The Nottingham Trent University

B.I.B.S., a.s. Brno

BA (Hons) in Business Management

Psemn prce k moduluSociologie

Sociln stratifikacea fenomn chudoby

Autor: Zdenk FekarRonk: I., 2004/2005

Prohlauji, e jsem prci zpracoval samostatn a e vechny citovan zdroje (vetn

internetovch) jsou uvedeny v seznamu citovan literatury. Jsem si vdom toho, e ppadn

nepravdivost tohoto prohlen by mohla mt za nsledek i pedasn ukonen mho studia.

V Praze 26. prosince 2004 .

2

Obsah

1. Cl prce 4

2. Struktura spolenosti 4

2.1 Tdn rozdlen jako zklad stratifikace 4

2.2 Od sestupn sociln mobility k chudob 6

2.3 Je chudoba nezbytn aneb Kde se bere a co s n? 6

3. Rozdln vnmn chudoby u ns, v jinch postsovtskch zemch

a na zpad 8

3.1 ei krli mezi chudmi 8

3.2 Chudoba (ve svt) cti netrat 9

4. Vyuit v kadodenn manaersk praxi 11

4.1 Vyplat se rozetnout kruh (ppadov studie) 11

4.1.1 Ppad prvn: Na vlastn ki 12

4.1.2 Ppad druh a tet: Tuen obratu? 13

4.2 Ani v marketingu chudoba cti netrat 14

5. Zvr 15

Pouit literatura 16

3

1. Cl prce

Clem tto prce je rozebrat vznamn sociologick problm, jakm je stratifikace

spolenosti, zejmna vzhledem k dleitmu a souvisejcmu sociologickmu jevu, jakm je

chudoba. Snahou autora je vysvtlit, pro prv tato oblast je pro sociologii velmi vznamn,

popsat, co k chudob vede a co je proti n naopak mon dlat.

Dalm z cl je srovnn rozdl mezi vnmnm chudoby a jejch pin v polistopadov

nov se utvejc esk spolenosti a v dalch zemch bvalho sovtskho bloku a ve

vysplch zpadnch zemch.

V dal sti sv prce se pokusm nastnit, nakolik znalosti tto problematiky mohou najt

vyuit v kadodenn manaersk praxi.

2. Struktura spolenosti

Nerovnost rznch vrstev spolenosti popisuje sociologie termnem sociln stratifikace.

Historicky pitom rozliuje tyi formy takovho rozdlen: otroksk systm, kastovn

systm Ind, feudln evropsk stavy a se vznikem modern prmyslov spolenosti tak

tdn rozdlen.

Rozbor sociln stratifikace je pro sociologii velmi dleitm tmatem, protoe se v jeho

rmci sociologov vnuj nejenom vztahm mezi lidmi, ale tak jejich pstupu k majetku a

majetkovm rozdlm mezi nimi. Jeliko hmotn prostedky, kter maj lid k dispozici, do

znan mry uruj podmnky jejich ivota (Giddens, A. 1999:254), majetkovou nerovnost

vznikaj mezi jednotlivmi socilnmi subjekty etn interakce, m se vrazn mn

pedmt zkoumn sociolog.

2.1 Tdn rozdlen jako zklad stratifikace

Otroksk systm je extrmn formou stratifikovan spolenosti, kter se navc v souasnosti

u prakticky nevyskytuje. Zjednoduen se d ct, e se vznikem modern spolenosti

otroctv zaniklo nejenom proto, e vyvolvalo odpor, ale tak proto, e je prost mlo

efektivn a e ekonomick a jin motivace jsou innj ne pm donucovn (Giddens,

A. 1999:255). Stejn tak nem z manaerskho pohledu pli smyslu zabvat se kastovnm

4

systmem, kter vcemn nedovoluje jakoukoli sociln mobilitu a jako v podstat peil

systm meme vnmat rovn lenn spolenosti podle pslunosti k jednotlivm stavm.

