1

Prevence školní neúsp�šnosti

s využitím programu edukativn�

stimula�ních skupin

Kolektiv autor� pedagogové ZŠ Letovice, ZŠ a MŠ K�etín

Financováno z projektu �. CZ.01.07/1.2.09/01.0010 GG OP VK Jihomoravského kraje.

2

������

Prevence školní neúsp�šnosti s využitím programu edukativn� stimula�ních skupin .................1

1. Trendy ve vývoji p�ipravenosti d�tí na povinnou školní docházku a jeho dopady na školní úsp�šnost .................................................................................................................................................3

1.1. Trend vzd�lávání v MŠ ............................................................................................................3 1.2. Trend výchovy v rodin� ...........................................................................................................3 1.3. Dopady trend� výchovy a p�edškolního vzd�lávání na školní p�ipravenost ............................4 2. Nástroje k eliminaci neúsp�chu v 1. ro�níku ZŠ ..........................................................................5 2.1. V�asná a soustavná spolupráce mezi MŠ a ZŠ ........................................................................5 2.2. Spolupráce MŠ a ZŠ s rodinami p�edškolák� ..........................................................................5 2.3. P�íprava u�itel� ........................................................................................................................6 2.4. Besedy pro rodi�e .....................................................................................................................6 2.5. Edukativn� stimula�ní skupiny pro p�edškoláky – ESS ...........................................................6 2.6. P�íprava v MŠ ..........................................................................................................................7 2.7. Logopedická pé�e .....................................................................................................................7 2.8. Práce v ZŠ ................................................................................................................................7

3. Edukativn� stimula�ní skupiny pro p�edškolní d�ti - ESS .........................................................8 4. Vyhodnocení dotazník� .................................................................................................................9

4.1. Vyhodnocení dotazníku pro rodi�e d�tí, které ješt� nedochází do ESS ...................................9 4.2. Vyhodnocení dotazníku pro rodi�e d�tí, které dochází do ESS .............................................11 4.3. Vyhodnocení dotazníku pro u�itele ZŠ zapojených do ESS ..................................................12 4.4. Vyhodnocení dotazníku pro u�itele MŠ zapojených do ESS .................................................13

5. Statistika (p�ehled po�tu škol a d�tí zapojených do ESS) .......................................................15 6. P�idaná hodnota projektu ESS ...................................................................................................16

6.1. Pro d�ti – budoucí žáky 1. ro�níku .........................................................................................16 6.2. Pro rodi�e p�edškolák� ...........................................................................................................16������ ������� ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� ������� ���������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������

��� ����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� �� ���� ������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������ ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������

3

1. Trendy ve vývoji p�ipravenosti d�tí na povinnou školní docházku a jeho dopady na školní úsp�šnost

�Období po listopadu 1989 p�ineslo mnohé zm�ny ve všech oblastech života naší spole�nosti – tudíž i v oblasti školství. Prvotním �lánkem našeho školství jsou mate�ské školy (MŠ), ty by m�ly vždy plnit požadavek p�ípravy dít�te na vstup do základní školy (ZŠ).

1.1. Trend vzd�lávání v MŠ

V d�ív�jší dob� (p�ed t�mito zm�nami) byl v MŠ stanoven velmi pevný režim dne s �azením �inností, prost�ednictvím kterých byly napl�ovány požadavky p�ipravenosti dít�te na vstup do ZŠ podle „Programu výchovné práce pro mate�ské školy“. T�ídy byly rozd�leny podle v�ku d�tí, u�itelka pracovala s celou skupinou 5-6tiletých d�tí. Probíhala tzv. zam�stnání, která byla zam��ena na všechny oblasti vzd�lávání. Každý den byla za�azena dv� zam�stnání v délce 2x20 minut. D�ti byly vedeny k soust�ed�nosti, pozornosti, rozvíjely se jejich schopnosti a dovednosti. Zm�ny p�inesly uvoln�ní, d�raz je kladen na ponechání p�irozeného vývoje dít�te s ohledem na jeho momentální p�ání, pot�eby a zájmy. Organizované (tzv. �ízené) �innosti jsou nahrazovány aktivitami, p�i kterých musí u�itelka respektovat v�kovou individualitu, ke každému dít�ti p�istupovat individuáln�, nem�že tedy pracovat s celou skupinou sou�asn�. U�itelky využívají vhodné motivace a snaží se vytvá�et podmínky pro tvo�ivost, objevování, prožitkové, kooperativní a situa�ní u�ení. D�ti si vybírají �innosti dle svého zájmu, nesmí se do �inností nutit. Pracují podle svých schopností. Celkový rozvoj a p�ípravu dít�te na školu negativn� ovliv�ují i trendy v�kov�smíšených odd�lení v MŠ, nebo� zde je práce s p�edškoláky obtížn�jší. �asto se starší d�ti p�izp�sobují jednoduché h�e mladších kamarád�. Doba a zp�sob výchovy p�ináší i pohodlnost d�tí – neochotu vynaložit ur�ité úsilí, nezájem o �innost. Velký význam hraje v dnešním sv�t� velké množství podn�t�, proto i snaha pedagoga zaujmout dít� je mnohem náro�n�jší než d�íve. Dít�, které nemá v MŠ zájem o dané �innosti (rozvíjející jeho schopnosti a dovednosti), m�že pak být v 6ti letech nezralé a nedostate�n� p�ipravené pro vstup do ZŠ.

1.2. Trend výchovy v rodin�

Základní roli ve výchov� a vzd�lání d�tí v období p�edškolního v�ku má rodina, která pokládá „základní kameny“ všem oblastem zdravého rozvoje osobnosti dít�te. V naší demokratické spole�nosti tato základní jednotka státu �elí novým zát�žovým situacím, které negativn� ovliv�ují celou rodinu. Je to ur�it�zam�stnání rodi�� – pro n�koho �asov� náro�né bez možnosti upravení pracovní doby vzhledem k zaopat�ování d�tí, pro jiné nejistota pracovního místa, mzdy, ztráta zam�stnání. P�sobí i zm�ny bydlišt� z d�vodu pracovních p�íležitostí rodi��, rozchod� rodi�� atd., což je psychická zát�ž pro všechny �leny rodiny.

4

Dnešní doba také p�ináší rodi��m stále více možností seberealizace, vzd�lávání, sportovního i spole�enského vyžití. O to mén� �asu pak v�nují d�tem, mén�s d�tmi komunikují, chybí spole�né chvíle p�i práci, tvo�ení, �etb�, zpívání. Tyto d�ležité aktivity nahrazuje sledování TV, DVD, zábava u PC, což má negativní vliv na slovní zásobu, výslovnost, na psychický, rozumový, estetický, t�lesný, mravní i citový vývoj dít�te. Moderní životní styl vnáší i do rodinné výchovy jistou volnost. Každá rodina se p�iklání k jinému modelu výchovy, rodi�e nejsou �asto ve výchov� d�slední. D�ti nechápou, že musí udržovat ur�itá pravidla, dosp�lé neberou jako p�irozenou autoritu. N�kdy jsou z�ejmé i p�ehnané ambice rodi�� (nap�. výuka cizího jazyka, aniž dít�zvládá jazyk mate�ský) a opomíjení rozvoje p�irozených základních dovedností, schopností a návyk� dít�te. Na druhé stran� pro n�které rodi�e není vzd�lání v raném v�ku dít�te prioritou a p�enášejí odpov�dnost na MŠ. N�kte�í rodi�e nev�dí, co by m�lo jejich dít� p�ed nástupem do 1. t�ídy znát.

1.3. Dopady trend� výchovy a p�edškolního vzd�lávání na školní p�ipravenost

Po nástupu do 1. t�ídy ZŠ se velmi brzy projeví nedostatky v p�edškolní p�íprav�. U�itelé prvních ro�ník� ZŠ Letovice a ZŠ K�etín identifikovali n�které z nejd�ležit�jších projev� této nezralosti a nep�ipravenosti u d�tí. Pro p�ehlednost je uvádíme vý�tem: • kolísavá pozornost a špatná soust�ed�nost • nedostatky ve zrakové a sluchové percepci • malá slovní zásoba • nedostate�né p�irozené jazykové vnímání (tvary slov, hranice slov)• nedostate�ná schopnost souvislého a srozumitelného vyjad�ování • neschopnost vést dialog, tvo�it v�ty, reprodukovat pohádku • nedostate�né zvládnutí b�žného dorozumívání (jednoduchá otázka, odpov��,

vzkaz) • vady �e�i a špatná výslovnost • nerozvinuté komunika�ní dovednosti • neschopnost zpracovat daný pokyn • špatná, krátkodobá pam��• nedostatky v jemné motorice (neobratnost ruky) • nedostatky v hrubé motorice (celková neobratnost) • nedostatky ve vizuomotorické koordinaci – oko + ruka • snížená imunita • špatná sebeobsluha • nedostate�né osvojení hygienických návyk�• absence základních pravidel chování a sebekázn�• patologické jevy chování (agrese, lhaní, vulgární komunikace a chování) • zkreslený pohled na reálný život • absence pudu sebezáchovy a neschopnost p�edvídat nebezpe�í • neschopnost p�ijmout kritiku, vyrovnat se s neúsp�chem

5

2. Nástroje k eliminaci neúsp�chu v 1. ro�níku ZŠ

Zde uvádíme nejd�ležit�jší post�ehy našich koleg� ze ZŠ Letovice a ZŠ K�etín, dále také zkušenosti u�itelek a �editelek všech mate�ských škol v Letovicích a K�etín�. Touto cestou jim všem d�kujeme za jejich ochotu p�i spolupráci, p�ipomínky a nám�ty. Nástroji pro eliminaci se rozumí prost�edky k odstran�ní p�í�in neúsp�chu d�tí v prvním ro�níku základní školy. Aby tyto nástroje byly ú�inné, je d�ležitá jejich vzájemná propojenost.

