proč marx myslel, jak myslel

94
Proč Marx myslel, jak myslel Marek Matějka

Upload: franz

Post on 16-Jan-2016

32 views

Category:

Documents


3 download

DESCRIPTION

Proč Marx myslel, jak myslel. Marek Matějka. Dedikace. Tuto přednášku věnuji přátelům „pátečníkům“ a zejména paní MUDr. Miroslavě Lemežové. Proč Marx právě v dnešní den?. Dnes je 25. února 2008 . Jaké výročí si připomínáme právě dnes? Omyl, nejedná se výročí Vítězného února. - PowerPoint PPT Presentation

TRANSCRIPT

Page 1: Proč Marx myslel, jak myslel

Proč Marx myslel, jak myslel

Marek Matějka

Page 2: Proč Marx myslel, jak myslel

Dedikace

Tuto přednášku věnuji přátelům „pátečníkům“ a zejména paní MUDr. Miroslavě Lemežové.

Page 3: Proč Marx myslel, jak myslel

Proč Marx právě v dnešní den?

Dnes je 25. února 2008.

Jaké výročí si připomínáme právě dnes?

Omyl, nejedná se výročí Vítězného února.

Jde o připomínku úmrtí Albrechta z Valdštejna (25.2. 1634, Cheb).

Page 4: Proč Marx myslel, jak myslel

Motto

„Člověk může dělat to, co chce, ale nemůže chtít, aby chtěl.“

Artur Schopenhauer

Page 5: Proč Marx myslel, jak myslel

Úvod

Proč přednáška věnována Karlu Marxovi?

Protože se o něm hodně mluví a málo ví.Protože se o něm hodně mluví a málo ví.

Proč srovnání Marxe s Einsteinem?

Protože jejich osobnosti mají podobný základ Protože jejich osobnosti mají podobný základ a snažili se o podobné.a snažili se o podobné.

Page 6: Proč Marx myslel, jak myslel

Metoda

K analýze myšlení a následnému pochopení díla Karla Marxe je použita: metoda rozboru osobnostimetoda rozboru osobnosti na základě původního

Jungova pojetí psychologických typů,

jež je běžně známa pod zkratkou MBTIMBTI..

MBTI – – MMyers – yers – BBriggs riggs TType ype IIndicator ndicator (indikátor osobnostních typů podle Myersové a Briggsové)(indikátor osobnostních typů podle Myersové a Briggsové)

Page 7: Proč Marx myslel, jak myslel

Metoda

MBTI je ryze empirická metoda

Typologie vychází z dichotomie:

myšlení a cítění

intuice a smyslů.

Page 8: Proč Marx myslel, jak myslel

Pár slov ke Carlu Jungovi

Carl Gustav Jung (*1875, †1961)

Oblasti zájmu - pojmy

Nevědomí Psychická realita Fantasie Koexistence obrazu a instinktu Archetyp Komplex(y) Struktura psýchy Individuace Jedinec Religiózní funkce Aj.

Page 9: Proč Marx myslel, jak myslel

Pár slov ke Carlu Jungovi

Dílo (například):

„Erinnerungen, Traume, Gedanken“

„Collected Works“

„On Synchronicity“

Page 10: Proč Marx myslel, jak myslel

Pár slov ke Carlu Jungovi

Doporučený odkaz:

Rudolf Starý, Jungova psychologie jako „srovnávací psychologie“, Kapitoly k filosofii člověka, ČVUT, Praha, 1996, str. 165 – 172

Rudolf Starý, Krize subjektu a světonázorové aspekty Jungovy psychologie, Kapitoly k filosofii člověka, ČVUT, Praha, 1996, str. 153 – 164

Page 11: Proč Marx myslel, jak myslel

MBTI

Tato typologie rozlišuje šestnáct základních osobnostních typů

Jednotlivé osobnostní typy vykazují specifické charakteristiky

Jedná se o ryze empirickou typologie

Ročně ji absolvují cca 4 mil. probandů

Page 12: Proč Marx myslel, jak myslel

MBTI

V rámci jednotlivých parametrů a charakteristik se nám zobrazují:

základní lidské psychické funkce

základní typy zaměření.

