Historie vývoje sexuality(velmi stručná)

  podstata vývoje sexuality na planetě Zemi

přirozený vývoj sexuality na planetě

příchod "boha" Anuse a jeho "spolubohů"

důvody potlačování sexuality na planetě

  potlačování heterosexuality

zmatení "jazyků" při stavbě babylonské věže

zavedení patriarchátu

násilné tlačení lidstva do dvou slepých uliček

  vytváření homosexuální sítě

církevní síť

světská síť

síť homosexuálních mafií

  monogamie a její důsledky   poznámky k homosexualitě

    časté otázky     doporučená literatura

© 2001 kristek_jan@quick.cz

Podstata vývoje sexuality na planetě Zemi

přirozený vývoj sexuality na planetě

příchod "boha" Anuse a jeho "spolubohů"

důvody potlačování sexuality na planetě

Přirozený vývoj sexuality na planetě    Smyslem biologického vývoje na této planetě  je, aby se zde žijící bytosti naučily sexu - sexuální komunikaci, sexuální práci s energiemi, sexuální lásce. Živočišné formy, které se v tomto směru nevyvíjejí, neplní svůj účel, a vymírají.    Pokud jde o fylogenetický vývoj sexu, sexuální pochody jsou známé již u všech skupin prvoků. To, že u některých druhů chybějí, je považováno až za druhotný jev. V mnoha případech není u prvoků sexualita spojena s množením, a tak se soudí, že jde spíše o změnu fyziologického stavu prvoka či o překonání stresových stavů.

1

    Sex tedy původně nesloužil rozmnožování. To se k němu připojilo až druhotně. I u vyšších organismů dokonce i nadále po dlouhou dobu paralelně přetrvávalo rozmnožování nepohlavní.     Sex nesloužil, jak se někteří autoři domnívají, ani ke zvyšování imunitních schopností potomků, ale ke zvyšování imunity sexuálně žijících jedinců samotných. Na hmotné úrovni prostřednictvím styku s cizími tělními tekutinami, na úrovni energetické pak něčím, co by se dalo srovnat s nahráním nového softwaru.    Jednou z hlavních charakteristik rozlišení organismů na rostlinnou a živočišnou říši je skutečnost, že u živočichů si sex zachovává i nadále svou fyziologicko-sociální funkci, kdežto u rostlin tato funkce zaniká a zcela převládá funkce původně pouze přidružená - funkce rozmnožovací.    Můžeme tedy říci, že spojování sexu s plozením, různá ta tvrzení, že sex má sloužit výhradně rozmnožování, je "regresí" na rostlinnou úroveň. I když výraz regrese není zcela přesný, protože se jedná o jinou větev, jinou říši. Také bychom místo o rostlinné úrovni měli spíše mluvit o vegetativní úrovni (což je výraz v souvislosti s lidským organismem užívaný), která bývá definována jako úroveň nepodléhající lidské vůli. Odsuzování sexu je tedy vyřazováním se z vývoje živočišné říše, a vzhledem k tomu, že člověk těžko patří někam jinam, vyřazováním se z vývoje vůbec.    U živočichů, které považujeme za fylogenetické předky člověka - u primátů, původní fyziologicko-sociální funkce sexu jasně převládá. A pozdější předci člověka se v tomto směru určitě také snažili, o čemž svědčí skutečnost, že se u mužů vyvinul dokonce podstatně větší penis, než jaký mají velmi promiskuitní lidoopi. A můžeme dokonce uvažovat i o tom, že i lidský mozek se nevyvinul prací  - oni totiž lidé dříve moc nepracovali - ale právě udržováním složitého propletence sexuálních vztahů. ...A také o tom, že od té doby, co lidé sexuálně volně nežijí, nejen velikost penisu, ale i velikost mozku klesá. - Na manželské hádky až tak velký mozek třeba není.

Příchod "boha" Anuse a jeho "spolubohů"    Zhruba před 6000 lety přistáli v Sumeru "bozi".  Šlo o neindividuální  formy života bez vlastní osobnosti. Uvádí se, že jsou to ti samí negativní mimozemšťané, se kterými nyní spolupracují USA. Dále se uvádí, že když vyzkoušeli sex s pozemskými ženami, sex se jim tak zalíbil, že jej začali praktikovat i homosexuálně mezi sebou. (Jejich posádka byla převážně mužská.) Spíše se však zdá, že poznali o jakou sílu se jedná, a tak začali heterosexuální sex u lidí potlačovat, a začali budovat homosexuální síť, jejímž cílem je magické ovládnutí planety. (I když je samozřejmě také pravda, že sex potlačovali i proto, že obyvatele používali na práci jako otroky.)

    Památkou na začátek potlačování sexuality v Sumeru dosud je anglický název léta - summer. Navzdory představám některých lidí, kteří si léto idealizují, je léto obdobím, kdy je sexu daleko méně než v jiné roční doby. (Možná proto se také v létě dávají dětem prázdniny - v době, kdy téměř nic "nehrozí".)    V létě jsem například napočítal šestkrát méně seznamovacích inzerátů než v jinou roční dobu, a úspěšnost jiných metod seznamování je také obdobně nižší. A nejde o nic nového: Již v 15. století dokonce papež Sixtus IV. (1471-1484) písemně povolil služebnictvu kardinála ze St. Lucia,  že během tří letních měsíců, června, července, srpna - když se ženy k ničemu nemají - smějí provozovat sodomii.

2

    Můžeme uvažovat o tom, že se ženy v létě, když jsou méně oblečené, cítí zranitelnějšími, a tak se na rozdíl od zimy, kdy se cítí chráněné v zimníku, "choulostivé" komunikaci s muži vyhýbají. Můžeme hledat paralelu u kopytníků a jiných zvířat, u kterých je sex více spojen s plozením, a tak je u nich říje až na podzim, protože v létě jsou v důsledku vyšší teploty samci neplodní. S těmito druhy však nejsou lidé příbuzní, a tak by se muselo hledat až v dávné minulosti, u nějakých savčích současníků dinosaurů, nebo předpokládat přenos mezi nepříbuznými liniemi, z jedné skupinové duše na druhou.    Letní nedostatek sexu se projevuje - přes antikoncepční a jiné "filtry" - i ve velmi nízké jarní porodnosti. Nejvyšší porodnost je naproti tomu v létě,  což odpovídá zvýšenému množství sexu na podzim. I u lidí tedy jakási "říje" v říjnu a v listopadu probíhá, a je dokonce daleko silnější než tolik opěvované jaro.    Lapidárně se pak dá všechno svádět na okurkovou sezónu, na to, že když  rostou okurky, jsou muži zbyteční; můžeme spekulovat, že od léta pochází slovo letargie; dá se říkat: "co se dá čekat od měsíců, které jsou pojmenované podle úchylných římských císařů?", atd.

