rizika a jejich řízení v malé a střední firmě · 1) evropskÉ spoleČenstvÍ : Úřad pro...

Univerzita Palackého v Olomouci

Filozofická fakulta

Katedra aplikované ekonomie

Rizika a jejich řízení v malé a střední firmě

Studijní obor : Odborná francouzština pro hospodářskou praxi

Magisterská diplomová práce

Vedoucí práce: Autor:

Doc.Ing.Jaromír Novák,Csc. Bc. Soňa Dřevojánková

Olomouc 2009

1

PROHLÁŠENÍ :

Místopřísežně prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: " Rizika a jejich řízení

v malé a střední firmě " vypracovala samostatně pod odborným dohledem vedoucího

diplomové práce a uvedla jsem všechny použité podklady a literaturu.

V Olomouci dne …............................. Podpis : ……………………….

2

PODĚKOVÁNÍ :

Tímto děkuji vedoucímu diplomové práce Doc. Ing. Jaromíru Novákovi, Csc., za

odborné vedení a konzultaci při zpracování této odborné práce.

Dále bych chtěla poděkovat vybranému podniku, vystupujícímu pod názvem

Gumix, s.r.o., a jeho zaměstnancům za poskytnutí údajů a zapůjčení podnikové

dokumentace.

3

OBSAH

1.ÚVOD.............................................................................................................................7

2. TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE......................................................................9

2. 1. DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ............................................................9

2.1.1. Riziko...............................................................................................92.1.2. Risk Management...........................................................................112.1.3. Malé a střední podniky (MSP).......................................................13

2. 2. ZDROJE RIZIKA........................................................................................15

2. 3. KLASIFIKACE RIZIKA.............................................................................17

2. 4. FÁZE ŘÍZENÍ RIZIK..................................................................................25

3. MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKÁNÍ V ČR....................................................................30

3. 1. VÝZNAM MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ V EKONOMICE........31

3. 2. PODPORA MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ....................................31

3. 2. 1. Vládní organizace podporující malé a střední podnikání..............323. 2. 2. Nevládní organizace......................................................................323. 2. 3. Privátní podnikatelské subjekty.....................................................333. 2. 4. Finanční programy podpory podnikání.........................................333. 2. 5. Poslední kroky v rámci Evropské Unie na podporu malého a

středního podnikání.......................................................................34

3. 3. ZDROJE RIZIKA MSP.................................................................................36

3. 4. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU MSP VE ZLÍNSKÉM KRAJI..........38

3. 4. 1. Dopady hospodářské krize............................................................383. 4. 2. Vývoj MSP v rámci Zlínského kraje.............................................40

3.4.2.1. Charakteristika Zlínského kraje........................................403.4.2.2. Vývoj počtu MSP podle kategorie počtu zaměstnanců

ve Zlínském kraji..............................................................413.4.2.3. Výroba pryžových a plastových výrobků

ve Zlínském kraji..............................................................47

4. METODICKÝ POSTUP..............................................................................................49

4

5. ANALÝZA A ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU V PODNIKU GUMIX, s.r.o.............................................................................................................50

5.1. CHARAKTERISTIKA FIRMY..................................................................50

5.1.1. Společnost a její předmět podnikání............................................505.1.2. Vlastnické vztahy.........................................................................515.1.3. Hlavní obchodní činnost, její vývoj a situace v odvětví..............515.1.4. Export firmy.................................................................................52

5.2. STRATEGICKÁ ANALÝZA.....................................................................53

5.2.1. Analýza SWOT............................................................................545.2.2. Finanční analýza..........................................................................56

6. ANALÝZA RIZIKA A NÁVRH OPATŘENÍ K MINIMALIZACI RIZIK...............74

6. 1. IDENTIFIKACE RIZIKOVÝCH FAKTORŮ A STANOVENÍ JEJICH VÝZNAMNOSTI..........................................................................74

6.1.1. Identifikace faktorů rizika............................................................746.1.2. Stanovení významnosti faktorů rizika..........................................74

6. 2. RIZIKOVÉ FAKTORY PODNIKU GUMIX,s.r.o. …..............................76

6.2.1. Vnitřní a vnější ekonomická rizika...............................................766.2.2. Rizika výrobní a technická............................................................796.2.3. Dodavatelská rizika.......................................................................796.2.4. Informační rizika...........................................................................806.2.5. Sociálně pracovní rizika................................................................806.2.6. Legislativní rizika..........................................................................816.2.7. Přírodní rizika................................................................................81

6. 3. ZPŮSOBY SNIŽOVÁNÍ PODNIKATELSKÉHO RIZIKA.....................81

6.3.1. Ofenzivní a defenzivní přístupy.....................................................816.3.2. Další návrhy pro minimalizaci rizika............................................86

7. ZÁVĚR.......................................................................................................................88

8. RESUMÉ....................................................................................................................92

9. SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ.........................................................................99

9. PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY........................................................................101

10. PŘÍLOHY.................................................................................................................104

5

1. ÚVOD„Mikropodniky, malé a střední podniky jsou motorem evropského

hospodářství. Jsou základním zdrojem pracovních příležitostí, vytvářejí

podnikatelského ducha a inovace v EU, a jsou tedy rozhodující pro

posílení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti.“1)

Günter Verheugen,

člen Evropské komise

zodpovědný za podniky a průmysl

Riziko je neoddělitelnou součástí podnikání. Riziko v sobě skrývá nejistotu

z budoucího děje, přičemž obecně můžeme hovořit o rizicích kladného i záporného

výsledku. Obvykle ale pod pojmem riziko chápeme možný negativní vývoj, případně

skutečnost, že k očekávanému kladnému vývoji nedojde. Riziko lze tedy převážně vyjádřit

jako ztrátovou funkci, kdy v bližší či vzdálené budoucnosti dojde k ohrožení subjektu, jeho

existence, hospodářského výsledku, postavení na trhu, nebo jeho pověsti apod.

V souvislosti s rizikem musíme určitým způsobem předjímat budoucí vývoj, tedy

skutečnost, že dojde k naplnění rizika. Naše informace a znalost budoucnosti jsou však

velmi omezené, prognózy budoucího vývoje podstatných faktorů jsou často nespolehlivé, a

proto deterministické analýzy a hodnocení podnikatelského projektu nemohou být mnohdy

dostatečným a spolehlivým podkladem.

Globální propojování ekonomiky představuje pro dnešní podniky větší příležitosti,

ale s tím i spojená rizika. Řízení rizik, neboli risk management, proto v současné době

nabývá stále většího významu a dynamického rozvoje. Vývoj tohoto segmentu byl dále

umocněn také vznikem globální ekonomické krize, poněvadž podniky ve všech

podnikatelských segmentech byly nuceny se přízpůsobit nepříznivě se vyvíjející situaci v

ekonomice. Podle průzkumu v České republice tato situace ovlivnila rozhodování ve

1) EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ : Úřad pro úřední tisky , Nová definice malých a středních podniků - Uživatelská příručka a vzor prohlášení, 2006.ISBN 92-894-7917-5. Dostupné na <http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/files/sme_definition/sme_user_guide_cs.pdf>.

6

většině dotazovaných podniků, a to tak, že i podniky, které se prozatím řízením rizik

nezabývaly, začaly do budoucna uvažovat o větším významu řízení rizik na základě

zkušeností z právě probíhající hospodářské krize.

Malé a střední podniky jsou často nazývány „páteří ekonomiky“. To zejména proto,

že většina podniků spadá do této kategorie a významně ovlivňují nejen ekonomickou, ale i

sociální a politickou situaci v zemi. Malé a střední podniky jsou méně stabilní než velké

firmy, a proto pro ně může být nedostatečné řízení rizika osudové. Říká se : „Risk je zisk“

nebo také „No risk, no fun“, ale v tomto případě se podceňovat riziko opravdu nevyplácí.

To neznamená, že by podnik neměl podstupovat žádná rizika, což asi v dnešních

podmínkách stejně ani není možné, ale měl by všechna možná rizika důsledně analyzovat,

počítat s následky, které rizika mohou přinést a na základě toho se snažit rizika a jejich

následky co možná nejvíce eliminovat a minimalizovat.

V této práci se tedy budu věnovat tomuto aktuálnímu tématu v rámci představení

rizika a risk managementu, speciálně pak v malých a středních podnicích, významu a

vývoji malého a středního podnikání ve Zlínském kraji a různými přístupy k řízení rizika a

tedy i možnostmi možného řešení již vzniklých rizik. Cílem této práce je analyzovat

současný stav a přístupy k řízení rizik ve vybraném podniku, a na základě této analýzy

zhodnotit, jsou-li rizika v podniku dobře zajištěna, a zdali by bylo možné tyto rizika ještě

více optimalizovat.

Analyzovaným podnikem je skutečný podnik ve Zlínském kraji patřící do kategorie

středních podniků, který však v této práci bude vystupovat pod smyšleným názvem Gumix,

s.r.o., a to z důvodu zachování interních údajů firmy.

7

2. TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE

2. 1. DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ

2. 1. 1. Riziko

O původu slova „riziko“ můžeme uvažovat buď jako v arabském slově risq, nebo

jako o latinském slově riscum. Arabské slovo risq označuje „všechno, co ti bylo dáno

(Bohem) a z čeho můžeš mít zisk“ a má význam náhodného a příznivého výsledku.

Latinské slovo riscum se ale vztahuje k pochybnosti, jakou představuje korálový útes pro

námořníka, a používá se pro náhodnou, ale i nepříznivou událost. Řecká odvozenina

arabského slova risq, která se používala ve dvacátém století, se objevuje ve vztahu ke

změně výsledku obecně a má buď pozitivní, nebo negativní význam.2) . V současnosti má

francouzské slovo risqué hlavně negativní, ale příležitostně i pozitivní význam, zatímco

anglické slovo risk má jednoznačně negativní asociace.

Pro pojem riziko neexistuje jedna obecně uznávaná definice. J. VALACH3) definuje

podnikatelské riziko jako nebezpečí, že dosažené výsledky podnikání se budou odchylovat

od výsledků předpokládaných.

Tyto odchylky mohou být:

• Příznivé(žádoucí), směrem k zisku; nebo nepříznivé (nežádoucí), směrem ke

ztrátě

• Odchylky mohou být také různě intenzivní

J.VEBER4) se ztotožňuje s podobným tvrzením. Definuje podnikatelské riziko jako

nebezpečí podnikatelského neúspěchu spojené zároveň s nadějí na dosažení zvláště

dobrých hospodářských výsledků.

2) MERNA,T.,AL-THANI,F. Risk management, řízení rizik ve firmě.Brno:Computer Press,a.s.,2007,194s.. ISBN 978-80-251-1547-3. 3) VALACH,J. a kol. Finanční řízení podniku. 2.vyd. Praha:EKOPRESS,s.r.o., 1999. 324s. ISBN 80-86119-21-1.4) VEBER,J. a spol. Management : základy, prosperita, globalizace.1.vyd.Praha : Management Press,2004.700s.ISBN 80-7261-029-5.

8

Riziko je často chápáno jako nebezpečí vzniku určité ztráty. K.RAIS a

V.SMEJKAL5) poukazují na to, že finanční teorie obvykle definuje riziko jako volatilitu

(kolísavost) finanční veličiny (hodnoty portfolia, zisku atd.) okolo očekávané hodnoty v

důsledku změn řady parametrů.

K.RAIS a V.SMEJKAL dále spojují s rizikem tyto dva pojmy :

• Pojem neurčitého výsledku,o němž se implicitně uvažuje ve všech definicích rizika

– výsledek musí být nejistý. Máme-li hovořit o riziku, musí existovat alespoň dvě

varianty řešení. Víme-li jistě, že dojde ke ztrátě, nemůžeme hovořit o riziku.

• Alespoň jeden z možných výsledků je nežádoucí. V obecném slova smyslu může jít

o ztrátu, kdy jistá část majetku jednotlivce je ztracena; může jít o výnos, který je

nižší než možný výnos.

Někdy se podnikatelské riziko definuje jen jako možnost vzniku ztrát

v hospodářské činnosti. Není to úplné, protože o riziku můžeme mluvit také v souvislosti

s dosažením nižších efektů (zisků) než je obvyklé nebo než bylo dosaženo v minulosti.

Proto je riziko nutno hodnotit vždy ze dvou stránek:

• Pozitivní stránka – naděje vyššího úspěchu, vyššího zisku

• Negativní stránka – nebezpečí horších hospodářských výsledků

MILÍK TICHÝ6) uvádí, že definice pojmu riziko záleží na odvětví, oboru a

problematice. Tím pádem existují skupiny definic technických, ekonomických a

sociálních. V rámci technických definic je za riziko nejčastěji považováno jisté nebezbečí,

zdroj nebezpečí, pravděpodobnost nebo časová změna veličiny. Z uváděných definic

zdůrazňuje tuto, kdy „riziko je pravděpodobná hodnota ztráty vzniklé nositeli, popř.

Příjemci rizika realizací scénáře nebezpečí, vyjádřená v peněžních nebo jiných

jednotkách“.

5) SMEJKAL,V.,RAIS,K. Řízení rizik.1.vyd.Praha:Grada Publishing,2003,270s.ISBN 80-247-0198-7.6) MILÍK,TICHÝ. Ovládání rizika : analýza a management.1.vyd.Praha : C.H. Beck, 2006, 396 s.ISBN : 80-71794-15-5.

9

Z mého pohledu si obecně pod pojmem riziko představíme pravděpodobnost jisté

skutečnosti s negativními důsledky. Tato skutečnost se může týkat jakéhokoliv segmentu v

našem životě, ať už je to podnikání, vztahy či každodenně prováděné činnosti. Vždy záleží

na osobním přístupu, charakteru a vnitřní intuici jedince, do jaké míry je ochoten riziko

podstoupit a jaké rizika je ochoten přijmout při dosahování svých vytyčených cílů.

2. 1. 2. Risk Management

Řešením krizí a rizik s nimi spojených se zabývá risk management, tedy řízení

rizik. Řízení rizik je soustavná, opakující se sada navzájem provázaných činností, jejichž

cílem je řídit potenciální rizika, tedy omezit pravděpodobnost jejich výskytu nebo snížit

jejich dopad na projekt7).

Dosavadní přístup risk managementu byl obranný a pasivní, neboť se výlučně

orientoval na přesouvání rizik na pojišťovatele. V dnešní době je tento přístup nahrazen

přístupem novým – aktivním a útočným. V jeho rámci již jde o takové zvládání rizik, při

kterém pojištění již je nikoli „jediným řešením“, nýbrž jedním z důležitých a účinných

nástrojů na financování těchto rizik podle toho, v jakém sledu přicházejí.

Řízení rizik představuje nejen čelení těmto rizikům, ale také předvídání a

předcházení případným ztrátám a zmírňování jejich dopadu. Rizikový management musí

zasahovat do řízení všech oddělení podniku a vést je ke sběru všech důležitých informací.

Ve většině společností je v současném podnikatelském prostředí a finanční krizi

řízení rizik prioritou. Cílem řízení podnikových rizik je identifikovat potenciální události,

které by mohly ovlivnit fungování podniku, a řídit rizika v souladu s přijatou strategií tak,

aby společnost mohla plnit cíle, které si vytyčila. Efektivní řízení rizik se musí stát

nedílnou součástí firemní kultury, interních procesů a myšlení lidí.

A.Chevalier a G.Hirsch8) uvádí, že cílem zvládání rizik je zbavit šéfa podniku

7) BÁRTOVÁ,J.Vysvětlení pojmu řízení rizik.Risk-Management.cz, ISSN 1802-0496. Publikováno 24.4.2009[cit 05.11.2009].8) CHEVALIER,A.,HIRSCH,G. Rizika podnikání. Přel. PhDr. J. Eichler,CSc. Praha : Victoria Publishing,a.s., 1994, 137s. ISBN 80-85865-05-X.

10

starostí spojených se statistickými riziky a umožnit jim, aby se věnovali rizikům

dynamickým, to znamená rizikům, která v rámci podniku podstupují dobrovolně, s cílem

dalšího rozvoje podniku. A dále stanovit jasnou linii prevence a bezpečnosti podniku a

realizace bezpečnostních opatření. Pokud jde o zhodnocení rizik, jeho smyslem je vybrat ta

rizika, která vyžadují zvláštní pozornost. Existují také zbytková rizika, a ta spočívají

především v rozhodování otázky financování. Podnik totiž může vzít rizika částečně nebo

plně na svá bedra nebo rizika přesune na někoho třetího. Oním třetím, na něhož se

přesouvají rizika, která nemohou být eliminována ani konzervována, může být :

• bankéř v případě rizik finančního charakteru,

• zákazník v případě, že podnik se cestou kontraktu zřekne některých svých

závazků,

• subdodavatel, který přistoupí na určitá rizika výměnou za jemu dodané

aktivity,

• pojišťovatel, jež musí volit s přihlédnutím k nabízeným zárukám a

sazebníku prémií.

Pro vypracování rámce řízení rizik je nutné stanovit základní body tohoto procesu,

a to definování cílů a nastavení mechanismů kontrolujících jejich dodržování, vyhodnocení

podnikových rizik, definování strategií pro řízení rizik, návrh postupů pro řízení rizik,

sledování jejich fungování, vyhodnocení jejich fungování a případné zdokonalování a

podpora procesu dodáváním potřebných informací9).

Trend řízení rizik se do České republiky dostával prostřednictvím působení

zahraničních manažerů v organizacích působících na českém trhu. Tito manažeři s sebou

přinesli standardizované systémy řízení, ověřené standardy a metody práce a přizpůsobili

je prostředí a způsobu uvažování v českých podmínkách. Katastrofické krizové situace se

projevují u nás stejně jako v zahraničí (např. povodně, sucho, kolísání cen vstupů, kolísání

cen zahraničních měn, problémy bank s likviditou a bonitou úvěrů, extrémistické nepokoje

apod.)

9) BÁRTOVÁ,J.Vysvětlení pojmu řízení rizik.Risk-Management.cz, ISSN 1802-0496. Publikováno 24.4.2009[cit 05.11.2009].

11

Podle výzkumu Ing.Petry Adáskové 10) zabývajícího se řízením rizik v podniku,

76% z dotazovaných firem realizují řízení rizik nejčastěji prostřednictvím intuitivního

přístupu. Relativně četná je však také systematická identifikace rizik (43 %) a využívání

nastavených systémů (36,5 %), dále pak využití krizových plánů (33 %) a určení konkrétní

osoby odpovědné za řízení rizik (24 %).

Jedním z rysů současného řízení rizik v podnicích a organizacích České republiky

je relativně vysoká nedůvěra vůči externím risk manažerům, tedy odborníkům na řízení

rizik, což lze ilustrovat nejen 6 % respondentů, kteří svá rizika řídí prostřednictvím

externích subjektů, ale také 61 % respondentů, kteří této možnosti nejsou nakloněni.

V současné době v České republice existuje Asociace specialistů pojištění a řízení

rizik České republiky (ASPAR ČR), jejíž cílem je poskytovat odbornou a vzdělávací

základnu primárně zaměřenou na manažery zabývající se pojištěním a řízením rizik,

pomáhat zvyšovat povědomí o významu pojištění a řízení rizik, zastupovat společné zájmy

svých členů a spolupracovat s podobnými institucemi. Tato asociace původně vznikla z

neformálních setkání českých odborníků na pojištění a rizika datujících se do roku 1999. V

dubnu 2007 byla registrována jako občanské sdružení a v současné době má 21 členů.

2. 1. 3. Malé a střední podniky (MSP)

Základním kritériem pro posouzení velikosti podnikatele je počet zaměstnanců a

velikost ročního obratu nebo bilanční suma roční rozvahy (velikost aktiv). Údaje, které se

mají použít pro stanovení počtu zaměstnanců a finančních veličin, jsou údaje, vztahující se

k poslednímu uzavřenému zdaňovacímu období vypočtené za období jednoho

kalendářního roku.

10) ADÁSKOVÁ,P.Ekonomická krize zvyšuje zájem firem o řízení rizik.Risk-Management.cz, ISSN 1802-0496. Publikováno 11.6.2009[cit 14.6.2009].

12

Tabulka č.1 : Kritéria pro vymezení malých a středních podniků

V tabulce není zahrnuto kritérium nezávislosti.

KATEGORIE PODNIKŮ Počet zaměstnanců Roční obrat Aktiva celkem

střední < 250 ≤ 50 milionů € ≤ 43 milionů €malý < 50 ≤ 10 milionů € ≤ 10 milionů €

mikropodnik < 10 ≤ 2 milionů € ≤ 2 milionů €

Zdroj : SYNEK,M.Podniková ekonomika11) (Definice malého a středního podnikatele je upravena

Nařízením Komise (ES) č. 70/2001 ve znění Nařízení Komise (ES) č. 364/2004.)

Tabulka č.1 představuje složení kategorie malých a středních podniků. Tato

kategorie je tvořena podniky, ve kterých je zaměstnáno méně než 250 zaměstnanců a

jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů eur, nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy

nepřesahuje 43 milionů eur. Takovýto podnik patří do kategorie malých a středních

podniků (dále jen jako MSP).

Kategorie malého podniku představuje podniky zaměstnávající méně než padesát

zaměstnanců a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10

milionů eur.

Jako mikropodniky jsou definovány podniky zaměstnávající méně než deset

zaměstnanců a jejichž roční obrat, nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony

eur.

