ČSN EN ISO 9606-1:2014 Zkoušky svářečů –Tavné svařování – Část 1: Oceli

Souběžně s touto normou lze do 31. 10. 2015 používat i normu ČSN EN 287-1:2012, tudíž v současné době, v ev-ropské legislativě pro zkoušky svářečů, platí dvě normy na totéž. Samostatnou kapitolou je Česká republika, která má pro zkoušky svářečů ještě svoji vlastní normu ČSN 05 0705 Zaškolení pracovníků a základní kurzy svářečů. Tato norma je, dle mého názoru, platná už jen pouze z nějaké nostalgie. Problém je v tom, že je v rozporu jak s původní EN 287-1, tak i s novou ISO 9606-1.

Velice důležitá v normě ISO 9606-1 je kapitola Národní předmluva, kde je napsáno, že zkoušky svářečů podle této normy provádějí zkušební orgány nebo organizace pro certifikaci osob v souladu ČSN EN ISO/IEC 17024. Co nám tato norma z hlediska certifikace svářečů tak podstatného říká?• Certifikační orgán musí být pro tuto činnost akreditován ČIA.• Na certifikátech musí být mimo jiné uvedeno datum účin-

nosti certifikátu a doba platnosti.• Certifikační orgán je výhradním vlastníkem certifikátů.• Prodloužení platnosti provádí pouze certifikační orgán.

Platná legislativa pro zkoušky svářečů v České republice - Část 1 - ČSN EN ISO 9606-1:2014Petr Pařízek, DOM – ZO 13, s.r.o., www.domzo13.cz

K největším změnám došlo v kapitole 5 Základní proměn-né a rozsah kvalifikace. Základní proměnné jsou:• Metoda svařování.• Typ výrobku (plech, trubka).• Skupina přídavného materiálu.• Typ přídavného materiálu.• Rozměry základního materiálu.• Poloha svařování.• Detail svaru (ss, nb, mb, apod.).

Jak můžete vidět, skupina základních materiálů zmizela a je nahrazena skupinou přídavného materiálu. Jelikož zde hrozilo zneužívání této části tím, že školitelé budou používat levnější základní materiál pro svařování vysokolegovaných ocelí, musí být skupina i podskupina základního materiálu, která byla použita při zkoušce, zapsána na certifikátu.

Metody svařováníU této základní proměnné je změna oproti 287-1 v tom, že

je zde uveden přenos svarového kovu v oblouku. Použije-li svá-řeč u zkoušky zkratový přenos, pak je kvalifikován na další přenosy svarového kovu, ale ne naopak.

Žijeme v období, kdy se svět sjednocuje. Globalizace se nevyhnula ani oblasti svařování a v minulém roce vešly v platnost hned dvě nové normy. Jedna, ISO 9606-1, se týká svářečů pro ruční a částečně mechanizované svařování a druhá, ISO 14732, svářečských operátorů pro mechanizované a automatizované svařování.

SVĚT SVARU 1/201524 /

Technologie svařování

Druhy výrobkůZměna oproti 287-1 je i v této kapitole. Původní znění, že

zkušební svary na plechu zahrnují svary na trubce o vnějším průměru D ≥ 150 mm pro polohy svařování PA, PB a PC, bylo změněno, že zkušební svary na plechu zahrnují svary na ro-tujících trubkách o vnějším průměru D ≥ 75 mm pro polohy svařování PA, PB, PC a PD.

Typy svarůPlatí následující kritéria:

• Tupé svary zahrnují tupé svary.• Tupé svary nekvalifikují koutové a naopak.• Pro aplikace, kde typ svaru nemůže být kvalifikován tu-

pým svarem, koutovým svarem nebo odbočkou trubek, může být kvalifikace provedena na specifickém kuse.

Existuje zde i ta možnost, že lze kvalifikovat koutový svar současně s tupým svarem, svařením tzv. doplňkového kouto-vého svaru. Tato možnost už byla i v poslední změně 287-1, avšak jsou i zde nějaké odlišnosti. Takový zkušební vzorek musí být na plechu tloušťky nejméně 10 mm, nebo tloušťky zkušebního kusu pro tupý svar, pokud je tato tloušťka menší. Tento spoj je proveden na jednu vrstvu v poloze PB. Koutový svar je kvalifikován touto zkouškou pro polohy PA a PB!

Skupiny přídavných materiálůZkouška musí být provedena s přídavným materiálem

z jedné z následujících skupin:• FM1 – nelegované a jemnozrnné oceli.• FM2 – vysoko pevné oceli.• FM3 – oceli odolávající creepu Cr < 3,75 %.• FM4 – oceli odolávající creepu 3,75 ≤ Cr ≤ 12 %.• FM5 – Korozivzdorné oceli a žáruvzdorné oceli.• FM6 – Nikl a niklové slitiny.

