Klementinum

Révové nádvoří je nejkrásnější

klementinské náměstí. Uprostřed nádvoří

se nachází ranně barokní kašna a zdi jsou

kolem dokola porostlé popínavou révou, podle

které bylo náměstí pojmenováno. V minulosti

se také nazývalo Rajský dvůr.

Na stěnách, které nádvoří lemují, najdeme  množství

slunečních hodin. Nádvoří sloužilo převážně

ke studiu a odpočinku, který zde studenti často

vyhledávali.

Klementinum

V Klementinu najdeme 14 slunečních hodin : 6 hodin na révovém nádvoří4 na hospodářském dvoře2 na studentském nádvoří 

1 venkovní na astronomické věži.Nejzajímavější sluneční hodiny jsou ukryté ve

věži Klementina :jsou to polední štěrbinové hodiny,

nejpřesnější v České republice.V jižní stěně věže je malý otvor,

kterým je obraz slunce promítán na podlahu a zeď Kvadrantové síně. V rovině poledníku je napnutý ocelový drát. V okamžiku místního

pravého poledne je sluneční kotouček rozdělen drátem na dvě poloviny. Přesnost takového způsobu měření času je zlomek sekundy.

V dřívějších časech přesně v tento okamžik dával pomocník na věži signál praporkem – pokyn na na baštu na Letnou a na tento signál reagovali dělostřelci

výstřelem z prostoru dnešní Kramářovy vily, aby se střílelo pražské poledne.

Břevnovský klášter - panorama

detaily hodin

Současná budova Břevnovského kláštera, neboli Benediktinského arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, byla postavená v letech 1708-45 na místě předchozího husity poničeného a dlouhou dobu pouze živořícího kláštera, založeného druhým

pražským biskupem Vojtěchem a knížetem Boleslavem II. v roce 993, přestavěného Břetislavem I. kolem roku 1040 a znovu goticky v roce 1300 za opata Bavora z Nečtin.  Dnešní barokní klášterní komplex byl postavený po třicetileté válce

za opata Tomáše Sartoria a poté i opata Otmara Zinka, který stavbou a výzdobou kláštera pověřil Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce, Petra Brandla a další význačné umělce té doby. Klášter se tak stal umělecky cenným komplexem

budov se zahradami, sady a rybníkem.

hřbitov Malvazinky

SLOUPOVÉ SLUNEČNÍ HODINY

Kinského zahrada

detail

Klášter Augustiniánů Na Karlově, dnes je zde Muzeum Policie ČR

Klášter Premonstrátů na Strahově - sada slunečních hodin

Strahovský klášter - nejstarší premonstrátský klášter v Čechách, založený roku 1140, a jedna z nejvýznamnějších architektonických památek České republiky.

V klášteře, který byl po roce 1990 obnoven, sídlí také Památník národního písemnictví a součástí kláštera je slavná Strahovská knihovna a obrazárna.

Klášter Premonstrátů na Strahově - některé detaily slunečních hodin

Malostranské nám.

Šternberský palác na Malostranském náměstí vznikl přestavbou někdejších

dvou domů podle návrhu Giovanni Batisty Alliprandiho

v barokním slohu. Přestavbu nechal uskutečnit

Adolf Vratislav ze Šternberka.

Martinický palác -Hradčanské náměstí

detail hodin

Stromovka

Královská obora Místodržitelský letohrádek

Sluneční hodiny pocházejí

z roku 1751, renovované byly

v roce 1933.

Za povšimnutí stojí způsob,

jakým je napsaná římská IIII.

Sluneční hodiny v nemocnici Na Františku jsou tak dobře skryté, že o nich nevědí ani někteří zaměstnanci. Pokud je chcete najít, musíte se nejdříve dostat na bývalý dvůr kláštera Milosrdných bratří, ležící v zadní části nemocnice.

Dvůr je hezky upravený, podloubí je zasklené a krásné malované sluneční hodiny jsou na zdi pod věžičkou s normálními hodinami.

