PA NA C HIDA POCHORON

PA R A S T A S

Vydal Spolok

- POHREB

tislava 1969 sv.

, Vojtecha, Trnava

čiame'

n p. SJran 42. Vytla<'ll! ri � CN Bra­

, . .. rešov. 2,45 AH C u elské tla­

. ena Kčc; 5.-.

PANACHIDA

PARASTAS

POCHORON - POHREB

vydaňa prihotoviv:

vydanie pripravil:

Stefan pap P

1969

GrekOkatoliCk' . IJ Or dina riát v P rešove eis. 1869/69. .

Peča ta ti POZ;Volaju. Prešov, 21. augusta 1969.

Ján .FI i r k a ordilllar

3

PANACHTDA

S.: Blahoslovén Boh nav, V ehdá, nym, i prísno, i vo víki vikóv. - L.: Amíň.

S.: Svjatýj Bóie, svjatýj krípkij, svja­týj bezsmértnyj, pomíluj nas.

L.: Svjatýj Bóže . " 2 x. L.: Pre vjatája Trójce: Útče naš: Jáko

Tvojé jesť cárstvo ...

Troparí, hl. 4. Samopod6bňi.

So dúchi právednych skončávšichsja* dúšu rabá Tvojehó, (rabý Tvojejá, - dúši rab Tvoích), Spáse, upokój,* sochraňája ju (ich) vo blažénnij žízní,* jáže u Tébe, Ce­lovikoľúbče.

Vo pokóišči Tvojém, Hóspodi,* iďíže vsi Svjatíji Tvojí upokojevájutsja,· upokój i dúšu rab á Tvojehó (rabý Tvojejá, - dúši rab Tvoích), jáko jedin jesí čelovikoľúbec.

Sláva: Ty jesí Boh sošédyj vo ad,'" i úzy okovánnych razrišívyj'* sam i dúšu rabá Tvojehó (rabý Tvojejá, - dúši rab Tvoích) upokój.

I nýňi: J edína čístaja i neporóčnaja Ďí­vo,· róždšaja Bóha bez símene plótiju," Tohó molí spastísja duší jeh6 (jejá, - du­šám ich.)

Ektenija o usopJich:

4

Pomíluj nas, Bóže, po velicij mílosti Tvojéj, mólimtisja, u lý�i i pomíluj. -Lik: Hó podi, pomíluj. 3.

Ješčé mólim ja o upokojéniji duší usóp­� aho rabá Bóžija (usópšija rabý Bóžija, -duš u ópšich rab Bóžiich) i o jéže prostí­tisja jemú (jej, ím) v jákomu prehrišéniju, yóľJlomu i nevÓľnomu.

Jáko da Ho póď Boh učinít dúšu jehó (jejá, - dúši ich) iďíže právedňiji upoko­jevájutsja.

Mílosti Bóžija, cár tva nebé naho, i ostavlénija hrichóv jehó (jejá, ich), II Christá bezsmértnaho Carjá i Bóha ná­šeho prósim. Lik: Podáj, Hóspodi.

Hóspodu pomolímsja, - L.: Hospodi, omiIuj.

Bóže dúchov i v jákija plóti, mérf po-rávyj, i dijávola uprazdnívyj, i ži ót mí­

ru Tvojemú darovávyj: sam, Hó podi. upokój dúšu u ópšaho rab á Tvojehó (usóp Vija rabý Tvojcjá, - dúši usópšich rab Tvoích (imja), v mísij vím, v mísťi zláčňi, v mísii pokójňi, otňúduže otbižé boľízň, pečáľ i vozdychánije: vsjákoje sohrišénije, oďíjanoje im (jéju, írni) sló­vorn, ili ďílom, ilí pomyšlénijem, jáko blah i čelovikoľúbec Boh pro tí: jáko ňisť čelovík, ne živ búdet, i ne sohrišít: Ty bo jedín kromí hrichá, právda Tvojá právda vo vík i, i lóvo Tvojé istina.

5

, ' J' c i živót i po· . ' voskresenl . b""' láko Ty Jesl, 'ehó (u ónŠ'Ja .r�. kój u!'ópšabo r��i:;O!ab Tvoícb l<::� Tvojejá, us

v i Tebí slávu vozsY �via­Christé Bó1·e nas,

Tvoim OtcéIll. i p!e. DÍJ-

so beznačá!nY� živoíVorjáčšmi �vo.�v tým i bl���Ill; l i vo vílu Vl .

nvnl l prísno, chom. 'v • k" po-L' Annn. ." víčnvJ po O] , "

V blažénnim us�é�nl rabÓ Tvoie�ll o ll' podi. usopsemU ' nvsIm rabom ďžď o ." U o... ,�

(:só�šej .ra?í) 'f���:�ríjemú (jej, im) Vie-

Tvoím) (�,a , . nuju pámJa�. ' �J'ať blažénnyj pokoJ.

L.: VíčnaJa pa�... ,

PARASTAS . B h na§: SV1a-

BtahostO'Ven o , Tf'ojce:

Nača10 obyčn�je: nllňi: p�esvj�!�'�tče naš: tu,' Bože: sta"!� ' , �. stava.: t

ny t';; i ' Prijdilte, d' ..... amt.u' · ,� . i nY·· '

Hospo t .. " Hu; 12: S ... va., Hospodt pam poktonimsja. 3,

• l . a 6, h hl 8' A II U). "1 J' esí HÓ3-

Stic na ' :'b '1 i priJa '

Blažéni jáže lZ ra,

odi Aliluja 3, ' od Aliluja 3.

P , ámjať ich vo rod,l

;'u 'múdrosti če�o­I p hl 8,: Hlubmo), l'znoie VSIm Tropar . stroiái,* l po e k" Hós-'k ľ 'bno vSla . ď' ľ ,.. upo Ol, Vl o u

. ' . díne So Ite u, 'hó (usón-odaválal. Je , šah rabá Tv01e áb P d' dúšu usop o

du' ši usópšich r po 1, Tv 'eJ 'á -šija rabý OJ '

6

Tvoích):* na Ťa bo upovánije vozloží (voz­ložíša), TvorcA' i Ziždíteľa i Bóha nášeho.

Sláva: i nýňi: Tebé i sťínu i pristánišče ímarny, * i molítvenniCu blahoprijátnu k Bóhu:* J ehóže rodilá jesí, Bohoródice beznevístnaja, o v írnyc h spasénije.

Neporóčňi:

Blažéni nepOrOCDl]1 v putí,* choďáščiji v zakóňi Hospódni.

L.: Blahoslovén jesí Hóspodi, na učí nas opravdánijem Tvoím.

BIažéni ispitájuščiji svid'ínija Jehó,* vsim sérdcem vzýščut Jehó,

Blahoslovén jesí Hóspodi" , Blah mňi zakón ust Tvoích,· páče týs­

jašč zláta i srebrá, Blahoslovén jesí Hóspodi" ,

Rúd Tvoí sotvorísťi mja i sozdásťi mja:* vrazumí mja, i naučúsja zápovidem Tvo­ím,

Blahoslovén jesí Hóspodi" , Jáko ášče by ne zak-ón Tvoj poučénije

mojé byl,'" tohdá úbo pohíbl bych vo smi­réniji mojém,

Vo vik ne zab údu opra vdánij Tvoích,* jáko v nich oži vil mja jesí.

Tvoj jesm az,· spasí mja,

. Spáse, sp a sí dúšu tab á Tvojehó (rabý Tvojejá, - dúši rab Tv-oich.)

,

k' Tvoj,· vitífnik nohá�a moíroa za on

i svit stezjám mOiD1: Spáse, spa�l

h' : privlekóch duch"

U stá moj á otverz�c � , h 0áko zápovidej TVOI�h zelac o

J Spáse, spasl o ' :1 o mja. po súdu

Prízri na mja i p��ll UJ ' o

'br yyO h ímja TvoJeo o Tu aSCIC ,

: Oa i pomHuj m]a, Prlzn na mJ , o' pred Tao 0brYOt o mobtva mo]a , Da pn IZl sJ a

, T ojetnÚ vraz uml Hóspodi,. po slovesl v

mjao , ' T ' é Vla-o k6; �ozdámJe VO],

Pom íl u ] ..

upo , oB horódicy ivsich Svja­

dýk0,. mohtvaml o tých. 'l't Tao.

dy, mOJoá i voschva I '

Zivá búdet usa ,

yo

i dbý Tvojá pomohut mDl, • ". sU

vá ohíbšeje:'" vZySCl Zabludích )ák?'k

OVC , Po vide j 'Tvoích ne rab á Tvo jeho,* Ja o z ap zabých.