Základní funkce v lidské psychice definují tzv. „kognitivní styl.“

Page 13: Proč Marx myslel, jak myslel

MBTI

Do kognitivního stylu, respektive k základním psychickým funkcím řadíme:

vnímání (S a N)

zpracování (T a F).

Page 14: Proč Marx myslel, jak myslel

MBTI

Základní zaměření představují:

extraverzi a introverzi (E a I)

usuzování a vnímání (J a P).

Page 15: Proč Marx myslel, jak myslel

MBTI

I … INTROVERSION (introverze) E … EXTRAVERSION (extraverze)

S … SENSING (smyslové vnímání) N… INTUITION (intuitivní vnímání)

T … THINKING (myšlenkové zpracování) F … FEELING (citové zpracování)

J … JUDGING (usuzování) P … PERCEIVING (vnímání).

Page 16: Proč Marx myslel, jak myslel

MBTI

ISTJ ISFJ INFJ INTJ(Marx, Einstein)

ISTP ISFP INFP INTP

ESTP ESFP ENFP ENTP(marmat)

ESTJ ESFJ ENFJ ENTJ

Page 17: Proč Marx myslel, jak myslel

MBTI

Page 18: Proč Marx myslel, jak myslel

MBTI

Temperamentové typy osobnosti na základě MBTI

DIONÝSOVSKÝ TEMPERAMENT tj.: smysly + vnímání … SP

EPIMÉTHEOVSKÝ TEMPERAMENT tj.: smysly + usuzování … SJ

PROMÉTHEOVSKÝ TEMPERAMENT tj.: intuice + myšlení … NT

APOLLÓNSKÝ TEMPERAMENT intuice + cítění … NF

Page 19: Proč Marx myslel, jak myslel

MBTI a Karel Marx

Karel Marx byl s největší pravděpodobností typu INTJ tj.: introvertní intuitivní usuzující typ s převahou

myšlení Na jeho typové určení odkazuje životopis,

údaje o něm od jeho vrstevníků a zejména jeho dílo

Page 20: Proč Marx myslel, jak myslel

Charakteristika Marxe (MBTI)

INTJTemperament NT – prométheovský Popisná slova:

nezávislí, logičtí, kritičtí, originální, pevní v názorech, vizionářští, nároční, privátní, myslící v souvislostech, autonomní, teoretičtí, uvažující systémově

Page 21: Proč Marx myslel, jak myslel

Charakteristika Marxe (MBTI)

„Tam, kde se INTP spokojí s vytvořením systému, INTJ budou organizovat politické strany a další účelová seskupení pro to, aby svým nápadům pomohli na svět. Jejich "šachový" přístup k realitě může způsobit, že je pro ně jenom jednou z forem laboratorní situace, a proto jí mohou ordinovat i krajně neprověřené recepty.“

Michal Čakrt

Page 22: Proč Marx myslel, jak myslel

Charakteristika Marxe (MBTI)

„Filosofové svět jen různě vykládali, jde však o to jej změnit."

Karel Marx

Výrok typický pro INTJ.

Page 23: Proč Marx myslel, jak myslel

Filosofie

Základní filosofické otázky Platon:

Pravda Dobro Krása

Kant: Co mohu vědět? (metafyzika) Co mám činit? (etika) V co smím doufat? (náboženství) Co je člověk? (antropologie)

Page 24: Proč Marx myslel, jak myslel

Filosofie

Antropologie Etika Estetika Metafyzika a

ontologie Logika Nauka o poznání a

teorie vědy

Filosofie jazyka Filosofie dějin Filosofie náboženství Filosofie přírody Filosofie práva Společenská a

politická filosofie

Page 25: Proč Marx myslel, jak myslel

Karel Marx

*5.5. 1818, Trevír

†14.3. 1883, Londýn

Otec: Heinrich

Matka: Henriette

Sourozenci: tři bratři,

pět sester

Page 26: Proč Marx myslel, jak myslel

Karel Marx

Manželka:

Jenny von Westphalen

Děti:

Jenny, Laura, Eleanor, Edgar

Životní přítel:

Friedrich Engels

Page 27: Proč Marx myslel, jak myslel

Karel Marx

Karel Heinrich byl nejbystřejším a nejoblíbenějším dítětem rodiny Marxových

Vyrůstal tak trochu jako preferovaný „jedináček“ svého otce (advokát)

Od dětství byl skvělým vypravěčem a autorem historek a pohádek

Page 28: Proč Marx myslel, jak myslel

Karel Marx

Jak Marxovo okolí charakterizovalo Karla coby dítě v popisných slovech:

Bystrý, skvělý vypravěč, neuvěřitelný příběhotvůrce, abnormálně oddaný svému otci, senzitivní, jemný, abnormálně citlivý na jakoukoli nespravedlnost a bezpráví.

Page 29: Proč Marx myslel, jak myslel

Karel Marx

V roce 1830 vstoupil na gymnasium v Trevíru

Citace z vysvědčení Karla Heinricha:

„Jeho kompozice vynikají bohatstvím myšlenek a hlubším pochopením předmětu, při studiu klasických jazyků snadno a s jistotou vysvětluje staré texty, zvláště když obtížnost nespočívá tak ve zvláštnosti jazyka jako ve věci a myšlenkové souvislosti.“

Page 30: Proč Marx myslel, jak myslel

Karel Marx

Ředitelem gymnasia byl Johann Wyttenbach, velmi vzdělaný pedagog své doby (dějepis, filosofie)

Ovlivnil mladého Marxe idejemi německého a francouzského osvícenství

Wyttenbachovo krédo:

Je zapotřebí vychovávat hochy „ve svaté víře v pokrok a zdokonalování.“

Page 31: Proč Marx myslel, jak myslel

Karel Marx

Marxova maturitní práce z roku 1835:„Úvahy mladého muže při volbě povolání“

Práce je orientována altruisticky (volba povolání má být předurčena snahou co nejvíce prospět lidstvu)

Page 32: Proč Marx myslel, jak myslel

Karel Marx

Citace z maturitní práce:

„Jestliže tvoří jen pro sebe, může být slavným vědcem, velkým učencem, význačným básníkem, ale nikdy dokonalým, opravdu velkým člověkem.“

Zjevné ovlivnění osvícenstvím a odsouzení tehdejších pruských reakčních poměrů.

Page 33: Proč Marx myslel, jak myslel

Karel Marx

Citace hodnocení abiturientské (maturitní) práce:

Chvalitebně

„Práce působí příznivým dojmem, neboť je myšlenkově bohatá a dobře, plánovitě rozvržená. Jinak se pisatel i zde dopouští své obvyklé chyby, že přehnaně usiluje o neobvyklé, obrazné výrazy, proto na mnoha vyznačených místech chybí výkladu potřebná jasnost a určitost, často i správnost, a to jak v jednotlivých výrazech, tak i ve stavbě souvětí.“

Wyttenbach

Page 34: Proč Marx myslel, jak myslel

Karel Marx

Říjen 1835 – imatrikulace na univerzitě v Bonnu (studium práv)

Po dvou semestrech odjíždí studovat do Berlína

Léto 1836 – zásnuby s Jenny von W. (*1814)

Otec Jenny, Ludwig von Westphalen přivedl Karla k učení Saint-Simonovu

Page 35: Proč Marx myslel, jak myslel

Karel Marx

Mladý Karel Marx a jeho vztah k Jenny:

„Teď vše jsem rázem chápal,Můj zrak byl oslněn,V čem jsem jak ve tmě tápal,je jasné jako den.

Co nedovedlo kouzlo,Čím duch jen ztrácel čas,To do srdce hned vklouzlo,Jak na mne pohlédlas.“

Page 36: Proč Marx myslel, jak myslel

Karel Marx

Sňatek s Jenny až po sedmi letech od zásnub, tedy v roce 1843

V roce 1842 zemřel otec Jenny (po smrti Karlova otce ho přichýlil jako syna)

V roce 1838 zemřel Marxův otec

Page 37: Proč Marx myslel, jak myslel

Karel Marx

V Berlíně napsal tři sešity sonetů (většinou věnovaných Jenny)

Sepsal dokonce: veršovanou tragédii (Oulanem) humoristický román. (Scorpion a Felix)

Publikovány byly jen Divoké zpěvy (1841)

Page 38: Proč Marx myslel, jak myslel

Karel Marx

Ukázka z Divokých zpěvů: (Marx třiadvacetiletý)

Co mou duši uchvátilo,Už mi nedá pokoje,Pohodu už vyhostilo, Já se vrhám do boje.

