Římské právo dědické

Intestátní posloupnost

Přednáška z římského práva

letní semestr

Hereditas Dědictví

Souhrn majetku náležející zemřelému, který přechází na jiné osoby (dědice)

Právní situace, ve které se nachází dědic Univerzální sukcese Nastupuje na místo zemřelého

Aktiva i pasiva Náboženské povinnosti

Intestátní posloupnost Sekundární důvod dědění Nastupuje pokud není závěti, závěť je

neplatná nebo neúčinná Není možné, aby se dělilo z části podle

zákona a z části podle závěti – pokud nebylo rozhodnuto o celém dědictví, rozdělí se zbyla část podle dědických podílů

Heres ex re certa Pokud určím někoho dědicem ke konkrétní

věci Je ustanoven právoplatným dědicem Nikdo jiný nemůže dědit ze závěti Dědění ze zákona je vyloučeno >Ten, kdo byl určen ke konkrétní věci zdědí

vše

Intestátní posloupnost Účel intestátní posloupnosti

Určit osoby, které byly zůstaviteli natolik blízké, aby mohly nastoupit na jeho místo

Základem je familia, římská rodina Původně agnátští příbuzní a členové rodu Dlouhý vývoj praetor, císařské konstituce

klasického a římsko-hellénského práva a Justinián Vítězství kognátského příbuzenství

Intestátní posloupnost Blízké osoby se rozdělí v jednotlivé třídy a

třídy ve stupně Staré ius civile neuznávalo sukcesivní

delaci Pokud se nestala dědicem osoba z té třídy a

toho stupně, který byl k dědictví povolán, nenabízelo se dědictví další třídě nebo stupni, ale stalo se odúmrtí

Civilní intestátní posloupnost Nejbližšími osobami jsou synové PF

Pozdější interpretace na všechny osoby alieni iuris tzv. heredes sui

Pracují na rodinném majetku Automaticky považováni za dědice Okamžikem smrti zůstavitele Nemohou dědictví odmítnout

Heredes sui Je-li dědictví předluženo, musí hradit

věřitelům zůstavitele ze svého Pokud PF neměl syny, mohl adoptovat Pokud neadoptoval, mohl odkázat

majetek v závěti i třetím osobám Může část majetku přenechat jiné

osobě než ustanovenému dědici

Intestátní posloupnost Sukcesivní delace

Praetorské právo umožnilo sukcesivní delaci tříd, mezi kognáty i postupné povolávání stupňů

Justinián zavedl sukcesivní delaci i u agnátů

Intestátní posloupnost Druhy sukcese

In capitas – původní a nejstarší způsob

Dědic A, B, C dědí každý 1/3 dědictví

Zůstavitel

Dědic A Dědic B Dědic C

Intestátní posloupnost Druhy posloupnosti

In stirpes Zaveden zákonem

XII desek pro dědice I. třídy (nezbytní)

Dědicové C a D po dědici A, který předemřel dědí každý ¼ dědictví

Zůstavitel

Dědic A Dědic B

Dědic C Dědic D

Intestátní posloupnost

Zůstavitel

Dědic A Dědic B

Dědic C Dědic D

Dědic E Dědic F

Pokud zemře ještě před zůstavitelem A a C, pak okamžikem smrti nabude B ½ D 1/4

E a F dostanou každý 1/8 dědictví

Druhy posloupnosti In lineas termín pozdního římsko-

helénského práva a znamená rozdělení mezi ascendenty otcovské a mateřské

Sukcesor řádný Nastupuje pokud není dědic v přednější

třídě Sukcesor mimořádný

Dědí spolu se sukcesorem s vyšší třídy

Sukcese podle ius civile Podle Gaia Inst. III. 1-17 I. třída heredes sui et necessarii

děti podrobené moci otcovské manželka pokud je cum manu vnuci za života otce nedědí a nedědí

ani emancipovaní synové sui heredes stejného stupně dědí in

capita různého stupně in stirpes

Sukcese podle ius civile

Po A dědí manželka B, syn D a E každý ¼ protože jsou v okamžiku smrti A pod jeho mocí. Po synovi F, který předemřel dědí I a H každý polovinu, tedy 1/8 dědictví A.

Manželka G, syn J a C nedědí protože nejsou agnátskými příbuznými

Zůstavitel A

filius familias D Filia familias E Filius familias F

manželka B

nemanželské dítě C

Syn H Syn I

Manželka G

Emancipovaný syn J

Sukcese podle ius civile II. třída Proximus agnatus nejbližší agnát

pokud není nikdo z I. třídy agnátský příbuzný muž nebo žena Lex Voconia omezila dědění žen na

sestry zůstavitele bližší agnát vylučuje vzdálenějšího

Sukcese podle ius civile

V II. třídě dědí nejčastěji bratr nebo sestra zůstavitele (pokud by byla vdaná, majetek by připadl jejímu manželovi), také matka nebo babička, nikdy však otec nebo děd

otec

bratr Zůstavitel sestra

Matka

její manžel

Sukcese podle ius civile III. třída Gentilové

přískušníci rodu nastupují individuálně za císaře Antonia Pia tato třída dědiců

úplně mizí

Sukcese podle ius civile Posloupnost po propuštěnci

I. třída heredes sui II. třída patronus a patrona III. třída děti, vnuci a jejich děti

patrona IV. třída agnáti a gentiles

Intestátní posloupnost praetorská Praetor povolal k dědění i

kognátské příbuzné I. třída Děti

děti podrobené moci otcovské – sui vlastní děti, které byly emancipovány; děti emancipovaného syna, které byly

zrozeny po emancipaci děti adoptovaných synů

Intestátní posloupnost praetorská

všechny děti se povolávají současně a potomci těchto dětí se dělí o díl svého předka;

II. třída Legitimi nebyly-li děti povolávali se agnátští

příbuzní, tak jak byli povoláváni v první třídě podle civilního práva

tj. všichni sui heredes a nejbližší agnáti;

Intestátní posloupnost praetorská III. třída Proximi cognati

praetor povolával všechny pokrevní příbuzné až do sedmého stupně;

teprve v tomto stupni dědily děti po matce, která žila s jejich otcem ve volném manželství;

teprve tady dědili po sobě sourozenci, kteří měli různé otce;

teprve tady dědily po matce nemanželské děti;

Intestátní posloupnost praetorská IV. třída Vir et Uxor

nebyla-li manželka pod mocí manžela; manželství muselo být uzavřeno

řádně; muselo trvat až do smrti manžela;

Změny v civilním právu dědickém Odstranění největších příkrostí ius

civile Pomocí legislativy SC Tertullianum

matka dědí po svém dítěti musí mít tři děti; před ní mají přednost potomci dítěte; otec dítěte; jeho bratři spojeni otcovskou mocí;

Změny v civilním právu dědickém SC Orphitianum

z doby Marca Aurelia 179 po Kr.; nemanželské děti mají právo dědit po matce

před jejími agnátskými příbuznými; Konstituce císaře Valentiniana

389 po Kr. vnuk dědí po vzdálenější ascendentech děd ze strany otcovy, bába ze strany otcovy

i matčiny;

Intestátní posloupnost justiniánská Poklasická úprava velmi nepřehledná; Justinián provedl změnu Novellou 118

zásada principu kognace bez rozdílu pohlaví bez rozdílu manželských a

nemanželských dětí bližší třída a stupeň vylučuje

vzdálenější

Intestátní posloupnost justiniánská I. třída descendenti II. třída ascendenti a plnorodí

sourozenci mají stejné oba rodiče;

III. třída polorodí sourozenci IV. třída všichni ostatní příbuzní z

pobočné linie