Dodržování počtu zaměstnanců je povinné, podnik si ale může vybrat limit obratu

nebo bilanční sumy. Nemusí plnit oba limity a může jeden z nich překročit, aniž by ztratil

statut SME. Podnik statut SME ztratí až tehdy, pokud by k překročení limitů došlo ve dvou

po sobě jdoucích letech. Naopak velký podnik získá statut SME, pokud se ve dvou po sobě

jdoucích letech dostane pod strop počtu zaměstnanců a finanční strop.

11) SYNEK,M.Podniková ekonomika. 4. přeprac. a dopl. vyd. Praha : C.H. Beck, 2000.475 s. ISBN : 80-71798-92-4.

13

Roční obrat představují příjmy z hospodářské činnosti sníženy o vyplacené slevy a

neměl by zahrnovat DPH a jiné nepřímé daně. Bilanční suma roční rozvahy představuje

hodnotu hlavních aktiv podniku.

2. 2. ZDROJE RIZIKA

Obecně se uvádí, že 50% podniků zanikne v prvních pěti letech podnikání.

Podnikání malých a středních podniků (MSP) je charakteristické jistým demografickým

znakem, a to takovým, že nové podniky neustále vznikají a zároveň jiné – z různých

důvodů neúspěšné – zanikají.

Podle mého názoru, pro vyhnutí se základním příčinám neúspěchu u malého a

středního podnikání, je nutno zvolit :

• vhodný předmět podnikání

• vhodnou lokalizaci podniku

• vhodné zaměstnance

• management

• marketingovou strategii.

Vhodnost těchto základních prvků určímě na základě analýzy vnitřních a vnějších

podmínek podniku.

Podle J.FOTRA12) mohou být zdrojem nejistoty a tím i možných odchylek od

předpokládaných a skutečně dosažených výsledků podnikatelského projektu především :

• Podcenění fixních investičních nákladů a pracovního kapitálu, vyplývající

z prodloužení doby výstavby a zaběhlého provozu projektu (zvýšení výrobních

nákladů vlivem odpisů a pokles výnosů z prodeje).

• Nedosažení projektové výrobní kapacity, ovlivňující opět výši prodejů i výrobních

nákladů.

• Změny techniky a technologie, které mohou způsobit morální zastarání našeho

podnikatelského projektu.

12) FOTR,J. Jak připravit optimální podnikatelský projekt. Praha :EUROVIA,117s. ISBN 80-901186-0-7.

14

• Výraznější změny poptávky (vlivem změn spotřebitelských preferencí, vstupem

nových konkurentů na trh), vedoucí k poklesu prodeje.

• Změny prodejních cen vyráběných produktů i změny cen jednotlivých vstupů

(surovin a základních materiálů, energií, úrovní mezd atd.).

• Změny makroekonomické a hospodářské politiky (změna daňové soustavy, změny

zákonných úprav týkajících se ochrany životního prostředí).

• Změny mezinárodního ekonomického a politického okolí (vytváření ekonomických

seskupení, politické konflikty a krize v určitých regionech apod.).

Stejné příčiny a zdroje rizika uvádí i J.VEBER13) . Tyto faktory jsou chápány jako

faktory rizika, resp. faktory nejistoty. Tyto faktory buď nemůžeme vůbec ovlivňovat

(např.devizové kurzy, poptávka na zahraničních trzích, daňové sazby aj.) nebo pouze

v určité omezené míře (např.dosahované prodejní ceny prostřednictvím kvality produkce,

ceny základních materiálů a surovin uzavřením dlouhodobých kontraktů s dodavateli,

úspěšnost výzkumu a vývoje kvalifikací vývojového týmu aj.). Budoucí vývoj těchto

faktorů však vždy zůstává do určité míry nejistý, i když lze tuto nejistotu často snižovat

lepším poznáním těchto faktorů pomocí získávání dodatečných informací (např.různé

marketingové průzkumy trhu snižující nejistotu poptávky). Tato nejistota je pak příčinou

podnikatelského rizika.

J.FOTR14) zdůrazňuje, že zanedbání a opomíjení rizika a nejistoty podnikatelských

projektů je oprávněné pouze u projektů malého rozsahu s krátkodobými dopady, resp. u

projektů, které budou fungovat ve stabilním okolí, což je dnes ovšem řídký jev. U

závažnějších podnikatelských projektů dlouhodobější povahy realizovaných v nestabilním

a proměnlivém okolí je však ignorování rizika a nejistoty nepřípustné a může být příčinou

podnikatelského neúspěchu.

13) VEBER,J. a spol. Management : základy, prosperita, globalizace.1.vyd.Praha : Management Press,2004.700s.ISBN 80-7261-029-5.14) FOTR,J. Jak připravit optimální podnikatelský projekt. Praha :EUROVIA,117s. ISBN 80-901186-0-7.

15

2.3. KLASIFIKACE RIZIKA

J.VEBER15) považuje za základní druhy rizika riziko podnikatelské a riziko čisté.

Čistá rizika jsou ta rizika, u kterých existuje pouze nebezpečí vzniku nepříznivých situací,

resp. nepříznivých odchylek od žádoucího stavu, za který se považuje uchování majetku,

popř. lidských životů a zdraví.

Podle věcné náplně rozlišuje následující rizika :

• Technická (technicko-technologická). Jsou to rizika spojená zejména

s uplatňováním výsledků vědeckotechnického rozvoje a setkáváme se s nimi

nejčastěji při výzkumu a vývoji nových výrobků a technologií, mohou se však

projevovat i jako poruchy výrobních zařízení aj.

• Výrobní. Tato rizika mají často charakter omezenosti, resp.nedostatku zdrojů různé

povahy (např.surovin a materiálů, polotovarů, energií, pracovních sil aj.) a mohou

ohrozit proces výrobního procesu a jeho výsledky.

• Ekonomická. Tato rizika zahrnují širokou paletu rizik nákladových, jež jsou

vyvolána růstem cen jednotlivých nákladových položek, dále zahrnují inflaci, rizika

spojená s peněžní a rozpočtovou politikou a významnou složkou těchto rizik tvoří

rizika spojená se zahraničněobchodními činnostmi (kursovní rizika ovlivňující

příjmy a náklady operací na zahraničních trzích realizovaných v měnách těchto

trhů, rizika návratnosti pohledávek aj.) a s podnikáním v zahraničí (např.rizika

transferu dosaženého zisku).

• Tržní. Tržní rizika spojená s úspěšností výrobků na domácích i zahraničních trzích

mají převážně povahu rizik prodejních (poptávkových) ve vztahu k výši prodejů a

rizik cenových z hlediska dosahovaných prodejních cen. Zdrojem tržních rizik je

často chování konkurence (zavádění nových výrobků, cenová politika), změny

spotřebitelských preferencí aj.

• Finanční. Tato rizika souvisejí např. s dostupností bankovních úvěrů, se změnami

úrokových sazeb, resp. s dalšími faktory a projevují se finanční nestabilitou firmy a

neschopností hradit své závazky.15) VEBER,J. a spol. Management : základy, prosperita, globalizace.1.vyd.Praha : Management Press,2004.700s.ISBN 80-7261-029-5.

16

• Politická (sociálně politická). Tvoří je jednak rizika vyvolávaná

makroekonomickou a sociální politikou vlády (v oblasti rozpočtové, peněžní,

obchodní, investiční, daňové, ochrany životního prostředí, ochrany spotřebitelů aj.),

jednak rizika vyvolaná činností, která je vzhledem k existujícímu politickému

systému nelegitimní (např.povstání, národnostní a rasové nepokoje, války,

teroristické akce aj.). Tato rizika jsou zdrojem politické nestability i změn

politických systémů.

J.VALACH16) rozděluje rizika podle jejich hlavních příčin (druhů), podle různých

hledisek :

1. Podle závislosti či nezávislosti na podnikové činnost i

• Riziko objektivní, nezávislé na činnosti podniku, na vůli a schopnostech

podnikového managementu, vlastníka či zaměstnance

Příklady:

➢ Přírodní, živelné události (povodně, požár, zemětřesení)

➢ Politické události (změna vlády, parlamentu)

➢ Ekonomické změny makroekonomického charakteru (změna úroků, kurzů, cel,

daní)

➢ Sociálně-patologické (loupeže, teroristické akce, podvody aj.)

• Riziko subjektivní je závislé na činnosti podnikového managementu, majitelů či

zaměstnanců

Příklady:

➢ Nedostatečné technické, ekonomické a personální znalosti

➢ Nedbalost, nepozornost

➢ Nedostatečná adaptace na změny

16) VALACH,J. a kol. Finančnířízení podniku. 2.vyd. Praha:EKOPRESS,s.r.o., 1999. 324s. ISBN 80-86119-21-1.

17

• Riziko kombinované : příčinou je objektivní a subjektivní faktor dohromady.

Příklady:

➢ Kombinace ekonomických (politických) změn makroekonomického charakteru a

neschopnosti adaptace vedení podniku

2. Podle jednotlivých činností podniku

• riziko provozní : riziko stávek, havárií strojů, úrazů apod.

• riziko tržní : riziko odbytu, cen, kurzů

• riziko inovační : zavádění nových výrobků, technologií

• riziko investiční : z alokace peněz do hmotného, nehmotného investičního majetku

a dlouhodobého finančního majetku

• riziko finanční : riziko vyplývající z používání různých druhů kapitálu aj.

V teorii se často finanční riziko vymezuje poněkud zúženě. Je vysvětlováno jako

riziko, které vyplývá z používání takového kapitálu, jehož náklady pořízení jsou relativně

fixní v poměru k dosahovaným výsledkům hospodaření podniku. Konkrétně jde např. o

využívání dluhu, prioritních akcií, leasingu. Úrokové či leasingové platby musí podnik

uhrazovat, ať dosahuje příznivé či nepříznivé výsledky hospodaření (na rozdíl např. od

dividend z kmenového kapitálu).

Zvýšení zadluženosti (finanční páky) má pro podnik dvojí důsledky:

- zvyšuje variabilitu zisku na akcii; jestliže rentabilita celkového kapitálu je vyšší

než úrok z dluhu, stoupá zisk na jednu akcii; v opačném případě dochází k jeho poklesu

- zvyšuje riziko insolvence, kdy podnik není schopen platit své závazky

• celkové podnikatelské riziko (riziko celkového úspěšného či neúspěšného

podnikání – projeví se v tržní ceně akcií, tj. v hodnotě (ceně) firmy, v dividendách.

Zahrnuje v sobě vlastně předchozí rizika.

18

Podnikatelské riziko je často v ekonomické literatuře chápáno jen jako riziko,

vyplývající z variability podnikového zisku, přesněji zisku před úroky a zdaněním.

Značný vliv na podnikatelské riziko má i stupeň diverzifikace výroby a prodeje a

stupeň zatíženosti podniku fixními náklady. Větší diverzifikace podnikové činnosti snižuje

riziko, vysoký podíl fixních nákladů, vyvolaný vysokým podílem fixního majetku riziko

zvyšuje, protože fixní náklady jsou nepružné při poklesu výroby.

Jednotlivá rizika spolu těsně souvisí, např.riziko inovační může ovlivnit riziko

finanční, opačně riziko daňové (finanční) ovlivňuje riziko investiční.

3. Podle závislosti na celkovém ekonomickém vývoji či na vývoji v jednotlivé firmě

• riziko systematické – vzniká v důsledku změn v celkovém ekonomickém vývoji

(změny úroků, daní) a postihuje všechny firmy.

• riziko nesystematické (jedinečné) je specifické pro jednotlivé obory, firmy, projekty

(např.riziko výbuchu v plynárnách, riziko technologické inovace v elektronice).

Toto rozlišení je důležité z hlediska možnosti snižování rizika cestou diverzifikace

rizika. Systematické riziko nelze snižovat diverzifikací.

4. Podle možnosti ovlivňov ání

• rizika ovlivnitelná – podnikatel je může ovlivňovat, např.:

- riziko loupeže – bezpečnostní zařízení

- riziko cenové – kvalita výrobků

- riziko výzkumné – kvalita pracovníků

• rizika neovlivnitelná (nelze je ovlivnit), patří sem značná část rizik (politická

situace v zemi, daňové podmínky ap.)

Ovlivnitelná rizika lze snižovat působením na jejich příčiny. U neovlivnitelného

rizika je třeba se orientovat na snížení jeho nepříznivého důsledku.

19

Chevalier a Hirsch17) člení rizika do tří základních skupin : průmyslových a

obchodních (I), finančních (II) a mezinárodních a inflačních (III) :

I. PRŮMYSLOVÁ A OBCHODNÍ RIZIKA

Průmyslová rizika :

1. Výrobní rizika

• technická (kvalita výroby, poruchy výrobního zařízení, zastaralost zařízení)

• sociální (stávky, problémy s pracovní kázní, pracovní úrazy, požáry)

• nákupní (kvalita, cena, kvantita)

2. Nákup surovin (strategické suroviny)

3. Subdodavatelské vztahy

Rizika technologická a inovační

1. Skrytá rizika (přehnané úsporné programy)

2. Nedocenění rizikovosti investic do vývoje a výzkumu

Rizika v oblasti informatiky

1. Technika (zničení nebo poškození)

2. Programy (zničení, ukradení nebo zfalšování programu)

3. Údaje (špatná příprava, zfalšování nebo krádež)

Rizika v distribuci a sociální rizika

1. Distribuce

• rizika při rozdělování, dopravě, přenechávání zboží (krádeže, ztráty, poškození,

zpoždění atd.)

• nedodržené dohody mezi dodavatelem a distributorem (údaje o zboží, pravidelnost

dodávek, použitelnost zboží, jeho rozsah, pestrost atd.)

• finanční vyřizování distribučních procesů

• zřízení, správa a údržba skladů

2. Sociální rizika

• z nedodržování legislativních norem

17 ) ŠULEŘ,O.Manažerské techniky II.1. vyd.Olomouc : Rubico, 1997, 213 s. ISBN 80-85839-19-9.

20

• zapříčiněná neznalostí některých veličin a číselných údajů o zaměstnancích

(absence, příprava, osobní náklady)

• plynoucí z neúčinných, nevhodných a překonaných postupů

• vyvstávající ze ztrát, krádeží či poškození informací o zaměstnancích

II. FINANČNÍ RIZIKA

Nesolventnost

1. Riziko likvidity

2. Riziko spojené se zákazníkem

Bankovní rizika

1. Riziko likvidity

2. Riziko solventnosti

3. Riziko rentability

Rizika cenová

III. MEZINÁRODNÍ A INFLAČNÍ RIZIKA

Rizika vývozní

1. Rizika při realizaci vývozu

• špatný průzkum odbytišť

• podíl na nákladech

• vytvoření zásob v zahraničí

2. Rizika při realizaci zakázky

• zvýšení výrobních nákladů

• přerušení kontaktu s trhem po dobu výroby

3. Rizika spojená s placením zakázky

• nezaplacení zakázky

• riziko změny

21

Riziko měnové

Politické riziko

1. Nediskriminační vměšování

• požadavky na jmenování vlastních občanů do vedoucích funkcí

• požadavky, aby se výrobky na vnitřním trhu prodávaly na hranici rentability

• nátlak na vytváření některé ekonomické a sociální infrastruktury

• požadavek, aby se při výrobě používaly i místní výrobky

• opatření k dočasné nekonvertibilitě měny

2. Diskriminační vměšování

• povolení jen smíšených podniků

• uvalení zvláštní daně

• legislativní komplikace

• bojkot výrobků nebo zaměstnanců

3. Diskriminační sankce

• zastřené vyvlastňování (např. povinné reinvestování dosažených zisků)

• zvýšení daní nebo nákladů s cílem zabránit dosahování zisků

• domáhání se odškodnění za křivdy v minulosti

4. Vyvlastnění

• vyvlastnění

• znárodnění

• socializace (všeobecné znárodnění)

Riziko inflační

1. Nadhodnocení rentability

2. Immobilizace

22

MILÍK TICHÝ18) klasifikuje riziko souhrnně do jednotlivých skupin, jejichž pojmy

jsou většinou protikladné.

• Hmotné riziko se projevuje tak, že je zpravidla nějak měřitelné. Nehmotná rizika

souvisejí s duševní činností nebo nečinností. Označují se někdy také jako

psychologická rizika.

• Spekulativní riziko – riziko podstupované s cíleným záměrem, kdy motivem je zisk

z riizika. Vyznačuje se tím, že na ně žádný pojistitel nikoho nepojistí. Někdy se

používá označení pozitivní riziko, popř. Se o riziku vůbec nehovoří. Čisté riziko je

riziko, jehož realizace je vždy nepříznivá, a které se proto rozhodovatel snaží

vyhnout. Jsou to rizika většinou pojistitelná, ne vždy lze ale pojištění sjednat.

• Systematické riziko – riziko, kterému je vystaveno několik projektů určité třídy.

Takové riziko se nedá regulovat diverzifikací. Nesystematické riziko se naopak

vztahuje jen na jeden projekt a je na ostatních nezávislé. Dá se proto přenést

částečně na jiné projekty, a docílit tak redukce portfolia rizik u vyšetřovaného

projektu.

• Pojistitelné a nepojistitelné riziko – oba pojmy se uplatní tam, kde jde o úplatné

přenesení rizika na třetí osoby.

• Strategické riziko se uplatňuje ve strategickém rozhodování (rozhodování typu „co

se má dělat“). Operační riziko je prvkem operačního rozhodování (typu „jak se to

má dělat“).

• Odhadované riziko – riziko, které nedokážeme numericky popsat a můžeme o něm

říci jen, že existuje nebo neexistuje. Jde tedy v podstatě o nebezpečí, nikoliv o

riziko. Slovo „odhadované“ ovšem může mít i jinou náplň. Jak uvidíme, je každé

riziko odhadem.

18) MILÍK,TICHÝ. Ovládání rizika : analýza a management.1.vyd.Praha : C.H. Beck, 2006, 396 s.ISBN : 80-71794-15-5.

23

2. 4. FÁZE ŘÍZENÍ RIZIK

Většina literárních pramenů uvádí čtyři fáze managementu rizik. J.VEBER19)

popisuje tyto fáze jako :

1. Identifikace rizikových faktorů a stanovení jejich významnosti. Náplní této fáze je

rozpoznání všech faktorů, které se mohou vyvíjet nepříznivým směrem, a

ohrožovat tak podnikatelskou úspěšnost a finanční stabilitu firmy. Rizikových

faktorů však existuje obvykle značný počet, přičemž některé z nich mohou mít na

hospodářské výsledky firmy pouze zanedbatelný vliv. Vzhledem k tomu je důležité

posoudit významnost rizikových faktorů, což umožní snížit počet těchto faktorů na

relativně malý počet faktorů, kterým se věnuje v dalších fázích managementu rizika

zvýšená pozornost. Základní nástroje stanovení významnosti rizikových faktorů

představují expertní hodnocení a analýza citlivosti.

2. Stanovení rizika firemních aktivit, resp.podnikatelských projektů. Stanovení

rizika dosavadní podnikatelské činnosti firmy, resp.nových projektů, kterými firma

rozšiřuje své podnikatelské aktivity, je obtížnou záležitostí. Určitým pomocníkem

zde mohou být některé nástroje rizikového rozhodování, resp.manažerské

rozhodovací analýzy, které tvoří pravděpodobnostní stromy, rozhodovací matice

apod. Výsledkem aplikace těchto nástrojů může být stanovení podstatných

ekonomických kritérií podnikatelské činnosti a určení základních statických

charakteristik těchto rozdělení, tj. rozptylu, směrodatné odchylky, variačního

koeficientu, které představují významné míry rizika. K posouzení míry rizika lze

využít i jednodušších přístupů vycházejících ze stanovení robustnosti a flexibility

firmy.

3. Příprava a realizace opatření k snížení rizika. Riziko podnikatelské činnosti není

pevně dáno, ale manažer či podnikatel může toto riziko uplatněním vhodných

postupů a opatření snížit, popř. je ve výjimečných případech zcela eliminovat.

19) VEBER,J. a spol. Management : základy, prosperita, globalizace.1. Vyd. Praha : Management Press, 2004. 700s. ISBN 80-7261-029-5.

24

Postupy snižování podnikatelského rizika lze rozčlenit podle jejich povahy do dvou

základních skupin, a to na postupy zaměřené na :

- odstranění příčin vzniku rizika

- snížení nepříznivých důsledků rizika

Do první skupiny můžeme zařadit ty postupy, jejichž cílem je působení na vlastní

příčiny vzniku rizika tak, aby se snížila :

• pravděpodobnost výskytu rizikových situací s nepříznivými účinky na výsledky

podnikatelské činnosti, resp.aby se eliminovaly rizikové situace se zvláště

nepříznivými důsledky

• velikost nepříznivých důsledků

Tyto způsoby snižování rizika se soustřeďují na určitou prevenci rizika a někdy se

též označují jako ofenzivní přístupy (strategie) redukce podnikatelského rizika. Jako

příklady těchto přístupů můžeme uvést např. přesun rizika, využívání síly a vertikální

integraci.

Do druhé skupiny činností zaměřených na snižování podnikatelského rizika lze

zařadit ty postupy, které se soustřeďují zejména na snižování nepříznivých důsledků

výskytu určitých rizikových situací. Zde tedy nejde o ovlivňování vlastních příčin vzniku

rizika, ale o to, aby se účinky vzniku rizika na firmu snížily na určitou ekonomicky

přijatelnou míru. Tyto činnosti a postupy, které mají někdy charakter určitých nápravných

opatření, se často označují jako defenzivní přístupy (strategie). Mezi významné příklady

těchto strategií patří diverzifikace, etapové rozhodování a pojištění.

