Pátek 18. prosince 2009 2. vydání

Když odbočíte cestou z Hra-nic v Drahotuších doleva

na osadu Rybáře, nemůžete minout stavebniny BERÁNEK STAVIVA. V širokém sortimen-tu, který tato firma zákaz-níkům nabízí, nechybějí ani výrobky akciové společnosti Cement Hranice. Vzájemná spolupráce těchto dvou firem už trvá téměř deset let a ma-jitel stavebnin Stanislav Berá-nek si ji velmi pochvaluje.

■ Jak vlastně začala spo-lupráce Cementu Hranice a Staviv Drahotuše?

„Naše společnost vznik-la v roce 2000 a s hranickou Cementárnou začala spolu-pracovat hned od počátku. Nabízíme široký sortiment stavebních a izolačních mate-riálů a tak jsme od této firmy odebírali nejprve jen cement a později, když Cement roz-šířil svou nabídku, tak také lepící a omítkové směsi.“

■ Jak jste vy i vaši zákaz-

níci s kvalitou těchto vý-robků spokojeni?

„Mohu říci, že je na trhu velká konkurence a je obtížné si z ní vybrat. Ovšem Cement Hranice měl výborně zpraco-ván marketing, zaujal nás, dohodli jsme se na spolupráci a ještě jsme toho nikdy nelito-vali. Na kvalitu jeho výrobků si rozhodně stěžovat nemůže-me. Za celou dobu jsme na ně nezaznamenali žádnou rekla-maci. Naopak se setkáváme s tím, že jsou i takoví kutilové, kteří výrobky hranické cemen-tárny využívají i mimo okruh doporučeného použití. A prý úspěšně.“

■ Máte s Cementem Hra-nice i jiné vazby než ob-chodní?

„Od svých dvanácti do tři-ceti let jsem hrál za TJ Ce-ment házenou, takže znám v této firmě i v oddílu spoustu lidí. Ať už jako hráče, činovní-ky klubu nebo fanoušky. Náš

přátelský vztah s představiteli této firmy se v době, kdy jsme od Cementárny začali ode-

bírat výrobky, plynule změnil v obchodní a ještě více se prohloubil.“

■ Jednáte stále ještě s Cementem Hranice i z po-zice sportovního činovní-ka?

„Ano, je pravda, že dodnes zastávám v oddílu post funk-cionáře. S vedením akciové společnosti Cement Hranice tedy jednám i o tom, jakou měrou náš oddíl v tom kterém roce finančně podpoří.“

■ Podílíte se spolu ještě i na jiných aktivitách?

„Po letošních povodních jsme se spolu snažili pomo-ci lidem, kteří se ocitli pod vodou. Měli zničené domy, potřebovali udělat nové pod-lahy, omítky a další stavební úpravy. Charita tehdy dosta-la k dispozici peníze, které přerozdělovala mezi nejvíce postižené. Každý z nich měl stanoven určitý finanční limit a pokud přišel k nám a na-koupil si u nás zboží na ob-novu své domácnosti, charita mu zaplatila účet do výše li-

mitu a my jsme mu ještě navíc dané zboží prodali za zvýhod-něnou cenu.“

■ Jak pomohla povod-němi postiženým lidem společnost Cement Hrani-ce?

„Ta zvolila jinou formu pomoci. Obci Hodslavice da-rovala peníze pro nejvíce po-stižené domácnosti a tím nás vlastně inspirovala k tomu, abychom také zaplaveným ro-dinám podali pomocnou ruku a vyjádřili tak svůj soucit s je-jich neštěstím.„

■ Ti lidé mohli zmíněnou slevu uplatnit pouze ve vaší prodejně v Drahotu-ších?

„Ano, protože jinou pro-dejnu nemáme. Neprovozu-jeme však jen maloobchod, ale také velkoobchod. Ten spočívá v zastupování dvou významných zahraničních fi-rem na českém a slovenském trhu.“ (red)

Mnoho forem spolupráce

Ing. Jaromír Chmela, předseda představenstva a generální ředitel

Milí čtenáři,přiblížil se konec roku a my

se znovu setkáváme nad stránkami našeho Hranické-ho cementáře. Již tradičně si dovoluji krátce ohlédnout za uplynulým rokem.

