píprava pokrm ve výuce na 1. stupni zŠ · v základním vybavení kuchyně, zjistí jaké...

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Pedagogická fakulta

Oddělení celoživotního vzdělávání

Závěrečná práce

Příprava pokrmů ve výuce na 1. stupni ZŠ

Vypracovala: Mgr. Bc. Martina Hanzalová

Vedoucí práce: PhDr. Eva Roučová, Ph.D.

České Budějovice, listopad 2017

Prohlášení

Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím

pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.

Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se

zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve

veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých

Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva

k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž

elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb.

zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby

kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází

kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských

kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích dne 20. listopadu 2017

...........................................

Mgr. Bc. Martina Hanzalová

BIBLIOGRAFICKÁ IDENTIFIKACE

Název závěrečné práce: Příprava pokrmů ve výuce na 1. stupni ZŠ

Jméno a příjmení autora: Mgr. Bc. Martina Hanzalová

Studijní obor: DVPP - Učitelství 1. stupně ZŠ

Pracoviště: Oddělení celoživotního vzdělávání

Vedoucí práce: PhDr. Eva Roučová, Ph.D.

Rok obhajoby: 2017

Anotace

Tématem závěreční práce je „Příprava pokrmů ve výuce na 1. stupni ZŠ“.

V teoretické části je popsána vzdělávací oblast Člověk a svět práce, tématický okruh

Příprava pokrmů podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Dále

vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, tématický okruh Lidé a čas, tématický okruh Člověk

a jeho zdraví. V teoretické části závěrečné práce je stručně popsáno aktuální pojetí zdravé

výživy, vybavení kuchyní podle odborné literatury, historické aspekty stolování, přípravy

pokrmů - historie a pečení chleba.

V praktické části je vytvořeno sedm námětů na pokrmy do vzdělávacího okruhu

Příprava pokrmů na 1. stupni ZŠ. Jednotlivé náměty byly realizovány na 1. stupni ZŠ

Dubné.

Klíčová slova: Člověk a svět práce, Lidé a čas, Příprava pokrmů, Člověk a jeho zdraví,

zdravá výživa, vybavení kuchyně, stolování

BIBLIOGRAPHIC IDENTIFICATION

Title of Final work: Preparing dishes in primary school

Name of the author: Mgr. Bc. Martina Hanzalová

Field of study: DVPP - Učitelství 1. stupně ZŠ

Department: Oddělení celoživotního vzdělávání

Supervisor: PhDr. Eva Roučová, Ph.D.

The year of the presentation: 2017

Abstract

The topic of the final projec is „ Preparing meals in Primary Education at Primary School“.

The teoretical part describes the educational area Man and the World of Work focused on

the topic Food Preparation and the educational area man and His World, the topic People

and time, the topic Man and His Health, according to Framework Educational programme

for Elementary Education. The teoretical part of final work is briefly described the current

concept of healthy nutrition, kitchen equipment according to professional literature,

Historical aspects of dining, meals preparation - History and baking of bread.

The practical part is created seven examples for dishes in to the part of the educational ares

Food Preparation in Primary Education at Primary School. The individual examples were

implemented in Primary school “Základní a mateřská škola Dubné”.

Key words: man and world of work, food preparation, man and his world, people and

time, man and his health, healthy diet, kitchen equipment, dining

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala paní PhDr. Evě Roučové, Ph.D. za odborné

vedení, ochotu pomoci, cenné rady a připomínky při vypracování mé závěrečné práce.

Dále děkuji celému Oddělení celoživotního vzdělávání PF JČU.

OBSAH

ÚVOD ...................................................................................................................................8

CÍLE ZÁVĚREČNÉ PRÁCE ...............................................................................................9

TEORETICKÁ ČÁST

1 Člověk a svět práce, vzdělávací okruh Příprava pokrmů podle RVP pro

základní vzdělávání .........................................................................................................10

2 Člověk a jeho svět ............................................................................................................13

2.1 Člověk a jeho svět, tématický okruh Lidé a čas .........................................................14

2.2 Člověk a jeho svět, tématický okruh Člověk a jeho zdraví ........................................16

3 Zdravá výživa ...................................................................................................................18

3.1 Zásady zdravé výživy .................................................................................................19

3.2 Proč vychovávat ke zdraví .........................................................................................21

4 Kuchyně a stolování .........................................................................................................22

4.1 Kuchyně na území Čech a Moravy.............................................................................22

4.2 Stolování .....................................................................................................................23

5 Příprava pokrmů – historie pečení chleba ........................................................................24

PRAKTICKÁ ČÁST

6 Pracovní činnosti ..............................................................................................................27

6.1 Pšenično – žitný chléb ...............................................................................................27

6.2 Slavnostní pizza .........................................................................................................32

6.3 Obložený chléb – zdravá svačina ..............................................................................39

6.4 Jedlé „Piškvorky“ ......................................................................................................44

6.5 Kaše nejen k snídani – ovesná kaše ...........................................................................48

6.6 Draci z mascarpone ...................................................................................................53

6.7 Dort – nepečená želva ...............................................................................................58

7 Zhodnocení .......................................................................................................................63

ZÁVĚR ................................................................................................................................65

POUŽITÉ ZDROJE ............................................................................................................68

SEZNAM ZKRATEK .........................................................................................................72

PŘÍLOHY ............................................................................................................................7

8

ÚVOD

K napsání mé závěrečné práce na téma „Příprava pokrmů ve výuce na 1. stupni ZŠ“

mě přivedla zkušenost z práce s dětmi a to nejen ve škole, ale i v soukromí.

Je již známo, že v předškolním věku se u dítěte rozvíjí duševní činnosti,

společenské dovednosti a především touha po činnosti, objevování něčeho nového. Děti

rády napodobují, mají rády barvy, hravost a to vše je možné během přípravy pokrmu dítěti

ukázat.

Zároveň je dobré děti naučit orientaci v čase nejen během dne, roku, ale i v historii

a současnosti. Čas nás provází od nepaměti a datuje nám různé události, posouvá nás

historií, rozvíjí naše poznatky a pomáhá nám najít klíče k našim rozhodnutím.

Děti je třeba od raného věku učit uvědomovat si, jak je zdravá a pestrá strava

důležitá pro správné fungování lidského organismu. Je třeba se vyvarovat potravinám,

které lidskému organismu neprospívají a třeba takový cukr omezit. Samotný začátek mají

v rodině, dále se správnému stravování učí ve škole.

Co považuji za neméně důležité je kultura stolování a pohyb dětí v kuchyni. Rodina

by si měla uvědomit, že strávený čas s dětmi u snídaně, oběda, večeře má vliv na další

jejich rozvoj a stravovací návyky. Je třeba se naučit zastavení a užít si chuť připraveného

pokrmu. Pro děti je také důležité účastnit se příprav pokrmu, osvojit si elementární

technologické postupy a hygienické návyky při přípravě pokrmů a prostření stolu.

Hlavním cílem závěrečné práce je vytvořit soubor námětů do vzdělávacího okruhu

Příprava pokrmů v rámci kapitoly Člověk a svět práce RVP ZV na 1. stupni základní

školy. Jednotlivé náměty mohou žákům pomoci si uvědomit, že jídlo má být plnohodnotné,

vyvážené, a tak dát našemu tělu spoustu cenných látek, které potřebujeme k jeho

fungování. Zároveň chci dětem ukázat, že jídlo nemusí být jen naservírované v kopičkách

na talíři, ale že si s ním můžeme hrát a příprava snídaně, svačinky je zábava. Dětem bude

jídlo lépe chutnat a nevynechají žádnou denní porci, která by jim v jejich dietním režimu

chyběla. Zároveň se naučí kultuře stolování a z historie se dozví, jak a proč prostřít jinak

během roku, k jaké příležitosti se co hodí. Hodiny pracovních činností jsou především na

1. stupni základní školy pro děti velmi důležité, neboť vedou k rozvoji myšlení hravou

formou. Žáci mají větší prostor pro samostatnost a mohou se spoléhat na své dosažené

dovednosti. Pocit zážitku je intenzivní, radost z úspěchu se vždy dostaví a touto formou

aktivního učení si žáci ani neuvědomují, že jsou vyučováni.

9

CÍLE ZÁVĚREČNÉ PRÁCE

Cílem práce je vytvořit soubor námětů do vzdělávacího okruhu Příprav pokrmů

a realizovat je na 1. stupni základní školy.

Dílčí cíle k dosažení hlavního cíle lze charakterizovat v rovině teoretické

a praktické.

CÍLE TEORETICKÉ

vymezení vzdělávací oblasti Člověk a svět práce, tématický okruh Příprava pokrmů

– charakteristika, cíle, výstupní kompetence žáka 1. stupně základní školy, učivo

vymezení vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět, tématický okruh Lidé a čas –

charakteristika, cíle, výstupní kompetence žáka 1. stupně základní školy, učivo

vymezení vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět, tématický okruh Člověk a jeho

zdraví – charakteristika, cíle, výstupní kompetence žáka 1. stupně základní školy,

učivo

aktuální pojetí zdravé výživy

vybavení kuchyní podle odborné literatury

historické aspekty stolování

přípravy pokrmů – historie a pečení chleba

CÍLE PRAKTICKÉ

zpracování šesti výukových námětů na pokrmy do vzdělávacího okruhu – Příprava

pokrmů na 1. stupni základní školy

ověřování efektivity námětů v rámci výuky na 1. stupni základní školy

vytvoření pracovních listů pro ověřování efektivity výuky námětů

vytvoření fotografické dokumentace

10

TEORETICKÁ ČÁST

1 ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE, VZDĚLÁVACÍ OKRUH PŘÍPRAVA POKRMŮ

PODLE RVP PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

V předškolním věku se u dítěte rozvíjí duševní činnosti, společenské dovednosti

a touží po činnostech. Chce napodobovat činnosti rodičů. Děti často pomáhají doma

rodičům např. s prostíráním, přípravou jednoduchých pokrmů. Podílí se na dílčích částech

příprav jako je krájení, zdobení, míchání atp. Osvojují si i základní hygienické návyky typu

umyji si před prací s potravinami ruce. Zeleninu a ovoce před zpracováváním omyji nebo

jiným způsobem očistím. Získávají do podvědomí informace, které ovoce a zeleninu jíme

raději syrové, a které je lepší tepelně zpracovat. Učí se s jídlem celkově pracovat.

(Kosíková, 2011)

V mladším školním věku se děti učí základním znalostem o potravinách, získávají

nové poznatky a dovednosti v rámci oblasti vzdělávání Člověk svět práce – Příprava

pokrmů. Děti se učí o vybavení kuchyně, jak správně stolovat a mezi oblíbené téma patří

samotná příprava a realizace jednoduchých pokrmů.

Tato kapitola přehledně seznamuje s výukovým cílem, obsahem učiva vzdělávací

oblasti a očekávanými výstupy po absolvování vzdělávacího okruhu. (RVP ZV, 2016)

Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových

kompetencí žáků tím, že vede žáky k:

pozitivnímu vztahu k práci a k odpovědnosti za kvalitu svých i společných

výsledků práce,

osvojení základních pracovních dovedností a návyků z různých pracovních oblastí,

k organizaci a plánování práce a k používání vhodných nástrojů, nářadí a pomůcek

při práci v běžném životě,

vytrvalosti a soustavnosti při plnění zadaných úkolů, k uplatňování tvořivosti

a vlastních nápadů při pracovní činnosti a k vynakládání úsilí na dosažení

kvalitního výsledku,

poznání, že technika jako významná součást lidské kultury je vždy úzce spojena

s pracovní činností člověka,

11

autentickému a objektivnímu poznávání okolního světa, k potřebné sebedůvěře,

k novému postoji a hodnotám ve vztahu k práci člověka, technice a životnímu

prostředí,

chápání práce a pracovní činnosti jako příležitosti k seberealizaci, sebeaktualizaci

a k rozvíjení podnikatelského myšlení,

orientaci v různých oborech lidské činnosti, formách fyzické a duševní práce

a osvojení potřebných poznatků a dovedností významných pro možnost uplatnění,

pro volbu vlastního profesního zaměření a pro další životní a profesní orientaci.

Výstupní kompetence pro celek Příprava pokrmů

Očekávané výstupy jsou ty, které se má žák během školního roku naučit, a které by

měl nakonci školního roku ovládat.

Očekávané výstupy – 1. období

Žák

připraví tabuli pro jednoduché stolování,

chová se vhodně při stolování.


Žák

orientuje se v základním vybavení kuchyně,

připraví samostatně jednoduchý pokrm,

dodržuje pravidla správného stolování a společenského chování,

udržuje pořádek a čistotu pracovních ploch, dodržuje základy hygieny

a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc při úrazu v kuchyni.