Společnou vlastností výše uvedených ofenzivních a defenzivních opatření je to, že

tato opatření je třeba realizovat včas, tj.před výskytem rizikových situací. Některá opatření

k snížení podnikatelského rizika však mohou být, a to vzhledem k velikosti rizika příliš

nákladná, resp.některé druhy rizik nelze takto ošetřit vůbec. V tomto případě je třeba pro

významné neošetřené rizikové faktory (resp. i pro vybrané rizikové faktory ošetřené

pomocí nápravných opatření) zpracovat včas určité plány korekčních opatření (někdy

označované jako kontingenční plánování). Tyto plány mají charakter určitých havarijních

25

plánů a představují připravené postupy reakcí na výskyt určitých rizikových situací

(výpadek významného dodavatele, ztráta důležitého trhu, havárie klíčového výrobního

zařízení aj.).

4. Operativní řízení rizika. Operativní řízení rizika představuje určitou závěrečnou

fázi managementu rizika, jejíž náplní je především systematické sledování

významných (především externích) faktorů, které by mohly ohrozit prosperitu

firmy, identifikace rizikových situací vyžadujících realizaci určitých plánů

korekčních opatření a vlastní realizace těchto plánů.

První dvě fáze uvedeného členění managementu rizika, jejichž náplní je

identifikace rizikových faktorů, stanovení jejich významnosti a určení velikosti rizika, se

označují souhrnně jako analýza rizika a poslední dvě fáze spočívající v přípravě proti

rizikových opatření, jejich realizaci a operativním řízení rizika představují vlastní řízení

rizika.

Je třeba zdůraznit, že management rizika nepředstavuje jednorázový, ale opakovaný

proces, jehož jednotlivé fáze se do určité míry prolínají (zřetelné je to především u

operativního řízení rizika, kdy sledování vývoje významných rizikových faktorů může vést

k identifikaci nových rizikových faktorů s navazujícím stanovením jejich významnosti).

Obvyklá je proto spíše paralelní realizace fází managementu rizika než jejich striktně

sekvenční pojetí.

V.SMEJKAL a K.RAIS20) definují řízení rizik jako vědecký přístup k řešení

problému rizika, a to cestou jeho identifikace a měření, předvídání možných nahodilých

ztrát a navrhování takových postupů a metod, které minimalizují výskyt a finanční dopad

těch ztrát, které se ve firmě objeví.

Identifikovaná rizika doporučují seřadit podle obecné klasifikace do skupin a

označit je jako kritické, důležité a méně důležité. Jakékoliv ohrožení, zahrnující ztrátu,

která by představovala finanční katastrofu, se řadí do stejné kategorie – v této třídě se mezi

20) SMEJKAL,V.,RAIS,K. Řízení rizik.1.vyd.Praha:Grada Publishing,2003,270s.ISBN 80-247-0198-7.

26

riziky nerozlišuje. Je například jen malý rozdíl, zda k bankrotu dojde vinou ztrát

z neuhrazených závazků, vinou špatného řízení firmy, vinou povodně nebo nepojištěného

požáru. Čistý efekt je stejný. Tedy místo nějakého číselného řazení ohrožení podle tvrdosti,

je lépe seřadit rizika podle výše zmíněné klasifikace do skupin.

Podle potenciálního finančního dopadu ztráty můžeme určit následující členění

rizik do jednotlivých skupin, a to na:

-kritické riziko : veškerá ohrožení, jehož potenciální ztráty jsou takového řádu, že

vyústí v bankrot firmy

-důležité riziko : ohrožení, jehož potenciální ztráty nevyústí v bankrot, avšak další

provoz bude vyžadovat, aby si firma půjčila finanční prostředky

-běžné riziko : ohrožení, jehož potenciální ztráty mohou být pokryty stávajícími

aktivy firmy nebo běžným příjmem, aniž by došlo k nepatřičnému finančnímu tlaku.

Přiřazení jednotlivých ohrožení k jedné z těchto tří kategorií vyžaduje stanovení

velikosti finanční ztráty, která by mohla vyvstat z daného ohrožení, a stanovení firemní

schopnosti absorbovat takové ztráty. To zahrnuje zjištění úrovně nepojištěné ztráty, kterou

firma může unést bez nutnosti výpůjček a zjištění maximální výpůjční kapacity firmy.

Výsledkem analýzy rizik může být definování tzv. rizikové pozice podniku, což můžeme

znázornit graficky.

27

Schéma č.1 - Riziková pozice

Pravděpodobnost rizika (%)

100

50

0 zanedbatelná vyšší značná existenční totální ZTRÁTA

Zdroj : SMEJKAL,V. a RAIS, K. Řízení rizik.21)

Následujícím úkolem pro management podniku je tedy změnit rizikovou pozici

podniku, přičemž výše uvedené zobrazení umožňuje soustředit se na vysoce

pravděpodobná rizika hrozící vysokou ztrátou, případně směřující k ohrožení existence

podniku, nebo na taková, která ho dokáží částečně či zcela zlikvidovat ( v tomto případě to

jsou na obrázku rizika číslo 5 a 6 ).

21) SMEJKAL,V.,RAIS,K. Řízení rizik.1.vyd.Praha:Grada Publishing,2003,270s.ISBN 80-247-0198-7.

28

Riziko 1

Riziko 2

Riziko 3

Riziko

6

Riziko

5Riziko

4

Hranice přijatelného rizika

3. MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKÁNÍ V ČR

3. 1. VÝZNAM MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ(MSP) V EKONOMICE

Malé a střední podniky (dále jako MSP) jsou důležitou součástí každé ekonomiky.

Obvykle jsou považovány za významný faktor ekonomického růstu, za sektor, jehož rozvoj

přispívá ke snižování nezaměstnanosti. MSP jsou oblastí podnikání, která pružně reaguje

na změny v domácí ekonomice a v jejím okolí. Jsou zároveň i segmentem ekonomiky, ve

kterém dochází k významné obměně; frekvence vzniku nových subjektů a zániku již

existujících je zde značně vysoká.

V rozvinutých ekonomikách MSP představují téměř 99 % z celkového počtu

podniků, na celkové zaměstnanosti se podílí 50 – 70 % a na tvorbě hrubého národního

důchodu v rozmezí 30 – 70 %22). MSP výrazně přispívají ke stabilizaci politické situace v

zemi, neboť se snaží vyvarovat jakékoliv výrazné změny a nestability, která může ohrozit

jejich podnikání. Dále jsou významným faktorem pro místní rozvoj v daném regionu.

Představují místní kapitál, podporují zaměstnanost a ekonomicky oživují méně rozvinuté

regiony.

Podle mého názoru, mezi hlavní přednosti malých a středních podniků patří :

• jednodušší organizační struktura, která představuje nižší náklady na řízení firmy a

menší administrativní náročnost,

• flexibilita, rychlost a operativnost, dynamismus malých organizačních forem

• vyplňování okrajových oblastí trhu, které nejsou předmětem zájmu větších

podniků, řeší individuální potřeby zákazníků,

• nejtvrdší motivace, tj. existenční motivace plynoucí z ohrožení fyzické podstaty

podnikatele a jeho rodiny,

• osobní přístup má vliv také na oblasti kvality, vývoje a získávání nových

zákazníků,

22) EurActiv, Evropský akt pro malé a střední podniky. Publikováno : 9.11.2009. Dostupné na <http://www.euractiv.cz/print-version/link-dossier/evropsky-akt-pro-male-a-stredni-podniky-000061>.

29

• mimořádné aktivity personálu jako systém dlouhodobého chování, které zaručují

vysokou konkurenční schopnost i proti největším firmám,

• odstranění konzervatismu a relativně moderní názory na management,

• vytváření nových pracovních příležitostí a tím podněcování ekonomického růstu,

• napomáhání rychlejšímu rozvoji menších měst a obcí,

• podpora rozvoje strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionů.

Sektor malých a středních podniků dosáhl v uplynulých letech řady pozitivních

změn, stále však mají malé a střední podniky v podnikatelské sféře určitá omezení :

• nízký tržní podíl, který znamená nižší docilovanou rentabilitu,

• nedostatek kapitálového vybavení, bankovní sférou jsou MSP považovány za

rizikovou skupinu, což zhoršuje jejich přístup ke kapitálu,

• špatná orientace ve správních, legislativních a daňových předpisech a jejich

změnách,

• slabší pozice ve veřejných soutěžích o státní zakázky,

• problémy se zapojováním do náročných výzkumných projektů,

• ztížené možnosti pro samostatné pronikání na zahraniční trhy,

• respektování technických předpisů je u nich spojeno s vyššími náklady,

• nemohou si běžně dovolit zaměstnávat špičkové vědce, manažery a obchodníky,

• mohou být ohroženy chováním velkých, často nadnárodních podniků a obchodních

řetězců prosazujících dumpingové ceny.

3. 2. PODPORA MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ

Podpora malých a středních podniků v České republice má mnoho podob. Existuje

řada dotačních programů vlády zaměřených na tento segment, které jsou v kompetenci

ministerstev, z nichž nejvýznamnější roli má Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tato

podpora je prováděna zejména v rámci :

• informační podpory

• finanční podpory

30

Z hlediska původu můžeme subjekty poskytující oba výše uvedené typy podpor

rozdělit do tří skupin23):

• vládní organizace zaměřené na poskytování různých služeb podnikatelům

• nevládní organizace na bázi zpravidla neziskových organizacích

• podnikatelské subjekty

3. 2. 1. Vládní organizace podporující malé a střední podnikání

Mezi vládní organizace podporující malé a střední podnikání v České republice patří :

• CzechInvest, která se angažuje v úsilí zaměřeném na zjednodušení podnikatelského

prostředí,

• Regionální poradenská a informační centra a podnikatelská a inovační centra

(RPIC a BIC) zaměřená na poradenství a zprostředkovatelské služby

• CzechTrade, která se specializuje převážně na podporu zahraničního obchodu

• Design centrum (DC ČR) zabezpečující informační, poradenské, popularizační a

vzdělávací služby k rozvoji a uplatňování designu ve výrobě, obchodu a službách

• Národní vzdělávací fond (NVF) zaměřená na oblast zaměstnanosti a sociálního

rozvoje

• Centrum pro regionální rozvoj ČR (CRR ČR) na podporu činnosti ministrerstva

při realizaci regionální politiky

• Informační portály pro získání informací týkajících se podnikání a exportu, jako

např. Integrovaný systém informací pro podnikání a export ( www.businessinfo.cz )

a Euro Info Centrum ( www.crr.cz )

3. 2. 2. Nevládní organizace

Nevládní organizace představují různorodé spektrum subjektů, které v rámci

plnění svých funkcí poskytují řadu užitečných služeb různým podnikatelským subjektům

včetně malého a středního podnikání.

23)VEBER,J.SRPKOVÁ J. a kol.Podnikání malé a střední firmy. 1.vyd. Praha : Grada Publishing,a.s.,2005.

304s.ISBN 80-247-1069-2.

31

http://www.businessinfo.cz/

http://www.crr.cz/

• Hospodářská komora plní pro podnikatele řadu funkcí a je důležitou formou

zájmového sdružování. Hlavními aktivitami je poradenství a konzultační činnosti,

dále pak celní a certifikační služby poskytované komorou.

• Agrární komora svými aktivitami slouží podnikatelům v zemědělství,

potravinářství a lesnictví. Plní obdobné funkce jako hospodářská komora.

• Svaz obchodu ČR je vrcholové, nezávislé, dobrovolné a otevřené zájmové

sdružení, které je zastáncem podnikatelských zájmů a potřeb a nabízí řadu služeb

pro podnikatele z odvětví obchodu, pohostinství, ubytování a cestovního ruchu.

• Svaz průmyslu a dopravy ČR sdružujezaměstnavatele a podnikatele v České

republice z oblasti průmyslu a dopravy, nabízí svým členům řadu informací,

vzdělávacích a poradenských služeb.

• Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR je dobrovolným

účelovým a profesním sdružením právnických osob, které působí v různých

průmyslových oborec. Podílí se na zlepšování podnikatelského prostředí,

dostupnosti finančních prostředků, nabídce kvalitnějších a širších informací a

reprezentaci zájmů svých členů vůči vládním institucím i v zahraničí.

• Sdružení podnikatelů České republiky je zaměstnavatelský svaz soukromých

podnikatelů převážně malého a středního stavu, který prosazuje a obhajuje zájmy

svých členů, podporuje je a pomáhá jim.

3. 2. 3. Privátní podnikatelské subjekty

Vedle vládních a neziskových organizací existuje na trhu velké množství

privátních podnikatelských subjektů, které nabízí začínajícím a fungujícím

podnikatelským subjektům řadu služeb, jež zasahují do různých sfér podnikání. Mezi tyo

služby patří např. vedení účetnictví, daňové poradenství a právní konzultace.

3. 2. 4. Finanční programy podpory podnikání

Malé a střední podniky mají možnost získat podpory z prostředků státního rozpočtu

pro své podnikatelské záměry. Podpora může mít podobu :

• záruky na bankovní úvěry, za leasing a návrhy na účast v obchodní veřejné soutěži

32

• příspěvky na úhradu úroků z bankovních úvěrů

• návratné finanční výpomoci

• příspěvky a dotace

Dále jsou to adresné programy vyhlášené Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR

zaměřené např. na podporu průmyslového výzkumu a vývoje, účasti na veletrzích a

výstavách, rozvoj průmyslových zón, energetické programy, programy iniciované

Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR na podporu aktivní politiky zaměstnanosti,

programy zaměřené na ochranu životního prostředí nebo programy Ministerstva

zemědělství ČR zaměřené na podporu zemědělských aktivit.

Dalšími institucemi jsou :

• Českomoravská záruční a rozvojová banka,a.s. - je bankovní institucí, která vedle

řady běžných bankovních služeb je pověřena finančních podpor z úrovně státu,

resp.strukturálních fondů. Tyto podpory jsou poskytovány formou zvýhodněných

záruk na úvěr, leasing, zvýhodněné středně či dlouhodobé úvěry, příspěvky na

úhradu úroků a ostatní příspěvky. Prostředky pro tuto podporu jsou poskytovány ze

státního rozpočtu.

• Česká exportní banka,a.s. – tato bankovní instituce je specializovaná na státní

podporu vývozu, ato poskytováním a financováním vývozních úvěrů a dalších

služeb s vývozem souvisejících.

• Exportní garanční a pojišťovací společnost,a.s. - je součástí systému státní

podpory exportu.Tato státní úvěrová pojišťovna je zaměřena na pojišťování

vývozních úvěrů proti teritoriálním a komerčním rizikům spojeným s vývozem

zboží a služeb z České republiky.

3. 2. 5. Poslední kroky v rámci Evropské Unie na podporu malého a středního podnikání 24 ) :

• 19.-20. března 2000: summit EU v Santa Maria da Feira (Portugalsko) schválil

Evropskou chartu malých podniků, která je prvním politickým dokumentem, který

24) EurActiv, Evropský akt pro malé a střední podniky. Publikováno : 9.11.2009. Dostupné na <http://www.euractiv.cz/print-version/link-dossier/evropsky-akt-pro-male-a-stredni-podniky-000061>.

33

http://www.euractiv.cz/print-version/link-dossier/evropsky-akt-pro-male-a-stredni-podniky-000061

se snaží v Evropě vytvořit prostředí přívětivé pro malé a střední podnikání.

• 9. listopadu 2005: Komise představila svoji novou politiku pro malé a střední

podniky pod heslem „Nejprve mysli na malé“, která se zaměřuje na podporu

podnikání a podnikatelských dovedností prostřednictvím vzdělávání a školení. Tato

politika se zaměřuje na zlepšení přístupu malých a středních podniků na trh, na

zjednodušení legislativy a na lepší zapojení malých a středních podniků do 7.

rámcového programu EU pro výzkum a vývoj (7.RP).

• 25. července 2008: Komise vydala sdělení nazvané Akt pro malé podniky (Small

Business Act, SBA). Cílem bylo pokusit se sjednotit stávající iniciativy do jednoho

legislativního dokumentu. Zároveň s tím představila Komise řadu nových opatření,

která mají postavení malých a středních podniků dále posílit.

• 11.-12. prosince 2008: summit EU schválil Akt pro malé podniky.

• 20. ledna 2009: výbor Evropského parlamentu pro právní záležitosti schválil

evropský status soukromých společností.

Smyslem Aktu je změnit evropské politiky zaměřené na tvorbu pracovních míst

takovým způsobem, aby do budoucna před velkými průmyslovými podniky

upřednostňovaly právě malé a středně velké firmy. Iniciativa tím reaguje na obavy z

úbytku pracovních míst v důsledku konkurence ze strany zemí jako je Čína, v nichž jsou

náklady na pracovní sílu výrazně nižší než v Evropě a řada velkých průmyslových podniků

tam přesouvá svou výrobu.

Přijetí Aktu pro malé a střední podniky se stalo také prioritou francouzského

předsednictví, kterému se nakonec také na prosincovém summitu (11.-12. prosince 2008)

podařilo získat pro tento návrh podporu všech členských zemí EU.

Jádro evropského Aktu pro malé a střední podniky tvoří následující principy:

• vytvořit takové prostředí, které podnikání oceňuje a uznává,

• zajistit, aby poctiví podnikatelé, kteří v minulosti zbankrotovali, dostali druhou

šanci,

• začlenit politiku „Nejprve mysli na malé“ do všech oblastí legislativy,

• zajistit, aby veřejná správa lépe reagovala na potřeby malých a středních podniků,

• přizpůsobit veřejné nástroje politik potřebám malých a středních podniků,

34

především usnadnit jejich přístup k veřejným zakázkám a lepšímu využití státní

pomoci,

• vytvořit takové právní prostředí, které by podporovalo včasné platby v obchodních

transakcích,

• pomoci malým a středním podnikům lépe využívat výhod plynoucích z jednotného

trhu,

• podporovat zlepšování dovedností a inovací ve všech jejich formách,

• umožnit malým a středním podnikům proměnit výzvy v oblasti životního prostředí

v příležitosti,

• umožnit malým a středním podnikům využívat růst trhů.

V této chvíli jsou Itálie a Belgie jedinými státy EU, které doposud včlenily celý Akt

do svých národních programů.

Domnívám se, že by další státy EU měly vyvinout větší úsilí, aby byl tento Akt v

jednotlivých státech uveden do praxe co nejdříve, zejména s ohledem na hospodářskou

krizi, kterou byly MSP nejvíce zasaženy.

3. 3. ZDROJE RIZIKA MSP

Každoročně vzniká velké množství firem s nejrůznějším zaměřením, různé velikosti

a s různou právní formou. Zároveň každoročně i značné množství firem zaniká. Zejména

malé a střední podniky podléhají kratšímu životnímu cyklu. „Small business“ neboli malé

podnikání patří mezi nejrizikovější podnikatelské záležitosti. Jen několik procent

úspěšných firem je schopno odolávat tvrdé konkurenci náročného tržního prostředí, proto

se často malé začínající firmy na trhu prosazují s pomocí cizích poradenských nebo

podnikatelských firem.

U malého podnikání se setkáváme s následujícími těžkostmi 25 ) :

• Začínající firma zakládaná jedním nebo několika společníky má většinou potíže z

titulu neznalosti procedurálních a profesionálních rutinních technik, má neznalosti

25) STOKLASA,J.Podnikání a riziko - zahraniční zkušenosti. Praha : Institut moderního průmyslu,1991.155s. ISBN 80-85021-26-9.

35

trhu, vzniká nebezpečí provedení elementárních chyb při rozhodování.

• Malá firma má většinou slabý poziční potenciál, tj. Umístění a známost trhu,

většinou u malých firem je i malý finanční potenciál a většinou i vysoká

zadluženost, a vzniká i určitá labilita logistického potenciálu (zboží na cestě,

zásoby, rozpracovaná výroba, odmítnutí zaplacení zakázky).

• Malé firmy většinou pronikají ve formě výklenkových strategií nebo strategie

vyplňování slepých segmentů na trhu. Tato strategie sama o sobě je velice riziková

a vyžaduje velmi rozsáhlý průzkum trhu, detailní znalosti nejen velkých

konkurentů, ale i možnosti uplatnění se v určitém doplňkovém nebo návazném

sortimentu.

• Ve většině případů začínající firma proniká do osazeného trhu. Z těchto důvodů ji

tržní okolí nutí chovat se agresivněji a používat agresivnějších strategií vůči

firmám, které již mají obsazený trh. Pod pojmem agresivnost se rozumí drastické

snižování nákladů, drastické snižování cen, dampingové způsoby konkurence s

velkými firmami, pružnější a rychlejší reakce na poptávku, získávání zákazníků za

každou cenu.

• U malých firem je nezbytná kumulace funkcí a potřeba dynamičtějšího a znalostmi

vybavenějšího personálu. Zejména u managementu a u štábních funkcí se

předpokládá vysoký znalostní potenciál, který umožňuje konkurenční chování a

rychlou reakci na chování trhu.

• V malém podnikání je nezbytné z titulu ochrany proti rizikům hledat silnější

spojence, nebo určitou koalici, konsorcium, sdružení potencionálních

spolupracovníků v podnikání. V této problematice (bez kapitálu, v konkurenci proti

silným partnerům, se značnými obtížemi z titulu vysoké zadluženosti) vznikají

speciální problémy právního a mezi firemního jednání a vztahů. Rovněž formy

pojištění či právní ochrany nabývají na svém významu právě v malém podnikání. V

této souvislosti je třeba poznamenat, že určité obchodní strategie a určité transakce

jsou předem vyloučeny z repertoáru malých firem.

