VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

PRŮVODCE VOLITELNÝMI SPORTY

NA VYSOKÉ ŠKOLE

POLYTECHNICKÉ JIHLAVA

Jaromír Fuchs, Emanuel Hurych, Pavla Křenová, Bohumír Machovec

2007

Katedra sportů

Recenzovali: doc. PhDr. Vlasta Vilímová, CSc.

doc. PhDr. Vladimír Sobotka, CSc.

Za jazykovou a věcnou správnost obsahu díla odpovídá kolektiv autorů.

Text neprošel jazykovou ani redakční úpravou.

© Jaromír Fuchs, Emanuel Hurych, Pavla Křenová, Bohumír Machovec, 2007

ISBN 978-80-87035-03-0

2

Slovo autorů

Průvodce volitelnými sporty na Vysoké škole polytechnické Jihlava je společným dílem

všech členů katedry sportů této školy. Jeho snahou je podat v pokud možno zajímavé podobě

základní informace o životě a aktivitách katedry sportů a motivovat studenty k zájmu o sportovní

aktivity touto katedrou organizované. Publikace je tedy určena v první řadě studentům školy.

Doufáme však, že i kolegové a studenti z jiných vysokých škol a všichni další zájemci

o vysokoškolský sport se mohou díky tomuto dílku dozvědět zajímavé informace o systému,

do něhož jsou sportovní aktivity (semestrální sporty, vstupní kurzy i semestrální kurzy) na VŠPJ

zahrnuty. Počtem a pestrostí jednotlivých aktivit je sportovní nabídka na této škole, zejména

ve srovnání s jinými technicky zaměřenými vysokými školami, vysoce nadstandardní.

Autoři se snažili o čtivou formu, kterou doplňují fotografie z poměrně krátké, ale velmi

bohaté historie sportovního života VŠPJ včetně stručné vzpomínky na VOŠ Jihlava, z níž

stávající vysoká škola vzešla.

Pokud tento pohled na sport v podmínkách mladé jihlavské vysoké školy čtenáře zaujme,

budeme to považovat za velmi příjemnou skutečnost.

Jarda Fuchs, Eman Hurych, Pája Křenová & Míra Machovec

3

OBSAH

ÚVOD ......................................................................................................................................................4

1 HISTORIE – OD POČÁTKŮ SPORTOVNÍCH AKTIVIT NA VOŠ JIHLAVA

AŽ PO VZNIK KATEDRY SPORTŮ VŠPJ ..............................................................................7

2 FILOZOFIE SPORTŮ NA VŠPJ ................................................................................................9

3 OBECNÉ INFORMACE O SPORTECH NA VŠPJ ................................................................11

3.1 PRAVIDLA PRO UDĚLOVÁNÍ ZÁPOČTŮ ..................................................................................11

3.2 ZÁKLADNÍ INFORMACE O NABÍDCE VOLITELNÝCH SPORTŮ .................................................11

4 SPORTY A KURZY NA VŠPJ ..................................................................................................14

4.1 VSTUPNÍ KURZ ......................................................................................................................14

4.1.1 Úvod .................................................................................................................................14

4.1.2 „Velké sporty“ ..................................................................................................................16

4.1.2.1. Šifra mistra Hurycharda ...........................................................................................16

4.1.2.2. Iron(ic) Man .............................................................................................................17

4.1.2.3. Homajova perná peřej ..............................................................................................18

4.1.2.4. Tour de Trnávka ......................................................................................................19

4.2 SPORTOVNÍ KURZY ................................................................................................................20

4.2.1 Kurz lyžování – běh ..........................................................................................................20

4.2.2 Lyžování – sjezd,snowboard .............................................................................................21

4.2.3 Vodní turistika a rafting ...................................................................................................22

4.2.4 Cykloturistika ...................................................................................................................25

4.2.5 Katamarany a cykloturistika ............................................................................................26

4.2.6 Pěší turistika .....................................................................................................................27

4.2.7 Lezení ................................................................................................................................28

4.2.8 Aerobik .............................................................................................................................29

4.3 SEMESTRÁLNÍ SPORTY ..........................................................................................................31

4.3.1 Malá kopaná .....................................................................................................................31

4.3.2 Basketbal ..........................................................................................................................32

4.3.3 Kondiční běh .....................................................................................................................33

4.3.4 Kondiční cvičení ...............................................................................................................34

4.3.5 Florbal ..............................................................................................................................36

4.3.6 Volejbal ............................................................................................................................37

4.3.7 Aerobik .............................................................................................................................38

4.3.8 Spining ..............................................................................................................................39

4.3.9 Aqua-fitness ......................................................................................................................41

4.3.10 Lezení ...........................................................................................................................42

4.3.11 Tenis .............................................................................................................................43

4.3.12 Stolní tenis ....................................................................................................................45

4.3.13 Nohejbal .......................................................................................................................45

4.3.14 Plavání .........................................................................................................................46

4.3.15 Netradiční sporty ..........................................................................................................47

4.4 POČTY STUDENTŮ V SEMESTRÁLNÍCH SPORTECH A KURZECH 2005-2007 ...........................49

ZÁVĚR ..................................................................................................................................................50

SEZNAM LITERATURY: ..................................................................................................................51

4

ÚVOD

Význam sportu, respektive pohybových aktivit obecně, nabývá v poslední době poněkud

nových dimenzí. Jakkoli přetrvávají všechna pozitiva, která pohyb od nepaměti skýtal, ať již

v oblasti obecného zdravotního přínosu, formování osobnosti (včetně volních vlastností)

či pozitivního rozvoje emocí, stále výrazněji se dostávají do popředí okolnosti, které souvisejí

se životním stylem běžného člověka jedenadvacátého století.

Obrovský posun v povaze pracovních aktivit způsobuje, že nutnost přirozeného pohybu

neustále klesá. Tempo tohoto poklesu je alarmující a nijak se nezmírňuje. Takovýto vývoj

je v současných podmínkách nezvratný, nechceme-li se zabývat těžko předvídatelnými

situacemi, které by mohla přinést civilizační pohroma globálního charakteru. Vývoj lidstva

je odedávna determinován vynálezy a objevy, jejichž cílem bylo usnadnit život své generaci

i jejím následovníkům. Není snahou těchto řádek tento vývoj kritizovat, nýbrž poukázat na jeho

důsledky. Přirozená potřeba pohybu, která je člověku dána (její míra se nepochybně individuálně

výrazně liší), se dostává do rozporu s faktickou potřebou společnosti danou požadavky

na pracovní výkon jednotlivce, potažmo na jeho společenskou potřebnost. Profesí, kde je jistá

míra fyzické kondice nezbytná (hasiči, policisté), ve struktuře profesní nabídky ubývá a ani jim

se nevyhýbá fyzické nároky snižující modernizace.

Pracovní nároky kladené na jedince v naší společnosti postupně zvyšují potřebu vyššího

všeobecného i odborného vzdělání i v těch oborech, u nichž dříve postačovalo vzdělání základní

či středoškolské. S tímto faktem koresponduje nárůst počtu studentů vysokých škol.

To se projevuje mimo jiné i rozšiřující se nabídkou bakalářských oborů, které tuto poptávku

do značné míry, zejména u odborných předmětů, pokrývají. VŠPJ je příkladem moderní školy

tohoto typu, kde se akademické vzdělání pojí s praktickými dovednostmi zaměřenými velmi

konkrétně na potřeby jednotlivých oborů.

Charakter pracovní zátěže pochopitelně výrazně ovlivňuje množství a intenzitu

pohybových činností, které je každý jedinec nucen vykonávat. Jestliže se i u oborů, které byly

dříve spojeny s mnoha praktickými činnostmi, zvyšuje podíl teoreticky, či spíše duševně

orientované zátěže, zákonitě ubývá příležitostí k pohybové aktivitě a zejména se zmenšuje

časový prostor pro její realizaci. Pro celou řadu vysokoškolských studentů je navíc samozřejmé

(a často nezbytné) přispívat více či méně k finančnímu zabezpečení svého studia, což obnáší opět

značné množství času, investovaného do pracovních činností spojených s přivýdělkem.

Charakter těchto činností je určitě různý, ale i zde se velmi často jedná o práci duševní.

Vezmeme-li v úvahu čas potřebný na odpočinek, relaxaci a zábavu, což k životu

vysokoškolského studenta patří, je zcela zjevné, že časové možnosti pro pohybovou aktivitu jsou

v případě současných studentů patrně podstatně limitovanější, než tomu bylo u generací jejich

rodičů a prarodičů. Právě efektivní využití tohoto času je klíčové, má-li být zachována

rovnováha duševního a tělesného rozvoje.

O takovémto ideálu kalokagathie se velmi často hovoří v abstraktní rovině. Určitě

je obecně pozitivní, pokud je člověk harmonicky rozvinutý a vyznačuje se všestrannými zájmy.

Tato skutečnost však má i zcela konkrétní pozitivní dopady na jeho pracovní výkonnost

a univerzální použitelnost (z pohledu pružnosti jeho nasazení). Již antická společnost nazírala

na tento „vyšší ideál“ poměrně pragmaticky. V moderní společnosti si zaměstnavatelé snadno

spočítají, že investice do zvýšení fyzické kondice (a tím i zlepšení zdravotních parametrů)

zaměstnanců je z dlouhodobého hlediska velice výhodná. U státních zaměstnanců je situace

podobná, pouze výkonné mechanismy jsou poněkud pomalejší. V případě vysokoškolských

studentů je konkrétní realizace pohybových programů záležitostí každé konkrétní školy, a proto

se také charakter a množství pohybových aktivit nabízených a požadovaných jednotlivými

školami výrazně liší.

5

Důležitou funkcí, kterou sportovní činnosti plní, je vytváření nových osobních i pracovních

vztahů. Vodní turistika je ideální aktivitou pro vznik nových přátelství

Dříve než se budeme zabývat popisem a vysvětlením organizace pohybových aktivit

na Vysoké škole polytechnické Jihlava (dále VŠPJ), chtěli bychom zakončit tuto úvodní pasáž

obecnou analýzou smyslu a formy tělesných cvičení pro běžného vysokoškoláka. Rádi bychom

nastínili některé vůdčí principy, které vedly k vytvoření námi použitého modelu.

Nejprve zmíníme princip volného výběru aktivit. Na základních a středních školách

procházejí žáci a studenti povinnou školní tělesnou výchovou, která (při dodržení osnov)

zahrnuje širokou škálu tělesných cvičení. Ne všechny jsou pro mnohé z nich příjemné, ale jejich

poznáním získávají příležitost najít právě pro sebe vhodnou pohybovou aktivitu, která bude

vyhovovat jejich zájmu, povaze a možnostem. Na vysoké škole je již prostor pro výběr takovéto

(subjektivně) optimální aktivity a tím se buduje platforma pro pozitivní vztah k ní, který by měl

být možností výběru determinován. Tento obecný poznatek je aplikován na mnoha vysokých

školách, ale pouze, je-li nabídnuta skutečně pestrá paleta tělesných aktivit, má své opodstatnění.

Školy, které nabízejí tři nebo čtyři druhy sportů, mohou pochopitelně mnohem hůře uspokojit

spektrum zájmu svých studentů. Má-li tu skutečně být volný výběr, je potřeba nabídnout

poměrně velký počet fyzických aktivit (tzn. patnáct, dvacet nebo i více), a to pokud možno

co nejrozmanitější povahy. To je jednak otázkou materiálních a finančních možností školy,

jednak to vyžaduje kvalitní organizaci.

Dalším důležitým principem je pružnost systému z pohledu časového zařazení. Pokud

si student může vybírat, ve kterém období svého studia se bude věnovat pohybovým aktivitám,

budou pro něho tyto činnosti mnohem atraktivnější. Lépe se dají skloubit se studijním plánem

a student je veden k odpovědnosti za rozhodnutí, které je zcela v jeho rukou.

Je také třeba uvést princip povinné volitelnosti, který celý model dotváří a bez něhož

by systém nemohl fungovat. Školy, které zařadily sport či tělesnou výchovu mezi nepovinné

6

aktivity, prošly od roku 1989 zajímavým vývojem a z jejich zkušeností je možno se poučit. Není

pochyb o tom, že studijní povinnosti a další, již zmiňované vytížení současných studentů,

odsouvají pohybové aktivity na jakousi vedlejší kolej. Vytvářejí se tu vlastně tři skupiny

studentů. Ta první si cestu ke sportu v jeho různých formách najde vždy. Bohužel počet

takovýchto jedinců dlouhodobě neustále klesá. Druhou skupinu tvoří ti, jejichž vztah k pohybu

je ve své podstatě pozitivní, ale především z časových důvodů dávají přednost jiným činnostem.

Třetí skupinou jsou ti, jejichž vztah k pohybu je spíše negativní. Právě pro tuto cílovou skupinu

představuje nabídka volného výběru zcela jinou situaci, než v jaké bývali zvyklí se pohybovat

na základních a středních školách. Jedná se také o případy různých zdravotních omezení, které

studenty limitovaly v rámci hodin školní tělesné výchovy, ale které jim neznemožňují účast

na sportovních činnostech organizovaných vysokou školou. V případě obou zmíněných skupin

studentů hraje princip povinné volitelnosti významnou roli, kterou spíše než jako donucovací

můžeme označit jako regulační.

Dále je možno zmínit princip vyváženosti a přiměřenosti, který se výrazně projevuje

například v přístupu vyučujících, ale také v obecně daných nárocích, které by měli studenti

v rámci pohybových aktivit splňovat. Vše je samozřejmě dáno typem školy a zaměřením

studijních programů.

Konkrétními formami aplikace uvedených principů v podmínkách VŠPJ se zabývá

kapitola 4.

7

1 HISTORIE – OD POČÁTKŮ SPORTOVNÍCH AKTIVIT NA VOŠ

JIHLAVA AŽ PO VZNIK KATEDRY SPORTŮ VŠPJ

Od zřízení Vyšší odborné školy Jihlava (dále VOŠ) v roce 1994 měly sportovní aktivity

ve vyučovacím programu této školy své významné místo. Jednalo se především o dvouhodinové

volitelné předměty (plavání, volejbal, sálová kopaná, basketbal, kondiční cvičení a postupně

i některé další). Výuku zajišťovala jediná interní tělocvikářka Mgr. Jitka Komárková, dále

externisté Mgr. Bohumír Machovec a PaedDr. Emanuel Hurych, později Mgr. Jaromír Fuchs

a také další sportovci z řad učitelů školy. Důležitou roli sehrála i skutečnost, že ředitel VOŠ

PaedDr. Ladislav Jirků významně podporoval sportovní aktivity, které se díky němu mohly

na škole neustále rozvíjet. Velkou zásluhu na realizaci sportovních kurzů měli Mgr. Radek

Stolín, Mgr. Luboš Vošta a Ing. Miloslav Reiterman Z jejich iniciativy byla založena velmi

nadstandardní tradice vodáckých kurzů a škola byla také na tyto kurzy postupně velmi dobře

materiálně dovybavována. K nejčastěji sjížděným řekám patřila Berounka, Vltava a Lužnice.

Škola pořádala také zimní lyžařské kurzy a v letním období kurzy cykloturistiky a pěší turistiky.

Dlouhodobě připravovaná transformace vyšší odborné školy na školu vysokou se projevila

i v oblasti sportovních aktivit. Druhým kmenovým tělocvikářem se v roce 2004 stal

Mgr. Jaromír Fuchs.