Důvody potlačování sexuality na planetě    Pouze sexem na Zemi dosahuje člověk jakéhosi magického spojení s planetou Zemí, plné inkarnace, a může zde pozitivně působit.     Proto v černé magii hrají takovou roli krvavé oběti - zbavení inkarnace úplně, a panicové a panny, ona "posvátnost" panenství a pohlavní "čistoty" - zabránění někomu v sexu, v jeho plné inkarnaci, v pozitivním působení. - Obojí se silám, které chtějí zničit život na Zemi líbí, a je pak možné s nimi kšeftovat.     (...Dokonce i posmrtná sláva autorů se dá vysvětlovat jejich intenzívním pohlavním životem v nové inkarnaci...)

    Pro negativní působení tyto zákonitosti naproti tomu až tak neplatí. Negativně se dá působit i bez sexu. I když i pro negativní působení se dá určitých druhů sexu využít.

    O vlivu sexuálního života na růst sebedůvěry a vývoj individuality, skutečné osobnosti, se snad ani nemusím příliš rozepisovat. - Všechny totalitní režimy se proto vždycky snažily a snaží sexualitu potlačovat, a tak "zadupat lidi do země". Zhruba se dá říci: potlačování sexuality = potlačování individuality.    (Pokud mluvím o sebedůvěře, myslím samozřejmě sebedůvěru pramenící z rozvoje vlastní individuality. Z falešného "sebevědomí", plynoucího z přesvědčení, že jeden fotbalový klub je lepší než druhý, nebo že nějaká náboženská či jiná skupina je lepší než druhá, ještě nikdy nic pozitivního nevyplynulo.)

3

Potlačování heterosexuality

zmatení "jazyků" při stavbě babylonské věže

zavedení patriarchátu

násilné tlačení lidstva do dvou slepých uliček

Zmatení "jazyků" při stavbě babylonské věže    Ve skutečnosti vůbec nešlo o jazyky. O co šlo, můžeme pochopit, když si všimneme ruského výrazu jazýčnosť - pohanství. Šlo o to, vnést zmatky, cizorodé příměsi, nepravdy, do původních pohanských nauk, které byly tak pokročilé, že obrazně řečeno, mohly vést až do nebe.    Původně byla na Zemi mužská a ženská polarita chápána správně - žena aktivní, muž pasivní, a sexualita byla pojímána jako prostředek vývoje. Lidem však bylo vnuceno převrácené pojetí polarit, ze kterého vzešlo potlačení svobody ženy, potlačením svobody ženy byla potlačena i ženská sexualita, sex se stal nedostatkovým a zbožím, a nakonec, mimo jiné v rámci konkurenčního boje - aby se snáze prodávalo jiné zboží - bylo lidem vnucováno, že sex je něco nečistého.    Lidé se začali do tohoto převráceného chápání polarit (nevíme jak ochotně) stylizovat, začali se chovat zcela nepřirozeně, a o sexu začali mluvit tak, jak se to po nich chtělo.    Připomeňme si, že u všech živočišných druhů svádí samice samce, ne naopak. K výměně rolí pohlaví došlo pouze asi u stovky živočišných druhů - z více než jednoho miliónu známých druhů - a navíc převážně u takových druhů, které nejsou považovány za příliš vyvinuté.    (Někdo může namítnout, že čínská medicína na nižších úrovních pracuje s obrácenými polaritami a funguje to. Na nižších ano. - Běžný elektrikář také nemusí vědět, že značení směru elektrického proudu je obrácené, než jaký je ve skutečnosti směr proudění elektronů. U žárovky a jiných jednoduchých obvodů to nevadí.)

    Nakonec došlo ještě ke spojování mužské polarity s agresivitou (která ve skutečnosti pochází z konfliktu mezi mužskou a ženskou polaritou v rámci jedné psychiky), stylizování se mužů do agresívní role, spojování sexu s násilím,  fyziologickými funkcemi zcela jiného druhu (a jinými věcmi zcela mimo).   

 

Zavedení patriarchátu    Patriarchát bylo, zhruba řečeno, nakecání mužům, že všechny hvězdy se točí kolem jejich koulí. Z toho se pak později myšlenkovým postupem:  ze - mě - koule   země - koule  vyvinula geocentrická teorie. Později, protože v době Sumeru na to byla astronomie ještě příliš vyvinutá. Babylonská astrologie pracovala s oběžnou dobou Uranu, který byl znovu objeven až na konci 18. století.

4

    Patriarchát, prohlášení ženy za majetek, byl postupně vnucen, třebas v nejrůznějších modifikacích, všem známým lidským populacím žijícím na Zemi.    Z patriarchátu se však brzy stal systém, kde muži vládli jen podle jména, a skutečnost byla zcela opačná. Nakonec se patriarchát zvrhl v systém, kde ženy pod praporem "feminismu" bojují ve službách jakýchsi heterosexualitě nepřejících sil proti heterosexuálním mužům. - Myslím tím ten druh "feminismu", který zašel až do takových krajností, jako je tvrzení, že pornografie je zneužitím žen ze strany mužů. Každý dobře ví, že muži o tuto náhražku zájem nemají, že by se s ženami radši milovali. Kdo za tím vším stojí? Byznys podle všeho ne. Zdá se spíš, že pornografie je mužům vnucována z pozice moci.

       Vyslovit myšlenku,  že není pravdou, že by se ženy otáčely kolem mužů, je v dnešní době považováno za největší herezi, a kdo tak učiní, riskuje podobné pronásledování, jako v dřívější době průkopníci heliocentrické soustavy.

 

Násilné tlačení lidstva do dvou slepých uliček    Můžeme si všimnout, že lidstvo je v průběhu dějin hnáno dvěma směry - buď aby lidé měli styk se stejným pohlavím, nebo aby měli styk stále se stejným partnerem. Větší volnost, větší "popuštění řetězu", jako by nebylo přípustné. Něco jiného není tolerováno, není to společensky přijatelné.    Více partnerů a skupinový sex jsou společensky přípustné pouze v případě, že se tyto věci provádějí s osobami stejného pohlaví. Na tyto věci mají homosexuálové v podstatě monopol (na základě tvrzení, že "oni majú svoje špecifiká"). A nejen monopol. Někteří homosexuálové to považují dokonce za svou povinnost a jiné homosexuály, kteří chtějí z obavy z AIDSu žít monogamně, opovržlivě demagogicky nazývají "heterosexuálními klony".    Pokud chce někdo mít styky s druhým pohlavím, musí se podle současné společenské normy omezit jen na jednoho partnera.