,. hl 5 Samopodobňli. TropaTi za upokoJ, . .

Y' roJoa , H' spodi'" naUCI

Blahoslovén jesl; o ,

d' OOem TVOlm '" opravaDI] . b "t istóčnik žíz ni, S vja tých lik o rl e

b 'ášču i az puf.

i dverj rá jsku ju:h

'" 'bd

'?e]'eo r

o]včá az jesm,* 'á

, . * p o l s poka) t;U]mem

J'a' Spáse i špasí mja. VOZZOVl ' o

Bl�boslovén jesí Hóspodl o ,

T " á slá­Obraz jesm ne izrečénnyja VOJ e J

8

vy,* ášče i jázvy nošú prehrišénij:* uščéd­ri Tvojé sozdánije Vladýko,* i očísti Tvo­ím blahoutróbijem,* i vozžeľínnoje oté­čestvo podážď mi,* rajá páki žíteľQ. roja sotvorjája.

Blahoslovén jesí Hóspodi ...

Ahnca Bóžija propovídavše," i zakláni bývše jákože áhncy,* i k žízni nestaríje­mij, Svjatíji,* i prisnosúščnij prestávľše­sja,* Toho priľížno múčenicy molíte,* dol­hóv razrišénije nam darováti.

Blahoslovén jesí Hóspodi ...

Upokój Bóže, rabá Tvojehó (rabú Tvo­jú, - rab Tvoích),* i učiní jehó (ju, ich) v raí,* iďíže Hcy svjatých Hóspodi,* i prá­vednicy sijájut jáko svitíla,* usópšaho ra­bá Tvojehó (usópšuju rabú Tvojú, - usóp­vich rab Tvoích) upokój,* prezirája jehó (jejá, ich) vsja sohrišénija.

Sláva Otcú i Sýnu i Svjatómu Dúchu:

Trisijáteľnoje jedínaho Božestvá,* bla­hočéstno pojér0 vopijúčše:* svj at jesí Otče beznačáľnyj,* sobeznačáľnyj Sýne, i bo­žéstvennyj Dúše,* prosvití nas .víroju Tebí slúžaščich, * i víčnaho ohňá ischitL

I nýňi i prísno i vo viki vikóv, amíň.

Rádujsja Cístaja,* Bóha plótiju róždšaja vo spasénije vsich,* jéjuže rod čelovíčeskij

9

T b' J'u da obrjáščern , .. * o o . obríte spasen�Je,

v' t' blahoslovénnaJ�. raj * Bohoródlce c1sl·r��� s láva Tebí, Bo­

AlUúja, alilúja, a 1 UJ ,

že. Ektenija o tLsopšich: . ' Hó podu pomóhms3a.

páki t páki �írom s . H ' odi pomílUJ. . " panachtdY) , osp {Další; text e.ktent3t z tut perechod�

(Jak odpravlajets,Ja p'o����'Kaja žitejsklaJa PochOTonňt sttC t. ".

mo na , i proči, str. 13.) " Spáse naš, s pra-

Tropari hl. ,5. Up?��, (rabú Tvojú" rab vednymi raba �vo�e .'

i sija) vsel� -:',0 , h) * i seho (1 S1]U" * prezlra] a TV01� , .' "kože jesť plsano " . 'ľ­

dvory TVOJa, p.v, " 'ehó (jeja, lch) vo." " ko blah prehnsenl?a J.

'áÚ V viď ín l] 1 Ja. . nevóľnaja,* l vs]a, J v naJa l . , .. CelovikoTubce. , i ne v Víďlm)�,. Ot Ďivy vozsijávyj mlr�

Sláva: i nynl:, S "a Tó]'u pokazávy), , ' v * syny Vl C Christe Boze, pomíluj nas.

Kan6n. �od6ben:

IrmDS hl. 8. sa . , 'vu * i jehí pet-v'd Jako sus , . . 'v .* 1 Vódu prose , . ' ilaanl'n vOpIJase. . 'b'v,v* lzra L

skaho zlá .lZ l

,za,

'šemu poim. . izbáviteľu l. Bohu �a

Christóvu * i strásťIn:l 1 Smérti]u sme: , . * lVI'účenicy VSI, . v ' v cestnu]U v' strásť podra�av�e

blažénnyja žízni p�luc:-božéstve�?YP ľ� t 'a* o s paséni.ji. dus na­ša,* i nym mo a S] šich.

10

Díven Boh vo Svjatých svoích, Boh christiján.

Upokój, Hóspodi, dúšu rabá Tvojehó (rabý Tvojejá, - dúši rab Tvoích) so prá­vednymi.

Sláva Otcú j Sýnu i Svjatóml1 Dúchu.

I nýňi i prísno i vo víki vikóv, amm. 2. He mertv* vóleju polóžsja vo hróbi,*

i živúščija vo hrobích vzyvájaj, Spáse,* blahovolí, jehóže (júže, jáže) ot nas prijál jesí,* v selénijich právednych Tvoích se­mú (sej, sim) vodvorjátisja.

Díven Boh ... 3. Nebésnaho krúha* verchotvórče Hós­

podi,* i Cérkve Ziždíteľu,* Ty mené utver­dí* vo ľubví Tvojéj,* želánij kráju,* vír­nych utverždénije,* jedíne čelovikoľúbče.

Díven Boh ... 4. Ty mojá kríposť. Hóspodi,* Ty mojá i síla* Ty moj Boh,* Ty mojé rádovanije,* ne ostáv! ňídra Otča, * i nášu niščetú po­sitív.* Ťim s prorókom Avvakúmom zovú Ti:* síTí Tvojéj sláva, Ce!ovikoľúbče.

Díven Boh ... 5. Vskúju mja otrínul jesí* ot licá Tvo­

jehó, Svite nezachodímyj,* i pokrýla mja jest* čuždája tma okajánnaho;* no obratí

. * mla, mojá

'ľvoích, * putí . k svítu zápovidej l

ľ' . naprávi, mo USla.

Díven Boh .. · 'ha bo bezza-

S ' e* mno ď 6 Očísti mja,. '

pashl' bOiny' :zol vozve l, . . , * l lZ U , i uslýši kónija mOJa,

T b' bo vozoplch, rnoľúsja:*� k :é�ija mojehó. mja,* Boze spa

Díven Boh. , . � �. * popráša o 'o o o V pescl,

'7-: o t;o cy je�éjSťl�l i na �ósu ohň p�e-plárneň de����ye�n�iahoslovén jesí, }los-ložíša, VoplJusce

ík' o o o 't-dO Bóže vo v l,

t ' ľšims]a* SVl po 7

l podajéši víroju

o pr

�� t\a * netľínija l si božéstvennaho o o ��:��* 'blahoslovén °

d';t du dárujaj voplJusc'k

o' o ez , ď Bóže vo Vl 1. jesí, Rospo l

Díven Boh, ', ' o o ohlasújuščim,�

8. 1VlusíkijS� orhano�:laňájUŠ�ir;tSja" o ľúdem bezclslen�� p

ne povlnuvše-l D ' o oo tn otrocy l' ľa óbrazu v elľl, .' hu" i slavos oV -

o .. R' spoda voSplvac , sJa, o . ík' b' chu vo vSJa,.V l" 'hi rošédše,* n: .. �s: 8. ZemlenYJ8; p��Vl M&enicy ístin?-�Jl, *

ny ja prijáša vlnCyt"

no'* Róspoda pOJte, .... č Ti nepres an '" VOPIJUS

.t vo vsja vlki. i prevoznosl e

Díven Bo�. " l' h* neizrečénna

9, Ustrašísja� ,:,sJo�k *so��o Výšnij vóleju , .' . snizchozdem)a, ) BOZ1)a

12

sníde dáže i do plóti'" t ď' 'v va byv čelovík .* ťímŽ

o }ylc�skaho čré­dicu vírňiji veÚčá'

e preclstuJu Bohoró-D t"

Jem. os oJno jesť ... Sv' ť ' B 3a Y3 6žll: - Panaehída'i Otpust.