2.1. V�asná a soustavná spolupráce mezi MŠ a ZŠ

Návaznost vzd�lávacích program�Má-li být výchova a vzd�lávání úsp�šné, musí na sebe navazovat vzd�lávací programy MŠ a vzd�lávací programy ZŠ. Tato návaznost je podmín�na spoluprací a komunikací �ídících pracovník� MŠ a ZŠ.

Pravidelné pedagogické sch�zky – rady Ze zkušeností pedagog� MŠ a ZŠ K�etín se jako velmi výhodné jeví po�ádání pravidelných pedagogických sch�zek – rad, p�i kterých informují u�itelky z mate�ské školy kolegyn� z 1. stupn� základní školy (p�edevším u�itelky 1. ro�níku ZŠ a všechny, kdo se budou podílet na zápisu žák� do 1. ro�níku) o p�edškolácích. Osv�d�ilo se tradi�ní �len�ní na �tvrtletí. Ješt� p�ed zápisem žák�do 1. t�íd ZŠ tak prob�hnou dv� sch�zky. Dle vlastní pedagogické diagnostiky d�tí v mate�ské škole pak paní u�itelky informují individuáln� o každém dít�ti, p�ípadn� upozorní na odchylky od správného vývoje.

Setkání pedagog� MŠ a u�iteli ZŠ U�itelé ZŠ Letovice mají také pozitivní zkušenost s dnes už tradi�ními sch�zkami pedagog� mate�ských škol a u�itel� ZŠ Letovice. Na této sch�zce si navzájem vym��ují informace a zkušenosti o nov� p�íchozích žácích. Nenahraditelné je osobní setkání t�chto pedagog�.

Hospitace �editelky (u�itelky) Dalším nástrojem ZŠ a MŠ K�etín jsou hospitace �editelky (u�itelky) p�ímo v mate�ské škole, kdy se lze zam��it na skupinu p�edškolák�, na chování, pracovní návyky, dovednosti a znalosti jednotlivých p�edškolák� p�ímo p�i �innostech v mate�ské škole.

Návšt�va p�edškolák� v základní škole P�ínosná je i návšt�va p�edškolák� v základní škole b�hem vyu�ování v první t�íd�. D�ti poznají prost�edí školy, vidí práci v hodin� a samy jsou do této práce „vtaženy“. Pedagogové mohou sledovat d�ti v interakci na školní prost�edí.

2.2. Spolupráce MŠ a ZŠ s rodinami p�edškolák�

Pedagogická diagnostika Již od nástupu dít�te k p�edškolnímu vzd�lávání je vhodné si vést pedagogickou diagnostiku d�tí (viz p�íloha �.1) a individuální portfolio (vývoj kresby a grafomotoriky každého dít�te). U�itelky v mate�ské škole tráví s d�tmi obvykle

6

podstatn� delší �as než jejich rodi�e. Odborn� jsou také vybaveny k posouzení zdárného vývoje d�tí v p�edškolním v�ku. Mohou sledovat t�lesný vývoj a zdravotní stav d�tí, rozvoj jejich poznávacích funkcí, úrove� pracovních p�edpoklad� a návyk�, v neposlední �ad� také individuální emocionáln�-sociální zralost.

„T�ídní sch�zky“ s rodi�i p�edškolák�Za velmi d�ležitou považujeme informovanost rodi�� o schopnostech a dovednostech jejich d�tí. D�je se tak prost�ednictvím klasických „t�ídních sch�zek“ v MŠ. N�kterým školám mohou lépe vyhovovat individuální tzv. hovorové hodiny s rodi�i d�tí. Každopádn� v�asná informovanost o speciálních pot�ebách dít�te je naprosto rozhodující – m�žeme rodi�e v�as nasm�rovat na školská poradenská za�ízení a p�edejít tak vzniku vážn�jších potíží. N�kdy poradenské za�ízení navrhne další vyšet�ení �i konzultace s odborníky.�

2.3. P�íprava u�itel�

Velmi d�ležitým nástrojem je proškolení u�itelek MŠ i ZŠ v oblasti návaznosti p�edškolního vzd�lávání na školní výuku. Velkým p�ínosem pro nás bylo proškolení v oblasti ESS, které organizovala PPP Brno, Kohoutova. Za užite�né považujeme též speciáln�-pedagogická školení, seminá�e a kurzy, které se zabývají tématikou p�edcházení vzniku vývojových poruch u�ení.

2.4. Besedy pro rodi�e

Vhodné je také za�adit alespo� jednu besedu s odborníkem – psychologem nebo speciálním pedagogem z pedagogicko psychologické poradny, který (ješt� p�ed zápisem) seznámí rodi�e s kritérii školní zralosti a popíše p�edpoklady ke zdárnému zahájení školní docházky. Poradí rodi��m, jak nejlépe dít� na školu p�ipravit. D�ležitá je také sch�zka s rodi�i p�ed zahájením ESS - rodi��m jsou vysv�tleny cíle ESS, dále pak nástroje a postupy k jejich dosažení. Jsou probrána pravidla skupinek (viz p�íloha �.2).

2.5. Edukativn� stimula�ní skupiny pro p�edškoláky – ESS

St�žejním nástrojem k eliminaci neúsp�chu po nástupu dít�te do 1. ro�níku ZŠ je ú�ast p�edškoláka spole�n� s rodi�i/rodi�em v edukativn� stimula�ních skupinách. Tento program rozvoje dovedností a schopností p�edškolních d�tí byl p�vodn�vytvo�en pro d�ti s LMD/ADHD, pro d�ti po odkladu, pro d�ti, které nenavšt�vovaly mate�skou školu, pro d�ti s adapta�ními a komunika�ními problémy a pro d�ti jinak ohrožené v po�áte�ní fázi školní docházky. Inovativní je za�azení všech p�edškolák� do t�chto skupin.

7

2.6. P�íprava v MŠ

Práce se skupinou p�edškolák�Ze zkušenosti MŠ Komenského je pro práci s p�edškoláky d�ležitá pomalá a soustavná práce v malých skupinkách. Zajišt�ní individuálního p�ístupu je podmínkou úsp�chu. V MŠ je d�ležité p�ipravovat pro p�edškoláky program s náro�n�jšími úkoly, vyžadovat od d�tí dokon�ení zadaného úkolu, provést jeho kontrolu a zhodnocení jak u�itelkou, tak d�tmi. V MŠ T�eb�tín i v MŠ K�etín p�ipomínají d�ležitost tzv. �ízených �inností, které již d�íve byly ve školkách zavedeny. P�i všech t�chto �innostech je nutné rozvíjet všechny dovednosti d�tí – �e�ové, sluchové vnímání, zrakovou orientaci, orientaci v prostoru, jemnou motoriku, hrubou motoriku, pracovní návyky, komunika�ní dovednosti a také pravidla spole�enského chování (pozdrav, pod�kování, omluva, p�ihlásit se o slovo, vyslechnout druhého, vykání u�itelce atd.) Je t�eba podporovat v d�tech zdravé sebev�domí bez sobeckosti �i plachosti a u�it d�ti spolupráci. Velmi dobré zkušenosti mají v MŠ K�etín s pedagogickou diagnostikou d�tí. Paní u�itelka vede individuální diagnostiku každému dít�ti hned po vstupu do mate�ské školy a sleduje jeho vývoj. Pro d�ti v p�edškolním roce je vedena obdobná diagnostika – tzv. Desatero p�edškolního dít�te (viz p�íloha �.3).

Individuální vzd�lávací plán Pro d�ti s odkladem školní docházky je velkým p�ínosem individuální vzd�lávací plán, pomocí kterého mate�ská škola eliminuje projevy školní nezralosti dít�te. V MŠ �apkova mají s tímto individuálním programem i konkrétní pozitivní zkušenost, kdy u jednoho dít�te, které m�lo odkad školní docházky, dokázali p�im�t ke spolupráci rodi�e, kte�í do té doby nespolupracovali. Spole�nými silami dít� „posunuli“ ke školní zralosti.