• U malých firem se většinou předpokládá malý rezervní fond a malý finanční

potenciál. Z těchto důvodů malá firma většinou nemůže překlenout delší období a

přežít větší krize. Z těchto důvodů musí integrovat období recese nebo hospodářské

krize. Obdobím pro uplatnění výhod malé firmy je především období konjunktury,

36

nebo období, které konjunkturu simuluje, tj. Ve spolupráci s větší firmou zaplnění

určitého výklenku na trhu v souladu s pronikáním větší firmy do určitého tržního

segmentu.

• Značné nebezpečí u menších firem a u soukromého podnikání plyne z nutnosti

osobní přítomnosti podnikatele ve svém podniku. Všude tam, kde je fyzická

přítomnost podnikatele nezbytná, je vysoké riziko plynoucí z rizik jednotlivce

(úrazy, nemoc, stáří). U soukromého malého podnikání v tomto případě je nezbytné

předem posuzovat náhradní strategii podnikání, která počítá s určitou dobou

nepřítomnosti podnikatele (např. 1 až 2 měsíce).

3. 4. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU MSP VE ZLÍNSKÉM KRAJI

Pro zpracování analýzy současného stavu MSP ve Zlínském kraji jsem vycházela ze

zdrojů Českého statistického úřadu ve Zlíně. Získané data jsem pak samostatně zpracovala

a přenesla do tabulek a grafů, které přehledně znázorňují vývoj malého a středního

podnikání ve Zlínském kraji v letech 2007 – 2009. Zaměřila jsem se speciálně na tuto

oblast, protože popisovaná firma Gumix,s.r.o., která v další části práce slouží jako tzv.

„study case“ (praktická studie), patří do kategorie středních podniků v tomto kraji. Tato

firma se zabývá výrobou pryžových a plastových výrobků. Vývoj tohoto průmyslového

odvětví ve Zlínském kraji je analyzován v další části práce.

3. 4. 1. Dopady hospodářské krize

Růst či pokles ve vývoji MSP je většinou průvodním jevem transformace

ekonomiky. V ČR jsme např. zaznamenali velký růst počtu MSP na počátku devadesátých

let v důsledku privatizace a změn v podnikání. V posledních měsících stabilní počet MSP

klesá z důvodu zasažení celosvětovou ekonomickou krizí. Mnoho malých a středních

podniků tuto kritickou situaci nezvládlo a mnoho z nich bylo nuceno svou činnost ukončit.

Krachy v české ekonomice mají stále rostoucí tendenci a podle analytiků budou mít firmy

potíže i na začátku příštího roku. Krachem z toho zatím skončilo 1 300 firem, přičemž loni

to bylo za deset měsíců 78426). Po exportérech začali mít stále více problémy i domácí

26) ZATLOUKAL, J., Krachů firem rapidně přibylo. Týden cz. Publikováno 8.11.2009.

37

výrobci a prodejci, protože přibývá lidí bez práce, tutíž se začíná všeobecně šetřit a klesá

poptávka.

Tabulka č.2 : Rostoucí tendence krachů firem v ČR následkem hospodářské krize

Zdroj : Vlastní zpracování na základě údajů z Hospodářských novin 27)

Následky hospodářské krize nejvíce ohrožují malé a střední podniky. Těmto

podnikům, zvláště exportujícím, již v loňském roce odčerpala velice silná koruna prakticky

všechny volné finanční prostředky. Prudký pokles zakázek na přelomu roku 2008 a 2009

tuto situaci jen zhoršil a přivádí tyto společnosti na pokraj bankrotu. Mají málo zakázek -

jejich pokles činí více než 40% - a velice malou šanci tento úbytek zakázek eliminovat

snižováním nákladů nebo využitím finančních rezerv, neboť ty byly ve většině případů

odčerpány tak, jak je uvedeno výše - silnou korunou v loňském roce.28)

Podle průzkumu Hospodářské komory ČR se dopady hospodářské krize v malých a

středních podnicích projevily zejména v následujících oblastech29) :

• snížení počtu zaměstnanců (41,07% podniků)

• zkrácení pracovního týdne nebo omezení počtu pracovních směn (5,36% podniků)

• meziroční úbytek zakázek a nutnost hledat nová odbytiště (17,86%podniků)

• snížení platů zaměstnancům (8,04%)

• problémy získat provozní úvěry od banky (6,25%)

• silný zásah krizí, v případě pokračující krize možnost ukončení činnosti (21,42%)

Dostupné na <http:www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko-v-krizi/krachu-firem-rapidne-pribylo_146561.html>.27) HN.IHNED, JIRSOVÁ, M. Krachů přibývá. Teď dojde i na obchodníky. Publikováno 3.11.2009. Dostupné na <http://hn.ihned.cz/c4-10150570-38908820-500000_d-krachu-pribyva-ted-dojde-i-na-obchodniky>.28) AMSP ČR, Návrh opatření k tlumení dopadů hospodářské krize na malé a střední podniky. Businessinfo, Publikováno 19.1.2009[cit 16.3.2009]. Dostupné na <http://www.businessinfo.cz/files/dokumenty/amsp_tlumenidopadukrize.pdf>.29) KOCOUREK,J., IT byznys: Dopad krize pro firmy? Až 40 % firem propouští. ITBIZ. Publikováno 5.5.2009. Dostupné na <http://www.itbiz.cz/itbyznys-firmy-propousti>.

38

2008 2009 nárust nárust v %zkrachovalé firmy 784 1298 514 65,56podané insolvenční návrhy 2671 4290 1619 60,61osobní bankrot 1670 3168 1498 89,7

http://www.businessinfo.cz/files/dokumenty/amsp_tlumenidopadukrize.pdf

http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko-v-krizi/krachu-firem-rapidne-pribylo_146561.html

Většina z dotazovaných podniků však věří ve zlepšení ekonomické situace podniku

v příštím roce a vzniklou situaci aktivně řeší, přizpůsobuje se a učí se fungovat za

stávajících ekonomických podmínek. Mezi nejčastější protikrizová opatření patří

především větší kontrola nákladů a zvýšení aktivit v prodejní a marketingové oblasti.

3. 4. 2. Vývoj MSP v rámci Zlínského kraje3. 4. 2. 1. Charakteristika Zlínského kraje

Zlínsko bývalo v minulosti plným právem považováno za ekonomicky silnou oblast

s výraznou koncentrací velkých průmyslových podniků. Obuv, pneumatiky, stroje a letadla,

to byly produkty tradičně spojované s centrem regionu.

Přibližně od poloviny 90. let se hospodářsky stabilní pozice Zlína a celé východní

Moravy začala otřásat v důsledku privatizace a restrukturalizace průmyslu. Negativní roli

sehrála také špatná dopravní obslužnost území, odtržení od Slovenska, s nímž do té doby

fungovaly významné obchodní vztahy, a rovněž rozpad většiny zavedených vědecko-

výzkumných pracovišť.

Důsledkem je současná podprůměrná tvorba hrubého domácího produktu, třebaže

je region nadále vnímán jako bohatá a dynamická oblast v rámci České republiky. 30)

Dosavadní průmyslový potenciál kraje je založen na existenci dříve klíčových

strojírenských výrobních podniků. Značný význam mají závody zpracovatelského

průmyslu, zejména: obuvnického, dřevozpracujícího, kožedělného a dále chemie,

gumárenství, potravinářství. Ty dosud patří k předním zásobovatelům spotřebního zboží na

českém trhu. Nemají však potřebnou výkonnost - s výjimkou těch, do nichž vstoupil

zahraniční investor.

Většina obyvatel tohoto kraje je zaměstnáno v následujících oborech :

• v průmyslu

• ve stavebnictví

30) ZÁKUTNÝ,P., Charakteristika kraje. Informační portál Zlínského kraje, Publikováno 22.11.2002. Dostupné na <http://www.kr-zlinsky.cz/docDetail.aspx?chnum=6&nid=3581&doctype=ART&docid=27939>

39

• v dopravě, skladování a spojích

• v oblasti obchodu, pohostinství, ubytovacích služeb a oprav motorových vozidel

• v obchodu s nemovitostmi.

3. 4. 2. 2. Vývoj počtu MSP podle kategorie počtu zaměstnanců ve Zlínském kraji

Na konci roku 2007 bylo v kraji ve statistickém Registru ekonomických subjektů

(RES), kde jsou evidována všechna vydaná Identifikační čísla organizací, zaznamenáno

131 995 subjektů. Meziročně se tak jejich počet zvýšil o 1 518 subjektů (tj. o 1,2 %).

Zdroj : Statistický bulletin - Zlínský kraj za rok 200731)

Z hlediska kategorie počtu zaměstnanců bylo na konci prosince 2007 celkem 60,8

% subjektů zapsaných v RES, které tento údaj nespecifikovalo. Dále 27,4 % subjektů

uvádělo, že zaměstnance nemá. Do kategorie 1-5 zaměstnanců se zařadilo 7,7 % subjektů a

počet 6-9 zaměstnanců stejně jako u skupiny s 10 až 19 zaměstnanci uvedlo 1,3 % z

celkového počtu subjektů zapsaných v RES. Proti stavu před rokem se nejvíce změnil podíl

u kategorie subjektů, které údaj o počtu svých zaměstnanců nespecifikoval. Jejich počet

meziročně vzrostl o 5 623 subjektů (o 7,5 %). K výraznějším změnám došlo i u skupiny

subjektů bez zaměstnanců. U této skupiny došlo ke snížení o 4 261 (o 10,6 %). Ke

31 )Statistický bulletin - Zlínský kraj za rok 2007.Publikováno 29.3.2008. Dostupné na <http://www.zlin.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/t/0F00382A8B/$File/13-720207q4h3.pdf>.

40

Kraj celkemv tom okresy

Kroměříž Vsetín Zlín

Kraj celkemv tom:

neuvedenobez zaměstnanců

1 - 9 10 - 49 2913 441 659 677 1136

50 - 249 739 140 156 160 283 250 a více 104 11 25 26 42

Tabulka č.3 - Ekonomické subjekty podle kategorie počtu zaměstnanců ve Zlínském kraji a jeho okresech k 31.12.2007

Uherské Hradiště

131 995 21 715 29 866 30 577 49 837

80 260 13 167 18 029 18 448 30 616 36 104 5 907 8 214 8 581 13 402 11 875 2 049 2 783 2 685 4 358

změnám, i když zdaleka ne tak výrazným, došlo i u skupin subjektů s 6 až 9 zaměstnanci

(nárůst o 87, tj. o 5,3 %), s 10 až 19 zaměstnanci (nárůst o 40 subjektů, tj. o 2,4 %) a u

skupiny subjektů s 20 až 24 zaměstnanci (meziroční nárůst o 31 jednotek, tj.o 7,9 %).

V ostatních skupinách k výraznějším změnám v počtu podnikatelských subjektů

nedošlo.

Graf č.1 – Podíl MSP ve Zlínském kraji k 31.12.2007 podle počtu zaměstnanců

Zdroj : Vlastní zpracování za základě zpracovaných dat ze Statistického bulletinu Zlínského kraje za rok 200732)

Na konci roku 2008 bylo v kraji ve statistickém Registru ekonomických subjektů

(RES) zaznamenáno 134 373 subjektů. Meziročně se tak jejich počet zvýšil o 2 378

subjektů (tj. o 1,8 %).

32 )Statistický bulletin - Zlínský kraj za rok 2007.Publikováno 29.3.2008. Dostupné na <http://www.zlin.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/t/0F00382A8B/$File/13-720207q4h3.pdf>.

41

69,8%

23,0%

5,6%1,4%0,2%

Počet subjektů zapsaných v RES ve Zlínském kraji k 31.12.2007(členění podle kategorie počtu zaměstnanců)

01 – 910 – 4950 – 249250 a více


Z hlediska kategorie počtu zaměstnanců bylo na konci roku 2008 celkem 56,0 %

subjektů zapsaných v RES, které tento údaj nespecifikovalo, což představuje snížení o

5 027 (o 6,3%). Dále 32,4 % subjektů uvádělo, že zaměstnance nemá. Do kategorie 1-5

zaměstnanců se zařadilo 7,6 % subjektů a počet 6-9 zaměstnanců stejně jako u skupiny s

10 až 19 zaměstnanci uvedlo 1,3 % z celkového počtu subjektů zapsaných v RES. Proti

stavu před rokem se nejvíce změnil podíl u kategorie subjektů bez zaměstnanců. Jejich

počet meziročně vzrostl o 7 408 subjektů (o 20,5 %). Ke změnám, i když zdaleka ne tak

výrazným, došlo u skupin subjektů s 6 až 9 zaměstnanci (nárůst o 36, tj. o 2,1 %) a s 10 až

19 zaměstnanci (pokles o 59 subjektů, tj. o 3,4 %). V ostatních skupinách k výraznějším

změnám v počtu podnikatelských subjektů nedošlo.

33 )Statistický bulletin - Zlínský kraj za rok 2008.Publikováno 31.3.2009. Dostupné na <http://www.zlin.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/t/86002D72C0/$File/13-720208q4h3.pdf>.

42



Kraj celkemv tom:


1 - 9 10 - 49 2867 449 631 666 1121

50 - 249 731 127 162 161 281 250 a více 103 11 24 27 41

Tabulka č.4 - Ekonomické subjekty podle kategorie počtu zaměstnanců ve Zlínském kraji a jeho okresech k 31.12.2008

Uherské Hradiště

134 373 22 028 30 621 31 052 50 672

75 233 12 225 16 862 17 166 28 980 43 512 7 169 10 129 10 335 15 879 11 927 2 047 2 813 2 697 4 370


Zdroj : Vlastní zpracování za základě zpracovaných dat ze Statistického bulletinu Zlínského kraje za rok 200834)

V prvním pololetí roku 2009 (tj. k 30.6.2009) bylo v kraji zaznamenáno ve

statistickém Registru ekonomických subjektů (RES) 135 780 subjektů. Meziročně se tak

jejich počet zvýšil o 1 407 subjektů (tj. o 1,05 %). I přes vliv hospodářské krize můžeme

tedy zaznamenat růst ekonomických subjektů, i když je tento růst menší než v předchozích

letech.

34) Statistický bulletin - Zlínský kraj za rok 2008.Publikováno 31.3.2009. Dostupné na <http://www.zlin.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/t/86002D72C0/$File/13-720208q4h3.pdf>.

43

73,6%

20,2%

4,8%1,2%0,2%

Ekonomické subjekty ve Zlínském kraji k 31.12.2008(podle kategorie počtu zaměstnanců)

01 – 910 – 4950 – 249250 a více


Z hlediska kategorie počtu zaměstnanců se zvýšil počet subjektů zapsaných v RES,

které údaj o počtu zaměstnanců nespecifikovaly, a to o 1 742 subjektů (tj. 2,32%). Velký

pokles subjektů můžeme zaznamenat u subjektů bez zaměstnanců, a to o 404 subjektů

(0,93%) a u subjektů zaměstnávajících 6 – 9 zaměstnanců, a to o 58 subjektů (tj.3,29%).

Naopak počet subjektů zaměstnávajících 1 - 5 zaměstnanců vzrostl o 208 subjektů

(2,05%). V kategorii mikropodniků můžeme tedy obecně zaznamenat klesající tendenci.

Počet malých podniků (10 – 49 zaměstnanců) celkově klesl o 81 subjektů. Počet

středních podniků zůstává víceméně stejný, můžeme ovšem zaznamenat přírustky subjektů

zaměstnávající 50 – 199 zaměstnanců a úbytek u podniků zaměstnávající 200 – 249

zaměstnanců. To jen potvrzuje dopady hospodářské krize na snižování stavu zaměstnanců.

35 )Statistický bulletin - Zlínský kraj za rok 2009.Publikováno 1.10.2009. Dostupné na <http://www.zlin.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/t/41002E8094/$File/w72130209q2h3.pdf>.

44



Kraj celkemv tom:


1 - 9 10 - 49 2786 443 601 642 1100

50 - 249 730 130 163 157 280 250 a více 104 11 25 27 41

Tabulka č.5 - Ekonomické subjekty podle kategorie počtu zaměstnanců ve Zlínském kraji a jeho okresech k 30. 6. 2009

Uherské Hradiště

135 780 22 245 31 066 31 387 51 082

76 975 12 538 17 380 17 588 29 469 43 108 7 076 10 027 10 215 15 790 12 077 2 047 2 870 2 758 4 402


Zdroj : Vlastní zpracování za základě zpracovaných dat ze Statistického bulletinu

Zlínského kraje za rok 200936)

Na základě této analýzy jsem došla k následujícím závěrům :

Výsledky analýzy jsou poměrně zkresleny počtem subjektů zapsaných v RES, které

údaj o počtu zaměstnanců nespecifikovaly. V jednotlivých letech se počet těchto subjektů

pohybuje kolem 60% z celkového množství subjektů zapsaných v RES.

Největší počet subjektů ve všech sledovaných obdobích ve Zlínském kraji

představují subjekty bez zaměstnanců (kolem 70%), dále potom subjekty v kategorii

mikropodniků zaměstnávajících 1 – 9 zaměstnanců (kolem 20%). To znamená, že

kategorie mikropodniků představuje největší podíl na celkovém množství podniků v

tomto kraji.

Během roku 2007 došlo k velkému nárustu počtu subjektů v kategorii malých a

středních podniků, který byl v roce 2008 následkem hospodářské krize zpomalen. V

36) Statistický bulletin - Zlínský kraj za rok 2009.Publikováno 1.10.2009. Dostupné na <http://www.zlin.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/t/41002E8094/$File/w72130209q2h3.pdf>.

45

73,3%

20,5%

4,7%1,2%0,2%

Ekonomické subjekty ve Zlínském kraji k 30.6.2009(členění podle kategorie počtu zaměstnanců)

01 – 910 – 4950 – 249250 a více

tomto roce byl však zaznamenám velký nárust počtu subjektů bez zaměstnanců, tzn.v

kategorii mikropodniků.

První pololetí roku 2009 zaznamenalo velký nárust v kategorii mikropodniků

zaměstnávající 1 – 9 zaměstnanců, který byl mírně kompenzován snížením počtu malých

podniků zaměstnávajících 10 – 49 zaměstnanců. V kategorii středních podniků zůstává

počet subjektů víceméně nezměněn, můžeme však pozorovat snižování stavu

zaměstnanců v podnicích.

Velké podniky zaměstnávající více než 250 zaměstnanců zůstávají ve sledovaném

období beze změn, což je potvrzení faktu, že malé a střední podniky jsou více citlivé na

ekonomické změny a byly výrazně zasaženy ekonomickou krizí v roce 2008.

3. 4. 2. 3. Výroba pryžových a plastových výrobků ve Zlínském kraji

Firma, analyzovaná v další části práce, se zabývá výrobou pryžových a plastových

výrobků. V tomto průmyslovém odvětví ve Zlínském kraji podniká řada podniků.

Tabulka č.6 – Vývoj počtu podniků působících v průmyslovém odvětví výroby

pryžových a plastových výrobků (2007 – 2008)

46

rok Kroměříž Vsetín Zlín Kraj celkem

2007 77 66 83 236 462 2008 76 67 82 245 470 2009 80 67 85 263 495

Uherské Hradiště

Graf č.4 – Grafické znázornění vývoje v průmyslovém odvětví výroby pryžových a plastových výrobků

Zdroj : Vlastní zpracování za základě zpracovaných dat z Českého statistického úřadu Zlínského kraje37)

Z výše uvedené tabulky č.6 a jejího grafického znázornění vyplývá, že i přes vlivy

hospodářské krize, má gumárenské odvětví ve Zlínském kraji mírně rostoucí charakter.

Konkurence v tomto odvětví je ve Zlínském kraji značně vysoká. Do toho ještě vstupují na

český trh další firmy tohoto zaměřění ze zahraničních zemí s nižšími výrobními náklady,

tedy s nižšími cenami výrobků, který tento konkurenční boj ještě stupňují.

37) Statistický bulettin Zlínský kraj. Dostupné na http://www.zlin.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/p/721302-09.

47

2007 2008 20090

50

100

150

200

250

300

350

400

450

500

550

ZlínVsetínUherské HradištěKroměřížKraj celkem

rok

poče

t pod

niků

4. METODICKÝ POSTUP

Hlavní cíl :

Ve vybraném podniku Gumix,s.r.o., zhodnotit podnikové prostředí, současný stav a

řízení rizika. Na základě identifikace a analýzy rizika pak určit hlavní rizikové faktory,

zhodnotit současné řešení řízení rizika a popřípadě navrhnout další způsoby, jak riziko v

podniku eliminovat či optimalizovat.

Dílčí cíle :

➢ studium literárních pramenů zaměřených na řízení rizik a politiku malého a

středního podnikání

➢ získání informací o firmě Gumix,s.r.o. potřebných pro provedení jednotlivých

analýz a zhodnocení současného stavu podniku

➢ podnikové prostředí :

• analýza vnějšího prostředí podniku

• analýza vnitřního prostředí podniku

➢ provést identifikaci rizikových faktorů, stanovit jejich významnost, monitorování

➢ navrhnout opatření k eliminaci těchto rizik

Použité metody :

➢ Analýza vnitřního prostředí : SWOT analýza

➢ Finanční analýza podniku

➢ Analýza citlivosti

Zdroje informací :

➢ Odborná literatura a periodika

➢ Řízený rozhovor

➢ Účetní výkazy firmy Gumix,s.r.o.

➢ Podniková evidence firmy Gumix,s.r.o.