PARASTAS V PASCHAĽNYJ TY.zDE� Blahosloven Boh naš' Ch . iz stiehami: Da voskr

' nstos voskrese 3. -nija za USPOšieh

VZ �snet Boh - str. 25. Ekte­a to uvedeňi perš�

. a�ehidy� Kanon Pasehi: jakimi spívajetsja P��i:t:y C�O�d

tOji piS1ii, mezi mertvyeh: . ns os voskrese iz V ��Ic:esénija deň ... PrIJdlt:! pítije pijém Na b

voz�stvennij stráži ... út:e?uJem útru hluboku Smzsel .

, .. .

O JeSl ...

t�oki O! péšči izbávivyj ... ��J narecennyj i sVjatY'J' d v .nnhel vopi' á v en ...

usn' J se . ' . SvitísJ'a PI't·· uv ... '" o lJU

SVjatýj B6že: Po Otče na . . 3. Ektenija za usop ,· h Š. Chnstos voskrese . ,te . Otpust.

PARASTAS NEnIĽI TOM iN��: � OT

VOZNESENIJA O

B6f:., "Blahosloven BOh naš" z . čajnoh - �hristos voskrese. Za t

:m1S( ,,?vjatyj o arastasa až d K m vse tz zvy-a anana. V Kanoňi

13

lrmosy Kanona Pa sehi jak u pa seharnyj t yžde11. Zami st "Vičnaja pamjat" - Christos voskrese.

POCHORON

v ch o cl a č i u dom: Tropar hl. 2

J eh dá snizšél jesí ko smérti, 2ivote bez­sm 'rtnyj,* tohdá áda umertvíl jesí blistá­nijem božestvá;'" jehdá že i uméršija ot preispódnych voskresíl jesí,* vsja síly ne­bésnyja vzyváchu:* 2iznodávče, ChrisF Bóže naš, sláva Tebí.

v d o m i: Panaehida. Na d u o r i, a b o u e hra m i: Z Para$ta­

sa: od: AliIuja 6. - do ekteniji ukručna. Po ekteniji: Samohlasny sv. Joonna Damaskina:

Hl. 1. Kája žitéjskaja sládosť prebyvájet pečáli nepričástna'* kája li sláva stoít na zemlí neprelóžna;* Vsja sini nemoščňíjša,'" vsja sna prelestňíjša:* jedíňim mhnovéni­jem i sijá vsja smert prijémlet.* No vo sviťi Chris té licá Tvo;ehó,* i vo naslaždé­niji Tvojejá krasotý,'" ;ehóže iz.brál jesí, upokój,* jáko čelovikoľúbec .

Hl. 2. Jáko cvit uvjadájet,* i jáko siň mimohrjadét,'" razrušá;etsja vsjak čelo­vík:* páki že hlasjáščej trubí,'" mértviji jáko v trúsi vsi vostánut,* ko Tvojemú striténiju Christé Bóže;* tohdá Vladýk0 duch rabá Tvo;ehó (rabý Tvojejá), jehóže (;úže) prestávil jesí ot nas," v svjatých Tvoích včiní seléniich.

14

Hl. 3.' Vsja sujetá čelovíčeskqja,* j Ilka ne prebyvájut po smérti:* ne prebyváj t bohátstvo,* ni sšéstvujet sláva:* prišédšej bo smérti, sijá vsja potrebíšas;a.* Ťímž Christú bezsmértnomu vozopiím:* pr ­stávlennaho (prestávlennuju) ot nas upo­kó;. * iďíže vs ich jesť veseľáščichsja žilíšče.

Hl. 4. Hďí jesť mirskóje pristrástiie:* hďi jesť privrémennych mečtánije;* hďi. jesť zláto i srebró:* hďi jesť sila. sláva i krasá;* Vsja persť, vsja pépel, vsja síň.* No pri.idíte. vozopiím bezsmértnomu Car­ju:* Hóspodi, víčnych Tvoích bláh spodóbi prestávľšahosia (prestávľšujusja) ot nas . *

uookojája ;ehó (jú), v nestaríjuščemsja blaženstvi Tvojém.

Hl. 5. Pomjanúch proróka vopijúšbl'>" az jesm zemľa i pépel.* I páki razsmotrích vo hrobích,* i víďiv kósti obnažény i rich:* úbo kto iesť bohát, ili uboh. ili si­len. krásen, ili sláven;* No upokoj Hospo­r!.i.. * s právednymi rabá Tvojeho (rabú Tvoju).

Hl. 8. Pláču i rydáju.* jehdá pomyšľaju smerť,* i víždu vo hrobích ležášeuju,* po obrazu Bóžiju sozdánnuju našu krasotú.* bezobráznu. bezslávnu. * ne imúščuj u vÍ­d�. * O čudesé:* čto sije jéže o nas bysť tamstvo;* ká ko predáchomsja tľíniju;* ká­ko soprjahóchomsia smérti'* Voístinnu Báha povel'ínijem,* jákože

'písano jesť,*

15

podajúščaho pr stávľšemusja (prestávľ­šejsja) upokojénije.

Vonmim! Mír vsim! Premudros(. vonmim! ,

Prokímen hl. 6. Blažén puť, v óňže íde­ši dnesj duše, jáko uhotóvasja tebí mÍsto upokojénija.

Premudros(! K Solúňanom poslánija svjatáho apostola

Pávla čténije. Vonmim!

Brátije, ne chovču va ne víďiti o umér­šich, da ne skorbité. jákože i próčiji ne imuščiji upovánija.* Ášče bo vírujem, jáko Isús úmre i vos kr' se, tako i Boh uméršija

o Isúsi prived ·t s nim.'" Sijé bo varn hla­hóJem slóvom Hospódnim: jáko my živú š­čiji ostávšiji v prišéstvi ie Hospódne, ne ímamy predvaríti uméršich.* Jáko sam Hospóď v noveľíniji. vo hlási archánhelovi. i v trubí Bóžiii nídet s nebesé, i mértvi;i o Chrisťí voskrésnut pérvije.* Potom že

my živúščiii ostávšiji. kúpno s nimi vos­chiščéni búdem na óblacich, v stritenije Hospodne na vozdúsi: i táko vsehdá s Hóspodem búdem.

(v časí apostola svjašč. kadU,) Milr ti. Premtídrost. vonmim!

AZilúja. Premúdros(. próstli, uslýším sv.iatáho jeván­

heli.ia. ot Joánna sVjatáho jevánhelija čténije. Sláva Tebí, Hóspodi. Vónmim!

16

Rečé Hospóď ko prišédšim k nemú Ju­déom:>t< amíň, amíň hlahóľu vám: jáko slúšajaj slovesé mojehó, i vírujaj poslá v­šemu mja, ímat živót víčnyj, i na súd ne príjdet: no préjdet ot smérti v živót." Amíň, amíň hlahóľu vám: jáko hrjadét čás, i nýňi jesť, jehdá mértviji uslýšat hlás Sýna Bóžija, i uslýšavše oživút.* Já­kože bo Otéc ímat živót v sebí, táko dadé i Sýnovi živót imíti v sebí. I óblasť dadé jemú i súd tvoríti, jáko sýn čelovíč jesU Ne divítesja semú: jáko hrjadét čas, vóii­že vsí súščiji vo hrobích, uslýšat hlás sý­na Bóžija: I izýdut sotvóršiji blahája v voskresénije životá, a sotvóršiji zlája v voskresénije sudá.* Ne mohú az o sebí tvo­ríti ničesóže. Jákože slýšu, suždú: i súd mój práveden jesť: jáko ne iščú vóJi mo­jejá, no vóli poslávšaho mja Otcá.

Sláva Tebí, Hóspodi. Stichír'l} na posiídnoje cíLovánije, hl. 2. Pod.:

Jehdá ot dréva. (lz uvedenych stichir spivaje'me liše doty, doki virnikiJ cílujut krestik, ale peršu i druhu stichiru ta Slava: i nyiíi, spivajeme vse.)

Prijdít , posIídneje cilovánije,* dadím brátij um 'ršemu, (uméršej),* blahoda­rjášče Bóha:* sej (sijá) bo izýjd ot sród­stva svojehó,* i ko hróbu tščítsja:* ne ktomú pekíjsja (pekúščajasja) o sújet­nych,* i o mnohostránnoj plóti.* Hďi nýňi sródnicy že i drúzi;* se razlučájemsja :*

17

jehóže (júže) da upokóit Hospóď, pomo­límsja.

