Nicméně u nás již šestiletá a vesvětě sedmnáctiletá praxe ukazuje,že tuto technologii využívá stále vícefarmářů.

Přesné statistiky počtu farem s do-jicími roboty od roku 2003 nikdo ne-vede, ale z údajů výrobců lzeodhadnout, že toto číslo již přesáhnehodnotu 10 000 (na začátku letošní-ho roku firma Lely překročila početsedmi tisíc vyrobených robotů a fir-ma DeLaval oslavila letos 5 tisíc vy-robených robotů).

�� Krátce z historie dojicích

robotů v Česku

První dojicí robot (Lely AstronautA2) byl v ČR uveden do provozu napodzim roku 2003 na farmě v Pacově(Selekta Pacov, a. s.). V následujícímroce je osazena farma v Polici nadMetují (ZD Ostaš) dojicím tandemo-vým vícemístným robotem s 2 x 4 do-jicími stáními (Zenith) a pak užnásledují další instalace. Největší ná-růst počtu instalací byl zaznamenánv letech 2006 a 2007, kdy bylo nově

instalováno shodně po 28 robotizova-ných dojicích stání. Od roku 2008 sejiž začínají u nás montovat roboty-VMS (firmy DeLaval) a Galaxy (firmyInsentec).

Tento výrazný nárůst byl způsobencelkem stabilní výkupní cenou mléka,posilováním koruny, příznivou země-dělskou a dotační politikou státu a ne-dostatkem kvalifikovaných dojičů.Významnou roli zde také sehrála sna-ha menších farmářů zachovat rodinnýcharakter farmy a přitom si zvětšit pro-stor pro lepší využití času pro rodinua kvalitnější život.

Hospodářská krize a hlavně strmýpád výkupních cen mléka od květnaminulého roku úplně otočil trend a po-čet nových instalací v tomto roce kle-sl na úroveň roku 2004, jak je názorně

vidět na grafu 2.Tento trend zazname-nali však i prodejci klasických dojicíchzařízení. Řada chovatelů dojnic se do-stává v těchto dnech do neřešitelné si-tuace a ukončí letošní rok s výraznýmiztrátami. Opět začíná pokles stavů do-jených krav. Krizí jsou postiženi nejenčeští farmáři, ale i zemědělci v ostat-ních zemích. Evropská unie by protoměla přijmout urychleně razantníopatření, která zamezí vzniku nevrat-ných škod nejen materiálních, ale i lid-ských a morálních.

Současná krize se nevyhne ani far-mám s dojicími roboty. I když téměř vevšech ekonomických modelech vy-chází náklady na litr mléka v průměruo 0,50 Kč vyšší než u konvenčníhodojení v dojírnách, může být nadprů-měrná úroveň managementu, špičko-

11 22 // 22 00 00 99 ss kk oo tt

13www.agroweb.cz

Roboty na českých farmách Počet instalací robotizovaných dojicích stání překročil v ČR kulaté číslo 100, což by ještě před pěti letyneodhadl ani největší optimista. Přesto stále velká částzemědělské veřejnosti, ale i odborníků bere tuto, vesrovnání s vyspělými zeměmi již staronovou technologii,s určitými obavami.

ní rychlost pohybu manipulátoru je 34 km/h.

Srdcem hydraulické soustavy je zu-bové čerpadlo s výkonem 105 l/mina maximální tlak v soustavě je 250 ba-rů. MLT 627 T dosáhne do výšky5,5 m a uzvedne 2700 kg. Maximálnívýsuv má 3,12 m.

Rozměry stroje se liší podle verzí,ale váha stroje je stejná, tedy 5935 kg.Na šířku se stroj vejde do chodby širo-ké 2,01 m, resp. 2,17 m. Na výšku pakměří stroj 2,3 m ve standardní verzi,v kompaktní verzi 2,21 m a v kompakt-ní verzi se sníženou kabinou dokoncepouhých 2,06 m.Vnější poloměr otáče-ní je u MLT 627 T 3,7 m, resp. 3,74 m.

�� Tam, kde je větší prostor

Pro provozy, které nejsou limitoványrozměry staveb nebo technologií, jemožné použít manipulátory většíchrozměrů. Manitou nabízí pro tyto úče-ly stroje ve zdvihovém výkonu 7, 8, 9a 10 m, které již mají klasickou kon-strukci, tzn. motor je umístněn na pra-vé straně stroje a rameno je uloženoaž v zadní části.

