quercus robur – dub letní

57
Quercus robur – dub letní http://www.cjb.unige.ch/BotSyst - mohutný strom, dorůstající výšky 30-40 (-50 m); - silný kmen o průměru 1-2 (-4) m; - silné, odstálé, zprohýbané větve; - dožívá se 400-500 let (vzácně více); - borka výrazně křivolace rozpukaná.

Upload: others

Post on 09-Jan-2022

3 views

Category:

Documents


0 download

TRANSCRIPT

Page 1: Quercus robur – dub letní

Quercus robur – dub letní

http://www.cjb.unige.ch/BotSyst

- mohutný strom, dorůstajícívýšky 30-40 (-50 m); - silný kmen o průměru 1-2 (-4) m;- silné, odstálé, zprohýbanévětve;- dožívá se 400-500 let (vzácněvíce);- borka výrazně křivolace rozpukaná.

Page 2: Quercus robur – dub letní

Quercus robur – dub letní- tvar listů značně proměnlivý, většinou nepravidelně laločnatý, s krátkým řapíkem (do 1 cm) a srdčitě vykrojenou bází; - listy obvykle lysé, rozmístěnéve svazečcích na koncích větví(„po obvodu koruny“);- plodenství žaludů na dlouhých stopkách (3-7 cm).

http://einstein.uab.es/botanica http://www.flogaus-faust.de

Page 3: Quercus robur – dub letní

Quercus robur – dub letníEkologie 1

- světlomilná dřevina, ještěnáročnější na světlo než dub zimní(→ špatně zmlazuje v zástinu);

- pomalu rostoucí dřevina → pokud se mu podaří zmladit, bývá často zastíněn rychleji rostoucími druhy (jasan, habr) a chřadne;

- výborně zmlazuje z pařezových výmladků → zvýhodněn v pařezinách.

Page 4: Quercus robur – dub letní

Quercus robur – dub letníEkologie 2

- výmladky (vlky) snadno tvoří i na kmeni → může reagovat na zvýšení přísunu světla;

- četné spící pupeny → dobře regeneruje po poškození;

- silný kůlovitý kořen → odolný vůči vývratům;

- raší časněji než dub zimní - citlivý k pozdním mrazům, teplomilnější.

Page 5: Quercus robur – dub letní

Quercus robur – dub letníEkologie 3

- tvrdé luhy a dubohabřiny, dávápřednost stanovištím s hlubokou půdou, dostatečně zásobenou živinami i vlhkostí (snáší záplavy), ale roste i v kyselých a teplomilných doubravách („ekotypy“);

- u nás především v nížinách a pánvích, ve středních polohách daleko méně než dub zimní.

10 nejvěrnějšíchTilia cordata, Polygonatum multiflorum, Carpinus betulus, Poa nemoralis, Convallaria majalis, Corylus avellana, Pulmonaria officinalis agg., Stellariaholostea, Betula pendula, Campanulatrachelium.http://www.e-dovolena.cz

Page 6: Quercus robur – dub letní

Quercus robur – dub letníevropský areál

Page 7: Quercus robur – dub letní

Quercus petraea agg. – dub zimní

http://wildblumen.freezope.org

- strom střední velikosti, dorůstající výšky 20-30 (-40 m); - kmen o průměru i přes 1 m;- koruna protáhlá, často nepravidelně utvářená;- dožívá se 400-500 let, vzácněvíce;- borka v mládí hladká, později podélně rozpukaná.

Page 8: Quercus robur – dub letní

Quercus petraea agg. – dub zimní

Úradníček, Maděra & kol. 2001

- strom střední velikosti, dorůstající výšky 20-30 (-40 m); - kmen o průměru i přes 1 m;- koruna protáhlá, často nepravidelně utvářená;- dožívá se 400-500 let, vzácněvíce;- borka v mládí hladká, později podélně rozpukaná.

