pracovní listy a metodika k doučování českého jazyka pro ... · opakování je matkou...
TRANSCRIPT
Pracovní listy a metodika k doučování českého jazyka
pro děti s OMJ
Tyto pracovní listy vznikly jako materiál k doučování českého jazyka pro různorodou skupinu
dětí s odlišným mateřským jazykem. Různorodá byla skupina hned v několika ohledech –
děti měly různou mateřštinu, chodily do různých škol a různých tříd (3. - 5. třídy), a
samozřejmě to byly různé osobnosti s rozličnými zájmy. Jejich mluvená čeština se, s určitými
nepřesnostmi a odlišnostmi u každého dítěte, blížila úrovni rodilého mluvčího. Cílem
doučování byla obvyklá školní látka z předmětu český jazyk, zpřesňování mluveného a
psaného projevu a rozvoj slovní zásoby. Některé problémy vyplývaly z odlišné mateřštiny –
chudší slovní zásoba, nepřesnosti v gramatice nebo např. špatné rozlišování dlouhých a
krátkých slabik. S učiteli dětí jsem nebyla v kontaktu, o tom, co děti ve škole probíraly, jsem
měla nepřesné informace od rodičů a dětí samotných.
Doučování probíhalo ve volném čase dětí, a tak jsem nechtěla prostě dělat cvičení z
učebnice. Hledala jsem krátké texty doprovázené obrázky, ideálně nějaký komiks, a trvala
jsem na díle českého autora. Volba nakonec padla na knihu Obrázky z českých dějin a
pověstí autorů Jiřího Černého, Pavla Zátky, Zdeňka Adly a Jiřího Kalouska. České pověsti jsou
navíc nedílnou součástí naší kultury, všude kolem nalézáme odkazy k nim, a dalo se
předpokládat, že je děti nebudou znát. Kniha je navíc poměrně populární a snadno
dostupná.
Zpracování pracovních listů
Pověsti jsou sice již zkrácené a zjednodušené, ale ukázalo se, že jsou pořád příliš dlouhé a
složité, nakonec jsem je tedy všechny trochu zkrátila a zjednodušila. Zpětně vidím, že jsem
zjednodušovat měla ještě víc. Sama látka pověstí je dost složitá.
Použitá gramatika je pro 2. – 4. třídu. Hodně jsem se zaměřila na pravopis, jemuž se na 1.
stupni věnuje velké množství času. Cvičení se opakují, v jednom pracovním listu se mohou
opakovat i stejná slova v různém kontextu (jednou se doplňuje diakritika, jindy měkké nebo
tvrdé i). Podmínkou dobrého psaní je trénink, je třeba tatáž slova často psát i vidět napsaná.
Gramatika je jen procvičována, děti ji probírají ve škole. Po ruce jsem ale měla různé
učebnice, pokud jsme potřebovali něco vysvětlit nebo procvičit více, použili jsme nějaké
cvičení.
Mnoho gramatických jevů se naopak v pracovních listech vůbec neobjevuje, a to ani těch,
které patří k látce zmíněných tří ročníků, např. vyjmenovaná slova. Děti je v období
doučování prostě neprobíraly a měly problémy i s jednoduššími pravopisnými jevy.
Tyto pracovní listy nejsou zkrátka finální podobou toho, co se dá s textem dělat, ale pouhou
inspirací.
Použití knihy a pracovních listů v hodině
První část hodiny: seznámili jsme se s pověstí, a to jedním ze dvou způsobů:
1. Rovnou jsme příběh společně četli – děti dostaly svou vlastní okopírovanou pověst se
zjednodušenými texty. Porozumění příběhu jsem kontrolovala dotazy na text, např.
„Kdo byla kněžna Libuše? Co uměla?“ Takto jsme postupně prošli celý text.
Jednotlivá slova jsme si ukazovali na obrázcích nebo jsme je popisovali.
2. Dala jsem dětem k dispozici jen obrázky z pověsti. Poté jsme je společně popisovali a
pak se děti samy pokusily sestavit příběh, jak se domnívaly, že se odehrál. Tato část
je důležitá, připravuje děti na to, co přijde, a usnadňuje následný poslech a
porozumění. Děti vědí, co mají čekat.
