pro mĚsto strakonice - lokal sport · sloužit vedení města a dalším zainteresovaným stranám...

NÁVRH STRATEGICKÉ KONCEPCE

PODPORY SPORTU

PRO MĚSTO

STRAKONICE

Autor

Mgr. Jakub Popelka, Ph.D.

[email protected]

+420 728 713 727

www.lokalsport.cz

Návrh strategické koncepce podpory sportu města Strakonic

www.lokalsport.cz

2

Objednatel:

STARZ, příspěvková organizace

Na Křemelce 512, Strakonice, PSČ: 386 01

IČ: 367915

bankovní spojení: 212265633/0300

zastoupeno: Ing. Pavlem Marešem, ředitelem příspěvkové organizace

Zhotovitel:

Mgr. Jakub Popelka, Ph.D.

Pionýrů 519, Komárov, PSČ: 267 62

IČ: 76413195 (není plátcem DPH)

bankovní spojení: 51-5513140247/0100

jednající: Mgr. Jakub Popelka, Ph.D.

Ve Strakonicích, 9. 12. 2015


www.lokalsport.cz

3

Poděkování

Na tomto místě se sluší poděkovat zejména všem

účastníkům výzkumného vzorku obyvatel Strakonic –

občanům města, žákům základních a středních škol,

ředitelům a pedagogům, kteří nám umožnili výzkum na

strakonických školách realizovat. Dále bychom rádi

poděkovali za spolupráci představitelům příspěvkové

organizace STARZ – řediteli Ing. Pavlu Marešovi,

Ing. Miroslavu Boučkovi, Zdeně Švancarové a všem

vedoucím jednotlivých sportovních zařízení organizace

STARZ za konzultace a poskytnutí materiálů pro analýzu.

Poděkování za vstřícnou komunikaci patří, v neposlední

řadě, představitelům Městského úřadu Strakonice v čele

s Ing. Lucii Šnajdrovou a PaedDr. Pavlu Koubovi z ČUS

Strakonice.


www.lokalsport.cz

4

Obsah

1 ÚVOD .................................................................................................................................... 6

ÚČEL ZPRACOVÁNÍ KONCEPCE SPORTU .................................................................................................................... 7

VSTUPNÍ DATA A INFORMACE ................................................................................................................................ 7

PŘÍSTUP K ŘEŠENÍ KONCEPCE SPORTU ..................................................................................................................... 8

METODIKA SBĚRU A ANALÝZY DAT .......................................................................................................................... 8

ANALÝZA AKTÉRŮ ................................................................................................................................................ 9

SOUVISEJÍCÍ STRATEGICKÉ DOKUMENTY MĚSTA STRAKONIC ....................................................................................... 12

SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ VÝZKUMU ............................................................................................................................. 14

2 SPORTOVNÍ PARTICIPACE .................................................................................................... 16

SOUČASNÉ POZNATKY O ÚČASTI VE SPORTU ............................................................................................................ 16

ZÁKLADNÍ GEOGRAFICKÉ A SOCIÁLNĚ-DEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY MĚSTA ............................................................ 18

DOSPĚLÁ POPULACE MĚSTA STRAKONIC A JEJÍ VZTAH KE SPORTU ................................................................................ 19

ŽÁCI A STUDENTI STRAKONICKÝCH ŠKOL VS. SPORT ................................................................................................... 27

ORGANIZOVANÝ SPORT VE STRAKONICÍCH ............................................................................................................. 35

3 SPORTOVNÍ NABÍDKA .......................................................................................................... 39

SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ STARZ .............................................................................................................................. 40

HOSPODAŘENÍ STARZ....................................................................................................................................... 45

DALŠÍ SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ A KOMERČNÍ SLUŽBY ..................................................................................................... 48

SPORTOVNÍ AKCE .............................................................................................................................................. 50

4 FINANCOVÁNÍ SPORTU ........................................................................................................ 51

EVROPSKÁ UNIE A SPORT .................................................................................................................................... 51

LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY A SPORT V ČR ................................................................................................................. 51

PROGRAMY PODPORY SPORTU V ČR ..................................................................................................................... 52

ROZPOČET MĚSTA STRAKONIC ............................................................................................................................. 53

ZÁKLADNÍ PRINCIPY FINANCOVÁNÍ SPORTU ............................................................................................................. 55

VÝVOJ FINANCOVÁNÍ A DISTRIBUCE PROSTŘEDKŮ SUBJEKTŮM VE SPORTU ..................................................................... 56

KOMPARACE FINANCOVÁNÍ SPORTU S DALŠÍMI MĚSTY .............................................................................................. 62

5 NÁVRHOVÁ ČÁST ................................................................................................................. 68

SHRNUTÍ HLAVNÍCH POZNATKŮ ............................................................................................................................ 68

FORMULACE BUDOUCÍ STRATEGIE ROZVOJE SPORTU ................................................................................................. 69

ZPĚTNÁ VAZBA OD OBČANŮ STRAKONIC ................................................................................................................ 70

HLAVNÍ OBLASTI BUDOUCÍHO ROZVOJE SPORTU ...................................................................................................... 73

NÁVRH PRIORIT A OPATŘENÍ ROZVOJE SPORTU ........................................................................................................ 74


www.lokalsport.cz

5

Krátké slovo úvodem

Dokument vznikl na základě analýzy financování sportu,

současné vybavenosti, a především sběru dat o stavu

podpory sportu ve Strakonicích, preferencích a potřebách

obyvatel Strakonic, včetně dětí a mládeže. Realizací této

práce nejsou uskutečňovány či prosazovány ničí osobní

zájmy a záměry. Jedná se o nezávislé posouzení vycházející

z ekonomických opodstatnění veřejné podpory sportu, na

jehož základě jsou formulovány návrhy, záměry a praktická

doporučení pro oblast sportu, které by měly sloužit lokálním

aktérům jako soubor poznatků či východisek budoucích

kroků při rozvoji sportu. Dokument by měl být zároveň

k dispozici občanům.

Autor

Autor


www.lokalsport.cz

6

1 ÚVOD

Strakonice jsou, jak historicky, tak z hlediska současného postavení, tradičním sportovním centrem

okresu i širší spádové oblasti strakonického regionu. Ve Strakonicích působí více než 30 sportovních

spolků, z nichž mnohé (především TJ ČZ Strakonice, TJ Fezko Strakonice) zastřešují další sportovní

oddíly různých sportovních odvětví. Spolkový sektor tak poskytuje širokou škálu sportovních aktivit

pro děti i dospělé, která je do jisté míry v českých podmínkách unikátní. Město Strakonice dále

disponuje sportovní infrastrukturou, která slouží jak výkonnostnímu sportu, tak pro volnočasové

využití strakonické veřejnosti, obyvatelům okolních sídel či turistům. Některá sportovní zařízení byla

vybudována v posledních letech, řada sportovišť prošla rekonstrukcí. Další, tradiční, sportovní

zařízení byla realizována před více než třiceti lety a pro občany jsou mnohdy v nevyhovujícím stavu.

V kvalitě sportovních zařízení jsou patrné rozdíly, což může mít bezprostřední vliv jak na budoucí

rozvoj sportu, tak na celkovou kvalitu prostředí pro trávení volného času.

Město dosud nedisponuje strategickým plánem (koncepcí) rozvoje sportu na svém území, přičemž

potřeba koncepčního přístupu k podpoře sportu je dnes zřejmá. Těžiště vytváření podmínek pro

sport a volný čas se přesunulo ze spolkového sektoru na úroveň samospráv, jejíž představitelé se

stali tvůrci lokálních sportovních politik. Tato skutečnost je dána legislativními procesy, změnami

principů financování sportu či reformami střešních organizací (ČOV, ČUS). Současná situace zároveň

odráží společenské trendy – individualizaci obyvatel a příklon k neorganizovaným aktivitám, které

jsou zaměřeny na zdravotní aspekty, cvičení s vlastní vahou, na prevenci civilizačních chorob

či předcházení problémů ortopedického charakteru. Nelze zapomenout ani na změny ve věkové

struktuře obyvatel, dlouhodobě se zvyšuje podíl nejstarších kategorií.

Na samosprávy jsou postupně kladeny vysoké nároky, neboť rozhodují o distribuci velkého objemu

financí na podporu sportu, která by měla reflektovat jak výše naznačené trendy, tak rozvoj

spolkového sektoru. V případě Strakonic hraje významnou roli při poskytování sportu STARZ -

příspěvková organizace města, jež disponuje poměrně vysokou mírou autonomie a zabezpečuje

provoz a poskytování sportovních zařízení. Posláním takové organizace by měla být ekonomická

efektivnost a rychlejší reakce na potřeby obyvatel v porovnání s přímým poskytováním sportovních

zařízení městem. Za opodstatnění veřejné podpory sportu je podle ekonomických teorií považována

sociální spravedlnost a efektivnost, omezeními jsou pak selhání veřejné správy z důvodů nízké

flexibility, složitosti řízení anebo realizace osobních zájmů. Hlavním východiskem koncepce sportu

by tak měla být právě tato opodstatnění veřejné podpory sportu. V jejich kontextu pak budou

v rámci tohoto dokumentu formulovány budoucí záměry, doporučení a konkrétní opatření pro

rozvoj sportu ve Strakonicích.


www.lokalsport.cz

7

Účel zpracování koncepce sportu

Účelem koncepce sportu je zhotovení dokumentu vycházejícího z analýzy lokálních dat, jenž bude

sloužit vedení města a dalším zainteresovaným stranám jako soubor podkladů pro každodenní,

střednědobé i strategické rozhodování o podpoře sportu a při investičních záměrech, které souvisejí

se sportovní a volnočasovou vybaveností města s důrazem na její ekonomicky a společensky

efektivní využití. Koncepce je postavena na třech pilířích:

1) analýza na straně poptávky – dospělých občanů města a žáků škol ve Strakonicích,

2) analýza nabídky a využití sportovních a volnočasových služeb, hospodaření STARZ,

3) vývojová a komparační ekonomická analýza financování sportu z rozpočtu města.

Součástí ekonomické analýzy je strukturované srovnání financování sportu populačně a geograficky

srovnatelných měst. Analýza poptávky čerpá z demografických dat, hlavní těžiště je pak

v dotazníkovém šetření na vzorku populace města, včetně dat o organizované účasti ve sportovních

klubech a návštěvnosti sportovních zařízení. Analýza nabídky vychází z výsledků terénního šetření

a podkladů STARZ, jejím hlavním účelem je poskytnout vedení města přehled sportovních ploch a

jejich využití pro potřeby budoucího plánování sportovní infrastruktury. Celý dokument lze zároveň

použít jako dílčí podklad při tvorbě (aktualizaci) integrovaného plánu rozvoje města.

Vstupní data a informace

Práce čerpá z analýzy dat, která vycházejí z různých zdrojů. Následující výčet shrnuje hlavní formy

použitých dat a zdroje, ze kterých bylo čerpáno:

a) Socio-demografické charakteristiky obyvatel města a jeho spádové oblasti

Zdroj: Český statistický úřad; Městský úřad Strakonice; webové stránky města

b) Sportovní aktivity, postoje, potřeby a preference obyvatel

Zdroj: Původní výzkum obyvatel a žáků základních a středních škol (celkem přes 800 dotázaných)

c) Účast obyvatel v organizovaném sportu

Zdroj: Původní výzkum obyvatel města; Ohlédnutí za sportem; Statistiky ČUS Strakonice

d) Nabídka sportovních zařízení, služeb a akcí

Zdroj: Terénní výzkum, lokální periodika, podklady STARZ

e) Financování sportu

Zdroj: Rozpočet města; Závěrečný účet města; rozpočty a závěrečné účty měst; oficiální statistiky;

MŠMT; Jihočeský kraj

f) Ostatní informace

Zdroj: Výroční zprávy; podklady STARZ; konzultace s lokálními aktéry; strategické dokumenty města


www.lokalsport.cz

8

Přístup k řešení koncepce sportu

Při realizaci koncepce sportu byl uplatněn tzv. participační přístup. Konkrétně se jedná o přístup

vycházející z principů U-Plan systému, který byl navržen na Technické Univerzitě v Sydney a ověřen

v dalších státech právě pro účely tvorby koncepcí sportu, turismu či volného času na lokální úrovni,

včetně prostředí ČR. Přístup se zakládá na třech „modulech“: participační modul, nabídkový modul

a modul rozpočtových omezení, záměrů a cílů koncepce. Následující obrázek shrnuje obsah

jednotlivých modulů. Šipky naznačují vzájemnou provázanost jak při realizaci studie, tak z hlediska

výstupů celé práce.

Obrázek 1.1 U-plan systém

Metodika sběru a analýzy dat

V průběhu realizace byly pro sběr dat využívány metody a techniky typické pro zpracování

sociologického a ekonomického výzkumu. Šetření probíhalo ve dvou formách. První (hlavní) formou

byl elektronický dotazník distribuovaný dospělým občanům Strakonic prostřednictvím webových

stránek města a sociálních sítí. Další dotazník vyplňovali žáci základních a středních škol během

vyučování. Terénní šetření bylo založeno na zmapování současné nabídky sportovních zařízení a

ploch, doplněno bylo fotodokumentací a zanesením sportovních ploch do mapy města. Pro analýzu

dat byly využity metody společenskovědního i ekonomického výzkumu, data byla zpracována

v programu MS Excel, k prezentaci výsledků jsme použili MS Word.

Participační modul

demografická data

výzkum mezi obyvateli

výzkum mezi studenty

účast ve sportu

návštěvnost

členství v klubech

Nabídkový modul

přehled sportovních zařízení

generel sportovních ploch

analýza nabídky služeb a akcí

geografická analýza

Cíle a omezení

analýza aktérů

definování záměrů

rozpočtová omezení

komparace s dalšími městy

definování cílů podpory


www.lokalsport.cz

9

Analýza aktérů

Za účelem vymezení základního rámce pro tvorbu koncepce sportu bylo naším prvotním cílem

identifikovat všechny aktéry – jednotlivce nebo zainteresované skupiny, které nějakým způsobem

ovlivňují, mohou ovlivňovat nebo mohou být sami přímo ovlivňováni rozhodováním o podpoře

sportu a vytváření podmínek pro jeho realizaci. Pro tyto potřeby se provádí právě analýza aktérů.

Cílem analýzy bylo tyto aktéry identifikovat a pokusit se popsat jejich pozici, kompetence a

vzájemné vazby. Analýza aktérů poskytuje nejen jakousi platformu pro další kroky tvorby koncepce

sportu, ale v syntetické části by měla být využita při definici záměrů a cílů podpory sportu právě

vzhledem k těmto aktérům. V našem případě byli identifikováni následující aktéři:

a) Vedení města, rada a zastupitelstvo

Starostou města je Mgr. Břetislav Hrdlička (Strakonická Veřejnost). Rada města má celkem

sedm členů, z nichž 4 členové jsou příslušníky Strakonické Veřejnosti (SV). Další tři členové

jsou členy stran ANO 2011, Volba pro město a Komunistické strany Čech a Moravy.

Zastupitelstvo města má celkem 21 členů, třetina přísluší do SV, Jihočeši 2012 mají tři členy,

zbylé strany mají dva či jednoho člena.

Program Strakonické veřejnosti „Program pro Strakonice 2014“ obsahuje několik

prioritních oblastí, nicméně žádná z těchto priorit není primárně zaměřena na sport, který

není ani součástí některé z těchto priorit.

Sport však je, ať už přímo či nepřímo, součástí koaliční smlouvy (Strakonická Veřejnost, ANO

2011, ODS a VPM). Konkrétně obsahuje koaliční smlouva tyto body:

1) vytvoření plánu rekonstrukce chodníků, vozovek a cyklostezek ve městě,

2) vytvoření pravidel podpory sportu a sportovních oddílů

3) podpora zdraví občanů města.

b) Komise pro sport

Komise pro sport má celkem 7 členů, předsedou je Bc. Luboš Parkos (HC Strakonice), dalšími

členy jsou: Vladimír Hovorka (Sokol Strakonice), Aleš Bláha (ODS), PaeDr. Pavel Kouba (ČUS

Strakonice), Karel Krž (KSČM), Mgr. Václav Marek (ANO 2011, pedagog), Stanislav Vydra

(důchodce). Komise je poradním orgánem, na základě jejích doporučení rozhoduje Rada či

Zastupitelstvo o distribuci dotací, ocenění za sportovní výsledky či reprezentaci města.

c) Odbor školství a cestovního ruchu

V rámci Městského úřadu Strakonice je sport zařazen pod Odbor školství a cestovního

ruchu (OŠCR) do Oddělení cestovního ruchu. Oblast sportu má ve své působnosti Ing. Lucie

Šnajdrová. V rámci přenesené působnosti má Oddělení v kompetenci podporu zájmových

a kulturních aktivit, žádosti o poskytnutí dotace v oblasti kultury, sportu a volného času.


www.lokalsport.cz

10

d) Odbor rozvoje

Odbor rozvoje má v kompetenci územní plánování, stavební zakázky města, rozhoduje

o nakládání s nemovitým majetkem. Jeho činnost se tak významně dotýká problematiky

(budoucích) sportovních zařízení, která přímo nespadají k bodu e) či g) či další sportovní

infrastruktury (např. cyklostezky). Odbor vyvíjí zároveň koncepční činnost – vypracovává

rozvojové studie či záměry. V kompetenci Odboru rozvoje je zároveň realizace koncepčních

podkladů pro financování projektů ze státních dotačních titulů a fondů, nadací, z rozpočtu

kraje nebo fondů EU. Odbor zastupuje město Strakonice v Nadaci Jihočeské cyklostezky.

e) Odbor majetkový

Odbor zajišťuje investice a opravy nemovitého majetku města. Zadává, koordinuje a

kontroluje tvorbu projektové dokumentace a zároveň zajišťuje metodickou pomoc

ostatním odborům a příspěvkovým organizacím města při administraci veřejných zakázek.

Činnost majetkového odboru tak úzce souvisí se správou sportovních zařízení v majetku

města, především pak z hlediska jejich oprav či investičních záměrů.

f) Komise pro cestovní ruch, Komise pro bezpečnost a prevenci, Komise pro rozvoj města

Rozvoje sportu se částečně dotýkají také další oblasti, k nimž město zřizuje poradní komise.