Do díla se dejme s chutí,Nikdy pohov, nikdy klid,Jen ne mlčky, bez pohnutíNic nedělat a nic chtít.

Ne, já v plachém rozjímáníOtrocky se neskloním,Vždyť pro naše touhy, přáníZbyl nám čin, a ten je vším.

Page 39: Proč Marx myslel, jak myslel

Karel Marx

Mladý Marx vyjadřoval odpor k abstraktním filosofiím (reakce na německé klasiky – Kant, Fichte, Hegel)

„Kant a Fichte chtěli vesmír ztéci,Hledali v něm dálnou zem,Já se snažím chápat jádro věcí,V ulici, co našel jsem.“

Page 40: Proč Marx myslel, jak myslel

Karel Marx

Disertační práce z roku 1841:„Rozdíl mezi démokritovskou a epikúrovskou

přírodní filosofií“

Tato práce navázala na jeho dřívější „Sešity k epikúrovské, stoické a skeptické filosofii“ z roku 1839 (vydáno po cca 90 letech)

Page 41: Proč Marx myslel, jak myslel

Karel Marx

Pro ekonomickou náročnost obhajoby disertační práce v Berlíně poslal Marx svou práci do Jeny, kde ji 15.4. 1841 úspěšně obhájil a získal titul doktora filosofie.

Page 42: Proč Marx myslel, jak myslel

Karel Marx

Berlínská univerzita, hlavní místo studií Karla Marxe v druhé polovině třicátých let

Page 43: Proč Marx myslel, jak myslel

Karel Marx

Jena, město, kde Karel Marx obhájil svou disertaci v roce 1841

Page 44: Proč Marx myslel, jak myslel

Karel Marx

V roce 1841 vyšla práce Ludwiga Feurbacha „Podstata křesťanství“

Jednalo se de facto o snesení náboženství (boha) z nebes na zem („manifest ateismu“).

Nepochybně toto dílo formovalo Marxův kritický vztah k náboženství a jeho ateismus.

Page 45: Proč Marx myslel, jak myslel

Karel Marx

Tvůrčí etapy: Vybrané spisy, sv. 1

(1843 – 1849) Vybrané spisy, sv. 2

(1850 – 1866) Vybrané spisy, sv. 3

(1867 – 1875) Vybrané spisy, sv. 4

(1875 – 1883)

____________________________po smrti (Engels) Vybrané spisy, sv. 5

(1883 – 1895)

Page 46: Proč Marx myslel, jak myslel

Karel Marx

Poznámka historika filosofie:

Za filosoficky nejhodnotnější lze považovat právě období raného Marxe, tj. mimo jiných i texty sdružené v prvním svazku Vybraných spisů, tj. produkci čtyřicátých let 19. století. Osobně kladně hodnotím Marxovu disertační práci a Ekonomicko-filosofické rukopisy.

Page 47: Proč Marx myslel, jak myslel

Karel Marx

Doporučené tituly:

Ke kritice Hegelovy filosofie práva

Ekonomicko-filosofické rukopisy

Teze o Feuerbachovi

Bída filosofie

Page 48: Proč Marx myslel, jak myslel

Karel Marx

11. teze o Feuerbachovi „Filosofové svět jen různě vykládali, jde však o

to jej změnit."

Na dalším snímku faksimile této teze

Page 49: Proč Marx myslel, jak myslel

Karel Marx

Page 50: Proč Marx myslel, jak myslel

Karel Marx

Několik ukázek z výroků Karla Marxe, které lze dobře číst (dešifrovat) prostřednictvím typizovaných projevů INTJ.

Lidí typu INTJ se vyskytuje v celosvětové populaci (statistický předpoklad) maximálně 1%.

