program rozvoje karlovarského · projekty dopady jakých výsledků bylo skutečně (a přímo)...

© 2012. Berman Group.

Program rozvoje Karlovarského

kraje – aktualizace 2012

RNDr. Jan Vozáb, PhD


Program

• Postup a organizace prací

• Rámec kohezní politiky EU

• Analýza rozvojových potřeb Karlovarského kraje

• Návrh cílů, priorit a opatření strategie PRKK a

Strategie rozvoje konkurenceschopnosti


Organizace a postup prací


Postup a organizace prací

• září – prosinec 2011

Analýza rozvojových potřeb a potenciálu

Karlovarského kraje

• prosinec 2011 – červen 2012

Aktualizace Strategie PRKK

Aktualizace Strategie rozvoje

konkurenceschopnosti Karlovarského kraje


Zadání

• Aktualizovat dokumenty s cílem připravit kraj na

využívání prostředků Kohezní politiky EU po r. 2013

• Sladit strukturu dokumentů, rozpracovat Strategii

PRKK podrobněji než v původním dokumentu

• Zahrnout Strategii rozvoje konkurenceschopnosti jako

prioritu do Programu rozvoje KK


Rámec kohezní politiky (PHSS)

pro roky 2014+


Programovací východiska

PROJEKTY PŘÍJEMCŮ POMOCI

OPERACE/PRIORITY

OPERAČNÍ PROGRAMY

Kontrakt

CSF

Nařízení

ke kohezní politice Strategie

EU 2020


Logická provázanost intervencí

Problémy/

rozvojové potřeby

Soubor/

systém

cílů

Výsledky

Výstupy

Vstupy

- lidé

- organizační

zajištění

- peníze

- materiál

- „marketing“

Intervence/

aktivity/

projekty

Dopady

Jakých výsledků

bylo skutečně (a

přímo) dosaženo

intervencí?

Jak výsledky

skutečně

přispěly k

vyřešení

problémů?

Jak výsledky

přispěly k

naplnění cílů

vyšší

úrovni?


Strategie EU 2020

• Zaměstnanost - mělo by být zaměstnáno 75 % populace ve věku 20 až 64 let.

• Inovace - 3% HDP Evropské unie by měly být investovány do výzkumu a vývoje.

• Klimatické změny - mělo by být dosaženo cílů dle zásady klima / energie „20/20/20“ (za dobrých podmínek včetně snížení emisí o dalších 30%).

• Vzdělání - podíl osob s nedokončeným vzděláním by měl být pod 10% a nejméně 40% populace ve věku 30 až 34 let by mělo mít dokončené vysokoškolské vzdělání nebo vzdělání srovnatelné.

• Chudoba - zmírnit chudobu s cílem zbavit nejméně 20 milionů obyvatel rizika chudoby či odloučení.

• Politika soudržnosti poskytuje potřebné investiční rámce a postupy k dosažení cílů programu Evropa 2020


Klíčové požadavky vyplývající z nové PHSS

• Přístup orientovaný na výsledky

– Závazky (committments) členského státu

– Doložitelné (demonstrable) přispění k tématickým cílům

EU 2020

– Každoroční monitorování indikátorů – indikátory

výsledků na úrovni prioritní osy

– Podrobná analýza a zpráva o postupu všech OP a

Kontraktu v letech 2017, 2019, a záv. Práva

• Důraz na územní dimenzi rozvoje

– Výsledky pro konkrétní území

– Provázanost intervencí a jejich výsledků v území


Povinná tématická koncentrace PHSS

– Výzkum, vývoj, inovace – Přístup, využití a kvalita ICT – Konkurenceschopnost SMEs a zemědělství – Nízkouhlíková ekonomika – Adaptace na klimatickou změnu; snížení a řízení rizik – Ochrna ŽP a efektivní využívání zdrojů – Udržitelná doprava a odstraňování úzkých míst – Zaměstnanost a pracovní mobilita – Sociální inkluze a boj s chudobou – Vzdělávání, dovednosti a celoživotní učení – Institucionální kapacita a efektivní veřejná správa