Učivo

základní vybavení kuchyně,

výběr, nákup a skladování potravin

jednoduchá úprava stolu, pravidla správného stolování,

technika v kuchyni – historie a význam. (RVP ZV, 2016, Bělecký, 2007, Veteška,

Turieckiová, 2008)

12

Výukové cíle

Jejich úkolem by měla být kvalitativní i kvantitativní změna u jednotlivých žáků,

a to v oblasti kognitivní (vzdělávací), psychomotorické (výcvikové) a afektivní

(postojové). Pedagog by měl být schopen analyzovat učivo a přitom respektovat výsledky

jednotlivých žáků, měl by pracovat s žáky aktivně, aby mohli do výuky zasahovat. (RVP

ZV, 2016)

Kognitivní cíle

poznatky o vlastnostech použitých materiálů: Žáci se naučí, jak které potraviny

před použitím uchovávat, které pomůcky je vhodné použít v jednotlivých fázích

přípravy pokrmu, v praxi využijí znalost váhových jednotek a jejich převodů.

poznatky vyplývající z technologického postupu: Žák se naučí, že při přípravě

pokrmu je třeba postupovat podle jednotlivých kroků, aby dosáhl požadovaného

výsledku.

poznatky o nástrojích a jiných pomůckách: Žák získává informace o tom, které

suroviny jsou pro vytvoření určitého pokrmu třeba. Současně se naučí orientovat

v základním vybavení kuchyně, zjistí jaké kuchyňské náčiní a pomůcky bude pro

zpracování jednotlivých surovin potřebovat a jak je použít.

poznatky z jiných předmětů: Žák si uvědomí, že při přípravě pokrmů využívá

znalosti z jiných předmětů.

nová technická terminologie: Žák se naučí rozumět odborným termínům

používaných při přípravě pokrmů.

poznatky z bezpečnosti a hygieny práce: Žák získá mentální představu, co je třeba

dodržet jak postupovat, nebát se toho, když sleduje učitele, aby mohl později

uplatnit sám. Žák dbá opatrnosti při práci s nožem, uvědomí si nutnost průběžného

mytí rukou a udržování čistoty pracovního místa, získá znalosti o poskytování první

pomoci a jaký je vhodný oděv.

Psychomotorické cíle

zvládnutí technologického postupu: Žák si vyzkouší, jak postupovat při přípravě

konkrétního pokrmu.

rozvoj specifických psychomotorických oblastí: Žák rozvíjí jemnou motoriku,

pečlivost při zhotovování pokrmu, má možnost projevit svou originalitu při

zdobení, prostírání atp.

13

Afektivní cíle

ekonomické postoje: Žák se učí úspornému zacházení s materiálem.

estetické postoje: Žák se učí pokrmy připravovat tak, aby nejen chutnaly, ale

i pěkně vypadaly.

ekologické postoje: Žák třídí odpad a tím šetří životní prostředí.

sociální rozvoj: Žák se učí pracovat samostatně, ale také spolupracovat s ostatními

a pomáhat druhým. Sounáležitost k rodině, pomoc členům rodiny i v přípravě

pokrmů, rodinné rituály společného stolování, oslavy, svátky atd.

osobnostní rozvoj: Žák se učí trpělivosti, pečlivosti, samostatnosti, vyhledávání

potřebné literatury (recepty), volí si vhodný pracovní oděv, pomůcky a náčiní,

suroviny atp. (Bendová, 2017)

Kapitola o výukových cílech vede k uvědomění si řady dovedností a vědomostí, které

si žák na 1. stupni základní školy osvojí v rámci okruhu Příprava pokrmů. V rámci tohoto

tématického okruhu se naučí základním pracovním dovednostem, hygieně, bezpečnosti při

práci, spolupráci, trpělivosti, pozornosti, nápaditosti, vytváření jednoduchých pokrmů

a radovat se z dobře provedené práce. Učí se tak novým hodnotám, otvírá si své nové

možnosti a možná i cestu k budoucímu povolání. (Šimoník, 2005, Roučová, E. [online].

2017 [cit. 15.07.2017]. Dostupné z http://moodle.pf.jcu.cz/course/view.php?id=535/).

2 ČLOVĚK A JEHO SVĚT

Oblast Člověk a jeho svět je koncipována pouze pro první stupeň. Je sjednocením učiva

z oblasti společenských, přírodovědných věd a výchovy ke zdraví. Zahrnuje témata, která

se týkají člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví, bezpečí atp.

Uplatňuje se zde pohled do historie i současnosti a směřuje k dovednostem pro praktický

život.

Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět rozvíjí poznatky, které žáci již získali ve výchově

v rodině a v předškolním zařízení. Žáci se učí pozorovat a pojmenovávat věci, jevy, děje

a jejich vzájemné souvislosti. Zároveň se učí reakci na názory a podněty jiných. Přes

poznání sebe a svých potřeb se učí vnímat lidi a svět kolem sebe.

http://moodle.pf.jcu.cz/course/view.php?id=535

14

Myslím si, že základem výuky v této vzdělávací oblasti by měl být osobní příklad

učitele spojený s životní realitou a praktickou zkušeností žáků. Žákův vlastní prožitek

z konkrétní nebo modelové situace vede k lepšímu uchopení dovednosti.

Vzdělávací obsah Člověk a jeho svět je dělen na pět tématických okruhů:

1. Místo, kde žijeme,

2. Lidé kolem nás,

3. Lidé a čas,

4. Rozmanitost přírody,

5. Člověk a jeho zdraví. (RVP ZV, 2016)

Vzhledem k tématickému zaměření závěrečné práce představuji výstupy z oblasti Lidé

a čas, Člověk a jeho zdraví.

2.1 ČLOVĚK A JEHO SVĚT, TÉMATICKÝ OKRUH LIDÉ A ČAS

Charakteristika vzdělávací oblasti

Žáci se učí orientovat v čase a různých dějinách. Poznávají jakým způsobem se čas

měří a proč. Uvědomují si vývoj věcí a jejich změny během několika let. Od nejznámějších

událostí v rodině se naučí až k nejdůležitějším poznatkům z historie naší země. Tímto

tématickým okruhem chce učitel u žáků vzbudit vnímavost, zvídavost o minulost. Probudit

v žácích zájem o historii regionu až celé naší země. Žák chce získávat poznatky, zkoumat

a to vše za pomoci nových informací od učitele, rodiny, knihoven, muzeí, výletů, návštěv

výstav, internetu atp.

Cílové zaměření

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových

kompetencí tím, že žáka vede k:

utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti,

rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, k pojmenovávání

pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech

a výtvorech,

15

objevování a poznávání všeho, co ho zajímá, co se mu líbí a v čem by mohl uspět

v budoucnu,

poznávání podstaty zdraví i příčin jeho ohrožení, vzniku nemocí a úrazů a jejich

předcházení.

Výstupní kompetence pro celek Lidé a čas



objevování nových skutečností, k radosti a uspokojení z objevování a dosaženého

výsledku

utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti

- experimentování,


a výtvorech,


v budoucnu,


Žák

využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě,

rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti.

pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události

v regionu, interpretuje některé pověsti, které se vztahují k místu, kde žije.

umí uplatnit elementární poznatky o sobě, rodině, činnostech člověka, zvycích,

práci lidí a na příkladech umí porovnat současnost s minulostí.


Žák

pracuje s časovými údaji a využívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději

a jevy.

16

využívá archivů, knihoven, muzeí, galerií jako informačních zdrojů k pochopení

minulosti.

rozeznává současné a minulé.

srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků.

zná historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů.

Učivo

zahrnuje orientaci žáka v čase a časový řád, pochopení času jako fyzikální veličiny,

dějin jako časového sledu událostí, znalost pojmu kalendář, letopočet, generace,

denní režim a roční období. Vysvětluje proměny způsobu života, bydlení, předměty

denní potřeby, průběh lidského života, státní svátky a významné dny. Seznamuje

s regionálními památkami a pozná různé báje a pověsti z minulosti kraje. (RVP ZV,

2016)

2.2 ČLOVĚK A JEHO SVĚT, TÉMATICKÝ OKRUH ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ

Již od batolecího věku vedeme děti k tomu, která potravina nám prospívá a které

bychom se měli vyhnout nebo si ji dopřát v malém množství. Tak učíme děti být

zodpovědnými za své zdraví.

Rodiče jsou prvním příkladem, který děti ve stravování ovlivňuje. Rodič, který nejí

určitý druh zeleniny, bude těžko dobrým příkladem pro své dítě, aby ji jedlo. Je třeba již

v útlém věku dětem dávat jídlo po malých porcích, aby si na něj zvykly a postupně

přidávat další nové chutě. Důležité je také se o potravinách bavit. Vědět, co je ovoce

a zelenina. Jaké mají vitamíny, v čem nám prospívají, jak je jíst nebo upravit, aby nám

chutnalo a získali jsme, co nejvíc pro tělo. Také je důležité, aby se děti účastnily přípravy

svačin a jídlo jim potom lépe chutnalo.

Správné stravovací návyky mají vliv na naše zdraví, psychiku, biorytmus

a pracovní tempo.

Na 1. stupni základní školy ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět – Člověk

a jeho zdraví získávají děti do podvědomí základní znalosti o tom, co je zdraví, jak vypadá

lidské tělo, jak funguje, jak fungují orgány, proč máme o sebe pečovat a chránit si naše

zdraví. Každý z nás nese odpovědnost sám za sebe a jsme odpovědni i za důsledky svého

jednání.

17

Kapitola nás podrobněji seznamuje s tématickým okruhem Člověk a jeho zdraví,

popisuje cíle vzdělávací oblasti, výstupní kompetence, kterých by měl žák dosáhnout

a obsah učiva.

Charakteristika vzdělávací oblasti

V tématickém okruhu Člověk a jeho zdraví žáci poznávají především sebe na

základě poznávání člověka jako živé bytosti, která má své biologické, fyziologické funkce

a potřeby. Poznávají zdraví jako stav bio-psycho-sociální rovnováhy života. Žáci se

seznamují s tím, jak se člověk vyvíjí a mění od narození do dospělosti. Co je pro člověka

vhodné a nevhodné z hlediska denního režimu, hygieny, výživy, mezilidských vztahů atd.

Žáci si postupně uvědomují, jakou odpovědnost má každý člověk za své zdraví

a bezpečnost i za zdraví jiných lidí. Žáci docházejí k poznání, že zdraví je důležitá hodnota

v životě člověka.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti



utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti,

rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, k pojmenovávání


a výtvorech,


v budoucnu,

poznávání podstaty zdraví i příčin jeho ohrožení, vzniku nemocí a úrazů a jejich

předcházení.

Výstupní kompetence pro celek Člověk a zdraví

Očekávané výstupy - 1. období

Žák

uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky

s využitím elementárních znalostí o lidském těle; projevuje vhodným chováním

a činnostmi vztah ke zdraví.

18


Žák

využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých

orgánových soustav a k podpoře vlastního zdravého způsobu života,

uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho

preventivní ochranou,

rozpozná život ohrožující zranění; ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc.

Učivo

péče o zdraví – zdravý životní styl, denní režim, správná výživa, výběr a způsoby

uchovávání potravin, vhodná skladba stravy, pitný režim; drobné úrazy a poranění,

prevence nemocí a úrazů. (RVP ZV, 2016, Kholová, 2009)

3 ZDRAVÁ VÝŽIVA

Zdravá výživa je strava založená na příjmu přirozených zdravých potravin a jídel

z nich připravovaných. Přirozené potraviny jsou potraviny ve své původní podobě, jak nám

je poskytla příroda, nebo pouze minimálně upravované, nejsou geneticky modifikované

a neobsahují umělá aditiva.

George Coevoet - "Budete-li dobře pečovat o své tělo, vydrží Vám po celý život"

„Nejprve je třeba si uvědomit a pochopit, že naše tělo ke své bezchybné funkci

potřebuje stejnou péči a údržbu jako například auto. Namísto vědeckých základů výživy je

nutné se zaměřit spíše na potraviny a vytvoření konkrétní představy, jak zdravě jíst“.

(Hanzalová, M., 2010, s.37)

Jídlo, příjem potravy, stravování je veskrze příjemnou záležitostí v životě člověka.

Jídlem neuspokojujeme pouze hlad, ale dodáváme tělu důležité živiny potřebné k udržení

optimálního zdraví a výkonnosti. Potrava je tedy vkladem do celkového zdraví, který se

nám vrátí i s úroky. Je nutné starat se o své zdraví včas, aby se o něj nemuseli starat lékaři.