Page 51: Proč Marx myslel, jak myslel

Karel Marx

„Vůbec věta, že člověk je odcizen své rodové bytosti, znamená, že jeden člověk je odcizen druhému člověku tak, jako každý z nich je odcizen lidské podstatě.“

Karel Marx, Ekonomicko-filosofické rukopisy,

Druhý rukopis, str. 57, Svoboda, Praha, 1978

Page 52: Proč Marx myslel, jak myslel

Karel Marx

„Odcizení se projevuje jak v tom, že můj životní prostředek je někoho jiného, že to, co je mým přáním, je nedostupným majetkem někoho jiného, tak v tom, že každá věc je sama něčím jiným, než je sama, že má činnost je něčím jiným a konečně v tom, a to platí i pro kapitalistu, že vůbec vládne nelidská moc.“

Karel Marx, Ekonomicko-filosofické rukopisy, Třetí rukopis, str. 97, Svoboda, Praha, 1978

Page 53: Proč Marx myslel, jak myslel

Karel Marx

„Dějiny všech dosavadních společností jsou dějinami třídních bojů.“

První slova Komunistického manifestu

„Proletáři všech zemí, spojte se!“

Poslední slova Komunistického manifestu

Page 54: Proč Marx myslel, jak myslel

Karel Marx

„Buržoazie strhla z rodinných vztahů jejich dojemně sentimentální závoj a převedla je na vztahy ryze peněžní.“

Karel Marx, Bedřich Engels, Manifest komunistické strany,

str. 65, Svoboda, Praha, 1974

Page 55: Proč Marx myslel, jak myslel

Karel Marx

Karel Marx v roce 1861,

tj. třiačtyřicetiletý

Page 56: Proč Marx myslel, jak myslel

Karel Marx

Karel Marx v roce 1867,

tj. devětačtyřicetiletý

Page 57: Proč Marx myslel, jak myslel

Karel Marx

Karel Marx v roce 1882,

tj. čtyřiašedesátiletý

(rok před smrtí)

Page 58: Proč Marx myslel, jak myslel

Albert Einstein

*14.3. 1879, Ulm

†18.4. 1955, Princeton

Otec: Hermann

Matka: PaulinaSourozenci: Maya (*1881)

Page 59: Proč Marx myslel, jak myslel

Albert Einstein

1881 – narození sestry Maji 1889 – Luitpoldovo gymnasium Mnichov 1894 – vzdává se německé st. příslušnosti a odjíždí do Milána 1901 – získává občanství Zurichu 1902 – umírá otec 1903 – svatba s Milevou Maricovou 1904 – narození syna Hanse Alberta 1905 – disertace (Objev světelných kvant) 1908 – habilituje v Bernu 1910 – narození syna Eduarda 1911 – pobyt na německé universitě v Praze

Page 60: Proč Marx myslel, jak myslel

Albert Einstein

1912 – zvolen za člena Pruské Akademie věd 1917 – první publikování O spec. a všeobecné teorii relativity 1920 – umírá matka 1921 – Nobelova cena za objev fotoelektrických článků (1905) 1931 – publikuje Jak vidím svět 1933 – zbaven německého občanství 1936 – smrt druhé ženy Elsy 1939 - dopis Rooseveltovi o atomové bombě

Page 61: Proč Marx myslel, jak myslel

Albert Einstein

1941 – získává americké občanství

1948 – smrt první ženy Milevy

1951 – smrt sestry Maji

1952 – odmítá nabídku na post prezidenta Izraele

1953 – poslední redakce všeobecné teorie relativity

Page 62: Proč Marx myslel, jak myslel

Albert Einstein

Rok 1905 je označován jako „zázračný rok“ (Annus mirabilis). Albert Einstein publikoval tři zásadní vědecké práce na téma:

fotoelektrický jev, Brownův pohyb, speciální teorie relativity (30. 6. 1905 ji publikoval

Einstein v článku O elektrodynamice pohybujících se těles).