• Investiční priority – povinné, specifické podle Nařízení


Příklady investičních priorit

ERDF, ESF


1. Posilování výzkumu, technologického

rozvoje a inovací

• posilování výzkumné a inovační infrastruktury a kapacit pro

rozvoj vynikající úrovně výzkumu a inovací a podpora

odborných středisek, zejména těch, jež jsou předmětem

celoevropského zájmu;

• podpora podnikových investic do výzkumu a inovací, vývoje

produktů a služeb, přenosu technologií, sociálních inovací a

aplikací veřejných služeb, stimulace poptávky, vytváření sítí,

klastrů a otevřených inovací prostřednictvím inteligentní

specializace;

• podpora technického a aplikovaného výzkumu, pilotních linek,

opatření k včasnému ověřování produktů, schopností vyspělé

výroby a prvovýroby v oblasti klíčových technologií a šíření

technologií pro všeobecné použití;


3. Zvyšování konkurenceschopnosti MSP

• podpora podnikavosti, zejména usnadněním

hospodářského využívání nových myšlenek a podporou

zakládání nových podniků;

• vyvíjení nových obchodních modelů pro MSP, zejména

pro oblast mezinárodního obchodu;


7. Podpora udržitelné dopravy a odstraňování

překážek v klíčových síťových infrastrukturách

• podpora multimodálního jednotného evropského

dopravního prostoru prostřednictvím investic do

transevropské dopravní sítě (TEN-T);

• zvyšování regionální mobility prostřednictvím připojení

sekundárních a terciárních uzlů k infrastruktuře sítě TEN-

T;

• rozvoj nízkouhlíkových dopravních systémů šetrných k

životnímu prostředí a podpora udržitelné městské mobility;

• vytvoření komplexního, kvalitního a interoperabilního

železničního systému;


1. Podpora zaměstnanosti a mobility

pracovníků prostřednictvím

• přístupu k zaměstnání pro osoby hledající zaměstnání a

neaktivní osoby, včetně místních iniciativ na podporu

zaměstnanosti a mobility pracovníků;

• trvalého začlenění mladých lidí, kteří nemají zaměstnání a

nejsou v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy, do trhu

práce;

• samostatné výdělečné činnosti, podnikání a zakládání podniků;

• rovnosti žen a mužů a sladění pracovního a soukromého života;

• pomoci pracovníkům, podnikům a podnikatelům přizpůsobovat

se změnám;

• aktivního a zdravého stárnutí;

• modernizace a posílení institucí trhu práce, včetně opatření pro

zlepšení nadnárodní mobility pracovníků;


Struktura cílů PHSS na národní úrovni

Konkurence -

schopnost

Instituce Regionální

rozvoj

Začle -

ňování

Infrastruktura (sítě)


Programy rozvoje kraje vs. kohezní politika

Konkurence -

schopnost

Instituce Regionální

rozvoj

Začle -

ňování

Infrastruktura (sítě)

Programy

rozvoje kraje

• Cíle

• Priority

• Nástroje

realizace


Analýza rozvojových potřeb

Návrh cílů, priorit a opatření


Klíčové rozvojové problémy kraje

Nízká míra hospodářského

růstu

→ stagnace ekonomiky kraje po

roce 2003, kdy Česko zažívalo

výrazný ekonomický růst;

→ nízká výkonnost ekonomiky

kraje

→ kraj zaostává za ostatními

regiony ČR a jeho odstup se

neustále zvyšuje.

Příčiny

→ nízká produktivita práce téměř

ve všech sektorech ekonomiky

→ nízká vzdělanostní úroveň

obyvatelstva

→ špatná pozice firem

v evropských a globálních

hodnotových řetězcích

→ orientace na zakázkovou

výrobu méně sofistikovaných

výrobků s nižší přidanou

hodnotou



Důsledky

→ vysoká nezaměstnanost, (v letech 2003 a 2005 nárůst skokově

o 5 p. b.) a dále se drží vysoko nad národním průměrem.

→ nízká atraktivita pro nové investory

→ velmi nízký příliv zahraničních investic

→ stagnace životní úrovně obyvatelstva



Vysoká míra

nezaměstnanosti

→ pozitivní vývoj do roku 2003

(MN odpovídala národnímu

průměru);

→ od roku 2003 negativní trend

ekonomického vývoje;

→ růst nezaměstnanosti až na

hodnoty kolem 10 %.