48

5. ANALÝZA A ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO

STAVU V PODNIKU GUMIX, s.r.o.

V této práci jsem se rozhodla analyzovat konkrétní firmu, která v této práci

vystupuje pod fiktivním názvem Gumix, s.r.o.(konkrétní jména společníků byly v rámci

zachování interních údajů firmy taktéž pozměněna). Tato firma je mezinárodním výrobcem

a distributorem autokoberců a jiných výrobků z technické pryže.

Tuto firmu jsem si vybrala z důvodu možnosti získání podkladů o této firmě a také

proto, že firma patří do kategorie středních podniků a je zajímavým příkladem pro rozbor

rizika v rámci výroby a exportu.

5. 1. CHARAKTERISTIKA FIRMY5. 1. 1. Společnost a její předmět podnikání

Gumix,s.r.o. je tradičním českým výrobcem kompletního sortimentu pryžových a

textilních autokoberců v ročním objemu cca 1 000 000 sad s ročním objemem cca

7 000 000 EUR. Jejím předmětem podnikání je :

• Zpracování gumárenských směsí

• Výroba textilního zboží (kromě oděvů a oděvních doplňků)

• Velkoobchod

• Specializovaný maloobchod

Tato firma působí na trhu od roku 2003. V současné době zaměstnává cca 100

zaměstnanců.

V roce 2004 získala certifikáty ISO 9001 a 14 001.

49

5. 1. 2. Vlastnické vztahy

Společnost Gumix,s.r.o. je ve vlastnictví českých a německých fyzických osob. V

zájmu zachování interních informací společnosti, jsou jména vlastníků pozměněna.

Společníci :

• Robert Beuthner, Kurze Strasse 59, Chemnitz, Spolková republika Německo

Vlad : 800 000,- Kč

Splaceno : 100%

Obchodní podíl : 80%

• Ladislav Hruška, Horská 1852, 757 01 Valašské Meziříčí

Vklad : 200 000,- Kč

Splaceno : 100%

Obchodní podíl : 20%

5. 1. 3. Hlavní obchodní činnost, její vývoj a situace v odvětví

Hlavní obchodní činností firmy Gumix,s.r.o. je výroba a prodej gumových a

textilních výrobků dodávaných do automobilového průmyslu. Odvětví automobilového

průmyslu prošlo v minulých 14 měsících významnou transformací následkem celosvětové

hospodářské krize. Proměnu automobilového průmyslu neovlivňuje jen současná recese,

ale také změna chování spotřebitelů a jejich preferencí, které mají enormní dopad na

stávající obchodní modely a produktovou nabídku. Obecně došlo ke snížení poptávky

spotřebitelů po zboží tohoto sektoru. Tato krize v automobilovém průmyslu byla navíc

umocněna silnou korunou a vysokými výrobními náklady.

V níže uvedené tabulce č.7 můžeme vidět, že firma Gumix,s.r.o. , i přes dopady

ekonomické krize, vykazuje v roce 2008 zvýšení tržeb.

50

Tabulka č.7 - Struktura tržeb firmy Gumix,s.r.o. podle druhu činností

Popis 2007 v tis.Kč 2008 v tis.Kč Rok 2008 v % (k roku 2007)

Tržby za zboží 2808 4564 162,54

Tržby za textilní výrobky 93780 85838 91,53

Tržby za gumové výrobky 125538 140378 111,82

Tržby za poskytnuté služby 1668 1621 97,18

Tržby za prodej materiálu 1219 1942 159,31

Celkem 225013 234343 104,15

Provozní výsledek hospodaření 17908 7796 43,53

Zdroj : Vypracováno na základě podnikové evidence firmy Gumix,s.r.o.

Toto zvýšení tržeb bylo dáno nárustem výkonů v první polovině roku 2008. I přes

zvýšení tržeb však firma na konci účetního období (k 31.12.2008) vykazuje nižší celkový

zisk než v roce 2007. Toto snížení je dáno poklesem přidané hodnoty v roce 2008 (o

8.500tis. Kč oproti roku 2007) a to z několika důvodů :

• významný nárust cen energií

• nárust ostatních výrobních nákladů

• jiná skladba sortimentu gumových koberců (v druhé polovině roku 2008

převažovala výroba méně ziskových výrobků s vyšší materiálovou náročností).

5. 1. 4. Export firmy

Firma Gumix,s.r.o. je významným exportérem. Tržby z exportu v současné době

tvoří zhruba 94% z celkových tržeb.

51

Tabulka č.8 - Struktura tržeb firmy Gumix,s.r.o. podle zeměpisného umístění trhu

Popis2007 v tis.Kč

2008 v tis.Kč Procentuální podíl v

roce 2007Procentuální podíl v

roce 2008

Tuzemsko 12879 12651 5,75 5,42

Slovensko 0 890 0 0,38

Německo 195140 202734 87,2 86,92

Rakousko 15775 16959 7,05 7,27


Hlavní podíl na vývozu firmy tvoří vývoz do Německa (v roce 2008 skoro 87%). Je

to dáno obchodními vztahy německého společníka firmy. Ve spolupráci s touto německou

firmou firma Gumix,s.r.o. vyrábí textilní koberce do prvovýroby automobilky BMW.

Ve snaze oživit automobilový průmysl některé ze zemí EU zavedly tzv. „šrotovné“,

jde o podporu či dotaci spotřebitelů, kteří si chtějí zakoupit nový automobil, a zároveň

nepřímou podporu automobilek stižených krizí. Např. v Německu a na Slovensku tato

podpora výrazně pomohla zvýšit prodej automobilů. Podle internetového zpravodaje

Aktuálně.cz 38) v listopadu letošního roku (2008) v Německu se počet prodaných vozů

meziročně zvýšil o 20%. V ČR je tento návrh zatím projednáván. Myslím, že tato forma

podpory by české ekonomice značně prospěla, protože automobilový průmysl je

významným odvětvím české ekonomiky, a proto by se s jeho zavedením u nás nemělo

otálet.

5. 2. STRATEGICKÁ ANALÝZA

Pro zhodnocení současného stavu podniku jsem zvolila základní metody : analýzu

SWOT a finanční analýzu, které mají podat ucelený přehled o vnitřním a vnějším prostředí

firmy, na jehož základě pak dále budou identifikovány rizikové faktory.

38) Aktuálně cz. Německé šrotovné zabralo : prodej stoupl asi o čtvrtinu. Publikováno 2.12.2009. Dostupné na http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/doprava/clanek.phtml?id=654711.

52

5. 2. 1. Analýza SWOT

SWOT analýza, analýza silných stránek (Strengths), slabých stránek

(Weakneesses), možností (Opportunities) a hrozeb (Threats) firmy, je otevřeným

ohodnocením podniku a je velmi užitečným, pohotovým a snadno použitelným nástrojem

k deskripci celkové situace podniku. Účelem této diagnózy není určit jakýkoliv druh

silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb, ale zaměřit se na vyzdvižení těch,

které mají strategický význam. Silné a slabé stránky podniku jsou faktory vytvářející nebo

naopak snižující vnitřní hodnotu firmy (aktiva, dovednosti, podnikové zdroje atd.). Naproti

tomu příležitosti a ohrožení jsou faktory vnějšími, které podnik nemůže tak dobře

kontrolovat. Ale může je identifikovat pomocí vhodné analýzy konkurence nebo pomocí

analýzy demografických, ekonomických, politických, technických, sociálních,

legislativních a kulturních faktorů působících v okolí podniku.

SILNÉ STRÁNKY firmy Gumix,s.r.o. :

➢ kvalitní výrobky

➢ know-how a technické znalosti dané výrobní technologie

➢ široké portfolio výrobků v daném segmentu

➢ finanční síla firmy (cash-flow)

➢ malý a flexibilní řídící tým

➢ dlouhodobé odběratelsko-dodavatelské vztahy

➢ znalost trhu a konkurence

➢ certifikace ISO

SLABÉ STRÁNKY firmy Gumix,s.r.o. :

➢ malá diverzifikace odběratelů

➢ omezený trh pro daný výrobek

➢ omezené použití výrobní technologie

➢ vysoký podíl manuální práce ve výrobním procesu

53

PŘÍLEŽITOSTI firmy Gumix,s.r.o. :

➢ nové trhy

➢ prezentace, odborné výstavy

➢ nové distribuční cesty

➢ vývoj nových výrobních technologií

➢ použití nových materiálů na stávající technologii

➢ použití více automatizované technologie

➢ rozšíření výroby

OHROŽENÍ firmy Gumix,s.r.o. :

➢ konkurence z tzv. nízkonákladových zemí

➢ hospodářská krize – snížení objemu produkce v automobilovém průmyslu

➢ zvýšení cen energií a vstupních materiálů

➢ regulace trhu

➢ změna kurzovní měny

➢ politické riziko ovlivňující cenu ropy na světových trzích (např.válka v

Iráku)

SWOT analýzu je možné využít jako silný nástroj pro stanovení a optimalizaci

strategie společnosti, projektu nebo zlepšování stávajícího stavu či procesů. Při této

možnosti je možné se rozhodovat pro kterou strategii se management rozhodne. Nabízí se

tyto možnosti:

• MAX-MAX strategie – maximalizací silných stránek – maximalizovat příležitosti

• MIN-MAX strategie – minimalizací slabých stránek – maximalizovat příležitosti

• MAX-MIN strategie – maximalizací silných stránek – minimalizovat hrozby

• MIN-MIN strategie – minimalizací slabých stránek – minimalizovat hrozby

V současné době firma využívá převážně strategii MAX-MIN : maximální využití

silných stránek a minimalizace hrozeb plynoucích z vnějšího prostředí. Využívá svých

silných stránek jako např. finanční síla firmy a znalost technologie a výrobních postupů, a

54

zároveň se snaží zajišťovat rizika plynoucí z vnějšího ohrožení např. zajištění kurzovního

rizika forwardovými operacemi. Budoucí plány firmy směřují k většímu využívání

příležitostí jako např. modernizaci a rozšíření výrobních zařízení a technologií v roce 2009

a hledání nových distribučních cest.Vývoj směřuje k rozšíření sortimentu dalších

gumárenských materiálů a technologií a zdokonalování environmentálního systému

managementu.

5. 2. 2. Finanční analýza

Finanční analýza poskytuje řadu cenných informací, jimiž se dá posoudit finanční

zdraví organizace. Podstatou finanční analýzy je výpočet ukazatelů, které mají dobrou

vypovídací schopnost vzhledem ke zkoumané ekonomické realitě. Naprostou většinu

výchozích dat – údajů kvantitativní povahy poskytuje účetnictví a jeho finální produkt

rozvaha a výkaz zisků a ztrát. Za nejrozšířenější typy ukazatelů, kterých finanční analýza

využívá, lze považovat :

• Ukazatele vývojových trendů. Postihují časové změny absolutních ukazatelů.

Metoda spočívá v porovnání jednotlivých položek výkazů (výkonů, nákladů, zisku,

majetku apod.) v čase.

• Poměrové ukazatele. Charakterizují vzájemný vztah mezi dvěma položkami

účetních výkazů pomocí jejich poměru. Poměrové ukazatele umožňují získat rychlý

a nenákladný obraz o základních finančních charakteristikách organizace.

Praktickým užíváním se vyčlenila určitá skupina všeobecně akceptovaných

ukazatelů, které umožňují vytvořit si základní představu o finanční situaci

zkoumané organizace. Tyto ukazatele se sdružují do skupin, přičemž každá se váže

k některému aspektu finančního stavu organizace. Součástí rozboru je srovnání

vypočtených ukazatelů s poměrovými ukazateli, které jsou uznávány jako vhodné a

žádoucí pro stejnorodou podnikatelskou skupinu.

• Pyramidový rozklad. Každá skupina poměrových ukazatelů postihuje pouze jediný

rys složitého ekonomického procesu. Je však zřejmé, že mezi nimi existují určité

závislosti. Poznatky o jednotlivých stránkách procesu je proto nutné třídit,

vzájemně propojovat a komplexně vyhodnocovat. Pro usnadnění takové analýzy

55

jsou vytvářeny pyramidové soustavy ukazatelů.

Klasifikace poměrových ukazatelů :

• Ukazatelé rentability (výnosnosti )

Používají se pro hodnocení a komplexní posouzení celkové efektivnosti a

výdělkové schopnosti organizace. Pomocí nich je vyjadřována intenzita využívání,

reprodukce a zhodnocení kapitálu vloženého do organizace. Patří do kategorie tzv.

mezivýkazových poměrových ukazatelů, protože využívají údajů ze dvou základních

účetních výkazů – z rozvahy a z výkazu zisků a ztrát. Jejich význam spočívá v tom, že

ukazují kombinovaný vliv likvidity, aktivity a zadluženosti na čistý zisk organizace.

• Ukazatelé likvidity

Jednou ze základních podmínek existence organizace je schopnost hradit vlastní

závazky (speciálně krátkodobé). Posouzení průběhu platební schopnosti v minulosti spolu

s odhadem budoucího vývoje patří mezi klíčové problémy, kterými se finanční analýza

zabývá.

Úspěšnost organizace není zajištěna pouhým faktem, že organizace vykazuje zisk.

Dluhy je totiž nutné platit penězi, a to je důvod, proč se organizace musí starat o to, aby

měla dost prostředků k uspokojení splatných požadavků svých věřitelů. Pokud organizace

není schopna dostát svým závazkům, dostává se do finanční tísně – platební neschopnosti.

• Ukazatelé aktivity

Ukazatelé aktivity měří schopnost organizace využívat svých zdrojů. Ukazatelé

mohou být vyjadřovány dvěma způsoby. Prvním z nich je počet obrátek, který udává,

kolikrát se obrátí určitý druh majetku v tržbách za stanovený časový interval. Druhý

ukazatel udává dobu obratu, tj. dobu, po kterou jsou finanční prostředky vázány v určité

formě majetku neboli za jak dlouho uskuteční jednu obrátku.

• Ukazatelé zadluženosti

Ukazatelé zadluženosti slouží jako identifikátor výše rizika, které organizace

podstupuje, pokud financuje svou činnost danou strukturou vlastních a cizích zdrojů. Je

56

nutné připomenout, že zadluženost nemusí být negativní charakteristikou. Určitá výše

zadlužení je obvykle pro organizaci užitečná.

Podstatou ukazatelů zadluženosti je, že vyjadřují vztah mezi cizími zdroji na jedné

straně a vlastními zdroji na straně druhé. Při velké zadluženosti je organizace příliš

zatížena splácením úvěrů a úroků a snadno se dostane do nepříznivé finančníé situace.

Organizace má používat cizí kapitál v tom případě, že výnos, který se tím získá, a rovněž i

výnosnost celkového vloženého kapitálu bude vyšší, než jsou náklady spojené s jeho

použitím, tj.úrok placený z cizího kapitálu.

Vzájemný poměr mezi vlastním a cizím kapitálem se značně liší u jednotlivých

organizací. Závisí nejen na oboru podnikání, ale také na majetkové struktuře organizace,

výši a stabilitě zisku a tržeb, subjektivním postoji manažerů, úrokové míře bank,

výkonnosti organizace apod.

Následující finanční analýza je vypracována na základě auditovaných výsledků

firmy Gumix,s.r.o. z roku 2007 a 2008. Porovnává stavy vybraných ukazatelů za tyto dvě

účetní období :

1. Ukazatele rentability (výnosnosti)

• Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) =EBIT/celková aktiva

Ukazatel ROA nám umožňuje zjistit výnosnost celkových vložených prostředků

bez ohledu na to, z jakých zdrojů byly financovány. Záporný vývoj tohoto ukazatele značí

neúměrný vývoj zisku k celkovým aktivům. Náhlý vzestup aktiv snižuje výnosnost

podniku.

57

Tabulka č.9 : Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA)

2007 2008EBIT39) v tis.Kč 7908 7796

Celková aktiva v tis.Kč 87435 99183ROA v % 20,48 7,86

Zdroj : Vypracováno na základě rozvahy a výkazu zisků a ztrát firmy Gumix,s.r.o.

V případě podniku Gumix,s.r.o., dochází k zápornému vývoji ukazatele ROA. Je

tomu tak z důvodu růstu celkových aktiv, zejména nárustu krátkodobého finančního

majetku, a poklesu provozního hospododářského výsledku, jež byl zapříčiněn značným

zvýšením provozních nákladů. Dochází tedy ke snížení efektivnosti podniku.

V klesajícím vývoji ukazatele ROA se promítá současná krize automobilového

průmyslu, jež byla prohloubena posilující korunou vůči evropské měně, a tutíž zvýšením

celkových nákladů na výrobu.

Graf č. 5 : Rentabilita celkového vloženého kapitálu (%)


39) EBIT - Earnings before Interest and Taxes, zisk před odečtením úroků a daní (provozní hospodářský výsledek)

58

2007 2008

0

10

20

30

rentabilita celkového vloženého kapitálu

ROA v %

rok

• Rentabilita tržeb (ROS) = zisk/tržby

ROS podává informaci o velikosti zisku, který organizace má z každé 1 Kč tržeb.

Tržby za časovou jednotku jsou velmi důležitým ukazatelem, dávají tržní ohodnocení

výkonů organizace.

Tabulka č. 10 : Rentabillita tržeb (ROS)

2007 2008Zisk v tis. Kč 14048 8476Tržby v tis.Kč 223794 232401

ROS v % 6,28 3,65


Z tabulky č.10 je patrný pokles zisku v roce 2008, a to téměř o 40%. Důvody tohoto

poklesu již byly uvedeny v komentáři tabulky č.9. Současně však dochází k růstu tržeb, a

to i přes nepříznivou situaci v odvětví vyvolanou hospodářskou krizí na konci roku 2008.

V roce 2007 totiž byly nově smluveny další kontrakty a firma se rozhodla

spolupracovat s jistou slovenskou firmou na výrobě pryžových autokoberců. Díky tomu

vzrostly tržby za prodej pryžových autokoberců o 17%, tento sortiment výrobku je však

levnější a nákladově náročnější. Celkově tedy dochází k poklesu rentability tržeb.

Pro bližší vysvětlení vývoje nákladnosti výroby jsem vypracovala tabulku č.11,

která zobrazuje poměr výkonů (tedy tržeb za prodej výrobků a služeb) a výkonové

spotřeby (zahrnující spotřebu materiálu a energie a služeb).

Tabulka č.11 – Podíl výkonové spotřeby na výkonech (%)

2007 2008Výkony (v tis.Kč) 220953 228956Celková spotřeba (v tis.Kč) 172217 188604

Podíl výkonové spotřeby na výkonech v % 77,94 82,38


59

Z této tabulky je zřejmé, že nákladovost výroby se významně zvýšila. Níže uvedený

graf č.7 dále naznačuje poměr nákladů na spotřebu materiálu a energie a spotřebovaných

služeb. Z tohoto grafu je patrné zvýšení nákladů zejména v rámci spotřeby materiálu a

energie. Podíl spotřeby služeb zůstává v těchto poměřovaných obdobích víceméně

nezměněn, dokonce v roce 2008 dochází k poklesu a to o 0,1%.

Graf č. 6 – Podíl výkonové spotřeby na výkonech (%)


60

2007

2008

0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90 95 100

Spotřeba materiálu a energie

Spotřebované služby

Celková spotřeba v %

Rok

Graf č. 7 : Rentabillita tržeb (v % )


2. Ukazatelé likvidity

• Celková likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky

Celková likvidita udává, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky

organizace., kolika korunami oběžných aktiv je kryta 1 Kč krátkodobých závazků.

Uvedený ukazatel je nejčastěji používán k měření krátkodobé platební schopnosti.

Poskytuje nejlepší jednoduchý indikátor, kdy krátkodobé závazky jsou kryty aktivy, u

nichž očekáváme, že se promění na peníze v době korespondující se splatností závazků.

Čím je hodnota ukazatele vyšší, tím je obecně pravděpodobnější zachování platební

schopnosti organizace. Za tradiční hodnotu tohoto ukazatele je považována hodnota 1,5-

2,5.Vývoj a změny tohoto ukazatele je nutno posuzovat obezřetně, neboť se velmi obtížně

interpretují.

61

2007 2008

0

1

2

3

4

5

6

7

rentabilita tržeb v %

rentabilita tržeb v %

rok

Tabulka č.12 : Celková likvidita

2007 2008Oběžná aktiva (v tis.Kč) 44822 58694Krátkodobý fin.majetek (v tis.Kč) 28105 41323Krátkodob.závazky(v tis.Kč) 11134 15348

Celková likvidita (v %) 4,03 3,82


I přesto, že ukazatel celkové likvidity v roce 2008 mírně klesl, firma vykazuje

velmi dobré likvidní výsledky. Důvodem je vysoký objem finančních prostředků na

bankovním účtě, který se v roce 2008 ještě navýšil o 47%. Společníci firmy se záměrně

snaží tvořit velkou finanční rezervu z důvodu zajištění platební schopnosti podniku i v

období krize a taky z důvodu budoucích plánovaných investic do rozšíření výroby. V jiném

případě bychom mohli hovořit o neproduktivní využívání vložených prostředků, což

negativně ovlivňuje rentabilitu organizace.

Graf č. 8 : Celková likvidita


62

2007 2008

3,7

3,75

3,8

3,85

3,9

3,95

4

4,05

celková likvidita

ce lková l ikvidita

rok

• Běžná likvidita (acid test) =(oběžná aktiva-zásoby)/krátkodobé závazky

V čitateli zůstávají peněžní prostředky, krátkodobé cenné papíry a pohledávky.