    Jelikož homo znamená stejný, můžeme možná mluvit o dvou formách homosexuality - stejný partner x stejné pohlaví:

dvě formy homosexuality

stejné pohlaví,  jiní partneři

stejný partner,  jiné pohlaví

    (V tomto kontextu se ovšem stává nejasným i pojem heterosexuality, neboť výraz hetero - jiný také nacházíme v obou kategoriích.)    Toto pojetí "dvou homosexualit" se zdá podporovat i skutečnost, že právě u těchto navenek tak rozdílných dvou skupin je prosazován sňatek, čímž jsou preferovány i po stránce právní a daňové proti všem ostatním.    ...A tak by možná výraz heterosexualita měl být vyhrazen těm, kteří chtějí větší volnost než je předepsána, něco jiného...

    V případě výrazu homosexualita se jedná také o případ terminologického boje, kdy homosexuálové prosazením vhodného termínu a pomocí "logiky":  Homo - sexual   člověk sexuální  usurpovali monopol na sexualitu. Naproti tomu heterosexuálové jsou podle toho Hetero, tedy jiný živočišný rod, přinejmenším nějací "jiní", divní.

5

    (Podobně vznikly termíny jako politická pravice, aby byla jistá ideologie ztotožňována s právem a pravdou, nebo bolševici, aby byla jistá skupina považována za většinu. Podobně jako je dnes výraz vražda, který dříve znamenal jakýkoliv zločin, v rámci terminologického boje používán pro zabití v sebeobraně,  kdežto termín poprava, který byl uvolněn zrušením trestu smrti, se podle současné terminologie používá výhradně, když zabíjí útočník. Ale i když zůstaneme u tématu, usurpovaný výraz gay má lidi přesvědčit, že kdo není homosexuální nemůže být veselý, a podobně český výraz pohodář, u kterého v současné době vidíme také jasný významový posun v tomto směru, má opět lidem vnutit představu, že jen homosexuálové mohou být v pohodě. ...Proč si pak ale stěžují, že jsou diskriminování, je už méně pochopitelné.)    Podobné představy však nejsou vzbuzovány pouze demagogickým používání termínů. V USA bylo padesát let tradováno tvrzení, že homosexuálů je nejméně 10%, tedy sice devětkrát méně než heterosexuálů, ...z čehož však vyplývalo - jelikož prý sex provádějí desetkrát častěji - že homosexuální styk je běžnější, normálnější. Za Reagana a Bushe platil zákaz sexuologických výzkumů, a když mohl být až za Clintona (i tak musel být financován soukromě) výzkum konečně proveden, k velkému překvapení vyšly asi 2%.    Podobně se u nás stále mluvilo o 4%, třebaže výsledky tří nezávislých výzkumů vyšly na 1%. (Číslo 4% v našich podmínkách představuje všechny praktikující katolíky. ...Celkem je u nás 7% praktikujících všech náboženství a sekt. Vyšší údaje ohledně "věřících" se vztahují na všechny pokřtěné, kteří však do kostela nechodí.)

    Zajímavým jevem je - při tak masívní propagaci mužské homosexuality - absolutní netolerance, cenzura mužské bisexuality. Stačí si projít porno servery na internetu, a všimnout si, že i tam, kde jsou ty nejrůznější "kategorie", právě tato jedna chybí, a i tam, kde ještě nedávno něco málo bylo, byly v poslední době stránky s tou tématikou odstraněny.    Úplně to vypadá, že ženská bisexualita je tolerována - dokonce se dá říci, že je módní - z toho důvodu, že se předpokládá, že ženy dají před ubitými heterosexuálními muži nakonec přednost ženám, a mužská bisexualita je naproti tomu z podobného důvodu - protože by muži mohli nakonec dát ženám přednost - naprosté tabu. Před nějakou dobou, kdy byl ještě v mužské bisexualitě spatřován "krok správným směrem", byl pro bisexuály v rámci terminologického boje ražen termín podobojí. ...Útok je teď tedy veden sice doprostřed na heterosexualitu, ale trochu asymetricky. 

 

Vytváření homosexuální sítě

církevní síť

světská síť

síť homosexuálních mafií

Církevní síť    Pod vlivem jistých temných sil začalo, zřejmě hned po příletu negativních mimozemšťanů - anusáků, vytváření homosexuální černomagické sítě. Tato síť byla původně zřejmě napojena přímo na tyto negativní mimozemšťany. Z pozdější doby je známý kult frýgické Kybélé,

6

jehož přímým pokračováním je římská církev. Z dochovaných zpráv víme, že kněží frýgického kultu se sami kastrovali a pak provozovali jakousi eunušsko-transvestitsko-homosexuální chrámovou prostituci. Tím však do značné míry záviseli na docházejících laicích. Proto bylo kastrování se roku 325 zakázáno, s úmyslem vytvořit na laicích nezávislou homosexuální síť na principu každý s každým. Zjednodušeně jde o něco jako obdobu internetové sítě, do které jsou pouštěny negativní energie.    Samozřejmě, že zároveň tu od počátku byla také silná propaganda proti heterosexualitě, ve snaze zabránit vzniku vyšší heterosexuální sítě, která by mohla pracovat s jemnějšími energiemi a vliv černomagické sítě přemoci. Všechny skupiny, které o vytvoření takové sítě usilovaly, jako například středověcí beghardi, byly rozprášeny. Posledním takovým případem byla likvidace hippies.    Budování homosexuální sítě však dlouhou dobu naráželo na skutečnost, že církev se brzy stala bandou opilců a děvkařů. Teprve v 15. století, když se podařilo nastolit v podstatě nepřerušenou linii homosexuálních papežů, bylo vydáno Kladivo na čarodějnice, a když pak byli jejich milenci a milenci milenců dosazeni i do nižších funkcí, bylo rozjeto "velkolepé" vyvražďování žen po miliónech - pálení "čarodějnic", hlavně asi z důvodu, že tyto ženy představovaly sexuální konkurenci.    Římská církev byla poslušně podporována rakousko-uherskými Habsburky, a z tohoto spojenectví později vznikla myšlenka fašismu. Název pochází z maďarsko-latinského fasz-cize, uřezávání penisů. Jelikož církvi brzy došlo, že by šlo o opakování chyby frýgického kultu, náplní fašismu se namísto toho stalo potlačování heterosexuality prostřednictvím zakazování umělého přerušení těhotenství a všemožným ztěžování přístupu žen k lékařskému výkonu. Myslím, že jejich propagandu ohledně "ochrany neživého života" již dnes bere jen málokdo vážně. Čím méně lidí bere jejich propagandu vážně, tím více však roste jejich brutalita, tím přísnější zákazy a větší omezení se snaží prosazovat, tím častěji se uchylují k terorismu. Dokonce se snaží heterosexualitu ztěžovat i prosazováním uzákonění povinnosti takových černomagických praktik, jako je pohřbívání potratů.    Samozřejmě, že římská církev bude vždy svou podporu homosexuality navenek popírat. Pro ilustraci si však můžeme alespoň uvést, že katoličtí kněží jsou v USA čtvrtou nejrizikovější skupinou na AIDS. Po hemofiliacích, nitrožilních narkomanech a homosexuálních prostitutech. Prostitutky jsou až za nimi.