Přiměřená, adekvátní výživa se skládá z vyváženého množství základních živin: sacharidů,

tuků, bílkovin, vitamínů, minerálů a nesmíme také zapomenout na vodu. (Zdravý životní

styl [on-line]. 2017 [cit. 10.11. 2017]. Dostupné z: http://www.vyziva.estranky.cz/).

http://www.vyziva.estranky.cz/

19

Zdravá výživa je v posledních letech v popředí zájmu převážné části populace

vyspělých zemí. Dnes více než kdy jindy investujeme do výrobků z ekologického

zemědělství, počítáme kalorie, sledujeme kvalitní složení potravin, avšak na druhé straně

se chodíme stravovat do fast foodu, příliš sladíme, nedodržujeme pitný režim atd. Největší

vliv mají stereotypní rodinné stravovací návyky, které lidé obtížně dlouhodoběji

rekonstruují. Vliv médií v tomto směru je velký. Pravidelně se objevují pořady o zdravém

stravování, vaření bez kalorií, reklamy na stoprocentně účinkující hubnoucí tablety,

koktejly a krémy. Trh je přesycen nepřeberným množstvím různých „zaručeně zdravých

výrobků.“ (Fialová, Flemr, Marádová, Mužík, 2014, Machová, Kubátová, 2015, Metodický

portál – Zdravý životní styl. [on-line]. 2017 [cit. 09.08.2017]. Dostupné z:

http://old.rvp.cz/clanek/286/)

3.1 ZÁSADY ZDRAVÉ VÝŽIVY

Vědecké studie ukazují, že z 80% můžeme své zdraví ovlivnit právě způsobem

našeho života a správnou životosprávou. Určitě nám všem záleží na tom, abychom se cítili

dobře nejenom dnes, ale také až nám bude padesát, šedesát, sedmdesát či více let. Musíme

o sebe celý život pečovat tak, abychom mohli užívat svého života naplno a nebýt závislí na

lékařské péči. (Bappertová,S., Ostrkamp-Baerensová, C., 2006)

Člověk by se měl snažit dodržovat tyto zásady:

● Umět sestavit jídelníček tak, aby byla strava pestrá a vyvážená (bílkoviny, tuky,

sacharidy, vitamíny, minerální látky)

● Jíst pravidelně 4-6x denně. Strava rozložená do více menších jídelních dávek pomáhá

udržet si rovnoměrnou výkonnost po celý den.

● Dbát na pravidelnou konzumaci ovoce a zeleniny (denní doporučená dávka 500g

s preferencí zeleniny). Pozor však na ovoce s vysokým obsahem jednoduchých cukrů

(banány, hroznové víno, hrušky apod.), konzumovat jej umírněně.

● Vybírat celozrnné pečivo namísto bílého a to pro jeho větší obsah vlákniny, vitamínu

a minerálních látek. Důležitá je vláknina, která je prevencí karcinomu tlustého střeva.

● Minimálně 1x týdně by se měly na jídelníčku vyskytnout luštěniny, díky obsahu

kvalitních bílkovin.

http://old.rvp.cz/clanek/286/

20

● Nahradit plnotučné mléčné výrobky, polotučnými a nízkotučnými variantami

– předcházení riziku zvyšování hladiny cholesterolu v krvi.

● Při konzumaci masa preference bílého netučné masa a ryb (2x týdně) před masem

červeným, snížení rizika kardiovaskulárních chorob.

● Vyloučení nebo maximálně omezení sladkostí z jídelníčku. Vyhýbat se rafinovanému

cukru, moučníkům, čokoládám, sušenkám, coca-cole, zmrzlinám a kečupu. Dopřát si

maximálně sušené ovoce a směsi semínek.

● Omezit nadměrné solení. Sůl zadržuje v těle vodu a přispívá tak k nárůstu hmotnosti.

Po slaných jídlech se zvyšuje chuť na sladké. Pozor na skrytou sůl v uzeninách, sýrech

a instantních výrobcích.

● Nekonzumovat smažená jídla.

● Jíst pomalu a do polosyta. Nedojídat vše, co se nachází na talíři.

● Nezapomínat na pitný režim.

Pro udržení tělesné hmotnosti platí, že by měl být energetický příjem v rovnováze

s energetickým výdajem (pohybovou aktivitou). Není-li tomu tak a příjem je vyšší než

denní výdej energie, pak dochází k zvyšování tělesné hmotnosti. (Mužík, Mužíková, 2014,

Schuster, 2008, Pohyb a výživa, 2014)

obrázek č. 1 Potravinová pyramida [online]. 2017 [cit. 17.07.2017]. Dostupné z:

http://www.foodfiltr.cz/ceska-potravinova-pyramida-2-0/.

http://www.foodfiltr.cz/ceska-potravinova-pyramida-2-0/

21

obrázek č. 2 Zdravý talíř [online]. 2017 [cit. 17.07.2017]. Dostupné z:

http://www.healthyplate.eu/cz/.

3.2 PROČ VYCHOVÁVAT KE ZDRAVÍ

Zdraví jsme tehdy, cítíme-li duševní a fyzickou pohodu. Zdraví je největší deviza

našeho bytí, protože být zdravý je prvním předpokladem ke štěstí, k úspěchu… Pokud

budeme zdraví, budeme mít větší šanci uskutečňovat to, po čem v životě toužíme.

Hazardovat se zdravím znamená možná tuto šanci zahodit.

Zdravý člověk nezískává výhodu jen sám pro sebe, ale přináší hodnoty i svému

okolí, společnosti. Zdraví však není samozřejmé a jeho kvalita je proměnlivá, závislá na

čase a podmínkách, ve kterých žijeme. Proto pouze uvědomělým přístupem lze vést děti

k zodpovědnosti za zdraví své i ostatních. Nejen výchovou samotnou, ale také osobním

příkladem a vzděláváním dětí ve zdravých podmínkách, můžeme zvýšit šance dětí na

zdravý život, který žijí nyní a budou žít v dospělosti. Zajištěním zdravých podmínek

a zdraví podporujícího prostředí významně přispíváme k tomu, aby se děti vzdělávaly rády.

http://www.healthyplate.eu/cz/

22

Potřeba vzdělávání člověka 21. století se významně rozšířila od potřeb člověka 20. století.

Vlivem rychlého technického rozvoje se zrychlilo životní tempo lidí. Objevují se nové

pracovní technologie, lidé více komunikují, cestují, rozmanitě tráví svůj volný čas, způsob

života se pozměnil. To vše s sebou nese nové možnosti, ale i nová rizika. Čelit těmto

rizikům vyžaduje také jiný přístup ve vzdělávání. Výchova ke zdraví se stává

neodmyslitelnou součástí školního kurikula. Lze očekávat, že svou kvalitativní úrovní

mnohdy přesáhne možnosti výchovy v rodině. (Holčík, 2010, Schuster, 2008, Výchova ke

zdraví [on-line]. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z http://www.vychovakezdravi.cz/)

4 KUCHYNĚ A STOLOVÁNÍ

Práce s potravinami je u žáků nejoblíbenější, protože mohou zapojit většinu svých

smyslů – čich a chuť. Naskytuje se zde příležitost k prolínání více předmětů. Matematika

- počítání, vážení potraviny, měření tekutin, s věcným učením - prvouka (zda jsou

potraviny rostlinného nebo živočišného původu) a čtením a psaním (napíšeme a přečteme

recept). V kuchyni je základem dodržování hygieny při práci s jídlem, bezpečnost práce

(výuka manipulace s vybavením kuchyně) a zásady správného stolování a vhodné chování

u stolu. (Olivíková, 2006, Čapek, 2015)

4.1 KUCHYNĚ NA ÚZEMÍ ČECH A MORAVY

Kapitola se zabývá historií české kuchyně, kterou výstižně popsal Vondruška V.

(2012) Historie udává, že středověká kuchyně na území Čech a Moravy ve 13. století byla

možná pro někoho překvapivě pestrá. Základem byl chléb, nechybělo maso, kaše

z obilovin, krup, hrachu i ovoce a mléčné výrobky z kravského, kozího a ovčího mléka.

Obvyklá byla i jídla sladká, dochucovaná medem. Ryby se považovaly za výhradně postní

jídlo.

Strava ve středověku byla vyvážená, dalo by se říct, že moučná strava byla téměř

v rovnováze se stravou masitou. Některá hospodářská zvířata se chovala pouze na maso.

Venkov mnohdy zásoboval město. Nebylo velkého rozdílu v konzumaci masa na venkově

a ve městě.

Hospodyně měla na vaření a pečení dostatek tuku. K dispozici byla jídla slaná,

kořeněná i sladká (na bázi medu). V letních a podzimních měsících byl všude dostatek

ovoce, lesních plodů a základních druhů zeleniny. Ovoce se na zimu sušilo. Podle toho lze

usuzovat, že strava tehdejší doby nebyla jednotvárná v Českém království ani na venkově.

Dbalo se, aby strava nebyla fádní. Dokonce se dbalo i na to, aby chudí lidé ve špitálech

http://www.vychovakezdravi.cz/

23

dostávali kvalitní stravu. „V roce 1280 věnoval pražský měšťan Vobolin špitálníkům

vesnici Nemilkov, aby z jejích výnosů dávali nemocným, o které pečují, každou středu kus

bílého chleba, vejce, hrušku, jablko či kus sýra. Větším problémem než pestrost pokrmů byl

spíše krátkodobý nedostatek jídla v letech neúrody (ovšem hladomorů zažilo 13. století

nesrovnatelně méně než lidé v následujících staletích).“ (Historie středověké kuchyně [on-

line]. 2017 [cit. 17.07.2017]. Dostupné z: http://www.bydlet.cz/361989-historie-

stredoveke-kuchyne-a-stolovani-v-cechach-13-stoleti/).

K pečení masa sloužily jednoduché kovové rožně (obvykle s klikou), které se

stavěly nad přímý plamen. Tyto rožně se běžně užívaly v zámeckých i městských

kuchyních. Kuchyňské rovně byly malé, opékal se na nich jen kus masa popřípadě malá

drůbež. Velké rožnění například jehňat, selat atp. bylo vyjímečné a provádělo se venku na

mírném ohni.

Chléb se pekl v předem roztopených pecích. Když byla pec dostatečně roztopená,

stěny bělavé, uhasil se oheň. Popel se vymetl dřevěným hrablem a koštětem z proutí. poté

se dovnitř na dlouhé, dřevěné lopatě sázel chléb. Po několika hodinách hospodyně chléb

vyndala. Podobně se pekly třeba i buchty, jen kratší dobu. Dobu pečení hlídala hospodyně

otvorem, kterým se pec zakrývala.

Voda na vaření byla ohřívána dvojím způsobem. V zimně v kamnovnicích, což byl

velký železný kotel, vestavěný v těle pece a v létě se dávaly rozžhavené kameny přímo do

dřevěných štoudví.

4.2 STOLOVÁNÍ

Od středověku platil zvyk, že se za denní pokrm označovalo to, co bylo vařené

a konzumovalo se u stolu. V pramenech se můžeme dočíst, že lidé jedli teplou stravu

dvakrát denně a to v poledne a před soumrakem. Ranní jídlo se mnohdy nejedlo společně.

Také se do denního pokrmu nezařazují tzv.“svačiny“ př. hrst oříšků, zelí, preclík atp.

V sezónní době tj. létě bývalo obvyklé, že lidé měli tři denní pokrmy. Vstávali všichni brzo

ráno, než se vydali na pole. Hospodyně jim po ránu podávala teplou polévku, kaši, ...

někdy jen kus sýra, chléb, vlažné mléko nebo teplé pivo.

Od 14. století se kultivovaly stolovací mravy. Tiskem vycházely spisy o mravním

chování u stolu. Stolovací mravy platily pro šlechtu i pro venkov. Velký důraz na chování

http://www.bydlet.cz/361989-historie-stredoveke-kuchyne-a-stolovani-v-cechach-13-stoleti/


24

u stolu byl kladen na šlechtu a měšťanstvo. Knih na toto téma vyšlo mnoho. Mezi

nezdvořilé patřilo např. hanění hostiny, hostitele, solení prsty, mělo být na špičku nože,

nefoukat do horkého jídla, ale mělo se vyčkat, až vychladne, neolizovat příbor, talíř,

nedrbat se u stolu, atp. Bylo zakázáno říhat a mlaskat.

V době renesanční se zavedly různé pomůcky pomocné ke stolování, které měly

zvýšit kultivovanost stolování. Šlechta mívala párátka z drahých kovů nebo vzácných

kostí, někdy zdobené i drahými kameny. V 16. století se stává moderní příbor jak ho

známe dnes vidlička, lžíce a nůž. Do této doby byla používána pouze lžíce a nůž na

krájení. U stolu mělo být vše čisté a neměly se vést bezbožné věci. To platilo pro šlechtu

i sedláky, kdy se uvádí, že např. v rodině sedláka se většinou před jídlem rodina pomodlila.