Zkladem pro zkoumn stratifikace spolenosti tak zstv tdn hledisko podle Karla Marxe

rozen o teorie dalch sociolog. Podle Marxe proti sob stoj dv hlavn tdy: kapitalist

ovldajc vrobn prostedky a dlnci, kte kapitalistm prodvaj svoji pracovn slu. Vztah

mezi obma tdami je podle Marxe zaloen na vykoisovn.

Max Weber navazuje na Marxovo lenn td podle objektivn danch ekonomickch

podmnek, ale dv vznam i dalm ekonomickm faktorm, jako je odborn kvalifikace.

Krom td navc zavd i rozlien podle statusu a stran. Status toti dv jednotlivm

socilnm skupinm jinou ctu bez ohledu na tdn pslunost danou teba bohatstvm.

Anthony Giddens uvd pklad zchudl britsk lechty, kter se t znan ct, pestoe

tito potomci starch rod u svj majetek dvno ztratili a naopak, zbohatlci jsou asto

terem opovren (Giddens, A. 1999:260). Vznamnm mocenskm aspektem je podle

Webera tak vytven politickch stran, piem pslunost k nim me zmnit ekonomick

postaven jedinc a skupin, take maj vliv na jejich tdn pslunost (Giddens, A.

1999:261). Autor tto seminrn prce si troufne uvst, e v dnen esk spolenosti velmi

zetelnm dkazem pravdivosti takovho tvrzen je vzestup souasnho ministerskho

pedsedy Stanislava Grosse, jeho poten status mladickho nadence a pozdji rebela

uvnit socilndemokratick strany vynesl z eleznisk profese do dnenho kesla v ele

vldy.

Pro sociologii modern spolenosti dleit je tak teorie Ameriana Erika Olina Wrighta,

kter uen Marxe a Webera roziuje o s autorskou nadszkou tet tdu osob

s rozpornm postavenm. Do tto skupiny pat napklad bl lmeky, administrativn

pracovnci a experti, kte jsou sice v nmezdnm vztahu k zamstnavatelm prv tak jako

manuln dlnci, ale maj obvykle vt anci ovlivovat dn na pracoviti (Giddens, A.

1999:261).

Vznamn je tak teorie Brita Franka Parkina, kter t spe z Weberova pstupu. Souhlas

sice s Marxovou tez, e zkladem tdn struktury je pstup k vrobnm prostedkm,

majetek ovem povauje za jednu z monch forem socilnho uzavrn, jm menina

zskv moc nad vtinou. Krom majetku i bohatstv me bt k socilnmu uzavrn

vyuita i vtina dalch atribut, kter Weber uvdl v souvislosti se statutem napklad

5

etnick pvod, jazykov nebo nboensk rozdly, pipomn Giddens (1999:262). Parkin

pitom rozliuje dva protichdn procesy: exkluzi, kdy se vlivn skupiny sna nepipustit

druh k uritm privilegim, a uzurpaci, kdy naopak mn privilegovan skupiny usiluj

o podl na zdrojch kontrolovanch dosud tmi druhmi. Parkin se pibliuje Wrightov tezi

rozporn tdn pslunosti svou tez zdvojenho uzavrn, kdy toti jedna skupina me

uplatovat oba procesy socilnho uzavrn.

2.2 Od sestupn sociln mobility k chudob

Stratifikovan spolenost je charakteristick vysokou sociln mobilitou. Ta vzestupn se

vyznauje ziskem vlastnictv, pjmu nebo statusu. Opanm smrem vede mobilita sestupn.