 

Světská síť    Pomineme-li starý Řím a neevropské kultury, i evropská šlechta se danému trendu musela, pokud chtěla získávat výnosné úřady, přizpůsobit. A tak si některé šlechtické rody dávaly i do erbu hesla jako nil nisi rectum - nic než konečník, aby bylo jasné, k čemu jsou jejich členové pro dobré koryto ochotni. Časem se vyvinuly i různé politické a tajné spolky na principu stejné homosexuální sítě. Tento stav stále trvá, pouze v zemích východního bloku byl na čas oslaben.    Přesto stále slyšíme, že máme "vládu mužů", že je v zastupitelských orgánech méně žen než mužů - a to i tehdy, když je tam ve skutečnosti méně heterosexuálních mužů než žen. Málokomu dochází, že počítat dohromady heterosexuální a homosexuální muže (kteří mají tak rozdílné zájmy) je asi stejná logika, jako tvrdit, že jelikož je v parlamentu víc židlí (f.) než poslanců (m.), je tam víc žen.

7

    Prorostlost homosexuální sítě do státních orgánů je daleko větší, než si je většina lidí ochotna vůbec připustit. A stále více vytlačuje staré struktury, pro které platilo jen známé heslo, kdo chce s vlky býti, musí s nimi blíti.    A je to právě světská moc, která zavádí do praxe všechny ty metody potlačování heterosexuality, heterosexuálních mužů, které jí podstrčí církev. Navíc si dokonce vymýšlí metody vlastní - jako je například známé harašení,  kterým se snaží zabránit kontaktu mezi muži a ženami, a přinutit muže k homosexualitě.    Světská moc rozdmýchává nenávist žen proti heterosexuálním mužům zfalšovaným tvrzením, že muži pobírají větší platy. Jen málokomu dochází, že průměrování platů mužů s příjmy homosexuálních mafií je pro heterosexuální muže přinejmenším stejně urážlivé, jako pro ženy průměrování ženského mozku se slepičím. I ona představa naprosto spravedlivě stejného platu mužů a žen skrývá jeden háček. - Muži potřebují víc potravy (podobně jako jsou mužské velikosti oděvu a bot dražší než ženské), a tak je možné takový úžasně spravedlivý systém umělým nastavením takové životní úrovně, ke které již dnes u nás není moc daleko, změnit v systém, kde si něco jiného kromě jídla mohou koupit jenom ženy - ale ne heterosexuální muži. Nehledě na to, že stejný plat stejně není stejný plat, když z něj muži, kteří se důchodu nedožijí, platí důchodové pojištění na důchody pobírané pak ženami, když muži, kteří poslušně skápnou v pětapadesáti, platí zdravotní pojištění, za které pak ženy vysedávají po ordinacích do osmdesáti.    Jako jiný případ nerovnosti se uvádí například, že v USA umírá zhruba stejně mužů na rakovinu prostaty, jako žen na rakovinu prsu, nicméně na výzkum rakoviny prsu je věnováno šestkrát víc peněz, ...atd.

 

Síť homosexuálních mafií    Nejznámější je homosexuální organizace Tunnel Arsch, jejíž členové se familiárně nazývají "tuneláři". A neméně známá je propojenost těchto mafií se státní správou.     O případech, kdy někdo přijede s několika dolary v kapse - jako milenec známého politika, a odjede s mnoha miliardami, nebo o rozdávání míst v představenstvech bank z podobných důvodů, myslím není třeba se zmiňovat.

    Věc došla tak daleko, že kariéra se dá v dnešní době (v případě mužů) v podstatě dělat již jen nastavováním zadku.    V souvislosti s tím se asi před dvěma roky v USA vynořila další, nejrychleji rostoucí (o 60% ročně) riziková skupina na AIDS - ženy, které chtějí uhnat bohaté muže.

8

Monogamie a její důsledky

    Mnoho lidí dosud považuje monogamii a párovou rodinu za něco přirozeného, za něco, co tu bylo odjakživa. Základní sociální i sexuální jednotkou však u člověka byla, podobně jako u jeho primátích předků, tlupa.    Ani příchod patriarchátu ještě automaticky neznamenal monogamii. Dlouho přežívalo pojetí, že ženy jsou sice majetkem, ale sexuálně jsou svobodné, a pokud byly

prohlášeny za nesvobodné i v tomto směru, vedlo to zase často ke vzniku jakési multimonogamie - harémů.     ...Podobně ona tolik opěvovaná párová rodina, úplná rodina není nejen u lidí, ale dokonce ani u savců původní.  Ve skutečnosti jde o evoluční přizpůsobení dinosaurů, aby obstáli v konkurenci vývojově pokročilejších savců.    (V lidské společnosti je párová rodina "výhodná" zejména proto, že umožňuje platit tak nízkou mzdu, aby neumožňovala samostatně žít samostatnému jednotlivci.)