( Fraňková, Pařízková, Malichová, 2013, Olivíková, 2006, Vondruška, 2012)

5 PŘÍPRAVY POKRMŮ – HISTORIE A PEČENÍ CHLEBA

Kdo upekl první kvašený chléb?

Před mnoha tisíci lety se lidé živili jen tím, co našli v přírodě nebo tím, co ulovili.

Jednoho dne si všimli, že semena různých trav, která byla zaseta do dobré půdy, dávají

větší zrna, a tak postupně vypěstovali obilí - pšenici, ječmen, žito a nakonec vyrobili chléb.

Z počátku jedli zrna celá. Později si je opražili na ohni, než přišli na to, jak je rozemlít na

menší prášek. První předchůdce mlýnu bylo drcení mezi dvěma kameny. Později došlo

k vylepšení. Spodní kámen byl pevný a s prohlubeninou, do které se zrní sypalo a horní

kámen byl pohyblivý a točil se za pomoci kliky. Z mouky dělali studené a teplé kaše, na

horkých kamenech pekli jednoduché placky.

„Například v Indii nebo v Mexiku se takto chléb připravuje dodnes. Podobnou

historickou souvislost má suchý a křehký chléb severských krajin nebo židovský maces.

Dalším krokem ve vývoji potraviny byla příprava kynutého (kvašeného) chleba.“ (Upekla

řecká otrokyně první kvašený chléb? [on-line]. 2017 [cit. 17.07.2017]. Dostupné z:

http://www.ireceptar.cz/vareni-a-recepty/chleb-a-pecivo/upekla-recka-otrokyne-prvni-

kvaseny-chleb/).

Protože si lidé mouku oblíbili a potřebovali jí více, byl vynalezen mlýn. První parní

mlýn byl postaven v roce 1786 v Londýně.

Kvašený chléb pochází z Egypta z doby před šesti tisíci lety.

http://www.ireceptar.cz/vareni-a-recepty/chleb-a-pecivo/upekla-recka-otrokyne-prvni-kvaseny-chleb/


25

Jeho příprava byla objevena zřejmě náhodou. Egypťané pěstovali v Nilské deltě

pšenici a mezi kameny drtili pšeničná zrna na mouku, kterou pak smísili s vodou a solí

– a to byl nekvašený chléb. Stalo se, že těsto zůstalo na slunci a to působením bakterií

vykynulo. V teplé peci se pak upekl chléb vzdušný a lehký, pokrytý hnědou kůrkou. Proto

si mohl později Hérodotos povzdychnout: „Všichni lidé se bojí, aby jim potrava nehnila, ale

Egypťané mísí těsto tak, aby zahnívalo.“

Ctitelé antiky však připisují vynález kvašeného chleba starým Řekům.

Jakási aténská otrokyně prý nechala stát v hliněné amfoře několik dní těsto z pšeničné

mouky. A když ze strachu před potrestáním smíchala nové těsto se starým a chtěla konečně

zakyslé těsto nenápadně odstranit, s hrůzou pozorovala, jak se nadýmá. K velkému

překvapení z něj pak upekla chléb tak kyprý a dobrý, jaký v Aténách ještě nikdo nejedl.

Chléb na naší mapě

První zmínky o původu chleba na našem území jsou v Bylanech u Olomouce, kde

byla nalezena první pec. Její původ se datuje do období 4800 až 4600 př. n. l. (Upekla řecká

otrokyně první kvašený chléb? [on-line]. 2017 [cit. 17.07.2017]. Dostupné z:


kvaseny-chleb/)

Pečení chleba na našem území podle historie

Obilí se po sklizni vymlátilo, zrna se odvezla do mlýna semlít na mouku a hospodyně

z ní pekla chléb. Večer hospodyně vzala mouku do kuchyně, aby se prohřála. Mezitím si do

díže na zadělávání dala zbytky těsta z minulého pečení. To proto, aby měla základ kvásku

pro nové pečení. Do díže dala teplou vodu, přidala půlku mouky a vše zamíchala. pak díž

přikryla prostěradlem a dala ji na teplé místo, aby se kvásek „nelekl“ nezachladil. Ráno brzy

vstala, rozdělala v peci, do díže přidala kmín, sůl, zbytek mouky a mísila. Těsto přikryla

kopistem, což byla dřevěná lopata, kterou se hnětlo těsto a během několika hodin

přitlačovala a odebírala těsto, než bylo propracované. Takto zpracované těsto se zaprášilo

moukou, přikrylo prostěradlem a nechalo znova kynout v teplé místnosti. Po kynutí

hospodyně kusy těsta vyndávala na ošatku, propracovala a vypracované bochánky dávala

na ošatku znova kynout. Bochník z ošatky po nějakém čase kynutí potřela vodou, aby se

chléb leskl a sázela bochánky na lopatu a šup s nimi do pece. Během pečení asi dvakrát pec



26

otevřela, aby zjistila, zda-li je hotov. Po upečení chléb vyndala, ometla uhlíky a potřela

vodou. Ze zbylého těsta upekla drobné bochánky, placky, které sypala kmínem, solí

a mákem.

Dnes již v málokteré domácnosti se peče chléb a když tak jen pro zpestření.

Praktická část této práce jeden recept uvádí. Chléb se peče ve velkých pekárnách, které

běží 24h denně. (příloha č.1, Škodovi, H. a E., 1979, s.19) Kvásek má každá pekárna

připravený na celý týden, roboti ulehčují manuální práci, mají elektrické ruce. Po vykynutí

chléb putuje na sázecí stůl a dále do pece, kde v první fázi zapéká, v druhé peče a v třetí

dopéká. Dříve babička napekla chléb pro rodinu na celý týden. Dnes pekárna peče pro celé

město. V největší pekárně u nás se vyrobí 1300 bochníků chleba za hodinu. Samozřejmě

i dnešní doba přeje malým pekárnám, které na trh přicházejí s novými variantami chleba,

základ je stále stejný. (Škodovi, H. a E., 1979)

27

PRAKTICKÁ ČÁST

6 PRACOVNÍ ČINNOSTI

Při tvorbě závěrečné práce byl stanoven hlavní cíl, vytvoření souboru námětů do

vzdělávacího okruhu Příprava pokrmů v rámci kapitoly Člověk a svět práce. K dosažení

hlavního cíle bylo třeba stanovení dvou dílčích cílů a to v rovině teoretické a praktické.

V rovině praktické bylo třeba navrhnout šest výukových námětů na pokrmy do

vzdělávacího okruhu – Příprava pokrmů na 1. stupni základní školy, které by byly

orientovány na vědomosti a dovednosti v oblasti výživy a technologické úpravy pokrmů.

Během výuky jsem ověřila efektivitu námětů pomocí pracovních listů a zároveň byla

pořízena fotodokumentace. Jako učitelé nemáme možnosti, abychom dokázali zhodnotit

správné nebo nesprávné výživové chování žáků. Máme možnost je hodnotit pouze

v oblasti znalostí a dovedností.

6.1 PŠENIČNO-ŽITNÝ CHLÉB

Věková skupina: od 4. ročníku

vzdělávací oblast: Člověk a svět práce

tematický okruh: Příprava pokrmů

téma hodiny: Pečení chleba

časová dotace: 17h (12h kynutí, 4h příprava a 1h pečení)

Integrované předměty:

praktické činnosti – příprava pokrmu,

prvouka, přírodověda – druhy obilovin, poskytování první pomoci,

matematika – převody jednotek – váha, čas

český jazyk – popis pracovního postupu.

Vyučovací metody a formy práce: diskuze, motivační metoda, popis pracovního postupu,

metoda instruktáže, individuální a skupinová práce

28

Motivace

Nejprve si s žáky povídáme o obilovinách, jak se pěstují a vyhledáváme informace

o jednotlivých odrůdách. Ukazujeme si je nejen na obrázku, ale i fyzicky. Očicháváme je,

zjišťujeme rozdíly a možnosti jejich využití. Ukazujeme si druhy obilí po semletí. Ptáme se

žáků, zda již ochutnali mouku samotnou. Zeptáme se žáků, co je lepek, k čemu slouží a zda

ví, že někteří z nás lepek nemohou a popř. zda vědí jakou obilovinou lze lepek nahradit.

Dále ví, že existuje chléb zadělaný kváskem, který máme doma uchovaný v lednici a nebo

existuje rychlejší varianta pro kynutí v podobě kostky nebo sušené droždí. vysvětlíme si,

proč kváskový chléb je lepší pro lidské trávení.

Výchovně-vzdělávací cíle

kognitivní

žák jmenuje různé druhy obilovin

ví, kde se pěstují

připomeneme si pěstování, skladování a zpracování obilovin

naučíme se v čem nám, která obilovina prospívá

naučíme se, z které mouky je lepší chléb vyrobit, aby byl chléb pro naše tělo

nejvíc nutričně prospěšný

ví, které obiloviny obsahují lepek a které ne

osvojí si termín lepek

uvědomí si cestu složitosti výrobního procesu

žák se naučí poznávat různé fáze těsta během kynutí

získá mentální představu o operaci, jak zacházet s kuchyňským robotem

dbá zvýšené opatrnosti při práci s přístroji př.: kuchyňský robot, „remoska“,

elektrická trouba

psychomotorické

naučí se opatrnosti při práci se surovinami

žák se naučí vážit na kuchyňské váze

29


žák se naučí obsluhovat elektrickou troubu, „remosku“

osvojí si celý technologický postup při pečení chleba a zapamatuje si

a vyzkouší jeho jednotlivé fáze

afektivní

ekonomické postoje: úsporné zacházení s potravinami, materiálem

estetické postoje: tvarování bochánku chleba

ekologické postoje: dodržování pravidel o třídění odpadu

sociální rozvoj: aktivně se zapojuje do spolupráce, diskuze, naslouchá

spolužákům, umí rozdělit práci na dílčí úseky mezi spolužáky ve skupině,

umí objektivně zhodnotit provedenou práci

osobnostní rozvoj: je zvídavý, učí se pracovitosti, pečlivosti, trpělivosti

Kompetence žáka: pracovní, sociální, komunikativní, občanské

organizace práce: práce s celou třídou, skupinová práce

Suroviny:

1.Kvásek - 20g mateřského kvásku, 150g vody, 150g žitné celozrnné mouky

2.Těsto - 320g kvásku (bod č.1),150g vody, 300g pšeničné hladké mouky, 8g soli, 5g

kmínu

Pomůcky:

kuchyňská zástěra, kuchyňský robot nemusí být, ošatka na kynutí nebo mísa, utěrka, simax

skleněná nádoba, „remoska“, jar a houbička na umytí nádobí

Postup:

den 1, 20:00:

Kvásek - do vhodné nádoby zaděláme kvásek ze surovin č.1

Kvásek odložíme na 12 hodin při pokojové teplotě. (Většinou přinese vyučující z domova,

připraví předem).

30

den 2, 8:00:

zaděláme těsto ze surovin č.2, suroviny přidáváme postupně.

Těsto několikrát přeložíme, pokud je moc řídké, přidáme trochu mouky a necháme hodinu

kynout.

den 2, 9:00:

trochu pomoučníme vál, těsto několikrát přeložíme a necháme další hodinu kynout.

den 2, 10:00:

vytvarujeme bochník a dáme na další hodinu kynout do ošatky. Sledujeme správné

nakynutí

den 2, 10:30:

rozpálíme troubu nebo „remosku“, rozpálíme i nádobu (hrnec, varné sklo, plech, kámen)

den 2, 11:00:

chléb vložíme do trouby nebo remosky a pečeme cca. 1 hodinu

den 2, 12:00:

chléb je hotov, teď už jen vydržet až vychladne a dobrou chuť.

Kritéria hodnocení

osvojení si názvů obilovin

osvojení si poznatku, z jakých surovin se peče chléb

osvojí si poznatky, z které mouky je lepší upéct chléb v rámci zdravé výživy

osvojení si technologického postupu, jak se dělá chléb

ekonomické zacházení se surovinami

ekologické myšlení

spolupráce se spolužáky

úklid náčiní a pracovní plochy

31

dodržování hygienických pravidel na pracovišti ( čisté ruce, pracovní plocha,

nádobí,...)

bezpečné zacházení se spotřebiči určenými k práci

Reflexe výuky

Výuka probíhala ve třídě a školní jídelně a účastnilo se jí 16 žáků.