V tomto případě lze sportu využívat jako nástroje cestovního ruchu, prevence kriminality či

celkového rozvoje města.

g) STARZ

Jedním z nejvýraznějších aktérů podpory sportu je ve Strakonicích příspěvková organizace

STARZ, která spravuje a poskytuje sportovní zařízení veřejnosti a spolkům. Podrobněji se

organizaci věnujeme ve třetí části této práce v rámci analýzy sportovní nabídky.

h) Sportovní kluby a spolky, ČUS Strakonice

Ve Strakonicích je početná základna spolkového sektoru. Vysoký počet a členská základna

vypovídá o významné úloze spolků v nabídce sportovních odvětví a služeb pro obyvatele

města i jeho okolí. Podrobněji se budeme spolkovému sektoru věnovat ve druhé kapitole

v samostatné části.

i) Komerční sektor

Na území města dále působí řada komerčních subjektů poskytujících sportovní a

volnočasové služby nezávisle na městu. Struktura těchto služeb pak částečně formuje také

nabídku sportovních a volnočasových služeb poskytovaných městem. Komerční sektor

nabízí především fitness a relaxační služby. Přehled komerčních subjektů v oblasti sportu

na území Strakonic je zpracován ve třetí části tohoto dokumentu.


www.lokalsport.cz

11

j) Pořadatelé sportovních akcí

Částečný podíl při vytváření podmínek pro sport sehrávají sportovní či volnočasové akce,

které se na území Strakonic pořádají. Nejčastějšími pořadateli jsou právě sportovní kluby či

samotné město Strakonice, také sportovním akcím se dále věnujeme ve třetí části.

k) Občané města

Občanům města Strakonic, včetně spádové oblasti, je věnován prostor v samostatné části

druhé kapitoly. Pojetí koncepce je založeno právě na výzkumu mezi obyvateli města, tyto

poznatky tak přinášejí podrobný vhled do oblasti sportu právě z pohledu obyvatel.

l) Turisté a návštěvníci města

Podle Městského informačního centra Strakonice (IC) navštívilo samotné IC v roce 2014

celkem 7952 návštěvníků města, necelá 3 % z tohoto počtu byli zahraniční návštěvníci.

Nevýhodou Strakonic v oblasti cestovního ruchu je fakt, že se často stávají tranzitním

místem při návštěvě dalších destinací v Jihočeském kraji. Nejvyšší návštěvnost města je

obvykle v letních měsících, především pak v srpnu, kdy je ve Strakonicích pořádán

Mezinárodní dudácký festival.

V rámci výše prezentované stručné analýzy jsme se pokusili sumarizovat strukturu lokálních aktérů,

kteří nejvýrazněji ovlivňují (mohou potenciálně ovlivňovat) oblast sportu nebo jsou přímo

ovlivňováni přístupy k její podpoře a rozvoji. Základní analýza naznačila, že oblast sportu nepatří

mezi prioritní oblasti současných politických představitelů města. Toto tvrzení posiluje dále fakt, že

město nemá specializovaný odbor ani oddělení pro oblast sportu. Oficiálně se oblastí sportu zabývá

pracovník městského úřadu v Oddělení cestovního ruchu, který má zároveň v působnosti i další

oblasti vztahující se k prezentaci města a cestovnímu ruchu. Na druhou stranu město zřizuje Komisi

pro sport, která je poradním orgánem současného vedení a může tak zasahovat do podpory sportu

realizované městem. Podobně tomu je i v případě dalších komisí, které se však sportem zabývají jen

okrajově nebo vůbec.

Z těchto základních východisek pak vyplývá riziko, že oblast sportu nebude ve Strakonicích řešena

jako celek, ale podpora sportu bude rozštěpena mezi několik aktérů, bez vzájemné užší spolupráce

a společných záměrů či cílů. Z analýzy lze identifikovat čtyři nejdůležitější aktéry podpory sportu ve

Strakonicích – RADA A ZASTUPITELSTVO, KOMISE PRO SPORT, STARZ a SPOLKOVÝ SEKTOR.

Definováním společných záměrů a dílčích cílů by tak mělo být zajištěno, že ke sportu bude

přistupováno koncepčně - s jednotnou vizí budoucího rozvoje sportu tak, aby byla naplněna

základní opodstatnění veřejné podpory sportu a zároveň byly využity potenciální externalitní efekty

ze sportu plynoucí.


www.lokalsport.cz

12

Související strategické dokumenty města Strakonic

Ačkoliv město Strakonice v současné době nemá zpracovanou Strategickou koncepci sportu nebo

obdobný dokument, disponují Strakonice koncepčními dokumenty pro další oblasti, které se více

či méně oblasti sportu dotýkají. Cílem této části je shrnout tyto koncepční dokumenty a pokusit se

definovat roli sportu v jejich obsahu.

1) Strategický plán rozvoje města Strakonice pro období 2010 – 2025

V rámci Strategického plánu rozvoje města je sportu věnován jen odstavec zaměřený na

sociální integraci. V tomto odstavci je pak zmíněna absence koncepce sportu a tělovýchovy.

Dále odstavec stručně charakterizuje vybavenost města sportovní infrastrukturou, jejíž

kvalita je dále v dokumentu zahrnuta ve SWOT analýze mezi slabými stránkami.

Modernizace a rozvoj sportovní infrastruktury je nakonec opatřením v rámci prioritní

oblasti „Sociální a společenská problematika“.

2) Integrovaný plán rozvoje města Strakonice

Výše zmíněný odstavec je zároveň součástí Integrovaného plánu. V rámci specifického cíle

„Zkvalitnění obytného prostředí pro život obyvatel deprivované zóny Sídliště Mír“ je

uvedena následující aktivita: „Budování či modernizace nekomerčních volně přístupných

rekreačních a sportovních ploch, výstavba cyklostezek, stezek pro in-line bruslení,

promenád a dalších ploch pro rekreaci a trávení volného času, dětských hřišť, veřejně

přístupných nekomerčních sportovišť a dalších funkčních prvků pro aktivní trávení volného

času uvnitř sídliště.“

3) Plán prevence kriminality 2014-2018

V Plánu prevence kriminality je sport zmíněn jen částečně, v rámci přehledových analýz.

V navrhovaných opatřeních prevence kriminality již není sport uveden například jako

nástroj k dosažení některých z definovaných cílů.

4) Komunitní plán zdraví a kvality života Strakonice (2014-2015)

Komunitní plán zdraví a kvality života je realizován přímo na základě podnětů od občanů,

obsahuje tak konkrétní návrhy a opatření ke zlepšování zdraví a kvality života ve

Strakonicích. Plán obsahuje několik prioritních oblastí, z nichž jedna se přímo týká sportu:

„Volný čas, sport, kultura, společenský život“. V rámci této oblasti byla definována

následující dílčí priorita: „Budou zlepšeny příležitosti pro sport a místní rekreaci. Konkrétně

pak jsou pro oblast sportu definovány následující záměry, které vzešly z veřejného fóra

občanů Strakonic:


www.lokalsport.cz

13

- Rekonstrukce plaveckého bazénu po etapách a co nejrychleji

- Zvýšit fyzickou zdatnost mládeže/dětí -> sportovní rodinné aktivity – STCARD

- Úprava okolí ZŠ Jezerní (zeleň, dětské hřiště, adrenalinové centrum pro mládež)

- Vybudování víceúčelového hřiště u ZŠ F. L. Čelakovského

Na výše uvedené záměry navazují konkrétní opatření:

a) Vodácké kotviště ve městě

b) Letní plovárna na řece Otavě

c) Park pro adrenalinové sporty

d) Cvičidla podél stezek

e) Snížení energetické náročnosti sportovní haly STARZ

f) Chlazení zimního stadionu

g) Dovybavení venkovního hřiště u dětského centra

h) Obohacení dětských hřišť a hřiště pro seniory o více prvků

i) Vybudování zázemí házenkářské/florbalové haly + fotbalové hřiště "umělka"

j) Obnovení vybavení tělocvičen TJ ČZ

k) Hřiště na rugby - vybudování nebo nalezení vhodného prostoru

l) Nalezení vhodné zpevněné plochy pro taneční využití - aktivity neorg. mládeže

m) Větší využití prostoru pod Hvězdou

n) Budování (eventuální využití stávajících míst) pro aktivity teenagerů

o) Oprava tribuny - hřiště na Křemelce

p) Vnější oprava haly STARZ

Další prioritou, jež se přímo vztahuje ke sportu, je „Bude podporována pěší a cyklistická doprava“.

Ta zahrnuje další záměry a opatření, která se týkají rozvoje cyklistické dopravy ve Strakonicích.

5) Architektonická studie – Regenerace sportovního areálu Na Křemelce

Dalším materiálem, který se přímo týká sportu, je architektonická studie regulace území v areálu

Na Křemelce, kde v současné době sídlí organizace STARZ a dále zimní stadion, fotbalový stadion,

plavecký bazén či venkovní koupaliště.

Závěry a doporučení budou v závěru tohoto materiálu konfrontovány nejen s poznatky, které vzešly

z námi realizovaných dílčích analýz, ale také právě v souladu s výše uvedenými dokumenty,

především pak s Komunitním plánem zdraví a kvality života.


www.lokalsport.cz

14

Shrnutí výsledků výzkumu

V této části jsou shrnuty poznatky z realizovaných výzkumů ve Strakonicích a z ekonomické

analýzy financování sportu. Jedná se o výsledky z hlediska a) sportovní participace, b) podmínek

pro sportování a c) financování sportu z rozpočtu města. Záměry či doporučení pro další rozvoj

sportu a jeho koncepční podporu jsou podrobněji formulovány v závěrečné kapitole tohoto

dokumentu.

Sportovní participace

Průměrný věk obyvatel Strakonic se za posledních 15 let zvýšil o více než tři roky na 42,5 let,

významně tak narostl podíl obyvatel starších 65 let (18,4 %). V souvislosti se stárnutím obyvatel

se pak mění náplň volného času, v oblasti sportu dochází s rostoucím věkem k poklesu frekvence

provozování aktivit, přičemž významnou úlohu hraje také hledisko pohlaví. Ženy upřednostňují

sportování 1-2 x týdně nebo jen několikrát za měsíc, zatímco muži nejčastěji sportují několikrát

do týdne. U obou kategorií dochází s rostoucím věkem k upouštění od sportovních aktivit až

k jejich úplnému zanechání. K nejoblíbenějším sportům u mužů i žen ze Strakonic patří napříč

věkovými kategoriemi běh, cyklistika, fitness, plavání a bruslení. V současnosti tak u dospělých

dominují aktivity, které realizují jednotlivě, s rodinou nebo v menších, neformálních skupinách.

Pozitivní je zjištění, že jen velmi nízké procento chlapců i dívek ze strakonických škol se sportu

nevěnuje vůbec. Více než polovina chlapců sportuje alespoň 3x týdně, u dívek tento poměr platí

do 15. roku, dále již dívky sportují s menší frekvencí nebo se již sportu nevěnují. Také členství ve

sportovních klubech souvisí s věkem a pohlavím. Zatímco pokles míry členství s věkem (od

nejmladších k nejstarším kategoriím) je u chlapců jen 10% (ze 70 % na 60 %), u dívek je to již 30%

pokles. Také děti a mladí lidé nejčastěji běhají a jezdí na kole, dívky dále provozují fitness,

volejbal, bruslení a plavání; chlapci se kromě fitness, bojových sportů a plavání zaměřují na

kolektivní sporty – fotbal, florbal nebo házenou.

Mezi největší bariéry sportování patří ve Strakonicích v případě dospělé populace nedostatek

času, zdravotní stav a motivace, děti nejčastěji deklarovaly nedostatek času, motivaci, nezájem

nebo žádný důvod. Část dětí naznačila, že nemá s kým sportovat. Za posledních 5 let výrazně

poklesla členská základna ve strakonických sportovních klubech, především pak u sportovních

spolků s největší členskou základnou. Účast klesá jak u dospělé populace, tak v případě dětí,

počet organizovaných sportovců sdružených v ČUS Strakonice se od roku 20111 snížil o 500

členů. Organizovaný sport nejčastěji opouští dívky po 15. roku. Podle respondentů nejlépe

reprezentují město Strakonice basketbal, házená a vodní pólo.


www.lokalsport.cz

15

Podmínky pro sport a sportovní nabídka

Strakonice jsou dobře vybaveny základní sportovní infrastrukturou. K dispozici jsou sportovní

zařízení pro tradiční sporty (zimní stadion, plavecký bazén, atletické ovály), na rozdíl od dalších

českých měst srovnatelné úrovně, disponují Strakonice dostatečnou kapacitou sportovních hal,

které dále vhodně doplňují tělocvičny při základních školách. Obyvatelům Strakonic jsou volně

k dispozici dráha pro in-line brusle, skatepark nebo cyklostezky. Objevují se také nová zařízení a

instalace pro workout. Podle názorů obyvatel města mají nejhorší podmínky pro sport rodiny

s dětmi, senioři a zdravotně znevýhodnění občané. Čtvrtina dospělých respondentů je

nespokojena se současnými podmínkami, zejména jim vadí poměr cena/kvalita některých

sportovišť. Občané často projevovali nespokojenost s dostupností sportovních zařízení

v odpoledních časech. Komerční subjekty nabízení nejčastěji fitness a podobné služby v menších

zařízeních soustředěných v blízkosti centra města.

Financování sportu

V kontextu dalších měst, která byla součástí ekonomické analýzy, patří město Strakonice

k municipalitám s vyšší podporou sportu oproti hodnotám z ostatních měst. Sportovní dotace

dosáhly v letošním roce úrovně 9 % z celkových výdajů rozpočtu, celkové prostředky do oblasti

sportu jsou na úrovni 1 500 Kč na jednoho obyvatele města. V posledním období byl významný

podíl sportovních investic na celkových investičních výdajích města. Došlo především

k rekonstrukcím sportovních zařízení sloužícím pro organizovaný sport (sportovní hala, tribuna)

část investičních prostředků byla alokována na rozvoj cyklostezek. Dlouhodobě roste podíl

výdajů na podporu sportu z hlediska celkových výdajů rozpočtu.

Je však nutné podrobněji analyzovat, kam prostředky konkrétně směřují. Struktura výdajů na

podporu sportu je do velké míry determinována výraznými provozními náklady na sportovní

zařízení a kompenzacemi v případě využívání sportovních zařízení v majetku města. Kromě

kompenzací je pouze necelé 1 % z celkových dotací do oblasti sportu alokováno na podporu a

rozvoj sportovních klubů a na pořádání sportovních akcí. V tomto kontextu je tak téměř

zanedbatelný podíl dotací na další rozvoj klubů, pořádání sportovních akcí či cestovní náklady

klubů a oddílů. Veřejná podpora sportu ve Strakonicích je dále charakteristická výraznými rozdíly

v dotacích mezi sportovními spolky. Dotace ne jednoho člena tak reflektují především

provozních náročnost sportovních zařízení, ve kterých se konkrétní sport odehrává a již méně

souvisí se členskou základnou, cestovními náklady nebo úspěchy konkrétních oddílů.


www.lokalsport.cz

16

2 SPORTOVNÍ PARTICIPACE

Současné poznatky o účasti ve sportu

V následující části se budeme zabývat sportovní participací dospělých obyvatel a žáků základních a

středních škol se sídlem ve Strakonicích. Nejprve budeme krátce charakterizovat obecné poznatky

o sportovní účasti v evropském a českém kontextu, následně se již zaměříme na výsledky, které

vzešly z původního výzkumu realizovaného ve Strakonicích během října a listopadu 2015

Na pozadí změn v organizaci sportu v České republice se odehrávají společenské trendy související

se vztahem člověka ke sportu. Mění se způsoby, jakými člověk tráví svůj volný čas, mění se potřeby

obyvatel a jejich nároky na sportovní vybavenost, sportovní akce či programy. Rozšiřují se zároveň

možnosti, jakým činnostem se ve volném času věnovat. Znalost obecných poznatků o účasti ve

sportu současné české společnosti je nezbytná k vysvětlení vzorců sportovní participace zjištěných

realizovaným výzkumem ve Strakonicích. Společně by pak tyto informace měly sloužit

představitelům města jako opora při rozhodování o budoucím směřování lokální podpory sportu,

o sportovních programech nebo rozhodnutích souvisejících se sportovní infrastrukturou. Jedním

z hlavních faktorů účasti či neúčasti ve sportu jsou podmínky pro jeho realizaci. Konkrétní přístupy

obcí a měst předurčují, do jaké míry budou podmínky reflektovat potřeby obyvatel. V současné

době je však zřejmé, především v souvislosti se sedavým způsobem života obyvatel, že je třeba

podmínky pro realizace sportu nejen vytvářet, ale také aktivně poskytovat – vybízet obyvatele

k návštěvě sportovních zařízení či k participaci v nejrůznějších volnočasových akcích a programech,

jejichž tvůrci se stávají právě představitelé měst a obcí.

Globálně jsou pro sport typické společenské rozdíly, a to jak ve frekvenci či intenzitě, tak v samotné

náplni pohybových aktivit člověka. Poznatky o účasti ve sportu v evropském kontextu dlouhodobě

hovoří o vyšší účasti mužů oproti ženám či klesající účasti ve sportu s rostoucím věkem. Podle

šetření Eurobarometer, realizovaného na konci roku 2013, vůbec nesportuje 35 % českých

respondentů, zatímco průměr za EU je 42 % nesportujících (viz Graf 2.1). V České republice sportuje

méně lidí pravidelně, naproti tomu více lidi, oproti průměru za EU, sportuje alespoň příležitostně.

Některé věkové kategorie obyvatel ČR však vykazují výrazně nižší účast ve sportu oproti

evropskému průměru, jedná se především o muže a ženy nad 40 let, kde jsou rozdíly oproti průměru

EU výrazné. Podle Eurobarometeru tráví 20 % obyvatel ČR více než 8,5 hod denně sezením, což nás

řadí ke špičce Evropy a částečně se tak potvrzuje trend sedavého trávení volného času současné

populace České republiky. Graf 2.1 porovnává, na základě dat Eurobarometeru, frekvenci

sportování u obyvatel ČR a v rámci celé EU.


www.lokalsport.cz

17

Důležitým faktorem sportovní účasti, kromě věku či pohlaví, je sociální postavení (vzdělání)

a bydliště jedince. Absolvent vysoké školy má daleko větší šanci, že bude sportovat oproti osobě se

základním vzděláním. Sociální postavení má však vliv nejen na pravděpodobnost, že bude člověk

sportovat, ale také na strukturu aktivit (druhy sportů). Movitější občané se častěji věnují

individuálním aktivitám. S ohledem na bydliště člověka, ve větších městech pravidelně sportuje

téměř dvojnásobek lidí oproti podílu pravidelně sportujících na vesnicích. Čeští respondenti zároveň

deklarují vyšší míru nespokojenosti s podmínkami pro sport v místě svého bydliště, ačkoliv v tomto

případě nejsou rozdíly oproti EU tak výrazné (viz Graf 2.2).

V následující části se již zaměříme přímo na respondenty našeho výzkumu. Výsledky za Strakonice

se v závěru pokusíme srovnat také s daty z dalších měst. Respondenti měli zároveň možnost vyjádřit

svůj názor na současný stav materiálních podmínek či podpory sportu vlastní formulací pomocí

otevřených odpovědí. Také těmto poznatkům se budeme věnovat a v jejich rámci budeme

formulovat doporučení pro budoucí podporu sportu ve Strakonicích.

41% 36%

17% 29%

42% 35%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

EU ČR

Graf 2.1 Frekvence sportování EU vs. ČR (15+)

Pravidelně sportuji Sportuji jen příležitostně Nesportuji

39

24

37

49

13 19

7 44 4

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

EU ČR

Graf 2.2 Jsem spojen s možnostmi pro realizování sportu (15+)

Nevím

Absolutně nesouhlasím

Spíše nesouhlasím

Spíše souhlasím

Absolutně souhlasím


www.lokalsport.cz

18

Základní geografické a sociálně-demografické charakteristiky města

Město Strakonice má 23 020 obyvatel1 a leží v severozápadní části Jihočeského kraje. Strakonice

jsou zároveň okresním městem a vykonávají úlohu obce s rozšířenou působností. Okres Strakonice

má 70 653 obyvatel, ve správním obvodu ORP žije celkem 45 262 obyvatel.