    Ani manželství nebylo původně spojené s požadavkem "věrnosti", a navíc se netýkalo všech. Původně se týkalo pouze šlechty, která se od jiných lidí lišila právě tím, že žila v rodech, rodinách (a vedla si rodokmen). Manželství šlechty se tím, že nevyžadovalo "věrnost", podobalo spíše dnešnímu registrovanému partnerství homosexuálů (či naopak) než dnešnímu manželství. (A podobně byla šlechta oproti jiným lidem zvýhodněna i pokud šlo o daně a o dědictví.)    Manželství, tak jak je známe dnes - manželství spojené s "věrností" (a předepsané pro všechny) - bylo vymyšleno až na tridentském koncilu v roce 1563, podle čísla jednacího až v druhé polovině roku, a zaváděno do praxe bylo až v následujících desítiletích, v protestantských zemích ještě později. Tato forma manželství byla vymyšlena v době vlády sadistického homosexuálního kléru, v době nejmasovějšího upalování "čarodějnic" - a cíl byl stejný - potlačení heterosexuality a obrácení lidí na tu "správnou víru" (myšleno i po stránce sexuální).    Monogamii v Evropě poprvé zavedl Geršom ben Juda roku 1000 na synodu v Mainzu, na přechodnou dobu jednoho tisíce let - z důvodu, že hrozí doba pogromů, a že za takových okolností se prchá lépe páru než skupině. (Měla tedy platit jen do roku 2000, a navíc jen pro středoevropské, aškenázské Židy.) Nebezpečí - papeže Silvestra II. a císaře "nového Konstantina" (Otu III.) - se však podařilo rychle odstranit, a tak podle jiných zpráv začali Židé toto nařízení uplatňovat až v době vzniku nového nebezpečí, ve druhé polovině 15. století - po pádu Byzantské říše.    Veškerá evropská sentimentální monogamní pseudokultura se tedy zdá být pouze cargo kultem - slepým okopírováním tohoto ryze účelového a dočasného nařízení.

    Patriarchát potlačil svobodu ženy, a ženy se staly majetkem, který se buď prodává - nevěsta, nebo půjčuje za úplatu - nevěstka. Pro nerovnou dostupnost sexu pro muže a pro ženy se však nakonec sex stal hlavním prostředkem k ovládnutí mužů.

    Nerovností v dostupnosti sexu pak také vznikl rozdíl mezi mužskou a ženskou sexualitou - který ani tak není daný rozdílností těchto pohlaví, jako rozdílem v sexualitě toho, kdo

9

možnost sexu má, a toho, kdo možnost sexu nemá. (Na rozdíl od odlišností daných biologicky - například lepší noční vidění nebo menší citlivost chuťových buněk na sůl u žen, či dosud neobjasněných, jako proč ženy zásadně nenosí kapesník nebo proč vyhodí každý popsaný papír.)    Zjednodušeně řečeno, žena může sbalit chlapa během několika minut, pro muže představuje sehnání partnerky usilovnou práci několika let. Monogamie (nebo to, co se nazývá podivným výrazem "postupná polygamie", jak jsou někdy nazývány postupné monogamní vztahy) proto pro muže představuje nerovnoprávný vztah, a to ve stejném poměru, jako jsou minuty k rokům - tedy 1 : 365x24x60 = 1 : 525600. - Monogamie je tedy zhruba půlmiliónkrát výhodnější pro ženy. ...V případě rozchodu si totiž žena může sehnat náhradu ihned, kdežto pro muže znamená rozchod i několik let samoty...    Pokud se muži chtějí vyhnout několikaletým pauzám, musí se nezbytně naučit udržovat několik citových vztahů najednou, což i mnozí z nich zvládají. Pro ženy, pro které je vyměnit chlapa stejně snadné, jako vyměnit si ponožky, není tato schopnost v dnešní společnosti "životně důležitá", a tak ji často z pohodlnosti nechávají zakrnět, ...a ještě si na tom zakládají. Ženy zpravidla udržují vždy jen jeden citový vztah, a pokud mají další vztahy, tyto vztahy s citem nespojují a berou je čistě utilitárně.    Ženy málokdy dokáží pochopit, že muž může mít rád více žen najednou, a už vůbec nedokáží pochopit, že muži svým milenkám ani nepřiřazují nějaké pořadí. Muži totiž své milenky berou globálně, kdežto ženy své milence lineárně. Ženy na mužích také nejspíš ze všeho nejvíc odradí (ba přímo vyděsí), když zjistí, že muž používá cit tam, kde ony, představitelky něžného pohlaví, tradičně spojovaného s citem, používají chladnou kalkulaci.    Pokud tvrdím, že ženy, jelikož mají více možností, snadno z pohodlnosti podléhají degeneraci citu, neplatí to samozřejmě pro všechny. Stejně tak netvrdím, že všichni muži odpovídají výše popsanému typu. Mnoho mužů pro nedostatek příležitostí na sex rezignuje a věnuje se pití nebo jídlu - aby to mohli používat alespoň na čůrání ...nebo aby používali alespoň žaludek. (Mnohé ženy si, zdá se, zase pletou penis a peníze, případně chtějí kojit místo koitu.)

    Jisté biologicky dané rozdíly - které pak byly ovšem "společenskými prostředky" dohnány do krajnosti - samozřejmě existují.     Jeden takový rozdíl vyplývá ze skutečnosti, že jelikož si původně vybírají samice samce, mají na to "víc času" (na rozhodování v jednotlivém případě), a pak je na samci, aby bleskově zareagoval. To je dnes u mužů samozřejmě považováno za špatnou vlastnost.    Jistá nerovnost v dostupnosti sexu se naopak u našich zvířecích předků vyvinula v důsledku toho, že samice mají méně času celkově, neboť jsou zaneprázdněny výchovou mláďat. Ustálila se tak jakási rovnováha, kdy jsou samice zvýhodněny zase jinak.     Pokud se tedy muži podílejí stejným dílem na výchově dětí, a zbavují se tak pro sebe potřebného času, dostávají se opět do nerovného postavení, nerovného vztahu.

    Oproti vžitým představám jsou však muži v sexu daleko vybíravější než ženy. Ženy přistupují k sexu jako k něčemu téměř bezcennému, co mohou mít kdykoliv a s kýmkoliv (právě tato skutečnost se skrývá za mýtem, že u muže nezáleží na tom, jak vypadá, ale "jaký je"), muži k sexu přistupují jako k cenné vzácnosti. Ženy proto odmítají všechny své dobré kamarády, ale když to na ně přijde, často se ukojí i na dementním jedinci. Muži by se zase milovali se všemi svými kamarádkami, chtěli by je mít jako káma - rádky, ukájení na dementkách je ale většinou nepřitahuje. S trochou nadsázky můžeme říci, že ženy mohou souložit s kýmkoliv a milovat jen někoho, muži mohou milovat téměř kteroukoliv, souložit však s žádnou...

