Podnikatel

Lermanův zákon o podnikání: Kterýkoli podnikatelský problém je možno vyřešit, je-li k

dispozici dostatek času a peněz. Lermanův dodatek:

Dostatek času a peněz není k dispozici nikdy.

Termín podnikatel “enterpreneur” původně pochází z francouzštiny

• Termín podnikatel “enterpreneur” poprvé použit irským ekonomem Richardem Cantillonem (konec 17. stol).

• K porozumění a definování tohoto pojmu nejvíce přispěl Joseph Schumpeter, který zdůrazňoval hlavně inovátorskou roli podnikatele, neboť usuzoval, že zkušenosti s rizikem má jak manažer, tak podnikatel. Považoval za určující hlavě to, že podnikatel se chápe výzvy k vyhledávánía aplikací nových myšlenek. Podstatným rysem je identifikování a vyhledávání příležitostí.Podnikatelé jsou inovátoři, kteří buď jsou schopni se pustit do neznáma nebo staré věci dělají novým způsobem. Jejich rys – tvořivost - jim ukazuje nové příležitosti a cesty, které jsou pro ostatní neviditelné.

Jistota, riziko, nejistota

• O rozhodování za jistoty mluvíme v případě úplné informace, tj. že rozhodovatel ví s jistotou, která situace/stav světa nastane. Může tak rozhodovat o výběru vhodné varianty – zná s jistotou náklady, výnosy každé varianty rozhodnutí.

• Rozhodování za rizika – jsou známy všechny možné alternativy, které po rozhodnutí nastanou a současně pravděpodobnost s jakou ta která alternativa nastane. Pravděpodobnost tak představuje statistickou možnost kvantifikace neurčitosti.

• Rozhodování za nejistoty – jedinec neví, které alternativy po rozhodnutí nastanou a nedokáže ani určit, s jakou pravděpodobností nastanou.

Postoje k riziku:• Averze (nechuť) k riziku – podnikatel se snaží riskantnějším akcím vyhnout

a vyhledává akce a projekty spíše bez rizika nebo s malým rizikem.• Sklon k riziku - podnikatel vyhledává riskantnější projekty s větší nadějí na

vyšší efekty, ale také s vyšším nebezpečím špatných výsledků• Neutrální postoj – podnikatelova averze a sklon k riziku jsou v rovnováze.

Postoj k riziku u podnikatele či managera závisí na:• Osobním založení - ten kdo osobně požaduje naprostou bezrizikovost

rozhodnutí, nemůže být úspěšným podnikatelem

• Kapitálová síla podniku – majetkově silné podniky mohou podstupovat vyšší rizika (neúspěch v jednom projektu může být kompenzován úspěchem v jiné oblasti), zatímco slabší podniky si vyšší riziko mohou dovolit méně.

• Na druhé straně malé, začínající firmy jsou nuceny jít do značných rizik , aby se uchytily na trhu.

Definice podnikatele upravená:

Podnikatel je schopen rozpoznat podnikatelskou příležitost, mobilizovat a využívat zdroje a prostředky k realizaci vlastní vize a k dosažení cílů a je ochoten rozhodovat za stavu nejistoty.

Peter F. Druckerbyl „americkým“ teoretikem a filosofem podnikání a managementu. Platí za zakladatele moderního managementu.Jeho nejznámější výroky:• Když něco nemůžete změřit, nemůžete to ani řídit. V tomto je

také možno vidět již prvopočátek ucelených metod, jako např. Balanced Scorecard (vazba mezi strategií a operativní činností).

• Nejlepší cesta k předpovědi budoucnosti je její tvorba.• Nejvyšší šéf společnosti by neměl mít vyšší mzdu než

dvacetinásobek platu svého nejhůře placeného pracovníka.• Základem podnikání je zákazník, díky kterému současně

podnikání existuje. • Management je dělat věci správně. Leadership je dělat

správné věci.

• Základ úspěšného leadershipu tkví v práci s posláním/vizí - v její definici a jasné a pravidelné komunikaci. Lídr stanovuje cíle, volí priority, určuje a udržuje standardy.

• Je daleko důležitější dělat správnou věc než dělat věc správně.

• Až 66% rozhodnutí o přijetí nových zaměstnanců se do 12 měsíců ukáže jako chybné.

Proces rozhodování k podnikáníNa rozhodnutí k podnikání má vliv mnoho exogenních faktorů:• stávající pracovní prostředí, • situace v osobním životě,• rodinní příslušníci,• dosažené vzdělání a odbornost,• vztah k riziku,• věk,• jak hodnotí podnikatelství společnost, (jak hodnotíte podnikatele?)• vnější podmínky pro podnikání,• podpůrný systém podnikání.

V každém případě začátek podnikání představuje zásadní změnu rytmu dosavadního života. Počáteční absolutní nasazení však nesmí přerůst v trvalé a dlouhodobé. To je neudržitelné a vede ke „sebezničení“.

Motivace k podnikání může mít široký záběr:

• nezávislost v rozhodování,• pocit úspěchu,• šance zbohatnout,• podnikání z donucení (ztráta zaměstnání),• podnikání jako poslání (rodinná tradice),• podnikání na zkoušku.

ČSÚ zpracoval v roce 2007 studii: Charakteristika podnikatele v České republice

Co ještě nebylo řečeno:

Zřídka jsou podnikatelé géniové. Zaměstnávají často lidi, kteří jsou sami více kompetentní než on. Na druhé straně podnikatel má široký záběr schopností a ochoty angažovat se do čehokoliv, co může v budoucnu přinést úspěch.

Víra v sebe sama. Totální víra ve vlastní podnikatelskou myšlenku je naprosto nezbytná – hlavně v okamžiku, kdy musí přesvědčit skeptiky (partnery, zaměstnance), aby mu „uvěřili a šli za ním“.

Paretovo pravidlo (Pravidlo 80 / 20)Obecně lze Paretovo pravidlo 80/20 vyjádřit následovně: 20 % příčin způsobuje 80 % výsledků. Jedná se o jednoduchou pomůcku, která pomáhá zjednodušit a zacílit řízení a rozhodování, například následovně:80 % příjmů podniku pochází od 20 % zákazníků20 % výrobků generuje 80 % zisku20 % možných příčin generuje 80 % problémových situací např. ve výrobě.Využití Paretova pravidla v praxi: Prakticky to znamená, že při řízení, rozhodování či plánování je třeba soustředit se především na oněch kritických 20 %, čímž lze dosáhnout 80 % možného efektu. Řídící práce je tak vykonávána s největším efektem. Paretovo pravidlo lze v praxi využít téměř ve všech oblastech.