Kurzy pěší turistiky byly i díky přijatelné fyzické náročnosti populární již od samých počátků

výuky sportů na VOŠ Jihlava

Po určitou dobu trvala situace, kdy současně vedle sebe existovaly dvě školy – VOŠ

Jihlava a VŠP Jihlava. Se zahájením výuky na VŠPJ na jaře 2005 bylo třeba najít nový prostor

pro sportovní aktivity. Model, který byl použit, postupně rozvíjen a jehož podrobnějšímu popisu

se věnují následující kapitoly, vycházel ze zkušeností s výukou sportů na VOŠ, a to především

pokud se týkalo nabídky jednotlivých sportů a realizace sportovních kurzů. Specifika, která

8

si vyžádal jiný typ studia, s sebou pochopitelně přinesla řadu změn. Bylo zřízeno oddělení

sportů, které vedl Mgr.Jaromír Fuchs a jež spadalo pod katedru přírodních a humanitních věd

(KPHV). Od podzimu 2005 se začaly organizovat vstupní kurzy pro nastupující studenty

v rekreačním středisku Trnávka. Ty byly od samých počátků velice příznivě hodnoceny, zejména

samotnými studenty. Interními pedagogickými pracovníky oddělení sportů KPHV se postupně

stali PaedDr. Emanuel Hurych, Mgr. Bohumír Machovec a Mgr. Pavla Křenová. S přibývajícím

počtem studentů se projevila příliš heterogenní struktura KPHV a od počátku roku 2007 byla tato

katedra rozdělena na katedru matematiky a katedru sportů s vedoucím Mgr. Jaromírem

Fuchsem. Po celou dobu existence KPHV byla výuka sportů významně podporována vedoucím

katedry RNDr. Radkem Stolínem, Ph.D., který se také sám aktivně podílel na zajištění

sportovních aktivit, především sportovních kurzů.

V současnosti působí na katedře sportů čtyři pedagogičtí pracovníci. Vzhledem k počtu

studentů a rozmanitosti nabídky sportů a kurzů pomáhá se zajištěním výuky více než deset

externistů.

V poněkud sportovnější podobě proběhl kurz vysokohorské turistiky v Roháčích (červen 2007)

9

2 FILOZOFIE SPORTŮ NA VŠPJ

Základní filozofie, která ovlivnila současnou formu realizace sportů na VŠPJ, vznikla

na základě obecných principů uvedených v úvodu a na její konečné podobě se podílel vývoj,

popsaný v předchozí kapitole. Současný model určitě není definitivní, v mnohém je možno

pokračovat na jeho zdokonalování, nicméně v tom hlavním se v konfrontaci s každodenní praxí

osvědčuje.

V úvodu byla naznačena celospolečenská potřeba fyzicky aktivních a zdatných jedinců.

Je také třeba zdůraznit, že z hlediska fyzické výkonnosti spadají naši studenti do té nejkvalitnější

věkové skupiny. Tradice vysokoškolského sportu na celém světě i v tuzemsku jsou velmi bohaté

a do jisté míry i zavazující. Sport byl vždy úzce propojen se studentským životem. Příkladem

nám může být třeba basketbal, který byl vždy chápán jako typický vysokoškolský sport.

Sport také plní roli jakéhosi ventilu, který dává prostor pro vybití nežádoucích

emocí a agresivity. Představuje vítanou alternativu k jiným, společensky méně žádoucím

způsobům trávení volného času. S tím souvisí další role, kterou bychom neměli opominout - role

společenská. Příležitost k setkávání studentů napříč obory, ročníky, pohlavími či místu trvalého

pobytu, k navazování nových osobních či pracovních kontaktů skýtají na naší škole jak

semestrální sporty, tak zejména sportovní kurzy, včetně vstupního.

Jak tedy popsat filozofii sportů na VŠPJ v obecné rovině? Vychází z myšlenky, že všem

studentům by měla být dána co největší možnost pohybu v tak široké škále tělesných aktivit,

jakou je škola schopna poskytnout. Tato nabídka by měla být regulována pokud možno

co nejméně, pokud jde o směrování studentů k jednotlivým aktivitám a také co se týká období,

v nichž mohou studenti tyto aktivity absolvovat. Je tu samozřejmě nutná určitá regulace, a ta je

dána počtem sportů, které musí každý student do konce studia splnit. Pokud jde o povahu

sportovních aktivit, můžeme hovořit o jejich dvou základních typech:

semestrální sport,

kurz.

Proto by měla být zachována určitá proporcionální rovnováha mezi těmito dvěma základními

typy sportovních činností. Vzhledem k různému charakteru studijních programů a studijních

oborů, je možno také tento model upravit pro každý obor zvlášť, tak aby byly zohledněny

potřeby jednotlivých studijních oborů.

Požadavky kladené na studenty vycházejí ze skutečnosti, že škola není svým zaměřením

sportovního charakteru. Funkce, které sport jakožto volitelný předmět plní, jsou tedy především

– dát studentům možnost organizovaného pohybu, kompenzace duševního charakteru zátěže

v rámci studia, poznávání nových sportovních činností, navazování nových kontaktů a setkávání

se se spolužáky v jiných podmínkách než v rámci běžného vyučování, rozvoj fyzické kondice

a motorických schopností a zvládnutí nových pohybových dovedností.

Pořadí těchto funkcí je skutečně určující a proto se hodnocení volitelných sportů odvíjí

od aktivní účasti studentů v hodinách semestrálních sportů či jednotlivých kurzech a nikoli

od předvedených výkonů. Velkou pozornost při vylaďování detailů použitého modelu jsme

věnovali také stejnému metru, který by měl být aplikován na různé sportovní aktivity, zejména

pokud jde o jejich časovou náročnost. Fyzická náročnost se pochopitelně liší podle charakteru

vybrané aktivity, ale to je dáno povahou věci samé a působí spíše pozitivně. V této souvislosti je

možná vhodné podotknout, že v moci organizátorů je ovlivnit kvalitu výuky z hlediska metodiky

a materiálního zabezpečení, velice důležitou roli však hraje pohybová úroveň studentů a mnohdy

také jakési proporcionální složení skupiny z hlediska této úrovně (např. velké rozdíly

ve výkonnosti). V tomto ohledu vyžaduje práce pedagoga vždy velkou přizpůsobivost

a schopnost improvizace, protože žádná skupina není stejná a nelze s ní tedy stejně pracovat.

Katedra sportů se pokouší tuto skutečnost do své práce integrovat a nabízet skutečně pružné

výukové programy.

V souvislosti s pestrostí nabídky je nutné zmínit organizační náročnost volitelných sportů

a v neposlední řadě také jejich finanční zabezpečení. Velice pečlivě volíme, které volitelné

10

sporty jsou pro zařazení do nabídky finančně a organizačně přijatelné, a individuálně

posuzujeme konkrétní varianty jejich realizace. V případě některých sportů je nutné jejich

finanční náročnost regulovat příspěvkem ze strany studentů, jehož výše je u semestrálních sportů

pouze menší částí vynaložených nákladů.

Celý systém samozřejmě funguje na základě nabídky a poptávky. I zde je nutná určitá

regulace. Fyzicky méně náročné formy sportovních aktivit se v celkovém měřítku těší mnohem

větší popularitě, což je nutné udržet na určité úrovni. Nicméně, k obohacení nabídky mohou

připívat i studenti, a to mnoha různými formami – v diskusním fóru školy, osobním nebo

elektronickým kontaktem s pedagogy katedry sportů. Všechny návrhy, které jsou alespoň zčásti

reálné pečlivě vyhodnocujeme a zvažujeme. V konečné fázi je však vždy rozhodující možnost

organizačního a personálního zabezpečení ze strany katedry sportů.

Volejbal patří mezi oblíbené aktivity, sportovní náročnost tu lze dobře skloubit se složkou

společenskou

11

3 OBECNÉ INFORMACE O SPORTECH NA VŠPJ

3.1 PRAVIDLA PRO UDĚLOVÁNÍ ZÁPOČTŮ

Každý student školy je dle Studijního a zkušebního řádu (čl. 27, §1e) povinen „získat

alespoň 4 zápočty ze sportovních aktivit (vstupní kurz, sportovní kurzy, semestrální výuka

sportu), z nichž nejméně 2 zápočty a ve studijním oboru Cestovní ruch nejméně 3 zápočty musí

získat absolvováním kurzu.“ V současnosti nejsou za absolvování sportovních aktivit udělovány

kredity.

Tato povinnost se vztahuje k úspěšnému zakončení studia. Není tedy žádným způsobem

určeno, kdy musí student nutné minimum splnit. Přesto nedoporučujeme odkládat splnění této

povinnosti na dobu těsně před ukončením studia, protože to s sebou může pro studenta přinést

vážné komplikace. Také je třeba zvážit skutečnost, že po dobu praxí si studenti nezapisují žádné

předměty (ani kurzy), a s tímto faktem počítat. Předpokládáme, že většina studentů si pro splnění

největšího počtu sportovních aktivit vybere první ročník. Tak je také model do jisté míry

koncipován. Samozřejmě volnost, s níž si každý tvoří svůj studijní plán, umožňuje i další

varianty, které je však potřeba dopředu propočítat.

S charakterem studia, respektive zaměřením studijních programů a oborů, koresponduje

i poměrně nadstandardní preference sportovních kurzů (k těmto je započítáván i vstupní kurz).

Od této myšlenky se odvíjí zaměnitelnost libovolného počtu semestrálních sportů kurzy, zatímco

naopak tato možnost neplatí.

Podmínkou pro udělení zápočtu je v případě semestrálních sportů splnění minimální

povinné účasti. Ta představuje 80% absolvovaných hodin ze všech uskutečněných lekcí.

V případě zdravotních či časových indispozic mají studenti možnost nahradit chybějící hodiny

aktivní účastí na jiných hodinách volitelných sportů, které jsou v daném semestru v rámci výuky

na VŠPJ realizovány.

Na každého studenta je uvalena určitá míra osobní zodpovědnosti za uzpůsobení

si studijního plánu tak, aby nedošlo k nahromadění nesplněných závazků ohledně sportovních

aktivit na samotném konci studia. To by mohlo vyvolat problémy s jeho ukončením. Katedra

sportů a její pracovníci se obecně snaží vytvářet podmínky pro to, aby k podobným problémům

docházelo co nejméně. Není určitě v souladu s filozofií sportu, realizovanou na naší škole, aby

právě nesplnění minimální povinné účasti na sportovních aktivitách bylo studentům na překážku

pro úspěšné dokončení studia. Při vysokém počtu studentů VŠPJ však u některých jedinců tato

situace nastat může. V konečném důsledku není možno studenty ovlivnit v jejich rozhodování

jinak než poskytnutím dostatečného množství informací, a to již od samého počátku studia.

3.2 ZÁKLADNÍ INFORMACE O NABÍDCE VOLITELNÝCH SPORTŮ

Obecně je možno získat zápočet za sportovní aktivity v jejich třech různých formách.

Podrobněji se jimi zabývají následující kapitoly. Povšimněme si tedy především této struktury

jako celku a propojení jednotlivých komponent.

Jedná se o vstupní kurzy, sportovní kurzy zakončující jednotlivé semestry a semestrální

sporty. Jak již vyplývá z uvedeného, zápočty za sportovní aktivity nejsou vázány na akademický

rok, nýbrž na jednotlivé semestry. To je velice důležitá okolnost, která staví minimální počet čtyř

zápočtů za sportovní aktivity do poněkud jiného světla, než kdyby se jednalo o závazek na celý

akademický rok.

V tomto počtu je také zahrnut předpokládaný zápočet za vstupní kurz. Tento kurz má

poněkud zvláštní postavení mezi sportovními aktivitami a také se od nich svou náplní do jisté

míry liší. Po prvotních zkušenostech, kdy vstupní kurz nebyl zahrnut do zápočtového programu,

jsme přehodnotili způsob jeho zařazení, a to v souladu s celkovou koncepcí sportovních aktivit

v rámci školy. V situaci, kdy vstupní kurz byl na úrovni jakési víceméně povinné aktivity,

12

se projevily všechny nedostatky takovéto formy realizace. Mnozí studenti se snažili svůj pobyt

na tomto kurzu omlouvat různými typy potvrzení, argumentovali především zdravotními

důvody, dovolenou v zahraničí, pracovními závazky a podobně. Ve stávající podobě vstupního

kurzu je na každém jednotlivci, zda se rozhodne kurz absolvovat v plném rozsahu a získat za něj

zápočet či zda využije jiných možností, jak získat základní vstupní informace (a zúčastní se

například zápisu v náhradním termínu). Pro většinu studentů je určitě zajímavé a přínosné

dozvědět se základní údaje o informačním systému, o menze či o kolejích a poslechnout si

vstupní informace od rektora školy, prorektorů a vedoucích jednotlivých kateder. Také možnost

absolvovat zápis v prostředí kurzu a současně poznat nové spolužáky, respektive kolegy, je pro

většinu studentů lákavá. Tím, že se nejedná o jedinou možnou variantu, je však rozhodnutí

o absolvování kurzu přesunuto na studenty. Ostatně, tato koncepce koresponduje i s modelem,

v němž si studenti sami vytvářejí svůj vlastní rozvrh na každý semestr (a je tedy jakousi první

přípravou na tuto situaci).

Semestrální sporty představují jakousi hlavní osu sportovních aktivit na VŠPJ. Jedná se

o pravidelné lekce, které se uskutečňují po celou dobu trvání jednotlivých semestrů, v rozsahu

dvou vyučovacích hodin, a to vždy jednou týdně. Nabídka těchto sportů se v každém semestru

mírně obměňuje. To je dáno jednak organizačními, jednak personálními možnostmi katedry

sportů. Definitivní skladbu semestrálních sportů potom výrazně ovlivňují i samotní studenti.

V rámci předregistrace je zjišťován předběžný zájem studentů o jednotlivé aktivity v každém

aktuálním semestru a podle tohoto zájmu je potom vytvářena nabídka. Poptávka nových studentů

(to se týká prvního ročníku vždy v podzimním semestru) po semestrálních sportech je zjišťována

v rámci vstupních kurzů.

Zájem studentů však není jediným determinujícím faktorem, protože při vlastní registraci

je třeba řešit rozvrhové kolize s jinými předměty. Pravidlo, které je potom aplikováno, je

průhledné a jednotné. Skupiny, v nichž není přihlášen minimální potřebný počet studentů, jsou

k určitému datu zrušeny a studentům je dán ještě určitý čas přehlásit se do jiné skupiny, která

zrušena nebyla. I přes skutečnost, že některým sportům se nevyhne redukce počtu skupin

a někdy dojde i ke zrušení nabídnutého sportu jako takového, se daří udržet nabídku

semestrálních sportů velmi bohatou a poměrně pestrou. Důrazně doporučujeme sledovat vzkazy

v informačním systému, zejména v období tvorby rozvrhu a jeho průběžných úprav.

Sportovní kurzy představují další alternativu, jak splnit povinné minimum sportovních

aktivit. Jsou realizovány především ve zkouškovém období, tak aby nebyla narušována výuka

během semestru. Ve standardní podobě jsou pětidenní, někdy může být doba jejich trvání

(z organizačních důvodů) delší. Součástí každého kurzu jsou i tři organizační a informační

schůzky, ty se uskutečňují během semestru a předcházejí každému kurzu. Záběr sportovních

kurzů je velmi široký. Studentům je zde dána možnost poznat zcela nové sportovní aktivity,

například rafting či jízdu na katamaranech. Ovšem, také ti, kteří tíhnou ke sportu poněkud méně,

či mají nějaké zdravotní omezení, si mohou vybrat takové zaměření, které je přijatelné pro jejich

aktuální fyzický, případně zdravotní stav.

Domníváme se, že zmíněný systém sportovních aktivit je komplexní a ve své celkové

struktuře vyvážený. Na jedné straně je tu zachována rovnováha, pokud jde o časovou náročnost

jednotlivých aktivit, což činí jejich vzájemnou zastupitelnost takřka bezproblémovou. Na druhé

straně jsou tu značné rozdíly v náročnosti fyzické a v požadavcích kladených na technickou

dovednost, protože vycházíme z reálné skutečnosti, že fyzické dispozice a motivace k pohybové

činnosti se u jednotlivých studentů velmi výrazně liší a tento fakt nelze opomíjet.

To však neznamená, že se nesnažíme studenty nenásilně a postupně motivovat k výběru

aktivit, které jsou svou podstatou více sportovně zaměřené. Například popularita kurzů pěší

turistiky bývá poněkud spojena s výběrem jakési „cesty nejmenšího odporu“. Snažíme se proto

těmto kurzům vdechnout sportovnější charakter, a to například začleněním míčových her

a dalšího programu (pokud kurz probíhá na základně) či volbou náročnějších tras (v případě

vysokohorské turistiky).

