Psychologie II

Vnější a vnitřní kontext komunikace

Vnímání druhé osoby

Přednáška 3

Obsah přednášky• 1. Komunikace v situačním kontextu• 2. Vztahový kontext• 3. Role a její vliv na komunikaci• 4. Kontext významu• 5. Vnímání druhé osoby

– první dojem– centrální rysy

• 6. Interpersonální přitažlivost• 7. Stereotypy

– Příklady různých stereotypů– fyzická atraktivnost

• 8. Osobní konstrukty

Komunikační kontext• Kontext - všechny podněty pocházející z

minulosti i přítomnosti, které nám zprostředkovávají naše informace o světě.

Způsob vlivu kontextových modalit

• Všechny kontextové modality se vytvářejí v našem podvědomí.

• Většinou zcela automaticky.

1. Komunikace v situačním kontextu

• Různé komunikační situace.

• Lidé komunikují rozdílně na pracovišti, doma, v obchodě, za přítomnosti známých lidí, neznámých, dětí atd.

Hlavní komunikační situace

• Intimní komunikace mezi dvěma lidmi v soukromí.• Jednostranně řízená komunikace mezi dvěma

lidmi mimo soukromí (interview, výslech, přijímací pohovor).

• Komunikace v malé primární skupině (rodina, příbuzenstvo).

• Komunikace v malé sekundární skupině (pracoviště).

• Komunikace na veřejném prostranství, když je člověk součástí davu.

Hlavní komunikační situace (pokračování)

• Komunikace s veřejností.• Komunikace v organizaci (instituci, firmě).• Komunikace při obchodování.• Komunikace prostřednictvím masmédií.• Interkulturální komunikace.• Aranžovaná komunikace (hraní ve filmu, na

divadle).

2. Vztahový kontext• Dvě roviny komunikace – vztahová a obsahová.

Obsahová rovina – konkrétní náplň rozhovoru, jednání, vyjednávání

např. cíl, kterého chceme dosáhnout.

Vztahová rovina – ke komunikujícímu partnerovi máme zpravidla nějaký vztah – pozitivní nebo negativní.

Vliv narušeného vztahu na obsahovou rovinu komunikace

• Narušený vztah znemožní dohodu i na nesporných a banálních obsazích.

• Zdánlivě snadný souhlas na obsahové úrovni je negován rozporem či skrytým konfliktem ve vztahu.– Někteří lidé - nesouhlasit ze zásady.

3. Role

• Řada situací vyžaduje po člověku, aby vystupoval v jiné roli či pozici– Nejde jen o „společenskou konvenci“, chování

podle určité role napomáhá ostatním se rychle a jednoznačně orientovat v konkrétní situaci.

Role je soubor očekávání, jež má většina společnosti spojena s chováním v určité pozici, profesi, situaci.

Příklad:

• Role daná pracovní směrnicí:• Úsměv, vlídné a přátelské chování

• Jak rychle může změnit přijatá sociální role osobnostní rysy člověka?

Role a sebepojetí člověka• Prestižní role může člověka posilovat.• Podřadná role poškozovat.• „Vpravení“ do role• Silná identifikace s rolí přijetí nové

identity– Extrémní případy: člověk přestává rozlišovat,

kde začíná a končí jeho role.

Vězeňský experimenthttp://www.prisonexp.org/

• Zimbardo (1971) - experiment prováděný na Stanfordské univerzitě (USA).

• Průběh experimentu:

– Některým studentům před započetím experimentu přidělena role „vězňů“, jiným „dozorců“.

– Role dozorců udělala ze studentů po několika dnech surové bachaře.

– Když si mysleli, že nejsou sledováni, dopouštěli se krutostí na „vězních“.

– Ne všichni se chovali sadisticky, ale ti „slušní“ nikdy nevystoupili proti chování „zlých“.

• Za kruté chování nenesly vinu osobní predispozice, ale svůdnost moci, která je v některých prostředí s rolí spojená.