Page 63: Proč Marx myslel, jak myslel

Události v Praze v roce 1905:

12.5. – poslední jízda koňky přes Karlův most22.7. – zemská konference českých a německých soc. demokratů8.9. - založena Ústřední jednota českých šachistů24.9. – 30 000 lidí demonstrovalo na Havlíčkově nám. (dnes Senovážném) za volební reformu

10.10. – stotisícová demonstrace za všeobecné volební právo5.11. - Soc. demokracie uspořádala na Václavském nám. demonstraci za všeobecné volební právo28.11. – Gen. stávkou v Předlitavsku vyvrcholil boj o všeobecné volební právo (demonstrace 200 000 lidí na Staroměstském nám.)

Page 64: Proč Marx myslel, jak myslel

Události v české kultuře v roce 1905

Narodili se:

Jan WerichJiří Voskovec

Bylo postaveno:

PrahaHotel EvropaHlahol

ProstějovNárodní dům

OlomoucVila Primavesi

KroměřížPsychiatrická léčebna

Page 65: Proč Marx myslel, jak myslel

Albert Einstein

Jak Einsteinovo okolí charakterizovalo Alberta coby dítě v popisných slovech:

Tichý, mlčenlivý, samotářský, nezúčastňující se dětských her, nemající rád hluk, abnormálně citlivý na jakoukoli nespravedlnost.

Page 66: Proč Marx myslel, jak myslel

Albert Einstein

Albert se sestrou Majou (1885)

Page 67: Proč Marx myslel, jak myslel

Albert Einstein

Albert Einstein v roce 1914 (pětatřicetiletý)

Page 68: Proč Marx myslel, jak myslel

Albert Einstein

Page 69: Proč Marx myslel, jak myslel

Albert Einstein

Svět po Newtonovi:

„Svět, jeho zákon v temnotu se nořil. A budiž Newton! Pánbůh světlo stvořil.“

Alexander Pope

Svět po Einsteinovi:

„Nečekal ďábel dlouho na odplatu. A budiž Einstein! Už je zase tma tu.“

Page 70: Proč Marx myslel, jak myslel

Albert Einstein

Isaac Newton (1643 – 1727)

Autor: Matematika

Infinitezimální počet Fyzika

Pohybové zákony Zákon setrvačnosti Zákon síly Zákon akce a reakce

Zákon gravitační Korpuskulární teorie světla

Page 71: Proč Marx myslel, jak myslel

Albert Einstein

Alexander Pope (1688 – 1744) Anglický básník Překladatel Homéra Nakladatel Shakespeara Obdivovatel a propagátor

racionalismu

Poznámka: TBC páteře, TV 137 cm

Page 72: Proč Marx myslel, jak myslel

Albert Einstein

Několik ukázek z výroků Alberta Einsteina

„Nepokládám za spravedlivé, že jsou mezi lidmi sociální rozdíly, zdá se mi, že koneckonců mají svůj původ v násilí. A také mám za to, že pro kohokoliv, pro jeho tělo i ducha, je dobré, když žije skromně a nenáročně.“

Albert Einstein, Jak vidím svět, NLN, Praha, 1993, str. 5

Page 73: Proč Marx myslel, jak myslel

Albert Einstein

„Ptát se po smyslu nebo účelu vlastní existence, jakož i existence tvorstva vůbec, mi z objektivního hlediska vždycky připadalo nesmyslné. Na druhé straně každý člověk má jisté ideály, které mu jsou vodítkem, kdykoli se o cokoli snaží a o čemkoli si tvoří úsudek. Mé ideály, které mi vždycky svítily na cestu a znovu a znovu mě naplňovaly radostnou životní odvahou, to byla laskavost, krása a pravda.“

Albert Einstein, Jak vidím svět,

NLN, Praha, 1993, str. 5-6

Page 74: Proč Marx myslel, jak myslel

Albert Einstein

„Jsem navýsost přesvědčen, že žádné bohatství světa nedokáže lidstvem pohnout vpřed, ani kdyby ho měl v rukou člověk sebevíc oddaný takovému cíli. Jen příklady velkých a ryzích osobností mohou ostatní dovést k ušlechtilým postojům i skutkům. Peníze přitahují jen prospěcháře a kohokoliv neodolatelně svádějí k jejich zneužívání. Umí si někdo představit Mojžíše, Ježíše nebo Gándího třímající měšec někoho takového jako je Carnegie?“