I kdy sestupn mobilita bv mn ast, pat k bnm jevm. Bv pak spojena

s psychickmi problmy a obavami jedinc, kte si nedok udret ivotn styl, jemu

pivykli, varuje Giddens, podle nho je hlavn pinou sestupn mobility propoutn

(Giddens, A. 1999:277). Sestupnou mobilitu v poslednch desetiletch, ale i v souasn krizi,

zaznamenvaj napklad Spojen stty americk. Podobn trend meme pozorovat i u ns,

kde lze sledovat neustle probhajc diferenciaci esk spolenosti ve smyslu roziovn

a vzdalovn socilnch pozic, pi n dochz k vraznmu zviditelovn odlinost mezi

jednotlivmi socilnmi rovnmi (Nov, I., Surynek, A. 2002:101), piem v tuzemsku

se projevuje proces formovn nov sociln struktury po politickospoleenskch zmnch

v listopadu 1989 na jedn stran vede k bohatnut vy i stedn tdy, na druhou stranu se

spolenost potkv s dve nepoznanou chudobou.

2.3 Je chudoba nezbytn aneb Kde se bere a co s n?

Polistopadov spolenost v esku se asto potk s otzkami, pro se najednou objevuje tolik

chudch lid? Tm sp, kdy po ji pekonan euforick ochot utahovat si opasky

ekonomika slun lape a navzdory tomu statistiky hls rostouc poet nezamstnanch. Nen

divu, e ve spolenosti je dost bn nzor, e si lid bez prce svoji chudobu sami zavinili.

Kdo chce opravdu pracovat, prci si vdycky najde, traduje se v jet nedvno proletsk

postsocialistick spolenosti. Nen to ale pravda. Samotn pracovn pomr toti slun

ivobyt nezaruuje. Napklad v britsk spolenosti asi tvrtina osob, kter ij pod hranic

chudoby, prci ve skutenosti m, ale nevydl si dost na to, aby se povznesli pes prh

ivotnho minima (Giddens, A. 1999:282). Nezamstnan lid pobrajc sttn dvky jsou na

tom jet he, protoe okol je povauje za flkae zneuvajc tdr ruky sttu a vldn

6

propaganda asto ministerskmi sty podobn postoje podporuje. Pitom zneuvn sttnch

dvek zdaleka nen tak rozen, jak se traduje. Mnoz autoi popraj, e by lo o rozen

jev. Bt na podpoe je podle nich veobecn povaovno za zdroj hanby, take se vtina

lid sna z tto situace pokud mono uniknout, uvd Giddens (1999:282). Podle nho

ve Velk Britnii je mezi dostmi o podporu v nezamstnanosti jen necel jedno procento

neoprvnnch, zatmco napklad zhruba kad dest daov poplatnk se pokou

o podvod. O tom, e zneuvn socilnch dvek nijak nelk m dl vce lid, jak nkte

politici tvrd, svd tak daje z tuzemskch statistickch roenek: zatmco za osm let po

listopadu 1989 podl mezd na celkovch pjmech obyvatelstva spe kles ve prospch

pjm z podnikn a jinch zdroj, sociln fondy se na celkov struktue pjm oban

podlej stle zhruba dvma desetinami (Veernk, J. 1998:71).

Sociologie vnm ekonomickou nerovnost jako trval rys vech spoleenskch systm.

Chudoba proto ze spolenosti nikdy nezmiz, je vak mon ji rznmi zsahy potlaovat.

Ukazuje se, e nejvhodnj je zlat stedn cesta mezi ryze trnm mechanismem a eenm

znanmi sttnmi zsahy. vdsk daov a pracovn politika je drahm pkladem, jak se d

s chudobou bojovat, stejn nevhodn je ale i voln ruka trhu. m vce je distribuce bohatstv

ponechna jen na trnch mechanismech (...), tm vt je vsledn majetkov nerovnost

(Giddens, A. 1999:280).

Z pohledu sociolog je dnes mon spn zpochybnit tvrzen pznivc Margaret

Thatcherov, e snaha jedince o zbohatnut stimuluje ekonomick rozvoj, protoe je hnac

silou veker vynalzavosti a soutivosti (Giddens, A. 1999:285). Giddens pipomn studii

Michela Alberta Kapitalismus proti kapitalismu, v n autor srovnval americk agresivn

individualistick a rnsk kolektivnj model podnikn, pie