Psychologie 1PhDr. Věra Strnadová, Ph. D.

Prezentace 2

Psychologické metody-vědecké výzkumné metody. Shromažďují metody, které jsou:

A. nezávislé – nestraní žádné hypotézeB. objektivní – umožňují jiným kvalifikovaným osobám opakovat

pozorování a získat opět stejné výsledky

Psychologické metody-vědecké výzkumné metody. Shromažďují metody, které jsou:

A. nezávislé – nestraní žádné hypotézeB. objektivní – umožňují jiným kvalifikovaným osobám opakovat

pozorování a získat opět stejné výsledky

Nejčastěji jsou užívané:

1. Experimentální metoda2. Korelační metoda3. Metoda pozorování

1. Experimentální metoda

Kontrola proměnnýchPř. – experimentátor chce zjistit, zdali závisí schopnost učení na délce spánku vybrané osoby

3 6 8 délka spánku (hod)

100

80

60

40

20

% n

auče

ní

(záv

. pr

oměn

ná)

1. Experimentální metoda

Kontrola proměnnýchPř. – experimentátor chce zjistit, zdali závisí schopnost učení na délce spánku vybrané osoby

Nezávislá proměnná - proměnná, kterou určí experimentátor. Nezávisí na tom, co pokusná osoba dělá. Př. - experimentátor má k dispozici 3 skupiny pokusných osob. Každé ze skupin určí jinou délku spánku.Závislá proměnná – určitý měřitelný rys chování pokusné osoby, např. množství naučeného ze zadaného textu.

3 6 8 délka spánku (hod)

100

80

60

40

20

% n

auče

ní

(záv

. pr

oměn

ná)

Uspořádání pokusuexperimentální skupina – zkoumaná podmínka je přítomna, (např. užití počítače v procesu učení)

Uspořádání pokusuexperimentální skupina – zkoumaná podmínka je přítomna, (např. užití počítače v procesu učení)kontrolní skupina – zkoumaná podmínka je nepřítomna (pokusné osoby se učí tradičními metodami a počítače nemají)

Uspořádání pokusuexperimentální skupina – zkoumaná podmínka je přítomna, (např. užití počítače v procesu učení)kontrolní skupina – zkoumaná podmínka je nepřítomna (pokusné osoby se učí tradičními metodami a počítače nemají)Pokud současně ovlivňujeme několik proměnných, je to tzv. multivariační experiment

MěřeníProměnným přiřazujeme číselné hodnoty

MěřeníProměnným přiřazujeme číselné hodnotyA) fyzikální způsob – např. počet hodin spánkové deprivace, množství dávky léku

MěřeníProměnným přiřazujeme číselné hodnotyA) fyzikální způsob – např. počet hodin spánkové deprivace, množství dávky lékuB) škálování – např. pětibodová škála s rozsahem: nikdy, zřídkakdy, někdy, často, vždy

MěřeníProměnným přiřazujeme číselné hodnotyA) fyzikální způsob – např. počet hodin spánkové deprivace, množství dávky lékuB) škálování – např. pětibodová škála s rozsahem: nikdy, zřídkakdy, někdy, často, vždy

Výsledek výzkumů je obsažen ve formě sady čísel která musejí nýt zpracována a interpretována. Toto je základním úkolem statistiky. Zabývá se shromažďováním údajů o skupině jedinců a poté vytvářením závěrů o této skupině

MěřeníProměnným přiřazujeme číselné hodnotyA) fyzikální způsob – např. počet hodin spánkové deprivace, množství dávky lékuB) škálování – např. pětibodová škála s rozsahem: nikdy, zřídkakdy, někdy, často, vždy

Výsledek výzkumů je obsažen ve formě sady čísel která musejí nýt zpracována a interpretována. Toto je základním úkolem statistiky. Zabývá se shromažďováním údajů o skupině jedinců a poté vytvářením závěrů o této skupiněNejčastěji užívaným statistickým údajem je průměr, který odpovídá aritmetickému průměru (součet hodnot výsledků měření dělený počtem měření).

MěřeníProměnným přiřazujeme číselné hodnotyA) fyzikální způsob – např. počet hodin spánkové deprivace, množství dávky lékuB) škálování – např. pětibodová škála s rozsahem: nikdy, zřídkakdy, někdy, často, vždy

Výsledek výzkumů je obsažen ve formě sady čísel která musejí nýt zpracována a interpretována. Toto je základním úkolem statistiky. Zabývá se shromažďováním údajů o skupině jedinců a poté vytvářením závěrů o této skupiněNejčastěji užívaným statistickým údajem je průměr, který odpovídá aritmetickému průměru (součet hodnot výsledků měření dělený počtem měření).Signifikantní rozdíl = rozdíl mezi experimentální a kontrolní skupinou, který je shledán jako hodnověrný, významný. Je vysoce pravděpodobné, že se pozorovaný rozdíl objeví znovu, jestliže se experiment bude opakovat.