Díky celosvětové ekono-mické situaci nebyl rok 2009 ani pro nás dalším rekordním rokem výroby a prodejů jako uplynulá léta, v nichž jsme rok od roku stoupali vzhů-ru po pomyslných schodech ekonomického růstu. Jakkoliv však bude rok 2009 historic-ky, všude a všemi, skloňován jako rok ekonomické krize, která postupně zaplavila svět, my i přes veškerá úskalí, kte-rá si pro nás stavební trh při-chystal, můžeme konstatovat, že jsme zůstali společností ekonomicky zdravou, pro-sperující, společností, která nemusela přistoupit k masiv-nímu propouštění nebo ome-zování výroby, společností, která nadále podporuje ve-řejně-prospěšné projekty ve svém regionu.

Ačkoliv předpovědi vývoje stavebnictví pro rok 2010 ne-jsou díky ekonomické a poli-tické situaci v naší zemi, nijak příznivé, věříme, že díky zdra-vým základům naší společ-nosti, kvalifikovaným zaměst-nancům a kvalitním výrobkům

Stanislav Beránek, majitel stavebnin BERÁNEK STAVIVA

úspěšně obstojíme na trhu i v příštím roce.

Přesně před rokem jsem Vám na tomto místě představoval novou fi remní identitu akciové společnosti Cement Hranice. Dnes mohu konstatovat, že uplynulých 12 měsíců bylo ob-dobím příprav zásadních změn, které naše zákazníky čekají na pultech našich obchodních partnerů. Díky změně loga, fi -remních barev a fi remní iden-tity jsme přistoupili k inovaci obalů našich balených výrobků. Obaly výrobků akciové společ-nosti Cement Hranice dostaly

jednotný, lehce zapamatovatel-ný a nezaměnitelný design. Do-volte mi tedy krátké vysvětlení.

Obal každého našeho výrob-ku nese na přední straně pytle grafi cký prvek ve tvaru jed-ničky, která je symbolem naší snahy být jedničkou, leaderem na trhu. Abychom dodrželi ba-revnou kontinuitu s původními barvami jednotlivých výrobků je „jednička“ vždy v původní barvě výrobku. Tedy pokud byl zákazník zvyklý kupovat čer-vený UNIMALT (UNIMALT 14 – pojivo pro zdění a omítání), bude zákazník nadále kupo-vat červený UNIMALT. My jsme červené dali pouze tvar – tvar jedničky.

K další změně došlo v ná-zvech balených cementů. Nové obchodní názvy cementů mají zákazníkům rychle a jedno-duše pomoci při rozhodování, který cement je k jejich zámě-ru nejlepší. Cement nejběžněji a univerzálně používaný jsme nazvali UNICEMENT (dříve CEM II/B-LL 32,5 R). Cement vyšší pevnostní třídy pro beto-náže prvků, které jsou vystavo-vány velkému mechanickému zatížení dostal název SUPER-CEMENT (dříve CEM I 42,5 R). Absolutní jednička mezi cementy s nejvyšší dosahova-nou pevností byl nazván TOP-

CEMENT (dříve CEM I 52,5 R).Věříme, že naše výrobky v no-vém kabátu naleznou místo jaku věrných zákazníků tak oslovízákazníky nové.

Na závěr mi dovolte podě-kovat všem zaměstnancům

za veškeré pracovní nasazení,a Vám zákazníkům za přízeňv uplynulém roce 2009. Námvšem pak přeji do nového roku2010 mnoho zdraví, štěstí, po-hody a optimismu a ať je ro-kem s jedničkou na jedničku!

Ing. Jaromír Chmela předseda představenstvaa generální ředitel

Každý z nás občas podnikl procházku na kopec nad řeku Bečvu s cílem nahlédnout na „dno“ Hranické propasti, která patří k nejzajímavějším přírodním útvarům v našem regionu. Ne ale každý ví, že Hranická propast je místo lákající celou řadu nadšen-ců, kteří touží poznat tuto vodou zalitou skalní puklinu zevnitř, kte-ří touží sestoupit hlouběji a zjistit více.