4. Kontext významu (závažnosti)

• Některá sdělení míní určitá osoba zcela vážně, jiná jsou pro ní téměř bezvýznamná.– Pro adresáta je důležité si uvědomit, jaký význam má

sdělení pro mluvčího.• Při odhadování významu sdělení pro mluvčího

může dojít– k nedocenění významu, který mluvčí promluvě přikládá– adresát vkládá do sdělení svůj vlastní význam

• Nerovné kontextové atributy (zasvěcenost, přístup k informacím).

5. Vnímání druhé osoby

– (1) Vytváříme si dojem o druhé osobě (čím je, odkud pochází, co může chtít).

– (2) Podle tohoto dojmu subjektivně interpretujeme to, co osoba říká.

– (3) Modifikujeme svoji komunikaci.

Vnímání druhé osoby ovlivňuje především:– První dojem– Centrální rysy

5.1 První dojem

• První dojem – evoluční základy• První dojem formuje naše vnímání další

komunikace.• Někdy proces zpracování informací i jeho

výsledek - vlastní hodnocení - není uvědomovaný.– máme jen určitý „pocit“

První dojem – hodnocení osoby a předvídání jejího chování na základě velmi rychlého zpracování informací, které jsou nám v prvních okamžicích kontaktu s danou osobou dostupné.

První dojem - pokračování

• První podaná informace je při formování názoru důležitější než následující informace.

• První minuty při prvním setkání jsou klíčově důležité.

• Mnoho lidí věří svým úsudkům založeným na prvním dojmu.– Přestože víme, že první dojem může být někdy i velmi

matoucí.

Efekt primárnosti

• Experimentální psychologie popsala tzv. efekt primárnosti:– podněty, které jsou prezentovány pokusné

osobě na počátku experimentu, ovlivňují vnímání i interpretaci následujících podnětů.

Efekt primárnosti - experiment

• Luchins (in Hovland et al., 1957)• Experiment:• Procedura:

– Pokusné osoby četly 2 odstavce textu o jistém Jimovi.– První odstavec popisoval jeho chování tak, aby

odpovídalo introverzi.– Druhý odstavec pak popisoval jeho chování tak, aby

odpovídalo extraverzi.

Pořadí prezentace odstavců (2 skupiny):

• Úkol: popište osobnostní rysy Jima popsaného v textu, který jste dostali:

• Výsledek:– První skupina p.o. popsala Jima jako introvertního.– Druhá skupina p.o. popsala jako extravertního.

1. pokusná skupina:Jim je introvert.Jim je extravert.

2. pokusná skupina:Jim je extravert.Jim je introvert.

Efekt primárnosti - další experiment

• Pennigton (1982)

• Experiment s fingovaným soudem.

– Participující měli za úkol si přečíst shrnutí případu znásilnění a pak vynést rozsudek.

– Když byly důkazy žaloby předloženy jako první, respondenti většinou rozhodli „vinen“.

– Když byly důkazy obhajoby předloženy jako první, respondenti většinou rozhodli „nevinen“.

Jak omezit vliv prvního dojmu - experiment

• Experiment: Luchins (in Hovland et al., 1957)• Když byly pokusné osoby varovány, aby

nedělaly ukvapené závěry, účinek prvního dojmu vymizel, nebo se zcela obrátil.

První dojem a adaptivní nevědomí

• Adaptivní nevědomí - rozhodovací aparát, který je schopný na základě velmi mála informací činit velmi rychlá rozhodnutí.

• „Počítač“ který rychle zpracovává množství dat, které dodávají v každém okamžiku naše smyslové orgány.

• Mysl pracuje nejefektivněji tak, že značné množství sofistikovaného myšlení vysoké úrovně svěřuje nevědomí.

Příklad:Přecházíme ulici. Najednou se na nás řítí auto. Nemáme čas na promýšlení všech možností. Rychle reagujeme – uskočíme. Proto náš živočišný druh přežil – adaptivní nevědomí.