3. Poté jsem příběh četla a děti kladly obrázky za sebe, jak se příběh odehrával.
TIP: Je vhodnější vybrat jen některé obrázky. Některé ilustrace zobrazují nevýznamné
skutečnosti nebo je odlišuje jen nepatrný detail a pak je těžké se v nich orientovat a sestavit
z nich srozumitelný příběh. Proto jsem si je vždy důkladně vybírala podle toho, jestli
v příběhu hrají důležitou roli a přispívají k porozumění anebo spíš matou.
V druhé části hodiny jsme pracovali s jednotlivými cvičeními pracovních listů. Cvičení na
synonyma a doplňování synonym do textu jsou určena k rozšiřování slovní zásoby a lepšímu
porozumění.
Při gramatických cvičeních se děti často střídaly v roli učitele – vždy jeden řídil a opravoval
dané cvičení. Pro lepší procvičení některých jevů jsme občas použili učebnice. Zapisovala
jsem si slova, která děti psaly špatně, a na konci hodiny jsme na ně psali krátký diktát.
Obvykle diktovaly a opravovaly děti, jen několik slov či slovních spojení (např. 2 každé dítě).
Na konci hodiny jsme s obrázky ještě opakovali pověst. Děti rozházené obrázky sestavily do
příběhu a pověst přeříkaly. Toto přeříkání pověsti považuji za velmi důležité – děti si tím lépe
zapamatují příběh, přispívá to k rozšiřování slovní zásoby a rozvoji vyjadřovacích schopností.
Nově naučená slova a obraty se takto snáze zafixují.
Některé principy doučování
Individuální přístup
Seznamte se dobře s doučovaným dítětem/skupinou, jeho potřebami, nedostatky a zájmy, a
pokuste se je zohlednit. Důležití jsou i rodiče, obvykle iniciátoři doučování, je tedy třeba
zohlednit i je. Někdy je to těžké balancování, např. u často přetěžovaných vietnamských dětí
– rodiče chtějí, aby dítě chodilo na doučování každé odpoledne, a dítě cítí, že „nemá čas si
hrát s hračkami“ (slova jednoho doučovaného žáčka ze 3. třídy). Nic vám nebrání si s dětmi
také trochu hrát anebo povídat. Pokuste se také najít zábavné materiály a aktivity.
Vytvořte uvolněnou atmosféru
Stres navzdory zažitým představám učení nepodporuje. Atmosféra při doučování by měla
být uvolněná a napomáhat soustředění – nemělo by zde být příliš mnoho rušivých vlivů (týká
se to i případné účasti zbytku rodiny na doučování a prostoru - televize, počítač, místnost
plná hraček). K uvolněné atmosféře patří i to, že dítě není přetěžováno (viz výše). Je tedy
dobré občas si trochu pohrát, zařadit nějaká pohybová cvičení. Je možné např. hledat po
pokoji části textu, obrázky, přemísťovat věci ze strany na stranu, měnit místo, kde se
doučujeme, měnit role – dítě učitelem, vy žákem apod.
Přenechte část aktivity dítěti
Může být učitelem - diktovat, opravovat chyby (samozřejmě s naší pomocí). Cítí pak za věc
větší zodpovědnost a snaží se mnohem víc, než když je jen pasívním příjemcem učení. Pokud
uděláte v diktátu záměrně nějakou chybu a dítě na ni přijde, je učení mnohem zábavnější.
Opravování chyb
- Naučte se část chyb přehlížet - nedotčené sebevědomí je důležitá součást studia gramatiky
i cizího jazyka. Opravujte především chyby, u nichž hrozí, že si je dítě zafixuje. Např.
v mluveném projevu to, o čem mluví často. Pokud něco nedokonale řekne jednou, můžete
to přehlédnout. Pokud o něčem hovoří opakovaně, mělo by to být řečeno převážně správně.
- V gramatických a pravopisných cvičeních opravujte především to, co už by děti měly znát
nebo to právě probíráte. Zbytek přehlédněte – cílem není krvavě rudý opravený text.
- Dejte dětem šanci, aby se opravily samy. Můžete je navést – u slova udělat otazník nebo ho
podtrhnout, dát analogický příklad – „Podívej, tamhle v tom slově se to psalo takhle, je tady
to tvrdé y opravdu správně?“ apod.