Žáci poznávali obiloviny, mouku, pracovní pomůcky. U některých druhů obilovin

si nebyli jisti. Zjistili, které potraviny jsou bezlepkové a že někteří spolužáci mají tzv.

bezlepkovou dietu. Ví, proč lepek nesmí a jak jim nedělá dobře. Ví, z které mouky je chléb

nutričně výživnější. Také ví, že naše tělo lépe tráví chléb kváskový než chléb z droždí.

Znají techniku výroby chleba a rádi si ho doma s rodiči upečou. K samotnému postupu,

trochu byl problém při hnětení, někomu se nechtělo lepit v těstě nebo naopak všem. Hodně

žákům práce s těstem připomínala práci s plastelínou. S prací ve skupině neměl nikdo

problém.

Fotodokumentace

obrázek č. 3 Pečení chleba (Kobéda, L. 2017)

32

obrázek č. 4 Chléb po upečení (Kobéda, L., 2017)

6.2 SLAVNOSTNÍ PIZZA




téma hodiny: Pizza

časová dotace: 1,5h



prvouka, přírodověda – druhy obilovin, zeleniny, poskytování první pomoci,

vlastivěda – odkud pochází pizza,

matematika – převody jednotek – váha, objem, čas,


Vyučovací metody a formy práce: diskuze, motivační metoda, popis pracovního pustupu,


33

Motivace

Nejprve si s žáky povídám o obilovinách, společně vyhledáváme informace

o jednotlivých druzích. Ukazujeme si je nejen na obrázku, ale i vizuelně. Očicháváme je,

zjišťujeme rozdíli a možnosti jejich využití. Ukazujeme si druhy obilí po semletí. Ptám se

žáků, zda již ochutnali mouku samotnou. Zeptám se dětí, co je lepek, k čemu slouží a zda

ví, že někteří z nás lepek nemohou a proč? Popř. zda vědí jakou obilovinou lze lepek

nahradit. Zda je lepší mouka tmavá nebo bílá. K jakému zpracování, se která hodí. V rámci

zdravé výživy si povídáme i o prospěšnosti obilovin a zeleniny pro naše tělo.


kognitivní

žák jmenuje různé druhy obilovin


ví, jak vypěstovat rajčata, bylinky

připomeneme si pěstování, skladování a zpracování obilovin

naučíme se v čem nám, která obilovina prospívá

ví, které obiloviny obsahují lepek a které ne

naučí se, co znamená slovo „lepek“

žák ví, proč jíst zeleninu, čí je našemu zdraví prospěšná


dodržování správného postupu při vaření

dokáže sám identifikovat rizika a dbá zvýšené opatrnosti při práci s přístroji

př.: kuchyňský robot, elektrická trouba, nůž

propojení s mezipředmětovými vztahy

1. znalost zeleniny – prvouka

2. popis pracovního postupu – český jazyk

34

psychomotorické

žák si osvojí celý pracovní postup

žák se naučí vážit na kuchyňské váze

žák se naučí obsluhovat kuchyňský robot

žák se naučí poznávat různé fáze těsta během hnětení

žák se naučí krájet kuchyňským nožem

žák se naučí obsluhovat elektrickou troubu

afektivní

ekonomické postoje: úsporné zacházení s potravinami (odhad spotřeby,

množství surovin), získat postoj, že je užitečné mít uklizen prostor během

vaření, ušetříme si tím čas a předejdeme případným úrazům

estetické postoje: tvarování těsta –pizzy, zdobení



spolužákům, umí rozdělit práci na dílčí úseky, mezi spolužáky ve skupině,

umí objektivně provedenou práci zhodnotit

osobnostní rozvoj: je zvídavý, umí zvolit vhodný oděv a pomůcky, učí se

pracovitosti, pečlivosti, trpělivosti,



Suroviny: vystačí na 4 ks malé pizzy

500 g hladké mouky, 12,5 g soli, 12,5 g cukru, 12,5 g droždí, 50 ml oleje (řepkový,

olivový,...), 250 ml vlažné vody, na ozdobení: sýr, šunka, zelenina, bazalka

Pomůcky:

kuchyňská zástěra, kuchyňský robot, mixér, nůž, prkénko, plech, pečící papír, nůžky,

vykrajovátka, jar a houbička na umytí nádobí

35

Postup:

1. Do mísy dáme 500 g hladké mouky a 12,5 g soli.

2. Vytvoříme si kvásek z 12,5 g cukru, 12, 5 g droždí (cukr a droždí spolu „utřeme“)

a přidáme 250 ml vlažné vody. Vše necháme chvíli v teplém místě pracovat.

3. Kvásek přidáme do mouky a přilijeme 50 ml oleje.

4. Těsto necháme cca 30 – 60 minut kynout.

5. Nakrájíme si zeleninu, vytvarujeme tvořítky šunku, sýr.

6. Rozmixujeme „spařená“ a oloupaná rajčata na pyré, přidáme oregano, bazalku,

kterou jsme si vypěstovali za oknem, sůl a pepř.

7. Po nakynutí těsto rozdělíme na 4 díly - z každého uděláme malou placku – kulatou

pizzu.

8. Pizzu zdobíme rajčatovou směsí, šunkou, sýrem a zeleninou podle fantazie.


zapamatování si pracovního postupu

zapamatování si informace o surovinách a jak jsou našemu tělo prospěšné

originalita při dochucování surovin

rozvoj vytrvalosti

schopnost uspořádání pracovního místa

dodržení bezpečnosti s pomůckami

vzhled výsledného pokrmu

Časová rezerva

rychlejší žáci pomůžou slabšímu spolužákovi

36

Reflexe výuky

Pizzu si žáci v počtu 17 upekli na závěr školního roku.

Nejprve jsem se s žáky bavila o tom, zda znají pizzu. Zda ví, odkud pochází jak

vypadala první pizza. Pár informací si našli na internetu, dalším zdrojem byly kartičky

s indiciemi. Dozvěděli se tak, že pizza původně do Itálie přišla z Řecka a samotný název je

odvozen od slova pita – chléb.

Dále, že rajče je lilek, trvalka, pěstovaná jako jednoletka. Rostlina, která má

blahodárný vliv na lidský organismus. Je zdrojem karotenu a dobře působí proti depresi,

nespavosti a reguluje hladinu cukru v krvi. Pochází z Jižní a Střední Ameriky. Cherry

rajčátka si žáci pěstují za oknem jako i tři bylinky –petržel, pažitku a bazalku (Škola nemá

pozemky, tak alespoň malé přiblížení.).

Paprika, také patří do čeledi lilkovitých rostlin stejně jako rajče. Pochází ze Střední

Ameriky. Někdy se o paprice říká, že je zelenina, jindy koření nebo lék. Papriku máme

sladkou i pálivou. Sušenou, drcenou na prášek, malou, velkou, barevnou. Paprika má velké

využití v kuchyni.

Žáci čtvrtého ročníku přišli na to, že rozkrajování pizzy na jednotlivé dílky

znázorňuje zlomky.

Závěrem si každý žák sám za sebe zodpověděl 11 otázek z pracovního listu a tím si

ověřil, co si z hodiny zapamatoval z nových poznatků. Nakonec si z papíru vytvořil vlastní

pizzu, kterou si vzal domů. Pracovní list – vyrob si pizzu z papíru [online]. [citováno 2017-

9-14]. Dostupné z: http://tonasbavi.cz/2016/04/diy-pizza-na-papire-priprav-si-vlastni-

pizzu/

Pro mě jako vyučujícího bylo z dotazníků vidět, že takto připravená hodina je pro

žáky věcným přínosem a zároveň je baví. Někteří žáci pečou pizzu spolu s rodiči a je

oblíbeným jídlem na dětských oslavách.

http://tonasbavi.cz/2016/04/diy-pizza-na-papire-priprav-si-vlastni-pizzu/


37

Fotodokumentace

Obrázek č. 5 Bylinky – pažitka, bazalka, petržel (Hanzalová, M., 2017)

Obrázek č. 6 Cherry rajčata pěstovaná za oknem (Hanzalová, M., 2017)

38

Obrázek č. 7 Pizza - myšky (Hanzalová, M., 2017)

Obrázek č. 8 Pizza – beruška, hodiny (Hanzalová, M., 2017)

39

6.3 OBLOŽENÝ CHLÉB – ZDRAVÁ SVAČINA




téma hodiny: Zdravá svačina

časová dotace: 45 minut



výtvarná výchova – hra s barvou,

prvouka, přírodověda – roční období, druhy zeleniny, poskytování první pomoci,

matematika – tvary,




Motivace

Nejprve žákům položím několik otázek na roční období. Zda ví, co je pro které

roční období typické. Žáci se rozdělí do čtyř skupin a zkouší napsat, co nejvíce slov během

2 minut na téma jednoho období. Poté o jednotlivých obdobích diskutujeme. Navážeme

tématem, která zelenina se může v jednotlivém období vyskytovat na zahrádce, a jak

některé plody lze uchovat přes zimu. Jaké vitamíny má zelenina. Poté si zahrajeme hru.

Žáci zavřou oči a představují si barevnost a vůni jednotlivých ročních období. Při této hře

jsme zjistili, že máme typické barvy (žáci se hodně shodovali) pro jaro, léto, podzim i

zimu. I vůně jsou různé. Jaro voní květinami, léto po sladkém ovoci, ohníčku, podzim je

ovocný, ohníčkový a voní po listí, zima voní studeným vzduchem.

40


kognitivní

žák vyjmenuje roční období

žák umí přiřadit typické věci pro jednotlivá roční období

žák jmenuje různé druhy zeleniny

zná hlavní vitamíny jednotlivé zeleniny


ví, jak vypěstovat bylinky (zahrádka za oknem)

připomeneme si skladování potravin

žák zná různé druhy surovin



dbá zvýšené opatrnosti při práci s přístroji př.: kuchyňský nůž, nůžky, tvořítka


- znalost ročního období, zeleniny – prvouka

- popis pracovního postupu – český jazyk

psychomotorické



žák se naučí pracovat s tvořítkem

afektivní


množství surovin), mít prostor během vaření uklizen, protože šetříme časem

estetické postoje: zdobení

41







předmětový rozvoj: roční období



Suroviny: na žáka

1 krajíc toastového chleba, 1 plátek sýra, máslo/lučina, 1 červená paprika, 1 zelená paprika,

1 oranžová paprika, pažitka, petrželová nať, 2 listy salátu (nemusí být)

Pomůcky:

kuchyňská zástěra, nůž, prkénko, nůžky, vykrajovátka, tužka, papír, jar a houbička na

umytí nádobí

Postup:

1. Na krajíc chleba namažeme máslo/ lučinu.

2. Na namazaný krajíc chleba položíme plátek sýra.

3. Odřízneme vršek červené papriky a vykrojíme šest paprikových koleček. To budou

okvětní lístky. Nebo podle šablonky z papíru vykrojíme nožem tvar listu.

4. Na chlebu vytvoříme květ s pěti okvětními lístky/ položíme list.

5. Šest koleček vykrojíme rovněž ze zelené a žluté papriky/ nebo zelený a žlutý list.

6. Vytvoříme další dva květy/ dva listy.

7. Do středu květu umístíme zbylá kolečka.

8. Květy ozdobíme petrželovou natí/ listy pažitkou.

9. Chléb dáme na talířek s ubrouskem nebo listy salátu.

42


zapamatování si pracovního postupu a surovin

zapamatování si informace o jednotlivém druhu zeleniny

originalita při tvorbě

rozvoj vytrvalosti




Časová rezerva


Reflexe výuky

Přípravy svačinky se účastnilo 17 žáků čtvrtého ročníku.

Žáky bavila motivační hra a nakonec i samotné tvoření. Někteří zkoušeli i doma

vyrobit různé tvary za pomoci tvořítek typu jablko, hruška, zajíček.... Druhý den si přinesli

vlastnoručně vyrobenou svačinu. Na této reflexi lze vidět, že žáky tvoření bavilo. A co víc,

umí si udělat chutnou svačinu, kterou si rádi o přestávce sní a doplní tak patřičný zdroj

energie, kterou budou ještě během výuky potřebovat. Zároveň ví, že je třeba jíst sezóní

zeleninu a ovoce, která byla vyměstovaná „bez chemie“. Mají základní informace o

zelenině a jejich vitamínech.