Az ko Hósoodu Bóhu sudijí mojemú

idú,* sudíšču L predstáti,* i otvit tvoríti o d'íľich moich:* no vam mílsja (mílasja) d'iju:* mo1ítesja o mňi,* da mílostiv Spá búdet mňi vo delí. súdnyj:* se bo razlu­čájemsja:* voístinnu sujetá vsja čeloví.:­českaja.

Vesj živót naš jesť: cvit i dym,'" i rosá útrenňaja voístinnu.* Prijdíte úbo, úzrim na hrobích jásno * hďi krasóta ťilésnaja;* hd'i júnosť; hďi s�ť očesá, i zrák plotskíj !* Vsja uvjadóVa jáko travá,* vsja potrebl­šasja:* prijdíte ko Christú pripadém so slezámi.

Prijdite vsi i cilújte mja posľídnym c i lovánijem:* k Sudijí bo otchoždú,* id'íže ň ísť liceprijátija:* ráb bo i vladýka vkúpi predstoját,* bohátyj i ubóhij v rávnim dos1.óinstvi:" kíjždo bo ot svoích ďíl, ili proslávitsja, ilí osuditsja.* No prošú vsich i moľú" neprestánno o mňi molítesja Christú Bóhu,* da ne nizvedén budú po hrichóm moím,* na místo muč'nija:* no da činit mja, id'iž svit živótnyj:

Sláva: i nýi1i: Spasáj, nad'íjuščijasja na Ťa, Máti nezachodímaho Sólnca, * Bo­hOL'odíteľnice,* umolí molítvami Tvoími pre blahá ho Bóha, * upokói ti, mólimsja, nýňi prestávľšahosja (prestávľšujusja)/'

IB

iďíže upokojevájutsja právednych dúsi:* božéstvennych blah nasľídnika (nasľídni­cu) pokaží,* vo dvórich Právednych,* v pámjať, Vseneporóčnaja, víčnuju.

s.: V b lažénnim uspéniji víč nyj pokój po­dážď, Hó spodi, usópšemu Tabú Tvojemú (usóp­šij rabi Tvojéj) (i mja), i sotvorí jemú (jej) víč­nuj u p ámjat.

(krop it tr unu s v jačenoj u vodoju). L.: Víčnaja pámjať, blažénnYj polcój.

•

P o do r oz i na cv y ntar s piv a j ets j a: Svjatyj Bó že, - P s. 50. Po miluj mja, Bóže, -abo : Anhelsk ij so bor udivís ja, - abo : Kanon Parastasa: Vódu prošed, - abo: Blažénňi:

Vo cárstviji Tvojém, jehdá príjdeši, pomjaní nas Hóspodi.

Blažéni níščiji dúchom, jáko ťich jesť cárstvo nebésnoje.

Blažéni pláčuščiji, jáko ťiji uťišatsja. Blažéni krótciji, jáko ťíji nasľíďat

zémľu, , Blažéni álčuščiji i žážduščiji právdy,

jáko ťiji nasýťatsja. Blažéni mílostiviji, jáko tiji pomílovani

búdut. Blažéni čístiji sérdcem, jáko ťíji Bóha

úzrjat. , Blažéni mirotvórcy, jáko ťiji sýnove

Bóžiji narekútsja. Blažéni izhnáni právdy rádi, jáko ťich

jesť cárstvo nebésnoje. Blažéni jesté, jehdá ponósjat vam, i iz-

19

ženút, i rekút vsjak zol hlahól na vy lžú&če, mené rádi.

Rádujtesja i veselítesja, jáko mzdá váša mnóha na nebesích.

Jevanh e l i j ň i s taci j'L p o dor ozí na cV1lntar:

I. Ot Joánna zač. 23.

Rečé Hospóď ko prišédšim k nemú Ju­déom:* Az jesm chľib živótnyj. Otcý váša jadóša mánnu v pustýni, i umróša: Sej jesť chľib, schoďáj s nebesé, da, ášče kto ot nehó jást, ne Úmret.* Az jesm chľíb ži­vótnyj, sšédyj s nebesé: ášče kto sňíst ot cbľíba sehó, živ búdet vo víki: i chľíb, jehóže az dam, ploť mojá jesť, júže az

dam za živót míra.· Prjáchusja že meždú so bóju žídove, hlahóľušče: káko móžet sej nam dáti plot svojú jásti?" Rečé že im Isús: amíň, amíň hlahóľu vám, ášče ne

sňíste plóti Sýna čelovíčeskaho, ne pijéte króve Jehó, životá ne ímate v sebí.· Jadýj mojú plot, i pijáj mojú krov, ímat živót víčnyj: i az voskrešú jehó v posľídnyj deň.

II. Ot Lukí zač. 30.

Vo vrémja óno: iďáše Isús vo hrad na­ricájemyj Naín; i s Ním iďáchu učenicý Jehó mnózi, i naród mnoh.· Jákože priblí­žisja ko vratóm hráda, i se iznošáchu umérša, sýna jedinoródna máteri svojéj, i ta bi vdová; i naród ot hráda mnQh s né-

20

ju.- I vid'iv ju Hospód', milosérdova o nej, i rečé jej: ne pláči.· I pristúpľ kosnúsja odrá, nosjáščiji že stáša, i rečé: júnoše, tebí hlahófu, vostáni!* I síde mértvyj, i na­čát hlah6lati; i dadé jehó máteri jehó.* Priját že strá ch vsich, i slavľáchu Bóha, hlahórušče: jáko prorók vélij vostá v nas. i jáko posití Boh ľudéj svoích.

III. Ot Márka zač. 37.

Rečé Hospód': lže chóščet po mňi iH, da otvéržetsja sebé, i vózmet krest svoj, i po mňi hrjadét.* tže bo ášče chóščet dúšu svojú spastí, pohubít ju; a íže pohubít dú­šu svojú mené rádi i jevánhelija, toj spa­sét ju.* Kája bo póľza čelovíku, ášče pri­obrjáščet mir vesj, i otščetít dúšu svojú: Ilí čto da sť čelovík izrnínu na duší svojéj?* rže bo ášče posydítsja mené, i moích slovés, v ród'i sem preľubod'íjnim i hríšnim, i Syn čelovíčeskij ,postydítsja jehó. jehdá priídet vo slávi Otcá svojehó, s Anhely svjatými.

•

Nad hrobom:

Kondak hl. 8. So svjatými upokój Chris­té,* dúšu rabá Tvojehó (rabý Tvojejá),* iďíže ňísť boľízň, ni pečáľ, ni vozdychá­nije,* no žízň bezkonéčnaja.

"L a z aTe vo j e v á n h e l ije" o t J o á nna z a č. 39.

21

Bi ňíkto boľá Lázar ot Viftániji, ot vesi Maríiny i Márty sestrý jejá. Bí že Maríja pomázavšaja Hóspoda mírom, i otéršaja nózi Jehó vlasý svoimi, jejáže brat Lázar boľáše.* Poslásťi úbo sestrý k Nemú, hla­hóľušče: Hóspodi, sé, jehóže ľúbiši, bolít.* Slýšav že Isús rečé: sijá boľízň líísť k smérti, no o slávi Bóžiji, da proslávitsja Sýn Bóžij jejá rádi.* Ľubľáše že Isús Már­tu, i sestrú jejá i Lázarja. Jehdá že uslýša, jáko bolit, tohdá prebýsť na némže bi mísťi, dva dni. Potóm že hlahóla učení­kom: ídem v Judéju páki.* Hlahólaša že Jemú učenicý: Ravví, nýňi iskáchu Tebé kámenijem pobíti Judéje, i páki li ídeši támo?* Otviščá Isús: ne dvanádesjať li ča­sóv jesť vo dni? ášče Ido chódit vo dni, ne pótknetsja, jálm svit míra sehó vídit. Ašče že kto chódit v noščí, pótknetsja, já­ko ňisť svíta v nem.* Sijá rečé i po sem hlahóla im: Lázar druh naš úspe; no idú, da vozbužú jeho.· Ríša že učenie Ý jehó; Hóspodi, ášče úspe, spasén búdet.· Rečé že Isús o smérti jehó; oní že mňíša, jáko o uspéniji sna hlahólet.* Tohdá rečé im Isús ne obinújasja: Lázar Úffire. I rádu­jusja vas rádi, da vírujete, jáko ne bich támo; no id'im k nemú.* Rečé že Tomá, hlahólemyj Bliznéc, učenikóm: id'im i my, da úmrem s Ním.