Page 9: Quercus robur – dub letní

Quercus petraea agg. – dub zimní

- listy víceméně pravidelně laločnaté, s řapíkem 1-3 cm dlouhým a čepelí na bázi klínovitě sbíhavou, vzácněji uťatou až nevýrazně vykrojenou; - na rubu zejména podél žilek drobnými hvězdovitými chlupy pýřité;- víceméně pravidelně rozmístěné i na větvích uvnitř koruny, čili koruna hustšínež u dubu letního.

http://www.baumschule-pflanzen.de

- plodenství žaludů na krátkých stopkách (obvykle do 2 cm);

http://online-media.uni-marburg.de/biologie

Page 10: Quercus robur – dub letní

Quercus petraea agg. – dub zimní

- listy víceméně pravidelně laločnaté, s řapíkem 1-3 cm dlouhým a čepelí na bázi klínovitě sbíhavou, vzácněji uťatou až nevýrazně vykrojenou; - na rubu zejména podél žilek drobnými hvězdovitými chlupy pýřité;- víceméně pravidelně rozmístěné i na větvích uvnitř koruny, čili koruna hustšínež u dubu letního.

http://www.baumschule-pflanzen.de

- plodenství žaludů na krátkých stopkách (obvykle do 2 cm);

http://www-ang.kfunigraz.ac.at

dub zimní dub letní

Page 11: Quercus robur – dub letní

Quercus petraea agg. – dub zimníEkologie 1

- světlomilná dřevina, poněkud lépe snášející stín než dub letní (→ za jistých podmínek možná koexistence např. s bukem);

- pomalu rostoucí dřevina;

- z pařezových výmladků zmlazuje stejně dobře jako dub letní.

Page 12: Quercus robur – dub letní

Quercus petraea agg. – dub zimníEkologie 2

- kořenová soustava bez výraznéhokůlového kořene;

- velmi dobrá výmladnost z kmene (vlky);

- méně citlivý k jarním mrazům neždub letní (raší později).

Page 13: Quercus robur – dub letní

Quercus petraea agg. – dub zimní

10 nejvěrnějších

Carpinus betulusPoa nemoralisConvallaria majalisHieracium sabaudumLathyrus nigerHieracium murorumLathyrus vernusGalium sylvaticumHieracium lachenaliiPyrethrum corymbosum

Ekologie 3- dubohabřiny, teplomilné a kyselé doubravy, vyhýbá se přeplavovaným a oglejenýmpůdám, naopak prosperuje i na půdách mělkých, vysychavých, minerálně chudých; - především v pahorkatinách, vystupuje do středních poloh, běžně o 200-300 m výše než dub letní, zvlášť na svazích říčních údolí, nesnáší však kontinentální podmínky.

Page 14: Quercus robur – dub letní

Quercus petraea agg. – dub zimní Z, stř., JZ Evropa, chybí v kontinentální V Evropě

http://linnaeus.nrm.se/flora

Page 15: Quercus robur – dub letní

Quercus petraea agg. – dub zimníTaxonomická problematika agregátuQ. petraea s.s. – dub zimníQ. dalechampii – dub žlutavýQ. polycarpa - dub mnohoplodý

vše Úradníček, Maděra & kol. 2001

Q. petraea s.s. Q. dalechampii Q. polycarpa

Znaky: celkový tvar čepele, tvar báze čepele, vykrajováníčepele, charakter listové žilnatiny, charakter číšek žaludů, ekologie, rozšíření. Vše je ovšem nedostatečně prozkoumáno.

Page 16: Quercus robur – dub letní

Quercus petraea agg. – dub zimníTaxonomická problematika agregátuQ. petraea s.s. – dub zimníQ. dalechampii – dub žlutavýQ. polycarpa - dub mnohoplodý

vše Úradníček, Maděra & kol. 2001

Znaky: celkový tvar čepele, tvar báze čepele, vykrajováníčepele, charakter listové žilnatiny, charakter číšek žaludů, ekologie, rozšíření. Vše je ovšem nedostatečně prozkoumáno.