10

    ...A i u žen se často vyskytne zvýšená touha milovat se, když to mají zakázáno, když tedy "není možnost" - podobně jako je tomu u mužů téměř pořád - například po operaci, v těhotenství, atd...

    Rozhodující pro délku života mužů je množství sexu, i když samozřejmě působí i jiné faktory, z nichž ovšem mnohé jsou opět důsledkem nedostatku sexu (např. náhražky jako jídlo, pití a práce). Pokud totiž nejsou účinky testosteronu korigovány intenzívním pohlavním životem, působí smrtonosně. A tak můžeme těžko mluvit o sociálně spravedlivé společnosti (a o mužské nadřazenosti už vůbec ne), pokud je množství sexu ve společnosti nastaveno tak, aby se muži dožívali podstatně nižšího věku než ženy. Tento rozdíl v délce života u současné generace, po dalším poklesu množství sexu (u nás po zvláště výrazném poklesu po roce 1989), ještě výrazně poroste.    ...Samozřejmě jde také o psychologický aspekt: je dost podstatný rozdíl, jestli někdo žije s tím, že možnost je vždycky (i když ji nemusí využívat), nebo jestli žije s tím, že možnost nikdy žádná nebyla, žádná není, a pravděpodobně ani nebude...    Nejviditelnějším projevem nedostatku sexu u mužů je plešatost. U dávných předků měla možná i svou funkci. Podobně jako u šimpanzů bonobo, člověku nejpříbuznějšího druhu, samice (či ženy) odmítaly násilné a majetnické samce, ti pak z nedostatku sexu zplešatěli, a pleš tak byla varovným poznávacím znamením jejich agresivity, které je pomáhalo vyřadit z evoluce, z "chovu". U lidí, kde je všechno převrácené, jsou naopak plešatí muži považováni za sexy. Jistě se ozvou plešatí muži, kteří budou tvrdit, že souloží dost. Na námitku, že možná teď, ale ne v mládí, kdy došlo k nevratnému poškození vlasových folikulů, budou tvrdit, že začali brzo. Možná relativně, ale ne ve čtyřech letech, jako je tomu u přírodních národů. Nehledě na to, že co kdo považuje za často, je také relativní... Jiní se budou bránit, že plešatění je dědičné. Jak u antropologických typů, tak u homeopatických obrazů, kde se o takové dědičnosti uvažuje, se ale zároveň vyskytuje zakrnělý genitál. ...Takže jsme zase tam, kde jsme byli.    Důsledkem nedostatku sexu jsou také například hemeroidy a nemoci prostaty. - Není příliš zdravé, když se krev městná v dané oblasti, ale ne přesně tam, kde by měla. ...O dalších nemocech způsobovaných nedostatkem pohybu na zdravém těle ani nemluvě.    Dokonce i některé pohlavní nemoci, jako kandidóza (kvasinky ji způsobující v sobě nosí 95% lidí) nebo kondylomy (viry v sobě má většina dospělé populace), jsou většinou latentní, dokud člověk žije intenzívním sexuálním životem, často se však objeví právě po delší pohlavní abstinenci. ...Můžeme tedy zhruba říci, že nemoci se dělí na nemoci z nedostatku sexu, a na nemoci pohlavní, ale i ty jsou často způsobovány nedostatkem sexu.    Nedostatek sexu zkracuje život i ženám, ale ne tak výrazně. Uvádí se, že ženy se bez sexu dožívají jen asi o rok nižšího věku, bývají však těžce nemocné. ...Žena může být bez sexu stará a nemocná, muž bez sexu může jenom umřít...

    ...Podobně jako Solženicyn říká, že pokud se nenajdou lidé, kteří by byli ochotni dělat něco na úrovni místní samosprávy zadarmo pro národ, není žádný důvod, proč by měl národ přežít, můžeme říci, že pokud se nenajdou ženy, které by byly ochotny se zadarmo milovat, není žádný důvod, proč by mělo přežít lidstvo.

11

Poznámky k homosexualitě

    Říci něco nepříjemného, třebas jen o jediném homosexuálovi, je dnes naprosté tabu. Jako kdyby byli všichni homosexuálové stejní, jako kdyby mezi nimi nebyl žádný rozdíl! Přitom můžeme rozlišovat homosexuály přinejmenším tří typů.    Uvádí se, že vrozená homosexualita je případ pouhých 4 - 7 % z celkového počtu homosexuálů. Ostatní se přeučili kvůli výhodám z homosexuality plynoucím - kariéře, snadnějšímu přístupu k sexu. (Pravda, poněkud to vyvrací mýtus o jejich údajné diskriminaci...)    Nejnebezpečnější skupinou pak jsou deprivantští homosexuálové, u kterých homosexualita vzniká nepřítomností matky kolem jejich desátého měsíce života, a tedy chybějícím imprintingem. Nemají ženu, matku, zafixovanou jako vzor pro svou budoucí sexuální orientaci.    Deprivantství je totiž spojeno s dalšími pseudoosobnostními rysy (osobnost u nich chybí, jde o neindividuální formy života), těžkým postižením po stránce citové a hodnotové. Bývají to asociální jedinci, sadisté, vyloženě zločinecké typy, zároveň však bývají velmi společensky úspěšní.    Pokud se homosexuálové  mezi těmito svými "kolegy" necítí zrovna nejlépe, myslím, že není na místě, svalovat problém na heterosexuální muže.

    Před několika lety se objevila senzační zpráva, že homosexuálové se liší i anatomicky, že mají, stejně jako ženy, určité centrum v mozku menší než heterosexuální muži. Není však jisté, jestli je u nich tato odlišnost vrozená nebo získaná. Právě tato část mozku se může podílet na schopnosti heterosexuálních mužů, udržovat více citových vztahů najednou, což homosexuálové, podobně jako ženy, nečiní, může však jít i o důsledek skutečnosti, že sbalit chlapa představuje méně duševní námahy, než sbalit ženu. (Sbalit ženu je ovšem opět snazší pro ženu než pro muže.)