Prišéd že Isús, obríte jehó četýri dni

22

užé imúšča vo hróbi.* Bi že Viftánija blizj Jerusalíma, jáko stádij pjaťnádesjaf. I mnózi ot Judéj bjáchn prišlí k Márťi i Mariji, da uťíšat ich o brátiji jejú.* Már­ta že jehdá uslýša, jáko Isús hrjadét, stri­te Jeho; Maríja že dóma siďáše. Rečé že Márta ko Isúsu: Hóspodi, ášče by jesi zďi byl, ne by brát moj úmerl. No i nýňi vím, jáko jelíka ášče prósiši ot Bóha, dasť Te­bí Boh.* Hlahóla jej Isú::;: voskré net brat tvoj. Hlahóla Jemú Marta: Vim, jáko vos­kré net v voskresénije, v po'l'ídňij deň.· Rečé že jej Isús: az jesm voskresénije i živót, vírujaj v mja, ášče i úmret, oŽívét. I vsjak živýj i vírujaj v mja, ne úmret vo viki; jémleši li víru scmú?* Hlahóla Je­mú: jej Hóspodi! az vírovach, jáko Ty jesí Christós, Syn Bóžij, v mir hrjadýj.*

I sijá rékši, íde, i prihlasí Mariju ses­trú svojú táj, rékši: učíteľ prišél jesť, i hlašájet ťa.· Maríja že jáko priíde, iďíže bi Isús, víďivši Jehó, padé Jemú na no­hú, blahóľušči Jemú: Hóspodi, ášče by jesí byl zďi, ne by ÚIDerl moj brat.* Isús že. jáko víďi ju pláčušču, i prišédšija s néju Judéi pláčuščja, zapretí dúchu, i vozmu­tísja sam.· I rečé: hďi položíste jehó? Hla­hólaša Jemú: Hóspodi, prijdí i víŽď.'" Proslezísja Isús.* Hlahólachu úbo židove: vížď, káko ľubľaše jeho. Ňíciji že ot nich

23

rlsa: ne mozase li sej, otvérzyj óči slipó­mu, sotvoríti, da i sej ne ÚDlret?*

Isús že páki preťá v sebí, priíde ko hró­bu; bi že peščéra, i kámeň ležáše na nej.* Hlahóla Isús: vozmíte kámeň; hlahóla Je­mú sestrá uméršaho Mária: Hóspodi, užé smer dít, četverodnéven bo jesť. Hlahóla jej Isús: ne rich li ti, jáko ášče víruješi, úzriši slávu Bóžiju?* Vzjáša úbo kámeň, iďíže bi uméryj ležá. Isús že vozvéd óči horí, rečé: Otče, chvalú Tebí vozdajú, já­ko uslýšal jesí mja. Az že víďich, jáko vsehdá mja poslúšaješi; no naróda rádi stojáščaho ókrest, rich, da víru ímut, jáko Ty mja poslál jesí.· I ijá rek, hlásom ve­líkim vozzvá: Lázal'e, hrjadi von!* I izýd� uméryj, obvjázan rukáma i noháma ukró­jem, i licé jehó ubrúsom obvjázano. Hla­hóla im Isús: razrišíte jehó, i ostávite iH.'" Mnózi že ot Judéj prišédšiji k Maríji, i víďiv�e, jáže sotvorí Isús, vírovaša v Ne­hó.

MoliJtva p7'oščárna:

Hospóď Isús Christó Boh nas, lZe bo­žéstvennyja zápovidi svjatým svojím uče­nikóm i apóstolom dávyj, vo jéže vjazáti i rišíti pádšich hrichí, i ot ónych páki my prijémVc viný tóžde tvoríti: da prostít te­bí. čádo duchóvnoje, ášče čto soďílal (so­ďíIala) jesí v nýňišnim víci, vóľnoje ilí

24

nevóľnoje, nýňi i prísno, í vo víki vikóv, amíň.

(Svjašč. kropit svjače1Wju vodoju trunu i hrob i trunu spuskajut v hrob; v tom časí Lik sp7i­vaje Tropar hl. 8 samopodoben-bolhar:)

ZemI', zínuvši, * prijmí ot tebé sozdán­noje rukóju Bóžijeju ťilo,* páki že voz­vráščšejesja k tebí róždšej:* jéže bo po óbrazu bysť, Sozdáteľ priját,* ty že prijmi sijé jáko svojé.

Svjašč. lopatoju krestoobraz1w syple hlinu !Ja trunu v hrobi, hovorjači:)

Hospódňa zemľa, i ispolnénije jejá, vse­lénnaja, i vsi živúščiji na nej.

(Potom pečataje hrob slovami:)

Pečátajetsja hrob sej do vtoráho pri­šéstvija Christóva : v ímja Otcá i Sýna i Svjatáho Dúcha. Amíň.

Otpust: Sláva Tebi, Christé Bóže, upovánije náše, sláva Tebí.

Lik: Sláva: i nýňi: Hó podi, pomíluj 3.

Blahosloví.

S.: Vo kre ýj iz mértvych, Chri tó , ístinnyj Boh naš, molítvami prečístyja svojejá Mátere, svjatých slávnych i v e­

chválnych apóstol, prepodóbnych i boho­nósnych otéc nášich, i vsich vjatých, dú· šu ot nas prestávlšahosja rabá svojehó (prestávlšijasja rabý svojejá) (imja) v c-

25

lénňch právednych v elít i nas pomílujet, jáko blah i čelovikoľúbec. - Amíň.

S.: V blažénnim u péniji .. . L.: Víčnaja pámjať.

POCHORON V PASCHAĽNYJ TYZDEN

V c h o čl a č i v d om: ·Jehdá snizšel jeS'i ... str. 13.

V d o m i: Blahoslove?� Boh naš ... Christos voskrese . '. 3-iz stichami:

Da voskresnet Boh, i rastočátsja vrazí Jehó* i da bižát ot licá Jehó nenaví­ďaščiji Jehó. - Christos voskrese ...

Jáko isčezájet dym, da isčéznut,* jálw tájet vosk ot licá ohňá. - Chri tos voskrc-se ...

Táko da pohíbnut hríšnicy ot licá Bó­žija,* a právednicy da vozveseľátsja. -Christos voskrese ...

Sej deň, jehóže sotvorÍ Ho póď,* vozrá­dujemsja i vozveselímsja v oň. - Chri tos voskrese ...

Sláva: i nýňi: - Christos voskrese .. .

E1ctenija o. usopšich z panachidy, str. 4. Po vozhlast: V blažénnim uspéniji ... Lil�:

zamis( "Vičnaja pamja(" spivaje: Christos vo­skrcse ...

,.

Na d v o r'i, a li o v c h r am i:

Stich na hl: 8.: Aliluja 6.

Blažéni jáže izbral, i prijál jesí, Hóspo­di. Aliluja 3.

26

I pámjať ich vo rod i rod. Aliluja 3. TTopaT hl. 8.: Hlubinóju múdrosti" ...

Sl.: i nyňi: Tebé i sťinu ... str. 5.

Kanon Voskresenija:

1. Voskresénija deň,* prosvitímsja ľú­dije:* Páscha, Hospódňa Páscha :* ot smér­ti bo ko žízn i, * i ot zemlí k nebesí, *

Christós Boh nas privedé,* pobídnuju po­júščija.

Christós vosk ré se iz mértvych: 2. Prijdíte, pítije pijém nóvoje,* ne ot

kámene neplódna čudoďíjemoje,* no net­ľínija istóčnik,* iz hróba odoždívša Chris­tá,* v Némže utverždájemsja.

Christós voskrése iz mérlvych:

3. Predvarívšija útro jáže o Marjji,* i ohrítšyja kámeň otvalén ot hróha,· slý-' šachu ot ánhela:* vo svíťi prisnosúščnim súščaho,* s mértvymi éto íšéete jáko éelo­víka;* vídite hróhnyja pelený:* tecýte, i míru propovídite,* jáko vostá Hospóď, umertvívyj smerť,* jáko jest Syn Bóha,· spasájušéaho rod éelovíéeskij.