2.7. Logopedická pé�e

Zde je d�ležitá v�asné „zachycení“ d�tí s �e�ovou vadou, odborná diagnostika a následná systematická logopedická pomoc. Op�t záleží na spolupráci pedagoga a rodi��. Tato pé�e by m�la pokra�ovat cílen� i po nástupu do základní školy.

2.8. Práce v ZŠ

Metoda dobrého startu Ve snaze zmírnit dopady trendu poklesu úrovn� p�ipravenosti d�tí pro vstup do základní školy bylo ze strany ZŠ Letovice a ZŠ K�etín p�ikro�eno ke z�ízení dyslektického kroužku vedeného zkušenou speciální pedagožkou. Zde je využito tzv. Metody dobrého startu.

Dny otev�ených dve�í v ZŠ Je to typ tzv. otev�ené výuky pro rodi�e budoucích školák�. Kdy rodi�e na vlastní o�i vidí práci u�itel� a žák� v hodinách. Uvidí vybavení t�íd pom�ckami,

8

porovnají metody výuky atd. Hlavn� si rodi�e vytvo�í obrázek o tom, co �eká jejich dít� v první t�íd�, a mohou tak lépe posoudit p�ipravenost svého dít�te pro školní docházku.

�� ��� ������ �������������������������������� �������

Edukativn� stimula�ní skupiny je program rozvoje všech dovedností a schopností d�ležitých pro bezproblémové zvládnutí �tení, psaní a po�ítání (trivia) v 1. ro�níku základní školy. Tento program je ur�en p�edškolák�m a jejich rodi��m. Program skupin je rozvržen do 10 setkání (lekcí), které probíhají jedenkrát za týden, p�ípadn� za dva týdny. Jelikož je p�ítomnost jednoho z rodi�� nutná, probíhají skupiny v odpoledních hodinách. Délka každé lekce je p�ibližn� jednu hodinu. Do jedné skupiny je za�azeno maximáln� 8 p�edškolák�. S každou skupinou pracují dv� u�itelky (nejlépe 1 u�itelka z MŠ a 1 u�itelka ze základní školy – ideáln�budoucí u�itelka 1. ro�níku). Osv�d�ilo se úvodní lekce uskute�nit v mate�ské škole, kde p�edškoláci d�v�rn� znají prost�edí, ve kterém budou pracovat. N�které ze záv�re�ných lekcí je vhodné uskute�nit v základní škole – ideáln� v budoucí 1. t�íd�.

Každá lekce je sestavena tak, že se jednotlivé �innosti st�ídají a navazují na sebe, aby hravou formou rozvíjely úrove� následujících poznávacích funkcí:

• sluchové vnímání • zrakové vnímání • jemná motorika, grafomotorika • myšlení a �e�• vnímání prostoru a �asu • matematické p�edstavy Musíme mít na pam�ti, že uvedené funkce od sebe nelze odd�lovat – ani ve vývoji, ani v procesu u�ení – vzájemn� se podmi�ují, ovliv�ují a prostupují. Také �innosti ve skupinách obvykle rozvíjejí více schopností a dovedností zárove�, jednotlivá cvi�ení se vzájemn� prolínají.

Podrobný popis lekcí s jednotlivými �innostmi a cvi�eními naleznete v materiálu, který je ur�en ú�astník�m kurz� ESS - Edukativn� stimula�ní skupiny pro p�edškolní d�ti. Tento materiál zpracovala Mgr. Ji�ina Bedná�ová a PhDr. Vlasta Šmardová z Pedagogicko-psychologické poradny v Brn�, Zachova 1. Ob� lektorky se problematice ESS v�nují již �adu let.

Ukázka jedné lekce – viz p�íloha �.4

9

�� �����!����� �"���#�

Abychom zjistili pot�eby a názory rodi�� a u�itel� na edukativn� stimula�ní skupiny, provedli jsme v záv�ru projektu dotazníkové šet�ení.

To jsme uskute�nili formou papírových dotazník� v MŠ �apkova, MŠ Komenského Letovice a v MŠ T�eb�tín. Do tohoto šet�ení se zapojila i MŠ a ZŠ K�etín a samoz�ejm� i u�itelé ZŠ Letovice. Text dotazník� vytvo�ili a vyhodnotili u�itelé ZŠ Letovice v dubnu 2012.

4.1. Vyhodnocení dotazníku pro rodi�e d�tí, které ješt� nedochází do ESS

vypln�no 55 dotazník�

z toho vy�azeno chybn� vypln�ných 5 dotazník�_______________________________________________________________________

celkem jsme statisticky zpracovali 50 dotazník�

Charakteristika respondent�Ze statistického šet�ení vyplývá, že lidé, kte�í dotazník vyplnili, jsou z 89% matky d�tí, otcové tvo�í 9% a ostatní rodinní p�íslušníci 2%. V�k, který uvedli, se pohybuje ze 78% mezi 31 až 40 rokem. P�evážná �ást jich je z Letovic (72%), zbytek z okolních obcí (28%). P�evažuje st�edoškolské vzd�lání s maturitou (62%).

Názory respondent� na p�edškolní p�ípravu d�tí 100% dotazovaných uvedlo, že p�edškolní p�íprava d�tí je d�ležitá. Podle �tvrtiny dotazovaných je tato p�íprava na školu úkolem pro rodi�e, ale v�tšina (40%) dotázaných vidí jako garanta p�edškolní p�ípravy mate�skou školu spole�n� se školou základní.

Zájem respondent� o nový vzd�lávací produkt Na otázku, zda mají zájem o nový vzd�lávací produkt, který p�ipraví jejich d�ti na vstup do základní školy, odpov�d�la p�evážná v�tšina (89%) kladn�. Zbylých 11% si myslí, že jejich d�ti jsou dostate�n� p�ipravovány v mate�ských školách nebo doma.

Požadavky na místo konání vzd�lávací služby P�evaha rodi�� preferuje novou vzd�lávací službu p�ímo v mate�ské škole (85%), zbylí rodi�e by tuto službu cht�li v základní škole (13%) nebo neví (2%).

Požadavky na personální zajišt�ní 83% rodi�� up�ednost�uje pro tuto vzd�lávací službu u�itelky MŠ spole�n�s u�itelkami ZŠ.

Ochota rodi�� zú�astnit se osobn� na vzd�lávací služb� jejich d�tí P�ímé ú�asti na výukových programech se nebrání 92% rodi��, což je p�íjemné p�ekvapení. Jen 8% rodi�� (p�evážn� tatínk�) se nechce ú�astnit, jako d�vod uvedli nedostatek �asu.

10

Požadavek na termín konání vzd�lávací služby Více jak polovina rodi�� (53%) považuje jako p�ijatelný termín konání vzd�lávání až po zápisu jejich d�tí do základní školy (termín zápisu leden – únor). 37% se rozhodlo pro konání vzd�lávání ješt� p�ed zápisem, 10% neum�lo na tuto otázku odpov�d�t.

Názor na finan�ní spoluú�ast rodi���ástku na nákup pracovních pom�cek (nap�. pracovních list�, psacích pot�eb atd.) pro své dít� ve výši 1000,-K� je ochotno zaplatit pouze 10% rodi��. �ástka do 500,-K� je už p�ijatelná pro 90% rodi��.

Statistické vyhodnocení marketingového výzkumu uvádíme v p�ehledné tabulce.

Statistické vyhodnocení

ASPEKT HYPOTÉZA STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ

POTVRZENÍHYPOTÉZY

p�íprava d�tí v p�edškolním v�ku na školní docházku

rodi�e si myslí, že p�íprava na školní docházku je d�ležitá

100% - ano 0 % - ne

ano

kdo má d�ti na školní docházku p�ipravovat

rodi�e si myslí, že dít� má na vstup do ZŠ p�ipravovat mate�ská škola

40% - MŠ se ZŠ 25% - rodi�e d�tí 19% - MŠ 12% -rodi�e 4% - n�kdo jiný

ne

zájem rodi�� o nový vzd�lávací produkt

rodi�e mají zájem o novou vzd�lávací službu

89% - ano 11% - ne

ano

místo konání vzd�lávací služby

rodi�e preferují poskytování nové vzd�lávací služby v mate�ské škole

85% - v MŠ

13% - v ZŠ

2% - jinde ano

personální zajišt�ní nové vzd�lávací služby

rodi�e up�ednost�ují u�itelkymate�ských škol a základníškoly jako personální zajišt�ní nové vzd�lávací služby

83% - u�itelky MŠ a ZŠ 13% - u�itelky MŠ 2% - u�itelky ZŠ 2% - n�kdo jiný

ano

p�ímá ú�ast rodi��na vzd�lávací služb�

rodi�e jsou ochotni být p�ítomni na vzd�lávacích kurzech svých d�tí

92% - ano

8% - ne ano

termín konání nové vzd�lávací služby

rodi�e preferují konání vzd�lávací služby ješt� p�edzápisem jejich dít�te do ZŠ

53% - po zápisu do ZŠ 37% - p�ed zápisem do ZŠ 10% - neví

ne

finan�ní náklady rodi�� na tuto službu

rodi�e d�tí jsou ochotni vydatmaximáln� 500,- K� za kurz

90% - maximáln�500,-K�10% - maximáln�1000,-K�

ano

11

Tabulka �.1: Marketingový výzkum �. 1 - rodi�e nezapojených d�tí do ESS

4.2. Vyhodnocení dotazníku pro rodi�e d�tí, které dochází do ESS

vypln�no 64 dotazník�

z toho vy�azeno chybn� vypln�ných 4 dotazníky ________________________________________________________________________

celkem jsme statisticky zpracovali 60 dotazník�

Informovanost rodi�� o p�ipravenosti d�tí na školní docházku

75% respondent� uvedlo, že jsou informováni mate�skou školou o p�ipravenosti svého dít�te pro vstup do ZŠ, 23% jsou málo informováni,

2% uvedla, že informováni nejsou.