- Chyby ve výslovnosti by se měly opravit okamžitě, pokud se jedná o chyby způsobené
odlišnou mateřštinou (např. v ní neexistují některé hlásky nebo slabiky a dítě se je teprve
učí). Pokud je ale nesrovnalostí hodně, není možné neustále dítě opravovat, nemělo by mít
pocit, že vůbec nemůže promluvit, aniž by ho někdo opravil. Zaměřte se např. na 2 konkrétní
hlásky anebo na konkrétní slova, která si budete zapisovat a trénovat. Je také třeba zjistit,
zda dítě nemá logopedický problém.
- V každém případě opravujte s citem.
Kontrola porozumění
Otázka „Rozumíš?“ moc nepomáhá. Zjistíte, že dotyčný přibližně rozumí nebo si myslí, že
rozumí. V některých kulturách také není zvykem rmoutit dotazovaného svým
neporozuměním a neznalostí a k dobrým mravům naopak patří se tvářit, že rozumím všemu
a vše znám.
Porozumění kontrolujeme jinými způsoby. U textu např. pomocí dotazů nebo přeříkáním
pověsti, seřazením obrázků k textu nebo vět z textu ve správné časové posloupnosti atd.
U různých gramatických cvičení sledujeme, zda žák ví, co má dělat – kontrola porozumění
zadání. Porozumění gramatickým jevům pak poznáme snadno podle výsledků žáka.
Opakování je matkou moudrosti
Opakujte všechno – nová slova, výslovnost, pravopis, gramatiku, přečtené texty. Texty nebo
jiné celky především – jednotlivé slovo je náchylné k zapomenutí, pokud ho ale zasadíte do
kontextu, má slušnou šanci, že se se zbytkem příběhu v paměti udrží. Můžete si slova, fráze,
problémy zapisovat a na konci hodiny se k nim vracet, případně ještě v další hodině či
v nějaké hodině budoucí.
Pracovní listy ke knize Obrázky
z českých dějin a pověstí
O PRAOTCI ČECHOVI
O LIBUŠI A PŘEMYSLOVI
O CTIRADOVI A ŠÁRCE
KAREL IV. A ZALOŽENÍ NOVÉHO MĚSTA PRAŽSKÉHO
O BRUNCVÍKOVI
O KOUZELNÍKU ŽITOVI
O PRAOTCI ČECHOVI
V bájné pravlasti Slovanů žili se svými rody i bratři Čech a Lech. Ale nežili tam
klidnými životy.
O své živobytí museli bojovat nejen s přírodou, ale také s nepřáteli. Útoky
nepřátel neustávaly, a proto se bratři rozhodli, že pro svůj lid vyhledají novou
vlast.
Svolali své rody, shromáždili stáda a vydali se na cestu. Po mnohých útrapách
došli až pod horu Říp. Odpočívali na úpatí hory.
Za svítání vystoupil Čech na vrchol hory a podíval se na krajinu. „To je ta země
zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplývající.“ Lidu se země líbila. Dal jí
jméno Čechy po Čechovi.
Muži káceli pralesy, obdělávali pole, stavěli vesnice. Ženy opatrovaly děti,
chystaly jídlo, tkaly látky a z nich šily šaty.
Rody vzrůstaly, přibývalo vsí a hradů sroubených z klád. Vojvoda Lech se po
čase s bratrem rozloučil a táhl se svým lidem k východu.
Přišel čas, kdy praotec Čech zemřel. V slavnostním rouchu ho posadili na
hranici. Obětovali bohům a za velkého nářku hranici zapálili.
1. Najděte synonyma:
starat se chystat
oblečení rody
pláč vyhledat
připravovat vlast
nekončit neustávat
rodiny útrapy
domov opatrovat
trápení roucho
najít nářek
2. Napište protikladná slova:
východ (slunce) - přišel -
nový - velký -
plný - přibývalo vesnic -
zapálit -
3. Najděte chyby v psaní velkých a malých písmen:
v bájné pravlasti slovanů žili se svými rody bratři čech a lech. po mnohých
útrapách Došli až pod horu říp. Dali nové Zemi jméno čechy.