Q. petraea s.s. Q. dalechampii Q. polycarpa

Slavík 1990

Page 17: Quercus robur – dub letní

Quercus robur a Q. petraea– dub letní a d. zimní

VyužitíLesnicky významné dřeviny, po buku nejvýznamnější listnáče. Tvrdého, pevného a trvanlivého dřeva se využívá pro stavební účely, k výrobě dýh, v lodním stavitelství, k výrobě parket, sudů, pražců a nábytku. Dřevo je trvanlivé i pod vodou (vodní stavby). Kůra s vysokým obsahem tříslovin se používala k výrobě činidel na zpracování kůží(tříslo) a má i farmaceutické/bylinářské využití (stahující účinky). Dříve velice ceněny a podporovány jako plodina pro pastvu prasat – zejména dub letní, jehož žaludy jsou prý sladší/méně hořké než d. zimního. Především dub letní je krajinářsky hodnotný druh, působivý jako solitér i v liniové výsadbě (hráze rybníků).

Page 18: Quercus robur – dub letní

Quercus pubescens – dub pýřitý, šípák- strom 6-15 (-20) m vysoký, na exponovaných stanovištích jenom křovitého vzrůstu;- kmen a větve často křivolace zprohýbané; - borka hrubě kostkovitěrozpukaná;- letorosty plstnaté, listy nahloučené na koncích větví;

http://mab.kav.cas.cz

- listy značně proměnlivého tvaru, v mládípo obou stranách hustě plstnaté, na lícízáhy olysávající.

Page 19: Quercus robur – dub letní

Quercus pubescens – dub pýřitý, šípákEkologie- světlomilná a teplomilnádřevina, velmi odolná k suchu;

- roste na mělkých i hlubokých, bazických i kyselých půdách (u nás častěji na bazických, ale např. ve Středomoří tato preference není zjevná);

- významná dominanta xerotermních doubrav v nejsušších a nejteplejších oblastech ČR.

http://mab.kav.cas.cz

10 nejvěrnějšíchLithospermum purpurocaeruleum, Cornus mas, Dictamnus albus, Ligustrum vulgare, Viburnum lantana, Sorbus torminalis, Campanula bononiensis, Pyrethrumcorymbosum, Euphorbia epithymoides, Melampyrum cristatum.

Taxonomická poznámka: není uvažován dub jadranský (Q. virgiliana), jehož taxonomické postaveníje podobně problematické jako u druhů agregátu Q. petraea

Page 20: Quercus robur – dub letní

Quercus pubescens – dub pýřitý, šípák

Úradníček, Maděra & kol. 2001

Page 21: Quercus robur – dub letní

Quercus pubescens – dub pýřitý, šípák

Slavík 1990

Page 22: Quercus robur – dub letní

Quercus cerris – dub cer- strom střední velikosti, dorůstajícívýšky 20-30 (-35) m; - kmen štíhlý, o průměru do 1 m;- koruna protáhlá, značně hustá (v monocenóze vytváří největšíkorunový zápoj z našich dubů); - dožívá se i přes 200 let- borka hrubě rozpukná, v prasklinách rezavě zbarvená.

http://www.liguriambiente.it

Page 23: Quercus robur – dub letní

Quercus cerris – dub cer

- listy ostře, mělce až hluboce vykrajované, na lící tmavě zelené, lesklé, tuhé; - na lící drsně chlupaté, na rubu hustě pýřité hvězdovitými chlupy; - na bázi listů nápadné vytrvávající šídlovité palisty.

- plodenství žaludů přisedlá nebo na krátkých stopkách, číšky s nápadně odstálými šídlovitými šupinami;

http://www.funghiitaliani.it/Alberi

Page 24: Quercus robur – dub letní

Quercus cerris – dub cer

- listy ostře, mělce až hluboce vykrajované, na lící tmavě zelené, lesklé, tuhé; - na lící drsně chlupaté, na rubu hustě pýřité hvězdovitými chlupy; - na bázi listů nápadné vytrvávající šídlovité palisty.