13

Velkou výhodu realizace sportovních aktivit spatřujeme v tom, že škola není zaměřena

na odbornou tělesnou výchovu. Pro studenty není tedy prioritou splnit nastavené limity, ale svou

aktivní účastí dospět ke zdokonalení vlastních pohybových schopností a konkrétních dovedností

v rámci jednotlivých sportovních aktivit. Velkou roli zde hraje již zmíněný aspekt regenerační

a sociální. Nicméně, pro ty, kteří chtějí v rámci některých aktivit dojít poněkud dále než ostatní

a mají zájem své dovednosti dále rozvíjet, chystá katedra sportů například možnost získat

v rámci kurzů základní licence sportovních instruktorů. Týká se to zejména lyžování a vodní

turistiky, ale do budoucna počítáme s podstatným rozšířením i této nabídky.

Na získání akreditace k udělování licence pro instruktory lyžování, snowboardingu (a také vodní

turistiky) katedra sportů v současnosti intenzívně pracuje. Tyto licence jsou zejména studenty

oboru Cestovní ruch poměrně žádané

14

4 SPORTY A KURZY NA VŠPJ

4.1 VSTUPNÍ KURZ

4.1.1 Úvod

V roce 2005 bylo oddělení sportu, dnes již neexistující KPHV (katedra přírodních

a humanitních věd), pověřeno úkolem zabezpečit organizaci a náplň vstupních kurzů.

Po prověření několika zařízení, vyhovujících kapacitou, umístěním, vybavením a cenovými

relacemi, bylo vybráno rekreační zařízení Trnávka u Želiva s kapacitou 176 lůžek ve třech

kategoriích:

1. Hotelový typ s TV a soc. zařízením

2. Chaty s vlastním sociálním zařízením

3. Chatky pro 4 os. s palandami a bez soc. zařízení

Rozdíly v kvalitě ubytování jsou zohledněny při vyúčtování plateb za kurz. Pokud

se stane, že počet studentů překročí kapacitu tohoto zařízení, jsou další studenti ubytováni

v rekreačním zařízení u kanálu pro vodní slalom v Želivě, kde jsou k dispozici dvou, čtyř

a šestilůžkové pokoje s vlastním sociálním zařízením. Vzdálenost od Trnávky 2 km, vhodné pro

studenty s vlastní dopravou.

Vstupní kurzy jsou mezi studenty oblíbené, jejich organizace však bývá při vysokých počtech

frekventantů náročná

Vybavení rekreačního zařízení: jídelna, kavárna s barem, tělocvična, tři hřiště s umělým

povrchem na odbíjenou, košíkovou, nohejbal a tenis, travnaté hřiště na malou kopanou, dále

potom travnaté plochy na petangue, frisbee a další aktivity, lze si zahrát také stolní tenis.

15

Středisko je umístěno na břehu přehrady Trnávka, tudíž je zde možnost koupání a plaveckého

výcviku. Dále na přehradě probíhá základní výcvik pádlování a ovládání lodě.

Vstupní kurzy probíhají poslední týden v srpnu a první dva týdny měsíce září. Jsou

pětidenní, od pondělí do pátku. Po úvodním vystoupení rektora školy jsou zpravidla první dva

dny věnovány zápisu, fotografování a studijním plánům jednotlivých oborů, seznámení

s informačním systémem školy, jsou zde řešeny i záležitosti spojené s ubytováním na kolejích.

Ve volných chvílích je možno plnit tzv. ,,malé sporty“ – viz dále.

Další dny jsou věnovány sportovním aktivitám a večer přednáškám vedoucích

jednotlivých kateder a prezentacím programů jako je Erasmus apod.

Po zkušenostech z organizování několika kurzů byla pro udělení zápočtu ze vstupního

kurzu přijata tato pravidla:

1. Absolvování celého kurzu v rozsahu pondělí – pátek, všech přednášek a školení BOZP a PO.

2. Získání 15 „trnávko-kreditů“ za absolvování sportovních aktivit z následující nabídky:

,,velké sporty“

- ŠIFRA MISTRA HURYCHARDA – orientační závod všestrannosti

- IRON(IC) MAN – závod družstev v triatlonu: jízda na kanoi, kolo, běh v terénu

- HOMAJOVA PERNÁ PEŘEJ – sjezd řeky Želivky v úseku Želiv – most u Senožat,

8 km - obtížnost WW I, zpestřeno dvěma sjízdnými jezy

- TOUR de TRNÁVKA – cyklistický orientační závod družstev, na cca 18 km trase

je nutno vyhledat 5 až 7 kontrol

,,malé sporty“

- aerobik, basketbal, cyklistika, frisbee, kanoistika, malá kopaná, nohejbal, petangue,

pěší turistika, stolní tenis, tenis, plavání.

Vstupní kurzy usnadňují orientaci ve studijních programech, dávají studentům mnoho

informací pro tvorbu svého osobního studijního plánu, jsou místem pro první seznámení

se s akademickými pracovníky a dalšími funkcionáři školy, umožňují orientovat

se v informačním systému školy. Představují pro studenty příležitost setkat se s budoucími

spolužáky a navázat nové vztahy. Atmosféra kurzů svým způsobem ovlivňuje názory studentů

na celou školu a zejména z počátku se přenáší do atmosféry dalšího studia.

Obdobně jsou přínosné pro akademické pracovníky, kteří navíc zde mohou zjistit zájem

o volitelné předměty a podle toho upravit nabídku těchto předmětů.

16

4.1.2 „Velké sporty“

4.1.2.1. Šifra mistra Hurycharda

Jedná se o jakýsi závod všestrannosti. Studenti vytvářejí hlídky, ideální počet členů jedné

hlídky jsou tři nebo čtyři jednotlivci. V okolí tábora jsou rozmístěna stanoviště, bývá jich okolo

deseti. Stanoviště jsou očíslována a na všech je umístěn terč s identifikačním kódem, jenž je pro

každou hlídku různý. Dále terč obsahuje úkol, který hlídka musí splnit. Na trať se vybíhá

intervalovým způsobem většinou v pětiminutových rozestupech. Je možno běžet, jít, případně

střídat chůzi s během. Není dovoleno používat dopravních prostředků, jako jsou auta či kola.

Každá hlídka se musí pohybovat po celou dobu závodu společně, není dovoleno rozdělit si úkoly

a obíhat jednotlivá stanoviště. Před startem obdrží členové jednotlivých hlídek mapu, legendu

a záznamový arch, do něhož zapisují své odpovědi. Stanoviště jsou na mapě výrazně vyznačena

a v legendě jsou popsány upřesňující detaily.

Identifikační kódy jsou vytvářeny tak, aby každá hlídka vyhledávala a zapisovala svůj

vlastní kód. Toto opatření slouží jako potvrzení, že na daném stanovišti byla hlídka fyzicky

přítomna.

Úkoly, které na jednotlivých stanovištích každá hlídka plní, jsou různého charakteru,

většinou se jejich realizace odehrává ve verbální rovině. Jedná se o otázky z místopisu, historie,

politiky, literatury, logické úlohy, luštění šifer apod.

Výsledky jednotlivých hlídek v závodě jsou potom dány jednak časem, v němž hlídka

závod absolvuje, a jednak úspěšností při plnění úkolů. Bodové hodnoty za jednotlivé úkoly

se převádějí na časy v minutách a sekundách a jejich hodnota se od výsledného času odečítá.

Pokud hlídka vynechá (například nenalezne) některé stanoviště, je v pořadí zařazena

až za hlídky, které mají všechna stanoviště zaregistrovaná.

Na základě několikaleté zkušenosti se většinou daří nalézt vyvážený poměr mezi časy,

které jsou přisouzeny správnému řešení jednotlivých výkonů a reálným časem, který spotřebuje

vlastní závod. Tyto hodnoty jsou (alespoň přibližně) předem známy, takže je na každé hlídce,

aby zvážila, zda preferovat perfektní splnění úkolů či zda vsadí na kvalitní běžecký čas. Ideální

je samozřejmě rozumná kombinace obojího.

Tento závod je pojímán studenty různě, ale i těm, kteří nejsou příznivci rychlého běhu,

se většinou líbí. Je to dáno jednak možností vynahradit fyzickou zdatnost zdatností duševní,

jednak překrásnými místy okolo vodní nádrže Trnávka, kterými trať závodu prochází. Zejména

v případě příznivého počasí se jedná o příjemně strávený půlden. Navíc studenti v rámci této

akce navážou nové kontakty a mohou si cestou povídat – díky úkolům není o témata k rozhovoru

nouze.

Některé úkoly jsou poměrně seriózní, jiné mají poněkud odlehčený námět nebo

se pokoušejí o vtipnou pointu. Na závěr uvádíme příklady některých úkolů z let minulých.

Příklady:

1. Jak se jmenují řeky, na nichž leží tyto vodní nádrže:

a) Kamýk b) Mohelno c) Želiv d) Švihov

2. Seřaďte následující města podle vzdálenosti od městečka Želiv (od nejbližšího

po nejvzdálenější):

a) Pelhřimov b) Červená Řečice c) Vlašim d) Humpolec e) Pacov

3. Pokuste se vzpomenout, kdo byl premiérem ČR od roku 1993 (uveďte alespoň čtyři jména).

4. Maminka je dnes o 21 let starší než její dítě. Za 6 let bude dítě 5x mladší než maminka.

Otázka zní: kde je dnes tatínek?

17

5. Jedna topinka se smaží dvě minuty - minutu z každé strany. Na pánev se vejdou dva chleby

vedle sebe. Za jak dlouho nejrychleji osmažíte na jedné pánvi tři topinky?

6. Na kterou stranu jede autobus (2body) a proč (3body)?

Pokud bude mít někdo zájem analyzovat správné odpovědi či případně debatovat

o ukázkových úkolech, může se obrátit na některého z pracovníků katedry sportů.

4.1.2.2. Iron(ic) Man

Název této aktivity je jakousi parafrází titulu Železný muž (Iron Man), což

je v současnosti již kultovní podnik, který stál u zrodu dnešního moderního triatlonu. S objemy,

které musejí účastníci tohoto dlouhého triatlonu absolvovat (3,8 km plavání – 180 km jízdy

na kole – 42,195 km běhu) se samozřejmě náš závod měřit nemůže, proto ta lehká ironie v jeho

názvu. Nicméně pokud jde o náplň, nemají k sobě tyto dva závody až tak daleko. Vzhledem

k podzimnímu termínu kurzů a nejisté čistotě vody v přehradě je však plavání nahrazeno jízdou

na kanoích, to rozhodně nevylučuje možnost a pro některé posádky nutnost koupele. Vzdálenosti

pro jednotlivé disciplíny jsou přizpůsobeny amatérům a skutečnost, že závod je štafetový,

zvyšuje jeho atraktivitu.

Závodu se účastní čtyřčlenná družstva. Start závodu, konkrétně úvodní disciplíny,

je hromadný. První dvojice vybíhá z prostoru startu a po zhruba stometrovém běhu se dostává

ke břehu přehrady, kde nasedá do kanoí. Před závodem má každý tým možnost vybrat lodě

a připravit si je na libovolném místě (v rámci daného sektoru), pochopitelně včetně pádel.

Použití záchranných vest je nejenom důležité z hlediska bezpečnosti, ale také opticky činí tuto

část závodu divácky atraktivní. Trasa vede přes přehradu a zpět (cca 1500 metrů), na obrátce

se každá dvojice podepíše a doplaví se zpět. Po přistání následuje opět běh do prostoru startu,

kde je předáním pomyslného štafetového kolíku (tedy plácnutím) vyslán další člen štafety

do cyklistické části. Ta vede zvlněným terénem vesměs po málo frekventovaných silnicích

a měří okolo 12 km. I zde jsou na trati kontroly, kde se každý závodník podepisuje. Po příjezdu

cyklisty nadchází čas pro posledního člena štafety, kterým je v horším případě chodec, většinou

to však bývá běžec. Jeho úkolem je poradit si se závěrečným úsekem trati, který měří okolo

4 km.

Z technických a bezpečnostních důvodů není možné, aby startovaly všechny štafety

najednou. Startuje se tedy ve vlnách zhruba po sedmi až deseti štafetách. Podmínky se mohou

poněkud lišit, zejména pokud závod probíhá ve dvou různých dnech, ale základní parametry jsou

pro všechny stejné, tudíž výsledky můžeme považovat za porovnatelné.

Vzhledem k pestrosti závodu a poměrně krátkým distancím je tato aktivita divácky velmi

vděčná a také samotným aktérům se většinou líbí. Zajištění bezpečnosti věnujeme značnou

pozornost. Použití záchranných vest při vodácké části a ochranných přileb při cyklistice

je samozřejmostí. Na trati jsou rozmístěny kontroly a spojky, tak abychom měli celý prostor

pod kontrolou.

18

Start závodu Iron(ic) Man v září 2006. Fotografie není naaranžovaná, takhle se na Trnávce

opravdu závodí

4.1.2.3. Homajova perná peřej

Znalí a ti, kteří zvládli řízení kanoe na klidné hladině přehrady Želiv na řece Trnava,

se mohou bez obav vydat za dalším dobrodružstvím,splutím řeky Želivky, do které se Trnava

vlévá asi po 1 km pod hrází přehrady. V tomto úseku byl koncem 80. let minulého století

postaven nejtěžší kanál pro vodní slalom v Evropě, délka 600 m, obtížnost WW IV.

My nezačínáme na řece Trnavě, ale na Želivce, a to buď od jezu v Želivě nebo pod

mostem za touto obcí. Podle místa začátku pak je vlastní sjezd dlouhý 10 nebo 8 km. Protože

koncem srpna a začátkem září nemívá Želivka dostatek vody, volba místa nástupu na ,,vodu“

se pak řídí tím, zda a kolik vody pouští elektrárna pod Sedlickou přehradou. Čím více vody

pouští, tím je jízda příjemnější.

Po úspěšném nasednutí do lodí nás poměrně bystrý proud s mírnými peřejemi unáší

kolem fotbalového hřiště a kolem želivského kláštera k první a poslední obci, která je z vody

vidět – k Poříčí (architektonický skvost, jihočeské Holašovice v malém). To jsme již ujeli 3 km

a po dalších 2 km přijíždíme k prvnímu jezu u obce Tukleky. Ten je bezpečně sjízdný, pouze

mizivé procento vodáků se seznámí blíže s teplotou vody. Pod jezem se dostaneme do poměrně

hlubokého údolí, do kterého je možno dostat se pouze lodí nebo obtížněji pěšky. Řeka zde tvoří

četné meandry a bohatá fauna a flora je naší odměnou za vynaloženou námahu. Tento úsek končí

asi 1 km dlouhým ,,olejem“ před druhým jezem. I tento jez je sjízdný, ale končí ostrým

pravotočivým zákrutem s vrbičkami, ve kterých již několik lodí skončilo dnem vzhůru.

Po krátké přestávce nás čeká poslední úsek s dobrým proudem a několika zatáčkami. Asi

po 10 minutách uvidíte silniční most mezi Miletínem a Senožaty, kde naši plavbu zakončíme.

Sjezd tohoto úseku trvá kolem dvou hodin, s dopravou lodí a posádek na start a z cíle na Trnávku

je to záležitost na tři až čtyři hodiny.

19

Voda je živel nestálý a záludný, ale i léčivý, uklidňující. Proto je pobyt na ní a u ní pln

protikladů, proto přináší tolik nepředvídaných zážitků, takové bohatství dojmů. Mnozí z těch,

kteří zde jeli na lodi poprvé, si potom vybírají z nabídky kurzů právě vodní turistiku nebo rafting

a vracejí se na vodu i v dalších letech, ať již se školou nebo individuálně. Kdo vodě jednou

propadne, je ztracen navždy.