Jihočeský kraj je rozlohou druhým největším krajem v ČR, počtem obyvatel se řadí na 7. místo.

Hustota zalidnění je však vůbec nejnižší ze všech krajů České republiky. Jihočeský kraj je významnou

turistickou a rekreační destinací, pětina kraje leží v chráněných oblastech. Kraj je typický rozvinutým

zemědělstvím, rybníkářstvím a lesnictvím. Více než polovinu obvodu kraje vymezuje hranice

s Rakouskem a Německem. Nejvýznamnějšími turistickými centry jsou České Budějovice, Český

Krumlov, Jindřichův Hradec, Tábor či Třeboň. Velký počet těchto center, chráněná území, vodní

plochy a další turistické lokality předurčují pozici Strakonic, které se vzhledem ke své poloze stávají

především tranzitním městem při návštěvě výše uvedených destinací.

Okres Strakonice leží v severozápadní části Jihočeského kraje a rozlohou je nejmenším okresem

v kraji. Okres sousedí s celkem šesti dalšími okresy – Příbram, Plzeň-jih, Klatovy, Prachatice, Písek a

České Budějovice. Z hlediska počtu obyvatel je ze sedmi okresů Jihočeského kraje na čtvrtém místě,

hustota zalidnění (68 obyvatel na km 2) je dokonce třetí nejvyšší po Táboře a Českých Budějovicích.

Vývoj počtu obyvatel okresu zaznamenával do roku 2004 pozvolný pokles, poté nastal krátkodobý

nárůst, v posledních letech měla populace okresu opět spíše mírně klesající tendenci. Graf 2.3

sleduje vývoj věkové struktury obyvatel od roku 2000 do roku 2014. V datech se odráží

celorepublikový trend stárnutí obyvatel. Zatímco podíl občanů nad 65 let žijících v okresu Strakonice

byl v roce 2000 14,4 %, v loňském roce to již bylo 18,4 % obyvatel nad 65 let.

1 Zdroj: Český statistický úřad (k 31. 12. 2014)

0%

20%

40%

60%

80%

100%

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Graf 2.3 Vývoj struktury obyvatel okresu Strakonice

0-14 15-64 65 a více


www.lokalsport.cz

19

Věková struktura charakterizovaná na předchozí straně odráží také průměrný věk. Zatímco v roce

2000 byl průměrný věk v okresu Strakonice 39 let, v loňském roce již průměrný věk přesáhl 42 let.

V případě samotných Strakonic je v současnosti průměrný věk obyvatel dokonce 42,5 let. Co se

týče vývoje počtu obyvatel Strakonic, měl po roce 2000 mírně klesající tendenci. Zatímco podle dat

ze Sčítání lidu, domů a bytů žilo na území města v roce 2001 23 800 obyvatel, v roce 2011 to bylo o

více než 1000 obyvatel méně (22 690). V posledních třech letech došlo opět k mírnému nárůstu na

současných 23 020 obyvatel. Z hlediska podílu nezaměstnaných osob se okres Strakonice řadí

k okresům Jihočeského kraje s mírně vyšší mírou nezaměstnanosti (6,47 % k 31. 10. 2014), rozdíl

však není nijak výrazný, v loňském roce navíc zaznamenal okres Strakonice druhý nejvyšší pokles

nezaměstnanosti v Jihočeském kraji.

Podle dat ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011 uvedlo českou národnost 16 494 obyvatel města

Strakonic. Více než 5,5 tis. obyvatel svoji národnost neuvedlo, 1 % obyvatel se přihlásilo ke

slovenské národnosti, přibližně 0,5 % pak k ukrajinské. Podle odhadů z roku 2011 žije na území

Strakonic přibližně 450 občanů romské národnosti. Z obyvatelstva ve věku nad 15 let (19 746

obyvatel Strakonic) je necelých 16 % bez vzdělání nebo se základním vzděláním, 32 % dosáhlo

vzdělání bez maturity, 31 % s maturitou, 12 % obyvatel Strakonic má vysokoškolské vzdělání, což

zároveň odpovídá celorepublikové struktuře obyvatel podle dosaženého vzdělání.

Dospělá populace města Strakonic a její vztah ke sportu

První část prezentovaných výsledků vychází z původního výzkumu mezi dospělými občany. Nejprve

se budeme krátce zabývat charakteristikami výzkumného vzorku. Tabulka 2.1 demonstruje

strukturu obyvatel podle věku a pohlaví. Z tabulky je zřejmé, že ve vzorku obyvatel mírně

převažovali muži (55 %) nad ženami (45 %). Celkově bylo analyzováno 313 vyplněných dotazníků,

společně s dotazováním žáků a studentů tak bylo za město Strakonice shromážděno více než 800

vyplněných dotazníků.

Tabulka 2.1 Věková struktura vzorku dospělých obyvatel

Věk Muž Žena Celkový součet

18-29 57 52 109

30-39 41 45 86

40-49 38 23 61

50-59 15 17 32

60-69 18 4 22

70-79 2 1 3

Celkový součet 171 142 313


www.lokalsport.cz

20

Na výše uvedenou tabulku navazuje Graf 2.4, jenž znázorňuje podíl věkových skupin obyvatel

Strakonic v celém vzorku. Více než třetinu respondentů tvořili obyvatelé mezi 18 a 29 lety, obdobný

podíl představovala skupina obyvatel 30-39 let. 30 % respondentů bylo ve věku od 40 let do 59 let.

Obyvatel starších 60 let zodpovědělo 8 % z celkového počtu dotázaných. V tomto kontextu tak je

potřeba interpretovat výsledky, neboť podíl nejstarších obyvatel nelze pokládat za reprezentativní

vzorek vzhledem ke struktuře a počtu obyvatel Strakonic.

Tabulka 2.2 sleduje strukturu obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání. Z tabulky vyplývá, že

ve vzorku byly zastoupeny všechny vzdělanostní kategorie obyvatel, vzorek tak podává ucelený

obraz z hlediska věku i vzdělání obyvatel Strakonic. Nicméně třetina obyvatel - respondentů - má

vysokoškolské vzdělání, což neodpovídá skutečné struktuře města Strakonic. Tento fakt souvisí

právě s vyšší participací ve sportu u obyvatel s vyšším zděláním. Pouze 3,5 % respondentů uvedlo,

že má nejvyšší dokončené vzdělání základní, ve skutečnosti to je přibližně 16 % obyvatel. Největší

část vzorku představují obyvatelé s maturitou, kterých je téměř polovina.

Tabulka 2.2 Nejvyšší dokončené vzdělání respondentů

Vzdělání Počet

Další vysokoškolské 71

Bakalářské 29

Vyšší odborné 33

Gymnázium 28

Střední odborné s maturitou 119

Střední odborné bez maturity 19

Základní 11

Neuvedl 3

Celkový součet 313

Město Strakonice jsme dále rozdělili do několika lokalit (Obrázek 2.1), obyvatelé tak měli možnost

uvést, ve které z nabízených lokalit žijí. Také z hlediska prostorové distribuce obyvatel tak bylo

zastoupeno celé území města.

35%

27%

20%

10%

7%1%

Graf 2.4 Věková struktura vzorku dospělé populace

18-29

30-39

40-49

50-59

60-69

70-79


www.lokalsport.cz

21

Obrázek 2.1 Lokality trvalého bydliště obyvatel

Tabulka 2.3 sleduje právě počet obyvatel z hlediska výše naznačených lokalit v rámci katastru města

Strakonic. Nejvíce respondentů uvedlo, že žije v centrální části (C, 96 respondentů), následovala

lokalita B (87) a D (49). Celkem čtrnáct respondentů neuvedlo, ve které z nabízených lokalit žijí.

Tabulka 2.3 Lokalita bydliště respondenta

Lokalita Počet

A 34

B 87

C 96

D 49

E 33

Neuvedl 14

Celkový součet 313

Nyní se již budeme zabývat výsledky šetření, které se přímo týkaly sportovních aktivit respondentů,

jejich vztahem ke sportu či spokojeností se současnou situací ve Strakonicích. Je však třeba v úvodu

zdůraznit, že obyvatelé v šetření participovali dobrovolně, a tak je pravděpodobné, že se jej účastnili

právě ti obyvatelé, kteří mají bližší vztah ke sportu. Zároveň lze konstatovat, že jsou tito obyvatelé

lépe seznámeni se současnou situací v oblasti sportu. Tabulka 2.4 shrnuje věkovou strukturu

obyvatel Strakonic podle frekvence aktivit. Sportovní aktivitou jsme rozuměli jak organizovanou,

tak neorganizovanou činnost (např. běh, cyklistika), realizovanou alespoň po dobu třiceti minut.

Tabulka 2.4 Frekvence sportovních aktivit podle věkových kategorií

Věk Nesportuji Sportuji jen

několikrát za měsíc Sportuji 1-2x týdně

Sportuji alespoň 3x týdně

18-29 7 12 28 62

30-39 7 13 22 44

40-49 5 14 19 23

50-59 3 12 11 6

60 a více 6 3 10 6

Celkový součet 28 54 91 142


www.lokalsport.cz

22

K Tabulce 2.4 se přímo váže Graf 2.5 znázorňující frekvenci sportovních aktivit jednotlivých skupin

obyvatel. Graf tak umožňuje vzájemné srovnání mezi těmito skupinami. Více než polovina obyvatel

mladších 40 let uvedla, že sportuje alespoň 3x týdně, čtvrtina z nich pak sportuje 1-2x týdně. Pouze

pětina respondentů mladších 40 let uvedla, že sportuje jen několikrát za měsíc nebo nesportuje

vůbec. V případě obyvatel od 40 do 60 let již výrazně přibývá respondentů, kteří sportují jen

několikrát za měsíc nebo nesportují. Zároveň klesá celkově frekvence sportování – více respondentů

sportuje 1-2x týdně oproti „alespoň 3x týdně“ v mladších kategoriích. (Vzorek obyvatel starších 60

let tvořilo jen 25 respondentů, a tak je třeba zdůraznit, že je graf v tomto případě značně zkreslený.)

Graf 2.6 sleduje frekvenci sportování nikoliv podle věku, ale podle pohlaví respondentů. Téměř

dvojnásobný je, oproti mužům, podíl žen, které sportují jen několikrát za měsíc nebo nesportují.

Muži tak sportují s vyšší frekvencí, více než 50 % respondentů-mužů uvedlo, že sportují alespoň

3 x týdně.

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

18-29 30-39 40-49 50-59 60 a více

Graf 2.5 Frekvence sportování podle věku


Sportuji 1-2x týdně

Sportuji jen několikrát za měsíc

Nesportuji

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Muž Žena

Graf 2.6 Frekvence sportování podle pohlaví




Nesportuji


www.lokalsport.cz

23

Dále jsme sledovali vztah mezi nejvyšším dosaženým vzděláním a frekvencí sportovních aktivit.

Současné poznatky hovoří o tom, že s rostoucím vzděláním roste pravděpodobnost provozování

sportovních aktivit. Rozhodli jsme se tedy zjistit, zda toto tvrzení platí také v případě Strakonic

(Graf 2.7) a předpoklady se potvrdily. Téměř 50 % obyvatel se základním vzděláním, s odborným

vzděláním bez maturity nebo s vyšším odborným vzděláním nesportuje nebo sportuje jen několikrát

za měsíc. V případě absolventů gymnázií nesportuje nebo sportuje jen několikrát za měsíc 20 %

respondentů, u obyvatel s vysokoškolským titulem je pak tento podíl maximálně 15%.

Z hlediska tvorby koncepce sportu je jednou z nejzásadnějších otázek, zda sportují obyvatelé

organizovaně – jsou-li členy sportovního klubu či nikoliv. Zároveň nás zajímalo, zda je respondent

členem sportovního klubu ve Strakonicích nebo v jiném městě - viz Tabulka 2.5.

Tabulka 2.5 Členství ve sportovním klubu ve Strakonicích

Nejsem členem

sportovního klubu Jsem členem klubu

z jiného města Jsem členem

jednoho klubu Jsem členem dvou

klubů

Muž 65 11 87 8

Žena 94 9 33 3

Celkem 159 20 120 11

Na tabulku navazuje Graf 2.8, který znázorňuje členství jak podle pohlaví, tak pro celý výzkumný

vzorek (třetí sloupec). Z grafu vyplývá, že více než dvě třetiny žen uvedly, že nejsou členkami

žádného sportovního klubu, v případě mužů to bylo jen necelých 40 %. Z hlediska celého vzorku

obyvatel není členem žádného sportovního klubu přibližně polovina respondentů.

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Další vysokoškolské

Bakalářské

Vyšší odborné

Gymnázium

Střední odborné s maturitou

Střední odborné bez maturity

Základní

Graf 2.7 Frekvence sportování podle vzdělání

Nesportuji





www.lokalsport.cz

24

Dále jsme respondentům předložili několik tvrzení, která se týkala současné situace v oblasti sportu

a volného času ve Strakonicích. Respondenti vyjadřovali míru souhlasu či nesouhlasu. Jednalo se

o následující tvrzení:

1) Ve Strakonicích mám mnoho příležitostí a možností pravidelně sportovat

2) Cena za vstup do sportovních zařízení odpovídá jejich kvalitě

3) Sportovní zařízení jsou pro mě dobře dostupná

4) Personál sportovních zařízení je ochotný a přístupný

Z Grafu 2.9 vyplývá, že v rámci všech odpovědí vždy necelých 30 % obyvatel vyjadřovalo nesouhlas.

Nejvýrazněji to bylo v případě třetího tvrzení, které se týkalo vztahu ceny a kvality sportovních

zařízení. Dále nás zajímalo, kolik obyvatelé Strakonic měsíčně za sport utratí. Položili jsme tak

65

94

159

11

9

20

87

33

120

8 3 11

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Muž Žena Celkem

Graf 2.8 Členství ve sportovním klubu ve Strakonicích

Jsem členem dvou klubů

Jsem členem jednoho klubu

Jsem členem klubu z jiného města

Nejsem členem sportovního klubu

12

11

10

12

77

87

76

80

7

11

12

15

166

159

169

164

47

35

38

34

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Ve Strakonicích mám mnoho příležitostí a možnostípravidelně sportovat

Cena za vstup do sportovních zařízení odpovídá jejich kvalitě

Sportovní zařízení jsou pro mě dobře dostupná

Personál sportovních zařízení je ochotný a přístupný

Graf 2.9 Spokojenost s podmínkami pro sport ve Strakonicích

Absolutně nesouhlasím Spíše nesouhlasím Nevím Spíše souhlasím Absolutně souhlasím


www.lokalsport.cz

25

respondentům otázku, kolik průměrně za měsíc utratí za sport jeden člen domácnosti, výsledky

znázorňuje Graf 2.10. Třetina respondentů uvedla, že utratí za jednoho člena měsíčně více než 500

Kč, pětina respondentů 301-500 Kč, 17 % respondentů uvedlo, že jeden sport stojí jednoho člena

domácnosti 201-300 Kč.

Dále nás zajímalo, jaké jsou pro občany Strakonic nejčastější bariéry sportování. Graf 2.11 sleduje

strukturu odpovědí u těch respondentů, kteří uvedli, že nesportují nebo sportují jen několikrát za

měsíc. Nejčastěji tak obyvatelé Strakonic uváděli jako bariéru sportování čas, zdravotní stav a

nedostatek motivace.

Podobně nás zajímal pohled všech respondentů na celkové podmínky pro sport ve Strakonicích pro

různé skupiny. Respondentům jsme tedy položili otázku, kdo má podle jejich názoru nejhorší

podmínky pro provozování sportu. Výsledky reprezentuje Graf 2.12. Podle názorů respondentů mají

nejhorší podmínky „dospělí občané s rodinami“, dále pak důchodci a senioři, zdravotně postižené

osoby. Téměř čtvrtina respondentů uvedla, že nejhorší podmínky mají děti a mladí lidé do 25 let.

5%

10%

13%

17%

21%

34%

Graf 2.10 Průměrná měsíční útrata za sport na jednoho člena domácnosti

0

1-100 Kč

101 - 200 Kč

201 - 300 Kč

301 - 500 Kč

501 Kč a více

38

22

21

13

11

8

76 3

Graf 2.11 Bariéry sportování nesportujících respondentů

Čas

Zdravotní stav

Motivace

Únava

Chuť

Není s kým

Není kde

Nedosatek peněz

Nemám rád(a) soutěžení


www.lokalsport.cz

26

Pro účely tvorby koncepce sportu nás dále zajímalo, jakým sportům se strakoničtí obyvatelé

nejčastěji věnují. Souhrnné výsledky zvlášť pro muže a ženy demonstruje Graf 2.13. Tak jako

v případě dalších měst patří mezi nejpopulárnější sporty v současnosti běh, cyklistika či plavání jak

mezi muži, tak u žen. Zatímco muži se oproti ženám věnují častěji kolektivním sportům (fotbal,

florbal), ženy v porovnání s muži častěji provozují fitness aktivity, bruslení nebo volejbal.

1032

51

56

71

74

90

Graf 2.12 Nejhorší podmínky pro provozování sportu dle respondentů

Ženy

Děti do 15 let

Dospívající a mladí lidé (16-25 let)

Podmínky jsou rovnocenné

Osoby se zdravotním postižením

Důchodci a senioři

Dospělí občané s rodinami

0

20

40

60

80

100

120

Bad

min

ton

Vo

dn

í sla

lom

Ori

enta

ční s

po

rty

Cro

ssfi

t

Gym

nas

tika

No

he

jbal

Has

ičsk

é s

po

rty

Atl

etik

a

Bo

jové

sp

ort

y

Bas

ketb

al

Soko

l

Ho

kej

Squ

ash

Sto

lní t

enis

Vo

lejb

al

Bru

slen

í (sk

ateb

oar

din

g)

Ház

en

á

Flo

rbal

Ten

is

Fotb

al

Fitn

ess

Pla

ván

í

Běh

Cyk

listi

ka

Graf 2.13 Pupularita sportů podle pohlaví respondentů

Ženy

Muži


www.lokalsport.cz

27

Žáci a studenti strakonických škol vs. sport

Následující část shrnuje výsledky výzkumu realizovaného v rámci strakonických škol, týká se dětí

a mládeže od 9 do 20 let, výzkumu se zúčastnilo celkem 5 základních či středních škol se sídlem

ve Strakonicích, včetně strakonického gymnázia. Mezi respondenty jsou tak obyvatelé Strakonic

i studenti z okolních obcí a měst. Výzkum byl uskutečněn v počítačových učebnách v průběhu

vyučovacích hodin, vzorek je tvořen celkem 500 vyplněnými dotazníky. Z hlediska použité

metodologie a struktury vzorku lze předpokládat, že tento výzkum je reprezentativnější než výzkum

realizovaný mezi dospělými obyvateli, výsledky by tak měly přinést ucelený obraz o sportovních

aktivitách, preferencích a potřebách dětí a mládeže ze Strakonic a okolí. Záměrně jsme také zařadili

položky, které se týkají frekvence sportovních aktivit rodičů a prarodičů respondentů.