Informace o ESS

95% se o ESS dozv�d�lo v MŠ, 5% od jiných rodi�� nebo v oboru p�ímo pracují.

98% dostalo od u�itel� MŠ dostate�né a srozumitelné informace o ESS, 2% spíše ne.

�as konání ESS

91% respondent�m vyhovuje 9% �as nevyhovuje (d�vodem je dojížd�ní, hlídání druhého dít�te atd.).

Interval konání skupinek

jednou za týden vyhovuje 78% 22% preferuje interval jednou za dva týdny.

�ast rodi�� na ESS

89% rodi�� uvedlo, že jsou rádi, že se m�žou ESS osobn� zú�astnit,

5% rodi�� si p�ipadalo na skupinkách zbyte�ní,

6% rodi�� nedovedlo na otázku odpov�d�t

86% vnímalo zapojování rodi�� do ESS jako velice pozitivní,

10% rodi�� uvedlo, že byli zapojováni do práce s d�tmi málo, 2% rodi�� se p�i tomto typu spolupráce cítilo nep�íjemn�,

2% se do práce nezapojovalo v�bec.

Spokojenost respondent� s prací u�itel�

Maximáln� spokojeno s prací u�itelek MŠ bylo 94% dob�e hodnotí práci u�itelek MŠ 6%

Maximáln� spokojeno s prací u�itelek ZŠ bylo 89% jako dobrou hodnotí práci u�itelek ZŠ 8%

nespokojeno 3%

12

Domácí úkoly v ESS

zvládá podle rodi�� 77% s malými problémy 23% d�tí

Podle rodi�� je úkol� p�íliš mnoho.

Posouzení p�ipravenosti d�tí na školní docházku

92% rodi�� uvedlo, že jim ESS pomohlo posoudit p�ipravenost jejich d�tí na školní docházku, 2% by uvítalo pomoc odborníka (nap�. psychologa)

6% neví

100% respondent� by ESS doporu�ilo ostatním rodi��m

4.3. Vyhodnocení dotazníku pro u�itele ZŠ zapojených do ESS

Vypln�no celkem 8 dotazník�. Z t�chto dotazník� si dovolujeme citovat alespo�zkrácen� všechny post�ehy u�itelek ZŠ zapojených do projektu.

I. Co pozitivního p�inesl projekt ESS d�tem, rodi��m, škole:

• radost d�tí z u�ení hrou • rozvoj v�domostí, dovedností a návyk� d�tí • rodi��m možnost sledovat dít� v interakci s ostatními d�tmi a p�i �ešení

problém�• pozorovat d�ti a jejich reakce na pokyny u�itel�• porovnávat schopnosti jednotlivých d�tí ve skupin�• uv�domit si d�ležitost p�ípravy na školu • rodi��m vid�t metody p�ípravy jejich d�tí pro školu • nové nám�ty pro práci s d�tmi • seznámení s u�itelkami MŠ a prost�edím v MŠ • seznámení se s budoucími prv�á�ky • zlepšení p�ipravenosti d�tí pro vstup do ZŠ • možnost rodi�� požádat o radu u�itele ZŠ, MŠ • v�asné odhalení výchovných �i vzd�lávacích problému budoucích školák�• možnost v�asného �ešení výchovných �i vzd�lávacích problém�

p�edškolák�• spolupráce u�itel� a vedení MŠ a ZŠ • spolupráce u�itel� s rodi�i • d�ti mají rodi�e jako pomocníky a partnery p�i pln�ní úkol�• d�ti a rodi�e si zvykají na pravidelnou domácí p�ípravu

13

II. Co pozitivního p�inesl projekt ESS vám:

• seznámení s d�tmi (budoucími prv�á�ky) a jejich rodi�i • plynulý nástup d�tí do ZŠ • pozorovat rodi�e a d�ti p�i spolupráci • nové metody práce • spolupráce s u�itelkami MŠ • poznávání práce u�itelek v MŠ

III. Jaká negativa projektu ESS vnímáte?

• neza�azení všech p�edškolák� do ESS • �asová náro�nost pro rodi�e • �as konání n�kterých lekcí pozd� odpoledne (d�tí jsou unavené) • dlouhé intervaly mezi lekcemi (jednou za dva týdny)• neochota n�kterých rodi�� spolupracovat na lekcích ESS • velké množství úkol� na lekci (nestíhají se plnit v jedné hodin�) • hlu�né chování n�kterých d�tí (i rodi��) • neukázn�nost n�kterých d�tí

IV. Co byste v ESS ud�lali jinak?

• podrobn�jší zpracování metodiky jednotlivých lekcí • nep�ekra�ovat po�et d�tí ve skupin� (10 je moc) • n�které z lekcí ESS p�esunout i do t�íd ZŠ • ESS by m�lo být povinné pro všechny p�edškoláky • aktivní ú�ast �editelek MŠ v projektu ESS • redukci pracovních list�

4.4. Vyhodnocení dotazníku pro u�itele MŠ zapojených do ESS

Vypln�no celkem 8 dotazník�. Z t�chto dotazník� si dovolujeme citovat alespo�zkrácen� všechny post�ehy u�itel� MŠ zapojených do projektu.

I. Co pozitivního p�inesl projekt ESS d�tem, rodi��m, mate�ské škole?

• rodi�e se seznámí s u�iteli ZŠ • rodi�e vidí u�itele v „akci“ • rodi�e mohou porovnat chování svých d�tí s ostatními ve skupin�• ur�ení sm�ru p�ípravy d�tí na školu • ukázat rodi��m, co mohou pro své d�ti ud�lat • d�ti mají p�i práci v ESS oporu ve svých rodi�ích • procvi�ení dovedností, které p�edchází �tení, psaní a matematice • procvi�ování komunika�ních dovedností a návyk� d�tí • pln�ní domácích úkol�• nau�it d�ti dokon�it zapo�atou �innost • rodi�e poznávají prost�edí MŠ

14

• posilování citových vazeb rodi�� a d�tí • v�asné odhalení nedostatk� d�tí • posílení d�v�ry rodi�� k u�itel�m

II. Co pozitivního p�inesl projekt ESS vám?

• obohacení o nové hravé formy práce s d�tmi • možnost (p�íjemné, milé) spolupráce s u�itelkami (u�itelem) ZŠ • seznámení s rodi�i p�i práci • vid�t rodi�e a jejich d�ti p�i spolupráci • uskute�n�ní besedy s d�tským psychologem • kontakt s rodi�i d�tí • lepší p�ipravenost d�tí na školu • spolupráce mezi MŠ a ZŠ Letovice • dobrá odezva u d�tí (d�ti se do ESS t�ší)

III. Jaká negativa projektu ESS vnímáte?

• náro�ná p�íprava (ale námaha p�ípravy se odráží ve výsledku, d�ti d�lají znatelné pokroky)

• velký po�et �inností v lekcích (nestíháme plnit) • do ESS nejsou zapojeni všichni p�edškoláci • nedostatek �asu • nedostatek prostor • nedostatek financí na pom�cky • když probíhá ESS, ostatní d�ti v MŠ musí být spojeny do jedné t�ídy (až 30 d�tí ve t�íd�)

IV. Co byste v ESS ud�lal(a) jinak?

• rozd�lit konání ESS v MŠ a ZŠ nap�l • místo ESS založit v ZŠ „kroužek p�edškolák�“ • ponechat ESS v PPP • skupinky d�tí maximáln� do po�tu 7 d�tí • zavedení ESS do všech MŠ

Všechny uvedené dotazníky naleznete v p�ílohách �. 5 – 8.

15

$� � � �� ����%���������� ���������� ���"���&��'!������(�

Následující statistika po�t� zapojených a podpo�ených d�tí z mate�ských školek do projektu ESS potvrzuje zvyšující se zájem mate�ských škol, jejich u�itelek i samotných rodi�� p�edškolák� o vzd�lávací produkt.