4. Doplňte i/y. Odůvodněte pravopis:
V pravlast__, bratř__, s rod__, ž__vot__, s př__rodou, útok__, Ř__p, úpat__
hor__, Čech__, ch__staly, š__ly šat__, rozlouč__l, př__šel, posad__li, na
hran__c__
5. Doplňte i/y. Odůvodněte pravopis:
Živob__tí, v__hledají, v__dali se, sv__tání, v__stoupil, opl__vající,
l__bila,přib__valo, v__chod
6. Doplňte ú/ů:
__patí hory, k__ra stromů, pr__trž, __spěch, __kol, pom__žeš, __terý, v__l,
p__lden
7. Doplňte čárky:
Za svitani vystoupil Čech na vrchol hory a podival se na krajinu. Lidu se země
libila. Dal ji jmeno Čechy po Čechovi.
O LIBUŠI A PŘEMYSLOVI
V Čechách vládla krásná a moudrá kněžna Libuše. Libuše musela soudit spory.
Ty byly někdy hodně prudké. Jednou soudila dva muže, kteří se hádali o půdu.
Když vládkyně vynesla rozsudek, muž, který prohrál, se rozlítil: „Hanba mužům,
kterým vládne žena!“ křičel. Libuše byla zarmoucená.
Nakonec rozhodla, aby si muži zvolili knížete, kterého si ona pak vezme za
muže. Na Vyšehradě se sjeli vladykové a žádali Libuši o radu, koho zvolit.
Kněžna jim poradila, aby následovali jejího koně, že je ke knížeti dovede. Tři
dny putovali, až bělouš stanul u vsi Stadice. Budoucí kníže Přemysl tam oral
pole.
Vladykové mu odevzdali knížecí šat a s ním i vládu nad českou zemí. Přemysl se
rozloučil se svým rodem a následoval Libušiny posly.
Vladykové ho doprovodili na Vyšehrad. Po slavném uvítání a svatbě se Přemysl
ujal po boku kněžny Libuše vlády.
Libuše byla také dobrá věštkyně. Jednou se s knížetem zastavila nad strmým
břehem Vltavy, pohlédla na lesy za řekou a věštila.
Vládce Přemysl potom poslal knížecí družinu na místo, které Libuše označila
svou věštbou. V hlubokém lese našli muže, jak tesá práh domu. Nad ním
vystavěli hrad a nazvali ho Praha.
1. Co znamená vladyka, kníže, posel, věštit? Najděte v textu příbuzná slova.
Doplňte do rámečků. Která část je všem slovům společná?
2.
3. Označte v následujících slovech předpony, přípony a kořen:
Let - výlet, letec, přelétá, výletník
Mluvit - promluv, nemluv, omluv, promluvit
Hrad - hradby, zahradník, ohradit, přehradit
Škola - školák, školní, poškolák, školka
4. Spojte synonyma (slova stejného významu):
spor rozzlobit se
zarmoucený jít za posly
rozlítit se smutný
putovat hádka
bělouš bílý kůň
stanout cestovat
následovat posly pojmenovali
nazvali zastavit se
5. Doplňte měkké nebo tvrdé i/y:
Soud__t spor__, někd__, kř__čel, porad__la, tř__ dn__, druž__nu,
vlad__kové, rozlouč__l
vládkyně
VLADYKA VĚŠTKYNĚ
POSEL
KNÍŽE
6. Napište názvy deseti slovních druhů:
Podstatná jména
7. Vypište z prvních dvou odstavců pověsti slovní druhy do tabulky.
8. Jsou v textu nějaká vlastní podstatná jména? Co označují? Určete rod,
číslo a pád.
9. U sloves určete osobu, číslo, čas.
O CTIRADOVI A ŠÁRCE
Kněžna Libuše vládla všem, mužům i ženám. Když umřela, dívky z její družiny
zjistily, že si jich muži už tolik neváží. Začaly proti mužům bojovat.
Dívky si postavily hrad Děvín. Stál proti Vyšehradu, nad řekou Vltavou. Odtud
bojovaly proti mužům. Vedla je Vlasta.
Vlasta nenáviděla mladého vladyku Ctirada a připravila mu past. Jednou našel
Ctirad v lese spoutanou dívku. Jmenovala se Šárka a řekla mu, že se ztratila
svému otci. Našly ji dívky z Děvína a přivázaly ji ke stromu, protože s nimi
nechtěla bojovat proti mužům.