Rozsah kvalifikace pro přídavný materiál:• FM1 kvalifikuje FM1 a FM2.• FM2 kvalifikuje FM1 a FM2.• FM3 kvalifikuje FM1, FM a FM3.• FM4 kvalifikuje FM1, FM2, FM3 a FM4.• FM5 kvalifikuje FM5.• FM6 kvalifikuje FM5 a FM6.

Typ přídavného materiáluZde se prakticky nic nezměnilo, jen je nutné si dávat pozor

na následující podmínku. Druh obalu elektrody nebo druh plniva u plněné elektrody použitý při zkoušce svářeče pro svařování kořene bez podložení ss nb (zde je opět uvede-na nesprávná terminologie, správně má být bez podložky – pozn. autora) je druh obalu nebo plniva kvalifikovaného pro svařování kořene ve výrobě. Z toho vyplývá, že pokud kořen svaříme např. bazickou elektrodou, nemůžeme jedno-housenkové svary ss nb svařovat ničím jiným i když máme rozsah na všechny druhy obalů mimo celulózového.

RozměryTloušťka navařeného svarového kovu a rozsah kvalifikace

pro tupé svary v mm:

• s < 3 rozsah s do 3 nebo s do 2 s podle toho co je větší. Pro plamenové svařování platí pouze 1,5 s.

• 3 ≤ s < 12 rozsah 3 do 2 s. Pro plamen platí 1,5 s.• s ≥ 12 (zkušební kus musí být svařen nejméně na 3 vrst-

vy) rozsah ≥ 3.

Rozsah pro průměry trubek zůstal stejný. Pro D ≤ 25 je rozsah D do 2D a pro D > 25 je rozsah ≥ 0,5D (25 mm min). Zde je dobré připomenout, že pod pojmem trubka je zařazen jakýkoliv uzavřený profil. Rozsah pro koutové svary je dle tloušťky zkušebního kusu v mm následující:• t < 3 rozsah t do 2 t nebo t až 3 co je větší,• t ≥ 3 rozsah ≥ 3.

Polohy svařováníZde je nutno prostudovat příslušnou tabulku v normě.

Avšak měl bych upozornit na jednu velkou změnu oproti předchozí normě. Zkouška na plechu v poloze PE pro tupé svary a v poloze PD pro koutové svary nekvalifikují polohu PF. Pro tu je nutno vykonat další zkoušku.

U koutových svarů vícevrstvý svar kvalifikuje jak vícevrstvé tak i jednovrstvé svary. Jednovrstvé svary kvalifikují pouze jednovrstvé svary. Rozměry zkušebních kusů jsou shodné pro tupé i koutové svary: 125 x 200 mm.

Platnost zkouškyKolem prodlužování platnosti byly vedené velké diskuze.

Dle normy jsou možné tři možnosti. Asi nejrozšířenější bude prodlužování podle současného systému, pouze s tím rozdí-lem, že to nebude po dvou letech, jak jsme byli dosud zvyklí, ale po třech. Další možností, kterou nám norma nabízí, je prodlužování na základě nějakých vyhovujících DT nebo NDT z výroby. Bližší informace se dočtete v příslušném článku normy ISO 9606-1. Poslední eventualita, kterou nám norma k prodlužování nabízí, není v České republice možná z důvo-du odkazu na normu citovanou v úvodu tohoto článku (ČSN EN ISO/IEC 17024).

Příloha ZA (normativní)Velice nenápadně tvářící se kapitola této normy, o kte-

ré, jak si myslím, v budoucnu ještě hodně uslyšíme. Proč? Protože řeší vztah mezi tímto standardem a směrnicí EU 97/23/ES (tzv. PEDkou). Tuto přílohu budu citovat: „Jakmile je tato norma uvedena v Úředním věstníku Evropských společenství pod touto směrnicí (myšleno 97/23/ES – pozn. autora) a je převzata jako národní norma alespoň jedním členským státem, je splnění ustanovení této normy uvedené v tabulce ZA. 1 (tato tabulka je součástí této pří-lohy ZA pozn. autora) v rozsahu daném předmětem normy, předpokladem shody s příslušnými základními požadavky této směrnice“.

Toliko tato příloha. Do dnešního dne (28. 03. 2015) ne-byla tato norma uvedena v Úředním věstníku Evropských společenství. Tudíž harmonizace s PED dosud neproběhla. Z toho důvodu není možné, dle tohoto standardu, vydávat certifikáty svářečů pro tlakové nádoby. Dosud jsou tyto certi-fikáty vydávány dle ČSN EN 287-1, ale co bude, pokud se to nestihne do 31. 10. 2015, to nikdo neví.

SVĚT SVARU 1/2015 / 25

Technologie svařování