- plodenství žaludů přisedlánebo na krátkých stopkách, číšky s nápadně odstálými šídlovitými šupinami;

http://www.funghiitaliani.it/Alberi

Page 25: Quercus robur – dub letní

Quercus cerris – dub cerEkologie 1

- středně světlomilná dřevina, dobře snášející mírný zástin (úspěšně zmlazuje v podmínkách, kdy ostatní duby chřadnou);

- dobře zmlazuje z pařezu i kmene;

-méně trpí okusem než ostatníduby;

- teplomilný druh, nesnášejícísilnější mrazy (praskání dřeva);

- raší později než ostatní duby –uniká působení pozdních mrazů.

Page 26: Quercus robur – dub letní

Quercus cerris – dub cerEkologie 2- středně suchomilná dřevina, rostoucí mnohdy ve směsi s dubem zimním ve světlých, ale nexerotermních lesích (as. Quercetum petraeae-cerris);

- snáší i výrazně suchá a živinami chudá stanoviště;

- často na na ilimerizovanýchpůdách.

10 nejvěrnějších (platí v rámci slovenské lesní vegetace)Vicia cassubica, Poa angustifolia, Lychnis coronaria, Festuca rupicola, Rosa gallica, Filipendula vulgaris, Euphorbia cyparissias, Viola hirta, Agrimonia eupatoria, Prunus spinosa.

Page 27: Quercus robur – dub letní

Quercus cerris – dub cer

Úradníček, Maděra & kol. 2001

Page 28: Quercus robur – dub letní

Quercus cerris – dub cer

Slavík 1990

Page 29: Quercus robur – dub letní

Fagus sylvatica – buk lesní

- plodenství žaludů přisedlánebo na krátkých stopkách, číšky s nápadně odstálými šídlovitými šupinami;

- statný strom, dorůstající výšky 35 (-40) m;- kmen rovný, válcovitý, o průměru i přes 1 m;- koruna vysoko nasazená, v zapojených porostech bohatěmetlovitě vzhůru větvená; - dožívá se 200-400 let;- borka hladká, stříbrošedá.

Page 30: Quercus robur – dub letní

Fagus sylvatica – buk lesní

- listy celistvé, čepel eliptická, celokrajná nebo mělce zubatá, na okraji často zvlněná, žilnatina oproti habru méně vyniklá;- na líci lysé, na okraji a na rubu v paždí žilek dlouze pýřité;- postranních žilek 5-9 párů;- pupeny nápadně štíhle vřetenovité, skořicově hnědé.

- plody trojboké nažky (bukvice), uzavřené po dvou v dřevnaté číšce, pokrytézdřevnatělými ostny, otvírajícíse 4 chlopněmi;

http://www.offwell.free-online.co.uk

Page 31: Quercus robur – dub letní

Ekologie 2- kořenový systém srdčitý, velmi hustý (silný konkurent v rhizosféře), všesměrný (málo trpívývraty, ale přece jen víc neždruhy s kůlovým kořenem);

- nesnáší silně kyselé a podmáčené půdy;

- bukové listí se dost špatněrozkládá, často dochází k jeho hromadění, což potlačuje rozvoj bylinného patra.

Fagus sylvatica – buk lesní

Page 32: Quercus robur – dub letní

Ekologie 3- u nás vytváří čisté nebo smíšenéporosty především ve středních nadmořských výškách (300-800 m), ale sestupuje i pod 200 m n. m. – v nižších nadmořských výškách byl zřejmě zčásti vytlačen lidskou činností (pařeziny); v horách vystupuje až do 1200 m;

- na silně kyselých, podmáčených a oglejených půdách nebo v mrazových kotlinách bývá nahrazen dubem zimním nebo letním, ve vyšších polohách smrkem;

Fagus sylvatica – buk lesní

10 nejvěrnějších Galium odoratum, Oxalis acetosella, Dryopteris filix-mas, Prenanthes purpurea, Mercurialis perennis, Dentaria bulbifera, Athyrium filix-femina, Senecio nemorensisagg., Mycelis muralis, Galeobdolonluteum s.lat.