4.1.2.4. Tour de Trnávka

Soutěž pro ty, kteří mají na kurzu kolo, případně si ho vypůjčí (katedra vám může

zapůjčit dvě až tři kola). Soutěžit mohou jednotlivci, dvojice, trojice. Cílem tohoto závodu

je absolvovat trasu, na které jsou umístěny kontroly, v co nejkratším čase. Přitom nezáleží pouze

na vlastním cyklistickém výkonu, ale ve stejné míře i na zvolené trase, kterou si budete vybírat

postupně od stanoviště ke stanovišti. Pokud zvolíte optimální trasu, najedete asi 20 km, pakliže

se při volbě trasy zmýlíte, ,,zakufrujete“, bude vaše trasa o to delší. Nicméně, o to více se budete

kochat tímto krásným místem severozápadní části Českomoravské vysočiny, tzv. Křemešnické

vrchoviny. Pro cyklistiku je tento kraj jako stvořený – členitý terén, minimální provoz, bezpečné

sjezdy, stoupání někdy strmá, ale nemusíte si sáhnout až na dno svých sil, jelikož zavčas končí.

Na startu dostanete mapu, aktuální informace a místo, kde najdete první kontrolu. Na této

kontrole dostanete informaci o dalším postupu. Kontrol je pět až sedm, průchod kontrol

je většinou stvrzen razítkem zařízení, kde se kontrola nachází. Pokud některou z kontrol

nenajdete a chcete v závodě pokračovat, zavoláte ,,přítele po telefonu“ a dostanete informaci, jak

dále postupovat. Každé zavolání je penalizováno patnácti minutami, které se připočítají k času,

jehož dosáhnete.

Tekutiny a cukry můžete vzít s sebou, avšak na této trase je dostatek příležitostí oboje

doplnit.

20

4.2 SPORTOVNÍ KURZY

4.2.1 Kurz lyžování – běh

Tento kurz organizujeme v lokalitě pro běh na lyžích a lyžařskou turistiku zaslíbené –

v okolí Nového Města na Moravě. Ubytování je v nejvýše položené obci Českomoravské

vysočiny, v obci Studnice. V blízkosti se nalézají další známá rekreační střediska jako Medlov,

Sykovec, Tři Studně, Sklené, Kadov, Pohledec, Maršov, Fryšava. Všechna tato místa jsou

propojena množstvím lyžařských stop, většinou strojově upravených. Výhodou těchto kurzů jsou

malé finanční náklady, ubytování s polopenzí se pohybuje kolem 320,- Kč/den. Pro zájemce

o tento kurz má katedra k dispozici kompletní běžecké vybavení. Kurz je pětidenní, od pondělí

do pátku.

Náplň kurzu

výzbroj, výstroj, mazání lyží

historie lyžování, lyžařské závody

práce s mapou a průvodci, příprava lyžařské túry

první pomoc a pravidla pobytu na horách

chůze sunem a skluzem

obraty a výstupy

běh střídavý dvoudobý a běh odpichem soupaž

změna směru jízdy odšlapováním

bruslení

jízda v terénu

Program kurzu je vždy přizpůsoben úrovni frekventantů kurzu. Mohou se zúčastnit i začátečníci.

Okolí Nového Města na Moravě poskytuje tradičně ideální terény pro běžecké lyžování

21

4.2.2 Lyžování – sjezd, snowboard

O tyto kurzy je ze strany studentů větší zájem i když jsou finančně podstatně nákladnější.

Již poslední kurzy VOŠ Jihlava se uskutečňovaly v penzionu Horský Dvůr v Krkonoších a v této

tradici VŠPJ pokračuje. Průměrnému ubytování ve dvou až čtyřlůžkových pokojích se sociálním

zařízením na patře a solidní stravě odpovídá cena 380,- Kč ubytování s polopenzí za den.

Výhodou tohoto střediska jsou velké slevy na permanentky, a to 35% do 20.1. a 20% v ostatních

termínech pro školy. Cena šestidenního kurzu tak před hlavní sezonou vyjde na 4000 Kč

a v sezoně na 4500 Kč i s permanentkou a dopravou autobusem z Jihlavy na místo a zpět. Pokud

je dostatek sněhu, dostanou se lyžaři od chaty přibližovacím vlekem na sjezdovku z Černé hory,

kde mohou použít osmimístnou kabinkovou lanovku na Černou horu, případně čtyřsedačkovou

lanovku Protěž nebo kotvový vlek Anděl.

Dalším místem, kde pořádáme kurzy, je chata Prvosenka nad Pecí pod Sněžkou, která

je nádherně zasazena do úbočí Liščí hory. Lyžovat se jezdí do Pece, před chatou si nasadíte lyže

a sjedete, po překonání cca 400 m rovinky, na horní stanici vleku na Zahrádkách. Zpět

se dostanete sedačkovou lanovkou Hnědý vrch, která vás vyveze na úroveň chaty a po 10-15

minutách chůze po rovinatém terénu jste na Prvosence. Ubytování se sociálním zařízením

na pokoji a celá penze stála 420,- Kč na den, šestidenní permanentka stojí kolem 2 500,- Kč.

V prosinci 2006 byl uspořádán jeden kurz v Rakousku v oblasti Zell am See - Kaprun.

Proběhl formou dvou víkendů, vždy od pátku do neděle, lyžovalo se jednou dva dny, podruhé

2 a půl dne. Cena ubytování, (dvou až šestilůžkové pokoje s možností vaření), dopravy

a permanentek byla 6 000,- Kč.

V únoru 2007 byl uskutečněn další kurz v rakouském Lienzu. Ubytování v penzionu

Leisacherwirt ve dvou a třílůžkových pokojích se sociálním zařízením a s polopenzí. Včetně

pětidenní permanentky a dopravy stál zájezd 6 000,- Kč. Lyžovalo se ve dvou střediscích

bez čekání ve frontách a za dobrých sněhových podmínek.

Náplň sjezdového lyžování:

bezpečnostní pravidla FIS, pravidla chování v horách

výzbroj, výstroj, mazání lyží

historie lyžování, lyžařské závody

všeobecná lyžařská průprava

kročné oblouky

modifikované oblouky

carvingové oblouky

bezpečnostní zásady carvingového lyžování

jízda ve volném terénu

Navíc náplň pro snowboard:

bezpečný pohyb snowboardistů na sjezdových tratích

padání a vstávání

sesouvání, jízda šikmo svahem

jízda na vleku

frontsidový a backsidový oblouk

smýkané a carvingové – řezané oblouky

modifikované oblouky

freestyle

Před vlastním výcvikem jsou účastníci kurzu rozděleni podle vybavení (lyže, snowboard)

a podle úrovně zvládnutí lyžařských dovedností do družstev. Výcvik je přizpůsoben úrovni

frekventantů.

22

Škola má k dispozici krátké lyže (100-120 cm), na kterých si mohou zájemci vyzkoušet

základy carvingové techniky jízdy. Zejména pro úvodní lekce carvingového lyžování jsou krátké

lyže velmi přínosné.

K oblíbeným základnám pro zimní kurzy patřila několik let

i horská chata Prvosenka na úbočí Liščí hory v Krkonoších

4.2.3 Vodní turistika a rafting

V zimě lyže, v létě voda, zkrátka voda v každém skupenství. V letních semestrech mimo

pěší turistiky jednoznačně nejoblíbenější kurzy.

Počátky opět musíme hledat na VOŠ Jihlava. Díky pochopení ředitele školy, nynějšího

rektora VŠPJ PaedDr. Jirků, a iniciativě jeho kolegů Mgr. Vošty, Ing. Reitermana

a Mgr. Stolína, zakoupila škola potřebné vybavení. A začalo se jezdit na vodu. Později byl

přizván ke spolupráci Mgr. Fuchs.

Zcela jistě již desítky studentů nezapomenou na zážitky, které jim připravily klasické

začátečnické řeky jako Lužnice a Berounka, později Otava, Vltava, Sázava či Doubrava.

V letním semestru 2007 byla jedna skupina na Slovensku – Váh, Belá, Dunajec.

Nedosažitelnými nejsou ani řeky v Rakousku.

Podmínky pro udělení zápočtu:

účast na teoretické přípravě na učebně (film, organizační zabezpečení kurzu, vybavení,

termíny praktického výcviku a vlastního kurzu)

základní výcvik jízdy na kanoi a raftu (2x na loděnici SK Jihlava U Českého Mlýna nebo

celodenní splutí některého úseku řeky Jihlavy, Sázavy, Doubravy, Svratky)

dokázat uplavat libovolným způsobem 200 m a 10 m pod vodou v bazénu SMJ,

ulice E. Rošického 6

účast na týdenním kurzu, zpravidla konaném v měsíci červnu, u raftingu koncem dubna

a začátkem května

Kurzy se uskutečňují na řekách stupně obtížnosti ZW – WW II, pro pokročilé WW III

(vizdále), a to na otevřených kanoích typu Vydra a Vertex, samovylévacích nafukovacích

kanoích Orinoco a na raftech Colorado 450.

23

Klasifikace toků

Stupeň Název Charakteristika Znalosti

jezdce

Technické vybavení,

zajištění

ZWA Stojaté

vody

Neproudící nebo jen málo

proudící toky (jezera,

přehrady)

Bez nároků Otevřené lodě všech

typů, děti vesty

ZWB Klidné

vody

Slabě proudící toky

(2-3 km/hod.), přehledné

Bez nároků Otevřené lodě

všech typů, děti vesty

ZWC Mírně

proudící

Rychlost proudu

3-5 km/hod., přehledné

Znalost základ-

ního záběru

Otevřené lodě

všech typů, děti vesty

WW I Lehká Pravidelná proudnice

a pravidelné vlny, malé

peřeje, časté meandry

s rychle tekoucí vodou,

zarostlé břehy

Znalost

základního

a zpětného

záběru,

přitažení

Otevřené lodě

všech typů, vesty,

zajištění lodě proti

potopení

WW II Mírně

těžká

Nepravidelné vlny a

proudnice, střední peřeje,

slabé válce a víry, nízké

stupně, malé peřeje

v silně meandrujících

nebo málo přehledných

řečištích

Znalost všech

základních

záběrů (řízení

a ovládání

lodě)

Obratné otevřené lodě

(slalomový typ), lépe

zavřené nebo

nafukovací, vesty,

zajištění proti potopení

WW III Těžká Přehledný průjezd

s vysokými

nepravidelnými vlnami,

větší peřeje, válce, víry,

,,karfioly“, střední peřeje

v úzkém (zarostlém)

řečišti, rychlý proud

v meandrujícím řečišti

Velmi dobré

ovládání lodě,

znalost všech

záběrů, znalost

,,čtení vody“

Jen kryté lodě,

samovylévací, rafty,

vesty, přilby, dobré

úchyty na lodích,

zajištění proti

potopení, ochranný

oděv (neopren)

WW IV Velmi

těžká

Vysoké vlny a dlouhé

peřeje, velké válce, víry a

,,karfioly“, málo

přehledný průjezd, nutno

předem prohlédnout

Znalost

eskymáckého

obratu, dobrá

fyzická

kondice

Jen kryté lodě, rafty,

vesty, přilby, neopren,

zajištění proti

potopení, úchyty,

jízda ve skupinách

WW V Mimořádně

těžká

Extrémní peřeje, válce a

víry, prohlídka, případně

znalost terénu nezbytná

Nutná znalost

eskymáckého

obratu, dobrá

kondice

Jen pro specialisty a

špičkové jezdce

v ustálených skupinách

na speciálních lodích

WW VI Hranice

sjízdnosti

Všeobecně nesjízdné, při

optimálním stavu vody

eventuálně sjízdné

s vysokým rizikem

Nutná znalost

eskymáckého

obratu, velmi

dobrá kondice

Jízdu nelze obecně

doporučit

ZWA – WW II možno sjíždět i na otevřených lodích, od WW III zavřené lodě, případně

samovylévací a rafty.

24

Co je třeba zvládnout – technika a taktika jízdy na vodě:

záběr vpřed

záběr vpřed se slalomovým ulomením

záběr vpřed s přitažením zádě

záběr vpřed s rychlostním ulomením

široký záběr od přídě

přitažení

vylehnutí na pádlo

záběr vzad

závěs

bidlování

jízda vpřed

nájezd a výjezd z proudu a do proudu na stranu zadáka

nájezd a výjezd z proudu a do proudu na stranu háčka

přejezd proudu (traverz)

průjezd válce

přejezd válce

nebezpečí na vodě, pravidla záchrany při zvrhnutí lodě

,, čtení vody“

V současné době má škola k dispozici 16 otevřených kanoí typu Vertex a Vydra a 4 rafty

Colorado 450, 2 samovylévací nafukovací kanoe Orinoco, dostatečné množství kanoistických

pádel, neoprénových kalhot typu Long John a vest splňujících normu EN 393, které vám

společně se zkušenými instruktory zajistí bezpečné splutí řek, na které se vydáte.

Umělý kanál v Českém Vrbném patří k těm, s nimiž si naši studenti pod vedením instruktorů

dokáží na raftech či gumových lodích typu Yukon a Orinoco docela úspěšně poradit

25

4.2.4 Cykloturistika

Cykloturistika představuje zajímavou alternativu letních kurzů. Výhodou je poměrně

velký akční rádius, a nenásilně absolvovaná fyzická zátěž, jejíž objem a intenzitu je možno velmi

dobře dávkovat (např. vytvořením několika skupin podle výkonnosti). Při dobrém výběru lokalit

se také minimalizuje asi největší problém, s nímž se obecně cyklistika v posledních letech

potýká, a tím je neustále houstnoucí provoz na našich silnicích. Srovnáme-li cykloturistiku

s turistikou pěší, jeví se nám jako největší výhoda mnohem větší dosah jednotlivých výletů,

a tedy i více zajímavých míst, které je možno navštívit. Oproti vodní turistice je tu zase

významná možnost improvizace a změn trasy podle zájmu studentů či případně podle

momentálních okolností (dopravní situace, počasí, kulturní akce atd.).

Podmínky pro udělení zápočtu:

účast na teoretické přípravě - 3 schůzky. Náplň schůzek:

úvodní informace – náplň předmětu, podmínky k udělení zápočtu, případné úpravy tem.

plánu

druhy cyklistiky

základní informace o kolech, návrhy tras pro cyklokurz

výběr vhodného kola

doporučené vybavení pro cykloturistiku

povinné vybavení kola, pravidla o chování na komunikacích

příprava konkrétního programu kurzu

veřejné závody a cykloturistické akce

práce s cyklomapou, rozpracování tras

přeprava kol

cestovní kanceláře, časopisy, ceny

základní údržba, běžné opravy kola

základní údržba, běžné opravy kola (prakticky)

příprava kurzu

účast na pětidenním kurzu, zpravidla konaném v měsíci červnu.

Konkrétní realizace cyklistických kurzů v minulosti probíhala dvěma základními formami.

První byla s ubytováním na základně, odkud se podnikaly hvězdicové výlety do okolí. Jako

základna nám sloužil LT Kalich u Kamenice nad Lipou, kde je také k dispozici řada sportovišť –

vhodné podmínky pro volejbal, basketbal, fotbal, nohejbal i stolní tenis. Tato zařízení jsme

poměrně hojně využívali po návratu z cyklistických výletů. Jihočeská krajina skýtá poměrně

slušné možnosti pro cyklovýlety. Jejich cílem byly Černovice, Žirovnice či Jindřichův Hradec.

Soukromou úzkokolejnou železnicí jsme se také převezli do Jindřichova Hradce, což nám

umožnilo podívat se do okolí Třeboně a k rybníku Rožmberk.

Další variantou cykloturistiky je putovní forma.Většinou nás doprovází autobus s vlekem

na kola, vlastní jízda na kole je tedy bez zátěže. Jako příklad uvádíme trasu kurzu, který

probíhal na Šumavě a v Novohradských horách:

1. den: Jihlava – Šumava (přesun autobusem), z Prášil kolem Poledníku, přes Javoří Pilu,

Antýgl a Srní na Čeňkovu Pilu do Rejštejna – 29 km. Ubytování v penzionu Černá Růže

v pokojích se sociálním zařízením nebo ve stanech na zahradě tohoto penzionu, kde

je k dispozici hřiště na volejbal a bazén 6x12 m.