Ambady, Rosenthal (1993): experiment na ověření správnosti prvního dojmu

• Ambady, N.,Rosenthal, R. (1993):Half a minute:Predicting teacher evaluation from thin slices of nonverbal behavior and physical attractiveness. Journal of Personality and Social Psychology, 64,3,432-441.

• Jak dlouho se studentům podaří poznat, jak je určitý přednášející dobrý učitel?– Tři 10-sekundové videonahrávky s vypnutým zvukem – pro studenty

nebyl problém provést hodnocení.– Tři 5-sekundové videonahrávky - – pro studenty nebyl problém provést

hodnocení.– Tři 2-sekundové videonahrávky – pro studenty nebyl problém provést

hodnocení.• Porovnání s hodnocením, které studenti prováděli po uplynutí

celého semestru – v postatě stejná.• Závěr: Člověk, který uvidí němý 2 sekundový klip učitele, dojde k

podobnému závěru, jak je učitel dobrý, jako student, který chodil celý semestr na hodiny tohoto učitele.

• Nevědomí však není neomylné.• Naše insntiktivní reakce často musí

soutěžit s různými jinými zájmy, emocemi, postoji.

5.2.1 „Haló efekt“

• Haló efekt - tendence přenášet pozitivní nebo negativní dojmy vniklé pozorováním jednoho osobnostního rysu na všechny další osobnostní rysy.– Například: Když někoho považujete za inteligentního,

myslíte si o něm také, že je je čestný a zdvořilý.

Thorndike (1920) – seznámil pokusné osoby s popisem jistého člověka. Když popis obsahoval jeden či dva pozitivní osobnostní rysy (např. vlídnost a šlechetnost), p.o. o tomto člověku soudily, že má také další pozitivní osobností charakteristiky. Jinými slovy, viděly tohoto člověka jako celkově dobrého.

5.2.2 Centrální rysy

• Pro první, ale i celkový dojem, jsou podstatné „centrální charakteristické rysy.“

• Všimneme, že se někdo vyznačuje určitým centrálním rysem, máme tendenci k tomuto rysu automaticky přidávat další osobní vlastnosti, které jsou s centrálním rysem konsistentní (podle našich představ).

Asch: určité rysy jsou pro posuzování daného člověka důležitější než jiné rysy.

Aschovy experimenty

• Asch (1946) - pokusným osobám byl čten soubor osobnostních rysů určitého člověka.

• Řada vlastností– Inteligentní, zručný, pracovitý, vřelý, rozhodný, praktický

• Postupně měněny jednotlivé vlastnosti na svůj opak– inteligentní - neinteligentní, zručný - neobratný, vřelý - chladný…

• Úkol: Pokusné osoby si měly přečíst danou řadu vlastností a pak dotvářet charakteristiku osoby.

Aschovy experimenty - pokračování

• Výsledky: P.o. skutečně uváděly celou řadu dalších charakteristik.

– Objevily se rozdíly v takových vlastnostech jako je šlechetnost, vychytralost, vzrušivost, humor, popularita, bezcitnost, koncentrovanost na sebe, představivost ...

• Některé vlastnosti s uvedené řady měly pro charakteristiku osoby větší význam něž jiné vlastnosti – centrální rysy.

Aschovy experimenty - pokračování

• Čím centrálnější charakteristiku změníme, tím více nastane změn v celkovém dojmu.

• Dvě řady vlastností:– Inteligentní, zručný, pracovitý, vřelý, rozhodný, praktickýNEBO– Inteligentní, zručný, pracovitý, chladný, rozhodný, praktický.

• V tomto případě měly největší vliv charakteristiky vřelý – chladný.

Typy centrálních rysů

• Několik nejběžnějších centrálních rysů:– introverze– energičnost– upovídanost– ironičnost– chlad– vřelost– nejistota– zvědavost …

– nebo podle příslušnosti k určitým sociálním skupinám: věřící, ekologický aktivista, feministka, komunista ….