Ctiradovi muži usnuli. Šárka podala Ctiradovi roh a prosila ho, aby zatroubil, že
je možná blízko její otec.
V houští byla schovaná Vlasta a její dívky. Pobily spící bojovníky a Ctirada vzaly
na Děvín, kde ho umučily.
To rozlítilo knížete Přemysla. Svolal vojsko a jeli k Děvínu.
Vlasta se vyřítila proti mužům. Její kůň však byl příliš rychlý. Rázem byla mezi
muži sama.
Vlasta padla a brzy bylo po boji. Ženy se vrátily zpět do svých domovů.
1. Spojte slova souznačná (synonyma):
přivázat rychle vyjet nebo vyběhnout
rázem připoutat
spoutaný rozzlobit se
rozlítit se hned
vyřítit se svázaný
2. Doplňte do textu slova: vyřítit se, rozlítit se, rázem, přivázaná, houští.
Ctirad našel v lese dívku, která byla ………………………. ke stromu. V ………………….
čekala Vlastina družina. Když Ctirad zatroubil na roh, dívky ……………………………
na koních ven a pobily celou jeho družinu.
Když se kníže dověděl, že dívky zabily Ctirada, ……………………. se. Vlasta jela moc
rychle a ……………………….. byla sama mezi muži.
3. Doplňte měkké i/í nebo tvrdé y/ý:
Zj__st__ly, neváž__, prot__, př__vázaly, d__vk__ z druž__n__, vyř__t__la se,
r__chlý, po boj__.
4. Doplňte ú,ů:
k…ň, do domov…, …směv, pr…trž, ….spěch, …..zemí, bor….vka, pom…žeš
5. Doplňte párové souhlásky:
v/f h/ch
dí…ky prá…
vlašto…ka pra…
fotogra…ka sní…
slů…ko tvaro…
omlu…te hro…
Slá…ka hrá…
poho….ka le…ký
6. Doplňte k podstatným jménům ten, ta, to. Jakého jsou rodu? Jsou
podstatná jména mužského rodu životná nebo neživotná?
jednotné číslo množné číslo jednotné číslo množné číslo
..... družina …..družin… ….. houští X
…..hrad …..hrad….. …..bojovník …..bojovní…..
….. řeka …..řek….. …..kníže …..kníž…..
…..past …...past….. …..kůň …..k…………..
….. dívka …..dívk….. …..boj …..boj……..
….. otec …..otc……. …..domov …..domov…..
….. strom …..strom….. …..roh …..roh…..
…..roh …..roh….. …..vojsko …..vojsk…..
7. Převeďte podstatná jména ve cvičení 6 do množného čísla. Doplňte ti, ty,
ta.
8. Najděte v textu podstatná jména vlastní.
9. Najděte kořen příbuzných slov:
Bojovat – bojovník – náboj – výbojný
Volat – svolat – povolaný – volání
Vlasta – vlastní – vlastnit – vlast
10. Doplňte do textu chybějící čárky:
Vlasta se vyřitila proti mužům. Jeji kůň však byl přiliš rychly. Razem byla mezi
muži sama.
KAREL IV. A ZALOŽENÍ NOVÉHO MĚSTA PRAŽSKÉHO
Král Karel IV. připojil k Českému království další země. Za jeho vlády kvetl
obchod i kultura. Karel dal vybudovat hrad Karlštejn a v roce 1348 založil
v Praze univerzitu. Byla to první univerzita ve Střední Evropě.
Jednou večer král se svým hvězdářem obdivovali z hradu krásné město dole.
Hvězdář se náhle zachmuřil. Pak řekl králi, co vyčetl z nebeských znamení.
Král zvedl ruku k městu a promluvil vážným hlasem. Jak řekl, tak učinil.
Rozmlouval se staviteli a sám určoval místa tržišť a náměstí. Často se přicházel
podívat, jak staveb přibývá.
Přikázal také zbudovat pevný most přes řeku Vltavu. Aby byl co nejpevnější,
rozdělávali zedníci vápno vejci. Na šestnáct oblouků jich bylo třeba nespočet.
V Praze tolik vajec nesehnali. Král nařídil, aby všechna města poslala na stavbu
vejce. A tak přijížděl do Prahy vůz za vozem, všechny naložené vejci.
Také z Velvar poslali vůz. Když zedníci vejce roztloukli, nechtěli věřit svým očím.