Říkají si speleologové Hra-nického Krasu a před pár lety se domluvili s vedením akciové společnosti Cement Hranice na vzájemné spolupráci, na zá-kladě níž se mohla 3. listopadu 2009 uskutečnit v Kině Svět v Hranicích přednáška o průzku-mu Hranické propasti na téma

„Hranická propast a zajímavosti ze světa freedivingu. Celá akce byla pořádána jménem akciové společnosti Cement Hranice pro žáky hranických základních škol a žáky Gymnázia Hranice. Pro velký zájem bylo nutné přednáš-ku uspořádat hned ve dvou časo-vých termínech a tak ji nakonec vyslechlo celkem 650 žáků.

Slovem provázel pan Pavel No-vák, který jako podvodní kame-raman, jeskynní potápěč a člen výzkumné skupiny ZO 7-02 Hra-nický Kras přiblížil posluchačům světově ojedinělý a unikátní ge-ologický útvar nacházející se na území ČR. Jako jeden z mála lidí na světě měl možnost natáčet záběry v místech, kam se dosta-ne jen pár vyvolených.

Mladé posluchače seznámil s problematikou potápění v jes-kyních, žáci měli možnost v reálu shlédnout potápěčskou techniku a samozřejmě videa z nejhlub-šího ponoru do útrob Hranické propasti, který byl kdy realizován a nese pozoruhodné číslo 170 m. Jako další zajímavost byl před-staven dekompresní stan, který byl za fi nančního přispění akcio-vé společnosti Cement Hranice spuštěn pod hladinu Hranické propasti již v roce 2007. Má slou-žit potápěčům při fyzicky i psy-chicky náročných ponorech, které často trvají i 10 hodin. Video z in-stalace podvodního dekompres-ního stanu sklidilo velký úspěch stejně jako celá přednáška. Není divu! Žáci totiž byli v závěru lá-

káni krátkým působivým videem na další zajímavosti, které nabízí podvodní svět – potápění na je-

den nádech - freediving. A tak věříme, že se nám v budoucnu podaří uspořádat přednášku prá-

vě na lákavé téma jakým freedi-ving je.

Adéla Klabačková

Hranická propast jak ji neznáme

Výměna pláště cementového mlýna č. 2Výměna pláště mlýna je jedi-

nečná akce, která se v ce-mentárnách s trubnatými mlýny provádí v delších časových ho-rizontech, řádově 15 - 20 let. S průběhem takové akce Vás se-známí následující článek.

V průběhu roku 2008 se na plášti mlýna č. 2 objevily prask-liny, které zásadním způsobem ohrožovaly životnost a provozu-schopnost pláště mlýna, stejně tak výrobní kapacitu cementové mlýnice. K vyřešení nepřízni-vé situace na plášti mlýna jsme

provedli spolu s odbornými kon-struktéry těchto zařízení v uply-nulých měsících řadu dílčích oprav zjištěných prasklin s cílem zamezit dalšímu poškozování pláště.

Bohužel, žádná z použitých metod oprav pláště nevedla k zásadnímu prodloužení život-nosti pláště mlýna. K identifi ka-ci problému s praskáním pláště byla použita i nedestruktivní

zkušební metoda - defektosko-pie ultrazvukem, která navíc odhalila další vady pláště, mající svůj původ pravděpodobně ještě ve výrobě použitých silnostěn-ných plechů, které se používají na výrobu pláště mlýna.

Z těchto důvodu a přihlédnu-tí ke skutečnosti, že plášť mlýna č. 2 je jedním z našich nejstar-ších (uvedení do provozu v roce 1994, životnost těchto zařízení je obvyklá okolo 18 let – podle podmínek provozu a kvality výro-by pláště mlýna ), bylo rozhod-

nuto o výměně pláště mlýna. Vzhledem k technické a fi -

nanční náročnosti této akce, probíhala technická příprava a výběrové řízení na dodavatele pláště mlýna, panceřování mlýna a montážní práce několik měsí-ců.