Centrální rysyH. Kelley (1950) - experiment

• Studenti dostali nového učitele. Před tím, než začal školní rok,byli seznámeni s jeho krátkým životopisem. – První polovina studentů v životopisu učitele obdržela informaci,

že je “spíše chladný člověk– druhá polovina informaci, že je “spíše vřelý člověk“.

• Po skončení kurzu měli studenti tohoto učitele písemně zhodnotit. – Studenti, kteří byli informováni, že je učitel „vřelý“, jej hodnotili

jako více společenského, ohleduplného a celkově dobrého než druhá skupina studentů.

– Z této první skupiny se také 56% studentů aktivně účastnilo různých diskusí, zatím co z druhé skupiny tak činilo pouze 32% studentů.

• Informace o tomto jednom rysu změnilo vnímání a hodnocení učitele.

6. Interpersonální přitažlivostProč jsou si lidé navzájem sympatičtí?

• Hlavní faktory ovlivňující, zda jsou nám jiní lidé sympatičtí nebo nesympatičtí: – Fyzická atraktivita (fyzická přitažlivost)– Vzájemná obeznámenost– Podobnost názorů– Blízkost– Častost styku– Reciproční sympatie (sympatie na oplátku)

6.1 Fyzická atraktivita

• Fyzická atraktivita je hodnota, kterou si cení všechny kultury, ačkoliv představy o kráse se v kulturách různí.

• Více viz stereotypy …

6.2 Vzájemná obeznámenost

• Vzájemná obeznámenost vytváří důležitý základ pro vzájemnou sympatii a přitažlivost: – lidé, které vídáme často, nám jsou sympatičtí (jen z toho prostého

důvodu, že je vídáme často)

• Má tendenci mít rádi lidi, kterým můžeme věřit a jejichž chování můžeme předvídat: – způsob chování neznámých lidí můžeme těžko předvídat.

Výzkum:Zajonc (1968) v řadě svých experimentů ukázal, jak si pokusné osoby postupně vytvořily velmi negativní postoje ke zcela imaginární skupině lidí nazvaných „Valoni“.

– I když pokusné osoby neměly žádné přímé zkušenosti s „Valony“, přisoudily jim různé negativní vlastnosti jen na základě toho, že jim byly zcela neznámí.

6.3 Podobnost názorů

• Lidé, kteří mají stejné názory jako my, jsou nám sympatičtí. – Schachter (1951) – lidé, kteří souhlasí se všemi ve

skupině, jsou oblíbenější. V jejich společnosti se cítíme uvolněněji, s menšími obavami.

Výzkum: Newcomb (1961), výzkum prováděný s univerzitními studenty. -Nejprve shromáždil údaje o tom co mají rádi a jaké mají názory. -Pak umístil do pokojů na koleji buď (1) dvojice, které sdílely stejné názory nebo (2) takové páry, které měly odlišná názory.

– z první skupiny (=stejné názory) 58% studentů se navzájem spřátelilo – z druhé skupiny (=různé názory) se spřátelilo jen 25%.

6.4 Blízkost

• Tendence: ti, kteří žijí v naší blízkosti, jsou nám sympatičtí.

Výzkum: Opakování studie Newcomba (1961). – Zjišťovalo se, jaké je trvalé bydliště studentů bydlících na koleji. – Pokud studenti pocházeli ze stejného místa či oblasti, byla velká pravděpodobnost, že se spřátelí.

6.5 Častost styku

• Častost styku souvisí s předchozím faktorem.

• Lidé, s kterými jsme v častém styku, jsou nám sympatičtí.

6.6 Reciproční sympatie • Reciproční sympatie vzniká tehdy, když je nám sympatický ten,

o kterém víme, že jsme mu sympatičtí. • Dodatek: Na tom, jak hodnotíme sami sebe také závisí to, jak je

nám sympatický ten, který vůči nám projevuje náklonnost.