Předpokládáme, že právě tyto výsledky naznačí, jak je to skutečně se sportovními aktivitami

nezletilých i dospělých obyvatel Strakonic. Následující tabulky (2.2.1 a 2.2.2) demonstrují základní

charakteristiky výzkumného vzorku.

Tabulka 2.2.1 Bydliště respondentů

Bydliště ve Strakonicích dívka chlapec Celkový součet

Ne 100 82 182

Ano 178 127 305

neuvedeno 6 7 13


Více než třetina respondentů měla bydliště mimo Strakonice. Vzhledem k tomu, že plní Strakonice

zároveň úlohu obce s rozšířenou působností, a především přirozeného spádového centra, rozhodli

jsme se prezentovat výsledky společně. Celkem se výzkumu zúčastnilo 284 dívek a 216 chlapců,

výsledky tak budou ve většině případů prezentovány zvlášť pro chlapce a dívky, aby nedošlo ke

zkreslení vzhledem k vyššímu počtu dívek ve vzorku. V případě Tabulky 2.2.2 lze konstatovat, že byli

rovnoměrně zastoupeni studenti a žáci všech věkových kategorií od 9 let výše. Cekem 14 studentů

svůj věk neuvedlo, a tak byly jejich odpovědi při srovnávání z hlediska věku vyřazeny.

Tabulka 2.2.2 Věková struktura výzkumného vzorku

Věk dívka chlapec Celkový součet

9-11 let 78 77 155

12-14 let 105 50 155

15-17 let 82 66 148

18-20 let 14 14 28

neuvedeno 5 9 14



www.lokalsport.cz

28

Z hlediska vztahu mládeže ke sportu nás nejprve zajímalo, jak často respondenti, kromě hodin

tělesné výchovy, ve svém volném čase sportují, výsledky jsou prezentovány zvlášť pro chlapce

(Tabulka 2.2.3) a dívky (Tabulka 2.2.4).

Tabulka 2.2.3 Frekvence sportování - chlapci

Věk Sportuji alespoň 3x

týdně Sportuji 1-2x týdně


Nesportuji

9-11 let 44 19 11 3

12-14 let 31 9 4 6

15-17 let 42 9 11 4

18-20 let 10 1 2 1

neuvedeno 2 0 0 7


Tabulka 2.2.4 Frekvence sportování - dívky

Věk Sportuji alespoň 3x

týdně Sportuji 1-2x týdně


Nesportuji

9-11 let 39 28 8 3

12-14 let 56 38 8 3

15-17 let 24 34 17 7

18-20 let 7 4 3 0

neuvedeno 0 1 0 4


Vzhledem k nízkému počtu respondentů mezi 18 a 20 lety jsme se rozhodli pro potřeby grafického

znázornění sloučit tuto kategorii s kategorií 15-17 let. Lze tak říci, že tuto kategorii z drtivé většiny

zastupují studenti středních škol či vyššího stupně gymnázia. Následující grafy (2.2.1 a 2.2.2) tak

znázorňují frekvenci sportovních aktivit mezi takto vymezenými kategoriemi. Nejprve jsou

demonstrovány výsledky pro kategorie chlapců.

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

9-11 let 12-14 let 15-20 let

Graf 2.2.1 Frekvence sportování - chlapci

Nesportuji





www.lokalsport.cz

29

Pokud srovnáme výsledky z obou grafů, zjistíme, že chlapci již od útlého věku sportují během týdne

častěji. S rostoucím věkem se pak u obou kategorií zvyšuje podíl dětí, které nesportují nebo sportují

jen několikrát za měsíc. U dívek je pak rozdíl mezi kategoriemi do 14 let a od 15 let téměř

dvacetiprocentní. Naopak, zatímco chlapců ve věku od 15 let sportuje alespoň 3x týdně 65 %, dívek

již jen přibližně 35 %. Lze tedy konstatovat, že dívky od 15 let upřednostňují sportování 1-2x týdně,

zatímco chlapci sportují během týdne častěji.

Jak je to s mládeží v případě členství ve strakonických klubech? Stejně tak jako dospělým

respondentům jsme položili stejnou otázku strakonickým studentům. Graf 2.2.3 prezentuje

výsledky za chlapce, Graf 2.2.4 za dívky. Podle výsledků pro kategorie chlapců mladších 15 let je

členem alespoň jednoho klubu ve Strakonicích téměř 60 % hochů. Přibližně třetina chlapců mladších

15 let není členem žádného sportovního klubu, v případě chlapců nad 15 let je to již více než 40 %

chlapců, kteří nesportují organizovaně.

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

9-11 let 12-14 let 15-20 let

Graf 2.2.2 Frekvence sportování - dívky

Nesportuji




0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

9-11 let 12-14 let 15-20 let

Graf 2.2.3 Členství ve sportovním klubu - chlapci

Nejsem členem žádnéhosportovního klubu

Jsem členem klubu z jiného města

1

2

3 a více


www.lokalsport.cz

30

Zatímco výsledky v kategoriích dívek do 14 let jsou prakticky totožné s chlapci, u starších dívek

dochází ve vysoké míře k upouštění od sportování v klubech – rozdíl mezi chlapci a dívkami je

v tomto případě dvacetiprocentní (Graf 2.2.4). Dále jsme se zabývali otázkou, zda existují rozdíly

mezi frekvencí sportování u studentů, kteří bydlí ve Strakonicích a studenty s bydlištěm mimo

Strakonice. Nebyly však pozorovány výrazné rozdíly. Podobně tomu bylo v případě členství – nelze

tedy říci, že by bydliště ve Strakonicích zvyšovalo pravděpodobnost, že bude respondent členem

sportovního klubu nebo bude častěji sportovat.

Jak jsme již naznačili dříve, tázali jsme se studentů také na sportovní činnost jejich rodičů

a prarodičů. Nejprve jsme položili následující otázku – „Sportují tvoji rodiče alespoň jednou týdně?“

Graf 2.2.5 shrnuje výpovědi všech respondentů ze vzorku 500 žáků či studentů základních

a středních škol. Z výsledků vyplývá, že se sportu věnuje jen pětina rodičů-celých párů, u čtvrtiny

rodin sportuje jen jeden člen. 55 % rodičovských párů tak vůbec nesportuje. Pokud bychom k těmto

párům přičetli i nesportující matky nebo otce, zjistíme, že ve Strakonicích nesportují přibližně 2/3

rodičů žáků a studentů, kteří se účastnili výzkumu.

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

9-11 let 12-14 let 15-20 let

Graf 2.2.4 Členství ve sportovním klubu - dívky

Nejsem členem žádnéhosportovního klubu

Jsem členem klubu z jinéhoměsta

1

2

3 a více

21%

8%

16%37%

18%

Graf 2.2.5 Frekvence sportování rodičů

Ano, pravidelně sportují oba rodiče

Pravidelně sportuje jen matka

Pravidelně sportuje jen otec

Moji rodiče sportovali, ale již nesportujípravidelně

Moji rodiče nikdy pravidelněnesportovali


www.lokalsport.cz

31

Obdobné jsou výsledky při dotazování ohledně sportovních aktivit prarodičů - ty shrnuje Graf 2.2.6.

Polovina studentů uvedla, že neví o tom, že by jejich prarodiče pravidelně sportovali. Třetina

respondentů uvedla, že alespoň polovina z prarodičů sportuje nebo sportovala. V případě zbylé

části sportuje či sportoval jen jeden ze všech prarodičů.

Dále jsme se pokusili porovnat frekvenci sportovních aktivit dětí právě podle sportování jejich

rodičů, neboť lze předpokládat, že častěji budou sportovat děti ze „sportovních rodin“. Graf 2.2.7

sleduje právě tento vztah. Výsledky naznačují, že zde opravdu existuje výrazná souvislost. Pokud

pravidelně sportují oba rodiče, sportuje pravidelně také 90 % respondentů, naopak, pokud rodiče

nikdy pravidelně nesportovali, je podíl pravidelně sportujících respondentů již jen

sedmdesátiprocentní.

33%

16%

51%

Graf 2.2.6 Frekvence sportování prarodičů

Ano, alespoň polovina z nichpravidelně sportuje nebo sportovala,dokud mohla

Pravidelně sportuje nebo sportovaljen jeden z mých prarodičů

Nevím o tom, že by moji prarodičepravidelně sportovali

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Graf 2.2.7 Frekvence sportování podle aktivit rodičů




Nesportuji


www.lokalsport.cz

32

Jaké jsou hlavní bariéry ve sportování u mladých respondentů, kteří nesportují nebo sportují jen

několikrát do měsíce? Výsledky pro tuto část dotazovaných charakterizuje Graf 2.2.8. Nejčastěji

uváděli respondenti nedostatek času, nedostatek motivace či nezájem o sport. Významná část

studentů však také naznačuje, že nemá s kým sportovat nebo nemá kde sportovat.

V následující části se budeme podrobněji věnovat konkrétním druhům sportovních aktivit, kterým

se mladí lidé a děti nejčastěji věnují. Graf 2.2.9 sleduje popularitu jednotlivých sportů vzájemně

mezi chlapci a dívkami. Z grafu je zřejmé, že některé sporty jsou typické spíše pro dívky. Jedná se

především o fitness, volejbal, plavání, gymnastiku, atletiku, basketbal či všeobecnou sportovní

činnost v Sokole. Pro chlapce jsou, oproti dívkám, typickými sporty především hokej, fotbal a florbal.

45

31

23

21

18

13

98

Graf 2.2.8 Bariéry sportování nesportujících žáků a studentů

Nedostatek času

Nedostatek motivace

Nemám zájem

Nic mi nebrání

Nemám s kým sportovat

Nemám kde sportovat

Nemám rád soutěžení

Zdravotní problémy

0%10%20%30%40%50%60%70%80%90%

100%

Graf 2.2.9 Popularita sportů dívky vs. chlapci

Dívky Chlapci


www.lokalsport.cz

33

Následující Graf 2.2.10 čerpá ze stejných dat, zobrazuje však absolutní hodnoty podle počtu

odpovědí chlapců a dívek. Z grafu tak vyplývá, že běh je absolutně nejpopulárnějším sportem jak

mezi dívkami, tak mezi chlapci. U dívek následuje cyklistika, fitness, volejbal, bruslení, plavání a

tenis. V případě chlapců je druhým nejpopulárnějším sportem fotbal a dále cyklistika, florbal

a fitness.

0 20 40 60 80 100 120 140

Běh

Cyklistika

Fitness

Volejbal

Bruslení (skateboarding)

Plavání

Tenis

Gymnastika

Atletika

Tanec

Basketbal

Fotbal

Stolní tenis

Florbal

Házená

Bojové sporty

Badminton

Sokol

Hokej

Graf 2.2.10 Sportovní účast podle druhu sportu

Chlapci Dívky


www.lokalsport.cz

34

Také v případě žáků a studentů nás zajímalo, jak jsou spokojeni se současnými podmínkami pro

realizování sportu. Jejich odpovědi demonstruje Graf 2.2.11. Téměř 80 % dětí je v případě všech

tvrzení s podmínkami spokojeno, oproti odpovědím dospělé populace tak lze konstatovat, že jsou

žákům a studentům vytvářeny adekvátní podmínky, které odpovídají jejich požadavkům na

realizování sportovních aktivit v současné době.

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Ve Strakonicích mámmnoho příležitostí amožností pravidelně

sportovat

Ve Strakonicích je mnohopříležitostí provozovat nové

a moderní sporty

Strakonická sportovištějsou v perfektním stavu

Graf 2.2.11 Spokojenost s podmínkami pro sportování

Absolutně souhlasím

Spíše souhlasím

Nevím

Spíše nesouhlasím

Absolutně nesouhlasím


www.lokalsport.cz

35

Organizovaný sport ve Strakonicích

V této části se budeme podrobněji zabývat participací v organizovaném sportu – členstvím

strakonických občanů ve sportovních klubech, pokusíme se tak přesněji predikovat podíl občanů ve

sportovních klubech na základě dílčích analýz a podkladů. Na tuto část pak částečně navážeme také

ve čtvrté kapitole, která se bude mimo jiné týkat financování sportovních spolků ve Strakonicích.

Podle výsledků šetření mezi dospělou populací (Graf 2.8) je členem sportovního klubu necelých

39 % respondentů. Jak jsme již naznačili dříve, tento vzorek je však do velké míry zkreslen

zastoupením registrovaných sportovců. Podle odpovědí žáků a studentů (Graf 2.2.5) pravidelně

sportuje 21 % rodičovských párů, 8 % studentů uvedlo, že sportuje jen matka a v 16 % případů

sportuje jen otec. Pokud bychom předpokládali, že polovina z aktivních sportovců jsou členy

sportovního klubu, vycházelo by, že členem sportovního klubu je ve Strakonicích mezi 16 a 17 %

dospělých občanů, kteří jsou zároveň rodiči studentů strakonických škol. V případě prarodičů dětí

lze podle výsledků (Graf 2.2.6) předpokládat, že členem sportovního klubu je maximálně 10 %

prarodičů. Podle výsledků dotazníkového šetření tak lze odhadovat, že členem sportovního klubu

je maximálně 12-13 % dospělých občanů Strakonic (přibližně 2 300 dospělých obyvatel).

V případě studentů lze podle výsledků dotazníkového šetření odhadovat (Graf 2.2.3 a Graf 2.2.4),

že členem sportovního klubu ve Strakonicích je přibližně 50 % studentů (1 300 žáků či studentů).

Pokud tyto poznatky sečteme, docházíme k závěru, že členem sportovního klubu je přibližně 3 600

občanů města starších 6 let (tj. 15,5 % ze všech obyvatel Strakonic a 17 % obyvatel starších 6 let).

Výše uvedené poznatky budeme dále konfrontovat se skutečnými údaji o počtu členů ve

sportovních klubech, kterými disponuje ČUS Strakonice. Pro naši analýzu (Tabulka 2.3.1 na

následující straně) jsme použili podklady od celkem 21 sportovních spolků, které mají sídlo na území

Strakonic. Následující Graf 2.3.1 se váže k této tabulce a sledují kumulativní vývoj členství v těchto

klubech od roku 2011.

1285 1162 1037 955

18031732

16131547

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

2011 2012 2013 2014

Graf 2.3.1 Vývoj členské základny spolků sdružených v ČUS Strakonice

Dospělí

Mládež


www.lokalsport.cz

36

Tabulka 2.3.1 Vývoj členství ve sportovních klubech ve Strakonicích

Klub 2011 2012 2013 2014

Cekem Muži Ženy Mládež Celkem Muži Ženy Mládež Celkem Muži Ženy Mládež Celkem Muži Ženy Mládež

TJ ČZ 908 277 314 317 898 280 274 344 888 277 246 365 842 264 242 336

TJ Fezko 428 140 113 175 428 145 113 170 481 210 153 118 366 113 75 178

SK Junior 274

Sokol Strakonice 326 45 96 185 291 44 75 172 226 45 51 130 229

TJ Dražejov 191 133 1 57 177 122 1 54 172 110 0 62 172 102 0 70

Basketbalový klub 154 11 48 95 153 11 49 93 157 9 49 99 162 9 51 102

HC Strakonice 141 55 1 85 141 59 1 81 141 59 1 81 141 65 1 75

ORIN 160 1 56 103 131 1 54 76 131 1 54 76

TJ Balvani 92 90 0 2 93 91 0 2 90 88 0 2 89 88 0 1

SKI-Klub 77 41 25 11 79 45 26 8 62 25 12 25 58 21 13 24

Tenis Klub 57 41 11 5 52 39 9 4 48 35 9 4 55 34 9 12

SK Basketbal 30 22 0 8 30 23 0 7 49 23 0 26 49 23 0 26

SK Cyklo Macner 43 33 5 5 43 33 6 4 43 33 6 4 43 33 6 4

SK Judo 38 8 3 27 36 8 4 24 29 8 4 17 36 6 2 28

SK Tomako 34 30 3 1 34 30 3 1 35 31 3 1 35 32 3 0

TK Čtyřlístek 32 6 8 18 32 6 8 18 32 6 8 18

FBC Dynamo 17 17 0 0 24 22 0 2 22 20 0 2 19 19 0 0

BSK Magpies 18 5 1 2 18 17 1 0

TJ Otava 12 7 3 2 12 7 3 2 13 6 2 5 13 6 2 5

SK Fight Pro 22 19 0 3 13 13 0 0 13 13 0 0 12 12 0 0

Karate 358 101 53 204 358 118 64 176

Celkem mládež 1285 1162 1037 955

Celkem 3088 2894 2650 2776


www.lokalsport.cz

37

Z Grafu 2.3.1 na straně 35 je zřejmý postupný pokles celkového počtu členů sportovních klubů. Ten

může být dán jak příklonem k neorganizovaným aktivitám obyvatel, tak vznikem novým spolků,

které nejsou sdruženy v ČUS Strakonice. Podle podkladů Městského úřadu Strakonice (Ohlédnutí

za sportem) působí v oblasti sportu ve Strakonicích celkem 30 subjektů. Graf 2.3.2 naznačuje vývoj

členství ve sportovních klubech s nejvyšší členskou základnou. Graf tak potvrzuje tendenci v úbytku

členů ve sportovních klubech.

Graf 2.3.3 sleduje strukturu členství ve sporovních klubech. 42 % členů patří do mládežnicých

kategorií, 37 % členů jsou muži a 21 % ženy. Nejvyšší podíl žen je v ORINu, Sokole, v Basketbalovém

klubu a v TJ ČZ.

0

100

200

300

400

500

600

700

800

900

1000

2011 2012 2013 2014

Graf 2.3.2 Vývoj členství u nejvěších sportovních klubů

TJ ČZ

TJ Fezko

Sokol

TJ Dražejov

Basketbalový klub

HC

ORIN

37%

21%

42%

Graf 2.3.3 Struktura členů ve sportovních klubech

Muži

Ženy

Mládež


www.lokalsport.cz

38

Nakonec nás zajímalo, jak si vede organizovaný sport v očích obyvatel města. Sport stále častěji

slouží také jako nástroj rozvoje cestovního ruchu, a tak je důležité vědět, které sporty mají nejlepší

potenciál prezentovat město potenciálním návštěvníkům. Obyvatelům Strakonic jsme položili

následující otázku: „Který sport (sporty) podle Vás nejlépe reprezentují město Strakonice?“

Graf 2.3.4 demonstruje odpovědi dospělých obyvatel, následující Graf 2.3.5 reflektuje odpovědi

žáků a studentů strakonických škol. Podle dospělé populace nejlépe reprezentuje město házená a

basketbal, dále pak vodní pólo, hokej, florbal a fotbal. V případě žáků a studentů byly odpovědi

obdobné, nicméně nejlépe reprezentuje město v očích dětí basketbal, následovaný házenou,

fotbalem, hokejem, vodním pólem a florbalem.