2. den: Z Rejštejna údolím Losenického potoka do Červené a potom přes Stachy a Zadov

na Churáňov. Po odpočinku v hospodě U Hořejšů, poblíž penzionu olympijské vítězky Kateřiny

Neumannové, se vracíme zpět překrásnými partiemi Šumavy, často po trasách lyžařských

26

běžeckých tratí přes Zlatou Studnu, Zhůří a nádherným 9 km dlouhým sjezdem přes Svojše zpět

do Rejštejna – 40 km.

3. den: Autobusem vyjíždíme na vrchol kopce u Zhůří a přes Horskou Kvildu, Kvildu,

Borovou Ladu a Polku sjíždíme do Horní Vltavice a potom dále do Lenory. Trasa je velice

příjemná, většinou z kopce. Po přestávce v Lenoře pokračujeme po lesních a polních cestách

přes Černý Kříž do Nové Pece nad Vltavou. Zde nakládáme kola a jedeme kolem Lipna přes

Vyšší Brod, Kaplice do Nových Hradů. Po hodinové pauze jedeme do kempu Veveří (ubytování

v chatkách nebo ve stanech). Na kole najeto 63 km.

4. den: Volíme opět lesní a polní cesty velice slušné kvality (pozůstatky po ,,železné oponě“)

a přes České Velenice, Novou Ves, Rašpach a Františkov přijíždíme do kempu u rybníka

Hejtman poblíž Chlumu u Třeboně. Odpočinková etapa, většinou z kopce a po rovině – 48 km.

5. den: ,,Na skok do Rakouska“- u Staňkovského rybníka překračujeme hranici a přes

Josefsthal a Rottal se dostáváme k nejsevernějšímu bodu Rakouska a po překonání příhraničního

potoka zastavujeme krátce u Peršláku (Kámen republiky) a potom jedeme do Nového Vojířova,

kde nakládáme kola na vlek – 26 km.

Celkem bylo najeto 206 km.

Kurzy cykloturistiky kladou často značné nároky na opravářské, jezdecké i organizační

schopnosti instruktorů

4.2.5 Katamarany a cykloturistika

V rámci snahy o pestřejší náplň kurzu jsme vytvořili nabídku, která spojuje dvě různé

pohybové aktivity. První z nich je určitá forma jachtingu, přístupná pro začátečníky. Využívá

nabídky lipenských jachtařů na pronájem katamaranů. Katamaran je (v závodní podobě) rychlá

a lehká plachetnice pro dvě osoby, skládající se ze dvou plováků a jedné plachty, řízená

kormidlem. Běžná obsluha katamaranu je poměrně snadná, není pro ni potřeba licence ani

27

absolvování kapitánských zkoušek. V rekreačních poměrech pojme katamaran bez problémů

posádku čítající čtyři osoby. Vodní nádrž Lipno nabízí velmi dobré podmínky pro jachting

po většinu letní sezóny. Černá v Pošumaví je ideálním výchozím místem pro výlety na obě

strany přehrady i na protilehlý břeh.

Druhou pohybovou aktivitou, která je součástí kurzu, je cykloturistika. V okolí Lipna

je velké množství značených cyklostezek, zejména na jižním břehu přehrady procházejí

nedotčenou přírodou a jsou vedeny mimo běžné silnice. Profil těchto tratí je většinou poměrně

rovinatý, což dává těm, kteří mají zájem vidět za jediný den více zajímavostí poměrně slušné

možnosti. Například na ty, kteří mají chuť poněkud více šlápnout do pedálů, opustit břehy Lipna

a vystoupat asi 200 nadmořských metrů hlouběji do šumavských lesů ke Schwarzenberskému

kanálu (v minulosti používanému ke splavování dřeva), čeká příjemná odměna. Cesta podél něj

je totiž skutečnou lahůdkou nejen pro cyklistické labužníky, ale i pro milovníky přírody.

Za zdolání také stojí nedaleko ležící ledovcové Plešné jezero, případně nad ním se tyčící 1378 m

vysoká hora Plechý.

4.2.6 Pěší turistika

K tradičním kurzům letního semestru patří kurzy pěší turistiky. Jak již bylo výše uvedeno,

mnoho studentů volí tyto kurzy s pocitem, že se bude jednat o fyzicky poněkud méně náročnou

aktivitu. Ano, slovo „pěší“ v názvu může naznačovat, že by se takový kurz dal prostě odejít, ale

i na tomto poli lze podávat kvalitní sportovní výkony. Vše záleží na formě, organizaci a náplni

daného kurzu.

Rozlišujeme dva základní druhy turistiky:

1. klasická pěší turistika (walking)

vhodný pro rekreaci všech skupin populace

využívá různě intenzivní chůze jako nejpřirozenějšího pohybu převážně v přírodním

prostředí

nenáročná z hlediska speciálních dovedností a vybavení

dostatečná je standardní fyzická kondice

2. vysokohorská turistika (trekking)

nutná dobrá tělesná kondice (náročnost terénu, nadmořská výška, …)

často je třeba použití rukou, základních prvků horolezecké techniky

specifické odborné znalosti a dovednosti (znalost terénů, orientace, práce s mapou

a buzolou, základy předpovědi počasí, 1. pomoc, …)

Velice důležitou podmínkou pro všechny turistické kurzy je vhodná volba obutí

a oblečení!!!

Turistické kurzy lze plánovat s ohledem na různé varianty zázemí, přičemž každá má své

výhody a svá kouzla:

1. jedna základna

umožňuje pořádat pouze hvězdicové výlety do nepříliš vzdáleného okolí

není potřeba nosit těžký batoh

lze připravit doplňkový program v místě základny (míčové hry, orientační běh...)

2. putovní varianta („na těžko“)

vyžaduje kvalitní vybavení a značnou fyzickou kondici, protože po celou dobu

si každý vše pro nocování a stravování nese na zádech

putování spojené s romantikou odloučení od civilizace a táboření ve volné přírodě

může být motivací pro tento typ turistiky

28

Kurzy se mohou lišit také druhem ubytování (v penzionech, chatkách, bungalovech, stanech

nebo i pod širákem) nebo tím, zda máme k dispozici dopravní prostředek, či se při přesunech

spoléháme pouze na vlastní síly. Pochopitelně je možné všechny tyto varianty kombinovat tak,

aby kurz uspokojil pokud možno všechny frekventanty.

Částečně je možné s vedoucími kurzů spolupracovat na plánování možných tras, na přípravě

doplňkového programu. K tomu mimo jiné slouží 3 informační schůzky, přičemž účast

na alespoň dvou z nich je společně s absolvováním samotného kurzu nutnou podmínkou pro

získání zápočtu z této aktivity.

V roce 2007 se uskutečnilo hned několik různých typů kurzů. Byly to kurzy s pevnou

základnou a hvězdicovými výlety do okolí - Žďárské vrchy, Javořice. Dále potom vysokohorská

turistika ve slovenských Roháčích se dvěma základnami a jednodenními hřebenovými přechody,

zde byl k dispozici autobus. Putovní varianta byla zvolena pro přechod Novohradských hor.

Naším cílem je organizovat tyto kurzy, stejně jako všechny ostatní, tak, aby plnily vedle

výkonnostních funkcí také funkce kulturně a společensky poznávací. V případě, že se podaří

všechny výše uvedené aspekty vhodně skloubit dohromady, můžeme i pěší turistiku postavit

na úroveň na první pohled fyzicky jednoznačně náročnějších kurzů.

4.2.7 Lezení

Čtyři palice (plus několik dalších v přilbách) a krása skal na Vysočině

Kurz lezení byl zatím vždy uspořádán v chráněné krajinné oblasti Žďárských vrchů, které

jsou jedním z ekologicky nejzachovalejších míst v České republice, a proto jsou nazývány jejím

zeleným srdcem. Žďárské vrchy nabízejí ideální podmínky pro začínající i pokročilé lezce.

Zdolávat můžete stěny různé obtížnosti – III až VIII. Tento kurz není finančně náročný.

Ubytování je ve stanech v kempu Milovy hned vedle pěkného rybníka. Přibližně 1-3 km

od kempu se nachází rulové skalní útvary modelované mrazovým zvětráváním (Čtyři palice

a Drátník), které jsou obklopené balvanovitými sutěmi se zachovanými lesními porosty. K vidění

29

jsou tu skalní vrcholy ve tvaru hlav, krásný výhled v nadmořské výšce 732 m n. m a cvičné

horolezecké terény s vyznačenou obtížností, které jsou 30-35m vysoké. Na kurzu se naučíte:

oblečení sedacího úvazku

navázání se na lano

slaňování

základy bezpečného lezeckého pohybu v přírodním skalním terénu

Jestliže se chcete seznámit s tímto sportem, vyzkoušet lanové překážky, překonat sebe sama

při dobývání vrcholu, máte jedinečnou příležitost na tomto kurzu. Na kurzu je zajištěno základní

vybavení pro bezpečné lezení s horním jištěním (toprope) – sedáky, lana, přilby, karabiny

a osmy. Během kurzu jsou vytaženy cesty různé obtížnosti (vhodné i pro začátečníky) a každý

má možnost vyzkoušet si je a najít tak hranici svých možností, která však nemusí být definitivní.

Při každém zdolání vrcholku je lezci odměnou krásný výhled nad vršky stromů do dalekého

kraje Žďárských vrchů.

4.2.8 Aerobik

Zejména pro dívky je kurz aerobiku na pobřeží Jadranu velmi atraktivní

Tento kurz je věnován různým kondičním a aerobním sportovním aktivitám za doprovodu

hudby, které běžně znáte z tělocvičen a fitness-center. Kurz aerobiku je sjednocením několika

semestrálních sportů do jednoho kurzu, které můžeme absolvovat nejen v tělocvičně, ale i pod

širým nebem.

AEROBIK

KICKBOX

FUNKY

AQUA FITNESS

ROCK ´N´ROLLBIC

30

POWER JOGA

ORIENTÁLNÍ TANEC

KALANETIKA

Ve všech těchto sportovních aktivitách je spojujícím prvkem aerobní činnost. Jedná

se o cvičení s delší dobou trvání (aerobní), kdy se za doprovodu hudby vytváří více či méně

složité choreografie a sestavy z jednoduchých základních kroků aerobiku, kick boxu, různých

tanců, atd. Bližší charakteristiky jednotlivých forem aerobiku a jiných aktivit, které jsou náplní

tohoto kurzu, naleznete v dalších kapitolách o semestrálních sportech.

Kurzy jsou pořádány jak v kempech a v přírodě České Republiky (Želivka), tak také

v přímořském podnebí (Chorvatsko - Pag). Jejich náplní je aerobní cvičení dvakrát denně,

posilování a strečink. Jako zpestření cvičení mohou být využity činky a posilovací gumy.

Jednotlivé formy a druhy aerobiku budou v průběhu kurzu zařazovány podle aktuální fyzické

kondice.

Společnost skupiny cvičících lidí, příjemné prostředí a hudba umožní během kurzu zlepšení

kondice či flexibility, ale také poznání nových forem cvičení a dozvědět se něco o správném

cvičení, životním stylu a sami o sobě.

31

4.3 SEMESTRÁLNÍ SPORTY

4.3.1 Malá kopaná

Volitelný sport Malá kopaná se mezi studenty tradičně těší značné oblibě. Sluší

se podotknout, že semestr malé kopané již úspěšně absolvovalo také několik studentek. Dříve

sloužila jako zázemí, nejen malé kopané, tělocvična v areálu kolejí na Tyršově ulici. Dnes

se snažíme o výběr pro malou kopanou vhodnějších prostor.

Výuka a pravidla vlastní hry jsou vždy přizpůsobovány konkrétním podmínkám dané

tělocvičny. Hraje se nejčastěji bez brankáře, se třemi až čtyřmi hráči v poli. V průběhu semestru

si studenti osvojují a zdokonalují se v následujících činnostech:

výběr místa

přihrávání a zpracování míče

vedení míče

obcházení soupeře

střelba

obsazování hráče bez míče, s míčem

obsazování prostoru

odebírání míče

obranné činnosti brankáře

útočné činnosti brankáře

útočné kombinace (kombinace založené na přihrávce, kombinace přihraj a běž,

kombinace založené na výměně místa)

obranné kombinace

systém postupného útoku

systém rychlého protiútoku

obranné systémy (územní obrana, osobní obrana, kombinovaná obrana)

Hráči, kteří prokážou jistou herní kvalitu, mají možnost osvědčit své schopnosti

na soutěžní úrovni. Malá kopaná je, doufejme že dočasně, jediný sport z nabídky, který

reprezentuje školu ve veřejné soutěži. Z iniciace několika učitelů školy (především Mgr. Vošty

a Mgr. Fuchse) vznikl školní tým, který byl na podzim roku 2005 přihlášen tehdy do nejnižší

VIII. ligy malé kopané v Jihlavě. Dnes má tato soutěž 10 lig a v každé 12 týmů. Svojí masovostí

tak nemá v České republice obdoby.

Zápasy probíhají ve dvou jihlavských areálech s umělým trávníkem, většinou za umělého

osvětlení. Hraje se 2 x 25 minut, brankář + 5 hráčů v poli. Každá sezóna se odehraje vždy

během 11-ti týdnů a to buď na jaře nebo na podzim, systémem každý s každým. Dva nejlepší

týmy postupují přímo do vyšší soutěže, naopak dva nejhorší přímo sestupují.

Mezi studenty VŠPJ je rozhodně herní kvalita hráčů, která by školu mohla předurčovat

k bojům o postup. Bohužel asi největší boj svádíme, samozřejmě kromě soupeřů, s termíny

některých zápasů. Podzimní sezóna začíná již v průběhu září, což koliduje se vstupními kurzy

a konec jarní sezóny pro změnu zasahuje do začátku letního zkouškového období. Není proto

vždy jednoduché dát dohromady dostatek hráčů na tyto konkrétní zápasy. Konkurence mezi

týmy je tak veliká, že než se rozběhne vlastní zimní semestr, může být po nadějích na sebelepší

konečné umístění.

Našemu školnímu týmu se podařilo za dosavadní čtyři sezóny dvakrát postoupit,

od podzimu 2007 bojuje v VI. lize. Škola vybavila družstvo dresy s logem a míči a platí každý

půlrok nemalé startovné.

32

Strůjci nejčerstvějšího úspěchu v plné slávě pod vedením kapitána Míry Machovce

Aktuální průběh malé kopané můžete sledovat na webových stránkách:

http://www.mkjihlava.wz.cz/aktuality.htm, případně můžete přijít osobně povzbudit naše borce

na libovolné utkání.

4.3.2 Basketbal

Basketbal je jedním z nejtradičnějších vysokoškolských sportů. Dřívější výsadní

postavení basketbalu a volejbalu, jakožto hlavních míčových her zimní sezóny, se v poslední

době v tuzemsku na základních a středních školách poněkud vytratilo. V současnosti je basketbal

mírně zastiňován florbalem, který se stal fenoménem přelomu tisíciletí. Tato skutečnost

se projevuje také na naší škole. Zatím se dařilo otevřít v každém semestru vždy jednu skupinu

basketbalu, což ve srovnání se zájmem, který panoval na VOŠ Jihlava, znamenalo značný

pokles. Přitom, zatímco dříve jsme hrávali v tělocvičně v areálu kolejí, která umožňovala spíše

jakousi streetballovou variantu košíkové, dnes máme možnost hrát v hale, která poskytuje

předpoklady pro plné rozvinutí všech herních variant, jež basketbal skýtá. Touto halou

je v poslední době tělocvična Gymnázia Jihlava.

Forma výuky je přizpůsobena různé herní úrovni studentů, která vyplývá z faktu,

že jediná otevřená skupina obsahuje aktivní basketbalisty, hráče se zkušenostmi s basketbalem

i úplné začátečníky. Toto spojení bývá ovšem často i výhodou, zejména pro posledně

jmenované.

