Pokusy  v  prvouce    

3.  ročník      

       

       

     

2014  -­‐  2015  Základní  škola  Vejvanovice

Krystalizace Úkolem  bylo  zjistit,  co  se  stane,  necháme-­‐li  nádobu  s  vodou  a  rozpuštěným  cukrem  nebo  solí  stát  na  okenním  parapetu.  Měli  jsme  tři  nádoby:  

1. voda  +  cukr  2. voda  +  sůl  3. voda  +  cukr  +  sůl  

Voda  se  začala  odpařovat  a  již  po  pěti  dnech  se  začaly  objevovat  krystalky  na  stěnách  nádob.  Nejdéle  trvalo  odpařování  v  nádobě,  kde  byl  rozpuštěný  cukr.  

Závěr:  

Po  odpaření  vody  v  nádobách  zbyly  různě  velké  krystalky  soli  nebo  cukru.  

 

Balonek  v  láhvi Úkolem  bylo  pokusit  se  balonek  uvnitř  láhve  nafouknout.  Snažili  jsme  se  hodně,  ale  nešlo  to,  protože  v  láhvi  byl  vzduch  a  ten  tomu  zabránil.  S  použitím  brčka,  kterým  vzduch  z  láhve  unikal,  se  nám  balonek  dařilo  nafouknout  o  dost  více.  

Závěr:  

Vzduch  je  opravdu  všude.  I  v  prázdné  láhvi.  

Objem  různých  nádob Úkolem  bylo  nejprve  odhadnout,  do  které  ze  tří  přinesených  nádob  se  vejde  nejvíce  vody,  a  poté  si  vše  vyzkoušet.  

Závěr:  

Odhady  se  různě  lišily.  Pořadí  všech  nádob  neodhadl  nikdo.  Některým  z  nás  se  ale  podařilo  odhadnout  nádobu  s  největším  objemem.  Zjištěné  pořadí  od  největšího  objemu:  

- hrnek  s  ovocem  - hrnek  se  zvířátky  - miska  

Rostliny  a  voda  Úkolem  bylo  zjistit,  co  se  stane,  dáme-­‐li  rostlinu  (v  našem  případě  řapíkatý  celer,  pórek  a  list  hlávkového  salátu)  do  nádoby  s  obarvenou  vodou  (pomocí  barviva  na  vajíčka).  Protože  jsme  z  hodin  prvouky  věděli,  že  rostliny  přijímají  vodu,  předpovídali  jsme,  že  se  listy  nějak  zabarví.  K  dispozici  jsme  měli  barvu  červenou,  modrou  a  žlutou.  

Závěr:  

Již  po  jedné  hodině  bylo  patrné  zabarvení  listů.  Nejvíce  byla  vidět  modrá  a  červená  barva.  Nejméně  byla  zřetelná  žlutá  barva.  

Míchání  barev  Úkolem  bylo  ověřit  si,  zda  mícháním  tekutých  barev  (rozpuštěné  barvy  na  vajíčka)  získáme  ty  barvy,  které  známe  z  hodin  výtvarné  výchovy,  kde  pracujeme  s  temperovými  barvami.  K  dispozici  jsme  měli  kelímky  s  barvami  červenou,  modrou  a  žlutou.  Zvolili  jsme  vždy  dvě  různé  barvy  a  ty  propojili  proužkem  savého  papíru.  

Dvojice  barev:  

- žlutá  a  modrá  - žlutá  a  červená  - modrá  a  červená  

Závěr:  

Ověřili  jsme  si,  že  nově  vzniklé  barvy  mícháním  nezávisí  na  jejich  hustotě  a  platí,  že:  

- žlutá  +  modrá  =  zelená  - žlutá  +  červená  =  oranžová  - červená  +  modrá  =  fialová  

Klíčení  semen  Úkolem  bylo  zjistit,  zda  kořínky  řeřichy  seté  mají  takovou  sílu,  aby  prorazily  přes  vajíčkovou  skořápku.  Semena  řeřichy  jsme  dali  klíčit  do  půlky  vajíčkové  skořápky.  

1. klíčení  na  vlhké  vatě  2. klíčení  na  vlhké  vatě,  zespodu  byla  skořápka  také  ve  vlhku  3. klíčení  v  hlíně  4. klíčení  v  hlíně,  zespodu  byla  skořápka  ve  vlhku  

Závěr:  

Semena  dobře  vyklíčila  ve  všech  skořápkách.  Ty  skořápky,  které  byly  zespodu  ve  vlhku,  byly  lehce  prasklé,  ale  kořínky  prasklinami  neprolezly.  Ostatní  skořápky  byly  neporušené.  Rostlinky  jsme  pak  ostříhali,  dali  na  chleba  a  měli  zdravou  svačinku.  

Listové  a  stonkové  řízky  Úkolem  byla  prakticky  zjistit,  zda  zakoření  rychleji  řízek  stonkový  nebo  listový.  K  zakořeňování  jsme  použili:  

- list  begonie  a  fialky  - stonkový  řízek  moudu  a  šplhavníku  

Závěr:  

Nejdříve  se  objevily  kořínky  u  stonkového  řízku  moudu.  Potom  u  stonkového  řízku  šplhavníku  a  listu  begonie.  Nejpomaleji  zakořeňoval  list  fialky.