43

Obrázek č. 9 toast s jarním motivem (Hanzalová, M., 2017)

Obrázek č. 10 Toast podzim (Hanzalová, M., 2017)

44

6.4 JEDLÉ PIŠKVORKY








výtvarná výchova – hra s barvou, tvary

prvouka, přírodověda – druhy zeleniny, poskytování první pomoci,

matematika – tvary, hra „Piškvorky“




Motivace

Na začátku hodiny žáky jsem žáky rozdělila na dvě skupiny a zahráli jsme si hru

„Piškvorky“. Po této hře jsem se žáků zeptala, zda by bylo možné si zahrát „Piškvorky“

i v pracovních činnostech – příprava pokrmů? Pokud ano, jak by činnost vypadala? Po

diskuzi jim byl prozrazen recept. Povídali jsme si o surovinách, které potřebujeme (mrkev,

rajče, okurka, vajíčko, sýr). O jejich využití v kuchyni, jaké mají vitamíny, jak jsou našemu

zdraví prospěšné. také ví, že nejvíce zdraví prospěšných vitamínů má zelenina, která byla

vypěstovaná v hlavní sezóně.


kognitivní

žák má osvojená pravidla společenské hry „Piškvorky“

žák se orientuje na hracím poli

45

žák jmenuje různé druhy zeleniny


ví, jaké mají vitamíny




naučí se uvařit vajíčko

žák se naučí obsluhovat elektrický sporák


dbá zvýšené opatrnosti při práci s přístroji př.: kuchyňský nůž, škrabka, elektrický

sporák, vařící voda


- znalost zeleniny – prvouka

- hra „Piškvorky“ - matematika


psychomotorické


žák se naučí krájet kuchyňským nožem, čistit zeleninu škrabkou, krájet

vajíčko

afektivní


množství surovin), získat postoj, že je užitečné mít prostor během vaření

uklizen, protože šetříme časem, úsporné zacházení s elektřinou



46








Suroviny:

10 plátků toastového chleba (nějaký kvalitnější), 5 plátků sýra Eidam, 5 plátků šunky

nejvyšší kvality, 150 g másla/ Lučina, 1 salátová okurka, 1mrkev, 1 balení menších rajčat

– Cherry, 1 červená paprika, 8 vajec, sůl

Pomůcky: kuchyňská zástěra, nůž, prkénko, škrabka, hrnec, kráječ na vajíčka, jar

a houbička na umytí nádobí

Postup:

1. Uvaříme vajíčka v lehce osolené vodě, aby nepraskla.

2. Dáme je vychladnout.

3. Toastový chléb namažeme máslem.

4. Na pět toastových chlebů dáme plátek šunky a na zbylých pět dáme plátek sýra

– Eidam.

5. Toasty rozkrájíme na čtverečky. 1 toast = 4 čtverečky.

6. Oškrábeme/nemusíme a nakrájíme na kolečka salátovou okurku.

7. Kolečka okurky dáváme na čtverečky se šunkou.

8. Rozkrájíme Cherry rajčata na kolečka a přidáme je na okurku.

9. Oloupeme uvařená vajíčka a pokrájíme na kolečka.

10. Na toastový chléb se sýrem dáme kolečko vajíčka.

11. Očistíme mrkev a nakrájíme ji na tenké proužky.

12. Proužky mrkve/nebo papriky skládáme na vajíčko do tvaru křížku.

47

13. Lze zdobit i jinak, jen je třeba zachovat křížek a kolečko.

14. Vyskládáme čtverečky na tác.



zapamatování si informace o vitamínech v zelenině a jak jsou našemu zdraví

prospěšné

rozvoj vytrvalosti




Časová rezerva


Reflexe výuky

Přípravy jedlých „Piškvorek“ se účastnilo 17 žáků čtvrtého ročníku.

Žáky bavila hra „Piškvorky“, kterou si zahráli na začátku hodiny. Nikdo netušil, že

tato hra měla souvislost s tématem hodiny pracovních činností. Samotné tvoření jim šlo od

ruky. Při vaření vajíček bylo velké napětí, žáci sledovali komu praskne a komu ne.

Nakonec jen dvě vajíčka nevydržela.

Po pokrájení zeleniny nám určité kousky zbyly, a tak žáci měli možnost ochutnávat.

Nejsladší jim přišla červená paprika, pak mrkev, okurka a nakonec Cherry rajče.

Když byl čas zdobení a dání čtverečků na tác, napadla mě hra. Vzali jsme velká,

plastová prkénka a holky proti klukům si zahrály „Piškvorky“ z toastového chleba. Hra

byla velmi veselá a zábavná. „Piškvorky“ lze doporučit nejen na dětskou oslavu.

48

obrázek č. 11 „Piškvorky“ (www.albert.cz/recepty/jedle-piskvorky)

6.5 KAŠE NEJEN K SNÍDANI – OVESNÁ KAŠE




téma hodiny: Zdravá snídaně




výtvarná výchova – hra s barvou,

http://www.albert.cz/recepty/jedle-piskvorky

49

prvouka, přírodověda – druhy ovoce, druhy obilovin, poskytování první pomoci,

matematika – jednotky objemu,




Motivace

Nejprve jsem se žáků zeptala jaké znají druhy obilovin. Zda ví, že z obilovin, lze

uvařit kaši. Z kterých obilovin je možné kaši uvařit. Jaké druhy ovoce znají, které by si

dali do kaše, které mají oblíbené, které ne. Jaké vitamíny mají obiloviny a ovoce, čím jsou

našemu tělu prospěšné. Proč je dobré v rámci zdravé výživy snídat teplou snídani,

obzvláště kaši. Bylo navázáno hrou „Jaké ovoce si myslíš?“ Žáci hádali, ptali se

pomocnými otázkami... Řekli jsme si pohádku „Hrnečku vař“. Ptala jsem se žáků: „Jakou

kaši asi Maruška uvařila? Chtěli by jste se také kaší někam prokousat?“


kognitivní

žák pozná druhy obilovin

žák vyjmenuje druhy ovoce


žák zná prospěšnost vitamínů a ovoce pro naše tělo





dbá zvýšené opatrnosti při práci s pracovními nástroji př.: kuchyňský nůž, vidlička


- znalost ovoce – prvouka

50


psychomotorické



žák se naučí šlehat, mačkat vidličkou

žák se naučí obsluhovat elektrický sporák

afektivní



uklizen, protože šetříme časem







pracovitosti, pečlivosti, trpělivosti



Suroviny:

500 ml mléka, 100 g ovesných vloček, špetka soli, sirup nebo med, ovoce na ozdobení

( jahody, kiwi, banán, maliny, ostružiny, hroznové víno, ...)

Pomůcky:

kuchyňská zástěra, nůž, hrnec, miska, vidlička, lžička, jar a houbička na umytí nádobí

51

Postup:

1. Do hrnce se zesíleným dnem nebo speciálního hrnce na vaření mléka vlijte mléko

a vsypte vločky.

2. Lehce osolíme a za občasného míchání přivedeme k varu.

3. Stáhneme plamen, necháme probublávat, až vločky změknou a promění se ve

šlemovitou kaši.

4. Osladíme, ozdobíme ovocem a podáváme.



zapamatování si informace o ovoci a obilovinách

zapamatování si informace o výživové hodnotě kaše pro naše tělo


rozvoj vytrvalosti




Časová rezerva


Reflexe výuky

Hodiny se účastnilo 15 žáků čtvrtého ročníku.

Žáky bavila hra na „Hádej, jaké ovoce si myslím?“ Samotná příprava kaše byla bez

problémů. Jen během vaření, někteří míchali méně a jedna kaše se skupince trochu chytila

dna hrnce. Zdobení kaše žáky bavilo. Vymýšleli různé obličeje, tvary, zvířátka. Žáci přišli

na to, že ovoce je dostatečně sladké a že není třeba do kaše zasahovat cukrem. popřípadě

52

použili agávový sirup nebo javorový. Někteří říkali, že je snazší kaši koupit a zalít horkou

vodou. Nakonec si všichni na kaši pochutnali.

Fotodokumetace

Obrázek č. 12 Ovesná kaše - kočka (Hanzalová, M., 2017)

Obrázek č. 13 Ovesná kaše - motýl (Hanzalová, M., 2017)

Obrázek č. 14 Ovesná kaše - beruška (Hanzalová, M., 2017)

53

6.6 DRACI Z MASCARPONE







praktické činnosti – příprava pokrmu, výroba drakova ocásku

výtvarná výchova – tvary, drak,

prvouka, přírodověda – druhy ovoce, poskytování první pomoci,

vlastivěda – Itálie,

matematika – tvary,




Motivace

Nejprve jsem se žáků zeptala jaké znají draky. Zda někdy vyráběli papírového

draka a zda-li je možné vyrobit si draka ke svačině. Dále jsem se zeptala, co jim říká

pojem mascarpone? Z čeho se vyrábí? Odkud pochází? Žáci opět mají k dispozici

encyklopedii, internet. Dále jsem se ptala, co se může z mascarone vyrobit/ uvařit? Je-li

vhodné pro teplou nebo studenou kuchyni? Ochutnal někdo tento produkt? Jak chutnal?

Dále jsem se zeptala na další druh potraviny – agávový sirup. Jaké využití má agávový

sirup v kuchyni? Proč sladit raději sirupem než cukrem? Vše bylo diskutováno v rámci

zdravé výživy a nového pohledu na dnešní kuchyni.

54


kognitivní

žák vyjmenuje druhy ovoce

ví, kde se pěstuje

ví, jaké výživové hodnoty má pro naše tělo

žák zná sýr mascarpone

ví, z jakého mléka se vyrábí

ví, odkud pochází

žák zná agávový sirup a ví, že je v rámci zdavé výživy pro naše tělo lepší než cukr

ví, odkud pochází a jak se získává


mléčné výrobky mají být v lednici, aby se nezkazily




dbá zvýšené opatrnosti při práci s přístroji a pomůckami př.: kuchyňský nůž, vidlička,

kuchyňský robot, elektrický sporák

Poznatky o bezpečnosti a hygieny práce:

Elektrický spotřebič se nesmí dostat do kontaktu s tekutinou.

Při práci se šlehačem šlehač držíme za rukojeť, nikam jinam prsty nedáváme.

Před každou prací s potravinami si umyjeme ruce.


- znalost států – Itálie, Mexiko - vlastivěda

- znalost ovoce – prvouka

55


psychomotorické



žák se naučí šlehat a zacházet s kuchyňským robotem, mačkat vidličkou

žák se naučí zacházet s kuchyňským sporákem

žák se naučí uvařit želé

afektivní

ekonomické postoje: úsporné zacházení s potravinami (odhad spotřeby, množství

surovin), získat postoj, že je užitečné mít prostor během vaření uklizen, protože

šetříme časem, úsporné zacházení s elektřinou



sociální rozvoj: aktivně se zapojuje do spolupráce, diskuze, naslouchá spolužákům,

umí rozdělit práci na dílčí úseky, mezi spolužáky ve skupině, umí objektivně

provedenou práci zhodnotit



předmětový rozvoj : drak



Suroviny:

1 mascarpone, 1 zakysaná smetana, 2-3 polévkové lžíce agávového sirupu, šťáva z citronu

na dochucení, ovoce, cukr, dortové želé - čiré

56

Pomůcky:

kuchyňská zástěra, hrnec, miska ve tvaru čtverce, metla, lžička, kuchyňský robot,

kuchyňský sporák, nůžky, provázek, papír, jar a houbička na umytí nádobí

Postup:

1. Do kuchyňského robotu dáme mascarpone, zakysanou smetanu a agávový

sirup, vše zamícháme.

2. Přidáme šťávu z citronu.

3. Ochutnáme, případně dosladíme nebo přidáme šťávu z citronu.

4. Vezmeme si mističku ve tvaru čtverce a postupně vrstvíme krém a ovoce. Horní

vrstvu necháme bílou pro další zdobení.

5. Na horní vrstvě vytvoříme obličej draka.

6. Do hrnce dáme vodu, cukr a dortové želé. Vše krátce, podle návodu povaříme.

7. Želé necháme trochu vychladnout.

8. Obličej draka přelijeme želé.

9. Vytvoříme si ocásek. Vezmeme provázek, kosmetické kapesníčky/ krepový

papír/barevný papír a nůžky na nastřihání obdélníčků.

10. Obdélníčky poskládáme jako harmoniku a přivážeme na provázek.



zapamatování si informací o použitých potravinách

zapamatování si, že agávový sirup je pro naše tělo lepší než kostka cukru


rozvoj vytrvalosti



57


Časová rezerva


Reflexe výuky


Žáky bavilo objevování nových informací o mascarpone, které znají především

z dezertu tiramisu. Mnoho z nich nevědělo, že se dá tento sýr využít i na přípravu jiného

dezertu. Další radost z objevu měli chlapci, kteří zjistili, že z modrého agáve se pálí

alkohol – tequila. Dále, že nápoj pulque se vyrábí z agáve jen mezi Indiány. Překvapil je

i tvar rostliny. Žákům připomínal kaktus, který máme ve třídě. Někteří sirup již znali,

používají ho do kaše nebo na ovocné saláty. Tito žáci již věděli, že je to zdravější náhrada

za klasický cukr. Informace převážně obdrželi od svých maminek.