77

60

46

31

1614

Graf 2.3.4 Sporty reprezentující město podle dospělých

Házená

Basketbal

Vodní pólo

Hokej

Florbal

Fotbal

90

121

48

74

27

80

Graf 2.3.5 Sporty reprezentující město podle žáků a studentů

Házená

Basketbal

Vodní pólo

Hokej

Florbal

Fotbal


www.lokalsport.cz

39

3 SPORTOVNÍ NABÍDKA

Třetí kapitola je určena analýze aktuální sportovní nabídky ve Strakonicích – centrem naší

pozornosti bude především sportovní infrastruktura, která je dostupná široké veřejnosti, dále pak

sportovní služby, programy či sportovní akce. Hlavním předmětem našeho zájmu budou nejprve

provozně nejnáročnější sportovní zařízení, která spravuje a poskytuje STARZ, příspěvková

organizace města Strakonic. Součástí analýzy budou i ta sportovní zařízení, která patří sportovním

spolkům nebo soukromým subjektům. V kontextu výsledků předchozí části, přehledu sportovní

nabídky a analýzy financování pak budou formulována konkrétní doporučení jak pro představitele

města, tak pro vedení příspěvkové organizace STARZ – nejvýznamnějšího poskytovatele

sportovních zařízení a služeb ve Strakonicích.

Města a obce se v posledních letech staly přímými poskytovateli sportovních zařízení a souvisejících

sportovních i doplňkových služeb. Tato skutečnost souvisí především se změnami ve financování

sportu na centrální úrovni, které byly zapříčiněny pádem společnosti Sazka, a.s. Sportovní spolky

nebyly schopny dále financovat provozně náročná sportovní zařízení, a tak v rámci celé ČR

docházelo (a stále dochází) k jejich převodu do majetku obcí a měst. Municipality se musely

postupně adaptovat na charakter poskytování sportovních zařízení v tržním prostředí či měnící se

preference obyvatel, které souvisely s rozvojem nových sportů, s poklesem účasti v tradičních

sportovních klubech nebo s novými způsoby trávení volného času. Dále se tak zvyšovaly požadavky

právě na efektivní provoz sportovních zařízení či pestrost nabízených služeb. V kombinaci s nutnými

investicemi do oprav a rekonstrukcí se staly výdaje na provoz a údržbu sportovních zařízení

významnou položkou v rozpočtech měst a obcí.

Výše nastíněné trendy musela města a jejich představitelé reflektovat nejprve volbou vhodných

přístupů k managementu sportovních zařízení. Zvlášť v případě větších měst došlo k založení

organizací ve formě obchodních společností či příspěvkových organizací. Na tyto organizace pak

byly převedeny provozně nejnáročnější zařízení. Další sportoviště zůstala často ve správě města pod

příslušnými odbory, případně byla pronajata nebo zapůjčena sportovním klubům. V případě

Strakonic byla založena příspěvková organizace STARZ, která, ve srovnání s dalšími městy obdobné

velikosti, poskytuje nadprůměrný počet sportovních zařízení.

Následující tabulka shrnuje základní charakteristiky nejčastěji používaných forem pro poskytování

sportovních zařízení v obcích. Z tabulky je zřejmé, že pro různé typy sportovních zařízení se hodí

různé formy poskytován - charakterizované formy mají své výhody i slabiny, které jsou shrnuty

nejen v tabulce, ale i v navazujícím textu.


www.lokalsport.cz

40

Tabulka 3.1 Komparace právních forem pro poskytování sportovních zařízení

Právní subjektivita

Nejvyšší orgán

Rozpočet Vlastnictví majetku

Doplňková činnost

Kontrola obce

Zásadní rozhodování

Flexibilita Motivace personálu

Organizační složka

ne zastupitelstvo rozpočet

města ne ne vysoká zastupitelstvo nízká nízká

Příspěvková organizace

ano zastupitelstvo rozpočet

města ano ano vysoká zastupitelstvo střední střední

Akciová společnost

ano rada vlastní ano ano střední představenstvo vysoká vysoká

Spolek ano

členská schůze

vlastní ne* ano není členská schůze nízká nízká

Obecně platí, že v případě provozně náročných zařízení jsou nejvhodnější formou obchodní

společnosti a příspěvkové organizace. Tato zařízení (nejčastěji kryté bazény, zimní stadiony,

sportovní haly) vyžadují profesionální řízení, organizace by měla aktivně poskytovat sportovní

služby, spíše než provozovat zařízení a identifikovat příležitosti pro rozvoj. Orientace obchodních

společností na zisk by neměla omezovat či znevýhodňovat různé skupiny obyvatel v přístupu do

zařízení a využívání poskytovaných služeb. Přímé poskytování zaměstnanci městského úřadu nebo

organizačními složkami je vhodné u zařízení, která jsou občanům volně přístupná a vyžadují

především údržbu. Oproti výše uvedeným zařízením jsou však tato často v nevyhovujícím stavu a

nepodněcují obyvatele k návštěvě. Společně s absencí marketingových aktivit mohou představovat

značné náklady na provoz, v některých případech může docházet k uzavření sportoviště (jedná se

především o „sportovní plácky“ na sídlištích).

Sportovní zařízení STARZ

V současnosti STARZ spravuje tři hlavní sportovní areály2, kterým se budeme věnovat podrobněji:

1) Na Křemelce

(zimní stadion, 2 fotbalová hřiště, plavecký bazén, letní koupaliště, beachvolejbal, minigolf)

2) Na Sídlišti

(fotbalové hřiště, atletická dráha, in-line dráha, fotbalové hřiště s umělým povrchem)

3) Na Muškách

(víceúčelové hřiště, atletická dráha)

Na následujícím Obrázku 3.1 jsou znázorněny tyto areály (modře), jednotlivé sportovní haly (žlutě)

a tělocvičny základních škol (bílá barva), které jsou dostupné veřejnosti.

2 Kromě těchto areálů také dvě tělocvičny v Lidické ulici.


www.lokalsport.cz

41

Obrázek 3.1 Areály STARZ, sportovní haly a školní haly/tělocvičny


www.lokalsport.cz

42

Areál Na Křemelce

Zimní stadion

Zimní stadion je určen jak pro spolkový sektor (hokej, krasobruslení, metaná), tak pro využití širokou

veřejností, které jsou vyhrazeny volné hodiny pro rodiče s dětmi do 10 let i pro ostatní uživatele.

Vyhrazeny jsou také hodiny pro seniory několikrát do měsíce. Široké veřejnosti je nabízeno jak volné

bruslení pro jednotlivce (0 – 30 Kč/hod), tak pronájem celé plochy (40 –1500 Kč/hod). Cenově

zvýhodněni jsou obyvatelé Strakonic, kterým je plocha pronajímána za 700–800 Kč, zatímco ostatní

zájemci zaplatí 1 500 Kč/hod. Pokud budeme počítat provozní dobu od 6.00 do 24.00, byl v letošním

roce stadion průměrně zaplněn z 80 % své kapacity. (Je však možnost pronajmutí stadionu také

v nočních hodinách).

Plavecký bazén (krytý)

Plavecký bazén slouží rovněž jak spolkovému sektoru, tak veřejnosti. Součástí areálu je také fitness,

sauna a venkovní 50m bazén. Cena vstupu do plaveckého bazénu se pohybuje od 0 Kč (ZTP) až po

maximálně 50 Kč/hod. Vstup je možné využít na 1 hod, 1,5 hod či 2 hodiny. K dispozici jsou také

permanentní vstupenky na 10 návštěv (450 – 650 Kč) nebo roční permanentka (4 000 Kč). Volné

hodiny pro veřejnost jsou často omezeny využíváním bazénu plaveckým oddílem.

Fotbalové hřiště a skatepark

Součástí areálu Na Křemelce jsou také 2 fotbalová hřiště a skatepark, dohromady tak celý areál má

potenciál vytvářet kompaktní celek. Tímto konceptem se zabývala právě architektonická studie

charakterizovaná výše.


www.lokalsport.cz

43

Areál Na Sídlišti

Atletický ovál

Atletický ovál má 4 dráhy a je dlouhý 400 metrů, dále disponuje šesti dráhami pro sprinty. Součástí

jsou sektory pro dálku, výšku a oštěp. Areál mohou využívat kluby i veřejnost. Jednotlivý vstup činí

20 Kč, měsíční permanentka stojí jednotlivce 100 Kč, půlroční 500 Kč a roční 900 Kč. Kolem oválu

vede volně přístupná in-line dráha dlouhá 565 metrů, v blízkosti je také hřiště s umělým trávníkem.

Sportovní haly

Hala TJ ČZ

Sportovní hala TJ ČZ je využívaná především oddíly, které jsou sdružené v TJ ČZ. Slouží především

oddílům volejbalu, nohejbalu, atletiky, badmintonu nebo šachovému oddílu. Součástí haly je

komerční fitness centrum, spinning centrum a holičství.

Házenkářská hala

Házenkářská hala slouží zejména oddílu házené a florbalovým klubům. Hala byla vybudována v roce

2009 a nedisponuje sociálním zázemím.

Sportovní hala STARZ

Sportovní hala STARZ je určena pro účely basketbalu, slouží jak basketbalovému klubu Strakonice,

tak Sportovnímu klubu basketbal. Součástí sportovní haly je fitness centrum v prvním patře,

v přízemí jsou dvě prodejny. Na následující stránce je rozpis využití těchto tří hal.


www.lokalsport.cz

44

Tabulka 3.2 Využití sportovních hal v areálu Na Sídlišti

2015/16 13.00 - 22.00

PO

Starz VOŠ a SPŠ Basketbal

TJ ČZ ZRTV Házená Badminton

HH ZŠ Poděbr. Házená Florbal

ÚT


TJ ČZ Házená Volejbal

HH Euroškola Házená

ST


TJ ČZ Atletika Házená Nohejbal Volejbal

HH Atletika/VOŠ Házená Florbal

ČT


TJ ČZ Házená Badminton Volejbal

HH Házená

PÁ

Starz Basketbal

TJ ČZ Atletika Házená Nohejbal

HH Atletika Házená


www.lokalsport.cz

45

Areál Na Muškách

Areál Na Muškách se nachází v jižní části města, čímž tak poskytuje sportovní vyžití obyvatel právě

z této části Strakonic. Součástí areálu je hřiště s umělým povrchem, běžecké dráhy a sektor pro skok

do dálky. Areál byl z velké části financován z prostředků EU a je zdarma dostupný široké veřejnosti.

Hospodaření STARZ

V následující části se budeme věnovat analýze hospodaření STARZ, příspěvkové organizaci. Graf 3.1

sleduje strukturu nákladů organizace a jejich vývoj v posledních třech letech. Zdaleka nejvyšší

položky v celkových nákladech společnosti představují mzdové náklady a spotřeba energie.

Významnou položkou jsou také výdaje na opravy a udržování sportovních zařízení. Průměrné roční

celkové náklady organizace tak dosahují téměř 39 mil. Kč.

Na dalším grafu (Graf 3.2) jsme sledovali strukturu příjmů STARZ z hlediska jednotlivých příjmů ze

sportovních zařízení. Hodnoty jsou průměrem za roky 2012 – 2014. Nejvíce příjmů tak generuje

plavecký bazén (36 %), dále zimní stadion (26 %), letní koupaliště (10 %) a hala STARZ (8 %).

0

2 000 000

4 000 000

6 000 000

8 000 000

10 000 000

12 000 000

14 000 000

16 000 000

2012 2013 2014

Graf 3.1 Vývoj struktury nákladů STARZ

Mzdové náklady

Spotřeba energie

Soc/Zdrav pojištění

Opravy a udržování

Spotřeba materiálu

Ostatní služby

Odpisy

FKSP

Ostatní náklady

Cestovné


www.lokalsport.cz

46

Graf 3.3 pak sleduje, jak se vyvíjely příjmy z jednotlivých zařízení v posledních třech letech. Výrazné

rozdíly vykazuje především zimní stadion, plavecký bazén nebo koupaliště, jehož příjmy do velké

míry souvisí s počasím v letních měsících. Významný nárůst příjmů zaznamenaly v posledních letech

sportovní haly. Ze všech sportovních zařízení uvedených na grafu pouze Hala STARZ, Fotbalové

stadiony a Hala v Lidické ulici zaznamenaly v roce 2014 vyšší příjmy než v roce 2012.

6 636 000

2 254 000

1 798 000

4 941 000

822 000

351 000

1 408 000347 000

93 000

Graf 3.2 Struktura příjmů STARZ podle zařízení (Kč)

Bazén

Koupaliště

Hala STARZ

Zimní stadion

Fotbalové stadiony

Hala TJ ČZ


Hala Lidická

Reklama (STARZ)

0

1 000 000

2 000 000

3 000 000

4 000 000

5 000 000

6 000 000

7 000 000

8 000 000

2012 2013 2014

Graf 3.3 Vývoj příjmů ze sportovních zařízení

Bazén

Zimní stadion

Koupaliště

Hala STARZ


Hala Lidická

Hala TJ ČZ

Reklama (STARZ)

Fotbalové stadiony


www.lokalsport.cz

47

Na následující Tabulce 3.2 jsou znázorněny celkové provozní náklady v jednotlivých letech a celkové

příjmy související s provozem sportovních zařízení a poskytováním sportovních služeb. Třetí řádek

je rozdílem mezi příjmy a náklady. Na Tabulku 3.2 dále navazuje Graf 3.4, jenž sleduje vývoj příjmů

a nákladů příspěvkové organizace v posledních třech letech. Vzhledem k vývoji obou položek se tak

ve sledovaných letech zvyšovala provozní ztráta, která je dotována z rozpočtu města.

Tabulka 3.2 Provozní náklady a příjmy STARZ

2 012 2 013 2 014

Provozní náklady (bez oprav) 34 637 000 35 692 000 35 461 000

Celkové příjmy 20 041 000 17 987 000 17 796 000

Příjmy - náklady -14 596 000 -17 705 000 -17 665 000

Bazén 7 055 000 6 412 000 6 442 000

Zimní stadion 6 055 000 4 240 000 4 530 000

Koupaliště 2 216 000 2 694 000 1 851 000

Hala STARZ 1 983 000 1 690 000 1 721 000

Házenkářská hala 1 451 000 1 335 000 1 437 000

Hala Lidická 116000 429000 497000

Hala TJ ČZ 376000 344000 334000

Reklama (STARZ) 107000 103000 68000

Fotbalové stadiony 682000 740000 916000

-30 000 000

-20 000 000

-10 000 000

0

10 000 000

20 000 000

30 000 000

40 000 000

2012 2013 2014

Graf 3.4 Provozní náklady a příjmy STARZ

Provozní náklady (bezoprav)

Celkové příjmy

Příjmy - náklady


www.lokalsport.cz

48

Další sportovní zařízení a komerční služby

Sportovní infrastrukturu města dotváří spolkový a soukromý sektor. Na rozdíl od předchozích

alternativ je hlavní motivem těchto poskytovatelů uspokojování potřeb členů (spolky) či

maximalizace zisku (soukromý sektor), sportovní spolek dává hlavní prostor především svým

členům, soukromý poskytovatel se orientuje na určitý segment sportovních aktivit, který má

aktuálně co největší potenciál vytvářet zisk. V rámci ČR nabízejí soukromé firmy především

sportovní služby individuálního charakteru, aktivity se odehrávají na poměrně malém prostoru.

Jedná se o především o posilovny, fitness centra, squash centra, tenisové haly či golfová centra.

Následující přehled sleduje strukturu a charakter služeb, které nabízí soukromí poskytovatelé a

spolkový sektor. Na tento přehled pak navazuje mapa na Obrázku 3.2 na další straně.

Tenisové kurty a haly:

1) TK Strakonice - tenisová hala – 3 kurty

2) TJ Fezko Strakonice - venkovní tenisový kurt

3) Tenisové kurty Podskalí - 3 venkovní tenisové kurty

4) TJ Dražejov - venkovní tenisový kurt

5) Tenisová hala u nádraží - krytý tenisový kurt

(na mapě červená barva)

Fitness centra:

1) Fitness centrum Tony

2) Fitcentrum AMASPORT

3) Fitness club F2

4) Relaxační centrum Ostrov

5) LK Gym

6) Fitko Eva

(na mapě žlutá barva)

7) Spinning centrum

8) Ricochet

9) Paintball club

(na mapě modře)


www.lokalsport.cz

49

Obrázek 3.2 Další poskytovatelé sportovních zařízení a služeb ve Strakonicích


www.lokalsport.cz

50

Sportovní akce

V současné době je zřejmý nárůst významu sportovních akcí pro podněcování občanů k účasti ve

sportu. Většina těchto akcí má buď komerční charakter (akce pořádají soukromé společnosti) nebo

se jedná o tradiční sportovní akce pořádané sportovními spolky či samotnými představiteli měst a

obcí. Sportovní události mají potenciál přilákat obyvatele, kteří nesportují organizovaně, nesportují

pravidelně nebo nesportují vůbec. Tyto akce lze rozdělit na akce s aktivním zapojením obyvatel do

sportu a na akce, kde je očekávána účast obyvatel v roli diváků. Divácké akce můžeme dále rozdělit

na pravidelná utkání v rámci sportovních soutěží a samostatné události, nejčastěji konané jedenkrát

do roka. Sportovní akce s aktivním zapojením občanů se nejčastěji konají jednou za rok, ale objevují

se již i takové, které mají formu seriálu - takové akce jsou pak pořádány několikrát do roka.

V následujícím výčtu uvádíme přehled sportovních akcí, které se v letošním roce (2015) konaly na

území Strakonic. První část je zaměřena na sportovní akce, kde jsou běžní obyvatelé nejčastěji v roli

diváků, druhá část se týká sportovních akcí s aktivním zapojením občanů. Předmětem této analýzy

nejsou pravidelná utkání v rámci sportovních soutěží na všech úrovních.

15. 1. Sportovec roku 2014

30. 1. Sportovec Strakonicka

21. 3. 3. ročník hokejového turnaje veteránů

22. 3. Házená celostátní turnaj

13. 6. Florbalový turnaj – memoriál

11. – 12. 7. Závody ve vodním slalomu

1. – 2. 8. Strakonický bazén – parašutistická soutěž

22. 8. Skate contest

--------------------

12. 5. Cvičení na posilovacích strojích pro seniory (9. 6., 14. 7., 11. 8., 8. 9., 13. 10.)

30. 5. Minibasketbal ZŠ

12. – 14. 6. Dálkový etapový pochod a cyklovýlet

21. 8. Běh městem Strakonice

17. 9. Běh naděje

26. 9. Strakonický fez – závody na lodích v kempu

22. 9. Evropský týden mobility

3. 10. Běh okolo Kuřidla – přespolní běh

10. 10. Zamykání řeky Otavy

2. – 8. 10. Dny zdraví – Sportem za zdravím 2. – 8. 10. 2015


www.lokalsport.cz

51

4 FINANCOVÁNÍ SPORTU

Následující kapitola je věnována financování sportu a lze ji rozdělit na tři části. V té první se budeme

věnovat základnímu legislativnímu rámci a možnostem financování sportu od evropské úrovně, přes

republikovou a krajskou úroveň, až po principy financování sportu ve Strakonicích. Ve druhé části

se podrobně zaměříme na analýzu financování sportu ve Strakonicích z rozpočtu města. Závěrečná

třetí část obsahuje komparaci financování sportu ve Strakonicích s dalšími městy s obdobnými

socio-ekonomickými a geografickými charakteristikami.