    Třebaže mají homosexuálové monogamii v podstatě zakázanou - aby se mohli stát součástí sítě, je známé, že jsou ještě žárlivější než heterosexuálové. Žárlivost pochází podle psychoanalýzy z potlačování vlastních homosexuálních sklonů - u homosexuálů pak logicky z potlačování vlastních heterosexuálních sklonů, a myslím, že u homosexuálů můžeme - už pro nesoulad fyzického těla a vlastní identifikace, předpokládat větší smíšenost sexuálních sklonů.     Žárlivost je vždy na vztah, a ne na sex. Na sex není možné žárlit, sex je možné pouze závidět. I když to zní jako slovíčkaření, je v tom rozdíl. A jelikož homosexuálové berou, podobně jako ženy, další vztahy jako čistě sexuální, není u nich jejich vyšší žárlivost na překážku v tom, aby svým partnerům tolerovali další partnery a návštěvy orgií v homosexuálních klubech (jejichž rozsáhlou sítí homosexuálové disponují).     - Není bez zajímavosti, že kluby, ve kterých je možné navázat sexuální známost, existují pouze pro homosexuály (obojího pohlaví), ale neexistují žádné takové kluby pro heterosexuály (přinejmenším ne u nás). Podniky podobného typu jsou v případě

12

heterosexuálního sexu pouze "profesionální", bordely. V tomto směru je zde již plná komercializace.

    ...Heterosexuálním osobám byla vnucena představa, že setkání dvou osob je věcí náhody, že musí být trpěliví a po léta čekat na tu pravou či toho pravého, zatímco druhá strana tvrdě pracuje na budování sítě.     (...A mnoho lidí také prožije mládí s tím, že na to mají ještě dost času, a zbytek života s tím, že už je na to pozdě.)

    Myslím, že homosexuálové jsou přijímáni odjakživa velmi tolerantně - daleko tolerantněji než se všeobecně myslí. ...Pokud ovšem nejde o homosexuální sadisty, kteří upalují "čarodějnice" nebo zakazují potraty.     Cílem zákazu potratů je jednoznačně potlačení heterosexuality a přinucení lidí k homosexualitě nebo alespoň k análnímu sexu, který energeticky nefunguje - a je tedy "méně nebezpečný", a zároveň může být předstupněm k homosexualitě.     Nevím, nakolik může anální sex fungovat po energetické stránce u vrozených homosexuálů, kteří prý mají posunutou sexuální čakru. - Podobně bude mít asi posunuto sexuální čakru těch několik málo žen, kterým se anální sex opravdu líbí. Takových žen ale asi bude podstatně méně, než by odpovídalo současné masívní propagaci análního sexu. ...Která je tak masívní, že první slova, která ženy při seznámení pronášejí, jsou často: "jen ne anální sex".     Ten je propagován asi hlavně proto, aby se u heterosexuálů zvýšilo riziko nákazy AIDSem, a odstranila se tak jejich poslední výhoda, spočívající v tom, že riziko nákazy AIDSem je při vaginálním styku několiksetkrát nižší. (Kdyby se měl AIDS šířit pouze vaginálně, počet nakažených by nestoupal, ale naopak klesal, neboť tímto způsobem je v průměru k jednomu přenosu zapotřebí delší doby, než jaká infikovaným osobám zbývá.)

    Heterosexuálním osobám samozřejmě vadí, když se z homosexuálů - jak bylo již před několika lety předpovídáno - stávají ti nejkonzervativnější "zastánci rodinných hodnot", a domáhají se výhod spojených s manželstvím, v době, kdy heterosexuálové již od manželství upouštějí a tyto výhody proto nemají.     Mužům pak vadí, když homosexuálové proti nim štvou ženy, když ženám namlouvají, že heterosexuální muži mají větší platy (také asi proto, aby odpoutali pozornost od skutečnosti, že největší příjmy mají právě oni sami),  ...nebo jiné nesmysly.

    Mýtus netolerance si homosexuálové vymysleli jednak z důvodu "citového vydírání", a jednak proto, že jelikož u nich sex po energetické stránce pravděpodobně většinou až tak nefunguje, častěji jej spojují se sadomasochismem a cítí potřebu "rajcovat se rizikem". Jak říkal jeden starý homosexuál: "Když zrušili ten zákon (zakazující homosexualitu), tak to úplně ztratilo svůj půvab. Ale teď s tou ajdou to zase začíná být ono."      V tom jim vychází vstříc i Vatikán, který nepřipustí používání kondomů na ochranu proti AIDSu, protože jsou tradičně spojovány s heterosexuálním stykem. Na druhou stranu prý Vatikánu ani přinejmenším nevadilo vlastnit 49% akcií firmy vyrábějící viagru. Proč také. Vždyť, jak psal The Guardian, viagra je určena k tomu, aby umožnila mužům styk s jejich mužskými nebo ženskými partnery (sic!). Byla tedy původně určena v první řadě k tomu, aby umožnila homosexuální styk mužům, kteří na muže nejsou.

13

    Pokud jde o AIDS, existují spekulace, že původně mělo jít o virus, který postihne hlavně heterosexuály, ale jaksi to nevyšlo. Existují ale i spekulace, že AIDS má udržovat v poslušnosti homosexuály, že na něj od počátku lék je, ale dostanou jej jen ti z nich, kteří se poslušně "zařadí" a spolupracují v síti. Pokud ne, mají smůlu.     A konečně existují spekulace založené na tom, že individuální hmyz prý zanikl díky pomalým virům (podobným jako je HIV), přenášených sexem. Zanikla u něj individualita a vznikla společenství ovládaná skupinovou duší. Podle těchto spekulací může být AIDS úmyslně šířen za účelem likvidace individuality, individuálního myšlení u lidí. V tom případě nám může být útěchou, že některé druhy individuálního hmyzu přežily...

Časté otázky

Je potrat vraždou?    Záleží na tom, co rozumíme pod slovem vražda. Pokud výraz vražda chápeme ve smyslu, který je mu v současné době stále více přikládán - likvidace neindividuální formy života v sebeobraně, pak potrat vraždou sice je, ale zároveň na něm není nic špatného. Není totiž "popravou", zabitím útočníkem. - Když tedy není možné změnit nic na podstatě potratu, je alespoň možné posunout význam slova vražda směrem k němu. ...Typicky křesťanské řešení.    Také výzkum vzpomínek z perinatálního období (z doby porodu a krátce před a po něm) ukazuje na jejich podobnost s potlačenými vzpomínkami (tedy "vzpomínkami" odpojenými od individuálního vědomí)  na traumata v dětství, nebo s vjemy zapsanými do podvědomí v době, kdy byl člověk v bezvědomí například při nějaké nehodě, ...tedy na paměťové stopy nepropojené s individuální psychikou, a tak potvrzuje, že se v době před porodem nejedná o život individua.