Experiment - Walster (1965): – Studentka čekala v místnosti na „experiment“. Vstoupil atraktivní student, začal si s ní povídat a případně ji pozval na schůzku. – Pak začal „experiment“ - studentka měla vyplnit dva písemné testy. – Polovině pokusné osob (studentek) řekl experimentátor, že jejich výkon byl velmi špatný (aby se cítily deprimované), druhé polovině pak, že jejich výkon byl dobrý. – Pokusné osoby pak měly za úkol hodnotit pět lidí podle jejich fyzické přitažlivosti. Jedna z osob byl student z čekárny. – Ty studentky, které se cítily deprimované, hodnotily svého obdivovatele jako atraktivnějšího než ty, které se po testu cítily dobře.

Implicitní (skryté) asociace

• Implicitní (skryté) asociace - na základě prvního dojmu v okamžiku víme o druhém „vše“.– Velmi rychlé vnímání a zpracování informací.

Není pod vědomou kontrolou.– Úloha implicitních asociací při vytváření

našeho přesvědčení a chování.

Test implicitních asociací (IAT)

• B.Nosek, M. Banaji, T. Greenwald

• https://implicit.harvard.edu/implicit/

Jak se vyhnout trestu smrti?(Jak vystupování obžalovaného ovlivňuje

vynesený rozsudek)

• Michael E. Antonio (2006): Arbitrariness and the death penalty: how the defendant's appearance during trial influences capital jurors' punishment decision. Behavioral Sciences and Law, 24,2, 215-234.

• Když se obžalovaný chová emocionálně a působí tak, že prožívá lítost, porota jej spíše neodsoudí k trestu smrti.

• Když obžalovaný se nechová emocionálně (působí třeba znuděně), porota jej spíše odsoudí k trestu smrti.

7. Stereotypy a osobnostní generalizace

• Stereotyp je zobecnění vlastností určité třídy lidí.• Zkratka ve vnímání.

– Všichni zaujímáme nějaké stereotypní postoje vůči národním, rasovým, náboženským skupinám, mužům, ženám, úředníkům, učitelům, důstojníkům, policistům …

• Úloha stereotypizace:– Všechny stereotypy nejsou špatné.– Některé jsou dostatečně přesné, takže poskytují základ pro

rozhodování o lidech, které neznáme.

Účinek stereotypů• Předpokládáme, že vnímaná osoba má ty atributy,

které jsou připisovány skupině, jejímž je členem. • Jedinec není vnímán jako jedinečná lidská bytost, ale

jako typický člen určité kategorií lidských bytostí (Cikán, blondýnka, profesor…)– Některé generalizace vlastností příslušníků určité kategorie

jsou užitečné pro každodenní rozhodování a chování.– Generalizace - zejména, co si někteří lidé musí myslet a jak

se budou chovat, vadí naší schopnosti přijímat správné úsudky.

Problémy stereotypů• Pokud stereotypy vztahujeme na konkrétní

jednotlivce, dosti často jsou nepřesné, až zcela zavádějící.

• Spoléhání na stereotypy místo na přímého vnímání dané osoby může vést k trapným sociálním situacím a problémům v komunikaci.

7.1 Věkové stereotypy

• V Západní kultuře kladen velký důraz na mládí.• Věková diskriminace - zaměstnání.• Stereotypizace v médiích.

Výzkumy z USA:– Obsahová analýza - staří lidé jsou představování jen v 1,5 -3 % rolí, přestože v USA je 15% populace nad 65 let).– Staří lidé jsou většinou představováni jako nešťastní, bezmocní, neschopní řešit problémy.

7.2 Stereotypy národnostní

• Američané jsou bohatí, úspěšní a pracovití.• Každý cizinec (turista) je bohatý.• Černoši mají smysl pro rytmus.• Židé mají smysl pro obchod.• Němci mají rádi pořádek.• Rusové jsou emocionální.• Co Čech, to muzikant.