Dodavatelem pláště mlýna a kompletních montážních prací je fi rma Montáže Přerov a.s.

Dne 9. 11. 2009 byl tedy

mlýn č. 2 odstaven k provedení výměny pláště mlýna. Výměna pláště byla zahájena demontáží opláštění budovy mlýnice (aby bylo možno starý plášť vyvést z budovy cementové mlýnice a nový zavést dovnitř – viz foto č. 1) pokračovala pak demontáží ozubeného věnce, vyzvednutím starého mlýna z uložení v lo-žiscích a jeho transportem vně cementové mlýnice. Zároveň byl nový plášť na ploše před mlýnicí částečně vystrojen novými pan-céři (pancéře jsou ocelové desky speciálního tvaru a složení, které chrání vlastní plášť mlýna před poškozením mlecí náplní ).

Další fází je transport vystro-jeného pláště mlýna do cemen-tové mlýnice a jeho usazení do ložisek. Celá akce bude ukon-čena zprovozněním mlýna ještě před koncem tohoto roku. Celá montážní operace je unikátní vzhledem k váze pláště mlýna a vybavení mlýna. Samotný plášť má hmotnost 31 t, panceřování mlýna 51 t, ozubený věnec 12 t, mezistěna a výpadová stěna cel-kem 10,5 t, obě čela pak celkem 15 t. Celkem tedy je manipulová-na hmotnost téměř 120 t. Tato skutečnost si vyžádala použití řady speciální techniky, umožňu-jící provedení všech potřebných prací, jako například speciální kolejová dráha s vysokou nos-ností viz foto č. 2), autojeřáb o nosnosti 120 t (viz foto č. 3) a další speciální přípravky.

Podobné situaci s praskáním pláště mlýna čelíme i na mlýně č.1, proto také tento plášť bude na začátku roku 2010 vyměněn. Jednotlivé fáze výměny pláště mlýna zachycují přiložené foto-grafi e.

Pavel Baroš, Aleš Krist

Novinky v betonářské laboratoři

prosinec 2009strana II

Zlatý hologram akreditační-ho orgánu – Českého institutu pro akreditaci (ČIA), použitý na Osvědčení o akreditaci, kte-ré bylo vydáno 26. 11. 2008, a který je udělován subjektům nejdříve po osmi letech nepře-tržitého udržování akreditova-ného systému, ukazuje dlou-hodobé dokonalé fungování systému kvality aplikovaného v betonářské laboratoři Ce-ment Hranice, akciová společ-nost.

Jako každý rok proběhla i letos dne 1. 10. 2009 pravi-delná dozorová návštěva po-suzovatelů ČIA, která byla na žádost managementu labo-ratoře spojena s mimořádnou dozorovou akcí. Důvodem bylo rozšířit rozsah akreditovaných zkoušek, které laboratoř pro-vádí o dosud neakreditovanou zkoušku pevnosti podle normy EN 196-1.

Systém kvality zavedený

a udržovaný ve shodě s nor-mou ČSN EN ISO/IEC 17025 byl při dozorové návštěvě podro-

ben důsledné kontrole týmem posuzovatelů a výsledkem byla souhrnná zpráva vedoucího

posuzovatele, která konstatuje, že laboratoř je v posuzovaných kritériích plně v souladu s po-

žadavky výše zmíněné normy. Dále doporučuje vydání nové přílohy osvědčení zahrnující novou, výše zmíněnou zkouš-ku. Nová příloha osvědčení byla ČIA následně vydána dne 12. 11. 2009.

Betonářská laboratoř tímto

krokem dosáhla po předchozím zavedení nového laboratorního informačního a manažerského systému dalšího vytčeného cíle a významně rozšířila rozsah slu-žeb poskytovaných zákazníkům s vynaložením minimálních ná-kladů. Zdenek Jambor

Recertifi kace integrovaného systémuCement Hranice, akciová

společnost je držitelem certi-fikátů systému řízení kvality od roku 1995, systému eni-ronmentálního managemen-tu od roku 2004 a systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci od roku 2007.