Ekténija o tLsopšich: Páki il páki .. . str. 4.

4. Na bož ' stvennij stráži, * bohohlahó­livyj Avvakúm* da stánet s námi .* i po­kážet svitonósna ánhela,* jásno hlahóľuš­ča:* dnesj spasénije míru,* jáko voskrése Christós ,* jáko vsesílen.

Chrislós voskrése iz mértvych:

27

5. Útreňujem útru hlubokú,* i vmísto míra písň prinesém Vladýci, ot l Christá úzrim právdy Sólnce,* vsim žizň vozsijá­jušča.

Christós voskrése jz mértvych: 6. Snizšél jesí v preispódňaja zemlí,'"

isokrušil jesí vereí víčnyja,* soderžáščyja svjázannyja, Christé,* i tridnéven* jáko ot kíta Jóna,* voskrésl jesí ot hróba.

S. Vonmm! Mir vsim! Premttdros(, vonmim!

Prokimen: hl. 8. - Sej deň, jehóže so tvorí Hospóď,* vozrádujemsja, i vozve­selimsja v óň.

Dijánij svjatých Ap6stol, čténije:

Pérvoje úbo slóvo sotvorich o vsích, o Fteófile, jáže načát Isús tvoriti že i učíti dáže do' dn , v óňže zapovídav Apóstolom Dúchom Svjatým, íchže izbrá, voznesésja:* Pred ními že i postávi sebé žíva po stra­dáni;i svo;ém v mnózich ístinnych zná­meniich. d 'ňmi četyredesjátmi javTájasja im, i hlahóľa , jáže o cárstviji Bóžiji:* S ními že i jadýj, poveľí im ot Jerusalíma ne otlučátisja, no ždáti obitovánija Otča, jéže slýšaste ot mn':* Jáko Joán úbo krestíl jesť vodóju, vy že ímate krestítisja Dúchom Svjatým, ne po mnózich sich dnech.* Oní že úbo sošédšesja voprošáchu Jehó hlahóľušče: Hóspodi, ášče v ľíto sijé ustrojáješi cárstvije Izráilevo? Rečé že

28

k nim: ňísť váše razumíti vremená i ľíta, jáže Otéc položí v svojéj vlásti:* No prij­míte sílu, našédšu Svj atómu Dúchu na vý, i búdete mi sviďíteli vo Jerusalími že i vo vsej Judéi i Samárii i dáže do posľídnych zemlí.

Jevanhelije ot Matéja, zač. 116.

Vo vrémja óno, jedíňijinádesjať učeni­

cý idóša v HaliIéju, v hóru, ámože poverí

im Isús:· I víďivše Jehó poldoníšasja Je­

mú: óvi že usumňíšasja.* I pristúpľ Isús

rečé im, hlahóľa: dadés.ia mi vsjáka vlasť

na nebesí i na zemIí. Sédše naučíte vsjá

jazýki, kre ťášče ich vo ímja Otcá, i Sýna,

i Svjatáho Dúch: Učáščc ich bľustí vsja.

jelíka zapovídach vam, j se Az s vámi

jesm vo vsja dni, do skončánija víka.

Amíň. Po jevanheliji svjč. čitaje:

Voskresénije Christóvo víďivše, poklo­

nímsja svjatómu Hóspodu Isúsu, jedíno­

mu bezhríŠnomu.* Krestú Tvojemú pokla­

ňájemsja Christé, i svjató:e voslu'csénije

Tvojé pojém i slávim:* Ty bo jesí Boh

naš, rázvi. Tcbé inóho ne znájem, ímja

Tvojé imcnújem .* PrijdHe v i vírniji, po­

kloním ja svjatómu Chr'stóvu vosluesé­

niju: se bo priíde krcstóm rádosť vsemú

míru.· Vsehdá blahoslovjášče Hóspoda.

pojém voskresénije jehó: raspjátije bo

preterpív, smértiju smere razruší.

29

Stichira, hl. 6.: Voskrés .Isús ot hróba * jákože prorečé,* dadé nam živót víčny(� i véliju mílosť.

'

Prodovžeňa Kanona Voskresénija:

7. Otrok i ot pévči izbávivyj * byv čelo­vík! * stráždet jáko smérten,/ i strástiju �m:rtnoje* v netľínija oblačít blahoľípije, * Je�hn blahoslovén otcév Boh,* i prepro­slavlen.

��ristós voskrése iz mértvych : 8. ?e] n�r.e�énnyj i svjatýj deň, * jedín

su?b�t,� Car] l Hospóď,'" prázdnikov práz­dmk,�' l toržestvó jesE toržéstv : * v óňže blahoslovím Christá vo víki.

.9- A�?el .V?P!já�e* ,Bl.ahodátnij :* čístaja

DIV?, raduJsJa, '" l pakI rekú, l'adujsja:* :rvoJ, Syr: voskrése tridnéven ot hróba,�' l n:ertvy]a vozdvíhnuvyj:* rúd ije veselí-tesJa.

.

,Svitísja, svitísja,* nóvyj J rusalíme. * sl�y� ?o Hos.p�dňa ,na tebí vozsijá.* LikÚj nym l veselIsJa Cerkve :* Ty' že C' t . k , . . Bh "

- IS aJa r�suJsJ�, o orodlce, * o vostániji roždes­

tva TvoJehó. Plótiju usnúv * jáko mértv,* C"

i H' ď * ' arJu

ospo l, . trjdn,,:,�n voskrésl jesí,* A?áma VOZdVlh ot th, � l uprazdnív smerE .* Pascha netľínija, * l11íra spas' níj .

.

Propoviď.

SPichiry.

na posridnoje cilovánije, (iz tut uve­denych sp/Vajeme liše doty, doki vinlÍki cilu-

30

;ut krestik, ale peršu i Slava: i nyňi, spiva;eme

vse.)

Da voskrésnet Boh,* i rastočátsja vra�í

Jehó,'" i da bižát ot licá Jehó* nenaVl-

ďaščiji Jehó.

Páscha svjaščénnaja nam d�esj p��a­

zásja,* páscha nóva svjat_ája,*

,�a�;ha

,tam­

stvennaja,* Páscha vsecestnaJa; ,�as�h�

Christós izbáviteľ,* Páscha neporoc�aJa,

Páscha velíkaja, * Páscha virnych, * Pascha

dvéri rájskija nam otverzájuščaja,* Páscha

vsich osvjaščájuščaja vírnych.

Jáko isčezájet dym,'" da isčéznut,* jáko tájet vosk ot licá ohňá.

Pl'ijdite�' ot vidínija, žený blahov,ístni�

cy,* i Siónu rcýte:* prijI?í ..

ot nas .ra�os�; blahovíščenija, * voskresem]a Chnst?va .

. krasújsja, likúj* i rádujsja, .

. � erus

.alu?e, �

arjá Christá uzriv iz hróba," Jako zemcha

proischoďášča. Táko da pobíbnut hríšnicy ot licá Bóži­

ja,. a právednicy da vozveseľátsja.

Mironósicy žený,* útru hlubokú, pred­stávšja hróbu Zivotdávca, * obritóša ánhe­la na kámeni siďášča*, i toj poviščáv im, síce hlahólaše:* čto íščete živáho s mért­vymi;* čto pláčete netľínnaho v th;* šédše propovídite učenikóm J ehó.

Sej deň, jehóže sotvorí Hospóď,* vozrá­dujemsja* i vozveselímsja v óň.

31

Pás cha krásnaja, * Páscha Hospódňa, Páscha,'" Páscha vsečestnája nam vozsijá,'" Páseha, rádostiju druh drúha obímem.* O Páscha, izbavlénije skórbi,* íbo iz hróba dnesj'* jáko ot čertóha vozsijáv Christós,* žený rádosti ispólni, hlahóľa:* propovídite apóstolom.

Sláva: i nýňi:

Voskresénija dň,'" i prosvitímsja tor­žestvóm,* i druh drúha obímem.* Rcém: brátije,* i nenavíďaščim nas,* prostím vsja voskresénijem, * i táko vozopiím :

Christós voskrése iz mértvych ...