Albert Einstein, Jak vidím svět,

NLN, Praha, 1993, str. 8

Page 75: Proč Marx myslel, jak myslel

Albert Einstein

„Skutečná hodnota je v prvé řadě určována tím, nakolik a v jakém smyslu se dokázal osvobodit od svého Já.“

Albert Einstein, Jak vidím svět,

NLN, Praha, 1993, str. 8

Page 76: Proč Marx myslel, jak myslel

Albert Einstein

„Jak si mohou lidé sdělit vesmírnou religiozitu, když nemůžeme dospět k jakémukoli pojmu boha a k jakékoli teologii? Zdá se mi, že nejdůležitější funkcí jak umění, tak vědy je probouzet pocit této religiozity v každém, kdo je s to vnímat, a udržovat jej při životě.“

Albert Einstein, Jak vidím svět, NLN, Praha, 1993, str. 12

Page 77: Proč Marx myslel, jak myslel

Albert Einstein

„Vůbec se všude až moc vychovává, zvláště na amerických školách. Ona ale neexistuje žádná lepší výchova než být příkladem, a nejde-li to jinak, i odstrašujícím.“

Albert Einstein, Jak vidím svět,

NLN, Praha, 1993, str. 17

Page 78: Proč Marx myslel, jak myslel

Albert Einstein

„Představme si dva fyziky, z nichž každý má laboratoř vybavenou všemi myslitelnými

přístroji. Laboratoř jednoho z nich je pod širým nebem a druhého je ve vagónu vlaku,

který uhání určitým směrem. Princip relativity tvrdí: když oba fyzikové použijí všechny

přístroje ke studiu všech zákonů, které v přírodě existují – první fyzik v nepohyblivé

laboratoři, druhý ve vagónu – zjistí, že zákony jsou stejné, pohybuje-li se vagón

rovnoměrně. Řekneme-li tato tvrzení v abstraktnější formě, pak to vypadá takto:

podle principu relativity přírodní zákony nezávisí na translačním pohybu

inerciálních souřadných soustav.“

Albert Einstein

Page 79: Proč Marx myslel, jak myslel

Komparace - koho uznávali společně -

Marx:

Epikúros (341 – 270 z.l.) Eukleides (3. st. z.l.) Galilei (1564 - 1642) Descartes (1596 – 1650) Spinoza (1632 – 1677) Newton (1643 – 1727)

Einstein:

Epikúros (341 – 270 z.l.) Eukleides (3. st. z.l.) Galilei (1564 - 1642) Descartes (1596 – 1650) Spinoza (1632 – 1677) Newton (1643 – 1727)

Page 80: Proč Marx myslel, jak myslel

Komparace - koho uznávali -

„Dostojevskij mi dává více, než kterýkoliv myslitel, více než Gauss.“

Einstein

Page 81: Proč Marx myslel, jak myslel

Komparace - koho uznávali -

Einstein si kladl otázku, zda: „…může racionalismus vědy racionalizovat bytí člověka a podřídit ho racionálním morálním ideálům?“

Podle Einsteina je kladná odpověď na tuto otázku obsažena v sociologické a ekonomické koncepci Marxově. Pokládá Marxe za racionálního filosofa společenských vztahů s morálním aspektem.

Page 82: Proč Marx myslel, jak myslel

Komparace - koho/co neuznávali -

Marx:

Prusko (reakčnost) Totalitu Sociální nespravedlnost Fyzické násilí Sociální rozdíly Válku Dogmatismus

Einstein:

Prusko (reakčnost) Totalitu / diktaturu Jakoukoli nespravedlnost Jakékoli násilí Sociální rozdíly Válku / armádu Dogmatismus

Page 83: Proč Marx myslel, jak myslel

Resumé

Jaká témata spojují Marxe s Einsteinem?

Snesení filosofie (zájmu člověka v poznání) ze světa abstrakce do světa lidí, lidských a společenských vztahů

Abnormální smysl pro individuální i sociální spravedlnost

Odmítání fyzického násilí včetně válek

Obracení se ke stejným historickým autoritám, zejména starověkého Řecka

Akcentace morálky (etiky) ve vztazích mezi lidmi

Problém odcizení se

Page 84: Proč Marx myslel, jak myslel

Resumé

Jaká témata spojují naši žitou přítomnost s historickými tématy u Marxe a Einsteina?