7.3 Fyzické atributy

• V mnoha kulturách je výhoda mít blond vlasy a modré oči.– na druhé straně stereotyp – hloupé blondýnky

• Brýle - inteligence, serióznost.

• Platí i opačně: informace, které lidé o dané osobě mají, může ovlivnit vnímání jejích fyzických atributů.– např. ženy aktivní ve feministickém hnutí jsou hodnoceny muži

jako fyzicky méně atraktivní (Goldberg et al., 1975).

Informace o společenském postavení ovlivňuje vnímání fyzických atributů

• Wilson (1968) – Experiment: totožná osoba byla jednou představena

pokusným osobám jako student X. z Cambridge …. až profesor X. z Cambridge.

• Pokusné osoby pak měly odhadnout výšku této osoby.

• Čím byl společenský vyšší status hodnocené osoby, tím jí p.o. považovaly také za fyzicky vyšší.

• Existuje mnoho dalších důkazu pro toto pozorování.

Výška postavy a možné souvislosti

• Výzkum M. Gladwella (2005) – jak vypadají ředitelé 500 nejvýznamnějších firem v USA: běloši, muži, vysocí (6 stop a výše). – V populaci USA je okolo 14,5% mužů vysokých 6 stop či výše– Mezi řediteli společností je počet takto vysokých mužů 58%– Automaticky spojujeme vůdcovství s impozantní postavou.

• Výzkum souvislosti s výškou postavy a dosaženým platem. - Výška jednoho palce (=2,54 cm) odpovídá 789$ ročního platu. - Muži, kteří jsou 6 stop vysocí, vydělávají průměrně o 5 525$ více než muži vysocí 5 stop.T.A.Judge a D.M. Cable (2004). The effect of physical height on workplace success and income: Preliminary test of a theoretical model. Journal of Applied Psychology, 89,3, 428-441.

7.4 Stereotyp - pozitivní hodnocení fyzicky atraktivních lidí

• Fyzicky atraktivnější lidi jsou posuzováni ostatními jako společenštější, úspěšnější, přesvědčivější, šťastnější a zajímavější.

• Předpoklad: Co je krásné, tak je dobré.– Zejména USA - kult krásných lidí (film, časopisy, politika).

Experiment: Dion a kol. (1972)Pokusné osoby měly ohodnotit fotografie neznámých lidí . Když byli tyto osoby krásné, byly hodnoceni jako šťastně ženatí/vdané, úspěšní v zaměstnání a rovněž jako zajímavé osobnosti.

Fyzická atraktivita - pokračování

• Spojení krásy s talentem• Stereotyp - krásní lidé jsou talentovanější

Experiment: Středoškolští studenti měli hodnotit eseje napsané studentkami. Byla přiložena fotografie autorky. Když se autorka jevila posuzovateli jako atraktivní, měl tendenci ji dát lepší známku. (Landy and Sigall, 1974)

Fyzická atraktivita - pokračování

• Clifford a Walster (1943) nechali učitele z 400 škol, aby si prostudovali hodnocení určitých dětí. K tomuto hodnocení byla přiložena fotografie atraktivního nebo neatraktivního dítěte (dívky či chlapce).– Učitelé posuzovaly atraktivní dítě (dívky i chlapce) jako bystřejší

a inteligentnější než neatraktivní děti.

• Dion a kol. (1972). Pokusné osoby ochotně souhlasily s tím, že neatraktivní dítě spáchalo trestný čin, avšak byly méně ochotny akceptovat, že trestný čin spáchalo atraktivní dítě.

Fyzická atraktivita a veřejné působení

• Můžeme manipulovat s volební preferencí pomocí změny vnějšího vzhledu kandidáta?

• Rosenberg a McCafferty (1987) – studie prováděná během volební kampaně v USA

–Vliv různých fotografií stejného kandidáta na jeho volební preferenci.– Různé fotografie kandidáta měnily jeho hodnocení jeho oblíbenosti, posuzování jeho kompetence a vhodnosti pro veřejný úřad.