Obecně se uvádí, že pohotovou likviditu lze považovat za dobrou, je-li hodnota ukazatele

alespoň jedna. Vyšší hodnota bude příznivější z hlediska věřitelů, méně však z hlediska

vlastníků organizace. Nadměrná výše oběžných aktiv totiž vede k neproduktivnímu

využívání vložených prostředků, a tím negativně ovlivňuje rentabilitu organizace.

Tabulka č.13 : Běžná likvidita

2007 2008Oběžná aktiva (v tis.Kč) 44822 58694(OA-zásoby) (v tis.Kč) 35906 48089Krátkodob.závazky(v tis.Kč) 11134 15348

Běžná likvidita (v %) 3,22 3,13


Ukazatel běžné likvidity zůstává v obou sledovaných obdobích poměrně na stejně

vysoké úrovni. To znamená, že poměr krátkodobých závazků a krátkodobých finančních

prostředků a pohledávek se vyvíjí rovnoměrně. Podíl zásob na celkovém objemů oběžných

aktv není až tak markantní.

63

Graf č. 9 : Běžná likvidita


• Okamžitá likvidita (cash – positron ratio) = peněžní prostředky/krátkodobé

závazky

Okamžitá likvidita měří schopnost organizace hradit právě splatné závazky

naprosto nekompromisně, okamžitě. Do čitatele se dosazují všechny pohotové platební

prostředky – suma peněz na běžném účtu, v pokladně a jejich ekvivalenty. Za přijatelnou

lze považovat hodnotu okamžité likvidity vyšší než 0,2.

Tabulka č. 14 : Okamžitá likvidita

2007 2008Peněžní prostředky (v tis.Kč) 28105 41323Krátkodob.závazky(v tis.Kč) 11134 15348

Okamžitá likvidita (v %) 2,52 2,69


64

2007 2008

3,05

3,1

3,15

3,2

3,25

běžná likvidita

běžná likvidita

rok

Výše uvedená tabulka č.14 vypovídá o okamžité platební schopnosti firmy

Gumix,s.r.o. Ukazatel okamžité likvidity je poměrně vysoký z důvodu vysokého objemu

finančních prostředků zmíněných již v předchozí části popisovaných ukazatelů likvidity.

Graf č. 1 0 : Okamžitá likvidita


Obecně můžeme konstatovat, že všechny ukazatelé likvidity dosahují vyšších

hodnot. Firma se tedy vyznačuje vysokou platební schopností. Jelikož mají tyto finanční

rezervy své důvody, nemůžeme v tomto případě mluvit o neefektivním využití prostředků.

V období roku 2009, kdy firma začala silněji pociťovat následky hospodářské krize, se tato

finanční zásoba projevila jako vhodný prostředek pro překonání krize.

3. Ukazatelé aktivity

• Obrátkovost zásob, doba obratu zásob

Doba obratu zásob je považována za ukazatel intenzity využití zásob. Udává, jak

dlouho (ve dnech) jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. U zásob výrobků a zboží je

65

2007 2008

2,4

2,45

2,5

2,55

2,6

2,65

2,7

okamžitá likvidita

okamžitá likvidita

rok

rovněž indikátorem likvidity. Napoví nám také, zda podnik drží nadbytečné zásoby s velmi

nízkou nebo nulovou výnosností.

Tabulka č. 15 : Obrátkovost zásob

2007 2008Tržby (v tis.Kč) 223794 232401Průměrné zásoby (v tis.Kč) 8916 10605Obrat zásob 25,1 21,91Doba obratu zásob (dny) 14,54 16,66


Graf č. 1 1 : Doba obratu zásob (dny)


Firma vykazuje optimální dobu obratu zásob, i přesto, že se průměrná doba obratu

zásob zvýšila o dva dny.

66

2007 2008

13

14

15

16

17

doba obratu zásob (dny)

doba obratu zásob

(dny)

rok

• Počet obrátek pohledávek, rychlost obratu, obratovost pohledávek

Udává, jak rychle jsou pohledávky přeměňovány v peníze. Cílem tohoto ukazatele

je stanovit průměrný počet dní, během nichž nám naši odběratelé zůstávají dlužni, tj. dobu,

která v průměru uplyne mezi prodejem na obchodní úvěr a přijetím peněz, ať již

v hotovosti nebo přípisem na běžný účet.

Tabulka č. 16 : Obratovost pohledávek

2007 2008Tržby (v tis.Kč) 223794 232401Pohledávky (v tis.Kč) 7794 6764Obrat pohledávek 28,71 34,36Doba inkasa (dny) 12,71 10,62


Firma Gumix,s.r.o. vykazuje velmi nízkou dobu inkasa svých pohledávek. Tato

rychlá přeměna pohledávek v peníze je dána zejména tím, že většina pohledávek z

obchodních vztahů podniku je hrazena formou záloh nebo-li „proformou“. Tímto

způsobem se firma kryje proti riziku nezaplacení pohledávky.

67

Graf č. 1 2 : Průměrná doba inkasa (dny)


4. Ukazatelé zadluženosti

• Celková zadluženost

Obecně platí pravidlo, že čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je

zadluženost organizace, a tím vyšší je i finanční riziko. Jeho výši je vždy nutné posuzovat

v souvislosti s rentabilitou celkového vloženého kapitálu a strukturou cizího kapitálu.

V zájmu věřitelů je nízká hodnota ukazatele, neboť se jim snižuje riziko ztráty.

Tabulka č. 17 : Celková zadluženost

2007 2008Cizí kapitál (v tis.Kč) 13704 19601Celková aktiva(v tis.Kč) 87435 99183Celková zadluženost (%) 15,67 19,76


68

2007 2008

9,5

10

10,5

11

11,5

12

12,5

13

doba inkasa (dny )

doba inkasa (dny)

rok

Graf č. 1 3 : Celková zadluženost ( v %)


Firma vykazuje optimální hodnotu zadlužení v obou sledovaných obdobích. Firma

v této době nerealizovala příliš velké investice do rozšíření výroby nebo inovací. Tyto

investice (v rozsahu asi 30 miliónů) byly plánovány na rok 2009. Tato investice byla kryta

částečně z vlastních zdrojů a částečně z investičního úvěru. Tato změna se jistě projeví na

konci účetního období.

• Dlouhodobá zadluženost vlastního jmění = dlouhod.dluhy/ vlastní jmění

Ukazatel podává obraz o dlouhodobé zadluženosti podniku.

Tabulka č. 18 : Dlouhodobá zadluženost

2007 2008Dlouhodobé dluhy (v tis.Kč) 2570 4253

Vlastní jmění(v tis.Kč) 73726 79575Dlouhodobá zadluženost vlastního jmění (%) 3,49 5,34


69

2007 2008

0

5

10

15

20

celková zadluženost (v %)

celková zadluženost

(v %)

rok

Graf č. 1 4 : Dlouhodobá zadluženost ( v %)


Dlouhodobé dluhy jsou u firmy Gumix,s.r.o. dostatečně kryty hodnotou vlastního

jmění. Tento ukazatel vykazuje poměrně nízkou hodnotu.

Tabulka č.19 – Vývoj majetkové a kapitálové struktury podniku

2007 2008Stálá aktiva (v tis.Kč) 42093 40006Oběžná aktiva(v tis.Kč) 44822 58694Vlastní kapitál (v tis.Kč) 73726 79575Cizí kapitál (v tis.Kč) 13704 19601


70

2007 2008

0

1

2

3

4

5

6

dlouhodobá zadluženost vlastního jmění

dlouhodobá

zadluženost

vlastního jmění

rok

Graf č.15 – Vývoj majetkové a kapitálové struktury podniku Gumix,s.r.o.

(hodnoty jsou vyjádřeny v tis.Kč)


Optimální kapitálová struktura podniku vyjadřuje poměr mezi vlastním a cizím

kapitálem. Závisí na řadě faktorů, z nichž nejvýznamnější je odvětví, ve kterém podnik

podniká, závisí také na struktuře majetku, subjektivnímu postoji podnikatele nebo

manangerů, na výnosnosti podniku, na úrokové míře apod.

V případě podniku Gumix,s.r.o. je markantní vysoký podíl vlastního kapitálu, který

může vyjadřovat překapitalizování podniku. To znamená, že firma z důvodu přílišné

opatrnosti nedostatečně využívá cizích finančních zdrojů, a proto udržuje nadměrnou výši

vlastního kapitálu. Tím pádem se snižuje rentabilita podniku.

Kapitál by neměl být v majetku vázán déle, než je doba splatnosti kapitálu. Toto

pravidlo bývá označováno jako „ zlaté pravidlo financování ”. Jeho uplatnění je

samozřejmě možné pouze ve fázi plánování.

71

stálá aktiva oběžná aktiva vlastní kapitál cizí kapitál

0

10000

20000

30000

40000

50000

60000

70000

80000

Vývoj majetkové a kapitálové struktury podniku

2007

2008

AKTIVA

tis.CZK

Měla by platit zásada :

• dlouhodobý majetek/dlouhodobý kapitál < 1

V případě podniku Gumix,s.r.o. (2008) : 40 006 / 83 828 = 0,48

• oběžný majetek /krátkodobý kapitál > 1

V případě podniku Gumix,s.r.o. (2008) : 17 371 / 15 348 = 1,13

Schéma č.2 – Majetková a kapitálová struktura podniku

čistý pracovní kapitál = oběžný majetek – krátkodobý cizí kapitál

:

Zdroj : Řízení pracovního kapitálu 40)

Podnik tedy splňuje předpoklady „zlatého pravidla financování“, avšak dlouhodobá

aktiva jsou kryta příliš velkým objemem dlouhodobého kapitálu. Podnik by měl tedy

zvažovat o efektivnějším využití svého kapitálu pro zvýšení rentability podniku.

40) Řízení pracovního kapitálu. Dostupné na st.vse.cz/~XHORV11/PE301/prac.kapital.doc

72

AKTIVA PASIVA

vlastní jmění

pracovní kapitál

krátkodobé dluhy

dlouhodobé dluhydlouhodobé zdroje

oběžná aktiva

stálá aktiva

krátkodobé zdroje

6. ANALÝZA RIZIKA A NÁVRH OPATŘENÍ K

MINIMALIZACI RIZIK

6. 1. IDENTIFIKACE RIZIKOVÝCH FAKTORŮ A STANOVENÍ

JEJICH VÝZNAMNOSTI

6. 1. 1. Identifikace faktorů rizika

Náplní této aktivity je vyhledávání faktorů rizika jakožto veličin, jejichž možný

budoucí vývoj by mohl ovlivnit hospodářské výsledky podnikatelské činnosti firmy.

Stanovení faktorů rizika vyžaduje tvůrčí přístup a nelze jej založit jen na našich

minulých zkušenostech, neboť budoucnost se může značně odlišovat od minulosti. Zvláště

postupy založené na extrapolaci minulých trendů mohou selhat, neboť pro budoucí vývoj

jsou typické často skokové změny a náhlý výskyt faktorů, které mohou značně ohrozit

úspěch podnikatelské činnosti firmy.

6. 1. 2. Stanovení významnosti faktorů rizika

Důležitost faktorů rizika lze stanovit v podstatě dvěma způsoby a to expertně nebo

pomocí analýzy citlivosti.

• Expertní hodnocení

Expertní posouzení významnosti faktorů rizika spočívá v jejich odborném

ohodnocení pracovníky, kteří mají potřebné znalosti a zkušenosti v oblastech, kam

jednotlivé faktory rizika spadají (např. poptávku a prodejní ceny posuzují marketingoví

pracovníci, nebezpečí větších změn devizových kurzů mohou posoudit specialisté z oblasti

mezinárodní ekonomiky aj.)

Podstata expertního hodnocení významnosti faktorů spočívá v tom, že se tato

významnost posuzuje pomocí dvou hledisek. První z nich tvoří pravděpodobnost výskytu

faktoru rizika a druhé intenzita negativního vlivu, který má výskyt faktoru rizika na

výsledky podnikatelské činnosti firmy, vyjádřené např. velikostí zisku, výnosnosti

73

vložených prostředků aj. Určitý faktor rizika je pak (z hlediska ohrožení úspěšnosti firmy)

tím významnější, čím pravděpodobnější je jeho výskyt a čím vyšší je intenzita negativního

vlivu tohoto faktoru v případě jeho výskytu na efekty podnikatelské činnosti.

• Analýza citlivosti

Účelem této analýzy je, jak již z jejího označení vyplývá, zjišťovat citlivost

hospodářských výsledků podnikatelské činnosti firmy, např. jejího zisku, výnosnosti

vložených prostředků aj. na faktorech, které tyto výsledky ovlivňují. Znamená to tedy

stanovit, jak určité změny těchto faktorů, např.objemu produkce, resp. využití výrobní

kapacity, prodejních cen výrobků, cen základních surovin, materiálů, energií, investičních

nákladů, úrokových a daňových sazeb, devizových kurzů aj. ovlivňují hospodářské

výsledky firmy. Faktory, jejichž určité změny, např.odchylka velikosti 10% od

předpokládané, resp.nejpravděpodobnější hodnoty vyvolávají pouze malou změnu

hospodářského výsledku, můžeme pak považovat za málo důležité, tj.citlivost

hospodářského výsledku na změny těchto faktorů je malá. Naopak faktory, jejichž stejné

změny vyvolávají značné změny hospodářského výsledku, budou pro nás jistě významné.

Hospodářský výsledek je tedy značně citlivý na změny těchto faktorů.

Jak je zřejmé vyžaduje realizace analýzy citlivosti využití modelové a výpočetní

techniky, neboť je třeba zpracovat matematický model závislosti zvoleného hospodářského

výsledku firmy na faktorech rizika, bez něhož není analýza citlivosti možná. Nutnost

uplatnění výpočetní techniky je pak dána tím, že je třeba provést tolik propočtů

hospodářského výsledku, kolik je rizikových faktorů.

Zkušenosti z použití analýzy citlivosti v hospodářské praxi ukazují, že značná část

rizikových faktorů je nevýznamná, neboť jejich změny mají malé dopady na hospodářské

výsledky firmy. Počet významných rizikových faktorů je relativně malý (obvykle

nepřesahuje 10), což usnadňuje přípravu a realizaci opatření na snížení podnikatelského

rizika.

Existuje také metoda sestavení tzv. „krizového scénáře“, který se stanovuje pro

případ, že se nepodaří riziko odstranit nebo jej minimalizovat. Za tvorbu krizového scénáře

a jeho dodržení musí být stanoven odpovědný pracovník. Na základě tohoto scénáře se

poté přijímají krizová opatření.

74

6. 2. RIZIKOVÉ FAKTORY PODNIKU GUMIX,s.r.o.

6. 2. 1. Vnitřní a vnější ekonomická rizika

➢ měnové (kurzovní) riziko

Jelikož je firma Gumix,s.r.o. významným exportérem ( vývoz tvoří 90% z

celkových tržeb), měnové riziko je jedním z rizik, které významně ovlivňují hospodářský

výsledek společnosti. Tyto změny se promítají zejména v prodejní ceně výrobků.

Graf č. 1 6 - Procentuální podíly exportu firmy podle zeměpisného umístění trhu

(2008)


Jak vyplývá z grafu č.17, firma vyváží pouze na trh Evropské Unie. Většinu plateb

inkasuje v EUR.

V roce 2007 čelila firma silnému tlaku silné koruny vůči evropské měně a v roce

2008 vykázala firma 3x větší finanční náklady než v roce 2007, které byly zapříčiněny

zejména kurzovými ztrátami.

75

5,42%0,38%

86,92%

7,27%

TuzemskoSlovenskoNěmeckoRakousko

Graf č. 1 7 - Vývoj devizového kurzu EUR/CZK (2008) 41 )

Graf č. 18 - Vývoj devizového kurzu EUR/CZK (2009) 42

Vývoj kurzu české koruny :

V minulém roce 2008 byl kurz české koruny neobvykle volatilní. Díky dopadu

finanční krize na světové finanční trhy zaznamenala dvě zcela odlišné poloviny roku, kdy

první přinesla vysoké zhodnocení, zatímco druhá její strmý pád. Česka koruna v červenci

2008 prolomila hranici 23,0 CZK/EUR, zatímco v prosinci oslabila až k 27,0 CZK/EUR. V

těchto dnech (prosinec 2009) dosahuje koruna hodnoty 25,75 CZK/EUR.

➢ Tržní riziko

Dalším významným rizikem firmy Gumix,s.r.o. je tržní riziko vyvolané změnami v

ekonomice, např. v dnešních dnech stále aktuální celosvětová hospodářská krize. Dopady

této krize se významně podepsaly i na automobilovém průmyslu.

Firma Gumix, s.r.o., jako dodavatel do tohoto odvětví, pocítila následky této krize

zejména v poklesu objemu zakázek a následného poklesu stavu zaměstnanců. V měsíci

listopadu a prosinci roku 2008 došlo k úplnému výpadku výroby textilních autokoberců, a

tudíž došlo v tomto segmentu výroby k 10% poklesu. Důvodem je zejména změna

spotřebitelského chování a růst cen výrobních vstupů, který ovlivňuje konečnou cenu

výrobku.

Platební schopnost zákazníků nebyla nijak narušena zejména díky zakázkové

výrobě a platebními podmínkami proformy (ve formě zálohy).

K tržním rizikům patří také konkurence na trhu. Následkem hospodářské krize

došlo v tomto odvětví v roce 2009 spíše k poklesu konkurence v rámci tuzemských

subjektů, zvýšil se však dovoz z nízkonákladových zemí Asie, což je pro české firmy

velkým ohrožením.

Konkurence na tuzemském trhu :

• AUTO HOTÁREK s.r.o., Náchod 41) ČNB,http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/graf.jsp?rok=2008&mena=EUR.42) http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/graf.jsp?rok=2009&mena=EUR.

76

• Milan Rind – Rigum, Moravská Nová Ves

• Automotiv-Petex, s.r.o.,Hostinné

• VOPI s.r.o., Havlíčkův Brod

• ZPV Rožnov, s.r.o.

77

• Gumárny Zubří, Zubří

• Rogum, s.r.o., Rožnov pod Radhoštěm

• RT 90, s.r.o.Napajedla

• Westland, s.r.o.Otrokovice

• Iberofon CZ, a.s.Uherský Brod

Vyšší náklady na výrobu než plánované mohou vést k poklesu cash-flow a platební

neschopnosti podniku. Firma Gumix,s.r.o. v tomto ohledu vykazuje vysokou likviditu,tedy

platební schopnost. Dává přednost menší rentabilitě a menší rizikovosti. Díky svým

finančním rezervám nevykazuje problémy platební neschopnosti.

6. 2. 2. Rizika výrobní a technická

Kromě již výše uvedeného rizika zvýšení cen vstupů pro výrobu jako např. ceny

energií a materiálu, firma čelí riziku plynoucímu z nedostatečné diverzifikace produktů.

Firma je specializována pouze na automobilový průmysl, tzn. Úzký trh pro daný výrobek.

Dalšími riziky plynoucími z výroby jsou :

• změny v legislativě určující normy nezávadnosti výrobků. Firma musí investovat

do nových technologií, zejména v rámci ekologie, na kterou je v poslední době v

tomto odvětví kladen velký důraz.

• zastavení výroby z důvodu pozdního dodání materiálu a surovin pro výrobu

• nedostatky v řízení údržby a následná havárie výrobního zařízení

• nedostatečná výrobní kapacita

S těmito riziky se podnik nesetkává tak často, ale musí neustále sledovat

legislativní změny, volit vhodné metody zásobování a dbát na údržbu výrobních zařízení.

6. 2. 3. Dodavatelská rizika

Firma je vystavena velkému riziku plynoucího z malé diverzifikace odběratelů.

78

Firma je závislá víceméně na jednom odběrateli, pokud by došlo k přerušení distribuční

sítě, firma by se ocitla ve velkých problémech.

Dalšími možnými riziky v rámci dodavatelských vztahů jsou :

• včasnost dodání výrobků

• monopoly výrobců

• změna politického režimu ( v zemi dodavatele)

• různá legislativní omezení v zemi vývozce i dovozce

Firma se specializuje zejména na vývoz v rámci EU. Tento trh je z hlediska

politických a ekonomických podmínek nejdosažitelnějším a stabilním trhem. Proto

politická rizika v rámci dovozu nejsou silně ohrožujícími riziky této firmy.

6. 2. 4. Informační rizika

Představují rizika, která souvisí se selháním informačních procesů a informačních

systémů a technologií. Firma využívá základní ochranu - Protokol SSL, který zajišťuje

soukromí a spolehlivost pro komunikující aplikace, chrání data před odposloucháváním,

zfalšováním a paděláním a zabezpečuje zálohování intermích informací firmy.

6. 2. 5. Sociálně pracovní rizika

Mezi sociálně pracovní rizika, která působí na činnost firmy patří :

• mzdové požadavky pracovníků a jejich vynucování (stávka) – s touto situací se

podnik zatím nesetkal, míra pravděpodobnosti tohoto rizika je značně nízká

• selhání pracovníků při obsluhách strojů a zařízení – což může mít za následek

snížení kvality výrobků nebo zvýšené výrobní náklady

• nedostatečná kvalifikace pracovníků – firma se potýká s nedostatkem

kvalifikovaných zaměstnanců

• hrozba propouštění pracovníků – následkem hospodářské krize k této situaci došlo.

Se sníženým objemem produkce a tlakem na snížení fixních nákladů firmy, bylo

79

přistoupeno na konci roku 2008 ke snižování stavu zaměstnanců.