ŠKOLA ŠKOLNÍ

ROK 2009/2010

ŠKOLNÍ ROK

2010/2011

ŠKOLNÍ ROK

2011/2012

PO�ET PODPOENÝCH

DTÍ/ŽÁK�

MŠ T�eb�tín 16 5 22 43

MŠ Komenského 17 21 33 71

MŠ �apkova 13 15 14 42

ZŠ a MŠ K�etín _ 15 14 29

ZŠ a MŠ Deštná _ _ 10 10

Celkový po�et podpo�ených d�tí/žák�

46 56 93 195

Tabulka �.2: Po�ty zapojených d�tí do projektu ESS

16

)� *����+����� �����&�� �����

6.1. Pro d�ti – budoucí žáky 1. ro�níku

P�edškoláci si konkrétn� a prakticky vyzkouší, co všechno je v 1. t�íd� �eká (práce v MŠ �i škole + domácí úkoly). Mají možnost blíže se seznámit s budoucí paní u�itelkou. Poznají a zorientují se v novém prost�edí – v základní škole a v první t�íd�.

6.2. Pro rodi�e p�edškolák�

Rodi� získá reálný náhled na to, co rodinu �eká po vstupu dít�te do základní školy (každodenní práce se školákem, pln�ní povinností). Získá pov�domí o tom, co musí p�edškolák zvládnout, a m�že si odnést nám�ty a inspiraci pro práci doma. Prakticky vidí, jak pot�ebné dovednosti rozvíjet. P�ínosné je to p�edevším pro rodi�e nejstarších d�tí z rodiny – získají náhled, jaké povinnosti na rodinu �ekají po zahájení školní docházky. Mohou navázat užší vztah s budoucí u�itelkou svého dít�te založený na d�v��e a spolupráci. Rodi� m�že porovnat své dít� s vrstevníky, vidí jeho interakci na dosp�lou osobu a na skupinu vrstevník�, m�že sledovat jeho reakce (nap�. na neúsp�ch). Vytvo�í si reálný náhled na schopnosti i limity svého dít�te; m�že se lépe rozhodovat v otázkách jeho další perspektivy (nap�. správné na�asování nástupu do školy). V p�ípad� jakýchkoliv pochybností m�že požádat o radu, pomoc �i odbornou konzultaci. Získá i spojení, kontakty a doporu�ení na školská poradenská pracovišt� �i jiné odborníky. Zú�astn�né pedagogy m�že požádat o názory na vhodnost p�ípadného odkladu školní docházky. Posílí spoluzodpov�dnost za vzd�lávání svého dít�te.

6.3. Pro u�itelky MŠ

Dochází k navázání úzké spolupráce se ZŠ a s rodi�i p�edškolák� – k p�enesení a rozd�lení kompetencí a �inností p�edškolní p�ípravy na všechny zú�astn�né subjekty.

Pro u�itelky mate�ské školy lze program ESS �i jeho prvky doporu�it jako sou�ást výchovn� vzd�lávacího procesu (jako tzv. p�edškolní pr�pravu). Provád�ná cvi�ení pak mají depistážní charakter – pomáhají u�itelkám vyhledat d�ti s oslabenými p�edpoklady pro školní práci. Rodi��m t�chto d�tí pak mohou u�itelky nabídnout pomoc, radu, p�ípadn� je nasm�rovat na n�jaké odborné pracovišt�(nej�ast�ji PPP, logopedie aj.). V�asné �ešení se výrazn� podílí na prevenci neúsp�chu dít�te v 1. ro�níku základní školy.

17

6.4. Pro u�itelky ZŠ

Pro u�itelky 1. ro�níku základní školy je práce v edukativn� stimula�ních skupinách velmi hodnotná. Pedagogická diagnostika (p�íloha �.9) u�itelce umožní každé dít� velmi dob�e poznat ješt� p�ed zahájením školní docházky. M�že sledovat a rozpoznat míru p�ipravenosti dít�te ke vstupu do základní školy; pop�ípad� m�že být nápomocna p�i úvahách rodi�� o vhodnosti odložení nástupu jejich dít�te do prvního ro�níku ZŠ. Pedagogická diagnostika též upozorní na individuální odchylky a oslabení, se kterými bude nutné po�ítat v rovin� výchovné i vzd�lávací. V pr�b�hu první t�ídy mohou být op�t cvi�ení využívána jako pomoc vytipovaným d�tem – pom�že jim rozvíjet jejich oslabené funkce, podílí se na prevenci vzniku specifických poruch u�ení.

Obohacujícím prvkem je i vhodné nastartování spolupráce s rodinou – u�itelka zárove� pozná i rodi�e dít�te, jejich zp�soby interakce a výchovné postoje.

,� -+����

Vzd�lávací program, který d�ti absolvují v rámci edukativn� stimula�ních skupin pro p�edškoláky, má sloužit k jejich bezproblémovému (p�ípadn� snadn�jšímu) za�len�ní do vzd�lávacího procesu v 1. ro�níku základní školy a p�edejít p�ípadnému neúsp�chu p�i zahájení školní docházky. Takovéto opat�ení má pro dít� velmi podstatný význam, protože neúsp�ch na po�átku vzd�lávací dráhy m�že nep�ízniv� ovlivnit další pr�b�h vzd�lávání, a tím i jeho perspektivy v pracovním uplatn�ní i v dalším život�.

Naším cílem je, aby d�ti ve spolupráci se všemi zainteresovanými subjekty –rodinou, mate�skou školou a základní školou – získaly p�im��enou fyzickou, psychickou a sociální samostatnost a základy k tomu, aby se mohly dále aktivn�rozvíjet a vzd�lávat.

.� *��/� +��� ��� ����

Bedná�ová, J., Šmardová, V. : Diagnostika dít�te p�edškolního v�ku. Brno, Computer Press, a.s. 2011

Bedná�ová, J. Šmardová, V. : Školní zralost. Brno, Computer Press, a.s. 2011

Bedná�ová, J. Šmardová, V. : Edukativn� stimula�ní skupiny pro p�edškolní d�ti. Brno, PPP Zachova 1, 1999

Metodika pro podporu individualizace vzd�lávání v podmínkách mate�ské školy. Praha, Výzkumný ústav pedagogický, 2007

18

0� �� � �����������

1. Pedagogická diagnostika mladších d�tí navšt�vujících MŠ

2. Informace o edukativn� stimula�ních skupinách pro rodi�e

3. Desatero p�edškolního dít�te

4. První lekce edukativn� stimula�ních skupin

5. Dotazník pro rodi�e d�tí navšt�vujících ESS

6. Dotazník pro rodi�e d�tí dosud nenavšt�vujících ESS

7. Dotazník pro u�itelky MŠ (zapojených do ESS)

8. Dotazník pro u�itele ZŠ (zapojených do ESS)

9. Pedagogická diagnostika u�itelky ZŠ (budoucího 1. ro�níku)

19

P�íl. �. 1. - Pedagogická diagnostika mladších d�tí navšt�vujících MŠ

P�ehled o individuálním rozvoji dít�te (p�ibližn� 2x ro�n� zapsat datum do p�íslušného �ádku, další záznamy do poznámek)

Jméno dít�te

Datum nástupu do MŠ

Hrubá motorika (dít� a jeho t�lo) Datum záznamu

• má problém v pohybu a v orientaci

• má ob�asné problémy

• pohyby koordinuje, ob�as se špatn� orientuje

• pohybuje se bezpe�n�, pohyb sladí s rytmem

Jemná motorika

• p�i zacházení s p�edm�ty je neobratné

• nezvládá manipulaci s drobnými p�edm�ty

• v manipulaci je zru�né

• koordinace ruky a oka je dobrá

Sebeobsluha

• je nesamostatné

• v�tšinou pot�ebuje pomoc

• je schopno se obsloužit

• je spolehliv� samostatné

Držení tužky

• neumí držet tužku

• drží tužku v dlani

• drží tužku k�e�ovit�

• drží tužku správn�, uvoln�n�

Slovní zásoba (dít� a jeho psychika, jazyk, �e�)

• rozumí b�žným slov�m a výraz�m

• osvojuje si nová slova, ptá se „co to je“

20

• má rozvinutou slovní zásobu

• má bohatou a aktivní slovní zásobu

Vysp�lost �e�i Datum záznamu

• vyslovuje špatn� v�tšinu hlásek

• p�etrvává nesprávná výslovnost

• vyslovuje bezchybn�

• vyslovuje správn�, jasn�, z�eteln�

Tvo�ení v�t

• vyjad�uje se hlavn� neverbáln�

• tvo�í jednoduché v�ty

• tvo�í v�ty, které mají více slov

• vyjad�uje se v souv�tích

Komunikace

• p�evážn� sd�luje, o p�íjem informací nemá zájem

• snaží se o dialog

• vede dialog, ale má problémy

• ve vedení dialogu si po�íná zda�ile

Vnímání (poznávací schopnosti a funkce)