S.: V bl.ažénnim uspéniji . .. (kropit trunu svjačenoju vodoju).

L.: Zamist "ViT-naja pámjat" - spivaje: ChTistos voskrese.

,. P o d o r o z.i n a evy n tar spivajetsja!

Christos voskrese, - Anhel vopijaše, - Svit isja, svitisja, - Plot ijtt usnuv, - Anhelslcij sobor udivísja.

Je v a n h e l i j1'íi staci j i p o d or oz i na cvynt a r:

I. Ot Márka. zač. 70.

Vo vrémja óno, minúvši subóťi, Marija Mahdalína i Marija Jákovľa i Salomíja kupíša aromáty, da prišédše pomážut Isú­sa. * I ziló zaútra vo pérvyj ot subót prij­dóša na hrob, vozsijávšu sólncu. I hlahó­lachu k sebí: kto otvalít nam kámeň ot dvérij hl'óba?* I vozzrívve vícľiša, jáko

32

otvalén bi kámeň: bi bo vélij ziló. I všédše

vo hrob, víďiša júnošu siďášča v desných,

oďíjana v odéždu bílu, i užasóšasja.* On

že hIahóla im: ne užasájtesja, Isúsa íščete

Nazarjanína raspjátaho: vostá, ňisť zďi:

se m'sto, iďíže položíša Jehó.* No idíte,

rcýte učenikóm Jehó, i Petróvi, jáko var­

jájet vy v Haliléji, támo Jehó uvídite, já­

kože rečé vam.* I izšédše, bižáša ot hróba;

imjáše bo ich . trépet i úža , i nikomúže

ničtóže ríša, bojáchubosja.

TI. Ot Lukí, zač. 114.

Vo vrémja óno, voskrés Isús ot mért­"ych, stá posreďí učeník svoích, i hlahóľa im: mír vam.* Ubojáv�esja že i pristrášili bývše, mňáchu duch víďiti. I rečé im: čto smuščéni jesté? i počtó pomyšlénija vchó­ďat v serdcá váša?* Vídíte rúci moji, i nó­Li mojí, jáko sam Az jesm: o jažíte mja i vídite, jáko duch plóti i kósti ne imať, jákože mené vídite imúšča.* I sijé rek, pokazá im rúci i nózi. Ješčé že ne víru­juščim im ot rádo ti, i čuďáščimsja, rečé im: ímate li čto sňídno zďi?'� Oní že dá"=a Jemú rýby pečený časť, i ot pčeI sot. I vzem, pred nimi jadé. * Rečé že im: sijá suť lovesá, jáže hlahólach k Yam, ješče syj vámi, jáko podobájet skončátisja vsim napísannym v zakóňi Mojséovi i pro­rócich i psalmích o mňi.* Tohdá otvérze im úm razumíti Pisánija. , rečé im: jáko

33

táko písan o jesť, i táko podobáše postra­dáti Christú, i voskrésnuti ot mértvych v trétij deň, i propovídatisja vo ímja Jehó pokajánija i otpuščéniju hrichóv vo vsich jazýcich, načénše ot Jerusalima.* vý že jesté sviďítelije sim. I se Az posľú obito­vánije Otcá mojehó na vy: vy že sidítc vo hráďi Jerusalimsťi, dóndeže obIečé­tesja síloju svýše.* Izvéd že ich von do Viftániji: i vozdvíh rúci svojí, blahosloví ich. I býsť, jehdá blahoslovjáše ich, otstu­pí ot nich, i vozno ášesja na nébo. * I ťíji poklonívšesja Jemú, vozvratíšasja v Je­ntsaIím s rádostiju velíkoju. I bjáchu vý­nu v cérkvi, chváľašče i blahoslovľášče Róha, amíň.

III. Ot Joána, zač. 75.

Súšču pózďi v deň toj v pérvyj ot su­bót, i dvérem zatvorénnym, id'íže bjáchu učenicý Jehó sóbrani strácha rádi judéj­ska, priíde Isús, i tá posreďí, i hlahóla im: mír vam.* I sijé rek, pokazá im rúci i nózi i rébra svojá. Vozrádovašasja že učenicý. víďivše Hó poda. * Rečé že im Isús páki: nÚl varn, jákože poslá mja Otéc, i Az posiIáju vý. I sijé rek, dúnu, i hlahóla im: prijmite Duch Svjat; ímže otpustité hrichí, otpúsťatsja im, i ímže deržité, deržátsja.* Tomá že, jedin ot obo­junádesjate, hIahóIemyj Bliznéc, ne bi tu s ními, jehdá priíde Isús. * HIahólachu že

34

jemú druzíi učenicý; víďichom Hó poda.· On že rečé im: ášče ne vížu na rukú Jehó jázvy hvozdínnyja, i vlo'Žú vérsta rnoje�� v jázvy hvozdínnyja, i vložú rúku mOJu v rébra Jehó. ne imú vírv.· I po dnech osmích páki bjáchu vnutrj učerucý .lehô, i Tomá s nimi. Priíde lsús, dvérem zatvo­rénnym. i stá posreďí ich, i rečé: mir vam.· Po tom hlahóla Tomi: prinesí perst tvoj sírno. . vížd' rúci mol. i prinesí rúku tvojú .. vloží v rébra moiá. i ne búdi ne­vír�n : rio víren.· I otviščá Tomá, i rečé .Tem 6: Hospôd' moj, i Boh moj.· Hlahóla iemú l ús: iáko v'd'iv mja, víroval jesí. 'blažéni ne �d'ivšiji, i vírovavšiji.· Mnóha že i ína známenija sotvorí Isús pred Uč('­niItÍ svoimi, já že ne suť písana v kníhach sich. Sijá Že písana býša. da vírujete, jáko

Isús jesť Christós Sýn Bóžij, i da víru­jušče, živót ímate vo ímja Jehó.

(N a d h r ob om: Tak jak na zvyčMnCJITnu pochoroiíi. OtTlust pascha7:nyj. Zamis! "Vičnaja pam jaC" - Christos voskrese.)

POCHORON - OD NE{Hf,I TOMINOJI DO VOZNESENIJA

Vse jak na zvyčajnomu pochoro'iíi, lIi§e po: Blahosloven Boh naš: Christos voskrese, - i za­mise: ViJčnaja pamja!: Christos voskrese.

POCHORON OITEJ (clitej do 7 rokov; my svitU).

35

V c h oďa č i v dom: Jehdá sniz§él jesť ... str. 13.

Ek 'j' V dom i: Panachida - z seju tem e1u:

Pomíluj nas. Bóže. po velícij míIosti Tvojéj, �ólimtisja, uslýši i pomiluj. -

Hospodi, pomíluj. 3. Ješčé mólimsja o upolwjéniji blažénna­

ho mladénea (imja) i o jéže po nelóžnomu svojemú obiščániju. nebésnomu svojemú cárstviju tohó spodóbiti. - Hospodi, po­míluj. 3.

Jáiw da Hospód' Boh naš učinít dúšn jehó, id'íže vsi právedňiji počivájut. -Hósvodi, pomíluj. 3.

MHosti Bóži ·a. cárstva nebésnaho, i so Sviatými unokojénija, u Christá bezsmért­naho Car;iá i Bóha nášeho tomú, i sámi sehl. nrósim. - Podáj, HÓSDOdi.

Hóspodu pomolímsja. - Hóspodi, pomí­luj.

Hóspodi Isúse Chris te Bóže naš, poro­dívšimsja ot vodý i dúcha. i v neporóč­nom žitiií k Tebi Drestavľáiuščimsja cár­stvo nebésnoje dáti obiščávvj, i rekíj: flstávite d'iti prichoditi ko mňi, takových bo jesť cár tvo nebésnoje: smirénno mó­Iimsja, nýňi ot nas prestávlennornu rabú

Tvojemú, mladéncu (imja) po Tvojemú nelóžDomu obiščániju. cárstvija Tvojehó

36

nasľídije dáruj, nás že bezporóčno spodó­bi prejtí, i christijánskoje skončáti žitijé, so vsími Svjatými Tvoími, v nebésnych čertozich vodvorítisja.