Pro částečné omezení těchto rizik ve firmě úspěšně funguje sociální program, který

pomáhá ke stabilizaci a motivaci zaměstnanců, např. systém odměňování.

6. 2. 6. Legislativní rizika

Tato rizika jsou implicitně daná platnými zákony a předpisy nebo jejich změnami.

Zpravidla se jedná o rizika spojené se změnou :

• zákonů o majetkových a příjmových daních, DPH a odepisování

• enviromentální zákony

• změny hygienických norem doma i v zahraničí

• změny licenční politiky

Toto riziko se většinou projevuje ve finančních nákladech společnosti a může

velkou mírou ovlivnit fungování firmy, např.zvýšení DPH, které se promítne v ceně

spotřebních energií.

6. 2. 7. Přírodní rizika

Těmito riziky se rozumí přírodní katastrofy a havárie jako např. zemětřesení,

záplavy, rozsáhlé požáry, atd. Tato rizika jsou však těžko předvídatelná.

6. 3. ZPŮSOBY SNIŽOVÁNÍ PODNIKATELSKÉHO

RIZIKA6.3.1. Ofenzivní a defenzivní přístupy

Riziko podnikatelské činnosti není pevně dáno, ale manažer či podnikatel může toto

riziko uplatněním vhodných postupů a opatření snížit, popř.je může – spíše však jen ve

výjimečných případech – zcela eliminovat.

80

Postupy snižování podnikatelského rizika lze rozčlenit podle jejich povahy do dvou

základních skupin, a to na postupy zaměřené na :

• Odstranění, resp. eliminaci příčin vzniku rizika

• Snížení nepříznivých důsledků rizika

Do první skupiny můžeme zařadit ty postupy, jejichž cílem je působení na vlastní

příčiny vzniku rizika tak, aby se :

• snížila pravděpodobnost výskytu rizikových situací s nepříznivými dopady na

výsledky podnikatelské činnosti, resp., aby se eliminovaly rizikové situace se

zvláště nepříznivými dopady,

• snížila velikost nepříznivých dopadů.

Tyto způsoby snižování podnikatelského rizika se soustřeďují na určitou prevenci

rizika a někdy se též označují jako ofenzivní přístupy (strategie) redukce podnikatelského

rizika. Jako příklady těchto přístupů můžeme uvést např. přesun rizika, využívání síly a

vertikální integraci.

Do druhé skupiny činností zaměřených na snižování podnikatelského rizika lze

zařadit ty postupy, které se soustřeďují především na snižování nepříznivých důsledků

výskytu určitých rizikových situací. Zde tedy nejde o ovlivňování vlastních příčin vzniku

rizika, ale o to, aby se účinky vzniku rizika na firmu, např. v podobě finančních ztrát

z určitého podnikatelského projektu snížily na určitou ekonomicky přijatelnou míru. Tyto

činnosti a postupy, které mají někdy charakter určitých nápravných opatření, se často

označují jako defenzivní přístupy (strategie). Mezi významné příklady těchto strategií

patří diverzifikace, etapové rozhodování a pojištění.

• Přístupy orientované na příčiny vzniku rizika

1.Transfer rizika

Transfer rizika představuje přesun rizika na jiné subjekty (dodavatele, odběratele

aj.). Nejčastěji se uplatňují tyto formy :

81

• uzavírání dlouhodobých kupních smluv na dodávky surovin, materiálu apod. za

předem dohodnutých podmínek

• uzavírání kontraktů na prodej výrobků za předem stanovených podmínek

• pronájem výrobního zařízení, resp. jiných prostředků (leasing). Tímto způsobem se

snižují finanční rizika podnikatele spojená s vlastnictvím daného zařízení a

přenášejí se na poskytovatele leasingu.

• oddálení termínů uzavření kontraktů na určité projekty zpravidla technické povahy

až do okamžiku znalosti skutečně vynaložených nákladů

Firma Gumix,s.r.o. využívá formy dlouhodobých kontraktů k prodeji zboží se svým

hlavním německým odběratelem, čímž si zajišťuje stabilní prodej výrobků. Platby

odběratelů jsou inkasovány ve většině případů formou záloh – neboli proformy. Tento

nástroj firmu zbavuje rizika nezaplacení zakázky.

Firma využívá leasingu hlavně na koupi nových výrobních zařízení, automobilů,

techniky a vybavení skladu.

2. Využívání síly

Soustřeďuje se na uplatnění dominantního postavení a konkurenčních předností

firmy k oslabení či eliminaci určitých rizik. Tento způsob eliminace vzniku rizika není pro

firmu Gumix,s.r.o. vhodný.

Dále se firma snaží zajišťovat riziko průběžným monitoringem rizik, dodržováním

bezpečnostních opatření a školením zaměstnanců. Ve firmě je využívám sociální program

pro eliminaci určitých sociálních rizik. Pro eliminaci legislativních rizik firma Gumix

využívá právního poradenství a informační podpory.

• Přístupy zaměřené především na snižování nepříznivých dopadů rizika :

1. Diverzifikace

Diverzifikace představuje významný způsob redukce podnikatelského rizika,

82

spočívající ve snaze rozložit riziko na co největší základnu.

• vertikální integrace – výrobní program se rozšiřuje o předcházející, resp.navazující

výrobní stupně.

• horizontální diverzifikace – rozšiřování výrobního programu o další výrobky různé

povahy

• příbuzná diverzifikace

• diverzifikace do nepříbuzných oblastí

• geografická diverzifikace – rozvoj podnikání v různých zemích či regionech světa

• diverzifikace z hlediska zákazníků, odbytových cest a diverzifikace dodavatelská –

tyto druhy diverzifikace umožňují snížit na jedné straně tržní rizika plynoucí ze

ztráty rozhodujícího zákazníka či odbytové cesty, na druhé straně rizika plynoucí ze

selhání či monopolního chování rozhodujícího dodavatele.

Diverzifikací lze snižovat pouze nesystematická, jedinečná rizika, která jsou

specifická pro jednotlivé firmy. Systematická rizika, která postihují všechny firmy

přibližně stejně, nelze diverzifikací omezovat.

Podnik Gumix,s.r.o. čelí velkému tržnímu riziku, které vyplývá z malé

diverzifikace v rámci aktivity, produktu, trhů a zákazníků.

I když se firma v současné době snaží o rozšíření sortimentu o 15 až 20 nových

modelů výrobku, stále zůstává riziko plynoucí z omezeného trhu výrobku a nedostatečné

diverzifikace odbytových cest.

Největší odběratel firmy Gumix,s.r.o. tvoří významný podíl na tržbách podniku.

Kdyby firmy tohoto odběratele ztratila, znamenalo by to pro firmu velké finanční potíže.

Podnik Gumix,s.r.o. by měl klást větší důraz na pokrytí svých rizik formou

diverzifikace. Tímto způsobem může nalézt další příležitosti v diverzifikaci produktu, např.

příbuzné výrobky v odvětví stavitelství, v diverzifikaci služeb, např. prodej na

internetových stránkách a především v diverzifikaci zákazníků.

2. Zvýšení flexibility

Negativní důsledky výskytu určitých rizik (především rizik tržních spojených

s výkyvem poptávky) lze snížit flexibilitou podnikatelské činnosti firmy. Tato pružnost

83

znamená, že jsme schopni rychle a bez vynaložení nadměrných nákladů reagovat na různé

druhy změn, např. vytváření takového systému řízení, který podporuje pružné chování

firmy.

Firma Gumix,s.r.o. se neustále snaží o vysokou flexibilitu, která je podpořena

jednoduchou organizační strukturou firmy. V rámci odvětví však firma nedisponuje

flexibilitou a je zcela závislá na poptávce v rámci automobilového průmyslu.

3. Dělení rizika

Mezi významné nástroje snižování rizika patří dělení rizika, kdy se riziko rozděluje

mezi dva, resp. více účastníků, kteří se společně podílejí na realizaci určitého

podnikatelského projektu či podnikatelské činnosti. Podnik Gumix,s.r.o. se v tomto roce

rozhodl spolupracovat se slovenskou firmou z důvodu nedostačujících výrobních kapacit,

což firmě přineslo zvýšení tržeb v segmentu výroby pryžových koberců.

Podnik má zaveden systém řízení kvality ISO 9001 a ISO 14 001.

4. Přenos rizika

Pro zajištění kurzového rizika firma využívá termínové obchody, především

měnový forward. Při velikosti objemu jejího exportu je toto zajištění nezbytné.

5. Pojištění

Pojištění patří mezi určité speciální druhy přenosu rizika. Negativní důsledky rizika

určité budoucí nepříznivé situace se přenášejí na pojišťovnu, která podle podmínek

pojistné smlouvy kryje tyto škody či ztráty buď plně, nebo částečně. Firma, která se

pojišťuje, platí pojišťovně určité poplatky, které vcházejí do jejich nákladů. Tradiční oblastí

pojištění jsou tzv. čisté rizika.

V poslední době se v průmyslově vyspělých zemích rozvíjí pojištění mnoha

podnikatelských rizik, která se dříve považovala za nepojistitelná. Jsou to především rizika

spojená s investováním v zahraničí a rizika zahraničně obchodních operací v zemích

Evropské unie.

Firma Gumix,s.r.o.je pojištěna zejména u České pojišťovny. Mezi hlavní uzavřená

pojištění podniku patří majetkové pojištění, což zahrnuje pojištění budovy, výrobních

zařízení a firemních aut (a ostatního hmotného a nehmotného majetku). Dále potom

84

pojištění škod způsobených podnikem třetím osobám a pojištění zaměstnanců proti škodám

způsobeným podniku Gumix,s.r.o. či třetím osobám. Mezi nejužívanější čerpání pojištění

patří pojištění výrobních zařízení a škod způsobených zaměstnanci.

6. Vytváření rezerv

Podnik Gumix,s.r.o. netvoří rezervy, tvoří pouze rezervy dané zákonem.

K výše uvedeným způsobům snižování podnikatelského rizika je důležité

poznamenat, že jsou zpravidla spojeny s vynaložením určitých nákladů a tím vedou ke

snížení potencionálně dosažitelného zisku. Tyto způsoby snižování mohou dále vyvolávat

v některých případech sekundární rizika. Na tato rizika je třeba též vhodným způsobem

včas a pohotově reagovat. Jednotlivé aktivity orientované na snižování rizika nevystupují

zcela izolovaně, ale ve vzájemné provázanosti, kdy se současně uplatňuje více těchto

způsobů a opatření tvořících určitou rizikovou politiku firmy. Promyšlená riziková politika

je pak jedním ze základních předpokladů dlouhodobé podnikatelské úspěšnosti a prosperity

firmy.

6. 3. 2. Další návrhy pro minimalizaci rizika

Firma by určitě měla přistoupit k větší diverzifikaci rizika, a to ve všech formách,

protože nedostatečná diverzifikace pro ni představuje velké riziko. Diverzifikace rizika by

pak neznamenala jen větší zajištění rizika, ale také nové příležitosti a možnost většího

rozvoje firmy. Např. je možné přistoupit k diverzifikaci výrobku do jiných oborů jako je

stavebnictví, nebo diverzifikaci služeb jako např. prodej zboží na internetu.

Dalším významným rizikem je pro firmu riziko kurzovní. Firma by měla i nadále

zajišťovat toto riziko termínovými obchody. V tomto segmentu by však firma mohla

využívat odborné poradenství, které by ještě mohlo zvýšit rentabilitu těchto měnových

operací.

Co se týče majetkové a kapitálové struktury podniku, v roce 2007 a 2008 podnik

disponoval velkou výší základního kapitálu, což bylo pro firmu výhodou pro překonání

85

dopadů hospodářské krize, v dalších letech by však firma měla přistoupit k efektivnějšímu

využití kapitálu a investovat do rozšíření výroby, modernizace a využití nových výrobních

technologií, aby dosahovala dostatečné konkurenceschopnosti vůči rychle se vyvíjejícímu

okolí.

86

7. ZÁVĚR

Cílem této diplomové práce bylo ve vybraném podniku, uvedeném pod fiktivním

názvem Gumix,s.r.o.(z důvodu zachování interních informací o firmě), zhodnotit

podnikové prostředí, současný stav a řízení rizika. Na základě těchto informací dále

stanovit rizikové faktory podniku Gumix,s.r.o., zhodnotit jejich současné řešení a

navrhnout další možné přístupy k jejich minimalizaci a zajištění. Práce byla vypracována

ve spolupráci s odbornými pracovníky této firmy.

Podnik Gumix,s.r.o., vznikl v roce 2003 za účasti českých a německých společníků.

Hlavní činností firmy je zpracování gumárenských a textilních směsí za účelem prodeje

pryžových a textilních autokoberců.

Firma působí zejména na zahraničním trhu. Zahraniční exporty tvoří 94% obratu

firmy. Podnik se orientuje pouze na trhy EU, přičemž největší podíl vývozu je realizován

do Německa.

Strategií vybraného podniku Gumix,s.r.o., je využití silných stránek podniku jako

např. know-how, technické znalosti výrobní technologie a dlouhodobé odběratelsko-

dodavatelské vztahy. Dílčími cíli v příštích letech je zejména rozšiřování výroby, nové

technologie a rozšíření sortimentu výrobku.

V teoretické části práce jsem se opírala o základnu dostupných interpretací autorů,

kteří se rizikem z různých úhlů pohledu zabývali, a zpracovala základní informace o

malém a středním podnikání v České republice.

Na základě údajů Českého statistického úřadu jsem stručně analyzovala vývoj

situace malého a středního podnikání ve Zlínském kraji. Prostřednictvím této analýzy se

konkrétně potvrdily obecně uváděné dopady hospodářské krize (zejména na malé a střední

podniky) jako např. snižování stavu zaměstnanců v podnicích.

V analytické části této práce jsem s použitím metody SWOT a finanční analýzy

zhodnotila současný stav v podniku Gumix,s.r.o. Tyto metody poukázaly na klíčové

poznatky, na jejichž základě pak bylo možné určit rizikové faktory společnosti.

Analýza SWOT poukázala na silné stránky podniku, jako např. finanční síla firmy,

malý a flexibilní řídící tým, certifikace ISO, know-how a technické znalosti dané výrobní

technologie, ale také slabé stránky jako malá diverzifikace výrobku, odběratelů a trhu,

87

omezené použití výrobní technologie a vysoký podíl manuální práce ve výrobním procesu.

Dále pak SWOT analýza poukázala na potřebu většího využití příležitostí pro další rozvoj

firmy jako např. nové trhy, vstup do dalšího výrobního odvětví a nutnost inovace .

Finanční analýza byla vypracována na základě auditovaných výsledků firmy

Gumix,s.r.o. z roku 2007 a 2008. Porovnává stavy vybraných ukazatelů za tyto dvě účetní

období.

Výsledky finanční analýzy poukazují na klesající vývoj ukazatelů rentability.

Jedním z důvodů tohoto vývoje je odraz současné hospodářské krize automobilového

průmyslu a posilování české koruny vůči evropské měně. Dodavatelé do automobilového

průmyslu pocítili zvýšení celkových nákladů na výrobu. Výsledky analýzy tak poukazují

na téměř 40% pokles zisku v roce 2008, a to i přes mírný nárust tržeb, kterého bylo

dosaženo díky spolupráci s jistou slovenskou firmou na výrobě pryžových autokoberců.

Díky tomu vzrostly tržby za prodej pryžových autokoberců o 17%. Pro bližší vysvětlení

vývoje nákladnosti výroby jsem vypracovala tabulku, která zobrazuje poměr výkonů (tedy

tržeb za prodej výrobků a služeb) a výkonové spotřeby (zahrnující spotřebu materiálu a

energie a služeb). Z této tabulky a jejího grafu je patrný vzrůst nákladovosti výroby, a to

zejména spotřebního materiálu a energií.

Firma vykazuje velmi pozitivní ukazatele likvidity, které vypovídají o výborné

platební schopnosti firmy. Vysoká likvidita je dána zejména vysokým objemem finančních

prostředků na bankovním účtě, který se v roce 2008 ještě navýšil o 47%. Společníci firmy

se záměrně snažili vytvořit finanční rezervu na bankovním účtě z důvodu zajištění platební

schopnosti podniku i v období krize a taky z důvodu budoucích plánovaných investic do

rozšíření výroby. V jiném případě bychom mohli hovořit o neproduktivní využívání

vložených prostředků, což negativně ovlivňuje rentabilitu organizace.

Ukazatelé aktivity vykazují optimální dobu obratu zásob a dobu inkasa, které jsou

dány především zakázkovou výrobou firmy a hrazením pohledávek z obchodních vztahů

formou záloh nebo-li „proformou“. Ukazatelé zadluženosti ve zkoumaném období

vykazují nízkou míru zadluženosti podniku. Firma plánovala větší investice v roce 2009,

které měly být hrazeny částečně z vlastního kapitálu a částečně formou investičního úvěru.

Optimální kapitálová struktura podniku vyjadřuje poměr mezi vlastním a cizím

kapitálem. Závisí na řadě faktorů, z nichž nejvýznamnější je odvětví, ve kterém podnik

podniká, závisí také na struktuře majetku, subjektivnímu postoji podnikatele nebo

88

manangerů, na výnosnosti podniku, na úrokové míře apod. V případě podniku Gumix,s.r.o.

je markantní vysoký podíl vlastního kapitálu, který může vyjadřovat překapitalizování

podniku. To znamená, že firma z důvodu přílišné opatrnosti nedostatečně využívá cizích

finančních zdrojů, a proto udržuje nadměrnou výši vlastního kapitálu, což snižuje

rentabilitu podniku.

Mezi nejvýznamnější rizikové faktory podniku Gumix,s.r.o. patří kurzovní riziko a

riziko spojené s nízkou diverzifikací.

Vzhledem k tomu, že 94% tržeb je uskutečňováno v rámci exportu, je firma velmi

citlivá na kurzovní pohyb kuruny vůči euru. V roce 2007 se firma potýkala s prudkým

posilováním české koruny vůči evropské měně, což se projevilo částečně na nižších

tržbách, ale především na tlaku trvalého zdražování základních vstupů pro výrobu, kterými

jsou směsi a energie. Zdražování směsí je také zapříčiněno růstem cen ropy na světových

trzích. Kurzovní riziko se firma snaží zajišťovat termínovými obchody, zejména měnovými

operacemi forward a opce.

Firma je vystavena velkému riziku, které pramení z nízké diverzifikace výrobku,

služeb, trhu a odběratelů.

Dalším významným rizikem firmy Gumix,s.r.o. je tržní riziko vyvolané změnami v

ekonomice, např. v dnešních dnech stále aktuální celosvětová hospodářská krize. Firma

Gumix, s.r.o., jako dodavatel automobilového průmyslu, pocítila následky této krize

zejména v poklesu objemu zakázek a následného poklesu stavu zaměstnanců. V měsíci

listopadu a prosinci roku 2008 došlo k úplnému výpadku výroby textilních autokoberců, a

tudíž došlo v tomto segmentu výroby k 10% poklesu. Důvodem je zejména změna

spotřebitelského chování a růst cen výrobních vstupů, který ovlivňuje konečnou cenu

výrobku.

K tržním rizikům patří také konkurence na trhu. Následkem hospodářské krize

došlo v tomto odvětví v roce 2009 spíše k poklesu konkurence v rámci tuzemských

subjektů, zvýšil se však dovoz z nízkonákladových zemí Asie, což je pro české firmy

velkým ohrožením. V tomto případě musí firma jako ochrany proti riziku využívat své

konkurenční výhody, jako např. kvality a značky výrobků. A investovat do výrobní

modernizace a inovace.

Firma Gumix,s.r.o. věnuje riziku značnou důležitost. Riziko je průběžně

monitorováno oddělením nákupu. Podnik Gumix,s.r.o. upřednostňuje jistotu před rizikem.

89

Poslední část této práce se zabývá přístupy řízení rizika a možnými návrhy k jejich

řízení.

Z ofenzivních přístupů, které se snaží snížit pravděpodobnost výskytu rizikových

faktorů, využívá firma Gumix,s.r.o. zejména zajištění rizika platební schopnosti zákazníků

formou platebních podmínek – proformou nebo-li platbou předem ve formě zálohy.

Dalšími způsoby, které firma využívá pro řízení rizika, je právní poradenství v

oblasti legislativního rizika, zavedení sociálního programu pro stabilizaci a motivaci

zaměstnanců.

Z defenzivních přístupů, které se soustřeďují především na snižování nepříznivých

důsledků výskytu určitých rizikových situací, firma využívá zajištění kurzovního rizika

formou termínových obchodů, zejména měnových operací forward a opce, a zajištění

rizika formou pojištění u České pojišťovny, zejména pojištění majetkového a pojištění

způsobené škody. Firma se snaží taky zajistit proti riziku svou flexibilitou, tzn. rychlou a

nenákladnou reakcí v případě různých druhů změn, která je podpořena jednoduchou

organizační strukturou firmy.

Další metody snižování rizik jako např. vytváření rezerv nebo využívání síly podnik

nevyužívá, protože nejsou v jeho případě zcela vhodná.

Firma Gumix,s.r.o. by určitě měla přistoupit k větší diverzifikaci rizika, a to ve

všech formách, protože nedostatečná diverzifikace pro ni představuje velké riziko.

Diverzifikace rizika by pak neznamenala jen větší zajištění rizika, ale také nové příležitosti

a možnost většího rozvoje firmy. Např. je možné přistoupit k diverzifikaci výrobku do

jiných oborů jako je stavebnictví, nebo diverzifikaci služeb jako např. prodej zboží na

internetu.