Evropská unie a sport

Sportovní politika Evropské unie začala být formována již v roce 1991 vydáním zprávy Evropské

komise Evropské společenství a sport, která zdůrazňuje společenskou úlohu sportu a potřebu jeho

zahrnutí do oficiálních politik. V roce 1997 pak byla k Amsterodamské smlouvě připojena deklarace

zdůrazňující vliv sportu na tvorbu identity či sociální koheze. Deklarace z Nice z roku 2000 znovu

akcentuje společenskou úlohu sportu (sociální, kulturní a vzdělávací), přičemž klade důraz na

amatérský sport – sport pro všechny. V roce 2007 přijala EU Bílou knihu o sportu, ta je členěna do

několika částí, které se postupně věnují společenské úloze sportu, jeho hospodářskému rozměru a

organizaci sportu v rámci EU. Bílá kniha již explicitně definuje budoucí aktivity EU v oblasti sportu.

O zahrnutí sportu do politiky EU pak bylo definitivně rozhodnuto ratifikací Lisabonské smlouvy.

Sport byl následně v roce 2014 zařazen do programu Erasmus+ (Erasmus+sport), jenž podporuje

oblasti vzdělávání ve sportu, odborné přípravy, neformální učení mládeže, dobrovolnictví a oblast

sportovních aktivit na místní úrovni. Program Erasmus+ není přímo určen samosprávným celkům,

ty však mohou čerpat, a dlouhodobě se také tak děje, z dalších dotačních titulů, které se sportem

přímo nesouvisí. Žadatelé takto využívají rozvojového, ekonomického či infrastrukturního

potenciálu sportu. V programovém období 2014 – 2020 tak lze využít především Operační program

Doprava (Ministerstvo dopravy) nebo Integrovaný regionální operační program (IROP; Ministerstvo

pro místní rozvoj).

Legislativní podmínky a sport v ČR

Hlavním legislativním dokumentem pro oblast sportu v ČR je Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře

sportu, ve znění pozdějších předpisů. Sport byl prostřednictvím tohoto zákona zařazen k veřejně

prospěšným činnostem. Zákon mimo jiné stanovuje úkoly Ministerstva školství, mládeže a

tělovýchovy (MŠMT), dalších orgánů státní správy, krajů a obcí v oblasti sportu.


www.lokalsport.cz

52

Za rozvoj sportu na centrální úrovni v České republice je odpovědné MŠMT, které je dle zákona

hlavním aktérem v otázkách podpory sportu ze státního rozpočtu. Ministerstvo vytváří koncepci

státní politiky, koordinuje její naplňování a dále vytváří podmínky pro státní reprezentaci i rozvoj

sportu pro všechny včetně zdravotně znevýhodněných občanů. Kraje a obce rovněž, dle zákona,

zabezpečují rozvoj sportu pro všechny, zajišťují výstavbu, rekonstrukce, udržování a provozování

svých sportovních zařízení a zabezpečují finanční podporu sportu ze svého rozpočtu. Obce pak oproti

krajům mají dále kontrolovat účelné využívání svých sportovních zařízení. Na provoz sportovních

zařízení se vztahují další pokyny, právní předpisy a či normy ČSN EN (viz3).

Programy podpory sportu v ČR

Stát

Sport patří v organizační struktuře MŠMT do skupiny 5, kterou řídí náměstek ministra. Odbor sportu

má uskutečňovat koordinační činnost subjektů ve sportu a přerozdělovat finance plynoucí ze

státního rozpočtu. Dotace jsou každoročně alokovány prostřednictvím dotačních programů. V roce

2014 byly rozděleny přibližně 3 miliardy Kč (0,25 % výdajů státního rozpočtu). Podmínky a struktura

jednotlivých programů se v čase mění, podporované oblasti zůstávají relativně stejné. Ve vztahu k

podpoře sportu na lokální úrovni mají větší význam následující programy: Údržba a provoz

sportovních zařízení, který se zaměřuje na podporu, udržování a provozování sportovních zařízení

ve vlastnictví, výpůjčce nebo dlouhodobém nájmu nestátní neziskovou organizací. Program 133510

- Podpora materiálně technické základny sportu je investičního charakteru. Žadatelem je nezisková

organizace, která vlastní (bude vlastnit) sportovní zařízení nebo má výpůjčku na provozování

sportovního zařízení a také územní samosprávné celky. Samosprávným celkům jsou dotace

poskytovány pouze na sportovní zařízení, která žadatel vlastní a jsou již využívána nebo budou

využívána na základě smluv o využívání sportovišť s konkrétní nestátní neziskovou organizací, jejíž

náplní je sportovní činnost. Smlouva o využívání musí být uzavřena na dobu minimálně 5 let.

V roce 2014 bylo v rámci Programu 133510 celkem rozděleno 820 mil. Kč mezi 190 různých žadatelů,

průměrný příspěvek na žadatele byl 4,3 mil. Kč. Celkově se o dotaci MŠMT ucházelo více než 750

žadatelů, šance na získání dotace tak byla kolem 25 %.

3 http://www.msmt.cz/sport/metodicka-informace


www.lokalsport.cz

53

Jihočeský kraj

Města a obce mají možnost získat část z prostředků na podporu a rozvoj sportu z rozpočtu

Jihočeského kraje. Mezi dotační programy z oblasti sportu patří především program Podpora

sportu, který je určen pro poskytnutí příspěvku na rekonstrukci stávajících sportovišť či na zázemí

stávajících sportovišť s cílem, aby jejich stav odpovídal aktuálním bezpečnostním a hygienickým

normám i novým sportovním řádům pro jednotlivé druhy sportu. Se sportem souvisí také Dotace na

reprezentaci Jihočeského kraje, tento program využívá potenciálu sportu pro oblast cestovního

ruchu. Cílem programu je podpora pořádání mezinárodně a republikově významných aktivit v

oblasti sportu, vědy a kultury na území Jihočeského kraje, majících významný podíl na prezentaci či

reprezentaci Jihočeského kraje a podpora jednotlivců, týmů a organizací reprezentujících Jihočeský

kraj na mezinárodní úrovni. K oblasti sportu se vztahuje také program Podpora cyklistiky a

cyklodopravy v Jihočeském kraji, jehož cílem je podpora přípravy strategických podkladů pro

následné kvalitní rozhodování měst a obcí v oblasti cyklodopravy (podpora zpracování generelů),

podpora pořízení stavební dokumentace a podpora pořízení vybavení doprovodné infrastruktury u

cyklostezek.

Město Strakonice

Následující část je zaměřena na analýzu financování sportu z rozpočtu města. Financováním sportu

budeme rozumět veškeré finanční toky, včetně investic do sportovní infrastruktury, alokované na

podporu různých forem sportovních aktivit, které jsou uskutečňovány na území města nebo

subjekty se sídlem ve Strakonicích. Předmětem analýzy tak bude zejména organizovaný sport,

sportovní infrastruktura, sportovní služby či akce. V úvodním textu, který předchází samotné

analýze, budeme charakterizovat současný rozpočet města a principy financování sportu

ve Strakonicích. V dalších částech se již podrobněji zaměříme na vývoj financování v kontextu

rozpočtových omezení. Cílem první části je identifikovat celkový objem prostředků, které jsou

určeny na podporu sortu, popsat vývoj a distribuci jednotlivým subjektům v oblasti sportu.

Za účelem hodnocení celkového objemu a výše dílčích prostředků na podporu sportu bude ve druhé

části provedena komparace s rozpočty populačně a geograficky srovnatelných měst. Ke srovnání

jsou v rámci analýzy ve většině případů použity poměrové ukazatele tak, aby byla co nejvíce

eliminována zkreslení vycházející ze specifických charakteristik jednotlivých měst.

Rozpočet města Strakonic

Nejprve jsme se zabývali vývojem celkového objemu příjmů a výdajů z rozpočtu města

za posledních 5 let (viz Tabulka 4.1). Z tabulky je zřejmá výrazná role kapitálových výdajů na


www.lokalsport.cz

54

celkových výdajích rozpočtu. Jak dokládá také Graf 4.1 na následující straně, běžné výdaje se

v posledních čtyřech letech dramaticky neměnily, zatímco hladina kapitálových výdajů poklesla

oproti roku 2011 na třetinovou úroveň. V posledních třech letech hospodaří město s přebytkem (viz

Graf 4.1) a daří se mu tak snižovat svoji zadluženost. Zatímco v roce 2012 činil dluh města 426 mil.

Kč, v letošním roce by již mělo dojít k redukci dluhu na úroveň 322 mil. Kč.

Tabulka 4.1 Vývoj příjmů a výdajů rozpočtu města

Rok 2 011 2 012 2 013 2 014 2 015

Celkové příjmy 668 788 400 591 262 000 491 127 000 495 944 000 484 279 000

Běžné výdaje 394 499 600 307 263 000 313 514 000 325 320 000 310 112 000

Kapitálové výdaje 391 118 600 333 121 000 133 941 000 130 786 000 131 177 000

Celkové výdaje 785 618 200 640 384 000 447 455 000 456 106 000 441 289 000

0

100 000 000

200 000 000

300 000 000

400 000 000

500 000 000

600 000 000

700 000 000

800 000 000

2011 2012 2013 2014 2015

Graf 4.1 Vývoj příjmů a výdajů rozpočtu města

Celkové příjmy

Běžné výdaje

Kapitálové výdaje

Celkové výdaje


www.lokalsport.cz

55

Základní principy financování sportu

Finanční prostředky na podporu sportu jsou veřejnosti, sportovním spolkům a dalším subjektům

alokovány na základě několika principů, které jsou charakterizovány v následujících odstavcích. Tyto

kategorie pak zároveň slouží při jednotlivých analýzách financování sportu.

1) Sportovní investice

První skupina analýzy je určena investičním akcím spojeným s budováním vlastní sportovní

infrastruktury města. Jelikož nové realizace či rekonstrukce sportovních zařízení nejsou

uskutečňovány pravidelně, lze oddělením této položky lépe charakterizovat skutečný,

pravidelný tok finančních prostředků na podporu sportu. Naopak, sledováním investičních

výdajů v oblasti sportu lze indikovat pozici, kterou má sportovní oblast v kontextu celkových

investičních záměrů města.

2) Financování provozu sportovních zařízení ve vlastnictví města

Strakonice disponují rozsáhlou sportovní infrastrukturou. Provozně nejnáročnější zařízení

spravuje a poskytuje příspěvková organizace STARZ, které město ročně alokuje přibližně 19

mil. Kč na úhradu provozních nákladů. Další sportoviště jsou pod správou základních škol,

které jsou rovněž příspěvkovými organizacemi, a tak jsou dotovány z rozpočtu města

v rámci financování školství. Provoz a údržba sportovišť, která nepřísluší výše uvedeným

organizacím, je financována přímo z rozpočtu města prostřednictvím příslušných odborů.

Většinou se jedná o financování údržby otevřených sportovišť, která jsou volně dostupná

veřejnosti. V rámci této kategorie se zabýváme především financováním sportovních

zařízení STARZ, která představují zdaleka nejvyšší náklady na provoz.

3) Dotace sportovním klubům a na pořádání sportovních akcí

Kritéria pro přidělování dotací sportovním klubům a dalším subjektům do loňského roku

vycházela z dokumentu „Zásady pro poskytování finančních příspěvků města Strakonice

určených pro tělovýchovu, sport a ostatní volnočasové aktivity“. Nejvyšší část dotací, které

žadatelé obdrželi, představovaly tzv. kompenzace na nájemné ve sportovních zařízení

STARZ a ve školních tělocvičnách. Žactvo, dorost a juniorské kategorie hokejistů HC měly

těmito dotacemi zaručené bezplatné využívání sportovních zařízení. Dospělé kategorie se

řídily kritérii, která vycházela z předcházejícího využití sportovišť a rozpočtových možností

města. Dále město poskytovalo dotace na činnost, jednorázové sportovní a volnočasové

akce a ocenění za mimořádné výkony a reprezentaci města kolektivům či jednotlivcům.

O těchto oceněních rozhodovala Rada města na základě doporučení Komise pro sport.


www.lokalsport.cz

56

Vývoj financování a distribuce prostředků subjektům ve sportu

V následující části se zaměříme na vývoj financování sportu v posledních pěti letech a distribuci

těchto prostředků podle definovaných kategorií na předchozí straně. Pro účely srovnání, jak

z hlediska časového, tak pro potřeby komparace s ostatními městy, jsme rozdělili veškeré finanční

toky do pěti různých kategorií (Tabulka 4.2). Z tabulky je zřejmé, že největší podíl prostředků

směřuje na provoz a opravy sportovních zařízení příspěvkové organizace STARZ, tato částka se

v předchozích letech nijak dramaticky neměnila. Přibližně čtvrtinu všech prostředků na podporu

sportu představují kompenzace pronájmů sportovních zařízení, následují investice do sportovních

zařízení a nejmenší část reprezentují jednorázové dotace na činnost, na sportovní akce či ocenění

za sportovní úspěchy a reprezentaci města („Dotace klubům a sportovní akce“). Postupné zvyšování

celkového objemu prostředků do sportovní oblasti je tak dáno především investičními akcemi,

naopak dotace klubům a na sportovní akce mají v posledních letech spíše sestupnou tendenci.

Tabulka 4.2 Vývoj financování sportu a rozdělení prostředků dle kategorií

Rok 2 011 2 012 2 013 2 014 2 015

Sportovní investice 1 204 350 1 164 829 779 820 5 309 112 12 300 000

Provoz a opravy zařízení STARZ 19 800 000 19 235 000 18 800 000 20 677 600 18 000 000

Kompenzace pronájmu STARZ 8 500 000 8 939 000 8 434 000 8 467 262 9 297 000

Kompenzace pronájmů tělocvičen 265 500 326 000 297 000 252 990 300 000

Dotace klubům a sportovní akce 1 305 980 359 900 560 566 370 617 371 000

Sport celkem 31 075 830 30 024 729 28 871 386 35 077 581 40 268 000

Údaje z předchozí tabulky demonstruje také následující Graf 4.2 (viz další strana). Kromě roku 2014

dochází postupně k mírnému snižování provozních nákladů organizace STARZ, které jsou však často

dány nutnými opravami či údržbou sportovních zařízení. Vysoké investiční výdaje v předchozích

dvou letech souvisí především s investicemi do cyklostezek a s rekonstrukcemi sportovních zařízení

(tribuna, zimní stadion, sportovní hala). Obecně lze konstatovat, že zvyšováním sportovních investic

by měla být realizována sportovní infrastruktura, která odpovídá současným požadavkům obyvatel

a trendům ve sportu a volném času. Právě investice do cyklostezek jsou také v případě dalších měst

či obcí v ČR nejčastějšími investičními záměry v oblasti sportu. Přitom nemusí jít jen o sport jako

takový, ale také o záměry představitelů měst formovat dopravní návyky obyvatel či rozšiřovat

infrastrukturu pro realizace cílů v oblasti turismu (cestovního ruchu).


www.lokalsport.cz

57

V následující Tabulce 4.3 jsme zkombinovali údaje z první tabulky (4.1) s tabulkou předchozí (4.2).

Prostřednictvím níže uvedených údajů tak můžeme posoudit, jak se vyvíjely prostředky na podporu

sportu v kontextu celkových výdajů rozpočtu. Z prvního řádku vyplývá, že v letech 2011-2013

nedosahovaly sportovní investice ani jednoho procenta z celkových investic města, v letošním roce

jsou již sportovní investice téměř na úrovni 10 % z celkových kapitálových výdajů. Sportovní dotace

pak zahrnují jak jednorázové dotace, tak kompenzace klubům za využívání sportovních zařízení.

Z posledního řádku tabulky pak plyne, že se prostředky na podporu sportu od roku 2011 do

současnosti více než zdvojnásobily. Pokud bychom však nezapočítávali investiční výdaje, nebudou

rozdíly tak výrazné (viz dále).

Tabulka 4.3 Vztah rozpočtových výdajů a výdajů v oblasti sportu

Poměrový ukazatel 2011 2012 2013 2014 2015

Sportovní investice/Kapitálové výdaje 0,3% 0,3% 0,6% 4,1% 9,4%

Provoz vlastních zařízení/Běžné výdaje 5,0% 6,3% 6,0% 6,4% 5,8%

Sportovní dotace/Běžné výdaje 2,6% 3,1% 3,0% 2,8% 3,2%

Sport celkem/Výdaje celkem 4,0% 4,7% 6,5% 7,7% 9,1%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

2011 2012 2013 2014 2015

Graf 4.2 Vývoj distribuce prostředků na podporu sportu

Dotace klubům a sportovní akce

Kompenzace pronájmů tělocvičen

Kompenzace pronájmu STARZ

Provoz a opravy zařízení STARZ

Sportovní investice


www.lokalsport.cz

58

Následující Tabulka 4.4 znázorňuje distribuci dotací sportovním subjektům v letech 2011-2014.

Sportovními dotacemi opět rozumíme součet dotací sportovním klubům na činnost, na sportovní

akce a především kompenzace za využívání sportovních zařízení STARZu a základních škol. Kluby

jsou seřazeny podle kumulativní výše dotací, které obdržely v letech 2011-2014 (poslední sloupec).

Tabulka 4.4 Rozdělení dotací sportovním subjektům

Rok 2011 2012 2013 2014 Celkem

HC Strakonice 3 354 720 3 811 585 3 503 359 3 121 887 13 791 551

TJ Fezko 2 045 200 1 972 060 1 907 067 1 703 577 7 627 904

Basketbalový klub 1 590 015 1 162 547 1 047 195 1 050 315 4 850 072

TJ ČZ 1 441 980 1 030 332 998 242 1 074 000 4 544 554

FK Junior 0 482 430 606 870 753 925 1 843 225

DDM 296 500 365 445 298 523 403 075 1 363 543

SK Basketbal 387 985 283 880 212 775 256 920 1 141 560

SK Fight Pro 0 78 820 215 835 301 505 596 160

Aeroklub 504 000 0 10 000 0 514 000

SK Policie 52 100 62 830 52 000 72 400 239 330

TJ Dražejov 43 440 63 880 99 500 23 250 230 070

TJ Sokol 48 060 52 380 56 000 32 000 188 440

OS Karate 62 300 53 520 35 740 0 151 560

Cobra RYU 38 600 37 500 22 275 12 750 111 125

Judo 24 300 23 560 22 120 22 960 92 940

TJ Otava 4 000 3 000 11 500 58 000 76 500

Hasiči 10 000 13 300 11 000 31 750 66 050

SKI klub 15 060 13 480 15 250 15 000 58 790

Potápěči 15 500 9 720 9 675 18 205 53 100

Michal Frček 0 0 50 890 0 50 890

Tenis 8 000 10 000 18 500 13 100 49 600

Orin 0 12 900 10 250 4 750 27 900

Biatlon 15 620 5 000 0 5 750 26 370

OS ČSTV (ČUS) 10 000 0 0 15 000 25 000

Okresní fotbalový svaz 4 500 6 000 6 000 6 000 22 500

Další (f.o.) 21 000 0 0 0 21 000

Taneční klub 0 0 9 000 6 750 15 750

Cyklo 2 000 3 240 1 000 4 000 10 240

Klub českých turistů 4 500 3 500 0 0 8 000

Ekonomické služby 0 0 0 8 000 8 000

Ragby 4 000 1 000 0 0 5 000

Fokus Písek 3 000 1 000 0 0 4 000

SK Fudochi 0 0 0 4 000 4 000

Sdružení ZP 1 000 0 0 0 1 000

Spolek orient. sportů 0 0 0 1 000 1 000

Celkem 10 007 380 9 562 909 9 230 566 9 019 869 37 820 724


www.lokalsport.cz

59

Pro lepší ilustraci rozdílů v alokaci dotací jsme využili rovněž Graf 4.3, který demonstruje rozdíly

ve výši dotací, jež sportovní spolky a další žadatelé každoročně obdrželi z rozpočtu města. K analýze

jsme vybrali prvních 16 subjektů podle pořadí v Tabulce 4.4. Další podmínkou bylo, aby byl subjekt

příjemcem dotace v letech 2011-2014 alespoň 3x. Zdaleka nejvíce prostředků každoročně směřuje

HC Strakonice, následuje TJ Fezko, Basketbalový klub a TJ ČZ. Naopak, celkem čtrnáct subjektů

v průměru obdrží méně než 10 tis. Kč za celý rok.