Příčiny

→ nízká produktivita práce téměř

ve všech sektorech ekonomiky

→ nízká vzdělanostní úroveň



Důsledky :

→ vysoký přebytek uchazečů o zaměstnání v porovnání s počtem

volných pracovních míst;

→ nevhodná vzdělanostní a oborová struktura pracovních sil;

→ nedostatek technicky vzdělaných a vyučených pracovníků;

→ vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob

→ specifická skupina dlouhodobě nezaměstnaných osob - také

uchazeči s vyšším vzděláním a aktivně hledající práci.


VIZE

Karlovarský kraj:

• ekonomicky prosperující region,

• otevřený vůči evropským výzvám a impulzům,

• poskytující svým obyvatelům prostor pro kvalitní

život,

• založený na atraktivních přírodních podmínkách

• a sociálně vstřícném prostředí.


Globální cíle:

A. Růst ekonomické konkurenceschopnosti kraje

B. Růst atraktivity kraje pro jeho obyvatele


Program rozvoje KK – struktura

Program rozvoje Karlovarského kraje

Prioritní oblasti

Konkurenceschopnost

Cestovní ruch

Doprava

Soc. oblast a zdravotnictví

Životní prostředí

Veřejná správa a IZS

26


Prioritní oblast

Konkurenceschopnost


Problémy konkurenceschopnosti KVK


Konkurenceschopnost – prioritní oblast 1

Cíl prioritní oblasti: Růst počtu a významu inovujících firem, které

se prosazují na rostoucích a náročných globálních trzích, vykazují

rostoucí přidanou hodnotu, rostoucí investice do inovací a VaV a tvoří

nová kvalitní pracovní místa pro obyvatele kraje.

Strategické cíle

→ A) Inovace, výzkum a vývoj ve firmách v kraji

→ B) Dostupné a kvalitní lidské zdroje

→ C) Strategické podpora podnikání

32


Konkurenceschopnost –

A) Inovace, výzkum a vývoj ve firmách v kraji

SC A.1: Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit firem

→ Opatření A.1.1 Mapování regionálního potenciálu VaV a inovací

→ Opatření A.1.2 Absorpční kapacita firem pro financování inovací

SC A.2: Kultura inovačního podnikání

→ Opatření A.2.1 Regionální inovační síť

→ Opatření A.2.2 Karlovarský inovační svět

SC A.3: Regionální inovační infrastruktura

→ Opatření A.3.1 Inovační inkubátor

→ Opatření A.3.2 Vědecko-technický park

33



B) Dostupné a kvalitní lidské zdroje

SC B.1: Spolupráce v oblasti rozvoje lidských zdrojů

→ Opatření B.1.1 „Specialisté“

→ Opatření B.1.2 „Výzkumníci“

→ Opatření B.1.3 Spolupráce firmy-školy

SC B.2: Kvalita a relevance ve vzdělávání

→ Opatření B.2.1 Posílení kvality SŠ vzdělávání odpovídající potřebám

místního trhu práce

→ Opatření B.2.2 Rozvoj pedagogických dovedností učitelů a motivací

a předpokladů žáků

→ Opatření B.2.3 Moderní vybavení škol

34



B) Dostupné a kvalitní lidské zdroje

SC B.3: Rozvoj vzdělávacích kapacit kraje

→ Opatření B.3.1 Síť následného a celoživotního vzdělávání v kraji

→ Opatření B.3.2 Infrastruktura pro terciérní vzdělávání

35



C) Strategická podpora podnikání

SC C.1: Rozvoj firem v klíčových hodnotových řetězcích

→ Opatření C.1.1 Rozjezd podnikání/podnikavost

→ Opatření C.1.2 Specializace (klíčová odvětví) ekonomiky kraje

SC C.2: Strategické zahraniční investice

→ Opatření C.2.1 Strategické „aftercare“ služby pro ZI

→ Opatření C.2.2 Strategické přímé zahraniční investice

36



C) Strategická podpora podnikání

SC C.3: Infrastruktura pro podnikání

→ Opatření C.3.1 Strategická průmyslová zóna nad-regionálního

významu

→ Opatření C.3.2 Průmyslové zóny/podnikatelské parky regionálního

významu

→ Opatření C.3.3 Brownfields

→ Opatření C.3.4 Rozvoj infrastruktury pro využití moderních ICT

37


Prioritní oblast

Cestovní ruch a lázeňství


Problémy v oblasti CR

Nedostatečné využití potenciálu CR pro růst kraje:

• Orientace na úzké cílové skupiny

– Lázeňství na SRN, Rusko

– Zimní turistika v izolovaných centrech

• Nedostatečná kvalita služeb CR

– Lidské zdroje

– Obecně produkty CR a „Lázeňství pro neléčící se zákazníky“

– Neprovázanost atraktivit se stávajícími službami CR

• Nedostatečná spolupráce v CR

– Absence společné propagace a marketingu

– Neochota a nedostatek spolupráce při vytváření společných

produktových balíčků


Důsledky problémů v oblasti CR

Nedostatečné využití potenciálu CR pro růst kraje:

• Koncentrace zájmu na hlavní sezónu (např. zima)

– Klesající mimosezónní návštěvnost atraktivit CR

– Nedostatečné mimosezónní využití ubytovacích kapacit

• Koncentrace návštěvníků do lázeňství (ale zranitelné

odvětví), malé počty a pokles v jiných oblastech CR

– Klesající počty tuzemských návštěvníků

– Nízká návštěvnost existujících atraktivit – kulturních, historických, .

– Nedostatečné příjmy stávajících atraktivit z návštěvnosti – malý

ekonomický dopad atraktivit

• Riziko poklesu zájmu lázeňských hostů, změny v

poptávce, změny v evropských trendech


Problémy a důsledky v oblasti letecké

dopravy v Karlovarském kraji


Cestovní ruch – prioritní oblast 2

Cíl prioritní oblasti: Zvýšit přínos cestovního ruchu a lázeňství k

ekonomickému růstu kraje, snížit zranitelnost odvětví a zvýšit efektivitu a

kvalitu poskytovaných služeb.

Specifické cíle

→ A) Vyvíjet aktivity destinačního managementu

→ B) Zvýšit kvalitu lidských zdrojů v cestovním ruchu

42


Cestovní ruch – prioritní oblast 2

SC 2.1: Vyvíjet aktivity destinačního managementu

→ Opatření 2.1.1 Aktivní propagace Karlovarského kraje jako atraktivní

turistické destinace

→ Opatření 2.1.2 Integrace jednotlivých forem cestovního ruchu v kraji

→ Opatření 2.1.3 Zajištění kvalitativních standardů poskytovaných

služeb v oblasti CR

SC 2.2: Zvýšit kvalitu lidských zdrojů v cestovním ruchu

→ Opatření 2.2.1 Zvýšení kvality SŠ vzdělání v oblasti CR a jeho

propojení s potřebami trhu

→ Opatření 2.2.2 Zavedení kvalitního celoživotního vzdělávání v oblasti

služeb v CR

43


Prioritní oblast

Doprava


Problémy v oblasti Dopravy –

meziregionální napojení kraje


Problémy v oblasti Dopravy – napojení

na sousední regiony SRN


Problémy v oblasti Dopravy –

vnitroregionální doprava


Problémová analýza v oblasti letecké

dopravy


Doprava – prioritní oblast 3

Cíl prioritní oblasti: Snížit periferialitu kraje jako celku, zvýšit

atraktivitu kraje a jeho globální dostupnost, zlepšit dopravní dostupnost a

obslužnost periferních lokalit v rámci kraje.