Page 33: Quercus robur – dub letní

Úradníček, Maděra & kol. 2001

Fagus sylvatica – buk lesní

http://linnaeus.nrm.se/flora

Page 34: Quercus robur – dub letní

Fagus sylvatica – buk lesní

Slavík 1990

Page 35: Quercus robur – dub letní

VyužitíLesnicky nejvýznamnější listnáč (5% lesní půdy). Dříve považován za druhořadou dřevinu, v době chemického zpracování dřeva jeho popularita roste. Dřevo je tvrdé, těžké a pevné, ale málo trvanlivé (sesychavé) a pružné. Ceněn v nábytkářství (dýhy, ohýbaný nábytek), dále pro výrobu parket, pražců (dobře se impregnuje), dřevěného uhlí, destilačních produktů i na papír. Z bukvic se dříve lisoval olej, využívaly se pro pastvu prasat, jsou vyhledávány divou zvěří. Buk je hodnotný okrasný strom, zejména jako solitér (cv. Atropunicea s červenými listy).

Fagus sylvatica – buk lesní

Page 36: Quercus robur – dub letní

Carpinus betulus – habr obecný

- plodenství žaludů přisedlánebo na krátkých stopkách, číšky s nápadně odstálými šídlovitými šupinami;

- středně velký strom, dorůstající výšky 20 (-30) m;- kmen často mírně zprohýbaný, rovný, v porostu metlovitě větvený;- koruna velmi hustá, bohatě větvená;- nepříliš dlouhověký, v porostu zřídka až 150 let, jako solitér přes 200 let;- borka hladká, šedá, stříbřitěmramorovaná.

Page 37: Quercus robur – dub letní

- listy celistvé, čepel podlouhle vejčitá, dvojitě pilovitá, na okraji často zvlněná, žilnatina oproti buku více vyniklá;- v mládí oboustranně hedvábitě chlupaté, olysávající;- postranních žilek 11-15 párů;- samčí i samičí květenství jehnědy.

- plody oříšky, podepřenétrojlaločným podpůrným listenem; habr může plodit už v 15 letech, v porostu ve 40 letech;

Carpinus betulus – habr obecný

http://www.sci.muni.cz/botany/galerie

Page 38: Quercus robur – dub letní

Ekologie 1- stínomilná dřevina, dobře zmlazujícía odrůstající i ve značně zapojených porostech – v mladí odrůstá rychleji než buk a vzhledem k časnéfruktifikaci může „utéct“ jeho konkurenci;

- nezdolně zmlazuje, snáší téměřlibovolně intenzivní seřezávání(použití do živých plotů), prosperuje v pařezinách s krátkou obmýtní dobou;

- tvoří výmladky z povrchových kořenů, které mohou souvisle pokrýt půdu a konkurovat bylinám;

- kořenový systém variabilní, na hlubších půdách srdčitý až s kůlovým kořenem, na mělčích půdách koncentrovaný při povrchu.

Fagus sylvatica – buk lesní

Page 39: Quercus robur – dub letní

Ekologie 2- druh mezofilních lesů, od nejsušších tvrdých luhů, přes dubohabřiny, roklinové lesy, po okraje bučin ve středních polohách (max. 500-700 m n.m.);

- jeho rozšíření na úkor buku bylo zřejmě historicky podpořeno dlouhodobým pařezinovýmhospodařením;

- dnes se samovolně šíří ve světlých dubových lesích, vytlačuje světlomilné druhy;

Carpinus betulus – habr obecný

10 nejvěrnějšíchTilia cordata, Lathyrus vernus, Polygonatum multiflorum, Pulmonaria officinalis, Poanemoralis, Quercus petraea agg., Melica nutans, Galium sylvaticum, Convallariamajalis, Stellaria holostea.

Page 40: Quercus robur – dub letní

http://linnaeus.nrm.se/flora

Carpinus betulus – habr obecnýevropský areál, podobný Quercus petraea, poněkud kontinentálnější

Page 41: Quercus robur – dub letní

Slavík 1990

Carpinus betulus – habr obecný

Page 42: Quercus robur – dub letní

VyužitíPro lesníky podřadná, plevelná dřevina, vyžívaná jen jako „čistící“ dřeviny – v doubravách zastiňuje kmeny dubů a tím zamezuje tvorbě kmenových výmladků a košatých korun, zhoršujících kvalitu dubového dřeva. Poskytuje dobré palivové dříví –tvrdé a pevné, hodně výhřevné.V zahradnictví dost často jako okrasná dřevina, včetně živých plotů (dobrá

výmladnost).