2. Korelační metoda

Přirozený výskyt rozdílůPř. – chceme testovat hypotézu, zdali jsou obézní lidé více senzitivní k chuťovým podnětům než lidé s normální hmotností. V této situaci nemůžeme vybrat skupinu osob s normální hmotností a požadovat na nich, aby se polovina z nich stala obézními. Spíše můžeme vybrat osoby, které již jsou obézní a pak ty, které mají normální váhu. Posléze zjistíme, zdali se také liší co do senzitivity k chuťovým podnětům

2. Korelační metoda

Přirozený výskyt rozdílůPř. – chceme testovat hypotézu, zdali jsou obézní lidé více senzitivní k chuťovým podnětům než lidé s normální hmotností. V této situaci nemůžeme vybrat skupinu osob s normální hmotností a požadovat na nich, aby se polovina z nich stala obézními. Spíše můžeme vybrat osoby, které již jsou obézní a pak ty, které mají normální váhu. Posléze zjistíme, zdali se také liší co do senzitivity k chuťovým podnětům

Korelační koeficient - rUrčuje stupeň vztahu mezi dvěma proměnnými. Jed vyjadřován číslem s hodnotou mezi 0 a 1. Žádný vztah znamená 0, úplná závislost je označena 1.Např. hodnota korelačního koeficientu mezi výsledky dosaženými v prvním roce studia na univerzitě a výsledky v ročníku druhém je 0,75.Může mít kladnou nebo zápornou hodnotu. Př. – pokud je hodnota korelačního koeficientu mezi počtem absencí studenta ve třídě a konečným výsledkem zkoušek -0,40, potom korelace mezi účastí na výuce a výsledkem zkoušek bude +0,40. Míra korelace je stejná, ale znaménko určuje, zdali hodnotíme počet absencí nebo počet účastí studenta ve třídě.

TestyMetoda, která měří některé schopnosti, výkony nebo jiné psychologické rysy. Test představuje standardní situaci, které je vystavena skupina lidí. Liší určitým rysem (např. matematické schopnosti, pravorukost či levorukost, různá míra psychické úzkosti). Test je důležitým výzkumným nástrojem v psychologii. Umožňuje psychologům získávat velké množství údajů, s minimálním narušováním jejich každodenního života a bez nutnosti nákladného laboratorního zařízení.

TestyMetoda, která měří některé schopnosti, výkony nebo jiné psychologické rysy. Test představuje standardní situaci, které je vystavena skupina lidí. Liší určitým rysem (např. matematické schopnosti, pravorukost či levorukost, různá míra psychické úzkosti). Test je důležitým výzkumným nástrojem v psychologii. Umožňuje psychologům získávat velké množství údajů, s minimálním narušováním jejich každodenního života a bez nutnosti nákladného laboratorního zařízení.

Vztah příčiny a následkuPř. – rozměklost asfaltu na ulicích města může korelovat s počtem případů úžehu, které byly ten den hlášeny. To však neznamená, že by se z měkkého asfaltu uvolňoval nějaký jed. který by posílal lidi do nemocnice. V tomto případě rozumíme příčinnosti takto: pálící slunce jednak rozpouští asfalt a jednak způsobuje lidem úžeh. Jestliže korelují dvě proměnné, variace jedné je možná příčinou variace druhé. Avšak bez experimentálního důkazu nejsou takové závěry oprávněné.

3. Metoda pozorování

Přirozené pozorováníPozorujeme předmět našeho zájmu ve formě, v jaké se přirozeně vyskytuje (př. – pozorování primátů, primitivních kmenů, novorozenců).

3. Metoda pozorování

Přirozené pozorováníPozorujeme předmět našeho zájmu ve formě, v jaké se přirozeně vyskytuje (př. – pozorování primátů, primitivních kmenů, novorozenců).

Metoda dotazování (dotazník, interview)Zkoumané jevy zjišťujeme pomocí otázek, která zadáváme zkoumaným osobám.Využívá se ke zjišťování politických názorů, k průzkumu trhu či potřebných oblastí lékařské péče.

3. Metoda pozorování

Přirozené pozorováníPozorujeme předmět našeho zájmu ve formě, v jaké se přirozeně vyskytuje (př. – pozorování primátů, primitivních kmenů, novorozenců).

Metoda dotazování (dotazník, interview)Zkoumané jevy zjišťujeme pomocí otázek, která zadáváme zkoumaným osobám.Využívá se ke zjišťování politických názorů, k průzkumu trhu či potřebných oblastí lékařské péče.

KazuistikyZkoumáme životní historii jedince, na základě událostí a údajů, které si daná osoba pamatuje.Jestliže se v životě člověka objeví závažné problémy, pak je důležitá znalost minulosti. Můžeme podle ní vysvětlit chování jedince v současnosti.