Pravěk a raný středověk

• Archeologické památky – materiální kultura• Otázka změny kultur – výměna obyvatelstva?• Přirozená reprodukce – rodina 3-5 dětí

naděje dožití 20-30 let• Mladší paleolit (40-9 tis.let p.n.l.) – lovci mamutů

1 tis. obyvatel

• Neolit (2.pol.6.tis-1.pol.5.tis.p.n.l.) – trvalá sídla, sídelní oblast – do 500 m od řek, do 350 m.n.m.10 tis. obyvatel

Pravěk a raný středověk

• okolo roku 1000 p.n.l. – 40 tis. obyvatel• Keltové (450 p.n.l. – 0) – 100tis. obyv., města• Markomani a Kvádové• Slované – od 5. stol.• Velká Morava - 9. stol, městská střediska• Okolo roku 1000 n.l. – 700 tis.-1 mil. obyvatel

Středověk

• Písemné informace

• Dvě obdobírychlý růst - 2. pol. 13. stol.- 1. pol. 14. stol.stagnace, úbytek obyvatel - 15. stol

• Kolonizaceraná - 11.-12.stol., převážně vnitřnívrcholná - 13.-14.stol., významná vnější

přes 75% území osídleno

Středověk

• Města – pol. 14. stol. asi 50 královský měst se 140 tis. obyv., dalších asi 450 měst a městeček s 200-250 tis. obyv., stupeň urbanizace 10-15%

• Depopulace – 15. stol. husitské války, od konce 14. stol. morové epidemie

• Etnika – Němci, Židé, Rómové

Raný novověk

• Protostatistické období

• 3 období16. stol. – růst, rozvoj nezemědělských oblastí

těžba, další vnější kolonizace1. pol. 17. stol. – stagnace a pokles – 30. letá

válka depopulace a změny v etnickém složení

od r. 1650 trvalý růst až do začátku 20. stol.

Rozvoj nezemědělských oblastí 16.-18.stol.

Další fáze kolonizace – především pohraniční hory

• Těžba, sklářství, železářství

• Příklad Jáchymova – založen 1516– 1533 – 18 tis. obyv. 2. město v Čechách– 1601 – 2 tis. Obyv.

Valašská kolonizace• Beskydy, Javorníky• Ve 13-14. stol. vyrazili z Valašska

Chorvatská kolonizace• Vytlačeni Turky• Jižní Morava

Novokřtěnci – Habání• Radikální reformátoři za Švýcarska, Tyrol• Jižní Morava

• Formování tří oblastíhory – zalidňují se, těžba,textilúrodné nížina – rozvoj zemědělstvíostatní – málo úrodné kraje

• Městarozvoj horních měst a měst s exportní

produkcí (soukenictví, plátenictví)stagnace královských městrudolfínská Praha – 60 tis. obyvatel

Třicetiletá válkaPřed válkou 2-2,5 mil.obyv.Po válce 1,5-1,8 mil.obyv., úbytek cca -30%

Ztráty• Emigrace• Epidemie• Nižší porodnost• Přímé válečné

Více postiženo české vnitrozemí• Posun jazykové hranice do vnitrozemí

1650 – 1750 sto let bez válek

• Růst obyvatelstva

• Rostla porodnost

• Úmrtnost – demografické krize– Poslední mor 1713-15 (Praha 13 tis.zem.)

Vývoj• 1654 – 1,5-1,7 mil.• 1692 – přes 2 mil.• 1754 – 3,4 mil.

Období industrializaceOd poloviny 18. stol – státní statistika obyvatelstva

• demografická revoluce– porodnost pod 40‰ po r. 1830

• Zvyšování sňatkového věku• Od pol.19. stol. uvědomělé omezování plodnosti

– naděje dožití z cca 33 let na 40 let– Vysoká kojenecká úmrtnost - 250 ‰ – pokles

až na přelomu 19. a 20.stol.

Období industrializaceurbanizace

– rozvoj malých středisek– nová hierarchie– pol. 19.stol. 20%, konec 19.stol. přes 40%

• migrace– z imigrační země emigrační– 25-50% přiroz. přír. – emigrace– směry

• Dolní Rakousy, Vídeň• sev. Amerika• záp. Evropa – konec 19. stol.

Období industrializace

územní diferenciace• sever

– progresivní textilní velkovýroba – zaostávající textilní malovýroba

• jih– specializované zemědělství– neúrodné kraje

• nově industrializované oblasti

Počty Židů v Praze a v Čechách (bez Moravy)

Významné mezníky v historii Židů v Čechách

1. světová válka

snižování sňatečnosti a tím i porodnosti

z cca 25‰ na 11,8 ‰

válečné ztráty

550 tis nenarozených deformace věkové struktury

300 tis. padlých

celkem 900 tis. tedy téměř 10% populace

Meziválečné období – 1. republika

2 období – 20-tá léta – v první polovině populační boom

- postupný růst ekonomické prosperity

- 30-tá léta – celosvětová ekonomické krize

- ve druhé polovině hrozba války

úhrnná plodnost 1921 – přes 3 děti

1930 – 2,15 dítěte 1937 – 1,68 dítěte – nejnižší hodnota až do devadesátých let

naděje dožití 1920-22 – 49,2 let 1937 – 58 let stále hlavně pokles

kú

Meziválečné období – 1. republika

přirozený přírůstek 1920-24 – 8,5‰

1925-29 – 6,1‰

1935-37 – 1,7‰

národnost Němci 1910 – 35%

1921 – 30,6% -- Čechy – 33%

1930 – 29,5% Morava – 21%

Slezsko – 39%

Poláci cca 100 tis. 1%

Meziválečné období – 1. republika Slováci (dle mat. jazyka) 1921 – 16 tis. 1930 – 44 tis. 1937 – 65 tis. Češi na Slovensku 1921 – 73 tis. 1930 – 122 tis 3% obyv.

Náboženství 1910 – 96,5% katol. 1921 – 82% 1930 – 78% (8% bez vyz., 7,3% Čs.c.)

Meziválečné období – 1. republika

Stupeň urbanizace v roce 1930 asi 50%

rozvoj Prahy 1922 – velká Praha, náznaky suburbanizace

další regionální centra – Hradec Králové, Zlín atd.

2. světová válka

zabrání Sudet – 37% plochy, 36% obyv. 3,9 mil. z toho 855 tis Čechů až 400 tis.(?) odchází do vnitrozemíasi 130 tis Čechů ze Slovenska (1939)

vzrůst sňatečnosti a porodnosti- obrana proti pracovnímu nasazení

max. porodnost Sudety 1942 – 25‰ protektorát 1944 - 21 ‰

úhrnná plodnost 1939 – 1,94 1944 – 2,8

2. světová válka – důsledkyZtráty asi 130 tis. (?) - 80 tis. Židů, 5 tis. Romů

Odsun obyv. německé národnosti

divoký odsun a útěk 1945 – 660 tis

odsun 1946 – 2,256 mil.

1947 – 80 tis.

Dosidlování pohraničí 1946-47 1,1mil. + 120 tis. ze Slov.

Vývoj obyv

konec 1944 11,2 mil

konec 1946 8,7 mil

1950 9 mil