Monogamie a křesťanství?    Mnoho lidí ztotožňuje monogamii s "křesťanskou morálkou" a myslí si, že pro to mohou najít oporu v bibli. Křesťanství však vzešlo z prostředí polygamního židovského národa, a hledat v bibli nějakou podporu pro monogamii je asi stejné, jako hledat v ní recept na vepřo-knedlo-zelo. Jedinou zmínku podobného druhu, kterou v bibli, v Novém zákoně, můžeme nalézt, kdy Pavel nabádá kněží (tedy pouze kněží a nikoliv laiky), aby měli jen jednu ženu, můžeme spíše považovat za požadavek levné církve, nebo za předstupeň celibátu kněží.    Mluvit o Kristovi v souvislosti se sexualitou je dnes v podstatě nepřijatelné. Přitom Kristovo učení nebylo ani asexuální, ani monogamní. Bylo totiž tantrické. Stoupenci Ježíšova učení však byli později nazýváni Ježími babami a Ježími dědky, a byli upalováni.

14

Je sex hřích?    Co původně znamenalo slovo hřích, je dnes vidět lépe na jeho anglickém tvaru - sin, z latinského sine, bez, i když i u slovanského tvaru hřích lze etymologicky doložit význam opomenutí, vynechání něčeho, bez nějakého morálního podtextu. Hříchem tedy je daleko spíše život bez sexu. Přinejmenším je takový život proti přírodě a proti přirození.

Co je to tantra?    Tantra znamená milovat se, jak nejlépe to člověk dovede. Všechno ostatní kolem ní jsou podružnosti technického rázu. U lidí, kteří o ní poprvé slyší, vyvolává úsměv v češtině jaksi nepatřičně znějící výraz kundalíni. Ale vezmeme-li to lapidárně, největším problémem dnešní společnosti je nepoměr mezi nabídkou sexu u žen a poptávkou po sexu u mužů. Cílem tantry je probuzení žen, aby se tento nepoměr vyrovnal.    Na rozdíl od bible, která říká: kdo nepracuje ať nejí, jde tantra ještě dál a říká: kdo nesouloží, ať nepracuje. Na rozdíl od ideologií, které považují za základní životní potřebu práci či vydělávání peněz, ...a jídlo za nadstavbu, tantra považuje za základní životní potřebu sex, a vše ostatní za nadstavbu.    Nemusím snad připomínat, že tantra je o sexu, který energeticky funguje,  že v tantře jde o energetické nabití, a ne o nějaké sexuální vybití, že jde o sexuální život, a ne o sexuální vyžití. V tantře jde o to pohlavně žít, ne si užívat. Skutečnost, že lidská sexualita má být hlavně o energiích, je dobře vidět na tom, že se u žen na rozdíl od samic zvířecích druhů vyvinuly velké prsy, které mají inspirovat ke kontaktu srdečních čaker (patrná je souvislost se stykem "čelem k sobě") a k předávání energií na této úrovni. To, že se tak neděje, nebo jen velmi málo, je hlavní příčinou rakoviny prsu.

A co anarchisté?     Podobně jako o několik desítiletí starší řecký hetérismus, vznikl i anaršismus jako prostředek proti vládě homosexuální sítě. Jeho jistým nedostatkem je, že už samotný název obsahuje negaci: an - Arsch, což může psychologicky svádět k negativnímu myšlení. - Nestačí totiž být pouze proti. Je třeba také intenzívně provozovat normální sex.     Jinak není bez zajímavosti, že oba tyto směry vznikly v pravoslavných zemích, které měly vždy blíže k původnímu křesťanství, ke Kristovu učení. V případě anarchismu jde ostatně i slovně také o přesmyčku s dvojím záporem: an - a - rchist   an - a - Christ  tedy  ne - Antikrist, tedy o návrat k původnímu křesťanství.

    To by bylo pár příkladů pro začátek. Další témata mohu později doplnit podle toho, jaké (a jestli) budou reakce návštěvníků této stránky.

15

Doporučená literatura

Doporučená literatura ke stránkám:

Podstata vývoje sexuality na planetě ZemiNigel Cawthorne: Sex a lásky papežů. ETC Publishing, Praha 1997Barbara Hand Clow: Působení plejád. samizdat, 1997Hilton William Cooper: Mimozemšťané v pozadí vlády USA. Star, Praha 1989František Koukolík, Jana Drtilová: Vzpoura deprivantů. Makropulos, Praha 1996André Van Lysebeth: Tantra. Argo, Praha 1995Michael Miersch: Sexuální život zvířat. Euromedia Group, k.s., 2001V. Novák a kol.: Historický vývoj organismů (str. 374). Academia, Praha 1969Wilhelm Reich: Funkce orgasmu. Concordia, Praha 1993

Potlačování heterosexualityMax I. Dimont: The Amazing Adventures of the Jewish People. Behrman House, Inc., New York 1984 Human Sexuality 96/97. Dushkin Publishing Group/Brown & Benchmark Publishers, Guilford, CTAndré Van Lysebeth: Tantra. Argo, Praha 1995

Vytváření homosexuální sítěRichard Cavendish: Dějiny Magie. Odeon, Praha 1994James George Frazer: Zlatá ratolest. Odeon, Praha 1977Andrew Nikiforuk: The Fourth Horseman. Phoenix, London 1993

Monogamie a její důsledkyGerhard J. Bellinger: Sexualita v náboženstvích světa. Academia, Praha 1998V. Fetter, M. Prokopec, J. Suchý, S. Titlbachová: Antropologie. Academia, Praha 1967Peter Chappell: Homeopatická samoléčba. Alternativa, Praha 1995Alexandr Solženicyn: Rusko v troskách. Nakladatelství Práh/Rybka Publishers, Praha 1999

Poznámky k homosexualitěHuman Sexuality 96/97. Dushkin Publishing Group/Brown & Benchmark Publishers, Guilford, CTFrantišek Koukolík, Jana Drtilová: Vzpoura deprivantů. Makropulos, Praha 1996Andrew Nikiforuk: The Fourth Horseman. Phoenix, London 1993

    Uvádím zde pouze několik titulů, které obsahují několik podstatných informací. Navíc uvedené tituly v angličtině bude stejně obtížné sehnat.    Je mi jasné, že lidé dnes tak jako tak málo čtou - bez další četby však těžko poznají, co myslím vážně a co nikoli, a já již nemám příliš chuti to někomu příliš usnadňovat...

16