• vnímá bez zám�ru

• vnímá dominantní znaky

• vnímá i vedlejší znaky, pozná zm�nu

• vnímání je relativn� diferencované

Tvo�ivost, fantazie

• v �innostech jen napodobuje

• p�evládá nápodoba

• snaží se uplat�ovat tvo�ivost a fantazii

• je tvo�ivé, nápadité, iniciativní

Pozornost, soust�ed�ní

• nesoust�edí se

• soust�edí se krátkodob�, snadno se rozptýlí

• dokáže se soust�edit na �innost, která ho zajímá

• je pozorné a soust�ed�né

Pam�� a u�ení

• nedovede si zapamatovat

• zkušenost si vybaví, reprodukuje nep�esn�

21

• pamatuje si i detaily, dob�e reprodukuje

• zám�rn� využívá pam�� i u�ení

�ešení problém�, myšlení Datum záznamu

• nerozlišuje znaky a vlastnosti p�edm�t�

• p�i rozlišování znak� a vlastností chybuje

• rozlišuje podstatné znaky a vlastnosti

• rozlišuje znaky, odhaluje podobnost a rozdíl

Základní matematické pojmy

• matematickým pojm�m nerozumí

• chápe n�které pojmy, samo je nepoužívá

• rozumí základním pojm�m

• pojmy užívá zpravidla správn�

Po�etní operace

• nedokáže t�ídit a seskupovat

• t�ídí s pomocí dosp�lého

• p�i t�íd�ní a seskupování ob�as chybuje

• samo t�ídí, seskupuje a porovnává zpravidla bez chyb

�íselné a matematické p�edstavy

• nepoužívá �íselné pojmy

• za�íná používat �íslovky

• za�íná tvo�it �íselnou �adu

• umí po�ítat po jedné

Orientace v prostoru a �ase

• nechápe �asoprostorové pojmy

• rozumí n�kterým pojm�, rozlišuje �ásti dne

• zvládá orientaci v prostoru a �ase

• orientuje se na ploše

Grafické dovednosti

• pouze �márá

• pokouší se zobrazit jednoduché znaky a tvary

• napodobuje základní geometrické tvary

• geometrické tvary kreslí i na základ� slovní instrukce

Kresba

• kreslí a neví co

• hotový výtvor pojmenuje

22

• kreslí s ur�itým zám�rem, ale �asto ho m�ní

• ví, co kreslí, zám�r dodrží

Kresba postavy Datum záznamu

• nezobrazí lidskou postavu

• kreslí „hlavonožce“

• postava má základní �ásti t�la

• postava má i další �ásti a detaily

V�le, vytrvalost (sebepojetí, city, v�le)

• nesoust�edí se, nedokon�í �innost

• za�íná reagovat na dopomoc dosp�lého

• k dokon�ení �innosti pot�ebuje povzbuzovat

• dovede �innost samostatn� dokon�it

Respektování pravidel

• nechápe pravidla

• chápe pravidla, ale neumí se jimi �ídit

• snaží se dodržovat pravidla

• chápe pravidla a jejich smysl, dokáže je p�ijmout

Pln�ní úkol�

• nedovede postupovat podle jednoduché instrukce

• pokynem se �ídí, v pr�b�hu �innosti ho opustí

• dodržuje jednoduché pokyny

• sleduje i složit�jší instrukce a pokyny

Sebeovládání

• samo se nedokáže ovládnout

• za�íná p�im��en� reagovat

• zpravidla reaguje adekvátn�, n�kdy situaci nezvládne

• je schopno kontrolovat svoje chování a city

Spole�enské návyky

• spole�enské návyky nechápe

• s uplat�ováním návyk� má problémy

• návyk�m rozumí a snaží se jimi �ídit

• spole�enské návyky v zásad� dodržuje

City a jejich projevy

• projevuje se necitliv�

• reaguje necitliv� v p�ípad�, že je ohroženo, unaveno

23

• je schopno soucítit

• chová se v�tšinou citliv� a ohledupln�

Sebeuv�dom�ní Datum záznamu

• nemá sv�j názor

• pokouší se vytvo�it vlastní názor

• dokáže rozpoznat svoje p�ání a vytvo�it si názor

• sv�j názor umí projevit

Komunikace s dosp�lým (dít� a ten druhý)

• zachovává si odstup

• za�íná komunikovat

• komunikuje, �asto si vynucuje pozornost

• komunikuje, je p�im��en� aktivní

Kontakt s d�tmi

• nekomunikuje

• snaží se navazovat kontakty

• komunikuje

• komunikuje bez problém�, je aktivní

Za�azení do skupiny d�tí (dít� a spole�nost)

• je samotá�

• postupn� se za�le�uje

• upev�uje pozici ve skupin�

• ve skupin� spolupracuje, má v ní svoje místo

Zapojení do spole�enských aktivit

• není schopno vyjednávat

• vyjednává s obtížemi

• dokáže se dohodnout

• vyjednává bez problém�, uzavírá dohody a kompromisy

Spolupráce

• není schopno spolupracovat

• ke spolupráci pot�ebuje pomoc

• za�íná samo spolupracovat

• spolupracuje, spole�nou hru obohacuje a rozvíjí

Poznatky (dít� a sv�t)

• má velmi elementární poznatky

• poznatky za�ínají být ut�íd�né

24

• má poznatky o bezprost�edním okolí

• má pov�domí o širším okolí

Adaptabilita Datum záznamu

• nedovede se p�izp�sobit zm�n�

• d�lá mu potíže se p�izp�sobit

• zm�ny a nové situace zvládá za pomoci dosp�lého

• je adaptabilní, dokáže se p�izp�sobit

Poznámky:

25

P�íl. �. 2. - Informace o edukativn� stimula�ních skupinách pro rodi�e

Základní škola a Mate�ská škola K�etín, okres Blansko, p�ísp�vková organizace

K�etín 142, 679 62 tel.: 516 470 626, 736 484 626

������������������� �

�������������� �������

������������������ ���!���"#�"�$��%��!&'��(�)*�+��#�)�*,��-�.��*���/�.*01'�0��$!2���3-4�&5���.��!&'6�+/�"�06'��)*7���$��,��%�.��*����$�8�/�&�)9�,��%�.��*����$��� � :)*��)�*,���.'�3#�+'�0�

�;<� �;����������� ���12�&9*!)�*�+����12��!+����!&'6�=1���!&'6>/���1��2��.�+�.!0�!?��,' �" �!&'6�.'�0&5)��6�.����.$:�!�12�&9*!)�*����1!+����+0 �@ � !�.*01'�*7�,�!&�������!&'6/�*�����.�&��5��+�1��,0�� �� �(�!&�+��$6�.�A��.+��!�)�&01)���*�!.�����+ �% �<71���+��+!B')�����)�C!�/�$5�0��+��.��1!0?��&��5�' �3 ��!.�+��.'�B)!*/�+DE�+��.'�&5)���1!?��+*7 �F ��)��+��&!+�,���*!)7�A�1��,!$���)'.�7 ���GHIJ����(��=H<�����K���L��K�>�

� �!?$!����+�:�+!�!�'*7���M��C!+!�!�'*7�A�.��!&'6'�0�.�!)�6*0�" �!?$!��.)0,�!$:�!���?��*!$:�!�$��+���/�+���+��',*�,��12�&.��$/�1��$!)�$��

!�'����,�/��!?$!��2�6'�A�.�06'��)*!0�@ ?��*!$:�$��+����0�.�!)�6*0�.��!&'6'�

���?�6��*0��!$:�)�*,��*!���!)��&!+�,�,���*!)D/��!&�!,���/�?�'9�5���1!��E� ��<N��;8���OK8��K�� �LG�

� ?�.*�$�+���!$:�'�C!�+�,������+5�7�" *!+0�'*0��+��.��.$�+�12�&9*!)�*�+�@ 06�+��.��&��5�'�&�$���1!&1!�0�� 1!?!�0��+��&��5�12'�1��,'�% +DE�+��.�!$��$���.�!.�����+'�&5�+'�

�

26

�

P�íl. �. 3. - Pedagogická diagnostika p�edškolák�

SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ ROZVOJE A U�ENÍ P�EDŠKOLÁKA

Jméno dít�te:

Dít� je v MŠ : prvním – druhým – t�etím – �tvrtým rokem

Dít� má – nemá odloženou školní docházku

Stupnice hodnocení: 1 dosud nezvládá 2 zvládá s vynaložením maximálního úsilí 3 p�etrvávají problémy 4 zvládá spolehliv� a bezpe�n� N nehodnoceno, nelze �íci, neprojevuje se

Hodnocení provádíme na za�átku školního roku, dále 2-4 krát b�hem roku (max. 4 sloupce)