Uplatnění systému řízení kvality dle normy ČSN EN ISO 9001:2009 vytváří podmínky pro procesní systém řízení. Veškeré procesy jsou popsány a monitorovány s cílem zajiš-tění kvality produkce s důra-zem na rovnoměrnost a ne-ustálé zvyšování efektivnosti. Cílové hodnoty procesu jsou nastaveny tak, aby plnily po-žadavky našich zákazníků.

Zavedením systému envi-ronmentálního managemen-tu podle normy ČSN EN ISO 14001:2005 jsme dali systé-mový rámec pro naší snahu

o zmírnění dopadu výroby cementu na všechny oblasti životního prostředí.

Systém managementu bez-pečnosti a ochrany zdraví při práci podle ČSN OHSAS 18001:2008 přesně specifiku-je požadavky na posuzování bezpečnosti práce, na řízení rizik a zlepšování výkonnosti v této oblasti.

Všechny systémy jsou po-staveny na principu neustálé-ho zlepšování prostřednictvím plánování, zavedením opatře-ní a rutinním provozem a ná-slednou kontrolou s vyhod-nocením účinnosti přijatých opatření.

Nedílnou součástí kontro-ly je pravidelný roční externí audit, který je zaměřen na soulad provozní dokumentace a reálnou situací ve firmě. Po dobu dvou dnů byly činnosti ve firmě prověřovány třemi

auditory firmy T-Cert. V říj-nu 2009 jsme absolvovali

recertifikační audit, jehož výsledkem je udělení certifi-

kátu pro všechny 3 systémy managementu. Během au-

ditu nebyly shledány žádné neshody. Roman Michalík

Vydavatel: Cement Hranice, akciová společnost • Adresa redakce: Cement Hranice, akciová společnost, 753 39 Hranice I-Měs-

to, Bělotínská cesta 288, telefon: 581 651 111 • Povoleno výměrem MK ČR E 12682 • Vychází pololetně • Zdarma • Podávání

novinových zásilek povoleno Českou poštou, s.p., odštěpným závodem Severní Morava, čj. 2238/98-P/1 ze dne 19. 6. 1998.inzerce

prosinec 2009strana IV

Náhoda tomu chtěla, že si letos na jaře všimli členové Klubu vodních sportů láka-vého inzerátu v Hranickém týdnu. Akciová společnost Cement Hranice tam for-mou grantové řízení na-bízela část svých financí na rekonstrukci některé-ho z místních sportovních areálů. Jak vše pokračo-valo a pak dopadlo, to už prozradí Radomír Gnida ze sekce Dračích lodí.

■ Kde vlastně sídlí Klub vodních sportů?

„Zázemí máme na lodě-nici a začínali jsme budovat v podstatě od nuly. Není to tak dávno, co jsme se ještě museli převlékat do suchého v hangáru mezi loděmi. Dnes už je ten komfort mnohem lepší a to i díky hranické Ce-mentárně.“

■ Můžete být konkrétní?„Dočetli jsme se v novinách

o grantovém řízení Cementu Hranice a tak nás napadlo,

že se pokusíme požádat o 40 tisíc korun na rekonstrukci dámských šaten. Slovo dalo slovo a my jsme těch 40 tisíc opravdu dostali. Nechali jsme tam tedy udělat nové podlahy, nakoupili nové skříňky, lavičky a osvětlení. Konečně má tedy zázemí pro závodníky odpoví-dající úroveň.“

■ Jak to vypadalo před rekonstrukcí?

„Ta budova je stará přes tři-cet let a od té doby, co byla postavena, se v ní nic nezmě-nilo. V šatnách byly klasické dílenské skříňky a ty využívali při závodech opravdu jen zá-vodníci. Naši členové pak ne-měli zázemí prakticky žádné. Jakmile začaly před dvěma lety závody dračích lodí, ka-pacita šaten už byla naprosto nedostatečná. Během ho-

diny jí prošlo zhruba čtyřicet lidí.“

■ Vy jste začali s rekon-strukcí teprve poté, co vám Cement Hranice věnoval 40 tisíc korun?