Velvarští poslali vejce vařená natvrdo, aby se cestou nerozbila. Brzy se tomu
smála celá Praha.
Konečně stál most. Mnoho let uplynulo, mnohé bouře bičovaly jeho oblouky,
ale Karlův most všemu odolal a jeho kamennou krásu můžeme obdivovat
dodnes.
1. Spojte slova souznačná (synonyma):
zachmuřit se udělat
učinit mnoho
nespočet přikázat
rozmlouvat zamračit se
nařídit mluvit
zbudovat postavit
2. Doplňte do textu slova z levého sloupce ze cvičení 1:
Když král uslyšel, že město zničí požár, ………………….. . „Postavím město nové!“
A jak řekl, tak …………………….. . Sám pomáhal s plánováním staveb,
……………………. se staviteli. Karel také ………………………, aby …………………… nový,
kamenný most přes Vltavu. Na stavbu mostu spotřebovali zedníci …………………
vajec z celých Čech.
3. Napište slova opačného významu:
zachmuřit se ………………………………….
nespočet …………………………………
první …………………………………
krásný ………………………………….
staveb přibývá staveb ………………………
smát se …………………………………
4. Doplňte měkké a tvrdé i/y:
Př..poj..l, dalš…, založ…l, obd…vovali, zachmuř…l se, uč…n…l, trž…ště, věř…t,
oblouk…, nař….d…l, upl...nulo, b...čovaly, vy...budoval, v...četl, staveb př...b...lo
5. Doplňte párové souhlásky:
t/d p/b z/s
hra… o….chod vů….
pá… kolé….ka blí…ko
souse….ka jestřá… re…
bra…ka čá… mi…ka
lopa….ka ry….ka ko…
cho…ba kra… dro….d
hrá…. ža….ka se….tra
hra….by slu….ka hla…
perlor….dka slí….ka sá….ka
šků…ce du… klu….ký
cho…ník zou…ky schů….ka
6. V prvních dvou odstavcích textu najděte podstatná jména a určete rod,
životnost a číslo.
7. Najděte v prvních dvou odstavcích podstatná jména vlastní. Co označují?
8. Podstatná jména v jednotném čísle převeďte do množného a naopak:
stavitelé ………………….. oblouky ……………………..
místa …………………... město ……………………..
tržiště …………………… vůz ……………………..
most …………………… oko ………………………
zedníci ………………….. bouře ……………………..
vejce ……………………. hvězdář ……………………
9. Ke slovům ze cvičení 8 připište ten/ta/to a ti/ty/ta
10. Doplňte -li, -ly, -la:
Aby byl__ oblouky mostu pevné, stavitelé rozhod__, že do vápna přidají
vajíčka. Vozy sváže__ vajíčka z celé země. Ve Velvarech ale lidé vajíčka uvaři__,
aby se cestou nerozbi__.
O BRUNCVÍKOVI Kdysi u nás panoval kníže Bruncvík. Rozhodl se, že se vypraví do světa. Před
odjezdem si se ženou vyměnili prsteny a Bruncvík s družinou vyrazil do světa.
Projeli různé země, až dojeli k moři. Opatřili si koráb a vypluli. Po několika
dnech přistáli u Jantarové hory, o které se říkalo, že z ní nikdo neodejde.
Plavci museli na ostrově zůstat. Po třech letech všichni pomřeli, zůstali jen
Bruncvík a starý rytíř Balad.
Ten Bruncvíka i s mečem zavázal do kůže. Brzy se objevil pták noh, kůži uchopil
a donesl ji svým mláďatům.
Bruncvík dravce porubal a uprchl. Pak uviděl lva, jak bojuje se saní. Pomohl
unavenému lvu v boji a společně saň porazili.
Lev se s Bruncvíkem spřátelil a společně potom putovali. Dostali se do říše
podivného krále Olibria.
Tady musel Bruncvík bojovat se strašlivým baziliškem. S pomocí lva zvítězil a
společně baziliška zabili.
Pak se Bruncvík i se lvem vrátil do vlasti. Doma už mysleli, že zahynul, a jeho
ženu chtěli znovu provdat. Bruncvík se prokázal prstenem a za jásotu se vrátil
se lvem na hrad.