Dotace sportovním subjektům jsme se dále pokusili konfrontovat s jejich členskou základnou,

kterou příslušný spolek disponoval v roce 2014. Byli jsme tak schopni určit, kolik Kč ročně spolek

obdrží na jednoho člena (případně na jednoho mládežníka). Tato data demonstruje Tabulka 4.5 na

následující straně. Z výsledků také vyplývají značné rozdíly mezi různými sporty, přičemž především

HC Strakonice výrazně převyšují ostatní sportovní kluby ve výši dotací na osobu.

0

250 000

500 000

750 000

1 000 000

1 250 000

1 500 000

1 750 000

2 000 000

2 250 000

2 500 000

2 750 000

3 000 000

3 250 000

3 500 000

3 750 000

4 000 000

2011 2012 2013 2014

Graf 4.3 Srovnání vývoje dotací v letech 2011-2014

HC Strakonice

TJ Fezko

Basketbalový klub

TJ ČZ

FK Junior

DDM

SK Baskatebal

SK Fight Pro

Aeroklub

SK Policie

TJ Dražejov

TJ Sokol

OS Karate

Cobra RYU

Judo

TJ Otava


www.lokalsport.cz

60

Tabulka 4.5 Sportovní dotace na jednoho člena

Rok Průměrná dotace/rok Počet členů (2014) Průměrná roční dotace

na 1 člena

HC Strakonice 3 447 888 141 24 453

SK Fight Pro 149 040 12 12 420

Basketbalový klub 1 212 518 162 7 485

SK Basketbal 285 390 49 5 824

TJ Fezko 1 906 976 366 5 210

FK Junior 460 806 274 1 682

TJ Otava 19 125 13 1 471

TJ ČZ 1 136 139 842 1 349

Judo 23 235 36 645

TJ Dražejov 57 518 172 334

SKI klub 14 698 58 253

Tenis 12 400 55 225

TJ Sokol 47 110 229 206

Orin 6 975 131 53

Tabulka 4.5 tak naznačuje, že existují velké rozdíly ve výši dotací na jednoho člena. Například jeden

člen hokejového HC „obdrží“ ročně 3x více prostředků oproti jednomu členovi BK a téměř 5x vyšší

dotace v porovnání s členy TJ Fezko. Vzhledem k náročnosti provozování sportu obdrží poměrně

vysokou částku také jeden člen SK Fight Pro.

Následující souhrnná Tabulka 4.6 pak demonstruje všechny prostředky, které byly od roku 2011 až

do současnosti alokovány z městského rozpočtu na podporu sportu. První řádek znázorňuje

sportovní investice, druhý řádek je věnován dotacím na provoz STARZ a další tři řádky představují

dotace klubů, včetně kompenzací za využívání sportovních zařízení. Poslední řádek na této straně

je součtem těchto dotací. Tabulka pokračuje na následující straně.

Tabulka 4.6 Celkový přehled financování sportu ve Strakonicích

Rok 2011 2012 2013 2014 2015

Sportovní investice 1 204 350 1 164 829 779 820 5 309 112 12 300 000

Provoz a opravy zařízení STARZ 19 800 000 19 235 000 18 800 000 20 677 600 18 000 000

Kompenzace pronájmu STARZ 8 500 000 8 939 000 8 434 000 8 467 262 9 297 000

Kompenzace pronájmu tělocvičen

265 500 326 000 297 000 252 990 300 000

Dotace klubům a sportovní akce 1 305 980 359 900 560 566 370 617 371 000

Celkem dotace klubům + akce 10 071 480 9 624 900 9 291 566 9 090 869 9 968 000


www.lokalsport.cz

61

HC Strakonice 3 354 720 3 811 585 3 503 359 3 121 887

Cel

kem

20

15

při

bliž

ně

9 9

00

00

0 K

č

TJ Fezko 2 045 200 1 972 060 1 907 067 1 703 577

Basketbalový klub 1 590 015 1 162 547 1 047 195 1 050 315

TJ ČZ 1 441 980 1 030 332 998 242 1 074 000

FK Junior 0 482 430 606 870 753 925

DDM 296 500 365 445 298 523 403 075

SK Basketbal 387 985 283 880 212 775 256 920

SK Fight Pro 0 78 820 215 835 301 505

Aeroklub 504 000 0 10 000 0

SK Policie 52 100 62 830 52 000 72 400

TJ Dražejov 43 440 63 880 99 500 23 250

TJ Sokol 48 060 52 380 56 000 32 000

OS Karate 62 300 53 520 35 740 0

Cobra RYU 38 600 37 500 22 275 12 750

Judo 24 300 23 560 22 120 22 960

TJ Otava 4 000 3 000 11 500 58 000

Hasiči 10 000 13 300 11 000 31 750

SKI klub 15 060 13 480 15 250 15 000

Potápěči 15 500 9 720 9 675 18 205

Michal Frček 0 0 50 890 0

Tenis 8 000 10 000 18 500 13 100

Orin 0 12 900 10 250 4 750

Biatlon 15 620 5 000 0 5 750

OS ČSTV (ČUS) 10 000 0 0 15 000

Okresní fotbalový svaz 4 500 6 000 6 000 6 000

Další (f.o.) 21 000 0 0 0

Taneční klub 0 0 9 000 6 750

Cyklo 2 000 3 240 1 000 4 000

Klub českých turistů 4 500 3 500 0 0

Ekonomické služby 0 0 0 8 000

Ragby 4 000 1 000 0 0

Fokus Písek 3 000 1 000 0 0

SK Fudochi 0 0 0 4 000

Sdružení ZP 1 000 0 0 0

Spolek orient. sportů 0 0 0 1 000

SPORT CELKEM 31 075 830 30 024 729 28 871 386 35 077 581 40 268 000


www.lokalsport.cz

62

Komparace financování sportu s dalšími městy

Záměrem této části je porovnat strukturu a objem financování sportu s dalšími městy

odpovídajících charakteristik pomocí poměrových ukazatelů. Předmětem našeho zájmu tak nebude

jen celková výše prostředků plynoucích do sportu, ale také jejich distribuce v kontextu celkových

výdajů z rozpočtů měst či počtu obyvatel. Hlavními kritérii našeho výběru byly nejen demografické

charakteristiky, ale také pozice města v regionu a jeho vztah ke sportu. Také z těchto důvodů jsou

mezi vybranými městy mimo jiné Vsetín či Uherské Hradiště, která jsou považována za sportovní

centra svých regionů. Všechna města naší analýzy jsou zároveň okresními městy.

Veškerá finanční data týkající se města Strakonic jsou v této části průměrem za poslední tři roky.

Tímto krokem jsme se snažili eliminovat výkyvy dané nepravidelnými transakcemi a investičními

projekty velkého rozsahu. Rozpočtové položky ostatních měst se váží k letošnímu roku (2015), data

o počtu obyvatel přísluší k 31. 12. 2014. V Tabulce 4.7 je zastoupeno 6 okresních měst Jihočeského

kraje (chybí jen České Budějovice), jeden zástupce Středočeského kraje (Příbram), Plzeňského kraje

(Domažlice) a Vsetín s Uherským Hradištěm z kraje Zlínského. Města jsou seřazena podle počtu

obyvatel. Cekem tak byla k analýze použita data z deseti měst ČR. V Tabulce 4.8 na následující

straně jsou demonstrovány základní poměrové ukazatele rozpočtových výdajů měst.

Tabulka 4.7 Základní charakteristiky a rozpočtové výdaje měst

Město Počet

obyvatel Počet

obyvatel ORP Celkové výdaje

rozpočtu Běžné výdaje

Kapitálové výdaje

Domažlice 11 127 40 374 312 254 670 201 666 320 110 588 350

Prachatice 11 139 33 334 333 418 000 169 289 000 164 129 000

Český Krumlov 13 193 41 690 274 494 000 234 765 000 39 729 000

Jindřichův Hradec 21 659 47 575 555 801 090 350 021 090 205 780 000

Strakonice 23 020 45 262 448 583 333 316 615 333 131 968 000

Uherské Hradiště 25 287 90 332 652 949 900 489 929 400 163 020 500

Vsetín 26 504 66 288 504 108 000 367 708 000 136 400 000

Písek 29 824 52 168 677 488 000 489 683 000 187 805 000

Příbram 33 160 70 023 624 763 851 486 397 686 138 366 165

Tábor 34 716 80 481 693 775 000 621 366 000 72 409 000

Průměr 22 963 56 753 507 763 584 372 744 083 135 019 502


www.lokalsport.cz

63

Z Tabulky 4.8 je zřejmé, že se Strakonice řadí mezi města s vyšším podílem investičních výdajů na

celkových výdajích rozpočtu. Pokud přepočteme běžné výdaje na jednoho obyvatele města, mají

Strakonice vůbec nejnižší výdaje ze všech srovnávaných měst, což může naznačovat vysokou míru

hospodárnosti alokace běžných výdajů. Pokud se však přepočtou běžné výdaje na jednoho

obyvatele ORP, překračují již Strakonice (6 995 Kč) průměrnou hodnotu za všechna města.

Tabulka 4.8 Poměrové ukazatele běžných a investičních výdajů rozpočtu

Město Investiční/ celkové

výdaje Běžné výdaje na obyvatele města

Běžné výdaje na obyvatele ORP

Domažlice 35,4% 18 124 4 995

Prachatice 49,2% 15 198 5 079

Český Krumlov 14,5% 17 795 5 631

Jindřichův Hradec 37,0% 16 161 7 357

Strakonice 29,4% 13 754 6 995

Uherské Hradiště 25,0% 19 375 5 424

Vsetín 27,1% 13 874 5 547

Písek 27,7% 16 419 9 387

Příbram 22,1% 14 668 6 946

Tábor 10,4% 17 899 7 721

Průměr 27,8% 16 327 6 508

V následující Tabulce 4.9 je již k dispozici přehled výdajů, které směřují v jednotlivých městech do

oblasti sportu. Při analýze jsme znovu rozlišovali investiční výdaje, výdaje na provoz sportovních

zařízení a dotace klubům či dalším subjektům. Tabulka obsahuje absolutní hodnoty, které zatím

nejsou vztaženy k počtu obyvatel či k rozpočtovým charakteristikám. Přesto údaje v tabulce

naznačují, že Strakonice se řadí k městům s vyšší podporou sportu. Z hlediska provozu vlastních

sportovních zařízení se řadí Strakonice na druhé místo v rámci všech měst, což je samozřejmě dáno

množstvím a druhy sportovních zařízení, kterými město disponuje. Dotace sportovním klubům jsou

obdobné jako například v Uherském Hradišti, Písku či v Domažlicích. Velké rozdíly byly

zaznamenány ve výši investičních výdajů do sportovní infrastruktury.


www.lokalsport.cz

64

Tabulka 4.9 Komparace výdajů do oblasti sportu

Město Výdaje na sport

celkem Investiční výdaje

na sport

Provoz sportovních

zařízení

Dotace klubům + sportovní akce

Písek 58 686 000 30 520 000 19 066 000 9 100 000

Příbram 55 538 000 25 403 000 16 350 000 13 785 000

Tábor 51 470 000 1 000 000 33 580 000 16 890 000

Strakonice 34 738 989 6 129 644 19 159 200 9 450 145

Vsetín 24 827 000 2 196 000 15 008 000 7 623 000

Uherské Hradiště 24 394 900 1 500 000 13 641 500 9 253 400

Jindřichův Hradec 19 310 000 0 11 850 000 7 460 000

Český Krumlov 19 246 000 0 14 216 000 5 030 000

Prachatice 14 836 000 1 520 000 11 110 000 2 206 000

Domažlice 13 500 000 0 5 000 000 8 500 000

Data z předchozí tabulky jsou pak přenesena do následujícího Grafu 4.4, jenž demonstruje vzájemný

vztah jednotlivých položek výdajů na podporu sportu. V tomto případě jsou města seřazena podle

výše investičních výdajů do oblasti sportu.

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Jindřichův Hradec

Český Krumlov

Domažlice

Tábor

Uherské Hradiště

Prachatice

Vsetín

Strakonice

Příbram

Písek

Graf 4.4 Struktura výdajů na podporu sportu

Investiční výdaje na sport Provoz sportovních zařízení Dotace klubům sportovní akce


www.lokalsport.cz

65

Tabulka 4.10 sleduje podporu sportu v kontextu populačních charakteristik a celkových výdajů

rozpočtu měst. Města jsou seřazena podle výše celkové podpory na 1 obyvatele, Strakonice tak

dosahují třetí nejvyšší podpory přepočtené na jednoho obyvatele. Z hlediska celkových výdajů

rozpočtu města zaujímá oblast sportu 7,7 %. Jelikož však mohou být tyto ukazatele zkresleny výši

jednotlivých kategorií (dotace x provoz x investice), v dalších částech jsme se těmito kategoriemi,

přepočtenými na jednoho obyvatele či na celkových výdajích, zabývali jednotlivě.

Tabulka 4.10 Celková podpora sportu – poměrové ukazatele

Město Celková podpora

sportu na 1 obyvatele města

Celková podpora sportu na 1 obyvatele

ORP

Celková podpora sportu/celkové výdaje

města

Písek 1 968 1 125 8,7%

Příbram 1 675 793 8,9%

Strakonice 1 509 768 7,7%

Tábor 1 483 640 7,4%

Český Krumlov 1 459 462 7,0%

Prachatice 1 332 445 4,4%

Domažlice 1 213 334 4,3%

Uherské Hradiště 965 270 3,7%

Vsetín 937 375 4,9%

Jindřichův Hradec 892 406 3,5%

Následující Tabulka 4.11 charakterizuje podíl sportovních investic na celkových kapitálových

výdajích měst. Data naznačují, že v případě Písku či Příbrami dosahují sportovní investice vysokého

podílu, čímž mohly ovlivnit celkovou výši prostředků do sportu charakterizovanou výše. Strakonice

alokují do oblasti sportu téměř pětinu z celkových kapitálových výdajů rozpočtu.

Tabulka 4.11 Podíl sportovních investic na kapitálových výdajích rozpočtu

Město Kapitálové výdaje Sportovní investice Sportovní investice /

kapitálové výdaje

Písek 187 805 000 30 520 000 16,3%

Příbram 138 366 165 25 403 000 18,4%

Strakonice 131 968 000 6 129 644 4,6%

Vsetín 136 400 000 2 196 000 1,6%


www.lokalsport.cz

66

Prachatice 164 129 000 1 520 000 0,9%

Uherské Hradiště 163 020 500 1 500 000 0,9%

Tábor 72 409 000 1 000 000 1,4%

Domažlice 110 588 350 0 0,0%

Český Krumlov 39 729 000 0 0,0%

Jindřichův Hradec 205 780 000 0 0,0%

Tabulka 4.12 již zahrnuje jen běžné výdaje na sport (provozní náklady + dotace). Pokud jsou běžné

výdaje přepočteny na jednoho obyvatele, řadí se Strakonice, tak jako v předchozím případě, na třetí

místo. Z hlediska běžných výdajů rozpočtu je pak podíl běžných výdajů na sport vůbec nejvyšší

v rámci celého souboru – 9 %. V závěrečné části se tak dále pokusíme rozdělit běžné výdaje na

dotace a provozní výdaje a tyto dále prezentovat pomocí indikátorů (poměrových ukazatelů).

Tabulka 4.12 Poměrové ukazatele běžných výdajů na sport

Město Běžné výdaje na

sport Běžné výdaje na sport

na 1 obyvatele Běžné výdaje na sport / běžné výdaje rozpočtu

Běžné výdaje na sport / celkové výdaje rozpočtu

Český Krumlov 19 246 000 1 459 8,2% 7,0%

Tábor 50 470 000 1 454 8,1% 7,3%

Strakonice 28 609 345 1 243 9,0% 6,4%

Domažlice 13 500 000 1 213 6,7% 4,3%

Prachatice 13 316 000 1 195 7,9% 4,0%

Písek 28 166 000 944 5,8% 4,2%

Příbram 30 135 000 909 6,2% 4,8%

Uherské Hradiště 22 894 900 905 4,7% 3,5%

Jindřichův Hradec 19 310 000 892 5,5% 3,5%

Vsetín 22 631 000 854 6,2% 4,5%

První sloupec Tabulky 4.13 demonstruje hodnoty ročních dotací v jednotlivých městech, další

sloupce již tuto hodnotu vztahují k počtu obyvatel (druhý sloupec) a k rozpočtovým výdajům (zbytek

tabulky). Také v tomto případě se Strakonice řadí k městům s nejvyšší podporou spolkového

sektoru na jednoho obyvatele, z hlediska běžných výdajů dosahují dotace 3 % rozpočtu, což je druhá

nejvyšší hodnota po Domažlicích.


www.lokalsport.cz

67

Tabulka 4.13 Poměrové ukazatele dotací sportovním klubům

Město Dotace na sport Dotace na sport na

1 obyvatele Dotace na sport /

běžné výdaje rozpočtu

Dotace na sport / celkové výdaje

rozpočtu

Domažlice 8 500 000 764 4,2% 2,7%

Tábor 16 890 000 487 2,7% 2,4%

Příbram 13 785 000 416 2,8% 2,2%

Strakonice 9 450 145 411 3,0% 2,1%

Český Krumlov 5 030 000 381 2,1% 1,8%

Uherské Hradiště 9 253 400 366 1,9% 1,4%

Jindřichův Hradec 7 460 000 344 2,1% 1,3%

Písek 9 100 000 305 1,9% 1,3%

Vsetín 7 623 000 288 2,1% 1,5%

Prachatice 2 206 000 198 1,3% 0,7%

Graf 4.5 sleduje proporci absolutních hodnot výdajů na provoz sportovních zařízení a dotací

sportovním klubům (+ na pořádání sportovních akcí). Strakonice se tak řadí k městům s nejvyššími

náklady na provoz vlastních zařízení, z hlediska absolutních výdajů na podporu sportovních klubů a

akcí zaznamenaly Strakonice průměrné hodnoty.