„Jednu menší šatnu jsme za peníze od města vybudovali už vloni. Za peníze od Cementár-ny jsme vlastně zahájili už dru-hou etapu. Rádi bychom v ní nadále pokračovali v příštím roce. Chceme opravit posilov-nu, nakoupit do ní nové stroje a pak samozřejmě hodláme opravit i zbývající šatny.“

■ Přišli jste do styku s Ce-mentárnou už dříve nebo to bylo letos poprvé?

„Už dříve nám vycházela vstříc. V zimním období jsme v jejím krytém bazénu pravi-delně trénovali. Od té doby, co se v Hranicích konají závo-dy dračích lodí, navštěvuje de-legace z Cementárny pro změ-nu zase nás, vytvoří posádku a sklízí úspěchy. Vloni skončila

na první až druhém místě, le-tos byla stříbrná.“

■ Komu jsou vlastně ur-čeny závody dračích lodí?

„Je to akce pro širokou ve-řejnost a téměř všechny ge-nerace. Dveře máme otevřeny pro každého. S námi jezdí na dračích lodích patnáctiletá děvčata, ale také padesátní-ci. Máme zatím dvě posádky. Jedna je smíšená a čítá 4 ženy a 16 mužů, druhá je ryze žen-ská a má 40 členek.“

■ To jsou amatérské zá-vody?

„Ano, na dračích lodích mo-hou závodit úplní začátečníci, ale také současní i bývalí členo-vé našeho oddílu, kteří tak as-poň mají příležitost se ke své-mu koníčku vrátit. Je to moc hezká záliba, které se může věnovat třeba i celá rodina.„

■ Kolik má váš oddíl dra-čích lodí?

„Zatím jen jednu. Je to totiž dost drahá záležitost. Jedna dračí loď vyjde na 250 tisíc korun. Praxe je ale taková, že si jednotlivé oddíly mezi sebou dračí lodě navzájem půjčují. Kde je zrovna závod, tam se svážejí lodě z širokého okolí.“

■ Závody dračích lodí jsou záležitostí celé repub-liky?

„Každoročně se jezdí pět závodů v Čechách a pět na Moravě. Nakonec je jedno společné finále. Letos si na něm v Jindřichově Hradci vy-bojovaly Hranice 4. místo. Co nás velmi potěšilo, to je při-dělení Grand Prix ČR na rok 2010. Už i proto pro nás byla rekonstrukce šaten nutností. Abychom mohli závodníkům nabídnout dostatek prostoru a komfortu. Díky Cementu Hranice už to teď udělat mů-žeme.“ -red-

Nově otevřená dálnice

Zavzpomínat si na léta prožitá v pracovním procesu a podělit se o společné prožitky bylo cílem odpoledního setkání v hranickém Domově důchodců. Akci letos už popáté zorganizovalo vedení akciové společnosti Cement Hranice, ve spolupráci s komisí Klubu důchodců. Bývalé zaměstnance, kteří tráví podzim svého života v tomto zařízení, za vedení

fi rmy pozdravila PhDr. Jana Kosinová, která ve stručnosti hovořila také o současném dění ve fi rmě.Její informaci vystřídaly chvíle, kdy si naší důchodci popovídali se členy komise KD o všem co život přináší. Klub důchodců

Cement Hranice, akciová společnost

Dva dálniční úseky na se-veromoravské D47 mezi Bí-lovcem, Hladkými Životicemi a Bělotínem byly zprovozněny 25.listopadu 2009.

Stát za ně zaplatil zhruba de-vět miliard korun.

Na dvanáctikilometrovém úseku mezi Bílovcem a Hladký-mi Životicemi na Novojičínsku jezdí již nyní řidiči bez omeze-ní.

Na druhém dálničním úseku mezi Hladkými Životicemi a Bě-lotínem na Přerovsku, který měří 18 kilometrů, bude zatím obousměrný provoz pouze na jedné polovině dálnice.