Studenti se zdokonalují v těchto základních činnostech:

individuální činnosti jednotlivce

o driblink

o přihrávka

o pivotová obrátka

o dvojtakt

o střelba

o obranné činnosti jednotlivce

o útočné činnosti jednotlivce

33

útočné kombinace

obranné systémy

o osobní obrana

o zónová obrana

další prvky

o clona, proklouzávání, taktické varianty

Vše se procvičuje ve hře. Mimo jiné se studenti také seznamují s pravidly basketbalu,

činnostmi rozhodčího a ovládáním časomíry. V rámci jednotlivých hodin jsou pořádány jakési

miniturnaje, které často bývají poměrně oblíbené. Zatím se vzhledem k omezenému počtu

zájemců nepodařilo uspořádat turnaj pro celou školu, případně nějaký prestižní zápas mezi

studenty a pedagogy (pouze na vstupních kurzech), ale věříme, že v budoucnu nám to umožní

i celkově vyšší počet studentů v rámci celé školy. Také možnost účasti v některé dlouhodobé

basketbalové soutěži je do příštích let otevřená.

4.3.3 Kondiční běh

Kondiční běh je sportovní aktivitou, která má celou řadu pozitivních zdravotních aspektů.

Běh je přirozenou pohybovou dovedností a je v různé podobě součástí mnoha sportovních

aktivit. Jako prostředek pro udržení fyzické kondice a optimální tělesné hmotnosti je stále jednou

z hlavních a poměrně oblíbených činností. Je tu velká variabilita pro výběr prostředí. Jihlava

a okolí skýtá skutečně skvělé možnosti, především pro běh v přírodních podmínkách. Díky

aktivitě místních orientačních běžců a amatérské soutěži Běžec Vysočiny (která zahrnuje

devatenáct běžeckých závodů, z toho mnohé v Jihlavě a okolí), jsou tu velmi dobře zmapovány

tratě a stezky, takže je možné vybírat pokaždé jiné trasy a zajímavá místa. Pro otestování

výkonnosti je také možné vyrazit na tartanovou dráhu stadiónu Na Stoupách.

Součástí tohoto předmětu je (mimo jiné):

seznámení se základy běžeckého tréninku,

základy atletické abecedy,

pomoc při sestavování individuálního tréninkového plánu,

výběr vhodné obuvi a výstroje

vytvoření arzenálu relaxačních a protahovacích cvičení.

Různá úroveň zúčastněných studentů, s níž se setkáváme u většiny skupin v rámci

semestrálních sportů, není u kondičního běhu příliš na závadu, protože je poměrně jednoduché

individuálně dávkovat vzdálenosti i tempo. Určitá elementární běžecká zdatnost je však jako

vstupní požadavek nutná. Týká se spíše schopnosti uběhnout určitou vzdálenost, než požadavků

na tempo (ty se dají individuálně snáze regulovat).

Hlavní náplní předmětu (na různé kvalitativní úrovni) jsou tyto tréninkové prostředky:

rozklusání, zahřátí organizmu

protažení svalových partií, uvolnění kloubů

souvislý běh s různou intenzitou

intervalový běh

o úseky na dráze, v terénu

o kopce

o různě dlouhé úseky (např. pyramida)

opakovací trénink

fartlek

34

vyklusání

protažení a závěrečný strečink

Tuto obecnou náplň je třeba chápat jako nabídku. Vzhledem ke zmiňované povaze

předmětu (a také k jeho názvu) je převažujícím prostředkem souvislý běh mírné intenzity.

Bohužel, jakási nepřímá úměra, kterou je možno sledovat mezi fyzickou náročností dané

sportovní aktivity a počtem zájemců o ni, je u kondičního běhu hodně patrná. Souvisí

se současným životním stylem, který vede k určité pohodlnosti. Zřejmě se na této skutečnosti

podílejí i předchozí zkušenosti ze základních a středních škol. Najít dostatečný počet studentů

pro kondiční běh bývá problém, takže ne vždy se podaří otevřít alespoň jednu skupinu, která

by se věnovala této činnosti. Kdo však tento předmět absolvoval, může hovořit o příjemných

zážitcích a radosti z úspěšného boje s vlastní leností.

Možnosti kondičního běhu samozřejmě nekončí pouze během pro zdraví, takže

pro zájemce je tu i šance otestovat si svou výkonnost v některém ze závodů silničních,

přespolních či na dráze. Je tu také možnost tento sport spojit s dalšími atletickými činnostmi

a zpestřit program o sprinty, případně skoky či hody.

Skutečnost, že v Jihlavě není vhodná hala pro atletiku, totiž komplikuje možnost vypsat

atletiku jako samostatný semestrální sport, vzhledem k roční době, v níž probíhají oba semestry.

Vše záleží především na zájmu a iniciativě studentů.

Student naší školy Robin Vohlídal (uprostřed) se stal suverénním vítězem celoroční soutěže

Běžec Vysočiny 2006. Také ročník 2007 úspěšně zahájil vítězstvím v běhu na Pávově,

kde jej na stupně vítězů doprovodili Jaroslav Tuna z Chotěboře a Vladimír Srb z Jihlavy

4.3.4 Kondiční cvičení

Poměrně značné popularitě se na naší škole těší volitelný sport Kondiční cvičení. Důvody

jsou zřejmě dány poměrně příjemným prostředím, v němž se tento předmět odehrává

35

a skutečností, že mnoho studentů a studentek má (oprávněný) pocit, že volbou tohoto předmětu

dělá něco pozitivního pro své zdraví a svůj zevnějšek.

Kondiční cvičení se odehrává v posilovně vybavené jednoúčelovými posilovacími stroji,

multifunkčními zařízeními, nakládacími činkami a jednoručními činkami. Pro zahřátí

a rozcvičení jsou k dispozici šlapadla (steppery), rotopedy, různé trenažery a švihadla. Posilovna

je také vybavena žebřinami se závěsnými lavičkami pro shyby a kliky.

Součástí tohoto předmětu je také seznámení s teorií posilovacího tréninku. Studenti

získají základní informace o:

stavbě tréninku

zásobě cviků a jejich správném provádění

správné výživě

pitném režimu

regeneraci

Seznamují se s

konkrétními cviky na jednotlivých posilovacích strojích

cviky s nakládacími činkami

cviky s jednoručními činkami

cviky s využitím hmotnosti vlastního těla

a s posilováním vybraných svalových partií

se základy strečinku a kalanetiky

Během jednotlivých hodin si studenti postupně doplňují rejstřík vhodných cviků

pro úvodní rozcvičení a rozehřátí. K dispozici je mnoho obrazových a textových materiálů.

V nich jsou obsaženy také příklady podrobně rozpracovaných tréninkových plánů od úrovně

začátečníků až po pokročilé cvičence.

Po úvodním zaškolení, které většinou zabere úvodní tři lekce, si studenti zpracovávají pro

každou hodinu jednoduché individuální tréninkové plány a na konci hodiny odevzdávají jakýsi

přehled svého tréninku. Tím je umožněna individuální diferenciace cvičebních plánů a vytvoření

optimálních podmínek pro to, aby každý mohl cvičit dle svých momentálních možností, a to jak

pokud jde o výběr cviků, tak o jejich intenzitu.

Vzhledem k poměrně vysokému počtu skupin využíváme několik posiloven - v hale SMJ

na Rošického ulici, SPŠ na ulici Legionářů či na ZŠ Nad Plovárnou. Každá z těchto posiloven

má poněkud jiné vybavení, ale všechny skýtají pro kondiční cvičení velmi dobré podmínky.

Druhou variantou tohoto předmětu je kondiční cvičení realizované ve školní tělocvičně.

Tento semestrální sport může být kompromisem pro ty studenty, nebo spíše studentky,

které nemají v oblibě klasické hodiny aerobiku (napodobování krokových variací a sestav)

či v opačném případě cvičení s ″těžkými železy″ v posilovně. Tato hodina, jak už vyplývá

z názvu předmětu, spojuje jednoduchý aerobní trénink s přiměřeným posilováním, které je cíleně

zaměřováno na zlepšení kondice a posílení, či spíše zpevnění celé postavy.

Hodiny probíhají v areálu kolejí VŠPJ a využívá se v nich nejen cvičení a posilování

s vlastním tělem, ale i dostupných nářadí a náčiní (stepy, činky, posilovací gumy).

Během hodin se setkáte s programy, kdy cvičení probíhá na pomalejší hudbu

a s minimálním počtem krokových variací (Macáková, 2001). Jsou to například:

P-class

Asi nejznámější, silově vytrvalostní trénink zaměřený na dynamické posílení a formování

problémových partií - zejména břicho, hýždě, stehna. Pro rozcvičení a zahřátí se používá

jednoduchých vazeb kroků spojených do nenáročných choreografií.

36

Bodystyling

Silově vytrvalostní trénink zaměřený na tvarování postavy a posílení hlavních svalových

skupin celého těla, pro rozcvičení a zahřátí používá jednoduchých kroků spojených

do nenáročných choreografií.

Body tone

Je další z vytrvalostně-silových programů, který se převážně zaměřuje na rozvoj a posílení

svalstva horních končetin. V hodině se využívá pomůcek (činky a posilovací gumy).

Interval aerobic training

Zvláštní typ kondičního cvičení, který v průběhu hodiny kombinuje interval jednoduchého

aerobního cvičení s intervaly tréninku síly.

Kruhový trénink

Cvičení, při němž se střídají stanoviště v určených časových intervalech.Důraz je kladen

na přesně cílená pohybově jednoduchá cvičení (Macáková, 2001).

Náplň hodin se nemusí úzkostlivě a přesně podobat výše zmíněným programům.

Kombinují se a přizpůsobují možnostem a potřebám studentek.

4.3.5 Florbal

Tento poměrně mladý kolektivní sport se těší stále větší oblibě veřejnosti. Za průkopníky

této hry v jeho současné podobě jsou považovány země Skandinávie, především Švédsko

a Finsko. Zde se také v současnosti hraje florbal na nejvyšší úrovni. Na kontinent a potažmo

i do České republiky se dostal na konci 80. let minulého století. Vůbec první zápas na našem

území se odehrál v roce 1984 v Praze v rámci výměnného pobytu studentů VŠE a vysokoškoláků

z finské univerzity.

Též na VŠPJ je o tuto hru velký zájem. Podmínkou účasti pro hráče je mít vlastní

florbalovou hokejku. V tělocvičně ZŠ Seifertova se podařilo zajistit odpovídající prostory.

Rozměry tělocvičny umožňují dostatek místa pro 4 hráče v poli na každé straně. K dispozici jsou

branky oficiálních rozměrů. Zatím se vždy našel dostatečný počet studentů, kteří jsou ochotni

se do brány postavit, za což jim patří dík. Hra tak získává na dramatičnosti a svou kvalitou

se může rychleji alespoň přiblížit soutěžní úrovni. Ta je přece jenom ještě díky pravidelnému

tréninku organizovaných hráčů trochu jinde. Vybavení pro brankáře postupně doplňuje dle

finančních možností katedra sportů.

V průběhu hry se hráči zdokonalují v těchto dovednostech:

herní činnosti jednotlivce:

o útočné – technika ovládání míčku, obcházení soupeře, střelba, výběr místa,

přihrávání, zpracování míčku, vedení míčku, vhazování

o obranné – obsazování hráče a prostoru, odebírání míčku, osobní obrana

herní kombinace:

o útočné – přihraj a běž, křížení, clonění, zpětná přihrávka, …

o obranné – zajišťování, přebírání, zdvojování, …

Dále si studenti osvojují pravidla vlastní hry a mají možnost si ověřit jejich zvládnutí

při řízení zápasu.

Také k tomuto volitelnému sportu si našlo cestu několik studentek. Většinou jsou

to členky soutěžních týmů hrajících v různých florbalových ligách České republiky. Nutno

37

uznat, že jsou svým spoluhráčům opačného pohlaví více než zdatnými soupeři. Ti se od nich

mohou leccos z techniky ovládání hole s míčkem a pohybu po hřišti přiučit. Florbal je sice řazen

mezi bezkontaktní sporty, ale někdy se hráči v zápalu boje těsnějšímu kontaktu neubrání.

Zapojení děvčat do této hry tak přináší něco navíc z ducha hry fair play, např. více ohleduplnosti

a gentlemanství na hřišti i mimo ně.

4.3.6 Volejbal

Volejbal může být právem považován za inventář semestrálních sportů nejen VŠPJ, ale

především její předchůdkyně VOŠ. Společně s malou kopanou, basketbalem, kondičním

cvičením a plaváním patří do standardní nabídky od počátku prosazení myšlenky volitelných

sportů do života školy.

Přestože celorepublikově není volejbal právě sportem číslo jedna, na naší škole

je pravidelně králem, co se týká počtu do míčových her docházejících studentů. V každém

semestru se naplní minimálně 2 – 3 skupiny. Konkrétně na VŠPJ je to mimo jiné dáno počtem

zástupců něžného pohlaví a faktem, že studentkám se zájmem o míčový sport je většinou bližší

právě volejbal než např. kopaná či florbal, i když také zde mají dívky své zastoupení.

Odbíjená svým kolektivním pojetím, nutností aktivní spolupráce a komunikace všech

členů týmu, potřebou se sehrát a navzájem si vyhovět, plní kromě sportovní stránky také neméně

důležitou stránku sociální. Sociální aspekt ve formě dobrého pocitu ze sounáležitosti

a prospěšnosti konkrétní skupině přátel často předčí pocit uspokojení nebo naopak zklamání

z konečného výsledku zápasu (nebude tomu tak pochopitelně na úrovni profesionální soutěže).

Také to zajisté nemalou měrou přispívá k výši zájmu o toto sportovní odvětví.

Během výuky se studenti zdokonalují v těchto herních činnostech jednotlivce:

podání

odbíjení obouruč spodem

odbíjení obouruč vrchem

příjem podání

nahrávka

smeč

blok

další činnosti – různé druhy podání, odbíjení jednoruč, lob atd.

Dle úrovně skupiny se procvičují také různé taktické varianty (např. nahrávka ze středu,

z kůlu, či hra s vbíhajícím nahrávačem).

Tato hra je velice nenáročná a variabilní na podmínky nutné pro vlastní hru. Co se týká

prostoru, povrchu, počtu a úrovně jednotlivých hráčů, lze se volejbalem nebo alespoň jeho prvky

bavit takřka všude. Vlastně nám stačí mít pouze vhodný míč.

Podmínky pro volejbal na VŠPJ jsou téměř dokonalé. Využíváme Halu SMJ

na Rošického ulici. Tamní hřiště splňuje nutné parametry pro nejvyšší národní soutěže. Též

tělocvična na ZŠ Nad Plovárnou, kterou si škola za účelem výuky také pronajímá, umožňuje

kvalitní odbíjenou.

V jednotlivých hodinách se studenti zdokonalují ve všech herních činnostech, ale

ti zkušenější velkou měrou přispívají ke snaze posunout hráčské umění těch méně zdatných

jedinců na takovou herní úroveň, aby se mohli bez problémů začlenit do hry.

38

Na konci každého semestru se pořádají všem studentům VŠPJ otevřené turnaje

s pravidelnou účastí „učitelského“ týmu. Což bývá pro všechny účastníky příjemným zpestřením

studia a pro některé i vhodnou motivací k pravidelnému tréninku.

V areálu veřejného koupaliště Vodní ráj se nachází dvě kvalitní písčitá hřiště na plážový

volejbal (beach volleyball). Také zde se naskýtá výborná možnost využít své v průběhu semestru

získané dovednosti. V případě alespoň trochu příznivých a stabilních meteorologických

podmínek v měsíci květnu se snažíme po dohodě se studenty o přesun posledních výukových

hodin do tohoto areálu. Bohužel tato varianta je značně limitována počasím a zatím nemáme

s těmito pokusy zcela ideální zkušenosti. Přesto se podařilo několikrát uspořádat zde alespoň

turnaj dvojic dle pravidel pro „beach“. A i když počasí nebylo pokaždé zrovna příliš vstřícné,

účast týmů i úroveň hry byly kvalitní a příjemné zážitky vždy nakonec jasně zvítězily.