0 10 000 000 20 000 000 30 000 000 40 000 000 50 000 000

Tábor

Strakonice

Písek

Příbram

Vsetín

Český Krumlov

Uherské Hradiště

Jindřichův Hradec

Prachatice

Domažlice

Graf 4.5 Struktura běžných výdajů na podporu sportu

Provoz sportovních zařízení Dotace sportovním klubům + akce


www.lokalsport.cz

68

5 Návrhová část

Shrnutí hlavních poznatků

Analýza dat o sportovní participaci obyvatel potvrdila, že Strakonice patří k tradičním centrům

sportu, vysoký podíl obyvatel napříč věkovými kategoriemi se věnuje sportu pravidelně. Rozvinutý

je především organizovaný sport, který nabízí mnoho příležitostí věnovat se nejrůznějším

sportovním aktivitám na soutěžní úrovni. Šetření mezi dětmi a studenty poukázalo na velmi vysokou

míru účasti mládeže ve sportovních klubech, která však s věkem, především u dívek po 15. roku,

postupně klesá. V posledních letech došlo ve Strakonicích k poměrně výraznému poklesu členství

v tradičních sportovních klubech, a to jak v případě mládeže, tak u dospělých členů. Tento stav je

však odrazem všeobecných společenských trendů, spíše než špatnou prací v klubech. Poukazuje jak

na zájem lidí o nové druhy sportovních aktivit, které jsou často charakterizované neformálním

a individualistickým pojetím, tak na nutnost občana lépe motivovat.

Z hlediska podmínek pro realizaci sportu lze konstatovat, že jsou Strakonice dobře vybaveny

základní sportovní infrastrukturou. K dispozici jsou především zařízení pro tradiční sporty

(fotbalová hřiště, sportovní haly, zimní stadion, plavecký bazén, atletické ovály), zvlášť vysoký je

počet sportovních hal v porovnání s dalšími městy. Obyvatelům Strakonic jsou dále volně k dispozici

dráha pro in-line brusle, skatepark, cyklostezky nebo několik instalací pro workout. Podle obyvatel

města mají nejhorší podmínky pro sport rodiny s dětmi, senioři a zdravotně znevýhodnění

občané. Zvlášť dospělí respondenti byli nespokojení se současnými podmínkami, se stavem a

dostupností některých sportovišť.

V případě financování sportu patří Strakonice k municipalitám s vyšším objemem podpory sportu.

Sportovní dotace dosahují v letošním roce úrovně 9 % z výdajů rozpočtu města, celkové prostředky

do oblasti sportu jsou na úrovni 1 500 Kč na jednoho obyvatele. Je však nutné se podrobněji

zabývat otázkou, kam prostředky konkrétně směřují. Struktura výdajů na podporu sportu je do

velké míry determinována výraznými provozními náklady na sportovní zařízení a souvisejícími

kompenzacemi v případě využívání sportovních zařízení v majetku města. Kromě kompenzací je

pouze necelé 1 % z celkových dotací do oblasti sportu alokováno na podporu a rozvoj sportovních

klubů a na pořádání sportovních akci. V tomto kontextu je tak téměř zanedbatelný podíl

prostředků na rozvoj klubů, pořádání sportovních akcí či úhradu cestovních nákladů. Veřejná

podpora sportu ve Strakonicích je dále charakteristická výraznými rozdíly v distribuci dotací mezi

sportovními spolky na jednoho člena. Dotace tak reflektují především provozní náročnost

sportovních zařízení, ve kterých se konkrétní sport odehrává a již méně souvisí se členskou

základnou, dalšími náklady sportovních klubů nebo úspěchy konkrétních oddílů.


www.lokalsport.cz

69

Formulace budoucí strategie rozvoje sportu

V posledních letech se stále častěji hovoří o sedavém, fyzicky neaktivním životním stylu a s tím

souvisejícími zdravotními či sociálními riziky pro současnou populaci. To vše se odehrává v kontextu

konzumerismu, růstu životní úrovně obyvatel či rozvoje vyspělých technologií, jejichž používáním

tráví člověk právě významnou část svého volného času. Obecně klesají pro člověka nároky na

každodenní intenzivní pohyb, jak v rámci volného času, tak při přepravě či výkonu práce.

Lidé, kteří si uvědomují přínosy sportu, se tak snaží kompenzovat výše naznačený rytmus

sportovními aktivitami, ve kterých spatřují nástroj relaxace, navození pocitu pohody, kontaktu

s přáteli, ale také objektivního zlepšení fyzického či psychického stavu. Přimět člověka, který si

prospěšnost sportu neuvědomuje, anebo nemá ke sportu dlouhodobě utvářený vztah, se stává

jednou z výzev, kterou by měli přijímat, v souvislosti se zdravotními a sociálními riziky pasivního

života a stárnutí obyvatel, jak představitelé měst, tak poskytovatelé sportovních zařízení a služeb

napříč všemi sektory. Společensky efektivním poskytováním sportu pak lze realizovat nejen

sociální cíle, ale také rozvojové a ekonomické záměry města.

Adekvátní podmínky pro realizaci sportovních aktivit, jež odpovídají současným požadavkům

obyvatel, a dobrý zdravotní stav jedince jsou pak jedněmi ze základních předpokladů, aby se člověk

rozhodl sport realizovat. Mezi dalšími omezeními spatřují občané Strakonic především nedostatek

času a potřebné motivace. Existují tedy bariéry či omezení, které člověku brání, ať už objektivně či

subjektivně, pravidelně sportovní aktivity provozovat. Může se jednat jak o absenci příslušné

sportovní infrastruktury či její neodpovídající vybavení a kvalitu, tak horší dostupnost z hlediska

času, prostoru či finančních nákladů. Právě tato hlediska by měla být akcentována v budoucích

záměrech a opatřeních při rozvoji sportu.

Poznatky námi realizovaného výzkumu naznačují, že ve Strakonicích výše naznačené bariéry

nepochybně existují a mohou člověka od provozování sportu odrazovat. Z výpovědí respondentů

lze často rozpoznat negativní vnímání jak veřejné podpory sportu jako celku (realizované

představiteli města), tak příspěvkové organizace STARZ. Na běžného obyvatele, který se sportu

nevěnuje pravidelně, či návštěvníka města, může současná sportovní infrastruktura města působit

jako soubor uzavřených zařízení, která slouží primárně sportovním spolkům. Tento fakt patrně

souvisí s velkým prostorem (z hlediska času), který se spolkům dostává díky kompenzacím

za využívání sportovišť. Důsledkem pak může být situace, kdy člověk-nečlen nemá do sportoviště

přístup nebo není dostatečně informován o možnostech jeho využití.

Smyslem dalšího rozvoje sportu by tak mělo být najít jakousi synergii mezi poskytováním

sportovních služeb občanům a rozvojem spolkového sektoru, který má ve Strakonicích tradici,

dosahuje sportovních úspěchů, a především pěstuje v mládeži potřebný vztah ke sportu.


www.lokalsport.cz

70

Navrhovanou strategii jsme pracovně nazvali „Strakonice Spojuje Sport“. Vycházeli jsme především

z výsledků šetření jak na straně poptávky, tak na straně současné nabídky, návrhů obyvatel a

analýzy financování. Předpokladem je, aby sport již nebyl širokou veřejností vnímán jen jako

činnost, která se odehrává v uzavřených v tělocvičnách, halách a dalších objektech. Zvlášť

v kontextu současných trendů by se měl sport v případě Strakonic stát nedílnou součástí města -

součástí dopravy, trávení volného času místních obyvatel i cílů v oblasti cestovního ruchu. Této

primární strategii jsme se tak snažili přizpůsobit formulace dalších záměrů a cílů rozvoje sportu.

Dobrým předpokladem pro úspěšnou realizaci naznačené strategie je současná prostorová

distribuce sportovních zařízení, přičemž sportovní zařízení, která využívají především spolky, jsou

situována v severozápadní části města (areál Na Sídlišti - sportovní haly, atletický stadion) a druhá

část sportovních zařízení (areál Na Křemelce - zimní stadion, plavecký bazén, koupaliště) leží

prakticky v centrální části města, podél řeky Otavy, která město rozděluje na dvě části. Díky výborné

dostupnosti a prostorovým dispozicím tak má areál Na Křemelce výborný potenciál obsluhovat

obyvatele jak z obou částí města, tak potenciální návštěvníky, neboť se nachází také v těsné

blízkosti příjezdových komunikací. Možnostem využití areálu Na Křemelce se již věnovala

architektonická studie, pokusíme se tedy volně navázat na záměr revitalizace areálu syntézou

našich doporučení a návrhů, které vzešly z dotazníkového šetření. Areál Na Křemelce by se tak mohl

stát jakýmsi středobodem sportovních aktivit, které budou dostupné většině obyvatel.

Nicméně vytváření prostorových a materiálních podmínek je jen jedním z předpokladů efektivní a

sociálně spravedlivé veřejné podpory sportu. V následující části jsou prezentovány návrhy

konkrétních opatření či připomínky obyvatel k současnému stavu, které vzešly z realizovaného

šetření. Doplněny jsou záměry a opatřeními z Komunitního plánu zdraví a kvality života Strakonice,

které jsou označeny šedivou kurzívou.

Zpětná vazba od občanů Strakonic

Stávající sportovní zařízení

Plavecký bazén

- neodpovídající současným požadavkům

- horší kvalita bazénu

- zaplnění a snížená dostupnost bazénu

- Rekonstrukce plaveckého bazénu po etapách


www.lokalsport.cz

71

Sportovní haly

- jednotvárné využití Sportovní haly STARZ

- Snížení energetické náročnosti

- Zázemí házenkářské haly

- Vybavení tělocvičen TJ ČZ

Zimní stadion

- Málo hodin pro občany

- Chlazení

Atletický ovál

- přístup pro veřejnost

Areál Na Muškách

- nedostatečné využití

Cyklostezky

- nedostatečná síť cyklostezek

- provázat s dopravou

- Bude podporována pěší a cyklistická doprava

Další hřiště

- Dovybavit prvky pro děti i seniory

Sportovní zařízení – návrhy

- outdoorové aktivity, Workout, přístroje na cvičení podél stezek

- Park pro adrenalinové sporty

- Širší a členitější in-line

- Biatlonová střelnice

- Squash

- Travnaté plochy k různému využití

- Horolezecká stěna

- Hřiště na malou kopanou

- Stolní tenis „na ulici“

- Trať na vodní slalom


www.lokalsport.cz

72

- Kotviště a plovárna na Otavě

- Pro běžce na lyžích

- Běh – nějaký jiný okruh, osvětlený

- Malé množství sportovišť pro neorganizovaný sport

- Vybudování víceúčelového hřiště u ZŠ Čelakovského

- Hřiště na rugby

- „Využití prostoru pod Hvězdou

- Budování míst pro teenagery

Financování sportu

- Distribuce peněz klubům

- Refundace (přeceňování)

- Financovat trenéry

- Město upřednostňuje kolektivní sporty

- Refundacemi se jen pokrývají provozní náklady – nejde o poskytování ale o provozování

- Příspěvky na turnaje

- Horší situace pro nové oddíly

Sportovní programy a další

- Cvičení pro starší občany

- Spolupráce vedoucích sportovišť s kluby

- Chuť dělat projekty, granty

- Návrh – dny otevřených dveří

- Špatná propagace sportu a informovanost

- Obecně sportovní programy potřeba

- Dívky 18+

- Orientační závody

- Programy sport jako nástroj proti exkluzi, drogám

- STCARD

- propagace póla

- horší možnost pořádat závody – policie


www.lokalsport.cz

73

Hlavní oblasti budoucího rozvoje sportu

V následující části jsou vymezeny hlavní směry budoucího rozvoje sportu ve Strakonicích, jejichž

realizace by měla být v souladu s výše prezentovanou strategií „Strakonice Spojuje Sport“.

Podpora a rozvoj sportovních klubů

Budoucí podpora organizovaného sportu by měla mít více stimulující charakter, který však bude

respektovat samostatnost klubů. Výše dotací alokovaných do spolkového sektoru by měly souviset

s a) členskou základnou mládeže, dospělých (i seniorů?), b) finanční náročností sportu, c) progresem

(úspěchy) sportovních oddílů. V souvislosti s bodem b) by mělo město spolu s kluby (případně

komerčními partnery) řešit otázky dostupnosti různých sportů i pro děti, které žijí v rodinách s velmi

nízkými příjmy či sociálními problémy. Podpora spolků by měla zahrnovat také systém podpory a

motivace trenérů a dalších aktérů.

Poskytování sportovních zařízení

Poskytovatelé sportovních zařízení, v případě Strakonic zejména STARZ, by se měli snažit uplatňovat

přístupy a nástroje typické pro soukromý sektor. Takové přístupy již lze spatřovat u městských

obchodních společností, které poskytují sportovní služby v dalších městech. Cílem by mělo být

vytvářet, udržovat a rozvíjet vztah s občanem jako zákazníkem sportovních služeb. Představitelé

města by pak měli hledat cesty, jak pracovníky organizace motivovat k takto proaktivnímu

poskytování sportovních služeb.

Podpora sportovních akcí

Na významu budou postupně nabývat sportovní akce, ať už budou pořádány soukromým,

spolkovým nebo veřejným sektorem. Smyslem podpory sportovních akcí by neměla být jen

samotná sportovní činnost realizována v rámci konání akce, ale přilákání širší veřejnosti a využití

akce ke zvýšení budoucího zájmu o sport u obyvatel napříč věkovými kategoriemi. Analýza

poukázala, že počet sportovních akcí by měl být jistě vyšší. Sportovní kluby, zaměstnanci úřadu i

soukromé či fyzické osoby by měly být finančně motivovány k pořádání sportovních akcí na území

Strakonic, především pak těch sportovních akcí, které budou cílit na zapojení široké veřejnosti.

Realizace sportovních programů

Sportovní programy úzce souvisejí s efektivním poskytováním sportovních zařízení. Jednotlivé

programy by pak měly být přizpůsobeny různým skupinám obyvatel, především pak těm, které

vykazují nízkou míru sportovní participace (ženy a dívky 15+, dospělí 40+, senioři či zdravotně

znevýhodnění občané.


www.lokalsport.cz

74

Rozvoj sportovní infrastruktury

Realizaci nové sportovní vybavenosti města by měla předcházet co nejpodrobnější analýza potřeb

obyvatel, stávajícího stavu, reflektování trendů ve sportu i odvaha realizovat inovativní, neotřelé

návrhy. Většina z těchto atributů již byla předmětem šetření v rámci této práce. Budoucí sportovní

infrastruktura by měla zohledňovat především otázky distribuce sportovních zařízení v prostoru a

jejich hlavní účel a cílové skupiny, kterým by měla zařízení sloužit. Konkrétní návrhy jsou

formulovány výše i v závěrečné části studie.

Sport jako nástroj rozvoje města

Poslední oblast souvisí s využíváním externalitních efektů, které s rozvojem a podporou sportu

souvisí, především pak se zdravotními, sociálně-integračními hledisky nebo v souvislosti s rozvojem

města a jeho ekonomickými cíli.

Návrh priorit a opatření rozvoje sportu

V kontextu poznatků o sportovní participaci obyvatel, aktuálních trendů v organizovaném

i neorganizovaném sportu, zabezpečení a financování sportu z městského rozpočtu, jsme se

pokusili vymezit základní priority pro budoucí rozvoj sportu ve Strakonicích. Tyto priority však nelze

chápat jako pevně dané či závazné.

Celý dokument by měl být brán jako soubor poznatků z lokálního prostředí, na základě kterých by

měli odpovědní aktéři formulovat záměry a cíle, které souvisejí s rozvojem sportu ve Strakonicích, ať

už budou v souladu s našimi doporučeními či nikoliv.

P1 Institucionální zabezpečení sportu a jeho financování

Opatření: Odbor/oddělení Městského úřadu zaměřené výhradně na oblast sportu

Nová kritéria poskytování sportovních dotací

Rozšíření pravomocí a objemu dotací přidělovaných sportovní komisí

Zvýšení počtu členů sportovní komise - zastoupení spolků, MÚ i STARZ

Strategie podpory a pořádání sportovních akcí (pomoc při organizaci)

Realizace sportovních programů ve spolupráci se STARZ

Spolupráce s dalšími odbory při propagaci města prostřednictvím sportu

Stanovit poměr distribuce prostředků na podporu sportu

investice x provoz x opravy x dotace x akce x programy x další


www.lokalsport.cz

75

P2 Kvalita a efektivnost stávajících sportovních zařízení a služeb

Opatření: Rekonstrukce plaveckého bazénu

Upravit současný rozvrh plaveckého bazénu

Přesunutí skateparku (vybudování nového, viz dále)

Pravidelné hodnocení indikátorů návštěvnosti a efektivnosti

Jednotná komunikace na webových stránkách, přehledný a aktualizovaný

Rozvrh všech sportovišť, propojení se stránkami na Facebooku,

komunikace s občany

P3 Sportovní programy a akce pro veřejnost

Opatření: Sportovní aktivity zaměřené na mladší ženy

Neformální turnaje (badminton, stolní tenis, tenis) pro dospělé 40+

Pravidelné běhy pro celé rodiny (1-2x do měsíce)

Spolupráce se spolky při pořádání akcí

Pokračovat a rozvíjet programy pro seniory

Vytvářet programy pro bývalé aktivní sportovce ve spolupráci s kluby

P4 Sport jako nástroj rozvoje města

Opatření: Využití sportovních akcí k propagaci města

Sportovní infrastruktura jako jeden z cílů návštěvy Strakonic

Strategie využití nevyužívaných nemovitostí města pro sport a volný čas

Navázat spolupráci se soukromým sektorem

Vytvořit jednotný komunikační styl (sport + město)

Spolupracovat s Odborem rozvoje při přípravě žádostí o dotace v oblasti

sportovní infrastruktury

Opatřit areál Na Křemelce dostatečnými ubytovacími kapacitami


www.lokalsport.cz

76

Poslední priorita vychází přímo z definované strategie „Strakonice Spojuje Sport“, jejíž filozofií je

vytvořit ve Strakonicích prostor, který bude dobře dostupný všem občanům i návštěvníkům a bude

vybízet k realizaci nejrůznějších aktivit bez ohledu na věk, dovednosti, vzdělání či sociální postavení.

Tímto místem by měl být areál Na Křemelce, který odpovídá požadavkům na takový typ sportoviště.

Právě tohoto areálu se týkají níže naznačená opatření.

P5 Integrující sportovní infrastruktura, sport jako součást dopravní infrastruktury

Opatření: Přizpůsobovat sportoviště alternativnímu využití

Vybavit sportoviště novými prvky reagujícími na současné trendy ve sportu

Nechat občanům/potenciálním uživatelům prostor pro výběr vyhovujících

aktivit (zapůjčování mobilních sítí, košů, badminton, líný tenis, stolní tenis atp.)

Vytvořit generel cyklistické dopravy v návaznosti na areál Na Křemelce

Vybudovat běžeckou trať s umělým povrchem a paralelní dráhou pro in-line

V jedné z postranních částí areálu vybudovat sportoviště pro skate a BMX

Nenásilně oddělit klidnou část (běh, workout, in-line, cyklo, matky s kočáry) a

sportoviště s intenzivnějšími aktivitami (trampolíny, basket, lezecká stěna,

hřiště na malou kopanou)

Propojit areál s druhým břehem řeky

Na areál napojit kotviště a občerstvení

Přizpůsobit areál pro zimní využití běžkaři (výroba umělého sněhu)

pro mĚsto strakonice - lokal sport · sloužit vedení města a dalším zainteresovaným stranám...

Documents