Fotodokumentace

Obrázek č. 15 Draci z mascarpone (Hanzalová, M., 2017)

58

6.7 DORT – NEPEČENÁ ŽELVA




téma hodiny: Dort

časová dotace: 4h 45 minut ( 45 minut příprava a 4h tuhnutí v lednici)



prvouka, přírodověda – želva, druhy ovoce, poskytování první pomoci,

matematika – zlomky, jednotky objemu,

český jazyk – popis pracovního postupu, popis předmětu.


popis předmětu, metoda instruktáže, individuální a skupinová práce

Motivace

Na začátku hodiny jsme vedli rozhovor o želvě jako živočišném druhu. Zeptala

jsem se, kdo má doma želvu, zda vodní nebo suchozemskou? Jaký je mezi nimi rozdíl? Za

pomoci encyklopedie, internetu dohledáváme informace. Poté se začneme bavit o přípravě

pokrmu, který si dnes, na závěr školního roku, zkusí. Jde o dort nepečená želva, který nám

má tvarem zdánlivě připomínat želvu suchozemskou. Opět jsme volili ingredience

a množství v rámci zdravé výživy. Dále jsme si vysvětlili pojem „intolerance“. Někteří

žáci mají intoleranci na laktózu, jiní na lepek. Řekli jsme si, že dnes se dají koupit

potraviny v běžném obchodě a nahradí těmto žákům potraviny, které intoleranční látky

obsahují.


kognitivní

Poznatky o vlastnostech použitých materiálů:

Mléčné výrobky mají být v lednici, aby se nezkazily

59

Cukr moučka by měl být na suchém místě, aby nám nezhrudkovatěl.

Poznatky vyplývající z technického postupu:

Tělo želvy musí ztuhnout v lednici minimálně na 1 hodinu.

Osvojení si nového pojmu z kuchařské terminologie:

stěrka

Poznatky o bezpečnosti a hygieny práce:

Elektrický spotřebič se nesmí dostat do kontaktu s tekutinou.

Při práci se šlehačem držíme šlehač za rukojeť, nikam jinam prsty

nestrkáme.

Před každou prací s potravinami si umyjeme ruce.

psychomotorické


dodržování správného množství surovin


žák se naučí šlehat a zacházet s kuchyňským robotem, mačkat vidličkou

vyplnit misku ingrediencemi

afektivní



uklizen, protože šetříme časem, úsporné zacházení s elektřinou






60



předmětový rozvoj : želva



Suroviny:

1 mascarpone, 2 zakysané smetany, 3-4 polévkové lžíce cukru moučka, šťáva z citronu na

dochucení, piškoty, ovoce, 2 banány, jablko, 2 ks hřebíčku

Pomůcky:

kuchyňská zástěra, miska, metla, stěrka, lžička, kuchyňský robot, potravinová fólie, nůžky,

jar a houbička na umytí nádobí

Postup:

1. Do kuchyňského robotu dáme mascarpone, zakysanou smetanu a cukr moučka, vše

zamícháme.

2. Přidáme šťávu z citronu.

3. Ochutnáme, případně dosladíme nebo přidáme šťávu z citronu.

4. Vezmeme si mističku, kterou vyložíme potravinovou fólií.

5. Stěnu mističky obložíme piškoty. (Lze nahradit plátky kiwi.)

6. Do mističky, kterou jsme vyložili piškoty, postupně vrstvíme krém a ovoce. Horní

vrstvu necháme bílou.

7. Na bílou vrstvu dáme piškoty. Na této vrstvě nám bude želva stát po vyklopení

z misky.

8. Misku dáme na pár hodin do ledničky ztuhnout.

9. Po pár hodinách misku vyndáme a obsah vyklopíme na tác.

10. Sundáme z piškotů potravinovou fólii.

61

11. Na prkénku rozkrojíme jablko na půl. Vezmeme si jednu polovinu, vydlabeme

jádřinec a do části se slupkou vyřízneme otvor-pusu.

12. Použijeme dva hřebíčky na vytvoření očí želvy.

13. Hlavu přidáme k tělu želvy.

14. Oloupeme dva banány a každý překrojíme na dvě části.

15. Z banánů vytvoříme želvě nohy.



zapamatování si pojmu „intolerance“

rozvoj vytrvalosti




Časová rezerva

rychlejší žáci pomáhají pomalejším žákům

rychlejší žáci pomáhají s úklidem

Reflexe výuky


Žáky bavilo vyhledávání informací. Bavila je diskuze nad rozdíly mezi želvou

suchozemskou a mořskou. Někteří žáci mají želvu doma jako svého domácího mazlíčka. Ti

nám vyprávěli, jak se o želvy starají. Někteří odkazovali na ZOO v Praze, že tam mají

velké želvy. Žáci byli zaskočeni poznatkem o želví polévce. Prý by ji nejedli. Nicméně

naší želvu si dal každý.

Práce probíhala ve skupině. Žáci museli být trpěliví, obzvláště v pokládání piškotů

na fólii. Většinou tuto práci převzali dívky, až na jednu výjimku. Dále žáci navrhovali, že

62

by hrunýcř mohl být z kiwi, jahod, banánu atp. Tím by se vytvořily nové „druhy želv“. Při

závěrečné prezentaci jsme se dozvěděli, že želvy dostaly v některé skupině i jméno.

Fotodokumentace

Obrázek č. 16 Nepečený dort - želva (Hanzalová, M., 2017)

63

7 ZHODNOCENÍ

Jsem nadšena z výuky přípravy pokrmů a hodlám se i nadále této výuce věnovat

během mé pedagogické praxe. Zpětná vazba ze stran žáků byla velmi pozitivní. Mnou

realizované hodiny žáky bavily a byly pro ně i příjemnou relaxací od předmětů jako je

Matematika a Český jazyk. Co nelze popřít je, že během těchto hodin zažijí úspěch i žáci

slabší v hlavních předmětech. Dokonce mohou i vyniknout. Praktické zaměření hodiny

vede k většímu zážitku a zjištění, že každý z nás je nadaný na něco jiného a ovládání

praktické činnosti spojené s přípravou pokrmů není samozřejmostí.

Během realizace hodin se mi potvrdilo, že rodina má největší vliv a podíl na našich

stravovacích, hygienických a výživových zvyklostech. V průběhu hodin jsem se setkala

s různými přístupy dětí ke stravování a výživě. Nemyslím si, že škola může názory

z rodiny odstranit. Chce-li učitel přeci jen učinit pokus o změnu názoru ke stavování

a výživě vůbec, musí dojít k podpoře ze strany vedení. Na toto téma s rodiči vést diskuzi

a osvětové programy. Seznámit s pravidly, která budou všechny strany dodržovat. Pokud

k takové podpoře nedojde, může učitel pouze informovat o různých směrech v oblasti

stravování a výživy. Až v době osamostatnění žáků může dojít k využití těchto směrů

a změně zvyklostí ve stravování a výživě.

Za jistý handicap mnou provedené a naplánované výuky považuji náročnou

přípravu učitele. Ten musí předem zajistit učebnu, nakoupit suroviny, nastudovat si

znalosti z oblasti výživy a stravování, umět se orientovat v historii stolování atp. Zároveň

musí dbát na propojování mezipředmětových vazeb. Přesto zastávám názor, že i tato

časová investice může být pro učitele obohacením pro další praxi. Je třeba dbát na

důkladnou přípravu v kuchyni při přípravě pokrmů, ale i během výuky žáků ve třídě.

Jako třídní učitelka bych vzniklé náklady spojené s výukou hradila z třídního fondu

popřípadě ze Školního programu, kde je cena rozpočítávána na žáka. Během plánování

výuky jsem neopomenula finanční stránku, která má vliv na přípravu pokrmů. Proto byly

publikované recepty vybrány tak, aby částka na žáka nepřesáhla 100 Kč. Náklady mohou

kolísat v závislosti na velikosti třídy.

Stojím si za názorem, že když žákům dáme dobrý námět a dostatečný prostor

k realizaci, výsledek jejich práce bývá překvapující v pozitivním slova smyslu. Z hodin se

64

mi potvrdilo, že se vyplatí, co nejméně zasahovat do jejich procesu učení a získávání

dovedností. Mnohem více znalostí a zkušeností si tak žáci z hodin odnášejí.

Během realizace výuky se mi osvědčilo propojení s ostatními předměty ve škole.

Za výhodu považuji to, že učitel na 1. stupni základní školy vyučuje všechny předměty

většinou sám a mezipředmětová propojenost mu nečiní problémy. Během této

mezipředmětové propojenosti mohou žáci prokázat své naučené znalosti a dovednosti

a zažít pocit úspěchu při výuce, což je důležitý aspekt pro jejich sebehodnocení.

Závěrem malé doporučení. Není vhodné zařazovat hodiny praktických činností,

v kterých připravujeme pokrm na závěr vyučování, kdy pak žáci odcházejí na oběd. A to

z důvodu, že žáci vytvořené pokrmy ochutnávají a poté odmítají jít na oběd. Tyto hodiny je

vhodné zařadot do ranní nebo odpolední výuky.

65

ZÁVĚR

Hlavním cílem závěrečné práce bylo vytvořit soubor námětů do vzdělávacího

okruhu Příprava pokrmů a realizovat náměty ve výuce na 1. stupni základní školy.

Metodické materiály měly být sestaveny tak, aby odrážely poznatky současného pojetí

zdravé výživy. Materiály mají využívat různé výukové metody, které v sobě mají zahrnuté

aktivizující prvky. Před samotným začátkem bylo třeba klasifikovat současný stav

dostupných zdrojů a publikací, které píší o dané problematice. Musím rekapitulovat, že

nejsou vhodné učebnice, které by mohly dosáhnout požadavků na moderní pojetí výuky na

1. stupni základní školy. Mnoho škol okruh Příprava pokrmů neučí. Za jediný dostupný

zdroj lze považovat Metodický portál RVP ZV, který obsahuje zkušenosti a zpracovaný

materiál od učitelů z praxe. Tento portál vznikl za podpory MŠMT ČR. Dále mi byl

inspirací zdroj materiálů z Moodlu.

Než došlo k vytvoření praktických námětů, bylo třeba popsat vzdělávací oblast

Člověk a svět práce se zaměřením na tématický okruh Příprava pokrmů a vzdělávací oblast

Člověk a jeho svět, tématický okruh Člověk a jeho zdraví. Vše bylo popsáno podle

Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Součastně bylo vymezeno

pojetí zdravé výživy, proč vychovávat ke zdraví dle odborné literatury. Zároveň bylo třeba

připomenout téma vývoje kuchyně, stolování a přípravy jednoho z prvních pokrmů, tj.

chléb.

Hlavním cílem práce bylo ověření všech vyprojektovaných materiálů v praxi. To

vedlo k nutnosti podpory nových očekávaných výstupů učiva tohoto okruhu. Tyto výstupy

jsou jen zlomkem okruhu v Rámcovém vzdělávacím programu.

V praktické části je obsaženo sedm námětů, které lze uplatnit při hodinách

Pracovních činností – Příprava pokrmů. Snažila jsem se vytvořit podrobný scénář pro

každou hodinu. Každý námět je opatřen informací, pro který ročník je vhodný. Při tomto

zařazování byl brán ohled na náročnost přípravy pokrmů. Dále je námět opatřen informací

o vyučovacích metodách a formách, které byly během realizace pokrmu použity. Nakonec

nechybí mezipředmětová vazba s předměty vyučovanými na 1. stupni základní školy.

Součástí každého námětu přípravy pokrmu je také část motivační. Každý námět je opatřen

složkou výchovně – vzdělávacích cílů (kognitivních, psychomotorických a afektivních).

Cíle Afektivní jsou dále rozděleny na ekonomické, estetické, ekologické, sociální a na

osobnostní rozvoj. Součástí každého receptu je seznam surovin a pracovních pomůcek

66

a pracovní postup, který je členěn na dílčí kroky. Po této části následují kritéria, podle

kterých se bude příprava a samotná prezentace hodnotit. Po realizaci praktické výuky je

každý námět opatřen reflexí. Reflexe obsahuje reakce a zaujetí žáků a zjištěné obtíže

během příprav. Na závěr je připojena fotodokumentace pokrmu, která byla pořízena během

realizace námětu.