Specifické cíle

→ A) Zlepšení napojení kraje na vnější nadřazenou dopravní síť

→ B) Kvalitní spojení mikroregionálních center a jádrové oblasti

kraje

→ C) Rozvoj potenciálu letiště Karlovy Vary

49



SC 3.1: Zlepšení napojení kraje na vnější nadřazenou

dopravní síť

→ Opatření 3.1.1 Dostavba rychlostní silnice R6 v celé její délce

→ Opatření 3.1.2 II. etapa obchvatu města Aš a přeshraničního spojení

s městem Rehau

→ Opatření 3.1.3 Jihovýchodní obchvat města Cheb silnicí II/214

SC 3.2: Kvalitní spojení mikroregionálních center a

jádrové oblasti kraje

→ Opatření 3.2.1 Zlepšení dopravně-technického stavu silnice II/210

mezi Sokolovem a Kraslicemi, výstavba západního obchvatu Sokolova

50



→ Opatření 3.2.2 Zlepšení dopravně-technického stavu silnice II/220

Karlovy Vary–Nejdek

→ Opatření 3.2.3 Zlepšení dopravně-technického stavu silnice II/221,

obchvat obce Hroznětín

→ Opatření 3.2.4 Přeložení silnice I/20 od Toužimi směrem na Bochov

a dále v ose I/6

SC 3.3: Rozvoj potenciálu letiště Karlovy Vary

→ Opatření 3.3.1 Založení „Sdružení pro rozvoj linek na letišti Karlovy

Vary“

→ Opatření 3.3.2 Rozšíření a prodloužení vzletové a přistávací dráhy

51


Prioritní oblast

Sociální oblast a zdravotnictví


Sociální služby - problém 1

Kapacita zařízení poskytu-

jících sociální služby

→ počet i podíl seniorů v populaci

bude v budoucnosti v kraji stále

narůstat a tento nárůst se bude

v polovině příštího desetiletí

intenzivně zrychlovat

→ nejintenzivnější nárůst u věkové

skupiny nad 80 let věku.

→ Horší dostupnost zařízení

sociálních služeb v periferních

částech regionu

Příčiny

→ stávající a očekávaný populační

vývoj;

→ snižování míry úmrtnosti ve

vyšším věku;

→ prodlužování naděje dožití a tím

častější dožívání se vyššího a

vysokého věku

→ řídké osídlení a nízká poptávka,

vysoká nákladnost zařízení v

periferních částech kraje


Sociální služby - problém 1

Důsledky :

→ po roce 2016 výrazný růst počtu i podílu osob ve věku nad 70 let resp.

80 let;

→ zvyšování nároků na sociální služby kraje = rozšiřování nabídky

terénních služeb sociální péče, které umožní uživatelům zůstat v jejich

domácím, přirozeném prostředí při zachování sociálních vazeb;

→ poskytování služeb tradičním způsobem (pobytové služby ve

standardizovaných zařízení) = neustálý růst nákladů na tyto druhy

služeb;

→ klíčový úkol = nastavení nejvýhodnější kombinace bydlení, ubytování

a služeb sociální péče, které umožní klientům co nejdéle zachovávat

aktivitu a co největší díl soběstačnosti, a to v jejich přirozeném

prostředí.


Zdravotnictví - problém 1

Nedostatečná kapacita

zdravotnického personálu

v nemocnicích kraje

→ poslední pozice v rámci ČR

v relativním počtu lékařů na

1 000 obyvatel;

→ předposlední pozice v rámci ČR

počtem stomatologů a

farmaceutů;

→ nedostatek zdravotnického

personálu také na úrovni

všeobecných sester.

Příčiny

→ nabídka zaměstnání v

nemocnicích nižšího typu (horší

vybavení, zázemí, kariérní růst);

→ odliv zdravotnického personálu

do soukromých zdravotnických

zařízení a zahraničí (Německo);

→ pokles počtu absolventů

lékařských fakult všeobecného

lékařství;

→ mýtus práce ve zdravotnictví =

málo prestižní a finančně

špatně ohodnocená.



Důsledky :

→ zhoršená péče o pacienta;

→ vyčerpanost zdravotnického personálu může vést k chybným

diagnózám a v krajních případech vyústit až v tzv. nebezpečnou

péči pro pacienta;

→ zdravotní pracovníci mají zhoršené podmínky pro možnost

udržovat si odbornost.



Absence zařízení

hospicového charakteru

→ podle Vyhlášky MZd ČR má mít

kraj k dispozici 15,37

hospicových lůžek na 1 000

obyvatel kraje;

→ Malý rozsah hospicové péče –

pouze 12 lůžek v současnosti

poskytováno jedním

neziskovým subjektem.