Celý dálniční úsek by měl byt otevřen v polovině příští-ho roku. Úsek je zatím otevřen v polovičním profi lu a se sníže-nou rychlostí.

Přesný termín jeho zprovoz-nění bude záviset na počasí v zimním období.

Oba dálniční úseky začalo přitom Ředitelství silnic a dálnic ČR stavět na jaře 2006.

Ulevit by měly hlavně přetí-ženým silnicím I/47 a I/48, po nichž se jezdí z ostravsko-kar-vinské aglomerace jižním smě-rem na Brno a zpět.

Řidiči již nebudou muset projíždět historickým centrem Oder ani přez Fulnek

Součástí dálnice mezi Bílov-cem a Hladkými Životicemi je jedna mimoúrovňová křižovat-ka u Butovic, 18 mostů a osm protihlukových stěn přesahují-cích délku čtyř kilometrů.

Na druhém úseku do Bělo-tína řidiči projíždějí dvěma mi-moúrovňovými křižovatkami

u Hladkých Životic a Mankovic.Mezi 22 mostními objekty

je nejdelší estakáda přes řeku Odru a železniční trať, která měří 844 metrů.

Peníze na dokončení dvou dálničních úseku získala vláda v době hospodářské krize vy-dáním dluhopisů.

Nyní, po otevření obou dálničních úseků je Ostrav-sko napojeno na českou dálniční síť a zbýva dokon-čit na severomoravské části D1 jediný úsek mezi Bohumí-nem a česko-polskou hranici.

Šest kilometrů dálnice mělo být původně dokončeno v roce 2010. Kvůli nedostatku peněz ve Státním fondu dopravní infrastruktury však hrozí až dvouleté zpoždění.

Stanislav Miczek

Nové šatny nejen pro dračice

Datové stránky Cement Hranice v provozu V minulém čísle jsem psal

o připravované „revoluci“ ve fungování české veřejné sprá-vy – o Datových schránkách. Poněvadž se nyní jedná o často diskutovaný termín, předpoklá-dám, že není nutno rozsáhle vy-světlovat, co to Datové schránky jsou a jak fungují. Krátce jen zopakuji, že se jedná o nový komunikační systém mezi orgá-ny veřejné správy a právnickými osobami, mezi orgány veřejné správy a podnikajícími fyzickými osobami, orgány veřejné správy a fyzickými osobami a také mezi orgány veřejné správy navzá-jem.

Systém Datových schránek byl spuštěn Ministerstvem vni-tra České republiky zkušebně od července 2009, se záměrem

dostatečné časové rezervy pro odzkoušení funkčnosti. Ostrý provoz byl naplánován na po-čátek listopadu 2009. Nikoho z nás asi příliš neudiví, že opět zafungovala tradiční česká lik-navost a převážná většina fi rem i veřejných institucí se začala „probouzet“ v posledním říjno-vém týdnu a rychle aktivovala svoje datové schránky. Většina z nich ještě s nářky, kolik mají s uvedenou problematikou prá-ce a jak je tato činnost neuvěři-telně zdržuje.

Akciová společnost Cement Hranice byla na datové schránky připravena již kolem 10. červen-ce 2009 a pracovníci odpověd-ní za komunikaci se systémem datových schránek pravidelně prohlíželi – bohužel stále prázd-

né úložiště datových schránek. Když ještě ani koncem září 2009 nepřišla ani jedna zásilka do na-šich datových schránek, pokusili jsme se kontaktovat několik ve-řejných institucí s prosbou o za-slání alespoň zkušební zásilky do schránky. Odpověď byla nasna-dě - bohužel ještě nemají da-tové schránky v provozu a ani nebyli na žádném školení. Proto nám nezbývalo než čekat až na termín ostrého nájezdu a s oba-vami sledovat ve sdělovacích prostředcích alibistická vyjádření soudů a dalších veřejných insti-tucí.

V průběhu listopadu 2009 do datových schránek Cement Hranice, a.s. přišlo 16 zásilek, přičemž ta první až 9.listopadu 2009.