DESATERO P�EDŠKOLNÍHO DÍT�TE

1. Praktická samostatnost dít�te 1. 2. 3. 4. Poznámky(fyzický rozvoj, pohybová koordinace, sebeobsluha)

- je dostate�n� fyzicky vysp�lé - jeho pohyby jsou koordinované

(hází a chytá mí�, udrží rovnováhu na jedné noze, b�há, ská�e, pohybuje se bezpe�n�)

- samostatn� se obléká - je samostatné p�i jídle - je samostatné p�i denních úkonech

(hygiena, úklid pom�cek a hra�ek) - dovede si samo poradit s b�žnými problémy

(úklid odpadk�, hra�ek...) - dokáže se postarat o své v�ci

2. Sociální informovanost 1. 2. 3. 4. Poznámky (orientace v prost�edí, okolí i v praktickém život�)

- vyzná se ve svém okolí, ví, kde bydlí, kam chodí do školky

- rozumí b�žným okolnostem, d�j�m,

27

jev�m, situacím (má základní poznatky o p�írod� a život� lidí)

- ve známém prost�edí se pohybuje a vystupuje samostatn�

- s pomocí dosp�lého se zorientuje v novém prost�edí

- dovede vy�ídit jednoduchý vzkaz - dokáže si vhodn� �íct o to, co pot�ebuje - odhadne nebezpe�nou situaci, neriskuje

3. Citová samostatnost 1. 2. 3. 4. Poznámky (emo�ní stabilita, kontrola a �ízení svého chování)

- zvládá odlou�ení od rodi�� po ur�itou �ást dne - vystupuje samostatn�, vyjád�í souhlas,

nesouhlas, má sv�j názor - emo�n� stálé, bez výrazných výkyv� nálad - reaguje p�im��en� na drobný neúsp�ch - dovede odložit p�ání na pozd�jší dobu - p�izp�sobí se konkrétní situaci �i �innosti

4. Sociální samostatnost 1. 2. 3. 4. Poznámky(soužití s vrstevníky, uplatn�ní ve skupin� vrstevník�, komunikace, spolupráce, spolupodílení se)

- uplat�uje základní spole�enská pravidla (pozdravit, požádat, pod�kovat, omluvit se)

- dovede se vcítit do pot�eb druhého dít�te - dokáže vyslovit a obhájit sv�j názor - dokáže vyjednávat a domluvit se - dovede se zapojit do práce ve skupin�- komunikuje a spolupracuje s ostatními d�tmi - p�i skupinové �innosti se snaží p�isp�t

svým podílem - �ídí se danými pokyny

5. Výslovnost, gramatická správnost, slovní zásoba, bezproblémová komunikace 1. 2. 3. 4. Poznámky

- vyslovuje správn� všechny hlásky - mluví ve v�tách, dovede vypráv�t p�íb�h - mluví gramaticky správn� (rod, �íslo, �as..) - rozumí v�tšin� slov a b�žn� užívaným výraz�m - má bohatou slovní zásobu, užívá b�žné výrazy - b�žn� komunikuje s dosp�lými i d�tmi,

je schopno dialogu - rozumí �asoprostorovým pojm�m

(nad, pod, dole, vedle, naho�e, krátký, dlouhý, lehký, t�žký, d�íve, pozd�ji, v�era, dnes...)

28

- zná bezpe�n� geometrické tvary

6. Lateralita ruky, koordinace oka a ruky, držení tužky 1. 2. 3. 4. Poznámky

- up�ednost�uje užívání jedné ruky - je zru�né p�i zacházení s p�edm�ty, hra�kami,

pom�ckami a nástroji (staví, modeluje, st�íhá, kreslí...)

- tužku drží správn� s uvoln�ným záp�stím - dokáže vést stopu tužky, napodobí základní

obrazce a tvary (pop�. písmena)

7. Diferencované vnímání 1. 2. 3. 4. Poznámky (sluchová a zraková analýza a syntéza)

- rozlišuje podstatné znaky p�edm�t�(barva, tvar, figura, pozadí)

- rozlišuje zvuky, slyší hlásku ve slov�- umí slovní fotbal, odebere poslední a první

hlásku ve slov�, vytleská slabiky - najde rozdíly na obrázcích nebo na podobných

slovech - složí / rozloží obrázek z n�kolika tvar�- post�ehne zm�ny ve svém okolí

8. Logické a myšlenkové operace 1. 2. 3. 4. Poznámky (porovnávání, t�íd�ní, �azení, �íselné p�edstavy, �ešení problém�)

- dovede porovnávat vlastnosti p�edm�t�- t�ídí p�edm�ty dle daného kritéria - se�adí p�edm�ty podle velikosti vzestupn�

i sestupn�- vyjmenuje �íselnou �adu a spo�ítá prvky do 5

(do 10) - p�emýšlí, uvažuje, odpovídá na položené otázky, �eší jednoduché problémy a situace, hádanky a rébusy

9. Zám�rná pozornost, úmyslná pam�� pro u�ení 1. 2. 3. 4. Poznámky

- dovede soust�edit pozornost na ur�itou �innost po ur�itou dobu

- soust�edí se i na ty �innosti, které nejsou aktu- áln� pro n�j zajímavé, které mu byly zadány

- dokáže si zám�rn� zapamatovat, co prožilo,

29

vid�lo, slyšelo, je schopno si toto po ur�ité dob� vybavit a reprodukovat

10. Pracovní chování, zám�rné u�ení 1. 2. 3. 4. Poznámky

- dokáže p�ijmout úkol �i povinnost - dokáže postupovat dle pokyn�- zadaným �innostem se v�nuje soust�ed�n�,

neodbíhá, dovede vyvinout úsilí k dokon�ení úkol�

- dovede rozlišit hru od systematické �innosti - je schopné zám�rn� se u�it

Pracovní poznámky, záv�ry:

�

�

�

�

�

�

�

30

�

P�íl. �. 4. - První lekce edukativn� stimula�ních skupin

ESS – První lekce

1. Sluchová pam�� – p�edstavování s mí�em

2. Báse Hola hoši do práce, pomáhejme mamince: ty ud�lej polínka a ty roztop kamínka, ty ud�lej kaši�ku, ty dej na st�l vázi�ku. Ty, malý, se dívej a p�kn� nám zpívej.

Ruka je lehce sev�ená, postupn� se natahují jednotlivé prsty: palec, ukazová�ek, prost�ední�ek, prstení�ek a malí�ek. Totéž cvi�ení provádíme i na druhé ruce.

3. Grafomotorika – Autodráha – Kreslení – list �.1

4. Grafomotorika – rozcvi�ovací cviky – Jedním tahem – str.1

5. Grafomotorika – rovná svislá a vodorovná �ára – Kreslení – list �. 3,5

6. Sluchová analýza – vytleskávání slabik – hra�ky, ovoce, zelenina

7. Pravolevá orientace – Hlava, ramena, kolena, palce... (pojmy naho�e,dole)

8. Motorika – „Silnice z papíru“ – nejd�íve vyst�ihujeme pruhy z papíru (2-3), potom pruhy zkoušíme vytrhávat.

9. �e� – vypráv�ní pohádky „�ervená Karkulka“

Pracovní listy na dom�:

Zrakové vnímání I – tvary naho�e, dole P�ed�íselné p�edstavy Rozcvi�ovací cviky – Jedním tahem Sluchové vnímání

31

P�íl. �. 5. - Dotazník pro rodi�e d�tí navšt�vujících ESS

DOTAZNÍK PRO RODI�E D�TÍ, KTERÉ DOCHÁZÍ DO ESS

����������������������������������������������������������������������������

Vážení rodi�e,

dovolujeme si vás tímto zp�sobem požádat o pomoc p�i vyhodnocení projektu edukativn�

stimula�ních skupinek, které p�ipravují vaše d�ti na vstup do školy základní.

Odpov�zte, prosím, pravdiv� na otázky v dotazníku. Dotazník je anonymní.

D�kujeme vám za spolupráci. Pedagogové ZŠ Letovice.

__________________________________________________________________________

1. Doplte název mate�ské školy, ve které vaše dít� dochází do edukativn�

stimula�ních skupinek (dále jen skupinek)

___________________________

2. Informuje váš mate�ská škola o p�ipravenosti vašeho dít�te (d�tí)

pro vstup do základní školy? Vyberte jednu odpov�.

- ano, dostate�n� a srozumiteln� nás informuje

- spíše ne

- nedostáváme žádné informace o p�ipravenosti a zralosti našeho dít�te (d�tí)

3. Napište, kde jste se dozv�d�li o práci skupinek.

_________________________________________________________________

4. Byly vám u�itelkami podány dostate�né a srozumitelné informace o skupinkách

ješt� p�ed jejich zahájením?

Vyberte a ozna�te vhodnou odpov�.