Carpinus betulus – habr obecný

Carpinus betulus 'Fastigiata'

Page 43: Quercus robur – dub letní

Abies alba – jedle bělokorá

- plodenství žaludů přisedlánebo na krátkých stopkách, číšky s nápadně odstálými šídlovitými šupinami;

- statný strom, dorůstající 30-60 m, při průměru kmene až 2 m (až 45 m3

dřeva, z našich druhů nejvíc);- kmen přímý, průběžný, větve v přeslenu, odstávají téměř pravoúhle;- koruna kuželovitá, později válcovitá, uťatá („čapí hnízdo“);- dlouhověká, 300-400 let; - borka bělavě šedá, hladká, ve stářípodélně rozpukaná.

http://www.siegen-wittgenstein.de http://www.hubbardbrook.org

Page 44: Quercus robur – dub letní

- jehlice dvouřadé, ploché, tupé, na rubu se dvěma bílými voskovými proužky; vytrvávají dlouho (9-11 let);- pupeny bez pryskyřice (trpí okusem);- větvení koncových větviček ploché.

- šišky vzpřímené, záhy rozpadavé; plodí v porostu od 60 let až do vysokého věku, v intervalu 2-6 let;

Abies alba – jedle bělokorá

http://www.boga.ruhr-uni-bochum.de

http://www.uib.es/depart/dba/botanica

Page 45: Quercus robur – dub letní

Ekologie 1

- v mládí snáší bez ztráty vitality dlouhodobý hluboký stín – jedle-čekatelky o výšce 2 m a průměru kmínku 5-8 cm mohou být až 100 let staré;

- v dospělosti má větší nároky na světlo než v mládí;

- roste pomaleji než buk – pro udržení ve směsi potřebuje náskok;

- dokáže zmladit z kmene („vlky“), z pařezu nezmlazuje;

- kořenový systém hluboký, s kůlovým kořenem a „panohami“.

http://www.abicko.cz/images

Abies alba – jedle bělokorá

Page 46: Quercus robur – dub letní

Ekologie 2

- vyžaduje dostatečně vlhkástanoviště, snáší zamokření (okolílesních pramenišť), ale ne organogenní substrát;

- preferuje hlubší, živinami bohatšípůdy;

- špatně snáší tuhé mrazy (suboceanický druh);

- roste od inverzích poloh v nížině(Labské pískovce 140 m n. m.) po hory (1100 m), ale nedosahuje horníhranice lesa;

- od jedlových doubrav na oglejenýchpůdách přes jedlobučiny po smrko-jedlo-bukové horské lesy (tzv. hercynská směs).

http://www.abicko.cz/images

Abies alba – jedle bělokorá

10 nejvěrnějších: Picea abies, Oxalis acetosella, Fagus sylvatica, Dryopteris filix-mas, Senecionemorensis agg., Prenanthes purpurea, Mycelismuralis, Dryopteris dilatata, Galeobdolon luteums.lat., Athyrium filix-femina.

Page 47: Quercus robur – dub letní

Abies alba – jedle bělokorá

Jalas & Suominen 1999

poměrně malý evropský areál

Page 48: Quercus robur – dub letní

Abies alba – jedle bělokorá

Slavík 1990

Page 49: Quercus robur – dub letní

Využití

Po velkém ústupu lesnicky opět poněkud častěji pěstovaná dřevina. Dřevo podobnésmrkovému, ale bez pryskyřičných kanálků – jako stavební dřevo dříve oblíbenějšínež smrk. Dobře odolává vodě – vodní stavby. Dál k výrobě hudebních nástrojů(dobře rezonuje), nábytku, v řezbářství a k výrobě šindelů (dobře se štípe).Jako okrasná dřevina málo (nesnáší městské prostředí), ale jedlové snítky jsou

oblíbeným dekoračním materiálem.