4.3.7 Aerobik

Aerobik je kondiční cvičení, kdy se za doprovodu hudby vytváří více či méně složité

choreografie z jednoduchých základních kroků aerobiku. Toto cvičení řadíme do aerobních

aktivit, které jsou charakteristické delší dobou trvání a to s takovou intenzitou, kdy nedochází

k vytvoření kyslíkového dluhu (nepopadáme dech). Od běžných cyklických aerobních aktivit

(běh, kolo apod.) se aerobik odlišuje většími nároky na koordinaci, ale přináší větší pestrost

cvičení za doprovodu motivační hudby.

Klasický aerobik naplňuje takřka celou hodinu cvičením základních kroků aerobiku, které

se kombinují a rozvíjejí a podle plynulých a logických principů spojují do bloků a sestav.

Můžeme jej rozdělit na dvě formy:

Low Aerobic (nízký) – používá se základních kroků, nízká intenzita cvičení (jedna noha

stále na zemi)

High Aerobic (vysoký) – používá se skoků a poskoků, vyšší intenzita cvičení

Stejně jako většina sportů, má aerobik své příznivce a odpůrce. Jeho obliba v průběhu let

několikrát kolísavě stoupla i klesla. Dnes už se na komerčních hodinách spíše setkáváme

s mnohými formami, které z aerobiku vzešly, nežli se samotným a čistým aerobikem. Stejnou

cestou jsme se vydali i my, a tak se na hodinách v tělocvičně VŠPJ (areál kolejí) setkáte a možná

i seznámíte třeba s:

Dance Aerobik

Aerobní cvičení, které do choreografie vkládá taneční prvky a kroky. Své příznivce najde

mezi těmi, kteří milují tanec, individuální projev a rytmickou hudbu. Každá lekce v sobě

odráží konkrétní tanec, vycházející z hudby funky, r´n´b, hip hop i ze starší hudby rock and

rollu.

Aerobic mix

Kombinace aerobiku nebo dance aerobiku a posilovacích forem cvičení. Ideální pro ty,

co chtějí zhubnout a současně formovat své tělo a mají rádi dynamický pohyb při hudbě

s tanečními prvky.

Step Aerobik

Je kombinací aerobního cvičení na jednoduchém plastovém nebo dřevěném schodu (stepu)

ve formě choreografie a kratšího posilovacího bloku hlavních svalových partií. Tento

39

oblíbený druh aerobiku přináší do cvičení netradiční vertikální trénink, který má výborné

účinky na zvyšování fyzické kondice a současně na formování dolních končetin.

Aerobic dynamic kickbox

Stínový kickbox do rytmu hudby ve vysokém tempu. Toto aerobní cvičení se skládá z prvků

boxovacích technik, ale i technik seků, loktu a také i kopů. Toto cvičení můžeme zařadit

mezi rychlostně vytrvalostní cvičení (Zavoral, 2007).

Orientální Tanec

Směřuje k prohloubení ženskosti a vyzdvižení individuální krásy ženy. Je atraktivní

pohybovou aktivitou pro ženy, která není omezena věkem, postavou ani výkonností.

Power joga

Cvičení využívající základních prvků z jógy v dynamické posloupnosti. Účelem hodiny

je nejen celkové posílení a úplné protažení těla, ale také formování postavy. Je výborným

prostředkem k uvolnění stresu a napětí.

Jednotlivé cvičební programy se v hodinách mohou kombinovat a jsou doplněny o posilovací

formy aerobiku (viz Programy kondičního cvičení) a strečink.

Malá, ale naše tělocvična v areálu VŠPJ, je pro aerobik jako stvořená

4.3.8 Spining

Spining je skupinová jízda jednotlivců na stacionárních kolech za doprovodu hudby.

Spining je sportem, který má své vyhraněné příznivce či odpůrce. Jestliže se rozhodnete

absolvovat semestr spiningu bez předešlé zkušenosti, hrozí Vám jen tři možnosti:

Jednoduše se Vám nebude líbit šlapat na místě, nebo se spining pro Vás stane efektivním

a účinným kondičním tréninkem, kde necháte „litry“ potu, případně si zamilujete překonávání

40

neviditelných vrcholků kopců v rytmu hudby a zdolávání nesčetných kilometrů v sedle, aniž

byste se hnuli z místa a přesto si mohli sáhnout na dno svých sil.

Každopádně se naučíte jezdit správnou technikou v bezpečném prostředí a možná

i ztratíte nějaké to kilo. Hodiny probíhají v zavedeném sportovní centru FIT PEOPLE

nad Delvitou, kde pravidelně jezdíme několikrát v týdnu.

Při spiningu se používá speciálních kol s pevným převodem, která se nazývají spinery.

Kola se díky několika jednoduše nastavitelným prvkům přizpůsobí různým fyzickým proporcím

(proporcím lidského těla). U kola nastavujeme:

Výšku sedla

Výšku řídítek

Předozadní polohu sedla.

Všechna tato nastavení umožní bezpečnou a pohodlnou jízdu. Pod řidítky se nachází

ovládací prvek zátěže, který zároveň slouží jako brzda. Subjektivní zátěž, kterou si každý

individuálně nastavuje spolu s kvalitním setrvačníkem, umocňuje pocit jízdy na skutečném kole

venku.

Spining program rozlišuje jízdu po rovině a do kopce. Současně s tímto rozdělením užívá

jízdy v sedle a ze sedla. Kombinace různé zátěže, kadence (frekvence šlapání) a pozice jezdce

v sedle nebo ze sedla co možná nejrealističtěji imituje reálné podmínky, se kterými bychom

se mohli setkat venku na silnici. Pro snadnější komunikaci jezdců s instruktorem, byly vytvořeny

techniky jízdy, se svými pravidly a zásadami.

Rovina

Rovina ze sedla (Running)

Kopec v sedle

Kopec ze sedla

Skoky

Sprinty

Pro Spining jsou užívány tři pozice rukou. Jejích užití (u jednotlivých technik) dotváří

charakteristiku všech zmíněných technik jízdy.

Každý student po absolvování tohoto sportu by měl dobře zvládnout:

Nastavení kola

Základní techniky jízdy (rovina, running, kopec v sedle a ze sedla, skoky)

Pokročilé techniky jízdy (sprinty)

TECHNIKA POZICE

RUKOU ZÁTĚŽ KADENCE

ROVINA V SEDLE 1 Lehká 80-110

ROVINKA ZE SEDLA

RUNNING 2 Střední 80-110

KOPEC V SEDLE 2 Střední / těžká 60-80

KOPEC ZE SEDLA 3 Těžká 60-80

SKOKY 2-3 Střední 80-110

SPRINT 2-3-2 Střední / těžká 110

41

Sál posilovny Fit People často v hodinách spiningu praská ve švech

Z předchozího textu je možné získat dojem, že v případě spiningu jde především

o komerci, čemuž nasvědčuje fakt, že spining, jako jízda na stacionárním kole, bývá

ve sportovních centrech k nalezení i pod názvy „indoor cycling“ (volně přeloženo „cyklistika

uvnitř“), nebo pod registrovanou značkou SPINNING. Lze říct, že spining je totéž jako

SPINNING, ale není to značkové. Anglická Wikipedie se dokonce k problému staví tak,

že „SPINNING“ je pouze podmnožinou „Indoor cycling“.

4.3.9 Aqua-fitness

Tento termín v sobě slučuje všechny činnosti provozované ve vodním prostředí,

se sportovní aktivitou, kondicí a hudbou. Je to forma kondičního cvičení zaměřeného na zlepšení

mnoha složek fyziologických systémů. Cvičení probíhá v mělké, přechodové nebo hluboké vodě,

kde motivační funkci vytváří hudba.

Jedinečné vlastnosti vodního prostředí (hydrostatický tlak, vztlaková síla, odpor vody,

atd.) přinášejí do cvičení odlišné prvky, které nenalezneme u běžných pohybových aktivit.

Výhody Aqua-fitness uvádějí následující řádky:

bezpečnější cvičení

menší zátěž na klouby a páteř

nedojde k přehřátí organismu a pocení

pocit soukromí a zároveň skupinové cvičení

uvolnění svalového napětí a zlepšení flexibility

Kdy už pojedeme

z kopce ???

42

Máte-li rádi hudbu a pohyb, je aqua-fitness vhodný právě pro vás. Stud se schová

pod hladinou vody a vy můžete jenom cvičit. Záleží i na Vás, jestli se opřete do vln nebo

se na nich necháte spíše ukolébat. Specifické vodní prostředí sice více vyhovuje lidem, kteří mají

s vodou zkušenosti (plavci), ale opakování prvků a pravidelné cvičení brzy způsobí,

že se ve vodě budete cítit jako doma, nebo spíše jako na suchu. Hodiny probíhají v areálu

ZŠ Demlova, v šestnáctimetrovém bazéně, kde cvičíme hlavně v mělké a přechodové vodě.

Pro aqua-fitness ani nemusíte umět plavat.

Pojem Aqua-fitness je shrnující termín pro zdravotní, taneční nebo aerobní aktivity:

AQUA AEROBIK

Nejběžnější kondiční forma Aqua-fitness, která obsahuje nejen hlavní aerobní část, ale

i posilování a relaxaci. Voda dodává aerobiku zcela nový rozměr.

POWER AQUA AEROBIC

Cvičení zaměřené na posilování celého těla nebo pouze jednotlivých partií.

HI AQUA AEROBIC

Hodina zaměřená především na spodní část těla (svalstvo dolních končetin a hýžďové

svalstvo).

KICKBOX AQUA AEROBIC

Bezkontaktní cvičení, ve kterém jsou obsaženy bojové prvky (údery, seky, kopy, atd.).

ORIENTÁLNÍ TANCE

Pohybová aktivita určená pro všechny. Pozitivně působící na psychickou a fyzickou

stránku tanečnic. Pohyby vychází ze středu těla, kdy pevnou osu tvoří páteř, kolem které

krouží pánev i hrudník.

AQUA JÓGA (AI-ČI)

Cvičení prováděná v pomalém nepřerušovaném tempu. Převážně relaxační a dechová

cvičení za doprovodu klidné hudby.

AQUA JOGGING

Tímto pojmem se označuje běh ve vodě.

4.3.10 Lezení

Lezení bylo a je přirozenou schopností každého z nás. I když v současné době není

potřeba člověka lézt po stromech a získávat tak potravu či hledat ve výškách úkryt tak urgentní,

jak tomu v pradávných dobách bývalo, každý z nás uměl lézt dříve, nežli se naučil chodit.

Lezení jako sportovní aktivita má již poměrně dlouhou historii. Počátky jeho výuky jsou

dokumentovány již od 18. století. Od lezeckých začátků, kdy první horolezci používali konopná

lana, přivázaná kolem hrudníku, uplynula řada let. Dnešní příznivci tohoto sportovního odvětví

mají na výběr, nejen ze značného množství zmapovaných, označených a vynýtovaných horských

terénů či krytých stěn, ale i z mnoha lezeckých disciplín, které se v posledních letech vyvinuly.

Lezení prožívá v současné době obrovský „boom“. Není to však vznik nového sportu, je

to spíše renesance a oživení sportovního odvětví, které tu již dříve bylo (Vomáčko, Boštíková

2003).

Za pozornost stojí poukázat na rozdíl ve dvou často zaměňovaných pojmech – „lezení“

a „horolezení“. Tato dvě slova se stejným kořenem však v sobě skrývají velký rozdíl, který

spočívá především v rozmanitosti využívaného terénu. Lezení lze provozovat na umělých

stěnách, mostech a budovách, a to i s minimálním vybavením, zatímco horolezectví

je provozováno v terénu horském (hory a velehory), kde hrozí daleko větší objektivní nebezpečí

a je potřeba dobré vybavení a zkušenosti.

Lezení je sportem pro všechny. Není zde totiž rozhodující fyzická síla, ale především

koordinace a technika. Každý se snaží zdolat svůj cíl a metu a posunout tak vlastní hranice

43

a možnosti dál a výš. Ideální způsob, jak začít, je lezení na umělé stěně s odborným dohledem

instruktorů.

Tento sport v sobě skrývá i jistou míru rizika. Lezení na umělé stěně se s použitím

kvalitního vybavení a materiálů stává poměrně bezpečným sportem. K úrazům v tomto sportu

dochází ve většině případů chybou člověka. Patnáctiletá studie v USA dokázala, že výuka lezení

je bezpečnější než tradiční tělesná výchova (Steffen & Stiehl, 1955, převzato z Vomáčko

& Boštíková, 2003).

Během výuky se používá horního jištění (toprope), kdy je lano provlečeno vrcholem cesty

a je tedy vedeno k lezci seshora dolů. V případě pádu si lezec sedne do lana. Úkolem výuky

je studenty naučit:

oblečení sedacího úvazku

navázání se na lano

základy lezeckého pohybu

zásady bezpečného jištění

Lezení je nenásilný sport, který při potřebné míře bezpečnosti přináší radost z pohybu

a překonání sebe sama.

Umělá lezecká stěna v tělocvičně základní školy v Rošického ulici

dává šanci začátečníkům i pokročilým

4.3.11 Tenis

Tenis je jedním z nejrozšířenějších druhů sportů ve světě. Podobnou hru hráli již Římané,

nazývali ji Trigon, obdobné hry hráli i Španělé či Francouzi. Zpočátku se míč odpaloval holou

dlaní, potom rukavicí a později se začaly vyvíjet pálky a rakety.

44

Kolébkou tenisu v současné podobě je Anglie, kde se tato hra začala hrát v posledních

desetiletích 19. století. První tenisový turnaj v Čechách se hrál v parku knížat Kinských v Chocni

v roce 1879.

Na VŠPJ byl tenis jako semestrální sport nabídnut poprvé v letním semestru 2005-2006.

Hraje se na třech kurtech v nafukovací hale Teniscentra Jihlava v Mostecké ulici, pokud počasí

dovolí, tak na čtyřech otevřených antukových kurtech téhož centra. Příspěvek studentů

na pronájem kurtů je 200,- Kč za semestr. Míče dodává škola, raketu musí mít každý zájemce

o tento sport vlastní. Hraje se v dopoledních hodinách, protože pronájem kurtů je podstatně

levnější než odpoledne. Doposud byly hracími dny pondělí a čtvrtek od 9.00 do 10.30 hodin.

Na tenis se mohou přihlásit i začátečníci, těm je věnována při trénincích zvýšená

pozornost. Pokročilí hráči mají více volnosti, které využívají k zdokonalování jednotlivých

úderů. V průběhu semestru je možno absolvovat turnaje pořádané školou, případně můžeme

zajistit i účast na turnajích pořádaných jinými organizacemi.

Nafukovací hala Teniscentra v Mostecké ulici je útočištěm našich tenistů koncem zimního

a začátkem letního semestru, dokud počasí nedovolí hru na venkovních antukových kurtech

Studenti se zdokonalují v těchto základních činnostech:

údery přímé forhendem

údery přímé bekhendem

údery se spodní rotací forhendem a bekhendem

údery s horní rotací forhendem a bekhendem

podání přímé

podání s boční rotací

podání s kombinovanou rotací

forhendový volej

bekhendový volej

smeč forhendem

smeč bekhendem

45

stopbal forhendem

stopbal bekhendem

halfvolej forhendem

halfvolej bekhendem

lob forhendem

lob bekhendem

Mimo to se studenti seznámí s taktickými systémy hry a taktickými zásadami pro dvouhru

a čtyřhru a se základními pravidly hry.