Problém odcizení se

Sociální spravedlnost

Page 85: Proč Marx myslel, jak myslel

Resumé

Co chtěl přednášející svým vhledem do životů dvou významných osobností říci?

Page 86: Proč Marx myslel, jak myslel

Resumé

Prostě a jednoduše to, že osobnostní založení a prostředí výskytu jejich životů umožňují vznikat velkým myšlenkám, které byť mohou být v základu velmi ušlechtilé až altruistické, nemusejí se vždy realizovat tak, jak by si jejich původní autoři přáli, že i nejušlechtilejší ideje mohou být zneužity k prosazení zájmů určitých jednotlivců či skupin a že díky průběžnému vznikání nových jedinců určitého osobnostního typu již pravděpodobně i dnes mezi námi žijí noví Marxové a Einsteinové.

Page 87: Proč Marx myslel, jak myslel

Prameny

Michal Čakrt, Typologie pro manažery, Management Press, Praha, 1999

Lenka Adamová a kolektiv, Kapitoly k filosofii člověka, ČVUT, Praha, 1996

Albert Einstein, Jak vidím svět, Lidové noviny, Praha, 1993

P. N. Fedosejev a kolektiv, Karel Marx – životopis, Svoboda, Praha, 1981

Milan Nakonečný, Lidské emoce, Academia, Praha, 2000

Václav Příhoda, Ontogeneze lidské psychiky, SPN, Praha, 1974

Daniel Goleman, Emoční inteligence, Columbus, Praha, 1997

František Koukolík, Mozek a jeho duše, Makropulos, Praha, 1995

František Koukolík, Přednášky o třetí kultuře, FF UK, Praha, 2004 (CD)

Karel Marx, Ekonomicko – filosofické rukopisy, Svoboda, Praha, 1978

Karel Marx – Bedřich Engels, Komunistický manifest, Svoboda, Praha, 1974

Page 88: Proč Marx myslel, jak myslel

Prameny

Karel Marx – Bedřich Engels, K filosofickým otázkám, Svoboda, Praha, 1974

Karel Marx, Rukopisy – Grundrisse, Svoboda, Praha, 1977

Karel Marx, Bedřich Engels, O židovské otázce, Svoboda, Praha, 1975

Karel Marx, Odcizení a emancipace člověka, Mladá fronta, Praha, 1967

B.G. Kuzněcov, Einstein – život, smrt, nesmrtelnost, SPN, Praha, 1984

Marek Matějka, K filosofii existence, Magnet-Press, Praha, 1995

Page 89: Proč Marx myslel, jak myslel

Douška

Proč se mezi lidem traduje, že pátek 13. musí být smolný den?

Page 90: Proč Marx myslel, jak myslel

Douška

Odpověď:Tato pověra se traduje od dob, kdy byl

ukřižován Kristus, neboť byl ukřižován právě v pátek, ve 13. dni měsíce nisanu. Od té doby se mezi křesťany rozšířila pověra, že každý pátek třináctého musí být smolný a nešťastný, protože symbolizuje ukřižování Krista.

Page 91: Proč Marx myslel, jak myslel

Douška

Židovský rok Má 354 dní Den začíná a končí západem slunce Měsíce mají 29 a 30 dní Změna letopočtu nastává až s měsícem tišri Stvoření světa – 3761 př.n.l. Pro výpočet aktuálního roku musíme přičíst:

k našemu roku 3760 let (leden – srpen) K našemu roku 3761 let (září – prosinec)

Page 92: Proč Marx myslel, jak myslel

Douška - Názvy měsíců Nisan Ijar Sivan Tamuz Av Elul

Tišri Chešvan Kislev Tevet Ševat Adar

Page 93: Proč Marx myslel, jak myslel

Douška

Aktuální rok je tak podle židovského kalendáře

5768 (bez záruky)

Page 94: Proč Marx myslel, jak myslel

Poslední snímek

Děkuji za pozornost

a těším se na

brzkou shledanou.