Kordova secesní vila „Helenka“  

(Praha 5) byla postavená stavitelem

Aloisem Kordou v roce 1903 podle jeho

vlastního návrhu. Secesní výzdoba je dílem malíře Františka Koblihy.

Na nároží je věž s motivem segmentového

okna a vyřezávaného balkonu,

štíty domu jsou bohatě zdobeny štuky a freskami.

Zajímavé jsou sluneční hodiny v podobě slunce

na čelní fasádě.

Vila je součástí českého kulturního dědictví .

Nerudova 14, Malá StranaBudova Santini ResidenceDům Valkounský č. 14

byl nazván podle majitele rytíře Bohuchvala Valkouna

z Adlaru z počátku 17. století. V 16. století byl dům přestaven podle raně

barokního návrhu Kryštofa Dienzenhofera. Roku 1601 dům koupil Kašpar, bratr Kaplíře

ze Sulevic, popraveného na Staroměstském náměstí.

Vrcholně barokní úpravu získal dům v letech

1705 – 1727, kdy patřil slavnému

baroknímu architektu Janu Santinimu Aichelovi.

detail slunečních hodin ve dvoře

Náměstí bratří SynkůVe dvoře domu čp.472 jsou nejkrásnější sluneční hodiny v Praze 4, zdobené freskami a zobrazeními sovy, slunce a měsíce. Při větší opravě fasády domu v šedesátých letech minulého století řemeslníci nedodrželi správný úhel tyče,

a tak se od té doby sluneční hodiny s naším časem mírně rozcházejí.

Dům U MALÍŘŮv ulici U Zlaté studny čp. 167/3Sluneční hodiny jsou pod horní

římsou

Ulička U Zlaté studně stoupá od trojúhelníku náměstí, s nímž

tvořila v minulosti jeden celek jak zástavbou, tak i pojmenováním. Začíná u domu čp. 170/15, který

dal blízkému okolí jméno. Dům U pěti kostelů, též

U Fünfkirchenů, odtud název Pětikostelní náměstí.

Ulička U Zlaté studně končí u domu, jenž stojí příčně přes ulici, u domu U Zlaté studně (čp. 166/4). Odtud je přístup k restauraci, k níž byla vybudována zvláštní

a neobvyklá cesta přes pavlače, terasy a dvory v roce 1924. Původně renesanční dům z roku 1589 postavil známý architekt Oldřich

Avostalis pro měšťana Michala Lagranda. Renovován byl v letech 1956 – 1957. Ulice sama patří pro své architektonické kvality k vyhledávaným pražským

lokalitám. Členité střechy, portály domů, drobné stavební detaily např.

sluneční hodiny na domě čp.167/3 – viz předchozí a následující snímek , nad ulicí v nadhledu Ústav šlechtičen, původně Rožmberský palác Pražského hradu. To vše je nám odměnou za namáhavou cestu nahoru. Tam jsme však odměněni dvojnásobně, neboť vyhlídka na Prahu přes malostranské střechy

je k nezaplacení. Původně se v těchto místech říkalo Pod valy hradu pražského a od poloviny 18. století pak Pětikostelní. Také název Sněmovní se přenesl až sem nahoru od sousední ulice, která toto jméno má dodnes, neboť sídlila

tam od roku 1871 do roku 1918 zemská sněmovna. Současný název ulice U Zlaté studně se datuje od vytvoření Velké Prahy v roce 1922.

Nástěnné sluneční hodiny s nejkrásnější freskovou malbou jsou ve Vojanových sadech

princip slunečních hodin http://www.slunecni-hodiny.webzdarma.cz/princip.html

zdroj : http://praga-magica.blog.cz/http://www.zastarouprahu.cz/ruzne/slunecni.htmhttp://fyzweb.cuni.cz/zajimavosti/vyletpoPraze/vyletPoPraze.htm#klementinum

hudba - Mirek Zadina: Vejvanovský – Sonáta Venatoria