Během realizace jednotlivých námětů si žáci rozvíjeli své klíčové kompetence,

pracovní, sociální, komunikativní ... Žáci se učili pozitivnímu vztahu k práci, zejména

během výroby chleba, kde si uvědomili náročnost práce. Jednotlivé činnosti je vedly

k vytrvalosti, trpělivosti, tvořivosti, hravosti a radosti z dobře odvedeného díla. Někteří

žáci v průběhu realizací získali větší sebevědomí a ví, že udělat si snídani nebo svačinku,

když rodič nemá čas, zvládnou sami. Učili se velké spolupráci, práci ve skupině, dělení

pozic a odpovědnosti nejen za sebe, ale i za druhé a celé dílo.

Velký důraz byl kladen na motivaci. Motivace byla průkopníkem ke zvídavosti

a chuti pracovat. Každá výuka obsahovala nějakou hru nebo ukázku, vyhledávání

informací o nových surovinách. Novou surovinu si žáci mohli prohlédnout, ochutnat,

osahat, přivonět k ní. Diskutovali jsme o tom, co o jednotlivé potravině už vědí. K čemu se

používá, zda ví, odkud pochází, jaké má vitamíny, prospěšné pro naše zdraví. Žáci si

zasadili zahrádku. Bohužel škola nemá vlastní pozemky tak vznikla zahrádka jen v truhlíku

za oknem. Na druhou stranu to byla i motivace k vyrobení si podobné malé zahrádky

doma. Diskutovalo se nad tím, zda jim pokrm chutná, zda některý dělají doma. Jak

pomáhají v kuchyni a kde by pokrm rádi dále prezentovali. Některé náměty by žáci rádi

realizovali na vlastní rodinné oslavě. S tímto tématem úzce souvisí kultura stolování. Žáci

měli možnost si před každou konzumací prostřít stůl dle vlastního estetického vnímání.

Střídali se ve skupinkách a pokaždé to bylo trochu jiné, ač byl základ stejný. Šlo spíše

o dekoraci. Žáci si rádi sami plánují i výzdobu oslav svých narozenin.

U všech námětů je nutné, aby učitel věděl, zda je nějaký žák intolerantní na nějakou

potravinu. Předejde se tím možným zdravotním komplikacím.

Je třeba zmínit nastalý problém. Naše škola nemá patřičné vybavení na realizaci

pokrmů ve větší míře. Nelze ani vést kroužek vaření, protože chybí cvičná kuchyňka.

S tímto problémem jsme si poradili díky ochotě mých přátel, kteří nám zapůjčili remosky

a další kuchyňské vybavení a díky chuti žáků zkusit něco nového.

67

Psaní závěrečné práce bylo přínosem i pro mne, kde jsem si uvědomila další

důležité informace týkající se žáků na 1. stupni základní školy. Především jak zefektivnit

výuku pracovních činností. V první řadě jsem vycházela z klíčových prvků kvalitního

učitele a to především ze znalostí, dovedností, postoje, jistých hodnot a mého zaujetí pro

vytvoření něčeho nového, tj. mých vlastností. Vím, že zaujetí žáka závisí na prvním

momentu, který učitel na začátku hodiny udělá. První stupeň je nejlepším pro realizaci

hravých nápadů, pokusů a tvoření. Dětská fantazie je ještě stále velmi bohatá a žáci občas

chtějí, aby i učitel hrál jejich hru fantazie a tvořivosti.

Dále zde bylo vidět, jak během této výuky mohli uspět žáci méně zdatní v hlavních

předmětech. Názorné vyučování jim pomohlo ukotvit učivo z mezipředmětové vazby jako

jsou zlomky v matematice a krájení pizzy na dílky „zlomky“. Těmto žákům se snažím ještě

víc pomáhat během výuky se zapojením názorných pomůcek. Tady se mi opět potvrdilo,

jak je důležité, aby učitel znal diagnostické kompetence, kdy musí umět odhadnout

individuální a vývojové zvláštnosti žáků. Také jsem z těchto získaných informací

vycházela a plánovala výchovně-vzdělávací proces tak, aby v něm docházelo

k maximálnímu rozvoji všech žáků.

Náměty byly realizovány ve výuce na 1. stupni Základní školy v Dubném. Všechny

náměty vychází z teoretické části závěrečné práce. Byly ověřeny a mohou být cennou

inspirací pro další kolegy nebo studenty oboru 1. stupeň základní školy. Náměty je možné

uplatnit jak na 1. tak 2. stupni základní školy.

Věřím, že mé náměty budou inspirací pro další učitele, kteří jich využijí pro výuku

ve svých třídách.

68

POUŽITÉ ZDROJE

TIŠTĚNÉ ZDROJE

BAPPERTOVÁ, S., OSTRKAMP-BAERENSOVÁ, C., Pohybem a výživou ke zdraví

dětí, pro společnost kraft Foofs CZ, s.r.o. Smart Press, s.r.o., Praha 2006, ISBN není.

BENDOVÁ, M. Pojetí učiva o zdravé výživě na 1. stupni základní školy, Nepublikovaná

závěrečná práce. České Budějovice: Pedagogická fakulta JU, 2017, ISBN není.

BĚLECKÝ, Z., Klíčové kompetence v základním vzdělávání. 1. vyd. Praha: Výzkumný

ústav pedagogický, 2007, ISBN 978-80-87000-07-6.

ČAPEK, R., Moderní didaktika – Lexikon výukových a hodnotících metod. Praha: Grada,

2015, ISBN: 978-80-247-3450-7.

FIALOVÁ, L., FLEMR, L., MARÁDOVÁ, E., MUŽÍK, V. Vzdělávací oblast Člověk

a zdraví v současné škole. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum,

2014, ISBN není.

FRAŇKOVÁ, S., PAŘÍZKOVÁ, J., MALICHOVÁ, E. Jídlo v životě dítěte a adolescenta:

teorie, výzkum, praxe. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2013, ISBN 978-80-246-2247-7.

HANZALOVÁ, M., Návrh a realizace letního skautského tábora se zaměřením na zdravý

životní styl, Nepublikovaná bakalářská práce. České Budějovice: Pedagogická fakulta JU,

2010, ISBN není.

HOLČÍK, J. Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost: k teoretickým základům cesty ke

zdraví. Brno: MU a MSD, 2010, ISBN není.

HOLEČEK,V., Psychologie v učitelské praxi. Praha: Grada, 2015, ISBN 978-80-247-

3704-1.

JANÁČKOVÁ, Z. Dětská kuchařka – Hravé pokrmy pro děti, REBO, 2014, ISBN 978-80-

255-0875-6.

KHOLOVÁ, H., Život na zemi: rozmanitost přírody, člověk a jeho zdraví. 2. vyd. Všeň:

Alter, 2009, ISBN 978-80-7245-162-3.

69

KOSÍKOVÁ, V., Psychologie ve vzdělávání a její psychodidaktické aspekty. Praha: Grada,

2011, ISBN 978-80-247-2433-1.

MACHOVÁ, J., KUBÁTOVÁ, D. Výchova ke zdraví. 2. aktualizované vydání. Praha:

Grada, 2015, ISBN 978-80-247-5351-5.

MARTIŠOVÁ - BAKOVÁ, G., Dobrodružství v kuchyni: Děti vaří samy, Ambika, 2016,

ISBN 978-80-260-8718-2.

MUŽÍK, V., MUŽÍKOVÁ, l., Pohyb a výživa: šest priorit v pohybovém a výživovém

režimu žáků na 1. stupni ZŠ. 1. vyd. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, 2014, ISBN 978-

80-7481-070-1.

OLIVÍKOVÁ, A. Společensko-kulturní aspekty výživy. Nepublikovaná bakalářská práce.

Brno: Pedagogická fakulta MU, 2006, ISBN není.

PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J., Pedagogický slovník. 7. aktual. a rozš. vyd.

Praha: Portál, 2013, ISBN 978-80-0403-9.

REICHEL, D., Vaříme malým dětem zdravě, Praha: Grada, 2014, ISBN 978-80-247-5140-

5.

RYTÍŘOVÁ, H., Velká kuchařka pro kluky a holky, Praha: Fragment, 2015, ISBN 978-80-

253-2365-6.

RVP pro základní vzdělávání, 2016.

SCHUSTER, J., Krok k výchově, krok ke zdraví, III.díl Úprava stravovacích návyků

v prevenci nadváhy a obezity na ZŠ a adekvátní pohybové aktivity, České Budějovice:

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2008, ISBN 978-80-7394-084-3.

ŠIMONÍK, O., Úvod do didaktiky základní školy. Brno: MSD, 2005, ISBN 80-86633-33-0.

ŠKODOVI, H. a E., Už vím proč 1., Praha: Albatros, 1979, ISBN 13-703-87.

VALIŠOVÁ, A., KASÍKOVÁ, H., Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2010, ISBN

978-80-247-3357-9.

70

VETEŠKA, J., TURECKIOVÁ, M., Kompetence ve vzdělávání. 1. vyd. Praha: Grada

Publishing, a.s., 2008, ISBN 978-80-247-1770-8.

VONDRUŠKA, V., Život ve staletích, 12.,16. století, lexikon historie. Brno: MOBA, 2014,

ISBN 978-80-243-5843-7.

INTERNETOVÉ ZDROJE

Historie středověké kuchyně [on-line]. [cit. 2017-07-17]. Dostupné z:

http://www.bydlet.cz/361989-historie-stredoveke-kuchyne-a-stolovani-v-cechach-13-

stoleti/

Metodický portál: Pohyb a výživa [online]. [cit. 2015-01-15]. Dostupné z:

http://pav.rvp.cz/

Metodický portál: Zdravý životní styl [on-line]. [cit. 2017-08-09]. Dostupné z:

http://old.rvp.cz/clanek/2860)

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, mládeže a tělovýchovy. Upravený rámcový vzdělávací

program pro základní vzdělávání platný od 1. 9. 2013 [online]. [cit. 2017-02-15]. Dostupné

z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/upraveny-ramcovyvzdelavaci-

program-pro-zakladni-vzdelavani

Potravinová pyramida [online]. [cit. 2017-07-17]. Dostupné z:


Pracovní list – vyrob si pizzu z papíru [online]. [cit. 2017-06-14]. Dostupné z:


Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. [online]. [cit. 2017-06-17].

Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/rvp-pro-zakladni-vzdelavani.

Roučová, E. [online]. [cit. 2017-07-15]. Dostupné z:

https://moodle.pf.jcu.cz/course/view.php?id=535



http://pav.rvp.cz/

http://old.rvp.cz/clanek/2860



http://www.nuv.cz/t/rvp-pro-zakladni-vzdelavani

https://moodle.pf.jcu.cz/course/view.php?id=535

71

Upekla řecká otrokyně první kvašený chléb? [on-line]. [cit. 2017-07-17]. Dostupné z:


kvaseny-chleb/

Výchova ke zdraví [on-line]. [cit. 2017-06-11]. Dostupné z:


Zdravý talíř [online]. [cit. 2017-07-17]. Dostupné z: http://www.healthyplate.eu/cz/

Zdravý životní styl [on-line]. [cit. 2017-06-10]. Dostupné z http://www.vyziva.estranky.cz/




http://www.healthyplate.eu/cz/

http://www.vyziva.estranky.cz/

72

SEZNAM ZKRATEK

atd.: a tak dále

atp.: a tak podobně

např.: na příklad

př.: příklad

př. n. l.: před naším letopočtem

RVP: Rámcový vzdělávací program

Sb.: sbírka

tzv.: takzvaně

ZŠ: Základní škola

73

PŘÍLOHY

Pracovní list _ Pravidla a zásady při přípravě pokrmů

(Food a fact of life, 2015)

74

Pracovní list k výuce _ „Pečivo od semínka na stůl“ (Grainchain, 2015)

75

Obr. Velkopekárna (AF MENDELU, 2017)

76

Pracovní list _ PIZZA

1. Který národ prvně vymyslel pokrm pizza?

a) Němci

b) Řekové

c) Francouzi

2. Z kterého pojmu je název pizza odvozen?

a) pita chléb

b) povidlová buchta

c) pivní chléb

3. Je rajče ovoce nebo zelenina?

................................................

4. Jak nazýváme malá rajčátka?

..............................................

5. Odkud rajče pochází?

a) z USA

b) ze Střední Ameriky

c) z Jižní Ameriky

6. Paprika je ovoce nebo zelenina?

...................................................

7. Lze papriku použít jako koření např. do guláše?

a) ano

b) ne

c) nevím

77

8. Bazalka je...

a) koření

b) květina

c) bylina

9. Sýr se vyrábí z ...

a) vody a mouky

b) mléka

c) kokosu a vody

10. Šunka je živočišný nebo rostlinný produkt?

.................................................................

11. Už jsi někdy pizzu pekl?

a) ano

b) ne

píprava pokrm ve výuce na 1. stupni zŠ · v základním vybavení kuchyně, zjistí jaké...

Documents