Fyzická atraktivita - pokračování

• Opačná souvislost:• Vztah komunikačních dovedností a

hodnocení atraktivity:– hodnocení fyzické atraktivity se může

zvyšovat s komunikační dovedností (Duran a Kelly,1988).

Fyzická atraktivita – americká pravidla vždy neplatí

Fyzická atraktivita - shrnutí

• Fyzická atraktivnost má pozitivní vliv na hodnocení osoby.– Tento vliv je však nejsilnější na počátku

kontaktu či vztahu. – Čím více člověk získá informací o dané

osobě, tím se vliv fyzické atraktivity snižuje.

8. Osobní konstrukty• G. Kelly (1955): The Psychology of Personal Constructs.

• Osobní konstrukty predisponují naše anticipace (předvídání, předpoklady, očekávání) a ve svém důsledku většinu našich psychických procesů (dohady, uvažování, rozhodování).

• Konstrukty si vytváříme na základě zkušeností nevědomě. Častěji se opakující situace našeho života mají na anticipování větší vliv. Předpokládáme, že daná událost proběhne stejně.

• Příklady: muž má mít v rodině hlavní slovo, nemá cenu riskovat, každý má to, co si zaslouží, jak má vypadat správný muž, správná žena, co je to pořádek...

Znaky osobních konstruktů• jsou dichotomní buď/nebo, dobré/špatné• jsou hierarchizované• mezi nimi jsou i prvky, jež jsou

inkompatibilní s jinými (dezorganizované chování)

• jsou individuální, ale snaha podobat se obvyklým konstruktům jiných lidí

• jsou korigovány novými zkušenostmi, některé jsou však vůči nimi rezistentní

• někdy jsou pro nás výhodné

Znaky osobních konstruktů - pokračování

• Kelly:• Jsme schopni s druhými komunikovat,

protože umíme konstruovat jejich konstrukty.• Nejsme jen pozorovateli chování druhého

člověka, nejsme jen posluchači jeho slov, ale jsme interprety toho, co říká a jak se chová.

ZÁVĚRCo ovlivňuje správné vnímání

komunikujícího partnera:

• Tři nejobecnější pravidla:• Některé lidi je snadnější posoudit než jiné

- někteří jsou otevřenější než jiní.• Některé rysy osobnosti je snazší posoudit

než jiné.• Lidé lépe posuzují ty, kteří se jim podobají.

Co ovlivňuje správné vnímání komunikujícího partnera (pokračování):

1. Inteligence je hlavní faktor.2. Schopnost vytvořit si správné závěry o lidech na

základě pozorování jejich chování.3. Méně autoritativní lidé (škála autoritativnosti) mají

tendenci lépe posuzovat ostatní. Autoritativní lidé jsou více rigidní, hodnotí spíše na základě svých očekávání.

4. Lidé s vysokým stupněm objektivního pohledu na sebe samé mají lepší vhled do chování ostatních. Otevřenost a uvědomování si vlastních chyb má v tomto procesu důležitou úlohu.

Úloha sebevědomí posuzovatele

• Jaký je vztah mezi sebevědomím posuzovatele a správným posudkem?

– Lidé, kteří předpokládají, že jsou ostatními akceptováni - vnímají ostatní jako přátelské.

– Lidé, kteří předpokládají, že jsou ostatními odmítáni - vnímají ostatní jako nepřátelské.

– Sebepojetí tak vytváří osobní očekávání, které ztěžuje vnímání druhého jedince.

Jak zlepšit naše vnímání druhých a tím i komunikaci?

• Chyby v komunikaci jsou často dány tím, že druhé špatně vnímáme - potřeba zlepšit vnímání druhých.

• Nejdůležitější prvek správného vnímání osoby je empatie– Empatie znamená schopnost vcítit se do toho, co

druhý vnímá a prožívá.• Vědomí, že naše vnímání druhých nemusí být

správné.