1. Spojte slova stejného významu:
koráb vzít
uchopit posekat
porubat zbytečně
saň loď
putovat cestovat
marně vládnout
panovat drak
2. Doplňte do textu slova: korábem, uchopil, porubal, saní, panoval,
putoval
Kdysi u nás ……………..kníže Bruncvík. Jednou se vypravil do světa. Pluli ………….
po moři a ztroskotali u Jantarové hory. Všichni po třech letech umřeli. Bruncvík
se zabalil do kůže. Přiletěl pták noh a kůži ………. a odnesl svým mláďatům.
Bruncvík dravce …………… a utekl. Pak pomohl lvovi, který bojoval se ……… .
Bruncvík pak …………………… se lvem a vrátili se domů.
3. Najděte slova opačného významu:
přistát rozvázat
zavázat zmizet
objevit se odnést
donést odplout
spřátelit znepřátelit
4. Doplňte i/í, y/ý:
Kn__že, druž__na, opatř__li, star__, ryt__ř, porad__l, pust__l, kůž__, pust__l,
v boj__, zah__nul
5. Doplňte diakritiku (háčky, čárky, kroužky):
Kdysi u nas panoval knize Bruncvik. Rozhodl se, ze se vypravi do sveta. Pred
odjezdem si se zenou vymenili prsteny a Bruncvik s druzinou vyrazil do sveta.
6. Doplňte ný – ní, tý – tí, dý – dí, rý – ří:
Huňa..tý medvěd Huňatí medvědi
Sil…. lev Mla…. pták
Obrat…. dravec Kru….. vladař
Zákeř…. bazilišek Sta…. rytíř
7. Z věty vypište slovesa a určete osobu, číslo a čas:
Uviděl lva, jak bojuje se saní. Společně saň porazili.
…………………………………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………
O KOUZELNÍKU ŽITOVI
Žito bavil krále Václava IV. svými žerty a kouzly. Dovedl měnit svou podobu a
jezdil se spřežením černých kohoutů.
Jednou vyčaroval z třiceti víchů slámy třicet tlustých prasat. Prasata koupil
jeden bohatý pekař. Žito mu poradil, že prasata nesmí koupat.
Ale pekař hnal vepře k brodu. Prasata se ve vodě opět proměnila ve víchy
slámy.
Pekař byl zelený zlostí. Našel Žita, jak spí. Chtěl ho vzbudit, popadl ho za nohu,
škubl a …. utržená noha spadla na zem. Teprve teď se Žito probudil a začal
pekaři nadávat.
Pekař byl tak vyděšený, že prosil o odpuštění a ještě vyplatil Žitovi peníze jako
náhradu. Kouzelník shrábl peníze, nasadil si utrženou nohu a odešel jakoby nic.
Jednou přijel na královský hrad bavorský vévoda a s ním několik kejklířů. Ti
znali všechna Žitova kouzla.
Žito jednou roztáhl ústa jako pec a jednoho kejklíře spolknul. Diváci strnuli. Ale
Žito kejklíře hned vyplivl do kádě s vodou. A to byl jeho nejslavnější šprým.
1. Co je: vích, pekař, brod, sláma, kejklíř
2. Spojte slova stejného významu:
žert prase
shrábnout peníze kouzelník
vepř vzít peníze
popadnout za nohu vtip
kejklíř chytit za nohu
3. Najděte slova opačného významu:
nasadil chudý
bohatý lepší
prodat usnul
horší sundal
našel ztratil
probudil koupit
4. Doplňte párové souhlásky:
š/ž ť/ď Rozkaz:
ne… te… Nemlu…..!
kdy… lo…ka Opova…. se!
ko… labu… Uka… !
bě…ci projíž…ka Posly….!
kní…ka la…ka Sně… to!
mro… sí…ka Polo… to na stůl!
stono…ka Nebu… ho! Nechlu… se!
roho….ka Obra… se! Zmi…te!
plá…. Nevr… se! Ukli… si pokoj!
5. V odstavci 3 a 4 textu najděte podstatná jména a určete rod, číslo a
životnost.
6. Převeďte podstatná jména z jednotného do množného čísla a naopak.
pekař pekaři časy
vepři vévoda
brod kejklíř
víchy šprým
krčma paroh
noha divák
země káď
7. Doplňte ten/ta/to a ti/ty/ta