- ano, byli jsme dostate�n� informováni

- spíše ne

- neobdrželi jsme žádné informace

5. Napište, co o�ekáváte, že by se m�lo vaše dít� ve skupinkách nau�it:

_______________________________________________________________

32

_______________________________________________________________

_______________________________________________________________

_______________________________________________________________

_______________________________________________________________

6. Jak vám vyhovuje �as konání skupinek?

- vyhovuje

- nevyhovuje (napište pro�: ________________________________________)

7. Jaký interval pro konání skupinek je podle vás ideální.

Vyberte jednu odpov�.

- jednou týdn�

- jednou za dva týdny

- jiný interval (uve�te jaký: ________________________________________)

8. Jak byste charakterizovali ú�ast vás rodi�� (prarodi��) ve skupinkách?

Vyberte jednu odpov�.

- jsme rádi, že se m�žeme ú�astnit

(uve�te pro�: ________________________________________________)

- jsme tam zbyte�ní

(uve�te pro�: ________________________________________________)

- nedovedu odpov�d�t

9. Pokud jste zapojováni u�itelkami do �innosti skupinek spole�n� s vašimi d�tmi,

pokuste se charakterizovat, jak tuto spole�nou práci vnímáte:

- velice pozitivn� (uve�te pro�: ____________________________________)

- zapojujeme se málo (uve�te pro�:__________________________________)

- je mi to nep�íjemné (uve�te pro�: __________________________________)

- do práce s dít�tem nejsme zapojeni

10. Jak hodnotíte práci u�itelek ve skupinkách? Napište prosím váš názor

na práci u�itelek MŠ: ________________________________________________

_______________________________________________________________________

na práci u�itelek ZŠ: _________________________________________________

_______________________________________________________________________

33

11. Jak vaše dít� zvládá domácí „úkoly“ ze skupinek?

- výborn�

- dob�e - jen s malými problémy (jakými:________________________________)

- špatn� (pro�: _____________________________________________________

________________________________________________________________)

12. Napište, jaké dovednosti se vaše dít� ve skupinkách doposud nau�ilo?

_______________________________________________________________________

_______________________________________________________________________

_______________________________________________________________________

13. Pomohli vám skupinky posoudit p�ipravenost vašeho dít�te pro vstup do první t�ídy

- ano, dovedu te� lépe posoudit schopnosti svého dít�te

- ne, stále o svém dít�ti pochybuji

- ne, uvítal(a) bych radu odborníka (nap�. pedagoga, psychologa)

- nevím

14. Odpov�zte, co se vám na skupinkách líbí: ____________________________________

________________________________________________________________________

Co se Vám na skupinkách nelíbí: ___________________________________________

________________________________________________________________________

15. Doporu�il(a) byste ostatním rodi��m p�edškolák� ú�ast ve skupinkách?

- ano, skupinky doporu�uji

- ne, nedoporu�uji (napište pro�:______________________________________)

D�kujeme vám za váš �as a názory.

34

P�íl. �. 6. - Dotazník pro rodi�e d�tí dosud nenavšt�vujících ESS

DOTAZNÍK PRO RODI�E D�TÍ, KTERÉ JEŠT� NENAVŠT�VUJÍ ESS

________________________________________________________________________

Vážení rodi�e,

pomozte nám pomocí tohoto dotazníku zkvalitnit práci edukativn� stimula�ních skupinek, které již

fungují ve vaší MŠ a p�ipravují p�edškoláky na vstup do školy základní.

P�e�t�te si ,prosím, pozorn� následující otázky a odpovídejte pravdiv�.

Dotazník je anonymní.

Za Vaši ochotu a spolupráci d�kují pedagogové ZŠ Letovice.

_________________________________________________________________________

Dopl�te prosím tyto údaje:

1. Vaše dít� (d�ti) navšt�vuje(jí) mate�skou školu (doplte název školky)

______________________

2. Doplte prosím �íslem po�et vašich d�tí v p�edškolním v�ku ____________

3. Myslíte si, že je d�ležitá p�íprava d�tí pro vstup do základní školy?

Ozna�te vámi vybranou odpov�.

- ano je

- ne není (uve�te pro�: _________________________________)

4. Kdo hlavn� by m�l dít� na vstup do základní školy p�ipravovat?

Zakroužkujte pouze jednu z následujících odpov�dí:

- rodi�e dít�te

- mate�ská škola

- mate�ská škola ve spolupráci se školou základní

- základní škola v „p�ípravkách“ pro p�edškoláky

- n�kdo jiný – uve�te kdo: ______________________

5. M�li byste zájem o p�ípravný kurz pro vaše dít� v p�edškolním v�ku?

- ano

- ne (uve�te pro�: ____________________________________)

35

6. Kde by se tento kurz m�l uskute�nit?

Vyberte pouze jednu z odpov�dí.

- v mate�ské škole

- v základní škole

- na jiném míst�, uve�te kde: ________________________

7. Kdo by m�l d�ti v t�chto kurzech p�ipravovat?

Op�t vyberte jednu odpov�.

- u�itelky mate�ské školy

- u�itelky základní školy

- u�itelky mate�ské a základní školy sou�asn�

- n�kdo jiný – kdo: _______________________

8. Jste ochotni vy nebo n�kdo jiný dosp�lý (nap�íklad prarodi�) z vaší rodiny s dít�tem

osobn� kurz navšt�vovat?

- ano

- ne (uve�te d�vod: ____________________________________)

9. V jakém období by byl kurz pro vašeho p�edškoláka vhodný?

Op�t vyberte a ozna�te pouze jednu odpov�

- p�ed zápisem do prvního ro�níku (do ledna)

- po zápise do prvního ro�níku (od února)

- nevím, nemohu to posoudit

10. Jaká vámi hrazená finan�ní �ástka ur�ená na nákup pom�cek

(nap�. pracovních list�), by pro vás byla p�ijatelná:

- maximáln� 500,- K� za celý kurz

- maximáln� 1000,- K� za celý kurz

11. Jaké je vaše bydlišt�? (doplte pouze obec nebo m�sto bez p�esné adresy)

36

______________________________________

12. Jaký je váš v�k? _____________

13. Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzd�lání?

- základní

- st�edoškolské bez maturitní zkoušky

- st�edoškolské s maturitou

- vysokoškolské

- jiné (uve�te jaké: __________________________________)

14. Jste - máma

- táta

- jiný p�íbuzný dít�te (d�tí)

D�kujeme za vaše odpov�di.

37

P�íl. �. 7. - Dotazník pro u�itelky MŠ (zapojených do ESS)

DOTAZNÍK PRO PEDAGOGY MŠ ZAPOJENÝCH DO ESS:

�

���������������������������������������������������������������������������

�

Vážené kolegyn�, dovolujeme si vás oslovit s prosbou o spolupráci p�i vyhodnocení projektu ESS. A to prost�ednictvím vašich názor�, které nám, prosím, sd�lte formou tohoto dotazníku. Neobávejte se pravdivých odpov�dí, dotazník je anonymní. Za Vaše odpov�di d�kují pedagogové ZŠ Letovice. _________________________________________________________________________

1. Co pozitivního p�inesl projekt ESS d�tem a rodi��m vaší MŠ?

2. Co pozitivního p�inesl projekt vám?

3. Jaká negativa projektu vnímáte?

4. Co byste ud�lal(a) jinak? P�íl. �. 8. - Dotazník pro u�itelky ZŠ (zapojených do ESS)

38

DOTAZNÍK PRO U�ITELE ZŠ

___________________________________________________________________________ Vážené kolegyn� a kolegové, dovolujeme si vás oslovit s prosbou o spolupráci p�i vyhodnocení projektu ESS. A to prost�ednictvím vašich názor�, které nám, prosím, sd�lte formou tohoto dotazníku. Neobávejte se pravdivých odpov�dí, dotazník je anonymní.. _________________________________________________________________________

1. Co pozitivního p�inesl projekt ESS? - (d�tem, rodi��m, vám, mate�ské �i základní škole)

2. Co pozitivního p�inesl projekt vám?

3. Jaká negativa projektu vnímáte?

4. Co byste podle vašeho názoru ud�lali v projektu ESS jinak?

39

P�íl. �. 9. - Pedagogická diagnostika u�itelky ZŠ (budoucího 1. ro�níku)

Pedagogická diagnostika, kterou si zpracovává u�itelka budoucího 1. ro�níku ZŠ K�etín na základ� prací d�tí ze zápisu do 1. ro�níku ZŠ a ESS. Pomocí zna�ek a symbol� zaznamenává dovednosti jednotlivých d�tí.

� Jméno dít�te

Ani�

ka

Baru

nka

Cilk

a

Danuška

Eliš

ka

Adám

ek

Bert

ík

�enda

Dom

inik

Honzík

M napo�ítá do

M pojmy

M tvary

�T analýza, syntéza

PS - úchop

PS jemná motorika

PS grafomotorika

Postava

LOGO výslovnost

Pam�� - po�et slov

Protiklady

Chování

Rychlost

Samostatnost

Obecný p�ehled

Poznámka

�

