,žebymitěbylolíto,zlato.Kdybyminěcourazilohlavu,pozbytektvýchdníbytětotrápilo,atobychtinepřál.Anitobě,Gide.“Natáhnesezezadnísedačky,abyměpoplácalporameni.Baileyvedlenějsiodfrkne.„Cha!Nechsiotomzdát.SGideonembysmese

navzájemutěšovali,ažbysmezapomněli,žesvůbecexistoval.“„Řekni,žekecá,Gide.“Třikrátseteatrálněpoplácápohrudi.„Tybyspřece

svýhokámošetakhlenepodrazil.“„Tokodexparťákůplatíivzáhrobí?“Jenomžertuju.Radšibychsiusekl

ruku,nežabychsedotklTrojkovyholky.„Jáseotebepostarám,“povíBaileymůjbratrReedzmístaspolujezdce.Je

taklínej,žeanineotevřeoči,aninezvednehlavuzopěradla.„Aninápad.Kodexparťákůexistujeivnebi,odkudsinavástřidohlídnu.“

Trojkasiukazovákemaprostředníkemukáženaočiapakpředsebe.„Takžetvrdíš,žechceš,abyláskatvéhoživotaatvůjnejlepšíkamarád

pozbyteksvýchživotůtrpěli,protožejsibyltakpitomýavystrčiljsihlavuzestřešníhookénka,kdyžtvůjzmíněnýnejlepšíkamarádjelstotřicet?“zeptáseBailey.„Stopětačtyřicet,“opravímji.„Stopětačtyřicet,“zopakuje.Trojkasezamračí.„Tojsemneřekl.“Reedseušklíbne.„Takžebyschtěl,abychomsenavzájemutěšili.Určitěbyschtěl,abymiprávě

Gideonpřivodiltynejlepšíorgasmyméhoživota,protožechcešpromětonejlepší.“Potlačímúsměv.BaileysinosíTrojkovykoulevtýsvojíkabelceodPrady.„Crrrrr.Přestávka,“zastavíjiTrojka.„Žádnýtakový,žebytimůjnejlepší

kamarádpřivodiljakýkoliorgasmy,kdybychbylmrtvej.Posmrtnejživotsineužiju,kdyžtitadyvelkýGéčkobudezpůsobovatvelkýÓčka.“Takjo,možnávtýbrašněmájenomjednujehokouli.„Někdocizíbybyllepší?“„Bezdebat.TakžeReedjetakyzkolavenku.“Reedzamáváprstem,abydalnajevo,žetoberenavědomí.„Takybysismělněkohonajít,Gideone.Jetobezpečnější,“poradímiBailey.„Jakto?“„Zaprvépaknebudešvířittenobříkotelsoutěživosti.Stačí,žejeteď

naAstoruiEaston.Kvůlivámtřemmajíženyproblémcokolidokončit.

Zadruhéjsouvztahyzdravé.Nemusíšsebátsexuálněpřenosnýchchorobnebožebytiholkapotajípropíchalakondomy.Žejo,Trojko?“„Jasně,zlato.Baileyužrokbereprášky.“„Tovětšinaholek,“poznamenáReed,kterýseanineobtěžujeotevřítoči.„AcoAbbyWentworthová?“navrhneTrojka.„Ech,ne,“zamítneBailey.„CojenatýWentworthovicholcešpatnýho?“zeptámseaohlédnuse

naReeda.ToonsesnídalpředpártýdnynapártyuJordanCarringtonovédořeči.„Přijdemimilá.“„Jasněžetipřijdemilá.Jejednaztěch,cojsouvpřítomnostiklukůhodné

amilé,alebeznichvdohledujemalichernáamanipulativní.“Baileynakrčínos.„Aanisinaniholkanemůžepostěžovat,protožebytoodnípůsobilostrašně.Jakobysmenanižárlily.“TrojkapopadneBaileyzazátylekapřitáhnesijikpolibku.„Neboj,zlato.

Nemášpročžárlit.“„Jávím,“odpovímuBaileyapoplácáhopohlavějakohodnéhopsa.„Aco

JewelDavisová?Jetoslušnáholka.“„Stakovoujenuda,“ozveseReed.Stímmusímsouhlasit.„Nechcivečtvrťákusněkýmchodit.Rozchodbybyl

otosložitější.“„Uch.Fajn.“VytrhneseTrojkovizrukyasložípaženahrudi.Trojkapomněhodíprosebnýmpohledem.Nesnáší,kdyžjeBaileynaštvaná.

Spovzdechemsezeptám:„Jakýjednešníplán?“Baileytohnedzvednenáladu.„CosevdevětsejítuRinaldiho?Zajdeme

nazmrzku.“„Dobře.“„Mámpráci,“ozveseReed.Prýpráci.Nejspíšsechystájítdodokůzápasit.„Budutam,“ujistímBailey,nežpomněTrojkastihnevrhnoutdalšíprosebný

pohled.Baileyvytáhnemobilazačnerozesílattextovkysvýmkamarádkám.„Nějaké

konkrétnípřání?Emilia,Sasha,Jeanette?“„NechodíJeanettesDanemGraberem?“zeptáseTrojka.„Minulýtýdenjsem

jenapromenáděnapártyuConneraMillseviděl,jaksivysávajobličej.“„Fakt?Tojsemnetušila.“Napíšesidomobilupoznámku.„Aconěkterá

zholekMontgomeryových?“„Holek?Mysleljsem,žetamjejenomShea,ane,díky.“Otřesuse.

„CojeseSheaoušpatného?“zeptáseBailey.„JevbanděJordanCarringtonový.Tobychsiradějufikpéro,nežhostrčil

doněkterýodnich.“„Netušilajsem,žetosJordanvidíštakhle.Tedajo,jetozmije,alenevěděla

jsem,žeklucividípřestyjejídokonalýprsaazadekiněcojiného.“„Hele,acojá?“ozveseTrojka.„Přecejsemtiříkal,jakměnatěláku

ohmatávala.Ještěpořádmámztohotrauma.“Trojkamámetrpětadevadesátastavěnýjejakcihlovýbarák.Žesebojí

maličkýJordanCarringtonový,jedobrývtip.PřijalihonaLouisvillskouuniverzitunaplnéfotbalovéstipendium.Baileysetamtakypřihlásila.Chcedohlédnoutnasvojiinvestici.„Protomášmě,brouku.“Poplácáhoporameni.„Takjo,zpátkykpozvánkám.

Montgomeryovy–ano,nebone?“„Jo,klidně,jemitofuk.“Stejněsesžádnouztěchholeknevyspím.„Pozvisi,

kohochceš–“Avtuchvílijispatřím.

2.kapitolaSAVANNA

MINULOSTKdyžknámzabočíauto,sevřusestřepaži.„Jau,tobolí,“vyjekneavytrhnesemi.Málemspadnu.Rychlesenarovnám.„Užjde,“syknuauhladímsivlasy.Sheamirukustáhne.„Cojsemtidneskaránoříkala?Hlavněklid.NaGideona

Royalaseholkyvrhajístokrátdenně.Jestlichcešmezinimivyčnívat,musíšsechovat,jakobyprotebeneexistoval,jinakbudešjenomjednazdavu,cožadoníodrobky.“Povzdechnesi.„Bože,tohlejefakttrapný.“„Takjdipryč,“zavrčímkoutkemúst.Kdyžtutakstojívedleměajenmě

kritizuje,zašlapávámitomojeužtaknízkésebevědomídozemě.„Nemůžutětunechat.Musímsiudržovatpověstanedovolím,abysmiji

zničila.“Popadnemědorámě.„Ateďsehezkyusměj,aťsivšichnimyslí,žesemyMontgomeryovézbožňujeme.“„Mysealezbožňujeme,tyhloupá.Navícchcistátzakamerou,nepřední,“

připomenují,žesechcivěnovatrežiiascenáristice.„Tojefuk.“Stejněsiměksoběpřitáhneatoněmé,povzbudivégestosníží

mouúzkostnamnohemsnesitelnějšímíru.JakovždyckyřídíGideon.DneskajesnímiReed,aletydvavzaduneznám.„KdojetosGideonem?“zeptámse.„TrojkaajehoholkaBailey,“odpovímiSheasnasazenýmumělým

úsměvem,zatímcomáváholkámponašílevici.Sněkolikaznichsepolíbínadtváříaobejme–nealepřílišzblízka,jinakbysipomačkalyoblečeníarozmazalymake-up.Užtoalechápu.Dneskaránojsemsinanášelasnadtisícvrstev.Jennartech

mámtřirůznéodstínyrtěnky.Tónvtónuteďletí,prozradilamiShea.PěthodinvkusejsemsepořáddokoladívalanajednovideonaYouTube,abychsenaučila,jaknato.Nervózněsiosebepromnurty,čímžsivysloužímdloubnutídoboku.„Takhlesizničíšrtěnku,“zašeptámisestra.Pootevřurty.„Teďvypadášjakryba.“

Stisknurty.Sheasipovzdechne.„Takhletonepůjde.Asakra.“„Co?“Shlédnunasvojiuniformu.Mámtamsnadskvrnu?Nebomám

podkolenkypokrčené?„Ne.Návnadanapravo.Usmějse,“nařídími.„Dobréránko,Jo!Tali!“„Sheao!“Dojdouknámdvědívky,vysoképodpatkyjimklapouobeton.„Jo!Mášnádhernýkabát.Jeto…J.Crew?“zeptáseShea,natvářizářivý

umělýúsměv.STalinadtouurážkouzalapámepodechu.Jopřimhouříoči.„Trávíšnějakmocčasusobyčejnýmilidmi,žeužnepoznáš

pořádnouznačku?TohlejeFendi!“PopadneTalizazápěstí.„Jdeme.Neradachodímblízkoodpadkovýchkošů.“JoodkráčíatáhneTalizasebou.„Cotobylo?“podivímse.Tajejichšarvátkaskončiladřív,nežzačala,ateď

nevím,kdománavrch.„Hlavuvzhůru.Cílseblíží,“upozorníměShea.„Tobylamojesnahazbavit

náskonkurence.JosechceGideonovidostatdokalhotodchvíle,kdyzjistila,cojetopenis.“„Aha.Hm,díky?“Takasimojesestravyhrála.Zvláštnísouboj.Jemněpopotáhne.„Chcešchytitvětšírybu?Musíšsezbavitvšechnávnad.“

PotommávneGideonovinapřivítanou.„Dobréráno–“JenžekRoyalovýmdoběhnenějakáholkadřív,nežSheavůbecstihne

Gideonaupoutat.„Bože,jennetahle,“zamumlásiSheaopovržlivě.„Netahle“jeJordanCarringtonová.Pokudbysedaloříct,žejeAstorPark,

nebojakmuříkámjá–KreténPark–plnýpredátorů,Jordanjeznichnejdravější.Sheamihneddruhýdenškolypověděla,žeseJordanpopralasHeatherLangeovou,jednouznejoblíbenějšíchholekzečtvrťáku.Tydvěsedosebepustilyaházelyposoběurážky,zkterýchmibylozle,atojsemtamaninebyla.HeatherLangeovápoDíkůvzdánízAstorParkuodešlaaužsenevrátila.

Nejspíšjejítátapřišeloprácianemohlsidovolitškolné.JordanjsemsisHeatheřinýmodchodemvůbecnespojila,dokudmněaSheaenedaltátatudivnoupřednáškuotom,žesemámekJordanCarringtonovéchovathezky.Proč?vzpomínámsi,žejsemseptala.Protožejetopomstychtivápotvoraasvéhootcemáomotanéhokolemprstu.OdtédobyseSheaobrnilaapředstírá,žeJordansnadchodípovodě,abytak

naJordannebojejíoblečení,kabelkyabotynepadalsebemenšístín.ArozhodněbynepřerušilaútoktépiraněnaklukyRoyalovy.„Dobréráno,Gide,Reede,“pozdravíjezvesela.„Kráva.“Sheaměznovupopadnezazápěstíachceměodtáhnoutpryč.

„Jdeme.“Zapřuse.„Ne.Proč?“„NemácenusiJordanznepřátelit.Nechtobýtauvidíme,kteréhoRoyala

nechájít.“„Ne.“Vytrhnujíruku.„JánemámzájemoledajakéhoRoyala.Chci

Gideona.“Sheasekemněvrátí.„Tadynejsivrestauraci.Nemůžešsisemnakráčet

aobjednatsi,cozrovnamajívnabídce.“Zpražímjipohledem.„AneděláprávětohleJordan?Nerozhodujesesnad,

kteréhoRoyalazrovnachce?“„TynejsiJordan.“„Tomáštedapravdu.Nejsem,alenevstávalajsemdneskaránovpět

anestrávilajsemdvěhodinyžehlenímvlasůananášenímmake-upu,abychtovzdaladřív,nežsejimvůbecstihnupředstavit.“Složímsipaženahrudi.Sheasizhlubokaateatrálněpovzdechne.„Dobře,alejestlipotoběJordan

půjde,neznámtě.“Zvednebradu,zatahásezalemblejzruanasadísvůjnejlepšíspolečenskýúsměv.„Vypadáš,jakkdybyssoutěžilavMissBayview.“„Sklapniausmívejse,tyhloupá,“okřiknemětiše,anižbypohnularty.„Jdou

knám.“Otočímseamálemspadnu.Mápravdu.Gideonjejenněkolikmetrůodemě.

Jetakblízko,ževidím,jakpřiléhavémátrikopodrozepnutoukošilíablejzremškolníuniformy.Trojkamuprávěříkáněco,cohopobaví.Povytáhnekoutekrtů.Trojkova

holkahoplácnepopaži.Gideonskryjesmíchzadlaní,aleBaileyhoslyší,jakseuchechtne,azlehkahoplácne.Gideonjichytneapřitáhnesijipodpaži.„Šťastnátoholka,“povzdechnusi.„Jo,“souhlasíShea.Oběsledujeme,jakTrojkavytrhneBaileyGideonovi,něcomuvpředstíraném

vztekuodsekneaGideonzvedneoběruce.CeloudobujdeseskupinkouiJordan,přičemžsijílehcevšímájenomReed.TakmožnáJordanpřecejennebudežádnákonkurence.Gidoninejeví

sebemenšízájem.Bože,jetaknádherný.Jakobysezanímtáhlyipaprsky

slunceadodávalyjehodokonalémutělutunejkrásnějšízáři.Mohlabychsenanějdívatcelý–Vzornémpolisemiobjevískvrna.„Ahoj,Sheao,“promluvítaskvrna.„Kdojeto?“Natáhnukrk,abychvidělazaskvrnu,aletasetakypohne.Zamračímse

avzhlédnu.SpatřímhranatoučelistčtvrťákaAidenaCrowleyhoajehodvapřisluhovače,BlbýhoaBlbějšího.„Tojemojesestra.“Sheasipřehodívlasypřesrameno.„Savanno,tohleje

AidenCrowley.“„Jo,jávím.Rádatěpoznávám.“Napřáhnuruku,zatímcosepořádsnažím

zahlédnoutGideona.Sakra,teďnáskvůlitomupitomýmuAidenovimine.Skoronevnímám,žemiAidenrukusevře,anižepřistoupíoněcoblíž.„Teda,

maláSavannaMontgomeryovávyrostla.Kdyžjsemtěvidělnaposled,mělasrovnátkaa…jinývlasy?“„Úžasné,codokážežehličkaatrochamake-upu,“ozvesesladkýhlas

spodtónemjedu.PatříJordan.Ztuhnu,kdyžseunászastaví.Zeširokaaděsivěsenaměusměje,což

protrpím,protožesespolusnízastavíiGideon.„Škodatohosmradudruháků,“poznamenáJordan.„Něcotakovéhonepřebije

anitennejlepšíparfém.“„Všichnijsmesitímprošli,“poznamenáBailey.„AleJordanvždyckyvonělajenporůžích,žejo?“prohlásíAiden.„Kecy,“zakašlesiGideondodlaně.JordanponěmhodípohledemapopadneAidenadorámě.„Kdyžtoříkáš,

Addy.“Addy?PovytáhnunaSheauobočí,čímžsiopětvysloužímjejíloketvesvém

břiše.Kruci.Jakmámstátrovně,kdyžmitopořáddělá?Odstrčímjiodsebe,alejemně,abysitohonikdonevšiml.Upoutámětlumenéodfrknutí.Vzhlédnuaspatřím,žesenanásGideon

usmívá.„Jevidět,žejstepříbuzné,“pronese.„Připomínátemiměamojebratry.“„Jo,no,sourozenci.Nedásesnimivydržet,alemámaříká,žejezabít

nesmíš.“Natáhnuseapocuchámsestřevlasy.„Přestaň.“Odeženemirukuapropálíměvarovnýmpohledem.„Jo,sourozenci.Jsounejlepší,co?“Gideonmrkne.Srdcemivybuchne.„T-t-tinejlepší,“vykoktám.Sheavedlemězasténá.Všichniseusmívají.VšichnikromJordan.

TamístotohoprotočípanenkyadruhoupažísezavěsídoráměGideonovi.„Pojďte,kluci,“vybídneje,abyjeodnásodvedla.„Uvažuju,žebychuspořádalavečírek,anapadlomě,žebystemimohlidáttip,jakýalkoholbudemepotřebovat.Užjsemvámříkala,žemůjtátapracujesagentemKendrickaLamara?Možnábychomsihomohlizamluvit,abyvystoupilnaPodzimnímbálu.“Gideonzpozorní.„KendrickLamar?Tobybyloskvělý,Jordan.“„Žejo?Jehomuzikajeneskutečnězajímavá.“ZbytekjejíchslovužseSheaou

neslyšíme,protožemluvípřílištiše.„OpravduznáKendrickaLamara?“uvažujunahlas.„Možná?Kdoví.“Sheaseotočíanarovnásilímečekblejzru.„Vedlasis

dobře.Prosímtě,jensepříštěsnažvpřítomnostiGideonapoužívatcelévěty.Nikdonechcechoditsidiotem.“Zahořímitváře.„Díky,Sheao.“Méhosarkasmusinevšímáapoplácáměpotváři.„Nemášzač.Apojďuž

dovnitř.“VydámesezaJordanaRoyaly.UpatyschodištěnajdemeJordansamotnou,

jakněcopíšedomobilu.Chcikolemníprojítbezeslova.Podleměbynikdoneměldráždittygra,ale

Sheasezastaví.„Ahoj,Jordan.“Jordanpovytáhnehlavu,nedost,abynanásviděla,aledostnato,abydala

najevo,žeberenašipřítomnostnavědomí.„Sheao,povězsvojísestře,abysistáhlajazykdopusy.Takhlebrzoposlintá

Giddymujehoboty.“„Vyřídím,“odpovíSheasušeaodtáhneměposchodech,nežstihnuvyhrknout

nějakouurážku.„Giddymu?“zopakujunevěřícně,kdyžsezanámizavřoudveře.„Člověkujeztohonablití,“souhlasíShea.„Alejeto,jaktoje.Jordanje

hvězda.Nesmíšsijiznepřátelit,jinakšpatnědopadneš.“Tahleškolajeplnástovekdětíztěchnejvybranějšíchjižanskýchrodin.Atím

nejvybranějšímyslímnejbohatší.Itaktualevládneurčitáhierarchie.Existujístaříboháči,jejichžpůvodpeněznikdonechcebrátnavědomí.Apakjsounovíboháči,jejichžpenízetakéčastomívajínečistýpůvod.Apakjsoutustudentinastipendiu,kteřísesnažípřivdatapřiženitdobohatérodinynebovybudovatvlastnístrašlivýodkaz.Vpodstatěvšichnisetusnažísnístobědvšemostatním.Atakhletojeužodzákladky.Nejspíšprávětehdyjsmesizačaliuvědomovat,

žesemůžemerozdělitpodletoho,jakhlubokodominulostiaažklodiMayflowersahajínašerodokmeny.Sheaajápocházímezrodinysnovýmipenězizískanýmizprůmyslové

výrobymístozbohatstvízpůdy,jakomajíRoyalové.Užnezbývámnohorodinsestarýmipenězi–aspoňnety,kteréopravdupenízemají.NejspíšprotojetolikholektaknadšenýchzpětibratrůRoyalových.Jetošancevylepšitrodinnýrodokmen.Tovšaknenídůvod,pročjsemsedoGideonaRoyalazamilovala.Aneníto

anitím,žejepohledný.Nežebyměnebralajehovysoká,tmavovlasáavypracovanápostava,aleanionimiažtaknejde.Jdeoto,žeGideonRoyal,známýsvýmchladnýmpřístupem,sekemně

zachovalhezkyvechvíli,kdyjsemtopotřebovalazevšehonejvíc.Nikdynatenokamžiknezapomenu.Tehdyzískalmésrdce,kterémubudepatřitužnavěky.Ateďmámjedenroknato,abychzjistila,jakzískattojehosrdce.

3.kapitolaGIDEON

SOUČASNOSTSvětlanakolejisesterstvajednopodruhémzhasínají,jakobyněkdosfoukávalsvíčky.Zvednusiplechovkupivakertům.VjednomztěchpokojůjeiSavanna,svlékásihalenku,čistísizuby,lehásidopostele.Vždyckysinaspaníoblékalašortkyatílko.Kdyžjsmespoluzačalichodit,sebralamidresaspalavněm.Uvažuju,comáteďnasobě.Včímoblečeníusíná.Uvažuju,kolikklukůvidělojejíčervenétvářeaodhalenáramena.Kolik

znichsejídotýkalonapasuacítilo,jakseceléjejítělozachvělo.Vzduchproříznezvukmačkajícíhosekovu,kdyžmojeprstypevněsevřou

plechovku.„Jetofaktkočka,“poznamenáCalzchodníkuzamnou.Uvolnímpěst,vkterémačkámplechovku,aposadímsenaobrubníkvedle

svéhokamaráda.„Jenejlepší.“Savannamězaujalaužprvnídenškoly.Neovšemsvýmvzhledem,aletoujen

stěžípotlačovanouradostí,kterásejízračilavočích.Pronibylkaždýdenvzrušujícídobrodružství.Dokudjsemjinezničil.„Dalatikopačky?“„Něcotakovýho.“Soucitnězamručí.„Taktomuselbýtdostošklivýrozchod.Protosistunikdy

nezačalsžádnouholkou?“Toatakyjsemzačalsexnenávidět,aledotohosepouštětnechci,anisCalem.

Jesnazšítvrdit,ženechcipoškolelovitsukněkvůlizlomenýmusrdci.„Přesněproto,“potvrdímmudomněnku.Popadnudalšíplechovkuazhluboka

siznípřihnu.Dopijevlastnípivoavytáhnesidalšízbalení,kteréjsmekoupilivevečerce.

„Říkáseotobě,žesešgay.“„Jávím.“Kdyžnavysokýkaždouvolnouchvílineojíždíteholky,jste

automatickygayové.Lidimívajítakhlečernobílýpohled.„Mrzímě,jestlijsemtězklamal.“„Ne,jávždyckyvěděl,žejetoblbost.Namojifešnouprdelkusesnikdyani

nepodíval.“

„Tonenípravda.“Spočítámoknanadoměauvažuju,zakterýmznichasispí.„Tvýhozadkusivšímámdost.Nemášhosymetrickej.“„Cože!“vykřikne.„Tone!“Zvednezchodníkujednupůlku,abysiji

prohlédl.Uchechtnusedoplechovky.„Nalevýmhýžďovýmsvalumakášvícnež

napravým.“„Tochcividět.“Vstaneapodámimobil.„Vyfoťmě.“„Atímměmyslíštvůjzadek?“Strčímihoskorodoobličeje.„Jo,můjzadek.“Poplácásepolevéhýždi,

zatímcodruhourukousivytahujemikinu.„Půlkymýhozadkuurčitěnebudourůzněvelký.“„Játizadekfotitnebudu,Cale.“Odstrčímsihozobličeje.Blokujemivýhled.

Zhasnedalšísvětlo.„Pročne?Chcitovidět,“naléhá.„Teďnatobudufurtmyslet.“„Překážejívtomtvojedžíny.Nafotkáchneuvidíšvůbecnicnežtykalhoty.“„Fajn.“Začnesirozepínatopasek.„JežíšiKriste,Cale.Cotosakraděláš?“Popadnuhozezaduzalátkudžín

avytáhnumuje.„Natuhlesrandunejsmeanijedendostnalitej.“Přesuliciserozevřoudveředomu.ObasCalemztuhneme.Zedveřívyjde

postavaamněsezadrhnedechvhrdle.Zatímcoknámkráčí,vydechnu.NenítoSavanna.Ivetměpoznám,žetoonanení.Vzduchbysezměnil.Kůžebymibylahnedtěsnáanedokázalbychdýchat.

Hvězdybyzářilyjasnějianočníoblohaužbynebylatakskličující.Ne.Savannatonení.MístoníseobjevínašetýmovákolegyněJulieKantorová.„Mohlibystesevydvapřesunoutpodpouličnílampu?Chcemetovaše

improvizovanépornonatočit,alenemámedobréosvětlení,“křikne,zatímcoseknámblíží.Caljímávnejednourukou,vdruhésipořádsvírápásdžín.„Julie!

Potřebujemetvůjobjektivnínázor.“Otočíseazatřesenanizadkem.„Jsoupůlkymýhozadkurůzněvelký?“Otevřupivoapodámjího.„Jestlineodpovíš,shodíkalhotyabudechtít,aťho

vyfotíš.“„Vtommubránitnebudu,“odpovízveselaamávnekdomusvéhosesterstva.

„Alejakjsemřekla,jdětepodsvětlo,aťnavásmojesestrylípvidí.Nemásmyslpředváděttushow,kdyžvásnikdonevidí.“„Fakt?“zamračíseCalzmateně.

Ráznězavrtímhlavou,jenžejerozpolcený.Julieřekla,aťshodíkalhoty,aondělá,comuJulienařídí,protožemuvjejíblízkostimozeknefunguje.Tidvaspoluměliuždávnochodit.PřipomínajímiTrojkuaBailey.„Ne,zlato,“povzdechnesi.Posadísenaobrubníkvedleměapoplácámísto

vedlesebe.„Tvůjzadekjevpohodě.Posaďse.“Zaváhá,alepřesnějakjsemčekal,seposadívedlení.„Mojeprezidentkachtělazavolatpoliciianahlásit,žesevokolídomu

pohybujepodezřeláosoba,alejájířekla,žeužtaktrpíškrutýmaneobvyklýmtrestem,“oznámímiJulie.„Fakt?“Opřuseasnažímseodhadnout,jestliněkteráztěchtemnýchsiluet

zaoknydomupatříSav.Sakra,cobududělat,jestlisempříštírokvážněnastoupí?Nejspíšsipostavímstanabudupřespávatpřímotadypředkolejítohohlesesterstva.„UžpůlhodinytusCalemsedíš,popíjíšatoužebnězírášnaoknosvojí

bývalky.“Anisetonesnažímpopřít.„Vlastněnetuším,vkterýmpokojije,takžejsem

přímonajejíoknozíratnemohl.Alemohlabysmipomoctaukázat,kterýpokojjetenjejí.“„Proč?Chcešvyšplhatpozdizámkuaporazitdraka?“„Atendrakjevašedomácíneboprezidentka?“„Anijedna.“Juliesezasmějeaupijepiva.„JetosamaSavanna.Kdyžjsem

vycházelazdomu,zrovnadštilaoheň.“„Opravdu?Tosemilíbí.“Uvolnímsevřeníplechovky.Nebosemožnáuvolní

tatěsnáobruč,kterámisvíralahruď.„Tyjsirád,žejetvojebývalánaštvaná?“podivíseCal.„Savbyladvarokyjakkusledu.Jsemrád,žesezlobí.Znamenáto,žejí

nejsemukradenej.“„Taktonefunguje,“namítnemůjkamarád.„Mábýtráda,žetujsi.Nese

zlobit.Naštvanílidiodejdouaužsenevrátí.Mojirodičesenenávidí,protosetakyrozvedli.“OtočísekJulii.„Žejo?“Pokrčírameny.„Asi.MožnánášmalýGidtrpíbludy,anebonaněmtéholce,

couvnitřzuří,žejetokreténskýkozosmrad,cosihosámkouří,opravduzáleží.“Tidvaklaunisenasebepodívajíanarázvyhrknou:„Ne.“Apakse

rozchechtají.KdyžCalzvážní,zamyslíse:„Alebylobybezva,kdybysichlapmohlsám

kouřit.Tobychasiužnevylezlzbaráku.Znamenalobyto,žejsemgay?Nebobysetobralojakoincest?“

Julieprotočípanenky,aleobejmeho.„Říkásetomumasturbace.“„Ajo,vlastně.Dobrápřipomínka.“Opřusičeloohranuplechovky.Tenklukfaktpotřebujeholku.„TakžejsteseSavannounastředníchodili?“zeptáseJulie.„Jo.“„Nemáštušení,kolikaholkámseuleví,ažtouslyší.Tvrdíseotobě,žejsigay.

Kdybysbylaspoňbi,mělybyšanci.“Calzvedneruku.Juliesipovzdechne.„Ano,Cale?“„Kdyžmyslíjenomnatujednu,jakmůžoumítostatníšanci?“Tojevlastnědobráotázka.NaklonímhlavuazadívámsenaJulii,která

odpoví:„Tyostatnísimyslí,žeažnatujednupřestanešmyslet,budeztebedobrý

materiálnavážnývztah.Všechnyuvnitřvzdychají,jakjsiromantickýažejsikluk,kterýví,jakmilovatholku.Takováoddanostsejentaknevidí.“„Trochusebojímozpůsobuvažovánítvýchspolubydlících,jestlisimyslí,že

jsemněkdo,kdoví,jakmilovat.Kdybytobylapravda,sedělbychtadyvenku?“Mávnurukounachodník.„Neopětovanáláskajetanejromantičtější,“prohlásí.PřesjejíhlavusisCalemvyměnímenechápavépohledy.„Existujejenomjedenčlověk,kterýmědokážeosvobodit,“povímJulii.„Nerozešlijsteseužpředněkolikalety?Savannaříkala–“Kousnesedortu

aodvrátíse.Popadnujizapaži.„CoSavříkala?“Potřesehlavou.„Tonejde.Porušilabychholčičíkodex.“„Tojeblbost,“namítneCal.„Jsmespoluvtýmu.Atomápřednost.“„Jo,“přizvukuju.„Lidiztýmumajípřednost.Pamatuješ,jakjsmetěnanašich

pátečníchtrénincíchvprvákunechalinaopakovánípouštětpísničkyzMalémořskévíly?“„Anitonepřipomínej,“zasténáCal.„Člověksetohoužnezbaví.“„Jáchcibýttam,kdemořskévílyjsou,“zazpíváJulieadoširokarozpřáhne

paže.„Tamsnimisnít,vidětje,jakplavou,jakmáchajíitím–“Poklepeseprstempotváři,jakobyzapomnělaslova.„Jaktomuříkají?Jo,ploutví!“Caljízacpepusurukou,nežstihnedozpívatizbytek.„Nemámedostpiva

nato,abysmetomohliposlouchatcelounoc.“Otočísekemně.„Rychle.Začnizpívatněcojinýho.“„Ne.Něcomidlužíš,Julie,“připomenují.„CoSavannaříkala?“

Povzdechnesi,aleustoupí.„Řekla,žejstesepředletyrozešliažepokudtěněkterájinázkolejebudechtít,můžetěklidněmít.“Tojepřímýzásah.Znovusezadívámnadům.VidětSavannuvmojíškole

mnouotřáslo.Nikdynezměnínázor,pokudstímněconeudělám.KdyžchodilanaakademiiAstorParkajábylnavysoké,bylosnazšípředstírat,ženaměnezapomněla,žesemnastoupízamnouapovysokéspoluzačnemežít.Jenžednešekodhalilhnusnoupravdu,kteréjsemsesnažilvyhnout.Savjenádhernáholkaanepotrvádlouho,nežznovunajdesvojesrdceadáhoněkomujinému.Cožješpatně,protožejejísrdcepatřímně.Dalamiho,kdyžjíbylopatnáct,

ajájíhonevrátil.Tosimusíuvědomit.„Vytáhnimobilazavolejjí,abyvyšlaven,“nařídímJulii.Julieobrátíočivsloup.„Pročbychtodělala?“„Protožejsiromantik.“„Nejsem.“„Julie,vykládalasnám,žesvojeponožkymůžešspojovatjendourčitých

dvojic,protožeksoběpatříačlověkjenesmínutitbýtsnějakoujinou,cizíponožkou,protožebytonarušilorovnováhuvevesmíru.“„Takžetvrdíš,žetyaSavannaksoběpatřítedodvojice?“Zvednurukuazkřížímprostředníksukazovákem.„Jsmesipředurčeni,ale

okolnostinásodsebeodloučily.Užto,žezevšechvysokýchškol,kterésimůževybrat,přijelanavštívitzrovnatumoji,jeosud.Opravduchcešstátvcestěpravélásce?“Povzdechnesiavytáhnemobil.„Cojábychprovásneudělala.“Stiskne

tlačítkonatelefonu.Srdcesemirozbuší.„Nazdar,Lou,pošlivenŽeleznoupannu,jo?GideonRoyalprávěvyhlásildekret.“Vstanuavydámsekvchodovýmdveřím,zrovnakdyžseotevřouaněkdo

znichvystrčídívku.JednazholekvedveříchsipovzdechneapaksedveřezabouchnouSavpřednosem.Ohlédnesenaměazačnenadveřebušit.„Pusťtemědovnitř!“křičí.„Jetuúchyl!“Složímpaženahrudi.„Zrádkyně.Natvýmmístěbychuvažovalozměně

koleje.“Nevšímásiměadálklepenadveře.Naštěstíjínikdoneotevře.Zoken

vykoukneněkoliksester.Přátelskyjimzamávám,zatímcoSavannaznechucenězavrčí.Pochvíliproseb,kterénikamnevedou,sekemněotočí.Metánaměblesky.Srdcemiteďbušíještěoněcorychlejiahlasitěji.Jetakzatraceněsexy.Natáhnuseponí,onamivšakrukuodstrčí.JulieaCalnászprotějšístranyulicepozorujívykulenýmaočima.

„Nakopnihodokoulí,“zakřičíJulie.„Neeee!“zasténáCalapokusísezakrýtsivlastnírozkrokiJuliinaústa

zároveň.„Můžemetovyříditpředobecenstvem,neboněkdejinde.“Významněse

zadívámpřesulici.„PitomýDelty.“Kopnedokovovéhozábradlíuschodů.Znovumězpraží

pohledem,alejedostchytráaví,žesimocvybíratnemůže.„Takkam?“Doméhopokoje?Nasoukromýostrov?NaMars?Kamkoli,kdebudemejen

mydva?Natoalenekývne.„JetukavárnaFazole.“Kývnubradouzani.„Jeotevřenánonstop.“Vidím

vjejíchočíchzklamání?Povytáhnuobočí.„Nebomůžemezajítkemně.“Strčísirucedokapesmikiny.„KlidnědoFazole.“Rychlýmkrokemsevydápochodníkupryč.Možnájsemsitozklamáníjen

představoval.Dohonímjiněkolikakrokyapopadnujizazápěstí,abychjizastavil.„Fazole

jetudy.“Ukážuopačnýmsměrem.„Jasně.“Setřeseměapokusíseudržetmezinámitolikprostoru,jaktojen

nachodníkujde.Dokoncesekvůlitomurozhodnejítradějipotrávě.Taksistrčímrucedokapes,abychnebylvpokušeníjichytnout.„Nakterédalšíkolejejsidneskaještěšla?“zeptámse,abychudrželzdánlivě

nenucenýrozhovor.Všechnykolejebratrstevasesterstevpořádajínakoncirokuvečírky.Několikjichvyjmenujeajásezamračím.Vkaždémtomdoměbylystovky

hladovýchkluků.„Vněkolikaznichjsembyl.Neviděljsemtětam.“Popravdějsemjihledal

důmoddomu,aleužjsemjinenašel,protojsemsenakonecutábořilpředkolejísesterstva,vkterémělapodlemýchinformacípřespávat.Ukázalosetojakodobrýnápad.Berutojakopozitivníznamení.„Nezdrželajsemse.“Odmlčíseapaksezeptá:„CojsiJuliiřekl,žeměkvůli

tomuvykopli?“„Pravdu.“„Jakou?Žejsiměpodvedl?Žejsimilhal?Žejsiměvyužil?“„Žejsimojepraváláska.“Zničehonicsezastavíaotočísekemně.Ijásezastavím.Zvednerukuaze

všechsilmivrazífacku.Dotknusetváře.„Omlouvatsenebudu.“Úplnězuří.Pomaluseusměju.Pálíto,aletohlejepoprvé,cosezaposledníchněkoliklet

cítímnaživu.Možnáměnenávidí,alenaopačnéstranětétenounkéhranicejeláska.Promnusitvář.„Jsemrád,žesesmivrátila,zlato.“

4.kapitolaGIDEON

MINULOST„Beruzpátky,cojsemřekl.FaktjsimělapozvatiMontgomeryovy.“Zadívámsedohalyadoufám,žeznovuzahlédnuSavannu.Jenžetunení,protožejsemčtvrťákaonadruhačka,takžejejískříňkajenaopačnémkoncibudovy.„Právějsiřekl,žebysnemarnilčassnikým,kdosetahásJordan

Carringtonovou,“připomenemiBailey.„Takyžene.“Zmateněsezamračí.„Takproč–“Zarazíse.„TymluvíšoSavanně?Není

natebetrochumladá?“„Mladýjsounejlepší,“ozveseTrojka,popadnemězaramenoatvrděse

mnouzatřese.Neznásvojivlastnísílu.„Můžešsijevycvičit.Řeknijí,žesesníchcešvídatjenomovíkendechajenomkdyžnemášnicjinýhovplánu.Takyžádnýtextovkyběhemsoutěží.“Baileysezastaví,založísipaženahrudiapropálíTrojkupohledem.Trvámu

nebezpečnědlouho,nežsiuvědomí,cotovlastněřekl.Kdyžsisvojeneomalenáslovaspojísnaštvanýmvýrazemsvojípřítelkyně,očimuvtipněskorovylezouzdůlků.Zvednerucepředsebevprosebnémgestučirénevinnostinebostupidity.

VTrojkověpřípaděnejspíšobojí.„Tebejsemnemyslel,zlato.Mocrádsteboutrávímčas,“prohlásí.Apotom

serozhodnevykopatsitenhrobještěoněcohlubší.„Mámrádzkušenýholky.“„Zkušený?“zaječí.„Tvrdíš,žejsemvytahaná,HamiltoneMarshalletřetí!“

Kabelkouhopraštídozad.„Ne.Ne.Ne.Nejsivytahaná.Jsitěsná.Fakttěsná.“Kolemnásvšichnizalapajípodechu.BaileyzrudnejakřepaaTrojkavypadá,

žebynejradšiumřel.Opřuseosvojiskříňkuapobavenětopředstavenísleduju.Trojkaseotočí,zadádoBaileyinazámkujejíkódavytáhnejíučebnice

naprvníhodinu.„Vezmutiknihyadoprovodímtědotřídy,zlato.“Baileymájinýnázor.Knihymuvytrhne.„Nenívíkend,zlato,takžespolu

nemusímetrávitčas.“Potomhosetřeseaodejde.Trojkasezanírozběhne.„Bailey.Promiň!Víš,žetěmiluju.“

BaileyzapadnedoučebnyaTrojkunechástátnachodběsesvěšenýmirameny.Zkroušeněsekemněvrátí.„Gide,“pípne.„Pročmijednunevrazíš,kdyžze

měpadajítakovýhovadiny?“„Protožebyměbolelaruka.“„Zjednýrány?“„Protožepodobnýhovadinyříkáš,jakjedendlouhej.“Trojkasebouškubne.Popadnuhozaramenoaveduknašíučebně.První

hodinasekonávrozlehléstudovně,cožjedobře,protoženejsemzrovnaranníptáče.„Neboj,kamaráde.Doobědasenatebezasbudevěšet.“„Mámsnídruhouatřetíhodinu,“zasténá.„Celoudobupomněbudemetat

blesky.“„Lepší,kdyžpotoběbudemetatblesky,nežabystebouvůbecnemluvila.“„Mlčeníjenejhorší,“souhlasí.„AstouSavannoutomyslíšvážně?Beze

srandyjemladá,ajestliponízačnešpálit,budeznícíl.“„Čícíl?“„Kluků,kteřísebudouchtítchlubit,žejimělijakoprvní.Holek,kterýbudou

žárlitnato,žesivšímášprávějí.Víšpřece,jakýtotuje.“Rozpaží.„Hadinapravo.Supinalevo.“„Akteříztěchdravcůjsmemy?“„Hadi?“„Jábychradějisupy.Aspoňjsmevevzduchu.“„Vidíš?Itychcešmítnavrch.“Povzdechnusi.„Odkdyjeranděnítaksložitý?“„Držsesvýdráhy,“poradími,kdyždojdemekestudovně.„Nemácenutahat

chudinkudruhačkudoarény,zvlášťkdyžtosnínemyslíšvážně.“Vučebněnasebekývnemesněkolikaspolužákyazaberemesistůlvkoutě,

nakterýmsiužsvojevěcirozložilDaneLovett.Máotevřenéučebnice,alesněkýmsipíše.„Uvažuju,žebychdneskauspořádalpárty.Něcojakonaoslavunávratu

doškoly,“prohlásí,anižbyknámvzhlédl.„Ne,jdemekRinaldimu,“prozradímuTrojka.„Nuda,“protáhneDane.„Kohozveš?“zeptámsesmyšlenkounaSavannuMontgomeryovou.Tyjejí

holubičíočimámvypálenýdomozku.Nevím,jestlisenaměněkdyněkdodívalstakneskrývanýmobdivem.Jeto…okouzlující.

„Obvykloubandu.“Vyklopíněkolikjmen.„MělbyspozvatiMontgomeryovy.“Trojkapovytáhneobočíazeptáse,jestlitomyslímvážně.Pokrčímrameny.

Nevím,alerádbychjizasviděl.„Sheau?“Danepřikývne.„Jasně.“Začneněcopsátapaksenamězadívá.

„Počkat.Montgomeryovyjakomnožnýčíslo?Onojichjevíc?“„Másestru,“prozradíTrojka.Danesezamračí.„NeníSheainasestranazákladce?“„Ne.Jevedruháku.Jetudneskaprvníden.“Daneserozzáří.„Jo,bezva.Čerstvýmaso.Toberu.“Vystrčíjazykamrkne.Trojkaukazovákemnaznačí,jakobysipodřezávalkrk,Danetoovšemnevidí.

Užzasněcopíše.„Nenínadto,sbalitje,kdyžjsouještědotebecelýžhavý,“pokračuje.„To

majínulovýočekáváníamůžešsisnimadělat,cochceš.“Vzhlédnekemně.„Jakžejsiříkal,žesejmenujetasestra?“Položímmurukunadisplej.„Aninaninemysli.“Daneztuhne.„Cože?“TentokrátsipaženahrudisložíTrojkaapobaveněměpozoruje.Amnějeto

putna.Rozhodljsemse.Amyslímtodostvážně,protožejenompomyšlenínato,žebyDanesahaltěmasvýmazvrácenýmaprackamanaSavannu,semipranicnelíbí.Anitrochu.„Aninaninemysli.“Vytrhnumumobilapoložímhonastůl.„Najdisijinou.

SavannaMontgomeryovájezadaná.“„Odkdy?“„Odteď.“„Jestebou?“Nevěřícněnakloníhlavu.„Copaksisněkdyzačalsnějakou

mladšínežty?Mysleljsem,žesešspíšnavysokoškolačky,protoževědí,codělají,ajemenšípravděpodobnost,žesenatebezačnoupřílišlepit?“Promnusinos.Jedocelamožný,žejsemtovážnězpusyvypustil.Trojkapraštídoopěradlamojížidle.„Navícaninepředpůlhodinoutvrdil,že

seznějpocelejčtvrťákstanemnich,protoženechcepředodchodemnavysokouposlouchatbrek.“Danesenaměnavteřinuzadíváapakznovuzvednemobil.Nejspíšse

domnívá,žetonemyslímvážně.„Takjdešdneska,nebone?“„Ne.“„Proč?Právějsemnapsalpětilidem,žetampřijdeš.“„JdemekRinaldimu,“připomenemuTrojka.

„Takpřijďtepotom.Tobudepártystejněteprvzačínat.“„ZeptámseBailey,“řeknemuTrojka.„TosemusíšptátBailey,jestliněcosmíš?“zavrčíDane.ChytnuTrojkuzapaži,nežstačívrazitpěstdoDaneovyskloněnéhlavy.Náš

kámošužzaspíše.„ComátahleSavanna,žeponítakjedeš?“zeptáse,zatímcomuprstypoletují

poklávesnici.„JestlijetofaktSheainasestra,takjetaholkanejspíšstudenájakčumákamanipulativnímrcha.“Protáhnusinohy,složímpažezahlavouazavřuoči.VybavímsiSavanninu

tvář.Nenívnížádnýchlad.Aspoňne,kdyžsedívánamě.

UDaneovadomuparkujetolikaut,žejeskoronemožnédostatsekevstupnímdveřím.„Takzaparkujnatrávníku,“poradímiBailey.„Nechcijítpěšky.“Mezi

područkamiseobjevíjejínoha.„Mámlouboutinkysdeseticentimetrovýmipodpatky.Odřusipodrážky.“„Taktěponesu,zlato,“nabídneseTrojka.Vyjedupopříjezdovceazaparkujuroveranatrávě.Trojkaokamžitěvyskočí

aoběhneautokedveřímuBailey.Neptámse,pročsiobulaboty,vkterýchnemůžechodit,protožebyodpověděla,žeseTrojkovilíbí.Tohlebylajejíodpověďužodchvíle,cospoluzačalichodit.Vjejichvztahunosísicekalhotyona,alejenastoprocentodhodlanáčinithošťastným.Vytáhnejizesedačky,jejínohysipřehodilpřesjednupaži,tělojípodpírá

druhou.„Sakra,kotě,teďsešfaktzatraceněsexy.Nejradšibychtěcelousnědl.“Zaboříjíobličejdokrkuaonaradostněvyjekne.Tenzvuksemizvláštně

zabodnedohrudi.Strčímrucedokapesdžínavydámsekzadníbráně.Jebrzkýpodzim,takžeDanevečírekurčitěuspořádalubazénu.Nojasně,nazahraděužjedobrástovkalidí.Sněkolikaznichsiplácnu

rukou,někohopozádechaněkterépozadku,zatímcosiklestímcestudavem.„Colu,neboSprite?“Danemidorukyvrazídvěláhve.Ušklíbnuse.„Pivonemáš?“„Dneskajenomkoktejly.Sorry.“„TakSprite.“Colaznamenárumajánemámalkoholrádnasladko.Láhev

colypodámBailey.Rozhlédnusepoznámýchtvářích,ažnajdudívku,kvůlikteréjsempřišel.Zatímsiměnevšimla,mluvísneznámýmklukem.Vlastnějekolemnícelábandakluků.PodezřívavěsenaDaneazadívám.„Nezmínilsesnáhodouněkomu,žemám

oSavannuzájem?“

Pokrčírameny.„Nemámtucha.Možnámitovyklouzlo.“„Nojasně.“Vůl.„Hele,čtvrťákbudenuda.Takcoješpatnýhonatom,kdyžsinajdeme

zábavu?“Přehodímipažikolemramen.„Mášfaktmizernýkoníčky,Dane.“„Jávím.Ajsemmocstarej,abychnatomněcoměnil.“Setřesuhoavydámseodnějdál.Cestoušlápnupárlidemnanohy,nežse

dostanukSavanně,SheaeatézmijiJordan.Sedísnimiiněkolikdalšíchholek,jejichjménajsemsealenikdyneobtěžovalsizapamatovat.Nakoncilehátka,nakterémsekrčíSavannaaShea,sedíLeightonPark.

Poplácámhoporameni.Vzhlédnekemně,zkoutkuústmuvisíbrko.„Uhni,“nařídím.Několikrátnamězamrká,nežsizhlubokapotáhne.„Mněsetulíbí.“Poplácá

matraciarukunechánebezpečněblízkoSavanninazadku.„Jetupěknejvýhled.“Zatnuzuby.Vzádechcítímpohledypůlkysvojítřídy.Chtějípředstavení?Pročbychjim

hoodpíral.VytrhnuLeightonovibrkozpusyahodímhodobazénu.Okamžitěvyletí

nanohy.„Tyzmrde!“zařveapak,protožejetodebil,sevrhnezabrkemdobazénu.„Jakmocjezhulenej?“zeptámseholek.Všechnypokrčírameny,jenSavannaodpoví:„Právěsitozapálil.“KývnuDaneovi,abyknámpřišel.„Ažvylezezbazénu,tohlemuvrať.“Podámmuještěpořádzapálenýbrko,protožejsemjenompředstíral,žeho

házímdovody,azaberumísto,kterýmiLeightonpřenechal.Holkysiměpodezíravěměří,aleznovujetojenSavanna,kterámákoule–

tedavaječníky–nato,abyminěcořekla.„Atovšechnojenomproto,žejsichtělLeightonovomísto?Mohlajsemse

přesunout.“Sheasizděšenězakryjetvářrukounadnechápavostísvojísestry,zatímco

Jordanseušklíbne.„Protobysmenemělimarnitčasslidmiznižšíchročníků.Jsteprostěmocpitomí.“Savannasvěsístudemhlavu.Kristepane,Jordanjevážnězmije.NejradšibychSavannupopadlzarukuaodtáhljipryč,jenžesivybavímslova

Trojky.Povědělmi,žekdybychsituholkuveřejněnárokoval,stalbyseznícíl,amělpravdu.Kluciseponísápali,užkdyžjsempřišel,aJordansejichystalapředhoditlvům.

Nemámvezvykuustupovat.JsemGideonRoyal,dědicobrovskéhobohatství.Jsemzvyklýdostat,cochciakdychci.Jenžemožnábychteďaspoňprojednoumělpožádatosvolení.Savannaje

sicemladá,alevtomhlesvětěvyrostla.Vímocdobře,žezvásbudebuďdravec,nebooběť.Protonechámrozhodnutínaní.Usmějusenani,napřáhnuknírukuaotočímjidlanívzhůru.„Užmětotu

nebaví.Chcešseprojet?“

5.kapitolaSAVANNA

SOUČASNOST„Takžejsihozaturukuvzala?“zeptáseKiraodsvéhostolu,kdesiprávěroztírápoobličejinočníkrém.Králičíušinajejíčelencesejínatřásají.Přitompohleduseusměju.„Jasněževzala.Nebrečelaby,kdybyhoodmítla.“Jisoosinaberetrochu

krému,nežmilahvičkuhodí.Chytnujijednourukouahřbetemdruhésipřejedupotvářích.Jisoosiceřekla,

žebrečím,alenedojdemito,dokudnasvérucenespatřímslzy.„Vzalajsemhozaruku,“potvrdímjejichdomněnku.Rychleodšroubujuvíčko

arozmažusikrémponapuchlémobličeji.Štvemě,žemámtohochlapapořádtakpodkůží.Poté,cojsemGideonovivrazilafackuautekla,naměvevstupníchdveřích

mékoleječekalybudoucísestry.Stačiljimjedenpohlednamouztrhanoutvářavpodstatěmědotřetíhopodlažívynesly.TamKiranalilatřisklenicevína,Jisoovytáhlakosmeticképřípravkyaoběmi

nedalypokoj,dokudjsemjimtonevyklopila.Jisooprohlásila,žemluveníjedobréproduši.Amožnážejo.Teďužsecítímlíp,nežkdyžjsemhopředtímspatřilanavečírku.„Kdybysesmuselavrátitzpátky,udělalabystoznovu?“zeptáseJisoo.ZhlubokasenadechnuasnažímsepřestatkvůliGideonuRoyaloviplakat.„Tymáštedanervy.“„Štěstípřejepřipraveným,“prohlásí.Sevřurucevpěst.„Jsousnadmojecityprotebenějakáhra?Toseztebestal

takovýzvrácenýubožák,coujíždínatom,žejemimizerně?“Zvedneruku,jakobymichtělshrnoutvlasyzobličeje,aleustoupímzjeho

dosahu.Rukamuzůstanevisetvevzduchu,nežjinecháklesnout.„Ne.Nikdyjsemnatomneujížděl.Kdykolijsibylasmutná,byljsemtakysmutnej.Kdykolijsibrečela,brečeljsemtaky.Došlotodobodu,kdyužjsemtubolestnezvládal,takjsemseuzavřel.Stejnějakoty.“„Nedělejzesebeoběť,Gideone.Omětunikdynešlo.Protebebylyvždycky

nejdůležitějšítvojevlastnícity.VyRoyalovévěříte,ževašebolestaztráta

atraumajsoumnohemdůležitějšínežcitydruhých.Jakobynikdonechápal,jakétojebýtvámi.“Znechucenězavřuoči.„Kdybysesaspoňnachvilkupřestaldomnívat,žesesvěttočíjenomkolemtebe,možnábysesnechoval,jaksechováš.“„Myslímnatebekaždouminutukaždéhodne.Každouminutukaždýho

zatracenýhodne.Comusímudělat,abysmiodpustila?“„Nic.“Všechno.„Užtěnechci.Ano,pořádsezlobím.Ano,pořádmětobolí.

Aleužstebouznovubýtnechci.Nejsemtanaivníholka,kterásedotebepředtřemiletyzamilovala.Nečekejnani,protožesenevrátí.“Potřesehlavou.„Ne.Nikdyneodešla.Pořádtuje.Tehdyjsemtěopustil.Vím

to.Způsobiljsemnámoběmajentrápení,alestímjekonec.Užneuteču.Užneodejdu.“„Alepořádmiubližuješ,“prohlásímnaštvaně.„Takpročjsisempřišla?“„Vždyckyjsemtomělavplánu,Gide.Topřecevíš.Mluvilijsmeotom,že

tahleškolajevestátětanejlepší,kdesedástudovatdivadelníafilmovátvorba.Nedovolím,abymitakovámaličkostjakobývalýpřítelstálavcestězamýmisny.“Přikývne.„Takdobrá.Uvidímese.“Strčísirucedokapesaotočísekodchodu.„Tojevšechno?“podivímse.„Donutiljsimojebudoucíspolubydlící,abymě

vykoplyzdomu,ateďmětunechášstátnachodníku?“„Rozhodljsemseprostrategickýústup.Navícjsemmyslel,žeměnenávidíš?“

Zveselamizamává.„Uvidímese,Divoženko.“Mojepřezdívkanajehojazykunaplnímojepitomésrdcetouhou.Dlaněmě

pálí,anebolestí,aleprotožebychhonejradšiudeřilaznovuaznovuaznovu.„Strašněmocbychchtělaříct,žebychhoodmítla,alenejspíšbychto

nedokázala.Podívej,cojsemudělaladneska.Odešlajsemsním.Dovolilajsem,abysemidostalpodkůži.“Lehnusinapostel.„No.Všichniznámenějakéhokluka,kvůlikterémuzesebedělámeblázny,“

poznamenáKira.Jisoosouhlasněpřikývne.„Běhemjarníhosemestruvprvákujsemsestrašně

zamilovaladojednohoklukazhodinliteratury.Měldlouhévlasyatynejzelenějšíoči.Zjistilajsem,žehrajevkapele.PřemluvilajsemKiru,abysemnouzajeladocentra,kdezkoušelvestudiu,aledovnitřjsemnešla.Místotohojsemzůstalasedětvautěajakúchylnýslídilsihofotilanamobil.“„Jájsemsekvůlijednomuklukovi,cosemimoclíbil,přidalaseSigmami

douniverzitníhofotbalovéhotýmu,atosportnenávidím,“přidáseKira.„Užsecítímmnohemlíp,“prozradímjim.„Bylynatebenastřednítyholkyvážnětakzlé?“zeptáseKiraaposadíse

vedleměnapostel.„Některéano.Párjichopravduhodněžárlilo.Strkalymidoskříňkyodpadky.

Ajiné,kteréGideonovipodlézaly,toponichuklízely.Najítsiskutečnépřátelebylotěžké,protožejsemnevěděla,kdoměnenávidíakdoměmárád.Alenatomnezáleželo,protožejsemmělajeho.Anějakoudobujsmebyliopravdušťastní.“Jisoosipřestanekrémovatobličej.„Takkdysevámtorozpadlo?“„Kdyžmuumřelamáma.“

MINULOSTZadívámsedoGideonovyzadumanétváře.Uždesetminutjenzírázokna.Několikrátjsemhooslovila,alepakjsemtovzdala.Takhlejenatomužněkoliktýdnů.Sheamiporadila,abychnanějnetlačila.Klucineradimluvíosvýchcitech.Odložímlžícivedlemiskysnapůlsnědenouzmrzlinouazvednumobil.

Kdejsi?napíšuSheae.Shea:Kdemyslíš?Vbrlohučarodějnice.Mámepárty.Děsnášvanda.Textovkudoplníemotikonemsočimavslouppropřípad,žebychnepochytila

sarkasmus,kterýodkapávázkaždéhojejíhoslova.Savanna:Gidjezasmimo.Shea:Anisenesnaž.Jestlititobudechtítříct,řeknetito.Netlačnaněj,jinaktiuteče.Hlavněklid,Sav.Savanna:Jsemklidná!!!Shea:Neházejpomně!!!Jestlisetimojeradynelíbí,neřiďsejimi.JetuReed.Bože,jakjátyhleRoyalynesnáším.Všichnimutupodlízají.Štvemě,žesjednímznichchodíš.Stačí,žemusímtrávitčasstouježibabou.Ušklíbnuse.SheajenejspíšjedináholkazAstorParku,kterásenezamilovala

anidojednohozbratrůRoyalových.„Cojetakvtipnýho?“Vzhlédnuaspatřím,žeměGideonpozoruje.Otočímkněmudisplejmobilu,

abyviděl,žesipíšuseSheaou.„MojesestrajeuJordan.Říká,žejetamitvůjbrácha.Chcešjít?“„Aty?“Poklepemizestranynamisku.„Nebochcešdojísttuzmrzlinu?“Toposlední,počemtoužím,jejítkJordandomů.Aleusmějuse,protože

Sheatvrdí,žesenechávámvláčetGideonem.Docelajichápu.Jetočtvrťák.Jájsempouhádruhačka.Chodímsnímdvaměsíce,apořádtomunemůžuuvěřit.

Bokmámplnýmodřin,protožesedonějpořádštípu.„Beru,cokolichcešty.“Maličkoztuhne,jakobychhosnadzklamala,alepaknasadítensvůjnádherný

úsměv,takžejsemsitomožnájenpředstavovala.Zalovívkapseavytáhnepaklíkbankovek.„TakzajdemekeCarringtonovým.“Podámirukuakývnemi,abychšlakedveřímjakoprvní.Popadnukabelku

audělámkrok.Dodámsivšakkurážazastavímse.„Coje?“zeptáse.„Mášještěhlad?Mysleljsem,žeužmášdost.“„Otázkouspíšje,jestlimášdostty.“Nejsemnatolikodvážná,abychsemu

dokázalazadívatdoočí,aleaspoňzesebetaslovadostanu.Koutkemokazahlédnu,jaksedívánasvůjnedotčenýdezert.„Jo.Měljsem

velkouvečeři.“Srazímisebevědomí,žeměšpatněpochopil,aznovusevydámkvýchodu.

Nebotoudělalschválně?Snažilsejenvyhnoutodpovědi,nebosiopravdumyslí,žejsemmluvilaoroztečenézmrzlině?Jemezinámipropast.Bezohledunato,jakblízkosifyzickyjsme,vždyckyje

mezinámimezera,kterounetuším,jakpřekonat.Nebomožnásejipřekonatbojímzestrachu,žeměodmítne.Prohrábnusi

vlasyakonečkysipřehodímpřesrameno.Copakjejichúpravounetrávímkaždéránoněkolikhodinprávěkvůlitomuhle?PokudbyGideonviděl,jakdoopravdyvypadám–sezacuchanýmivlasy,bezmake-upuaemočněstrádající–hodněrychlebyvzalnohynaramena.„Moctitodneskasluší,“poznamená,kdyžvyjdemezedveří.„Děkuju.“Zasmějese.„Jsitakformální.Copakjsmevespolečenskémklubu?“Obejme

měkolemramen.„Acobychnatomělaříct?Jávím?“„Pročne?“Skloníseazaboříminosdovlasů.Podzimnívzduchjechladný,

avšakzpočasíměnemrazí.„Bylabytopravda.“Víčkasemizavřou.Potlačitsvounejistotuzatyhleokamžikystojí.„Ahoj,Gideone!“Vzduchprořízneječivýhlas.Patřívelmikrásnéblondýnce,

kterájemimatněpovědomá.Myslím,žejevečtvrťáku.Zápěstíjízdobítřizlaténáramky,kterécinkají,kdyžnámzamává.Tedakdyž

zamáváGideonovi.„Ahoj,Rhiannon,“pozdravíjiGideon.„UJordanjevečírek.Mělbystampřijít.“Topmábezramínekavisíjínebezpečněnízkonaprsou.Závistivějízírám

nahrudník.

„Právějsmetammělinamířeno,“prozradíaněžněměpobídne.Nedošlomi,žejsemsezastavila.RhiannonměsjedepohledemazasobrátípozornostnaGideona.„Ažtěmalý

dětiomrzí,přijďzamnou.“SGideonemsicenedokážumluvitotevřeně,alezatukrátkoudobu,cojsme

spolu,jsemsenaučila,žesemusímostatnímholkámpostavit,jinakbudoupředstírat,ženeexistuju.Azjistilajsem,žeGideonatímhodněbavím.Protosenaniusmějuaprohlásím:„Kdybyotebemělzájem,nestálbyteď

vedlemě.“Rhiannonsezamračí.„Aleprosímtě,holčičko.Jesteboujenomproto,že

uděláš,cokolibudechtít.Myostatníalemámeúroveň.“„Opravdu?“podivímse.„Protožejsituprávěžadonilaodrobečkyjeho

pozornosti.Jemitělíto.Mělabysdotíratspíšnanezadanékluky.Možnátitopříštěivyjde.“PopadnuGideonazarukuaodveduhokjehoRangeRoveru.„Tysenezdáš,Savanno,“zašeptá,kdyžmiotevředveře.Tvářemihoří,alejemihezky.Gideonovizazvonítelefon,právěkdyžse

posadímnasedadlo.„Tojemáma,“prozradímiazvedneukazovák,abyminaznačil,aťchvíli

počkám.Potomjímobilzvedne.„Ano?Atodomanenínikdojiný?“Poslouchá.„Můžusestavit.JesemnouSavanna.Zachvílitamjsme.“Nedočkavěpřikývnu.JeštěnikdyjsemuGideonanebylaamocrádabych

jejichdůmviděla.„Aha?Ne,asine.“Ušklíbnese.„Dobře.Odvezujidomůapřijedu.“Očekávánísezměnívezklamání,alezakryjutoustaranýmúsměvem.„Je

všechnovpořádku?“zeptámse,kdyžzavěsí.„Jo.“Mocpřesvědčeněnezní.Cestoudomůzaszadumaněmlčí.Znovusemezi

námiobjevítapropast.Propleturucevklíně.„Tvojímáměseasimocnelíbím,co?“„Pročtoříkáš?“Nepopřelto.„Něcojínamněvadí?Doslechlaseomněněco?“Gideonmávnerukou.„Onicnejde.Nedělejsistarosti.“„Alejestli–“„Savanno,“přerušímě.„Onicnejde.“Kousnusedortuavyhlédnuzokénka.„Promiň.“Gideonsipovzdechne.„Opravduonicnejde.Jemifuk,jestlisejí

líbíš.Mávposlednídobědoststarostí.“Jevšakcelýztuhlý,cožpůsobíjakoodmítnutí.„Dobře.“Vezmemězaruku.„Promiň,Savanno.Bertotakhle.Aspoňsedneska

neuvidíšsJordan.“„Jasně.“Ujedemedalšíkilometrapůlapakzabočí,jenžešpatnýmsměrem.Poklepu

munaruku.„Hm,minuljsimojiodbočku.“„Jávím.“„Kamtojedeme?“„Kemně.Mrknunamámuapaksemůžemeuměvpokojipodívatnafilm.

Comyslíš?“„Skvělý.“Vbřišesemirozlijepříjemnýpocit.Nejradšibychsipřitisklaobě

rucenahruď,aletomunutkáníodolám.Narovnámseauhladímsivlasy.Kéžbychsseboumělapřenosnoužehličkunavlasy.Rovnévlasymidodávajísebevědomí.„Vypadášdobře,“ujistíměGideon.Dobře?Chcivypadatúžasně.PokudtedyMariaRoyalovámáúžasnývzhled

ráda.Jinakbychmělavypadatjendobře.„Díky.“Pustímojiruku,abymohlstisknouttlačítko,abránasepomaluotevře.Auto

vyjedepomatněozářenépříjezdovécestě.Najednéstraněsevineřadajinanů.Royalovéjsoubohatí.Tedainámsevededobře,alenaRoyalynemáme.Létámeobchodnítřídou.Royalovéaninepoužívajíkomerčníaerolinky–majísvojevlastníletadlo.Jejichautamajílogospolečnostijejichotcevyšitédokoženýchsedačekvyrobenýchnazakázku.Gideonnosíhodinky,kteréstojístejnětolik,cojehoauto.Častosiříkám,žekromějejichvzhledujetoprávějejichbohatství,coknim

holkypřitahujejakvčelynamed.Jejichdůmjeobrovský.Klidněbyvněmmohlybydlethnedtřirodiny.

Nadruhoustranumáčtyřibratry.Možnátolikmístapotřebují.Zastavíroverupatyhlavníhoschodiště.CestoukdomuGideonzpomalí.

Zaváhá,jakobyuvažoval,jestlineděláchybu,alepakdveřeotevře.Podlahajezleštěnéhomramoru,zakulatýmstolkemsčerstvýmikvětinamise

zvedáširokéschodiště.„Mami?“zvolá.Zlevanásupoutajírychlékroky.ObjevíseGideonůvbratrReed.Připohledu

nanássezastaví.

„Cotuděláona?“vyhrkne.SchovámsezaGideona.„Cotudělášty?“opáčímuGideon.„Mysleljsem,žejsiuJordan.“„Mámavolala,takjsempřijel.“Reedsenamězamračí.„Cotuděláona?“

zopakuje.Gideonsenanějzamračízrovnatak.„Přivezljsemji.“„Tadybýtnemůže.“Reedpomněněcohodí.Instinktivnětochytnu.Jsoutoklíčky.„Jeďdomů,Savanno,“vyštěkne.„Vezmisimůjrover.Avypadni.“Zůstanunanějzíratspusoudokořán.„Ale–“Gideonmivytrhneklíčkyzruky.Navteřinuměnapadne,žejezReedova

chovánívšokustejnějakojá,jenžesemýlím.VyměníReedovyklíčkyzasvoje.„Vemsimojeauto.Zítrasihoveškolevyzvednu.“Zůstanunanějzírat.„Gideone…“GideonsisReedemvyměnírychlýpohled.Potomměpobídnezpátky

kedveřím.Nežsenaděju,stojímpředdomemazírámnadveře.Gideonměnebránil.

Neřekl,aťzůstanu.Nepovědělsvémubratrovi,žepřestřelil,kdyžmipřikázal,abychvypadla.Místotohomidalklíčkyodsvéhoautaavystrčilmězedveří.Chvílinaněnevěřícnězírám,nežkonečněnastoupímdoGideonovaroveru

aodjedupryč.

6.kapitolaGIDEON

MINULOST„Promiň,“omluvíseReed,hnedjakzaSavannouzavřudveře.„Coseděje?“zeptámsenervózně.Podneškubudumítštěstí,jestlisemnou

Savvůbecještěněkdypromluví,natožabydovolila,abychsejedinýmprstemdotkltohojejíhodokonalýhotěla.„Máma.Cojinýho?Dvojčatajsemzjejíhodosahudostal,aleEastonsevrátil

domů.“„Doprdele.“Nicjinéhojsemalenečekal,kdyžjsemmámětentelefonzvedl.

„Kdejsou?“„Umámyvložnici.Vdomácímkiněsinašladvojčata,aleEastonoviseji

podařiloodlákatnahoru.Můžusijivzítnastarosti,jestlichcešzajítprodvojčata,“nabídne.„Zvládnuto.“Pobídnuhosměremknašemukřídlu,kdepředpokládám,že

jsoudvojčata.Našimladšíbráchovétohlenepotřebují.Sakra,nikdoznástonepotřebuje,alesReedemjsmenejstarší.Musímeostatníchránit,kdyžnanásnášfotrzapomněl.Kdyžužjeřečonepřítomnémrodiči,zeptámse:„Volaljsitátovi?“„Jasně.ZvedltostrejdaSteveařekl,žetátajena‚schůzce‘,“odpovíReed

aposledníslovodoprovodípomyslnýmiuvozovkami.„Chápu.“Jinýmislovytátaprávěšukánějakouštětku,takženemůže

ktelefonu.Schodyberupodvou.MožnátotustihnuvyřešitdopůlhodinyapakzajedukSav.Podívámeseunínafilm.Nebojiněkamvytáhnu.Vím,žečímmíňčasuuplyne,tímvětšíšancibudumít,žemiodpustí.Sotvavyběhnuposchodech,zmocnísemězlápředtucha.Aždohalyjeslyšet

máminpláč.Zastavímsepředdvojitýmidveřmiazhlubokasenadechnu,nežvejdudovnitř.Mámakemněsedízádynapohovcepředfrancouzskýmidveřmi.Oknajsoudokořánauvnitřmrzne.Rychlýmpohledemsivšimnudvouprázdnýchláhvíodvínanakomodě.Přejdupřespokoj.Eastonsedínapodlazeujejíchnohou.Dalšíláhevmámezinohama,alealkoholmistarostinedělá.Jeneobvyklenehybný.Nejspíšjezhulený.„Gideone,zlatíčko,“vykřiknemáma.Zvednekemněpoloprázdnousklenici

vína.„Tyspřišel.“„Přišeljsem,“ujistímjiasklenicijívezmu,nežjejíobsahrozlijebratrovi

naskloněnouhlavu.„Nezavírejdveře,“zakážemi,kdyžodhrnuzávěsy,abychsedostalkeklikám.

„Jetuzatuchlývzduch.“„Takhlenastydneš,“opáčímadveřestejnězavřu.„SEastonemjsmesivychutnávalizvukyoceánu,“postěžujesi.„Jetotak

uklidňující,že?“Nevím,kohoseptá,aleEastonjemimonato,abyjíodpověděl.Zvednumu

braduadobřesenanějzadívám.Zorničkymájakdvačtvrťáky.„Pustímtihudbu.“Zvednuovladačanavolímuklidňujícímelodie.„Chcislyšetoceán,“postěžujesi.„Tenskutečný.Nenějakéumělézvuky.

Nechcitunicumělého.“Nevšímámsijí.VrátímsekegaučiadřepnusikEastonovi.„Nenítinic?“Zvrátíkemněhlavuaomámeněsenaměkrátceusměje.„Čau,brácho.“Srdcesemisevře.Takhletobýtnemá.„Dejmichvilkuadostanutěodtud.“Jehoskelnéočitohomocnepochytí.„Mami,Eastonmusíjít,“povímjí.„Alejánechcibýtsama.“Hubenýmiprstyměchytnezazápěstí.Mohlbychse

jísnadnovytrhnout,alestarostojejíchatrnézdravíměsvírásilnějinežjakýkoliprovaz.Zaposledníchněkolikměsícůsejejístavzhoršil.Vícpije,polykávícprášků.

Atátajemezitímpryč,dělákdovícoapéčiomámunechávánanás.Opatrněsejívyvléknu.„Jávím.Zůstanutustebou.“TakžedneskaseužseSavneuvidím.„Zůstanemetuvšichni.Ty,jáabroučekEaston.“PoložírukunaEastonovu

hlavu.Tenseboumaličkoškubne.„Mádomácíúkoly.“Máměnaškolehodnězáležíanesnáší,kdyžji

zanedbáváme.Nebotoaspoňnesnášela,dokudsenezačalaztrácetvesvémvlastnímsvětě.NajejíodpověďnečekámavytáhnuEastonananohy.Nabralsvalyanenítaksnadnésnímmanipulovatjakopředrokem.„Jdeme,bráško.“Jehotichédíkysemísísmáminýminámitkami.Jednujehopažisipřehodím

přesramenaaodtáhnuhodojehopokoje.Mátubordel.Napodlazeseválíoblečeníaknihy.Miniledničkumáotevřenouatelevizeřve.„Kurva,tojehlasitý.“Jednourukousizacpeucho.Posadímhonaposteladojdukbedně,abychjiručněvypnul.Netuším,kde

bychtunašelovladač.PotomzujuEastonovibotyasvlečuho.Jetakmimo,že

mianinevzdoruje.Díkybohuzamalámilosrdenství.Přikryjuhoavyjduzložnice.Nabalkoně,kterýoddělujepokojenásbratrůodložnicrodičů,sezastavím

ashlédnu.Nejradšibychodtudvypadl.Mohlbychvzítklíčkyautéctodtud.Zajetnaopačnýkoneczemě,ztratitsevlesíchnebovhorách.Hlavněabychtammohlshoditzramenzodpovědnostzatuhlerodinu,kterámětížíjaktunacihel.Jenžetonejde.Nemůžutusvojebratrynechat.Vduchusivrazímfacku.ConejdřívmáměaEastonoviseženupomoc.Musí

existovatnějakýdoktor,kterémubychzaplatil,abyzanimijezdildomůaléčiljeztoho,zčehopotřebujívyléčit.Pravděpodobnězdepresí.Kdyžsevrátímdomáminyložnice,pořádsedínagaučiazíránazatažené

závěsy.„Cokdybysestrochuvyspala?“navrhnují,ztlumímosvětleníapřipojímse

kní.„Beztvéhootceneusnu.“„Aleurčitěusneš.“Něžněsijizvednudonáručeaodnesujidopostele.„Ozvalse?Tvůjotec?“zeptáse.„Ne,mami.“„Prosím,neopouštějmě,“žadoní.„Nemůžubýtdneskasama.“Potváříchjí

stékajíslzy.Nepříjemnýpocitvmémbřišezesílí.Snažímsevymyslet,coříct,abypřestalaplakat.„Milujetě.Jenhodně

pracuje,protožeseonáschcepostarat.“„Prácejedůležitějšínežjá?Nežjehorodina?“„Tone.“Aprotoženetuším,coříct,dálpláčeastěžujesi.Přitáhnusikposteli

křesloavylovímmobil.Zatímcodálnaříká,napíšuSavtextovku:Promiňtendnešek.Rodinnýzáležitosti.Uvidímeseráno.Cozítravečerněcopodniknout?Nepřekvapímě,ženeodpoví.Složímhlavudodlaníačekám,nežmámausne.

Vzhledemktomu,jakjeopilá,jítonepotrvámocdlouho.Konečně,někdymezidruhouatřetí,setklivénaříkánízměnívtichéchrápání.Odplazímsedosvéhopokojeausnu.Oněkolikhodinpozdějiměprobudízvoněnímobilu.Bezpečnostníaplikace

měupozorní,žejeněkdoudveří.Ospalesiprogramotevřu.Předníkameramiprozradí,žezadveřmipostávámanželkaméhostrýčkaStevea.Přehodímsipažipřeshlavu.Paráda.Přesnětoteďpotřebuju.Dalšírozčílenouženskou.Přinutímsevstát.Mámnasobětrikoadžínyzevčera.Potřebujuse

osprchovataoholit,alenejdřívbychmělzjistit,coDinaO’Halloranováchce.„Dobréráno,“pozdravímji,kdyžotevřudveře.

Dinaproklouznekolemměvoblakuvůněčerstvýchkvětin.Blonďatévlasyzanívlajíjakhedvábnáopona.Jemidocelajasné,pročsijiStevevzal.Jepřekrásnájakojakákolijinámodelka,aleněcoměnanízneklidňuje,přestožeseknámklukůmchovalavždyckymile.Mámajialenemáráda.Možnájsemsejínechalovlivnit.„DneskaránosemiozvalSteveařeklmi,žemuvčeravečertvojematka

několikrátvolala.Požádalmě,abychtosempřišlazkontrolovat.“Okamžitěztuhnu.ProblémyRoyalůbyměliřešitsamiRoyalovéanikdojiný.

„Všechnojevpořádku.“Dinapotřesehlavou.„Předemnounemusíšnicpředstírat.Jsmevpodstatě

jednarodina.“Poplácáměpotvářiazaplujehloubějidodomu.Zabouchnudveřearozběhnusezaní.Nechci,abyvidělamámu,takžeDina

musízůstatvpřízemí.„Hm,chceteněcokjídlunebopití?“„Ale,zlato,obsloužímsesama.Vlastněcokdybychvámchlapcůmpřipravila

snídani?Kdybudouvzhůru?“Zakručímivžaludku.Promnusibřichoavzhlédnukeschodišti.„Reed

zachvílivstane.Ostatníasizahodinu.“„Taknejprvenakrmímetebeatvéhobratra.“Vydásekekuchyniajáji

poslušněnásleduju.„Potřebujetepomoct?“nabídnuse.„Vůbecne.Posaďse.“Poplácájednuzbarovýchstoliček.Potomzledničky

vytáhnevejceamásloazeskříňkyusporákuhrnceapánve.„Steveatvůjotecmělinejspíšrušnounoc.“„Otomnicnevím.“Pobaveněsenaměohlédne.„Nemusíšsvéhootcekrýt,můjmilý.Vímmoc

dobře,jaktochodí.Stevesevždyckyohlíželpojiných.“Zrudnu.Netuším,conatoříct,aleDinaužpokračuje:„Vašímatkyjemiale

líto.Mátolikzodpovědnosti,anikdojínepomůže.Protojsempřišla.Zjistit,jestlibychjímohlatrochuulehčit.“Dinapobíhápokuchyni,připravujetěstonalívance,smažíslaninuaohřívá

sirup.Zachvíliseužpředemnouobjevíkopecjídla.Trochuměpřekvapuje,ževůbecumívařit–vždyckynaměpůsobilajakorozmazlenáprinceznička.Jenžepaksivzpomenu,žeDinapocházízchudýchpoměrů.Vdalasezabohatéhomuže,takženežpoznalastrejduStevea,muselavědět,jakseosebepostarat.„Děkuju,paní.“Pocuchámivlasy,jakobychbylmalýkluk.„Neříkejmipaní.Připadámsi

stará.JsemDý.“

„Dobře,“souhlasímmezisoustyjídla.Nebudusehádatsženou,kterámiprávěpřipravilasnídani.„Tylívancejsouskvělý,Dý.“„Dobře.Torádaslyším.Jespodivem,koliktohodokážešspořádat,apřestosi

udržíštakdokonalétělo.“Kdyžměmíjí,přejedemiprstyporameni.Nenímitopříjemné,alenictím

nemyslí,protomlčím.Přecesinebudustěžovatnajedennevinnýdotek.Navícmámdůležitějšívěcinastarosti,jakotřebapřemluvitSav,abymiodpustila.Povzdechnusi,nežsidokrkunacpudalšíkuslívance.„Comášdneskavplánu?“„Omluvitse,“vyhrknuaokamžitětohozalituju.„Ach,copak?Problémysdívkou?VypovídejseDý.“Opřeseoběmalokty

olinkuanaklonísekemně.Tímsejírozevřevýstřihajádonějvpohoděvidím.Odvrátímzrakazadívámsedodálkyzani.„Onicnejde.“„Zlatíčko,vzdycháš,jakobysnaramenouvláčelvšechnutíhusvěta.Jsem

mladážena,ještěnedávnojsembylanezadaná.Vsadímse,žetimůžupomoctzjakékolišlamastiky,dokterésesdostal.“Nežebychsámtušil,comámdělat.„Asijsemnaštvalsvojipřítelkyni,“

přiznám.Dinanakloníhlavu.„Jak?“„Pozvaljsemjisem,ale…“Odmlčímse.Nechcinikomupřiznávat,vjakým

blázincitužijeme,aniSteveověmanželce.„Včeravečerjsempotřebovalpomoctbratrovi,takjsemjiposlaldomů.“Poklepesištíhlýmprstemnarty.„Dívkymajírádyvelkolepágesta.Zvouse

dneskaještědívkynaplesvevelkémstylu?“„Jo,toasijo.“Někteříklucizacházejíspozvánkaminaplesdoextrémů,

organizujítoskorojakbojovky.DeckerHenryprojelulicínakoniavelkoucedulispozvánkoumělpřipevněnouzasebou.Jehoholcesetopodlevšehomoclíbilo.Takmoc,žemudalasvojepanenstvíještěpředplesem.„Takudělejněcopodobného.Něcovelkéhoaohromného.Určitěsejítobude

moclíbit.“Velkéhoaohromného,jo?Nechcijetnakoni,alemohlbychprovéstněco

vpodobnémstylu.Strčímsidopusydalšísoustojídlaaseskočímzestoličky.„Díkyzasnídani.“KdyžodedveříuslyšímReedovykroky,křiknunaněj,aťjdedál.„Dinanámuvařila.Lívance.Slaninu.Celouhromadu.“Očisemurozzáří.„Fakt?Mámděsnejhlad.“Najednousezarazí,protože

kuchynějemáminadoména.

„Užjsemjedl,“ujistímho.„Paráda.“Súlevouseposadí.„MohlbyshoditEastonaadvojčatadoškoly?Savmámojeauto,takpojedu

Eastovoudodávkou.“„Jasně.“NechámReeda,abysepořádněnacpal,avyběhnudopatra,abychsepřipravil.„Gideone!“OtočímseazasebounajduDinu.„Hm,no,coseděje?“Obtočíkolemměpažeaobejmemě.Rozpačitějipoplácámpozádech

asnažímsezabránittomu,abysemijejíprsapřimáčklanahruď.„Zacotobylo?“„Vypadaljsi,žepotřebuješobejmoutapolíbit.“Líbneměnatvář.„Jejda.Máš

turtěnku.“Přejedemiprstempotváři.„Užjetodobré.“Odolámnutkánísipromnoutobličej,alenechcipůsobitjakhulvát.„Ještě

jednoudíkyzasnídani.“„Nenívůbeczač.Můžusetuobčasstavitavypomoct.“Vyběhnuposchodech.Zachvílijsemužumytý,oblečenýapřipravený

vyrazit.Jakoprvnísezastavímvnejbližšímkvětinářství.„Kolikrůžítumáte?“zeptámseprodavačky.„Vobchodě?“Vytáhnupeněženkuahodímnapultněkolikbankovek.„Vcelýmobchodě,“

potvrdímjí.Ukážese,žekvětinářkamánaskladěpřesdvěstěrůží.Ohodinupozdějimámvykoupenétřidalšíobchody.Řeklosevelkégesto.

7.kapitolaGIDEON

SOUČASNOST„Mělbysjíkoupitkytky.Tytátavždyckykupujemámě,kdyžjinasere.“Zatáhnuzaposilovacígumu.„Toužjsemzkoušel.Vykoupiljsemcelý

květinářství.“Ahnedčtyři.Calsezastavíuprostředpohybu.„Celýkvětinářství?“„Růže,“vysvětlím.„Vykoupiljsemvšechnyrůževečtyřechrůzných

květinářstvích.“„Sakra.Koliktostálo?“Občaszapomínám,žemojipřátelénemajítušení,kolikpenězmám.

Navysokéjesuper,žesevkampusuúplněztratíte.Navašíminulostituvůbecnezáleží.Nezáležínavašichstředoškolskýchvyznamenáníchaniskandálech.Záležítujenapouzenavás.Snažímsemocneupozorňovatnato,žejsemRoyal.Jediné,coprozrazuje,žemámprachy,jemůjRangeRover,alenaStátnínejsemjediný,kdojezdívdrahýkáře.Naparkovištitunajdetemercedesy,bavorákyapárděcekzČínytujezdílamby.„Dost,“odpovímCalovi.„Askoupiljsemje,protožejsemsevykašlalnanaše

rande,takžepochybuju,žebytoznovuzabralo.“„Copřesnějsiprovedltentokrát?“KdybychCalovivypovědělvšechnyhříchysvojíminulosti,vpodstatěbych

šelsámprotisobě,protožejsemsesempřišelpředminulostíukrýt.Jenžejetodobrýkámošajámunechcilhát.Užtakjsemsvýmpřátelůmvždyckylhalažmoc.„Podvedljsemji,“vyhrknuapustímposilovacígumy.Narazídoobloženézdi.Calvykulíočipřekvapením.„Cožejsiudělal?“Jehošokmitaknějakuděláradost.Jakjsemřekl,natom,kýmjstebyli,už

poodchoduzestřednínemusívůbeczáležet.Ajájsemsezatraceněsnažilnezůstattímpitomcem,kterýsechytilDinědopasti.„Tojedlouhýpříběh,aleano,udělaljsemto.AkdyžtoSavzjistila,rozešli

jsmese.Odtédobyjsmesepředháněli,kdotomudruhýmuublížívíc.“Popadnuručníkahodímhopokamarádovi,kterýpořádvypadádocelaotřeseně.„Tomipřipadájakodostnešťastnýnápadnahru.“

„Tennejhorší,“souhlasím.„Ponástupunavysokoujsempřestalhrát.“JenžeSavne.Doslechljsemse,žesevyspalasEastonem.Anisekvůlitomunedokážunaštvat.Pokudktomudošlo,nestalosetoproto,

žebyjimnasoběvzájemnězáleželo.Jenchtělizpůsobitbolest,alemyslím,žejejichnáslednýpocitvinyasebenenávistibylhoršínežcokoli,cojsemcítil,kdyžjsemseotomdozvěděl.Nedokážusvéhobratříčkanenávidět,nepovšem,cosivytrpělsmámou.

AnedokážunenávidětaniSav,nepotom,cosivytrpělasemnou.„Asimášpravdu,“souhlasíCalahodíručníkdokoše.„Jakto?“zeptámsecestoukšatně.„Přijelasem,místoabynastoupilanakteroukolijinouuniverzituvzemi.Chce

tě,kamaráde.“Zadámkóddozámkusvojískříňky.AťseSavvymlouvánacokolinebo

namítácokoli,kdybyměskutečněnenáviděla,drželabyseodemědál.Nebosimožnájenněconalhávámajejípříchodsemznamená,žejsemjíužuprdele.Promnusiobličej.Ne.Vrazilamifacku.Holka,kterýbychbylukradenej,by

mifackunevrazila.Pořádkemněněcocítí.Teďnejspíšjenvztekabolest,aletomůžuzměnit.„Asimášpravdu.“„Takcobudešdělat?“„Tozatímnevím.“Rychleseoblečuapřesmokrévlasysinasadímčepici.„Budetomusetbýtněcovelkýho,“poradími.„Možnábysmohlnechatnapsat

naoblohu:‚Promiň,byljsemvůl.Prosím,odpusťmi,žejsembyltakblbej.‘“Odfrknusi.„Tomijiurčitěpomůžezískat.“Hodímesinaramenasvojebatohy.VenkunachodběseužJulieopíráozeď

amluvísklukemzběžeckéhotýmu,kterýzanípálísnadcelouvěčnost.Calzamnouztuhne.„Tenklukseminelíbí,“zavrčí.„Proč?Jeneškodný.KdybyseJuliilíbil,kývlabymunajedenzjeho

předchozíchdesíteknávrhů.“„Přesněprotoseminelíbí.Čmucházaníipotom,comuřekla,abyzařadil

zpátečku.Stojíažmocblízkouní.Určitějítonenípříjemný.NavícjeJulieplavkyně.Patříkplavcům.“Protáhnesekolemní.„Čau,kotě.“Juliesezaraduje:„Takužjsteskončili?“„Jo.Mášhlad?Zajdemenaoběd.“Calseobratněvmáčknemezitydva.Běžeczamračeněustoupí.„Jeteprvdeset,“namítne.„Obědjehodněširokýpojem,“vysvětlíCal.„Můžeme,Juli?“Evidentnějšíto

odnějužbýtnemůže,jenžeJuliejepodlevšehovůčiCalovýmcitůmnaprosto

slepá.Možnátobudetím,žesámCalzatímnepřišelnato,žesemunelíbí,kdyžsJuliímluvícizíkluci,právěproto,žejichceprosebe.Žepatříkplavcům?SpíšpatříkeCaluLoniganovi.„Dalabychsicappuccino.“Naklonísedoprava,abyoslovilaběžce.„Zjistímti

to.Musímsepodívatdomailu.Určitětotammám,aletakhlezhlavysitonevybavím.“Zasalutujejí.„Moječíslomáš.“Calčeká,ažbudemevenku,nežsedonípustí.„Jaktomyslel,žemášjeho

číslo?Vždyťjevběžeckýmtýmu!“„Noa?Dělášztoho,jakobysnadprodávaldrogy,“odpovíJulieaprotočí

panenky.Calsezamračí.„Tojetakymožný.“Časzakročit.Vsunusemeziněakaždéhojednoupažíobejmukolemramen.

„Caljenaštvanej,protožemáhlad.Musímetubestiinakrmit.“„Jo,mámhlad,“souhlasíastřelípomněvděčnýmpohledem.„Tojefuk.“Juliepokrčírameny.„Jo,skorojsemzapomněla.Něcoprotebe

mám.“„Tymášvposlednídoběprokaždýhoněco,“zamumláCal.Nenápadněhokopnudoholeně.Odtáhnese.„Zacotosakrabylo?“Juliesezastaví.„Cosestalo?“„Kopljsemho.“„Onměkopl!“postěžujesiCal.Julieobrátíočivsloupazasesedádokroku.„Jstejakmalýděti.“Calrychlenamítne:„Jsmeaspoňjakpuberťáci.“„Ne,typřerostlýmrně.“Strčímidorukoulistpapíru.„Cojeto?“zeptámse,alepopřečteníprvníhořádkujemitojasný.„Tohlemá

Savvplánuběhemsvéhopobytutady?“„Ano.Anesmíšnikomuříct,žetomášodemě.“Juliesisložípaženahrudi.

„Užtakmámvýčitky,protožejsemporušilaněkolikdůležitýchholčičíchpravidel.“„Kolikráttitomámříkat?Jsivplaveckémtýmu.Mášbýtvěrnánám,“

prohlásíCal.„Nevšímejsiho,“poradímjíapakjiobejmu.Calvedlemězavrčí.Rozesmějemětím.„Cojetuksmíchu?“zeptáseJulie.„Život.Životjeněkdyksmíchu.“Zatřesupapíremvesvéruce.„Atakytahle

příležitost–“

„Jakjichcešzískatzpátky?Budešjiprostěsledovatadoufat,žesiznovuuvědomí,jakjsisenzační?“„Ne,potřebujeprovéstnějakývelkolepýgesto.“Calvyhodírucedovzduchu

ajednouznichměmálempraští.„Navrhujuvzkaznaobloze.“Julienakrčínos.„Tojepodleměnaprostolaciné.Mělbysjípřinéstkvětiny.

Kupnějakouobříkyticiapadninakolena.“„Tochlapdělá,kdyžžádáoruku.Ne,kdyžseomlouvá,“namítneCal.„Můžetobýtobojí,“odsekne.„Acotyvíšovelkolepýchgestech?Udělaljsi

zasvůjživotněkdynějaké?“„Jo,požádaljsemvevelkýmstylujednuholku,abysemnoušlanaples,“

prozradíCaldotčeně.SJuliísenanějpřekvapenězadíváme.Calnenítypnatakovágesta.Jeho

představaromantikyjevrazitsvíčkudožemleodhamburgeru.„Taktohlesiposlechnu,“prohlásíJulie.„Měljsiktomunějakýzvíře?

Zorganizovaljsihledánípokladu?Neboco?“„Podstrčiljsemjídoskříňkypytlíkvišníobalovanýchvčokoláděsevzkazem:

‚Bylbychspadlejzvišně,kdybychtěnepozvalnaples.‘“Calvypadátakhrdě,žesepřinutímpolknoutsmích.Juliepotřesehlavou.„Uch.Tojedostlaciný.“Otočíse.„Tyjsipozvalněkoho

naplesvevelkýmstylu?“„Ne.“Vtřeťákujsemnaplesnešelaplesvečtvrťákubylatotálníkatastrofa.„Ne,jakožejsinepozvalSavannu,nebone,jakoževůbecne?“„Vůbecne.“„Navašíškolejsteneměliplesy?Vím,žejsichodilnasoukromou,“zeptáse

zvědavě.„Mělijsmeples.Jenjsemtamnešel.“„Nezlobísenatebetaholkaikvůlitomuhle?Protožejsijitakhleodšoupl?“

zeptáseCal.„Ne,anionanaplesnešla.PředVánocijsemhošoupldojiný.“„Jau,“sykneCal.„Zapomeň,žejsemněcořekl.“Julieměsoucitněpoplácápozádech.„Tovypadá,žejsibylfaktpořádný

zmetek.MožnámáCalprojednoupravdu.Potřebuješudělatněcoextravagantníhoavelkýho,abysjíukázal,jakmoctoholituješ.“„Onužvelkýgestozkusil,“prozradíjíCal.„Vykoupilčtyřikvětinářství.“Julievykulíoči.„Faktčtyři?“„Skoupiljsemkvětinyzečtyřkvětinářství,“vysvětlím.„Jenžesvelkýmigesty

jeproblém.Jsouprolidi,copokazíběžnývěci.Kdyžsekesvýholce–nebo

klukovi–chovášsprávně,velkýgestanepotřebuješ.NavícjakřeklCal.Užjsemtozkusil.Jenačasesoustředitsenatyběžnývěci.“„Tojepřesněco?“zeptáseJulie.„Prozačátekzačnunaslouchat.“

8.kapitolaSAVANNA

SOUČASNOST„Tadytomáš.“AdrianTrahernmivrátímobil.Druháksostroučelistíazasněnýmahnědýmaočimavypadá,žebysevíchodilpředkamerunežzani.Škoda,ženamějehovzhlednijaknepůsobí.Usmějuse.„Díky.Použijuto

jenomvnejvyššínouzi.“„Tohlejenejspíšpoprvé,codoufám,žeseněkdovnouziocitne,“zavtipkuje.ZanormálníchokolnostíbychsenaAdrianavrhlaaprosilaho,abyměnaučil

všechno,cozná.Atonemluvímofilmu.Místotohonejistěpřešlápnu.Adrianmězachrání.„Takžesevrátíšvčervnu?“„Ano.“Tentokrátseusmějuupřímně.Jetoúsměvplnýúlevy,nelaškovný,ale

aspoňjeskutečný.„Těšímse,aletakysetrochubojím.Asibuduvnouzihodněčasto.“Usmějeseještěvíc.„Budučekat.“Přidržímidveředobudovykatedrymúzickýchuměníakývnemi,abychšla

první.Jináholkabybylazevidentníhozájmuokouzlujícího,sexyklukajakoAdriancelápaf,alejásejenzmůžunaslabýúsměv.Kčertustebou,Gideone.„Budešnatáčettenfilmceléléto,neboužmášněkteréčástipřipravené?

Vybaveníjetunatovážněskvělé,takžejestlisisužněkterýscénynatočila,mohlabysisjeještěprojet.“„Pořádsiteprvepřipravujuzákladníosupříběhu,“přiznám.„Dejmivědět,kdybyspotřebovalahoditdoplacupárnápadůnebozpětnou

vazbu.Stříhánífilmunaletnífestivalmizabralocelouvěčnost,protožejsemsechytilvdigitálnípasti.“„Digitálnípasti?“podivímseazvednuruku,abychsizaclonilaočipřed

sluncem.„Jo.Díkydigitálnímtechnologiímstojífilmstejně,jestlijedlouhýpět,nebo

padesátminut.Rozdílpocítíš,ažsisedneš,abysvšechenmateriálsestříhaladotříminutovéhokraťasu.“„Dobrýtip.“„Mělbychprotebeještěpárdalších.“„Taktadyjsi.“

Gideonůvmírněnespokojenýhlasměpřimrazínamístě.Spustímrukuauprostředchodníkuspažemizaloženýminahrudispatřímsvéhoobávanéhobývalého.Vtomhlepostojisemurýsujíbicepsyajednamojezrádnáčástsezachvějevzpomínkounato,jakmětypažeobjímaly.HubenýAdrianvedleměztuhne,alezlehkasezeptá:„Tvůjkámoš?“„Ne.Anine,“odpovímkysele.Gideonpředstírá,žeměneslyšel,anapřáhneruku.„JsemSavinpřítel.Atyjsi

kdo?“Odstrčímmuruku.„Ne,totedanejsi.“Zátylekmihořístudemapředchozí

matnámyšlenkasezměnívodhodlání.„Vlastněstvojínabídkousouhlasím,“oznámímAdrianovi.„Mocrádabychsisteboutenpříběhprošla.Mámtiposlatpárobrázkůapakbysmesevčervnusešlivkampusu,ažsesemvrátím?“DruhákzatěkápohledemmezimnouaGideonem.„Jasně.Jakjsemřekl,budu

tu.Mámteďhodinuvolno,jestlichcešzajítnaoběd.“„Divoženkajdenaobědsemnou,“vložísedotohoGideon.Adrianpovytáhneobočí.„Divoženka?“Kdybychmělasklonkčervenánínebomdlobám,užbychseteďkácela

nachodník.„Jdipryč,“zamumlámtakzlověstně,jaktojenomjde.„Myslítebe,“povíGideonAdrianovi.„Totedane!“vykřiknuhlasitě,skorozavřeštímaobaklucisekemně

překvapeněotočí.„Tenkluktěobtěžuje?“zeptáseAdriantiše.„Protožemůžuzavolat

univerzitníochranku,jestlitihrozínebezpečí.“„Někomutubudehrozitnebezpečíasizadvěvteřiny,“zavrčíGideon.Skryjuobličejdodlaní.Katedrafilmovýchadivadelníchstudiíjeodshluku

budovobchodníaekonomickéfakultyvzdálenáskorokilometr.Přesvědčilajsemsamusebe,žetenhlekampusbudepronásdvadostvelký,alejsemtunanávštěvěsotvaněkolikdníaužjemijasné,žejsemsemýlila.Cožznamená,žetosGideonempotřebujuvyřešit.Chovámkněmuvíc

nevyřešenýchcitů,nežjsemsamatušila.KdyžodjelnavysokouajázůstalavBayview,byloproměsnazšíuvěřit,žejsemsepřesnějužúplněpřenesla.Jenževiděthomivšepřipomnělo.Všedobréivšeošklivé.„Hele,kámo,nevím,kdojsi,aletohleužpřeháníš,“oboříseAdrian

naGideona.„Savanno,univerzitníostrahatumůžebýtdopětiminut.“Popadnemězazápěstíapřitáhnesiměksobě.Gideonvyrazíamnějeběhemnanosekundyjasné,jaktohledopadne.Gideon

praštíAdriana.Adrianmutooplatí,jenžeGideonjesilnějšíamáčtyřimladšíbratry,skterýmiseodjakživapral.RoztomilýstudentfilmovétvorbynebudemítprotiněmusebemenšíšanciapaksinaměčtyřirokynaStátníuniverzitěbudouvšichniukazovatjakonatuholku.Ajáužtaholkabýtnechci.VyvléknuseAdrianoviavrhnuseprotiGideonovi.Přesnějakjsemčekala,

okamžitěobrátípozornostzAdriananamě.„Přestaň,“povímmutiše.„Nezničmito.“Spatřímůjvážnývýrazaváhavěpřikývne.„Dobře.“Ustoupísrukamapřed

sebou.„Nepřišeljsemdělatproblémy.Jenomtěchcipozvatnaoběd.“Napřáhnepažizamě.„JsemGideonaano,jsemSavinbývalýpřítel.Aabybylojasno,hodlámtozměnit,takžejimůžešbalit,jakbudešchtít,alemůžešsibýtjistý,žetobudetvrdýboj.“„Gideone,“zasyčím.„Co?“Předstíráčirounevinnost.„Kdysijsimiřekla,žekdyžsemipohybují

rty,znamenáto,želžu.Snažímsetiukázat,žejsemsezměnil.Odteďodeměuslyšíšjenompravdu.“Adriansizamnouodkašle.Jemijasné,cochceříct,ještěnežsekněmu

vůbecotočím.„Užmámněcodomluvenýho.“Ukáženěkamdodálky.„Mámschůzku…“

Odmlčíse,protožesinejspíšvzpomněl,žeměpozvalnaoběd.Povzdechnusi.„Díkyzavšechno,Adriane.Uvidímese.“Překlad:Nezavolám

ti,abyztohonebylještěvětšítrapas,slibuju.Adrianpřikývneavydásepryč,zprvupomalu,alepakserozběhne,jakoby

senemohldočkat,ažbudeodnásconejdál.Sotvajezdoslechu,obrátímsekeGideonovi.„Cotosakrabylo?“„Chci,abysměvyslechla.“„Vyslechlaco?“„Všechno.“„Proč?“zeptámsenarovinu,protožechcivědět,ocomujde.Cosepořád

stará?Pročminedápokoj?Pročmipořádchceubližovat?„Protožechci…“Nojasně,samozřejmějdejenomoto,cochceon.Vydámsepryč,ale

zastavímse,kdyžprohlásí:„Ne.Protožesitozasloužíš.“Můjvztekpohasne,najehomístonastoupípodezíravost.„Cosizasloužím?“Zamračíse.Svěsíramenaanajednoutenskorometrdevadesátvysokýkluk

vypadáneobvyklezranitelně.„Všechno,“odpovítiše.„Všechnupravdu,kteráseskrývázakaždoulží,kteroujsemtikdynapovídal.Tosizasloužíš.“

Srdcemiposkočí,strachemsemizpotídlaně.Všechnupravdu?Zvládnuto?Chcitovůbecvědět?Alepřesnětohlejsempřecehledala,ne?Ajestlikonečnězjistímvšechnyodpovědiavysvětlení,nebudumoctkonečněGideonahoditzahlavu?„KdysesnaposledyvidělsDinou?“vyhrknu.Smutněstisknertyanaokamžikočekávámdalšílež.„Předdvěmatýdny,“

přizná.Cítím,jakmiočimálemvypadnouzdůlků.„Tysessnívidělpředdvěma

týdny,amáštudrzostsemnoumluvit?“Končímsním.Naprostosnímkončím.„Vypadni.Užsekemněnepřibližuj.Jekonec.Odteďtěneznám.“Vrhnesepředemě.„Mohljsemtizalhat.Mohljsemzalhat,“zopakuje.„Mohl

jsemříct,žejsemDinunevidělměsíceneborok,alejakjsemtislíbil–odteďodeměuslyšíšjenompravdu,aťbudejakkolibolestivá.Upřímnostjekrutá,Sav,anejenproto,žejeobvyklebolestnějšínežlži,aleprotožezaninikdynepřijdežádnáodměna.Jakonapříkladteď.Kdybychzalhal,nechtělabysokamžitěvzítnohynaramena.Kdybychzalhal,nenaštvalabyses.“Jehoslovajsouplnápravdyabolesti,cožměnaštveještěvíc.Zatřesumu

pěstmipředobličejem.Nejradšibychmuzpůsobilaaspoňzlomekbolesti,jakoupřineslonmně.„Jsemnaštvanákvůlivšemu.Jsemnaštvaná,žejsiměpodvedl.Jsemnaštvaná,žejsilhal.Jsemnaštvaná,žesesprávěvidělsDinou.Mámtolikdůvodůbýtnaštvaná,žejesotvadokážuvšechnyvyjmenovat.“„Jávím.“„Tyvíš?Nicvícmiktomuneřekneš?“„Ne.Klidnětiřeknuúplněvšechno,aleobavíme,žebytoneospravedlnilo,

cojsemudělal.Minulostnesmažu,alepokudtochcešslyšet,taktitopovím.“Rozpřáhneruce.„Zeptejseměnacokoli.Zeptejse,pročDinapřijelapředdvěmatýdnysemdoškoly.Zeptejse,cosedělo,kdykolijsemtěmuselnečekaněopustit.Zeptejse,pročjsemtady,pročsepředtebouklidněponížím.Zeptejseměnacokoli–aleneodcházej.“„Takmitopověz.“Promluvímtaktiše,žesesotvaslyším.Taslovavycházejí

znejhlubšípropastiméhosrdce.„Povězmi,pročsisvybraljimístomě.“

9.kapitolaGIDEON

MINULOST„Zatraceně,Sav,teďzatebounemůžu.Nežebychsetivyhýbal,alemámtuněconapráci.Nemůžeštonechatbýt?“Sevřumobilvpěsti.Pročprostěnepochopí,žekdybychmělnavybranou,bylbychsní?JakobysnadtrávitčassmýmiuřvanýmianesnesitelnýmimladšímibratrybylolepšínežležetvSaviněnádherněvonícíložnicipodprůsvitýmzávěsem,kterývisínadčelemjejípostele?Jenžemámavtomzasjedeajánesmímdovolit,abydostaladosvýchspárů

Eastona.SReedemsehosnažímeztohodostat.Kdyžhonechámesamotnýho,přinutího,abyjíkoupildalšíprášky.„Promiň.Nechtělajsemtěrozzlobit.“Savanninaomluvajenaprostozbytečnáaskoromězničí.Nejradšibychze

sebevykřičelcelýseznamvšeho,cojeunásdomašpatně,avšaktomunutkáníodolám,dokudnejsouvšechnypuklinyvemnězaszalepené.„Onicnejde,“zalžu.„Jenomsichcisbráchyzahrátpárvideoher.“„Videoher.Tychcešhrátsesvýmibratryvideohry,místoabysbylsemnou.

Slyšímdobře?“Přidušeněsezasměju.„Jo,znítošíleně,alezapomněljsem,žejsemEastonovi

slíbil,žesizahrajeme.“„Mámsisnípromluvit?“zašeptázamnouDina,jenžetozastakovýtichý

šepotnení.Zakryjumikrofon,jenžejepozdě.„Kdojetam?“zeptáseSav.„Nikdo.“StřelímpoDiněnaštvanýmpohledem,abyucouvla.Dinajenobrátí

očivsloup.Savneodpoví.Ví,želžu.Vím,žetoví,apřestomlčím.To,jaksesmířila

smýmmizernýmchováním,měnevysvětlitelněnaštve.Křičnamě,zuřímtiše.Řekni,žesechovámjakkretén.Jenžetosamozřejměneudělá.„Dobře,Gideone.Zavolejmi,ažbudešmítchvilku.“„Takzatím,Sav.“„Milujutě,“proneseanevědomkymitakzabodnenůžještěhloubějidosrdce.

Přidušenějíodpovímstejnýmislovyapakzavěsím.Přitisknusiokrajtelefonukčelu,přimáčknusijehotvrdétělonaspánek,jakobysnadtentlakdokázalrozehnatbolest,kterámivhlavěpulzuje.„Dělášsprávnouvěc,“ujistíměDina.„Kdybyspřitáhltumilou,nevinnou

dívkudotohotochaosu,cítilabysezatozodpovědná,atobytijenpřitížilo.Užtakjetvébříměobrovské.“„Mnějemojetakzvanýbříměuprdele,“zamumlám.Místomezilopatkami

mězačínábolet.Nenímipříjemný,žeDinastojítakblízko,jenžetéženskéosobníprostornicneříká.Pořádkemněleze.Dinaměobejmekolemramen,prstyjívisínadmýmlevýmprsnímsvalem.

„Nejlépejiušetříšbolesti,pokudjiodtudbudešdržetconejdál.Bylobytoveliceobětavé,Gideone.Jenmálolidíbytobyloochotnoudělat.Moctězatoobdivuju.“„Tobysneměla.Připadámsiteďjakfaktvelkákupahnoje.“Zabubnujeminehtydohrudi.„Tonemusíš.Ajednohodnejívšechno

vysvětlíšajibudemrzet,žesenatebebyťjenvteřinuzlobila.“„Problémje,žeonasenezlobí.“Schovámmobildokapsy.„Všechnonaprosto

chápe,atímjetoještěhorší.“Dinamlaskneapřistoupíkemněještěblíž.„Toproto,žejemladá.Kolikjsi

říkal,žejíje?“Přešlápnuapokusímseodníodtáhnout.Potomuvažuju,kolikjítohomůžu

prozradit.KdyžjsmeseSavzačalichodit,jávůljsempředpokládal,žejejíšestnáct.Jenženení.Šestnáctjíbudeteprvezaměsíc,takžetechnickyvzatobyměkvůlinímohlizavřít,protožemivsrpnubyloosmnáct.JenžetohlejeDinaatatonevyzradí.KoneckoncůRoyalovimajímnohemvětšíašťavnatějšítajemství,kterýbysedalyvykecat.„Jejípatnáct.Vprosincijíbudešestnáct.“Dinavykulíočiapaksejínaobličejiobjevíšibalskýúsměv.„Tedy,Gideone,

netušilajsem,žemášrádzakázanéovoce.“„Tonemám.“Zamračímse.„Mysleljsem,žejestarší.“„Nojistě,“pronesezpěvavě.„Nebojse,typedofile.Mněmůžešvěřit.Mám

pusunazámek.“Přejedesidvěmaspojenýmiprstyportech.„Díky,“odpovímaznovupřešlápnu,abychmezinámivytvořiltrochuvolného

místa.Dinakemněhnedznovupřistoupí.Jejídotykyměpokaždéznejistí.

Nepřipadámitosprávné,alenevím,jakjíříct,abystímpřestala.Budechtítznátdůvod,ajážádnýkonkrétnínemám–jenpocit,žejejífyzickýkontaktby

Savanněmohlvadit.Jenžejakmámpoukázatnato,žesemiDinaotíráprsemopaži,anižbytoodeměpůsobiloneurvale?NavíctoproDinunemusínicznamenat.Snažísemipomoct.Všimljsemsi,

žejehodněkontaktnítyp,ajájinechciurazittím,žebychsechovaljakomalýkluk,kterýnesneseanipusunatvářodvpodstatěnáhradnímatky.„Naměsemůžešvždyspolehnout,Gideone,“zašeptáDinaasvýmirtyse

málemdotkneméhoucha.Vím,žetourčitěnemyslínijakpodbízivě,jenžetenmůjzvrhlejmozektotak

občasvnímá.„Díky.Takasipůjduzjistit,cobudekvečeři.“Naodpověďnečekám,rovnousivduchuvrazímfackuazamířímdokuchyně.Sandraprávěukuchyňskéhoostrůvkukrájícibule.Nasporákustojídvahrnce

avkuchynitoskvělevoní.Žaludekmizavrčí.„Cotobude?“zeptámseadojdukpracovnílince.„Pečenékuřesesýrem.“„Skvělý.Povímtobráchům.Vkolikmámepřijítdolů?“„Začtyřicetminut,“pronese.„Paráda.Jsinejlepší,Sandy.“Rychlenašihospodyniobejmuavyrazím

kedveřím.Užjsemjednounohouzaprahem,kdyžsiSandraodkašle.„Jo?“Ohlédnusepřesrameno.Zaváháapaksezeptá:„PřipojíseknámipaníDina?“„Onají?“zavtipkuju.Dinajehubenájaktyčka.Nikdyjsemjinevidělněco

strčitdopusy,pokudnepočítámvodkusesníženýmobsahemkalorií.„VposlednídoběprotuženuvařímčastějinežpropaníMarii,“postěžujesi

Sandra.„Dělámsistarosti.“Kvůličemu?Žemámamocnejí,nebožeDinajíažmoc?Jenžezeptatsenato

jejakozeptatse,kteroutyčkudynamituzapálitjakoprvní.Obojíbyzpůsobilojenzbytečnýpláč.„Jenomsesnažípomoct,“bránímDinu.Toonasempřivedladoktora

Whitlocka,kdyžjsemsezmínil,žesebojímvzítmámudonemocnice.Mámabyzuřila,kdybyseojejíchproblémechvšichnidozvěděli.„Taktakhlesetomudneskaříká?“zamumláSandra.Protoženemámtušení,cotímmyslí,nechámtobýt.Jenženahořevpatřenad

tímzačnuuvažovat.KdyžměostatnívidísDinou,myslísi,žesemezináminěcoděje?Ne,jasněžene,uklidňujuse.Taženajeskoroodesetletstaršínežjá.NavícStevejepraktickymůjstrýc,takžeDinajemojeteta.Neníproměnicvícnežmilástaršípříbuzná,kterásesnažírodiněpomoctvtěžkýchčasech.

NakonecDiněuvěřím.KdybychSavpověděl,coseunásdomaděje,chudákbyztohodostalavředy.Nejlepšíbudenechatsivšechnoprosebe.Jakmilesevšechnovyřeší,povímjíotom.Lepšížádatoodpuštěnínežosvolení,žejo?Jo.

10.kapitolaSAVANNA

MINULOST„Cosetakmračíš?“zeptáseLydiaScullyováaupravísihedvábnýšátekodHermèszatisícdolarů,kterýmsisvázalavlasy.SeSheaounáspozvala,abychompoškolepřijelyknídomů.Zatímdošlojen

nastrašněnudnédebatyomódě,aleteď,kdyžnaměvšichnizírají,užnejsemanitakunuděná,jakožemijespíšnepříjemně.„Nemračse.Zůstanoutivrásky,“varujeměGinnie.Francinevedlení

přikývne.TytřipatřídosuityJordanCarringtonové.VšichnijimříkajíPastelky.Holkysimyslí,žetojetím,ževšechnytřirádynosíoblečenívbarváchvelikonočníchvajíček,kdyžnasobězrovnanemajíuniformuAstorParku,alejetohlavnětím,žejsoucelkověmdléabezosobnosti.Samyosoběnemajížádnoubarvu.VeškerousytostsipůjčujíodJordan.„Nedošlomi,žesemračím,“odpovímrozpačitě.„No,mračíšse,“oznámímiLydia.„Jdeokluka?Bezurážky,ale

nepřekvapilobymě,kdybysmělasGideonemRoyalemproblémy.Prokohokolibytosnímbylonáročné,natožprodruhačku.“Dívásepřitomnasvojenehty,jakobyjínamojíodpovědivůbecnezáleželo,alejávím,žeumírázvědavostípočemkoli,cosetýkáGideona.Toonyvšechny.IJordan,kterásiprávězběsilepíšesjednímzesvýchtří

kluků,byzajímalo,jaksemipodařiloklofnoutjednohozbratrůRoyalových.Royalysezatímžádnézískatnepodařilo.Anijedenzestaršíchbratrůdosud

nemělvážnývztah–aždoteď.Takževšichnichtějívědět,pročprávějá.Jakobychsnadovládalatajnéumění,jaknasaditRoyaloviobojek.„Takynemůžuuvěřit,žesnímchodím,“vyhrknunaprostoupřímně.Nevím,

pročmáoměGideonzájem.Aupřímněsebojím,žeužteďhoztrácím.Protosetakymračím.Shea,kterásedínapohovcevedlemě,sezachvěje,anevečernímchladem.

Mámpředstírat,žejevšechnovmémživotědokonalé,apřiznat,žesivevztahunevěřím,jeporušenímrodinnéhokodexu.No,cosedádělat.Pravdastejněvyjdenajevo,ažsesemnourozejde.Lydiasiodfrkne.„Tomunikdonevěří.“

Pravdabolí.PohlédnunaSheauavím,žebybylaraději,kdybychdrželapusunazámek,aledocelabysemihodilapomoc.Tyhleholkymajísklukyvíczkušeností,nežkdyzískámjá,atonemluvímosexuálníchzkušenostech.Prostěvícrandí.NavícJordanjenadpozemskykrásná.Klucijívjednomkusepodstrkujítelefonníčísla.Jednoujinaulicizastavilaholka,kteráuvažovala,jestlijeJordanmodelka.Pastelkytvrdily,žeJordannajejímletnímvýletudoŠvédskaposílalkaždý

denkvětinykluk,nakteréhonarazilananádraží.NaAstorParkusidvaklucipolámalikosti,kdyžsenanipokoušelizapůsobit.Jedenznichsirozštíplzápěstípřinepodařenémtrikunaskateboardu,druhýsisvojezlomil,kdyžsepokusilnaskočitnanevytrénovanéhokoně.Vsoučasnostizesebekvůliníhnedtřiklucinajednoudělajídebily.MluvitosoběaGideonoviminenípříjemné,alejsemzoufalá,takžeotevřu

pusuavyhrknu:„Nejenženevím,pročzamnoupálí,aleaninevím,jaksihoudržet.“Lydiizasvítíoči.Vycítilaparádnídrbyajdeponich.Jordantakypřestane

psát.Sicesenaměnepodívá,alevím,žeměposlouchá.Sheasipovzdechne.„Děláteto?“zeptáseLydia.„Dotohotinicnení,“vyštěkneShea.„Noco?“podivíseLydianevinně.„Jestlimámpomoct,potřebujudetaily.“Tvářemiužúplněhoří.Nejsoutomojekamarádky.Jsoutoholky,skterými

sescházím,protoženatomtátatrváaprotožesiSheamyslí,žejetodobrépromojipověstveškole.Jetoštít,vysvětlilami.NikdonepůjdeprotiJordan,atímpádembuduvbezpečíijá.Gideonjakoštítnefunguje,protožejetokluk.Nechodídodívčíchšatenani

nazáchodynebonasoukromévečírky,kdesečlověkmusívyhýbatkopímašípům.Potřebujetebanduholek,abyvámhlídalyzáda,aačkolijenaAstorukruh

kolemJordannejlepší,neznamenáto,žesnimichciřešitsoukromévěci.„Nestěžujesi,“jejedináodpověď,najakousezmůžu.„Takžesnímšuká,“uzavřetoLydia.Tonenípravda,aleneopravímji.Stejněbyminevěřila.„Pošlimunějakousexyfotku,“navrhneFrancine.„Torinzbožňuje,kdyžmu

posílámtysvoje.“„Tojeblbost,“vyhrkneShea.„HnedjaksesTorinemrozejdete,pošlety

fotkydvacetidalšímklukůmatijerozešloudalšímdvacetiklukům,ažseztebestaneučebnicovýpříkladtoho,jakjsouholkypitomý.“

„Taktotedadík,typitomá,“zamračíseFrancine.„STorinemsenerozejdeme.Milujemese.“„NezlobsenaSheau,“ozveseJordan.Usmějesenamojisestru.Připohledu

najedvjejíchočíchseboumálemškubnu.„Nezažilanichezkého.PamatujetenatuděsnouzkušenostsDooleym?Kdybysetostalomně,takybychnikomuneposílalasvojefotky.Alenevšichnikluciholkuponíží,jakotoudělalDooley.Sheasiprostějenšpatněvybrala.“Jábychužkrvácelanapodlaze,kdybysedoměJordantakhlepustila,ale

Sheasejenusměje,jakobyjísnadJordanprávěnenasypalasůldorány.„Tomožnáne,“opáčíSheachladně,„alepročtoriskovat?“KincidentusDooleymdošlopředdvěmalety.Sheabylavprvákunavýletě.

MatthewDooleybylvečtvrťáku.Hodněspoluflirtovali.Poslalamusvojifotku,jakjenaFrancininělodi,jenžesinevšimla,žesejídoklínavylildžuszlesníhoovoce.Nabílýchplavkáchsejínanešťastnémmístěobjevilarudáskvrna.DooleynapozadífotkyvložilžralokaafotkuzveřejnilnasvémInstagramuspopiskem:„Žralocivycítívoceánujedinoukapkukrve.Dávejtesipozor.#zralocinavnada#pomstatetyirmy#nenostebilou“SheaesedalšíhopůlrokuvšichninaAstoruvysmívaliaponižovaliji.Když

taknadtímpřemýšlím,zrovnatehdysezačalascházetsJordan,atoještěpředtím,nežnámtátařekl,abychomjílezlydozadku.„Alenotak,dejtetýholcepokoj,“vyzvevšechnyJordan.Naklonísepřes

Francine,abyoslovilapřímomě.„Blbýje,žeklucihodnědajínato,covidí.Jestlisemádívatnanahýženskýtělo,pročnenatvoje?Jsipřekrásná,Savanno.Lepší,kdyžsibudepředstavovatkdovícostebounežsOliviíMunnovou,ne?“VšichniažnaSheaupřikývnou.Iměuždocelanahlodala.Jordanmojinerozhodnostvycítíazatlačínamě.„PokudGideonovinevěříš

natolik,abysmuposlalasexyfotku,takbyssnímnemělachoditaužvůbecbyssnímnemělaspát.Nakrmtubestii.“„Mápravdu,“ozveseFrancine.IdalšídvěPastelkysouhlasněpřikývnou.Sheamáužtohohlerozhovorupokrk.„Kdyžužjeřečopárech,coseksobě

nehodí,vidělijste,jaktuhleAbbyděsněpálilazaReedem?“hodídoplénašťavnatounávnadu.Žralociseponívrhnouakonečněsemluvíoněčemjinémnežomně,Gideonoviahanbatýchselfíčkách.

PozdějivautěsedoměSheapustí.„Nedělejto.Právějsisnímzačalachodit,apokudužteďcouvá,nahatýfotkybyvypadalyzoufale.NavíccokdybyjeukázalTrojkovineboněkomudalšímu?“„Tobyneudělal.“Gideonneníztěch,cobysevytahovali.Aninemluví

osvýchplaveckýchúspěšíchavšechnasvojevítězstvízlehčujejakovýsledekúsilíceléhotýmu.Sheastisknertyaprotočípanenky,jakobychpodlenínemohlaříctnic

stupidnějšího.„Jasně.Stejnějakobytiurčitěnezlomilsrdcenebotěnepodvedl.“„Nepodvádíměasmýmsrdcemnicnení,díkymoc.“Doočísejívšak

nezadívám.„Hm.Tytofaktuděláš,co?“„Ještějsemsenerozhodla.“Sheaměznáažpřílišdobře.To,žejsemtorovnounepopřela,vpodstatě

znamenáano.„Takdoufejme,žetitátazaplatíinternátníškoluveŠvýcarsku,protožepřesně

tambudešmusetpřestoupit,ažsetyfotkydostanounaveřejnost.“Křižovatkuprojedesnohounaplynu.Povzdechnusi.„Díkyzapodporu.“„Copakjsineslyšelaoněčem,čemuseříkápornozpomsty?Jetoskutečná

adosthnusnávěc.Teďjsišťastná,alehnedjaksevšechnopokazí,hodítvojifotkunainternetatambudežítnavěky.Budešžádatoprácianěkdonapersonálnímzadádovyhledávačetvojejménoaprvní,conajde,budoutvojeprsa.“„Ktomunedojde.“Řeknutovšaksvětšímsebevědomím,nežsamacítím.PovečeřimidorazítextovkaodGideona.

Gideon:Coděláš?Učímse.Zpražímpohledemučebnicichemie.Nesnášímpřírodnívědy.Ty?Gideon:Jsemsbráchama.Apak,jakobyvycítilmojinejistotu,midorazívideosnahrávkoudomácího

kinaRoyalových.Naplátněprojektoruběžínějakáhra.VidímtemenadvojčataEastona,kterýležínapodlaze.NakoncikrátkénahrávkymiReeddvěmaprstyzamává.AsisedívedleGideona.Gideon:Chcešpřijít?Ano!Zakřičímvduchu,jenžejesesvýmibratryajájimtonechcinarušovat.

Savanna:Mámdomácíúkoly:-(Gideon:Jasně.Alechybíšmi.Ovíkenduněcopodnikneme.Covytáhnoutloď?Jenomtyajá?Srdcemibušíjakosplašené.

Savanna:ANO!Naoplátkudostanuobrázekzvednutéhopalce.Bože,jakjátyjehoruce

zbožňuju.Teďužsemichvějíúplnějinéčástitěla.Gideon:Pošlimifotku.Chybímitvojehezkátvářička.Pošli mi svoji,opáčím. Je králem fotografování ostatních lidí, ale překvapímě,

protože mi pošle tmavou a zrnitou fotku svého obličeje. Jedno obočí mápovytažené, špičkou jazyka se dotýká koutku horního rtu. Bože, jsem z nějhotová.Jaknevychované,odpovímmu.Schovejtenjazykzasdopusy,nežměsnímzabiješ.Gideon:Musímsvojiholkunakrmit.Těmislovybezděkyzopakuje,comipředtímřeklaJordan.Taholkamá

pravdu.PokudGideonovinevěřím,nemělabychsnímbýt.Pospíšímsidokoupelnyasvléknusedopodprsenkyakalhotek.Nojasněže

nejsouzestejnésoupravy.Dneskamámnasoběbéžovékalhotkyabíloupodprsenkusrůžovýmipuntíky.Nacojsemtomyslela?Svlečupodprsenkuazvednufoťák.Ne.Nafotkudopasunaháještěnejsempřipravená.Chcetopostupovat

pomalýchkrůčcích.Popadnupřiléhavétílkoačistékalhotky,obojíčerné,avrátímsedokoupelny.

Vyfotímseapodívámsenavýsledek.Vzrcadleseodrážíbleskavidímvkoutěkartáčeknazuby?Tohlemuposlatnemůžu!Telefonmipípne.DalšítextovkaodGideona:Žiješ?

Chvilku,odpovím.Rychleserozhlédnu.Vpokojimámuklizenoaposteljesexymísto.Vyfotím

setam.Třiknihyodložímnastůlanafoťákunastavímčasovač.Vletímnapostel,

kleknuasvůdněsezadívámdočočky.Jakmilefoťákblýskne,doběhnukestoluazkontrolujufotku.Tonenídostsexy.Spíšvypadám,jakokdybychmělazácpu.Možnábychse

mělausmát?Přenastavímčasovačavrátímsedopostele.Tentokrátsizastrčímprst

zagumičkukalhotekavytáhnutílkotak,abybylovidětmojebřichoakyčelníkosti.Ausmějuse.Znovusezadívámnafotku.Jevpohodě,alevypadámtrochurozpačitě.Proto

sevyfotímještěněkolikrát.Párkrátibeztílka.Naněkterýchfotkáchležím.Naněkterýchjsemúplněnahá.Tynakonecvyškrtnu.Mojetěloseminelíbínatolik,abychmuposlalaakty,aleztěchdvacetinebokolikafotekjejednapřijatelná.Hlavumámmaličkouseknutou,pořádjevšakpoznat,žejsemtojá.Ramínko

tílkamipadázrameneakalhotkymámnízkonabocích.Jednupažimámzahlavou,zvedámsivlasyzkrkuadruhoumámnataženoukposteli.Zvolímměkkýfiltrastisknutlačítkoodeslání,nežsitostačímrozmyslet.

Neodpovímiihned.Srazímitosebevědomí.Posadímsenapostel.Možnájsemmělaposlatjinou

fotku.Prohlédnusije.Mělajsemvěnovatvícčasupostojiaosvětlení.Mělajsemsiobléknoutspeciálníprádélko.Bože,jsemtaknervózní!Možnájsemtonemělaposílatvůbec.Možnájsem–Telefonmizazvoní.JetoGideon.Srdcemibuší,kdyžmutozvednu.„Ano?“„Koliktizbývádomácíchúkolů?“zeptásesevřenýmhlasem.„Cože?“Poslalajsemmusexyfotku,aonseměptánadomácíúkol?Tojsem

vážnětaktrapná?Bylatafotkahodněšpatná?„Koliktizbývádomácíchúkolů?“zopakuje.„Hm,takstránka,dvě.“„Zadesetminutjsemutebe.“„Cože?“Jsemzmatená.„Proč?“„Proč?Protožejestlinatebedodesetiminutnesáhnu,umřu.“Apakužslyšímjenticho,protožezavěsí.Zadesetminutpřijede!Celábez

seberadostívyhodímmobildovzduchu.Apakmitodojde.Onzadesetminutpřijede!Seskočímzposteleavrhnusedokoupelny.TakJordanmělapřecejenom

pravdu.Cestadosrdcechlapavedepřessexyfotky.

11.kapitolaSAVANNA

MINULOSTMámmockrámů,usoudím,zatímcoběhámpopokoji.Nastolemámhromadyknih.Nakomoděvkoupelnějevícšminek,nežkoliksedánajítvkontejneruzaSephorou.Zvednupoházenéoblečenízpodlahyahodímhodošatníku.Dodveřímusím

třikrátkopnout,nežsekonečnězavřou.Vtoaletcemámjenomdvašuplíky,protovšechnytoaletnípotřebynaházímdovanyazatáhnuzávěs.Gideonmipřeceurčitěnebudeléztdošatníku,anisenebudekoupat,ne?Oblečusikraťoučkéšortkynaspaníavelkoumikinu,vkterévypadám,jako

bychpodníužnicneměla.MikinusioblečukvůliGideonoviašortky,protožejsoumipohodlné.Cinknemitelefon.

Jsemtu,stojívtextovce.Vyběhnuzkoupelnyapospíšímsikedveřím.Užhmatámnakliku,když

zasebouuslyšímodkašlání.Otočímseazjistím,žeseGideonopíráozeďmezidvěmaokny.Zalapámpodechu.Tedaspíštozníjakzavřísknutí.„Jaksesdostaldovnitř?“

syknu.Povytáhnekoutekrtůapalcemukáženaokno.Svykulenýmaočimakněmu

doběhnuavykouknuven.Jakovětšinaplantážnickýchsídelmáinášdůmbalkon,jenžemůjpokojmáuokenjenúzkouřímsusezábradlím,kteráspíšbalkonnaznačuje.Nedásenaněmstát,natožponěmvylézt.Snažímsepředstavitsi,kudysemlezl.Jetuzahrada,okapatrelážporostlá

jasmínovcem.Trelážjezcedrovéhodřeva,avšaknenídobřeupevněnádozemě.Kluk,kterýnámsekátrávu,námjipořádrozbíjí.Tátasineustálestěžuje,žemusíopravovatsevernísloupek.PodezíravěsiGideonazměřím.„Tosnadne?“„Aleano,“odpovídomýšlivě.Pažemásloženénahrudi,bicepsysemu

vzdouvají,ažsemisbíhajísliny.„Musímaleříct,žebytobylosnazší,kdybytipředoknemrostlstrom.Možnábysmemohlinějakýzasadit.“„Jasně.Amohlbysponěmvylézttakza,řekněme,desetlet,“přinutímse

odpovědětzlehka,přestožemijehonávrhuděláobrovskouradost.Onopravduvěří,žespolubudemetakdlouho?Představa,žebychbylasGideonemizadesetlet,takdlouho,žebychom

viděli,jakzmladéhostromkurostemohutnýstrom,měnaplnítakovouradostí,ažbychnejradšizatleskala.Přinutímseovládnoutaschovámtyhorečnépředstavypodvrstvuklidu.Užtakstačí,žejsemmuposlalasvojifotku.Nechcivypadatještězoufaleji.„Bambusvyrostezašedesátdní,“poznamená,kdyžpřejdepřespokoj

azastavíseumojípostele.Zujesiboty,lehnesiasložípažepodhlavou.Vypadá,jakobymutubylostejněpříjemnějakovjehovlastnímpokoji.Vlezukněmudopostele,lehnusialetak,abymezinámizůstalodostmísta,

žebysetamvešeldalšíčlověk.„Mámabyhopodsekla,nežbyvyrostlpokolena.Bambuspřílišneladísjejímjižanskýmvkusem.“„TvojemámamilujeJihvícnežmývalovéodpadky.“„Tovíš.“MámasenarodilavConnecticutu,alenesnášíjakékolipřipomínky

svéminulosti.PronijejíživotzačalpopřijetínaMississippskoustátníuniverzitu.Užodprvákusesnažilaoprostitseodvšeho,cosouvisísjejímseverskýmpůvodem.Nežebymatičkaněkdydovolilatátovizapomenout,žeseoženilsYankeejkou.Gideonpoplácámístomezinámi.„Čekášsnadspolečnost?“„Ne.Nečekalajsemtě.“Přesunuseapřivinusemukboku.Vklouznemipaží

podkrkapoložísimouhlavudomaléhodolíkupodsvojíklíčníkostí.Tělomáhorkéapříjemné.Pažíměobejmekolempasu.„Nemohljsembýt

beztebe.“Taslovajsoutaksladká.Vjehonáručiuvažuju,pročjsemsekdycítila

nejistě.Milujemě.Vím,žeano.Neobjímalbymětakhle,kdybytonebylapravda.„Mášnějakýkonkrétnídůvod,pročjsinepřišeldveřmi?“zeptámseasnažím

seudržetvěcnýtón,přestožemisrdcepřetékácitem.„Tobynebylatakovázábava.“„Tojefakt.“Jenžemitovadí.Pročnezaklepal?Snažíseukrýtpředmými

rodiči?„Mámastátoutěmajímocrádi,víš?Jejimjedno,žetujsi.“Pokrčírameny.Cítímtenpohybpodhlavouarukou.„Jasně,alepakbychsimuselhrátnahodnýhokluka.Popíjetsladkýčajstvojí

mámou.Trapněvtipkovatstvýmtátouotom,žebyminabídlněcosilnějšího,alejsemnezletilej.Pakbysezačalivyptávatnatátuamámuanato,pročnikdynechodídospolečnosti.Přišeljsemzatebou,nezanimi.“

Cháputo.Vážně.Smýmirodičijetěžkésijentakpovídatanemělabychsibrátosobně,žesetomuchcevyhnout.Všechno,coonnenávidí,Sheainbývalýpříteldělalaukázalose,žetobyltakakoráthajzl.„Chcešsedívatnanějakýsport?“navrhnu.„Ne.“Popadneznočníhostolkuovladačazapnetelevizi.Objevíseepizoda

PaničekzBeverlyHills.Škubnusebouauvažuju,jestlibychseneměladívatnaněcochytřejšího.Něco

zajímavějšíhonežrealityshowotom,jaksespoluvjednomkusehádajíbohatéženyaženy,kterésinabohatéjenhrají.Jenžepakpoví:„MámrádřaduzNewYorku.“Zvednusenaloktiapřekvapeněsenanějzadívám.„Opravdu?“„Nojo.Líbísemitahubenáholka.Jechytrá.“„Aletrochuzlá.“„Jo.Asitobudetím,žejezvyklá,žejezevšechnejchudší,asnažísezískat

respekt.Neuvědomujesi,žeteď,kdyžmápeníze,neníméněcennějšínežoni.Jenžeonasitopořádmyslí,aprávěprotosechová,jaksechová.“„Aha.“Takovýrozborměpřekvapil.„Kompenzujesito.Jakomojemáma.“„Nejenomjakotvojemáma.Vídámtoiujinýchžen.“Nicvícnepoví,itakje

ovšemzřejmé,žestímhletypemžensoucítí.Jevážněroztomilé,jakjeohleduplnýavelkorysý.Vidíte?Vůbecnejako

Sheainbývalý.Nebojakokdokolijiný,kdyžužjsmeutoho.Položímsihlavuzpátkynajehorameno.Dívámese,jaktyženypředstírají,žejedí,hodněpijí,hádajíse,nakupují,zaspijí.Jehopalecsinajdeodhalenýkousekkůžemezilememmojímikinyapáskemšortek.Tenlehounkýdotekmivezmedech.Zapomenunaženynaobrazovceajejich

trapné,alenávykovéhádky.Myslímjenomnatenmalýkousekkůže,kteréhosedotýká.Bříškempalcehopomaluhladísematam.Zbytekméhotělažárlí,toužípostejnépozornosti,stejnémelektrizujícímpocitu.Jenžeontohonevyužije,očividněsespokojíjenstímmaličkýmkouskem

odhalenékůže.Mnětovšaknestačí.Chcivíc.Snímchcivždyckyvíc.Popadnumikinuaodhrnuji,odhalímmuještěvětšíkussvéhotěla.Jehodlaň

sedotkneméhopasu.Roztáhneprsty,jehoukazovákmidosáhnepodpupík,malíčkemnajdemísto,kdesemispojujenohaskyčlí.Špičkamidalšíchprstůmivklouznepodelastickougumušortekaotřeseokyčelníkloub.Vústechmámnáhlesucho.Ztěžkapolknu,kdyžsemizačnevařitkrevabouřitvžilách.Dosudklidnýtep

Gideonovasrdcesemipodtvářísplaší.Chytnemězarukuapřiložísijikhrudi.

„Můžešsemětakydotýkat,víš,“zašeptá.Váhavěmupřejeduprstempoklíčníkostiskrytépodtričkem,zastavímse

naokrajiapakvklouznudoprohlubněpodjehohrdlem.Hruďmásamýsval,pevnoukaždodennímcvičením.Ipodbavlnoujehotrikasnadnonahmatámhrbolyjehobřišáků.Hruďsemuzvedne,kdyžseroztřeseněnadechne.Vzduchztěžkne.Obamámeproblémdýchat.Asiprotovyhledámjehoústa

aontamá.Jsmeprotohodruhéhojakokyslík.Chutnásladce,natuhlechuťbychsimohlazvyknout.Jehorukamivyjedevýš,zvednesezmýchšortekavydásepomýchžebrech,

ažsetyjehodlouhéelegantníprstyzastavíukřivkyméhoňadra.„Takhlejetovpořádku?“zeptáse.„J-jo,“vykoktám.Celétělomipřipadájiné–jakobychhoužvůbecneznala.Pokožkumám

kolemkostítěsnou,krevmibouří,hlavasemitočí.Přisunuseještěblíž,nejradšibychsehodotýkalacelýmtělem.Propletusnímnohy.Vlevérucesvírámjehotriko,pravouhopopadnuzabiceps.Převalíseazakryjeměsvýmtělem.Najdunovámísta,kdesehomůžu

dotýkat.Jehoširokázádasestáhnou,kdyžmupřejeduprstypolopatkáchadolůpopáteři,ažnahmatámopasekjehodžín.Nakyčlicítím,jakvibruje.Počkat.Vibruje?Gideontonejspíštakycítí,protožezvednehlavu.Přiztrátěteplazjeho

dotekuvzlyknu.„Promiň,“zašeptáapřevalísenabok.Nešťastněsleduju,jakzalovívpředníkapsekalhotavytáhnetelefon.Natáhnu

krk,abychvidělanadisplejazjistila,kdomuvolá,jenžežádnéjménonezachytím,protožehnedpřejedeprstempodisplejiahovorpřijme.„Jo?“vyštěknedomikrofonu.Stáhnusimikinu.Vzrcadlenadstolemzahlédnusvůjodraz.Vlasymám

rozcuchanéodGideonovýchprstů.Rtymámnapuchlépojehopolibcích.Zorničkymámrozšířenéatvářečervené.Mikinamimálemspadlazramene.AGideonpřitomvypadáúplněstejně,jakokdyžjsemhospatřilauokna.Krátkévlasymástejněupravenéjakovždy.Tričkonemávůbeczmačkané.

Anejvícměštve,žeaninevypadá,žeposledníchdesetminutstráviltím,žesesemnoulíbal.Tvářmábezvýrazu,opálenétvářebezstopyčerveně.Upravímsimikinu.„Mámpráci,“prohlásí.Ukonejšímě,jaknapjatýmáhlas.Nenírád,žehovolajícívyrušil.Přesto

telefonzvedl.Teďbymohldopokojeklidněpřijíttáta,aanibychsihonevšimla.„Teďhned?“Zamračíse.„Dobře.Budutamzadesetminut.“Cože?Zavěsíazvednesezpostele.„Promiň,Sav.Musímjít.“„Hm.“Nanicvícsenezmůžu.Obujesearychlesiupravítriko.„Nechciodejít,alemusím.“„Hm.“Chytímsekolempasu.Dojdekemněaobejmemě.„Zavolámti,ažbudumítchvilku.“„Hm.“Prohrábnesivlasy.„Faktmětomrzí,zlato.“Odtáhnuseodnějavyrazímkedveřím.„Takzatím,Gide.“Vteřinunamězíráapotommaličkopotřesehlavou.Naodchoduněco

zamumlá,mněvšakjehoomluvynezajímají.Zabouchnuzanímdveřeapaksevrhnunapostelasnažímsepotlačitslzy

vztekuazoufalství.Nikdyjsemmutufotkunemělaposílat.

12.kapitolaGIDEON

MINULOST„Jakjenatom?“Hodímklíčenalaviciveverandě,kdeseDinaopíráodveřeasleduje,jaksizouvámbotyavěšímbundunaháček.„Jeomámená.Asisivzalaprášeknaspaní.“Dinaměpopostrčíkupředu.„Kdejsoumíbratři?“zeptámse,kdyžprocházímkrátkouchodbou

kekuchyni.„ReedjevšechnytřivzalnanějakémístosnázvemXtreme.“„Tojehernashracímiautomatyalasertagem,“vysvětlímspovzdechem.

Zakroužímhlavou,snažímsezramenuvolnitnapětí.Dinazvedneruce,abymijetrochunamasírovala.Snažímsejinesetřástpříliš

okatě.Jenomsemisnažípomoct,jenžemámblbounáladu.SeSavjsmesiužívalipříjemnouchvilku,aleteď,místoabychleželsesvojípřítelkynívtéjejínádherněvonícíposteli,tutrčímsženskou,conaměfurtsaháaněcojakoosobníprostorjínicneříká.Vposlednídoběalemáměhodněpomáhala,takževyčkámpárvteřin,než

přidámdokrokuadostanuseodDiny.„Půjdunahoruazkontrolujuji.Díkyzavšechno.“„Půjdustebou,“nabídnese.Přejedusirukoupoústech.Nic,cojsemvživotězažil,měnapodobnou

společenskousituacinepřipravilo.Víte,takovou,kdyhrozí,žesemámaconevidětkompletněsloží,vášoteczmizelajedinýčlověk,nakteréhosedáspolehnout,jeozdoba,kteroumánejlepšíkamarádvašehootcezamanželku.„Užtopřevezmu,“navrhnu.Takužtopochop.Mělabysjetdomů.Dinamojenáznakynejspíšnepochopí.Obejmeměkolempasuapřivinese

kemněsvýmhubenýmtělem.„Anibyměnenapadlo,žebychtěteďopustila,Gideone.“Vposlednídoběsinacházíkaždoumožnoupříležitost,abysemědotýkala.

Kdybychmělnosnahoru,říkalbychsi,žepomnějede,aleonasetakhlesápepovšech,odsvéhomanželaSteveaponašehoúdržbáře,kterémuchybípůlkazubů.Jemněseodníodtáhnu.„Dobře.Zaběhnunahoruzjistit,jestlimámaněco

nepotřebuje.DalatiSandraněcokjídlu?“Dinanašpulírty.„Ne.Řekla,žekuchynějezavřená.Asiměnemámoc

vlásce.“Vímmocdobře,žejiSandranemáráda,aletoDinědoočínepovím.„Sandra

jezvykládělatvěciposvém.Něcosiobjednejanechtopřipsatnadomácíúčet.“„Cosidáš?“Užsechystámříct,ženic,jenžemizakručívžaludku.„Dvojitýburgerbez

žemle,fazolearýži.“UkazovákemDinězasalutuju.„Hnedjsemzpátky.“Schodyberupodvou,alekdyždorazímdomáminyložnice,užspí.Nejspíšjí

zabralytypráškynaspaní.Nanočnímstolkuležíněkoliklahvičekslékynapředpis.Zvednujeapřečtuetikety.Ambien,Clonazepam,Lozol,Gabapentin.Nemámtušení,nacovšechnyjsou.Vrátímlahvičkyzpátkynanočnístolekazadívámsenamámu.Jepřekrásná.Úzkostadepresenezanechalyvjejítvářijedinoustopu.

Vespánkuvypadátakpoklidně.Pokudjítaškálalékůpomáhá,jetojendobře.Vytáhnujípřikrývkynaramenaasklonímse,abychjipolíbilnatvář.Anise

nehne.Polécíchnaprostovytuhla.Jemiztohozle.Tojsemfaktmuselpřijetdomůjenomkvůlitomuhle?Museli

bratřivypadnoutzdomujenomproto,žesivzalapráškynaspaní?JakDinauvažovala,kdyžmizavolala?Vpodstatěřekla,žesemámavymklakontrole.Místotohotumámaspíjaknemluvně.MohljsembýtteďseSav.Rukamipořádmravenčítam,kdejsemsedotýkal

horképokožkyjejíhobřicha.Ateďtukoukám,jakmámaspí.Asibychmělbýtrád.Životjesnazší,kdyžspí–snazšípronásvšechny.Vím,žetojedosthnusnámyšlenka,jenžejepravdivá.Potlačímvzpurnémyšlenkyapřinesusikmáminěpostelipolstrovanou

stoličkuodtoaletníhostolku.Ažseprobudí,mělbychtubýt,kdyžužpronicjiného,takaspoňabychzjistil,jestlitylékyopravduzabírají.Jestliterapeut,kteréhoDinadoporučila,přineslněcodobrého.Jestlisenašerodinavrátízpátkydonormálu.Čímdřívbudemámělíp,tímdřívbudumocttrávitvícčasuseSavannou.Natáhnusinohyazkapsyvylovímmobil.Běhemvteřinyužmámotevřené

zprávy.Štvemě,žejsemmuselodSavodejít.Vím,žetonechápala,alenechciji

dotohohlezatáhnout.Jejedinýdobrýačistýčlověkvmýmživotě.Jemojeútočiště.Můjnádherný,přívětivýostrovdalekoodzakletéholesa,kterýsezdomuRoyalovýchstal,anechcijitímposkvrnit.

Gideon:Promiň,žejsemmuselodejít.Máměnebylodobře.Savanna:Vpohodě.Doufám,žejevšechnook?Gideon:Jo,užspí.Savanna:Dobře.Milujutě.Gideon:Takytěmiluju.Mojeprstynavteřinuzaváhajíapaksjeduoněconíž,abychseznovupodíval

naSavinufotku.Zatraceně,jetokus.Maličkoseusmívá,přiléhavéčernétílkomávytaženétakakorát,abychviděljejíbřichoamaličkéčernékalhotky.Postavilsemi,sotvajsemtufotkuuviděl,amuseljsemodejítzmístnosti,abychsepředbratryneztrapnil.Přejeduprstempodispleji,aažteďmidojde,ženafotcevidímobějejíruce.

Přimhouřímoči.Kdybytobyloselfíčko,jednurukubymělaschovanouzafoťákem.VyfotilatěShea?napíšují.Odpovíokamžitě:Dělášsilegraci?Zabilabymě,kdybyvěděla,žejsemtiposlala

sexyfotku.Nastavilajsemsičasovač,hlupáčku.Gideon:Díkybohu.Právějsiněkomuzachránilaživot.Savanna:Chacha.Dívášseteďnani?Gideon:Zlato,kdybychmohl,nastavilbychsijijakospořičdispleje.Jenženechci,abytětakhleněkdoviděl.Savanna:Dobře,protožejeurčenájenomprotvojeoči.Jakobychseonisnadchtěldělit.Znovupřejedupalcempřesfotku.Kéžbych

semohldotýkatjí,aneskleněnéhodispleje.Mobilschovám.Nemácenusedálmučit.Zasebouuslyšímtichézaklepání.Noskvělý.Dina.Přesnětoteďpotřebuju.Nasadímfalešnýúsměvaotočímse,abychjipozdravil.Místoblondýny

spatřímmohutnoupostavu.Reed.Ramenamipoklesnouúlevou.Přitisknusiukazovákkertům.Přikývneavycouvázedveří.Naposledsenamámuzadívám,abychseujistil,žejevpořádku,nežse

připojímkesvémubratrovivchodbě.„Mysleljsem,žejsinalasertagu,“povímmu,kdyžzasebouzavřudveře.„Bratryjsemtamnechal.Napadlomě,žebyspotřebovalpomoct.“„Mámaspí.Byljsitu,kdyžmělazáchvat?“Vobličejisemuobjevísmutek.„Jo,“povzdechnesi.„Dostbrečelaachtěla

tátu.“„Doprdele.“Nejradšibychzačalmlátitpěstmidodřevěnýchdveří.„Atátu

nešlosehnat?“Jetěžkénecítitknašemuotcinenávist.PředněkolikaletyseAtlanticAviationocitlanapokrajibankrotuaodtédobysetátaponořildopráce.Snažísezachránitnašedědictví.Amámamezitímtrpí,protožepráce

nenítojediné,dočehoseotecnoří.„Jo.Volaljsemmuanechalvzkazy.Steveminapsal,žetátajenadůležité

schůziamůžesenámozvatažpotom.“Zkontrolujusihodinky.VHongkongujeráno.Stevebymohlříkatpravdu.„Mrzímě,žejsemtunebyl.Neměljsemvůbecodcházet.“Musímstím

sobectvímpřestat.NemámcojezditzaSavjenomproto,žemiposlalasexyfotku.Mojibratřiměpotřebují.„Nedělejsitěžkouhlavu,brácho.Stejněbysnicnezmohl.ToDinadostala

domámypráškynaspaní.“„Dík,žesklukyvytáhlven.“„Vpohodě.Mámsníchvílizůstat?MohlbysnanoczaSavannou.“„Ne,vpohodě.Klidnějeď.PrýsebandasejdeuWorthingtonových.“Brentje

vReedovětříděabydlíkusodnáspopláži.„NejspíštambudeiAbby.“Reedseušklíbne.„Jo,pořádtosnímocnevidím.Napadlomě,žebychse

podívalnafilm.“Kývnehlavoukesvémupokoji,abychsepřidal.Plácnusisním.„Beru.“„JaktojdeseSavannou?“zeptásecestoudopokoje.„Dobře.“Povytáhneobočí.„Fakt?“„Pročbyne?“Otevředveřeapokrčírameny.„Jenževposlednídobějičastonecháváš

samotnou.Říkaljsemsi,žejitozačneštvát.“ZatímcoReedzapínátelevizi,vytáhnuzjehominiledničkypitíaposadímse

snímnagaučpředvelkouobrazovkou.„Ne.Takovánení.Savjehodněnenáročná.“„Hm,“jebratrovajedináodpověď.„Tímmyslíšco?“„Pamatuješsijizdruhýhostupně?“„Hm,ne.Jeoskorotřirokymladšínežjá.Zezákladkyjsemodešel,než

nastoupilanadruhýstupeň.“Zamračímse.„Sakra,tofaktzní,jakokdybychbylpedofil.Tohleminaznačuješ?“„Ne,vole.“Reedpopadnezestolkuovladačapaksenatáhnepřesopěradlo

gauče.Začneněcohledatvkomodě,zkterévytáhnestarouročenkuZákladníškoly

Exordium.Listujeknihou,dokudnenajdestránku,kterouhledá,apakmijistrčípodnos.„TohlejeSavannaMontgomeryová.“

Zíránaměholkasrozcuchanýmivlasy,rovnátkyatmavýmahnědýmaočimaorámovanýmadrátěnýmiobroučkamibrýlí.„Tojakofakt?“HolkanafotcenevypadáanizdalekajakoupravenáSav,kterouznám.Savmá

rovnéleskléhnědévlasyamodréoči.Vím,ženosíkontaktníčočky,aleúpravazrakujetojediné,comátaholkazfotkysmojípřítelkyníspolečného.„Jo.Prejnenáročná,totak,“zamumlásiReed,zatímcolistujenabídkoufilmů.Ajánevím,conatoříct,protožetadívkazročenkyzákladníškolynemánic

společnéhosdokonalouSavannouMontgomeryovou.Vadímito.Jakobychjivůbecneznal.Jakobysepředemnouskrývala.Atakuvažuju:Kohotovlastněmiluju?

13.kapitolaSAVANNA

MINULOST„Proměnatimádodatsebevědomí,netihovzít,“promluvíkemněsestrapřesrameno.Odložímmobil.„Atímchcešříctjakoco?“„Tímchciříct,ževšechno,čímsisprošlavlétě–keratinovéterapie,kurzy

make-upu,nákupyoblečení–byloproto,abyspochopila,žejsiskvělátaková,jakájsi,neabytiničilosebevědomí,žesetinějakýblbecneozval.“PotěchslovechseSheaposadínažidliuméhostoluapředstírá,žejizajímáto,covidínadisplejimobilu,aťjetocokoli.Aříkám,žetopředstírá,protožejejasné,žemipřišlapromluvitdoduše.„Nenítoblbec,“zamumlám.„Je,kdyžsineuvědomuje,jakjsiskvělá.“„Máproblémydoma,“vysvětlím,jenžeSheainaslovaměpotěšíisrazí

zároveň.„Jakobynikdonašehověkuneměldomaproblémy,“odfrknesi.Popadnumyšavrátímsekvideu,kteréjsemstříhala,nežjsemšla

zkontrolovat,jestlimitenblbecnenapsal.„Cenísimě.Dávámiveškolekvětiny.Držíměnachodbězaruku,cožjemnohemvíc,neždělajíostatníkluci.KoukninaBibbyHarthanovou.Jejípřítelsejíveškolevyhýbáobloukem,jenomabynemuseldávatnajevo,žejsouspolu.“„MyalenemluvímeoBibbyaotomjejímblbci.Mluvímeotoběatvým

blbci.“Odstrčímmyš.Nedokážusesoustředit,kdyždoměSheapořádrýpe.„Totys

miřekla,žejestlichciGideona,musímsezměnit.Totyjsimiřekla,žemámmizernývkusnamóduažemojevlasyvypadají,jakobysivnichustlalmýval.“„Noa?Topřeceneznamená,žesimusíšlehnoutahrátsinajehorohožku.“

Odložímobilanaklonísekemně.Upřímnostvjejítvářivemněvyvolápocitviny.„Nelíbísemi,jakásGideonemjsi,“pokračuje.„ChybímitastaráSavanna.Ta,kterářeklaklukovi,kterýoníprohlásil,žeběhájakoholka,abysizavázaltkaničky,protožezaokamžikuvidí,jakrychleumítaholkaběhatajaktvrděumípraštit.“

„Tobylonazákladce.“Ale…pojejíchslovechměbodnesmutek.Mápravdu–bývalajsemmnohemsebevědomější.Vždyckyjsemnavrhovala,copodniknoutakamjít.Tojájsemnaškolníchvýletechklukyvarovala,žemockřičíanásznichbolíhlava.Nebylajsemholka,cosedínatelefonuačekáamodlíse,abydostalatextovku.„Bylotoloni.“Žaludekminaplníprovinilost.Rozpačitěseošiju.„Jsempořádtasamá

holka,“ujistímji.„Jenomuhlazenější.Elegantnější.“„Nudnější.Nevýraznější.“„Akorátžárlíš,“odseknu.Sotvazemětaslovavypadnou,nejradšibychsije

strčilazpátkydopusy,jenžejepozdě.Popadnesvůjmobilavstane.„Jemitělíto,Sav.Tohlenedopadnedobře.“Jejíslovavemnězabijíjakýkolipocitviny.Odseknu:„Zbývajíještěčtyři

bratřiRoyalovi.Vybersivlastníhoapaksipromluvíme.“Ukážemiprostředníkavyjdezpokoje.Položímsihlavunastůl.Začínázeměbýtčlověk,kterýseminezamlouvá.

Nenídivu,žejezeměSheazklamaná.JenžeGideonzatonemůže.Jsemvdruháku,chodímstímnejoblíbenějšímmaturantemnaškole.Jasněžemámproblémysesebevědomím.Kdykolispatřím,jaksenaměusmívá,uvažuju,pročsisemnouprobohazačal.Nebudezeměnějakádětinská,rozmazlenáholka,kterámusímítsvéhopřítele

nazavolání.Tobytakyneskončilodobře.TaknapříkladJordanjepřekrásná.Klucipronivjednomkusedělajísamýblbosti.Jenžeanisižádnéhonedokážeudržet.Časemužmajívšichnipokrk,žemusídělatjenomto,coakdychceona.Jeopravdutakšpatné,žechápu,kdyžGideonajehorodinapotřebuje?

Pochybuju.Potřebujualepřestatcelédnyuvažovatnadtím,coprávěGideondělá,abýttrochunezávislejší.Otočímsezpátkykpočítačiaznovusepustímdovidea,kteréjsemstříhala.

Taksepohroužímdopráce,žeuplynehodina,anižbychsepodívalanamobil.Vlastněsinanějvzpomenu,ažkdyžzačnevyzvánět.Nedočkavěhozvednu.Srdcemimaličkopoklesne,kdyžzjistím,žetonení

Gideon.„Ahoj,Francine.“„Mášhotovo?“zeptásebezpozdravu.„Skoro.“Tovideostříhámproni.Hodlásezúčastnitkonkurzudotanečního

družstvanavysoké,kekterémusechcenapodzimpřipojit.„Chcitovidět.“

„Pošlutito.“„Ne,přinessipočítač.Víš,jakájsem.“Protočímpanenky.Taholkasotvaumípracovatsesvýmmobilem.Pořád

rozesíláskupinovétextovkyvdomnění,žedorazíjenomjejímupříteli.Námjeztěchzprávdosttrapně.Užjítochciodsouhlasit,kdyžsivzpomenunaSheainapředchozíslovaotom,

jakzesebedělámlidem–tedakonkrétněGideonovi–rohožku.Gideonovisicenejsemschopnánicodmítnout,alenenídůvod,abychsenezačalatrochuovládatpředostatními.AspoňtakbudumoctSheaedokázat,žesebounenechámpořádvláčet.„Mohlabyspřijetsem?Kdybybylypotřebadalšíúpravy,mohlabychto

rovnouudělat.Bylobytosnazšítady.“„Aha,dobře,“ustoupínevděčně.„Právějsemsinamalovalanehty,takžebudu

musetpočkatdvacetminut,nežsebudumoctněčehodotknout.“„Přijeď,jaktitovyjde.Budutu.“Vteřinujetichoapaksezeptá:„Aha,takžeGideonsenekoná,co?“„Mápráci,“odpovímztuhle.„Nojasně.Taksebrzyuvidíme.Zatímpapa,Savanno.“Zamračímsenamobil.„Mápráci,krávo.“JenžeFrancineužzavěsila.Dorazíohodinupozději.Sheajevenku,takže

nakonecFrancineukážuvideosama.„Tojeskvělý!“vykřikne,očivykulenépřekvapením.„Tysismyslela,žetobudeděs?“Mírněpokrčírameny.„Nikdynevíš.Vždyť,no,jsistrašněmladáatak.

Avšechnojsinatočilanamobil.Mohlotovyjíthrozně.“„Pročjsimětedapožádala,abychtoprotebeudělala,kdyžsismyslela,žeto

budehrozný?“„Nikdojinýtoudělatnechtěl.“Anisenaměnepodívá,kdyžtořekne.„Jakto

pošludoškoly?“Páni,žebymělaSheapravdu?Stalsezeměopravduslaboch,codělávěcipro

lidi,kteřítoanineocení?„Nahraještonauesbéčkoapošlešjimto.Nebotomůžešnahrátnaúložiště.“

VytáhnuzestolulevnéUSBapřipojímhodopočítače.Dvojekliknutíavideojepřekopírované.VytáhnufleškuapodámjiFrancine.„Na.“„Cojeto?“Převracítenpředmětvrukou,jakobytobylanějakácizokrajná

věc.„Tvojevideo.“

Vrátímiho.„Nevím,costímmámdělat.Nahrajtoty.“Zůstanunanizírat.Vezmetojakopobídku,abynamězatlačila.„JetoRosemontCollege.“

Gestemrukyměpobídne.„Dotoho,najdisito.Určitěbudoumítněkdenawebuinstrukce.“Adost.Natáhnuseapopadnujizaruku.VložímjíUSBdodlaněarukují

zavřu.„Tytozvládneš,Francine.Věřímti.“Načelesejíobjevímaličkávráska.„Jáaleopravdunevím,jaktoudělat.“„Taksezeptejsvéhobratra.“„Jemudeset.“„Aurčitěsitohoužstáhlvíc,nežsidovedešpředstavit.“Vdesetijsemvidea

užsamanahrávala.Bylahrozná,aleaspoňjsemvěděla,jaknato.„Fajn.“Otevřekabelkuahodífleškudovnitř.Zadívámsekedveřím,snažímsejínaznačit,žeječas,abyšla,jenžese

nepohne.JakobysejílodičkyodPradypřilepilykekoberci.„Co?“zeptámsenetrpělivě.„Děláštakyfotky?“„Jestlidělámco?“„Fotky.“Francinenaznačuje,jakobyfotila.„Jestlifotím?“Připadámsiúplněblbá.„Ano,fotky.ChciproTorinanafotitspeciálníalbum.Možnáinahrátvideo?“

Rychlemrká.Onanamě…mávářasami?Bože,jezvláštní.JakovšechnySheainy

kamarádky.„Jakéfotky?“Mámtakovétušení,žetoužvím.Usmějese,jenžejetoděsivýúsměv,přestožehotakurčitěnemyslí.„Však

víš.Soukroméfotky.“Cuknusebou.Sicetohojsemochotnáudělathodně,alemámsvojehranice.

„Ne.Rozhodněne.“Vystrčíspodníret.UrčitětošpuleníatřepotánířasaminaTorinafunguje,ale

namětománulovýefekt.„Pročne?Jdetito.“Mávnerukoukmémupočítači.„Dělášskvělývidea.Ajávůbecneumímfotitselfíčka.Pořádmitampřekážíruka.“„Takpoužijčasovač.“Dojdukedveřímaotevřuje.„Časovač?“Pohneseocentimetr.„Jo,časovač.“Sakra.Teďneodejde,dokudjítoneukážu.Popadnuzestolu

mobilazvednuhopředni.„Vidíštadytyhodiny?Klepninatoamášdesetvteřinnato,abyspořídilafotku.“

„Jé,ukažmito!“Teďposkakujejakomaláholka.Zatnuzuby,naskládámdokomínkuněkolikknihapostavímnaněmobil.

OtevřučasovačavrátímsekFrancine.Odpočítajísevteřiny,mobilnásvyfotíajásevrátímkestoluamobilzvednu.„Vidíš?“Projedufotkyaúplněpřitomzapomenu,žetu,kteroujsemposlala

Gideonovi,jsemnesmazala.Rychlemobilsklopím,jenžeFrancinesijípřestovšimne.„Vidím,žeseszařídilapodlemojírady.“Zakřeníse.„Atatvojevypadá

mnohemlípnežmoje.Takžečasovač,jo?“Tvářemihoří.Přikývnu.Konečněsevydákedveřím.„Nestyďse,Savanno.Holkamusíudělat,cojepotřeba,abysisvéhochlapa

udržela.Díkyfotkám,kteréTorinoviposílám,nemátenkluknikdyhlad.Nebudehledatněcoksnědkuněkdejinde.Víš,cotímmyslím?“Zesláblepřikývnu.Nežodejde,zamávámijakkrálovnakrásy.„Nemusíšměvyprovázet.Tak

zatím.Nazdárek,Sheao.“Nemůžuuvěřit,žejsemtufotkunesmazala.Takynemůžuuvěřit,žeji

Francineviděla.Uch.Aasitoteďprozradímojísestře.KmémupřekvapenítovšakShea,kdyžvejdekemnědopokoje,vůbecnezmíní.„Chcešzajítnaněcokjídlu?“zeptáseakorát.Nedočkavěpřikývnu.„Conapizzu?Mámnaniděsnouchuť.“Sheaobvyklepizzunejí.Jetonanimocsacharidů,jenženejspíšmělituje,

nebosemitakchceomluvit,protožepokrčíramenyasouhlasí:„Jasně,alemusítobýtMargherita,jinaksikníužrovnoumůžemepřiobjednatilimonádu.“„Hurá!“Naoslavuzvednurucedovzduchu.„Tyjsifaktmagor,“pokárámě,avšaksúsměvemnatváři.„Dojdusiprokabelku.“Vrátímsekestolu,abychsivzalavěci,kdyžmi

zazvonímobil.NejspíšsechceFrancinezeptat,jakposlattovideonatusvouvysokou.Jenževíteco?Játoneudělám.Užtakjsemstrávilastříhánímvideaněkolikhodin.Zbyteksimůževyřešitsama.Vidíš,Sheao,nenechámnasobědřívíštípat.MístoFrancinesenaměvšakzdisplejeusmíváGideon.Nedočkavěhovor

přijmu.Zazádyuslyšímpovzdech–Sheasinejspíšvšimla,kdomivolá.Tišepozdravím.„Ahoj.“„Ahoj,zlato,“odpoví.„Chcešsevidět?Mámtrochučasupředtréninkem.“Cítím,jakmiSheadýchánakrk.„Jasně.Chcešzajítnajídlo?“Vžaludkumi

zakručí.

„Nechcipředplavánímjíst,alejestlichceš,můžemeněkamzajít.“„Ne.Ne.Nemámhlad,“zalžu.„Mámsestavitutebe?“„Tyfaktnemášhrdost,“zasyčíShea.„Ne.CosezačtvrthodinysejítnaAstoru?“„Jasně,“souhlasímazavěsím.StydímsepodívatSheaedoočí,kdyžjípovím:

„Ehm,taktadnešnívečeřeasinevyjde.“Mojesestranamězíráspohledemplnýmlítosti.„Jednohodnebudešlitovat,

žeskáčeš,jakRoyalpíská.“Sheasirezignovaněpovzdechne.„Aleasitobudešmusetzjistitnavlastníkůži.“„Asi,“zašeptám,popadnukabelkuazmizím.

14.kapitolaGIDEON

SOUČASNOST„Přesvědčilajsemsamusebe,žejsizrodinynejstaršíamášhodnězodpovědnosti.Cháputo,mojevlastnísestrasemuselakamaráditsJordan,protožetotakchtěltáta.Tvojerodinatěpotřebovala,“proneseSavannasočimaupřenýmadodálky,zatímcovzpomíná,jakétobylo,kdyžjsmebylispolu.Souděpodlejejíhochladnéhovýrazuneníto,nacovzpomíná,nijakpříjemné.„Jestlijsimělapocit,želžuneboněcotajím,pročjsinicneřekla?“zeptámse.Potřebujusiknínajítcestu,přesvědčitji,žeminulostjezanámi,aikdyž

nemůžemenavázat,kdejsmeskončili,můžemespoluvytvořitněcoúplněnového.„Protožejsemsebála,žekdyžseozvu,akorátmizalžeš.Nechtělajsemmít

pravdu.Lepšíbylonicnevědět.Aspoňjsemsitomyslela.“„Teďjealevšechnovenku.“Rozpřáhnupaže.„Užvíšvšechno.“Svěsíkoutkypřísnýchrtů.„Ikdybychtiodpustila,cojsiudělal,nelíbilosemi,

kýmjsemsteboubyla.Jedlajsem,coakdyjsichtěljíst.Přiběhlajsem,kdykolijsizavolal.Ptalajsemse,jakvysokomámvyskočit.Takováužbýtnechci.“Podrážděněvydechnu.Animněsenelíbilo,žemipořádustupovala.Líbilase

mitahubatásebevědomáSavanna,skteroujsemseseznámil,netaslabá,poslušnádívka,kteráseznístala.Jenžesezastoliknezměnila.Vlasymápořádrovnéjakhřebíky,nasoběmárůžovoudžínovouminisukniapotištěnétílko,kteréjakobyvypadlyzestránekTýdeníkusesterstva,kdybyněcotakovéhovycházelo.Poukážunato.„Pořádsižehlíšvlasy.Pořádsemaluješ.Pořádseoblékáš–“„Noa?“přerušíměnetrpělivě.„Noa…Copakjsipřesnětohlenedělalaipromě?Abysesmilíbila?“

vyhrknu,anižbychsiuvědomil,jakhloupětoodemězní.Jestlijsemsipředtímmyslel,žeSavzníchladně,nenítonicvporovnání

sarktickýmmrazem,kterýsálázjejíodpovědi.„Ne.Dělámtoprosebe,“vyštěkne.„Upravujusivlasy,protožesemilíbí

rovné.Rádasemaluju.Líbísemi,ževypadámtakhle.“Mávnerukounasvojištíhloupostavu.„Užnatebenemyslím,Gideone.Tysicenašíminulostilituješ

achcešvrátittydávnédnynastřední,alejáseužpřesminulostpřenesla.“Zoufalevyhrknu:„Toseaninezeptáš,pročjsemsepředpártýdnysešel

sDinou?“„Předpokládám,žejeposedláslídilka,kterápotřebujepsychoterapii,“

vyštěkneSav,nežstihnuříctcokolidalšího.„Hele,tohlejevelkáškola,Gideone.Ekonomickáfakultajeskorokilometrodkatedrymúzickýchumění.Nemámežádnéspolečnépřednášky.Chcisepřidatksesterstvuajístbudusnimi.Nenídůvod,abychomspolumydvaudržovalijakýkolikontakt.“Takkdoznásdvoujezoufalý.Naobzorusezachvějesvětlonaděje.Nedělala

byvšechnytyhleextrémníkroky,abysemězbavila,kdybychnaninepůsobil.„Viděljsemtěvčeravečernapárty,“prozradímjí.„Náhoda.“„Takžesemibudešvyhýbatpozbytekživota?“„Kdyžtopůjde.“Sotvasenaměpodívá,atomidodázvláštnísebevědomí.Vím,žeblafuje.„Takžejsinaměnezapomněla.Jakchcešjítdál,kdyžsemi

aninedokážešpodívatdoočí?“Hlasmizníchraplavě.„Vím,čímsiprocházíš.Protožejásiprocházímtímsamým.“Ztuhne.„Mámtupoznatnovélidi,zažítnovévěciazjistit,coodživotachci.“Nadhlavoumizasvítížárovka.Novélidi?Dobře.Tozvládnu.„Dobře,“ustoupímavydámsepryč.„Takseuvidíme.Nebomožnáne.“Nechámji,aťsevtomtrochuvydusí.Ikdyžbychsenejradšiohlédlpřesramenoazjistil,jestlisezamnoudívá,

zírámpřímopředsebearychlejízmizímzdohledu.Jakmilejevzduchčistý,vytáhnumobilapošluskupinovouzprávuCaloviaJulii.Gideon:Kohoznáte,kdoděláinformačnítýdenproprváky?Cal:Zaútočiljsi?Gideon:Teďjeskóretak3:2.Potřebujupomoct.Juli?Juli:ZnašehodomuErika,aletatinepomůže.JsituzaNO.Cal:Oxiddusnatý?Juli:Nežádoucíosobu!Gideon:Juli,jaktomůžuzměnit?Juli:ChcešsitouSavvyžehlit?Gideon:Snažímseoto.Mámplán.Všechnojimvypovím.Calmějakovždyckyhnedpodpoří.

Cal:Paráda,brácho.Julijeovšemskeptická.

Juli:Možnábysměludělatněcojiného.Zoufalesipovzdechnu.

Gideon:Aco?Berujakýkolinávrh.Juli:Nevím.Gideon:Jsiholka.Cobyschtělaty?

Juli:Srazittěsvýmautem?Gideon:Jestlitobudepotřeba,takklidně.Cal:Notak.Stebounenísranda.Hele,dneskanemámenicvplánu.Všechnojevkampusu.Grupysedržínasvýchkolejích,takžepokudnejsistudentmúzickýchumění,nemáššanci.Gideon:Nepatřítopodfilozofickoufakultu?Můžujimpomoct.Juli:No,jo,jenžetystuduješekonomii.Gideon:Noa?Kontrolujísnaduvchoduprůkazky?Cal:Gidsicestudujeekonomku,aleLucasStrongne.Jetokámošmýhokámoše.Právějsemmunapsal.Mocrádnámnadnešnívečerpřenechásvojemístonainformačáku.Juli:Vzdávámto.Gideon:Dík,brácho.Máštoumě.Cal:Vpohodě.Jdisiproni.Juli:Vydvaskončítevpekle.Gideon:Jenomkdyžpůjdešsnámi,Juli.Odpolednepromarnímvknihovně,hledámsiplánaktivitpronastupující

podzimníročník,kterýsempřijelnainformačnípobyt.Dnesmajínavštívitrůznéfakultyasetkatsesezástupcistudentů.Večermajívšichninarůznýchmístechkampususeznamovacívečer,abyse,ažsetuvzářísejdou,užvšichniznali.Tenhleseznamovákjsemvynechal,protožejsemmělplaveckýtrénink,navíc

jsemvětšinusvýchspoluhráčůznalznáborů.JenženesportujícístudentijakoSavannastejnoumožnostneměli.Takésinainternetuprojedurůznéskupinovéaktivity,hledámtensprávný

podnik,kdebychomseSavmohlizačítodnuly.Najdujeden,kterýjetaktrochuohraný,alenámoběmadázáklady,nanichžbychommohlistavět.Skončímprávěvčas,abychsevydalnafilozofickoufakultu,kterázabíráčtyři

budovynavýchodnístraněkampusu.Kdyždorazím,užtamčekáněkolikstudentů,atímněkolikmyslímpárstovek.Proderusicestudavemkeskupinělidísvéhověku,kteřímajíkolemkrkučervenéšátkyanasoběblankytněmodrátrika.Jestlisitobudumusettakyoblíknout…Ale,cotokecám.UžtakjsemJuliiporadil,abyměsrazilasvýmautem.„Hm,čau,kdeseženutotriko?“zeptámseklukasdeskami.„Atyjsi?“Zamžouráminahruď,jakobychtammělmítvisačku.Sakra,oni

tuvážněkontrolujítotožnost.Potlačímuchechtnutíaukážumustudentskouprůkazku.„LucasStrong.“SnadtenhleklukStronganezná.Deskáčsizkontroluje

papíry,alepaksijehopozornostžádádalšístudent,kterýpřijdestím,žesiněkoliklidípřineslonatenhlesrazalkohol.Nežsestihnespustitdebata,poklepunadesky.„Triko?“zeptámse,kdyžkemněvzhlédne.Mávneněkamnalevoodemě.„Jo,dobře,tamhle.PtejsepoEmily.Řeknijí,

žeJamisonvzkazuje,žepotřebuještriko.Můžutěpřiřadit–“

„Užměpřiřadili.“„Aha.Kdo?“Ukážuněkamkeskupinělidívmodrémtriku.Jamisonznovuzamžourá.„Skvělý.Takjdi.“OdejdunajítEmily,nežseměněkdostihneznovuzačítvyptávat.Přetáhnusi

trikopřessvojetrikoašátekzastrčímdozadníkapsy.Teďužjenompotřebujuzjistit,vkteréskupinějeSav.„Kammámjít?“zeptámseEmily.„AndieaTometitopoví.“Ukážekedvěmablondýnám.Dojduknimanasadímroyalovskýúsměv.„Nazdar,Jamisonměposlal,abych

sezeptal,jestlinepotřebujetepauzunazáchod.“„Bože,tobybylosuper.“Tavupnutýchdžínáchmistrčídorukoudesky.„Jo,díky,“souhlasíidruháholkaaoběodběhnou.Cítímsetrochuprovinile,tomivšaknezabránívtom,abychsipročetlseznam

anašelSavinojméno.JepřidělenádoSkupinyT.Dalšístránkavdeskáchmiprozradí,žeSkupinuTmánastarostiSteveFederowiczaJayceeLovettová.PřeškrtnuSteveovojméno,napíšumístonějsvojeapaknajduLucaseStronga.MánastarostiSkupinuC.NapíšutamSteveovojméno.Blondýnasevrátíprosvojedesky.„Chceš,abychtipomohlanajíttvoji

skupinu?“„Ne,Jamisonmitoužřekl.“„Skvělý.Díky,žeszanásnachvílidohlížel.“„Vpohodě.“Nazdijsoupřilepenápísmenapodleskupin.PostavímsepodpísmenoT.

ZachvíliseobjevíJayceeLovettová.Mátuhévlasyazářivýúsměvapodlejejíhoveseléhokrokupoznám,žesenemůžedočkat,ažsezačnebavitsosmiosmnáctiletými,kteřísechovají,jakobysežralivšechnumoudrostsvěta,aleuvnitřjsoubezsebestrachy.„JsemJaycee,“představíse.„Studujužurnalistiku.“„Jámatiku,“odpovím,protožejetoobornejbližšíekonomii.„Vida,těžkýobor.“„Žurnalistikaurčitětakyneníjednoduchá.Živitsepsaním?Tobych

nedokázal.“„Játomilujuaskaždoupřednáškouvícavíc.“„Totipřeju.“Jevzácnýnajítněkoho,kdomásvůjoborrád.Většinalidísiho

dopromocesnadpětkrátzmění.Možnáivíckrát.Pomaluseunásshromáždínašeskupinka.Savpřijdemeziposledními

apodezíravěsiměměří.Jayceesepředstaví.„Ahoj,jsemJaycee.Mýmhlavnímoboremje

žurnalistika,vedlejšímhistorie.JsemzLouisville,aikdyžcelánašerodinafandíKardinálům,jájsemfanoušekažzahrobnašichLvů!“Zvednepěstdovzduchu.Zatleskám,stejnějakoostatní.KromSav,která

pomněmetáblesky.„Lucasi?“vybídneměJaycee.„JsemLucas,alevětšinalidímiříkáGideone.Jetomojeprostředníjméno–“„Kecy,“odkašlesiněkdovzadu.NevšímámsiSavapokračuju.„Jsemnejstaršízpětiklukůamocrádjsem

nastoupilnavysokou,kdeseokoupelnudělímjenomstřemilidmi.“„Díky,Lucasi–tedyGideone,“opravíseJayceesesmíchem.„Ještěněkdotu

mápřezdívku,kterébydávalpřednost?“„Covy,slečnoMontgomeryová?“zeptámse.„Mátenějakoupřezdívku?“„Ne,“ucedískrzzaťatézuby.Přátelskypřikývnu.„Dobře,skvěle.Takženašíprvníaktivitoubudezkouška

důvěry.Prosím,chytnětesepartneraazačneme.Savanno,vybudetesemnou.“Ukážunamístopomojílevicikousekodskupinky.Ostatnístudentisespárují.„Hm…“Jayceemipoklepenapaži.„Zkouškadůvěry?Mělijsmezačítse

šarádami.“Zadívámsenajejídeskyapřečtuzprvnístránky:„‚Šarády–studenti

pantomimickypředvedourůznáslovazprostředíškolyjakoprofesor,řečnickýpult,studijníplán.‘“PohlédnunaJaycee.„Tojakofakt?Myponichbudemechtít,abypředvedliřečnickýpult?“„Jasně.Jsoutodvěslova.Řečníkapult.Řečnickýpult.Jasné?“Vlastnětojedocelasnadné,alepotřebuju,abysehrálazkouškadůvěry,proto

povím:„Nejsoutoještěaniprváci.Myslíš,ževědí,ženavysokémajípřednášejícípulty,anestoly?“Vytrhnujídeskyzruky,přeškrtnušaráduazapíšuzkouškudůvěry.„Zkouškadůvěryjeperfektní.Studentisepřiníseznámí.Navícjetotýmovécvičeníavíš,jakprofesořizbožňujouskupinovéprojektyažezelenáčůmmocnejdou.“Jayceepřemýšlivěpromnerty,nežustoupí.„Dobře,alenemělibychombýt

vtýmumydva?“„Ne,nechcemepřece,abysinovístudentipřipadali,žedělajíněco,co

bychommynedělali.“Hodímponípárkorporátníchkeců,kterýjsemsenaučilnapřednáškáchzobchodnípolitiky.„Buďmepříkladematakésezúčastněme.“Jayceepřikývne.Vduchusiurčitěmyslí,žejsemkretén,aleaspoňmi

neodporuje.Jenpokrčíramenyajdepomoctvšemnajítpartnera.Dojdukesvojípartnerceanapřáhnuruku.„Ahoj,Savanno,jsemGideon.“

Odmlčímse,snažímsevzpomenoutsi,jakseLucasjmenujepříjmením.„GideonStrong.Rádtěpoznávám.“„Cosisakramyslíš,žeděláš?“zasyčíSavapotřesesisemnoujaklekláryba.„Dělámsinovépřátele.Zkoušímnovádobrodružství.Cokdybychšeljako

první?“Otočímseazkřížímpaženahrudi.Zavřuočiaspadnu.

15.kapitolaSAVANNA

SOUČASNOSTNevěřícnězírám,jakGideonpadá.Mámehrátzkouškudůvěry?Cha.Hratotedaje,aledůvěryne.Otočímseajdupryč.Zamnousilidipospíší,abyhochytili.„Panebože!“„Chytniho!“„Kamtojdeš?“Taotázkajenejspíšmířenánamě.Jdudál.„Kamsimyslíš,žejdeš?“Energickáholkasculíkemměpopadnezapaži.„To

nemůžeš.“„Pročne?Bylatojenhra.“VystrčímnosnahoruvestyluSavanny

Montgomeryovéasleduju,jakvšichnikolemměznechucenězkřivírty.Paráda,Sav.Užteďsidělámzlidínepřátele,atonatuhlevysokouještěaninechodím.Svěsímramena.Takhlejsemsinepředstavovala,žetahlenávštěvapůjde.

Mělatobýtpříležitostseproměnit.Nemuselatuzeměbýtpovýšená,nepřístupnáSavanna.Mohlajsembýt…no,někdo,nakohosetahlehezkádruhačkanebudedívatstakovousměsicízmatkuanesouhlasu.Otevřupusu,abychseomluvila–„Tojemojevina.“PomémbokuseobjevíGideonajemněvymanímouruku

zdívčinasevření.Vytáhnešátekapodájího.„JsemGideonRoyalaanibychtunemělbýt.Studujuekonomii.“Jayceevytřeštíoči.Sedmdalšíchstudentůzmojískupinyknámpřistoupí.

Cítídramaatojemnohemzajímavějšínežzkouškydůvěrynebošarádynebodalšíhry,pomocíkterýchsemámepoznat.„TynejsiLucas?“zeptáseJaycee.Zkontrolujesidesky,jakobysevnichměl

nacházetdůkazpravdivostiGideonovaprohlášení.Zavrtíhlavou.„Ne.Požádaljsemho,abysisemnouvyměnilmísto,protože

jsemchtělvidětSavannu.Jetomojebývalápřítelkyně–“Ztuhnuačekámpřívalvýčitekotom,jakjsemkrutá,protožejsemsním

nechtělamluvit,jakjsemnerozumná,protožejsemmuneodpustila.„–arozešlasesemnou,protožejsemjipodvedl.Chcijizískatzpátky.“Připohledunavýrazyvšechkolemnásbychsenejradšizachechtala.

VJayceeinětvářisemíchášoksevztekem.Jednaholkaznašískupinysezamračí.„Zahnuljednou,zahnezas.Jábychho

zpátkynikdynevzala.“„Řekl,žehotomrzí,“opáčíklukvtričkusNirvanou.„Toneřekl,“ozveseněkdodalší.„Řekl,žejichcezpátky.“„Tonaznačuje,žehotomrzí,“namítneNirvaňák.„Každýhonevěrníkamrzíakorátto,žehopřistihli.Toneznamená,žehomrzí,

coudělal.“„Mrzítě,cosudělal?“zeptámseGideona.Docelaměbaví,žehogriluje

tenhlemalýveřejnýsoud,přestožehosoudíjensedmmaturantůajednadruhačkazvysoké.„Bylotonejhoršírozhodnutívživotě,“ujistíměokamžitě.Smutněse

pousměje.„Vím,ženemámelitovatvěcí,kteréjsmeudělali,alejábychbylstrašněrád,kdybychmohlvrátitčasarozhodnoutsejinak.“„Jakjako?“zeptáseholka,kteráoGideonoviprohlásila,žezahneznovu.„Jo.Jakjako?“Dámsirucevbok.„Vícbychsteboumluvilotom,cosedějevmémživotě.Vícbychsezajímal

oto,cosedějevetvým,abychsipaknedomýšlelblbosti.Dokazovalbychti,žetěmiluju,místoabychtitojenomříkal.“Toposlednítišezašeptá.Vhrdlemědusíknedlík.Ztěžkapolknu,jenžetenknedlíknezmizí,špatněse

midýchá,očisemizalijíslzami.Gideonzvednerukuanatáhnejidoprostoru,kterýnástakdlouhoodděloval.

„Zůstaň,dořešímeto,“povímiajehodlaňsezastavíumétváře.Nedotýkásemě,přestocítímhorkojehoruky.Zakolébámse,nohymám

nejisté.Jakobyměneviditelnéprovázkytáhlyblížablíža–„Jo,zůstaň!“vykřikneNirvaňák.Jehohlaszafungujejakoledovásprcha.PrudceseodtáhnuaGideonoviklesne

rukakboku.„Tyblbe!“zasyčíněkdo.„Co?Cojsemudělal?“Nirvaňáksepovšechnechápavěrozhlíží.„Nic.“Gideonpoplácáklukaporameni.„Cosizahrátšarády?“Jayceezprvuváhá.Jepřesvědčená,žeGideonnějakporušilpravidla,aleneví

přesnějaká.PotrošepřemlouvánízestranyostatníchstudentůsmíGideonzůstat.Aledonutímehoktěmnejtrapnějšímúkolům.Jayceenásvybídne,abychomsevšichnipostupněpředstavili.Potom

napíšemejednuvěc,sekterousebudemepomaturitějentěžkoloučit.Gideonmusíuhodnout,kdonapsalco.

Naprvnímpapírusepíše:„Mípřátelé.“Anisenaměnepodívá.Nějakýzvláštníšestýsmyslhovedektomu,abypapír

položilpředholku,kteráměvarovala,abychhozpátkynebrala.JmenujeseLivvySwansonová.„Jakjsipoznal,žejsemtopsalajá?“zeptáse,kdyžpapírzvedne.„Jetonapsanýfialověatabarvaladíktvýmnehtům.“Ukážejínaruce.Všichnisenaněpodíváme.Nehtymánamalovanéfialově,bíleačerně,alekaždýznichmájinýdesign.

Najednomnehtumáproužky,najinémtečky.Nasoběmáněkolikvrstvenýchtílekadžínysdíraminakolenou.Líbísemi.Působívpohodě.Sníbychsemohlaklidněpřátelit.Přinutímseusmát.Jetozvláštnípocit.Nejsemzvykláseusmívat,alestojíto

zato,kdyžsetaholkanamětakyusměje.„Dobrýodhad,“povíGideonovi.„Jo,budoumischázetkamarádi.Už

odškolkysepřátelímstousamoubandouholek.Alenatuhlevysokounastupujejenomjednaznich.Ostatníserozprchnouatoměmrzí.“„Ovíkendechjezdímdomů,“prozradíjíGideon.„Amůžetesipsátnebo

zavolat,topomůžezůstatvkontaktu.Dátopráci,alekdyžsepaksejdete,stojítozato.“„Jakčastosessnívídal?“Livvykemněkývne.„Takjednoudoměsíce,obvyklenanějakýmvečírku.“Zalovírukouvčepici

avytáhnedalšípapír.„Mojerodina,“přečtearozhlédneseposkupince.RukuzvedneMalloryDunnová,roztomiládívkaskrátkýmhnědýmmikádem.Livvyjiplácneporuce.„Máhádat.“„Kruci.“Mallorysezahihňá,alerychlevystřízliví.„Tojsempsalajá.Mám

dvěmladšísestryaobějenadevšechnomiluju.Nedovedusipředstavit,žebychtyjejichkrásnýobličejíkynevídalakaždýden.“„Stejnéjetospřáteli.Budetesesnažit,abystesemohlivídat.“„Jo.Navícmůžoupřijetnanávštěvu.Čtyřitýdnypozačátkuškolysebude

konatrodinnýden.UrčitěsejimtadynaStátníbudemoclíbit.Nikdynenípřílišbrzy,abysestalisoučástínašízdejšírodiny,“povíJayceepovzbudivě.Několikdalšíchlidípřispěchásradou.Kdyžkonverzaceumlkne,Gideon

vytáhnedalšíkousekpapíruapřečte:„Nic.Jsemnavysokoupřipravená.“Natáhneseapoložípapírpředemě.„Tojeodtebe.“Zmuchlámpapírvpěsti.Jemitrochutrapně,ženemámpřáteleneborodinu,

pokterýchsemibudestýskat.Zvednubraduastudenýmhlasempřiznám:„Ano,tojsempsalajá.“

Kmémupřekvapenípřikývnouiostatní.„Přátelémibudouchybět,“proneseLivvy,„aletěšímse,ažsinajdunové.“„Natomnenínicšpatného.Všichnipotřebujízačítodzačátku.“Gideonmě

očimavyzve,abychsekněmupřidala.Zjehopronikavéhopohleduminenípříjemně,protoshlédnudoklína.Málem

vyhrknuněco,jakožetoceléjedětinské,žejsoutyhleprogramypitomé,alezarazímse.Všichnitujsouotevřeníaupřímníajásebojímukázatjenkousekzesebe.Gideonpokračujedál.PročtezbytekpapírkůapaksesJayceepustídošarády

založenénaslovechtýkajícíchseškoly,jakoprofesor,přednáška,studijníplánasobotnífotbalovýzápas.Chcisezúčastnit.Opravdu.Alenakonecjenzůstanusedět.LivvyaMallorysedohryúplněponoří.INirvaňákvyskočínanohy,kdyžjenařadě.Kdyžječas,abychzahrálaslovojá,jsemcelánervózní.Dlaněsemipotí

asrdcemibušírychlejinežobvykle.„Časnafilm!“ozvesezamplionůhlas.„Naplánovanéaktivityzakončíme

krátkýmfilmem,kterývámprozradí,covšechnonavásnaStátníčeká,apotébudetemítmožnostseobčerstvitapopovídatsi.“Vydechnuúlevou,přestovemnězůstanestopalítosti.Kdyžsvětlazhasnou,

přisednesikemněJaycee.„Vkampusujsoumožnosti,kterémůžečlověkvyužít,kdyžmuněkdonechce

dátpokoj,“zašeptá.„Stačíříctajástebouzajdunasprávukampusu.Školamůžezaříditurčitýtypzákazupřiblížení.Mimokampustoneplatí,aleveškolesetímbudemusetřídit.“Trhnusebouazadívámsedojejíupřímnétváře.„Opravdu?“„Ano.Školamásvojevlastnípravidla.Mohlibyhoivyloučit,pokudbyse

protiněmunasbíralodostdůkazů.“Podámilistpapíru.Zadívámsenajejíjménoačíslo.Mámšancisehojednouprovždyzbavit.

Pokudstímbudusouhlasit,Jayceemihopomůženahlásit.OhlédnusenaGideona,kterýsipovídásLivvy.Nenípřesnětohle,počem

jsemvždyckytoužila?Abychsnímužnikdynemuselamluvit?Abychhoužnikdyneviděla?Abysekemněužnikdynepřiblížil?Knedlíkvmémkrkuměteďtížíuživbřiše.JakřeklLivvy,Gideonjezdil

tenhlerokpravidelnědomůajásesnímvídala.Občasjsmesepohádali.Většinoujsemsesnažilasihonevšímat,alenikdyjsemtonedokázala.Potajíjsemhosledovala,čekalajsem,sjakoudívkousedádohromady,nictakovéhovšakneudělal.Anežebyktomunemělpříležitost.JetoGideonRoyal.

VBayviewbykaždánezadanáholka,iněkterézadané,prodalavlastnísestru,jenomabyhodostaladopostele.Itadysekolemnějholkypořádshlukují.„Ne,“slyšímse.„Neobtěžujemě.“„Určitě?“NuceněsenaJayceeusměju.„Ano,určitě.“Filmzačne.Mocsiznějnepamatuju,protoževzpomínámnasvouminulost.

NaprvnídennaAstoru,kdysiměGideonvšiml.Kdyžměpozvalnarande.Kdyžjsmesepoprvépolíbili.Kdyžjsmesespolupoprvévyspali,tehdytonebylotakúžasné,jakjsemdoufala,akdyžjsmesepoprvépomilovali,cožbyloúžasné,protožejsempoprvépochopila,pročotomlidépíšouknihyabásněapísně.Vzpomínámnavšechnytyokamžiky,kdymiublížilikdyjsemsnímbylatak

šťastná,žebychsemohlavznášetnaobláčku.SvětlaserozsvítíamístoJayceeteďvedleměsedíGideon.„Můžutědoprovoditdomů?“zeptásetiše.Přikývnu.Nejspíšječas,abychomsipromluviliovšem,conásvtéhlenaší

novébudoucnostičeká.Kdyžserozloučíme,Jayceemipřipomene,žejímůžukdykolizavolat.

SLivvysivyměnímečíslaapaksekemněnakloní:„Možnánenízastakšpatný,“zašeptámimojenovákamarádka.Možnážeopravdunení.

16.kapitolaSAVANNA

SOUČASNOSTNakolejisesterstvabydlípřespadesátdívek,alevnedělivsedmránojichjevzhůrujenpár.Některésepřipravujídokostela.Jiné,jakoKiraajá,sechoulínadhrnkyskávouamuselyvstát,protoženašespolubydlícíJisoojeblázendoběhání.SKirousevrátilyteprvepředněkolikahodinamiaJisoobylatakopilá,že

sotvazvládladátdohromadyjednoslabičnáslova.Pořádukazovalanarůznéčástimístnosti,abynaznačila,copotřebuje.Ovodunapříkladpožádalatím,žeukázalanaobálkuučebnicechemie,nakterébylaznázorněnákapkavody.Dekunavícjsmevytáhlyzeskříněpoté,cosidlaněminěkolikrátpromnulapaže.Mělajsempocit,jakobychhrálašarádusmimem.Opilýmmimem.Opilýmmimem,kterýsenějakýmzázrakemdostalránozposteleanazulsineonověoranžovéběžeckébotyhned,jaksluncevykouklozpozaobzoru.Popůlhodiněmarnésnahyznovuusnoutjsemvstala.UnavenáKiramě

následovaladopřízemí,kdeteďsedíme,popíjímekávuačekáme,ažseJisoovrátí.„Moclidívzhůrunení,“poznamenám.„Zítrazačnezkouškový,“odpovíKirahlasemochraptělýmspánkem.„Včera

večerjsmesiužiliposlednípárty,nežzačnemevdechovatenergeťáky,abysmesemohlišprtatcelénoci.Včerajsemviděla,žesebavíšsbývalým.Všechnovpohodě?“CestazkampusukdomusesterstvanásvedlakolemdomuSigmaChí,kde

právětrávilyvečerimojebudoucísestry.„Domluvilijsmese,žeseužnebudemehádat.“„Ajednásejenoklidzbraní,nebootrvalépříměří?“„Trvalépříměří.Užnechcibýttazlá,kterouvšichniakorátnenávidí.“„Mytěmámerády.Navícmilujutvojesarkasticképoznámky.Mášodvahu

říkatvěci,kterésiostatníjenmyslí.“„Podleměchcešjennaznačit,žejsemtakpitomá,žeříkámvěci,kterébysme

simělijenmyslet.“Upřeněsenamězadívá.„Nezdáse,žebysztohousmířenísGideonemměla

radost.“„Mámpocit…jakobychprohrála,“přiznám.„Ažejsempitomá,kdyžtochci

hoditzahlavu.“„Cojenatompitomého?“Ukážusinahruď.„Tavěctadyuvnitř.PořádněcokeGideonovicítí.“

Chmurněsipovzdechnu.„Mápravdu.Jestlihonenávidím,znamenáto,žeminaněmpořádzáleží.“„Možnákněmunenávistnecítíš,“namítneKira.„Možnážesiszténenávisti

jenudělalazvyk.Jakotojeskouřením.“„Jakkněmuvšakmůžunecítitnenávist?Bylminevěrný.Anesnějakou

mladšíholkounebosexyčtvrťačkou,alesestaršíženou.“Ušklíbnuse.„Určitějíbyloužketřicítce.“Kirasepřekvapeněodtáhne.„Cože?Myslelajsem,žesizačalsnějakou

odvászeškoly!Bylatoučitelka?Něčímáma?“„Manželkanejlepšíhokamarádajehootce.“Netušilajsem,žejdouočivykulittak,jaknaměteďKirazírá.„Jsemvzhůru,žejo?“zeptáse.„Nezdásemiteďsen,žejsemseocitla

vepizoděSkutečnýchpaniček,žene?“Maličkosepousměju.Jsemráda,žesedokážusvéhloupé,tragickéminulosti

zasmát.„Ano,anemyslímsi,žekteroukoliztěchženkdynapadlodělatvěci,kteréprovedlaDina.“„Páni.Dobře.Cítímtušťavnatédrbyanechci,abystomuselavyprávět

dvakrát.Počkáme,ažsevrátíJisoo.“Kirazvednemobil,abyzkontrolovala,jaknatomJisooje.Oběsenavzájem

můžounasvýchmobilechsledovat.Jeroztomilé,jakjimnasobězáleží.„Vida,užjeskorotady.“Kiraotočímobiltak,abychnanějviděla.Jisooseskutečněochviličkupozdějiobjeví,ošlehanávětremazpocená.Kira

jíaninedovolínalítsisklenicivody.„Jdisehnedosprchovat.“„Mámžízeň,“postěžujesiJisooatoužebněseohlédnepřesrameno,kdyžji

Kirapřímovystrčízedveří.„Napítsemůžešvesprše.“„Tojehnus.“„Přinestýufňukanýnádheřesklenicivody,“pobídneměKira.Zasalutujujíavydámseklednici.„Chcitamled,“křikneJisoo.„Chcešhlavněsprchu.“Tydvěsedálšpičkujíajejichhlasymizívdáli,zatímcoKiratlačíJisoo

poschodechnahoru.Vezmuvoduavydámsezanimi.Vpůlichodbysezahlédnuvzrcadle.Vlasymámrozcuchané.Kolemčelasemiutvořilykudrlinky.Obvyklerovné

loknynyníspadajívevlnáchaprstýncích.Prohrábnusitohnízdorukou.Každéránojsemvstávalaoněcodřív,abychsivlasynarovnala,protožejsemsimyslela,žesetobudeGideonovilíbit.TolikčasujsemsGideonemstrávilatím,žejsemsesnažilabýttaková,jakájsemsemulíbila,adlouhopotéjsemnenávidělasebeijeho.NadschodyseobjevíKira.„Coseděje?“„Nesnášímsvojevlasy.“„Cože?Mášjeskvělý.Jsousexy.“„Vypadám,jakkdybyminěkdostrčilprstydoelektrickézásuvky.“Kiraseběhneschodyaodtáhneměodzrcadla.„Mněsetvojevlasylíbí.Jsou

neobvyklé.Každáholkabyprotvojevlasyvraždila.Nevím,pročsijekaždýdenžehlíš.Pročvypadatjakovšichniostatní,kdyžsemůžešodlišovat?“„Tynemášrovnévlasy,“poukážunaKiřinypořádnékudrny.„Přesnětak.“Zabořísirukuzespodudovlasů.„Jsouobrovskéanádherné.“

Mrknenaměaodtáhnemědoložnice.„ZeptejseJisoo.“„Nacoseměmázeptat?“vyzvídáJisoo.„LíbísetiSavinypřirozenévlasy,nebone?“„Líbí.Dosttijezávidím.“Jisoosiodeměvezmesklenicivodyakývnemi,

abychseposadilanajejípostel.„Mělabystužehličkuvyhodit.“Posadímseknohámjejípostele,zatímcopijevodu.„Nebone,“ozveseKira.„Jestlisesrovnýmivlasycítíšlíp,jendotoho.Jási

třebakaždýdennanášímřasenkuartěnkuneproto,žesechcinějakémuklukovizalíbit,aleprotožesesnimicítímlíp.Líbísemi,jaksnimivypadám.Takžejestlimášradějirovnévlasy,taksiježehli,aletvojekadeřejsounádhernéanemělabysesbátjeukazovat.“„Přesnětak.“Jisooodložísklenici,odtáhneodstolužidliaukáženamě

prstem.„Ateďužnámpovězcelouhistoriiajaktimůžemepomoct.“„Trochutozkrátím,protoževěnovattomustrašnýmučlověkujakékoli

množstvíčasubyvámzkaziloden.GideonůvtátajeCallumRoyal.JehonejlepšímkamarádemaobchodnímpartneremjechlapjménemSteveO’Halloran.StevejeneoficiálněstrýcRoyalových.PředněkolikaletysivzalDinu,kterávypadájakoanděl,aleveskutečnostijetoďábel.Gideonšeljednohovečeraknídomůa…,“nadechnuseapotlačímpřívalbolesti,kterýmisevřesrdce,„…avyspalsesní.VyspalsesDinou.“

„Páni.“„Tojestrašný.Říkalajsi,žetěpodvedl,aletohlejepříšerné.“Jisoovstane

odstoluaposadísevedlemě.Kiraseprohrabevnočnímstolkuapakseknámpřidáiona.Dodlaněmi

položíhrstčokoládovýchbonbonů.„Jez.Jetodobrýlék.“Jisoosijedenvezme.„Vytáhnicelýpytel,sestro.Mámetopředepsané.Aco

sestalopak?Jakjsitozjistila?“„Napsalamito.“„Cože?“vykřikneJisoo.„Tamrcha!“Kirazalapápodechu.Přikývnu.„Jo.Příštíhodnemiposlalazprávu,žeikdyžjsemmiláholka,jsem

jenomholka,amužjakoGideonpotřebuježenu,kteráuspokojívšechnyjehopotřeby.“„Fuj.“Kirasouhlasněpřikývne.„Faktfuj.“„Aještěposlaladárkovýbalíček.“„Cože?“Zůstanounamězírat.Rozesmějuse.„Nojo.Bylavněmkuřecípolévka,zmrzlina,poukazdolázní,

knihaotom,jakzvládnoutrozchod.Znovuseomluvilaapřísahala,žejetotaknejlepší.“„Cojsiudělala?“„Nejdřívnic.Bylajsemvšoku.PakjsemzavolalaGideonoviapožádalaho,

abychomsesetkali.Tvářilsestrašněprovinile.Nenechalajsemhoříctanislovo.Vystoupilajsemzautaautekladomů.“„Vysvětlilto?“zeptáseJisoo.„Povědělmi,žehotomrzí,aležeminechceublížitažebychomseměli

rozejít.“Jisooměpoplácáporameni.„Bože,chudáčku.“Kirarozbalídalšíbonbonastrčímihodopusy.Vděčněhosnímanechámsi

tuchuťrozplynoutnajazyku.JisoosiměksoběpřitáhneaKiraměobejmezdruhéstrany.„Jedobře,žejsiteďsnámi.PomůžemetistejnějakoShea.Nejsisama.“„Přesnětak.Jsmesestryaždosmrti.“Málemserozpláču.Myslelajsem,žejsemvšechnyslzyvyplakalaužpřed

lety,alekdyžseteďdívámdotvářítěchhledívek,kteréjsempoznalateprvepředněkolikadny,jetohonaměmocataktrochusenasebezlobím.Přesně

takhlejsemsimohlanajítpřáteleužnastřední.Gideonovasestraminabídlapomocnouruku,ajájiodmrštila,jaknejrychleji

tošlo.Nesnášelajsemjizato,žebydlísRoyalovými.Štvalomě,jaksijivšichnizamilovali.Zlobilajsemse,žeodmítlanaslouchat,kdyžjsemjichtělavarovatpředtímslizákemDanielemDelacortem.Kdyžjsemjisnímvidělavdomkuubazénu,bylomijasné,cosestane.DíkybohujsemnašlaReeda.Bálajsemse,žejepřílišpozdě.Tehdysedveřevedoucíkpřátelstvíotevřelyajájezabouchla.Posledníroky

jsemjenpřežívala,nenávidělajsemvšechnoavšechny–včetněsebe.Bylotovyčerpávající.Bylajsemvjednomkuseunavená,protoženegativita

zeměvyčerpávalavšechnuenergii.Přivinusedoobjetísvýchkamarádekaodmeturozbitéstřepysvéhosrdce,

abyudělalymístoněčemunovému.Něčemukrásnému,svěžímuasilnému.

17.kapitolaGIDEON

SOUČASNOST„Kamjivezmeš?“OhlédnusenaCala,kterýserozvalujenamojíposteliahrajenamobiluhru.„DoHolidayovaparku.“Prohrabukomodu,hledámmikinu,kteroubychmohl

Savpůjčit,kdybyjíbylazima.„Trochudaleko,ne?“Hodímmikinunapostelspolusdekou.„Jo,aletotakychci.“„Aha.Jasně.Chcešsivychutnatpotěšení,jakéstvořilamatkapříroda.“Jeho

vlastnídostšpatnýdvojsmyslhorozesměje.„Něcotakovýho.Ahlavněchcitrochusoukromí.“Všechnosbalímdodeky

ahodímsijipřesrameno.Zrovnasenatahujupotelefonu,kdyžserozezvoní.Připohledunadisplejse

zamračím.Volátosaméčíslo,comivolalouždvakrát.Protoženeznámáčíslanezvedám,hovorodmítnuapřipomenusi,abychsičísloconejdřívzablokoval.„Vrátíšseještědneska?“zeptásemůjspolubydlící.„Možná.ZáležínaSav.“„Takmijenomnapiš,kdybyspotřebovalnanocvolnejbejvák.“„Jasně.“Udveřísezastavím.„Příštírokbysmesimohlinajítněconovýho,co

myslíš?“Calsezvednezposteleabouchnesisemnoupěstí.„Ževáháš.Mrknu

nainzeráty.Nějakýpožadavky?“„Oddělenýložnice.Koupelny.Klimoška.Blízkokeškole.Nevadímidojíždět,

aleSavmožnájo.“Calpovytáhneobočí.„Dostsivěříš,co?“Pokrčímrameny.„Nemásmyslsedoněčehopouštětpřesvědčenej,žeselžeš.“

Savannamidaladruhoušanci.Hodlámsijiksoběpřilepitklidněisupersilnýmlepidlem.„Hodněštěstí,brácho!“křiknezamnou.MávnumuapakužvytočímSavanninočíslo.„Vyrážím,“povímjí.„Budupřipravená,“vyhrknebezzaváhání.„Zadesetminutjsemutebe.“

Cestoukautusivpodstatěhvízdám.Všechnojde,jakmá.Hodímnazadnísedačkuroverudekuarozjedusekekolejisesterstva.Savnejspíščekalauokna,protoževyběhnezedveří,nežstihnuzaparkovat.Vyskočímzautaanatáhnusepojejítašce.„Bojíšseměpozvatdál?“dobírám

siji.Předstírá,žeseotřásáhrůzou.„Uvnitřjetohoršínežnaplesedebutantek.

Tehdynaměmířilotolikfoťáků,ažjsemsipřipadalajakcelebrita,kteráprávězveřejnilanahrávkusvéhosexu.“Málemseudusímslinami.„Jo,tozníhrozně,“vyrazímzesebe.Nakloníhlavunastranu.„Všechnovpohodě?“„Jo.Akorátjsemblběpolkl.“Otevřudveřespolujezdceavpodstatějinacpu

dovnitř.Důvod,pročměDinavydírala,jsemtajiltakdlouho,ženemásmysl,abyseotomSavannadozvěděla.Tehdyjsemsejisnažilchránitpředhroznýmizážitkyahodlámvtompokračovatidál.Nastoupímanastartuju.„Napadlomě,žebychomzajelidoHolidayovaparku.

Jetampárhezkýchzastíněnýchcestatakymalýjezero,kdebysmesemohlinajíst.Comyslíš?“„Klidně.“„Mimochodemsemilíbítvojevlasy,“poznamenámavyjeduodobrubníku.„Díky.“Koutkemokazahlédnu,jaksiprohrábnedivokékudrny.Bylproměšok

spatřitSavstakovouhřívou,alejetozatraceněsexy.Celkovějedneskajiná.Nejdejenotyvlasy,aleioto,jaksenese–sebevědomá,kurážná.Líbísemito.„Víš,cobyschtělakobědu?“Hodímjídoklínasvůjmobil.„Tymidávášsvůjmobil?Nenítonebezpečný?“Dobírásimě,přestovjejím

hlasuzaznívávážnýpodtón.„Ne.Klidněsihoprohrab.Aleuvnitřjetojennuda.“„Tojsimětedyzklamal.Anisisneuložilnějakévtipnéobrázky?Jakse

zabavuješ?“„Tuhleprácinechávámnaostatních.“Natvářisemirozvineúsměv.Anisi

nepamatuju,kdynaposledyjsmespoluvtipkovali.ChvílijetichoapakSavpronese:„Hmm.“„Hmm,co?“„Hmm,zemotikonůnejčastějipoužíváštenubrečenýaten,cokoulíočima.“„MýminejlepšímikamarádyjsouCalaJulie–snadjejasný,žezrovnatohle

budoumojinejčastějšísmajlíci.Proč?Kterýpoužívášty?“

„Stydímse,alevětšinamýchsmajlíkůmánasoběsrdíčko.Aještěpoužívámtakovoutuholčičkuvmodrémtričku,kterákrčírameny.“Rozesmějuse.„Cože?TaktohlenenívůbecpodobnýtýSavanně,kterou

znám.“Amiluju,dodámvduchu.„Vesvětěemotikonůjsemholtněžnáaemo.“„Nebosipíšešsdobrýmipřáteli.Teď,kdyžsipíšememydva,mámpocit,že

sevetvýchsmajlícíchobjevíity,cokoulíočima.“„Mysipíšeme?“„Játibudupsát.Asnadmiodpovíš.“„Tozáležínatom,jakměbudešbavit.“„Hnedjakvystoupíme,postahujusihromaduvtipnýchobrázků,“slíbím.„Zastonemusíšpřehánět.“„Berunavědomí.“Změnímtéma.„Takžemyslíš,žesetinakatedřefilmu

budelíbit?“„Jo,nabízejívážněskvělépřednášky.Abudumíthodněpraxe.“Znínadšeně.„Nemůžusedočkat,ažuvidím,načembudešpracovat.Chcešbýtrežisérka?

Neboproducentka?Upřímněaninevím,včemjerozdíl,“přiznám.Kdyžjsmespoluchodili,nikdyjsmeotomnemluvili.Nevím,jestlitobudetím,žejsemsejíneptal,nebootomsamamluvitnezačala.Měljsemseptát.Teďužtovím.Alenatojsemřešilspoustusvýchproblémů.„Střihačka.Toječlověk,kterýrozstříháfilmapakhospojídohromady.“„Toznískvěle.“Vporovnánístímznímojeekonomiedostnudně.„Vezmeš

siještěnějakédalšípředměty?“„Chcisinabratpárpřednášekzliteraturyaumění,abychsizlepšila

vypravěčskéschopnosti,alenafilmovékatedřechcistrávitconejvícčasu.Adriantvrdí,žečímvíchodinstrávímprací,místoabychotomjenčetlanebosedívala,jaktodělajíostatní,tímlíp.“Sevřuvolantještěpevněji.„Adrianjetenklukodfilmu,cojsisnímtuhle

mluvila?“„Ano,“odpovípobaveně.„Ten,cojsihochtělpraštit.“Hodímponírychlýpohled.„Tystopoznala?“Uchechtnese.„JsiRoyal.Jasněžebysnejradšizmlátilkaždéhokluka,který

setinelíbí.“„Hele,takovýjeReed,“namítnu.„Jánejsemrváč.“„Vážně?CopakjsinazimnímplesunevyrazilzubyJohnuDavidovi?“Potlačímúsměv.„JohnDavidmispadlnarukuatenzubsemusámuvolnil.“„Takhlavněžesecítíšlíp,kdyžsitohlenalháváš.Anisinepamatuju,pročses

taknaštval.Kvůlimámě?“„Ne.“„Tymitonepovíš,co?“Předtýdnembychjítoneřekl.„Tvrdil,žešpatnělíbáš.“„Tenzmetek!“zalapápodechu.„Nikdyjsemhonepolíbila!Odkud…

proč…,“vykoktá.„Řeklabych,žejsihonepraštildosttvrdě.“Uvolnímruku.„Tonejspíšne.Ažnanějnarazímpříště,praštímhoznovu.“„Takybychhonejradšipraštila,“prohlásízapáleně.Zasmějuse.„Dotoho.MohlibysmesiudělatvýletdoBayviewjenomkvůli

němu.“Ionasezasměje.„Ne.Nestojínámzato.Chudáksenejspíšaninikdy

nepřiblížilkpusenějakéholkydostblízkonato,abyvěděl,jakélíbáníje,natožjestlijepříjemné.“Zastavímnačervenéaotočímsekní.Profiljíozařujíslunečnípaprsky.Kéž

bychmělsvůjmobil,abychsijivyfotil.„Jsizatraceněpřekrásná,Sav.“Zvednehlavuazadívásenamě,očivytřeštěné,hebkértypootevřené,jakoby

jipřekvapilo,žesitomyslím.Nejspíšbychnanidálzíral,kdybysiřidičzanáminelehlnaklakson.Svítí

zelená.Šlápnunaplyn.„Jakobytětopřekvapilo.“„Nebylajsemdosthezká–“Odmlčíse.„Abychtěnepodvedl?“dokončímvětuzani.Smutněpřikývne.„Nikdynešlootvůjvzhled,zlato.Odchvíle,cojsemtěspatřil,jsibylata

nejkrásnějšíholka,jakoujsemkdyviděl.Mrzímě,jestlijsiotomkvůlimněněkdypochybovala.“Kéžbychsenemuselsoustředitnařízeníamohlvidětjejívýraz.Úkosem

nanipohlédnu.Ulevísemi,protožesenezlobí.Spíšpůsobízamyšleně.„Chcinatoužzapomenout,“pronese.Půjdeto?Nevímjistě,aleberuto,pokudtochcezkusitiona.„Dobře.

Takže…oběd?“„Máštrénink?Potřebuještakmilionkalorií?“„Ne.Plaveckásezónakončívbřeznunárodnímmistrovstvím,ale…“Znovu

měštve,žeřídím.„Příštírokužplavatnebudu.“„Cože?“vyjeknepřekvapeně.„Jávím.Jenževysokoškolskýsportjejakozaměstnáníatátachce,abych

strávilconejvícčasuvefirměkvůli…“Odkašlusi.„KvůliSteveovi.“„Aha.Páni.Kdysestakhlerozhodl?“„Předněkolikatýdny,“přiznám.„Ajetoprotebesprávnýkrok?“Odmlčíse.„Nadruhoustranuprotebebyla

vždyckynaprvnímmístěrodina,že?“Zhlasujízaznívánáznakhořkosti,ovšemnedivímsejí.Všechnatatajemství

jsempředSavměl,protožejsemsimyslel,žejitímochráním,jenžemístotohozískalapocit,žejeproměménědůležitánežostatní.Atuhledomněnkujsemjípotvrdil,kdyžjsemsevyspalsDinou.„Vím,žetotakpůsobí.Všechnojsempředteboutajil,protožejsembyl

vystresovanýanechtěljsemtenstrespřenéstinatebe.Animěnenapadlo,žebychtiřeklotom,cosedělo.“Pousmějuse.„Alezměniljsemse.Budutitohopovídattolik,žezachvílianinesnesešmůjhlas.Kromvtipnýchobrázkůagifůasmajlíkůsesrdíčkytibudupsát,cojím,coseučím,jakouvideohruhraju,kolikrátjsemseužoholilažejsemzrovnanazách–“„Dobře,dobře,“přerušíměsesmíchem.Srdcemiposkočí.Užrokyjsemjineslyšelsetakhlesmát.„CosidátsendvičvOpenHouseCafé?Vypadátotamdobře.Ajeto

vegetariánskýpodnik.“Vhlasujízaznívávýzva,jakobyměponoukala,abychněconamítl,alejábychklidnějedlihlínu,hlavněabychmohlbýtsní.„Toznídobře.Mámrádžampionyportobella.Počkat.Ztebeje

vegetariánka?“KoliktohooSavještěnevím?„Ne.Jenmámdneskachuťnasalát.“„Dobře.Taktamzavolejajátamzajeduproobjednávku.“„Dobře.“Nežstihneobjednat,telefonmizazvoní.„Mohlabystovzít?“požádámji.„Jázavolantemnetelefonuju.“Zaváhá,alepaksipřiložímobilkuchu.„Nejspíštobudenějakýtelemarketing,“povímjí.„Odránaminěkdovolá.“„Ano?TelefonGideonaRoyala,“ohlásíse.Zatímcosevěnujuřízení,slyšímtichýhlasapakpřekvapené:„Aha.Hm,

chvilku.“Rychlenanipohlédnu,nežzabočímkbistru.Márukunamikrofonu.„Kdoje

to?“zeptámse.Olíznesispodníret.„Steve.Chcestebouhnedmluvit.Vlastněnatebečeká

uHolidayovaparku.“„Steve?“

„Steve,tvůj,hm,manželDiny.“„Sakra.“Ajaksesakradozvěděl,žejedemedoHolidayovaparku?To

zamnouslídístejně,jakozamnouslídilatajehobláznivámanželka?„Možnábysměmělhoditdomů.“Savannasenasedačcepootočí,jakobyse

chystalakaždouchvílivyskočitzauta.„Ne,“zavrčím.VytrhnujímobilaSteveovitopoložím.„Tysmutofaktpoložil?“„Jo.“Zamračíse.„Cobudešdělat?“„My,“zdůrazním,„jdemenaobědanaprocházkudoHolidayovaparku.“„AcoSteve?“Pokrčímrameny.„No,nemůžuhopřejetroverem,takžesihonebudeme

všímat.“Pousmějesetěmisvýmipřekrásnýmirty.„KčertuseStevem?“navrhne.„KčertuseStevem,“potvrdím.

18.kapitolaGIDEON

SOUČASNOSTKdyždorazímekparku,Steveovobugattiužstojínaparkovišti.Kolemautaseshluklidospívajícíklucisesvýmiotciazírajínanějsotevřenýmiústy.Stevesedízavolantemavychutnávásipozornost.Uvažuju,costoukárouuděláDina,ažStevepůjdedovězení.Nejspíšsinatočí,jakjishodízesrázuvstřícjejíohnivé,hodnědrahésmrti.„Coasichce?“zeptáseSav.Přestožemluvíklidně,ztoho,jakjeztuhlá,

poznám,žesenecítípříjemně.Tojsmedva.„Kdoví.“„Nemělbyszavolattátovi?“„Ne.Řeklby,abychseodnějdrželdál.“„Atojesnadšpatnárada?“„Pozvaljsemtěnapiknikvparku.Nedovolíme,abynámSteverozkazoval.“PousmějeseapakužroverzaparkujuvedleobříhosuburbanuakývnunaSav,

abypočkala.Vystoupímaautoobejdu,abychjíotevřeldveře.Koutkemokaspatřím,žeStevevystoupilzesvéhovozu.Odpovínaněkolikotázekosvémautě,ukážemýmsměremapakužtam

necházklamanéobdivovatelejenstát.„Mohlabysnámzajítprooběd?“požádámSav.„Tyfaktnechcešvědět,cotichce?“„Ne.“NehodlámtoSteveoviulehčit.PřišeljsemnarandeseSav.Onsemusí

uzpůsobitmně,nenaopak.„Vyhýbatseproblémuničemuneprospěje.Věřmi.Zkusilajsemto

anefungovaloto.Ne,kdyžjsoutidruzíodhodlaní.“Pousmějese.Rtymizacukají,protoževím,žetímodkazujenamě.„Vinenvevšech

bodech,aledoufám,žetojetojediné,comámseStevemspolečné.“Mátobýtvtip,alenezasmějemese.VždyťSteveprobohazabilženu.„Moc

brzo?“prohodímsuše.Nežstihneodpovědět,Stevenásdojde.„Gideone,jaksemáš,chlapče?“Nakloníhlavu.„Akdojetohle?“

„Savanna.“Neobtěžujusejenáležitěpředstavit,cožjevelképorušenízásadslušnéhochování.Kdybytadybylamáma,užbymivrazilapohlavek.Nadruhoustranukdybytubylamáma,nejspíšbyzrovnavylejzalazeSteveovypostele,protožetidvaspoluzatátovýmizádyspali.„Vydržminutku,“požádámSav.„Dojduprověcidozadu.Steve,jestlise

chcešnaněcozeptat,můžešteď.“Dojdukzadníčástiroveruapopadnunáhradnímikinu,pitíamalýdárek,

kterýjsemSavpřinesl,protožejsemprošvihltolikjejíchnarozeninasvátků,žejítoteďchcivynahradit.„Cokdybychomseprošli?“navrhneSteve.„Nemusímetuhlenevinnou

holčičkuzatahovatdorodinnýchzáležitostí.“HodípoSavnezrovnanevinnýmpohledem.ZabouchnudveřeadojdukSavanně.„Aťseměchcešzeptatnacokoli,Savto

klidněmůžeslyšettaky.Nicpřednínetajím.“Stevepovytáhneobočí.„Víte,zprvujsemvásnepoznal,slečno

Montgomeryová.“Savsinejistěpřejederukoupokudrnách.„Zatonejspíšmůžoumojevlasy.

Mívalajsemjerovné.“Zamračíse.„Ne,tobudeněčímjiným.“Usmějesetakvychytrale,ažmě

ztohozamrazípozádech.„Nejspíšjsemsivásspletlsněkýmjiným.“Vtuchvílimidojde,ževiděljejífotky.Nevím,jestlimujeDinaukázala,

nebojestliseprohrabaljejímivěcmianašelje,alevíto.VítoaprávěteďsipředstavujemojinádhernouSavannubezoblečení.Nahmatámpeněženku,vytáhnuznídvackuapodámjiSav.„Tamhlejestánek

sobčerstvením.“Ukážuknízkébudově.„Mohlabysmidojítprovodu?Chtěljsemjivzítvrestauraci,alezapomněljsem.“Savsepomalunatáhnepodvacce.„Prosím,“naléhám.Uvažuju,jakzoufaletoasizní.NejistězatěkápohledemzeměnaStevea.„Jasně,“odpovíakonečněodejde.Stevezanízírá.„Ještěchvílisejítakhlekoukejnazadekabudešmítvksichtumojipěst,“

zavrčím.Sprázdnýmvýrazemsekemněotočí.„Alejetofaktpěknejzadek.Hezčí,než

kdyžhonicnezakrývá.“Pustímvšechnonazemamáchnupěstí,aleStevejichytne,nežsekněmu

vůbecstihnepřiblížit.„Říkaljsi,žepředsvojíholkounemášžádnátajemství,alenejspíšjsitedy

lhal.Neboj.Cháputo.Ijálžu,abychuchránillidipředbolestí.“Pustímizápěstí.Praštímho.Jetomaláránaskorobezsíly,alepohlednato,jaksemuhlava

zvrátídostrany,měpřestouspokojí.Stevezvážní.Ustoupíapromnesičelist.„Jednuránutinechám,chlapče,ale

uhoďměznovuapotrestámzatotvojiholku.“„Cochceš?“ucedím.„Chci,abysvypovídalusoudu.Vím,cotiDinaudělala.Vydíralatě,abyses

snívyspal.Pořádzatebouleze,itadynaStátní.Vypovězpředsoudem,žesesBrookespolčily,abyublížilytvojírodině.“Radějibychsnědlhada,nežabychvsoudnísíniodhalilvšechnatahle

tajemství.„Pročbychtoměludělat?“Pokrčírameny.„Protožemámkopiesnímkůtétvojíkrasotinky.“Naněkolikokamžikůmězachvátípřívalzuřivosti,vztekuazoufalství.„Její

osmnáct,“vyrazímzesebenakonec.„Zákonodětskýmpornuseměužnetýká.“Zacukajímukoutky.„Kdomluvíotrestnímstíhání?Měspíšnapadlo,že

kdybysetyfotkydostalynainternet,odkudbysijemohlstáhnoutkterýkoliúchylspřipojením,takovéveřejnézostuzeníbytrumflomenšípřestupekkvůlisextingumezidvěmanadrženýmipuberťáky.“Nejradšibychhouhodilznovu,jenžekoutkemokaspatřím,žeseknámSav

vrací.„Časběží,“prohlásíSteve.IonsenaSavannuzadívá.Chtěljsemnechatminulostzazády,alevypadáto,žetonepůjde.Jsem

nakřižovatce.JednímsměremnaměčekáSteve,hnusajed.DruhámožnostjevšechnoSavanněprozradit,znovujíublížitariskovat,žesetentokrátužzmojízradynevzpamatuje.Ikdyžjsemvědomětyfotkynezveřejnil,bylyvmémmobilu,kdyžsije

odtamtudDinastáhla.Měljsemjeokamžitěsmazat.MěljsemSavochránit,jenžesvědčitnaobranuSteveaproblémnevyřeší.Jenomtovytvořídalší.Teďužtovím.„Ne.Nepomůžuti,“povímmu.Savsezastavívedlemě.Vezmujizajejíhebkou,jemnouruku.„Toměmrzí.“KývnekSav.„Mocrádjsemvásviděl,slečno

Montgomeryová.Gideone,pokudsitorozmyslíš,víš,kdeměnajdeš.“Ztuhlesezanímdívám.Zastavíseukufruméhoroveruapoplácáho

podveřích.Bezotočeníčistěajasněprohlásí:„Možnábysismělpoříditnovoukáru.Něco,cotohozesebeukážemnohemvíc.“Vyrazímzaním.Savannazakřičí,jenžeměnezastaví.Dvěmaskokyjsem

uStevea,popadnuhozaramenoaotočím.Vrazímmupěstí.Nakloubechucítímjehotvrdézuby.Znovusenapřáhnu,jenžetoužmězapažitahajídvědrobnéruce.„Dost!Dost!“křičíSavanna.Stevepotřesehlavou.Zkoutkuústmustékákrev.„Řekljsemti,žetidovolím

jenomjednuránu,chlapče.“Zvednuoběruce.„Poslužsi.“Ustoupíazakývánaměprstem.„Existujílepšízpůsoby,jakněkomuublížit,

nežhozmlátit.TohlejstevyRoyaloviklucizatímnepochopili.Bůhví,žejsemsevámtosnažilvštípit,alenejspíšjsteažpřílišpodobnísvémuotci.“Ušklíbnese.„Tvojematkavěděla,jaksepomstít.Možnábysesztohomohlpoučit.“NejradšibychsenaSteveavrhlamlátilho,dokudmuzobličejenezbudejen

krvaváhmota,aleSavměodtáhne.„Tohleničemunepomůže,“varujemětiše.Jejíslovakonečnězklidnímůjvztek.ToataSteveovanamyšlenost.Nejspíš

mávkapsepoldu,kterýbynaměklidněhodilobviněníznapadení.Apakbyprotimněměldalšívěc.„Pojď.“Popadnujizaruku.Bezzaváháníměnásleduje.ZasebouuslyšímSteveůvhlas,alepřinutímsejít

dál.„Musímtiněcoříct,“povímjíchmurně.„NejspíšsetotýkáStevea.“„Jsichytrá.“Zastavíseapakpřizná:„Začínámbýtnervózní.Řeknešmi,ocojde,nebose

mámnechataždovečeraužíratsvýminejdivočejšímidomněnkami?“Sklonímseapopadnuzezeměmikinu.„Asimámedvěmožnosti.Odtudjeto

asidvacetminutpěškynamísto,kamjsemtěchtělvzítnapiknik.Nebosimůžemesednoutdoroveru.“Ohlédnesenapravo,paknalevo.„Cokdybysmitořeklhnedteďatady?

Nikdotupoblížnení.“Rozhlédnuse.Nejblížknámjejednobaseballovéhřiště.Hráčisetam

zahřívají,aleneslyšelibynás.Zrovnatadybychsitakvážnýrozhovorvéstnepředstavoval–jetotuažmocotevřené.Nebobychsimožnáodhalenýpřipadalvšude.DlouzesenaSavzadívám.Tváříseustaraně,alenetaknapjatěanaštvaně,

jakodnašehorozchoduvypadalaskoropořád.Tohleměnejspíšštvenejvíc–žezničímjejítvrděvydřenýklidamír.

Potlačímpovzdech,opřuseobokroveruasnažímsevymyslet,jaksepřiznat.Zatímcomlčím,Savměnaprostovyděsí.„Jdeotyfotky,kteréjsemtiposlalaaDinajenašla?“„Cože?“Naprostoomráčeněnanizírám.„Tyotomvíš?“Povytáhnekoutekrtůvnáznakusmutnéhoúsměvu.„Tajiljsito,abysmě

ochránil?“Bezeslovapřikývnu.Obejmesekolemhrudi.„No,takaspoňněco.Dlouhojsemsimyslela,žesjíje

ukázalatakseknimdostala.“Zakleju.„Dělášsisrandu?Nikomujsemjeneukázal.Vzalamije.“Savnakloníhlavuadlouze,předlouzesenamězadívá.Nejspíšdojde

krozhodnutí,protožepřikývneaprohlásí:„Taknějakjsemsidaladvěadvědohromady,kdyžměEllaprosila,abychseonichnezmiňovala.“„Počkat,Ellaotěchfotkáchví?“Paksitospočítám.„Pročmětovůbec

překvapuje?UrčitějíonichpovědělReed.“Zamračímse.„Ale…jakseElladozvěděla,žeotomvíš?“„TysEllounemluvíš?“Vnebeskymodrýchočíchsejíobjevíjiskřičky,jako

bysesmálamojínevědomosti.Neberusitošpatně.Můžesemismát,jakbudechtít.„Anine.Vždyckymi

připadalo,žejsousníakorátpotíže.“PopravděmiEllanikdymocnesedla.Vpadladoméhodomovaaobtočilasibratrakolemprstu.„Reedsimějednounašelveškoleapovědělmi,žesevtoběmýlím,“prozradí

miSav.„Žebysminikdyneublížil.Ajájsemmuúplněhloupěodpověděla,žekdybysminechtělublížit,udrželbysnašesoukromézáležitostivsoukromí.“Vydechnu.„Ajemudošlo,žemluvíšotěchfotkách,protožekdyžjsemse

dozvěděl,žespísBrooke,řekljsemmu,žemiDinavyhrožuje.“„Pěkněsetozamotalo,“povzdechnesi.„Akorátnechápu,pročjsimlčel?Proč

jsizamnounezašel?Myslelajsem,žeměnenávidíš.Žesemivysmívášzazády.“Polkneasklopízrak.Hrdlosemisevřezoufalstvím.„Nechtěljsem,abytě

zavřelizato,žemiposíláštyfotky.Měljsemjesmazat.Místotohojsemsijenechal.Všechny.Cítiljsemseprovinileahloupěadovoliljsem,abymnouDinamanipulovala.Mrzíměto.Bože,strašněmětomrzí.“Anisenaninemusímpodívat,abymibylojasné,žemávočíchslzy.Slyším

jevjejímhlasu.„Stevejeviděl,co?Otommluvil,kdyžtiřekl,žebysismělpoříditněco,coještěnebylotakpoužívaný?“„Ano.“

Zpodzavřenýchvíčekjíunikneslza.„Omlouvámse.“Existujínějakádvějináslovataknaprostonedostatečnájako

omlouvámse?„Jakseknimdostal?“„Nevím.Aždodneškajsemaninetušil,žejeviděl.Požádalmě,abychproněj

svědčilusoudu.Výměnouzato,žetyfotkynehodínainternet.“Zvuk,kterýsevydereSavzhrdla,misvíránitroaobracížaludek.Zaprvní

slzounásledujídvědalší.Pohladímjiporameni.Vydechnuúlevou,kdyžseminevytrhne.Několikrátse

zhlubokanauklidněnounadechne,nežsenarovná.Roztřeseně,stydlivěseusměje.„Mělajsemtěnechat,aťhozmlátíš.“„Jo.“Tišesezasměje.Vetvářisejízračísmutekazoufalství,nemámovšempocit,

žezatomůžujá.„Pročsenaměnezlobíš?“podivímse.„UkázaljsityfotkySteveovi?“„Ne.“NikdybychonichneřeklaniReedovi,kdybysenezajímal,pročjsemse

vyspalsDinou.Byljsemtehdyopilýavyklopiljsemmu,žeměvydírá.„Takdobře.Nebudutiomlacovatohlavu,pročjsinebylnasvůjmobil

opatrnější,kdyžjájsemnebyladostopatrnáaposlalatije.“Savměchytnezaruku–neabyměodsebeodstrčila,alepřitáhlasiměblíž.„Navícužměunavuje,jaknecítímnicnežvztek.“Úleva,kterámězaplaví,jetakmocná,žebychsinejradšilehl.Jenženato

nemámečas.Stevejenebezpečný,existujeovšemještějednořešeníkromtoho,kteréminabídlSteve.„Jestlichceš,budusvědčit,alenavěkynadnámibudemítmoc.“Vzhlédnekemně.„Mášjinýnápad?“„Ano.“Apakjípovímjaký.

19.kapitolaSAVANNA

SOUČASNOSTGideonůvplánjevlastnědocelajednoduchý.OdEllyzískámeklíčeodSteveovaaDininabytuaprohrabemeho,dokudnezjistíme,kdeSteveschovávánašefotky.„Apakbudemesohněmbojovatohněm,“dopoví.„TakžemámevyfotitSteveanahýhoafotkyhoditnainternet?“zeptámse

zmateně.„Protožetomipřipadájakohodněblbýnápad.Nechcihovůbecfotit,natožještěbezoblečení.“Málemsepřitépředstavěpozvracím.„Ne,nechcemevšechnynainternetuznechutit,“odpovísuše.„AleStevesito

nepromyslelpořádně.Jakvysvětlí,žesektěmfotkámdostal?Nebylajsizletilá.Pokudseněkdeobjevíaonijevystopujíažkněmu,jenomsetímpotvrdí,jakýjeslizkýhnusák.Vyhrožovalmijenomproto,abychpředsoudemtvrdil,žejehodnejchlap,cobyneublížilanimouše.Napadlomě,žebysmehostěmifotkamimohlidonutitpřiznat,žejeukradlažesejesnažípoužítvesvůjprospěch.Nahrajemetoapoužijemeprotiněmu.“„Pročpotřebujemetyfotky?“„Jakopáku.Pokudjezískáme,budeonichmusetpromluvitnarovinumísto

vnáznacíchjakodneska.“„Jánevím,“váhám.„Vydíratvyděračeminepřipadájakonejlepšínápad.

Pomstajezačarovanýkruh.DinasepokusízabítStevea,takseStevepokusízabítDinu,jenženakoneczabijejejínejlepšíkamarádku.Jestlisedotohovložíme,kamtozajde?“Povzdechnusi.„Nebudutilhát–Stevemědoceladěsí.“Nejlepšípodleměbude,kdyžseodnějbudemedržetconejdál.„Nedovolím,abysetějendotkl,“slíbíGideon.„Vím,žetonenínejlepší

nápad,jenženemůžemezničitvšechnykopie.Tyfotkyjsoudigitální,takžeikdybychomjedenjejichsetzničili,neznamenáto,žebychomsezbavilivšech.“„Mocjsimináladunezvedl.“„Jávím.“Taslovaznízmučeně,hrdelně,bolestně.Kdybychpředtímtušila,jakhoto

celétrápí,odpustilabychmudřív?Nejspíšne.Bolestutlumívášsluch,zastřevámzrak,uzavřesrdce.Předtímjsemnatonebylapřipravená.

Položímmurukunapaži.„Tonevadí.“Chytnemirukudosvé.„Napravímto.“Aprotoževím,ženemácenustavětsedocestytvrdohlavémuRoyalovi,když

užseproněcorozhodl,odpovímjen:„Dobře.“Úlevněseusměje.„PrvníkrokjezavolatElle.MápřístupkeSteveovi.“Zamračímse.SElloujsmedoteďmocnevycházelykromtohojednoho

večera,kdyjsmesespolčily,abychomsepomstilyDanieluDelacortemu,hajzlovi,kterýsilibujeveznásilňováníholekakterýjeteďnanějakévojenskéakademii.Takovýtrestmipronějpřipadápřílišmírný,aleaspoňsenedostanekžádnýmdívkám.Jetrapné,žeEllavůbecotěchfotkáchví.Abychbylaupřímná,vadímitohlavněproto,žeElluobdivuju.Jekurážnáaneberesiservítky.Kdyžsejijednanašespolužačkapokusila

ponížitadalajínicotnéprádýlkomístotanečníuniformy,Ellasiobléklatangaaprůsvitnoupodprsenkuavpadladotělocvičnyplnéfotbalistů.Nebylajsemtam,aleslyšelajsem,žeznínikdonespustiloči.Vpodstatěbyla

úplněnahá.Abylojítojedno.Nebojínatomaspoňnezáleželonatolik,abysiztohoněcodělala.Mělabychsiznívzítpříklad.„Takjdeme.“Zvednuseaoprášímsizadek.Gidpopadnesvojimikinuachytnemězaruku.Společněsevydámekjeho

roveru.UvnitřihnedvytočíEllinočíslo.Odpovíokamžitě.„Ahoj,Gide,“pozdraví.„Coprotebemůžuudělat?“„Copaknemůžuzavolatjentak,abychpozdravilsvojisestřičku?“zavtipkuje.„Ne.Protožetojsineudělalještěanijednou.Myslím,ženašerozhovoryse

točilyprimárněkolemtoho,žejsiměvaroval,abychsedrželadálodReeda.“Vidíte?Kuráž.Bezservítků.Odvrátímse,abyGideonnevidělmůjúsměv.„Asitohomámutebedostconapravovat,“povíjí.„Fakt?Dobře.No,padlmidookajedentennovýtryskáč,cohoAtlantic

chystádoprodeje.Rádabychhovbílékůžiasrůžovouúpravou.“„Máštomít,“odpovíjíokamžitě.„Dělámsilegraci.“„Jáne.“„Gideone.“Praštímhodopaže.„Co?“„TojeSavanna?“zeptáseElla.„Jo,jsemtojá.Chtělijsmetěpoprositopomoc.“„Vidíš,tohlejedůvod,pročjsemnevtipkoval,“odpovíjíGideon.„Navíc

mámvAtlanticAviationznámého.Mohlbychdostatslevu.“

„Chachacha,“ozvusesarkasticky.„JelikožjdeoSavannu,udělámtoizadarmo,“odpovímuElla.Překvapeněpovytáhnuobočí.Nevím,pročbytodělala–nikdyjsemsekní

nechovalazrovnahezky.Atojítakypovím.„Mělabychtispíšzaplatit,protožejsemprotebenikdynicneudělala.“„Aleudělala,“opáčí.„Kdy?“„TosDanielem,“navrhneGideon.„Přesnětak,“potvrdíjehodomněnkuElla.„Reedmiprozradil,žejsihotehdy

našla.Kdybynebylotebe,nepotkalobyměnichezkého.Mrzímě,žejsemtětehdyvůbecneposlouchala.Takžetidlužím,ajestliminedovolíš,abychtitosplatila,budusepozbytekživotacítitprovinile.Takhlesetimámodvděčit?“„Ne,“zasmějuse.Ellinoškádleníprolomiloled,kterýsemezinámiutvořil.„No,právěseválímubazénu,cožjeGideonovonejoblíbenějšímísto,takže

klidněspusť,copotřebuješ.“„Jetomojedruhénejoblíbenějšímísto,“opravíjiGideon,vezmemězaruku

apoložísijinakoleno.„ToprvníbudepoSaviněboku.“Přitomotřepanémprohlášenízrudnu.„Aaaach,“dobírásihoElla.„Tojetaksladké.Aromantické.Netušilajsem,

žejsitakovýromantik,Gide.“Pokrčírameny,cožEllavidětnemůže,azeširokasenaměusměje.Tidvase

vůbecneznají.Naklonímseaopřusemupřitomokolenovdžínách.„Gidjezevšechnejromantičtější,“namítnu.„Vždyckysilibovalvobříchgestech.“„Fakt?“vydechneEllanevěřícně.„Tysneslyšela,jakjednouobklopilchodbyAstorParkurůžemi,abysemitak

omluvilzato,ženepřišelnarande?“„Fakt?“zopakuje.„Ne.Tominikdonikdyneřekl.“Gideonvedlemězrudne.Odkašlesi.„Někdytitotřebapovím.Aleřekněme,

žejsemsehodnědlouhochovaljakoblbec,takžejsemsetosnažilvynahraditnějakvelkolepě.“„CojsiproSavannuudělaltentokrát?“„Pročmyslíš,žejsempronimuselněcoudělat?“„Právějsiřekl,žeseshodnědlouhochovaljakoblbec,anarovinu,vtomjsou

Royalovémistři.“Rozchechtámse.„Tojefakt,“potvrdímjítoaEllasepřidá.Gideonsitonechálíbit.Nejspíšmudošlo,žejelepší,kdyžsiholáskyplně

dobírajídvěholky,nežabychomsehádali.

„Savanno,líbísetinaStátní?“zeptáseElla.„Nojo.“„Játizávidím,žematuruješorokdřív.Netušilajsem,žetojde.“„SavválelaužodnástupunaAstor,“proneseGideontakhrdě,ažzrudnu.„MusímsivzítněkolikpřednášeknaWest-Marksověakademii,“povímjí.

„Taktopřidřívějšímnástupuchodí.“„Itakjsidobrá,Savanno.“Celásezjejípochvalyrozzářím.Ellajeskvěláholka,kvůlitomujsemji

dlouhonesnášela,aleudělámiradost,kdyžmiřekne,žeijájsemskvělá.Odkašlesi.„IkdyžměfaktbavígrilovatGida,kvůlitomujstemiasi

nevolali.“Okamžitězvážním.„Ne.“Přejdurovnoukvěci.„StevepřijelzaGideonem

doškoly.“„Tone.“Ztěchdvouslovzazníváčiréutrpení.Takévnichslyšímpodtón

studuauvažuju,jestlisiEllapřipadázodpovědnázačinysvéhootce.Tobyneměla,protožeStevejedospělýajenonsámserozhodlzabítčlověka.„Jo,chtěl,abychvypovídalvjehoprospěchotom,jakjetodobrejchlapaže

byneublížilanimouše,“vložísedotohoGideonopovržlivě.„Výměnouzato,ženezveřejníSavinyfotkynainternetu.“„Panebože.Mocmětomrzí,Savanno.“„Vždyťzatonemůžeš.Tojájsemtyfotkyposlala.“„JenžeStevejemůjtáta,“proneseapotvrdítakmojepodezření.„Takžesestrašněchovájenomkvůlitobě?“„No,mášpravdu.Kvůlimněne,alestejněsecítímhrozně.Dinapředemnou

všechnospálila,všechnysoudnídokumentyafotkyavšechno,comělanarodinu.Asimitakchtělapoděkovatzato,žejsemjízachránilaživot.Aleudigitálůvždyckyexistujekopie.“Ztěžkasipovzdechne.„Jakvámmůžupomoct?“„Chcisedostatdobytuaprohledatho,“odpovíGideon.„Musímítněkde

uloženédigitálníkopie.“„Policiezabavilajehopočítačidalšívěci.“„Víš,covněmnašli?“„Callumůvprávníktohomocneřekl,“přiznáElla.„Máinovýtelefon.“„Pravda.“„Anejspíšinovéúčty.“„Pravděpodobně.“

„Přežilpůlrokuvzámoříanějaksemupodařilovrátit,anižbypoužilněkterýzesvýchosobníchúčtů,jinakbysitohotátavšiml.“„Takžetvrdíš,žemuněkdopomohl?Steveříkal,žemupomohlivesničani,

kteříhozachránili.“„AžebylStevevždyckyupřímný,co?“„Pravda.“Vtelefonuserozhostíticho,kdyžseEllazamyslí.„Kčemubybyloprohledatjehobyt?“zeptámse.„Ikdybychomněconašli,

řekljsi,Gide,ževždyckybudeexistovatdigitálníkopie.“„Alekdyžtukopiinajdemeazlikvidujeme,budememítnavrch.“„Nebosebudemejenstaratověci,kterémůžemeovlivnit.Vtomhlepřípadě

můžuovlivnitsvojireakci.Pokudfotkyzveřejní,nařídímjejichstažení.Bylajsemnezletiláaponechatjeon-linebybylonelegální.“„Itaksenajdoustránky,kteréjeklidněvyvěsí,“poznamenáGideon.„Noa?Mámsesnadstydětzasvůjvzhled?“Dotvářímistoupnehorkost.„Ne.Vůbecne.Jsinatěchfotkáchvevšechsměrechnádherná.Pročmyslíš,

žejsemsijeasinechal?“povzdechnesi.„Jsikrásná,Savanno.Mášparádnínohyatělo,prokterébylidiumírali.

Vždyckyjsemtitozáviděla,“ozveseElla.„Tadytovidíš,“prohlásíGideondomýšlivě.„DvazešestiRoyalůsouhlasí,že

jsitanejrajcovnějšíženskánatéhlestraněMohavsképouště.“„MůžumluvitizaReedaaEastona,“dodáElla.„Obasimyslí,žejsi

nádherná.“PřizmínceoEastonoviseboutrhnu,protožejsmesespoluvyspali.Kradmý

pohlednaGideonamiprozradí,žesespíšbaví,nežžebyhotonaštvalo.„Tadytovidíš.Čtyřizešesti.Tojenadpolovičnívětšina.“„No,takkdyžtotvrdínadpolovičnívětšinaRoyalů,nejspíštobudepravda.“

Nyníužanisamanevím,načemsetotushodujeme.„Teďzavěsím,protoženašekonverzacedosáhlavrcholu,“povínámElla.

„Zavolejte,kdybystepotřebovaliještěněco.“Kdyžserozloučíme,Gideonzabubnujeprstydovolantuapaksezeptá:

„Opravdustímnechcešnicprovést?“Dvakrátsenerozmýšlím.„IkdybychomnašliněkteréSteveovoúložištěaon

tamtyfotkyměl,pochybuju,žebytímhrozbazmizela.Jedinýzpůsob,jaktoceléukončit,jesebrattomumocnademnou.Takžene,nechcistímnicprovést.“„Anisemaličkopomstít?“Maličkopomstít?„Tobychibrala.Cotěnapadlo?“„Stevemázmrazenéúčtyanesmílétat,takžejediné,comuzbyloprozábavu,

jejehobugatti.“Gideonpovytáhneobočí.„Adomamámbaseballku,copřímokřičíjehojméno…“„Zatobytěmohlizavřít,“varujuho.„Tomábýtne?“Natáhnusepobezpečnostnímpásu.„Ne.Jenjsemřekla,žebytěmohlizavřít.

Kdyžtakzatebezaplatímkauci.“Zeširokaseusměju.„Amožnásitakytoupálkoupárkrátmáchnu.“

20.kapitolaSAVANNA

SOUČASNOST„BayviewjeproSteveajakovězení.Kdyžjepryč,myslísi,žesimůžedělat,cochce,aprojdemuto,“vysvětlíGidcestoupoširoké,klikatésilnicisrozlehlýmikamennýmidomypooboustranách.„Kdetojsme?“Pootočímse,abychvidělanaměsto,kteréjsemještěnikdy

nenavštívila.Silnicejsouskoroprázdné,jetuspoustazeleněakilometryakilometryplotů.„Tam,kdeseženešsamýdobrývěci,“odpovíGidtajuplně.Dvakrátzabočíazpomalí.„Trochusebojímzeptat,jakotommístěvíš,“pronesuspohledemupřeným

skrzčelnísklodotemné,úzkéuličky.„LoninapodzimsemšlopárklukůzkolejeAlfaZeta.Podleměsejensnažili

předemnouaCalemvytahovat.“„Chcivědět,cojeuvnitř?“„Nejspíšne,“přizná.„Alejetopřesnětomísto,kterébysemSteveapřitáhlo.“

Takžeplnénechutných,odpornýchvěcí.„Tadytoje.“Ukážedoleva.ZahlédnuobrysySteveovasuperdrahéhosporťáku.Gideonpokračujeuličkou

dálazastavípředživýmplotem,zakterýmseskrývápříjezdovácesta.„Vydrž,“povímianatáhnesedozadupotašcezesupermarketu,kdejsmese

cestousemzastavili.„Takžekvečeřinebudouboloňskéšpagety?“zeptámsesuše.„Jestlinámzbydou,jsoujenomtvoje.“Zezadnísedačkypopadnečernou

čepici.„Na.“Vezmusijiaobrátím.„Tojenášpřevlek?“Nasadísinahlavustejnoučepici.„Jo.Tadyvzadunejsoužádnékamery,takže

jenpropřípad.Navícvtékšiltovcevypadášzatraceněsexy.“Rychlepomněhodíúsměvemapakvyskočízroveru.Nasadímsičepici

nahlavuazalovímvkabelepogumičcenavlasy.Jednanevýhodavelkékudrnatéhřívyje,žepořádpřekáží.Nežsivlasystihnusvázat,Gideonmiužotevředveře.„Připravena?“

„Připravena,“odpovímapopadnuhozanabízenouruku.Pevněměchytne,bokemzabouchnedveřeavedemětichouuličkou.Zatímcomíjímejednodrahéautozadruhým,narůstávemnězvědavost.

„Tohlebyměvážnězajímalo.Copřesnětuvšichnidělají?“Pokrčírameny.„Kolikmášpenězacochceš?Tojsouvpodstatějedinádvě

kritéria.“Představivostsemirozběhnenaplno,navícseovšemneptám,protože

dorazímekeSteveověvozu.Gideonvytáhnelahvičkusupersilnéholepidlaaloupacínůž.Sklonísekekolunastraněspolujezdce.„Podržmito,“vybídneměapodámitubuslepidlem.Uchopímjidozpocenýchdlaníadívámse,jakodšroubováváuzávěr

vzduchovéhoventilkuapřitisknekněmušpičkunože.Ozvesesyčivýzvuk,jakzpneumatikyzačneunikatvzduch.„Upustímvzduchapaktyventilkypřilepíme,“vysvětlí.„Anacojsoutyboloňskéšpagety,sýraburákovémáslo?“Kdyžmi

vsupermarketuukázalnákupníkošík,chtělajsemhozaplavitotázkami,ovšemrozhodlajsemsepočkat,coseztohovyvrbí.„Sýrmunacpemedotlumiče.Ažvyjede,sýrseroztečeavautětozačne

strašněpáchnout.Boloňskáomáčkaobsahujekyselinufosforečnou,rozpustílak.Totéžburákovémáslo.“„Amajonéza?“„Tajenačelnísklo.“„Tohlevšechnosesnaučilnavysoké?“Spovzdechemvyměnímlahvičku

lepidlazauzávěrventilku.Nasadíuzávěrzpátkynaventilapřesunesekdalšímukolu.„SCalemjsmese

jednouopiliarozhodlijsmesezjistit,jaksedajírůznájídlavyužítdestruktivnímzpůsobem.Tehdyseobjevilčlánekotom,jaksestavitbombuzvěcí,kterésedajíkoupitnaletišti,astrhlaseztohohádka,jestlisedásestavitvýbušninaztoho,cosedákoupitvezdravévýživě.“„Tomuříkámkvalitnídiskuze,“zavtipkuju.„Žejo?Jsmeprostějenpárekintelektuálů.“Nežvypustípneumatikyanasypesýrdotlumiče,vezmusinastarost

majonézu.Rozmazávatjipočelnímsklejedocelalegrace.Pobrukujusi,zatímcovylévámobsahskleniceinastěrače,adojduproburákovémáslo.NežsekemněGideonpřidá,stihnuzpracovatdvojedveře,čelnískloikapotu.„Tradá,“zazpívámavyhodímpažesměremkautu.Uznalepřikývne.„Dobrápráce.“

Uchechtnuse.„Vandalismusjedocelafajn.Cokdyžmětochytne?“„Můjsvěřeneckýfondtojistí,kaucizatebezaplatím.“Popadnemězaruku

aspolečněserozběhnemekroveru.„Možnábududělatproblémypořád,kdyžzaměpokaždézaplatíškauci,“

varujuho.Rtymuzacukají,jakmilehodítaškusprázdnýmiobalydozadudoroveru.Žár

jehoúsměvubyměudrželvteplepoceloukarolínskouzimu.Zhlubokasenadechnuaokamžitědechzasztratím.Gideonměchytnezazápěstíapřitáhnesiměksobě.„Jakjsemřekl,otvoji

kaucibychsepostaral.“Cítímsenejistě.NohymámzeslábléagravitacejakobymětáhlakeGidovi.

„Jenžekolikrát?“„Kolikrátbudepotřeba.“Jehoústajsoujennazlomekcentimetruodmých.

Cítímmátovouvůnijehodechu,horkýzávanvzduchunatváři.„Takdlouho,jakbudepotřeba.“Rukamusjedezméhozápěstípřesloketaramenoavezmemoutvář

dodlaně.Vzduchpřílišztěžkl,nežabymimohlnaplnitplíce.Přílišsebojímpohnout,abynezmizel,jakotomubylovmýchsnech.„Savanno,“zašeptá.Palcemměpohladípobraděapakhopřitisknekmému

spodnímurtu.Cítímtendotykaždohlubinsvéhonitra.Chytnemězazátylek.Pomalumě

ksoběpřitahuje,dávámičas,abychseodtáhla.Jenžejáudělámněcojiného.Zvednusenašpičky.Ještěblíž.Takblízko,žemezináminezbudežádnývolnýprostor.Takblízko,ažsesvýmirtydotknujeho.Takblízko,ažcítím,jaksemuzvedáhruď,kdykolizalapápodechu.Takblízko,abychomsmazalinašiminulost,bolest,výčitky.Takblízko,ženevnímámnicnežjeho.Vušíchmidunítepjehosrdce.Jehoněhaminajazykuchutnásladce.Líbáme

se,jakobychomnebylinaulicipředautem,kteréjsmeprávězničili.Líbámese,jakobychomsenikdynepohádali.Jakobychomosoběnikdyneřeklinichrozného.Jakobychomsenikdyneodloučili.Pevněměsvírá,jakobysebál,žejsempouhýsen.Usmějuse,dodámitím

odvahu.Přitisknusekněmu,nutímhocouvat,dokudnenarazízádydoroveru.Obejmuhokolemkrkualíbámho,ažsemunedostávádechu.Chytnemězanohy.Podseboucítím,jakupravujesvůjpostoj,rozkročujese,

rukamapodeberemůjzadekapevněměksoběpřitiskne.Tolikmichyběl.Nahmatámlemjehotrikaapakvklouznurukamapodnějnabřišáky

vypracovanéhodinamivbazénuaposilovně.Gideonrychleotevředveřeautaapozaduměpoložínaměkkoukůži.Nalehne

svýmtělemnamé,namísto,kteréjetakpovědoméicizízároveň.Nakrkuucítímjehoústa,nabocíchjehodlaně.„Pryčstím.“Zatahámhozatriko.„Tohlemusídolů.“Přetáhnesitrikopřeshlavuajásenaokamžikopájímtímmistrovskýmdílem,

kterýmjehruďGideonaRoyala.BůhbyluGidapřílišvelkorysý.Nejenžemánádhernýobličej–silnoučelist,rovnýnos,plnérty,alemátakétělo,kterébymuisochazáviděla.Nedočkavěsiolíznurty.„Pěkný.“Apaknanějkývnu,abykemněklesl.Beze

slovaposlechne.Vyhrnemitop.Pomůžumupřetáhnoutmihopřeshlavu.Přitisknertynamou

klíčníkostapaksiprolíbácestuažnamojebřicho.Klesneještěníž.Pomůžumusesvýmknoflíkem,zipemakrajkouapaksjehoknoflíkem,zipemabavlnou.Apakužjsmejenmydva.Mažememinulost,mažemebolestanahrazujemeji

novýmiadrahocennýmivzpomínkami.„Savanno,“zašeptá.Protáhnetytřislabiky,jakobytvořilycelýrefrén.Líbá

měnakřivkutváře,otřesenosemomoubradu,políbíměnahorkouprohlubeňmeziňadry.„Savanno,“zašeptázas.„Mocjsimichyběla.“Zjehoslovčišískutečnáosamělost.Upřímnost,kterounedokážunebrat

navědomí.„Užměnenechodejít,“zašeptámmudozpocenépokožky.„Nenechám.Nikdy.Milujutě,Savanno.“Zvednesenademnou,pažesemu

chvějívypětím.„Odchvíle,kdyjsemtěuviděl,tipatřilomojesrdce.Prosím,řekni,žeměpřijmešzpátky.“Přitáhnusihoksobě,rozpálenápokožkasedotknerozpálenépokožky.„Ano.

Takytěmiluju,Gideone.Snažilajsemsepřestat,jenžetonešlo.Nikdyseměnezbavíš.“Nenítovýhrůžka,aleslib.Očimuzáříštěstím,skloníhlavu,abyseznovu

dotklméhočela.Přitáhnusihoještěblíž,ještěpevněji.Ažvtéuličceplnéhříchůzaženemetemnotuanahradímejinašíryzíasladkouláskou.Později,mnohempozději,silehnekemně.Pootevřenýmidveřmisemproniká

chladnývzduch.Gideonjepřílišdlouhý,nežabysesemvešel.Mělabychcítitrozpaky,protožejsmenaveřejnosti,alemístotohoserozesměju.Autobyteďklidněmohlaobklopovathromadalidí,amněbytobylojedno.„Copak?“dobírásimě.„Nic.“Přestoseposadímaodhrnusivlhképramínkyztváře.„Mělibychom

jet.“Rozhlédnusepotričku.Posadíse.„Takžebysmesenemělizdržovatnamístěčinu?“Podámmujehotriko.„TojepravidločíslodvěvpříručceBonnieaClydea.“„Ajakéjepravidločíslojedna?“Zakřenímsenaněj.„Všechnyzločinypáchejtespolečně.“

21.kapitolaGIDEON

SOUČASNOST„Dobředojeď.“PolíbímSavannunačeloazastrčímjípramenvlasůzaucho.Dnesjemárovné.Zatímjsemsenerozhodl,jestlisemivíclíbíhedvábnáopona,nebodivokékudrny.Asiobojí.Nervózněseusměje.„Přijedešpříštívíkenddomů?“Cítímzníjejíúzkost,přestožesejisnažískrýt.Naklonímsekní,snad

vmýchočíchspatříupřímnost.„Ano.Vpátekkončímvpoledne,takžepřijedu,nežtiskončívyučování.Apakužbudouzbývatjentřivíkendy,nežsevrátímdomůnaceléléto.“Znovujistisknuazvednujejímalýkufřík.„KolikčasustrávíšoletníchprázdnináchvBayview?“Otevřezadnídveře

svéhomercedesuapočká,ažkufrnaložím.„Tozatímnevím.Stihlajsivšechno,cojsistihnoutchtěla?“Schválněotálím

auvažuju,kdejeJulie.„Ano.Prošlajsemsifilmovoukatedru,zjistilajsemsi,kdebudumítvětšinu

přednášek,seznámilajsemsesbudoucímporadcem.“Poklepenadveře.„VolalajsemránoSheae,takžemězaněkolikhodinčekajídoma.“Váhavěodložímjejítaškunazadnísedačkuauta.Savzabouchnedveře

aokamžitěměobejme.Překvapenímjímálemzapomenutoobjetíoplatit.Užjetodlouho,cosemě

dotklajakoprvní.Zapomněljsem,jakmocsemitolíbí.Kdykolijindybychjizvedlaodneslknejbližšímuvodorovnémupovrchu.Včeravečerjsemnedokázalvydržet,ažsevrátímedoméhopokoje.Přestovčerejšíhovečeranelituju.Přitisknusijejíhlavukhrudiarozhlédnusepotésvojízatracenékamarádce.„Hm,držíšměmocpevně.“Savsemizavrtívnáruči.Pomalujipustím.„Promiň.Nejsemzvyklýněkohoobjímat.“„Myslelajsem,žeseksoběsCalemkaždývečertulíte.Tybyskněmu

samozřejměleželzády.“„Taktone.ZádykemněležívždyckyCal.Akdyžužjeřečovlku.“Ulevíse

mi,kdyžspatřím,jakseknámmídvapřáteléřítí.Kdybyseneukázali,mojeplánynavečerbyvzalyzasvé.„Promiň!Promiň!“vyhrkneJulie,sotvaknámdorazí.„Volalamámaatrvalo

micelouvěčnost,nežjsemsesnírozloučila.“PopadneSavzapaži.„Musíšseještěnachvílivrátit.Potřebujemevyříditzáležitostisesterstva.“„Alejájsemslíbilasvojísestře,žebududoma–“„Uvnitřjímůžešzavolat,“přerušíjiJulieakoktajícíSavvpodstatěodtáhne

pryč.Usmějuseamávám,dokudSavnezmizívkolejisesterstva.Potomse

zamračímnaCala.„Tohlebylodostnatěsno,nemyslíš?CojstesJuliídělali?“Calokamžitězrudnejakrajče.„Tojakofakt?“vykřiknuanaokamžikzapomenunasvůjplán.„Jakktomu

došlo?“Pokrčíramenyatvářísestydlivěipotěšenězároveň.„Nemámpáru.Čekali

jsme,ažsenámozve,začalijsmesipovídatolásceapodobnýchkravinách.Jednavěcvedlakdruhý.Možnájsemjíiřekl,žekníněcocítím.“Naokamžikseodvrátí,jakobyhopřemohlyemoce.Možnástud,možnáštěstí.Čekám,ažsetrochuvzpamatuje.Trvátojenokamžik,nežnarovnáramenaazadívásemidoočí.„No,aonařekla,žekemnětakyněcocítí,asnadtinemusímvykládat,jaktojesptáčkamaakytičkama,žene?“Ne,ačkolitakuvažuju,cotoCalaučili.„Tojesuper.Moctitopřeju.“

Súsměvemhopoplácámporameni.Takyseusměje.„Dík.Alekohobychtakynepřitahoval,žejo?Jsemlepšínež

dobřepřipravenejsteak.“„Jasněžejo.Jo,ajsoutovčeličkyakytičky.“Calsepoškrábepohlavě.„Určitě?“„Nojo.“„Určitěsemýlíš,brácho.“Můjkamarádpotřesehlavou.„Tátaistrýcmiříkali,

jaktoje,amluvilioptácíchakytkách.“Zezadníkapsyvytáhnuklíčky.„Mocrádbychtostebouprobral,ale

potřebujuvyrazitdoBayview.ZdržteSavještětakhodinu.“„Hodinu?“vyjekne.„Jaktomámasiudělat?“„Vysvětlijí,jakjetostěmiptákyakytkami.Tobytakhodinuzabratmohlo.“

Naskočímdoroveru.Vezpětnémzrcátkuvidím,jakmiCalukazujeprostředník.JenmuzveselazamávámavyrazímdoBayview.Potřebujutohohodněstihnout,nežSavdorazídomů.

„Nemusítesebát,paneMontgomery.JáseoSavannudobřepostarám.“UsmějusenaSavinaotceaschovámzelenousložku,kterouvytáhlzrodinnéhosejfu.Sheasenamězprotějšístranystoluzamračí.„Jakojsitoudělalvminulosti?“

odseknejízlivě.

„Ne,mnohemlépe,“ujistímji.Sheamáprávosezlobit.Kdybychbylnajejímmístě,anibychměnepustildodomu.Naštěstímápromějejíotecslabost–nebotedapromojepříjmení.„Sheao,tentomladýmužseomluvil.Musímesezachovatjakosprávní

křesťanéaodpustitmu.“Sheasitišezamumláněco,copodezřelezníjako„prejodpustit,totak“.

Nepřestávámsenanivšakusmívat.SeSheaoubudemepozbyteknašichživotůvúzkémkontaktu.Nemásmyslsizníudělatještěvětšíhonepřítele.„Děkujuvám,pane,“povímpanuMontgomerymu.„Mocsivašívelkorysosti

cením.“„Ne.Ne.Udělaljsidobře,žesespřišelomluvit.“Poplácáměpozádech.„Ale

cojinéhobychomměličekatodsynaCallumaRoyala.“„Určitěráduslyší,žesihotakvážíte,pane.“Lezumudozadku,alestejně

jakoseSheaouseispanemMontgomerymuvidímehodněčasto.Potřebujusemuzalíbit.„Dobře.No,takvásdvateďnechámosamotě.Buduvpracovně,kdybystemě

potřebovali.“Znovuměpoplácáapakvyjdezmístnosti.Sotvajezdoslechu,Sheasedoměpustí.„Nemůžuuvěřit,žemáštudrzost

sempřijít,“zasyčí.„Kdybybylživotfér,uhodilbydotebeblesk,sotvabysvkročilnanašipříjezdovku.“„Mášpravdu.“„Ty–co?“zarazíse.„Mášpravdu.OdSav,tebenebovašírodinysinicnezasloužím.Mášprávo

měažnavěkynenávidět.“„Včemjeháček?Kdejevtomale?“„Nikde.“Rozpažím.„Mášpravdu.“OpařenáSheasenezmůženaodpověď,neboaspoňnenatakovou,kterouby

dokázalavyslovit.Anežsestihnevrhnoutzasdoútoku,dokuchyněMontgomeryovýchvpadneSavanna.„Ahoj,Sheao,tátařekl,žejsi–“Odmlčíse,kdyžměspatří.„Gide!Cotu

děláš?“„Natojsemsehotakyptala.“Sheasespovzdechemzvedneaobejdestůl,

abyseochranitelskypostavilavedlesvojímladšísestry.„PožádaljsemJulii,abytězdržela.Chtěljsemsemdorazitjakoprvní.“Apak

smáchnutímvytáhnuobálkuapodámjiSavanně.Podezíravěsijizměří.„Cojeto?“Sheamiobálkuvytrhne.„ChcetěvzítnacelýčervendoŠvýcarska.“Vytáhne

pasazamávájímSavpředobličejem.Savinvýrazsezměnízostražitéhonašokovaný.„Tyměchcešodvéztze

země?“„Jenomjestlibudešchtít,“ujistímjirychle.„Alenapadlomě,želétopřed

tvýmnástupemnavysokoubymělobýtnezapomenutelné.Vezmemesijednoznašichletadel,strávímepártýdnůvAlpáchapakzajedemedoBenátek.PůjčiljsemsiodkamarádaloďazbytekměsícebychomseplavilipoStředozemnímmoři.“Bradajímálempadnenazem.„Tomyslíšvážně?“„Ano.“„Proč?“„Kdysijsmemluviliotom,žebychomspoluodjelipryč,ajátiteďchcidát

všechno,cojsemtislíbil,alenesplnil.“„Jakověrnost,“vyštěkneShea.Savjizpražípohledem,alejápřikývnu.„Ano,jakověrnost.Upřímnost.

Lásku.“OkrokkSavanněpřistoupím.„JednavěcjeslíbittovBayviewskýchnovinách.“Hodímnovinynastůl.„ApředBohemapředevšemi.“Novinyserozevřouaodhalítakcelostránkovoureklamu,okteroujsemprosil,

žadonilanakonecdrazezaplatil–takdraze,žejsemmohlkoupitcelétyzatracenénovinymístojenomjednéreklamy.„Nejchytřejší,nejodvážnější,nejkrásnější–“začneSheačíst.Savsiplácne

rukupřespusuaspolečněmlčkyčtou.Jásidopisodrecitujuvduchu.

–anejvelkorysejšíženěnasvětě.BlahopřejukpředčasnématuritěapřijetínaStátníuniverzitu.Majíobrovskéštěstí,žesisvybralazrovnaji,alenetakvelkéštěstí,jakomámjá.Kdyžjsemtěpředtřemiletyspatřilpoprvé,netušiljsem,jakmoctipropadnu.

Naprostojsiměstrhlaaodtéchvílejsempatřiljentobě.Nášvztahnebylvždyckyjednoduchý.Většinousechovámjakonaprostývůl.

Jsemnáladový,netrpělivý,netaktní.Přijalajsiměaodpustilajsimi,přestožesitonezasloužím.Každývečerchodímspátapřemýšlím,coskvěléhojsemmuselprovéstvminulémživotě,žejsemsitěvtomhlezasloužil.Milujutěvevšechpodobách,aťužmáškudrnatévlasy,rovnévlasy,aťjsibez

make-upu,istoutřešňověčervenourtěnkou,vhedvábnýchšatechivbavlněnémpyžamu.NapodzimStátníovládneš,stejnějakoposlednítřirokyvládnešmémuživotu.

Ještějednoublahopřeju.Nemůžusedočkat,ažpříštírok,prvnízezbytkunašeho

života,strávímespolu.Sláskoutvůjpřítel,GideonRoyal„Kdyjsitozařídil?“zašeptáSavazvednekemněpřekvapenýpohled.„Vnoci.Zavolaljsemtátovi,kterýzavolalmajiteli,atensouhlasil,žemito

otisknou.“Nezmínímseoceněaniotom,žejsempůlhodinyposlouchal,jaknamětátařve,žejsemhovytáhlzpostelekvůliněčemu,conazval„pitomýmoznámenímovztahu,kterývydržístejnědlouhojakojehoranníkafe“.Sheasiodkašle.„Půjdunahoru.Alenemyslisi,žesinatebenedámpozor.“Zeširokasenaniusměju.„Budunatomyslet,sestřičko.“„Sestřičko?“zaprská.„Jdi.Jdi.“Savpobídnesvousestrukedveřímapakužjsmekonečněsami.

„Nojo,Gideonatajehovelkágesta,“povzdechnesiasednesinažidli.„Velkéchybyvyžadujívelkéomluvy.“Přitáhnusižidlikjejíazapřusinohy

ujejíchkolen.„Takžesouhlasíšstímpomaturitnímvýletem?“„Ano.“Krátcesezasměje.„Jakjsitátupřesvědčil,abystímsouhlasil?“„Můjtátamuzavolal,“přiznám.„Budemetamjenommydva?“Pokrčímrameny.„Ledabysssebouchtělavzítještěněkoho.“„Opravdu?“podivísepřekvapeně.„Tybysmidovolil,abychssebouněkoho

vzala?“„Nebylbychnadšený,“přiznámjíupřímně,„alechci,abysbylašťastná.“„Takžekdybychssebouchtělavzítdalšíhokluka,dovolilbysto?“Rucesemibezděkysevřouvpěstipřipředstavě,žebyseSavdotklněkdo

jiný,aledonutímsesouhlasit.„Pokudtotakchceš.“Zachechtáse.„Vypadáš,jakokdybyssnědlněcozkaženého.Neboj–nikoho

nepozvu.“Vydechnuúlevou.„Tapředstavamimocvelkouradostneudělala.“Uvolním

pěstiachytnujizaruce.„Alechci,abysbylašťastná.“Propletesemnouprsty.„Nikohojinéhonechci.Anikdyjsemnechtěla.Tobyl

celoudobutennejvětšíproblém.“Naklonímsekní,ažsedotknemečelem.„Ateď?“„Ateď…teďtotakmábýt.Prožilijsmesitohospoustu,alenějakjsmesi

ksoběznovunašlicestu.Jetodocelazázrak,nemyslíš?“Nařasáchsejízalesknoumalédiamanty,kdyžjídoočínečekaněvhrknou

slzy.Jednusetřu,pakidalší.„Totyjsizázrak,“zašeptámapolíbímji.PředBohemapředevšemi.

PADLÝDĚDIC

Všem,kdosedožadovalipříběhuEastonaRoyala.Tutoknihuvěnujemeprávěvám.

1.kapitola„Pamatujte,žebezohledunato,jakouzvolítefunkci,součetrozdílůzávisínaprvníaposlední,“dopovíprofesorkaMannová,právěkdyžzazvonízvonekaoznámíkonechodinyazároveňdnešníhovyučování.Všichnisezačnoubalit.Všichniažnamě.Opřuseapokleputužkouookrajučebnice.Skryjuúsměv,zatímcosedívám,

jaksenováučitelkazoufalesnažíupoutatrychleklesajícípozornostsvýchstudentů.Zoufalájeroztomilá.„NazítřekčástijednaAajednaB!“křikne,alenikdojineposlouchá.Všichni

užvybíhajízedveří.„Jdeš,Eastone?“UmýhostolusezastavíEllaHarperováazíránamě

modrýmaočima.Vposlednídobějenějakáhubená.Asijichuťkjídluopustilaněkdyvestejnýdobě,comůjbratr.TedanežebyjiReedopustil.BráchajedoEllyfurtudělanej,donašítak

nějaknevlastnísestry.Kdybyjinemiloval,šelbynanějakounóblvysokouněkampředalekoodBayview.MístotohonastoupilnaStátní,kterájetakblízko,žeseovíkendechnavštěvují.„Ne,“prohlásím.„Chciseještěnaněcozeptatprofesorky.“ProfesorceMannovépřimýchslovechcuknouramena.IEllasitohovšimne.„Easte…“Odmlčíseazamračeněstisknehezkérty.Úplněvidím,jaksivhlavěsumírujepřednáškuotom,žebychsemělzklidnit.

Jenžeškolazačalasotvapředtýdnemajáseužkurevskynudím.Cojinýhomámasitakdělatnežblbnout?Učitsenepotřebuju.Nafotbalumisotvazáleží.Tátamizakázallítatavtuhlechvílitoaninevypadá,žebychsiněkdyudělalpilotníprůkaz.AjestliměEllanenechásakranapokoji,zapomenu,žejetoholkamýhobráchy,ajentakzprdelejisvedu.„Čaudoma,“povímEllepevně.ProfesorkaMannovásemnouužodprvního

školníhodnevjednomkuseflirtujeapotýdnu,cojsmesivyměňovalirozpálenýpohledy,jdunavěc.Nemělbych,jasně,aleotovícjetovzrušující–pronásprooba.Mocčastosenevidí,žebyAstorParknajalmladouasexyučitelku.Vedení

ví,žejetuažmocunuděnýchbohatýchkluků,cohledajínějakouvýzvu.ŘeditelBeringeružžehlilnejedenvztahstudentůakantorů.Atonemámodmístníchdrben,protoževjednomztěch„nevhodných“vztahůjsemseangažovalijá.

Pokudtedapovažujetelíbánísučitelkoupřesvýživuzatělocvičnouzavztah.Jáne.„Klidněnaměmůžešpočkat,“protáhnukElle,kterásenademnoupořád

tvrdohlavětyčí,„alemožnábytitočekáníbylopříjemnějšínachodbě.“Zpražíměpohledem.Jakoobvyklejítohomocneujde.Vyrostlavdost

mizernýmprostředíavyznáse.Neboprostěví,jakjsemzvrácenej.„Nevím,cohledáš,alepochybuju,žetonajdešpodsukníprofesorky

Mannové,“zašeptá.„Tonezjistím,dokudsetamnepodívám,“odseknu.Ellasipovzdechneaustoupí.„Opatrně,“poradímidostnahlas,abyto

zaslechlaiprofesorkaMannová,kterázrudneazírádozemě,dokudEllaneodejde.Polknupodráždění.Coměmácoodsuzovat?Snažímseprožítsvůjživotco

nejlíp,akdyžnikomuneubližuju,takocojde?Jemiosmnáct.ProfesorkaMannovájedospělá.Noaco,žepracujejakoučitelka?JakmilesezaEllouzavřoudveře,vučebněnastaneticho.Profesorka

Mannovásiuhlazujesvětlemodrousukni.Asakra.Začínápochybovat.Docelamětímzklamala,alepořádtopůjde.Nejsemztěch,kdomusíojet

každou,kteroupotkají,hlavněproto,žejichposvětěběháhromada.Jestliženemájednazájem,zkustetoudalší.Sklonímseprobatoh,kdyžsepředemnouobjevípármochezkýchlodiček.„Chtěljstesenaněcozeptat,paneRoyale?“promluvíprofesorkaMannová

tiše.Pomaluzvednuhlavu,vychutnávámsipohlednajejídlouhýnohy,křivku

boků,prohlubeňvpasetam,kdemábílouhalenkuzastrčenoudostejněneokázalésukně.Hruďsejípodmýmpohledemzvedá,pulznakrkudivocetepe.„Jo.Mátenějakýřešenípromůjproblémpřivyučování?“Položímdlaňnajejí

bok.Zalapápodechu,kdyžjípřejeduprstempopasusukně.„Nemůžusepořádněsoustředit.“Zhlubokasenadechne.„Opravdu?“„Hmmm.Asitobudetím,žekdykolisenaváspodívám,mámpocit,žeanivy

senedokážetepořádněsoustředit.“Pousmějuse.„Možnásipředstavujete,jaksivásohnuokatedru,zatímcosevšichnimojispolužácidívají.“ProfesorkaMannovápolkne.„PaneRoyale.Nemámnejmenšítušení,očemto

mluvíte.Prosím,odtáhněterukuodméhopasu.“„Jistě.“Sjedudlaníníž,ažnahmatámlemjejísukně.„Jetotakhlelepší?

Protožemůžuklidněúplněpřestat.“Zadívámesenasebe.Máteposledníšanci,profesorkoMannová.Obapalčivěvnímáme,jakjíničím

suknianejspíšipověst,aleanisenehne.Hlasmáochraptělý,kdyžnakonecpromluví:„Tonemusíte,paneRoyale.

Myslím,žezjistíte,žeřešenívašehoproblémusesoustředěnímmátevevlastníchrukách.“Vklouznujídlaněmipodsukniadomýšlivěseusměju.„Snažímseeliminovat

problematickýfunkce.“Poddásemi,očisejízavřou.„Tohlebychomneměli,“zašeptá.„Jávím.Protojetotakpříjemný.“Stehnasejípodmýmidlaněmizatnou.Rajcujeměvědomí,žebynásmohl

někdokaždouchvílipřistihnout,žejetaposlednížena,kterébychseměldotýkat,aleotojetomilionkrátparádnější.Rucejípadnounamojeramena,prstyzabořídoškolníhoblejzruzadvatisíce

dolarůodTomaForda,zatímcosesnažíudržetrovnováhu.Mojeprstysepustídokouzlení.Prázdnouučebnunaplňujítiché,potlačovanésteny,ažneslyšímnicnežjenjejíztěžklýdech.SespokojenýmpovzdechemprofesorkaMannovánakonecustoupí,uhladísi

pomačkanousukniaklesnenakolena.„Jsinařadě,“zašeptá.Natáhnusinohyaopřuse.Matikajetennejlepšípředmět,kterýjsemkdy

naAstorParkuměl.Kdyžmidápárextrakreditů,váhavěseusměje.Svýmivlasysemiotře

ostehna,kdyžsekemněnakloníazašeptá:„Mohlbysvečerpřijítkemně.Mojedcerachodíspátvdeset.“Ztuhnu.Tohlemohloskončitvšelijak,alefaktjsemdoufal,žezrovnatomuhle

závěrusevyhnu.Hlavousemihonídobrýtucetvýmluv,nežovšemjednuznichstihnuvyslovit,dveřeučebnyseotevřou.„Panebože!“ProfesorkaMannováijáseotočímekedveřím.Zahlédnuinkoustověčerné

vlasyamodrýblejzrAstorParku.ProfesorkaMannovávyskočínanohyaklopýtne.Rychlejizachytím.Jeslabá

vkolenou,zatímcojípomáhámopřítseokatedru.„Panebože,“vydechneotupěle.„Kdotobyl?Myslíš,ževiděla…?“VidělaprofesorkuMannovounakolenou,vidělamojerozepnutýkalhotyajejí

pomačkanýoblečení?Hm,jo.Vidělato.„Vidělato,“prohlásím.Mojepotvrzeníjiakorátještěvícvyděsí.Zmučenězasténáaschováobličej

dodlaní.„Panebože.Zatohleměvyrazí.“Doupravímse,popadnubatoharychledonějnaházímsvojevěci.„Ne,tobudedobrý.“Mocsebejistětovšaknezníaonatoví.„Ne,nebudetodobrý!“Ustaraněsezadívámkedveřím.„Šššš.Někdotěuslyší.“„Někdonásviděl!“zasyčí.Vočíchsejízračípanika,hlassejítřese.„Musíš

tuholkunajít.Najdiji,zkusnanitusvojieastonovskouvěcapostarejse,abynicnevykecala.“Tusvojieastonovskouvěc?Nežsestihnuzeptat,coodeměsakračeká,profesorkaMannovárychledodá:

„Nesmějíměvyhodit.Nesmějí!Musímživitdceru!“Hlassejíznovuroztřese.„Napravto.Prosím,prostějdianapravto.“„Dobře,“uklidnímji.„Napravímto.“Sicenemámsakranejmenšítušeníjak,

alezbývajídvěvteřiny,nežseprofesorkaMannovázhroutí.Znovutišezasténá.„Atohleseužnesmíopakovat,jetojasné?Užnikdy.“Tomivůbecnevadí.Tenjejízáchvatpanikyzničilveškerouatmosféruimůj

zájemoopáčko.Jsemraději,kdyžtahledostaveníčkakončístejněpříjemně,jakozačala.Nenísexy,kdyžholkalitujetoho,coudělala,takžesemusíteužodzačátkupostarat,abydotohošlanaplno.Jestlimáteojejímzájmuijenomsebemenšípochyby,vykašletesenato.„Chápu,“ujistímjiapřikývnu.ProfesorkaMannovásenaměprosebnězadívá.„Cotupořádděláš?Jdi!“Jasně.Hodímsibatohnaramenoavyjduzučebny.Nachodběserychlerozhlédnu.

Jetuvíclidínežobvykle.Pročsevšichnicourajípochodbách?Vyučovánískončilo,prokrista.Jdětedomů,lidi.ZahlédnuFelicityWorthingtonovou,kterásipřehodíplatinověblonďatývlasy

přesrameno.ClaireDonahueová,mojebývalka,namězírásnadějívmodrýchočích–užodzačátkuškolysekemněchcevrátit.VyhnusejejímupohleduazadívámsenaKateaAlyssu,sestryBallingerovy.Anijednanemáčernývlasy.Rozhlédnusepozbytkuchodby,alejetuprázdno.Užsechciotočit,kdyžseFelicitynakloníaněcozašeptáClairedoucha

avprostoru,kdeještěpředchvílíbylahlavaFelicity,zahlédnutuholku.Stojí

čelemkesvojískříňce,aletyvlasysenedajísničímsplést,podfluorescentnímstropnímsvětlemjsoučernéažskorodomodra.Vydámsekní.„Eastone,“slyšímClaire.„Neponižujse,“poradíjíFelicity.Anijednýsinevšímámajdudál.„Čau,“pozdravímji.Holkavzhlédneodskříňky.Zadívásenaměpřekvapenýmašedýmaočima.

Pootevřerůžovérty.Čekám,ažseusměje–takhlenaměreagujedobrýchdevětadevadesátprocentženbezohledunavěk.Jenžeúsměvnepřichází.Místotohomědoobličejeuhodítyjejívlasy,kdyžsezničehonicotočíarozběhnesechodboupryč.Překvapenímsenedokážuanihnout.Navícnechcipřitáhnoutpozornost.

Nenucenězavřujejískříňku,nežsezatouutíkajícíholkouvydám.Hnedjakzajduzaroh,rozběhnuse.Nasvýchmnohemdelšíchnoháchjidostihnupředšatnami.„Čau,“vyhrknuhned,jaksepřednivrhnu.„Kdehoří?“Prudcesezastaví,málemzakopne.Chytnujizarameno,abysenezřítila

nazem.„Nicjsemneviděla,“vyhrkneasetřesemojiruku.Rozhlédnuse,jestlinemámediváky,alechodbajeliduprázdná.Dobře.„Jasně,žejsinicneviděla.Protojsiuteklajakmalýděcko,kterýpřistihli

srukouvdózenasušenky.“„Technickyvzatojsimělturukuvdózety,“vyhrkne.Apakstisknerty,

protožesiuvědomí,coprávěpřiznala.„Nežebychněcoviděla.“„Jasně.“Comámstouhlekráskoudělat?Faktškoda,žejimámvyděsit

natolik,abymlčela.Přistoupímkní.Uhnestranou.Jdudál,dokudnenarazídozdi.Sklonímse,ažmámčelojenněkolik

centimetrůodjejího.Jsemtakblízko,žecítímmátovouvůnijejížvýkačky.Napravto,řeklaprofesorkaMannová.Amápravdu.Kčemuvtýučebně

došlo,mělabýtzábava.Nicvícjsemnechtěl–jensepobavit,nezničitlidemživot.Bylazábavadělatněcozakázanýhoašpatnýho.Bylazábavapohrávatsispředstavou,žebynáspřistihli.JenžekdybyprofesorkaMannovápřišlaopráciajejíděckoskončilonaulici?

Toužzábavanení.„Takže–,“spustímtiše.

„Ehm,Royal,žejo?“přerušíměholka.„Jo.“Nepřekvapujemě,žemězná.Nežebychnatobylhrdej,aleRoyalové

týhleškolevládnouužcelýroky.Naštěstíjsemserolivůdcevyhnul.TeďtuzaRoyalyvládneElla.Jájsempouzejejívykonavatel.„Atyseš?“„Hartley.Hele,faktpřísahám,nicjsemneviděla.“Zvedneruku,jakoby

skládalapřísahu.„Kdybytobylapravda,neuteklabys,Hartley.“Vduchusijejíjménoopakuju.

Jeneobvyklý,alenedokážuhozařadit.Anijejíobličej.NaAstorParkumocnovýchtvářínevídáme.Sevšemitěmizmetkyseznámtakdlouho,jakpamatuju.„Fakt.Jsemjaktaopice,“obhajujesedálHartley.Jednourukousizakryje

ústaadruhouoči.„Nevidímzlo,nemluvímzlo.Nežebyto,cojstedělali,bylonějakzlé.Nebocojstemožnádělali.Nežebychněcoviděla.Dobrého,nebozlého.“Fascinovanějípoklepunaruku,comápřesústa.„Plácáš.“„Nováškola.Jsemnervózní.“Narovnásiškolníblejzravystrčíbradu.

„Možnájsemněcoviděla,alenicmidotohonení,jasné?Nicneprozradím.“Složímsipaženahrudi,sakoseminaramenechnapne.Vypadá,jakobyse

připravovalanaboj.Tosemilíbí,aleflirtovánísníbyminepřineslotenvýsledek,kterýpotřebuju.Vložímdohlasutrochuhrozbyadoufám,žejístrachzavážejazyk.„Jdeoto,žetěneznám.Takjakmámvěřittvýmuslovu?“Hrozbazabere,Hartleyviditelněpolkne.„Já…jánicneprozradím,“zopakuje.Okamžitějemimizerně.Pročtuhlemalouholkuděsím?Jenžepaksemi

vhlavěobjevíustrašenývýrazprofesorkyMannové.MámalýdítěaHartleyjejenomdalšíbohatáspolužačka.Menšívarovánízvládne.„Jo?Acokdybysetěnatoněkdozeptal–třebaředitelBeringer?“Vyzývavě

naklonímhlavu,můjhlasznískaždýmslovemvýhrůžněji.„Takco,Hartley?Cobysřekla?“

2.kapitolaZatímcoHartleyuvažujenadmojíotázkou,vduchujihodnotím.Jemalá–asiotřicetcentimetrůmenšínežjásmýmmetrempětaosmdesát.Prsamocnachlubenínemáananohoumáobutýdosthnusnýpolobotky.Botyjsoutojediný,včemnámškolnípravidlaooblíkánídávajívolnouruku–jetojedinýdovolenýzpůsob,jakukázatsvojiosobnost.KlucituchodívteniskáchnebovkotníkovkáchodTimberlandu.HolkysetuobvyklenosívněčemnóbljakobalerínáchodGuccihonebovlodičkáchsčervenoupodrážkou.Hartleychcesvýmabotamaočividněříct,žejejítouprdele.Tohosidocelacením.Jinakjeúplnětuctová.Uniformumáklasickou.Vlasyrovnéadlouhé.Obličej

nemátakhezký,abynaprvnípohledzaujal.TotřebaEllajezatraceněnádherná.MojebývalkaClairebylanedávnojmenovanádebutantkouroku.TahleHartleymáočivelkýjakzmangakomiksůaširokoupusu.Nossejínakoncitrochuzvedá,alenic,kvůličemubyseonípsalovčasopisech.Řečenýnossenakrčí,kdyžHarleykonečněodpoví:„No,taksipromluvíme

otom,cojsemtotamdoopravdyviděla,jo?Teda…technickyvzatojsemviděla,jakučitelkaněcozvedázpodlahy.Anějakýstudentjí,hm,drželvlasy,abylípviděla.Bylotohezké.Amilé.KdybyseředitelBeringerptal,povímmu,žejsivzornýobčananominovalabychtěnastudentatýdne.“„Fakt?Taktohohlesechcešdržet?“Nejradšibychserozesmál,aletobyasi

pokazilojakoukolimojisnahujívyhrožovat.„Přísahámbohu.“Zvednesimalourukukhrudi.Nehtymákrátkéaani

dokonaleupravenéjakovětšinaholeknaAstoru.„Jsemateista,“prozradímjí.Zamračíse.„Steboujetotěžký.“„Hele,jánečuměl,kamnemám.“„Tohleješkola!“Vůbecpoprvézvednehlas.„Můžukoukat,dojakékoli

učebnybuduchtít!“„Takžepřiznáváš,žejsiměviděla.“Mámcodělat,abychseneusmál.„Dobře.Užchápu,pročtozkoušíšnaprofesorky.Žádnánormálníholkaby

stebounevydržela.“Pojejímvyčerpanémpovzdechnutívzdámpokusyozastrašování,protože

úsměvužnedokážudálpotlačovat.„Tonevíš,dokudtonezkusíš.“Zíránamě.„Tysemnoufaktteďflirtuješ?Říkámobříne.“

„Takobří,jo?“Olíznusispodníret.Jo,flirtuju,protožeikdyžvypadánaprostoobyčejně,zaujalamě.Ajá,EastonRoyal,jsemvázánzákonyvesmíru,abychšelpovšem,comězajímá.Vočíchsejímihnefascinovanýpohled.Sicejenomnaokamžik,alejá

vždyckypoznám,kdysiholkamyslí,žejsemkus,kdysipředstavuje,jakýbytosemnoubylovposteli.AHartleynatoprávěteďtotálněmyslí.Notak,kotě,pozviměnarande.Vezmisi,cochceš.Bylbychmocrád,kdyby

měholkapopadlaobrazněidoslovazakouleařeklami,cochce.Narovinu.Žádnýhry.Jenženavzdoryvšemtěmženskýmhnutímjsemzjistil,ževětšinaholekprostěchce,abyjekluklovil.Faktblbý.„Fuj.“Pokusíseodtáhnout.„Jakofakt,Royale.Uhni.“Opřusedlaněmiochladnédřevěnéobloženípostranáchjejíhlavyanaprosto

jitakpředsebouuvězním.„Jinakco?“Šedéočisejílesknou,znovutakpodnítímojizvědavost.„Jsemsicemalá,ale

mojeplícebymizávidělaivelryba,takžejestlineuhneš,vypustímtohosvýhoorálníhoKrakena,dokudsedotýhlechodbynenahrneceláškola,abyměpředtebouzachránila.“Zachechtámse.„OrálníhoKrakena?Toznízatraceněrajcovně.“„Podletebeznírajcovněurčitěvšechno,“odseknesuše,alevkoutcíchrtůjí

pohráváúsměv.„Ateďvážně.Tydveřejsemotevřela,protožechcipřestoupitnamatikukprofesorceMannové.Aletovašetajemstvíudržím,dobře?“Doširokarozpaží.„Takcotobude?OrálníKraken,neboústupstranou?“NaHartleynejspíšhrozbynezaberou,hlavněproto,žebychstejněasižádnou

nedokázalvykonat.Zastrašováníholeknenímůjstyl–mnohemradějisestarámojejichuspokojení.Takžejibudumusetvzítzaslovo.Aspoňprozatím.Hartleynaměnepůsobíjakotypčlověka,kterýbyvyzrazoval,conemá.Aikdybytovyklopila,můžusespolehnoutnašrajtofli.Tátanejspíšbudemusetdarovatškoledalšístipendium,abymězprůserusprofesorkouMannovouvysekal,aleužtojednouudělalproReedaaEllu.Nejspíšječas,abyvěnovalškoleprachyimýmjménem.Súsměvemuhnu.„Hele,jestlikníchcešchoditnamatiku,“kývnukučebně

nakoncichodby,„doporučujupromluvitsníteď.Víš…“Mrknu.„Využíttoho,žemáspuštěnýobrannýzdi.“Hartleynamězůstanezíratspusoudokořán.„Chcešříct,žejimámvydírat?

Říctjí,žebudumlčet,jenomkdyžmipřestupschválí?“Pokrčímrameny.„Pročne?Člověkseosebepřecemusípostarat,ne?“

Dlouze,předlouzesenamězadívá.Klidněbychvyplázlmajlant,jenomabychvěděl,cosejíteďhoníhlavou.Nicmialenevyzradí.„Jo,asijo,“zašeptá.„Takzatím,Royale.“Hartleyměobejde.Vydámsezaníadívámse,jakklepenadveřeučebny

avejdedovnitřzaprofesorkouMannovou.Budejivydírat?Nějakotompochybuju,alejestlijo,přestupjíschválíběhemvteřiny.ProfesorkaMannovábyudělalacokoli,jenomabyonásHartleynikomuneřekla.Přestožesemipodařiloúspěšněsplnitrozkaz„napravto“(neboaspoň

myslím,žejo),zchodbyneodejdu.Chciseujistit,žesemeziHartleyaprofesorkouMannovounicnepodělá.ProtoseochomýtámpředučebnouaprávětammětakynajdemůjkámošaspoluhráčPashBhara.„Čau,“pozdravíaobrátíočivsloup.„Jsmepřecedomluvený,žeměhodíš

domů.Čekaljsemdolesnadčtvrthodiny.“„Doprdele.Zapomněljsem.“Pokrčímrameny.„Aleještějetnemůžeme–

naněkohočekám.Nevadítipočkatještěchvíli?“„Ne,vpohodě.“Zastavísevedlemě.„Hele,slyšeljsiotomnovým

útočníkovi,cosempřestupuje?“„Ne,fakt?“Vpátekjsmeprohráliprvnízápassezónyasouděpodletoho,jak

hrálnášútok,bysmesinatomělizvyknout.KordellYoung,nášhvězdnýhlavníútočník,sivedruhýčtvrtiněpodělalčéšku,takženámzbylidvakluciznižšíchročníků,kteřísivysloužilipřezdívkyBlbýaBlbější.„Trenérsimyslí,ževzhledemktěmzraněnímbudemeněkohopotřebovat.“„Mápravdu,alekdoknámpřestoupí,kdyžsezónaužzačala?“„Proslýcháse,žejetoněkdobuďzeSeverní,nebozBellfieldovypřípravky.“„Pročzrovnatyhleškoly?“Snažímsevybavitsihlavníútočníkyzobouškol,

alenanicnepřicházím.„Používajístejnýstylútoku,žejo?KlukzBellfieldovyjevpohodě.Párkrát

jsemsnímpařil.Trochupuritán,alejinakdobrej.“„Tonebudeproblém.Aspoňzbydevícchlastupronás,“zavtipkuju,ale

začínámbýtnervózní.Hartleyjeuvnitřnějakmocdlouho.ProfesorceMannovébymělotrvattakpětvteřin,nežjejíjménonaškrábenapotvrzeníopřestupu.Nakouknudotřídyoknemvedveřích,alezahlédnujenzátylekHartleyiny

hlavy.ProfesorkuMannovounevidím.Kdetovázne?ProfesorkaMannováHartleyjejížádostnastoproschválí.„Tomášpravdu.“Pashovizazvonívrucezlatěrámovanýmobil.Koukne

natextovkuapaknamětímtelefonemzakývá.„Jdešdneskavečer?“„Možná.“Mochoalenevnímám.Otočímse,abychseznovukoukloknem

doučebnyprofesorkyMannové.Pashovitotentokrátneunikne.„Kámo,tojakofakt?Mannová?“Povytáhneobočí.„Toužtětyastorácký

holkynuděj?MohlibysmevzítletadlotvýhofotraazaletětsidoNewYorku.ZačínáTýdenmódy,městobudeplnýmodelek.Nebomůžemepočkat,ažpřijdetennovýútočníkaseznámínássmístníma.“Mrknenaměašťouchnedomě.„Ikdyžnenínadtodělat,cobysneměl,žejo?“Štvemě,žetouhodl,protostrozeodpovím:„Ne.Jemocstará.“„Takkdojeto?“Pashsepokusínakouknoutpřesemě,alevyužijusvojí

mohutnépostavyazablokujumuvýhled.„Nikdo.Uvnitřjenějakáholka,takčekám,ažodejde.Chcisezeptat,jestli

mámsprávnýdomácíúkol.“„Úkolyjsounainternetu,“navrhnenápomocně.„Nojo.“Anitakseovšemnepohnu.ToPashesamozřejmězaujme.„Takkdojetam?“zeptáse.Snažísemě

odstrčit,abysepodíval.Nakonecustoupímanechámho,aťsekoukne,protožejinakbyminedal

pokoj.Pashstrčínosdookna,dlouzesezadíváapakprohlásí:„Aha.Tyfaktčekáš

naMannovou.“„Jakjsemřekl.“Aleteďjsemzmatenej,protožepročtaksamozřejmě

předpokládá,žebychnemělzájemoHartley?Znovusizkontrolujemobil.„Takjo,tohlejenuda.Sejdemesenaparkovišti.“Vydásepryč,alezvědavostminedá.„Pročnetaholka?“křiknuzaním.Otočíse,azatímcojdepozadu,odpoví:„Páčnenítvůjtyp.“„Acojemůjtyp?“„Sexy.Sexy,obříkozy.Sexy,“zopakuje,nežzmizízarohem.„Páni,“ozvesesuchýhlas.„Faktměranilo,žemětvůjkámošmázanudnou

anezajímavou.“Málemnadskočímmetrdovzduchu.„Kristepane.Mohlabyschodittrochu

hlasitěji?“Hartleysenamězazubíacestousinadhodíbatohnarameno.„Tomášzato,

žečíhášudveří.Pročtuvlastněpořádjsi?“„Všechnovyřešeno?“zeptámseapřidámsekní.„Ano.“Hartleysezamračí.„Asijídošlo,žejsemvásvidělaprávějá,protože

bylanechutněsvolnákevšemu,cojsemchtěla.Jemihrozně.“„Tonenínutný.Profesorkaudělalachybuateďzatoplatí.“Chtěljsemjitím

pobavit,alevyznítodostbezcitně.Dojdemito,kdyžsenaměHartleyještěvíc

zamračí.„Nedělalatotamsama,Royale.“„Ne,aletobybylofaktrajcovní,“zkusímznovuzavtipkovat,jenžejepozdě.„Tojefuk.“Hartleyotevředveře,kterévedoukeschodišti,aprojdejimi.

„Takjakotakjsmetuskončili.Hezkysemisteboupovídalo.“Rozběhnusezaní,vpodstatějiposchodechhoním.„Alenotak,nebuď

taková.Právějsmesezačalipoznávat.Sbližovalijsmese.“Jejíodfrknutíseodrážíodzdíschodiště.„Ne,nesbližovali,anisenikdy

sbližovatnebudeme.“Přidádokroku,schodyberepodvou,jenomabyseodemědostalaconejrychleji.„Nikdy?Pročjsitakdefinitivní?Mělabysměpoznat.Jsemokouzlující.“Zarazísesrukounazábradlí,připravenákúprku.„Jsiokouzlující,Royale.

Atojetenproblém.“Stěmislovyseběhnezbytekschodů.„Jestlijsichtěla,abychztratilzájem,takhletitonevyjde,“prozradímjejím

vzdalujícímsezádům.JejízadekvypadápodskládanousukníuniformyAstorParkuzatracenědobře.Ažkdyždorazínaopačnýkonechaly,zastavíseahodípomněpobaveným

pohledem.„Uvidímese,Royale.“Mávnemiavplujedoobrovskýchdubovýchdveří.Můjpohledzůstanepřilepenýnajejímdrobnémtěle.Přistihnuse,žese

usmívámnanicananikoho.Jo…Myslím,žesitosnírozdám.

3.kapitola„Ellamiřekla,žesisdneskazačalsučitelkou,“povímiopárhodinpozdějistaršíbratrdomobilu.Držímmobilnarameni,zatímcosisvlíkámplavkyaházímjenapodlahu

vesvojíložnici.UplynulouhodinujsemstrávilvbazénunapodobovánímGideona.Gidjeznašírodinypřesplavání,alecojsemdorazildomů,nedokázaljsemvyhnatHartleyzhlavyadoufaljsem,žemipárbazénů,nebomožnátakovýchtřicet,pomůžepročistithlavu.Vůbectonezabralo.Pořádsistouholkoupředstavujuvšemožnýnemravnosti,akorátjsemteďnavícmokrejapodrážděnej.„Eastone,“zavrčíReed.„Jsitam?“„Jsemtu.“„Takdělalstostouučitelkou,neboco?“„Hmmm,dělal.Aco?“odseknu.„Sučitelkamajsemsitorozdávalidřív.“„Jo,aleteďjsivečtvrťáku.“„Noa?“„Notakdospěj.Ellaztebestarostmišílí.“„Radšibysemělastarat,abysjínezahnul.“Uběhnoudvěvteřinytotálníhoticha,běhemkterýchseReedsnažínamě

nerozeřvat.Nejspíšhomusíhodněboletvkrku.Ušklíbnuse.„No,takdíkzazavolání,dědo.Jsemrád,žesemůžuspolehnout,

žeEllavyslepičí,kdykoliudělámnějakoublbost.“„Easte.“Zníostře,potomsezklidní.„Záležíjínatobě.Nicvíc.Jakonám

všem.“„Ach,cítímsetakmilován.“Obrátímočivsloup,zkomodypopadnudžíny

anavlečusije.„Užjsmeskončili,Reede?Večeřejehotová.“„Ne,ještějsmeneskončili,“opáčí,apřestožebychmumohlsklidemzavěsit,

instinktivněčekám,ažbudepokračovat,protožejetomůjstaršíbratravždyckyjsemhoposlouchal.„Jaktojdesnovýmútočníkem?“„Nejde.Topomrvenýkolenojenatomhůř,nežjsmemysleli–proletošekje

kaput.Ajehozálohajsoudvadruháci,cobynedokázalipořádněhodit,anikdybyjimněkdodrželpistoliuhlavy.“„Doprdele.“„Jo.Netušiljsem,žebynaAstorumohlbýtněkdo,kdojevesportuažtakhle

špatnej.PročprostěnenechaliWadeapropadnout?“„Stejněbyodešel.JenatomValzle?“„Ne,řekla,žesesnímstejnějenomchtělapřenýstpřesrozchod.Navícsi

nemyslí,žebychlapidokázalibýtvěrní,kdyžjsousholkouodsebe.“Nedivímsejí.Jejíprvníklukjipodvedl,sotvavkročilnavysokou.VuchuuslyšímReedovopovzdechnutí.„Jávím.Mázaseboudostšpatných

zkušeností.SnadtenjejípostojnepochytíiElla.Dohlídniminato,jo?“„Tonepůjde.OValCarringtonovounemámnejmenšízájem.Navícjenatobě,

abybylaEllašťastná.Nenamně.“Zavěsím,nežminatostihneněcoodpovědět.MezinámidvěmamělReed

vždyckyhlavníslovo,jenžetuužnení.Jenavysokýahrajevobranězajedenznejlepšíchvysokoškolskýchfotbalovýchtýmůvzemi.Mápřítelkyni,kteráhozbožňuje,amůžezačítodzačátku.JájsemuvízlvBayview.Doslovauvízl,protožetátadalecholetišti,že

nesmímlítat.Tvrdí,ženejdřívmusímdokázat,žejsemstřízlivejazodpovědnej.Mámpředseboučtvrťáknastřední–nacojemistřízlivostazodpovědnost?Navícnebudupřecelítatnalitej.Sámvím,jakájetoblbost,jenžeonminevěří.Apřestožebychsimohldovolitkoupitmaloucessnu,nemámdostnato,

abychzaplatilletištníkontrolu.Jetonahovnoamámztohovjednomkusemizernounáladu.Nezbýváminicnežto,covždycky–takžemusímsejítdolůnavečeřisesvojí

rodinou,cožjetradice,kterápřestalaposmrtimámyazasezačala,kdyžknámtátapřivedlEllu.Poté,cobylEllinbiologickýotecSteveO’Halloranzatčenzavraždu,jsoutyhlerodinnévečeřebezvýjimekpovinné.Nesmímevynechat,ikdyžzrovnanemámenáladunatráveníčasusrodinou.Jakotřebadneska.Všichnijsmemyšlenkamijinde.DvojčataSebastian

aSawyervypadajívyčerpaně,nejspíšjsoupodrsnýmlakrosovýmtréninku.Ellajeduchemmimo.Tátapůsobíutahaně.„Tosvtomsvémobrovskémšatníkunemohlnajítnějakétriko?“zeptásetáta

zdvořile.Odchvíle,coseknašírodiněpřipojilaElla,sitátazdokonalilvýraznespokojenéhootce.Nikdydřívmunatom,codělámenebocosioblíkáme,vůbecnezáleželo,jenžeteďseponásfurtvozí.Kouknunasvojinahouhruďapokrčímrameny.„Mámsipronějakézajít?“Zavrtíhlavou.„Ne,užtakjsinásnechalčekatdostdlouho.Posaďse,

Eastone.“Sednusi.Jímenaterasesvýhledemnaobrovskýbazénledvinovéhotvaru.Je

teplývečer,vánekjepříjemný.Ustolujenáspětapřipadámi,jakobytubylo

prázdno.Jedivný,žejsouteďpryčGidiReed.„Jsinějakejbledej,“zavtipkujeSawyer.Přestožejezdvojčatmladší,velíjim.

Sebjednouřekl,žejetoproto,abySawyeranemrzelo,žesenarodilposlední.Sebjetichý,alemábožísmyslprohumor.Sebseušklíbne.„Totyjehoprsnísvaly.Vynechalposilku,takjeteďbledej

amalej.“„Vymalýsmradi.Jávámukážu,kdojetumalejaslabej.“Pobaveněse

zvednuzežidleanatydvapitomcezahrozímpěstí.„Užsepředemnoupodělalistrachemvětšíborcinežvydva.“„Jo,no,alemyjsmedvaa–“„Takdobrá,tostačí,“vložísedotohotáta,nežnásSawyerstihneseznámit

svylučovánímoboudvojčat.„Jídlovychladne.“Zmínkaojídlenáshnedzaujme.NašehospodyněSandrapřipravilapečené

brambory,česnekovoumrkevahromadužebíreknaloženýchvbarbecueomáčce.Sdvojčatysedotohopustímejakzvířata,zatímcositátasElloudávajínačasapřijídlesipovídají.„…šance,žebudešmusetuSteveovasouduvypovídat.“Nevěnujujimpozornost,takžekdyžsejejichrozhovorstočínaStevea

O’Hallorana,trochumětozaskočí.VposlednídoběsetátasnažípředEllouSteveanezmiňovat.Ellaztuhnejakstožár,costojínatrávníkupředAstorParkem.„Vždyť

právnícipřeceříkali,žeDininavýpověďbudestačit.“DinajeSteveovamegerskámanželka,cožzníděláEllinumegerskounevlastnímatku.„Pravděpodobněnebudeškestánípředvolána,“ujistíjitáta.„Aledneskaráno

jsemmluvilpotelefonusestátnímzástupcemazmínilse,žetutamožnostexistuje.Pověděljsemtitojenomproto,abytětonezaskočilo,kdybyktomumělodojít.“Ellajedálztuhlájakprkno.Nedivímse,žejitorozrušilo.Dvojčatasetváří

stejněznechuceně.Steveapředněkolikaměsíciobvinilizvraždy,zamřížemialenestrávilani

vteřinu.Zaplatilpětimilionovoukauci,odevzdalpasapilotníprůkazabohuželsplnilpodmínkypropuštěnízvazby.Prachyadobrýprávníciznamenají,žesineodsedíteaniden,dokudvásneodsoudí,amožnáanipakne.Tátůvprávníktvrdí,žedokudjesoudcepřesvědčený,žeStevenezdrhne,jevolnejjaktenpodělanejpták.Podlemějepresumpcenevinyhovadina.Všichnivíme,žejevinen,apřivádí

náskšílenství,žeSteveještězato,coudělal,nesedívevězení.Nejenžezabil

ženu,aletakysektomunepřiznal,kdyžtopoldovéchtělihoditnaReeda.Pravda,obětíbylaBrookeDavidsonová,čubka,kterásesnažilazničitnaši

rodinu,alestejně.Brookebylamrcha,ovšemumřítsinezasloužila.„Hele,tati?“zeptáseSawyerostražitě.Tátaseotočíkesvémunejmladšímusynovi.„Ocojde?“„AžzačnesoudseStevem…“Sawyersenaokamžikzarazí.„Budoumluvit

iotommeziStevema,hm…“Odmlčíseazavřepusu,rozhodnesevětunedopovědět.Nikdojizanějnedokončí,alevšichnisezamračí,včetněmě.Sebzvedneruku

asevřesvémubratrovirameno.TátachytneElluzaruku.Tazavřeočianěkolikrátsezhlubokanadechne.Sleduju,jaksemojerodinasnažíovládnoutsvéemoce.Vposlednídoběsepokoušímnamámunemyslet.Potom,coStevezabil

Brooke,vyšlonajevo,žemámatátupodvádělasEllinýmtátou.Tozníjakodivnejincest.Problémje,žesenamámukvůlijejínevěřeaninemůžuzlobit.Tátasnad

nikdynebyldoma.SoustředilsenaAtlanticAviation,rodinnýpodnik,azatímcobývaldlouhopryč,Steveotrávilmáminumyslpředstavami,žejitátapodvádí.Jenžesenanizlobímzato,žeumřela,zato,žespolykalatyprášky.Reed

tvrdí,žetourčitěnebylytysamýprášky,kterýjsemsischovávalusebevpokoji,jenžetonevíjistě.VtýdobějsembylzávislejnaAdderalluaOxykodonu.Zezačátkujsemjemělnapředpisanaprostopodlepravidel,alekdyžjsemtohopotřebovalvíc,veškolejsemmělpřipravenouzásobu.MůjdodavatelAdderallunavrhl,žebychmělbrátiOxykodon,abychodvšehoutekl.Mělpravdu.Hodněmitopomohlo,aleúčinekdlouhonevydržel.Kdyžmámanašlamojizásobuavyhrožovala,žeměpošlenaodvykačku,

jestlisenevzpamatuju,slíbiljsem,žetohonechám.Aneptaljsemse,costěmipráškyudělala.Předaljsemjítylahvičky,protožejsembylpatnáctiletejcucák,cobysiklidněuřízlruku,kdybyhootopožádala.Takmocjsemjimiloval.Takžejsemsvojimámupravděpodobnězabil.Reedtvrdí,žeurčitěne,jenže

jasněžetobudetvrdit.Nikdybyminarovinuneřekl,žejsemjizabil.Nebospíšjizabilamojezávislost.Můžesečlověkdivit,žeteďsámsebeničím?Práškyužneberu.Máminopředávkováníměvyděsilo,atakjsemslíbil

staršímbráchům,žesetohosvinstvaužnedotknu.Jenžezávislostijentaknezmizí.Nejdřívmusímtužízeňukojitjinými,bezpečnějšímizpůsoby–chlastem,sexemakrví.Dneskasinejspíšvyberukrev.„Eastone.“Ellaměustaraněpozoruje.

„Co?“zeptámseanatáhnuseposklenicivody.Naštěstíseužnebavíosoudnímprocesu.Tátasisdvojčatyzaníceněpovídáokopané.Vnašírodiněsenikdyevropskémufotbalunefandilo.Občasuvažuju,jestlijsoudvojčatavůbecRoyalovi.Hrajoulakros,sledujíkopanou,nezajímájezápaseníaužvůbecnelétání.Majírysypomáměaroyalovskémodréoči.„Usmívášse,“poznamenáElla.„A?Usmívatsejesnadšpatný?“„Usmívášsedocelakrvežíznivě.“Nenápadněsepodívá,jestlinámtátavěnuje

pozornost.Potomzašeptá:„Dneskapůjdešzápasit,že?“Olíznusispodníret.„Nojo.“„Ach,Easte.Prosím,nechoď.Jetopřílišnebezpečné.“Ustaraněstisknerty.Je

mijasný,žemyslínatunoc,kdypojednomztěchhlezápasůReedapobodali.Jenžetotehdybylapodpásovka,conemělasezápasynicspolečnýho.Daniel

Delacorte,nášstarýnepřítel,siněkohonajal,abyReedasejmul.„Toužseznovunestane,“ujistímji.„Tonemůžešvědět.“Modréočijízáříodhodláním.„Jdustebou.“„Ne.“„Ano.“„Ne.“Zvýšímhlasatátaponásstřelíostrýmpohledem.„Očemsetodohadujete?“zeptásepodezíravě.Ellaseušklíbne,čeká,žemuodpovímjá.Sakra.Jestlisesnínepřestanu

hádat,povímu,žesechystámdodoků,aobavíme,žetátovisetapředstavadávnonezamlouvá,neodchvíle,cotamReedanapadlinožem.„SEllousenemůžemedohodnout,nakterýfilmsevečerpodíváme,“zalžu.

„Chcenějakouromantickoukomedii.Jácokolijinýho.“Dvojčataobrátíočivsloup.Vědímocdobře,žekecám.Tátatoalezbaští

isnavijákem.Terasouseroznesejehohlubokéuchechtnutí.„Vzdejto,synku.Víšmocdobře,žeženavždyckydostane,cochce.“Ellasenaměrozzářeněusměje.„Jo,Eastone.Vždyckydostanu,cochci.“

Akdyžvstanu,abychsidolilvodu,jdesemnou.„Přilepímsenatebejakklíště.Aažvyrazíšdodoků,ztropímobříscénu.Užnikdysetamnebudešmoctukázat.“„Nemůžešjítotravovatdvojčata?“postěžujusi.„Ne.Mášmouplnouanaprostoupozornost.“„Reedurčitěslaví,žeužhonemášpoddrobnohledem.“Uslyším,jaksejí

zadrhnedech,avzhlédnu.Růžovétvářejízbledly.Asakra.„Nemysleljsemtovážně.Víš,žejemubeztebemizerně.“

Popotáhne.„Fakt.Předvečeříjsmespolutelefonovali,skorobrečel,jakmuchybíš.“

Ticho.„Promiň,“omluvímseamyslímtonaprostovážně.„Mámpusurychlejšínežmozek.Topřecevíš.“Ellapovytáhneobočí.„Mělbystuzůstat,abysmitovynahradil.“Šach.Mat.„Ano,madam.“Skleslesesnívrátímkestolu.„Vzdaljsitobezboje?“zašeptáSawyer,kdyžseposadíme.„Mělanakrajíčku.“„Sakra.“PozákuskušťouchnuEllunohouakývnukdvojčatům.Kývnutímioplatí

aotočísektátovi.„SEastonemmámeúkolyzmatiky,Callume.Nevadilobyti,kdybysme

odešli?“„Ne,jistěžene.“Odmávnenás.SEllouzdrhnemedovnitřanechámenadvojčatech,abysklidilazestolu.

Mívalijsmenatozaměstnance,aletátavšechnypomáminěsmrtivyrazil.ZůstalajenSandra,kteránámvaří,atátůvřidičDurand.Několikrátdotýdneknámchodíuklízečky,aletysnáminebydlí.PřinašemodchoduSawyeraSebbručí,žetakhlepřijdoupozdězaLauren,

holkou,skterouchodí.Nenímijichlíto.Aspoňmajínavečerplány,místoabytrčelidoma.Nahořevpatřesiudělámpohodlínasvojíširokýposteliazapnubednu.

Fotbalovásezónaještěnezačala,takževpondělívečerneběžížádnýzápas.Sportovnízprávypřehrávajízajímavéokamžikyzpřípravnýchutkání,alejátoskoronevnímám.Projíždímseznamkontaktů.Najduten,kterýhledám,avytočímho.„Čau,Royale,“ozveseLarryhohlubokýbaryton.„Čau,šprte,“pozdravímzvesela.Lawrence„Larry“Watsonjestotřicetikilový

obránce,dobrejkámošatennejvětšímagordopočítačů,jakýhoznám.„Potřebujulaskavost.“„Paltodomě.“Larryjetakynejvětšípohodářnasvětě.Vždyckypomůže

kamarádovi,zvlášťkdyžsipřitommůžeprocvičitsvojehackerskýschopnosti.„MůžešsepořáddostatdohlavnísítěAstorParku?Mámtujednytokijky

třiadvacítky,cosejentakpovalujouvkrabici.“„AirJordankypětky,kterýšlydoprodejeakorátvJaponsku?“Zní,jako

kdybysemělconevidětrozbrečet.Larryjecvokdotenisekavždyckytoužil

popárutěch,kterýtátakoupilpřijednýobchodnícestědoTokia.„Přesněty.“„Cochceš?Známkyještěvenkunejsou.“„Jenomnějakýnacionále.Plnýjméno,adresu,telefonníčíslo,takovývěci.“„Kámo,tojsouobyčejnýkontaktníinformace.SlyšeljsiněkdyoGooglu?“„Anineznámjejípříjmení,vole.“„Takjejí,jo?“Zasmějese.„Faktšok.EastonRoyalsichceštrejchnout.“„Takpomůžešmi,nebojak?“„Jakýmákřestní?Možnájiznám.“„Hartley.Jevečtvrťáku.Asimetrpadesát.Dlouhýčernývlasy.Šedýoči.“„Nojo,“vyhrkneLarryokamžitě.„Známji.Chodísemnounapolitologii.“Zpozorním.„Fakt?Takžeznášjejípříjmení?“„Wrightová.“Protočímpanenky,ikdyžtopotelefonunevidí.„Rajtová,jo?Taktojsemfakt

zvědavej,jakumírajtovat.“„Wrightová.“Netrpělivězavrčím.„Rajtová,všaktoříkám,ne?“Halasněsezachechtá.„Wrightová,“sípeLarrymezizáchvatysmíchu.„W-R-

I-G-H-T-O-V-Á.JmenujeseHartleyWrightová.Zatraceně,kámo,tysešfakttupej.“Aha.Takjo,jsemtupej.„Promiň.Užchápu.HartleyWrightová.Víšoníještě

něco?Mášnaničíslo?“„Pročbychnanimělčíslo?MámAlishu,“odpovíLarryznovutímsvým

hlasemTojsizplanetyTupoun?„Dejmipětminut.Ozvuse.“Zavěsí.Čassikrátímsledovánímsportovníchzpráv.Uplyneskorodeset

minut,nejenompět,kdyžmitelefonvrucezazvoní.Kouknunadisplej,usmějuseaLarrymuodpovím:Válíš.Jávím,odpoví.Zítratitybotypřinesu,slíbímmu.Nemarnímčasapročtusiinfo,kterýmiposlalLarry.Mámtelefonníčíslo,

adresuaodkaznačlánekzBayviewskéhozpravodaje.Kliknunaodkazazjistím,žeHartleyinotec,JohnWright,sepředněkolikaletyucházelomístostarosty,aleprohrál.PodletohočlánkusetakypanWrightstalasistentemstátníhozástupcezaokresBayview.Zamyslímseasnažímsevzpomenoutsinaden,kdyjsembylnaposled

vsoudnísíni.Tobylotehdy,kdypřislyšeníseStevemzrušiliobviněnívůči

Reedovi.Jmenovalsežalobce„Wright“?Ne.Bylto…Dixon,nebotaknějak.Aurčitětobylstátnízástupce,nejennějakýasistent.Pročtučlánek,ažnajdufotkuWrightovyrodiny.Předobrovskýmsídlem

vestylujižansképlantážestojíJohnWrightvšedémoblekuaobjímázatraceněsexyženskou,kterájepodletitulkujehomanželkaJoanie.Vedlenístojíjejichtřidcery–všechnyponípodědilyhavranívlasyašedéoči.Hartleyjeočividněprostřednídcera.Nafotcejímůžebýttakčtrnáct.Pobavíměhodněvýraznýbeďarnajejímčele.Zalovímvbatohu,ještěnežmidojde,cotovlastnědělám.Vytáhnusešit

spoznámkamizmatiky.Hartleyzameškalatýdenvyučování,takžejetýdenpozadu.Ažzítrapřijdenahodinu,nebudemítpáru,ocojde,pokudjítedyněkdomochodnýnepovívšechno,coprošvihla.Vždyťtojetonejmenší,cobymohlněkdoudělat,ne?Nahodímnasebevolnýtrikoazapadnudopracovnyvpatře,okterouse

dělímsbratryaEllou.Jemijasný,žesechovámjakzoufalejpablb.Nežebychtypoznámkymuselkopírovat.Nežijemepřecevpravěku.MůžutypapírynafotitdomobiluaposlatjepřímoHartley.Koneckoncůmámteďjejíčíslo.Jenžene.Játypoznámkyokopíruju,spojímsponkovačkouazastrčím

dodesek,kterýnajduvšuplíkustolu.„Kamtojdeš?“Ellaměnajde,zrovnakdyžvycházímzpracovny.Pozorujeměmodrýma

očima,hlasmápodezřívavej.„Jenomzanesunějakýpoznámkykámošce.“Zvednusložkuaotevřuji,abyta

mojevlezlánevlastnísestraviděla,žetammámfaktvěcidoškoly.„Vosmvečer?“Předstírámpřekvapení.„Osmvečer!Toměpodrž!Tolikhodin?Toužbysme

mělijítdopostele!“„Nekřičnamě,“pokáráměElla,alevypadá,žemácodělat,abyse

nerozesmála.Nakonecsepřecejenompřidušeněuchechtne.„Takjo,asitopřeháním.“„Jo.“Stisknemipaži.„Jenompotomnechoďdodoků,jo?Slibmito.“„Slibuju,“prohlásímposlušněapakužzmizím,neždoměstihnerejpatještě

víc.CestakHartleydomůnetrvádlouho.Bayviewnenízrovnavelkýměsto.

Wrightovibydlídálodmoře,naplantážnickémsídlezfotkyvčlánku.Jetohezkýbarák.Netakvelkýjakonáš,nadruhoustranuWrightovénejsou

Royalové.JsemtakstometrůododbočkykWrightovým,kdyžsezpozaostrézatáčky

vynoříznámýčernýrover.Strhnuvolantkekrajnicianalehnunaklakson.Sawyermiveselezamávázpozavolantu,zatímcoSebastianzvedneukazovákamalíkvgestuďáblovýchrohů.Paka.NazadnísedačcesedíLauren,kteránejspíšbydlíněkdepoblíž.ZaparkujuuchodníkupředHartleyinýmdomovem.Dlaněsemipotí,když

vystoupímzauta,protosijeotřuostehnavodrbanýchdžínách.Potomměnapadne,jestlijsemsenemělpředodjezdempřevlíknout.Vevytahanýmtrikuapotrhanýchdžínáchmocdobrýdojemneudělám,zvlášťkdyžmůžunarazitnaHartleyinyrodiče.Nadruhoustranu,cojemipotom,jestlinaHartleynebojejírodinuudělám

dobrýdojem?Chcituholkuošukat,nejipožádatoruku.Zazvonímnazvonekadveřemiotevřejejímáma.Poznámjizfotky.„Dobrý

den,“pozdravímě,ikdyždocelachladně.„Jakvámmůžupomoci?“„Dobrýden.Hm…“Přesunusložkuzjednéupocenédlanědodruhé.„Přišel

jsem,hm…“Tohlebylpitomejnápad.Měljsemjíposlattřebafotkusvýchbřišáků.Kterejidiotbyseobjeviluněkohodomaneohlášenej–Ne.Kašlunapochybnosti.JsemzatraceněEastonRoyal.Knervozitěnemám

nejmenšídůvod.Protosiodkašluaznovupromluvím,tentokrátjasnějiasebejistěji.„Přišel

jsemzaHartley.“JoanieWrightovározevřeoči.„Ach,“vyjekneanervózněseohlédnepřes

rameno.Nevidím,nakohosedívá–naHartley?Stojítak,abychnanineviděl,aprosí

svojimámu,abysemězbavila?PaníWrightovásekemněotočí.„Jemilíto,“prohlásízasehlasemmrazivým

jakled.„Hartleytunení.Kdojste?“„EastonRoyal.“Zvednusložku.„Přinesljsemjípoznámkyzmatematiky.

Mohlbychvámjetunechat?“„Ne.“„Ne?“Zamračímse.„Takcobychsnimiměl–“Větunestihnudokončit.Hartleyinamámamizabouchnedveřepřednosem.

4.kapitolaDopostelejsemsedostalbrzoanecítiljsemžádnoubolest,protožejsemnebojoval,ránoseprotoprobudímvčas.Aspoňprojednoudosebeksnídanihodímkafeažemli.VeškolesezastavímuLarryhoskříňkyapraštímdodvířekhnedvedlezámku.Dvířkaseotevřouajádovnitřstrčímtenisky.Pakzamířímdošatny.Neníuměběžný,žebychnatréninkvšestránochodilvčas.Mojispoluhráčitutovzácnoupříležitostodměnímohutnýmpotleskem.„Nodoprdele,“vykřikneLarry.„ZadesetšestaRoyaljetu.“Někdoseuchechtne.„Taktonejspíšzamrzlopeklo.“„Možnáprohrálsázku,“navrhneněkdojiný.Obrátímočivsloupazamířímkesvojískříňce.Udveřídonářaďovny

zahlédnutrenéraLewise,mluvísčahounemsježkem.Přišeljsemsdesetiminutovýmpředstihem,apřestojsemdoraziljako

poslední.Trenérspráskneruce,kdyžměspatří,aprohlásí:„Dobře,jsmetuvšichni.“OhlédnusenaConnoraBabbage,kterýseopíráosvojiskříňku,anenápadně

kývnuktrenérověnovémukamarádovi.Connorpokrčírameny,jakobynemělponětí,kdotoje.Trenérknámpřikročí.„Pánové,tohlejeBrandonMathis–právěpřestoupil

naAstorzBellfieldovypřípravky.Jetonášnovýhlavníútočník.“Všichnivmístnosti–včetněmě–vydechnouúlevou.Nikdosesoucitně

nepodívánatydvanáhradníkyzdruháku.Dokázali,žejsounámnaprostokničemu,aobavypadají,žesejimpřiténovinceulevilo.„Mathisi,“vyštěknetrenér.„Chcešněcoříctsvémutýmu?“Novýkluksenavšechnyusměje.Vysoký,pohlednýapřátelský?Užteď

vpodstatěslyším,jakholkámnaAstorupadajíkalhotkykzemi.„Jenomžesetěším,ažvšechnypoznám,asnadpřinesemedomůtenpohár.“Několikhráčůsouhlasněpřikývne.JásipořádMathiseměřím.Trenérsenamězadívá.„Coty,Royale?Bereštuhlezměnu?“Teď,kdyžReedodmaturoval,jsemneoficiálnímvůdcemobrany.Když

Mathisepřivítám,ostatníkluciměbudounásledovat.Atrenértoví.„Teda,trenére,tojeodvásfaktmilý,žeberetevpotazmojecity.“Setřusi

neexistujícíslzu.„Dojaloměto.“„Mnějsoutvojecityuprdele,chlapče.Jenomvím,jakévyRoyalovéumíte

dělatproblémy.“Povytáhnehuňatýobočí.„Dneskaaleproblémydělatnebudeš,žene,Royale?Přivítášnašehonovéhohlavníhoútočníkasotevřenounáručí,viď?“Předstírám,žesitorozmýšlím.„Royale,“zavrčívarovně.Pobaveněsezašklebím.„Ne,nebududělatproblémy.“Rozpřáhnupaže

anaMathisesezářivěusměju.„Pojďměobejmout,chlapáku.“Několikmýchspoluhráčůseuchechtne.Mathisvypadázaraženě.„Ehm.Jo.Jánaobjímánímocnejsem.“Nechámpažeklesnoutkbokům.„Zatraceně,trenére,přivítaljsemho

sotevřenounáručí–atodoslova–aonměodmítl.“Babbagevybuchnesmíchy.Trenérsipovzdechne.„Tobyljenomslovníobrat,chlapče.Prostěsisním

potřesrukou.“SesmíchemkMathisovidojduapotřesusisním.„Dobře,žetěmáme,“

povímmu.Amyslímtovážně.Zoufalepotřebujemehlavníhoútočníka,kterýumítenzatracenýmíčpořádněhodit.„Jsemturád,“odpoví.Trenérznovutleskne.„Takjo,kluci,převlečteseadoposilky.“SvléknusiuniformuAstorParku.Vedleměseprávědobasketbalových

šortekpřevlékáDominicWarren.„Hej,Mathisi,“křikneDompřesmístnost.„JaktonaBellfielduvypadá

sploutvemi?“„Sploutvemi?“zopakujenášnovýútočník.„Jo,sploutvemi.Víšjak.Sholkama.“Domsikecnenalaviciaskloníse,aby

sizavázaltkaničky.„Přemýšlím,žebychsinaBellfieldunašelholku–těchzAstorumámuždost.“Mathissezazubí.„Hele,cojsemzatímviděl,holkynaAstorParkujsoufakt

kočky.“„Jo,dobřesenanědívá,“souhlasíDom.„Alemajvzádechpravítka.Jejich

tátovéjsoumiliardáři,víš?Většinaznichsechová,jakokdybytiprokazovalylaskavostjenomtím,žestebouvůbecmluví.“„Všechnynemajvzáchechpravítko,“oponujumu.VybavímsiElluaVal,

dvěnejpohodovějšíholky.KlidněbychnaseznampřipsaliHartley,alezastakdobřejiještěneznám.

Včeravečerjsemovšemzjistil,žejejímámamátěchpravítekvzádechhnedněkolik.Cotostouženskoubylo?Užjsempoznalpárnafrněnýchzazobaných

bab,aleitynejnafoukanějšíznichmajídostdobrývychování.VždyťjsmeprobohaJižani.Pozvemevásdálaurážímevásnadšálkemčajeařezemdortu.Rozhodněvámnezabouchnemedveřepřednosem.Domobrátíočivsloup.„Dalšívěc,cobysmělvědět,“varujeMathise.„Tady

Royalsitorozdalužskaždounaškole.“„Jsembejk,“potvrdímanazujusitenisky.„Držsemě,kámo,abezproblému

zasuneš.“Mathiskemněpobavenědojde.„Taktofaktdík,Royale–jaksejmenuješ?“„EastonRoyal,“představímse.„Čemuztohodávášpřednost?“„Tojefuk.Acoty–Mathis,neboBrandon?“„SpíšBran.“„Jaktycereáliesotrubami,pokterýchsemusíšvysrat?“Mathiszvrátíhlavuazachechtáse.„Jo,jaktyotrubovýcereálie,pokterýchse

musíšvysrat.“Poplácáměporameni.„Sešvtipnej,Royale.“Tovímmocdobře.Smějeseještěcestoudoposilky.Zanormálníchokolnostíbychsedal

dodvojicesPashemneboBabbagem,alenevadími,kdyžsesnašímnovýmútočníkemlíppoznám,protomunabídnu,žehobudujistit.„Jasně,“souhlasíMathisvděčně.Lehnesinalavici.Postavímsemuzahlavuadržímrucenadtěžkoučinkou.

Zadívámsemunapaže–májedlouhý,svalnatý,alenemocnamakaný.Snadumídobřeházet.„Takže…Bellfieldovapřípravka,jo?TosbydlelněkdeuHunter’sPoint,co?“

zeptámsenaměstoasidvacetminutzápadněodBayview.„Vlastnětampořádbydlím.Mojirodičesenehodlajísbalitapřestěhovatsem

jenomproto,abychtoměločtvrthodinyblížkAstoru.Mámapřílišzbožňujetusvojizahradu,nežabysejívzdala.“„Codělátvojerodina?“„Jaktomyslíš?“„ZčehoMathisovizbohatli?“objasnímsuše.„Ropa?Vývoz?Doprava?“„Jo,aha.Nejsmebohatí.Takstřednítřídaspíš?Mámajeučitelkaatátaúčetní.

Jsemtunastipendiu,jinakbychsinemohlpřestupdovolit.ŠkolnétujeasitakdesetkrátdražšínežnaBellfieldu.“Uložíčinkunamístoaněkolikrátsezhlubokanadechne.Obličejmárudývypětímzposilování.„Aha,jasný.“Připadámsitrochublbě,žejsemsiněcotakovýhodomýšlel,ale

Mathisjevpohodě.Nadmojíotázkouaninemrkl,nevypadáuraženě,anise

zasvůjspolečenskýstatusnestydí.Nežebychsevytahoval,žejemůjtátamiliardář,protožecomajíprachymýhotátyspolečnýhosemnou?Povídámesi,ikdyžsevyměníme,abychmohlposilovat,zatímcomějistí.

Vykládámi,ženaBellfieldnastoupilloniběhemsezóny,alekvůlizlomenémuzápěstínemohlhrátvplay-off.Kvůlijehonáhradníkoviprohráliprvnízápasplay-offotřipřihrávkyvpřed,cožjetakydůvod,pročAstorParknikdysBellfieldovoupřípravkouposezóněnehrál.Nikdysevplay-offdálnedostalianejspíšjsoupořádněnaštvaní,žeodnichBranpřestoupilprávěnaAstor.„AleAstorotevírámožnosti,žejo?“řekne.„Lepšíživotopis,lepšíznámosti.“Tonetuším.Nikdyjsemnevystrčilnohuzespolečenskéhokruhukolem

Astoru.Pokudpatřítedonašehosvěta,chodilijstenaŠkolusvatéMarieprochlapceadívky,ikdyžnejstenáboženskyzaložení.PoSvatéMariijstepřestoupilinaAkademiiLakeLee.ApotomjsteskončilinaAstoru.Tohlejemístoproprivilegovanésesvěřeneckýmifondy,luxusnímiauty

aznačkovýmoblečením.Asoukromýmitryskáči,pokudjsteRoyalové.„JaktonaBellfielduvypadáspolečensky?“zeptámse.Souděpodlekluků,

skterýmizápasímasázím,jedinýrozdílmeziastorákemaklukemzdokůjevcenějejichchlastu.Krvácímestejně,bolestcítímestejně.„Jámocnapártynejsem.Nepiju.“„Jakoběhemsezóny?“„Jakovůbec.Mojirodičejsouhodněpřísní,“přizná,kdyžseposvémsetu

zvednuzlavice.„Tátajemagordofotbalu.Jehoživotjefotbal.Hlídámijídloipití.Mámenutričníspecialistku,kterájednoutýdněpřijdeknámdomůsnovýmijídelníčky.Odsedmijsemmělosobníhotrenéra.“Tomipřipadájakoučiněnánočnímůra.Nedovedusipředstavit,žebytáta

hlídalvšechnyjedy,kterýsistrkámdotěla.Jejichažmocnato,abytodokázaluhlídat.Jediný,včemsifaktdupnul,jelítání.Jenžeikdyžměštve,žesenedostanudokokpitu,vím,žetospíšsouvisístoužalobou,sekterousetátamuselpředčasemvypořádat.VAtlanticAviationumřeljedenztestovacíchpilotůavyšetřovánínehodyzjistiloproblémsalkoholem.Odtédobytátapřísnědohlížínato,abysedodržovalopravidložádnáflaškazakniplem.„Tojedostdrsný,“pronesusoucitně.Branpokrčírameny.„Fotbaljemojevstupenkadolepšíhoživota.Zatuoběť

tostojí.Navíctělojechrám,žejo?“Popadnuručníkaotřusizpocenýkrk.„Ne,kámo,“odpovímpobaveně.„Moje

tělojehřiště.Ne,počkat.Jetozábavnípark.Eastonland.Holkysemůžoupřetrhnout,abysizajezdilynaEastonlandskýhorskýdráze.“

Mathissezachechtá.„Tosešpořádtakovejnamyšlenejparchant,Royale?“„Vždycky!“potvrdímutoPashzopačnéhokonceposilovny.„Fakt,jetozatraceněotravný,“přidásedalšínášspoluhráčPreston.„Akorátzáviděj,“vysvětlímMathisovi.„ZvlášťPreston.“Ahlasitýmšepotem

dodám:„Chudákjepořádpanic.Alepššš,nikomutoneříkej.“Prestonmiukážeprostředník.„Vysersi,Royale.Víš,žetonenípravda.“„Zatosenemusíšstydět,“ujistímho.Bavímse,kdyžzrudnejakřepa.

Prestonajesnadnýpopíchnout.„Potřebujemeněkoho,kdosisdebutantkamavyměníprstenyčistoty.“Vtipkujemearejpemedosebepozbytektréninku,aikdyžsebavím,mrzímě,

žedneskaakorátposilujeme.Mocrádbychzesebenatrávníkuvybiltrochuagrese,aletrenérbereposilováníakondičkustejněvážnějakotréninknahřišti.Porychléspršesepřevlečudouniformyavydámsepřeskampussjediným

cílem:skříňkaHartleyWrightové.První,cotamuvidím,jeHartleyinzadek.Tedataktrochu.Stojínašpičkách

asnažísenahmatatněconahornípoliciskříňky.Suknějívyjedeaodhalíkusholýchstehen.Dojdemi,žesisukninezkrátila.VšechnyostatníholkynaAstorusisvoje

školnísuknězkracují,conejvícjimtoBeringerdovolí.Hartleynosísuknětěsněnadkolena.„Podámtito,“nabídnuse.Překvapeněseboutrhneapraštísehlavouzespodudopolice.„Jau!“vykřikne.

„Sakra,Royale.“Uchechtnuse,zatímcosimnehlavu.„Promiň.Jenomjsemchtělpomoct.“

Naklonímsepřesniapopadnuučebnici,prokterousenatahovala.„Navícbysismožnánemělaukládatvěcinahornípolici,kdyžjsimocmalánato,abysnanidosáhla,ne?“Hartleysezamračí.„Nejsemmalá.“„Fakt?“Povytáhnuobočíashlédnunani.„Fakt,“trvánasvém.„Jsemakorátvertikálněnevýrazná.“„Aha.Taktomutakbudemeříkat.“Vložímjíučebnicidočekajícíruky

azalovímvbatohu.„Kdyžužjeřečotom,jakjsembožíanápomocný–“„Nikdonetvrdí,žejsibožíanápomocný,“přerušímě.Nevšímámsijí.„Okopírovaljsemtisvojepoznámkyzmatiky.Dneska

začínáš,žejo?“Hartleypomalupřikývne.Tvářísepodezíravě,kdyžsiodeměpoznámky

přebírá.„Tojeodtebemoc…milé.“

Mámpocit,žebysiradšivrazilapěstí,nežmisložilakompliment,cožmědostpobaví.„Nemášzač.“„Nepoděkovalajsemti.“„Řeklajsi,žejsemboží.“„Tojsemtakyneřekla.“„–cožjetotéžjakopoděkovat.“Přistoupímkníapoplácámjipohlavě.Moji

rukuodmrští.„Takženemášzač.Mimochodemjsemvčeravečerzajelktobědomůa–“„Cožejsi?“zaječí.„Zajeljsemktobědomů.“Zůstanunanizírat.„Tosenesmí?“„Kdotiotevřel?“vyhrkne.„Mojesestra?Jakvypadala?“Jakvypadala?Chováse,jakobytamaninebydlela.„Nevím.Otevřelami

tvojemáma,akdyžjsemsezeptal,jestlijsidoma,řekla,žene,azabouchlamidveřepřednosem.Cotomělobýt?“„Mojemámanenínejmilejšíosoba,“řekneakorátrezignovaně.„Nepovídej.“Rozhlédnuse.Chodbasezačínázalidňovat.Všimnusi,žedvametryodnás

postáváFelicityapárjejíchkamarádek.Vypadají,žejemůjrozhovorsHartleydostzaujal.Přešlápnutak,abychjimzablokovalvýhled.„Takže.Kdejsibyla?“zeptámse.„Narande?“„Ne.Nerandím,“odpovínepřítomněakousnesezestranydopalce.„Jakoženikdy?“„Jakožeteď.Nemámnaranděníčas.“Zamračímse.„Pročne?“Zadívásenamě.„Jsifaktsuperfešák–“Tomiuděláradost,jenžeonaneskončila.„–avjinémživotěbychhnedskočilapošancistebouchodit,aleteďnemám

časanienergii,abychbylasněkýmjakoty.“„Cotímsakramyslíš?“„Myslímtím,žemusímnahodinu.“Zabouchnesiskříňku.„Takžeseuvidímenaobědě.“Odpovědisenedočkám.NadruhoustranujsemEastonRoyal.Odpověď

nepotřebuju.Vím,žeobrátí.Jakoostatněvšechny.

5.kapitolaDesetminutzobědovépauzypromarnímčekánímnaHartley.Kdyžmižaludekzačnekručet,vydámsedojídelny.Comávůbeczaproblém?Přiznala,žejsem„superfešák“ažesemnouchcebýt.Konec,tečka.Nedávámismysl,pročpořádutíká.Nemánaměčas?Jakobychbylnějakýnáročnýpřítel,kterývyžadujenonstoppozornost?Cha.„Eastone!Tady!“zavolánaměvysokýhlas.Ztuhnu.Claireminechcedátpokoj,přestožespolunechodímeužrok.

NarozdílodHartleyvím,ženeníslušnélidiignorovat,takyovšemvím,žekdyžvěnujuClaireitennejmenšíždibecpozornosti,vyložísitonaprostošpatně.Letmépozdravenínachodběsejívhlavězměnívpozvánkunaples.Kdybychsesnínaobědval,zachvílibyrozesílalazásnubníoznámení.Popadnutác,naložímsihojídlemavydámsenaopačnýkonecjídelny.Teda

sálsezdmiobloženýmidubovýmdřevem,skulatýmistolyaoknyodpodlahykestropupřipomínáspíšrestauracinežjídelnu.JenžetohlejepřípravkaAstorPark.Neznámenicnežbohatství.Hartleymězajímáhlavněproto,žesenudím.ObličejevšechnaAstoruvídám

užtřiroky.Některéspolužáky,jakotřebaFelicityWorthingtonovou,známoddoby,cojsemnosilplíny.Vpětibylastejněotravnájakoteď.Školajenuda.Umímužvšechno,conásučíprofesorkaMannová.Nemám

nejlepšíznámky,aletobudetím,žeprobíranálátkajemocsnadná.Natestováníletadelnepotřebujudobréznámky,stačívědět,codělám.Atojávím.Jenmizatímnezáležínatom,abychtodávalnajevo.Hartleyjefajnrozptýlení.Skládačka,jejížkouskyksoběnepasují.Aabybylo

jasné,jesemnouzábava.Mělabyštěstí,kdybyměměla.Takžejakofakt,nemělbychjinechatplavat.Užkvůliníatak.EllaajejínejlepšíkamarádkaValsedíusvéhoobvykléhostolu.Snimitujsou

imojibratřidvojčataajejichholkaLauren.Jo,SawyeraSebsedělíojednuholku,alekdojsem,abychjeodsuzoval?

Včerajsemsiužilsprofesorkoumatiky.„Coseděje?“zeptáseSawyer,kdyžzaparkujunažidlivedleElly.„Nic,“zalžu.Valnaprotiměrozpustilezajiskříoči.„Lžeš.“„Nelžu,“zalžuznovu.

„Jo,lžeš.Vždyckypoznám,kdylžeš.“Zastrčísipramentmavýchvlasůzauchoanaklonísekemně.„Vždyckysetituobjevívráska–“Valmipřejedeukazovákempočele.„Jakože‚Bolímělhát,alechlapmusídělat,cojepotřeba.‘Víš,comyslím?“ChytnuValzaruku,nežjistihnestáhnout.„Vždyckyhledášzáminku,abyses

mědotkla,co,Carringtonová?“Uchechtnese.„Nechsiotomzdát,Royale.“„Tonechám,“odpovím.„Nechávámsiotomzdát.Každounoc,kdyžjsem

vposteliúplněsám.“„Chuďátko.“Valměštípedodlaně,dokudjinepustím.„Taksiotomnech

zdátdál,Eastone.Tahlekrasavice,“–ukáženaseberozmáchlýmgestem–„jeprotebezakázanéúzemí.“Obrátímočivsloup.„Proč?Chcešsizachovatčistotuprosvýho

neexistujícíhopřítele?“„Au.“Aleusmíváse.„Ane,nezachovávámsičistotupronikoho.Jenom

nemámzájemotebe.“„Au,“zopakujuponí,aleobavíme,žemětímnijakneranila.„Upřímněnemůžuuvěřit,žejstesispolunikdynezačali,“zasmějeseElla.

Natácupředseboumátalířpenneskuřecímmasem,alepohybujevidličkouvtěstovinách,anižbysinabralasousto.„Jsteúplněstejní.“„Aprávěprotojsmesispolunikdynezačali,“odpovíVal.„Tonenípravda,“namítnu.„Jednoujsmeselíbali.“Ellespadnebrada.„Opravdu?“Valvypadá,žetoconevidětpopře,alepaksezachechtá.„Panebože,nojo.

NaoslavěšestnáctinMaryPaulsonové!Úplnějsemnatozapomněla.“Povzdechnusi.„Takjo,tohlebolelo.Tyszapomněla,žejsmeselíbali?“Ellasenanászubí.„Alenevyšlijstesinarande?“Valzavrtíhlavou.„Rozhodlijsmese,želepšíbude,kdyžzůstanemepřáteli.“„Škoda,“poznamenáEllaazvážní.„Těchdvojitýchrande,nakterájsme

mohlijít.“Dívámse,jakmojenevlastnísestraznovupřehrábnetěstoviny.Reedmě

požádal,abychnanidohlédl,zatímcobudepryč.Takjinespouštímzočí.Anespouštímjizočíaniteď,kdyžznovunejí.Apozorujuijejísukni,kterájívyjede,kdyžsenakloníazapřeseloktyostůl.

NarozdílodHartleysiEllasvojisuknizkrátila.Reedovisetotakvždyckylíbilo.Nedáseříct,žebychsemudivil.„Easte…“Ozvesetichévarování.TobylSawyer.Můjmladšíbratrsivšiml,

kamsemizatoulalzrak.AniElletoneujde.Natáhnese,abyměpraštiladopaže.„Eastone!Přestaňmi

koukatnasukni!“Předstírámnevinnost.„Nictakovýhonedělám.“„Kecy,“vyštěkne.„Kecy,“přizvukujetenzrádceSawyer.Sebmlčkypřikyvuje.Tidvamalí

smradisevždyckyspiknouprotimně.PřestanupředstíratahodímpoEllesvůjnejlepšíchlapeckýúsměv.„Promiň,

sestřičko.Zvyk.“Valserozesměje.„Zvyk?“„Jo,zvyk.“Pokrčímrameny.„Vidímholkuvkrátkýsukniachcivědět,comá

podní.Takměžalujte.Navíc…“Zakývámobočím,zatahámElluzablonďatýpramenvlasůaobtočímsihokolemprstu.„Reedsiklidněmůžepředstírat,jakchce,žektomunedošlo,aleprvníroyalovskýrty,kterýjsiochutnala,bylytymoje.Tovímevšichni.“„Eastone!“Zrudnejakřepa.„Jetotak,“dobírámsiji.„Toneznamená,žeotommusímemluvit.“Propálíměpohledem.„Anavíc

víšmocdobře,žejsemtějenvyužila,abychzapomnělanaReeda.“Přitisknusirukunasrdce.„Páni.Atojsemsimyslel,žetazlájeVal.“„Hej!“namítneVal,alesmějese.„Tojefuk.“Ellamávnerukou.„Stejnějsitehdyřekl,žemyslíšnanějakou

jinou.“Zamračímse.„Fakt?“„Ano.“Strčímsidopusyněkolikhranolkůapomalukoušu.„Byljsemopilej,když

jsemtořekl?“Ellasezamyslíapakpřikývne.„Podobraz.“„Tojsemsimyslel.Nalitejříkámhodněblbostí.“Ajsemsinaprostojistý,že

kdyžsemojertydotýkalyElliných,nepředstíraljsem,žejetoněkdojinýnežonasama.Jekus.Strašněmocjsemsesníchtělvyspat,nežsedaladohromadysmýmbratrem.Teďužbymitopřipadalojakincest,alejesrandasijikvůlitomudobírat.„Zíránatebenějakáholka.“ToproneseSawyer,kterýpobaveněhledízamojezáda.Otočímseaokamžitěmámlepšínáladu.Hartleysedíustolukousekodokna.

Ostražitěsezadívášedýmaočimadomých,nežpohledodtrhne.

„Kdojeto?“zeptáseLaurenzvědavěanapijesezláhvevodyEvian.„Mojenovánejlepšíkámoška.“Mrknunastůlplnýšokovanýchlidí,vstanu

avydámsekHartley.Napozvánínečekám,rovnouseposadímnaprotiníaukradnusizjejíhotalíře

rolku.Hartleysipovzdechne.Hlasitě.„Copaknemášuždosttoho,jakměpořád

všudepronásleduješ?“„Nemášuždosttohohranísinanedostupnou?“„Docelachápu,žebytěštvalo,kdybychsiopravduhrálananedostupnou,

jenževeskutečnosti,cožmášočividněproblémpochopit,jenomnemámzájem.“Zabubnujuprstydostolu.Jetomožný.Jsouholky,kteréoměnemajízájem.

Možná.Teoretickyjetoasitak.„Vypadášnějakzdrceně.“„Upřímněřečenoměještěnikdyžádnáneodmítla.Toneříkám,abychse

vytahoval,prostětotakje.Mámnatyhlevěcišestýsmysl.Navícjsiužpřiznala,žejsemsexy.“„Použilajsemslovofešákatakyjsemřekla,žeikdybychbylakmání,

nevybralabychsitě.Včerajsimělrukupodsuknínašíprofesorky.“Torýpnutíohledněprofesorkyignorujuasoustředímsenatopozitivnější.

„Fešák.Sexy.Jetototéž.Klidněsitospolumůžemerozdat.Večermámvolno.“Hartleysiznovupovzdechne.Hlasitě.„Eastone,“začne.Složímoběrucenastůlanaklonímsekní.„Ano,kotě?“Vestříbřitýchočíchsejíobjevívyčerpání.„Víšco?Zapomeňnato.“Zaloví

vbrašněnaprázdnéžidlivedlesebe.„Musímsiněcopřečístnahodinuliteratury.“Sedímtamaspusoudokořánkoukám,jaksivytáhneknihuapřičteníjí

jednourukou.Nevnímámě.Absolutněvůbec.Fascinujemě.Přitahujuji,apřestostímnicneudělá?„Snikýmnechodím.“Neodpoví.„Mášněkoho?“Ticho.Zaklepuprstydostolu.Dalšíklukbybylkomplikaceajáobvykle

nakomplikovanévěcinejsem.Alekdybymělapřítele,zmínilabytodopětiminutodchvíle,cojsmesespoluzačalibavit.Aspoňtedapokudbymělakluka,skterýmbytomyslelavážně.Apakseminadhlavourozsvítížárovka.„Těžkýrozchod,co?Ach.Dobře,žemámfajnrameno,nakterýmbyses

mohlavybrečet.“Poplácámsizmíněnérameno.Tímsivysloužímdalšídlouhý,těžkýpovzdech.„Netrpímpotěžkém

rozchodu.Nemámpřítele,nežebytidotohoněcobylo,aopravdubychbylaradši,kdybysměnechalnapokoji.“Vyklopítozesebeskadencíkulometu.Anipřitomnezvedneočiodknížky.

Pochybujuovšem,žebysičetla.Zíránajednomísto.Rozhodnusedátnajevo,žejsemjiprokoukl.„Věřilbychtivíc,kdybysis

skutečněčetla.“Maličkozrudneaotočístránku.Tu,kterousičetlaposledníchdesetminut.

Dojímrolkuavezmusizjejíhotalířekousekmrkve.Stisknerty,nicovšemnepoví.Vrhnuseinazbytekjejíhooběda.Vždyťjestlitonebudejíst,nechci,abytopřišlonazmar.Kdyžjínezbydenicnežvoda,začnuuvažovatoodchodu.„Pročnanásvšichnizírají?“Hartleyinapodrážděnápoznámkamězastaví.Rozhlédnuse.Anijsemsi

nevšiml,žejsmesestalistředempozornosti.Šelmámkapouslinyztlam,cítíčerstvémaso.FelicityWorthingtonovásedíustolusněkolikaholkamazečtvrťáku,hlavymajídohromadyašpitajísionejčerstvějšímvývojiudálostí.EastonRoyalsedívjídelněustolusnějakouholkou?Tojeobrovskánovinka.IClairenáspozorujeanevypadázrovnanadšeně.NenávistněsiHartleyměří,

okamžitěvšakzjihne,kdyžsenasebezadíváme.Mápohledraněnéholubice,kterýnahazovalaReedovaposedlábejvalka,kdyžjiodkopl.MělbychtosClairenějakpořešit.Hartleyzbledne,popadneláhevsvodouanervózněsenapije.„Tohlejefakt

blbost.Pročvšichnitakzírají?“Pokrčímrameny.„JsemRoyal.“„Tomášštěstí.“„Slyšímdobřesarkasmus?“„Rozhodně,“odpovívesele.Obrátímočivsloup,vytrhnujívoduzrukyazhlubokasenapiju.Směrem

odClaireuslyšímhlasiténadechnutí.Takjo,mojebývalkabysemělazklidnit.Jakofakt.„Připadámi,žesistěžkýmrozchodemprošelspíšty,“zamumláHartley,která

dálpředstírá,žesičte.„Tehdytotaknebylo.Obajsmeseshodli,žeosebenemámezájem.“„Takpročsetakurazila,žemipiješvodu?“„Nejspíšzapomněla,žejsemjiužpřestalbavit?“

Hartleysepřidušeněrozesměje.„Cosprovedl?Podvedlsji?“„Ne.Asijsemsijíakorátmocnevšímal.Tvrdila,žejsemšpatnýpřítel.“„Nic,cotizatímvypadlozpusy,měnepřesvědčilooopaku.“„Jau.“VrátímláhevHartley.„Asipotřebujuvícpraxe.“„Bezemě.“„Mělasněkdypřítele?“zeptámsesupřímnouzvědavostí.Hartleyjeohledně

svojíminulostiuzavřenějšínežškeblevytaženázvody.„Ano,mělajsempřítele.“Odložíknihuanapijesevody.„Cosestalo?Rozdalsitosjinou?Užtěpřestalbavit?Mocpráce?Co?“Nakloníseapřimhouříoči.„Conatomzáleží?“„Jsemzvědavý.“Zamnouseozvezakašlání.Nevšímámsitoho.„Zaujalajsiměajábychse

otoběráddozvědělvíc.“Tentokrátseozveještěhlasitějšíkašlání.Hartleyvykulíočiapovytáhne

koutekrtů.„Myslím,žeseněkdodožadujetvojípozornosti.“„Bavímseteďstebou.“„Eastone.“PřiblížísekemněkrokyaClaireměchytnezarameno.„Tysmě

neslyšel?“Polknupovzdech.Slušnévychování,připomenusi.„Jo,aleveduturozhovor

–“„Užjsemdojedla.Můžešseposaditnamojemísto.“Hartleyvstaneaukáže

nasvojižidli.Claireserozzáří.„Děkuju.“„Počkej.“ChciHartleychytnoutzazápěstí,jenžeustoupízdosahu.Otráveně

seotočímkeClaire.„SHartleypotřebujemechvilku.“„Tofaktnepotřebujeme,“namítneHartley.Ovteřinupozdějijeužpryč.„Neskončilijsme.“VstanuarozběhnusezaHartley.ZamnouClaireznovuvykřiknemojejméno.Jdudál.Nevšímámsi

pobavenýchobličejůEllyaniostatních.SoustředímsejennaHartley,kterousemipodařídohnatvedveříchjídelny.„Jeodtebedostkrutý,žesmětamnechalasamotnéhosClaire,“zavtipkuju.

„Copaknemášsrdce?“Hartleysipromneprstemčeloajásinajejímlevémzápěstívšimnutenké

jizvy.Vypadájakojizvapooperaci.Nejspíštomuselabýtdostzávažnázlomenina,kdyžsivyžádalaoperaci.„Taknarovinu,Eastone.Nejsemrádastředempozornosti,atyočividněano.“

Kývnekdavutváříotočenýchnašímsměrem.„Nechcinasebetenhlerokmoc

upozorňovat.Nechci–anemůžusidovolit–nasebeupoutávattakovouhlepozornost.“Potomtajuplnémprohlášenísezamračím.„Pročne?“„Proto,“odpovíjen.Ovšemneodejde.Přistoupímkníblíž.Stáleseaninepohne.Jakobysejíbotypřilepilykpodlaze.Sklonímhlavu,ažsenosempřiblížímkjejímuroztomilýmuuchu.Jsemtakblízko,žecítímhorko,kteréjísálázkůžeskrznaškrobenoulátkujejí

sukně.Chytnujizazápěstí.Tepjíletíjakosplašený.Nebotomožnábudetenmůj.Vonínádherně,jakočerstvéovoce.Nejradšibychjízabořilnosdokrku

azhlubokasenadechl.Apakjímožnáolízlpokožkupočelistiažkjejímplnýmrtům.Potombycholízlije,nežbychjípronikljazykemdoúst.Ateďmiuprostředjídelnyužnapůlstojí.Hartleysklopízraknamojiruku,kterásedotýkájejí.„Royale,“varujemě.„Hmm?“Přílišměrozptyluje,jaktmavémávlasy,jaksejívlníkolemuší.

Představímsi,jakmijejívlasyspadajíkolemtvářejakoopona.Málemnahlaszasténám.„Tohlepřecemusíšcítit,“prohlásímhlubokým,zastřenýmhlasem.Pootevřeoči.„Comusímcítit?“Žár.Tutouhu„takstrašněmoctěchci“,kterámiteďpulzujevžilách.„Tohle,“zašeptám,anežsestihnuzastavit,pohnuseještěblíž.Sklonímrtykjejím.Tentokrátzalapápodechuhnedněkoliklidí.Ozvesešepot.Nevšímámsijich.

VnímámjenomHartley.Ještěpětcentimetrůanašertysedotknou.Třicentimetryaproniknujídoústjazykem.Jedencentimetra–Obličejmizalijeněcostudenýhoamokrýho.Překvapenímustoupímadotknusetváře.Voda?Proboha,onamivylilaobsahláhvenahlavu.„Coděláš?“vykřiknuvztekle.Hartleyvypadástejněnaštvaně,jakosejácítím.„Tyseštakovejkretén,“

zasyčí.Zůstanunanizíratspusoudokořán.„Já?Totysmivylilavodunahlavu!“„Právějsemtiřekla,žeksoběnechcipřitahovatpozornost,atyseměpokusíš

políbitpředcelouškolou!Jenžetoběnezáležínatom,cochceněkdojiný,žene,Eastone?Záležíjenomnatom,cochcešty,protožejsiRoyal,že?“

Odstrčímirukuapakužnevěřícnězírám,jakpelášípryč.„Eastone?“ozvesetklivýhlásek.Opřusehlavouozárubně.Kurevskáparáda.Nemůžusezbavitbejvalky,

aještěsiprotisoběpoštvuholku,kterouchci.Býtvečtvrťákuzatímnevypadá,jakjsemsipředstavoval.Vůbecne.

6.kapitola„Myslíšsi,žejsemkretén?“zeptámsepozdějivečer.Rozmrzelešťouchnudojablkanakuchyňskélince,zatímcosedívám,jakmiEllajednokrájí.„Cojetohlezaotázku?“Vložídílkyjablkadomiskyapošlemijipřeslinku.„Takžeodpověďjeano?“„Jasněžene.“Zvednesenašpičkyapoplácáměpohlavě,jakokdybychbyl

malýštěně.Tenpocitseminelíbí–ten,coměnutíuvažovat,jestlisiEllamyslí,žemijepětlet.„Pročsekemněchovášjakkmalýmuklukovi,kdyžjsemotřiměsícestarší

nežty?“„Protožesetakchováš.“„Totedane.“„Alejo.Chovášsejakomalýkluk.“Naježímse.„TakprotosesnaměnikdynedívalajakonaReeda?Protožejsem

malejkluk?“SicejsembylEllinprvníRoyal,aleReedsijakoprvnínašelcestudojejíhosrdce.Atomivadí.Všichnimělivždyckynejvícrádimě.Máma,holkyveškole.Dokonceistaré

paní,kterýmsevždyckyrozzáříoči,kdykoliměuvidí.ReedsevěčněmračíaGideonnikdynemělpronikohočas,ažnaSavannuMontgomeryovou.Všichniměmajírádi,apřestoakorátprohrávám.Zahlédnusevodrazuprosklenéskříňky.Pořádmitoslušíjakovždycky.Jsem

okouzlujícíavtipný.Mojetělobysehodilonaobálkyčasopisů,částečnědíkydobrýmgenům,aletakydřu–posiluju,hrajufotbal.Claireměvjednomkusenaháníajetotakoddoby,cojsmespoluchodili.Ne,ještějsemosvojimocnepřišel.ElluakorátkdovípročvíczaujalReed

aHartleyWrightovájeupjatáasociálka.„Nejsemmalýkluk,“zamumlám.Ellasipovzdechne.„Dobře,takocotujde?Jevšechnovpořádku?“Vyhnusejejímuustaranémupohledu.„Pročbynebylo?“„Určitě?Protožemášmizernounáladuodchvíle,cotitaholkavylilavjídelně

vodunahlavu–jakžesejmenovala?“Přinutímsepousmát.„Hartleyavůbecnemámmizernounáladu.JsemEaston

Royal,světmiležíunohou.Navícurčitěbrzoobrátí.“Štípnujidotváře.„Musímjít,sestřičko.Dneskaužnaměnečekej.“

Ztuhne.„Žádnýzápasení.“„Žádnýzápasení,“zopakujuponíaobrátímočivsloup.„Eastone…“„Myslímtovážně.“Zvednurucevnevinnémgestu.„Navícjeúterý.Vúterý

senebojuje.“Ellanevypadáúplněpřesvědčeně.„Takkamtojdeš?“„Někam,kdebysehodnéholkyukazovatneměly.“Popadnuzbytekjablek

avydámsepryč.„Eastone!“křiknezamnou.Mávnují,aleneotočímse.Nechci,abyměElladneskasledovala.Vůbecby

smýmrozhodnutímnesouhlasilaasebralabyleskmojíslávě.Nahořevpatřenasebehodímoblíbenédžíny.Dírynakolenoujsoupořád

větší.Užnepůsobíanitakmódně,jakospíšžejsemjeukradlbezďákovi,jenžejenechcivyhodit.Navíctam,kampůjdu,senevyplatídávatnajevo,žemáteprachy.Zpodlahyseberumikinuanavlečusijipřessvojeoblíbenéčernétílko.Popadnuklíčky,párstovekdolarůavezmutopozadnímschodišti,abychse

vyhnulElle,tátoviivšemostatnímzvědavýmočím.Vgarážistáhnuplachtuzesvéhračky,kterésisnadtátanevšimne,žejsemsijikoupil.Motorkajeojetá,aledražšíjsemsikoupitnemohl,anižbysevkancluúčetníhorozeznělypoplašnézvony.Jakákoliplatbanaddesettisícvzbudívposlednídoběpozornost.Jsemzatoalerád,protoženaněkterýchmístech,kamchodím,byněcodražšíhovyčnívaloanejspíšbymitošlohli.Odtlačímčernostříbrnouyamahupopříjezdovécestě,nežnaninasednu,

azbytekcestynatošlápnu.Docílesedostanuzapůlhodiny.Předomšelýmbarákemkouřípůltucetlidí–cigarety,samozřejmě,protože

trávatunenídovolenáanejspíšnebude,dokudtoneschválívcelézemi.Uvnitřjetoovšemjinýpříběh.Nenajdetetujenomtrávu,alecelouškálumožností.Kvůlitomujsemovšemnepřišel.Snažímseoddrogdržetdál,ikdyžtoneníhračka.Jenompřipohledunabrkosemiseběhnouslinyajazykmimravenčí.

Přinutímseodtrhnoutpohledodskupinky,kteránastolerozdělujelajnybíléhoprášku,avydámseposchodechdolů.Jetotěžké,jenžejsemtoslíbilbratrům,akdyžjsemviděl,cotoudělalosmámou,pokusiljsemseskoncovataspoňstouhlejednouzávislostí.Nemámzájemumřít.Jensechcipobavit.Práškymipomáhalyuklidnitse,uvolnitsenatolik,abychsiužívalživota,jenževím,žehodnědobrýchvěcímůževéstkekatastrofě.Upatyschodištěmiukazovákemsalutujechlapspanděremtakvelkým,žeby

bylovidětiodpobřežíPacifiku.„Royale.“Tonyhovzhledovšemmate.Vypadájakoměkkejš,alenasratbysteho

nechtěli.Jednomáchnutítoujehoprackouabylobypovás.Chytnuvyhazovačezarukuakrátcesesnímobejmu.Poplácáměpozádech,

ažsemiotřesouvšechnykostivtěle,austoupístranou.Vmatněosvětlenébetonovémístnostijsoupřipravenéčtyřistoly.Tadydolezakázalikouřeníiproto,žeužtakjetudostvelkérizikopožáru.Jedinouúnikovoucestupředstavujíschodynahoru.Jetuspoustachlastu.Utřechstolůjeplno,aleučtvrtéhojsoutřižidle

prázdné.Rozdávajícíhoneznám,přestonastůlhodímbůra.„Dlouhojsemtěneviděl,Royale,“ozveseklukvedlemě.„Čau,Nate.“Plácnemesi.Rukumádrsnouodprácevdocích.Seznámiljsem

sesnímjednoupozápasu,přizvalměnapodobnouhru.Nejspíšvěděl,žemámprachy,achtělmiodnichulehčit.Aťměldůvodjakýkoli,tohlejedobrýmísto,kdyžpotřebujeteupustittrochupáry.Prohrávatminevadíavětšinoutostejněvyhrajuzpátky.Přestožehopřevyšujuaspoňodesetčísel,připadámsivedleNateamalý.

Nejdejenomojehověk,aleioto,jaksenese.Ví,kdoje.Točlověkmusíobdivovat.Třetíhráčmikývnebradou,chovásejaktvrďák.Narovnáramenapodvelkou

mikinou,kteránejspíšmádělatzdání,žejenabušenější,neždoopravdyje.„Mášsemnouproblém?“zeptáseklukavystrčíbradu.„Ne,proč?“„Zíraljsinaněj,“oznámímiNate.„Jo,dívejsedosvýchkaret.“Tenklukmilezenanervy.„Seštakovejfešák,žesiprostěnemůžupomoct,“odpovímmu.Natesizakryjepusupaží,abyztlumilsmích,airozdávajícískamennoutváří

sepousměje.Klukaovšemnepobavím.Škoda,ženemásmyslprohumor.Někdomipodá

láhevpiva,zatímcoserozdávajíprvníkarty.Hodímdosebepůlkuflašky,anisenenadechnu.Jednézávislostijsemsesicezbavil,alevšechnyzesebesetřástnedokážu.

KdysijsemEllepověděl,žezatomůžegenetika.Častoměněcoposedne.Taktoprostějeanebudusezatoomlouvat.Nikomuneubližuju–nebosetomuaspoňsnažímvyhnout.Zvednukartyazačnuhrát.Nejenžekluknemásmyslprohumor,aleanimu

kartynejdou.Nevěnujepozornosttěm,kterébylyvyložené,aukvapeněsází.

Popětirychlýchkolechprohrajevšechnypeníze,zatímcomojekupičkasevrší.„Dneskamášštěstí,synku,“povzdechnesiNateazoufalehodínastůlsvoje

třišestky.„Tojetvojedruhápostupkazapětkol.“Kluksenamězamračí.„Podvádíš,že

jo?“Rovnámsikarty,aleteďsezarazím.„Aninevím,jakserozdávajícíjmenuje,

takjakmámasipodvádět?“„Vyhrávaljsem,dokudjsinepřišelty.Jetofaktpodezřelý,“zavrčí.Obrátímočivsloup.„Všímejsisvýchkaret,“vyštěkneNate.Klukzaskřípezuby,aleustoupí.Zadívámsenasvojekartyadvěvytáhnu.„Dvě,prosím,“povím

rozdávajícímu.„Prosím?Jakokdybysmebylivevyššíspolečnosti,“odfrknesitvrďák,který

složísvojekartynasebe.„Jáneberu.Mámvrucevítěze.“ProhrajesNatem.Projedemedalšíbalíčekatvrďákprohrajedalšídvatácy.

Jehoposlednístovkuzískámdíkyblafování,kdyvrucenemámanihovno.Natesloží,stejnějakotvrďák.„Chcividěttvojekarty,“zavrčí.„Ne.“MožnákdybytobyljenNateapárdalších,nevadilobymito,aletenhle

klukseodzačátkuchovájakvůl.Nemámzrovnapřátelskounáladuanemámjiužodoběda.Ellamělapravdu–Hartleyinoodmítnutíměvykolejilo.„Chcividěttvojekarty!“natáhnesepřesstůl,abyjepopadl,jenžejájehodím

krozdávajícímu,kterýjeokamžitězamíchámeziodevzdanékarty.„Sednisi,“nařídím.„Tohlejehovadina!“Tvrďákpraštípěstídostolu.„Svlečse.“Vrhnese

pomně,jakobymichtělstrhnoutmikinuzezad.Dostanusemuzdosahu,zatímcoNateposadítvrdákazpátkynažidli.

„Klídek,“zavrčíNatevarovněazakývenaměprstem.Tvrďáksinaštvaněsložípaženahrudi.„Nevsadímužaničtvrťák,dokudsi

nesvlečemikinu.Jákartyumímhrát.“Odfrknusi.„Umím,“trvánasvým.Natemězataházamikinu.„Taktoudělej,aťmůžemehrát.“Jinýmislovysklapni,aťmůžemetohotrapákaobratoprachy.Setřesuhozesebe.„Ne.Nepodvádímanebudusetusvlíkatjenomproto,že

tochcenějakejsmrad,coneumíaniblafovat.“Natevstane.„Jehoprachynesmrdí.Prostěsitosvlíkni,Royale.“Faktparáda.Natechcetyprachytakmoc,žeměklidněhodípodautobus?

Anináhodou.„Svlečsito,podvodníku,“vysmívásemitvrďák.Nějaknabralsebevědomí,

kdyžsezanějteďNatepostavil.Sušesezasměju.„Ne.“Nateměpopadnezapažiajásemuvytrhnu.Nevím,kdysetovšechno

podělalo,aleodtéchvílemámvšechnovmlze.Stůlsepřevrátí.Penízepopadajínazem.Odněkudsevynořípěstaseznámísesmojíbradou,ažseotočím.Vyskočímspřipravenýmipěstmi.Nevím,skýmsetorvu,aniproč,alejeto

příjemný.Dostanukopanecdobřichaadvěránydotrupu,aleuštědřímjichještěvíc.Bojuju,přestožemipotakrevzalévajíočianaplňujíústa.Bojuju,dokudmidoobličejenevchrstnouledovouvodu.Hm.Dalšívoda.Dneskaužpodruhý.„Dost!“ProberuseapředsebouuvidímTonyhonaštvanýobličej.Vrucedržíkonec

hadice.Vušíchmizvoníodjehořevu,nebomožnáporánědolebky.Potřesuhlavou,zvoněnívšakneustává.„Mělbysjít,Royale.“Zvednusezpodlahyaomámeněserozhlédnupopřevrácenýchstolech,

podlazeposetébankovkamiatělechležícíchvšudekolem.„Jásinezačal,“zamumlám.„Tojemibuřt.Večerjekvůlitoběvhajzlu.Vypadni.“Nasadímúsměv,přestožetokurevskybolí.„Nedáváštozavinunáhodou

špatnýmučlověku?Kdojevlastnětenhlekluk?Hrajutuuž–“„Sešhluchej,synku?Řekljsemti,abysistousvojífešáckoutvářičkouvypadl

zmýhosklepa.Anevracejse.“Drsněměstrkákeschodišti.Zvoněnínepřestává.Klopýtámkvýchodu,táhnuseposchodech.Teda,ta

hlavamězničí.Barákjeskoroprázdný.Venkupostávánateraseněkoliklidí.Rychlejim

mávnuaseběhnuschody.Chodníksepředemnoupohybuje.Natáhnuruku,abychseopřel,jenže

nenahmatámnicnežvzduchapřitompohybukupředuzakopnuovlastnínohy.Padnunakolena.Zamnouseozvesmích.Kreténi.Vstanuanarovnámse.Motorkumámjenomblokodtud.Hnedjaksetam

dostanu,buduvpohodě.

Vydámsepochodníku,klopýtámamotámse,alekmotorcedorazím.Přehodímpřesninohuanastartuju.Motorzavrčíaponěkolikavteřináchzhasne.Praštímdonádržeaznovunastaruju.Tentokrátseprobudíkživotu.Hodnáholka.„Eastone?“Otočímsezaznámýmhlasem.Cože?PředemnouseobjevíobličejHartleyWrightový,jenžeteďjsoututři.Tři

Hartley,kterýnaměchtějíkřičet,býtnamězlýapolívatměvodouzato,žemámtudrzost,žejechcipolíbit.Paráda.„Tyměsleduješ?“zamumlám.„Nechsiotomzdát.“TřiHartleyseotočíkodchodu.Uvolnímsevřeníamotorkapopojede.„Počkej.“Hartleyseisesvýmidvojnicemivrátí.„Pojď.Vezmutědomů.“„Tytuněkdebydlíš?“Ikdyžmámzrakvprdeli,jemijasný,žetadylidi

zAstorParkunebydlí.Anistudentsestípkembyztakovýdírynepocházel,ne?„Pojď.“Zatahámězarukáv.„Jestliodjedešvtomhlestavu,někohosrazíš

azničíšživotceléjehorodině.“„Díkyzato,žemášoměstarost,“odseknusarkasticky,jenžepaksepřesemě

převalíúnava.Nemýlíse.Hlavamitřeští,vidímdvojitěnebotrojitěacelétěloměbolí.Pomaluzacouvámsmotorkoukchodníkuavyklopímstojan.Neboseotopokusím.Počtyřechpokusechseskloníamojinohuodstrčí.„Pročmipomáháš?“zamumlám.„Nemámpáru.“„Naoběděseskemněchovalahnusně.“„Zasloužilsisto.“Možnářeklainěcodalšího,aletoužvidímčerně.

7.kapitolaDoušímiduní„Humble“odKendrickaLamara.Natáhnuse,abychbudíkvypnul.Nesnášímrannítréninky.Sočimazavřenýmahmátnuponočnímstolkupromobil,jenžemístodřevajetamjenvzduch.Natáhnuseještědálaspadnunazem.Tendopadměprobudí.Zvednusezkoberceadojdemi,ženejsemdoma.Podnohamamámšpinavý

koberec,zasebouodrbanýgauč.Umaléhodřevěnéhostolkunapravostojídvěskládacížidle.Hnedzanimijemaličkýprostorslednicí,sporákemadřezem.Potřebujusevymočit.Dvakrokyaotevřudveře.Koupelna,stejnějakozbytek

bytu,jeminiaturní.Prostorzabírámaléumyvadlo,sprcháčazáchod.Zajdusinazáchod,umyjusiruceaosušímjedopřekvapivěhezkýhoručníku.

Složímhonapůlazavěsímnakroužek,kdejsemhonašel.Zpátkyvobývákusizačnuvybavovatudálostipředchozíhovečera.Zajeljsem

nayamazedotýdíry,zahrálsikartyapakseporval.Nejspíšjsemodpadlporánědohlavy.Ne,počkat.Něcosestaloještěpředtím.Hartley.Hartleyměsempřivedla,nežjsemodpadl.Matněsivybavuju,jakmi

nařizuje,abychpohnulprdelí,apakjsemšplhalponechutněmocschodech.Jenžejestlijsemspalnagauči,kdespalaona?Tenhlebytnemádalšímístnost

anagaučsedvalidinevejdou.Muselabyspátdoslovanamně,alevzhledemkjejímuodporukemněspíšhádám,žesevyspalanapodlaze.Sakra.Prohrábnusivlasy.Ne,nebudusekvůlitomucítitprovinile.Nikdyjsemji

opomocnežádalaužvůbecjsemjineprosil,abychsemohlvyspatnajejímgauči,ikdyžjsemvčerapotřebovalněkdepřenocovat.Najdusvojebotyanastolemikinu.Vmikiněmámasitřitácy,takžemoje

penízenašla,alenevzalasianipěťák.Mělavyužítprávonálezce.Odeberuněkolikbankovekanechámjenastole.Podbotamimámvzkaz

aklíč.„Zamkni,klíčdejdoobálkyastrčtodoledoschránky.“Poklepusivzkazemdobrady.Taholkajejednavelkázáhada.Jejírodičežijí

vobrovskémsídle.Jejítátajeznámýstátnízástupce.HartleypřitomžijevténejhoršíčástiBayview,kdejsouzditaktenké,žeslyšímhudbu,kterousipouštíjejísousedpodní,apřestonavštěvujetunejlepšíškoluvestátě.Ocotusakra

jde?Mysleljsem,žemůjčtvrťákbudezatracenánuda.Ellatrávívětšinusvého

časupovídánímsReedempřesmobil,píšemunebohoovíkendechnavštěvujenaStátní.Dvojčatamajísvůjvlastníživot.Gideonjenavysoké,akdyžsevracídomů,chcečastrávitseSavannou.Jsempátýkolouvozuataktomubylopocelýmůjživot.NežGidodešel

zdomova,bylitudvanejstarší,dvanejmladšíajátaknějakuprostřed.Mámařekla,žetoukazujemojiindividualituasoběstačnost.Vždyckyjsemsi

našelnějakoučinnost.Svojebratryjsemnepotřeboval.Navícjsemsevždyckyslidmaskamarádilsnadnějinežoni.Mámdesítkykámošů.Mámjichplnýseznamkontaktů.Apřesto…jsemnikomuztohoseznamuvčeravečernezavolal.Místotoho

jsemchtělnasednoutnamotorkuaodjetdomůjaknějakejkretén,comámozekmenšínežkoule.VyjduzHartleyinabytuazamknu,aleklíčsischovámdokapsy,místoabych

hostrčildoobálky.Zapůlhodinymámtrénink,cožznamená,žepřijdupozdě.Tolikktomu,žejsemsvýmvčerejšímvčasnýmpříchodemstanovilprecedens.TelefonmiukáženěkoliktextovekodElly.

Kdejsi?Callumtěhledá.Sakra.Taktovypadá,žeseužnejspíšnikdydovzduchunedostanu.Faktbych

mělvbudoucnuzapracovatnasvýchrozhodnutích.Krylajsemtě.Řeklajsemmu,žejsiužodjel.Vydámsekeschodům.UličkauHartleyinadomusmrdípokočičincích,psích

výkalecha–no,vpodstatěsmrdíjakvšechnyhnusnýzvířecípachy,jakýsidovedetepředstavit.Jetokzblití.Odepíšu:Díkzakrytí.Jedu.

Všichnijsouještěvšatně,kdyždorazím.Dneskaránosetréninkskládázcvičení,běhu,proráženíapřeskoků.Nakoncimámnohyjakzeželé.Teď,kdyžnášútokvedeBranMathis,námtrenérdávázabrat.Nejspíš

předtím,kdyžjsmetomělishlavnímútočníkemnahnutý,tovzdalanechtělriskovat,žebysijehozbývajícíhráčiublížili,zvlášťkdyžtovypadalo,žejsmenatuhlesezónuodepsaní.Teďjevšechnojinak.Pashmihodíláhevvodyanapijesezesvojí.„Zatraceně,mámfaktmizernou

fyzičku,“lapápodechu.„Vlétějsemažmocpilahulil.“„Nápodobně.“Napijusevody,odhodímláhevasvalímsenatrávník.Pashsezhroutívedlemě.Obatamležímeazírámenaoblohubezmráčku.

Bran,conavzdorydrsnýmutréninkuvypadáčerstvýjakrybička,kolemnásprojdeauchechtnese.„Mělibystechoditvícdoposilky.Jásecítímskvěle.“Zesláblesemipodařízvednoutruku–abychmuukázalprostředník.„Jeti

skvělejenomproto,žesešlimonádník.“Rozesmějeseještěvíc.„Tomábýturážka?Protožemnětopřipadá,že

limonádníkznamená,ženejsemten,cosetuválínazemi.“Pashsekemněpřipojíatakymuukážeprostředník.Nakonecsezvednemezehřištěazamířímedošatny,kdeserychleosprchuju.

KlíčodHartleyinabytuvytáhnuzdžínaschovámhodokalhotuniformyapotomzamířímdokanceláře.NajdutampaníGoldsteinovou.Kolemkulatéhoobličejesejívznášíoblak

tvrdých,namodralýchvlasů.Našpičcenosumárůžovébrýle.Opřuseloktemopult.„PaníGé,mocvámtodneskasluší.“Povzdechnesi.„Cosipřejete,paneRoyale?“Nevšímámsijejíevidentnínetrpělivostiapoklepunajejímonitor.„Stavil

jsemse,protoženejspíšdošlokchyběvmémrozvrhuhodin.Šeljsemnaprvníhodinuaprýtamužnechodím.PřestoupilatamnějakáWrightováazabralamojemísto.“Nadbrýlemisvraštínakreslenéobočí.„Tojevysoceneobvyklé.“Jinýmislovykecám.Mápravdu.Jenžejánasvojiležnavážu.„Žejo?Jenževímakorátto,žepanWalsh

prohlásil:‚Uždotéhletřídynechodíte,Royale.‘Ajámuřekl:‚Cože?Tojeblbost.JakmohlataWrightovázabratmojemísto?‘Aonnato:‚Notakcokdybystezašeldokancelářeazeptalsenato?‘A–“„Dobře!“přerušíměvyčerpaně.„Hlavněužnemluvte.Podívámsenato.“Potlačímúsměv.„Díky,paníGé.Faktsimyslím,žebytaWrightovávtýtřídě

mocrajtovatneměla.“Potomhodněšpatnýmvtipunanimrknu.JenžepaníGéselíbí.Stisknetenké

rty,abysenerozesmála.„Uvidíme,cosedádělat.“Něconapíšenaklávesnici.Otočímsekmonitoru,abychviděl,codělá–otevřelasisložkunazvanou

Wrightová,H.Postrčísibrýlenanosuazačtesedojejíhorozvrhu.Aprotožejsemelegancesama,naklonímsepřespultarychlestisknutlačítko

printscreenu.„PaneRoyale,“vyjekneavyskočízežidle.Jenženaměnenídostrychlá.Zapřuserukouopult,přeskočímhoapřistanu

hnedutiskárny.

„Díkyzavytištění.“Rozzářímsenani,popadnupapíraoběhnustůl.Natáhnesepomně.„Jájsemvámtonevytiskla.EastoneRoyale,hnedse

vraťte!“„Mochezkyvoníte,paníGé!“křiknupřesrameno.Předsekretariátemsezadívámnavytištěnýpapír.Ažnaposledníhodinuse

námrozvrhynekryjí.VlastněvětšinapředmětůWrightové,H.sevyučujenaopačnéstraněbudovynežtymoje.Stímbudepodneškukonec.Schodyberupodvou.Vyučováníliteraturyužzačalo,kdyžvpadnunaprvní

Hartleyinuhodinu.Všechnyžidlevedleníjsouzabrané.Obklopujíjikytkyvkvětináči–lidi,cospocitemvlastnídůležitostivysávajízmístnostivšechenkyslík.Dojdukjednéznich,kterouznámanemámvoblibě.Sklonímsekní.„Hořítiauto.“„Panebože!“vyjekneCynthiaPattersonováabezohlédnutívyběhnezetřídy.Sdomýšlivýmúsměvemseposadímnajejíopuštěnoužidli.„PaneRoyale,codělátenamojíhodině?“zeptáseučitelka.Netuším,kdotoje.Souděpodlevráseknačele,kterésesnažízahnat

botoxem,jíbudepočtyřicítce.Naměmocstará.„Přišeljsemsevzdělávat.Nejsoutukvůlitomuiostatní?“„Jsmenahodiněfeminismu.“Naklonímhlavu.„Taknetuším,pročměchcetediskriminovat.Jestlichceme

většírovnostpohlaví,nemělabytahlepřednáškabýtproklukypovinná?“Učitelkaseměnaposledypokusívyhodit.„Nemáteučebnicenutnépro

výuku.“„Nebojte.MrknutadykHartley.Jsmestařípřátelé.“Zvednuseodstolu

apřesunuseisnímhnedvedlejejího.„Cotoděláš?“zeptásetiše.„Mášúžasnouschopnostkřičetšeptem,víšto?“Přetáhnusijednujejíknihu

ksoběnastůl.„Atymášúžasnouschopnostměrozčilovat.“„Takysituhleschopnostzdokonalujuužodprvníhodnenatomhlesvětě.“

Vykopnunohou.„Mámaříkala,žejsempřinarozeníkopal.Dík,žesmivčeravečerpomohla.“Zalovímvzadníkapse,rychleserozhlédnupotřídě,vklouznurukoupodstůl

adloubnuHartleydopalcejejímvlastnímklíčem.Trhnesebou,pakshlédneaztuhne.„Řeklajsemti,abyshonechal

veschránce,“zašeptá.

„Napadlomě,žetakhletobudesnazší.“Zadívásenamě.„Tysmuselpodepsatsmlouvusďáblem.Neexistuježádný

jinýzpůsob,abysmohlvypadattakdobře,kdyžjsivčeravečervypilpřesmíruaještěsenechalzmlátit.“„Nenechaljsemsezmlátit.“„Fakt?Takprotojsiodpadl?Nepraštilitětaktvrdědohlavy,žejsineviděl

rovně?“„Přesnětak.“Akorátpotřesehlavou.Zatnečelist.Vpředuprofesorkamluvíotřetívlně

feminismu.Ignorujefakt,žejískoronikdonevěnujepozornost.„Pročtujsi?“zeptáseHartleynakonec.„Jo,tojsemneřekl?Chodímteďnavšechnytvojepředměty.“Otočísekemně.„Panebože.“„Tedaažnahudebku.Nemámhudebnísluch.“„Panebože,“vyhrkneznovu.„Jávěděl,žebudešnadšená.“Zasténátakhlasitě,ažseknámvšichniotočí.„Cojsteříkala,slečno

Wrightová?“zeptáseprofesorkapotěšeně.Hartleyviditelnězatnezuby.„Jenomnemůžuuvěřit,žeivtétoprogresivní

moderníspolečnostiselékyzkoušejíprimárněnamužskýchsubjektech,cožkaždýdenohrožuježivotymnohažen.Jetonaprostošokující.“„Šokující!“souhlasíprofesorka.„Apřestopravdivé!“VrátísekvýkladuaHartleysenamězamračí.„Vraťsirozvrhnaten,cojsi

mělpředtím,Royale.“„Ne.“Oběmarukamapopadneokrajstolu,jakobyvzdorovalanutkáníměpraštit.

„Fajn,“zašeptá.„Taknaměpřestaňmluvit.Snažímsetuněconaučit.“„Cosetudánaučit?Ženysizasloužístejnáprávajakomuži.Konecpříběhu.“„Tytomuopravduvěříš?“Povytáhnuoběobočí.„Někdosnadne?“„Evidentněne.“Mrknunani.„Takžeměteďmášráda,protožejsemtaksuperosvícený?“Jenžemůjšarmsemineúčinkem,protoženaměpodezíravěpřimhouříoči.

„Nevím,pročměvšudesleduješ,alemusíšstímpřestat.Nemámotebezájem,aniotebenebudumítzájemvbudoucnu.Aztoho,cojsemslyšela,natebečekácelýzástupholek,kteréjsoupřipravenéasvolnékevšemu,cosibudešpřát,takže–“Máchnerukou.„Jdipryč.“

Ignorujuvšechno,cořekla,ažnazřejmýfakt.„Tysesnaměvyptávala,co?“Zavřeočiaotočísektabuli.„Cosještěslyšela?Mocrádsiosoběposlechnunějakýdrby.“Šťouchnuji

dopaže.Odtáhneseodeměamlčí.„Nejradšimámtendrb,žemámkouzelnýjazyk–protožejetopravda.Moc

rádtitokdykolipředvedu.“Hartleysložípaženahrudianeodpovíanislovo.Shlédnunarozvrh.„Nemůžusedočkat,ažspoluzajdemenaanglickou

literaturu,“zašeptámzvesela.Zatnezubyještěsilněji.Tohleměbaví.Faktmocmětobaví.

8.kapitolaHartleysiměnevšímápocelouhodinuanglickéliteratury,stejnějakonapolitologii,kamnejsempřihlášený,alejdutam,protožetomávrozvrhu.Učitelemojepřítomnostnijaknezarazí,předpokládají,žekdyžtamjsem,víotomsekretariátasouhlasístím.Podlemějetoodnichdostnezodpovědné.Technickyvzatoseto,codělám,dápovažovatzapronásledování,jenžejájí

nehodlámublížit,anibýtzaúchyla,cosejípokusídostatdokalhotek.Jenměbavíjištvát.Nežebychbylproti,kdybychsejídokalhotekdostal.Nebospíšpodsukni,

ježjízakrývázadek,kterýprávěteďobdivuju.JeobědajápostávámzaHartleyvefrontěvjídelně.Jejíroztomilýzadeksekemněnadzvedne,kdyžsenatáhneprojablko.Jo,tohlebychojel.„Tomyslíšvážně?“Pobouřeněsekemněotočíamnědojde,žejsemtořekl

nahlas.Nebudusezatoovšemomlouvat.JsemEastonRoyal.Blbostiříkámvjednom

kuse.Jetosoučástméhoosobníhokouzla.„Co?Mělabysbýtpolichocena,“ujistímji.„Natéhleškolejsemhorkýzboží.“Hartleystisknerty.Úplněvidím,jakjívhlavěšrotujestovkavzteklých

odseknutí,jenžejetochytráholka–vímocdobře,žehádatsesemnounemácenu.Ujíždímnatom.Takseotočíadálsiskládájídlonatalíř.Šourámsezaníadělámtotéž.VýběrvjídelněAstorParkuješílený

anaprostozbytečně.Každépololetínajímajínovéhoslavnéhokuchaře,abyvytvořiljídelníčkyplnévařenýchrybakuřatnaestragonuprobandupuberťáků,kteříbyseradějicpalihamburgeryahranolky.Sjídlemtopřehánístejnějakosevšímnatéhleškole.„Chcešnafotografickétvorběsedětsemnou?“zeptámsejí.„Prýsemáme

dneskaodpolednerozdělitdodvojicavyfotitsvéhopartnera.“Naklonímsekníazašeptámjídoucha:„Ukážutisvoje,kdyžmityukážešsvoje.“Hartleysemědotknenapažiaodstrčímě.„Nebudemesinavzájemukazovat

vůbecnic.Aanisemnounechodíšdotřídy!Přestaňchoditnamojehodiny!“Zeširokasenaniusměju.„Apřipravittěosvojiparádnímaličkost?Ani

náhodou.“

Zamrká.Pakznovu.Apaksemiupřenězadívádoočí.„Eastone.Máš…problém?Jako…tady?“Zaklepesinaspánek.Rozchechtámse.„Jasněžene.“„Dobře.Takžemášprostějentakobrovskéego,ženeposlouchášnic,coti

kdokoliříká.Super.“„Poslouchám,“namítnu.„Jasně.Tosevsadím.“„Opravdu!“Vážnývýrazmivydržíasivteřinu,nežsezakřením.„Jakotřeba

kdyžholkařekne:‚Prosím,Eastone,ještě!‘a‚Panebože,Eastone,jsinejlepší!‘,taknastoproposlouchám.“„Páni.“„Žejo?Páni.“„Pochybuju,žežasnemenadtímsamým.“Ztěžkasipovzdechne,pošoupnese

apopadnelžíci.Nandásihromadupečenýchbrambor.Pohlédnunajejítácadojdemi,žesi

nabralašílenémnožstvíjídla.Možnámáobrovskýapetit,alejetakdrobná,ženetuším,kamvšechnotojídlonacpe.Buďcvičíjakmagor,nebo…jeztěchholek,cosipojídlestrčídokrkuprst.Tobybylafaktškoda.Nesnáším,kdyžseholkybojívlastníchkřivek.Kolem

křiveksetočícelýsvět.Vždyťisvětsámjekulatý,protožemákřivky.Křivkyválí.Křivky–Nevěřímvlastnímmyšlenkám.Občaszničehonicměnímtéma.Nenahlas,ale

vhlavě.Právěvtěchchvílíchsivždyckyzatoužímzahulitnebozachlastat,uklidnittysplašenýmyšlenky,kterýsemihoníhlavou.Vždyckyjsemmělhromaduenergie,akdyžjsembylmalýkluk,bylotoještě

horší.Byljsempořádnabuzenejjakpohromaděcukru,přestožejsemžádnýnesnědl.Lítaljsemsematam,tamasem,ažjsemnakonec,kúlevěsvýchrodičů,odpadl.„Chcešvečerněcopodniknout?“zeptámseHartley.Zastavísenamístě.Skorodonínarazím,vycouvámprávěvčas.„Jetoano?“Odpovíminaprostověcnýmtónem.„Hele,Royale.Nevím,jakjasnějitoještě

můžuříct.Nemámotebezájem.“„Nevěřímti.“„Jasněženevěříš.Nedokážešpochopit,žebysenašelčlověk,cobystebou

nechtěltrávitčas.“Předstírámdotčenost.„Pročsemnounechceštrávitčas?Jsemzábavnej.“

„Ano,tojsi,“souhlasí.„Jsizábavný,Eastone.Takzábavný,žetěnaSalemStreetzmlátilabandagrázlů.Takzábavný,žeikdyžmášconevidětomdlít,stejnějepodletebedobrýnápadsednoutnamotorkuaodjetdomů–“Hruďsemistudemsevře.„–Takzábavný,žepřespíšvbytěcizíholkyskapsouplnoupeněz.Mohla

jsemtěokrást,kdybychchtěla.“Pokrčírameny.„Natakovévěcinemámčas.Jetopřílišvelkázátěž.“Zátěž?„Neprosiljsemsetě,abychutebepřespal,“připomenujíztuhle.„Anechal

jsemtipeníze,abychtotrochuodčinil.“Povytáhnuobočí.„Zacožjsimimimochodemaninepoděkovala.“„Odešlajsemzbytupředtebou–jakbychmohlavědět,žesmitamnechal

peníze?Aikdybychonichvěděla,pročbychtiměladěkovat?Spalajsemnapodlaze,zatímcosiprincátkoRoyalzabralomojipostel.Zasloužímsizatonějakoukompenzaci.Vzbudilajsemseaporucemilezlšváb.“Otřesusehrůzou.Nesnášímbrouky.Zvlášťšváby.Jsouzevšechnejhorší.

Znovujsemrozpolcenýmeziotrávenímaprovinilostí.Ačkolijsemjiopomocnežádal,pomohlami.Avzdalasesvojípostele–tedagauče–abychseměljá,zmlácenej,kdevyspat.„Díky,žejsemutebemohlpřespat,“pronesuzaraženě.Někdodonáššťouchne,protopopojdemeknabídcezákusků.Nepřekvapímě,

žesiHartleynaberenejeden,aledvakouskycheesecakeu.Začínámitodělatstarosti.Faktdoufám,ženemáporuchupříjmupotravy.

Stačí,žepoReedověodjezduztratilaEllachuťkjídlu.Nechcistrávitcelýškolnírokhlídánímjídelníčkůsvýchkámošek.„Nemášzač,“odpovímiHartley.„Aleabysvěděl?Měljsiumějenomjednu

laskavost.Atusisvybral.“Nežjístihnuoznámit,žesemoctěším,ažjítulaskavostoplatím,přerušínás

FelicityWorthingtonová.„Ahoj,Eastone.“Několikkrokůzanípostávajíjejíkamarádky:jedna,cověčněnosíčelenky,

ablondýnanadeseticentimetrovýchpodpatcích.Oběholkysišpitajísústyzakrytýmirukama,zatímcoFelicitysiměměříjakopredátor.„Coseděje,Felicity?“zeptámsezlehka.„Táborákuměpříštítýden,“odpovímisladce.„Chtělajsemtěosobně

pozvat.“Polknusmích.Worthingtonovibydlínapobřežíněkolikdomůodnás,takže

jsembylužnahromadějejichvečírků,kterévždyckypořádalFelicityinstaršíbratrBrent.Jenženatomposledním,kamjsemzašel,skončilDanielDelacortenahýasvázanýjakprasenahostině,atozásluhouElly,ValaSavannyMontgomeryové.Chtělytaktohoprasákapotrestatzato,ženajinémvečírkupodstrčilElledrogy.Potom,coseDanielosvobodil,rozběhlsenapláž,kdenarazilnaReedovupěst.Nenínejspíšnutnédodávat,žeRoyaloviužpoténebylinažádnýjejich

večírekpozvaní.Brentvšakminulýrokmaturoval,takžeteďtonejspíšvedeFelicity.„Jo,možná,“odpovímneurčitě.„Záležínatom,jestlibudechtítjítimoje

holka.“MrknuaotočímsekHartley,jenžetaužzmizela.Zatraceně.Kráčíponaleštěnépodlazekfrancouzskýmdveřím,kterévedou

naterasujídelny.Dívámse,jakHartleyzamíříkjednomuznejvzdálenějšíchstolůaposadísezádykedveřímdojídelny.Nojasně.Jísamajakonějakáasociálníprincezna.„Jakáholka?“Felicitypřimhouříoči.„MyslíšClaire?Protožetatuhleříkala

Melisse,žeseksoběvracíte–“„Nevracímeseksobě,“přerušímji.ZatracenáClaire.„Aha.Takjo.Dobře.“Felicityvypadá,žesejíulevilo.„No,ohlednětoho

večírku,nemusíšpsát,jestlipřijdeš,nebotak.Prostěseukaž.Umědomajsivždyckyvítán.“„Jo,možná,“zopakuju.Chytnemězanadloktíazlehkamipřeskošilipřejederukoupobicepsu.

„Žádnémožná.Přijď,prosím.Mocrádabychsteboustrávilatrochučasu.“Vrátísekesvýmhihňajícímsekamarádkámajáuvažuju,jestlisevůbec

nějakýtáborákkoná.Možnájetojenompodfuk,jakmědostatksobědomů,abysenaměmohlavrhnout.JenžeprávěovečírkuuFelicityspolumluvíValaElla,kdyždorazím

knašemuobvyklémustolu.Bouchnusipěstísněkolikaspoluhráči,nežseposadímnažidlivedleElly.„Užjsemtiříkala,žetamjítnechci,“říkáprávěEllaVal.„Felicityjetak

umělepřeslazená,ažmězníbolízuby.“Valpropleteprsty.„Mětaky,jenženemášnavybranou.Musíšsetamobjevit,

zvlášťkdyžteďvíme,cochystají.“„Kdocochystá?“zeptámsezamračeně.Valnaměpohlédne.„Šlechtaplánujevzpouruprotikoruně.“Zamračímseještěvíc.„Cotímmyslíš?“

Ellasivšimneméhoustaranéhopohleduanatáhnese,abymistisklaruku.„Nevšímejsijí.Jenpřehání.“„Nepřeháním,“namítneVal.„Eastone,pomozmi.“„Tobychrád,zlato,alepořádnetuším,očemtomluvíte.“Zabořímvidličku

dohovězíchempanadasanaberusipořádnésousto.ZopačnéhokoncestoluseozveConnorBabbage,kterýuJezdcůhraje

vdruhéliniiobrany.„Taholka,cojsisníprávěmluvil–Felicity?ChceEllinuhlavu.“„Fakt?“Zazubímsenasvojinevlastnísestru.„Poškolejizmlátíš,sestřičko?“„Tosotva,“odpovíEllasuše.„AlepodleValmipřesnětohlechceudělat

Felicity.“Bezstarostněpokrčímrameny.„Neboj.Mášnani.“„Holčičírvačkapoškole?“zeptáseBabbageplnýnaděje.„Nechsihovkalhotách,Cone.“Valmumávne,nežseznovusoustředí

naElluamě.„Tohleneníksmíchu,Eastone.NadějináchuměníjsemsedělazaFelicityatoujejíbandoupotvoraceloudobusišeptaly,jakFelicityElleukáže,kdejejejípravémísto.“„Jaktochceudělat?“zeptámse.„Neudělámivůbecnic,“ujistíměElla.Valpotřesehlavou.„Zlato,těmholkámsenelíbí,ževládnoucímRoyalemjsi

ty.Bylobytojiné,kdybytobylEaston.“Složímpaženahrudi.„Natojsemmoclínej.“Valpokračuje,jakobychnicneřekl.„Jsivetřelec,Ello.Jsita,cozískala

Reeda.Ta,cozkrotilaJordan.Ta,codalaznovudohromadyGideonaaSavannu.“„SGidemaSavnemámnicspolečného,“namítneElla.„Natomnezáleží.Onytotakvidí.Nelíbísejim,žemášnavrch,“ozvese

Babbage,nežodejdevrátitprázdnýtácnapult.Schoulímsenažidli.ZatracenejReed.Ne.TohlecelýjeGideonovavina.

Kdybyvečtvrťákunezačallidemrozkazovat,RoyalovébyproAstornemuselihnoutprstem.Všichnibysmemohlipředstírat,žejsmeslepíahlušíjakovětšinazdejšíchstudentů.JenžeGideonsedotohopitoměvložilateďsiceláškolamyslí,žejsmestejníjakon–připravenivládnout.Jáchcilítat,pít,zápasitašukatkrásnýženský.Pravděpodobněvtomhle

pořadí.„Pročvůbecmarnímečaskecánímopitomcích?Nemůžemesiprostěčtvrťákjenužít?“Valměpodstolemkopne.„Ne,nemůžete.TyiEllabysteměliněco

podniknout.Zařídit,abyseváslidibáli.Jelepšíbýtobávanýnežmilovaný.Blablabla.“„Chceš,abysmeněkohopřilepilikezdiškoly?“navrhnusodkazemnato,co

loniprovedlatačubčíkrálovnaJordanCarringtonová.„Ne.Jenseobčasukažmezilidmi.Právěprotosimyslím,žebyEllamělajít

natenvečírekuFelicity.Atytaky,Eastone.Mělibystezačítshromažďovatspojence.“„NejsmeNATO,Val.Nemusímezískávatspojenceaninepřátele.“Povzdechnesi.„Bože.Čekalabych,ženaivníbudeElla.Myslelajsem,žety

mášnavíc,Eastone.“Tojefuk.Nemámnejmenšíchuťzapléstsedospolečensképolitikytýhle

pitomýškoly.PodpořímEllu,kdykoliměbudepotřebovat,alezatímtovypadá,žeseanionanechcetímhlesvinstvemzabývat.Nemůžuříct,žebychsejídivil.Naberusidalšísoustoempanadasasjedupohledemkširokýmdveřím

naterasu.Hartleyještěpořádsedívenku.Nevidímnajejítác,alepochybuju,ževtéhořejídlaudělalaaspoňdůlek.„Nacosedíváš?“Ellazvědavěsledujemůjpohled.Paksezasměje.„Už

souhlasila,žesistebouvyjdenarande?“„Jasně,“zalžu,jenžeoběměhnedprokouknou–ušklíbnouseajáustoupím.

„Fajn,takzatímne.Aletojefuk.Dojdektomu.Jetojenomotázkačasu.“ZadívámsenaHartleyinzátylekavšimnusi,žejejíčernočernévlasyvrhajínaslunciskoromodréodlesky.„Navícteďnalovnemámnáladu.Chcijihlavněpochopit.“Ellasezamračí.„Cojetukpochopení?“„Nevím.“Zoufalesekousnudortu.„ChodínaAstor,žejo?“Valpředstírášok.„Opravdu?“„Ticho,ženská.“PopadnuEllinuvoduazhlubokasipřihnu.„Takžechodí

naAstoravímurčitě,žejejírodinajebohatá.Viděljsemjejichdům.“„Nechápu,“přiznáElla.„Jestlimápeníze,pročbydlívdířenaSalemStreet?“Svraštímobočí,když

pomyslímnaHartleyinmrňavýšpinavýbyt.Vždyťnemáprobohaanivlastnípostel.EllaiValvypadajípřekvapeně.„Tysbylunídoma?“vyhrknounajednou.„Kdy?“zeptáseElla.Lhostejněmávnurukou.„Natomnesejde.Říkámjenom,žebydlívdíře,

zatímcojejírodinažijevobrovskýmsídle.Jetodivný.Akdyžjsmepředtímstálivefrontě,nandalasijídlajaknatřiobědy.Člověkbysimyslel,ženejedla

celýdny.“Ellasevedleměkousnedortu.„Myslíš,žemámalér?“Vrátímjíláhevsvodou.„Možná?Alesouhlasíte,žejetodivný,žejo?“Valpomalupřikývne.„Jo.Docelajo.“Ellaseustaraněmračí.„Rozhodnějetodivný.“VšichnitřiseznovuzadívámenaHartley,jenženěkdyběhemnašeho

rozhovorusezvedlaaodešla.Jejístůljeprázdnýatácjepryč.

9.kapitolaHartleypozbytekdnenespatřím.Nedorazínafotografickoutvorbu,takžezůstanusám–atonatenzatracenej

předmětaninechodím.Nepřijdeaninateoriihudby,kdesedímvedleLarryho,kterýmipozpěvuje,že

jsemzáááámilovanýýýý.Akdyžnemluvíolásce,mluvíotěchpitomýchteniskách.ZkurvenejLarry.Navíckdobysechtělsakraučitoteoriihudby?Cojetohlezapředmět?Zvukmásnadfyzikálnízáklad?Vypnupoté,cosenatabuliobjevímatematickárovniceprovztahmezivlnovoudélkou,frekvencíarychlostí.Aneníaninamatice,kamsetakzoufalechtěladostat,žeosobněprosila

profesorku,abyknímohlapřestoupit.Nebuduvámlhát–začínámsidělatstarosti.Poschůzceseškolnímtrenérem,skterýmproberememojisíluaposilování,

sejírozhodnunapsatadoufám,žesenezeptá,odkudmámjejíčíslo.Kašlatnaškolujespíšmůjkoníček.Kdejsi?E.Bezodpovědi.Domaserychlenajím,udělámdomácíúkolyavypadnuven.Naštěstítunikdo

není,takženemusímodpovídatnapitoméotázky.Hlavněproto,ženaněnemámdobrouodpověď.Nevím,pročjedukHartleydomůsburritemnamístěspolujezdce.Nevím,

pročmitakvadí,žemineodpověděla.Nevím,pročměsakratakzajímá.Zaparkujuoblokdál,abynevidělamojidodávku,apakrychlevyběhnuvnější

postranníschodištěažkjejímdveřím.Dřevěnéschodyjsoutakzchátralé,ažsebojím,žesekaždouchvíliodchlípnouodzdidvoupodlažníbudovy.„Dovážka,“zavolámpokrátkémzaklepání.Nic.Vytočímjejíčísloapřitisknuuchokedveřím.Zevnitřsežádnézvonění

neozve.Několikrátzabuším.Podemnouseozvoukroky,alekdyžshlédnu,vidímjenomhranatýho

plešouna,comáchávařečkou.„Nenídoma,pitomče.“Seběhnuschody.„Kdeje?“„Nejspíšvpráci.“Mužsiměpodezíravězměří.„Kdojsi?“„Kamarádzeškoly.Zapomnělasidomácíúkoly.“

„Hmm,“zamručí.„No,nenídoma,takbysměltakypadat.“„Nechci,abydostalašpatnouznámku.Nevadiloby,kdybychpočkal?“Znovuzamručí.„Jestlibudešzticha,jemifuk,coděláš.“„Ano,pane.“Zahuhlásiněcoopitomcíchajejichpitomýchúkolech,nežzmizí

vpostranníchdveřích,kterénejspíšvedoudobytuvprvnímpodlaží.Tenhlemalýbaráksdřevěnýmschodištěmaodlupujícísebarvounevypadá,žebyvydrželpříštísezónuhurikánů.Znovuminejdenarozum,pročvtéhlečtvrtiavtakovémhlebarákubydlíholka,cochodínaAstorPark.Posadímsenaspodníschod,taškusjídlemodložímvedlesebeačekám.

Ačekám.Ačekám.Uplynouhodiny.Baterkumámvmobiluužskorovybitouodvšehotohohraní

her.Sluncezapadá,cvrčcizačínajívyhrávat.Usnuaprobudímse,kdyžseteplýpodzimnívzduchzměnívchlad.Telefonmiprozradí,žejepopůlnoci.Přitáhnusipažeblížktěluaznovujínapíšu:Jídlotivystydlo.„Jakéjídlo?“Překvapenímmálemupustímmobil.„Kdesestusakravzala?“zeptámse

Hartley.„Mohlabychsetězeptatnatotéž.“Vydásedálajáucítímzávan…oleje?Mánasoběoblečení,cojenejspíšjejí

pracovníuniformou:černékalhoty,bíloukošiliskrátkýmrukávem,kterájecelápomačkaná,arobustníčernéboty.„Bylasvpráci?“hádám.„Proč?Myslíš,žetohlebychsinasebenevzaladoklubu?“Mávnenasebe.„Jetofaktbožíohoz.“Vezmujívečeřiakývnují,abysevydalaposchodech.

„Vypadášksmrtiunaveně.Nevím,jakýbáječnývěcijsiodpoledneavečerdělala,alenejspíštětoutahalo.“„Jo.“Povzdechnesi,položínohunaprvníschodavzhlédne,jakobyproni

byltenvýšlapnesplnitelnýúkol.Dobře,žetujsemjá.Zvednujidonáruče.„Můžujít,“namítne,avšakslaběaužměstejněobjalakolemkrku.„Jasně.“Taholkanevážískoronic.Stoupámovšempomalu.Jetopoprvé,co

midovolila,abychsejídotýkal,amněsetolíbí.Ažmoc.Jejíbytjestejněstísněnýadepresivní,jaksihopamatuju.Jetuuklizeno

avonítučističeanaúzkýparapetpostavilavázuskopretinami,alekytkytomuhlebytumockekrásenepomůžou.

Hartleysledujemůjpohled.„Napadlomě,žebytotutrochabarevmohlarozjasnit,“poznamenásuše.„Nevím,jestlitovůbecjde.“Vydámsekmalékuchyňskélinceaotevřu

mikrovlnku.Páni.Netušiljsem,žetakhlestarémodelymikrovlnekještěexistují.Chvílimitrvá,nežzjistím,jaktenkrámobsluhovat.Zatímcoohřívámburrito,Hartleyzmizívkoupelně.Čekámnaniaotvírám

skříňky,abychnašelněcokjídlu.Objevímjenomkrabicikrekrů.Všechnoostatníjevplechovkách.„Užjsiskončilsčenicháním?“zavrčíodedveří.„Ne.“Nakouknudominiledničky–tahlesmutnánáhražkakuchyněneníani

dostvelká,abysesemvešlalednicenormálnívelikosti–aprohlédnusijejíobsah.Máslo,mléko,malákrabicepomerančovéhodžusu,nějakázeleninaaplastovékrabičkyplnépředpřipravenýchjídel.„Vnedělisivařímnacelýnásledujícítýden,“vysvětlíHartleyrozpačitě.„Tak

senemusímbát,ženebudumítcojíst.“Zvednujednukrabičku,prohlédnusijiavrátímzpátky.„Jsoutovšechno

večeře,“poznamenám.Hartleypokrčírameny.„No,jo.Ksnídanisičastodávámmüslityčinkunebo

ovoceaobědvámveškole.Ovíkendechpracujuanaobědtamobvyklenemámčas.“Teďužmidávásmysl,pročsiveškolenandávájídla,žebytovystačilo

načtyřiobědy.Očividněmávelkounouziopeníze.Bojujeokaždýcent.Bodneměostenviny,kdyžsivzpomenu,žejsemjítuhlesnědlcelýoběd.Zkontrolujuodpočetnamikrovlnce.Ještědvacetvteřin.Dostčasunato,

abychsipodseboupodřezalvětevazeptalse:„Pročnebydlíšsrodinou?“Celáztuhne.„My…senaurčitýchvěcechmocneshodneme,“odpoví.

Překvapujemě,žemiřeklavůbecněco.Nejradšibych,kdybyněcododala,jenžesesamozřejmětvrdohlavěodmlčí.

Nejsemtakblbej,abychznídolovaldetaily.Mikrovlnkapípne.Zburritasekouří,kdyždvířkaotevřu,arolkuzvednupapírovouutěrkou,abychsinespálilruku.„Dámetomuchvilku,aťtotrochuvychladne,“navrhnu.Zatvářísetrochupodrážděně,jakobypronibyltakovýodkladnaprosto

nepřijatelný,protožetoznamená,žesemnoumusístrávitotovícčasu.Ještěnikdyjsemnepoznalholku,kterýbytakvadilotrávitsemnoučas.Hartleydojdekegaučiaposadíse,abysirozvázalatkaničky.Potomboty

odkopne,jakobyspáchalyodpornýzločin.Chvílimlčí.Kdyžznovupromluví,

zjejíhohlasuzaznívárezignace.„Pročjsimipřinesljídlo,Eastone?“„Báljsemseotebe.“Zešuplíkuvytáhnunůžavidličku.Nežebynaně

potřebovalacelýšuplík–vlastníjenomdvěvidličky,dvělžíceadvanože.Nicvíc.„Pročjsiodešlazeškolyvpůlcevyučování?“„Napsalmimůjšéf,“přizná.„Uvolnilosemístonasměně,nemohlajsemto

odmítnout.“„Jakdlouhémášsměny?“zeptámse,protožezAstoruodešlavpoledne

adomůsevrátilaopůlnoci.Bylapryčdvanácthodin.Tominaservírkuspolovičnímúvazkempřipadájakodoceladlouhásměna.„Tahlebyladvojitá,“odpoví.„Dvojitéjsouděs,aleužtakmámproblém

nabrathodiny.Jsoutamdvědalšíservírky,kterémajímaléděti,atypotřebujíodpracovathodinyvícnežjá.“Pomyslímnajejíprázdnéskříňkyvkuchyniadocelaojejímprohlášení

zapochybuju.Tyhodinytakypotřebuje.Adost.Nebomožnáne.Tímchciříct,žejápenízemám.Nevím,nakolikjitahledíra

vyjde,aleurčitětonebudeanidesetinaméhoměsíčníhokapesného.Nevadilobymi,kdybychtrochuztěchpenězubral.Položímjívečeřinastolek,přidámubrousekasklenicivodyasnažímse

vymyslet,jakjítypenízenabídnout,anižbychjinaštval.KdyžseHartleyaninepohne,posadímsenaopačnýkonecgaučeasložímpaže.„Jez,“nařídím.Zaváhá.„Proboha,jájsemtitoneotrávil,hlupáčku.Mášhlad.Jez.“Dáljipřesvědčovatnemusím.Hartleysepustídoburritasnadšenímdítěte

oVánocích.Nacpedosebedobroupůlku,nežtrochuzpomalí.Jetopromědůkaz,žemělaobrovskýhlad.Mělaproblémodeměpřijmoutburritozadesetbabek.Jakjimámpřesvědčit,

abypřijalaněkoliktisíc?„Pročjsinikomuneřekla,žepracuješ?“„Protožedotohonikomunicnení.Jo,obsluhujuvbistru.Aco?Pročbyotom

mělkdokoliveškolevědět?Onicnejde.“Zoufaleseknínakloním.Opřusepředloktímokolenaaupřeněsenani

zadívám.„Kdojsi,Hartley?“Vidličkasejízastavínapůlcestykústům.„Cotímmyslíš?“„Myslímtím,žejsemsitěvyhledal–“Avtuchvílivztekemnarovnáramena.„Klídek,“vyhrknu.„Nežebychnašelnějakátemnátajemství.Vímjenom,že

tvůjtátakandidovalnastarostuaprohrál.“Přizmínceojejímotcisejípřestvářmihnestín.Okamžitějíshlédnunapaže,

hledámmodřiny.Žebyjijejíotecbilaonautekla?Chcizjistitvíc,protopřiznám:„Anašeljsemičlánek,podlekteréhomášdvě

sestry.“Místopotvrzenínebopopřenípomněvrhnetennejunavenějšívýraz,jaký

jsemkdyviděl.„Eastone.“Odmlčíse.„Pročsisměvyhledal?“Znovuseodmlčí.„Pročjsimikoupilvečeři?“Azas.„Pročtujsi?Pročjsiodjelztohosvéhonóbldomovaacelývečerjsinaměčekal?Překvapujemě,žetěnikdoneokradl.“Rozesmějuse.„Dokážuseosebepostarat,zlato.Aabychtiodpověděl,jsem

tu,protožesemilíbíš.“„Vždyťměanineznáš,“vyhrknezoufale.„Snažímsetěpoznat!“Stejnězoufalepraštímdlanídostehna.Hartleyseboupřitomhlasitémplácnutítrhne.Vočíchsejíjakvyděšenému

králíkovimihnestrach.Rychlezvednurucenaznameníústupu.„Promiň.Nechtěljsemtěvylekat.“Zatraceně,možnájidomatýrali.Nebojiteďtýráněkdojiný.Mělbych

zavolattátovi?„Ontiněkdo…ubližuje?“zeptámseopatrně.„Ne,“odpoví.„Nikdomineubližuje.Bydlímtusamaanepotřebujuničí

pomoc.Zvládámtovpohodě.“„Mnětojakovpohoděnepřipadá.“Rozmáchleukážunajejíbyt.„Fakt?Atyseptáš,pročlidemnaAstoruneříkám,kdepracuju?Nebokde

bydlím?Mněsemůjbytlíbí.“Podrážděněpotřesehlavou.„Nenítonicnaúrovni,alejejenommůj.Starámsesamaosebeajsemnatohrdá.“„Mášpravdu.“Můjsouhlasjipřekvapí.„Cože?“„Hele,umímpřiznat,kdyžudělámchybu.Vlastnětěfaktzatraceněobdivuju.

Kdybyne,anináhodoubychtěnesledovalanenosiltijídlo.“Uvolníse,zočíjíovšemostražitostnezmizí.„Nejsitypčlověka,skterým

bychsechtělavídat,Eastone.“Něcosemivhrudipohneazabodnesemidosrdce.„Vím,žetoznídrsně.“Vůbecnetuší,jaknamějejíslovazapůsobila.„Ale

snažímsetiříct…Představuješproměpotíže.Anatonemámčas.“Navzdorypobouření,kterémizahořívkrvi,vím,žemápravdu.Jsem

potížista.JsemRoyal,coděláproblémy,rvese,hodněpijeakaždouchvíliněkohorozčílí.

Jenžeikdyžměbolí,žeproninejsemdůležitý,cenímsijejíupřímnosti.NeníjakoClairenebodalšíholky,skterýmijsembylakterénademnouvzdychalyaodpustilybyminaprostocokoli,protožeEastonRoyalpodlenichnikdyneděláchyby.Hartleyseminebojíprozradit,cojínamněvadí.Aanisenaninemůžu

zlobit,protoževšechnošpatné,conamněvidí,jepřesnětotéž,conasoběnenávidímsám.„Chcisestaratjenomoto,abychmělakdevečerspát,cožznamená,žemusím

vydělávat,“pronese.„Jestlipotřebuješprachy,dámtije.“Sakra.Tohlejsemříkatneměl.Vidličkajíspadnedotalíře.„Slyšelajsemsprávně?Takžesimyslíš,že

kdybysmidalpeníze,nemuselabychtolikpracovat,atedybychmělavícčasunatebe?“vyhrknenevěřícně.„Promiň.Tobylaodeměblbost.“Vhrdlemězalechtástud,protožetakhle

přecemyRoyalovéřešímevšechnyproblémy–zasypemejepenězi.Jenžezároveňmivadíopovržení,kterévidímvjejíchbouřkověšedýchočích.

NeníjakoElla,kterávyrostlavchudobě.NeboValerie,kterápocházízméněbohatévětverodinyCarringtonovýchakterámusíodsvétetyastrýcepřijímatmilodary,jenomabymohlachoditnadobrouškolu.Hartleyinarodinajebohatá.Sicesnimiteďnebydlí,aleurčitěsnimidřív

bydlela.„Byljsemutebedoma,pamatuješ?“přinutímsevyštěknout.„Siceteďnemáš

pravidelnýpříjem,aletvojerodinaprachymá.Takžesenaměnedívej,jakokdybychbylnějakejrozmazlenejspratekatyscelýživotpřežívalanaslevovýchkuponech.Doprdele.Ještěpředpárměsícijsibylananějakýdrahýinternátníškole.“Místoabyjízšedýchočímetalyvztekléblesky,jakbychočekával,seznovu

zastřouvyčerpáním.„Jo,mělajsempeníze.Jenžeužnemám.Avtomhlebytěbydlímodtédoby,colonivkvětnuškolaskončila.Jsoutosiceteprvečtyřiměsíce,alejetodostdlouhonato,abychsiuvědomila,žejsemvšechnobralajakosamozřejmost.Životnezávisínainternátníchškoláchaluxusnímoblečeníadrahýchdomech.TojsempopříchodudoBayviewzjistilanavlastníkůži.“Zadívásenamě.„Amyslím,žetystozatímnezažil.“„Cože?“Odfrknusi.„Jakobýtchudý?Taktohlejepotřebaktomu,abys

kemněbylamilejší?Kdyžvyměnímsvojikáruzalísteknaautobusachvílisivyzkouším,jakžijoutizdruhýstrany?“

„Nictakovéhopotoběnechci.Jemifuk,coděláš,Eastone.Nebudutipomáhat,anitědržetzaruku,zatímcotiživotbudeudíletrůznélekce.Jensesnažímstaratsamaosebe.“Rychlesenapijevody.„Vdevětadevadesátiprocentechčasumianinepřijdešnamysl.“Jau.Taktohlekurevskyzabolelo.Jenžesotvabolestodezní,něcomidojde–falešnýpodtónjejíhohlasu.To,jak

sepečlivěvyhýbámémupohledu.„Nevěřímti,“prohlásím.„Myslíšnamě.“Odložískleniciazvednesenanejisténohy.„Mělbysužjít,Eastone.“„Proč?Protožesetizačínámdostávatpodkůži?“Vyzývavěsetakypostavím.„Hlavněmizačínášléztnanervy,nicvíc.“„Ne,začínámsetidostávatpodkůži,“zopakuju.Přistoupímkní,aačkolisenapne,neodstoupí.Neujdemi,jaksejízrychlí

dech,apřísahalbych,žejívprohlubnipodkrkemzběsilepulzujetep.Atatouhavjejíchočích.Chcemě,neboaspoňchce,cojímůžudát,jenžejemochrdánebotvrdohlavánebozoufalánato,abyotopožádala.Protožesimyslí,ženepotřebujezájemneboblízkostnebopouto.Začínámsevnívyznávat.Neznámjejíminulost.Aniproblémy,kterémáse

svojírodinou,alevím,jakfunguje.Kdyžsebojínebojeraněná,zaútočí.Někdomíňtvrdohlavýnežjábyužteď

odešel.Jenžeprávěprotojesama–protoženemánikoho,kdobybylochotnýtokvůlinívydržet.Vím,jakéjebýtsám.Vím,jakéjechtít,anemít.Nechci,abysetakcítila

iHartley.Užne.Ne,dokudtujsemjá.„Teďtoudělám,“zašeptám.Zvednekemnězrak.„Couděláš?“„Políbímtě.“Dechsejízadrhne.Vzduchmezinámizřídne,jakokdyžjstevysokonad

mrakyaodrozlehlémodréoblohyvásdělíjenněkolikcentimetrůkovu.Vžiláchmibouřívzrušení,kdyžsejízadívámdoočí.Vidímvnichstejnéočekávání.„Eastone–,“vyhrkne,jenženetuším,zdatomábýtvarování,neboprosba.Ajepřílišpozdě.Zalapápřekvapenímpodechu,alertyjípodmýmizměknou.Zatraceně,ona

mitenpolibekopětuje.Hlavasemitočí,žaludekmámažvkrkuazatomůžejenomtahleholka.Rty

máneuvěřitelněhebké.Stejnějakokůžinakrku,kdejihladímpalcem.Přitáhnu

sijiksobě,chcicítitjejíplnouváhu.Jazykemproniknumezijejípootevřenértyadotknusejejího,atostačí,abysemivyvléklazobjetí.Jepovšemtakrychle,žeaninestihnumrknout.Zaplavímězklamání,

vydolujezemětichounadávku.„Pročjsipřestala?“vpodstatězasténám.„Protožetohlenechci,“odpovíchraplavěaustoupíodemě.„Řeklajsemti,že

nemámnaranděníčas.Nemámzájem.“„Líbalajsimě,“poznamenám.Srdcemiještěpořádbušíztohopolibku,

zkterýhosemipostavil.„Chvilkaslabosti.“Dýcháztěžka.„Nevím,jakjinaktomámještěříct,

Eastone.Nechcistebouchodit.“Polknuzoufalství.Tuhleholkufaktnechápu.Pročmětedalíbala?Žeprý

chvilkaslabosti?Natokašlu.Líbímsejí.Přitahujuji.Takpročtoprostěneuděláme?Neuděláteco?vysmívásemitichýhlasvmojíhlavě.Zarazímse,protože…covlastněchci?VyspatsesHartley,nebosní

doopravdychodit?Chtěljsemsicelýčtvrťákužívat,nechtěljsemmítpřítelkyni,kterábyměbrzdila.Jehromadaholek,skterýmibychsemohlvyspat,jenžeHartleyměpřitahujezpůsobem,jakýjsemještěunikohojinéhonepoznal.Jevníněco,díkyčemusevjejípřítomnosticítímšťastný.Napadneměněcošílenýho.„Cokdybysmebylipřátelé?“zeptámsepomalu.Vypadápřekvapeně.„Co?“„Přátelé.Slovonasedmpísmen,kterýoznačujejedincesevzájemnými

sympatiemi.“„Vím,cotoznamená.Jenomnechápu,cotoříkáš.“„Říkám,žebysmemělibýtkamarádi.Protožeoměnemášvůbeczájem.“

Mrknunani.„Buďto,nebotěbudubalitasnažitsetělíbat.“Hartleysivyčerpaněpovzdechne.„Pročtomusíbýtjednoztoho?Třetí

možnostbynebyla?“„Ne.“Pousmějuse.„Notak,HartleyDavidsonová–“„HartleyDavidsonová?“„Snažímseprotebevymysletnějakoupřezdívku.Nejlepšíkámošisidávají

přezdívky.“Strčímrucedozadníchkapesdžín.„Upřímněsemitenhlenápadfaktlíbí.Kdyžsespolunevyspíme,můžemezkusitaspoňpřátelství.Ještěnikdyjsemnemělkamarádku,takžetoproměbudedobrázkušenost.“Hartleyseposadízpátkynagauč.„Pokudvím,mášspoustukamarádů.“„Nemám,“vyhrknu.

Okamžitěměsevřepocitviny,protožecojsouEllaaVal?Mojibratřisenepočítají–tivmémživotěbýtmusí.Považujujezapřátele,alekrevváskněkomuupoutásama,nedávávámnavýběr.SEllouaValjsemserozhodlkamarádit.Protoseopravím:„Mámpárkamarádů.Alechcidalší.ChciHartley

Wrightovou.“Obrátíočivsloup.„Čekáš,žeřeknu,žechciEastonaRoyala?“„Jo.“Mojenadšenínarůstá.„Můžemesevídatpomýmtréninku.Dělatspolu

úkolydomatiky.Nechcisevytahovat,alekdyžchci,takmivěcidoškolyfaktjdou.“„Věcidoškoly,“opakujesuše.„Jo.Pravdaje…“Zaváhámapakpřiznám:„Jsemdocelachytrej.“„Jávím.“Natáhnesinohyazkroutíprsty.„Vážně?“„Jo.Tytvojepoznámkyjsouvážněskvělé.Takhlebytodokázalvysvětlitjen

někdo,kdoopravdulátcerozumí.“„Aha.“„Jenžesirádhraješnatupouna,nechcititozkazit.“„Nehrajusinatupouna.Jenomnemám…zájem.Školajepruda.“„Jestlistímbudusouhlasit–“Zeširokaseusměju.„Jestlibudusouhlasit,“prohlásítentokrátpřísněji,„musímenastolitpravidla.“„Anináhodou.Jánapravidlanehraju.“Sladceseusměje.„Takžeanináhodounebudepřátelství.“Zabručím:„Fajn.Jakchceš.Semspravidly.“„Nebudešsesemnousnažitvyspat.“„Dobře,“přikývnu,protožejsemjítoužslíbil.„Nesmíšsemnouflirtovat.“„Zamításe.Jetopromědruhápřirozenost,nedokážutozastavit.“Zvednu

ruku,abychnabídlkompromis:„Alejestlitoudělám,můžešmiříct,abychtohonechal.“„Dobře.“„Codál?“Zamyslíse.„Žádnésexuálnínarážky.“„Tojenemožný.Takydruhápřirozenost…Takjsitoříkala.“Povzdechnusi.

„Vidíš,chceštohopomněmoc.Můžutinabídnout,abysvšechnymojenarážkyignorovala.Tátavždyckytvrdí,žekdyžsiněčehonevšímáš,taksetovlastně

nestalo.“Vidím,žemácodělat,abysenerozesmála.„Taktvůjtátatotvrdí.Vážně,“

protáhneskepticky.„Nojo.NebotobylmožnáGándhí.Každopádněněkdochytrý.Mělibysmesi

takyvymysletpotřesrukou,“povímjí.Povytáhneobočí.„Potřesrukou.“„Jo.LeBronJamessiskaždýmspoluhráčempotřásájinak.Takpoznáš,že

spolumajízvláštnípouto.Taksinějakývymyslíme.“„Žádnýsložitýpotřessianinezapamatuju.Navrhujupísničku.Kdykolise

uvidíme,můžešmizazpívat.“Očisejízavřou.Chudákholkajeutahaná.Zopěradlagaučevezmupřikrývku.„Užjsemti

říkal,ženemámhudebnísluch,“připomenujíazakryjujínohy.„Alejakoupísničkubysnavrhovala?“Přitáhnesidekupodbradu.„Dělalajsemsilegraci.“„Jsemprokaždoušpatnost.“„Tovidím.“„Jestlijsoupísničkyapotřesrukymimo,taksivymyslímetajnýzaklepání.“Neodpoví.Dívámse,jaksejípomaluzvedáaklesáhruď.Vstanuapoložímjí

nohynamísto,kdejsemdoteďseděl.Neprobudíse,anikdyžjípodložímhlavupolštářemazakryjujidekou,kterounajdupečlivěsloženounapodlazevedlegauče.Ačkolibychchtělzůstat,vím,žebyseHartleyradšiprobudilaosamotě.Proto

sevyprovodím.Nevím,pročsemitaklíbípředstava,žebychombylipřátelé,alepřipadámito

správné.ChcimítHartleyvesvémživotě,apokudtoznamenásesnípřátelit,taksesníbudupřátelit.Jetoněcojiného,alemožnátovůbecneníšpatnýnápad.

10.kapitolaEaston:Kdejsi,nejkámoško?Hartley:Nejsmenejlepšípřátelé.Easton:Vždyťjsisouhlasila!Hartley:ŽebudemePŘÁTELÉ.NeNEJLEPŠÍ.Zubímsenamobilcestoupochodběvbudověumění,kterájezastrčená

navýchodnístraněareáluškoly.Nikdyjsemtužádnépředmětyneměl.Zááápomeň,odpovímjí.Kdejsi?Dotohotineníanivosk,odpovíHartleyatextovkudoplnísmajlíkem.„Dobře,žeznámtvůjrozvrh,“ozvuse.„Dobréráno,sluníčko.“Hartleypřekvapeněnadskočí,kdyžknízezadupřistoupím.Právěsechystala

vejítdoučebny,aleteďseotočínapatě.„Tosnadne!“Roztomilezavrčí.„Taktone,Eastone.Mámjenomtřisólo

zkouškytýdněanedovolím,abysmijezničil.Zmiz.“Předstírám,žetrucuju.„Alejásetěšil,ažtěuslyšímhrátna…“Nakloním

hlavu.„Nacožetohraješ?“„Nahousle,“přiznáneochotně.„Supr.“Natáhnusepřesniaotevřudveře.„Takjdeme.“„Vážněměchcešposlouchat,jakhraju?“„Apročne?“Trochudoníšťouchnu.„Stejněnemámniclepšíhonapráci.“Zaváhá,alepakvstoupídomístnosti.Zatímcovytahujesvůjnástrojzmalého

černéhopouzdra,rozhlédnusepomaličkézkušebně.Neníomocširšínežpiano,kteréstojíuzdi.Kromlaviceupiana,kterousiHartleyvytáhne,ačernéhokovovéhostojanu,kamsipoložínoty,jemístnostprázdná.„Zabilabysmě,kdybychsisedlnatopiano?“„Ano,“odpoví,anižbyvzhlédlaodhouslí.„Tojsemsimohlmyslet.“Kecnusinazem.„Stejněsiradšisednu

našpinavoupodlahu.Jetodobrýproimunitnísystém.“„Tojefajn.“„Mocsoucitnětoneznělo.“„Copaksinejlepšípřátelénemajípomáhat,abybylizdravější?“pronese,

zatímcosinastojanuupravujeněkoliklistůpapíru.„Aha!Takžepřiznáváš,žejsmenejkámoši.“Zavřuoči,opřuseozeď

asložímsipaženahrudi.Čekámnaodseknutí,aleuslyšímjentklivoumelodii.Tónyjsouzprvuřídké,jenněkolikpomalýchozvěn,covisívevzduchu,

následovanýchněkolikadalšími,alepomalubudujejednuvrstvuzvukunadruhou,ažakordyhrajeskorojedenpřesdruhýamelodiejetakplná,ažtéměřnedokážuuvěřit,žejivydávájenjedennástroj.Otevřuočiazjistím,žeHartleytysvojezavřela.Aniseužnedívádonot.

Nehrajenatyhouslejensvýmiprsty–ponořilasedotohocelýmtělem.Právěprototozní,jakobyvtéhlemístnostihrálcelýorchestr.Hudbaměnaplňuje,tišívšechnyostatnízvuky,srdceminarůstá,ažvemně

nezbudenicnežušiaduše.Atoměskorovyděsíksmrti.Vyskočímnanohy.„Počkámvenku,“zamumlám.Hartleysotvavezmemůjodchodnavědomí.Venkupředzkušebnousidlaněmiotřuholépaže.Doslovaminaskočilahusí

kůže.Teď,kdyžmiplícenenaplňujejejímelodie,užznovudokážudýchat.Svezusepodélzdi,ažnarazímzadkemnazem.Škvírouvedveřích,kterése

nedokážupřinutitúplnězavřít,vycházízmístnostimelodie,jižvyluzujesvýmihouslemi.Jakobyseměkaždýmtahemsmyčcepostrunáchsnažilaotevřítaobnažit.

Nemámvsoběhloubku.Hudbanaměnemážádnývliv.JsemEastonRoyal,povrchníkluk,cosechceakorátdobřebavit.Nechcisepodívatdohlubinsvojídušeaspatřitnekonečnou,černou,nudnou

studnunicoty.Radějijianinechcibrátnavědomí.Mělbychhnedodejít.Vstátanajítsiněkohonabojnebona–Vlastnějestli

chcitodruhý,mámnatoHartley.Nikamchoditnemusím.Jenjipotřebujupřesvědčit,žetohlenašepřátelství

budemnohemlepší,kdyžsevechvílích,kdybudemesami,takysvlečeme.Aznámjenomjedenzpůsob,jaktozařídit.VrátímsedostísněnézkušebnyaobrnímsepředHartleyajejímikouzelnými

houslemi.Naštěstítopozbytekzkouškyzvládnubezzhroucení.Nemánaměžádnývliv,jakjíprstylétajípostrunách.Nevšímámsilesklých

kapekpotu,kterésejíobjevínačele.Jemijednoivšechno,cojsemnanípovažovalzaobyčejnéadíkyčemuvypadájakobohyně,kdyžsetakhleponořídohudby.Nicztohonevnímám.Anitrochu.„Užjsiskončila?“zeptámse,kdyžodložíhousledoklína.Ukážesmyčcemkesvětlunadedveřmi.„Časvypršel.“Světloječervené.

„Smímetubýtjenomhodinu.“Toužuplynulahodina?Sotvamitopřipadalojakodesetminut.„Nemůžu

uvěřit,žeužuplynulahodina,“přiznámzamračeně.„Nemuseljsisemchodit,anituzůstat.“Zamračímseještěvíc,zatímcosedívám,jakbalínástroj,vetvářilhostejný

výraz.Opravdujejíjedno,jestlitujsem,nebone.Tennepříjemnýpocitmezilopatkamicítímjenomproto,žebudeakorát

oněcotěžšídostatsejídokalhotek,neproto,žemězklamalo,ženetoužípomémuznánínebopochvale.Vezmujípouzdroapřesramenosipřehodímjejíbatoh.„Takžepročhousle?“zeptámse,kdyžvyjdemezezkušebny.Kývnuněkolika

spolužákům,kteřínaměpřekvapenímkulíoči,zatímcoprocházímvedleHartleychodbou.Tasijichsamozřejměnevšímá.„Hrátnahudebnínástrojbylounásdomapovinností.Mojestaršísestrahraje

napiano,mladšínaflétnuajásivybralahousle.Vpětiletechmitopřipadalojakofajnnápad.“Zaváhá,jennaokamžik,aněkdo,kdobyjínevěnovaltakupřenoupozornostjakojá,bysitohoaninevšiml.„Tátananětakyhrál.Myslelajsem,žejetoskvělé.“Nartechjíhrajepodivněsmutnýúsměv.Uvažuju,cotoznamená.„Tochápu.Chtěljsempilotovatletadlaodchvíle,comě–“Tentokrátse

odmlčímjá.„–chlap,kterýhojsemznal,vzalpodochrannýkřídla.“AniHartleymojezaváháníneunikne.„Chlap,kterýhojsiznal?“Poškrábusenazátylku.„Koliktohoomojírodiněvíš?“Royalovskýdramase

loninajařepropíralovevšechnovinách,jenžetotuještěnebyla.Adrbyponějakýdoběumlkly.„Jakotyprávnívěci?“Krátcepřikývnu.„Něcojsemčetlanainternetu,aleříkalajsemsi,žespoustaztohonebude

pravda.“„Pokudjsičetla,žeobchodnípartnermýhotátyzabiltátovupřítelkyni

apokusilsetohoditnamýhobratra,taktodocelasedí.“„Achlap,kteréhojsiznal,jetenobchodnípartner?“„Jo.“„Takžeseteďsnažíšnemítpilotováníaletadlatolikrád,protožesebojíš,že

mupakbudešotopodobnější?“Jejízávěrseažmocblížípravdě.„Nejsemjakotenhajzl,“odpovímpříkře.Jenže…jsem.JsemSteveovipodobnějšínežtátovi.OstatníRoyalovijsoupoCallumovi,

jenžejájsemlehkomyslnýazbrklýatosedívícnaSteveaO’Hallorana.„Můžešbýtpřecenadšenýdostejnýchvěcíjakoněkdo,kohonemášrád,“

namítneHartleytiše.„Jakotřebažeto,žehrajunahousle,přeceneznamená,žeseupijuksmrtijakojiníslavníhudebníci.Pilotovatletadlaneznamená,žesvémunejlepšímukamarádoviukradnešholku.“„Onaleneukradlsvýmukámošoviholku.Zabilji,“ucedímskrzzaťatézuby.

Řeknutomnohemhlasitěji,nežjsemzamýšlel,aupoutámtakpozornostněkolikastudentů,kteřínásmíjejí.HartleynadSteveovýmčinemjenpokrčírameny.„Jehodněvěcí,kterýchjsi

podleměschopný,Eastone,alezabítněkohomeziněnepatří.Anikdyžpilotuješletadlo.“„TojsemsioSteveovimysleltaky,“zašeptámtiše.Hartleynepromluví,dokudnedojdemekjejískříňce.„Díky,žejsišeldneska

nazkouškusemnou,ikdyžsetitonelíbilo.“Strhnemizezadbatoh.Opřuseoskříňkuvedleadívámse,jakukládásvůjhudebnínástrojavytahuje

učebnicenanásledujícíhodinu.„Pročmyslíš,žesemitonelíbilo?“„Odešeljsihnedpoprvnípasáži.“„Tysisvšimla?“Anisenepohnula,kdyžjsemodešelnebokdyžjsemsevrátil

zpátkydovnitř.„Jasně.“„No,líbilosemito.“Ažmoc.„Líbilosemitotakmoc,žesimožnávezmu

párlekcí.“Natáhnusepřesni,zeskříňkyvytáhnupouzdroapaksihoceléstrčímpodbradu.„Takcomyslíš?Slušímitotakhle?“Zaujmupózu.Kdyžneodpoví,vrátímjípouzdrodoskříňky.„Tojefuk,“pronesulhostejně.„Houslejsoustejnědocelanudný.Asisespíš

naučímnakytaru.Parádněsenanibalejkočky.“„Chovášseteďjakkretén.“Znovumězabolímezilopatkami.Tenpocit,žepotřebujujejíuznáníažemě

štve,žejsemhonezískal.Nutímětojíodseknout:„Takžeužnejsmekámoši?“vysmívámsejí.Nakloníhlavu.„Skoromámradši,kdyžjsitakovýhle.Aspoňvím,žesezatím

tvýmdespektemukrýváskutečnáemoce.Jetolepšínežtytvojepředstíranévtipnépoznámky.“Tabolestsezměnívžár.„Předstíranývtipnýpoznámky?Očemtosakra

mluvíš?“„Mluvímotom,ževětšinounicnemyslíšvážněažemnohemzajímavějšíjsi

naštvaný.Jakoteď.Nebokdyžjsiupřímný,jakokdyžjsimluvilotom,žese

bojíšlétat,protožesidělášstarosti,abysnebylpřílišpodobnýchlapovi,kteréhojsikdysiobdivovalazkteréhosevyklubalpříšernýčlověk.Vímmocdobře,jakétoje.“Otevřupusu,abychzesebevyrazilpřívalurážekvčetněté,ženemůžeani

náhodoutušit,jaksecítím,protožejenickaajáEastonRoyal,alepředmojívlastnípitomostímězachráníPash,kterýměcestoudoučebnypoplácápozádech.„Cojezaden?“křikne.„Zápasový!“zařveDominic.Hartleyseotočíadívásezatěmidvěmaběžícímihráči.„Tymášdneska

zápas?“Odtáhnusidresodhrudi.„Tymyslíš,žetohlenosímprosrandukrálíkům?“„Cojávím?Poslednítřirokyjsemchodilanaškolujenprodívky.“„Hmm.“„Hmm,co?“zeptásepodezíravě.„Uch.Žetysipředstavuješnějaký

prasečinky?“„Ne.Přemýšlímotom,žetojenejvíc,cojsimizatímosobědobrovolně

prozradila.“„Nechalajsemtěposlouchat,zatímcojsemzkoušela,“namítne.Ideálníchvíle,abychdalsvůjplándopohybu.Faktmocchci,abypřišla

nazápasaviděla,žejsemvněčemdobrýstejnějakoona.Žesetohovemněskrývávícnežmojechytrácképoznámkyamůjvzhled.Navícpřestožejsemslíbil,žejinebudubalit,myslím,žekdyžměuvidívefotbalovýmdresu,budejakovšechnyostatníženynasvětě,cosejimlíbíchlapvuniformě.Bududoufat,žetovyjde.Meziklukamaaholkamaneexistujenicjako

platonicképřátelství.Dřívnebopozdějizesebetooblečeníshodí.Takžemusímbýtakoráttrpělivý.„No,protožejsemtěposlouchalpřizkoušení,“začnu,„musíšdneskavečer

přijítnazápas.Dlužíšmito.“Připravímsenahromaduvýmluv,jenžeměpřekvapí.„Jestlitomábýtquidproquo,takbychspíšmělapřijítnatrénink,ane

nazápas.“„Tosepodívejme,jaktijdelatina.Alejo,klidněsepřijďpodívat,jakzvedám

činky.Chápu–chcešměvidětbeztrika.Víšco?Dámtimalouukázku.Mimochodemjetoparáda.Možnábysmělapřivřítjednooko,abytonatebenepůsobiloažmoc.“Seširokýmúsměvemsivytáhnudresaukážujíbřišáky.

„Royale!Okamžitěsistáhnětetotriko,“vyštěkneředitelBeringer,kterýsivyberepřesnětuhlechvíli,abykolemnásprošel.Zaraženěsitrikostáhnu.Hartleymárůžovétváře,alesnažísetohrátnapohodu,kdyžřeknepřesněto,

cochcislyšet:„Dobře.Jedenzápas.“

Domluvímtotak,abyHartleysedělasValaEllou,takžejizahlédnuhned,jakvyběhnuztunelu.Nechcisevytahovat,alehrajuparádně.Stejnějakozbytektýmu.ZvlášťBranzáří.Jeopravdovýmpřínosemavšatněpozápasumutorádpovím.„Hráljsiskvěle,kámo.“Cestoudosprchyhopoplácámpozádech.„Díky.Obranamitohodněulehčila.“Zazubíse.„Dneskajsemtonemusel

nahrátprotouchdownvícjakšedesátmetrů.“Iostatníjsouradostíbezsebe.Přisprchováníapřípravěnapozápasovou

zábavuseplácámeručníkamaipozadku.„VečerjepártyuDoma,“křiknePash.Šatnuzaplníhlasitýjásot.„Jdeš?“zeptáseConnorBabbage,kdyžvyjdemezezapařenémístnosti.„Asijo.Musímtoaleprobratskámoškama.“Kecnusivručníkunalavici

azvednumobil.Jsiještětady?zeptámseHartley.Hartley:Jo.Easton:Dobře.Sejdemesenaparkovišti?Hartley:OK.Parkovištějeplnéstudentů.Přitolikazapnutýchreflektorechjetusvětlo

skorojakvedne.CestouzaholkamasekemněpřidáBran.„JdeškDomovi?“„Možná.“Upřímnětoposlední,počemtoužím,jejítnadalšístředoškolskou

párty,kdeuvidímtysamýlidiabududělatto,codělámužcelýroky.Nečekátamnaměnicvícnežhudba,koktejlyalíbánísholkama,kterýaninemámvoblibě.„Toznífaktnadšeně.“Obrátíočivsloup.„Jájdu.Napadlomě,žetobude

fajnmísto,kdebychmohlvícpoznatnovéspolužáky.“„Proč?Jsoutovšechnovolové,“opáčímkysele.Brannakloníhlavu.„Včetnětebe?“„Jájsemznichnejhorší.“Nevím,pročmámtakmizernounáladu.Vždyťjsme

probohavyhráli.Povzdechnusi.„Promiň.Asijsemsidneskanijakextranezahrál.Stráviljsinahřištiažmocčasu.“

„Zvyknisinato,“opáčívesele.Moješpatnánáladamutujehonezkazí.„Hodlámtamstrávitspoustučasu.“„Skvělýzápas!“chválínásElla,kdyžknimdojdeme,azachránímětakpřed

odpovědí.PodívámsenaHartley,kteráEllinupochvalupodpoříjednímzvednutým

palcem.Zabilobyjisnad,kdybydalanajevotrochuobdivu?Třebadvazvednutýpalce?Proboha.„Ahoj,“pozdravíEllaBrana.„JsemElla.“„Bran.“Napřáhnekníruku.„Asispoluchodímenašpanělštinu.“Ellanadšeněpřikývne.„Jo.Sedíšvprvnířadě.“„Vprvnířadě?Šprte,“dobírásihoValazakývánanějobočím.„TohlejeVal,“představímmuEllinunejlepšíkamarádku.„AHartley.“Trhnu

hlavoukholce,kterásimyslí,žejedenzvednutýpalecnaprostovypovídáotom,jakskvělejsemdneskahrál.„Musímsepřiznat.“Branuděláprstemmalégestoavšechnytřiholkyse

kněmunakloní.IHartley.„Vlastněmiškolaanimocnevadí.“Hartleypředstírášok.„No,kdyžužsituodhalujemesvojedušeatak…Mně

takyne.“Tidvasenasebeusmějítak,žesemichcezvracet.„Školajezpůsob,jaksimocnívycvičujímladýatvárnýlidi,abydodržovali

statusquo,“vyštěknu.Všichnisenamězadívajísestejněpřekvapenýmivýrazy.Brannakrčíčelo.

ValaEllasvraštíobočí.Hartleyvypadánaprostoohromeně.„Hm,dobře,“pronese.Ellaměpoplácápozádech.„Nevšímejtesiho.Jenaštvaný,protožesemu

podařilosrazithlavníhoútočníkajenomjednou.“Branpřikývne.„Toříkalipředtím.Promiň,brácho.Příštěbudemeskórovat

rychleji,abysismohlvícužítpřiobraně.“„Brane!“křikneněkdo.„Jdeš?“Nášoslavovanýhlavníútočníkzvedneruku.„Jo.Takčaunapárty,lidi.“Holkymumávají,zatímcoBranběžíknadupanýmuNissanuGT-R.Toje

Domovakára.Branočividněnemáproblémzapadnout.Mělbychbýtrád,jenžezpředstavy,žepůjdunatupártyabudusedívat,jaktamflirtujesHartley–kterásiměsotvavšímá–bychnejradšidoněčehopraštil.„Coseděje?“zeptáseHartleyostražitě.Strčímrucedokapes,abychschovalpěsti.Koutkemokavidím,žemě

pozorujeiElla,avšakmístopodezíravéhovýrazujespíšrezignovaná.Známě

mocdobřeaví,coseděje.„Eastone?“naléháHartley.Několikrátpokrčímrameny,protožemýmramenůmjepohybpříjemný.

„Nevím,občasmětotakhlepřepadne.Jakobymivkrviproudilaenergie.“Ještěpětkrátpokrčímrameny.„Tojedobrý.Uklidnímse.“„Jak?“„Potřebujuzesebeakoráttuenergiidostat.“Ellasezamračí.„Noco?“ohradímse.„Ptalase.“Hartleyseopřeospolujezdcovydveřenamojídodávce.„Dobře.Takjakto

uděláš?“Pomalusijioplzleprohlédnuaještěnavícvýmluvnězakývámobočím.„Anináhodou,Royale.Nezapomeňnapravidla.“Valsiodfrkne.„Jakápravidla?“„TadyHarhar–“„Harhar?“zavrčíHartley.„Novápřezdívka,“vysvětlímalhostejněmávnurukou,nežseotočímkVal.

„NotaktadyHarharmidalaseznampravidelnašehopřátelství.Jenomtakjeochotnavěnovatmisvojilaskavoupozornost.“„Ajednoztěchpravidelzní,žeměnesmíbalit,“vysvětlíHartley.„Kdetomůžupodepsat?“zeptáseValnedočkavě.„Hele,jánikohonebalil,“namítnu.„Ptalases,jakzesebetuenergiidostávám,

atohlejeodpověď.“Tedamámještějedenzpůsob,aletennebuduříkatnahlas,nekdyžměEllapozorujejakoostříž.Vípřesně,vcodoufám,žesemidneskavečerpodaří,anelíbísejíto.„CokdybychomzajelikDomovitvojídodávkou?“navrhneEllaažmoc

nadšeně.„Nechámtuautoavrátímsepronějpozději.“Jo,nahodilarežimchůva.„Promiň,sestřičko,aletojepitomejnápad,“

odpovímstejněnadšeně.„NemůžešnechatkabrioletnaparkovištiAstoru,kdesekněmumůžoudostattikreténizGatwicku.Dneskajsmejerozdrtili,takjsoudostnaštvaní.“„Mápravdu,“podpoříměVal.„Kdyžjsmejeporazililoni,nabarvilijižnílán

neonověžlutoubarvou.Mělibychomtvojeautoodvéztdobezpečí.“Ellapochopí,žeprohrála.„Dobře.TaksetamsValsvámiuvidíme.“Zadívá

sepřímonamě.„Žejo?“„Jasně,“ujistímji.Lžu,ažsemiodpusypráší.

SotvasenašečtveřicerozdělíasHartleyjsmevmojídodávcesami,otočímseksedadluspolujezdceazeptámse:„Nevadilabytimenšízajížďka?“

11.kapitolaPoznám,žejeHartleyzmatenáatrochunervózní,alejinakjevpohodě.Bezjedinéstížnostipřeskočíplotdopřístavištěamlčí,ikdyžběžímetmavýmbludištěmpřepravníchkontejnerů.Ažkdyždorazímenamísto,ustaraněsekemněotočí.„Ocotujde?“„Ozápasení,“vysvětlímspokojeně.Vžiláchměpálíadrenalin,atojsemještě

aninezabořilpěstidoněčíhomasa.Jenžekdyžserozhlédnu,jsemdocelazklamaný.Dneskatumoclidínení,což

jedivný,protožejepátekvečerazápasyjsouovíkenduvětšinoupřecpaný.Nejspíšsetulidiještěpořádbojíukázatpotom,cosetupředčasemstalo.Aleco.Taktumalounávštěvnostbudumusetpřežít.Nepotřebujuzmlátit

třicetchlápků.Stačíjeden.„Tysechcešdneskarvát?“zeptáseHartleyúzkostně.Vezmujizapažiaodvedukhromaděbedenkusodmístadění.Uprostřed

kruhusedotohouždvaklucipustili,vzduchemlítajípěstiaurážky.Nechci,abydoHartleyomylemvrazilněkdozpovzbuzujícíchpřihlížejících.„Cokdybysesposadila,“navrhnují.„Musímtuněcovyřídit.“Hartleyseposadí,ačkolivypadátrochuváhavě.Svlečusitrikoahodímhonabednuvedlení.Neujdemi,jaksejírozevřely

oči.Prohlížísimojihruď?Nejspíšsimýchbřišákůpředtímmocneužila.Zvednurucenadhlavuapředvedujítrochuprotahování.Hartleyodvrátíhlavu,abysevyhnulapohledunamě.Zakřenímse.Dostaljsemji.„Hej,Royale!Zaplať!“Zalovímvzadníkapse.„Na,“povímWilsonovi,chlapovisvyholenouhlavou,

kterýdohlížínaprachy.Doupocenýprackymuvrazímpaklíkbankovek.Zápasittuvyjdedostdraho,

alejsemRoyal.Můžusitodovolit.Jetutakyvelkámožnostvyhrát,aleteď,kdyžReednezápasí,nemámnakohovsadit.Nasebevsázetnemůžu–nenítozábava,zvlášťkdyžvím,jaktodopadne.„Tamhleblonďáksitězabralhned,jaksestuobjevil,“oznámímiWilson

azazubísenamě.Nakouknupřesjehoširokýramenonavytáhlýhonabušenýhoblonďáka,cotu

jesbandoudalšíchtřínebočtyřkluků.Nojo.Jsoutovšechnokreténi

zbratrstva,kterýjsemminulývíkendpotkalnajednýpárty.Mámpocit,žejsemjednomuznichojelholku.„Royale!“vyštěknejedenznich.Jecelejrudej,očipřimhouřený.„Jestlise

ještěněkdypřiblížíškmojíholce,zabijutě!“Takžetobylajehopřítelkyně.Rudoksichtovizamávám.„Cokdybysesmě

pokusilzabítužteď?“Kývnukekruhu,kterýjevyhrazenýprozápasy.„TozaměuděláMike,“zavrčíapoplácápozádechsvýhokámoše.Posera.Spoléhánasvýhonamakanýhokámoše,žeměpotrestázato,žejsem

siužilsjehoholkou?Odkdyužchlapinebojujouzačestsvýhoděvčete?Hartleynáspozorujepořádustaraněji.„Tysesvyspalspřítelkynítoho

kluka?“Mrknunani.„Já?“„Eastone.“Ztišíhlas.„Mněsetonelíbí.“„Co:žejsemflirtovalsjehoholkou,nebožesesnímteďporvu?“„Tarvačka.“Těžkořícttakhlevestínech,alepřipadámi,žezbledla.Žebyseoměbála?

Tonevadí.Brzojídojde,žesetuneníčehobát.Dokážuseosebepostarat.„Mohlbysbýt,prosím,opatrný?“naléhá.Ne.Opatrnostnenížádnázábava.Opatrnostjenuda.„Jasně,“zalžuajíseviditelněuleví.Jenžesotvavlezudoringu,bezhlavěsevrhnuponabušenciMikeovi,protože

žíznímpojehozvedáku.Chcicítitbolest,kterámitrhnečelistíaotřesezubama.Chcikrev,kteroubudumusetvyplivnoutnabeton.Dalšívěc,kteroumámsbratremspolečnou,tedakromvkusunakočky,jenašetouhaponásilí.NechámMikea,abydoměbušil,dokudmětonepřestanebavit.Pakhosejmu

dvěmarychlýmiúdery,pošluhokzemiapomalýmkrokemsevrátímkHartley,kterámězděšeněpozoruje.„Jsicelýodkrve!“Mápravdu.Tečemipobraděahrudi,vpusecítímjejíkovovouchuť.Jemito

aleputna.Cítímsezatracenědobře.Cítímsenabuzenej.Naživu.„Wilsone!“křiknuaHartleysinevšímám.„Chcidalšího.“„Eastone,“ozvesezoufale.„Mohlibychomužjít?Prosím?“„ChcetoněkdozkusitsRoyalem?“zeptáseWilsonskupiny,úsměvoducha

kuchu.Postávátuasičtrnáctchlapů.Skorovšichnisepřihlásí,žesemnouchtějí

bojovat.Asijsemnasralvíclidí,nežjsemmyslel.

„Zůstaňtady,“povímHartley.„Jásezatímpostarámopárdalších.“„Ne.“Toslovovyštěknerychleaostře.Seskočízkrabiceapostavísepřímopředemě.Teď,kdyžjeoněcoblíž

kesvětlu,vidím,žejeúplněbílá.„Ocotijde?“nechápu.„Jetojenomneškodnázábava.“„Jakmůžebýtněcotakovéhozábava?Bandakluků,cosesnažínavzájem

zabít?Tonenížádnázábava!“Nadjejínaléhavostíprotočímpanenky.„Hele,klídek.Nikdosetunesnaží

nikohozabít.Jenomzesebevybíjímeagresi,nicvíc.“„Noalejásenatodívatnechci!“Pevněsložípaženahrudi.„Odvezmě

domů.“Povytáhnuobočí.„Faktjsemnečekal,žebudeštakhleprudérní.“„Jsemprudérní,protožesenechcidívat,jaksilidiubližují?“Hlasmávysoký

atřesesejí,zšedýchočíalemetáblesky.„Pročjsiměsempřivedl?Pročsisvůbecmyslel,žebysemitotulíbilo?“Svraštímobočí.Ještěnikdyjsemsemžádnouholkunepřivedl.Ellatusice

byla,aletoproto,ženássemsReedembeznašehovědomísledovala.Jinakjsemnatyhlenočnínávštěvypřístavištěvždyckyjezdilsám.TohlejeEastonůvsvět.TakpročjsemdosvýhosvětapřizvalHartley?„Mysleljsem,žesetitobudelíbit,“odpovímnakonec,aletaslovamimoc

nesedí.Nenítodůvod,pročjsemjisempozval.Já…nevím,pročjsemtoudělal.Hartleyměrychleprokoukne.„Ne,nemyslel.Nikdynedělášnicprojiné.

Vždyckytijdejenomosebe.“Zamračíse.„Možnátěrajcuje,žesedívám?“„Ne,tojeblbost.“„Tojeblbost?“Ooktávuzvednehlas.„Tyatihlepitomci–“„Hele!“ohradíseněkdoavtuchvílimidojde,žemámediváky.„–semchodítetakhleponocíchautrácítestovkydolarůzato,abystesimohli

hrátnahodněpitomouverziKluburváčů.Jestlitohleneníblbost,takužnevímco.“„Takodejdi,krasotinko!“křikneotrávenějedenzklukůodnabušenceMikea.„Jo!Přestaňtuječetjaksirénaaztraťse!“„Royale,zkroťsitučubku!“Otočímse,chcivědět,kterejzmetekpronesltuposlednípoznámku.Sotva

spatřímůjvýraz,nervózněoněkolikkrokůustoupí.„Ty,“povímmuaukážunaněj.„Zatohledoprdelezaplatíš.“Znovuustoupí.„Co?Takyhozmlátíš?“ozveseHartleyznechuceně.„Takhleřešíšsvoje

problémy,Eastone?Násilím?“„Nedovolím,abytěuráželdebilsnevymáchanouhubou.“„Mnějetofuk.Aťsiomně,říká,cochce.Jemitojedno.“„Alemněne.“„Takservizasebe,alenezamě.Jáchciodejít,“prohlásíškrobeně.„Ahned

teď.Takžebudetotakhle:buďsiteďnavlečeštotriko,“natáhnesezasebeapakminanahouhruďpřiplácnetriko,„aodvezešmědomů.Nebo–“zvedneruku,vkterédržímobil,„–zavolámpoliciianechámtuhlevašizábavičkurozpustit.“„Práskačko!“„Hej,čubko,říkáse:Nabonzákyčekajstehy!“„Mášholkunahovno,Royale.“SHartleysiurážekmířenýchnanašehlavynevšímáme.Zírámenasebe.Oči

jíhoří,ztétemné,rozbouřenéšediměmrazípozádech.Jenaměnaštvaná.Takžejsemtoasipodělal.Aleupřímnějsemnetušil,žebyjipárbitekbez

rukavictakhlenaštvalo.Ellasecukala,kdyžsemsnámijezdívala,alemyslím,žesejílíbilo,kdyžsepředníReedproměnilvezvíře.„Eastone,“vyslovíHartleymojejménovýhrůžně.Ztěžkapolknu.„Jo?“„Vezmi.Mě.Domů.“Upřenamětakledovýpohled,ažminaholéhrudi

zmrznepot.„Ahned.“

12.kapitolaEaston:Fakt,fakt,faktmocseomlouvám!3xfakt!Aspoňvíš,žetomyslímvážně.Odešlujítextovkuadalšídobroupůlhodinuležímnaposteli,zírámnamobil

apobízímHartley,abymiodpověděla.Neuděláto.Stejnějakomineodpovědělanažádnouztextovek,kteréjsemjíposlaldneskamezipůldesátouapolednem.Vhistoriinašichzprávčekánasvojiodpověďosmtextovek.Hruďměpodivnětížíatenpocitneustává.Asisecítímmizerně.Tenvýraz

vHartleyinětvářinazápasech?Tenraněnýpohled?Nedokážuhovymazatzhlavy.Cohůř,netuším,jaktonapravit.Cestouzdokůneřeklavčeravečerjedinéslovo.Ažkdyžjsempředjejímbytemvystoupilzauta,abychjidoprovodilkedveřím,zpražilaměpohledemaprohlásila:„JakEastonuRoyalovipomůžedoprovoditměnahoru?Nepomůže.Taktonedělej.“Potévyskočilazdodávkyazabouchladveřetaksilně,ažseceléautootřáslo.Vadími,žeměmázasobeckýhokreténa.Kousnusezevnitřdotváře,zvednumobilanapíšudalšítextovku.

Easton:Prosím,H,mluvsemnou.Jinaksepřijduomluvitosobně.Nevím,jestlitojetouvýhrůžkou,nebosenajednourozhodla,žemánáladumi

odpovědět.Takjakotakdocílímsvého–spatřímtřišedétečky,kterénaznačují,ženěcopíše.Díkybohu,sakra.

Hartley:Anisekemněneopovažujchodit,Eastone.Easton:Udělámto,jestliměnepřestanešignorovat.Nelíbísemito.Hartley:Jo?No,mněsenelíbilo,žesmězatáhldotohovašehonelegálníhokluburváčůaještěmiřekl,žejsemprudérní.Bodneměostenviny.Ažaludeksemisevře,jenžetobudeasitouflaškou

tequily,kteroujsemdosebevyklopil,kdyžjsemseodHartleyvrátildomů.Podobnéhádkyměskorovždyckydonutínavštívitskříňkusalkoholem.Easton:Kolikráttiještěmusímříct,žemětomrzí,abysmiodpustila?Odpovědisenedočkám.Zoufaleseposadímaněkolikrátpraštímhlavouopolstrovanéčelopostele.

Potomnapíšu:Easton:ProtožeseFAKTomlouvám,Hartley.Štvemě,žejsemtětamvzalaještětěnutilzůstat,kdyžjsichtěladomů.Mášprávobýtnaštvaná.Zasebezodpovědi.

Easton:Coodeměchceš?Opravdovost,odpovíminakonec.Opravdovost?Cotosakraje?Promnusibradu,zatímcozírámnamobil.Mrzí

měto.Opravdovějšíužbýtnemůžu.Žetohovůbeclituju,jeproměnovinka.Pročtonechápe?Prstymivisínaddisplejem.Comámříct?Jakjimámpřesvědčit?

Easton:Opravdovějšíužbýtnemůžu,kotě.Zprávusiještějednoupřečtu,nežjiodešlu.Apaksijipřečtuzas.Natřetí

pokusmidojde,žetojetanejhoršíodpověďvhistoriilidstva.Textovánímimocnejde.Kdybytubylaosobně,vidělaby,jakmocmětoopravdumrzí.Easton:Dorazauvidíš,žetomyslímvážně.Hartley:Teďužmyslíš.Cotímsakranaznačuje?Jejakopokročilýletovýplánabohuželnemám

porucetahákanižádnouaplikaci,kterábymisnípomohla.Easton:Nemůžuvjednomkusemysletvšechnovážně.Tobybylanuda.Hartley:Občasjenudadobrá.Jenvtichuuslyšíšbítsvésrdce.Tocitujenějakoupísničku?Utýhleholkyvůbecnevím.Poklepuprstyzestranynamobil,snažímsevymysletnejlepšímožnouhlášku.

Žádnázobvyklýchpodezřelýchnezabere,proto…Buďopravdový,píšemi.Důvodem,pročměnenapadánicdobrého,cojí

napsat,jeto,ževšechnytyhláškyjsouprázdné.Musímbýtopravdový.Poklepuprstynadisplej.Easton:Nechciztratittvojepřátelství.Mámtěrád.Stisknutlačítkoodesláníadojdemi,žetohlejenejspíšpoprvé,cojsemněco

takovéhonějakéholceřekl.Mámtěrád.Říkaljsemjimchcitě.Podlemějsisexy,kus,kočka,rajcovní.Holkámjsem

vždyckylichotil.Povzbuzovaljsemje.Spoustaznichdíkymněkřičelauspokojením,alenevím,jestlijsemněkterouznichmělněkdyrád.JenžeHartleyrádmám.Zírámnadisplejapobízímji,abymiodpověděla.Kdyžseobjevízelená

bublinastextovkou,vydechnuúlevou.Hartley:Dokazuještofaktdivnýmzpůsobem.Vtakovouodpověďjsemzrovnanedoufal,aleaspoňtosemnounevzdala.

Easton:Víš,žerádlítám,žejo?Jenžetátamitozakázal.Semtamprotopotřebujuvypustitpáru.Zápaseníjetojediný,přičemneubližujunikomudalšímu.Tedatyliditamjsou,protožetotakychtěj.Mámpocit,jakobychsirozevřelhruďanechaljinakouknoutdovnitř.Není

tamhezkýpohled,alenechcijinechatjít.Easton:Dejmidruhoušanci,H.Hartley:Hm.OK.Necháputo,alezároveňchápu.Budižtiodpuštěno,aletenhlevíkendnemůžu.Poškrábuseponose.Nelíbísemito.Znamenáto,žebudecelývíkendmyslet

natenzápas.Easton:Coseděje?Rádtisněčímpomůžu.Hartley:Jestlitětoopravdumrzí,takmidejtenhlevíkendpokoj.Easton:Proč?Můžutiosobněukázat,jakmocmětomrzí.Hartley:Nebobysmohldokázat,žetětomrzí,tím,žebudešrespektovatmojepřání.Easton:Jestlijetohledospívání,taksemitomocnelíbí.Hartley:Nemášzač.Potéhlezprávěnásledujedalší:

Hartley:Díky,žejsikemněopravdový.Pošlujísmajlíka,nakterýneodpoví.Apodesetiminutáchzíránínamůj

osamělýemotikonmitodojde.Prodnešeksemnouskončila.Časplynepomalu,kdyžsečlověknudí.Každáminutavámpřipadájako

hodina.Každáhodinavámpřipadájakocelýden.Odpoledneužmámpocit,žeuplynulsnadcelýměsíc.„Cojezaden?“zeptámse.Protoževmémpokojinikdonení,nikdomiani

neodpoví.Potřebujuztohohlezatracenýhobarákuvypadnout.Tojemůjproblém.Raději

konám,nežmyslím,aprávěteďpotřebujuněcodělat.ProtonapíšuPashovi.ADomovi.ApakBabbageovi.Nikdomineodpoví.Zbývárodina.VydámsenajítEllu.Jeubazénu,kolemsebemározloženépapíry.Zlednice

vezmudvěláhvevodyakecnusinalehátkoprotijejímu,jednuláhevjípostavímknoze.„Vypadáš,žemášžízeň,“oznámím.Vzhlédneodsvojípráce.„Vážně?“„Nojo.“Natáhnusenalehátko.„Atakyvypadáš,žebysisdalapauzu.“Ellasezasměje.„Vlastnějsemsedotohoprávěpustila.“„Perfektní.Takžetěanimocnevyrušuju.Pojďkrafat,kámoško.“Rozchechtáse.„Bože,Eastone,prosím,užnikdytoslovoneříkej.“„Pročne?Mysleljsem,žebysrádaprobralanejnovějšídrby.VždyťtosVal

dělátevjednomkuse.“„Totedane!“Vykopnunohyazazubímsenajasnoumodrouoblohu.Jenádhernýden

amámdobrounáladu.Ještěpořádtrpímkocovinou,alespánkymiužnebušítaksilněasrdcemámrozhodněoněcolehčí.Hartleyužnaměnezuří–užjejenom„naštvaná“.Naštvanostzvládnu.„Alefajn.Jestlichceškrafat,kámoško,budemekrafat.Cochcešdělat

sHartleyWrightovou?Kromzřejmého,“pospíšísi,kdyžpovytáhnuobočí.

„Nevím.Jenová.Ajásenudím.“„Nenítožádnáhračka,“pokárámě.„Jávím.“Otočímvíčkemláhveaněkolikrátsenapiju.„Jetomojekamarádka,

jasný?“„Tynemášžádnékamarádky,Easte.“„Jasněžejo.TebeaVal.“„Jo,alejenomproto,žebysestebouanijednaznásnevyspala.Kdybychom

mělyzájematybysvěděl,žeudělattobynámzničilopřátelství,stejněbysisvevteřiněvybralradějitensex.“„KdybystemělysValzájemotrojkusemnou?Hm,jasněžebychsivybral

sex.“„Trojkujsemnamyslineměla,“vyštěkneElla.„Uch.Jsifaktstrašnej.“

Nakloníseapraštíměláhvídopaže.„Notak,víš,jaktomyslím.SHartleysekamarádíšjenomproto,žesitostebounechcerozdat.Kdybynatochtělavlítnout,užbystebylivícnežjenompřátelé.“Znovupokrčímrameny.„Nevím.Možná.“„Mělbysjinechatnapokoji.“„Atoproč?“„Protožedalanajevo,ženemázájem.AvčeravečerpřizápasunámsVal

vykládala,žesichcenajítdruhoupráci,protožejívtésoučasnémocneplatí.Řekla,žeškolaaprácejsoujedinévěci,nakteréseteďchcesoustředit.“„Jo,tořeklaimně.“Posadímse.„Copaknejsianitrochuzvědavá,pročholka

zAstorParkubydlívošuntělýgarsoncenaSalemStreet?“„Jasněžejsem,alenicnámdotohoneníadocelachápu,pročtotají.

Nesnášelajsem,kdyžsenaměvšichninaAstorudívalispatra.Pokudchodídoškolyastaráseosebe,mělibychomjinechatnapokoji.Jábychsitotakpřála.“Rozhodnusepomlčetotom,žepěkněkecá.Začalastrkatnosdonašichvěcí,

hnedjakpřišladonašehodomu.Ellaješťoura.Docelaměpřekvapuje,žesitonechcepřiznat.Radšizměnímtéma.„Načempracuješ?“Ukážunajejípapíry.„Spojitéfunkce.Vůbectonechápu.“„Vpodstatětoznamená,žemůžešzabodnouttužkudografuajetponěm

doplusuiminusu,anižbysmuselatutužkuzvednoutzpapíru.“Nakreslímspojitoukřivku.„Žejo?“Přikývne.„Takžekurčení,jestlijefunkcespojitá,potřebuješsplnittyhletřipodmínky.“

Napíšuněkolikpoznámekalistjívrátím.Zatímcohopročítá,zkontrolujusimobil.Pashmiodpověděl.Konečně.Pash:Sorry.Obědsrodinou.MámtupříbuznýzAtlanty.Zatraceně.Telefonodhodím.„Kolikúlohtiještězbývá?“„Dvacet.“„Jakdlouhotitopotrvá?“„Doceladlouho.“Vstane.„Potřebujuněcokjídlu.“Vydámsezanídokuchyně.„Skvělý.Takcozajetdopekařství?Platím.“„Nemůžusteboujet,Eastone.Musímtydomácíúkolydneskadodělat,

protožezítrajedemesValnaStátní.ChciReedapřekvapit,protožedneskasenedostanunajehozápas.“Sakra.Zapomněljsem,žejsemtamchtělzajet–Ellaměobvyklevytáhne

zposteleaodtáhnekautu.JenžeReedovibudejedno,jestliprošvihnujehodomácízápas.StejněbyseradějividělsEllounežsemnouajásemůžuzajetpodívatpříštísobotunajehozápasprotiLouisianskéstátní.„Počkat,“vyhrknu,kdyžměněconapadne,„pročnatenzápasnejedeš?“Stojíkemnězády,hlavumávlednici.„ProtožedneskamámesCallumem

schůzkusestátnímžalobcem.Jetojedinýčas,kterývyhovovaljimoběma.“Tojenahovno.„Vkoliktamjedeš?“„Asikolemčtvrté.“„Tojezaněkolikhodin.Mámespoustučasuněcopodniknout.Cotakhle?

Vyřešímzatebetenproblémsmatikoua–“„Ne,“přerušímě.„Musímtoudělatsama.Jestlisenenaučímtyhlezáklady,

dalšílátkaproměbudeještětěžší.“Zapřusenohamadozemě.„Takzatebebududělatdomácíúkoly.Notak,

vždyťpůlkuztohoanivživotěnepoužiješ.“„Nevšichnidokážouvyřešitsložitématematickéúlohyzhlavy,Eastone.Jsi

ažzbytečněchytrý.“„Fakt?Protožemipořádtvrdíš,žejsemhloupý,“dobírámsiji.„Protožedělášhlouposti.Vím,žehloupýnejsi.Jsimocchytrý.Topřecevíš,

žejo?“„Některývěcijsouproměhračka,“přiznám.„Aleznámkymámděsný.“„Protoženemášrádtesty.Protožekdyžsenaněcomusíšsoustředitdélenež

desetminut,začnešsenudit.“„Rádlítámatotrvádéleneždesetminut,“poznamenám.Položínalinkumísusovocem.„Tamnahořesedějízajímavévěci,které

vetříděnenajdeš.“

Pravda.Vmalémletadlemusítebýtpořádnapozoru,alehlavněsetamnahořecítítenaživu.Podobnýpocitmívámnamotorce,kdyžvestošedesátceuhánímpodálnici,aleanizdalekasetolétánínevyrovná.Natonemávůbecnic.„Sakra.Faktužpotřebujunahorudovzduchu.“Popadnukusmelounuastrčím

sihodopusy.„MluviljsiotomsCallumem?“Odpovímsplnoupusou:„Ne.Vímdobře,cobymiřekl.“„Cožje?“„Zlepšisiznámky.Přestaňpít.Buďzodpovědnější.“Ellaskloníhlavu.„No,taktoasinechcešlítattakmoc,kdyžjsouprotebe

tyhlevěcipřílišnáročné.“Zamračímsenani.„Tojeodtebedocelahnusný.“Naprostoklidněpovytáhneobočí.„Nechcisehádat,Ellinko.Notak,“přemlouvámji.„Cosijíthrát?“„Ne.“Vzdámto.Zpředchozíchzkušenostívím,ženeustoupí.Ellajetvrdohlavější

nežstádomezků.Takžezbývajídvojčata.„JsouSawyeraSebdoma?“„JsouvkinosálesLauren.“Nakrčímnos.Laurensemvposlednídoběchodíváčastějineždřívamětouž

začínáštvát.Chováse,jakobyjídvojčatapatřila,pořádjimrozkazuje,kamsmějíjítakdy.Akupujoujívěci.Drahýkrámy,kterýsimůžoudovolit,alemnětovadí.„Taksedneskabav.Určitěnajdešzpůsob,jaknaložitsesvýmčasem.“Ella

měpoplácápozádech,nežsevrátínazahradu.VdomácímkiněnajduLauren,jetusamaamalujesinehty.„Kdejsoudvojčata?“Malázrzkazvednehlavu.„SebmijeldoobchoduprozmrzlinuaSawyerněco

zapomnělusebevpokoji.“„Zmrzlinutumáme.“Laurensiudělánanehtučárubílýmlakem.„Aletujánemámráda.“Zvedne

rukuazafoukánani.Kristepane.Laurenmátyklukyomotanýkolemprstu.Kousnusedojazyka

ajdunajítbratra.SawyeranajdusnákupnítaškouodGucciho.Chytnusezazátylek.Anislovo,

poradímsivduchu.Nictidotohonení.„Chcešjítven?“„Adělatco?“„Nevím.Prostěvypadnoutzbaráku.“

„Jenomzjistím,cobychtělapodniknoutLauren.“Otevředveře,jenžejáužvím,jakbudeznítodpověď.Laurensemimodomovnechcesdvojčatymocukazovat.Veškoleseobecněchová,jakobychodilajensjednímznich.Dvojčatasimyslej,žejetovtipný.Někdyvbudoucnutozačnejednohoneboobaštvát.Sawyersezachvílivrátí.„Laurennechce.“„AcoSawyer?“Jinýmislovy,cochcešdělatty,aneLauren?Bratrsezamračí.„Takynechci.“„Notak,“přemlouvámho.„Jednoodpolednesnadmůžešvypadnoutven.

Nebovíšco,fajn,můžemebýttadyanaplánovatněcoepickýhonavečer.“„Laurennechcejítvenanivečer.Kdyžjsmešlivenminule,otravovalinás

aLaurensetonelíbilo.“„Možnábysismělnajítněkoho,kdoněcovydrží,“navrhnu.Sawyersložípaženahrudiasjedeměpohledem.„Cokdybysisšelnajít

někoho,komuneníuprdele,cosimyslíš?“„Cokdybysisnašelněkoho,skýmmůžešvyjítzbaráku?“„Jdidoprdele.“Ustoupíazabouchnemidveřepřednosem.Dobrápráce,Eastone.Poštvalsisprotisoběvšechnyvdomě.Ellasimístoměvybraladomácíúkoly.Dvojčatasivybralatoho

rozmazlenýhospratka,cohomajízapřítelkyni.Hartleyměpřinutilaslíbit,žejiovíkendunechámnapokoji.Takžeikdyžjesotvapopoledni,zbývámijenomjednavěc.Navštívitskříňkusalkoholem.

13.kapitolaJsemnamol,namol,namol.Amojepitomárodinasitohoaninevšimla.Ellastátouodjelinaschůzkusestátnímzástupcem,anižbymivěnovalijedinýpohmat.Tedapohled.Akorátmimávliaodjeli.Dvojčata,otěchaninetuším,kdejsou.MožnánahořesLauren.Jedenznichjiurčitěovívá,zatímcojitendruhýkrmíhrozny.Nikdybychnedovolil,abyměholkamělaomotanýhokolemprstu.Zvlášťne

HartleyWrightová.Kčertusní.Jenaměnasraná,žebojuju?Aco?Kluciservou.Dělámehovadiny.Nemánejmenšíprávomězatosoudit.Nemůžuuvěřit,žesesemnounechceovíkenduvidět.Mysleljsem,žejsme

kámoši.Jezevšechnejhorší.Vyskočímzgaučeavyjduzdomácíhokina.Vydámsedotátovypracovny,

kdesizeskříňkysalkoholemšlohnuflaškuvodky.Užjsemvyžahlvšechnujehowhisky.Ikdyžpochybuju,žesitohovůbecvšimne.Loknusizláhveaposadímsedotátovaomšelýhokoženýhokřesla.Nastole

mánějakýdokumenty.Lhostejnějeprohrabu.VypadátojakoinvestigativnízprávaoSteveověpohybuzaposledníchněkolikměsíců.Stevevyzvedáváoblečenízčistírny.Stevejevhotelovýmbaru.Steve,Steve,Steve.SpoustafotekstarýhodobrýhostrejdyStevea,vraha.Vím,žebyměměloštvát,žeStevezabilBrooke,jenženictakovýho.Bylato

potvoraazmije.Vadímiale,žesepokusilublížitElle.Anevložilsedotoho,kdyžzatklimýhobráchu.NebyltoSteve,kdosetuvěcsBrookepokusilhoditnaReeda–toDina.

ChtělaseRoyalůmpomstít,taknašeptávalažalobcidoouška,adokoncezaplatilainějakýslužce,abylhalaařekla,žeReedBrookepředjejísmrtívyhrožoval.Dinadělala,comohla,abytuhlerodinuzničila.AStevejítodovolil.Jenomtamstál,kdyžReedastrčilizamříže,anepřiznalse,žeskutečnýmvrahemjeon.Tojeněconeodpustitelnýho.Anasereměto,protožemámStevearád.Měljsemhorád,opravímse.

Minulýčas.Užhomítrádnemůžu.Nemůžukněmuvzhlížet.Nemůžusipřát,abychbyljakoon,aždospěju.Cožbudehračka,protoženehodlámnikdydospět.Dospělostjenahovno.

Dospělostvyžaduje,abyvámzáleželoinaněkomjinýmnežnasobě.Atoznamenádělatvěci,kterýdělatnechcete,abybylněkdojinýšťastný.Cokdyžnejsemšťastnýjá?Kdoseotopostará?Nikdo.Nikdokrommě.NalijusidokrkuvodkuavytočímReedovočíslo.Teďužmápozápasu.

Uvažuju,jestlivyhrál.Nejspíšjo.Mádobrejtým.„Kdehoří?“ohlásíse.„Vmýmpéru,“zavtipkuju.„Ježíši,Easte.“„Promiň.KdyžjsemsEllou,jdetonamě,víš?“Reedzafunídotelefonu.Zazubímseakopnudosebedalšíalkohol.„Dospěještyvůbecněkdy?“„Pročbychtodělal?“„Protožetvojechováníserevšechny,kterýmášrád,“prohlásíbezservítek.

„UžsenatosEllouvybodni.Nenítovůčiníhezký.“„Amypřecenechcemedělatněco,cobynašidrahocennouprinceznu

rozčílilo,žejo?“„Cotostebouje?Apročjsivsobotuvečerdoma?“„Nikdosisemnounechcehrát.“Tovlastněnenítakúplněpravda.Dneskase

konajídvavečírkyazaposledníhodinumitřiholkyposlalysvojenahatýfotky,jenžejsemmocopilejalínejnato,abychsepohnul.„Akzešílenísenudíš,“tipnesi.„Vida,jakjsinajednouchytrej,kdyžjsinatývysoký.“„Dneskamášfaktnáladu.“Vteřinujeticho.„Kolikjsitohovypil?“Zvednuflaškukesvětlu.Jenapůlprázdná.„Nedost.Jakejjeplánnapříští

víkend?Skýmhrajete?“„SLouisianskou.Ellazamnoupřiletí,abytoviděla.Dorazívpátekvečer.“„Nojasně.“Anisenesnažímpotlačitvesvýmhlasuhořkost.Ellaměpolíbila

prvního,zařvalbychnanějnejradši.Ustoupiljsemti.„Mysetěpřecenesnažímevyšachovat.Pročposvýmzápasunepřiletíštaky?

Nebovsoboturáno?“Jemizleztýněhyvjehohlasu.Jekurevskyzřejmý,žeměmázaubožáka.

„Sorry,brácho.Tonepůjde.Mámtunuplánů.“Zavěsímahodímmobilnastůl.Odvěvteřinypozdějizačnevyzvánět.

NadisplejiseobjevíReedovojméno.Nevšímámsiho.Flaškaměvolá.Zhlubokasipřihnuačekám,ažchlastzapůsobí.Vposlední

doběpotřebujupořádvícavícpití,abyměaspoňtrochuotupilo.Zditátovypracovnynaměpadají.Vzduchjetutěžký.Protopopadnuláhevavyjdu

naterasu.Venkujetma,alebazénjeosvětlenej,takževodavypadámodrá

anadpozemská.Chvílinanizírám,nežzamířímkcestěnapobřeží.Sejdunaplážahodímněkolikoblázkůdooceánu.Taprázdnotamizalezepod

kůži.Tadyvenkujestrašnýtichoamocvelkýprostor,vdoměsezasdusím.Vydámsepryčacestoupiju.PitomáHartley.Chcemě,vím,žejo.Kdybyne,nestrčilabymijazykdopusy,

kdyžjsemjipolíbil.Vrazilabymifackuařekla,abychjiužnikdyvživotěnelíbal.Předstírá,žesejínelíbím,atomivadí.Ateďmusímpředstírat,žejsmejenom

kámoši,atojeblbost.Ellamápravdu–klidněbychseHartleyinapřátelstvívzdal,kdybytoznamenalo,žebychmohlbýtsní.Nežebychsníchtělbýt.Jenombybylofajnsisnítrochuzablbnout,nicvíc.Jenžeseužnechcihonitzaněkým,kdomivjednomkuseříká,abychse

ztratil.Toměnebaví.„Ahoj,Eastone.“Nadskočím.ZničehonicsetujaknechtěnejdžinobjevilaFelicity

Worthingtonová.Uvažuju,jakjinacpatzpátkydotýjejídiamantamavykládanýlampy.Mávnemiprstem.Potlačímotřesanevšímámsijí.Zvednuflaškukertům,ale

tentokrátznívypadnejenomněkolikkapek.„Jesobotavečeratyjsisám?“„Dostanešjedničkushvězdičkouzavšímavost,“vysmívámsejí.Můjsarkasmusjineurazí.Přistoupíkemněavytrhnemiprázdnouláhev

zruky.Pakměchytnezazápěstíaodvedeměpocestěkesvýmudomkuubazénu.Jdusní,protožejsemzvědavej,cochce.Felicitysemnouflirtuje,alenedala

minikdynajevo,žebysepředemnouchtělaisvlíknout.Zadekmázakrytejjednoduchoukhakisukní,nasoběmánažehlenoubílouhalenkuarůžovouvestu.Jejíoblečenísemocnelišíodškolníuniformy.Vždyckyjsemjimělzanaškrobenouanudnou.„TosesprávěvrátilazmodelovýOrganizacespojenýchnárodů?“zeptámse.Zamračíse.„Ne.Bylajsemsrodinounapozdnívečeřivespolečenském

klubu.Proč?“Tihlelidifaktdodávajíškrobdoslovaškrobený.„Jentak.“„Posaďse.“Ukáženamodrépolstrovanékřeslo.„Počkej.Anisenehni.Jsi

špinavý.“

Dojdekeskříňceavytáhnezníručník.Položíhonakřesloanaznačími,abychseposadil.Shlédnunasvojetrikoadžíny.Totrikomámnejspíšodpatnácti.Jeobnošený,

trochumalý,alejinakpohodlnýačistý.Vždyťmámeprobohahospodyni.Mojeoblečenísepere.„Cojesmýmahadrama?“zavrčím.„Tydžínyvypadají,jakobysjevylovilzodpadkáče.“„Odpadkáče?Tojakofakt?Tyhadryměstálylitr.“Nojo,daljsemzagatě

tisícbabek.Apročne?Můžusitosakradovolit.„Toznichneděláonicmenšíhrůzu.“„Roztrhanýdžínyteďjedou.Nosejjeúplněvšichni.“„Tyhlenejsouroztrhaný.Jsoušpinavýahnusný.Faktvypadášspíšjak

bezďák.“Nasvětěnenídostchlastu,abymipomohltohlepřežít,protovstanu

azamířímkedveřím.„Díkyzamódníkritiku,okteroujsemsetěneprosil.“„Počkej,“vyhrknepodrážděně.„Ještěnemůžešodejít.Mámprotebe

nabídku.“ProtožezesebeFelicityzatímneshodilaoblečení,pochybuju,žesejedná

onabídku,okteroubychmělzájem.„Máštohonasoběažmocnato,abymětozajímalo.“„Acotohle?“Otevředalšískříňkuavytáhneláhevvodky.„Taktomuužříkámpořádnářeč.“Natáhnusepoflašce,aleonajiodtáhne

zmýhodosahu.„Kecko.“„Sednisiajátituláhevdám.“Buďmůžujítdomůaunuditsetamksmrti,nebovychlastatFelicityinalkohol

amožnásiištrejchnout.Znovuseposadím.Svítězoslavnýmúsměvemmipodáláhev,kterourychleodšroubujuazvednu

kertům.Přesobličejsejímihneznechucenývýraz.„Nemůžuuvěřit,žejsiRoyal.“„Věřtomu,kotě.“„Takužsivyslechnešmůjnávrh?“„Jámocnaslouchatneumím.“Zazubímsenani.„Cokdybysminejdřív

ukázala,comáš,apaktipovím,jestlimámzájem.“„Nictiukazovatnebudu,“odseknechladně.„Jdeotohle,Eastone.Celýtýden

jsemtěsledovala–“„Slídile.“

„Tymášcomluvit,“zavrčíaobrátíočivsloup.„HonilseszaHartleyWrightovou,přestožejejasný,žesníakorátmarníščas.“„Fakt?“Hartleyjehodněvěcí.Otravná.Kousavá.Zatraceněsexy.Alenikdy

bychoníneřekl,žesnímarnímčas.„Jasně.Jehezkáapocházízdobrérodiny,aleneníRoyalová.Kdybysmeji

mělioznámkovatodjednédodesetizhlediskadůležitosti,dostalabyněcomezidvojkouatrojkou.“„Jálidiznámkujuhlavněpodletoho,jakmocsitosnimichcirozdat.“Felicitysiměnevšímá.„Víš,kamnaškáledůležitostispadášty?“„Ne,alevsadímse,žemitopovíš.“„Deset.“„Nepovídej!“předstírámšok.Anitohosinevšímá.„Jasně,mášzasebouskandálníminulost,alejsi

přitažlivý,mášpenízearodinatvýhopapátusídlilaužvdobě,kdybyltenhlestátještěpouhoukolonií,takževětšinatvojíminulostisedáodpustit.“„Díkyzapozitivnízpětnouvazbu.“„Nemášzač.“Nemyslítosarkasticky.Cožznamená,žeanimůjsarkasmusnepostřehla.

Tahleholkajevážnědivná.Neklidněserozhlídnuapoixtýuvažuju,cosakraHartleydělá,cojádělat

nemůžu.Asibychměljít.Iprázdnátátovapracovnamělákávícnežposlouchat,jakFelicityhodnotíspolečenskoudůležitostrůznýchlidí.MožnábychmohlzajetkHartley.Zjistit,jestlijedomaapotřebujepomoct.„Vážněsicenímtvýhohodnocení,Felicity,alevrátímsedomů.“„Ještějsemneskončila.“„Užtakjsivyplýtvalahromadumýhočasunato,abyshodnotilamoje

společenskýpostavení.“Posměvačněsenaniušklíbnu.„Kdystíhášdomácíúkoly?“Odfrknesi.„Nepotřebujudělatdomácíúkoly.Dotáhnouttovživotědaleko

nemáseznámkaminicspolečnýho.Tyzevšechlidítovíšnejlíp,“proneseblahosklonně.„Dotáhnouttodalekoznamenámítdobrékonexe.Lidisnejlepšímiznámostmitodotáhnoudálnežčlověkstěminejlepšímiznámkami.“Jetosmutný,alemápravdu.Znovusipřihnuvodky.Říkámsi,žekdybychtuflaškuvypil,užbynezáleželo

natom,comiFelicityvykládá.Anijiužnebuduschopnejposlouchat.Jenžesezdá,žetohooHartleyvívícnežkdokoli,nakohojsemnaraziljá,aprávěkvůli

tomuzůstanupřilepenejnažidli.„CoještěoHartleyvíš?“Felicityzasvítíoči.Kdybychnebyltaknalitej,možnábychdokázaljejívýraz

rozšifrovat,alejejíobličejvidímrozmazaně.Ihlasmánějakejrozmazanej.Můžoubýthlasyrozmazaný?Nejspíšjo,protožetenjejítotálněje.„Předtřemiletyodešlazeškolyavrátilaseletosvlétě.Vnašichkruzíchse

nepohybuje.“„Chcešříct,ženenípovýšenámrchajakomyostatní?“Mojerejpnutíznovunedopadnenaúrodnoupůdu.Felicityjeputna,cosi

myslím.Mávnepěstěnourukouaprohlásí:„VrátímesekHartleypozději,ano?Nejdřívtipovím,cochci.“Začínámsimyslet,žeměopravdunechcenahatýho.Sakra.Zbytečnějsemtu

marnilčas.„Fajn,alerychle.“„ChcisedostatnavrcholAstoru,“vyhrkne.„Jeněkolikzpůsobů,jaktoho

dosáhnout.Prvnímožnost–sejmuEllu.“Narovnámse,ramenamiztuhnou.„Anináhodou.“„Zvládlabychto,broučku.Naštěstíexistujesnazšízpůsob.“Usmějese

atentokrátvjejímvýrazuivesvýmnalitýmstavusprávněvyčtuvarování.„Pročmámpocit,žeměconevidětsežerešzaživa?“zamumlám.„Možnostčíslodvě–kdyžnemůžešsvrhnoutRoyaly,spojsesnimi.

Nejsnazšízpůsob,jakbychsemohladostatnavrchol,jebýtstebou.“„NejsemtujedinejRoyal,“oznámímjíavstanu.Zpředstavy,žebychmělbýt

sFelicity,semizvedážaludek.„Ne,díky,otyzvrácenýhry,cohrajoutvojibráchové,nemámnejmenší

zájem.“„Hele,“vyštěknu.Nikdonebudeurážetmojirodinu.„Nejsouzvrácený

anehrajoužádnýhry.“Felicitymoudřeustoupí.„Promiň.Mášpravdu.Jakosoučástrodiny

Royalovýchbychnemělaurážetbratrysvéhopřítele.“Ušklíbnuse.„Přítele?“„Ano.Chcistebouchodit.“„Proč?Padlajsinahlavu?“Opilesenadsvýmvlastnímvtipemrozesměju.

Jenžepaksezamračím,protožemámpocit,jakobychsidělallegracisámzesebe.Stisknerty.„Jsmevečtvrťákuajáchcivýhody,kterévztahsRoyalem

přináší.JakotřebazaletětsidoWashingtonunavečeřinebosivyjetnalodi.Chcitakovévěci.Chci,abykemněholkyvzhlíželyazávidělymi.ChciseobjevitnaobálcemagazínuŽenyzJihupotvémbokunafotcezezahrady

Royalů.“„Nějakáhamižná.Chceštohodoceladost.“Postavímláhevvodkynastůl.

„Sorry,alenepomůžuti.“„Počkej!“Předběhneměapopadnezapaži,nežstihnudojítkedveřím.„Ani

nechcešvědět,cobychtidalanaoplátku?“Setřesuji.„Nicodtebenechci,kotě.“„Ne,alechcešněcoodHartleyWrightové,že?“Tomězaujme.Taktrochu.Mámcodělat,abychnaFelicityzaostřil.Nebo

tedanacokoliobecně.„CotomácospolečnýhosHartley?“„Toseuvidí.Chcešsesnívyspat,nebozníchcešudělatsvojipřítelkyni?“Uchechtnuse.„Jánapřítelkyněnejsem.“Ne,počkat,přecejsempřítelkyněměl.MěljsemClaire,ne?JenžepočasejsemClaireužmocrádneměl.HartleyaleneníClaire.Takbychmožnápřítelkynipřecejenomchtěl?Zatraceně,hlavasemitočí.Nedokážudátdohromadyjedinoumyšlenku.

Všechnysemirozpadajívhlavějakozávandýmu.Felicityseviditelněulevíapřikývne.„Tojsemsimyslela.Dobře,takžese

chcešsHartleyvyspat.Aleonatěnechce.“„Hele,“ohradímse.„Tojeodtebedosthnusný.Sešhnusná.“Felicityprotočípanenky.„Promiň,aletaktoje.Jakjsemřekla,sledovalajsem

tě.Taholkastebounechcemítnicspolečného.Ale…“Zpozorním.Ale.Alemámrád.„Jestlisemnouzačnešchodit,budeztebenajednounedostatkovézboží

aholkyvždyckychtějí,conemůžoumít.Hartleyzačnežárlit,ažtěuvidísjinou,takžesepotoběvrhne.Důvěřujmi.“Nevím,jestlibychmohlspojitsFelicityslovodůvěra,aleurčitěsezastolik

nemýlí.Všichnichcemenedosažitelné.Zakázané.Nenísnadprávětohledůvod,pročjsemnatošelsprofesorkouMannovou?„Navíc,“pokračujeFelicity,„jsoutuidalšívýhody.Kdyžsemnoubudeš

chodit,budešsemoctúčastnitplesůabálůadalšíchakcívespolečenskémklubu,anižbychodtebeněcoočekávala.Kdyžpozvešjinouholku,budesimyslet,žesetilíbí.Alejástebouspátnechciamůžešsispát,skýmbudešchtít,pokudnebudechoditnaAstor.“Vidí,žesemračím,arychledodá:„KroměHartley.Snísimůžešspát,jakbudešchtít–tedařekljsi,žetisníjdejenomopostel.Takžesiklidněužívej,pokudmožnovtajnosti.Ovšemjestlitokdokoli

zjistí,přiznám,žejsiměpodvedlsHartley,aležejsemtiodpustilaanášvztahjesilnějšínežkdydřív.“„Takžetvrdíš,žechcešpředstíratvztahažemůžuvHartleyprobuditžárlivost

avyspatsesní,alejenompotají.“Natenhlerozhovorjsemasimocnalitej.Jenžesemilíbípředstava,žebyHartleyžárlila.Žebyzamnoupálila.„Půjdeoobchodnívztah.Jáprotebeněcoudělámatyněcoudělášpromě.

Nikomutoneublíží.“Nikomutoneublíží.Tosemilíbí.Jetovpodstatěmojemotto.Žijtesvůj

život,jaknejlípdovedete,alenikomuneubližujte.Zamžourámnani,protožemámjejíobličejznovuvmlze.„Fajn.“„Fajn?“Zjejíhohlasuzaznívápřekvapení.„Jo,fajn.“Jazyksemipřevaluje.„Takzařídíme,abyHartleyžárlila.“Ten

nápadsemimoclíbí.Felicitysealetrochuzoufaleozve:„Toneníjedinýúčel–“„Brou,“rozloučímseaotevřudveře.Neboaspoňsejepokusímotevřít.Podaří

semijerozrazitažnatřetípokus.„Díkzavodku!“Křiknupřesramenoavyklopýtámzdomkuubazénu.

14.kapitolaNavzdoryobrovskýkocovině,kvůlikterýjsembylcelounedělimimo,vpondělíránodorazímnatréninkvčas.Válím.VětšinučasuBranlítádoútoku.Rychleseučíamádobrýinstinktprohru.Zacelýnácvikhryhozvládnudohnatjenomjednou.Aprotožehonesmímsrazitkzemi,anižbymivšichnitrenéřinapostranníčářetoužilinakopat,jenhovarovněobejmuaodstrčím.„Toneníšpatný,Mathisi,“pochválímho.„Jsemhlavněrád,želetosnemusímhrátprotitobě,“povímiapoplácáse

počervenývestě,kvůlikterýkněmumámezakázanýpřístup.Obráncisehlavníhoútočníkanesmějídotknout,dokudmánasoběčervenýdres.„SevernímáaleCarsonaDunnaanaGibsonskýstředníjeTJPrice,“varuju

ho.„Jo,jávím.Aleletossešnejlepšíobráncevlizety.Ztebemajíhlavníútočníci

nočnímůry.“Poplácáměporameni.„Kdyžjsemselonizranil,jakoprvnímojispoluhráčiprohlásili,žejsemtoudělalschválně,abychnemuselutíkatpředbratryRoyaly.“Neuniknemi,jaktoužebněmluvíosvojíbývalýškole.„Tvíklucitichyběj,co?“zeptámsesoucitně.„Jo.“Odvrátíse,jaktochlapidělaj,kdyžchtějskrýtemoce.„Jsoutamfajn

kluci.Aleprobudoucnostmusíšněcoobětovat,žejo?“„Jáne,“vyhrknu.Bradamuklesne,vkoutcíchrtůmupohrávásmutnýpohled.„Jo,tojsemuž

otoběslyšel.Ažbudunavysoký,budusemoctkonečněpřestatbát,cobysimojirodičemysleli.“Znovuměpoplácáarozběhnesekšatně.Jduzaním,alemnohempomaleji.

Dneskanavyučovánínespěchám.Hlavněproto,žesenemůžurozhodnout,kterýmrozvrhemseřídit–svým,neboHartleyiným.Možnádneskapojedupodlesvýho.Prvníhodinumámbýtvestudovně,zatímcoHartleybudenafeminismu.Studovnaaleznamená,žesemůžuprospat.Ane,nezapomněljsem,žejsemprospalcelývčerejšek.Vím,žekdybyElla

nejelanaStátnízaReedem,udělilabymisáhodlouhoupřednáškuotom,žesemipitívymykázrukou.Možnámápravdu.Zesobotníhovečerasinevybavujuvůbecnickromtoho,

žejsemsidokrkunalilpůlkuprodejnysalkoholemapaksešelnalitejprojít

popláži.Možnájsemsiizašukal?Možná?Mocdobrýtoalenejspíšnebylo,kdyžsinatonevzpomínám.Pospršezamířímdostudovny.PředemnouněkamspěcháBranapřitahuje

pozornosthromadyhladovýchholek.KočkynaAstorunejsouoniclepšínežastorštíkluci.Hltajínováčkaočima.Branovimožnájehostaráškolachybí,přípravkaAstorParkumutoovšemurčitěvmnohaohledechvynahradí.Protožespěchá,srazípřitomchudákaholku.Spadnenazemvhromadě

černýchvlasů.Adoprdele.JetoHartley.Rozběhnusekní,aleBranjizachytídřív,nežsestihneudeřitopodlahu.

PomůžejívstátaHartley,holka,cosevěčněmračí,senanějusměje.Dajísedořeči.Pročjekněmutakmilá?„Easte,kamtojdeš?“křiknenaměPashzedveříučebny.„Nahodinu.“„Hodinumáštady,“poznamená.„Mámejivestudovně.“„Nezájem.“Změnaplánu.Hartleyinaučebnajeužplná,kdyžtamdojdu.Vydámsekeklukovi,který

sedívedlení,anařídímmu:„Uhni.“Vyhrabesenanohy.Hartleypředstírá,žesiničehonevšímá.Zírápředsebe.„OčemjstetosBranemmluvili?“zeptámse.„Cojetipotom?“odpoví,anižbysenamězadívala.Zatnuzuby.„Taktyteďjedešposportovcích?“„Tomyslíšvážně?“Znínevěřícně.„Mášvážněproblém,Eastone.“Jo.Aspoustu.Ajedenznichje,ženechcibýtjejíkámoš.„Pořádsenamě

zlobíš?“vyhrknu.Něcovjejímpostojisezmění.Pohlédnenamě,vidímůjvýrazatišesi

povzdechne.„Bože.Tyjsivážněmalýkluk,víšto?“Užchciodseknoutněcochytráckýhootom,žejsemchlap,jenžeonarychle

dodá:„Vždyckynasadíštakovýchlapeckývýraz,kdyžvíš,žejsiněkohonaštval.“„Takžesenaměpořádzlobíš,“pronesuchmurně.Neodpoví.„Vždyťjsiřekla,žesivpondělípromluvíme,“připomenují.Hartleypovytáhnetmavéobočí.„Ateďsnadnemluvíme?„Tojo,ale…“Jsempodivněnervózní.„Jenomjsem–“Nežzesebevyrazímdalšíslovo,uméhostoluseobjevíFelicity

Worthingtonová.Apak,kmémunaprostémuúdivu,seskloníapolíbíměnarty.„Dobréráno,lásko.“Zůstanunanizírat.„Cože?“vyhrknupřihlouple.Pročmětaholkalíbá?„Dobréráno,“zopakujeFelicity,pakseohlédnenaHartley.„Dobréráno.

Hartley,že?“Hartleyvypadástejnězmateně,jakosejácítím.„Dobré,“odpovínepřítomně.„SlečnoWorthingtonová,“ozvesezpředuprofesorka.„Máteprosvou

přítomnostnamévyučovacíhodiněnějakévysvětlení?Protožepodleméhoseznamunatentopředmětnechodíte.Aanivy,paneRoyale.“„Alejo,“křiknuaonasklapne,protožeobavíme,ženikamnepůjdu.Felicitysemezitímnastaršíženuusměje.„Jávím,paníprofesorko

Ratcliffová.Jenjsemsestavilapopřátdobréránosvémupříteli.“Všechnyholkyvetřídězalapajípodechu.„Aužmizím!“Felicityměznovurychlelíbnenartyaodejde.Takjo.Cotosakramělobýt?„TyaFelicityspoluchodíte?!“NoraHernandezovávpodstatěslintá,kdyžse

otočínažidlipředemnou.Vprvnívteřiněchcivyhrknoutaniomylem,kdyžsivšimnu,žeHartley

maličkozamračenětisknerty.Ztuhnu.Žárlí,žechodímsFelicity?Počkat.Kristepane.SFelicitynechodím.Ijenztohopomyšleníjeminablití.„Rozhodněne,“povímNořeapotlačímúsměv,kdyžHartleyuvolníramena.

Vadíjí,žebychsFelicitychodil.Vida.Běhemhodinyvěnujepozornostpouzeučitelceapotébezeslovavyjde

zučebny.Vyběhnuzaní,aleprudcesezastavím,kdyžměněčírukapopadnezablejzr.JetoFelicity.„PojďmevečerkBasilovi.“Jejípanovačnýtónmiokamžitě

začnevadit.Zůstanunanizírat.„Proč?“„Protožejetodobrárestauraceajátamchcijít.“Pořádnanizírám.„Felicity.“„Ano,lásko?“„Cosimyslíš,žemezinámije?“Zmateněsezamračí.„Jaktomyslíš?“„Myslímtím,pročbychstebouněkamvečerdoprdelechodilapročmiříkáš,

žejsemtvůjpřítel–“Najednousezarazím.Jakopřílivovávlnamězaplavívzpomínkynasobotnívečer.Jdupopláži,nalitější,nežbymělobýtmožný.PředemnouseobjevíFelicity

aodtáhnemědosvýhodomkuubazénu.Byljsemtamdoceladlouho,aačkolisinevybavujuvšechnydetailynašehorozhovoru,pamatujusitodůležitý.To,žejsemsouhlasil,žesníbudupředstíratvztah,abyHartleyžárlila.Doprdele.Doprdele,doprdele,doprdele.„Mámedohodu,“připomenemiFelicitytiše.Vůbecnetuší,ževduchu

panikařím.„Azvlášťjsemsidalapozor,abychtěpolíbila,kdyžseHartleydívala.“Ježíšikriste.Musímpřestatpít.Musím.„Hm.“Polknu.„Hele.Felicity.“Přimhouřímodréoči.„Tadohoda…“Zatraceně,tohlejefakttrapný.Všimnusi,ženásněkoliklidí

pozoruje,kdyžFelicityodvedukřaděskříněk,dálodproudustudentů.„Byljsemnalitej,kdyžjsemstímsouhlasil.“„Ne,vážně?“Zjejíhohlasuodkapávásarkasmus.„Jakofakthodně,hodněmocnalitej.Mámtotálníokno,“dodám,protožejeto

pravda.Vneděliránojsemseprobudilbezjedinývzpomínkynato,žebychsesFelicityviděl,natožžebychsouhlasil,žesníbuduchodit.„Takže,no,jo…Aťjsemslíbilcokoli…budumusetvycouvat.“Stisknertyaupřeněsenamězadívá.„Ne,“odpovínakonec.Trhnurameny.„Jaktomyslíš,ne?“„Myslímtímne.Nevycouváš.“Položísirukunamojepředloktíazadíváse

kemněsohněmvočích.„Dohodlijsmeseaužjsemřeklaholkám,abyrozhlásily,žespoluchodíme.Jepozdě.“Popáteřisemipřelijevztek.„Takaťtovezmouzpátky,“nařídím.„Protože

spolunechodíme.“„Alejo,chodíme,“hádásejakpětiletá.Zaboříminehtydorukávukošile.

„Nechtěj,abychserozzlobila,Eastone.Vážněnechcešzažít,žebychseněkdynaštvala.“Proč?ProtožebyseznístalHulkarozrazilabytyhlezdi?Zeptatsenestihnu,

protožeFelicityzmizíajázaníjenzůstanuzděšenězírat.

Novinaserozšířírychle.Felicityajejí„holky“nemarníčasavšemnaAstorParkuoznámí,žespoluchodíme.Kdykolisenějakýhodůvěřivýhoidiota,cotonadhodí,pokusímopravit,akorátsenamězakření,poplácáměpozádechapronese:„Jasně,Royale.“Nevím,cojimFelicitynapovídala,alenikdominevěří,kdyžtrvámnatom,žespolunechodíme.Naštěstíjediní,nakommizáleží,jsouElla,dvojčata,ValaHartley.První

čtyřisetomuchechtají,kdyžseknimpřipojímnaobědě.AleHartley?Tazasezmizela.Jepryčcelýnašeodpolednívyučování.Aříkámnaše,protožejsemsenasvojevlastnípředmětytotálněvykašlal.Dokoncehnedpoposlednímzvoněnízaběhnunasekretariátaoficiálněsi

požádámozměnurozvrhu.„Proberutospanemředitelem,“slíbímimůjporadcepanMiller.„Díky.“Sušeseusměje.„AcokdyžpanředitelBeringervašižádostzamítne?“Pokrčímrameny.„Stejněnatyhodinybuduchodit.Nikomuzučitelůnesejde

natom,žetamjsem.“PanMillerjenpotřesehlavou,zatímcojdukedveřím.„Tahleškola,“

povzdechnesitiše.Jo.Tahleškola.Jetozvrácenýmísto,kdevládnoustudentiaučiteléjenmlčky

anaprostobezmocněpřihlížejí.Bohatýděckadokážoubejtpěknýzmrdi.CestouvennapíšuHartley.

Easton:Prošvihlasodpoledníhodiny.Volalitězpráce?Kmémupřekvapenímiokamžitěodpoví:

Hartley:Jo.Můžutěoněcopoprosit?Usmějuse.

Easton:Jasně,žesestebouvyspím.Chvílimlčí.

Hartley:Zapomeňnato.Sakra.

Easton:Promiň.Říkaljsem,žetosamo.Copotřebuješ,Harhar?Hartley:Poznámkyzangl.lit.,jestlinějakémáš.Easton:Jo,hromadu.Anisenezarazím,kdyžtuležnapíšu,alepřednáškusipamatuju,anežjí

skončísměna,budumítpronipoznámkypřipravené.Easton:Kdykončíšvpráci?Mohlbychseutebestavit,ažsevrátíšdomů,apřinésttije.Hartley:Nevadilobytizajetsnimisem?Takbychmohlanaúkolechdělatpřipauze.Dorazímimapa–poslalamiadresu.BISTROUHLADOVÉLŽÍCE,na14.

východníulici.Jo, v poho,napíšu jí a okamžitě mám ze sebe lepší pocit, protože jsem dobrýasnaživýkámoš.Můžutambýttakzahodinu.NejdřívmusímhoditPashedomů.Hartley:Díky,E.Paráda.Řeklami„E“.Pokrok!Schovámmobildokapsyavydámsepřesparkovištěkesvýdodávce,kdeuž

naměčekáPash.Dělámmušoféra,protožesvojeautomáuždvatýdnyvservisu–zlikvidovalho,kdyžzávodilnajednýkřivolaký,zatraceněděsivýsilnici,kterásetáhnepodélpobřeží.Naštěstínesletělzútesu,alecojámubudu

vyčítat.Pashmájednuneřest:nelegálnípouličnízávody.Jájichmámtakmilion.„Čau,“pozdraví.„Čau.“Odemknudveřeanasedneme.Hodímmobildodržákunakelímky

anastartuju.Běhempatnáctiminutovéjízdymitelefoncinknetakdesetkrát,ažhoPash

nakoneczvedne.„Kámo,snadmilionkráttipsalaFelicityWorthingtonová.“Připohledu

naněconadisplejiseuchechtne.„Chce,abysisvzaldneskanavečeřikravatu.Tyjiberešnavečeři?“Zeptásestejnýmtónem,jakobysečlověkptalsvýhokámoše,jestlisijde

sednoutdobaruskrajtou.„Zatraceně.Ne.“Zaskřípuzubyasoustředímsenasilnici.„Mohlbysjízamě

odpovědět?“„Jasně,comámnapsat?“„Napiš:NECHODÍMEspolu.Anechodímenapišvelkýmipísmeny.“Pashsehlasitěuchechtne.„Tojedrsný,kámo.“„Slušnětostouholkounejde.“VyhodímblinkrazabočímdolevakPashově

ulicilemovanéstromy.„Pročsimyslí,žespoluchodíte?“zeptáseabezmyšlenkovitěpíšezprávu.„Protožemitonavrhla,kdyžjsembylnalitej,ajástímsouhlasil.“Znovusezasměje.„Sešvprdeli.“„Díkzapodporu.“„Jenomjsemtiřeklpravdu.Tak.Posláno.“Mobilmuvrucepípne,nežho

stihneodložit.„Odpověděla:Dohodajedohoda.“Nešťastnězasténám.„Neodpovídejjí.“„Takjakseztohohlechcešvyhrabat?“Kouknunanějavidím,žesesnažínesmát.„Nemámpáru,“přiznám.Felicity

jenezastavitelná.Atakysizačínámříkat,žejedocelamagor.„Něcovymyslím.“DojedunakonecdlouhépříjezdovécestyazastavímpředdomemBharových.

„Takzítranatréninku.“Nenavrhnumu,žehovyzvednu,protoženikdynechodímvčas.Alejehotátahotamhodípředprací,takžejetovyřešený.BouchnemeosebepěstmiaPashvystoupí.„Takzatím,Easte.“„Čau.“Otočímautoavydámsestejnoucestou,kteroujsempřijel,tentokrátalemísto

abychzabočilkdomovu,rozjeduseposilnici,kterávededoměsta.Zabočímnaprázdnýparkovištěazastavím.Vytáhnupero,mobilasešitapustímsedopráce.Předrokemjsemsizačalhodinynahrávat.Pomáhámitoučitse

natesty,kdyžsetedapřemluvím,žemácenusenatenpředmětučit.Přiznámse,žedělámjenomnejnutnějšíminimum.Prolíztsedáistrojkama,jakjsemmilionkrátřekltátovi.Stěmihlepoznámkamisidámaleextrazáležet.ProtožeproHartleybytrojka

určitěznamenalanaprostéselhání.Dopíšu,všechnouklidímavydámsenajítsvojiholku.BistroUHladovélžícejezastrčenýmeziprodejnouArmáduspásy

asupermarketem.Neonováceduleoznamuje,žejeotevřeno.Popadnusešitavydámsedovnitř.Jetuněkolikřadstolůvestylupadesátých

let:schromovanýmanohamaanaleštěnýmabarevnýmadeskama.UprostředjedlouhýpultvetvaruU.Nenítumoclidí,aletoměvzhledemktomu,žejepracovnídenaneníanipět,nepřekvapuje.RozhlédnusepoHartley,vidímtuvšakjenomjednuservírku,kterámánasoběstejnoučernobílouuniformu,jakoumělaHartleytenvečer,cojsemjíkoupilvečeři.Zamračeněserozhlížímpopovětšinouprázdnýchboxechavtuchvíliji

spatřím.Tedaspatřímjejítemeno.Sedívtomnejvzdálenějšímboxuzádykemně.Anenísama.„Můžeteseusaditsám,“povímidruháservírka,kdyžměpozdraví.„Aha.Dobře.Díky.“„Hnedvámpřinesumenu.“Přikývnuavydámsekzadnímboxům.Neposadímsedotohohnedvedle

Hartleyina,ovšemodvaboxyvedle.Dostdaleko,abymějejíspolečniceneviděla,aledostblízko,abychslyšel,coHartleyříká.Ato,cořekne,mivyrazídech.HlasemroztřesenýmzoufalstvímHartleyprosí:„Chcisevrátitdomů.“

15.kapitola„Víš,žeotomjánerozhoduju.“Stisknurty,abychsedotohonevložil.TaženajenejspíšHartleyinasestra.

Poznámjiztohočlánku,jejíjménosialenevybavuju.JepodobnáHartley,jenčernévlasymásestřiženénamikádosofinou,zatímcoHartleyjakohedvábnáoponasahajíaždopůlizad.„Ne,alejsinejstarší,“připomenejíHartleyroztřeseně.„Ajejichoblíbenec,

Parker.Tátatinaslouchá.“„Užne,“odpovíParker.Hlasmásevřený.„TeďjeznějúplnýkrálLear

ačeká,ažhozradíiostatnídcery.Bože,anibychtunemělabýt,Hart.Přílištohoriskuju.“„Opravdu?“NevidímHartleydoobličeje,aleztoho,jakjejítónzchladne,si

dovedupředstavit,žeivýrazmámrazivý.„Copřesněriskuješ,Parker?Anitamužnebydlíš.Mášmanželaadvědětia–“„Asvěřeneckýfond,zkteréhoplatímškolnénasoukromýchškoláchprosvoje

dětianákladynadům,kdebydlímojerodina.Jestlitátazjistí,žejsemsestebousetkala–“Hartleypřidušenězavrčí.„Nikdotonezjistí.“„Tonemůžešvědět.Mávšudešpehy.“Zamračímse.Jejichtátajejenomasistentstátníhozástupce,aleztoho,jak

oněmmluvíHartleyinasestra,bysičlověkmyslel,žejehlavoumafiánskéhoklanuneboco.Panejo.KčemumeziHartleyajejímotcemdošlo?Čímdálvíctovypadá,žejizbarákuvykopli,aleproč?„Dátesiněcokpití?Kafe?Vodu?“Mojeodposlouchávánípřerušíservírka.„Hm,jasně,“zamumlám.Snažímse

nemluvitmochlasitě.„Vodabudestačit.Díky.“„Stihljstesepodívatnanašinabídku?“zeptáse.„Mocmichybíte,“ozveseHartleyzlomenýmhlasem.Zoufalesesnažímsoustředitnaobarozhovorynajednou.„Zatímne.Potřebuju

ještětrochučasu.“„Takjo.Hnedvámpřinesuvoduapřevezmuobjednávku.“ZmizíajázachytímkonecParkeřinyvěty.„–šlokdykolizměnit.Stačí,kdyžsemuomluvíš,řekneš,žejsitopřehnala,

apožádášoodpuštění.“

„Jájsemnicnepřehnala,“vyštěkneHartley.„To,codělá,ješpatné,ajednohodnetovyjdenasvětlo.Tyhlevěcisedřívnebopozdějivždyckyzjistí.Aakorátnámpřitíží,žetokryjeme.“„Tymyslíš,ženašerodinajejedináskostlivcemveskříni?“zasyčíParker.

„Všichnihomají.Mělabysdržetjazykzazuby.“„Acotohle?“Netuším,co„tohle“je,protoženaHartleynevidím,aleParkersevšedých

očíchobjevísmutek.„Užsamanevím,čemumámvěřit.“„Dělášsilegraci?Vidělajsi,co–“Hartleysezarazí.Skloníhlavuazhluboka

senadechne.„Víšco?Jemifuk,žeměvykoplzdomuaženemámžádnépeníze.Jemitojedno.Záležímijenomnamáměananašísestře.Rádabych,abychombylyspolu.“„Takmumusíšodpustitapřenéstsepřesto,“prosíParker.„Žetotakhle

protahuješadělášztoho,conení,našírodiněakorátubližuje.Udělejsprávnouvěc.“„Otosesnažím!“vykřikneHartleyarychleztišíhlas.„Pročmyslíš,žejsem

sevrátila?Snažímsetonapravit,aletysesemnounesmíšvídat.Mámasemnounemluví.Nemluvilajsems–“Hlassejízlomí.Odmlčíse.Žaludeksemiobrátí.Jeopravdurozrušená.Parkervstane.„Mrzíměto,Hart.Musímjít.“Hartleyrychlepopadnesvojisestruzazápěstí.„Mohlabysesaspoňzamě

přimluvitumámy?“„Užsestalo.Aninespočítámkolikrát.Jenžeonaměneposlouchá,“řekne

Parkerzoufale.„Takprosím,musíšsipromluvitstátou.“„Tonemůžu.“„Pročne?“TeďužzníHartleynaštvaně.„Milesdobřevydělává.Opravduty

druhýpenízepotřebuješ?“Parkerjírukuvytrhne.„Myslelajsem,žemášsvojineteřasynovceráda.

Uvědomuješsi,kolikpenězjenaněpotřeba?StájproMacyinaponíkastojídvatisíceměsíčněavýukahouslíproDawsonastojípěttisíc.Nemůžukvůlitoběobětovatjejichbudoucnost,Hartley.Topomněnechtěj.Nebuďsobec.Pokudtinaneteřiasynovcinezáleží,mysliaspoňnanašimladšísestřičku.Nainternátníškolebynepřežila.Jepříliškřehká.“Hartleyvydápřidušenýzvuk,kterýmězevnitřtrhánakusy,aleParker

neobměkčí.Bezohlédnutívyjdezbistra.NejradšibychsekHartleyvydalaobjalji,jenžeonabytoasiocenilastejně,

jakokdybychjívylilžhavoulávunahlavu.Navícbysiměpodalazato,žejsemjeodposlouchával.Protosevboxuskrčímasklonímhlavutaknízko,jaktojenomjde.Slyším,jaksezamnouzvedá.„Jess,nevadí,kdybychsivzalapětminutpauzu?Potřebujunavzduch.“„Klidně.Stejnějetumrtvo.Dejsinačas.“Ozvousekroky,kterénevedoukedveřím,alekzadníčástibistra.Nejspíšje

tamzadnívýchod.„Tadytomáte.“Servírkasevrátísesklenicívody.„Chcetesitedyobjednat?“„Vlastněmusímjít.“Zvednumobilasešit,jakobytydvapředmětypřinášely

odpověďnatentajuplnýproblém,coměnutíodejít.Akorátpokrčírameny,nejspíšprotožejiplatí,aťužbudeobsluhovat,nebone.

Určitěnepracujezaprovizizprodejejablečnéhopáje.„Jakchcete.“Hodímnastůldvackuazvednusezboxu.„Zbyteksinechte,“křiknupřes

rameno.Venkučekámasidvacetvteřin,pakbudovuzbokuobejdudozadníuličky.TamnajduHartley.Sedínapřepravceodmlíka,tmavouhlavuskloněnou,

ramenasejítřesou.Pláče.Doprdele.Comámdělat?Utéct,nežsiměvšimne,minepřipadásprávný,aleutěšovatlidimocneumím.

NavícHartleyminedovolíjiutěšovat.Natojimocštvu.Vlastně…tojetasprávnáodpověď.Sicejinemůžuobejmout,pohladit

povlasechaslíbitjí,ževšechnobudedobré–jakmámasisakravědět,žetotakbude?–aleexistujejedenzaručenýzpůsob,jaksepostaratoto,abyplakatpřestala.Vydámsekníseširokýmúsměvemaschválnědupu,abyměslyšela

přicházet.„Bezobav,Eastonjetu!“Otočísekemně.Navteřinuzahlédnujejíleskléoči,nežsislzyrukousetře.Pakvystrčíbradu

ajízlivěodpoví:„Bezobav?Tojetanejděsivějšívěc,jakoujsemkdyslyšela.“Dojdukníazvednusešit.„Hele,nekousejdoruky,kterátěkrmí.Poznámky

zanglickýliteratury,“varujuji,zatímcopředstírám,ženevidímjejíslzy.Stejněužjepovšem.Očimásicepodlitékrví,jsouvšakužsuché.„Díky.“Zhlasujízazníváupřímnost,kdyžsiodeměsešitpřevezme.Přitáhnusiknídalšípřepravkuodmlíkaaposadímsenani.„Takžezbýváti

zpauzyještětrochučasu?Protožemámprotebefaktšílenýnovinky.“Zastrčísipramenvlasůzaucho.„Jo,mámečas.Uvnitřstejněnikdonení.“

„Takprotojsitaksmutná?“podivímsezlehka.„Protoženebudoužádnýdýška?“„Nejsemsmutná.“Obavíme,želže,alerozhodnusemlčet.Nechcinanitlačit,abymipověděla

otomrozhovorusesestrou–chci,abysemisvěřila,protožetosamabudechtít.Předstírám,žesenadtímzamýšlím.„Asakra.Užvím,ocojde.Myslelajsi

nato,jakmocsetilíbímajaktilámesrdce,žesisuměpokazilašanci.“Rozesmějese.„Jážejsemsipokazilašancistebou?Hm,vímdocelajistě,že

tobyloobráceně.“„Kotě,jánikdynicnekazím.“Mrknunani.„Sešdoměudělaná.Stačí,abych

lusklprsty,aještědneskavečerbysmeselíbaliutebenagauči.“„Cha.Toužbychseradšilíbalastamhletoulampou.“Ukážeklampě

pouličníhoosvětlenívústíuličky.„Tojeodporný.Víš,kolikšpinavýchrukousetohostožárudotýkalo?“„Nejspíšstejnětolikjakotohotvýho.“Zeširokasezakření,hrdánato,jakmi

tonatřela.„Pěkný.“Uchechtnuseazvednuruku,abychsisníplácl.Podlouhémzaváhánísenakloníapřecejenomsisemnouplácne.Očisejíužnelesknouaramenamáskorouvolněný.Zadívámsenani

zprofilu.Elegantníkřivkalícníkosti,lehcevystrčenýspodníret,ucho.Jetovážněhezkýucho.„Takcosmitochtělříctzašílenouhistorku?“zeptáse.Teatrálněsipovzdechnu.„Bože,radšitosnadanivědětnechceš.Jeto

brutální.“Vypadápobaveně.„Ajé.Cosprovedl?“„Kdoříká,žejsemněcoprovedl?“ohradímse.„Hm,já.“Vyzývavěpovytáhneobočí.„Takcosspáchal?“Celejseotřesu.„ZliljsemsepodobrazaslíbilFelicity,žebudupředstírat,že

jsemjejíkluk.“Rozhostíseticho.ApakseHartleyzplnýchplicrozřehtá.„Cože?Proč?“„Pročjsemsouhlasil,nebopročchce,abychhráljejíhopřítele?“„Obojí!“„No,chcesevoditzarukusRoyalem,abymohlavystoupatpospolečenským

žebříčkuaukazovatměnavečírcích.“„Nojasně,“povzdechnesiHartley,jakobytonaprostodávalosmysl.„Atys

souhlasil,protože…“

„Neslyšelajsi,kdyžjsemříkal,žejsemsezlilpodobraz?Nalitejdělámsamýblbosti,Harhar.“Předklonísevzáchvatusmíchu.„Panebože,Eastone,tyjsifakt

knezaplacení.“„Tojsemtimohlříctsám.“„Takcobudešdělat?“ptásemezizáchvatysmíchu.Jsemrád,žezjejího

krásnýhoobličejeužzmizelyvšechnystopysmutku.„Snadnebudešpředstírat,žejsijejíkluk,žene?“„Aninápad.Užjsemjířekl,aťstímnepočítá.“Kousnusedortu.„Jenžeona

minechcedovolitvycouvat.Prejdohodajedohoda.“Hartleysiodfrkne.Mávnurukou.„Tojebuřt.Vymyslím,jaksejízbavit.Nemůžešpřeceněkoho

nutit,abystebouchodil,ne?“„Tosicene,“odpovíHartleyzvesela,„aleFelicityWorthingtonovápůsobí…

vytrvale.“„Myslím,žejespíššílená.“„Ne.Neníšílená.Jenomjetozazobanámrcha,kteráví,cochce.“Achcemě.Kristepane.„Bojímse,Harhar.Obejmimě.“Tímsivysloužímdalšíodfrknutí.Obasenachvíliodmlčíme.Jetozvláštněpříjemný–normálněticho

nenávidím.Jsemznějnervózníanapjatý,vždyckysehosnažímzaplnitplácánímnesmyslů.AleteďtujentaksedímvedleHartleyaobdivujujejítvářzprofilu.Nejradšibychsejízeptalnasestru,jenžetonejde.To,žejsemkurevsky

zvědavej,cotospoluvtombistruprobíraly,neznamená,žemusímstrkatnosdověcí,dokterýchminicnení.Mámdostpevnouvůlinato,abych–„Viděljsemtěsesestrou,“vyhrknu.Tolikkpevnývůli.Hartleyokamžitěztuhneauzavřese.„Cože?“„Přišeljsemtam,kdyžjstesedělyvboxu,“přiznám.„Posadiljsemsekus

odvásaposlouchal.“„Tys…poslouchal?“Dotěchdvouslovsehodněpomaluvloudívztek.Apak

vybuchne.„Tosidělášsrandu,Eastone!“„Promiň.Neudělaljsemtoschválně,“bránímse.„Akorátjsemvásnechtěl

vyrušovat.“Hartleyzatnezuby.„Měljsimidátvědět,žetamjsi.“„Promiň,“omluvímseznovu.

Tentokrátticho,kteréserozhostí,přetékározpaky.„Takžetvojirodičetěvykopli?“Otočísekemněazpražímětakovýmpohledem,ažsezachvěju.„Aspoňjsemtotakpochopilztoho,cojsteříkaly.Cosestalo?Přistihlitě,jak

šňupeškoks,neboco?Chtělitěposlatnaodvykačku?“Doprdele,pročpořádžvaním?Jejasný,žeotomsemnounechcemluvit.Jenžetenfiltrmezimýmmozkemapusouzasnefunguje.Vlastněnefungujeskoronikdy.„Nicztoho,“zamumlá.„Dobře.Tak…co?“„Mělijsmetakovourozepřistátou,“odpovítajuplně.Chcivědětvíc.Potřebujuto.JenžeHartleyjedocelapopudlivá.Nemůžusejí

naniczeptat,anižbychjivyděsil.VlastněmivtomdocelapřipomínáEllu.KdyžseEllanastěhovala,byloskoro

nemožnýzníněcovyrazit.Nakonecalespustilaobrannýzdi,sotvasiuvědomila,žeponínicnechceme.Nebospíšjánicnechtěl.Tojedalšívěc,vkterýjsembylpředReedemprvní–Ellasemnoumluvila

ostriptýzudřív,nežtopřiznalaReedovi.Uvažuju,pročtoudělala.Možná…MožnávemněEllanikdynevidělahrozbu?Zabubnujuprstydokolen,kdyžmitodojde.Sotvajsemnadtímmělčas

uvažovat,kdyžmidojdedalšívěc.Hartleyvemněvidíhrozbu.Protojepředemnoupořádtakuzavřená.Vzpomenusi,jakmluvilasBranemMathisem,usmívalase,žádný

nepřátelstvívtomnebylo.Proč?Asiprotože…protožesijinedobíral,žesejídostanedokalhotek,jakojsemtodělaljá?Ne,jakotopořáddělám.Slíbiljsemjí,žejipřestanubalit,žezeměbudedobrý,platonickýkamarád,jenže–jaktouměbývá–jsemtenslibnedodržel.Jsemkretén.„Hele,jestlichceš,můžuzajítdovnitřapočkatvboxu,zatímcobudeš

pracovat,akdyžbudešmítklidněji,můžutěvyzkoušetzliteratury,“navrhnují.Hartleytímpřekvapím.„Cože?“„Zeptaljsemse,jestlichceš,abychtěvyzkoušel–“„Ne,játěslyšela,“přerušímě.„Jenomtonechápu…Tyseměnebudeš

vyptávatnatátu?“„Ne.“Vykulíočiapakjeokamžitěpřimhouří.„Pročne?“„Protožemidotohonicnení.Jestlimiotýhádcestátou,nebocotobylo,

chcešříct,takmitopovíš.“Pokrčímrameny.„Kámošinenutějkámoše

domluvení.“Vtěchpětislovechseneskrývájedinýfalešnýtón,protožemiběhemtohohlenašehokrátkýhorozhovorudošloještěněco.Hartleysesemnounevyspí.Přitahujuji–tovím–alenicstímneudělá.Má

něco,očemvšichniprohlašujou,žebychsimělvybudovat:sebekontrolu.Nevlezesemnoudopostelenebonakorbumojídodávkynebopodtribunyaasibychsestímužmělsmířit.Jenžesemilíbí.Nechcisesnípřestatbavit.Nechci,abysesemnoucítila

ohrožená.Takže…jestlichci,abyvemněHartleyužnevidělahrozbu,musímsekní

začítchovatjinaknežjakokholcedopostele.Musímseknízačítchovatjakokekamarádce.Skutečnýkámošce,ktakový,

covámnanízáleží,anenínatopotřeba,abysesvlíkla.„Myslímtovážně,“přisvědčímchraplavě.„Jsemtu,jestliaažsiotombudeš

chtítpromluvit.Dotýdobymůžememluvitojinýchvěcech.Domluveno?“Ještěchvílisimězadumaněměří.Nakonecotevřepusuazašeptá:

„Domluveno.“

16.kapitola„Tysisfaktzměnilcelýrozvrh?“vyhrknenaměElladruhýdenráno.Zabouchnudvířkaskříňkyasúsměvemsekníotočím.„Ne.Namatikupořád

chodím.“Zůstanenamězírat.„Alevšechnyostatnípředmětymášjiné?“„Taknějak.“„ABeringertoschválil?“„Jo.“„Tosesjelkoksem?“„Nejspíš?“Vytrhnemirozvrhzruky.PaníGémihovytiskla,kdyžjsemsepotréninku

zastavilvsekretariátu.„Tohlenenímožný!“funíElla.„Abysmaturoval,musíšstudovatpředměty

vurčitémpořadí,Eastone.Máštujednomjednuhodinucizíhojazyka–jenžezapololetípotřebuješdvě.Achodíšnapolitologii!Tusmělloni!Pročtidovolili,abysestamznovupřihlásil?“„Vsadilbychnatenkoks.“„TojerozvrhHartleyWrightové,žejo?“„Aco?“Nenítožádnývelkýtajemství–užminulejtýdenjsemvšemřekl,

pročchodímnajinýpředměty.„Takžetynemyslíš,žebysjimělnechatnapokoji?“„Myslím,žeodpovímne.“„Ale…vždyťdalajasněnajevo,žestebounechcemítnicspolečného.“„Jávímanevadímito.Jsmeteďnejlepšíkámoši,Ello.Nemusíšsebát.“Ellamitoalenesežere.„Cotokuješ?“„Samýdobrývěci,sestřičko.“Obejmujikolemramen.Povzdechnesi.„Mámztohošpatnýpocit.“Jejískepticismusmězačínáštvát.„Proč?Tojetaktěžkýuvěřit,žemůžubýt

proHartleydobrej?“„Ano,je.Víš,žetězbožňujuažzahrob,ale,Eastone,notak.Rozhoduješse

podletoho,jaképocityvtobělidivyvolávají,nenaopak.“„Notak.Takhroznýtosemnounení,“zavtipkuju.JenžeEllajede.„Tytopopíráš?Popíráš,žesistorozdalspřítelkyněmisvých

bratrů?Žejsimijednouřekl,že–“

Dopáleněspustímruku.„Dneskasešfaktpříjemná.Pročmivtommácháščumák?“„Protožeminatobězáleží.Kdyžlidemubližuješ,zůstanoutinasrdcijizvy.“

Zjihne.„Chci,abysbylšťastný.Anedomnívámse,žetakhlešťastnýbudeš.“„Cokdybysesstaralaosvývěciaspíšsezajímala,jestlitiReedvydržíbejt

naStátnívěrnej,“vyštěknu.Vetvářisejíobjevíbolestamůjvztekokamžitěnahradílítost.„Doprdele.Promiň.Tobyloodeměhnusný.Reeductívázem,pokterý

chodíš.“Pocuchámjívlasynatemeni.„Ale,hele,myslímtovážně,jo?SHartleyjsmesedomluvili.Potřebujekámošeakdovípročchcibýttenkámošjá.Neublížímjíaonaneublížímně.“Ellasepořádnetvářízrovnapřesvědčeně.„Kdyžtoříkáš.“„Říkám.Takžedobrý?“Krátcekývneapakměobejmekolempasu.„Chci,abysbylšťastný,“zašeptá

midohrudi.„Jsem,“ujistímjiavydámsedotřídy.Svýmimyšlenkamiseradějimocnezabývám.ReedaGideonjsouzadumaní

McZadumanci.Járadšikonámanaddůsledkymocnepřemýšlím.Nejspíšprotožetovětšinoudopadnedobře.Akdyžne?No…Kdybychměluvažovatnadvším,cosekdypodělalo,nakonecbychsizačal

házetdokrkupilule,jakojsemtodělalvpatnácti,kdysemámychytladepreseanechtělajipustit.Jestlizjistím,žeměpřátelstvísHartleystahujehloubějidoemocionální

propasti,kterábyměcelýhopohltila,zařadímzpátečku.Alejemisnídobře.Jevtipná,nenechásiodeměniclíbita…mámpocit,žeměpotřebuje.Ještěnikdyměnikdonepotřeboval.EllapotřebovalaReeda.Máma

potřebovalachlastaprášky.Dvojčatamajíjedendruhýho.Hartleyjesama.Aněconajejíosamělostiměoslovuje.Radějinadtímnebudumocuvažovat,takže–proměnaprostonezvykle–se

dalšíčtyřihodinynaplnověnujuučení.Odpovídámnaotázky.Navrhujuteorie.Zapojujuseamojispolužáciiučiteléjsouztohovšoku.„Tysešnamol?“zašeptámiHartleyběhempolitologie.Obrátímočivsloup.„Ne.Aty?“Zamračíse,pořádtrochuzmatená.Aneníjediná.„Cotodotebevjelo?“zeptásePash,kdyžpoanglický

literatuřevyrazímenaoběd.„Tátasepotoběfurtvozí?“„Ne,vsadímse,žemášvplánuněcovelkýhoapotřebuješkrytí,co?“navrhne

nášdalšíspoluhráčOwen.„Tonemůžečlověkodpovídatvetříděnaotázky,abyzatímnebyloněco

jinýho?“PashiOwenzavrtíhlavami.„Aťmášvplánucokoli,jdudotoho,“oznámíPash.Tidvasisouhlasně

plácnouavyrazípryč,nejspíšroznéstpoškole,žesechystámprovéstnějakýsenzačníkousek.Nechámjepřitom,protožeodpověď,kteroumámvhlavě–žesesnažím

zapomenoutnato,jakýpocityvemnětaholkavyvolává–byznělaještěhůř,kdybychjivyslovilnahlas.Prvníčlověk,nakterýhonarazímvjídelně,jesamozřejměHartley.Nesesi

podnostaknavršenýjídlem,ažuvažuju,jestlimátojídloiproněkohojinýho.Podezíravěserozhlídnu,alenikdotunečeká.Akorátjá.Jsemjedinej,kdoslídízaHartleyWrightovou.Ataktotakymázůstat.„Potřebuješpomoct?“Zvednehlavuatácsejívrukáchzakývá.Chytnuho,nežtěstoviny,sendvič

atřibanányspadnounazem.„Tojedobrý.Zvládnuto.“Chcemitácvytrhnout,alejájíhorychleodtáhnu

zdosahu.VefrontězahlídnuPasheakřiknunaněj:„Vemmitokari,jo?“Zvednepalce.Ojídlojepostaráno,protoserozhlídnu,kamsisednout.

ObvyklesedávámsEllou,Valapárdalšímalidma,alesnažímseElleatěmjejímpátravýmočímavlezlýmotázkámvyhýbat.Prázdnýstůlzahlídnukusodkoutu,kterýmusevšichnivyhýbají,protože

vedenímělotenbáječnýnápadzasadittustromy,abytotutrochurozzářily.Výsledkembylo,žejsmetotumělilonizamořenýbroukamaatenkoutjichbylplný.Teďsetamvšichnibojísedat.Hartleytuloninebyla,takžeotomnicnetuší.„Faktsitomůžunéstsama,“trvánasvém.„Jávím.“Nezastavímse,dokudnedojduažkestolu.Odložímtácapřidržímjí

židli.„Jenžeteďjsmenejlepšíkámošiatijedíspolu.Takovýjezákon.Jenomserozhlídni.“Mávnuksálu,kdevšichninašispolužácisedíveskupinkáchpodvou,potřechavíce.„Jsmesmečkovázvířata.Jsmerádipohromadě.“Poškrábesenakrkuaostražitěsimězměří.„Jájsemspíšsamotář.“„Skvělý.Takbudemesamotářispolu.“Uvolnímsikravatu.Kalhotyaniblejzr

minevadí,alekravata,kteroumusímenosit,měsere.„Tadymášoběd.“UHartleyseobjevíPashaodložítácnastůl.„Pročsi

nesedneme?Něcoseděje?“Poplašeněsenamězadívá.„Počkat,onisevrátilibrouci?“„Jacíbrouci?“zeptáseHartley.Máchnusirukoupředkrkem,abyPashnicobroucíchnevykecal,jenžeonmě

nevnímá.„Tymalýsmradibyliděsný.Jestlito,comášvplánu,zahrnujebrouky,semnounepočítej.“Uteče,nežstihnutonedorozuměnívysvětlit.Jetotakhlelepší.„Cotoříkalobroucích?“zeptáseHartley.„Bojíšsejich?Klidnějeprotebezabiju.“„Broukydokážuzabíjetsama,díkymoc.“„Dobře.Nesnášímje.Takžetěprohlašujuzaoficiálníhozabíječebrouků.Ale

neboj,tadyžádnínejsou.“Nebovtoaspoňdoufám.Sotvadosednemenažidle,přesceloujídelnuserozneseveselýhlas.„Taktadyjsi,Eastone!“Všichnikolemnásseotočíadívajíse,jaksitokemněmíříFelicity.„Díky,žejsimidrželmísto,“rozplýváse.Kdyžseskloníapolíbíměnatvář,ozvesesborovýzalapánípodechu

následovanýtichýmihlasy,tosemístnídrbárnadaladopohybu.Zatraceně.Tosnadne.Včeravečermiposlalasnadtucetzpráv,alejájevšechnyignoroval.Doufaljsem,žekdyžsijínebuduvšímat,dámipokoj.Očividnějsemdoufalmarně.Hartleysenaopačnýstraněstoluchvějourty,jakobysesnažilanerozesmát.

Jsemnajednoumocrád,žejsemjíotomFelicityiněšílenýmplánuspředstíranýmchozenímřekl,jinakbyjimožnáFelicityingrandióznípříchodmohlvyděsit.„Nedržímtižádnýmísto.“Složímpažeasnažímsevypadatconejznuděněji.Felicitymáalekůžitvrdšínežpásovec.Rozesmějese,ažmitímleze

nanervy,akecnesivedlemě.„Alejistě,žedržíš.“OtočísekHartley.„Ještějsmeseoficiálněnepředstavily.JsemFelicityWorthingtonová.“Hartleypřikývne.„HartleyWrightová.“Napřáhneruku,abysisFelicity

potřásla,jenžetaznovudokáže,jakájemrcha,anevšímásijí.„JsemEastonovapřítelkyně.Ovíkendujsmespoluzačalichodit,že?“„Felicity,“zavrčím.„Co?“Nevinněnamězamrká.„Netušilajsem,žetomábýttajemství.“KousnusedospodníhortuaprosebněsenaHartleyzadívám.Proláskuboží,

pomozmi!Dostaňměztoho!Místotohoudělátamaláčarodějnicepravýopak.

„Teda,páni,mocvámtooběmapřeju!“vykřikneHartley.„Novévztahyjsoutakvzrušující,že?Těchprvníchpártýdnů,kdyjevšechnonablýskanýadokonalýavyposoběpořádlezete?Nenítoskvělý?“Takhlenadšenoujsemjiještěnikdyneviděl.Škoda,žetopředstírá.Rozzářísenamě.Snažímsejisvýmaočimavarovat,žejihnedpoobědě

zavraždím.„Naprostonejlepší,“souhlasíFelicity,aabytomudodaladůraz,přisunese

blížapoložímihlavunarameno.Bezváháníseodsunuodesetčíseldoprava.Felicityzavrávoráamálemse

praštíhlavouohranustolu,nežzasenajderovnováhu.„Vámdvěmatospolutaksluší.Mělibystebýtvreklamě.Ach,počkat,mám

nápad.“Hartleyseotočíapředstírá,ženěkohohledá.„Kdotuděláfotkudoročenky?Musímepřecevášprvníspolečnýobědzdokumentovat.“Nikdoseneozve.Hartleypokrčíramenyavytáhnemobil.„Cokdybychvás

vyfotilajá,aažnajdučlověka,cotománastarosti,pošlumuto.“Namířínanásčočkufoťáku.Kdybybylopřijatelnýuškrtitholkupřímovjídelně,užbychdrželHartley

zakrk.MístotohoseFelicityrozhodne,žesemiposadídoklína,ajájiodsebemusímodstrčit.„Žádnýfotkynebudou,“zavrčím.Hartleypředstírá,ženadtímuvažuje.„Mášpravdu.Vašiprvníspolečnou

fotkubymělpoříditprofesionálnífotograf.Poprvéjejednomjednou.“„Tychcešumřít,žejo?“varujuji.FelicitysenaHartleyblahosklonněusměje.„Cenímsitoho,jaksesnažíš

zakrýtsvojižárlivosttousvojípředstíranouradostí,alevarujutě.SEastonemjsmeteďpár.Musíšsestímsmířit.Amezitím,jestlichcešněkoholitovat,jdiutěšovatClaire.“VšichniseotočímekeClaire,kterásedíodvastolyvedle,vobličejivýraz

naprostéhozoufalství.Trhnusebouaodvrátímse.IHartleyzmizíúsměvztváře.Felicitynaopakcelázáří.„Avida,tadyjenášnovýhlavníútočník.“Mávne

rukou.„Brane!Brane,tady.“Branjízamáváadojdeknám.„Čau,díkyzapozvání,“řekne,kdyžsipoloží

tácnaprotimýmu.„Nevěděljsem,kamsidneskasednout.“„Fotbalovýstůljetamhle.“Ukážuvidličkoukdvěmavelkýmskupinámkluků

uokna.„Vídámjekaždýráno,“odpovíBran.„Tostačí,abymělčlověkpocit,žejsme

spolumocčasto,žejo?“

Těžkonatoodpovědět,žene,protožesnimitakyskoronesedávám.„Tohlejehezký,“oznámíFelicity.„Codělátvojerodina,Brane?“Zmateněsezamračí.„Hm,nevím,jaktomyslíš.“„Chcevědět,kamspadášnažebříčkukapitálovéhoúspěchu.Jinýmislovy

jestlijsidostdůležitejnato,abysteboumluvila,“vysvětlím.Felicitynesouhlasněmlaskne.„Tovůbecnenípravda,Eastone.“Jenžepaktu

svojipředstíranoulidskostzničítím,žesvojiotázkuzopakuje:„Takcodělajítvojirodiče?“„TátajeúčetníamámaučínaBellfieldovězákladce.“„Aha,no,toje…“Snažísevymysletvhodnýpřídavnýjméno,protože

vduchujenaprostozděšená.„PrávěseuvolnilomístovedleArthuraFleminga.“Kývnukeštíhlýmu

čtvrťákovistmavěhnědýmivlasyakulatýmihipsterskýmibrýlemi.Flemingovivlastnívelkouspolečnostnamraženýjídla.„Aslyšeljsem,žejenezadanej.“„Dík,alenenípotřeba,“odpovíBransuše.„Myslelmě,zlatíčko.“FelicitypoplácáBranaporuce,nežsekemněotočí.

„Pročbychseonějmělazajímat,kdyžmámtebe,EastoneRoyale?“Hartleysenahlasrozesměje,rychletovšakzakryjekašlem.„Takže,“osloví

Brana,„jaktitošlonadopoledníchhodinách?“Svděčnýmúsměvemodpoví:„Mocšpatněne,ikdyžměpřekvapuje,kolik

dostávámedomácíchúkolů.UčitelénaBellfieldunámjichtoliknedávali.“„Žejo?“Hartleyzasténá.„Zatřitýdnymusímodevzdatseminárku

apotřebujusinaplánovatprojektnachemii.Nechcitodělatnaposledníchvíli.“Bransoucitněmlaskne.„Měljsemlaborkyloni.Můžutidátsvojepoznámky

–“„Ello!Val!“Mávnuoběmaholkám.Branseodmlčí.Užvidím,kamtohlemíří,apotřebujutoconejrychleji

zatípnout.BrandáHartleysvojepoznámky,topovedektomu,žeseBranobjevívHartleyiněmrňavýmbytě,játamvrazímdodveříazlomímnašemunovýmuhlavnímuútočníkoviruku.To,žejsemsesmířilstím,ženatosHartleynevlítneme,neznamená,žechci,

abyseknípřibližovalBranMathis.NaštěstíknámValaEllazamíříazměnítéma.„Pročdneskasedímetady?“zeptáseVal.„Copaknesedímepokaždéuoken?“„Tamnebylodostmísta,“odpovímazpodstoluproniodkopnužidli.„Alenášstůlmáspoustu–“„Jetuvětšíticho,“přerušíjiElla.„AsiprotositoEastonvybral.Že,

Eastone?“Obrátímočivsloup.Odkdysejímusímzodpovídat?„Jo.“„Tojeodvásmilé,žejsteseknámpřidaly,“povíjimFelicity,jenžejejí

napjatýúsměvprozrazuje,jakmocsejívývojudálostínezamlouvá.Vzpomenusinajejíslovaotom,žebysimohlaEllupodat,azamračímse.

Jestliublížímojírodině,nenechámsitolíbit.BranaEllaseznajízhodinšpanělštinyahnedsedajídořeči.ValaHartleyse

začnoubavitoValiněstínechnaoči.TakžemizůstanenakrkuFelicity,kterámězataházarukáv.„Pojďmevečer

někamven.“„Ne.“„Pročne?“„Protoženechci.“„Mámebýtpár,“sykne.„Jenženejsme,“syknutaky.„Souhlasiljsi.“„Nemůžešpomněchtít,abychdodrželslovo,kterýjsemtidalnalitej!“Hartleyseknámotočí.„Jstevyhrdličkyvpořádku?“Valsitišeodfrkne,Ellasiakorátpovzdechne.Obějsemužvaroval,žesi

Felicitymyslí,žespoluchodíme.„Jsme,“ujistíjevšechnyFelicity,jakobysnadněkomuzáleželonatom,co

„jsme“.„Jenomsenemůžemerozhodnout,kamvyrazímevečernarande.“Zatnuzubytaksilně,ažměrozbolístoličky.„Víš,kambystemohlijít?“ozveseVal.Propálímjipohledemzato,žejivtomhlešílenstvíještěpodporuje.„Nikam,“

ucedím.„Nejdemenikam.“Valsiměnevšímá.„Namolo,“navrhne.„Cojenamolu?“zeptáseBranzvědavě.„Karneval,hry,restaurace,“prozradímuVal.„Jetozábava.“„Slyšelajsem,žejetamihodnědobrýstrašidelnýdům,“dodáElla.Střelímponívražednýmpohledem.PročvtomFelicitypodporuje?Vždyťji

nesnáší!„Cobudešdneskavečerdělatty,Hartley?“zeptáseFelicity,čímžmě

naprostopřekvapí.Hartleyvypadástejnězaraženě.„Asisebuduučit.“„Alenotak,učeníjenuda.“Felicitysesladceusměje.„SEastonemsi

očividnězajdemenamolo.MohlibystejítsBranemtaky.“

„Toneznítakšpatně,“ozveseBran.JemněvrazíramenemdoHartley.„Coříkáš?Chcešseprojetnaruskémkole?“Tosnadne.

17.kapitola„Tohlejezábava,ne?“ozvesepozdějivečerVal.„Užjsmenamolejedli,alesnadvěkyjsemnebylavtépouťovéčásti.“„Jestlitou‚zábavou‘myslíš,žejetolepšínežsedmýkruhpekelný,takjo,je

tozábava.“ZírámnazádaHartleyaBrana,kteřísiprávěupokladnykupujílístky.BranchcezaHartleyzaplatit,aleonapořádzamítavěvrtíhlavou.Tomidávámaloušpetkuzadostiučinění,žeHartleyBranovypenízeodmítá.

Kdybyonějmělazájem,nechalabyhozasebezaplatit,ne?Taktopřecefunguje.Holkychtějí,abystejimkupovalirůznývěci.Kdyžodvásdáreknepřijmou,znamenáto,ženemajízájem.Hartleyvyhráváaplatízasebe.Dojdukpokladněapoložímnapultkreditku.„Platímzatyhledvě.“Kývnu

kValaElle.„Acojá?“vyjeknemojefalešnápřítelkyně.Přesramenoseponíohlídnu.„Tvůjtátamátovárnunaauta.Můžešzasebe

zaplatitsama.“„Eastone!“vykřikneEllašokovaně.„Co?Můjnápadtonebyl,žesempůjdeme.“Vezmukartualístkyavydámse

kturniketům.MožnáseFelicityrozhodne,žejsemmocvelkýkreténnato,abysemnouztrácelačas,atennášfalešnývztahukončí.Kéžbychjenměltolikštěstí.Existujealejedendůvod,pročjsemstímhle„rande“souhlasil.Chci

doFelicityvemluvittrochurozumuapřesvědčitji,abyměnechalasakranapokoji.„Čekámodtebeněcolepšího,Eastone!“zuříFelicity,kdyžseknámuvnitř

parkupřipojí.Měděněblonďatévlasymáspletenédodlouhéhocopu,nasoběsplývavébéžovéšatyabéžovélodičkynadeseticentimetrovýchpodpatcích,kterésenakarnevalfaktnehodí.„Tonedělej.Nebudešpakzklamaná.“Stisknerty,jaktodělává,kdyžsenaštve.„Večersipromluvíme.“„Beztohoseobejdu.“Tobychdoseberadějinechalhodinubušitvyhazovače

zpokerovýhodoupětenaSalemStreet.„Hezkýtop,“pochválíEllaHartley,kdyžkníaBranovidojdeme.Všimnusi,žeoběmajístejnouzkrácenoubíloumikinusproužkem

nazvonovýchrukávech.Hartleysiknívzalaupnutédžíny,kteréjízdůrazňujíparádnízadek,zatímcoEllasiobléklamodrouminisukni.Hartleysezakření.„Sehnalajsemjivevýprodeji.“„Játaky.“Anajednoujsouznichnejlepšíkámošky.Kdybychvěděl,žeje

ktomupotřebatakmálo,nahodilbychtenkrátkýbílýtopuždávno.Nebojímseukazovatbřišáky.„Chceteněcokpití?“zeptámseskupiny.„Dámsicolubezcukru,“oznámíFelicity.„Amraženýbanánbezčokolády

aořechů.“„Takžebanán,“prohlásím.„Alemražený.“Radějitopřejdu.„Brane?“„Tojefuk.Třebacolu.“Stejnějakojánejspíšpotřebujepivo,alejsmenezletilýanamolusitohlídají.„Coty,Harhar?“Felicitysepřitépřezdívcezamračí.„Nic.“Hartleyzavrtíhlavou.„Určitě?Každýdennenabízím,žeplatím,“smějuse.Jedinýdůvod,pročjsem

tonavrhl,je,abychmohlHartleyněcokoupit.„Dámsizmrzlinovýkoktejlsoranžádou,“ozveseElla.„Val?“„Promětotéžskořenovýmpivem.Afunnelcakesjahodami.“„Tenfunnelcakebychsitakydal,“přiznáBran.„Pomůžešmi,Brane?“Taobjednávkanarostlavíc,nežjsemčekal.Navícho

nechcinechatsHartleyosamotě.„Jasně.“Vydámesekestánkusobčerstvením.Objednámtřifunnelcakey,mražený

banán–nemajížádnýbezčokolády–ašestdlouhýchpárkůvtěstíčku.„Tomámeprocelouarmádu?“smějeseBran.SicejenaHartleymilej,alemocpozornejtedanení.Hartleysiolízlarty,když

siEllaobjednávalajídlo.Kdyžvystrčilatensvůjjazýček,málemjsemšeldokolen.Škoda,vím,žehladmělapojídle,nepomně.„Pouťovýhojídlanenínikdydost.“„Pravda.“Zatímcočekámeupultu,Bransistrčírucedokapesarozpačitěsenamě

zadívá.„Buďupřímnej,Royale,nevadí,žetujsemsHartley?“Ztuhnu.To,jaktořekne,vypadá,jakobysimyslel,žetujsoutaknatřetím

randeneboco.Jsou?Přišlikaždýsám,tovímurčitě.Hartleypřijelaautobusem

aBranpřijelvesvýmdodgi.Aletonicmocneznamená.Někdymezikoncemvyučováníapříjezdemsemsemohlidohodnout,žetobuderande.Mánanitelefonníčíslo?Vnitřnostimispaluježárlivost.Kurevskydoufám,žehonemá.„Pročbymělo?“Nějakýmzázrakemsemipodaříudržettennejnenucenější

tón.Pokrčírameny.„Nevím.Stavíšseknítaknějakochranitelsky.“„Jsmekámoši.Svojekámošesichráním.“„Tojátaky.“Usmějeseapobídnemě,abychseusmáltaky,jenžehumor

mámmomentálněněkdenaúrovnibot.„FaktmášoHartleyzájem?“Branvypadájakoslušnejklukajetojedinýhráč

vtýmu,kterýumídobřeházet,jenžetoneznamená,žebymělčmuchatkolemmojíholky.„Možná?Připadámivpohodě.“„Večtvrťákubysnemělsnikýmchodit,protožetyvztahynevydrží,“

oznámímmu.Branpovytáhneobočí.„Tosipřivydělávášpsanímčlánkůdovztahový

poradny,Royale?“Mámcodělat,abychnezrudl,alepodařísemito.Hodněmistímpomůžouty

rokyzkušenostívtom,žemibyloukradený,cosikdomyslí.„Jo.JmenujesetoMilýpane,víštohovícnežjá.Chcitipomoct,abyszesebe

neudělalblázna.“„Takžetvrdíš,žekdybychsbalilHartley,udělámzesebeblázna?“Tváříse

pobaveně.„Říkámti,ženemázájem.“„Játozkusím.“Popadnefunnelcake.„Aledíkyzaradu.“Nemámnatomoccoříct,protocestouzpátkykholkámdržímjazykzazuby.

Nežknimdojdeme,našeskupinkaserozrostenavícnežtucetlidí–většinaznichjsoukamarádkyFelicity.„Vypadáto,jakobydorazilapůlkačtvrťáků,“poznamenáVal,kdyžrozdávám

jídlo.Felicitysepohladípovlasech.„Asisedozvěděli,žetujsem.“Zůstanunanizíratauvažuju,jestlitomyslíironicky,aleočividněne.Je

naprostovážná.Rozhlédnuse,abychzjistil,jestlijejíbludypobavilyještěněkoho,aleEllaaHartleysecpoujídlem.Felicityinipřisluhovačipřikyvují,jakobyjejíprohlášenívyneslasamavědma.Sotvadojíme,Brannavrhnevyrazitnaatrakce.

„Mámmocrádaruskékolo,“přiznáHartley.„Nebylajsemnaněmsnadoddvanácti.“„Tojepromaléděti,“přerušíjiFelicity.„Cokdybysproměněcovyhrál?“„Ahrysnadnejsouproděti?“namítnu.„Cosoutěžvestřelbě?“navrhneTiffany,jednazjejíchkamarádek.„Kluci

námmůžouvyhrátceny.“Felicityzatleská.„Ano!Pojď,Eastone.Můžešminěcovyhrát,abysmi

vynahradil,žejsizaměnezaplatilvstupné.“Zavěsísemidoráměaodtáhneměkehrám.„Coty?“zeptáseBranHartley.„Mámtiněcovyhrát?“„Ne,tonemusíš.Nicnepotřebuju,“namítne.Tomátedapravdu.JestlimáproHartleyněkdoněcovyhrát,jsemtojá.Jeto

mojekamarádka.„Cokdybychomsiprosebeněcovyhrálymysamy?“navrhneEllasuše.ZatímcoFelicityaostatníholkydávajínajevosvojepobouření,Hartley

zvednepalec.Ona,EllaaValsevydajísměremkestánku,kdenějakýkreténvšemnabízí,žeuhodnejejichváhu.Podlemějetodosthnusný.Chciseknimpřidat,aleFelicityměznovupopadnezapaži.„Užtohozačínámmítfaktdost.“Upřeněsezadívámnajejíruku.„Čeho?“Jemně,aleneústupněsejívytrhnuzesevření.„Jakdalekotochcešnechat

zajít?“Dásirucevbok.„Nevím,očemtomluvíš.“Potlačímzoufalýřev.„Felicity.Poslouchejmě.Byljsemopilej,kdyžjsem

stvýmnávrhemsouhlasil.Anijsemsidruhýdenránonepamatoval,žejsmeseviděli.“„No,aleviděljsiměasouhlasiljsi,žebudešmůjkluk,takžesmůla,Eastone

Royale.Smiřsestím.“„Hele,vypadášjakohodnáholka.“Málemsetoulžíudusím.„Měale

zasvýhopřítelenechceš,aťfalešnýho,neboskutečnýho,jasný?Jsemstrašnejčlověkanavícjsemfaktzatracenělínej.Mělabysisnajítněkohojinýho,nakohosezavěsíš.“Vyjedesirukamazbokůažnaprsa.Hm.Ještěnikdyjsemsijejíhrudi

nevšiml.Asiproto,žemivždyckybylaukradená,nežabychsijiprohlížel.„Ne,“prohlásí.„Ne?“„Ne.Užjsemrozhlásila,žejsmepár,takžejsmepár.Jemijedno,jestlibudeš

neurvalý,neboměbudešurážet.Tvojehroznéchováníjenzpůsobí,žesemnoubudoulidisoucítit.“SvatámatkoBoží.Tatonemávhlavěvpořádku.„Nejdudotoho.Tečka.Jako

fakt,nevím,coještěmámříctnebojakjinaktoještěpodat.Nehrajutostebou.“„Aleano,hraješ.“Odstoupímodníoněkolikkroků.Stímhlerozhovoremjsemskončil.„Protožejestlitoneuděláš,“dodá,„udělámHartleyzeživotapeklo.“Přitisknusizevnitřjazyknatvářamodlímsezatrpělivost.Koneckoncůjsem

stouhlepitomoušarádousouhlasil,přestoženatonemámžádnýjasnývzpomínky.Vrátímsekníasnažímseoslovitjejírozumnoustránku.„Buďrozumná.Proč

měprostěneodkopneš?Klidněmůžešříct,žejsemtěpodvedlnebožejsemažmochloupejnato,abyssemnoumarnilačas,nebožejsemvpostelidřevo.Vymyslisijakoukolilež,jájiodkývu.“„Ne.“Pane.Bože.Zbývajívteřiny,nežpraštímpěstídonejbližšízdi.Tahleholkaje

prostěmagor.Ajestlichcebýttakováhlemrcha,jámůžubýtještěhorší.„JdipoHartley,

adovečerabudešprositoslitování,“varujuji.Místoabysevyděsila,nasadíFelicitydomýšlivýúsměv.„Ažskončím

sHartley,půjdupoElle.“Odfrknusi.Zastohle?FelicitynaElluanináhodounemá.Ellaužbojovala

stounejhoršíholkou,jakoupřípravkaAstorParkkdyviděla–JordanCarringtonovou–aporazilaji.„Nemámotvojehryzájem,kotě.AEllajedostsilná,abysetipostavila.“„Touvidíme,že?“Stímsamýmzvrácenýmúšklebkemsevrátíkesvým

kamarádkám.Polknuzasténání,vrazímrucedokapesadívámse,jakmojispolužácihrajou.

Bransivybralbasketbaladávájedenkošzadruhým.Shluklosekolemnějněkolikholekavšechnyhopovzbuzujou.Hmmm.PohlednajejichzřejmýobdivnejnovějšíhosportovceAstorParkumivnukne

nápad.JestlisechceFelicityocitnoutnavrcholuspolečensképyramidy,mělobyjí

dávatsmysl,abysedaladohromadysBranem.Sicenemápeníze,aledobřevypadáa–atojenejdůležitější–jetonášhlavníútočník.Tyvšichnizbožňujou.Sakra,dokonceiHartleysimyslí,ženadnějnení.Stačí,kdyžFelicity

přesvědčím,žejeBranlepšíúloveknežjá.AkdybyseBrandaldokupysFelicity,udrželobyhotodalekoodHartley,

cožjejenombonusnavíc.Faktvtomnemusítevidětnějakýskrytýmotivnebotakněco.Dojdukněmu.StrčímpenízedoautomatuvedleBranaazačnuházet.Jeto

docelahračka.Brzomámijávlastnípartičkuobdivovatelů.AkdyžBranzastavísvojihru,abysenamědíval,využijupříležitosti.„Chcešsevsadit,Mathisi?“zeptámse.Házímnávnadu.Zakousnesedoní,přesnějakjsemčekal.Jetosportovec,takžemávsobě

litrysoutěživosti.„Jasně.Oco?“„Jestlivyhraju,koupíšprovšechnylístky.Jestliprohraju,koupímjejá.“„Jenásdvacettři,“ozvesetišeElla.„Tojeskorotisícdolarů.“Anijsemjinevidělpřicházet.JsoutuužiValaHartley,akdyžsenaně

zadívám,vjejichočíchzahlédnuobavy.„Jávím,“odpovím.„Drobný,ne?“LidizAstorupřikývnou,aleBran,synučitelkyaúčetního,nenínormálníkluk

zAstoru.Nemásvěřeneckýfondakapesnévevýšitisícůdolarůměsíčně.Kdyžpodopálenímzbledne,jemijasný,žemámpravdu.„Hm…takasijo.“

Jehohrdostmunedovolíustoupit.Stisknumurameno,protoženehrozí,žebymuselplatit.Hodlámtozatraceně

projet.„Paráda.“Felicityradostízatleská.„Chcituvelkoupandu.“Ukáženajednohozobřích

plyšáků,kterýbysmesimohlikoupitzapětdolarůnamístě,kambyFelicitynejspíšnikdynevlezla.Nechcepandu.Chceto,cotapandavjejípošahanýmyslipředstavuje.Škoda,žejičekázklamání.Začnemestřílet.Vprvnímkolesestřelímtolikkošů,koliktojde.Potřebuju,

abymojeprohrapůsobilauvěřitelně.JenžeBrannespolupracuje.Představa,žebymuselkupovatvšechnytylístky,semudostávápodkůži,cožjedivný,protoženafotbalovýmhřištitakhlevynervovanejnikdynebývá.Začnehodykazitanáskok,kterýjsemzískal,užnedožene.Anikdyžpředstírám,žesemipřestalodařit.Vtřetímkolesetrochuvzpamatuje,jenžejeužpozdě.Kdyžbzučákoznámí

konechry,jsemvítěz.Doprdele.„Dvojitý,nebonic,“vyhrknu.„Ne,tojedobrý,“odmítneBran,kterýalemezitímtrochuzezelenal.„Jávěděla,ževyhraješ,Eastone!“radujeseFelicity.„Dobrýpůvodsenikdy

nezapře.“Vím,žejeEllazklamaná,alevidětvHartleyinýchočíchznechuceníměničí.

Ellamémuvysvětleníuvěří–žejsemsetosnažilnahráttak,abyBranvyhrálajámuseltylístkykoupit.JenžeHartleyne.Užtaksimyslí,žejsemkretén.Ztěžkapolknuavytáhnušrajtofli.„Bylatopitomásázka.Tylístkykoupím.“„Ne.Sázkajesázka.Musímdostátsvýmuslovu.“Branztěžkapolkneavydá

sekoupitlístky.Někteřínašispoluhráčihocestouplácajípozádech.„Tojenášútočník!“„Sakra,“zamumlám.Ellaměpopadnezapažiaodtáhneměstranou.„Musíšhozastavit,“prosí.„Tonejde.Kdybychtylístkykoupil,ztratilbyúctunašichspoluhráčů.“„Jsteidioti.“Vypadá,žebyminejradšijednuvrazila.Docelabychtoibral.Bransevrátíslístkyarozdáje.Stojímstranouačekám,ažvšichnidostanou

tensvůj.KdyžkemněBrandojde,znovumupředestřusvojinabídku.„Tuhrujsemhrálsbráchytolikrát,žebychdokázalstříletisezavázanýma

očima.Játozaplatím,jo?“Bransiodfrkne.„Takžejsitonaměnastražil?“„Tonenípřesný.“Jenžemocpřesvědčivěnezním,protožejsemtofakt

nastražil,akoráttonevyšlotak,jakjsemchtěl.„Atojsemsimyslel,žehrajemezastejnejtým,“zamumlá,„aledíky,aspoňse

ukázalo,jakejdoopravdyjsi.Teďužvím,jakýjsoupravidla.“Vrazímidorukylístekaodejde.„Jsifaktkretén.“Vzhlédnuavidím,žesekemněblížíHartley.Šedéočimájakdvabouřkové

mraky.Hrdlosemisevřezoufalstvím.Ztěžkapolknuapakjínaznačím,abymě

následovaladálzdoslechunašichspolužáků.Jetozázrak,alejdesemnou.„Nenítotak,jaktovypadá,“povímjítiše.„Chtěljsemprohrátatylístky

zaplatit.“Znechuceněpotřesehlavou.„Jo.Jasně,Eastone.“„Jetotak.“„Hm.Takpročjsivůbectupitomouhruhrál?Pročjsiprostěnezaplatilty

lístkyrovnou?“„Chtěljsem,abyBranvypadalpředFelicitydobře.“„Cože?“Hartleysvraštíobočí.„Napadlomě,žekdybypálilazaněkýmjinýmnežzamnou,zapomnělaby

natublbost,žespoluchodíme.“Ježíši.Celýmitopřipadánaprostošílený,když

setosnažímvysvětlitněkomudalšímu.„Hele,udělaljsemchybu.NechtěljsemBranapřipravitopeníze.“Hartleymisnadcelouvěčnostpátravězírádoobličeje.„Tyshovážněnechtěl

ponížit,žene?“Nešťastněpotřesuhlavou.Dojdemi,žejsemmužskáverzeFelicity.

NenechámHartleynapokoji,přestožeměotopořádprosí.Akvůlimýmpitomýmimpulzivnímnápadůmjsouostatnílidizoufalí.VlastněFelicitytakovánení.Takaždýkrokpečlivěplánuje.Jásechcijenom

dobřebavit.Ovšemnenaúkorostatních.„Ach,Eastone.“Vtěchdvouslovechseskrýváceláhromadazklamání.„Jávím.“Narovnámramena.„Napravímto.“„Jak?“„Nemámnejmenšítušení.Jsialemojenejlepšíkamarádka.Mohlabysmi

pomoct?“Prosebněsenanizadívám.Překvapímě,protožekemněpřistoupíastisknemipaži.„Něcovymyslíme,“

ujistímě.Apakměšokujeještěvíc–tentokrátměkrátcepolíbínatvář.Možnánakonec

jsemmužskáverzeFelicity.Hartleyměmárádaajetoslušnáholka.Celémojetělopotýjedinývteřiněkontaktuřve.Zklidnise,nařídímmu.Jsme

sHartleypřáteléatoznamená,žeseurčitýmístanemajícovzrušovat.„Můžeme?“zeptáseněkolikkrokůpředemnou.Mojezvrácenámyslmipředočimavykouzlíhnedněkolikvěcí,kterýbysme

spolumohlidělat,aletentokrátmůjmozekporazípusu.Ikdyžjetohodnětěsně.

18.kapitolaPříštíhodnesepustímdoodklízeníškod.Prvnívěcnapořadudne?Urovnattosnašímhlavnímútočníkem,jehožjedinýzločinvčerabyl,žesenevědomkystalmýmnástrojemktomu,abychsezbavilFelicity.Počkám,ažsešatnavyprázdní,avydámsekBranovi.„Mášchvilku?“Zamračísenamě.„Cochceš,Royale?“Smutněsepousměju.„Přišeljsemuzavřítmír.“„Takmír?“Anisenaměnepodívá,kdyžzabouchnedvířkaskříňkysilněji,

nežjepotřeba.Jepřevlečenýnatréninkavypadádocelanetrpělivě.Rozhlédnuse,abychsibyljistý,žejsmesami,anabídkumudesetzbrusu

novýchstodolarovýchbankovek.Vzelenýchočíchsemuzablýskne.„Cotomábýt?“„Hele,tenvčerejšekměmrzí.Měljsipravdu,jasný?Nastražiljsemtonatebe,

alenetak,jaksimyslíš.“Pokusímsemuvecpatbankovkydosevřenépěsti.„Vezmisito.“Mojirukuodežene.„Nechsisvojeprachy,Royale.Jánejsempřípadpro

charitu.“„Tohlenenícharita.Jenomsetosnažímnapravit.“Bransiodfrkne.„Myslímtovážně.Nechtěljsemtěztrapnitnebosetivysmívat,ženemáš

prachyjakomyostatní.“„Ne?“Hlasmásevřený.„Takocotišlo?“Ztěžkasipovzdechnu.„Doufaljsem,žetotamstřelíšjedenzadruhým

aFelicitytotakrozhicuje,žemidákvůlitoběvale.“Obočímuvyletíaždovlasů.„Ech.Cože?“„Udělaljsemobrovskouchybu,kdyžjsemsouhlasil,žesistouholkou

vyjdu,“přiznám.„Napoutipomněfurtlezlaaměnapadlo,žebychjimohlshoditzezadrovnounatvýpéro.Avšichnibudouspokojený.“Váhavěsepousměje.„Spokojený?JakožetyaFelicitybudetespokojený?

Protožejánějaknechápu,jakbychstímhlevýsledkemmohlbýtspokojenejtaky.“„Hele,nenítošpatnáholka.“Lžu,ažsemiodhubypráší.Jehrozná.Aleuž

takjsemtodostpodělalakvůlimněpřišelBranovšechnysvojeúspory–vypadalbychjakototálnízmrd,kdybychpřiznal,žesehosnažímdátdohromady

sesamotnýmSatanem.„Jetokus,“dodám,atentokrátnelžu.Felicityjekus.„Jeoblíbená.Jejírodina

jebohatá.“Pokrčímrameny.„JestlichcešchoditsněkýmzAstoru,nebylabytounejhoršímožností,skýmsizačít.“Skloníse,abysizavázalboty.„Hm.Jestlijetakskvělá,pročjinechceš?“„Protožejánapřítelkyněnejsem,“odpovímpopravdě.„Takovývěcimifakt

nejdou.Byljsemnalitej,kdyžjsemsouhlasil,žesispoluzačneme.Anijsemnepřemýšlel,coříkám.“„Dobře.“Bransenarovnáaprohrábnesikrátcezastřiženévlasy.„Takžejestli

tochápusprávně–tyssemnouuzavřelsázku,abysmohlprohrátajávypadaldobřepředFelicity?“Rozpačitěpřikývnu.„Protožechceš,abychsníchodil.“Odmlčíse.„Abyssnínemuselchoditty.“Znovupřikývnuakousnusedortu,abychsenerozesmál.JenžeBranse

rozchechtáajáseuchechtnu.„Tojefakthodněpošahanálogika.“„JsemRoyal.Pošahanýjemojedruhýjméno.“Potřesuhlavou.„Akorátjsem

nepočítalstím,žesetakvynervuješapodělášto.“„Hele,“ohradíse.„Vsázcebylotisícbabek.Málemjsemseudusil.“Natáhnuseapraštímhodopaže–doté,kterounehází.„Hlavněaťtěneslyší

trenér.Dusitsenemámedovolený.“„Nautkáníchnejdeoprachy,“dodá.„Atoznamenážádnýpeněžnítlak.

Jenomtlak,kterýnanásvyvíjítrenér,abysmevyhráli.“„Peněžnítlak?“„Jo,ztohosevždyckyvystresuju.Asiproto,žedomajsmeužodmýho

dětstvíbylispenězidostnaštíru.“Znovumihrdlosevřepocitviny,můjhlaskvůlitomuzníchraplavěji.„Jako

vážně,kámo.Včeravečerjsemtofaktpodělal.Anejdeoto,žebychsimyslel,žesvojedluhynesplácíš.Hlavnějsemtovůbecneměldělat.“Popadnuhozarukuavrazímmubankovkydodlaně.„Vemsije.JáseoFelicitypostarámjinak.Jestlisitonevezmeš,budutěvšudepronásledovatatyprachytibudustrkatdokapesvtěchnejpitomějšíchmožnýchchvílích.Možnátiikoupímautoapřivezutihonaparkovištěomotanýobřímašlí.Umímbejtfaktotravnej.“„Tobyměnikdyaninenapadlo,“protáhne.„Taksijevezmeš?“Podlouhémváhánípřikývne.„Dobře.“Zjehohlasuzaznívávděkataky

náznakrespektu.„Jsemrád,žesmiřeklpravdu.Faktjsemtěnechtělzačít

nenávidět.“Zasmějuse.„Stejněbysměnenávidětnedokázal.Tonedokáženikdo.“SBranemsibouchnemepěstíavyběhnemenahřiště.

DalšíjenařaděHartley.Cestounaprvníhodinusipohrávámsřetízkemvesvojíkapse.Mámkněmuinóblsametovoukrabičku,alenapadlomě,žebytobyloažmoc.„Čau,nejkámoško.“DoženuHartley,nežstihnevejítdoučebny.Odstoupíoddveří,abymohlodovnitřvejítněkolikstudentů.„Coseděje?“„SBranemjsemtourovnal.“„Opravdu?“Odhrnesipramenvlasůzobličeje.Prstyměsvrbí,jakbychto

chtěludělatzani.„Nedokázalodolatmýmukouzlu,“vtipkuju.„Tonikdo,“odpovísúsměvem.„Aočividněanijá.“Zeširokaseusměju.Zalovímvkapseavytáhnuřetízek.„No,akdyžužse

omlouvám,chcitidáttohle.“Vykulíoči,kdyžjířetízekukážu.Chvílinanějzíráapakhojemněpohladí

prstem.„Tonemůžupřijmout.“„Mámtozautomatu,“povímjí.„Takžetobuďpřijmeš,nebotovyhodím.“„Zautomatu?“zeptáse.Špičkamiprstůsedotkneřetízku,sjedeponěm

kjednomuzetřípřívěsků.Chceto,alepoprvývživotěnaninetlačím.Rádaserozhodujesamazasebeatehdy,kdysamachce.„Jo.“Chytnujizarukuavložímjířetízekdodlaně.„Na.Jetvůj,dělejsi

sním,cochceš.Jestlihonebudešchtít,vyhoďho.“Apotomsepřinutímvejítbezdalšíhoslovadoučebny.

Zbytekdneuplynerychle.KmojíúlevěměnecháváFelicitynapokoji,atoipřiobědě.Sedístěmasvýmakámoškamasčelenkamavevlasech,vypadajíjakdívčíkapelazpadesátýchlet,zatímcojásebavímsesvýmipřáteli.NamaticeseposadímmeziElluaHartley,alemoctohospolunenakecáme,

protožeprofesorkaMannovánámdátest.Nejsemmocnadšenej,žezeměpoceloudobutrvánítestunespouštínešťastnýpohled.Nejsemjediný,kdositohovšimne.VjednuchvíliměHartleydloubne

dožeberazašeptá:„Cosprovedl?“„Nic,“šeptnu.NenavázaljsemsprofesorkouMannovoukontaktodchvíle,co

jsem,no,navázalsprofesorkouMannovoukontakt.„PaneRoyale,slečnoWrightová,“ozveseostrýhlasnašíprofesorky.„Méně

mluvení,vícepočítání,prosím.“Právěvšechnypožádala,abyvyřešilirovnice

jednaažpětzučebnice.Hartleyokamžitěskloníhlavu,abysepustiladopráce.Jáužmámtěchpět

rovnichotových,protoněconačmárámdosešitu.Odtrhnurohstránky,počkám,ažseprofesorkaMannováodvrátí,ahodímvzkaznaHartleyinstůl.Napsaljsem:Jdešvpáteknazápas?Navteřinuztuhne,zadívásektabuliapakvzkazrozbalí.Kdyžsihopřečte,zvednetužku,něconapíšeapapírmivrátí.Možná,zníjejíodpověď.Něcoznovunapíšuapapírjívrátím.Možná??Jsmenejlepšípřátelé!

Potřebujuvečerpodpořit.Nejlepšípřátelésepodporujou.Vrátímito.Vpátekmožnápracuju.Řeklajsemjednékolegyni,žezani

zaskočím,kdybypotřebovala.Ještěněkolikrátsivzkazpředáme.Ok,alezatímnevíšjistě,jestlibudešpracovat?Zatímne.Zjistímtoažtenden.Dobře.Dejmivědět.Kdyžnepůjdešdopráce,přijdešnazápas.JINAK

UVIDÍŠ.Hartleysetišeuchechtne,alenedosttiše.ProfesorkaMannovánásznovu

okřikne.„Věnujetesejensvémutestu,slečnoWrightová.“Hartleyzrudne,kdyžprofesorkanaznačí,žepodvádí.Nenápadněschovánáš

vzkazpodučebniciapustísedopráce.Sotvazazvoní,nastrkámučebnicedobatohuavstanu.„PaneRoyale,naokamžik,prosím.“Sakra.„Takpozdějc?“zeptámseholek.Ellapřikývneapoplácáměpopaži,zatímcoHartleyostražitězatěká

pohledemmezimnouaprofesorkouMannovou.Jasně.Hartleybylatendenvenkupřededveřmi.Tojedostnapytel,protožetoposlední,cochci,jepřipomenoutjíto.Užtaksimyslí,žejsemděvkař.„PaneRoyale,“nařídíprofesorkaMannová.Zatnuzubyadojdukekatedře.„PaníMannová,“opičímseponí.Zadívásekedveřím,abysibylajistá,žetunikdonení,alenezvednese,abyje

zavřela.Asichceeliminovatpokušení.Kdyžkemnězvednepohled,výrazsejízastřezoufalstvímasotvašpitne:„Ať

rozhlašuješcokoli,musítopřestat.“Nakrčímčelo.„Očemtomluvíte?“„Zatraceně,Eastone!“Samotnoujipřekvapí,jakzvýšilahlas.Nervózně

polkneaznovusezadívákedveřím.Pakznovuzašeptá:„Někomujsiřekl,cosemezinámistalo.“Zarazímse.Neřekljsemotomživýduši–ne,počkat.VítoElla.Stejnějako

HartleyaReed.APashmáurčitěsvojepodezření.„Dnesránovesborovnětojedenučitelnaznačil.“Doočísejívkradepanika.

„PokudsetodozvíředitelBeringer,vyhodímě!“Sarkastickysiodfrknu,nedokážusipomoct.„Nemyslíte,žejsteotomměla

uvažovat,nežjstenatosemnouvtýhleučebněvlítla?“Mávnurukoukprázdnýmístnosti.Ztuhne.Vypadá,jakobychjiudeřil,apřestožemižaludekzaplavípocitviny,

pokusímsetopotlačit.Pročnemůžoulidipřevzítzodpovědnostzasvoječiny?Tehdyjsemvěděl,žeto,coděláme,ješpatný.Smířiljsemsestím.Aonabysestímtakymělasmířit.Taženskádalaužvprvníminutě,kdyjsemvešeldojejítřídy,najevo,žechce,abychjítoudělal.Atojsmesektomuaninedostali.Pokusímsejiuklidnit.„Nebojte,klid.Nikdonásnevidělaneexistuježádný

důkaz,žektomudošlo.KdyžseBeringerzeptá,popřemeto.“ProfesorkaMannovásekousnedortu.„Popřemeto…“„Ano,“prohlásímvážně.„Nikdyktomunedošlo,jasný?“Zesláblesepousměje.„Kčemunikdynedošlo?“Ušklíbnuse.„Přesnětak.“

PoposlednímzvoněnísiměFelicityodchytneuskříňky,nežsestihnuzdekovat.Přikráčíkemněrychlými,odhodlanýmikrokyahlasitě,mlaskavěměpolíbínatvář.„Aaach,“vzdychneněkdozanámi,netušímovšem,jestlitomábýtobdivem,

nebozávistí.Rychleseotočímavšimnusihladovýchpohledůholeknakonciřadyskříněk.

StačíjimjedenpohlednaměaFelicityazačnousišpitat.Něcomězataházaruku.Shlédnuavidím,žesemnoupropletlaprsty.Lidi,

nato,jakjemrňavá,máfaktsmrtícístisk.„Cotoděláš?“zavrčím.„Držímsesesvýmpřítelemzaruku,“vysvětlívesele.Zhlubokasenadechnu.Paksepomaluametodickysklonímkjejímuuchu

aucedím:„Přísahámbohu,ženská,žesezachvílipřestanuovládat.Užmilionkrátjsemtiřekl,žejsembylnamol.Játodoprdelenebududělat.“Vzhlédnekemně.„Aleano,budeš.“„Jepovšem,Felicity.Jetitojasný?“

AniseneobtěžujuztišithlasaFelicityserychlerozhlédne,abyseujistila,žeměnikdoneslyšel.Kdyžspokojenězjistí,žetujejíšarádunikdoneprokoukl,promluvítónem,kterýmbystenormálněmluvilinatrucujícímrně.„Eastone.Mělijsmedohodu.Ataneskončí,dokudjisamaneukončím.“„Takhletonefunguje.“„Takhletopřesněfunguje.“Cítím,jakmivkrvibouřívztek.NenávidímlidijakoFelicity.Vždyckybych

dalpřednostholkámjakoEllaaValaHartleynežholkámjakoFelicityaJordan.Zjejichpocitu,žesimůžoudovolit,cochtějí,semivaříkrev.Cožjedocelaironie,protožejsemstejnej.Dostanu,cokolichciakdykolitochci.Protožetaktobývá,kdyžjsteRoyal.Jenžekdovípročjemifaktzle,kdyžvidím,žesejinílidichovajíúplněstejně.DívásenaměHartleysestejnýmznechucenímjakojánaFelicity?Snadne.„Hele,nemůžemesiotompromluvitjakodvanormálnínemagoři?“zeptámse

zdvořile.„Přítelkyně,ikdyžjenomfalešná,midostničístyl.“Otrávenězavrčí.„Řeklajsemti,žepokudbudešdiskrétní,můžešsispát,

skýmbudešchtít.“„Diskrétní?Kotě,jáaninetuším,cotoslovoznamená.Vbráchověposteli

jsemojeljehobejvalku.NapártyuNiallaO’Malleyhojsemsevyspalsjehomámou.PředrokemjsemsitovCarringtonovicbazénurozdalsdvěmaPastelkama.Jestlivtombudemepokračovat,akoráttěztrapnímazničímtipověst.“Prudcesenadechne.„Neschválně,“dodámrychle.„Aleprotožetakovejprostějsem.

Nepřemýšlím,nežněcoudělám.Faktchcešchoditsklukem,kterejsesesvojíholkourozešelpřesesemesku?“TohleClairerozhlašuje,přestožejsemtenvzkazdoručilosobně.Aspoňprojednousemitaležkněčemuhodí.Felicityzmlkne.Kdyžjejínaštvanýpohledzakolísá,vím,žejsemjikonečně

přesvědčil.Holkyjakoonasichtějíudržeturčitouimage.Aano,choditsRoyalemvám

imagezatraceněvylepší,obaalevíme,žebybylaradši,kdybytímRoyalembylGideon,můjbezúhonnýstaršíbratr.NeboReed,kterejjesicenáladovej,alenaveřejnostižádnýhovadinynedělá.JájsempokaženejRoyalakaždejtoví.Nechárucespadnoutkbokům.Úplněvidím,jaksejíkolečkavhlavěotáčejí.

„Včeravečernamolu…“spustí.„Řekljsi,žemůžurozhlásit,žejsemsestebourozešlajá.“Nedočkavěsechytnulana,kterýmihodí.„Ano,“vyhrknu.„Klidněmůžeš

všemnakecat,žejsemudělalněcostrašnýhoažesmidalakopačky.“„Ne.Říctjimtonestačí.“Doprdelepráce.„Takcochceš?“„Veřejnýrozchod,“prohlásírozhodně.„Chcitěodkopnoutvšemnaočích

adátjasněnajevo,žeminesahášpokotníkyažestebounechcimítnicspolečného.“Mámcodělat,abychneobrátiločivsloup.„Jasně.Jakchceš.“„Vpátekseuměkonátáboráknapláži,“připomenemi.„Pozápasu.Řekljsi,

žepřijdeš.“Faktjsemtořekl?Nevzpomínámsi,žebychstímsouhlasil,aleasibychtam

zašeltakjakotak.„Dobře.“„Chvílitampobudemeapaksestebourozejdu.Atytambudešjenomstát

avšechnotoodeměsneseš.“Hele,jestlitoznamená,žesekonečnězbavímtýhlepošahanýnádhery,klidně

bychproběhltímjejímtáborákemnahatejaještějinechal,aťsipomněklidněházírajčatama.Přikývnu.„Dobře.“Felicitysespokojenězvednenašpičkyaznovuměpolíbínatvář,nejspíš

hlavněkvůlitěmtřemhezkýmdruhačkám,conásprávěmíjejí.Naježímse,alepřinutímsenahoditfalešnýúsměv.Takykvůlitěmdruhačkám.„Takžeseuvidímevečernapárty?“ujistísevesele.Naneštěstí.„Počítejstím.“

19.kapitolaBransenapátečnímzápasupořádněpředvede,kdyžpřihrajenapadesátmetrůapřímodorukouspoluhráče,kterýsmíčemletíprotouchdown.Tahlebožípřihrávkanasadítóncelýmuutkání–skórujemepřiskorokaždým

útoku,kdyžnenatouchdowny,taknagólyzehřiště,avpoločasevedemeodvacetsedmbodů.Hartleynakonecdoprácenejela,teďstojínatribunězasvedleEllyaVal.

StejnějakoSebaSawyer.Laurentupřekvapivěnikdenení.Nesmímsinechatujíttrenérůvproslovvpoločase,takženemámčasse

zanimizastavitapokecat,aleusmějuseazamávámkámošům,nežzmizímvtunelu.Jsembezsebenadšením,žeHartleypřišla.Snadtoznamená,žesnámizůstaneipoutkání.Vdruhýmpoločasuskórujemeskorostejnějakovprvním.Akademiisvatého

Vavřincesepodařídvatouchdowny,aleAstorParkdálvedeaSvatýVavřinecužnenapravítenděs,conahřištipředvádělivprvnípůlce.Vyhrajeme.Jakjinak.ABransiodnesemíč,skterýmjsmehráli.Trenér

Lewishohodísvýmunovýmuhlavnímuútočníkovi,poplácáMathiseporameniaprohlásí:„Dneskajsihrálzatracenědobře,synku.“Ostatníspoluhráči,včetněmě,souhlasnězajásají.DoběhnukBranovi

aplácnuhopozadku.„Kámo,tobylafaktjízda.Natrénincíchjsinámneukázalvšechno,covtoběje.“Bezesrandy–dneskanaházelsnadvícnežčtyřistametrů.Skromněpokrčírameny.„Hele,nemůžuhnednazačátkuodhalitvšechna

svojetajemství.“Zazubímse.„Tajuplnýmuž.Tožeru.“Branseuchechtne.DojdeknámDom.„JedemekWorthingtonovým,žejo?Felicitycelýškole

vykládala,žeprávětamsejdeslavit.“Přikývnu.„Jo,jetovplánu.Nejdřívsechcialestavitdoma.“Chcivyrabovat

tátovibar,protoženevěřím,žebyFelicitynabízelaněcotvrdýho.Naposlednípárty,coseuníkonala,byloksehnáníakorátvínoakoktejly.Sklukamavyrazímedošatnyazesprchvyjdumeziprvníma.„Taknapláži,“rozloučímsesPashemaDomem.OtočímsekBranovi.„Jdeš

taky?“Kdyžzaváhá,upřeněsenanějzadívám.„Notak,kámo.Jsihvězda

dnešníhovečera–musíšsetamukázatapřijmoutodměnuveforměchlastuzdarmaasexybab,cosemocrádypovozejnatvýmpéru.“Bransepomaluusměje.Jetovážněslušnejkluk.Ulevilosemi,žesiodemě

vzalránopeníze,aletakyžemiodpustil,žejsemsekněmunamoluchovaljakvůl.„Fajn,ukážusetam,“souhlasí.„Tobystedaměl,hvězdo.“Uchechtnuseavydámsepryčzešatny.Domazjistím,ženejsemjedinej,kdosetuzastavil.Dvojčatadorazilapřede

mnou,ikdyžnekvůlitomu,abyvybrakovaladomácíbar.Právěsepřevlíkajízodrbanýchdžínatrikdoteplákůatílek,kterýnosejdoma.„Cotoděláte,kluci?“zeptámsevedveříchSawyerovapokoje.„Nejdete

kWorthingtonovým?“„Ne,“přiznáSebastiantrochuváhavě.„Aha.Takcomátevplánu?“„Laurentuchcezůstat,“zamumlá.„Právěsemjede.“Kristepane.Nojasně,žetuchcezůstatažesemjede.Upřímněřečeno,loni

jsemmyslel,žejeLaurenfaktvpohodě,aletobylopředtím,nežsemzačalajezditčastějinežjenomnaobčasnounávštěvu.Čímvícjipoznávám,tímmíňsemizamlouvá.Jednásmýmibratry,jakobybylizaměnitelní.Jakobytobylydvěhračkyurčenýkjejímupobavení.JenžeSeboviaSawyerovitopodlevšehonevadí,takžebychtonemělřešitani

já.Jduzabráchydopřízemí.Dojdemedohaly,právěkdyžsedveřerozrazí

adovnitřvpadnouElla,ValaHartley.„Nazdar,sexydámy,“pozdravímjeahvízdnu.EllaaValprotočípanenky,aleHartleyměsnadaninevnímá,rozhlížíse

pohale.Obdivněsiprohlížídvojitýschodiště,nekonečnýstropahladkýmramorpodsvýmanohama.Vlasymározpuštěný,adokoncesinaneslaitrochušminek–řasenkualesk,díkykterýmupůsobíjejírtyvlhceasexy.Anejlepšínaníjemůjřetízek.Máhonasobě.Opravduhonosí.Avypadánajejímkrkuparádně.Nejradši

bychjipolíbilnaklíčníkost.„Zapomnělajsemmobil,“vysvětlíElla,nežserozběhnedopatradosvojí

ložnice.„Ajámusímnazáchod,nežvyrazímektýzlýmršezvýchodníhopobřeží,“

prohlásíValazmizívchodbě.Uchechtnuse,alesmíchměpřejde,kdyžtusHartleyzůstanemesami.Moc

rádbychtenřetízekokomentoval,alebojímse,žetopochopíšpatně,takže

předstírám,žejsemsiničehonevšiml.Dálserozhlížípoluxusníhale,alenemámztohopocit,jakobyměsoudila.Spíšvypadásmutně.„Jevšechnovpořádku?“zeptámse.Přikývne,kousnesevšakdospodníhortu.Všimljsemsi,žetodělává,kdyžje

nervózní.Apaktyrtypootevřearychle,mělcevydechne.„Tojenom…,“pronesetoužebnýmhlasem.„Vášdůmjetaknádherný,Eastone.Celýzeskla…“Odkazujenaobrovskáokna,kterátvořívětšinustěnznašehosídlanapobřeží.

„Mámamilovalaslunce,“přiznám.„Chtěla,abybyldůmplnýpřirozenýhosvětla.“Tedakromkonce.Kekonciužvmáminěživotěžádnýsvětlonebylo.Jenomtemnotaadeprese,kterýjistrhlydopropasti.Vobrovskéhaleserozhostíticho.Slyším,jakEllaněconahořeříká,

azkoupelnyseozývášuměnívody.„Víšco,“vyhrkneHartleynajednou.„Asiužpůjdu.“Zaplavímězklamání.„Acopárty?“Pokrčírameny.„Nemámnanináladu.“„Alenotak.Teďnemůžešvycouvat.“Očividněserozhodla,protožezkapsyvytáhnemobil.„ZavolámsiUber.“„Tyměštveš,“postěžujusi.Pomalukemnězvednešedéoči.„Faktnemámdneskanapártynáladu,

Eastone.“Něcovjejímhlasu,takovýzvláštnísmutnýtón,měpřinutítohonechat.

„Dobře.Fajn.Takzůstanemetady.“VytrhnujímobilzrukyazavřuaplikaciUberu.„Cotoděláš?“vyhrkne.„Poslouchejdobře,HartleyDavidsonová.Dneskajsmenahřištiparádně

zaváleliatakyjsmevyhráli.Chcislavit.“Povytáhnuobočí.„Sesvojínejlepšíkámoškou.“Hartleyserozesměje.„Tyfaktvíš,kdytýkravinyonejlepšíchkámoších

využít,co?“„Nenítokravina.Jsemstebourád.Ajestlinechcešjítnapárty,takzůstaneme

tady.“Felicitysezblázní,kdyžnatonašegrandióznípředstavenínedorazím,alemůžesemnoutennášfalešnývztahodpískatněkdyjindy.Nemusítobýtzrovnadneska.„DvojčataaLaurentutakyzůstávají.Můžemevšichnizajítdohernyadátsikulečníknebosepodívatvkinosálenafilm.Nebosimůžemejítzaplavat–bazénjevyhřívanej.“Rozpačitěpřešlápne.„Jánevím…“„Jepátekaneníanidesetvečer.Žijtrochu.“Kdyžneodpoví,jdunatojinak.

„Jdešránodopráce?“„Ne,“přizná.„Dobře.Takmůžemezůstattady.Vykašlatsenatupárty.“„Tojetennejlepšínápadnasvětě,“ozveseElla.Sejdeschody,aleVal,kterásevestejnouchvíliobjevívedveříchzanámi,ten

nápadhnedzavrhne.„Ne,“namítne.„Říkalajsemti,žedneskamusímeukázatsvojisílu,Ello.“„Myslím,žeseFelicityzbytečněbojíš,“namítneElla.„Jeneškodná.“„Ne,není,“prohlásímzachmuřeně.„VtomhlemusímsValsouhlasit,

sestřičko.“Ellaměsjedepohledem.„Tojakofakt?“„Fakt.Užněkolikrátmiřekla,žechcemítvnašíškolehlavníslovoažetě

klidněsejme.“Elleseočizalesknouvztekem.„Tofaktřekla?“„Jo.“ValsenaElluupřenězadívá.„Vidíš?Musímetýmršeukázat,žesejíElla

HarperováO’HalloranováRoyalovánebojí.“„StačíRoyalová.Afajn,takjátampůjdu.Alestejněsimyslím,žeděláte

zkomáravelblouda.“EllapohlédnenaměaHartley.„Takžetuzůstáváte?“Napáteřiměpříjemnězamrazíradostí,kdyžHartleykrátcepřikývne.Zadívá

senamětěmasvýmavelkýmašedýmaočimaaodpoví:„Takasizůstáváme.“

20.kapitola„Film?Hry?Jídlo?“navrhnupotom,coValaEllaodjedou.Otočímsekdvojčatům.„Cochystátevy?“DvojčatapokrčíramenyazadívajísenaLauren.„Klidněnějakouhru.“ZkoumavěsizměříHartley.„Jestlitedanechcetespíš

večerprosebe.“„Ne,alehrymimocnejdou,“odpovíHartley.„Pokudtedanebudemehrát

Pokémony.Tozvládnu.“Bože,jetakroztomilá.Uchechtnuse.„Napadlyměspíšdeskovky.“„Deskovky?“„Jo,mámejichhromadu.Moje…“Odmlčímse,kdyžsivzpomenu,jakjsme

smámouadvojčatyhráliČlověče,kdyžjsmebylimalí.Sedělijsmeustoluvkuchyni.Tmavévlasymělanasluncijakživé.Vzpomínámsi,žejsemsenedokázalsoustředitnahraní,protožejsemvyjmenovávalvšechnytybarvy.„Tvojeco?“Potřesuhlavou.Nechciserozbrečet.„Mámajezbožňovala.Pamatujetesi,jak

jsmesníhrávaliČlověče?“zeptámsedvojčat.„Tonámbylotakpět,“zamyslíseSawyer.Rychlezměnímtéma.„CoMonopoly?“DvojčataseobrátíkLauren.Užzase.Usmějese.„Monopolybychsizahrála.“„Mytaky,“přizvukujíjídvojčata.Polknunaštvanýpovzdech.„Skvělý.Hrymámevdomácímkině.“ŘeknuSawyeroviaSebastianovi,abynámpřineslilimonádyapytlíky

popcornu.Laurensiokamžitěkecnenazemačeká,ažjiněkdoobslouží,zatímcoHartleysesemnouvydákeskřínishrami.„Původníaklasický,“poznamená,kdyžvytáhnuzpolicebíloukrabici.„Nojasně.Jsempurista.“„Atakyžralok,“varujejiSawyer,kterývejdedomístnostisnáručíplnou

jídla.ZanímjdeSebastianskyblíkemplnýmflašek.„Nevěděljsem,nacobysmělachuť,lásko,“povíLaurenadonesejípití.Laurenprozkoumánabídkuamlčkyukáženalimonádubezcukru.Sebastian

jiotevřeaještětozatracenýpitínalijedosklenice,nežhopodásvojípřítelkyni.

„Cosidáš?“zeptámseHartleytrochuostře.„Obsloužímsesama,“odpovídocelapobaveně.„Cokdybyspřipraviltuhru?“DonesukrabicikdvojčatůmaLauren.„Jáchcipejska,“oznámíLauren.Prohrabuzbývajícífigurky.„Cochcešty,Harhar?“„Žehličku.“Vytáhnejizhromádkyapostavínahernídesku.SawyersivybereloďaSebastianbotu.Jásivezmuautíčko.PoprvníchčtyřechkolechvedouSawyeraHartley.„Hele,jsemstaršínežty.Mějtrochuúctykestarším,“dobírásihoHartley,

kdyžSawyerojednopolíčkouniknezjednohojejího.„Promiň,aletadyrozhodujoukostky.Atyříkají,žebychmělkoupitdům

nanáměstísvatéhoJakuba.“Podámipenízeajámudámkartuknemovitosti.„No,bohovéŠancemiříkají,abychjednokolostálaavzalasidalší

dvoustovku.“HartleyzamávákartouSawyerovipředobličejem.„Aznověnabytéhobohatstvísikoupímbyt,abysmělkdepřespat,ažpřijedešpříštěnanávštěvu.“„Onutebepřespávatnebude,“ozveseLauren.Obrátímočivsloup.„Klídek.Jetojenomhra.“„Nudímse,“oznámíavstane.„Chciseuvásvpokojipodívatnafilm.“Nežstihnuněconamítnout,dvojčatanásledujouLaurenzedveří.„Řeklajsemněcošpatnýho?“zeptáseHartley.„Ne.Laurenje…“Zarazímse,nechcishazovatholku,kterouanipořádně

neznám.„JetoLauren,“dopovím.„Chceštoitakdohrát?“„Nojasně.Válím.“Postrčíkemněkostku.„Jsinařadě.“HázímadojdunaŠanci.Karta,kterousivytáhnu,měpošlerovnouzamříže.

Hartleysemojísmůlesměje.Poskakujepohracídesce,skupujedalšínemovitostiapakseposadíadíváse,jakházím.Padnemipětka,kteráměpošlenapolíčko,coHartleyprávěkoupila.

„Zatraceně,kvůlitoběbuduzachvílinamizině.“Promnesirucejaknějakáproradnápadouška.Vyplatímjiadívámse,jak

žehličkoupřecházínapolíčkosdaněmi.DalšímhodemsedostanunapolesbytemnaTennesseeAvenue.„Konečně!“

Předstírám,žesistírámpotzčela.„Užjsemmyslel,žebudubeznemovitosti.“„Teprvejsmezačali.“„Netušiljsem,žejsitakkrvelačná.“

„Taksedívej,hezoune.“Apakminakopezadek.Nežobejdemeceloudesku,vlastnípětnemovitostí,

zatímcojápořádjentujednu.Tahlehrabudemasakr.„Jakdlouhoměhodlášmučit?“„Zbylytinějaképeníze?“Zadívámsenasvojiubohouhromádku.„Trochu.“„Chceštovzdát?“„Ne.“„Hmmm.“Podámipárbankovek.„KupujudůmnaIndianaAvenue.“Shlasitýmpovzdechemjípředámkartičku.„Tahletvojematerialistická

stránkajeproměnovinka,“poznamenám.„Jakto?“Postrčíkemněkostku.„Jánevím.Vždyckyjsemmyslel,žejsimiláavpohodě.Hraješnahousle.To

mipřipadádocela…“Odmlčímse.Aniužnevím,cojsemsetosnažilříct.„Klidné?“navrhne.Paksezamračí.„Hrátnahudebnínástrojjestejněnáročné

jakohrátfotbal.Myslíšsi,žesedětceléhodinyskusemdřevavraženýmmeziramenoakrkjesnadpohodlnéajednoduché?“„Hm…ne?“„Ne.Víš,kolikrátmipozkoušcekrvácelyprsty?“Zvednekemněkrásnou

ruku.„Hodněkrát?“nadhodím.„Přesnětak.Hodněkrát.Akdyžtěbolíprsty,nemůžešdělatvůbecnic.Anisi

zapnoutkošili.“„Jábychtitukošiliklidnězapnul,“navrhnubezmyšlenkovitě.Hodípomněkartousdomem.„Eastone!“Zachytímkartuapoložímjinajejípolíčko.„Promiň.Starýzvyk.“„Proč?“„Pročco?“„Pročjetostarýzvyk?“„Nevím.Prostěje,“zamumlám.Hodímkostkouapohnusvojífigurkou.Další

železnice,alenemůžusijidovolit,protopodámkostkuHartley.„Notak.Řeknimito.“„Proč?“„Protožepřátelésiosoběříkajírůznévěci.“Povytáhnuobočí.„Atysmitohoprozradilafakthromadu.“Pokrčírameny.„Víš,jaktomámdoma.“„Nedíkytomu,žebysminěcořekla,“namítnu.Krevmizačínátrochubublat.

„Odposlechljsemto.“„Alestejnětovíš,“stojísizasvým.Podrážděněvyhrknu:„Dělámto,protožejetomojerole.“Okamžitěsvýhovýbuchuzalitujuapředstírám,žesiprohlížímsvojifigurku

autíčka,jakobytobyladodetailůvyvedenáminiaturaSteveovabugattizamilionbabek.Mámtozatracenýautomocrád.„Nebudupředstírat,ževím,cotoznamená,alechápu,jakétojebýtprostřední

dítě.Nemůžešseměřitsesvýmidokonalýmistaršímisourozenci,aleužnejsianiroztomiléděťátko.“„Taktonení,“namítnu,jenžejejípravdiváslovamězasáhnou.ReedaGideon

jsouneuvěřitelněcílevědomí.Majídisciplínu,kteroupostrádám,aprávěprotodělajínavysokésport,cožjádělatnebudu.Dvojčatajsouspojenánahlubšíúrovni,kterounechápesnadaniLauren.Jábylvždyckyuprostřed.Obklopenýsvýmibratry,apřestopořádsám.Jediné,včemjsemvyčníval,bylo,jakmocnamněmojemámalpěla,apřipohleduzpětjemiitonepříjemný.„LíbísemibýtEastonemRoyalem.Nasvětěnenínic,cobychnemohlmít,“

prohlásím,abychjídokázal,ženejsemsmutnejaosamělej,jakseměHartleysnažívykreslit.„Řekljsemzvyk,protožeměmárádahromadalidíajásejimtosnažímoplatitkomplimenty,abychjimzvedlnáladu.“„Dobře,“odpoví.Jejíjemnýtónmijdenanervyvícnežhádka,alestisknurty.Radějise

soustředímnahru.Hodímkostkouapřejedusvýmautíčkempodesce,pořádovšemmyslímnaminulost.Nato,jakmimámapověděla,žejsemjejíoblíbenec,jejívýjimečnýkluk,

nakteréhosemůževždyckyspolehnoutakterýtupronibude,kdykoliměbudepotřebovat.Cožznamenaloakorát,žejsembyljediný,kdojínemohlříctne.„Někdy,kdyžsenatebejedenčlověkvícsoustředí,můžetobýtdostšpatný,“

pronesuchraplavě.„Protebeitohodruhýhočlověka,takžekdyžmusložíškompliment,soustředísenaněcojinýho,víš?“Mámpocit,žejsemtohořeklažmoc,asklonímhlavu.Čekám

nanevyhnutelnouotázku,cotímmyslímaokomtomluvím.Překvapímě,kdyžslyšímjenzvukkostky,kterásevalípohracídesce.Hartleysepřesunenaposlednízbývajícíželeznici,cožvpodstatěznamená,žejsemvháji.„Mámhlad,“oznámím.„Zajdemesiproněcokjídluapaksetřebapodíváme

nafilm.“„Aleještějsmenedohráli.“„Vzdávámse.“Vstanu.„Jídlo?“

„Jasně.“Vytáhnemobil.„Cotoděláš?“Zeširokasezazubí,kdyžsivyfotíhracídeskuamojiubohoučkouhromádku

bankovek.„Zvěčňujudnešnívečer.Možnásemitěužnikdynepodaříznovuporazit.“Držímsejedinéhojejíhoslova:znovu.Hartleysemnouchcedáltrávitčas.To

stačí,abysevšechnyošklivývzpomínkyvypařily.Zavedujidokuchyněakývnu,abyseposadila.„Mělybytubýtzbytkyraviol.

Bereš,nebone?“„Beru.Milujuravioli.Chcešpomoct?“„Ne.Seďazabavmě.“Posadísenastoličku.„Jakpřesněchceš,abychtězabavila?“Kdyžotevřu

pusu,zvedneruku,abymězarazila.„Zapomeň,cojsemřekla.Mámtipřečístnoviny?“„Chcešmičelemprohnatrampouch?“„Takžene.“Vytáhnuzlednicejídloařídímseinstrukcemi,kteréSandrapřilepila

kbalíčku.Mikrovlnnátrouba,3minuty.Hodímjídlodomikrovlnky,zapnujiaopřuseolinku.„Docelaměpřekvapuje,žetunebydlívíclidí,“pronese,zatímcoserozhlíží

poobrovskémprázdnémprostoru.„OjedněchprázdnináchjsembylaujednérodinyvNewYorku.Jejichdůmbyltakosminovýprotitomuhleamělitřizaměstnancenaplnýúvazek.“„Mívalijsmejichhodně.Jenžepomáminěsmrtizačalinašizaměstnancidávat

rozhovorybulvárnímplátkůmotom,jakjenašerodinasmutná.Tátavšechnyvyhodil,nechaltujenomnašikuchařkuSandru.“Trhnupalcemkmikrovlnce.„Atatupracujejenomněkolikdnívtýdnu,protožesepomáhástaratovnouče.Mámtotakhleradši.Jaksetilíbilonaseveru?“„Vzimějetamzima.Faktkosa.Vůbecmitotamnechybí.Alemělajsemráda

ostatníročníobdobí,nejvícjaroapodzim.“„Jakdlouhojsibylapryč?“„Třiroky.“Zaváháajápoznám,žesechcevyptatnamáminusmrtamožná

inaskandál,kekterýmudošlozačátkemletošníhoroku.Jenžemístoabysepustiladodrbů,hodímiutěrku.„Abysisnespálilruce.“„Dobrýnápad.“Opatrněvytáhnuzapékacímisku.„Zmísy?Nebomám

vytáhnouttalíře?“„Klidnězmísy.Chcešvodu,neboněcojiného?“

Mámvelkouchuťnapivo,aletobyseHartleynejspíšnelíbilo.Nevypadalazrovnanadšeně,žejsemsezliltunoc,kdyměnašlapopartičcepokeru.„Vodastačí.“NacpemedosebemísutěstovinaHartleysezeptá,kdejekoupelna.Ukážují

tuhnedzakuchyníapaksevydámchodboukdruhékoupelněvpřízemí.Kdyžsevrátím,slyšímHartleyinaLaureninhlas.NejspíšsiLaurenzašlapro

něcodopřízemí,ikdyžjepromědocelašok,ženenařídilaněkterýmuzesvýchposkoků,abyjítopřinesl.Nechcijeodposlouchávat.Vážněne.Jenženežstihnuvejítdokuchyně,

Laurenřekneněco,coměpřimrazínamístě.„Fajn,žesesnaučilavyužívatjménoRoyalů.“„Cotímmyslíš?“zeptáseHartleyzmateně.„Myslímtím,žechoditsRoyalemmámrakyvýhod.Jetoparáda,co?“

ZLaureninanamyšlenýhoneuctivýhohlasumiztuhnouramena.Taholkajestrašná.„NechodímsžádnýmRoyalem.Eastonajájsmejenompřátelé.“Laurenseuchechtne.„Notak,holka.Přátelésinekupujídrahéšperky.“„Cože?Jo,aha,tymyslíštohle?Eastontovyhrálvautomatu.“„Jasně.Vautomatu.“„Nechápu.“„JetozezakázkovéhozlatnictvínaŠestéulici.Přívěskytamzačínajínapěti

tisícíchavýš.“Chvílijeticho,běhemkteréhoLaurenvduchupočítácenucetekuvnitřskleněnéhosrdíčkanaHartleyiněkrku.„Tytumáštřipřívěsky.Zdiamantů,rubínůasmaragdů.Odhaduju,žeEastonzatodaltakpatnácttisíc.Nežebysitonemohldovolit.Jakjsemřekla,jetodobrýzačátek.“„Ale…jánechci,abymikupovaldrahévěci,“namítneHartley.Vduchu

Laurenproklejuzato,žeotomzačalamluvit.ByloproměužtakdosttěžkýHartleypřesvědčit,abytendárekvůbecpřijala.„Alenotak,nehrajsinaneviňátko.ChoditsRoyalemznamenátakytrpěttu

jejichšílenourodinku.Takaťztohoaspoňněcokápne,ne?“Trochuvycouvámapakzadupu,abyměholkyslyšelypřicházet.Nojasně,

obězmlknou.Laurensezeširokausměje,kdyžvejdudokuchyně.Hartleymetáočimablesky.Sotvaměuvidí,zvedneřetízek.„Nemůžusitonechat.“OdolámnutkánípropálitLaurenpohledem.„Pročne?“„Jetomocdrahé.Takdrahýřetízeknositnemůžu.“Laurensiukuchyňskélinkypodrážděněpovzdechne,jakobyjiHartley

zklamala.Vezmesisklenicivodyabezohlédnutívyjdezkuchyně.„Pročne?“zopakuju.SoustředímseteďjenomnaHartley.„Vždyťnejsi

chudá.Mášsvěřeneckýfond.“„Jedinýfond,kterýmám,smímpoužívatjennaškolnívýdaje.Zřídilamiho

babičkaamůžuznějplatitjenomkurzy,školnéapodobnévěci.DíkytomumůžuchoditnaAstor.“Dívámse,jakbojujesezapínáním,taházaněj,jakobyjizlatýřetízekpálil

nakůži.„Pomozmi,“nařídí.„Ne.“Ustoupím.Sundatjítenřetízekbypředstavovaloprohru,atocítit

nechci.„Myslímtovážně,Eastone.Nenímipříjemné,abychsitonechala.Nikdy

bychsiněcotakovéhonemohladovolit.Pročmyslíš,žetáta–“Odmlčíse.„Nemůžusitonechat.“„Cojsichtělaříctosvýmtátovi?“zeptámse.„Nic.“Otrávenězasténám.„Pročtosteboumusíbýtfurttaktěžký?Pročděláškolem

svýhoživotatakovýtajnosti?“Naokamžikpřestanezápasitsezapínáním.„Conatomzáleží?“„Jsmepřátelé.Achcitěznátoněcolíp.“Aužměunavujebýtjedinej,kdose

tusvěřuje.Pověděljsemjívěci,kterýjsemneřeklnikomujinýmu.Aonadálmlčíachováse,jakobysiradějioholilahlavu,nežabysemisvěřila.Vočíchsejímihnemaličkýnáznakopovržení.„Jo,jensedálohánějtím

slovempřátelé.Pořádříkáš,jaktistačí,žejsmejenomkámoši.Alejáztohomámpocit,jakobytobylajenompřetvářka.Jakobystovšechnodělaljenomproto,abysesmidostaldokalhotek.“Sevřurucevpěsti.„Jestlitomufaktvěříš,pročtuvůbecjsi?“Znovuzmlkne.„Mášštěstí,žejsemserozhodl,žesetěaninedotknu.“Zůstanenamězíratspusoudokořán.„Štěstí?“„Jo.Protožekdybychtěchtěldopostele,užbysmetamdávnobyli.Hraju

podletvýchpravidel.“„Páni.Fakthezký,Eastone.“Silnětrhnezařetízekakřehkásponatovzdá.

„Díkyzahru,filmajídlo.“Doprdele.„Počkej.Nechoď.Dělaljsemsisrandu.“Položířetízeknalinku,anisenaměnepodívá.„Jasně.Užmusímjít.“

Potlačímpřívalúzkosti.Večersotvazačalajáfaktnechcizůstatdomasám.„Notak,Hartley.Zůstaljsemdneskakvůlitobědoma,atyužchcešodjet?Kvůličemu?Žejsemtězlegracebalil?“„Ne,protožejsemunavenáachcidomů.Nemuseljsituzůstat.Rozhodlses

sám.“Vydásedohaly.Popadnuřetízekarozběhnusezaní,zlatépřívěskymivisízprstů.„Rozhodl

jsemse,protožetopřátelédělají,ne?Obětujíse.“„Nemusíšmiprokazovatlaskavosti,“odpovíchladně.Teďužsetovemněvaří.„Takynehodlám.Odvozsizařiďsama.“Prudceotevřetěžkédubovédveře.„Totakyudělám.“Apakodejde.Prostě…vyjdezedveří,seběhneschodyavydásepryč.Zoknavhalese

dívám,jaksejejíštíhlápostavavzdalujeavzdalujepořáddálpopříjezdovécestě.Anijednouseneohlédne.Jsemrád,žejepryč,namlouvámsi.Mámhroznouchuťnadrinkateďužse

aspoňnemusímstarat,jestlibyjítobylonepříjemný,takžesekonečněmůžunapít.Zírámnařetízek,kterýdržímvruce.Nejradšibychsnímmrštilozeď.Nakonechostrčímdokapsy,protožeLaurenmělapravdu.Tenkrámfaktstálpatnáctlitrů.Můžusihonechatprodalšíholku.Atentokrátsivyberunějakou,cobudevděčnáabudesiměcenit.Vydámsedotátovypracovnyavrhnusekeskříňcesalkoholem.Zbylotuuž

jenomnechutnýportský.Stejnědotebetenpřeslazenejhnushodím.Chlastjechlast.Atohlemědostanedonálady,přesnějakpotřebuju.Pořádjinechápu.Byljsemknímilej.Postaviljsemsezani.Ochraňovaljsem

ji.Mělabybýtráda.Mělabyminakolenouděkovat,žejsemjivzalpodochrannýkřídlaRoyalů.OchrannýkřídlaRoyalů?Málemsepozvracím.Taktakovejčlověksezeměstal?Nenídivu,žese

mnounechtělatrávitvícčasu.Zapátrámanajdudalšíflašku.Někdevzaduvhlavěslyšímvarovánísvých

bratrů,kteřímiříkají,abychnesplachovalsvůjživotdohajzlu.„Žádnýprášky.Žádnýdrogy,“povímsvýmimaginárnímbratrům.„Jenom

trochachlastu.Natomnenínicšpatnýho.“Kdyžpřitisknuhrdloláhvekertům,zahlédnusvůjodrazvzrcadlenazdi.Dřív

tuviselmáminobraz.Teďjetutahlelesklánestvůrnost.Jaksenasebemůžefotrvůbecpodívat?Jo,počkat,nikdytunebývá,takproto.

Jsemtujedinejapijuchlast,kterejnesnáším,protoženechcitrávitaniminutusvýhoživotaosamotě.Jsemnatomfakthodněšpatně.Pevněsevřuflašku.Osamotěpijoujenomubožáci.Ajá,EastonRoyal,

nejsemžádnejubožák.Dopijuláhev,popadnudruhouavydámsekpláži.

21.kapitolaCestukFelicitymámvmlze,alenakonecdorazímnasprávnýmísto.Neboaspoňtovypadájakotosprávnýmísto,protožejetuhromadalidínacpanýchnamalýmkusupísku.„EastonRoyal!“Slyším,jakmojejménovolávícspolužáků.Felicitynejspíšpozvalailidi

mimoAstor,protoženěkolikztěch,copoznávám,užchodínavysokou.„Hele,Felicitytěhledala,“oznámíminěkdo.„Ajedostnasraná.Možnáby

sesmělschovat.“„Stupřivezlpárholekzvysoký.Jsoutofaktkočky.“Dalšíkluksekousne

dopěsti.„Nemůžusedočkat,ažnastoupímnavysokou.“„Kdejechlast?“zamumlám.„Vdomkuubazénu.Ale…hele,kámo,sešuždocelanalitej.Určitěchceš

ještě?“„Ažbuduzvědavejnatvůjnázor,řeknutito.“Projdukolemněj,anisinevšimnu,kdotoje.Vyšplhámzplážeapředsebou

uvidímbazén,domekastranoumenšítanečníparket.NaněmjeEllaaVal.Nějakýmuklukovivytrhnusklenicizrukyavydámseknim.Zasebouslyším

šoupáníanámitky,aleukážutomuklukoviprostředníkadálsihonevšímám.Novýpitísivpohoděsežene.Proderusekholkámacestouvylijupůlkusklenice.„Bože,kdojetenožrala–“Lindseyzpolitologiesenajednouodmlčí.„Aha,to

jsity.“„Mášsemnouproblém?“protáhnu.„Ne,“odpoví,alejejíočiříkajíněcojinýho.Chladněsenaniusměju.„Dobředěláš.“„Kretén,“zamumlásiprosebe.„Čubko.“Zaramenoměchytnemasitápracka.„Játoslyšel,Royale.Liještupolidech

chlast.“Zamlženýmpohledemsezadívámdonovýhoobličeje.JetoLindseyin

zavalitejpřítelZeke.„Jávím,žesitědomamocnevšímají,Zekeu,aleštěkášušpatnýhostromu,“

oznámímmu.„BuďsundáštuprackuzorigináluodTomaForda,nebovysollitr

zanovej.“BrunátnýZekesenapřáhne,abyměpraštil.Kdybytoudělal,bolelobytojako

čert,jenžejepomalejšínežslimejš.Sklonímse,popadnuhozazápěstíastáhnumurukuzazáda.Padnenakolena.Lindseyvykřikne.Pakseozvedalšíhlas,cokřičímojejméno.„Eastone!Eastone!“Maléruceměmarněodtahujípryč.Ella.Vypadá

ustaraně.„Jakje,sestřičko?“„Cotoděláš?“Rozpřáhnuvolnoupažiaizbytektekutinyvmojísklenicivyšplíchne

naparket.„Přišeljsemzapařit.“„Jsinalitej.“Chytnemězapěst–tu,kteroudržímZekea.„Mášhneddvabody!Zatleskalbychti,alemámplnýruce.“Zvednusklenici.

Kdybychsníšvihlvtomsprávnýmúhlu,mohlbychZekeazasáhnouttak,žebyodpadl.Tobybyladobrásranda.Lindseyinkřiksezměnilvtichýsmutnýkňourání.Přestávámjivnímat.„KdejeHartley?“zeptáseElla.„Kohotozajímá?“Hrdlosemitoulžísevře.Mětozajímá.Mětozajímá

kurevskymoc.„Eastone,prosím.“„Prosíštakhle,kdyžsešsReedem?“Mrknunani.Neboseotoaspoň

pokusím.„Možnáprávěprotonosíšjehokoulevkabelce.“Ustaranývýrazsezměnívled.„Jsinalitej,“zopakuje.„Jdidomů.“KEllinýmrukámsepřidajídalší.Jsouvelkýasilnýaskorosejimpodaří

vytrhnoutmiZekea.PředemnouseobjevíBran.„Nazdar,kamaráde.Chcemesizahrátfrisbee

fotbalachybínámjedenhráč.“„Jemoctma,“zabručím.„Ne,BranpřineslnějakýLEDsvětla.“VedleměseobjevíPash.„Pojď.“VáhavěZekeapustím.Lindseysemuzhroutínazáda,cožtedavůbec

nevypadápohodlně.Chciněcoříct,jenžeBranaPashměodtáhnoupryč.Poslední,covidím,jeEllinrozzuřenýobličej.Asijsemzasraniljejícity.Ránoseomluvím.Jenějakápřecitlivělá.Někdohodídovzduchufosforeskujícídisk.„Mášbrko?“zeptámse.„Radšibudemejenomhrát,“povzdechnesiBran.„Dneskabytunikdoneměl

hulittrávu.“

Otočímsekněmu.„Toteďhlídášmojepříležitostnýzvyky?“„Jenomsesnažím,abybylnáškapitánobranyzdravýanevykoplihoztýmu.“Našímsměremletídisk.Branvyskočíachytího,nežměstihnezasáhnout

mezioči.„Možnábyllétajícítalířblbýnápad,“prohlásísuše.Pashpřikývne.„Cozajetkemnědomů?Můžemesepodívatnafilm.“„Film?Toposlední,cochci,jedívatsenafilm.“Bouchnupěstídodlaně.„Co

setakhleporvat?“„Namémvečírkusenikdorvátnebude!“uslyšímFelicityinječák.Otočímseauvidímjistátněkolikkrokůodemě.Očijímetajíoheň.

Přemýšlím,pročjetaknasraná.Apaksivzpomenu.Chtělasetusemnourozejít,abytovšichnividěli.No,mocrádjívyhovím.„Felicity,taktadyjsi.“Dojdukníaobejmujipažíkolemramen.„Moje

falešnápřítelkyně.Hej,všichni!“křiknu.„Mámenovinky.Felicityvámchceněcooznámit.Chceukončitnášfalešnývztah.“Rozhostíseticho,kterýrušíjenněkolikholčičíchšpitání.Odstoupímarozpažím.„Jsemtu.Dotoho.Řekni,copotřebuješ,aťužje

povšem.Adejdotohovšechno.“„Eastone,pojďdomů.“Ellasiprotlačícestudavem.„Tonepůjde,sestřičko.Slíbiljsemtadysvojífalešnýpřítelkyni,žeměmůže

předvšemanašimakámošemaponížit.“ZnovuFelicitymávnu.„Pódiumjecelýtvoje.“Tanamězírásnesouhlasněpootevřenýmirty,jakobyjíjeněkdosešilapak

stehpevněstáhl.„Jsiodporný,krutýparchant,EastoneRoyale,“zasyčí.„Nicvícneumíš?AtojsijednaznejvětšíchmrchnaAstorParku.Notak.

Nezklammě.“Oběmarukamanaznačím,abysedotohoopřela,alenenítoona,kdosedoměpustí.„Jemitolíto,alemyslím,žemiránopoděkuješ.“Branseodtáhneapakuž

kemněletíjehopěst.Jetotoposlední,couvidím.

Probudímsedooslepujícíhosvěta,vhlavěmivyřvávápochodovákapela.Bolestnězasténám,cožmázavýsledekakorátto,žetapochodovákapelazačnehrátještěhlasitěji.Vespáncíchmiduní,žaludekpulzuje,ažsevemnězvednevlnanevolnosti,kterámědonutívstátzpostelearozběhnoutsedomojísoukromýkoupelny.Zvracím,ažvemněnicnezbyde,apaktamještěchvílinasuchodávím.

Nakonecvsoběvydolujusíluvstát.Vyčistímsizubyahodímdosebedvě

sklenicevody.Osprchujuse.Oholím.Vrátímsedoložnice,navlečuteplákyacítímseužnapůlnormálně.Kocovinyjsounahovno.Tymojealeobvyklenebývajítakhlehrozný.

Nevzpomínámsi,kdynaposledjsemsepoprochlastanýnocicítilránotakhlemizerně.Pravda,včerajsemtohovypilfakthodně.Dostnato,abychsechovaljakovůl,nasralFelicityaještěsivysloužilránupěstídoobličejeodBranaMathise.„Kolikjsitohovčeravečervypil?“Vedveříchmojíložniceseobjeví

zamračenýtáta.„Jestlisenevzpamatuješ,užnikdynevlezešdokokpitu.“„Kdoříká,žejsemněcovypil?“odseknu.„Jeosmráno,atyjsiposledníchdesetminutzvraceltakhlasitě,žetoslyšela

celáčtvrť.Takžeseptámještějednou–kolikjsitohovčeravypil?“Používánamětensvůjpřísnýhlas,zkterýhosivzasedačkáchjehoobchodní

partneřinadělajídokalhot.Jenžejánejsemjehoobchodnípartner–jsemjehosyn,takževímzprvníruky,žeCallumRoyaljemimokancelářtotálníbačkora.Celýrokynámsbráchamadávalvolnouruku,iještěnežmámaumřela.„Možnámámstřevníchřipku–napadlotětovůbec,táto?“Vzdorovitěse

nanějzadívám.„Faktmiluju,jakodeměfurtčekášjenomtonejhorší.“Mumlámsiprosebe,zatímcojdukšatníkuaotevřudokořándvojitýdveře.Tátavypadázaraženě.„Toměmrzí,synku.Jsinemocný?“„Ne.“Zazubímsenaněj.„Mámkocovinu.“„Eastone.“Prohrábnesivlasy.Májestejnětmavěhnědýjakojáamojistarší

bratři.Dvojčatamajívlasyoněcosvětlejší.„Zevšechmýchdětíjsiten,zkohozešedivímnejdřív,uvědomuješsito?“„Nojasně.Gidjenatomocprudérní.StejnějakoReed.“Zamyšleněnakloním

hlavu.„Vlastněbychřekl,žedvojčatabudouještěhoršínežjá.Víš,žechodíobastousamouholkou–“„Neslyšímtě!“vykřiknetáta,rychlesizakryjeušiavycouvázmojíložnice.Odfrknusi,protožeodtýdoby,coseknámEllanastěhovala,jetátadocela

vpohodě.Nikdypředtímnásnechodilkontrolovat,aninásnepoučovalkvůlinašemušílenýmuchování.KdyžužjeřečoElle,vpadnemidopokoje,sotvatátazmizí.Blonďatývlasy

másčesanýdoculíku,nasobělegínyafotbalovýdreszeStátnísReedovýmčíslemvpředu.Sakra.Zapomněljsem,žedneskaodlítámenaReedůvzápas.Jehotýmhraje

sLouisianskouuniverzitou.„Cotostebousakraje?“Elleseculíkrychlepohupuje,kdyžseprotimně

vyřítí.„Taotázkanenímockonkrétní.Jesemnoutunavěcí.“„Chovalsesvčeravečerjakonaprostývůl,“postěžujesi.„Myslíštím,žejsemsechovaljakoobvykle?“Modréočijínaplnízděšení.„Ne,takhlesesnikdynechoval.Aspoňne

kemně.“Zapátrámvmozku,cojsemvčeraElleudělalnebořekl.Kdyžjsemdorazil

kFelicity,EllaaValtancovaly.PustilijsmesedosebeseZekemaEllasedotohovložila.Apak…Nojo.Pakjsemměltakovoudětinskoupoznámkuotom,žemáReedapodpantoflem,avysmívaljsemse,jestlimýhobratraprosí,kdyžjsouspoluvposteli.Polknupovzdech.Sakra.Faktjsemkretén.„Pročtohleděláš?“zeptáse.Asakra,třesesejíspodníret.Přísahámbohu,jestlizačnebrečet–JenžeEllaserychlevzpamatuje.Stisknertyavystrčíbradu.Taholkamá

vkrviocel.Tuneskolívůbecnic.Nikdy.Nenídivu,žejímůjbratrpropadlhned,jakknámvešladodveří.„Mášproblémsezávislostí,Eastone.“„Nepovídej,fakt?“Očisejízablýsknou.„Toneníksmíchu.“Ne,není.Posledníčlověk,kterývnašírodiněbojovalsezávislostí,se

doprdelezabil.Jenžejánejsemjakomáma.Přílišmilujuživot,nežabychseodkrágloval.„Notakserádnapiju.“Pokrčímrameny.„Onicnejde.Vždyťužani

nepolykámprášky.“ZapátrámvšatníkupovlastnímdresuzeStátní.„Kdyodlítáletadlo?“zeptámsepřesrameno.„Zahodinu.“Koutkemokavidím,žesisložípaženahrudi.„Aletyvněm

nebudeš.“Otočímse.„Natoseru.Reedmázápas.“„Játětamnechci,“odseknezamračeně.Rozesmějuse.„Sestřičko,no,jestlimětamtedanechcešty,takasizůstanu

doma.“Sundámdreszramínka.„Aninápad.“„Myslímtovážně,“prohlásítímsvýmpřísnýmhlasem,zkterýhoměmrazí

vzádech.„Včeravečerseschovaljakopitomec.Anejenkemně,aleikValaBranovia–nemůžuuvěřit,žetořeknu–ikFelicity.NezasloužíšsiletětsnámidoNewOrleans,dívatse,jakReedhraje,nacpávatsesladkýmibeignetkamiajítnavečeřinaBourbonStreet.Tobybylostejnéjakopozvat

mývala,kterýtirozhrabalodpadkypotrávníku,abyzašeldovnitřaudělaltotéžvkuchyni.“„Naštěstítynerozhoduješotom,jestlipojedu,nebone,“odseknu.Faktmě

právěpřirovnalakzatracenýmumývalovi?Odesetvteřinpozdějiminanočnímstolkuzazvonímobil.PodezíravěsiEllu

změřím,vrátímsekposteliamobilzvednu.Přečtusipříchozítextovku.JeodReeda.Dneskazůstaňdoma.Nechcitětu.Popáteřimipřejedevztek.Dělajísizemědoprdelesrandu?„Taktakhletobude,jo?“vyštěknunaštvaně.Afaktměbaví,jaksenaštvala,

kdyžjsemjířekl,žemábráchupodpantoflem.Právědokázala,žemámpravdu.„Dokudsenevzpamatuješ?“prohlásíElla.„Ano.“Otočísenapatěavyrazízpokojejakzlatovlasýpovýšenýtornádo.

EllaaReedtomyslelivážně.MámoficiálnězakázánoletětstátouasvojízrádnounevlastnísestroudoLouisiany,aještěsedívám,jakzedveřívycházejíbezjedinýhoohlídnutí.Abybylojasno,podlemětobyloodnichdostdětinský.Alecouž.Aspoňmůžucelejdenstrávitdomaapovalovatseubazénu.Jedno

odpolednetotusámzvládnu.Povalováníjebezva,nalhávámsi.Natáhnusenalehátko,nastolkuvedlesebeláhevvodyapivo.Střídavě

upíjímzobouflašek,abychzůstalhydratovanejavnáladě.Anaštěstítunenínikdo,kdobyměpoučovalkvůlipopíjeníalkoholuběhemdne.AmezitímmyslímnaHartley.Snažímsejídovolat,alenebereto.Vím,že

dneskavprácinení,takžeměignoruje.Comázaproblém?Nechápu,pročsemnouoničemnemluví.Jájsemjí

omáměřekl,ne?Aonamianinevěřínatolik,abymiosoběprozradilasebemenšídetail?Atenřetízekbyldárek.Kdovracídárky?Pročtosnímusíbýttaktěžký?Mělazůstatnatýinternátníškole.Aspoňbymětuteďnepřivádělakšílenství.Apročsevlastněvrátila?Kdobynechtělbýtnainternátu?Pomyslete

navšechnutusvobodu.Teda…Chybělabymirodina,alenevadilobymibýtněkdedalekooddomova.Nebojo?Hartleytovadilo.Vadilojítonatolik,žesevrátiladoBayviewnavzdorypřání

svýchrodičů.Jakbymibylo,kdybychsevůbecnevidělsbratry?Bylobytonahovno.Sotvatobeznichzvládnujedinejdenanavíctuutápím

smutek.Okřiknuse.Kdysezeměstaltakovejubožák?Snadzvládnubýtjedenden

osamotě.Nebotýden.Neborok,kdyžtobudenutný.Hartleyseakorátchová

jakmalá,kdyžtonatýinternátníškolenezvládne.Utéctdomů,kdenenívítaná?Pročjako?Másizaříditnovýživot.Pořádněsipřihnupiva.Aninevím,pročsestarám.Hartleynepotřebuju,ani

jakokamarádku.Mohlbychzavolatjakýkoliholceaonabyhnedpřiběhlaabylatusemnou.Můžumít,kohobuduchtít.Kočkyminedokážouodolat–atovčetnějednýtmavovlasý,cosenajednouobjevínaterase,rukuvrucesmýmbratrem.SotvasenasebeseSavannouMontgomeryovouzadíváme,zavládnemezi

náminapětí.Rozpačitěseošijuaznovusenapijupiva.„Čau,“pozdravímpříchozí.ObanasoběmajíplavkyaGideonnesepřespažipřehozenýdvaručníky.

Jezdídomůskorokaždývíkend,coseksoběseSavvrátili.Savjeteďnavysokésním,protožematurovalaorokdřív,aleasimajítadyvBayviewvětšísoukromí.Nakolejimajíobaspolubydlící.„Ahoj.Nevadí,kdyžsizaplaveme?“zeptáseGid.„Ne.Poslužtesi.“Kývnukbazénuaznovusenatáhnunalehátku.„Jási

dávámšlofíka.Čau,Sav–jakjdeživotvysokoškolačky?“„Ahoj,“pozdravínapjatě.„Životjdedobře.“Jsemznítrochupodrážděnej.Cítiljsemseúplněstejně,kdyžseprofesorka

Mannováchovala,jakobysnadbylajenommojevina,žejsmesispoluužili.LonijsmesespoluseSavannouvyspali,tobylodlouhopředtím,nežseksobě

sGidemvrátili.Tehdymuještěchtělaublížitajáchtělublížit…asisobě.ReedtenkrátprávěodehnalEllu,kteráuteklazměsta,ajábylnasranej.KElle

jsemtehdyužžádnoupřitažlivostnecítil,alenašepoutonezmizelo.Pravdaje,žeikdyžmámspoustukámošů,mocpřátelnemám.Všechnojetojenompovrchní.SElloujsmesivybudovalivícnežjenompovrchnípřátelství.Věřiljsemjí.

Pořádjívěřím,ikdyžseránofaktchovalajakmrcha.Přestaljsemseovládat,kdyžjiReedsvýmiidiotskýmičinyodehnalpryč.

Spadljsemdotoho.AtotaktvrdějakojednoztestovacíchletadelAtlanticAviation,cotonedáazřítísedopouště,atátovidesignéřiatechnicisevrátíkrýsovacímprknůmasnažísezjistit,kteráchybavdesignuzpůsobilatenpád.JájsemchybavdesignurodinyRoyalových.Ten,kdoneníjakoostatní,kdospadneashoří.Abybylojasno,nikdoSavannunenutil,abysesemnouvyspala.Ajo,cítil

jsemsepotomdostprovinile,alenedostnato,abychvzalvšechnuvinujenomsámnasebe.Vtýpostelibylidvalidi.Gideontovíanijaknáskvůlitomunezatratil.Upřímněřečenomyslím,žejehlavněrád,žejezasesesvojíholkou,

takženámbylochotnýodpustitnašehříchy.Vzhledemkseznamujehovlastníchhříchůbybylpořádnýpokrytec,kdybytoneudělal.„RozhodlsesnaReedůvzápasneletět?“zeptáseGid,kdyžpoložíručníky

nalehátkovedlemýho.Takžemuasinikdoneřekl,žemidoLouisianyletětzakázali.„Necejtímsenato,“zalžu.„Mámkocovinu.“„Tojsemslyšel,“odpovísuše.Savannasevydákmělčímukoncibazénuaponořídonějpalec.„Vodaje

příjemná,“křiknekeGideonovi.„Pojďsizaplavat,Gide.“„Hnedtambudu.“Znovusenamězadívá.„Sawyerříkal,žetěsemvčera

večerpřineslvášnovýhlavníútočníktotálněnalitýhoauložiltědopostele.“Vduchusipoznamenám,abychSawyerovipozdějijednuvrazil.Nebo

Sebastianovi.Jednoztěchdvojčatpostačí,protožetizmetcijsouvpodstatějedenčlověk.Zeptejtesejejichpřítelkyně.„Mělbysstímpitímzpomalit,“poradímiGideon.„Natuhlesranduzačínáš

býttrochustarej,Easte.Mysleljsem,žechcešzaslítat.“Taslovamězraní.Gideonněkdydokážefaktbodnout.„Atakyzaslítatbudu.

Jenomčekám,ažvypadnuzbarákuazpodrodičovskýhodohledu.Navícto,žeztebevysokáudělalastarýhodědka,neznamená,žesevydámvtvýchstopách,brácho.Chcisiužívatjakopuberťáktakdlouho,dokudtopůjde.“Zklamánívjehoobličejiměbodneještěvíc.„Jasně,Easte.Dotoho,užijsi

to.“VydásezaSavannou.Zůstanunalehátku,tidvaskočídobazénuavšichni

předstíráme,žejsempřítelkynisvéhostaršíhobratranikdynevidělnahou.

22.kapitolaZbytekvíkenduuběhnerychle.MyslímnaHartleyvíc,nežbychměl,alebezohledunato,jakmocsezaníchcivydat,přinutímseovládnout.Rozhodnuse,žepočkámapromluvímsníveškole.Omluvímsezato,žejsemsekníchovaljakkretén,asnadnebudemoctvrdohlaváaodpustími.VnedělivečerseEllarozhodne,žesemnouzačnezasmluvit.Přijdezamnou

dodomácíhokinaapřipohledunaobrazovkunakrčínos.DívámsenafilmodTarantinaajetozatraceněkrvavý.„Někdotujenějakýkrvežíznivý,“poznamenáasvraštíobličej.Pokrčímramenyadálzírámnafilm.„Aha,takmyužspoluzasjako

mluvíme?“„Ano.“Dohlasusejívkradouvýčitky.Potlačímúsměv.Ellatotižnenítaktvrdá,jakdávánajevo.Mátonejhodnější

srdcezevšech,kohoznám,analidechjízáleží.Pokudbyuvěřila,žejístojítezačasanámahu,pohnulabynebemizemí,abyvámdalanajevo,jakvásmárádaacenísivás.„Vím,žejsemsektobětenhlevíkendnechovalanejlíp,“přizná.„Dělalajsem

toschválně.“Ušklíbnuse.„Nepovídej.“Dojdekemněaposadísevedlemě.„Chtělajsem,abysněcopochopil.“„Co?Ževážněumíščlověkavytrestatmlčením?“„Ne.Žesvýmičinyodsebeodháníšlidi.“Zklamaněpotřesehlavou.„Tolika

lidemnatobězáleží,Easte.Tvémutátovi,bratrům,mně,Val,tvýmspoluhráčům–milujemetě.“Vpáteřiměbodne,jakobysemiponíválelystovkydikobrazů.Automaticky

senaklonímproskleniciapaksivzpomenu,ževnímámjenomsodovku.Sakra,potřebujuněcosilnějšího.Chcivstát,aleEllaměchytnezapaži.„Ne,“zastavíměněžně.Čtemi

myšlenky.„Nepotřebuješsenapít.“„Jo,docelapotřebuju.“„Kdykolijesituacenáročnějšínaemoceneborozhovorzvážní,snažíšse

odtohodistancovat.Otupitse–“„Nepotřebujudalšípřednášku.“„Tonenípřednáška.“Doočísejívkradezoufalství.„Jennevidímráda,když

seopiještak,žesekesvýmpřátelůmchovášjakkekusuhadru–“ZinterkomuzazníSawyerůvhlas,kterýEllupřeruší.„Hej,Easte,jetu

Hartley.“Taktohleměpřekvapíimitouděláobrovskouradost.Onajetu?Tojako

fakt?Bezváhánísezvednuarozběhnusekedveřím.Ellinhlasmězastaví,nežstihnuvyjítzmístnosti.„Mámtěráda,Eastone,ale

bojímseotebe.“Jejíupřímnástarostmědonutízaváhat.Nechci,abyseEllacítilašpatně.Je

jednímzmýchnejoblíbenějšíchlidínasvětě.Pomalusekníotočím.„Mrzímě,cojsemtiřeklnatomvečírku,“zamumlám.

„Nechtěljsemtěranit.“„Jávím.“Odmlčíse.„Tojenom,žebychbylaráda,kdybysmituještěhodně

dlouhozůstal,takže…starejseosebe.“Lehkovážnějíukazovákemzasalutuju.„Máštomít.“Kdyždojdudohaly,přistihnuHartley,jaknakukujedoobýváku,kdenad

krbemvisímáminportrét.„Tojemojemáma,“povímjí.„Bylapřekrásná.“„Chcešjítdál?“„Jasně.“Otevřudveředokořán.Tenhlepokojmělamámamocráda.Jetoobrovská

místnost,najednomkoncisdvěmaoknyodpodlahykestropu,nadruhémskrbem.Kdyžjsemtubylnaposled,tátaprávěoznámilsvojezasnoubenísBrooke.„Jsijípodobný,“poznamenáHartley,stříbrnýpohledupíránaportrét.Vzhlédnukmáminěoválnémuobličeji.„Všichnimámejejívlasyaoči.“Hartleypotřesehlavou.„Ne,totentvarobličeje.Aobočí.Tvojemámamá

dokonaláobočíatytaky.“„Asi?“Nikdyjsemnadtímnepřemýšlel.„Komujsipodobnáty–máměnebo

tátovi?“Nejradšibychtaslovavzalhnedzpátky.Vím,žeosvýchrodičíchneradamluví.„Zapomeň,žejsemseptal.“„Ne,tonevadí.“Hartleypokrčírameny.„Spíšjsempodobnátátovi.Parker,

mojesestra,jepomámě.Křehká.Milá.“Odfrknusi.„Mněvtombistrumockřehkáamilánepřipadala.“Znovubychsinejradšiukousljazyk.Pročzeměpořádpadajítynejpitomější

věci?

JenžeHartleyměpřekvapí.Opřesepažíořímsu,špičkamiprstůpřejedepospodníčástimahagonovéhorámu.„Křehkostadobrotajsoujejízbraně.Nechcešjinaštvat,protožejetotakovýanděl.Chcešjejíuznání.Jejíláskuanáklonnost.“Páni.Jakobymluvilaomojímámě.„Jenženicztohonikdynedostaneš,

protožesesoustředíhlavněsamanasebe.“TentokrátHartleypřekvapímjá.Povytáhneobočí.„Znášněkohotakového?“Ukážunaobraz.Hartleysvěsíkoutkysvýchnádhernýchrtů.„Tojehrozný.“Otočísekemně.

Rucemáspojený.Jakobyvnichněcodržela,alenepoznám,cotoje.„Omlouvámsetuhlezatenvečer.Přehnalajsemtoazbytečnějsemsenatebenaštvala.“Vydechnu,jakobyvemněprávěprasklnějakývelkýbalon.„Ne.Sakra,tojá

seomlouvám.Tlačiljsemnatebe.“Zvedneruku,abymězastavila.„Cokdybychseomluvilajakoprvníapak

budešnařaděty?“„Dobře.“Naznačím,žesizavírámpusunazip.Rtyjízacukají.„Mocseomlouvám,žejsemsetenvečerchovalatakhrozně.

Mrzímě,žejsemnatebekřičela.Takyseomlouvám,žejsemsistrhlatenřetízek.Bylotoodeměhrozný.“Natáhnesemiporuceaněcomivložídodlaně.Zvědavěanedočkavěshlédnunadárek.Jetotenkýkoženýnáramekse

stříbrnousponou.„Vím,žetonenínicmoc–“„Jeparádní,“přerušímjiapodámjího.„Připnimito.“Prstysejípřitomtřesou.Nejradšibychjipopadldonáručeaobjalji,ale

počkám,nežmináramekpřipne.Ořešákověhnědákůževypadánamojíopálenýpokožcedobřealíbísemiten

stříbrnýdetail.„Mocsemitolíbí,“povímjí.„Vím,ženosíšjenomhodinky,ale–“„Jetoperfektní.Nicnedodávej,protožesemitolíbíanesnesu,abytoněkdo

kritizoval,anity.“Zvednuzápěstídovzduchu.„Vypadátohustě.“Zazubíse.„Nevím,jakmochustétoje,alejsemráda,žesetilíbí.Jo.Amám

ještějedendárek.“„Jo?“zeptámseopatrně.Nechcijivyděsitsvojínedočkavostí.„Můjdruhýdárekjetohle–udělalajsemněco,comojerodičenaštvalo,atak

měvykopli.“Nepřítomněpřejedeprstyporámuobrazu.„Mámještějednu

sestru.Říkalajsemtioní?“Zavrtímhlavou.„Ne,aleviděljsemjinafotceutohonovinovýhočlánku,

kterejjsemnašelnanetu.“„JmenujeseDylan.Jejítřináct.Zaposlednítřirokyjsemsnímluvila

osmkrát.“Hartleyseodmlčí.Poznámnaní,žemácodělat,abysenerozplakala.Přistoupímkní,aleonazvedneruku.„Ne.Teďžádnýsoucitnesnesu.

Zhroutilabychse,atonechci.“„SReedemmluvímjednoutýdně,“přiznámjí.„Zbláznilbychse,kdybych

svojebratryvidělnebosnimimluviljenněkolikrátročně.“„Jo…Nenítolehké.“Odvrátíseaskloníhlavu.Asisistíráslzy,ale

předstírám,žetonevidím.„Mělibysmejiunýst,“navrhnu.„Mojisestru?“„Jo.Zajedemeknídoškoly,vyzvednemejitamazajdemenamolo.Co

říkáš?“„Kéžby.“„Myslímtovážně.Blbinymijdou.Klidněbychtozvládl.Koupilibysmesi

funnelcakey,kterýmáštakráda.Ačelenkysezvířecímaušima.ProtebeaDylankráličí.Promětygří.“Hartleyseusměje.„Pročnetygříproměakráličíprotebe?Růžovábyti

slušela.“„Bylbychtakroztomilej,ažbyzavřelicelejparkaDylanbysenedostala

nažádnýkolotoče.“Mrknunani.Hartleyseusmějeještěvícatennepříjemný,svědivý,otravnýpocit,kterýmě

posledníchdvacetčtyřihodinužíral,zmizí.„Chcijividět!“zařveněkdovhale.Tenznámýhlasměpřimrazínamístě.„Ellanenídoma,“ozvesetátovaledováodpověď.„Kecy.Vím,žetuje,“vyštěkneSteve.„Jdimizcesty,Callume.Jetomoje

dceraajásnímusímmluvit.“Hartleymizaklepenarameno.„Asibychmělajít,“zamumlá.Tahlesituacejejístejněnepříjemnájakomně,akorátzjinéhodůvodu.Myslí

si,žesestydím,alejásebojímoEllu.„Ne.Zůstaňtu,“zašeptám.„Musíšseodníhlavnědržetdál,“odseknemutáta.„Nepožádalijsmeozákaz

přiblíženíjenomproto,žejsmesimysleli,ženebudeštakpitomý,abysestuukázal.“

„Totysmiotevřelbránu,“zavrčíSteve.PootevřudveřeaokamžitětátuiSteveaslyšímhlasitěji.Nechápu,pročtáta

pustilSteveadál.SnadjeEllaněkdedalekoaneví,žetujejíotecje.VytáhnuzkapsymobilanapíšuReedovi:

Easton:JetuSteve.Reed:Jávím.Ellamipsala.Sakra.

Reed:Kdejsi?Easton:Vobýváku.KdejeElla?Reed:Nadschody.„Doprdele,“zašeptám.Hartleykemnědojde.„Coseděje?“„Ellinbiologickýotecpřišeldělatproblémy.“Trhnupalcemkhale,kdeseti

dvapořádhádají.„Aměljsemsnadnavybranou?“zařvetáta.„Probudiljsicelouulici.Zastavil

jsiatroubiljakošílenec.Mášštěstí,žejsemnezavolalpolicii.“„Apročne?“ušklíbneseSteve.„ProtoženaEllujetohoužtakdost.Toposlední,cotaholkapotřebuje,je

vidětsvéhootce,jakhoodtudodvádějívpoutech.Alemyslímtovážně,Steve.Nepřibližujsekní.Užnejsijejízákonnýzástupce–jájsem.Soud–“„Serunasoud!“Hartleysebouškubne.Nauklidněnoujípoložímrukunarameno.„Jetomojedcera,Callume.Nevím,cotitvímizerníprávnícinakecali,ale

Ellabudesvědkemobhajoby,neobžaloby.Mojedceranebudevypovídatprotimně.“Hartleyzalapápodechuarychlesipřiplácnerukunapusu.Sklonímsekníazašeptámjídoucha:„Atosismyslela,žemášveskříni

kostlivcety,co?Věřmi,žádnýtajemstvínejsoutakstrašlivýjakota,comámemyRoyalové.“„VyRoyalovéprostěmusítebýtvevšemnejlepší,“zavtipkujezesláble.Je

celábledáaočimávytřeštěné.„Vítejvmýmživotě.“Podámjírukuapevnějisevřu.Stisknemiji.Venkuvhalesetidvatátovépořádhádají.Tadyseutěšujeme.„Dotéhlerodinyužnepatříš,“prohlásítátachladně.„NejsiEllinotec.Nejsi

kmotremmýchsynů.Nejsimůjpřítel,animůjobchodnípartner.Ažseuvidímepříště,budetovsoudnísíni,kdeprotitoběbudetvojedceravypovídat.“„Toseuvidí,“odsekneSteve.Bouchnoudveře.Počkám,ažsezvuktátovýchkrokůpřestaneodrážet

odmramorovépodlahy,avykouknudohaly.Jeliduprázdná.„Pojď,“vybídnuHartleyavytáhnujizasebou.„Kamtojdeme?“„NajítEllu.“Hartleyzavrtíhlavou.„Běžty.Mnějeblbýsníotommluvit.“„Nebudejítovadit–“„Nicmidotohonení,“prohlásíHartleyneústupně.„Navícužvážněmusím

běžet.Musímdozítřkaudělatdomácíúkoly.Přišlajsemrovnouzpráce.“Chytnujizaruku,nežstihnevyjítzedveří.„Počkej.“Zamračímse.„Chci

vědětvícotvojísestřeiotom,cosedějevtvojírodině.Povíšmiotomzítra?Možnánaobědě?“Kdyžzůstanezticha,polknuzklamání.„Anebotopředemnoumůžešdáltajit.“Tvářejízrůžoví.„Promiň.Mášpravdu.Tajímto.Aleneschválně.Nikdyjsem

osoběrádanemluvila.Ipřednástupemnainternátjsembylaspíšsamotářka.Tedamělajsemkluky–“„Chcijejichjménaaadresy,“nařídím.„Potřebujuvědět,kohozmlátit.“Uchechtnese.„Klídek.Jetodávnáhistorie.Alejo,kromnichjsemsenikdy

lidemnesvěřovala.Moctoneumím.“„Tovidím.“Hartleysepousměje.„Jsemmladá–pořádsetohomámhodněcoučit,žejo?“

Pokrčírameny.„Chcibýtlepšíkamarádka.Aprávětojsemtisemvlastněpřišlaříct.“Napřáhnekemněruku,abysisemnoupotřásla.Vprvníchvílitochcipřejít

arovnoujiobejmout.Jenžepaksiuvědomím,žemusímnatojejípřátelskégestozareagovatstejně.Chytnujizaruku.Možnájizanidržímdéle,nežtopřáteléobvykledělávají,

aleijájsempořádmladej.Ještěsetohomusímhodněnaučit,vyrůstatyhlekecy.Připadámialesprávnýudělattosněkým,kdomědržízaruku.Zvlášť,když

mámnazápěstíjejídárek.

23.kapitolaRánosenatréninkskoroplazím.Nekvůlikocovině,aleprotožejsemzůstaldlouhodonocivzhůruadívaljsemsesEllounafilmy.Rozrušiloji,žeseSteveobjevilunásdoma,protojsemsejisnažilrozptýlit.Jenžeteďmusímfungovatpočtyřechhodináchspánku.Trenérměvaruje,žejestlisedoprdeleneproberu,donutímědoprdeleběhattakdlouho,ažsedoprdelepozvracímnazasranejtrávník,doprdele.TrenérLewismluvítaktrochujakdlaždič.Hodímdosebeenergeťákadoufám,žesevzpamatuju.Nezabereto,aletrenér

siměaždokoncetréninkunevšímá.MluvísBranemoněkolikanovýchtaktikách,kterývpátekpojedeme.Školnídenuplynerychle,anežsenaděju,jeposledníhodina.První,čehosi

všimnu,kdyžvejdudoučebny,je,žezakatedrounesedíprofesorkaMannová.Jetumístonísupl.Jindybychztohobylvsedmýmnebi.Suplznamená,žesimůžupovídatsEllouaHartley,vůbecnicnedělatanemusetsebátpostihu.Jenžejsemnatoksmrtiunavenej.Kecnusinažidliahlasitěvydechnu.„No,nejsmedneskaplníživota?“prohodíEllasarkasticky.„Chcesemispát,“zabručím.„Usnuljsemvedvěavstávalvpůlšestý.“„Játaky,“odpovíElla.Vstávázaúsvitu,abyvyraziladopráce.Dělá

vpekařství.„Ajsemvpohodě.“„Totipřeju,“zamumlám.Ušklíbnese.„Mimochodemhezkáozdoba.“Zvednuzápěstí,abychjíukázalkoženýnáramek.„Tohle?Mámtoodsvojínej

kámošky.“KývnunaHartley,kteráserozpačitěrozesměje.„Kdesbylpřiobědě?“zeptáse.„Poradatýmu.Musímesedopátkunaučitnovoutaktiku.Trenérseponás

vozí.“Otevřepusu,abyněcoodpověděla,alepřerušíjisuplujícíučitel.„EastonRoyal?“křiknearozhlédnesezpozačernýchobroučekhipsterských

brýlí.VrucedržíiPad,kterýmajívšichniprofesořinaškole–tabletjejejichhlavníformakomunikace.Zvednurukuaukážunasebe.„Tojsemjá,paneprofesore.Ocojde?“„Chtějívásvředitelně.Prosím,vezmětesisvojevěciabezodkladusetam

ohlaste.“„Ajé,“zamumlázamnouHartley.Ellasirezignovaněpovzdechne.„Cojsizasprovedl,Easte?“Vhrdleměpálízklamání.Nikdo,kohoznám,omněnemávysokýmínění.

Všichnisimyslí,žejsemzasněcoudělal,ikdyžtonenípravda.NaneštěstímáEllaprávosenatoptát,protožejsemočividněasifaktněco

udělal.Nebojdespíšoto,skýmjsemtoudělal.Kdyžopětminutpozdějivejdudoředitelny,první,kohotamuvidím,je

profesorkaMannová.BeringersedízasvýmstolemavkřeslenaprotiMannovésedímůjotec.Doprdele.„Posaďtese,Eastone,“nařídíBeringerhlasem,kterýnepřipouštínámitky.Očisemuvýhružnělesknou,jakjsemtoještěnikdyneviděl.Obvyklesetváří

docelaporaženecky,jakovězeňnacestědocelysmrti,kterýsekonečněsmířilstím,žehočekáelektrickýkřeslo.Beringerví,ženemánadškoloužádnoumoc–tumajívrukourodičesmiliardaminaúčtu,kteřímupodepisujíšeky.Jenžedneskaráno,souděpodlejehovýrazu,semuočividněurčitoumocpodařilozískat.Nademnou?PohledmisjedekprofesorceMannové.Ne,tonadnímámoc.Tátamě

ztohohlevyseká,aťjeto,cojeto–amámdocelatušení,pročjsmesetuvšichnisešli–jenžeBeringerteďneníbezmocnýanizdaleka.ToondržíostřígilotinyanašpalkučekáhlavaprofesorkyMannové.„Ocokráčí?“zajímámse.StřelímpoBeringeroviotrávenýmpohledem.

Potátovizasdotčeným.Jsemdobrejlhář,kdyžtopotřebuju.„Ano,“ozvesetáta.„Ocosejedná,Francoisi?“Líbísemi,jaktátaumízískatmocjenvyslovenímkřestníhojména.Beringerpropleteprstynalesklémahagonovédescestolu.„Objevilose

několikvelicevážnýchobvinění.Obvinění,která,jakseobávám,jednodušenemohuignorovat…“Zlověstněseodmlčíjaknějakejtrapnejpoldavseriálu.Užmuchybíakorátzlověstnáhudba.Du-dum-dum.„Takužtovyklopte,“vyštěknetáta,kterýhotaředitelovateatrálnostnebaví.

„Kvůlitétoschůzceměodvolalizporadysprávnírady.“StřelírychlýmpohledempoprofesorceMannové.„Vyméhosynaučítematematiku?“Zesláblepřikývne.Jestlizbledneještěvíc,začnepřipomínatkuspapíru.„Takjaképroblémyvámmůjsynpřivyučovánízpůsobil?“zeptásetáta.

„Podváděl?Sehnalsivýsledkytestůarozdaljevetřídě?“Vyjmenováváprohřešky,kterýchjsemseužvminulostidopustil.„Ne,Callume.Situacejenynímnohemvážnější,“proneseBeringer

zachmuřeně.Aprávěvtuchvílitotátovidojde.Ustaraněseznovuzadívánaprofesorku

Mannovou,jakobyjiažteďpoprvéviděl.Najejíkrásnérysy,jejímládí.Očisemuzastřouzklamáním,kdyžsenaměohlédne.„Anonymnízdrojupozornilvedeníškoly,ževášsynapaníprofesorka

Mannovásispoluvytvořiliponěkudnevhodný…“Taktněseodmlčí.„…vztah.“ProfesorkaMannovávydázoufalýzvuk.Zadívámesenasebe,jenom

navteřinu,ajávím,ževtuchvíliobamyslímenadohodu,kteroujsmenedávnovjejítříděuzavřeli.Zapírat,zapírat,zapírat.Jsemprvní,kdosenašímplánemzačneřídit.„Tojehovadina!“Zůstanu

naBeringeranaprostoohromenězírat,jakobytapředstava,žebysepuberťákzapletlsesvojísexyučitelkou,bylatonejšílenější,cojsemkdyslyšel.„Nikdyjsemsejíaninedotkl.“Beringeramojepopřenípřekvapí.Tosijakomyslel,žesepřiznám?Blbec.„Chápu,“prohlásí.OdmlčíseaoslovíprofesorkuMannovou.„Acoktomu

povítevy,Caroline?“JmenujeseCaroline?Tojsemnetušil.„Coktomupovímjá?“zopakujeateda,páni,faktnamějejíklidný

avyrovnanýtónuděládojem.„Povímktomuto,Francoisi,žejsemvšokuaznechucenáaupřímněřečenoiuražená,žejsteměsemzavolalaobvinilměztoho,žejsemsisnadzačalasestudentem.“„Takžetopopíráte?“zeptásepanředitel.„Samozřejmě,žetopopírám!“Potlačímúsměv.Namatikubysemělavykašlat,bylabyznídokonalá

učitelkaherectví.„Nastoprocenttopopírám,“ozvusestejněrozzuřenějakoona.„Nikdybych

sitostakhlestaroubabounerozdal–“Rychlesenaniohlídnuadodám:„Bezurážky.“„Tonic,“odpovíodměřeně.„Věřtemi,užívámsidostsholkamasvýhověku.“Rozhostíseticho.Tátaseznovuzadívánapaníprofesorku.„Kolikjevámlet,Caroline?“

vyzvídá.„Dvacetčtyři,pane.“

TátaseotočíkBeringerovi.„Eastonovijeosmnáct.Ikdybymezinimikněčemudošlo,nejednáseoporušenízákona.“„Mátepravdu,oporušenízákonabyseopravdunejednalo.Existujevšak

etickýkodex.Apokudjetovšechnopravda–“„Není,“vyhrknemesprofesorkouMannovou.Naštvaněanajednou.JetohereckývýkonhodnýOscara.Jsemvpokušenísisníplácnout.„Vlastně,“dodám,jakobymědodatečněněconapadlo,„bychmocrádvěděl,

kdostímhleobviněnímpřišel,protožeprávěstímhlečlověkembystesimělpromluvit.“PovytáhnunaBeringeraobočí.„Víte,kvůlitomu,žešířílžiasnažísepošpinitpověstučitelkyAstorParku.“DramatickypoukážunaprofesorkuMannovou.Začínámsitoiužívat.„Paníprofesorkajeskvěláučitelka,“prohlásím.„Díkyníjematikazábava,

věřte,nebone.Víte,žejetěžkýupoutatmojipozornost–“Tátasitišeodfrkne.„Aleonamědokázalapromatikunadchnout.Dokoncesenanikaždýden

těším.“KdyžBeringerpovytáhneobočí,rychlezvednuruku.„Natumatiku,paneřediteli.Nicvíc.“„Tak,“prohlásímůjtátarázně.„Můjsynitatomladádámaktomuřeklisvoje.

Kromětohovašehoanonymníhoinformátora:jakýdalšídůkazmáteohlednětoho,žespolunavázalinevhodnývztah?“Ředitelzaváhá.Apakmaličkosvěsíramena.Žádnýdůkaznemáavšichnito

víme.„Očitísvědci?“navrhnetáta.„Někdo,kdobymohlodpřisáhnout,žejespolu

viděl?“Beringerzavrtíhlavou.„Ne,mámejenslovojednohozestudentů.“Studentů?Tomězaujme.KterejzmrdměnapráskalBeringerovi?EllaaniValtonebyly.AniHartleyneboněkdozmýchspoluhráčů.Některý

zklukůalemohlněconěkomuvyžvanit.AtenněkdotomohlříctBeringerovi.Takže.Kdojetakkrutý,žebychtěl,abyprofesorkaMannovádostalapadáka,

adostzlomyslnýnato,abymědostaldoproblémů…Nojo.Mámdoceladobroupředstavu,kdobytomohlbýt.Naštěstítahlepitomáschůzkaskončínedlouhopotom,coBeringerpřizná,že

žádnýdůkazynemá.Nežnásalerozpustí,varujenás,žesisituacipohlídá.PaníprofesorkaMannovádopáleně,vztekleauraženězafuníaoznámí,žesnímchcemluvitmezičtyřmaočima.Státoubezeslovavyjdemezkanceláře.Položímirukunaramenoaoba

zdvořilekývnemeBeringerověsekretářce.Ažkdyžjsmenachodběazdoslechukohokoli,tátatišezakleje.„Ježíšikriste,Eastone.Sprofesorkou?“Nevinnězamrkám.„Nevím,očemtomluvíš.“„Nejsitakdobrýlhář,zajakéhosepovažuješ,synku.“Nespokojeněpotřese

hlavou.„Aspoňmiřekni,jestliužjepovšem?“„Jestliužjepočem?“„Eastone.“Zhlubokasenauklidněnounadechne.„Dobře.Víš,co?Nic

neříkej.Jenompřikývni,jestlivtomnezodpovědnémnesmysluužnepokračujete.“Tentokrátsinahloupýhonehraju.Krátcepřikývnu.Tátoviseviditelněuleví.„Dobře.Postarejse,abytotakizůstalo.“Rychlese

rozloučímeapakužvyjdezedveří.Oknyvhalesedívám,jakscházíschodyanastupujedočekajícíhosedanu.

JehořidičDurandzanímzavředveřeanasednezavolant.Sedanodjede,abyCallumaRoyaladovezlnejspíškředitelstvíAtlanticAviation.Otočímse,kdyžnanaleštěnépodlazeuslyšímklapánípodpatků.Zamračím

se,kdyžzjistím,kdosetoblíží.„Jevšechnovpořádku?“zeptáseFelicity,zhlasujínaprostojasnězaznívá

spokojenost.„Doslechlajsemse,žetěvolalidoBeringerovykanceláře.Aněkdomipověděl,žesitamředitelzavolalijednutvojiučitelku.Takovánáhoda!“„Přestaňpředstírat,“nařídímtiše.„Vím,žezatímstojíšty.“„Začím?“Nevšímámsitoho,jaknaměmávářasami.„Taženamohlapřijítopráci,

Felicity.“Jenaprostoklidná.Vpodstatěúplnělhostejná.Obrátíočivsloup.„Hele,jak

siustlala,aťsilehne.Začalasisestudentemateďmusípřijmoutnásledkysvýchčinů.“Přesnětojsemsiještěnedávnotakymyslel.Teďalenedokážuzapomenout

nastrach,kterýseprofesorceMannovéobjevilvočích,kdyžhrozilo,žedostanevyhazov.Mojepitomý,nadrženýrozhodnutímálemzničilotéženěkariéru.Jemiztohozle.ZadívámsenaFelicity,kterásetvářívítězoslavně.Očividněsitoužívá.„Blahopřeju,takjsimioplatila,žejsemtivpátekzničilvečírek,“ucedímskrz

zaťatézuby.„Můžemeužuzavřítpříměří?“„Ale,zlatíčko.Příměří?“Hlasitěserozesměje,tenzvukserozléháobrovskou

prázdnouhalou.„Jemilíto,válkasotvazačala.“

24.kapitolaKesvémupřekvapenínajduusvojískříňkyHartleysustaranýmvýrazemvetváři.„Jevšechnovpořádku?“zeptáse.Khrudisitiskneučebnicimatematiky.„Pohodajazz.“Hodímsvojevěcidoskříňkyavezmujizapaži.„Chcešsi

zajítproněcokjídlu?“Čekám,žeřeknene,alebeznámitekměnásleduje.„Eastone,cosestalo?“Ellasiměnajde,zrovnakdyžvycházímezhlavní

budovy.„Někdoříkal,ževeškolevidělCalluma.“„Povímtitopozději.SHartleyteďmusímejít.“ZatahámHartleyzapaži.

„Pojď.“Nastoupímedomojídodávky.Hartleymlčí.Bojímsejíprozradit,kčemu

vředitelnědošlo.Nenávidělabymě.Jenžemojepusa,conikdynepoznaladobrýzámek,seotevřeaspustí:„NěkdosedozvědělomněaprofesorceMannovýapověděltoBeringerovi.“Hartleysebouškubne.„Tone.“„Tojo.“„Nikdyjsemotomsnikýmnemluvila.“„Tobyměaninenapadlo.Alejaksetodostaloven?“„Bylajsemjediná,kdotydveřeotevřel.“Zamyslíse,jakobysisnažilaten

denvybavit.„Možnábylinachodbědalšílidi,comohliněcovidět,alepročbystímčekalitakdlouho?“„Nemyslímsi,žebyněkdoněcoviděl.“„Takjakseotomdozvěděli?“Zadívámsedodálky.Nechcividětjejívýraz,ažtopřiznám.„Možnájsemse

nechtěněprořekl.Bylatoblbost.Pashdoměrejpal,žejsemsitotamrozdalsholkouzAstoru,akdyžjsemřekl,žene,možnájsemnaznačil,žemámradšivětšívýzvy.“„TakžetovyzradilPash?“„No,pochybuju,žebytobylaEllaneboVal.“„EastoneRoyale!Kolikalidemjsitovyslepičil?“„Ažmoc,“přiznámnešťastně.„Proč?Pročbystoprovšechnonasvětědělal?Jsisnadhrdý,žesmělněco

sprofesorkouMannovou?Jsirád,žejiteďvyrazí?“

„Nevyrazíji.Obajsmevšechnopopřeli.Ane,nejsemnatohrdej,ane,nebylbychrád,kdybydostalapadáka.Jenomjsem…Chtěljsemseakoráttrochupobavit.“Mojeodpověďzníhrozně,protoženemámjinýospravedlnění,nežžejsem

EastonRoyalamýmživotnímcílemjedělat,coměbaví.Pokudtonikomuneubližuje,jevšechnovpořádku.Problémje,ženěkomutovždyckyublíží.Čekám,ažsedoměHartleypustí,nacožmátakyprávo,jenžeonamě

překvapí.„Dobře.No.Staloseanemácenusetímdálzabývat,žejo?“Jo.Vděčněsenaniusmějuanastartuju.„Kamtobude?“zeptámse,když

školunechámezazády.„Zavezlbysměkemnědomů?“Znítaknejistě,ažsemusímusmát.Tosetakbojí,žesebudujejímubaráku

vysmívat?Vždyťjsemtamuždvakrátbyl.„Jasně.Takžeskočímeprojídloanajímeseutebe?“„Nekemnědobytu.“Povzdechnesi.„Myslímdomů…Dostaréhodomova.“„Aha.“Nejradšibychseplácldočelazato,jakjsemtupej.„Jasně.“Desetminutcestystrávímemlčky.Nejradšibychnanivyklopiltisícajednu

otázku,alenějakýmzázrakemsemipodaříudržetpusuzavřenou.„Pozornatuzatáčku,“varujemě,kdyžsepřiblížíme.„Jo,jávím.Kdyžjsemtubylpoprvý,málemjsemsesrazilsbráchama.“„KousekodtudbydlíLauren.“Hartleyukáženěkamdodálky.„Tomidošlo.“Minujejíodbočku,otočímautodoprotisměruazastavímpřesulicinaproti

jejímudomu.„Aspoňžemámdodávkuskorboumístotýklasickýuzavřený.Jinakbysiněkdomohlmyslet,žejsmeúnosci.Tonemámevplánu,co?“Úkosemsenanizadívám,vtipkujujennapůl.Onamivšaknevěnuje

sebemenšípozornost.Očimápřilepenýnadům.Nalevooddomu,kusodbočníhovchodu,parkujídvěauta.Jednojemercedes

SUV,kterýstáltakypředbistremUHladovélžíce.TaktobudenejspíšParkeřinakára.Napřednímoknějsouzataženéprůsvitnézáclony,takženevidíme,copřesněsedějeuvnitř.ZničehonicHartleyvyhrkne:„Řeklabychti,coseunásstalo,alenemůžu.“Zamračímse.„Pročne?“„Protožesechcivrátitdomů.Rádabychsesešlasmámou.Kdybychse

rozpovídalaominulosti,dálbymězatotrestali.“Netlačímnani,přestožeumírámzvědavostí.„Mámtamzajítazjistit,jestlije

domatvůjtáta?Možnámudošlomlíko.“Odfrknesi.„Ikdybyumíralatomlíkomumohlozachránitživot,stejněby

pronějposlalmámu.Alene,nenídoma.“Kývnekautům.„Nenítujehobavorák.AlejetuParker–“Odmlčíse,kdyžzdomuzačnouvycházetlidi.PoznámParker,kteránese

tmavovlaséhochlapečka.SpolusnítamjeJoanieWrightováadlouhánslesklýmitmavýmivlasy.Zanimijdeholčičkavkoženýchpolobotkáchahezkýchšatečkách,zarukusedržísezamračenoupuberťačkouvotrhanýchdžínáchapřiléhavýmtílku,kteréjíodhalujebřicho.Hartleypřitisknerukunaskloavzlykne.Přísahalbych,žejitazamračená

puberťačkazaslechla.Holkasezastavíazadívásenašímsměrem.Nechci,abytuHartleypřistihli,protosenatáhnupřesřadicípákuastáhnuji

dolů.Cítímpodsebou,jaksejícelétělootřásávzlyky.Pohladímjipotvářiatišepopisuju,covidím.„Nastupujoudoaut.Dylan

anějakejchlap–“„Parkeřinmanžel.“„–ParkeřinmanželaDylannastupujoudoParkeřinaauta.Parkersedí

nastraněspolujezdce.Tamaláholčičkajdestvojímámou.“„Macymámámanejradši,“zamumláHartley.Bouchnoudveřeodautaarozsvítísečervenásvětla.„Jsoutamtyholky

vbezpečí?“Zaváhá.„Asijo.“Pakmnohemdůraznějiprohlásí:„Ano.Rozepřemezimnou

atátousetýkájenomnás.“Tojejízaváhánísemivůbecnelíbilo,alenicnepovím.Svezuseníž,když

autavyjedou.Zařvoumotoryapaktenzvukpomaluutichá,jakseautavzdalují.Teď,kdyžužjevzduchčistý,pomůžuHartleysenarovnat.„Mámje

sledovat?“„Ne.“„Dobře.Takcouděláme?“Hartleysemizadívádoočí.„Jakbysestvářilnamenšívloupačku?“Nevšímámsijejíchslzamizalitýchočíazazubímse.„Jetojedenzmých

desetinejoblíbenějšíchkoníčků.“„Nojasně.“Obavystoupímearozběhnemesekpostrannímdveřím,zekterýchpředchvílí

vyšlaHartleyinarodina.Minemeje.Běžímsnízadům.Každýdobrýjižanskýdůmmáveranduatenhleneníjiný.Podéldomuse

táhneširokázastřešenáterasa.Dvojefrancouzskédveře,jednyvedou

dokuchyně,druhédoobýváku,jsourámovanéoknyvysokýmiodpodlahykestropu.Zkusítyprvní.Jsouzamčené,aledruhéne.Uslyšímpípnutí,kdyždveře

otevře,avšimnusičervenéhosvětlanadrámem.Bezpečnostnísystémzaznamená,kdysedveřeotevřouazavřou.„Nevšímejsitoho,“povímiHartley.„Jetojenomnaoko.Tátatonechal

nainstalovat,kdyžjsembylamalá,alepohádalsesbezpečnostníagenturou,žesemnedorazilidostrychle,kdyžjimzavolal,atakjejichslužbyzrušil.“Přikývnuarozhlédnuse.Jetohezkýdům.Voníčistě.Vypadábezposkvrnky.Hartleyproběhneobývákemavydásekeschodišti.Běžímzaníazastavíme

seažnahoře.„Kterýpokojjetvůj?“Ukážekposlednímdveřímnalevo.„Nevadí?“zeptámse,protožeumírámzvědavostí.Pousmějese.„Poslužsi.“Připadámizvláštní,kdyžsevydádodruhéhopokojenapravo.Jdudál

nakonecchodby.Hartleyinaložnice.Zatraceně,těšímsedovnitř.Konečnějipoznámoněcolíp.Nebospíšne.Kdyždveřeotevřu,přivítámějednavelkáprázdnota.Uprostředpokojestojíněkolikkrabic.Zdijsoučistěbílé.Nenítužádnápostel

aninábytek.Jakobytunikdynikdonepřespával.Zklamaněvycouvámavrátímsenadschodiště.Zatímcoprocházímchodbou,

všimnusinazdechrodinnýchfotek,alejeto,jakobytahlerodinamělajenomdvědcerymístotří.Jakobyjiúplněvymazali.Dostbrutální.Uvažuju,jestlitoví.Určitějo.Zaklepunapootevřenédveřeaotevřujedoširoka.Hartleytamsedínakraji

postele,vnáručísvíráfialovýpolštář.Izdijsoufialové.Posteljezasypanáplyšovýmimedvědyapsy.Naplakátechnazdijsouklucisvlasynabarvenýmijakvelikonočnívejce.Tenhlepokojočividněpatříjejímladšísestře,té,kterounevidělaužtřiroky.Zatahámsezalímečekkošile.Nedásetudýchat.„Vypadnemeodtud,“

vybídnujichraplavě.Hartleykemněvzhlédneazesláblepřikývne.Nečekám,ažsitorozmyslí.Vytáhnujinanohyaodvedujiposchodechpryč.

Nakoneczajedemenamolo.Svítísvětlaasoumrakustupujevečeru.Zaparkuju

aoběhnuautokHartleyinýmdveřím.Dovolími,abychjípomohlvystoupit.Dovolími,abychjivzalzaruku.Dovolími,abychjidovedlkestánkusobčerstvením,kdeobjednámhorkoučokoláduasmaženýfunnelcake.Potom,covypiječokoláduasnípůlkufunnelcakeu,jejíumrtvenývýraz

povolí.„Díkyzavečeři.“„Bylomipotěšením.Chcešsesvéztnaruskýmkole?“navrhnu.„Oddvanácti

jsinaněmnebyla.“„Tysitopamatuješ?“„Nojasně.“Anijínedámčas,abynadtímzačalauvažovat.Doběhnu

kpokladně,koupímlístkyapotomjidoveduktýobříhromaděrzi.Cobychprotuhleholkuneudělal.„Víš,pročmámruskékolotakráda?“zeptáse,kdyžvstoupídotřesoucíhose

kovovéhokošeaposadíse.„Protožechcešumřít?“Nastoupímzaníapočkám,ažsebezpečnostní

přepážkazaklapne.„Protožezvrcholkuvidíšcelýsvět.“„Mělabyszkusitlítat,“navrhnu.„Jetotisíckrátlepší–abezpečnější–než

tohle.“Maličkáplechovkazačnestoupat.Načelemivyskočípot,žaludeksemi

obrátí.Opřusihlavuotenkýkovovýsloupekazačnuodpočítávatpozaduodtisíce.Tohlejeasichyba.Mělbychvystoupit.Zatlačímzapřepážku,aletaseaninehne.„Nenítinic?“slyšímHartley.Jejírukasedotknehřbetumojí.Dobře.Rozmysleljsemse.Zvládnuto.„Ne.“„Potíšse.“„Jetuhorko.“„Neníanipatnáctstupňůamášnasobětriko.“„Cokolinadbodmrazujeproměmocteplo.“„Mášhusíkůži.“Košíksehoupe,zeskřípáníkovuokovmiprudcebušísrdce.„Protožesedímvedletebe,“přinutímseuceditskrzzaťatézuby.Přitisknesekemněsvýmměkkýmtělem.„Mámtakovýpocit,žekdyžjsme

bylivzábavnímparkunaposled,šláplajsemvDoměsmíchudobobku.“„Mělibytotuzavřít.Valsizasnapodrážkubotynalepilaněčížvýkací

tabák.“Hnus.AjestlinedokážouohlídatDůmsmíchu,cotadytahlehrůza?Načasuju

sidýchánítak,abychpočítalpřikaždémnádechu.

„Tysebojíšvýšek?“zeptáseHartleyněžně.Stejněněžnýjeidotekjejíruky,kdyžmězlehkapohladípokloubech.„Myslelajsem,žemiluješlétání.“„Milujulítání.Nesnášímale,kdyžnadvýškounemámkontrolu.Vevzduchu

jimám.Vím,kdotoletadlopostavil.Známvybavení.Ovládámho.Tohlebymohlodržetpohromadějenkusemdrátuažvýkačky.“Košseznovuzakývá.„Atotomumožnávěřímažmoc.“„Takpročjsisemnoušel?“„Protožejsichtěla.“Mlčísnadcelouvěčnost.Zavřuoči.Možnákdyžnicneuvidím,přestanusi

představovat,jaktahlevratkákabinapadáznebe.„Užjsmeúplněnahoře?“zeptámse.„Skoro.“„Nahořetěnepolíbím,“oznámímjí.„Ikdyžsetoasičeká,taksnadnýtose

mnounení.“Uchechtnese.„Nikdybyměanivesnunenapadlo,žebytostebouměla

holkasnadný.“„Tojelež.Mášmězaděvkaře.“Znovuseotřesesmíchem.„Myslím,žesprávnýtermínprotojeotevřený

vztah.“Toměrozesměje.„Takjo.Berutozpátky.Nahořetěpolíbím.“„Aninápad.Nejlepšíkámošisenelíbají.“„Odkdy?“opáčím.„Mášselíbatjenomsesvýminejlepšímipřáteli.Jeto

jednozprivilegiívšechnejlepšíchkámošů.“„Takžetyslíbalvšechnysvojenejlepšíkamarády?“Kabinasestrhnutímzastaví.„Ne.Protožejsimojejedinánejlepší

kamarádka.“Možnámojejedináskutečnákamarádka,kteroukromrodinymám.Tojí

ovšemnepovím.Užtakjsemtrapnejažaž.Natvářiucítímjakopírkolehkýdotek.Zatajímdech.Dotekjeteďpevnější.

Rukamisjíždípotvářikertům.Otočímsekní.Očimáotevřené,usmíváse.Ucítímnartechjejírty.„Neboj.Nepolíbíšmě,“zašeptá.„Jápolíbímtebe.“Pootevřurty.Vklouznemidonichjazykem.Tadynahořesečaszastaví.Jako

byněkdozmáčklstopku.Jenomjá,onaanekonečnáobloha.Vtérozlehléprázdnotěmijejípolibekprozradí,ženejsemsám.Jejíjazykse

dotknemého.Uslyšímzasténání.Tobuduasijá.Točísemihlava,nedokážusenadechnoutabouřívemněemoce,kteréminedávajísmyslaježmožnáani

pochopitnechci.Vím,ocojde.Jsemšťastnej.Žádnéprášky,alkoholanijinílidiminikdytakovýhlepocitnepřinesou.Hartleyvydávátichévzdechy,kteréměpřivádějíkšílenství.Popadnuji

zabokapřitáhnusijiksobě.Našejazykysestřetnouajábychpřísahal,žemisrdcevhrudimálemvybuchne,takprudcemibuší.Nášpolibekjezatraceněparádní.Nejradšibychjipopadl,přitáhlsijiksobě

azůstalvtomhleokamžikunavěky.Jenžepaksetokolosmrtizačnezasotáčetakabinazačnesjíždětdolů.Hartleyměpustíaodtáhnese.Nedaleko,aledostnato,abymidalavědět,že

tazeď,kteroumezinástakrádastaví,jeužzasezpátkynamístě.„Díky,žejsimětamnahořerozptýlila,“vyhrknu,nežstihneříctněco,coby

měranilo.„Zanic,“odpoví,aleznítodutě.Naštvaljsemjisnad?Kdyžkabinazastavíapřepážkasezvedne,Hartleyvystoupí.Dávámsinačas.

Zatraceně,nejradšibychceloutuhleatrakcikoupilaodvezldomů,abychsitukabinunechalnastříkatnabronzovoubarvu.Takovýokamžiktobyl.Přesnětakový,kterýbystesinejradšinechalivyrýtdopamětinesmazatelnýminkoustem,abystehomohliprožívatzasaznovu.Dojdukní.„Hartley,“oslovímji.„Ano?“Zavaneslabývítranačechrájívlasy.Zachytímjeauhladímjíjekhlavě.

Zvednerukuapopadnemězazápěstíhnednadkoženýmnáramkem,ovšemneproto,abyodsebemojirukuodtáhla.Abyjizastavilanamístě.Neboabysiměpřitáhlablíž.Ztěžkapolknu.„Chci–“„Vydvaspoluvypadátetakroztomile!Úsměv!“SHartleypřekvapeněvzhlédneme.Oslepíměblesk,anežsemimžitkypřed

očimarozptýlí,tenvtipálekužběžípryč.Tedajsoudva.Majíblonďatývlasy,ječivýhláskyaanisenesnažímluvitpotichu,zatímcopádípryč.„Felicitybudešílet,ažtouvidí!“„PostnitonaInstagramanaSnapchat!“Sakra.Zamračímsenajejichmizejícízáda.Nojasně,žekdyžvmojípřítomnosti

Hartleyprojednoupolevívostražitosti,musítenokamžikzachytitbandadrbenzAstorParku.„Mámsizačítdělatstarosti?“vytrhnemězezamyšleníjejísuchýhlas.Ohlédnuseapřinutímsekbezstarostnémuúsměvu.„Ne.Pochybuju.“

Jejíočimiprozradí,žeotomzrovnapřesvědčenánení.Toanijá.

25.kapitola„Tadymáštypoznámky,“povímiHartley,kdyžpříštíhodneodpolednedojdukjejímustolu.„Zapomnělajsem,žejemám.“„Nemuselasmijevracet.“„Jávím.“„Víš?“„Nojasně.Určitěsisužzapamatovalcelouučebnici.Hraješsinadrsňáka,co

školunenávidí,alejátutvojipřetvářkuhnedprokoukla.“Otočísedopředu,jenžeještěpředtímzahlédnu,jakjízčervenajítváře.Myslínato,jakměvčeravečerpolíbila?Jájo.Nanicjinýhonemyslím

odchvíle,cojsemsedneskaránoprobudil.Amysleljsemnatotakyceloucestuzmoladomů.Jefakttěžkýusnout,kdyžvámstojíanechcetohonechat,takžemámzasebouznovumizernounocazasjsembylnatréninkujakzombie.Schovámsistránkydosešitu.„Nenítožádnápřetvářka.Testymimoc

nejdou.“„Nebosejenomnedokážešpořádněsoustředit,“zamyslíse.„Totaky.“Dneskajsemsisedlzanianatáhljsemsinohy.Rádsenanidívámzezadu.

Vidím,jaksejíramenanapínajíapovolují.Jaksejíobčasobjevípodvlasykřivkakrku,kdyžskloníhlavu.Malývýstupkynajejípáteřijsounajednoustrašněroztomilý.Mocrádbychjitamhezkypostarukousl.Poposednusi,kdyžjsoumikalhotyuniformynajednoutěsný.„KdejeElla?“Hartleyseotočí,abynaměviděla,aukážekEllinýmu

prázdnýmustolu.„Omluvilasezeškoly.Státoujelidoměsta,majíschůzkusprávníky.“Hartleysesoucitnězamračí.„Vážněbudemusetvypovídatusoudusesvým

tátou?“Přikývnu.MocrádsesoustředímnaněcojinéhonežnaHartleyinvelice

krásnýkrk.Tojakofakt?Krk?Takpotomhleteďjedu?„Jo.Bylatam,kdyžseStevekevšemupřiznal.“„Tojeděsný.“OSteveovýchčinechseminijakzvlášťmluvitnechce,protozměnímtéma.

„Lepšíotázkaje–kdejeprofesorkaMannová?“OdvěřadyodeměseozveTonyaHarrisonová.„BylauBeringeravředitelně.

Užpodruhézatenhletýden.“„Někdotumáprůser,“zazpívámůjspoluhráčOwen.Několikspolužákůsekemněotočí.PropálímOwenapohledem,alebuďje

faktzmatenej,nebojemnohemlepšíherec,nežjsemtušil.Nenápadněsimávnurukoupodkrkem,jakobychsihopodřezával,snažímsemudátnajevo,žebudelepší,kdyžbudemlčet.Vodpověďnakrčíčelo.Najednousedveřerozrazídokořán.„Panebože!Někohodneskazavřou!“vykřikneGloryBurkeová,kapitánka

dívčíhopozemníhohokeje.Spolužácijizaplavíotázkami.„Očemtomluvíš?“zeptáseTonya.„BeringerastrážníkNeffněkomuprohledávajískříňku,“odpovíGlory.„Tomůžou?“„Acoprávastudentů?“„Kodexctiříká,žepokudjepodezření,žedošlokezločinu,můžoubýt

skříňkyprohledány,“vysvětlíRebeccaLockhartová.Musítovědět.Jetonašetřídníprezidentka.Spolužácisizačnouustaraněšeptat,kdobytakmohlbýtvmaléru.Neviňátek

tumocnení.Někteříjedounastimulantech.Jinísevyspískaždýmdruhým.Někteřípijí.Aněkteříspadajídovšechtříkategorií.Jenomjedenznichsizačalsesvojíprofesorkou.Blejzrjeminajednoumalýaškrábe,kdyžsemižilamizačnešířitpocitviny.

Zatraceně.PročjsemsevůbecsprofesorkouMannovoupoddalpokušení?Bylatoblbost.Strašnáblbost.Akvůličemu?Abychsepětminutcítildobře?Jsemtakovejidiot.Složímsipaženahrudiasvezusevžidliníž.Hartleynaměpřesramenohází

soucitnépohledy,kterýmsevyhýbámzíránímnasvůjstůl.Vím,cosimyslí.EastonRoyaljetennejvětšíblbec,jakýhoznám.Pročsním

jenomjsem?Jenžeonasemnounení,žejo?Políbilaměnavrcholuruskéhokola.Coto

znamená?Nejspíšnic.Napůlseužtopímvsebelítosti,kdyžsenarovnám.Protoženatokašlu.Comi

sejdenatom,cosiomněmyslíHartley,vyvrhel,skterýmnemluvíanijejívlastnírodina?Comisejdenatom,cosikdokolinaAstorumyslí?VždyťjsemprofesorkuMannovouaninevojel.Jestliměmajíukřižovatzasexsprofesorkou,takbychsnítensexmělaspoňmít.Vduchuseotřepuaprotáhnu:„Copak?Zlobilještěněkdokroměmě?Tak

vstaňteaukažtese.NaAstorujemístojenomprojednohokreténa,atomístomomentálnězabírámjá.“Nadšeptanýmiklevetamiseozvenervóznísmích.„Vlastněmyslím,žeprohledávajíjejískříňku.“Gloryrozpačitěukáže

naHartley.„Moji?“vyhrkneHartley.„Máščtyřistašedesátpětku,žejo?“Hartleyrozpačitěpřikývne.„Taktobudeurčitětvoje.“Zešepotujenajednoutlumenýřev,kdyžvšichnizačnouspekulovat,co

Hartleyprovedla.Provětšinuspolužákůjetaholkazáhada.Potřechletechnepřítomnostisetunajednouobjevilazničehonic.Nezapojujesedožádnýchškolníchaktivit.Jejípovinněvolitelnýpředmětjehudbaačasurčenýprosamostudiumtrávívsoukromýchhudebníchzkušebnách,pryčodostatníchstudentů.Ažnaněkolikfotbalovýchzápasů,nakterýchsedělasEllouaVal,nasebe

Hartleynijakneupozorňovala.Zaslechnuútržkyrozhovorů.„…scházísesEllou.Vsadímse,žejetojednaztěchjejíchstriptérských

kámošek.“„…nebyljejítátanucenýnechatkandidaturynastarostukvůlinějakému

skandálu?“„…prýsitosRoyalemrozdalivezkušebně.“Jestlijeslyšímjá,slyšíjeiHartley.Natáhnuseapovzbudivějístisknu

rameno.Ztuhne,kdyžsejídotknu,apakucítímdrobnétrhnutí,skorojakobypokrčilaramenyamlčkymězesebechtělasetřást.Omráčenýnechámrukuklesnout.Dveřeseznovuotevřou.Všichniseknimotočí.KdyžvstoupíprofesorkaMannová,obrnímsepředdalšímjejímutrápeným

výrazem.Jenžebradudržívzhůruarozhlížíseponás,jakobybylakrálovnaamyjejíbezcenníslužebníci.ApakustoupíadovnitřvejdeředitelBeringer.Všichnizmlknou.„SlečnoWrightová,“vyštěkneředitel,„vezmětesisvojevěcianásledujte

nás.“UkáženaHartley.Taneposlechnehned.Beringersiodkašle.Hartleyvydátichývyděšenýzvuk,vyskočínanohy,popadnesvojevěci

avyjdezedveří.Učebnicesitisknekhrudi,zádaztuhláarovnájakpravítko.Beringerdržídveředokořán,dokudjimiHartleyneprojde.Kdyžtidvaodejdou,profesorkaMannovávstoupídotřídy.„Otevřetesiučebnicenačtvrtékapitoleapřečtětesivysvětlenířetízkového

pravidla,“nařídí.„Chci,abystevyřešilirovnicejednaaždvacetdva.“„Dvacetdva?“vykřikneOwen.„Jenomnajednuznichjepotřebatakdeset

minut.“„Taktobystesemělpustitdopráce,jinakjichdozítřkabudetemusetvyřešit

padesát,“vyštěkneprofesorkaMannová.„Ano,paníprofesorko.“Pustímesedopráce,protožesMannovoudneskazábavanebude.Jentaktaktyrovnicedozazvoněnístihnu.Pořádsedívámkedveřím

auvažuju,kdyseHartleyvrátí.Nevrátíse.Pashsiměodchytnehned,jakvyjdunachodbu.Čekalnaměpředučebnou.

„Owenminapsal,žeHartleyWrightovouzavřeli.“Povzdechnusi.„Nezavřeli.Jenomjíprohledaliskříňku.“„Fakt?Proč?“„Nemámpáru.“Dojdukesvojískříňceaschovámdoníučebnice.„Děláněcoprotizákonnýho?“„Oničemnevím.“Zeskříňkyvypadneněkoliklistůpapíru.Sklonímsepro

ně.Dojdemi,žetojsoumojepoznámkyzmatematiky.Napapíryšlápnešpičkanámořnickymodrélodičky.„Cojeto,paneRoyale?“VzhlédnukprofesorceMannové.„Poznámky.“„Vypadátonapoznámkyzmojíhodiny.Vlastněsezdá,žetojsouřešení

mýchdvouposledníchtestů.“Natáhnekemnědlaň.Shromáždímlisty,vstanuastrčímjedoskříňky.„Zaprvýtonejsoužádný

řešenívašichtestůazadruhý,ikdybyjo,conatomzáleží?Tytestyjstenámuždala.“„Pročbychvámmělavěřit?“„Protožejetopravda.“Zabouchnudveřeskříňky.„PoděliljsteseotytopoznámkyseslečnouWrightovou?“Vhlavěmizablikávýstražnéčervenésvětlo.Nesmímlhát,ne,kdyžmůžemít

Hartleypotíže,alenemůžuříctanipravdu,protoženevím,jakýdopadbynaniměla.„Zaprvýmámvěčnětrojky,takžestudent,kterýbyměvyužívalkpodvádění,

bybylfaktdebil.Zadruhýjsemnetušil,žepůjčovatsiodspolužákůpoznámky

zhodinsenesmí.Aspoňžeužtovím.“KývnuPashovi.„Budešmějistit?Dneskachcizapracovatnabicácích.“StřelípohledempoprofesorceMannovéapakkemně.„Jájdudneska

nanohy,“oznámí.„Nenínakraťasymoczima,paneBharo?“obořísenanějprofesorka

Mannová.Technickyvzatosmímekraťasynosit,jenomkdyžjevenkuteplo.TeplojealeproPasherelativnípojem.Kraťasyafarmářkynosícelýrok.Jejedno,jestlijsouvenkučtyřistupněnadnulou.Stejněsivezmekraťasy.„Ne,paníprofesorko.Sluncesvítí,takmusímukázatstehna.“Vystrčínohu

jakmodel.„Škoda,ževedeníneuděláněcosestudenty,kteříporušujíškolnípravidla,“

ozvesenechutněpřeslazenýhlas.Otočímseavidím,jaksitoknámmíříFelicity.Paráda.PřipohledunaPashedodá:„Ničínámtopověstnejlepšíškolyvzemi,

anikomunatomnezáleží.Jetoostuda.“ProfesorkaMannovározvážněpřikývne.„Souhlasím,slečnoWorthingtonová.

Jetoopravduškoda.“MístoabychFelicityodsekl,jakbysitozasloužila,pobídnuPashepryč.„Coseděje?“zeptásetrochuudiveně.„Dík,žesmikrylzáda.“„Kdykoli.“Kousnusezevnitřdotváře.„Hartleymáasipořádnejmalér.“„Jakej?“„Netuším.Jakjsemřekl,prohledalijískříňkuaBeringersipronipřed

začátkemhodinypřišel.“Pokradmusenanějzadívám.„NeřekljsinikomuomněaprofesorceMannový,žene?“Zamračíse.„Jasněžene.Pročbychtodělal?“„Jasně.“Zastavímsekusodsekretariátu.„Jenžejetovenku.“„Mocdiskrétníjstetedanebyli,“poznamená.„Jávím.“Promnusičelo.Vespáncíchmizačínábolestivětepat,alenežzačnu

bušithlavoudozdi,dveřeseotevřouavnichseobjevíHartley.„Cosestalo?“„Já…“Vypadáomráčeně.„Jávůbec…“Okamžitějiobejmuanasměrujujikzadnímuvýchodu.Pashsevydázanámi,

aleHartleysihosnadaninevšimne.Dálnevěřícněpotřásáhlavou.„Vyloučilimědokoncetýdneadosložkymipřidalipoznámku.“Pashzanámihvízdne.

„Zaco?“zajímámse.Polkne.„Zapodvádění.Vposlednímtestujsemmělavysokéskóre,protože

jsemseučilaztvýchpoznámek.Netušilajsem,žetímpodvádím.“„Nenítopodvádění.Takztohotěobvinili?“zeptámsenaštvaně.„Toje

blbost.Tátaseotopostará.“Vytáhnumobilajednourukouzačnupsát.„Ne,“zastavíměHartley.„Prosím,nedělejto.“Váhavěvrátímmobilzpátkydokapsy.Zatínámzuby,kdyžsezeptám:„Co

přesnětiBeringerřekl?“„Žemojeskórejestatistickymnohemlepší,nežjakjsemsivedlapředtím,ato

znamená,žejsemmělapomoc.Zeptalse,jestlijsemsidomluviladoučování.Řeklajsem,žene.Zeptalse,jestliminěkdopomohl.Řeklajsem,žene.Natvojepoznámkyjsemzapomněla,protožekdyžseměptali,jestliminěkdopomáhal,představilajsemsiněkoho,kdosedívedlemě.Jakodoučující,víte?“SPashemobapřikývneme.„Pochopitelnýomyl,“poznamenáPashtiše.„Jenžepakmůjstudijníporadce–tentambyltaky–vytáhlpapírsřešeními.“„Ktomutestu?“zeptámse.Nešťastněpřikývne.„Našlihovmojískříňcesloženýapřilepenýkzadní

vazběVšeoženách,“zamumlásodkazemnaknihu,kteroučtemenahodináchfeminismu.Hlavasemitočí.Kouskyskládačkyzačnouzapadatnamísto.Profesorka

Mannovávypadaladomýšlivěmístovyděšeně.Felicityplácalaněcootom,žeAstorParkzačínámítšpatnoupověst.Tosnadne.„Jdeme,“zavrčímapopadnuHartleyzazápěstí.„Kam?“vyjekne.„Jo,kam?“ozvesePash.„OčistitHartleyinojméno.“Felicitynajdemesnadno.Nevzdálilaseodsvojískříňky–jakobynamě

čekala.Jsousníitydvějejírádobykámošky.JednaznichjenáhodouClaire.PovytáhnuobočíaClairevodpověďvystrčíbradu.Tomábýtnějakýnáznak

vzdoru,nakterýmbymimělozáležet?Odolámnutkáníobrátitočivsloup,přestanusijívšímataotočímsekFelicity.„Felicity.“Vycenímzubyvnezrovnapřátelskémúsměvu.„Eastone.“Jejíúsměvjestejnětakledový.„Nevím,cosisakramyslíš,žeděláš,alemusíšstímpřestat.“„Pročbychměla?“zeptáse.

Naokamžikvšokunaprostooněmím.Byljsempřesvědčený,žepopře,žebyudělalaněcošpatného.„Takpočkat.“Hartleyprojdekolemmě,jakobyjíprávědošlo,pročjsemse

vydalrovnouzaFelicity.„Totysmistrčilatypoznámkydoskříňky?“Otočísekemně.„Onajetamnastražila?“Chmurněpřikývnu.Felicityseznovuusměje.Hartleyinyšedéočizaplavíšokavztek,potemníažnakovověstříbrnou

barvu.„Proč?“zavrčínaFelicity.„Pročbystodohájedělala!Mohliměvykopnoutzeškoly!“„Noa?“HartleyseponívrhneaodFelicitysemijipodaříodtrhnoutjenomspomocí

Pashe.Holčičírvačkyjsouzatraceněsexy,alene,kdyžjejednouztěch,coseperou,FelicityWorthingtonová.Ane,kdyžmáHartleynakrajíčku.„Tostačí!“ZabodnuprstpředFelicity.„Zatohlezaplatíš,jetojasný?

Nemůžešsijentakničitlidempověst–“Felicitysehlasitěaupřímněpobaveněrozesměje.„Panebože!Tyseštakovej

pokrytec!“Dálsechechtá,ažsemiztohozačnevařitkrev.„TysReedemjstezničiliEllinupověst,ještěnežvůbecnaAstornastoupila!Atím,cospředvedlnamémvečírku,sespokusilzničitpověstmně!“Doprdele,taopileckáchybaměbudepronásledovatsnadnavěky.Užnikdyse

nesmímnapít.Nikdy.„Takžene,jeminaprostojedno,jestlitě–,“FelicityzavrčínaHartley,„–

vykopnouzeškoly.Vlastněmědocelazklamalo,žebylnatebeBeringertakmírný.“Odstrčíseodskříněkaprojdekolemnás.Přesramenoprohodí:„Mimochodemjsemsotvazačala.“Jejíkamarádkysevydajízaní,včetněClaire,kteráseušklíbne,kdyžmíjí

Hartley.„Natéfotcemáštlustejzadek,“vyštěkne.„Možnábysesmohlapřihlásitdoposilky.“Clairezmizí,nežHartleystihneodpovědět.PřipojísekFelicityadalším

dívkámachodbouseroznesejejichsmích.Slyšímho,ještěkdyžzmizízarohem.

26.kapitolaHartleyzrudnejakřepa.PashzatímzíráspusoudokořánzaFelicityatoujejíbandou.„Cotosníje?“nechápe.Podrážděněvydechnu.„Nemámpáru.“„Asipotřebujefaktpořádně–“Spíšvycítím,nežvidím,žemáHartleyblízkokvýbuchu,protoplácnu

Pashovirukunapusu,nežnásobadostanedoproblémů.„Neříkejto,“varujuho.„Co?“zamumláasetřesemě.„Chtěljsemříct,žepotřebujefaktpořádně

naprdel.“Zadívámsenanějjako,jasně,fakttitověřím,anarovnámsisako.Odpoví

tím,žesizkapsyvytáhnemobilazačnehoprojíždět.„Ponížiljsiji,“prohlásíHartleynakonec.„Nebotedamyoba.Řekla,že

stebouchodí,atystodálpopíral.Apakjsijířekl,žesesteboumůžerozejít,amístotohojsišelknídomů,najejípárty,aztrapniljsijipředvšemijejímipřáteli.“„Atobudejenomšpičkaledovce,“řeknePash.Obasenanějtázavězadíváme.Zvednesvůjmobil.Zatraceně.Zírámnafotku,kterouvčeravečerpořídilanamolutaholka.

PoužilahashtagAstoru,aačkolitufotkuzveřejnilaaždneskaráno,užteďmáhromadulajků.Vícnežtisícovcelidíselíbí,jaksisHartleyzasněnězírámedoočísruskýmkolemvpozadí.Hartleyzasténá.„Bože,ještětohle.TojesůldoFelicityinyrány,ajestline,

takužnevímco.Najejímmístěbychsetakychtělapomstít.“„Jetodobráfotka,“okomentujejiPash.„Dobráfotka?“„Jo.Dobráfotka.Aťjipořídilkdokoli,použilvysokourychlostazachytil

světla.Vypadátojakopráceprofesionála.“Zamračísenamě.„Takžejetooblíbenýpříspěvek,protožejetokvalitněprovedenáfotka,neprotožejstenanívydva.Sorry,jestlivámprávěsplaskloego.“Oplatímmupohled.„ZaměřilasenaHartleyjenomkvůlimně.Nejdeomoje

ego.Jdeoto,žejetotak.“„Mohlibystesepřestathádat?“přerušínásHartley.„Opravdutakzáleží

natom,pročmátafotkatolikohlasů?“

„Mápravdu,“odpovíPash.„Otázkaje,couděláme,abysiFelicityzařadilazpátečku?“Povytáhnuobočí.„My?“„Nojasně.Nechci,abytadyHart,“zlehkajiklepnedoramene,„trpěla

zaněco,coneudělala.TakžemusímeFelicityzklidnit.“Hartleysedonutípousmát.„Díky.“„Pročbysmejiměliklidnit?“zeptámse.„Protožejineporazíš.“„Jsouijinýmožnosti.“„Jakoco?“zeptáseHartleypodezíravě.Otevřupusu,jenžeznínicnevyjde,protoženemámtušení,codělat.Kdyžse

jednatakováholkasnažilazničitmojirodinu,odpovědíbylonásilí.„Pamatuješ,jakJordanCarringtonovápřilepilatuholkukeškolníbudově?“

zeptámsenakonec.„Ellajizatozmlátila.“PashaHartleysenamězadívají,jakobychsezbláznil.„Asisespraštildohlavy,“poznamenáHartley.ŠťouchnedoPashe.„Nemusíš

dotohojít.Jetocelýdosthnusnásituace.Anijábychsníradějinemělanicspolečného.“Pokrčírameny.„Jsmevečtvrťáku.Nemámniclepšíhonapráci.Navíckdomi

zaručí,ženebududalšínařadě?JsemEastonůvdruhýnejoblíbenějšíčlověknaAstoru.“TozHartleyvydolujeúsměv.„Jo?Kdojeprvní?“„Notypřece.PakElla.AlemeziEllouamnoujetoremíza.Bylbychalerád,

kdybytozůstalojenommezinámi,protožemádostdrsnoupravačku.“Teatrálněsipromnepaži.„Vzhledemktomu,kolikrátměužEllapraštila,můžuříct,žemápravdu,“

podpořímsvéhokamaráda.Jsemvděčnýzato,žePashsituacitrochuodlehčil.KdyžzHartleyinytvářezmizítrochastresu,rozhodnuse,žesePashvydal

správnýmsměrem.Potřebujemehumor.Smích.Životjevposlednídoběnějakmocvážný.Pročjsmesepřestalibavit?„Uspořádámepárty,“oznámím.Hartleynamězůstanezírat.„Cože?“„Párty.Víšjak,pártynaoslavu,žeužnemusíšchoditdoškoly.“„Jdudotoho.“Pashzvednerukuaplácnemesispolu.Hartleysealevydápryč.„Počkej,“křiknu.NechámtamPashestátarozběhnusezaní.Ionsezanámi

vydá.„Toběsenápadsvečírkemnelíbí?“

„Musímpracovat.“Hlasmáprázdný,výrazuzavřený.„Můžemetupártyuspořádat,ažvpráciskončíš.“Najednousezastaví.„Párty?Tojakofakt,Eastone?Právěměvyloučili.To

nenížádnýdůvodkoslavě.“Pashvedlemězvážní.„Tvojirodičetězabijou?Protožetimojibymězabili,“

přizná.Hartleyzblednejakstěna.Zatraceně.„Takpártybylasiblbejnápad,“zamumlám.Najednousipřipadámstrašně

hloupě.Nedošlomi,jakédůsledkybudejejívyloučenímít,apochybuju,žesito

uvědomovalaiona,dokudPashnezmínilrodinu.Prvnívěc,kterouřediteludělá,je,žezavolájejímrodičům.Aprotožeseznějakýhozáhadnýhodůvodunesmívidětsnikýmzrodiny,nedopadnetopronidobře.„Mámsistvýmirodičipromluvit?“nabídnu.„Vysvětlím–“„Ne.“Jestlijetomožné,zbledneještěvíc.„Nicjimneříkej.Anislovo.“

Popadnemězablejzrazabořímiprstydopaže.„Prosím.“„Dobře.Nicneřeknu,“ujistímji.Pustímě.„Musímjít.“Nežstihnumrknout,běžípryč.Vydámsezaní,alePashmězastaví.„Dejjíčas,abymohlabýtsesvojírodinou.“„Onanemá–“Zarazímse,nežstihnuvyhrknoutněco,očemnemámmluvit.

Jenžesemianinelíbídívatse,jakHartleyutíkápryč.„Nemůžutomujentakpřihlížet,brácho.Potřebujuněcoudělat.“„Dobře.Takjeďdomů,“poradími.„PromluvsisEllou.Kdoví,možnábude

mítnějakýnápad,jaktovyřešit.“

PřestožesetoužímvydatzaHartley,rozhodnuseříditPashovouradou.Domavyhledámsvojinevlastnísestru.Najduji,jaksevesvémpokojiučí.„Mášchvilku?“zeptámse,kdyžjízaklepunaotevřenédveře.Ellavzhlédneodučebnice.„Jo,pojďdál.Coseděje?“Přejdurovnoukvěci.„Felicitytonarafičilatak,abytovypadalo,žeHartley

namaticepodváděla.Hartleydneskavyloučili.“„Panebože,“zalapáEllapodechu.„PročbytoFelicityHartleydělala?“„Abysemipomstila.Jenaměnaštvaná.“„Nojasně.Chovalsesknínavečírkujakvůl.AlepročbyšlapoHartley,ane

poněkterémztvýchnejbližšíchpřátel?TřebapomněneboValneboPashovi?“„AsisesdneskaještěnedívalanaInstagramneboSnapchat,co?“

„Ne.BylajsemcelýdensCallumemaprávníky.“Ellaodložíučebniciaztlustéhopřehozuzvednemobil.Posadímsenapostelaopřuseopolstrovanéčelo.Poznám,kdytufotku

spatří,protožeznovuzalapápodechu.„Vysenatéfotcelíbáte?“vykřikne.„Skoro.Alepolíbilijsmesenaruskýmkole.“Ellavypadápřekvapeně.„Acotavašepravidla?Hartleyříkala,žejinesmíš

balit.“„Takyjsemtoneudělal,“namítnu.„Abybylojasno,onapolíbilamě.“Tojiumlčínadobrýchtřicetvteřin.Pohledemmipropalujedírudohlavy.

Jakobysemisnažilaproniknoutaždomyslia…aco?Nevím,pročsetaknamědívá,alezačínámztohobýtnervózní.„Každopádně,“spustím.„Notoanináhodou.Žádnýkaždopádně.Stímpolibkemjsmeještě

neskončili.“Ellasiprohrábnezlatévlasy.„Takžespoluteďchodíte?“„Možná?Nevím.“Bradajíklesne.„Achceš?Typřeceoholkunastálozájemnemáš,ne?“„Mámzájemospoustuholek,“protáhnuaolíznusispodníret.Možnákdyž

ztohoudělámsexuálnínarážku,Ellutotakznechutí,žezměnítéma.Apřesnětak,zabereto.„Fuj,“prohlásí.„Aledobře,užtodávásmysl.Jestlisi

Felicitymyslí,žejstesHartleyspolu,takserozhodnězaměříprávěnaHartley,abysetipomstila.“Ellaseodmlčí.„Abychbylaupřímná,docelasijejípomstuzasloužíš.“„Mocdíky.“Zamračímse.„Pročdoměšiješ?“„Aha,taktoběvadípravda?Promiň.Možnásesnemělopít,zajítkFelicity

domůaponížitjipředvšeminašimipřáteliaspolužáky.Tohlesestane,kdyžnepomyslíšnanásledky.“„Kristepane,cotodotebevjeloachcíplotam?“Těchslovzalitujuhned,jak

mitoposlednívyletízpusy.Ellaserozmáchneapraštímědopaže.„Zatraceně!“Promnusipažiadotčeněsenanipodívám,alenezabereto.Složísipaženahrudiapropálíměpohledem.„Zatupoznámkuseomlouvám,alemohlibysme,prosím,nepřipomínat,co

všechnojsemvminulostipodělal?Jinaktubudemedopříštíhotýdne.“„Fajn.Alezaturánuseomlouvatnebudu.Zasloužilsisji.“„Dobře.“Taholkatedaví,jakpraštit.Nenídivu,žeJordandalapokoj.

„MohlabysFelicityzmlátit,abystěmihlehovadinamipřestala?“

Ellasiodfrkne.„Ne.“„Pročne?NaJordantozabralo.“„Ne,nezabralo.Lonizabraloto,žejsmesevšichnispojiliaoznámili,že

šikanyužbylodost.“„Takseznovuvšichnispolečněpostavímeařekneme,žebylodostFelicity.“„Mášnějakýdůkaz,žetonaHartleynarafičila?“„Jo.PřiznalatopředClaireadalšímaholkama.“Ellanakloníhlavunastranuazamyslíse.„Musísibýthodnějistá,ženic

neprokecnou,“prohlásínakonec.„Vtuhlechvílijetotvojeslovoprotijejímu,atvojeslovoneznamenávůbecnic.Pořádsedostávášdomalérů.FelicityječlenkouSpolečnostictiajetovýbornástudentkazdobrérodiny.“„Díkyzatakovouchválu,“zavrčím,aleobavíme,žemápravdu.Problémje

mojeprostředníjméno.„Možnábychjímělzavolat.“„Aříctco?“„Omlouvámse?“Ellapomněstřelíotrávenýmpohledem.„Tomyslíšvážně?Tystoještě

neudělal?Tosměludělatjakoprvní!“„Možnájsemtoudělal.“Zamyslímseaušklíbnu.„Nepamatujuse.“„Takjo,mělbysjízavolataomluvitse.“Ellaněkolikrátpotřesehlavou,jako

bynemohlauvěřit,žejevjednémístnostistakovýmpitomcem.„Nebojíkupkvětiny,zajeďknídomůapovězjí,žejsibylnemyslícíblbecavůlaževšechnošpatné,cosiotoběkdymyslela,jepravda,alehlavněaťsitonevybíjínaHartley.“Trhnusebou.„Tohlevšechno?“„Ano,“odpovíEllastroze.„Tohlevšechno.“„Fajn.“Nemochezkyzaklejuazvednusezpostele.Udveříseotočím.

„Pořádsemivíclíbínápad,žebysjizmlátila.“Ellapomněhodípolštář.„Jájimlátitnebudu!“Seběhnudopřízemíavydámsekesvojídodávce.Nakoncipříjezdovécesty

alezabočímdolevamístodoprava.Nelíbísemi,jakHartleyutekla.Cokdyžjsoujejírodičeunídomaakřičí

nani?Možnápotřebujemorálnípodporu.Rozhodnuse,ženejdřívpojeduzkontrolovatHartleyacestouzpátkyse

stavímuFelicity.Zajedunapumpuakoupímvaničkuzmrzliny,několiklimonádapopcorn.

Upokladnypřihodímdvěsladkétyčinky.Uvchodujetakykyblíksrůžemi,jednuznichpoložímnapult.

„Někohojstenaštval?“zeptásepokladník,zatímcomimarkujezboží.„Jakjstetouhodl?“„Tohlejezákladníomluvnýbalíček,“zavtipkuje.Uchechtnuse.Technickyvzatojejenomtakytkasoučástímojíomluvy

Felicity,alezvědavěsezeptám:„Jakájeúspěšnosttakovéhozákladníhobalíčku?“„Tozáležínatom,jakvelkouchybujsteudělal.Velkáchybavyžadujevelkou

omluvu.“Popadnuiostatníkytky.„Taktobudevelký.“Projedemojikartuterminálem.„Hodněštěstí,“popřejemi.Zjehotónujejasný,žesemitopodlenějnepodaří.OdesetminutpozdějizastavímpředHartleyinýmbytemavypnumotor.

Popadnutaškusdobrotamiatřikvětiny–Felicityjevšechnynepotřebuje–aprošlapanéschodyberupodvou.Zvednuruku,abychzaklepal,kdyžzevnitřuslyšímhlasy.„Jestlijsipředtímdoufala,ženěcozmůžeš,teďužsiotommůžešnechat

jenomzdát.Tátaužhodinuzuří.“Ztuhnu.Doprdele.TojeParker.Ohlédnusepřeszábradlí,abychzjistil,kde

jsempřehlídljejímercedes,jenžehonikdenevidím.Buďzaparkovaladálodtud,nebosempřijelaUberem.„Játoneudělala,“prohlásíHartleyprázdnýmhlasem.„Pořádseakorátvymlouváš,“odfrknesiParker.„Nechtělajsemtěšpehovat,

tati.Nechtělajsemtizničitkampaň.Nechtělajsemztrapnitcelounaširodinu.Nechtělajsemnaširodinurozvrátit.“Rozhostíseticho.Hartleyneodpoví.Nejspíšnenínic,čímbyParkerpřesvědčila,abyjíuvěřila.Málemzaklepu.Málemvpadnudovnitř.MálemsepokusímsParker

promluvit.Jenženěco,nějakánadpozemskásíla,mědonutínicztohoneudělat.Polknu,snažímsedostattrochuvzduchupřestenbalvan,cosemiobjevil

vhrdle.Jetomojevina.Opiljsemseaztrapnilholku,okterýjsemvěděl,žesijinesmímpoštvatprotisobě.Holku,kterásesamozřejměrozhodlapomstít.Byljsembezohlednýhovado.Abuduještěbezohlednější,kdybychvpadldorozepřevHartleyiněrodině.MusímtosFelicityurovnat.Jinámožnostnení.Jakmiletonapravím,Hartley

sesrodinoubudemoctusmířitapakužtomezinámidvěmabudedobrý.Zvládnutonapravit.Dokážuto.

27.kapitolaPříštíhodneveškolemluvívšichnioHartleyiněvyloučení.Člověkbysimyslel,ženaAstorunikdynikohojinýhozanicnevyloučili.Jdealeoto,žeHartleysivyloučenínezasloužila–neudělalanicšpatnýho,jenžeten,kdojezatozodpovědný,seprocházípochodbějakokrálovnaAstoru.Felicitysiodchytnuještěpředprvníhodinou.Jeskamarádkamiusvojí

skříňky.NaštěstítunikdenevidímClaire.Dobře.Štvemě,žesimojebývalkazačalasFelicitynějakmocrozumět.Kdoví,conaměClairemá.Naspoustěnašichschůzekjsembylnamol.„Zmizte,“vyštěknunaFelicityinykamarádky.Můjvýrazjimnejspíšprozradí,žetomyslímvážně,protožeserozprchnoujak

krysynapotápějícíselodi.Felicityzůstanenamístě,vypadádocelapobaveně.„No,tojsialetvrďák,takhleděsitnevinnédívky,“vysmívásemi.„Žádnázvásneníanizdalekanevinná.“Protočípanenkyazabouchnedvířkaskříňky.Popadnujizapředloktí,než

stihneodkráčetpryč.„Dostalastykytky?“zavrčím.CestouodHartleyjsemsestavilunídoma,ale

nikdomineotevřel,takjsemnechalkytkynazápraží.„Ano,dostala.“„Avzkaz?“Itenjsemtamnechal.Vzkazstřemiprostýmislovy:Omlouvám

se.Easton.„Přečetlasisho?“„Ano.“„A?Jsmetedaužvpohodě?“Rozesmějese.„Počkej,tysismyslel,žetatvojetrapnánáhražkaomluvynás

usmíří?Ale,Eastone.“Hrdlosemisevřezoufalstvím.„Doprdele,Felicity.To,cosprovedlaHartley,

nebylosprávný.“„Tyměopravdubudešpoučovat,cojesprávnéacone?Ty,EastonRoyal?“„Jo,jsemtotálníhajzl,“souhlasímbezváhání.„Jsemzlejasobeckejčlověk.

Pijuarvuseašukámholky,kterýbychšukatneměl.Nezapírámto.AleHartleytinicneudělala.Takže,prosím,řekniBeringerovi,žetopodváděníbylojenomblbýnedorozuměnía–“Zaváhám,protožemidojde,žeakorátplýtvámdechem.Felicitysenikdynepřizná,žetypoznámkystrčilaHartleydoskříňky.Protože

bytímpřiznala,žetonasvojispolužačkunastražila,ariskovalabytímtrest.

Takžeikdyžnechci,musímtonechatplavat.Hartleyvyloučilinatřidny.Tojeblbý,alepřežijetoavpondělísevrátídoškoly.Taloďs„očistouHartley“užodplula.TeďužjenmůžuzamávatnaFelicitybílouvlajkou,nežstihnenapáchatdalšíškodu.„Jaksitoutebemůžunapravit?“zeptámseskrzzaťatézuby.Modréočisejínevěřícnězalesknou.„Nemůžeš.“„Notak,“prosím.„Něcomusíexistovat.“Upřeněsezadívánamůjnáramek.

Odolámnutkánísihozakrýt.„Něco,cotimůžukoupit,“dodám.„Třebadiamantovýnáhrdelník?“„Domluveno.“„AcokabelkazlimitovanésérieodDiora?“„Nemámtucha,cotoje,alejetotvoje.“„Stojípětatřicettisíc.“Nějaksejípodařípodívatsenaměspatra.Nevím,jaktohlevysvětlímrodinnémuúčetnímu,aledobrá.„Fajn.Každá

holkapotřebujekabelkuzlimitovanýsérie.“Napřáhnukníruku.„Domluveno.AžseHartleyvrátí,nechášjinapokoji.“„Ne.“„Cože?“„Žádnádohodanebude.Jetoodplataaještějsemneskončila.“Zjejíholedovéhopohledu,spojenéhostímnejmrňavějšímúšklebkem

nartech,semichcepraštitpěstídoskříňky.Nemůžuuvěřit,žetusemnouvyjednávalaošpercíchakabelkách,kdyžměstejněchtělaodmítnout.TosetakhlemstějjenomholkynaAstoru,nebojsouvšechnyženskýtakhlekrvežíznivý?„Jestlichceš,abychprosil,buduprosit.Nakolenou.“Felicityseusmějeještěvíc.„Tobybylurčitěhezkýpohled.Ale…ne,díky.

Mámvplánulepšívěci.“Stěmislovysetřesemojirukuzesvépažeaodejde.Polknuzasténání,zatímcosezanídívám.Cotostouholkousakraje?Chápu,

žejsemjiztrapnil,alehoďtoužsakrazahlavu.Dospěj,sakra.Faktironie,žetuněkomujinémunařizuju,abydospěl.SunavenýmpovzdechemvytáhnumobilapošluHartleytextovku.

Easton:Jsidneskaok?Odpovíokamžitě.

Hartley:Ne.Bodneměostenviny.OpřuseoFelicityinuskříňkuasepíšuodpověď.

Easton:Mocmětomrzí,H.Jetojenommojevina.Tentokrátsenadlouhoodmlčí.Zírámnadisplejapobízímji,abyodpověděla.

„Easte,“oslovíměněkdo.Vzhlédnuaspatřím,jaksekemněblížíSawyeraLauren.Sebsniminení.

„Čau,“pozdravímjenepřítomně.Dívámsenamobil.Pořádnic.„Jsemvpohodě.Coty?“Můjmladšíbráškaseuchechtne.„Neptaljsemse,jaksemáš,alejsemrád,že

jsivpohodě.“„Přijdešpozděnahodinu,“poznamenáLaurenzbytečně.„Užzvonilo

poprvé.“Kašlunazvonekakašlunavyučování.Hartleymipořádneodpověděla.Proč

mineodpověděla?Protožesouhlasí,žetovyloučeníjemojevina?Takyžeje,ozvesetentichýhlásek.Doprdele,topřecevím.Právěprotojsemsejíomluvil.Ale…taknějakjsem

čekal,žetonecháplavat.Žeřekne:Nedávámtitozavinu,Eastone.ToFelicityjeta,kdoblablabla.Místotohojemiodpovědíjenticho.„Jasně,promluvímesipozději,“slíbímbratrovi.„Čaudoma.“Rozběhnusepryčazasebouslyšímjenomjejichnevěřícnéhlasy.„Jeopilý?“„Nemyslímsi.“Zbudovyvyjdupostrannímvýchodemarozběhnusenaparkoviště.Potřebuju

vidětHartleyaomluvitsejíosobně.Potřebuju,abymiodpustila,žejsemjizatáhldosvýchproblémůsFelicity.Neudělaljsemtoschválně.Musítovědět.Cestadojejíčtvrtiuběhnerychle.Jenžejakovčeraměidneskaužněkdo

předběhl.Odpatyschodištěvidímzádanějakéhomuževdrahémšedémobleku.Vlasy

máprošedivělé.„…vykopliznejlepšístředníškolyvzemi.Dělášostudujménu

Wrightových,“říkáprávěmužznechuceně.Hartleyinotec.Sakra.Ustoupímkestraněschodištěasnadizdohledu.„Nevykoplimě,“uslyšímrozmrzelouodpověď.„Jenommědočasně

vyloučili.“„Zapodvádění!“vyštěkne.„Podvádění,Hartley.Cosetostebousakraděje?

Cojsemtovychovalzadítě?“„Jájsemnepodváděla,tati.Jednaholkaměnenávidíapodstrčilami

doskříňkyřešenítestu.Nejsempodvodnice.“„Tvůjředitelječlenemklubu,víšto?Otomtvémskandáluteďvědívšichni

míznámíakolegové.Ránoseměusnídaněneptalinanicjiného.“„Komuzáležínatom,cosimyslíbandastarochůvespolečenskémklubu?“

vykřikneHartleyzoufale.„Záležíjenomnatom,cojepravda.“„Probohaživýho!Tyatozatracenýslovo.Pravda.Uždost,Hartley!“Přijehoostrémhlasusebouškubnu.„Uždost,“zopakujepanWright.„VracíšsedoNewYorku.Dneska.

Rozumíš?“„Ne!“protestuje.„Ano.“Ozvesešustivýzvuk,jakobyseponěčemnatahoval.„Tadymáš

letenku.Tvojeletadloodlétádnesvečervjedenáct.“„Ne,“zopakuje,aletentokrátoněconejistěji.„Dobrá.“Jejíotecseodmlčí.„Jestlineodletíš,odhlásímDylanzeškoly

apošlujitammístotebe.“„Proč?Pročjímusíšpořádvyhrožovat?Jetoještědítě,tati.“„Ne,jejítřináctaužtaknanimášpřílišvelkývliv.“„Odosmibereprášky.Jekřehká,dobřetovíš.Nemůžešjiodtrhnout

odrodiny.“Nevšímásijí.„JestlineopustíšBayview,ochránímeDylantím,žejipošleme

zestátu.Jetonatobě.“Rucesemisevřouvpěst.„Kdyžpůjdu…můžujipředtímvidět?“Hartleypromluvítaktiše,ažjiskoro

neslyším.„Jestlinatoletadlonastoupíš,můžešsnístrávitčascestouodtudnaletiště.“Tenhajzl.Letištějeodtudpůlhodiny.„Já…sitopromyslím.“Ne,chcesemizařvat.Nepromýšlejsito.Bojujsním.„Vyzvednutěvdeset.SDylantědoprovodímenaletiště,kdesebudeme

usmívatamávat,zatímcopůjdešnakontrolu.“„Cokdyžsváminepojedu?“„Pojedunaletištětakjakotak,“odpovípanWrightúsečně.„Adneskavečer

někdodotoholetadlanastoupí.Buďtobudešty,nebotvojesestra.“Odmlčíse.„Věřím,žeserozhodnešsprávně.“

28.kapitolaMůjplánjepočkatdesetminut,nežzaklepunaHartleyinydveře.Chcijídátčas,abysepotátověnávštěvěatomjehobrutálnímultimátuvzpamatovala.Jenžeuběhnoujenomdvěminuty,nežsedveřeotevřouaHartleyvyklopýtáven.Kdybychpředtouhledvoupodlažníbudovounezaparkoval,Hartleybymožná

vstoupilapřímodovozovky.Takhlesimálemrozbijenosobokmojídodávky.„Vypadáš,jakobystohobuďmocvypila,nebotěprávěpřejelnáklaďák.“

Natáhnukníruku.Kmémupřekvapeníjipřijme.„Náklaďák.Rozhodněnáklaďák.“„Pojďseprojet.“Nedámjíčasnaodpověď.Několikamálopohybyjidostanu

doautaapřipnupás.„Nějakézvláštnípřání?“zeptámse,sotvausednuzavolant.„Tojemifuk.Hlavněpryčodtud.“Rezignovaněsiopřehlavuooknoazavře

oči.„Bezproblému.“Snažímsetohrátnapohodu.Jakobychnemělvnitřnosti

svázanýdojednohovelkýhouzlu.Štveměto.Štvemětenhlepocit.Aštvemě,žejividímtakhle.Nanicsejínevyptávámaonaminicneprozradí,protojedememlčky.Vtipný,

jakněkdymůžebýttichoohlušující.Cotopředtímříkala?Vtichuslyšítetlouctsvojesrdce?Aletakymůžeteslyšet,jaksevámláme.Vzduchvkabiněztěžkneazhoustne.Zajedudostaréhopřístavištěkusodmola.Zabočímnaštěrkovéparkoviště

azastavím.Kdyžseohlédnu,dojdemi,žeHartleypláče.Brečínaprostobezhlesně.Jensejípotváříchkoulínekonečnéslzy.Přísahalbych,žekdyždopadnou,znítojakozaburáceníhromu.Prototakynechámmotorběžet.Potřebujuněčímtyslzypřekrýt.Sedívedle

měazírázokna.Uvažuju,jestlivůbecpřeszávojslzněcovidí.Pokusímseatmosféruodlehčit.„Tátaříkal,ževsedmdesátkáchtotubylo

nejživějšímístoveměstě.Jsemmuodpověděl,žejsemnetušil,ževestředověkutakymělilodě.“Maličkosepousměje.„Pojď,projdemesepobřehu,“navrhnu.Pomůžujívystoupit.Starýpřístavjednesužzchátralý.Obloženízcedrového

dřevavinoupískuasolizoceánůúplnězešedlo.Nadvodousedržíužjenom

několikdoků.Zbyteksezhroutildovodyneborozbil.Zamračenáranníoblohaodpovídánašínáladě.Hartleyvypadávšoku.Mněje

špatněodžaludku.Jsmejakodvapřeživší,cosepovelkéexplozibezcílněpotulujíkrajinou.Alehele,aspoňjsmespolu,ne?Vezmujizaruku.Vtomokamžikushlédnenanašepropletenéprsty.Vypadá

podezíravě.„Pročnejsiveškole?“„Protožejsemseotebebál.“Protožechci,abysmiodpustila.Hartleymějakovždyckyprokoukne.„Bálses,žesenatebezlobím,tochceš

říct.“Polknu.Dálměpropalujeostrýmpohledem.„Byljsipředmýmdomem.Viděljsi

tátu?“„Jo,“přiznám.„Slyšeljsi,comiřekl?“Napadnemě,žezalžu,alepaktozavrhnu.„Jo.“Vezmujizarukuaspolečně

sevydámeblížkvodě.Nenítužádnýplot,jendvametryširokýkamenitýsvah,kterýsetáhneažkvodě.„Dotoholetadlaalenenastoupíš.Žene?“„Já…nevím.“Potlačímpřívalpaniky.„Zatraceně,Hartley,cosemezivámisakrastalo?Proč

tětakne–“Zarazímse,nežzeměvypadneslovonenávidí.Asibymocneocenila,kdybychprohlásil,žejijejíotecnenávidí.„Pročjenatebetaknaštvanej?“Očiupíránabřehposetýoblázky.„Tojedlouhýpříběh.“Rozpažímaukážunaprázdnokolemnás.„Mámespoustučasu.“Dlouhomlčí.Chciseošít,kopnoutdokamenů,ponořitsedomoře.Ne,co

nejvícchci,jezajetkHartleydomů,nakopatjejíhootceapoupravitmufasádu.Neudělámanijednoztohoazamojitrpělivostměčekáodměna.„Předčtyřmilety–ikdyžteďužtobudeasipět–jsemjednouvnocinemohla

usnout,takjsemsizašladopřízemíprosklenicivody.Tátabylvobýváku,mluvilsnějakouženou.Bylipotichu,aleznělanaštvaněaněcospláčemříkala.Asiprotojsemjenevyrušila,aninedalanajevo,žetamjsem.“„Očemspolumluvili?“„Říkaljí,žeseotenproblémmůžepostarat,aležejitobudeněcostát.Ta

ženaodpověděla,žezaplatí,cokolibudechtít,hlavněaťjejímusynovipomůže.“Zamračímse.„Conatořekl?“„Nevím.Vrátilajsemsenahoru,protožejsemnechtěla,abyzjistil,žejsemje

odposlouchávala.Hodněsevzteká,takžejsmesehovždyckysnažilynenaštvat.“

Zamračíse.„Odvadnypozdějijsemhoslyšela,jaksepotelefonuhádásesvýmnadřízeným,žezneužil‚postavenížalobce‘–aťužtoznamenácokoli–abyzrušilobviněníprotisynoviRoquetových.“„KdojesynRoquetových?“„ZnášDrewaRoqueta?“„Ne.“„Jestaršínežmy.Bylomutehdydevatenáctachytilihozadrženíheroinu.

Bylotojehotřetíporušenízákonaakvůlimnožství,kterémělusebe,hochtěliobvinitzprodejedrog.Tobypronějznamenalopětaždvacettřiletvevězení.“Hartleysedohlasuvkradeznechucení.„Aletobysneuhodl–heroin,kterýmělusebe,seveskladědůkazůztratil,takžetátaobviněnístáhl.“„Nelíbísemi,kamtomíří.“„Mněsetotakynelíbilo,alesnažilajsemsenatozapomenout.Tehdyměani

nenapadlo,žebytátamohldělatněcošpatného.Bylstátnízástupceadrogynenáviděl.Feťákůmříkalšpína,kteránijaknepřispíváspolečnosti,atvrdil,žedrogyjsoupříčinouvšehozlavzemi.Vraždy,domácínásilí,krádeže.Podlenějsevšechnoztohodějejenomkvůlidrogám.“„Aha.Takjsitonechalabýt.“„Ano,avšechnosezdálovpořádku,jenže…mitopořádnedalospát.Tak

jsemzačalastrkatnos,kamjsemneměla.Jednoujsemsepřihlásiladojehopočítače.Vždyckypoužívalnavšechnojenomjednoheslo,alekaždýměsícnebotakměnilposledníčíslici,takžebylodocelasnadnýtoheslouhodnout.Akdyžjsemsetampřihlásila,našlajsemanonymníúčet,kammulidipsaližádostiozvláštníslužbičkyazmínili,kdojimhodoporučil.Nebylytamnapsanéžádnédetailyanijinéodpovědikrom:‚Setkámese‘.“Povytáhnuobočí.„Onichodilikvámdomů?“Tomipřipadázatraceně

riskantní.„Ne.Obvyklesesnimischázelněkdenaveřejnosti.Tehdydomatoasibyla

jenomvýjimka,aprávěprotosenatuženutaknaštval.Netuším,koliktakovýchpřípadů‚vyřešil‘,alebylatamhromadae-mailů,Eastone.Jakocelémraky.“Kousnesedortů,vypadánešťastně.„Řeklasmu,žeotomvíš?“„Ne.ŠlajsemmístotohozaParker.Nařídilami,abychsipřestalavymýšlet,

drželajazykzazubyanikomuotomneřeklaanislovo.“„Parkervěděla,cotvůjtátadělá?“„Nevím.“Jámyslím,žetoví,jenomtomunechceuvěřit.Čekám,ažbudepokračovat,

jenžeonamlčí.Skloníse,zvedneněkolikkamínkůahodíjedooceánu.Připojímsekníachvílinicneříkáme.Jenžepakjímusímpoložitotázku,kteráminedalaklidodchvíle,cojsemjipoznal.„Jaksiszlomilazápěstí?“Taotázkajivyleká.Pustíkámenatenscáknutímspadnedovody.„Hartley,“naléhám.„Jaksiszlomilazápěstí?“„Jakvíš,žejsemsihozlomila?„Najehovnitřnístraněmášjizvupooperaci.“„Aha,tohle.“Promnesijizvu.Pochvíliváháníroztřeseněvydechne.„Několik

měsícůpotom,cojsemmluvilasesestrou,tátaoznámil,žesebudeucházetomístostarosty.Dostalyjsmespoustupřednášekotom,jaksemámechovatnaveřejnosti.Přišlaknámdomůnějakáženaaučilanás,jakstát,usmívatse,mávat.“„Jo,takyjsmemělijednutakovou,“přiznám.„TadynaJihujevnějšízdání

dostdůležitý.“Pohrdavěsezasměje.„Pořádnemůžuuvěřit,jakmocjsemtoužilabýt

dokonaloudcerou.Dokoncejsemsenahrávalapředzrcadlem.No,každopádněpřednástupemdoprvákuminahouslíchprasklastrunaapřesinternetjsemsiobjednalanovou.Hlídalajsemsidodáníavědělajsem,žejiužconevidětpřivezou,takžejsemseběhlanakoneculice,abychsezeptalapošťáka,jestlijimá.Atehdyjsemviděla,jaktátasedívautěsnějakouženou.“Hartleysenajednouodmlčí.Poznámnaní,žejepronitěžkéotommluvit.

Nedivímsejí.Pořádnemůžuuvěřit,cozačlověkajeSteve.Vzhlíželjsemkněmu.Pilotovalletadla,piljakduha,měltynejlepšíauta,nejžhavějšíkočky.Měltennejlepšímožnýživotajáchtělbýtjakoon.Jenžeseukázalo,žemůjvzorjetennejstrašnějšíčlověknasvětě,acomiteďzbylo?„Dlouhojsemjesledovala.“Hartleynaváže,kdeskončila.„Mluvilispolu.

Podalamumobilanějaképapíryaonpakvystoupilzautaaneslsikufříkabatoh.Tenbatohmipřipadalzvláštní,víš?Nikdynictakovéhonenosil.Takjsemsenanějsoustředila,ažjsemsinevšimla,žeauto,zakterýmseschovávám,odjíždí.Rozběhlajsemsedomů.Dohonilměudveří,popadlmězazápěstíasilnězanějzatáhl.Strašněsezlobil.Protosianineuvědomil,jaksilněmědrží.“Onatupředemnouvážněomlouvánásilísvéhootce?Toměnaštve.Sevřu

rukuvpěstapřitisknusijikboku,abyjineviděla.Bolíměnerozkřičetsenebodoněčehonepraštit,aleteďužchápu,pročnásilítaknenávidí.Prototakšílela,kdyžjsemjivzaldodokůnazápasy.„Zeptalse,cojsemviděla.Nejdřívjsemvšechnozapírala,aletozápěstímě

takbolelo,žejsemnanějzačalakřičet,žejsemvšechnovidělaažedělášpatnouvěcažebyneměldělat,codělá,aževšechnopovímmámě.“Spodníretsejítřese.„Vrazilmifackuaposlalmědoméhopokoje.“„Acotvojezápěstí?“Rtysejíznovuroztřesouasvraštíobličej.„Protoseminezahojilosprávně.

Nejelajsemkdoktorovihned.“„Coznamenáhned?“„Třitýdny.“„Cože?“vybuchnu.Polkne.„Druhýdenránopřišeltátadoméhopokojeařekl,žeměposílají

pryč.Asijsemmocnechápala,coseděje.Bylomičtrnáct.Možnájsemsemumělapostavit.“„Bylotijenomčtrnáct,“zopakuju.„Bylajsivyděšená.Hele,mojemámami

vzalapráškyařekla,žejespláchnedozáchoda.Daljsemjíjeaaninetušil,žejesamazávislánalécích.Chcemerodičůmdělatradost,ikdyžsimyslíme,žejenenávidíme.“„Asijo.Ale…jo,nežjsemsivůbecuvědomila,coseděje,užjsemseděla

vletadledoNewYorku.Nakolejijsemzavolaladomůaprosilajsemmámu,abychsesmělavrátit,jenžetařekla,žehlavourodinyjeotecažehlavurodinymusímposlouchat.“Zhlasujíodkapávásarkasmus.„Řekla,žeažsenaučímbýtposlušnádcera,můžusevrátit.Netušilajsem,cotoznamená,alesouhlasilajsem.Asiprotojsemtakyhnednepřiznala,žemámzraněnézápěstí.Jenžesetozhoršiloajednaučitelkasitohovšimlaavzalaměnapohotovost.Muselajsempodstoupitoperaci,abymiturukunapravili.“„Cojsijimřekla?“Odvrátíse.„Žejsemspadla.“Otočímsijiksobě.„Nemusíšsestydět.“„Tojetěžké.“„Nemusíš.“„Prvnírokjsemsechovalavzorně.Mámamipřipomínala,žetátakandiduje

nastarostuažepokudsebuduchovatslušně,můžusevrátitdomů.“„Jenžeonnevyhrál.“„Ne.Parkerřekla,žeto,žeměposlalidointernátníškoly,vyvolalodojem,že

setátanedokážepostarataniovlastnídomácnost,natožabyzvládlvéstceléBayview.“Nařasáchsejílesknouslzy.„Ažeminedovolívrátitse.Tátasemnouodmítlmluvit.Mámařekla,žejsemnedokázala,žejsemposlušnádcera,ažeprotožeseneumímchovat,musímědržetdálodsestry.Žemámnani

špatnývliv.“„Tonechápu.Jaknanimůžešmítšpatnývliv?“Hartleynajejírodině

zatracenězáleží.Vícnežtéjejísestře,cojsemtakviděl.„Smojímladšísestřičkoujeto…složité.Jetohodnáholka,aleobčas…“

Hartleyseodmlčí.Doplnímtozani.„Občasmáchuťbezdůvodněkřičetnacelýsvět?Jednoho

dneješťastná,adalšídenzoufalá?Mívábezvarovánínásilnésklonyajeagresivní?“VHartleyinýchočíchseobjevípřekvapení.„Jakto–“Zarazíse,kdyžjíto

dojde.„Tytaky?“„Mámabylataková.Mámtoponí.Apředpokládám,žetvojesestranechce

brátléky,co?“Hartleypřikývne.„Mábipolárníporuchu,aspoňstouhlediagnózoupřišel

dětskýpsycholog.Slyšelajsem,jakseotomrodičehádají,protožetátaodmítáuvěřit,žeduševnínemociexistují.Myslísi,žejenompotřebujepřísnějšívýchovu.“Kdejsemtohleužslyšel?„Chudákmalá.“„Tojeitvojediagnóza?“zeptáseváhavě.Zadívámsedovody,nechcivHartleyinětvářividětodsouzení.„Toasine.Já

jsemhyperaktivnísporuchoupozornosti.VsedmijsemzačalbrátAdderall.Mělomětozklidnit,alepočasetopřestaloúčinkovat.Nechtěljsemmáměříct,žemitonepomáháažemitahlavazasjedenaplnýobrátky,protožesamaměladostsvýchproblémů.Typráškysedajíbezproblémůsehnatveškole.Vždyckysenajdeněkdo,kdoseochotněpodělíosvojilahvičku.ApakužbylosnadnýpřejítnaOxykodonadalšívěci.“Poslednípřiznánízamumlám.„Naširodičenámmajípomáhat,nenámubližovat.“Očimězačnoupálit.Několikrátzamrkám.„Tojo.Kdysvidělasvojisestru

naposledy?“„Předtřemilety.Několikrátjsemsnímluvila,aletojenomdíkytomu,že

zvedlatelefon,nežkněmudošelněkterýzrodičů.Někdyříkala,žejíchybím.Jindy,žeměnenávidízato,žejsemjiopustila.Nemůžoujiposlatdointernátníškoly,Eastone.Internátníškolajepříšerná.Cítilajsemsetamhrozněosamělá.TřirokyjsemneslavilaVánoce,Díkůvzdáníaninarozeninysněkým,kdoměmárád.Víš,jakétoje?“„Ne,“odpovímchraplavě.„Nevím.“Celásevedleměroztřese.„NikdybychtonepřálaaniFelicity,natožčlověku,

kteréhomámnadevšechnyráda.Zničilobyjitotam.Nikdobyjítam

nerozuměl,aniseoninepostaraltak,jakpotřebuje.“„Jaksestedadostalazpátkydomů?“„Lonijsemsedozvědělaosvěřeneckémfondu,okterémjsemtiužříkala.

Ten,comizaložilababička?DohlížínanějBayviewskábankaaspořitelna,nemůjtáta.Jenžejídloanájemsejakovýdajezavzdělánínepovažují,protopracujuvbistru.“Smutněsezamračí.„Chodímnanejlepšíškoluvzemiahlídámsi,abychotátovýchpochybnýchobchodechnikomunicnevyzradila,alestejněminedovolívrátitsedomů.“„Apaktěvyloučilizapodvádění.“Znovuměbodneostenviny,propalujesi

cestumýmhrdlem.„Ano.“„Jetomojevina.“Hartleykemnězvednezrak.„Ano.“Tojedinéslovoměroztrhnevedví.Jetobrutální.Kurevskybrutální.„Říkalajsemti,žeznamenášjenomproblémy,Eastone.“Musímodníodvrátitzrak,nežměstudsežerezaživa.Zadívámsenavodu

avduchusinadávámzato,čímsikvůlimněmuselataholkaprojít.Zato,čímsikvůlimněprocházejíúplněvšichni.Ella,míbratři,táta.Všechnoakorátkazím.Onitovědí,apřestoměmilují.Zbláznilisesnad?„Jenžebyktomustejnětakjakotakdošlo,stebouibeztebe.“Překvapeněnanishlédnu.„Myslíš?“Zasmušilepřikývne.„Odchvíle,cojsemsevrátiladoBayview,sinaměmoje

rodinazačaladávatpozor.Jedocelamožné,ženaměParkerdonášítátovi.Mámadělá,comůže,abyměudrželadálodDylan.Mojirodičeakorátčekali,ažněcopokazím.Tojejasné.Čekalinajakoukolipříležitost,abymězasposlalipryčzBayview.“Hnedsecítímlíp.Maličko.Jenžeitakmusímpřijmoutzodpovědnostzasvůj

podílvinynatom,cosestalo.„Felicitybysenatebenezaměřila,kdybynebylomě,Hartley.Takžetomusím

takynapravit.“„Nemůžeštonapravit.“„Jasněžemůžu.“Vyzývavězvednehlavu.„Jak?“Zarazímse.„Nevím.Aleněcovymyslím.“Sušesezasměje.„Jo,no,takbysmělněcovymysletdodesetidneskavečer.

Tomětátapřijedevyzvednoutaodvéztnaletiště.“

„Naletištěnepojedeš,“prohlásímneústupně.„Nepojedešvůbecnikam.“Akorátpokrčírameny.Zatraceně,onafaktpočítástím,žeodjede.Vidímjítonaočích.Hartleyby

udělalacokoli,jenomabysvojisestřičkuochránila,ikdybytoznamenalovrátitsenainternátníškolu,kteroutoliknenávidí.„Musímsevrátit,“oznámímiavydásepokamenitémpobřeží.„Mohlbysmě

odvéztdomů?“Přikývnu.Nastoupímedoautaaznovujedememlčky.Nakaždéstopcenebočervené

nasemaforusenanizadívám.Kdyžjsemjispatřilpoprvé,mysleljsem,žejedocelatuctová.Hezká,aletuctová.Dobrýnohy,parádnízadek,rtystvořenýklíbání.Teď,kdyžjiznámmnohemlíp,měksobějejíobličejpřitahuje.Všechnyty

jednotlivénesourodérysytvořídohromadyjedenpřekrásnývýjev.Nenítuctová.Jejedinečná.Nikdyjsemnepoznalnikohojakoonaanemůžuuvěřit,žejiužmožnánikdyneuvidím.Zoufalství,kterémitapředstavazpůsobí,mědonutíjipolíbit.Dodávkasotva

zastavípředjejímdomem,kdyžsijiksoběpřitáhnuapřitisknurtynajejí.„Eastone,“namítne,alebrzymiužpolibekopětuje.Jetovášnivé.Rtymáhorkéachutnajítrochuslaně,nejspíšjejímislzami.

Zabořímjíprstydohebkýchvlasůapřitáhnusijiksoběještěblíž.Kolemkrkusemiovinouhebkéruce.Nahrudicítímjejíztuhlébradavky.

Zvednurukuavezmujejíprsododlaně,palcempromnutentuhývrcholek.Zachvějese.Mojetělosevodpověďotřese.Políbímjiještěvášnivěji.Rukamazoufalebloudímpojejímtěle,snažímseji

přitisknoutconejblížksobě.Obkročmonaměnasedne.Vyjedujírukoupostehně,popadnujizazadekapřitisknusijiksoběještětěsněji.Jsemneskutečněvzrušenej.Achlap.Achlapi,kdyžjsouvzrušenýamozek

jimovládápéro,neříkají,aninedělajívždyckytysprávnývěci.Přestosvýchslovzalitujuhned,jakjevyhrknu.„Cotakhlejítdovnitř,aťmámevětšípohodlí?“Hartleyodeměodtrhnerty.Přimhouříoči.„Pohodlí?“„Jo.Vždyťvíš…“Povšemtomlíbánídýchámztěžka.„Pohodlí,“zopakuju

trapně.„Myslíštímsvléknoutse,“pronesedutě.„Ne.Tedajo,jestlitotakychceš.“Sklapni,chlape.Držhubu.„Prostě…

sedímetuvautěatysříkala,žesebojíš,žetětvůjtátasleduje–“

„Jasně.Protožetojejedinýdůvod,pročchcešjítdovnitř,“zamumlá.Potřesehlavou,rozepnesibezpečnostnípásaodstrčího.„Jsineuvěřitelný.“Zamračímse.„Tosesnamějakofaktnaštvala?Vždyťjsimělíbala.“„Tovím.Bylajsemrozčílenáapotřebovalajsem…útěchu.Asi.Aletyjako

obvyklemyslíšakorátnasex.“Zaplavíměpodráždění.„Jájsemjenomnavrhl,abysmešlidovnitř.“„Jo,abysessemnouvyspal.“Rozrazídveřespolujezdce,alezatímzauta

nevystoupí.„Díkyzanabídku,alebudujimusetodmítnout.Potřebujubalit.“„Tynikamnepojedeš!“zavrčím.„Asexjemiteďukradenej.Líbalijsmese

ajájsemřekl:Pojďmedovnitř.Faktproblém.Neotáčejtoprotimněanechovejse,jakobychudělalnějakouchybu.“„Kvůlitoběměvyloučili!“Polknuzoufalství.„Tovím.Asnažímsetonapravit,sakra!“„Jak?Tím,žemistrčíšjazykdopusy?Jaktímchcešněconapravit?“Doočí

sejívkradeunavenýpohled.Spovzdechempomalusklouznezesedačky.„Jeďdomů,Eastone.Nebosevraťdoškoly.Ale…jeď.“„Acoto,jaktitátavyhrožoval?Costímbudešdělat?“„Nevím,“zamumlá.„Aleněcovymyslím.Napravímto.Sama.Tvojipomoc

nepotřebuju.“Rucenakolenousevřuvpěst.„Ano,potřebuješ.“„Ne,nepotřebuju.Nepotřebujuodtebevůbecnic.“Dotvářesejívkrade

podráždění.„Cojsemtěpoznala,způsobiljsimiakorátproblémy.Takžeprosím,proláskuboží,nesnažsemiužpomáhat.Nepomáhejmiaužvůbecnicnenapravuj.Neumíšvěcinapravovat.“Smutněpotřesehlavou.„Všechnoakorátničíš.“Stěmislovyměopustí.Seslovy,kterýmimivrazídosrdcenůž.Sobviněním,

protiněmuž,bezohledunato,jakmocchci,senemámjakobhájit.Rozhodnusejetdomů.Doškolysevrátitnemůžu,ne,kdyžsecítím,jakoby

mivyrvalivnitřnosti.NemůžuteďvidětEllu,anisvojespoluhráče,anitučubkuFelicity.Takjedudomůatamzeskříňkysalkoholem,kterýtátamilosrdnědoplnil,popadnuflašku.Nechciseopítdoněmoty.Potřebujuseakoráttrochuuvolnit.Pročistitsihlavu,abychpřišelnazpůsob,jaktenhleproblémvyřešit.Problém,kterejjsemzpůsobil.Chaos,kterejjsemvyvolal.DlužímtoHartley.

29.kapitolaVdevětvečermětonapadne.Řešení.Zvednusezpostele,alechvílitrvá,nežsemitělopřestanekývatahlavatočit.

Panejo.Takfajn,asijsemnemělvstávattakrychle.Celýhodinyjsemleželnazádechaupíjelbourbonzflašky,kteroujsemsivzalztátovypracovny.Poznámkaprosebe:dosedusemusíšzvedatpomalu.Nejsemalenalitej.Kdepak,nejsemnalitej.Jenomvnáladě.Náááladičce.„Eastone,nenítinic?DootevřenýchdveřínakoukneustaranáElla.Usmějuse,kdyžjiuvidím.„Pohodičkajazzík,sestřičkomoje!Zatracená

pohodičkaapodělanejjazzík.“„Slyšelajsemránu.Tysspadl?Zlomilsisněco?“„Mášslyšiny,“oznámímjí.„Protožejsemnespadlanicjsemsinezlomil.“„Takpročjenapodlazerozbitáláhev?“Sledujujejípohledažknočnímustolku.Hm.Mápravdu.Napodlazeseválí

láhevodwhisky,rozbitánadvakusy.Asinarazilanarohstolkuacestoudolůserozpadlanakusy.Alewhisky?Piljsembourbon.Pohledmizaletíkprostěradlu,kdejsemnechalláhevbourbonu.Aha.Tak

jsemasivypilobojí.„Někamjdeš?“„Dotohotijehouno.“Odtrhnupohledodflaškyarozhlídnusepoklíčcích.

Sakra,nepamatujusi,kdejsemjenechal.Prohrabuhromádkuoblečení.Zezadníkapsyzaslechnucinkání.„Vida!“zaradujuseaklíčkyvytáhnu.„Tadyvásmám.“„Anináhodounikamnejedeš.“Ellasepoklíčcíchnatáhne.„Nejsivestavu,

kdybysmohlřídit.“„Fajn.“Nechámji,abymijevytrhla,azjinýkapsystejnýchdžínvytáhnu

mobil.Několikrátpoklepuapaksenadisplejspokojeněusměju.„Ajeto.Domluviljsemsiodvoz.“Maličkámapamioznámí,žeřidičjepadesátpětminutodtud.Nebo…počkat,

možnátojepětminut.Přísahalbych,žetamvidímdvěpětky.Snadtoaledvěpětkynejsou,protožepotřebujustihnoutHartleyinaotce,nežjiodvezenaletiště.

„Dobře,“prohlásíEllasúlevou.„Aleprovšechnypřípadychciiklíčkyodmotorky.“„Jsouveverandě.Nevezmujessebou,slibuju.“Stejněsezamnouvydá,jakobypotřebovalavidětnavlastníoči,žetyklíčky

zůstanoudoma.Usnadnímjítoaklíčkyjíveveranděsámhodím.„Dávámsijektobědoúschovy,“dobírámsiji.„VyřiďHartley,žejipozdravuju,“požádáměsuše.Seběhnupopříjezdovécestěadorazímkbráně,právěkdyžunízastavujeauto

Uberu.DámřidičceHartleyinuadresuapakseposadímnazadnísedačkuazavolámHartley.„Cochceš,Eastone?“Tohleasibudejejíverzeahoj.„Ahoj,kotě.Jenomjsemtichtělříct,aťsesvýmotcemnikamnejedeš,ažsi

protebedneskavečerpřijede.“Něcoměnapadlo.„Jestliprotebepřijede.Možnáseneukáže.“„Pročmyslíš?“„Neříkám,žepřijede,aniženepřijede,“plácám.„Alejestlijo,nejezdisním.

Jo?“„Nechápu,comichcešříct,alemusímnastoupitdotohoauta,jinakDylan

půjdenainternátníškolu.Tátaneděláplanéhrozby.Kdyžněcořekne,myslítovážně.“„Neboj.Ovšechnosepostarám.“Navteřinuseodmlčí.„Cotímmyslíš?“„Postarámseoto,“zopakujuausmějuseprosebe.„Panebože,Eastone.Comášzassakrazalubem?Coseděje?Vlastněvíšco?

Neříkejto.Jemijedno,cochystáš,alemusíšstímpřestat.Atohned.“„Tonejde.Užjsemnacestě.“„Nacestěkam?“„Zatvýmtátou.Promluvímsním.“„Cože!Eastone,ne!“„Neboj,kotě.Postarámseotebe.Zařídímto.“„Eastone–“Zavěsím,protožeměztohojejíhokřikurozbolíhlava.Nevadí,žesenamě

zlobí.Nebudesezlobit,ažjejíhotátupřesvědčím,abyjinechalvBayview.Mámplán.PanWrightpřijímáúplatky.Takhopodplatím.JsemEastonRoyal.Penězmámjakželez.Stačí,kdyžHartleyinutátovi

vysolímprašuleaonnásnechánapokoji.Prachyvždyckyvyřešilyvšechnymojeproblémy.Prachyatvrdápěstdoksichtu.Todruhýmocrádpřidám,když

budepotřeba.Nevímteda,jakhodonutím,abynechalnapokojiiHartleyinusestru,aletoještěvymyslím.Řidičkazastavíuchodníku.Chcivystoupit,jenžepakmidojde,žepříjezdová

cestajenějakmocdlouhá.Mocdlouhá,abychšelpěšky,zvlášťkdyžmámauto.Poklepuřidičcenarameno.„Zajeďtekevchodu.“„Nasoukromépozemkyjezditnemáme,“povímižena.Vytáhnupárbankovekazamávámsnimi.„Očekávajímě.“Zaváhá,alerozjedese.Vidíte?Problémaprachyrovnásežádnýproblém.

Cha.Doklopýtámkedveřímanalehnunazvonek.Slyšímhozevnitř,jakzvoní

azvoní.Jetootravný.Někdobymělbrzootevřít.Kdyžzahlídnupohyb,začnuzvonekopakovaněmačkat,abychjenasebe

upozornil.Zabereto.Dveřeseotevřouapředemnouseobjevímuž.Jeasivtátověvěku,

jenommávícšedin.„Jaksevede?“pozdravímhoakývnumu.„Mátechvilku?“„Kdosakrajsi?“zeptáseměpanWright.Narovnámse,abychbylvyšší,azadívámsenaněj.Jemenší,nežjsemčekal.

Vypadalvyšší,kdyžjsemhopředtímviděluHartleydoma.„EastonRoyal.“Mělbychzasalutovat?Ne.Budelepší,kdyžtotupořešíme

conejrychleji.Zalovímvzadníkapseavytáhnutátovušekovouknížku.„Koliktobudestát,Johne?“Usmějusenadtousvojíodvahouoslovithokřestnímjménem.„Kdosakrajsi?“zopakuje.„Vždyťjsemtoužřekl.“Tenchlapjenějakejnechápavej.Faktjetoprávník?

„JsemEastonRoyal.Přišeljsemsedomluvit.“„Vypadnizméhopozemku.“Dveřesezačnouzavírat,alejsemrychlejavpadnudovnitř,nežmivtom

stihnezabránit.„Takhlesealenedohodneme,Johne.“Zamávámšekovouknížkou.„Mámtu

hromaduprašulí.Řeknětecenu.“„EastonRoyal,říkáš?“Wrightsisložípaženahrudiapřimhouřínaměoči.

„Taksenatopodívejme.Tvůjnejstaršíbratrmělproblémkvůlišířenídětsképornografie.Tvůjdruhýstaršíbratrbylhlavnímpodezřelýmvpřípaduvraždymilenkyvašehootce,protožeionnavázalsezmíněnoumilenkousexuálnípoměr.Vášotecmálempřivedlkbankrotustoletstarourodinnoufirmuavašematkabylafeťačka,kterásivzalaživot.Atysessemnoupřišeldohodnout?“

Zůstanunanějzírat.„Cojstetořekl?“Nemůžutomuzmrdoviuvěřit.Přišeljsemstěminejlepšímiúmysly,aonmátudrzosturážetceloumojirodinu?„Slyšeljsi.“Otevředveře.„Ateďodtud,tyfalešnejRoyale,padej.“„FalešnejRoyale?Jážejsemfalešnej?Tovyjstepodvodník.Nemátežádnou

čest.Mařítevyšetřování.Bereteúplatkyanechávátemizetdůkazy.Jstešpinavějšínežkterýkoliztěchkriminálníků,kterýjstestrčilzamříže.“Přistoupímkněmu.Vpusesemihromadísliny.Wrightsemivysměje.„Tytonevíš,co?“„Žejstezmrd?“Strčímmudoramen.Klopýtnedozaduaúsměvmuzmizí.

„Vlastnějstehoršínežzmrd.Zmrdibyseurazili,žejesnimaněkdospojuje.Týráteděti.Jstenejhoršíznejhorších.Ivěznibynavásakorátplivali.“Celejbrunátnejpomněvystartuje.„Takhleodvážnejbysnebyl,kdybysneměl

jménoRoyal,co?“„Jenžehomám,takžesetonikdynedozvíme,co?“„Stejnějakosenikdynedozvíme,jestlijsibastardSteveaO’Hallorana,nebo

jetvýmotcemCallumRoyal,že?“Cože?Klopýtnuavzpamatujusenaposledníchvíli,nežhodímšipkukdřevěný

podlaze.Uchechtnese.„Jenžemytovíme,že?“„V-vímeco?“zaskřehotám.„Žetatvojekurvícísematkaroztáhlanohyobchodnímupartnerovitvého

falešnéhotatínka.“Něcoměstrčídoboku.Ztratímrovnováhuapadnunakolena.Potřesuhlavouavzhlédnu.Cotodoprdeleříká?NejsemSteveůvbastard.

JsemsynCallumaRoyala.JsemRoyal.„Mášpětvteřin,abysvypadlzmýhopozemku,jinakzavolámpolicii,“zuří

Wright.Nějaksenajednouocitnunaopačnéstranězabouchnutýchdveří.Zírámnaně.

Cosetotusakraprávěstalo?Onfaktřekl…Dýchámztěžka,kdyžzabouchámpěstínadveře.Kdovípročtozníjak

zabouchnutídveříodauta.„Zatraceně,Eastone!“Překvapeněseotočím.Hartleykemněuhánípodokonaleupraveným

trávníku.Napříjezdovécestěstojíomlácenýhnědývolvo–tobudetoauto,kterýjsemslyšel.„Číjetoauto?“zeptámsezmateně.Vůbecnicmiteďnedávásmysl.Hlavase

mitočí.Vkrvimámpřílišalkoholu.AWrightovoobviněnímnouotřásloazmrazilomikostivtěle.NejsemSteveůvbastard.Nejsem.„TojeJosehoauto,“vyštěkne,kdyžkemnědojde.Popadnemězapředloktí

adoprdele,tamátedastisk.„Jdeme.“Promnusizátylekasnažímsesoustředit.„KdojeJose?“„Můjdomácí.Takuždoprdelepojďodtěchdveří,aťmůžemejetpryč.“Zůstanunanizíratspusoudokořán.„Tysřekladoprdele.Nikdynenadáváš.

Pročnadáváš?“„Protožejsemteďdoprdelenasraná!“Sílatéjejíodpovědiměmálemsmete.Vtuchvílisivšimnu,žejevobličeji

celárudá.Rucesvírádomaličkýchpěstíajednouznichměbijedoramene.Hartleyzuří.„Tysezlobíš,“zamumlám.„Zlobím?Jasně,žesezlobím!Nejradšibychtěteďzabila!Jakseopovažuješ

ukázatseumýchrodičůdomaa–aco?“Divokýmaočimazatěkákzavřenýmdveřím.„Prosímtě,řekni,žejsisnimiještěnemluvil!“Můžuzalhat.Klidněmůžuzalhat.Nemusímjíříkat,žejsemjejímuotci

vyhrožovalažeonvyhrožovalmněažejsemhozkusilpraštitažemipověděl,ženejsemRoyal,azabouchlmidveřepřednosem.Jejítátatunení,abytvrdilněcojinýho.Klidněmůžuzalhat.Jenžejínezalžu,protožejsemažmoczmatenejarozrušenejnato,abychsi

něcovymyslel.NejsemSteveůvbastard.Nejsem.„Zkusiljsemhopodplatit.“Otevřepusu.Zavřeji.Otevře.Zavře.Adýcháztěžka,jakobydoběhla

maraton.„Tyseshopokusilpodplatit.“Nevěřícněseodmlčí.„Ty.Sespokusil

podplatit.Státníhozástupce.“„Hele,obavíme,žemuúplatkynevadí,“namítnu.Hartleynamězůstanezírat.Azírádlouho.Předlouho.Sakra.Vybuchne.

Vidím,jakjíočipotemní.Každouvteřinouserozpoutábouře.Nežstihneněcoříct,dveřeseotevřouavnichseobjevípanWrightsDylan.

Dívkavypadávyděšeně,alešoksezměnívestrach,kdyžspatřísvojistaršísestru.

Vykulíšedéoči.„Hartley?“„Dobřesenasvojisestrupodívej,“vyštěknepanWrightaukážeprstem

naHartley.„Tokvůlinímusíšopustitsvojirodinu.“Hartleyzalapápodechu.Vyrazímpotomhajzlovi,aleDylaninzmatenýhlasmězastaví.„Hartley?“zopakuje.„Cosetoděje?“„Dylan,pojďsem.“Hartleypobídnesvojisestru,abyodstoupilaodsvého

otce.„Nikamtěnepošlou.Pojedešsemnouajá–“„Tyakorátodjedeš,Hartley.Uždonašírodinynepatříš.Dylan,vraťse

dovnitřasbalsi,“nařídípanWrightchladněaneústupně.„Ne.Prosím,tati!“žadoníHartley.„Prosím,nedělejto.Udělám,cobudeš

chtít.Cokoli.“Rozběhnesekněmu,alejejíoteczvednerukuazastavíji.„Jdidovnitř,Dylan,“nařídí.Dylanzběsiletěkápohledemzesvésestrynaotce.Naposledysetohlešílenstvípokusímzastavit.„Hele,říkámvám,žezaplatím,

cobudetechtít,“připomenupanuWrightovi.„Sklapni!“vykřikneHartley.„Prosímtě,mlč.“Otočísekesvémuotci.

„Prosím.“„JestliseDylanněcostane,budetotvojevina.Mělasnatopomyslet,nežjsi

otevřelatusvojipitomouhubu.“PotěchvýhrůžnýchslovechpanWrightzabouchnedveře.Kdyždřevěnádeskanarazídotrámu,jakobyHartleyzasáhlakulkadohrudi.

Zhroutísenatrávníkarozpláčese.Doběhnukní.„Zlato,mocmětomrzí.“Alkoholpomaluustupujeazačínámi

docházet,coseprávěstalo.Všechno,cosestalo.Hartley.Jejítáta.Jejísestra.Já.Steve.„Proč?Pročjsisemmuseljít?“Očisejízalijíslzami,alenatvářejínestečou.

Dýchárychleamělce.„Snažiljsemsepomoct.“Sklonímsekní.„Řekni,comámdělat?“Zhlubokaaroztřeseněsenadechne.„Jsiopilý,“vyštěkne.„Cítímtoztebe.

Přišeljsisemopilýařekljsitátovi,sčímjsemsetisvěřila?“Hrdlosemiuzavřeúzkostíaprovinilostí.„Ne.Tedatrochujsemsidal,ale

nejsemnamol.“Pátravěsemizadívádoočí.Pozná,želžu,apomaluvstane.Spodníretsejí

třeseahlastaky,aleobličejmátakvážný,ažměnazádechstrachyzamrazí.„Jsiopilý.Aporušiljsisvůjslib.Všechnojsizhoršil.Možnájsisempřijel

sdobrýmiúmysly,alehlavněseschtělcítitlíptysám.Mysleljsinejdřívnasebe

atohlejevýsledek.“Teďužserozpláče.Slzyjístečoupotváříchjakotsunamineštěstí.Perousevemněstudavýčitky.Nelíbísemi,coříkáajaksepotěchslovech

cítím.Snažiljsemseudělatsprávnouvěc.Jesnadmojechyba,žejejejífotrgrázlprvníkategorie?Jesnadmojechyba,žesiodeměnevzalprachy?Jemojechyba,žesivymyslelstrašlivýlžiomáměatátoviaotomhajzlovi,conenímůjotec–Začínámbýtnaštvanej.„Tojájsemsesnažilvšechnonapravit.Tybysakorát

uteklaavyhnulaseproblému.Jásemuaspoňpostavil.Mělabysmipoděkovat.“„Poděkovat!“zařve.„Poděkovatti?Dělášsisrandu?Nejsižádnýrytířvbílý

zbroji.Jsipadouch!“„Kdo?Já?“Teďužjsemnasranej.„Jo,ty.“Vydásepryč,černévlasyzanípovlávají.„Držseodemědál.Už

stebounikdynechcimluvit.“Jejíslovaznějítakkonečně.Vpanicezanízavolám:„Počkej.Hartley,notak.

Počkej!“Nevšímásimě.Vydámsezaní,aačkolijekemnězády,jakobyvycítila,žejsemsepohnul.

Otočíseazaboříprstdovzduchu.„Ne,“nařídí.„Nechoďzamnou.Nepřibližujsekemně.Nicnedělej.“Otočíseavpodstatěsevrhnedozrezivělýchdveříošklivýhovolva,vkterým

přijela.Zpětnýzrcátkoaninenípřidělanýkčelnímusklu–oknemvidím,ževisívdivnýmúhlu.Připohledunatoomlácenýautosemizvednežaludek.Představímsi,jak

Hartleyklepenadveřesvýhosouseda,prosího,abyjípůjčiltuhlepopelnici,abysemmohlapřijetazastavitmě,takovýhoubožáka,nežjízničímživotještěvíc,nežsemitoužpovedlo.Jenžetonestihlavčas.EastonRoyaljakovždyckyvšechnopodělal.Bezmocněsedívám,jakcouvázpříjezdovécesty.Nejradšibychnani

zakřičel,abysevrátila,jenževím,žebyměstejněneslyšela.Navícmotortohovolvařvejakblázen.Takykvílígumydruhýhoautanasilnicia–Počkat,druhýauto?Několikrátzamrkám.Možnáprotožejsemopilej,mitovšechnonedojdehned.Můjmozekvezme

navědomíjednuvěcpodruhý.Zábleskreflektorů.Lámáníkovuokov.

Těloležícíukrajnice.Nohysemipohnou.Rozběhnuseapadnunakolenavedledívky,vkterýmůj

mozekmatněpoznáLauren.Pročjetu?Vždyťtunebydlí.Ne,bydlí.Mádůmvtýhleulici.Jenžeteďsechoulínazemiasnažíse

probuditméhobratra.Ležínapůlnaboku,napůlnabřiše,jakobyseznějakývelkývýškyzřítilkzemi.Bílýtrikomároztrhanýacelýodkrve.Inazemijekrev.Strašněmockrve.Zvednesemižaludek,alenějaksemipodařísenepozvracet.Něcoměbolestivětlačídokolen.Sklo.Čelnísklo,dojdemi.Roveruzmizelo

čelnísklo.„Sawyere,“prosíLauren.„Sawyere.“„TojeSebastian,“opravímjipřidušeně.Dvojčatarozpoznámivespánku.

Inalitej.Laurenzakvílíještěhlasitěji.Srdcemidivocebuší.Ohlédnusekroveru,hledámsvéhodruhéhobratra.

Sawyerležínavolantu,bezpečnostnípársemuzařezávádokrku,vobličejimáairbag.Popravémspánkumukbraděstékákrev.Otočímsekvolvu.Jeskoronetknuté,jenzadnídveřeanárazníkjsou

pomačkaný.Srdcemibušíažvkrku,kdyžsedveřenastraněřidičerozletí.Hartleyvyklopýtázauta.Jebledájakostěna,bledá,jakobývaloSebovotriko.

Očimávytřeštěný,alejevnichurčitáprázdnota.Jakobybylaúplněotupělá.PohledjízaletíkSebastianovi.Najehoděsivěnehybnétělo.Najeho

zakrvácené,pokroucenétělo.Koukánanějazírá,jakobynechápala,covidí.Apakkonečněotevřepusuavyrazízoufalý,přidušenývýkřik.Aspolu

skřikemvyřkneitřislova,kterámiroztrhajívnitřnosti,krevvžiláchproměnívledaoslabícelétělo.„Jáhozabila.“