4.3.12 Stolní tenis

Dalo by se zjednodušeně říci, že tento sport je vlastně přenesením klasického tenisu

do daleko menších, většinou uzavřených prostor, které nejsou závislé na ročním období,

ani na rozmarech počasí. Prostor, který je zapotřebí pro tuto hru však rozhodně neznačí, že by šlo

zároveň o sport menší svou atraktivností nebo snad menší náročností. Ping pong na vrcholové

úrovni naopak vyžaduje od hráčů takové schopnosti a dovednosti, jejichž absence by v jiných

sportech nebyla zdaleka tak patrná jako zde. Hráči musí mít výborný postřeh, schopnost

předvídat a číst pohyb soupeře, rotaci a dráhu letu míčku, rychlé ruce a nohy, celkovou

obratnost, herní vytrvalost a v neposlední řadě značnou psychickou odolnost. Na druhou stranu

je stolní tenis také velice často vyhledávanou rekreační aktivitou, kterou je schopný

si po několika málo úderech osvojit téměř každý alespoň tak, aby dosažená úroveň hry splňovala

třeba pouze odpočinkový charakter.

Stolní tenis je jednou z nejrychlejších sportovních her, vždyť rychlost míčku

při topspinech a smečích může dosahovat rychlosti 120 až 170 km/hod. Také na naší škole

se dostal velice rychle do popředí zájmu mnoha studentů. Většinou nebývá problém naplnit

v každém semestru hned několik funkčních skupin.

Výuka tohoto sportu probíhá v prostorách Herny SK Jihlava v ulici Karoliny Světlé. Zde

je k dispozici 6 kvalitních pingpongových stolů a kolem každého dostatek místa pro dvouhru

či čtyřhru.

Studenti se v tréninkových hodinách zdokonalují ve všech dovednostech, které jsou

nepostradatelné pro kvalitně odehraný zápas. Cílem vlastní hry a její taktiky je dokázat odolávat

tlaku soupeře co nejdéle a odehrávat míčky takovým způsobem, aby s nimi soupeř měl co možná

největší problémy. V hodinách se také dozvíte, co jsou to pinky, topspiny, čopované údery

a další pro laickou veřejnost ne vždy známé pojmy tohoto sportovního odvětví.

4.3.13 Nohejbal

Na počátcích ryze rekreační sport, který se začal hrát na trampských osadách

a plovárnách, postupem času zamířil do řady evropských zemí i na další kontinenty. Tam

se hraje pod názvem fotbaltenis.

U zrodu nohejbalu stála tři sportovní odvětví – fotbal, volejbal a tenis. Z fotbalu nohejbal

převzal míč, hru hlavou a částečně techniku a zákaz hry rukou, z tenisu možnost dopadu míče

na vlastní polovině hřiště při příjmu podání, a výšku sítě. Nejvíce prvků je z volejbalu – povrch

hřiště a jeho rozměry, síť, jeden dotek míče jedním hráčem, maximálně tři doteky míče jedním

družstvem za sebou, blokování.

Na škole se nohejbal zatím hrál na vstupních kurzech a jako doplněk při kurzech vodní

turistiky, pěší turistiky a cyklistiky. Při předregistracích se zatím na nohejbal nepřihlásil takový

počet zájemců (minimálně 12), aby byla tato aktivita otevřena jako semestrální sport. Přitom

46

pro provozování by byly ideální podmínky v hale Teniscentra v Mostecké ulici a v letním období

na hřištích SK Jihlava pod autobusovým nádražím.

V současné době se konají soutěže a turnaje jednotlivců (singl), dvojic (dvojky), trojic

(trojky) a družstev. Úspěšně si při této hře počínají i dívky a ženy.

Při nácviku jednotlivých činností se seznámíte postupně s těmito činnostmi:

herní činnosti jednotlivce

o podání z voleje, po odskoku míče od země nebo přímo ze země

o přihrávka hlavou, přihrávka nohou

o přihrávky ostatní (hrudníkem, břichem)

o nahrávka vnitřním nártem, přímým nártem, hlavou

útočné údery

o smeč vnitřní stranou nohy

o smeč hranou podrážky

o smeč nártem, špičkou, hlavou

o háček

o úder vnější stranou nohy - ,,zatáčka“

o ulití, stopbal

obranné údery

o blok nohou čelem k síti

o blok nohou bokem k síti

o blok nohou ve výskoku

o vybírání míče nohou, hlavou, tělem, ve výskoku, v pádu, z voleje, halfvolejem

Nohejbal pro svoji nenáročnost na vybavení se dá hrát prakticky všude a pokud zvládnete

základy, přinese vám mnoho radostných chvil při lítých bojích u ,,saka“ až do pozdního věku.

4.3.14 Plavání

„Neumí číst ani plavat“- všeobecně známý výrok starých Řeků. Vyjadřuje dostatečně

jasně význam zvládnutí této pohybové činnosti, která na rozdíl od mnoha jiných sportů,

vzhledem k tomu, že probíhá ve zcela specifickém prostředí, nezatěžuje naše klouby a kosti.

Provází nás celým životem. Ve vodách rybníků, přehrad, řek, moří, bazénů potkáváme plavce,

kteří jsou již velmi dlouho v důchodovém věku. Přidejme se k nim a čím více plaveckých

dovedností zvládneme, tím je pak pobyt ve vodě radostnější.

Semestrální sport plavání probíhá na krytém 25 m bazénu SMJ,v ulici E. Rošického 6.

V pondělí míváme k dispozici dvě nebo tři dráhy od 14.00 do 16.00 hodin, v úterý všech šest

drah bazénu v době od 17.00 do 18.00 hodin. Maximální počet plavců v jedné dráze je šest. Při

samotném výcviku se vychází z úrovně zvládnutí plavání jednotlivými účastníky. Bývalí

závodní plavci si mohou svoji tréninkovou jednotku postavit sami nebo je jim trénink napsán,

ostatní se mohou zdokonalovat v jednotlivých plaveckých způsobech a dalších dovednostech.

Na začátku semestru se plave na čas 50 m prsa, později i 50 m znakem, případně

kraulem. Měření se opakuje na konci semestru, a tak máte možnost sledovat, jak zlepšení

techniky plavání přispělo k zlepšení vašeho výkonu. Oblíbeným testem je ,,půlhodinovka“, která

se plave ke konci semestru. Můžete plavat jakýmkoliv způsobem, respektive je střídat, při únavě

si odpočinout. Cílem je uplavat co nejvíce metrů. Výkony vašich předchůdců se pohybovaly

od 800 m do 1 600 m za třicet minut.

Struktura hodiny:

Po rozcvičení následuje rozplavání – kolem 8 minut, asi 200 až 300 m různými

plaveckými způsoby. V hlavní části se pak převážně zdokonalují jednotlivé plavecké způsoby,

47

tedy prsa, znak a kraul, pokročilí mohou zkoušet i motýlek. V této části se využívá prvkové

plavání s destičkami.

Zvlášť se procvičují pohyby paží, nohou jednotlivých způsobů, dýchání a potom souhra..

V další části se nacvičují obrátky, skoky do vody, případně jsou zařazeny hry ve vodě,

štafety, jízda na tobogánu či vodní pólo.

Při dobré organizaci si studenti mohou příjemně zaplavat i pokud se jich sejde v jedné dráze

větší množství

4.3.15 Netradiční sporty

Tento předmět je určen především těm studentům, kteří tolik netíhnou k jednomu

konkrétnímu sportu, jemuž by se chtěli intenzivněji věnovat celý semestr, ale naopak těm, kteří

mají rádi změnu a chtějí si rozšířit své znalosti v oblasti různých kolektivních sportovních

aktivit.

V netradičních sportech se setkáte s celou řadu kolektivních her, které jsou pro mnohé

zcela neznámé nebo se nachází na samém okraji zájmu sportovní veřejnosti. Přitom některé

z nich jsou v jiných zemích nebo i různých částech naší republiky velice vyhledávanou

a oblíbenou sportovní aktivitou. K těm patří například frisbee, badminton, korfbal nebo faustball.

Další skupinou her jsou hry odvozené od dobře známých sportů. Mají pouze upravena

pravidla tak, aby byla hra dostupnější (jak po stránce hmotného vybavení, tak po stránce

pohybových schopností a dovedností jednotlivých hráčů) širšímu spektru zájemců. Např. softbal,

florbal, softtenis, ringo, streetball...

Některé aktivity se běžně využívají jako průpravné hry kolektivních sportů (rohová –

basketbal nebo střelecká – házená) nebo plní především společenskou funkci (petanque).

S těmito a možná i s dalšími hrami (záleží také na aktivitě studentů) se lze bavit v tomto

volitelném sportu celý semestr. Mnoho z těchto her pak jistě využijete i v rámci svých

soukromých pohybových aktivit (dovolená, výlety, volný čas…).

48

Fotografie ze vstupního kurzu na Trnávce jednak dokazuje, že čas na relaxaci se najde vždy,

jednak dokládá popularitu jednoho z fyzicky méně náročných, zato však stále více oblíbených

sportů, který lze též zařadit mezi netradiční. Pro nezasvěcené - jedná se o petanque.

49

4.4 POČTY STUDENTŮ V SEMESTRÁLNÍCH SPORTECH A KURZECH 2005-2007

Pro ilustraci uvádíme přehled o počtech studentů, kteří se od začátku výuky do konce letního

semestru 2006/2007 zapsali do výuky a dokončili jednotlivé sporty a kurzy.

Nastoupilo stud. 246 407 546 1 199

Druh sportu LS 2004/5

ZS

2005/6 LS 2005/6 ZS 2006/7 LS 2006/7 Celkem

Z S Z S Z S Z S Z Z S

Aerobik 20 19 31 30 33 32 72 54 31 187 135

Aqua aerobik 0 0 0 0 27 26 18 14 9 54 40

Florbal 2 1 5 5 0 0 22 20 17 46 26

Horolezectví 5 5 9 8 12 10 44 25 35 105 48

Kondiční běh 0 0 6 6 0 0 0 0 0 6 6

Kondiční cvičení 8 8 36 32 49 46 98 83 82 273 169

Košíková 2 2 17 16 13 11 13 9 15 60 38

Malá kopaná 2 1 9 8 3 2 13 8 14 41 19

Míčové sporty 6 5 0 0 0 0 0 0 0 6 5

Odbíjená 7 7 10 10 13 13 34 31 31 95 61

Plážový volejbal 0 0 0 0 24 20 0 0 0 24 20

Plavání 19 19 35 32 22 15 50 38 43 169 104

Spinning 0 0 31 31 52 49 75 68 48 206 148

Stolní tenis 0 0 0 0 0 0 47 39 26 73 39

Tenis 0 0 0 0 24 23 26 23 24 74 46

Celkem 71 67 189 178 272 245 512 412 375 1 419 902

Kurzy - letní

Aerobik 0 0 0 0 48 48 0

Cykloturistika 4 3 28 24 0 32 27

Horolezectví 0 0 15 12 18 33 12

Pěší turistika 0 0 82 67 92 174 67

Horská turistika 0 0 0 0 23 23 0

Rafting 0 0 21 16 58 79 16

Vodní turistika 13 12 66 46 47 126 58

Kolo + katam. 28 28 0

Kurzy - zimní

Lyžařský - běh 11 10 18 11 29 21

Lyžařský - sjezd 44 43 148 128 192 171

Celkem 38 28 55 53 212 165 166 139 314 764 372

Legenda: Z = počet zapsaných studentů

S = počet studentů, kteří splnili zápočet

50

ZÁVĚR

V současnosti dochází v oblasti sportu k velmi dynamickému vývoji. Ten

je charakterizován nástupem a zvyšující se popularitou poměrně nových sportovních disciplín

(snowboarding, paragliding, carvingové lyžování, různé varianty free-ridingu - cyklistika, lyže,

snowboard). Také v poměrně konzervativně udržovaném programu olympijských her můžeme

sledovat vcelku významné změny. Tato situace vyplývá i z relativně tristního stavu, v němž

se ocitly některé tradiční sporty jako je atletika, cyklistika, běžecké lyžování vinou nesčetných

dopingových skandálů.

Některé u nás tradiční sporty či hry (sportovní gymnastika či házená) do jisté míry

ztratily své výsadní postavení v tělesné výchově na základních a středních školách. Zimní sezónu

v současnosti ovládá florbal, stále častěji se v hodinách tělesné výchovy objevují netradiční hry -

pálkovací hry, korfbal, ringo apod. Na tuto situaci reaguje i program sportů a kurzů, které VŠPJ

prostřednictvím katedry sportů nabízí. Snažíme se, aby nabídka byla pestrá a vyvážená. Sporty

by měly plnit především funkci relaxační a poznávací. Také nemůžeme ignorovat skutečnost, že

zatím mezi studenty VŠPJ převládají dívky.

Na tomto místě je třeba říci, že přirozená tendence většiny je jít cestou nejmenšího

odporu. Největší popularitě se v celkovém měřítku těší ty sporty a kurzy, které představují

pro studenty co nejmenší fyzickou zátěž. Katedra sportů jde zcela vědomě proti této tendenci.

Rozhodně není naší snahou obecně vychovávat výkonnostní sportovce, ačkoli v jednotlivých

případech jsme schopni a ochotni zájemce o sportování na soutěžní úrovni vést a podporovat.

Na druhé straně, i na běžného zdravého jedince bychom rádi vyvinuli určitý tlak, aby i přes

počáteční nechuť dokázal překonat některé své fyzické limity. Samozřejmě, také studenti, kteří

mají nějaká zdravotní omezení, dostávají v našem modelu příležitost, aby plnohodnotně

absolvovali sportovní program nezbytný pro zvládnutí studia na VŠPJ. Například nadměrná

obliba kurzů pěší turistiky souvisí do značné míry se zmiňovanou cestou nejmenšího odporu.

Těmto kurzům se proto snažíme dát vyšší sportovní úroveň (například vysokohorská turistika,

turistika „na těžko“) a také jejich počet cíleně regulujeme. Pro zdravého jedince by neměl být

problém vybrat si z velmi bohaté nabídky úžeji zaměřených kurzů (cykloturistika, lyžování,

vodní turistika, lezení, aerobic...).

Z uvedeného plyne, že není možné sestavovat nabídku pouze podle poptávky, nýbrž tuto

poptávku do jisté míry a rozumným způsobem regulovat. Všichni akademičtí pracovníci katedry

sportů vám budou vděčni za jakékoli postřehy, náměty a připomínky, které k výuce sportů

na VŠPJ poskytnete. O jejich případné realizaci a konkrétních řešeních s vámi budeme rádi

diskutovat.

51

SEZNAM LITERATURY:

1. Čechovská, I., Miler, T.: Plavání. Praha: Grada, 2001. ISBN 80-247-9049-1

2. Čechovská, I., Milerová, H., Novotná, V.: Aqua-fitness. Praha: Grada, 2003.

ISBN: 80-247-0462-5

3. Krištofič, J.: Kondiční trénink. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-2197-2

4. Lepková, H. a kol.: Jak dokonale zvládnout indoorcycling. Praha: Grada, 2006.

ISBN 978-80-247-1748-7

5. Macáková, M.: Aerobik. Praha: Grada, 2001. 120 str. ISBN 80-247-0057-3

6. Maršík, J.: Carving. Praha: Grada 2003. ISBN 80-247-0594-X

7. Příbramský, M.: Lyžování. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-7169-786-9

8. Skružný, Z.: Florbal. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-0406-4

9. Turistický atlas Česko. Zádveřice: SHOcart, 2006

10. Vodácký průvodce Česko. Zádveřice: SHOcart, 2005

11. Vomáčko, S., Boštíková, S.: Lezení na umělých stěnách. Praha: Grada 2003.

ISBN 80-247-0406-4

Mgr. Jaromír Fuchs, PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D., Mgr. Pavla Křenová,

Mgr. Bohumír Machovec

PRŮVODCE VOLITELNÝMI SPORTY NA VYSOKÉ ŠKOLE

POLYTECHNICKÉ JIHLAVA 1. vydání

Vydala Vysoká škola polytechnická Jihlava, Tolstého 16, Jihlava, 2007

Tisk Ediční oddělení VŠPJ, Tolstého 16, Jihlava

Náklad 600 výtisků

ISBN 978-80-87035-03-0