Provoz systému datových schránek upravuje zákon 300 a 301/2008 Sb. a ten je ve svém znění poměrně nekompromis-ní. Říká, že po deseti dnech od odeslání je každá zpráva v dato-vé schránce dle tohoto zákona považována za doručenou, bez ohledu na to, zda ji někdo sku-tečně četl – jinými slovy - do-ručení dokumentu má stejné právní účinky, jako doručení do vlastních rukou.

Abychom ve fi rmě zabráni-li promeškání doručení zásilky, připravili jsme programové řeše-ní, které zajistí včasné a proka-zatelné doručení zprávy. Osoba zodpovědná za komunikaci s datovými schránkami (adminis-trátor datových schránek) každý den zkontroluje jejich obsah

a pomocí speciální programové aplikace uloží přijatou zprávu do datového úložiště (server) Cement Hranice. Zároveň s ulo-žením zprávy je pomocí MS Outlook vygenerován mail pro pracovníka, který je zodpovědný za převzetí a vyřízení zprávy. Pře-vzetí a přečtení zprávy je potvr-zeno v programové aplikaci pro informaci administrátora, který tak vidí, že jím odeslaná zpráva byla doručena. V případě ne-převzetí zprávy je administrátor v dohodnutém časovém limitu aplikací informován a je povinen situaci vyřešit náhradním způso-bem (jedná se zpravidla o stav, kdy adresát je mimo fi rmu – ne-moc, dovolená, služební cesta). .A jak je hodnocen nájezd da-tových schránek ministerstvem

vnitra? Datovou schránku už ak-tivně používá kompletní veřejnáspráva a alespoň jednou se donich přihlásila více než polovinaspolečností. Celkem přes ně na-šlo adresáta už více jak půl mi-lionu datových úředních zásilek.Naprostou většinu zpráv, kterésystémem „protekly“, si podletvrzení ministerstva adresáti vy-zvedli. Úspěšnost doručování jetak obdobná, možná i vyšší nežu listovních zásilek. Pesimisticképředpovědi, podle nichž hrozilo,že fi rmám budou vinou nepři-pravenosti systému datovýchschránek hromadně unikat dů-ležité úřední dokumenty, se takprozatím nepotvrzují. Katastrofav oblasti elektronické komunika-ce úřadů s fi rmami se nekoná.

Stanislav Němec

Na našich pracovištích Ce-ment Hranice, akciová společ-nost působí 8 zaměstnanců, kteří vedle svých běžných pra-covních povinností plní navíc úkoly tzv. preventistů v oblasti bezpečnosti práce a požární pre-vence. Tito zaměstnanci mají ne-zastupitelnou úlohu při dohledu nad prevencí u jednotlivých pra-covišť a jsou schopni poskytnout kvalifi kovanou pomoc v oblasti bezpečnosti práce a požární prevence příslušným vedoucím zaměstnancům.

Jejich teoretické znalosti a zejména praktické zkušenos-ti uvedené problematiky, které si každoročně zvyšují školením zaměřeným na oblast bezpeč-nosti práce a požární prevenci jsou využívány zaměstnavatelem při přijímání opatření na zvýšení úrovně bezpečnosti práce a po-žární prevence, odstraňování

nedostatků, ale i hodnocení pra-covního prostředí vůbec.

Uvědomujeme si, že nejen obecně platí, ale provozu tak ná-ročném jako je provoz cementár-ny zvlášť, že neexistuje bezpečná práce, ale bezpečný přístup k ní.

Preventisté vedou o své čin-nosti záznamy v denících kontrol, kde zaznamenávají jak výsledek kontroly, tak přijatá nápravná opatření. Tyto záznamy se co tři měsíce předkládají ke kontro-le. A je samozřejmé, že urgentní případy jsou řešeny operativně.

Závěrem bych chtěl vyzdvih-nout zejména činnost preven-tistů působících na provozu 1 a provozu 5. Vypovídá o tom ne-jen aktivní přístup k problemati-ce bezpečnosti práce a požární prevence, ale i dlouhé období, kdy na těchto provozech nevzni-kl pracovní úraz či jiná mimořád-ná událost. -red-

Bezpečná práce patří k našim prioritám