pohled na svět dalekohledem a mikroskopem
DESCRIPTION
Pohled na svět dalekohledem a mikroskopem. Pozorování začněme zvětšením, kdy se jeden dílek rovná jednomu metru, a zvyšujme velikosti jeho násobky až tam, kam naše představivost dosáhne. 10x10 = 100 metrů 10x10x10 = 1 000 metrů. Pak se vrátíme k místu, kde jsme začali, - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
Pohled na svět dalekohledem
a mikroskopem
Vzdálenost hromádky listí na zahrádce.
100
1 metr
Ještě možná uvidíme i jednotlivé listy.
101 10 metrů
Na tuto vzdálenost vidíme konec lesa i obrysy budov.
102
100 metrů
Zaměníme metry za kilometry.
Z této výšky můžemeskočit padákem.
103
1 km
Město ještě vidíme, ale domy už nejsou k rozeznání.
104
10 km
Z této výšky poznáme, že město je na Floridě.
105
100 km
Typický pohled z družice.
106
1 000 km
Severní hemisféra Země a část Jižní Ameriky.
107
10 000 km
Země už je úplně malá.
108
100 000 km
Země a oběžná dráha Měsíce označená bíle.
109
1 milión km
Část oběžné dráhy Země kolem Slunce v modré barvě.
1010
10 miliónů
km
1011
100 miliónů
km
Oběžné dráhy Venuše a Země.
Oběžné dráhy Merkuru, Venuše, Země, Marsu a Jupitera.
1012 1 bilión
km
Z této výšky můžeme pozorovat sluneční soustavu a oběžné dráhy planet.
1013
10 biliónů km
1014
100 biliónů
km
Sluneční soustava je už úplně malá.
Uprostřed tisíce hvězd je Slunce jen malá hvězda.
1015
1 trilión
km
Ze vzdálenosti jednoho světelného roku je Slunce nepatrnáhvězda.
1016
1 světelný rok
Tady už Sluncenení vidět.
1017
10 světelných let
…už jen hvězdy a skupiny hvězd.
1018
100 světelných
let
1019
1000 světelných
let
V této vzdálenosti začíná náš výlet po Mléčné dráze.
Pokračujme na cestě po Mléčné dráze.
1020
10 000
světelných let
Přiblížili jsme se k okraji Mléčné dráhy.
1021
100 000
světelných
let
Z této nesmírné vzdálenosti bychom mohli vidět celou Mléčnou dráhu i ostatní galaxie.
1022
1 milión
světelných let
Odtud vypadají všechny galaxie malé v porovnání s prázdným prostorem mezi nimi.
Mohli bychom dále cestovat v naší představivostí, ale vraťme se rychle zpátky.
1023
10 miliónů
světelných let
1022
1021
1020
1019
1018
1017
1016
1015
1014
1013
1012
1011
1010
109
108
107
106
105
104
103
102
Na tomto výletě do makrosvěta jsme došli až ke 23. mocnině čísla 10.
101
Nyní nás výlet povede do záporných hodnot , abychom se pokusili pochopit složitost mikrokosmu.
Přistáli jsme tam, kde jsme začali a máme vše na dosah rukou.
100
Přiblížením na vzdálenost 10 cm, můžeme studovat detaily listu.
10-1
10centimetrů
Odtudje možné pozorovat složení listu.
10-2
1 centimetr
Ukazuje se buněčná struktura listu.
10-3
1 milimetr
Vidíme buněčné stěny.
Je možné vidět i podobnost buněk.
10-4
1 micron
Začínáme naší cestu uvnitř buňky.
10-5
10 micronů
Je vidět jádro buňky.
10-6
100 micronů
Ještě jednou jsme změnili měřítko do minusové stupnice měření.
Můžeme vidět chromozomy.
10-7
1 angstrom
V tomto miniaturním Vesmíru je vidět řetěz DNA.
10-8
10 angstromů
...je možné studovat kostky nebo špalíky chromozomů.
10-9
100 angstromů
Vypadá to jako obláčky elektronů...
Jsou to uhlíky atomů formující náš svět.
Mikrokosmos se začíná podobat makrokosmu.
10-101 miliangstrom
Můžeme pozorovat elektrony obíhající kolem atomů.
10-11
10 pikometr
Úžasně veliký, volný prostor mezi jádrem a oběžnou dráhou elektronů.
10-12
100 pikometrů
V této neuvěřitelně malé velikosti můžeme pozorovat jádro atomu.
10-13
1 fotometr
Uvidímejádro uhlíkového atomu.
10-14
10 fotometrů
Tady už jsme na poli sci-fi, tváří v tvář protonům.
10-15
100 fotometrů
To jsou nejmenší částice! Nikam dál se už jít nedá.
Jsme na hranici současného vědeckého zkoumání.
Toto je hmota, ze které je stvořeno vše .
10-16
100 atometrů
Do mikrokosmu je možné jít jen do vzdálenosti mínus 16ª na 10 a dosáhnout tak hranice hmoty.
Do makrokosmu jsme ale šli až do vzdálenosti plus 23ª na 10 a zastavili jsme se.
Co se skrývá za těmito hranicemi?
Jsou vůbec nějaké hranice?
2008autor neznámýzdroj internet
upravilocentrum pro katechezi biskupství ostravsko-opavskéwww.cpk-ostrava.archa.info
doporučeno pro potřeby výuky předmětu náboženství v 5. ročníku ZŠ