Abies alba – jedle bělokorá

Page 50: Quercus robur – dub letní

Picea abies – smrk ztepilý

- plodenství žaludů přisedlánebo na krátkých stopkách, číšky s nápadně odstálými šídlovitými šupinami;

- statný strom, dorůstající 30-50 m, při průměru kmene až 1,5 m (30 m3

dřeva);- kmen přímý, průběžný, větve mírnědolů skloněné, ke konci vystoupavé;- tvar koruny se liší podle ekotypů –horské mívají korunu štíhlou s jemnými větvemi, jiné typy jsou širokokorunné; - může dosáhnout značného věku (350-400 let); - borka hnědá, rozpukaná.

http://www.wsl.ch/media http://www.funghiitaliani.it

Page 51: Quercus robur – dub letní

- jehlice všestranně rozestálé (v zástinu ale dvouřadé), čtyřhranné, zašpičatělé;- pupeny bez pryskyřice, mladé prýty chutně nakyslé.

- šišky převislé, dřevnaté, v celku opadavé, dozrávají na podzim 1. roku; plodí asi od 60 let věku v intervalu 4-5 let;

Picea abies – smrk ztepilý

http://www.natur-lexikon.com

http://www.cfl.scf.rncan.gc.ca

Page 52: Quercus robur – dub letní

Ekologie 1- rychlerostoucí, značně světlomilnádřevina, snášející zástin v mládí(schopnost podrůstat v porostech pionýrských dřevin);

- nenáročný na živiny;

- vyžaduje dostatečnou vlhkost, snášízamokření i na organogenním substrátu (rašelinné smrčiny;

- mělký kořenový systém – špatněodolává větru (vývraty);

- odolný vůči drsnému klimatu (mrazivé zimy, krátká vegetačnísezóna), ale citlivý k znečištění;

- v porostech s vrstvou nerozloženého opadu dokáže zmladit na padlých kmenech.

http://www.tisicovky.cz

Picea abies – smrk ztepilý

-

Page 53: Quercus robur – dub letní

Ekologie 2- dominantní druh horských, rašelinných a podmáčených smrčin, vtroušeně v smrkových jedlobučinách;

- v inverzních polohách sestupuje aždo nížin (Labské pískovce 140 m n. m.), ale v termofytiku byl přirozeněvzácný nebo zcela chyběl.

10 nejvěrnějších: Vacciniummyrtillus, Oxalis acetosella, Dryopteris dilatata, Calamagrostisvillosa, Abies alba, Avenella flexuosa, Polytrichum formosum, Fagussylvatica, Dicranum scoparium, Senecio nemorensis agg.

Picea abies – smrk ztepilý

http://www.tisicovky.cz

Page 54: Quercus robur – dub letní

Jalas & Suominen 1999

pohoří střední a JV Evropy, boreální Evropa

Picea abies – smrk ztepilý

Picea obovata

Page 55: Quercus robur – dub letní

Slavík 1990

Picea abies – smrk ztepilý

Page 56: Quercus robur – dub letní

VyužitíLesnicky nejdůležitější dřevina, hlavní zdroj dřevní hmoty u nás. Dřevo je lehké, pružné a pevné, snadno opracovatelné, ale málo trvanlivé. Široce využíváno ve stavebnictví, na výrobu papíru, nábytku, hudebních nástrojů i jako palivové dřevo. Borka se využívá k výrobě tříslovin, pryskyřice se dříve těžila k výrobě bednářskésmůly, kalafuny a terpentýnu. Řada okrasných kultivarů, nejběžnější vánoční stromek.

Picea abies – smrk ztepilý

http://web.utk.edu/~grissino www.feld.cvut.cz http://www.natur-lexikon.com

Page 57: Quercus robur – dub letní

Picea abies – smrk ztepilýVýznamSmrkové kultury mají i mimořádný estetický význam…