Jáko Ty jesí voskresénije, živót, i upo­kojénije vsich raMv Tvoích, i nýňi pre­stávlennomu rabú Tvojemú mladéncn (imja) Christé Bóže naš, i Tebí slávu voz­sylájem, so beznačáľnym Tvoím Otcém, i presvjatým i blahím i životvorjáščim Tvoím Dúchom, nýňi i prísno, i vo víki vikóv. - Amíň. . V blažennim uspenii ... Víčnaja

pamjať.

Na d vor i, a b o v c h ram i: (Svjšč . . spi­vaje stoichi tut uvedeiíi, a Lik po kažaom stlchu spi1Vaje: "Búdi ímja Hospódne blahoslovénno ot

nýňi i ao vika".)

Chvalíte ótrocy Hóspoda,* chvalíte ímja Hospódne.

Búdi ímja Hospódne* blahoslo­vénno ot nýňi i do víka.

lz ust mladéncev i ssúščich'" soveršíl je­sí chvalú.

Búdi ímja ...

Kto jáko Hospóď Boh naš?* na vysó­kich živýj i na smirénnyja prezirájaj na nebesí i na zemIí.

a�<;li ímja . .

37

Júnoši i divy, stárcy s júnotami* da voschváľat ímja Hospódne.

Búdi ímja ...

Kto vzýde na hóru Hospódiíu?* ilí kto stánet na mísťi svjatím jehó?

Búdi imja . . .

,�epo

.�ínen rukámi i čístyj sérdcem.*

�eJ ,

prl�et blahoslovénije ot Hóspoda, ) mIlostmu ot Bóha Spása svojehó.

Búdi ímja . ..

Blahoslovén Hospód Boh christijánov* ot víka i do vika. Búdi ímja . . .

Sláva: i nýňi.

Búdi ímja ...

Ektenija o usopšich: Pá ki i

. páki mi rom Hóspodu pomolím sja . .. z Panachldy str. 35.

Kanon: Vodu prošéd .. . z Parastasa st'r 9 Po 9-oj pisni Kanona: ' . '

.SvjŠč.: Vónmim! Mir vsim! Premudrosť 'vo Il-mlm! ,

v . Prok�men hl. 6, Blažén puť, v óňže íde­Sl dne�� ?�še, '" jáko uhotóvasja tebí místo upokoJem]a.

Ko Korín(anom POSlánija svjatáho apóstola Pávla čténije:

38

B 't"'e ne vsjáka ploť, táže ploť: no ra 1J , , v l ť sko ína úbo pioť čelovíkom, ma z ,e p o .-

tóm ína že rýbam, ína že ptI,�am.* I ,ť1�

les á' nebésnaja, i ťilesá zemna]a:, no �na

úbo nebésnym sláva, i ína ��n�n�m.* �n�

sláva sólncu, i ína sláva lun�, 1, ma sla,va zvizdám : zvizdá bo ot zvizdy ,r��nstv�]et vo slávi.* Tákožde i voskrese.r:-lJe mer�­

vvch:* síjetsja v tľínije, vosta��t v netr�� niji: Síjetsja ne v česť, . yosta�e� * v ,�láv�. síjetsja v némošči, vo�t,aJe�. v Slľl: �1Jet�]

,� Wo dušévnoje, vostaJet ť�lo ducll;0vn�Je

,; jesť Wo dušévnoje, i jesť hlo ,duc�o:,noJe: Táko i písano jesť: b?:sť. !?erv:(J celovl� Adám v dúšu žívu, poslldm] Adam v ducn

životvorjašč.

Jevanhelije ot Joana, zač. 21.

Rečé Hospóď ko prišédšim k n�mú, .Ju­

déjem: Az jesm chľib.

ž.ivó�ny} : �r�adYJ �o

mňi ne ímať v.zalkátIsJa: 1 vlľUJaJ v m.Ja,

ne imať vžaždátisja nikohdáže.*.

No rlcb

vam, jáko i víďiste �ja, i ne ��ruJe.t

,e. ':s�,

jéže dajét mňi Otec, ko mm prlldet; l

hrjadúščaho 1m mňi na izže�� v�n.* Ja�? snidóch s nebesé, ne da tvorJ

,u

", voľu � m�Jl

.t�

no vóľu poslávšaho mja Otca. Se ze ?��ť vóľa poslávšaho mja Otcá, da vse, Je�� dadé mi, ne pohubľú ot nehó, no voskresu

je v posľídňij deň ..

Stichiirll "posfidnoho cillovanija", hl. 8. Pod.:

O prestávnaho čudese.

39

Smerť mladéncem oslába:* žitéjskich bo zol nepričástni javíšasja,* i k pokóju pri­spíša, * i rádostiju nebésnoju v právedni­kov ňídrich rádujutsja,* i mladénec svjatých božéstvennym likóm* nýňi svese­ľatsja. * i vírno likújut, * jáko ot tľínija hrichoľúbnaho* čísty otidóša.

Sláva, hl. 6. Boľízň Adámu bysť dréva vkušénijem drévle vo Jedémi,* jehdá zmij jad izblevá.* Ťim bo vníde smerť vseródnaja,* sňidájuščaja čelovíka.* No prišéd Vladýka, nizloži zmija,* i upokojé­nije nam darová.* K Nemú úbo vozo­piím:* poščadí Spáse, i jáže prijál jesí, * so izbránnymi Tvoími upokój.

I nýňi: Preminénije skorbjáščich,· 8VO­boždénije nemoščstvújuščich súšči,* Bo­horódke Ďívo,* spasáj hrad i rúdi,* rátu­jemych míre,* oburevájemych tišinó,* je­dína predstáteľnice vírnych.

S.: Vo blažénnim uspéniji ... (kropit tTtLnU svjačenoju vodoju).

Po d o r o z i n a evy n tar - spivajetsja jak na POChOTO'iíi staršich. J evanhelija ne čita­jutsja.

Na d hrobo m: Kondak hl. 8. So svjatými upokoj... str. 20. S.: Hóspodu pomolimsja . L.: Hospodi,

pomíluj. Chraňáj mladéncy, Hóspodi, v nýňiš­

nem žitiji, v búduščem že víci uhotóvavyj im ánhelskaja svitoobcáznaja mistá,

40

v nÍchže vodvorjájut a právednych dúsi:

Ty sam Vladýk0 Chris té, dúšu rabá Tvo­

jehó (rabý Tvojejá) mladénca (imja) prij­

mí s mírom. Ty bo rekl jesí: ostávite ďíti

prijtí ko mňi, tako.vých bo jesť cárstvo

nebé noj '. Tebí bo podobájet vsjákaja slá­va, česť i poklonénije, so Otcém i Svjatým

Dúchom, nýňi i prísno, i vo víki vikóv.­Lik: Amíň.

Svjašč: 1logvjačuje u star§ich i Otpu st.

zapečntuje hrob, jak

POCHORON ĎITEJ -V PASCHAĽNY J TYZDEŇ

V c h o el a č i v d om: Jehdá snizšel je sí ... V d om �: Jak na pochoroňi starších v pa s­

chalnyj tyždeň, - liše Ektenija z pochoronu elitej.

Na d v or i, a b o v c h r a m i: Kanon Voskre senija, jak na POChOT01li staršich.

Po d o r o z i: Jak na pochol'Oňi staršich. Je­vanhelija ne čitajut sja.

Na d h r o b om: Jak na zvyčajnomu. po­Chor,01'íi elitej. Zamisť "Vičnaj'l pamjať" -Ch1'1stos voskrese,

POCHORON ĎITEJ - OD NEÚIĽI 'ľOMINOJJ 1)0

VOZNESENIJA

V se jak na zvyčaj nom POCh01'01íi el�tej, liše po "Blahosloven Boh naš" - Christos voskrese i zamisť "Vičnaja pamjat" - Christos voskrese,

•

Z m i st O b s·a h

I. Panachida

2. Parastas

3. Parastas v paschaľnYj tyždeň

4. Parastas - v časi ot nediľi Tominoji do Voznesenija

5. Pochoron

3

5

12

12

13 6. Pochoron v 'paschafny j tyždeň 25

7. Pochoron - od nedili Tominoji do Voznese'nija 34

8. Pochomn ditej 35

9. Pochoron ditej v paschaľnyj tyždeň 40

10. Pochol'on di tej - od nediIi Tominoji do Voznesenija . . 4f)

�amitka: V Irmosi "Vodu prošerl." 11 písni l, 7 l 8, z uvedeny ch dtloch textov spivajetsja odi ll.