Firma by měla i nadále zajišťovat kurzovní rizika termínovými obchody. V tomto

segmentu by však firma mohla využívat odborné poradenství, které by ještě mohlo zvýšit

rentabilitu těchto měnových operací.

Co se týče majetkové a kapitálové struktury podniku, v roce 2007 a 2008 podnik

disponoval velkou výší základního kapitálu, což bylo pro firmu výhodou pro překonání

dopadů hospodářské krize, v dalších letech by však firma měla přistoupit k efektivnějšímu

využití kapitálu a investovat do rozšíření výroby, modernizace a využití nových výrobních

technologií, aby dosahovala dostatečné konkurenceschopnosti vůči rychle se vyvíjejícímu

okolí.

90

RÉSUMÉ :

LES RISQUES ET L EUR GESTION DANS LES PETITES ET

MOYENNES ENTREPRISES

Introduction :

Un risque fait partie integrante d'une activité commerciale. Pour bien gérer une

entreprise, il faut bien gérer des risques et les prévoir en avance. La gestion des risques ou

risk management joue un rôle de plus en plus important de nos jours de mondialisation et

d'économie globale qui apportent aux entreprises plus d'occasions mais aussi plus des

risques. Dans cette époque, la géstion de risque est en fort développement ce qui est encore

plus élevé par la crise économique mondiale. Beaucoup des entreprises étaient forcées de

s'adapter aux conditions défavorables et celles qui n'étaient pas consacrées dans une

géstion des risques; ont commencé de l'implanter dans leur stratégies commerciales.

Dans ce mémoir j'ai définie des notions générales qui concernent la problématique

des risques et des petites et moyennes entreprises; j'ai analysé la situation et le

développement des petites et moyennes entreprises dans la région de Zlin (en République

Tcheque); et finalement j'ai fait une identification des risques dans une entreprise concrete

à la base de l'analyse de la situation actuele et j'ai proposé d´autres possibilités pour

élimination des risques dans l'entreprise.

I.Partie : Définition des notions générales

Un risque est définie comme „un danger éventuel, plus ou moins prévisible,

inhérent à une situation ou à une activité“ ou „l'éventualité d'un événement futur, incertain

ou d'un terme indéterminé, ne dépendant pas exclusivement de la volonté des parties et

pouvant causer la perte d'un objet ou tout autre dommage“. La gestion du risque s'attache à

identifier les risques qui pèsent sur les actifs de l'entreprise, ses valeurs au sens large, y

compris, et peut être même avant tout, sur son personnel.

92

Classification de risques :

La classification la plus souvent utilisé est celle qui juge le contenu objectif. Il y a

des risques :

• techniques – il ságit des risques reliés avec un recherche scientifico-technique et

une technologie dún produit. Les risques techniques sont aussi liés aux défauts et

pannes inévitables que connaissent tous les systèmes matériels et logiciels. Ces

incidents sont évidemment plus ou moins fréquents selon le soin apporté lors de la

fabrication et des tests effectués avant que les ordinateurs et les programmes ne

soient mis en service. Cependant les pannes ont parfois des causes indirectes, voire

très indirectes, donc difficiles à prévoir.

• de fabrication – ce sont des risques qui signifient un ménace pour une fabrication.

Souvent il ságit des risques reliés avec un manque ou une mauvaise qualité de

ressources (humaines, matériels, énergétiques).

• économiques - c'est le risque des activités économiques Il est dû à l'évolution de

l'ensemble de l'économie, de la fiscalité, des taux d'intérêt, de l'inflation, et aussi du

sentiment des investisseurs vis-à vis des évolutions futures... Il affecte plus ou

moins tous les titres financiers.

• de marché - Le risque peut porter sur le cours des actions, les taux d'intérêts, les

taux de change, les cours de matières premières, etc.

• financiers – ce sont des risques de perdre de l'argent suite à une opération

financière ou à une opération économique ayant une incidence financière. Dans

cette domaine on trouve des risques suivants :

le risque de contrepartie, c'est le risque que la partie avec laquelle un contrat a

été conclu ne tienne pas ses engagements (livraison, paiement, remboursement,

etc.).

le risque de taux, c'est le risque des prêts-emprunts. C'est le risque que les taux

de crédit évoluent défavorablement. Ainsi un emprunteur à taux variable, subit

un risque de taux lorsque les taux augmentent car il doit payer plus cher. À

l'inverse, un prêteur subit un risque lorsque les taux baissent car il perd des

revenus.

le risque de change, c'est le risque sur les variations des cours des monnaies

entre elles. Risque sensiblement lié au facteur temps.

93

le risque de liquidité, c'est le risque sur la facilité à acheter ou à revendre un

actif. Si un marché n'est pas liquide, vous risquez de ne pas trouver d'acheteur

quand vous le voulez ou de ne pas trouver de vendeur quand vous en avez

absolument besoin.

• Politiques - Le risque politique est le risque résultant d’un acte ou d’une décision

d’un gouvernement, du non-respect de ses obligations contractuelles par une entité

publique, ou de tout événement ou décision d’ordre politique ou administratif,

national ou international, qui peut générer des pertes financières, commerciales ou

économiques pour une entreprise. (guerre, mouvement populaire, non-respect

d’obligations contractuelles, discrimination sélective, décisions de confiscation,

expropriation, nationalisation, dépossession, embargo.. ).

2.Partie : Les petites et moyennes entreprises (PME)

Les petites et moyennes entreprises sont des entreprises dont la taille, définie à

partir du nombre d'employés, du bilan ou du chiffre d'affaires, ne dépasse pas certaines

limites ; les définitions de ces limites diffèrent selon les pays.

La règlementation tchéque distingue les trois catégories de PME:

• « La catégorie des micro, petites et moyennes entreprises (PME) est constituée des

entreprises qui occupent moins de 250 personnes et dont le chiffre d'affaires annuel

n'excède pas 50 millions d'euros ou dont le total du bilan annuel n'excède pas 43

millions d'euros. »

• « Une petite entreprise est définie comme une entreprise qui occupe moins de 50

personnes et dont le chiffre d'affaires annuel ou le total du bilan annuel n'excède

pas 10 millions d'euros. »

• « Une microentreprise est définie comme une entreprise qui occupe moins de 10

personnes et dont le chiffre d'affaires annuel ou le total du bilan annuel n'excède

pas 2 millions d'euros. »

Les PME se distinguent par les atouts suivants :

➢ Structure plate, faible formalisation

➢ Gestion plus éfficace et plus économe

94

➢ Proximité par rapport à la clientele

➢ Souplesse dádaptation, capacité d'innover rapidement pour s'adapter au marché

➢ Dynamisme

➢ Système d'information interne simple et peu formalisé

Et elles se distinguent par les inconvénients suivants :

➢ Les resources financieres limités

➢ Petit part de marché

➢ Incapacité démbaucher des spécialistes

➢ Ménace de grandes entrepreises et déntreprise de chain

➢ Les possiblités limitées pour léntrée sur les marchés étrangers

Les PME représentent plus de 99 % des entreprises et elles jouent un rôle

primordial dans la création d'emplois et aussi dans l´économie. Elles se partcipent au

développement de région.

Lánalyse de région de Zlin a éprouvé des conséquences de la crise économique

mondiale sourtout dans les petites et moyennes entreprises. Les impacts les plus fréquents

sont licenciement en cascade, baisse des ordres, les problems dácquisition des crédits

bancaires et terminaison de láctivité commerciale.

3. Partie : LÁnalyse des risques dans une entreprise donnée

Pour lánalyse dúne entreprise concrete jái choisi léntreprise Gumix,s.r.o. (le nom

de léntreprise est imaginaire pour protéger les informations internes de léntreprise)

spécialisée dans une fabrication des tapis dáutomobiles dans la région de Zlin. Il ságit d

úne société à la responsabilité limitée. Gumix,s.r.o. est un fournisseur de líndustrie

automobile.

Gumix s.r.o. a été cré par les deux associés en 2003. Aujourd´hui elle embauche

100 employés et son chiffre dáffaire est de 7 milions EUR. Elle fait partie des petites et

moyennes entreprises. La société est un exportateur importent, les exportations font 95 %

95

de recettes, sourtout orientées vers lÁllemagne.

Pour lídentification des facteurs de risque dans la société Gumix,s.r.o., jái fait une

analyse SWOT et lánalyse financière.

Lánalyse SWOT attire láttention sur les Points forts (Strengths), Faiblesses

(Weaknesses), Opportunités (Opportunities) et Menaces (Threats) de léntreprise et décrit

une situation génerale dans une entreprise.

Les poits forts de Gumix,s.r.o. :

➢ la qualité des produits

➢ know-how et les technologies de fabrication

➢ la force financière de léntreprise (cash-flow)

➢ certificatons ISO

➢ les relations fournisseurs-acheteurs

Les faiblesses de Gumix,s.r.o. :

➢ petite diversification

➢ le marché de produit limité

➢ grand part de travail manuel dans le processus de fabrication

Les opportunités de Gumix,s.r.o. :

➢ les nouveaux marchés

➢ les nouvelles technologies de fabrication

➢ élargissement de fabrication

Les ménaces de Gumix,s.r.o. :

➢ concurrence

➢ la crise économique

➢ láugmentation des frais de fabrication (énergie, matériel)

➢ change des cours de devises

96

Lánalyse financière était fait à la base des documents de synthese certifiés par un

auditeur de la société Gumix dans les années 2007 et 2008. Les résultats de lánalyse

financière montrent une baisse des indicateurs de rentabilité donné par láugmentation des

coûts de fabrication. Cette augmentation des frais est une conséquence de la crise

économique mondiale et de renforcement de la monnais tcheque vers léuro. La société

accuse tres bonne liquidité parceque le montant du capital social est assez elevé. Les

indicateurs de láctivités sont optimales. La société demande encaissement des créances en

avance. Les indicateurs déndettement sont faibles, dans lávenir la société peut exploiter

plus des sources de crédits.

Les risques les plus dangereux pour la société Gumix sont le risque de change et le

risque de faible diversification. Le risque de change est dans la société garantie par les

opérations à terme : « forward et option ». Le risque de faible diversification devrait être

resolu. Par example par l´élargissement de portfolio. La société peut fabriquer des produits

pour le domain de bâtiment. Apres la société pourait diversifier ses acheteurs, cést à dire

trouver les nouvelles voies de distribution. Et encore, la société pourait diversifier des

services, par example le vente sur línternet.

Les autres risques qui ménacent le fonctionnement de la société sont :

láugmentation des prix de matériel et de l´énergie nécessaires pour la fabrication, les

régulations législatives, la concurrence (surtout la concurrence de pays asiatiques), le

changement de demande sur le marché, les risques sociales (les employés) et des

catastrophes naturelles.

Conclusion :

Le thème de gestion des risques est le thème très étendu et lórientation dans cette

problématique est indispensable pour tous qui veulent se vouer a láctivité commerciale.

Seules une bonne compréhension et une gestion efficace des risques apportent aux

dirigeants la confiance nécessaire pour se lancer dans de nouveaux projets, développer de

nouveaux produits et s'implanter à l'étranger.

97

La société Gumix,s.r.o. met láccènt sur le „monitoring“ des risques et elle essaie de

les bien gérer. Un seul risque que nést pas bien assuré est le risque de la diversification

basse. La société est tres dépendante à un acheteur important et elle est aussi dépendante à

la situation du marché dún produit. A cause de la crise dans le secteur de líndustrie

automobile, elle était aussi fortement touchée. Elle devrait trouver des nouvelles façons de

distributions et des nouveaux technologies et elle devrait mettre plus de láccènt sur les

innovations et les modernisations pour bien résister à la concurrence.

Grace à ce mémoire, je me suis lancé plus profondement dans la problématique des

risques des petites entreprises et jái mieux compris les rélations économiques en pratique.

98

SEZNAM TABULEK

2 – 1 : Kritéria pro vymezení malých a středních podniků............................................13

3 - 2 : Rostoucí tendence krachů v ČR následkem hospodářské krize...........................39

3 – 3 : Ekonomické subjekty podle kategorie počtu zaměstnanců ve Zlínském kraji

a jeho okresech k 31.12.2007..........................................................................................41

3 - 4 : Ekonomické subjekty podle kategorie počtu zaměstnanců ve Zlínském kraji

a jeho okresech k 31.12.2008..........................................................................................43

3 - 5 : Ekonomické subjekty podle kategorie počtu zaměstnanců ve Zlínském kraji

a jeho okresech k 30. 6. 2009..........................................................................................45

3 - 6 : Vývoj počtu podniků působících v průmyslovém odvětví výroby

pryžových a plastových výrobků.........................................................................47

5 - 7 : Struktura tržeb firmy Gumix,s.r.o. podle druhu činností......................................52

5 - 8 : Struktura tržeb firmy Gumix,s.r.o. podle zeměpisného umístění trhu..................53

5 - 9 : Rentabilita celkového vloženého kapitálu (v tis.Kč).............................................59

5 - 10 : Rentabillita tržeb (v tis.Kč).................................................................................60

5 - 11 : Podíl výkonové spotřeby na výkonech (%).........................................................60

5 - 12 : Celková likvidita (v tis.Kč).................................................................................63

5 - 13 : Běžná likvidita (v tis.Kč)....................................................................................64

5 - 14 : Okamžitá likvidita (v tis.Kč)...............................................................................65

5 - 15 : Obrátkovost zásob (v tis.Kč)...............................................................................67

5 - 16 : Obratovost pohledávek (v tis.Kč)........................................................................68

5 - 17 : Celková zadluženost (v tis.Kč)............................................................................69

5 - 18 : Dlouhodobá zadluženost (v tis.Kč)......................................................................70

5 - 19 : Vývoj majetkové a kapitálové struktury podniku................................................71

99

SEZNAM OBRÁZKŮ :

Schéma 2 - 1 : Riziková pozice......................................................................................29

Schéma 5 – 2 : Majetková a kapitálová struktura podniku.............................................73

Graf 3 - 1 : Podíl MSP ve Zlínském kraji k 31.12.2007 podle počtu zaměstnanců........42

Graf 3 - 2 : Podíl MSP ve Zlínském kraji k 31.12.2008 podle počtu zaměstnanců........44

Graf 3 - 3 : Podíl MSP ve Zlínském kraji k 30.6.2009 podle počtu zaměstnanců..........46

Graf 3 - 4 : Grafické znázornění vývoje v průmyslovém odvětví výroby pryžových

a plastových výrobků...................................................................................48

Graf 3 - 5 : Rentabilita celkového vloženého kapitálu (v tis.Kč)...................................59

Graf 3 - 6 : Podíl výkonové spotřeby na výkonech (%).................................................61

Graf 3 - 7 : Rentabillita tržeb (v %)...............................................................................62

Graf 3 - 8 : Celková likvidita.........................................................................................63

Graf 3 - 9 : Běžná likvidita............................................................................................65

Graf 3 - 10 : Okamžitá likvidita.....................................................................................66

Graf 3 - 11 : Doba obratu zásob (dny)...........................................................................67

Graf 3 - 12 : Průměrná doba inkasa (dny).....................................................................69

Graf 3 - 13 : Celková zadluženost ( v %)......................................................................70

Graf 3 - 14 : Dlouhodobá zadluženost ( v %)...............................................................71

Graf 3 - 15 : Vývoj majetkové a kapitálové struktury podniku Gumix,s.r.o.................72

Graf 6 - 16 : Procentuální podíly exportu firmy podle zeměpisného umístění trhu......76

Graf 6 - 17 : Vývoj devizového kurzu EUR/CZK (2008)............................................77

Graf 6 - 18 : Vývoj devizového kurzu EUR/CZK (2009).............................................77

100

LITERATURA :

• Aktuálně cz. Německé šrotovné zabralo : prodej stoupl asi o čtvrtinu. Publikováno

2.12.2009. Dostupné na <http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/doprava/clanek.

Phtml?id=654711>.

• AMSP ČR, Návrh opatření k tlumení dopadů hospodářské krize na malé a střední

podniky. Businessinfo, Publikováno 19.1.2009[cit 16.3.2009]. Dostupné na <http://

www.businessinfo.cz/files/dokumenty/amsp_tlumenidopadukrize.pdf > .

• ARMSTRONG,M.Jak být ještě lepším manažerem [přeložil Jiří Rezek].1.

vyd.Praha : Victoria Publishing, 1995.312 s. ISBN : 80-85865-66-1.

• BÁRTOVÁ,J.Vysvětlení pojmu řízení rizik.Risk-Management.cz, ISSN 1802-0496.

Publikováno 24.4.2009[cit 05.11.2009].Dostupné na::<http://www.risk-

management.cz/index.php-clanek=88&cat2=1&lang=>.

• Český statistický úřad, Malé a střední podnikání v ČR.Publikováno : 6.4. 2006

.Dostupné na <http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/p/1138-06>.

• Český statistický úřad, KUPKA,V. Krátká tématická analýza - Malé a střední

podniky (jejich místo a role v české ekonomice) Publikováno : 6.4.2006.Dostupné

na <http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta090307.doc>.

• Český statistický úřad – Zlínský kraj, Statistický bulettin (2007 – 2009). Dostupné

na <http://www.zlin.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/aktual/ep-1>.

• ČNB, Kurzy devizového trhu. Dostupné na

<http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/graf.jsp

?rok=2008&mena=EUR>.

• EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ : Úřad pro úřední tisky , Nová definice malých a

středních podniků - Uživatelská příručka a vzor prohlášení, 2006.ISBN 92-894-

7917-5. Dostupné na

<http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/files/sme_definition/sme_user_guide_c

s.pdf>.

101

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta090307.doc

http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/p/1138-06

http://www.risk-management.cz/index.php?clanek=88&cat2=1&lang

http://www.risk-management.cz/index.php?clanek=88&cat2=1&lang





• Hospodářská komora ČR, Dopady celosvětové ekonomické krize na hospodářství

ČR.Publikováno 4.3.2009. Dostupné na <http://www.komora.cz/hk-cr-top-02-sede/

podpora-podnikani-v-cr/pomahame-vam-celit-hospodarske-krizi/zpravodajstvi-z-

domova/art_29043/dopady-celosvetove-ekonomicke-krize-na-hospodarstvi-

cr.aspx>.

• EurActiv, Evropský akt pro malé a střední podniky. Publikováno : 9.11.2009.

Dostupné na <http://www.euractiv.cz/print-version/link-dossier/evropsky-akt-pro-

male-a-stredni-podniky-000061>.

• FOTR,J. Jak připravit optimální podnikatelský projekt. Praha :EUROVIA,117s.

ISBN 80-901186-0-7.

• HN.IHNED, JIRSOVÁ, M. Krachů přibývá. Teď dojde i na obchodníky.

Publikováno 3.11.2009. Dostupné na <http://hn.ihned.cz/c4-10150570-38908820-

500000_d-krachu-pribyva-ted-dojde-i-na-obchodniky>.

• CHEVALIER,A.,HIRSCH,G.Rizika podnikání.Přel. PhDr. J. Eichler, Csc. Praha :

Victoria Publishing, a. s., 1994,137s.ISBN 80-85865-05-X.

• MERNA,T.,AL-THANI,F. Risk management, řízení rizik ve firmě.Brno:Computer

Press,a.s.,2007,194s.ISBN 978-80-251-1547-3.

• MILÍK,TICHÝ. Ovládání rizika : analýza a management.1.vyd.Praha : C.H. Beck,

2006, 396 s.ISBN : 80-71794-15-5.

• KOCOUREK,J., IT byznys: Dopad krize pro firmy? Až 40 % firem propouští.

ITBIZ. Publikováno 5.5.2009. Dostupné na <http://www.itbiz.cz/itbyznys-firmy-

propousti>.

• SMEJKAL,V.,RAIS,K. Řízení rizik. 1.vyd. Praha : Grada Publishing, 2003, 270s.

ISBN 80-247-0198-7.

• STOKLASA,J.Podnikání a riziko - zahraniční zkušenosti. Praha : Institut

moderního průmyslu,1991.155s. ISBN 80-85021-26-9.

• SYNEK,M.Podniková ekonomika. 4. přeprac. a dopl. vyd. Praha : C.H. Beck,

2000.475 s. ISBN : 80-71798-92-4.

• ŠULEŘ,O.Manažerské techniky II.1. vyd.Olomouc : Rubico, 1997, 213 s. ISBN

80-85839-19-9.

102



• VALACH,J. a kol. Finanční řízení podniku. 2.vyd. Praha:EKOPRESS,s.r.o., 1999.

324s. ISBN 80-86119-21-1.

• VEBER,J. a spol. Management : základy, prosperita, globalizace.1.vyd.Praha :

Management Press,2004.700s.ISBN 80-7261-029-5.

• VEBER,J.SRPKOVÁ J. a kol.Podnikání malé a střední firmy. 1.vyd. Praha : Grada

Publishing,a.s.,2005.304s.ISBN 80-247-1069-2.

• ZÁKUTNÝ,P., Charakteristika kraje. Informační portál Zlínského kraje,

Publikováno 22.11.2002. Dostupné na <http://www.kr-zlinsky.cz/docDetail.aspx?

chnum=6&nid=3581&doctype=ART&docid=27939>.

• ZATLOUKAL, J., Krachů firem rapidně přibylo. Publikováno 8.11.2009. Dostupné

na<http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko-v-krizi/krachu-firem-rapidne-

pribylo_146561.html>.

103



rizika a jejich řízení v malé a střední firmě · 1) evropskÉ spoleČenstvÍ : Úřad pro...

Documents