Příčiny

→ nedostatek finančních prostřed-

ků pro vybudování zařízení

hospicového charakteru -

finančně nákladná záležitost;

→ stávající stav financování péče

o umírající, který je odborníky

považován za nevyhovující a

často demotivující;

→ nezájem ze strany veřejnosti o

tento typ zařízení (nedostatkem

informací o tomto typu

poskytované péče).



Důsledky :

→nedostatečná kvalita péče o umírající osoby s ohledem na

sociální rozměr jedince;

→kontinuita a koordinace péče o umírající je velmi

nedokonalá.


Sociální oblast a zdravotnictví –

prioritní oblast 4

Cíl prioritní oblasti: Zlepšit podmínky pro rozvoj a zkvalitňování

sociálních a zdravotních služeb, zajistit jejich srovnatelnou dostupnost

pro obyvatele v jednotlivých částech kraje.

Specifické cíle

→ A) Kvalitativně i kvantitativně dostačující nabídka

poskytovaných sociálních služeb v kraji

→ B) Zlepšování dostupnosti a kvality zdravotní péče, podpora

zdravého životního stylu

59



prioritní oblast 4

SC 4.1: Kvalitativně i kvantitativně dostačující nabídka

poskytovaných sociálních služeb v kraji

→ Opatření 4.1.1 Zkvalitnění a rozšíření spektra sociálních služeb pro

seniory

→ Opatření 4.1.2 Vyvážená síť poskytovatelů sociálních služeb pro

vybrané cílové skupiny

→ Opatření 4.1.3 Vytvoření dostatečné a kvalitně fungující sítě

sociálních služeb pro osoby sociálně vyloučené nebo sociálním

vyloučením ohrožené na celém území kraje

60



prioritní oblast 4

SC 4.2: Zlepšování dostupnosti a kvality zdravotní péče,

podpora zdravého životního stylu

→ Opatření 4.2.1 Vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví

→ Opatření 4.2.2 Motivace mladých absolventů oboru lékařství pro práci

ve zdravotnických zařízeních v kraji

→ Opatření 4.2.3 Zvýšit dostupnost preventivních služeb zdravotní péče

v periferních lokalitách kraje a podpora zdravého životního stylu

61


Prioritní oblast

Životní prostředí


Problémy v oblasti životního prostředí

• Nedostatečné využití potenciálu obnovitelných zdrojů

v kraji pro výrobu energie

• Zvýšená energetická náročnost veřejných budov

• Malý podíl z celkového objemu odpadů, který se dále

recykluje a druhotně využívá


Životní prostředí – prioritní oblast 5

Cíl prioritní oblasti: Snížit spotřebu a závislost kraje na

neobnovitelných zdrojích energie, zvýšit podíl druhotně využívaného

odpadu a zachovat/obnovit přírodní prostředí regionu.

Specifické cíle

→ A) Energie – zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě

energie a tepla a snížit energetickou náročnost budov

→ B) Zvýšit podíl recyklovaného a druhotně využívaného odpadu

→ C) Obnova/zachování přírodního prostředí a kulturní krajiny

64



SC 5.1: Zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě

energie a tepla a snížit energetickou náročnost budov

→ Opatření 5.1.1 Podpora využívání obnovitelných zdrojů pro výrobu

tepla a el. energie

→ Opatření 5.1.2 Snižování energetické náročnosti budov u organizací

řízených krajem a obcemi

SC 5.2: Zvýšit podíl recyklovaného a druhotně

využívaného odpadu

→ Opatření 5.2.1 Podpora recyklovaného sběru komunálního odpadu a

jeho dalšího využití

65



→ Opatření 5.2.2 Zlepšit nakládání s biologicky rozložitelnou součástí

odpadů, zvýšit energetické využívání odpadu

SC 5.3: Obnova/zachování přírodního prostředí a

kulturní krajiny

→ Opatření 5.3.1 Zachování/obnova kulturní krajiny ve venkovských

lokalitách

→ Opatření 5.3.2 Ochrana přírodně cenných lokalit a biodiverzity území

66

program rozvoje karlovarského · projekty dopady jakých výsledků bylo skutečně (a přímo)...

Documents