Ve výkonové kategorii zdvihu 7 mjsou nabízeny stroje ve dvou varian-tách.

T – turbo s motorem o výkonu 101koňských sil a zubovým čerpadlemo výkonu 106 l/min. V této variantějsou nabízeny dva modely, a to MLT731 T a MLT 735 T. Jedná se o strojes výškovým dosahem 6,9 a maximálnínosností 3,1 a 3,5 tuny.

Druhou variantou jsou stroje 120LSU, které jsou osazeny motory o vý-konu 124 koňských sil s elektronickyřízeným vstřikováním common rail.Čerpadlo je ve variantě 120 LSU pí-stové s výkonem 150 l/min. Vybírat jemožné ze dvou modelů MLT 735 120LSU a MLT 741 120 LSU. Ovládání ví-

ce hydraulických funkcí současněumožňuje proporcionální ventil, kte-rým jsou tyto stroje vybaveny. Praktic-ky celý stroj je možné řídit pomocíjoysticku JSM2, který umožňuje neje-nom ovládání všech hydraulickýchfunkcí, ale také je na něm umístěnpřepínač pro volbu směru pojezdu.

�� Největší manipulátory

Stroje ve zdvihovém výkonu 8 a 9 muž musí být robustní konstrukce. Tytostroje jsou celkově zesíleny na rámu,rameni, nápravách a dalších funkčníchčástech. Osmimetrová verze stroje

MLT 845 120 LSU nabízí výškový do-sah 7,55 m a maximální nosnost 4,5 tuny. Celková hmotnost stroje je8816 kg. Devítimetrová verze MLT940 L 120 LSU je vybavena tzv. leve-lingem, což je vyrovnávání ramene vů-či terénu. Manitou MLT 940 L 120 LSUdosahuje zdvihu 8,97 m, maximálnínosnost je rovné čtyři tuny. Celkováhmotnost stroje je 9311 kg. Oba strojedíky svým výkonovým parametrůmjsou vhodné k vysokému nasazení přimanipulaci s těžkými materiály, jakojsou linky při sklizni cukrovky, hnojnélinky apod.

Stroj s nejvyšším dosahem MLT1035 LT LSU je osazen motorem o vý-konu 101 koní a pístovým čerpadlemo výkonu 108 l/min. Jako jediný strojze zemědělské verze je vybaven třídíl-ným teleskopickým ramenem. Maxi-mální nosnost tohoto stroje je 3,5 tuny.Ačkoliv se jedná o stroj s nejvyššímdosahem, z hlediska konstrukce a vý-konu agregátů je spíše podobný stro-jům ve výkonové třídě sedm metrů,neboť modely v MLT 845 a 940 L 120LSU jsou robustnější a jsou vybavenyvýkonnějším motorem a čerpadlem.�

Martina Paulová

MLT 523 je nejmenším manipulátorem Manitou

chov-10-31.qxp 19.11.2009 13:34 StrÆnka 13

ss kk oo tt 11 22 // 22 00 00 99

14 www.agroweb.cz

vý chovný potenciál dojnic, špičkovétechnologické vybavení stájí a pod-mínky pro výrobu mléka výborné kva-lity dostatečným předpokladem propřekonání této krize.

�� Dojicí roboty ve

výzkumných programech

S postupným zaváděním dojícíchrobotů na farmách v Evropě vzniklapotřeba sledovat a vyhodnocovat zku-šenosti se zaváděním této nové tech-nologie. Proto byl v roce 2000schválen projekt EU QLK5-2000--31006 – Implications of the introduc-tion of automatic milking on dairyfarms (Důsledky zavádění automatic-kého dojení na farmách dojnic), jehožřešení bylo zahájeno v prosinci roku2000 a ukončeno v dubnu 2004. Ten-to projekt měl následující cíle:

● stanovení úrovně farmy pro zave-dení automatického dojení,

● podmínky sociální přijatelnosti té-to nové technologie,

● dopady na kvalitu mléka a mož-nosti produkce mléka zaručené kva-lity,

● dopady na zdraví a welfare zvířatvčetně kombinace automatického do-jení s pastvou,

● požadavky na řídicí informačnísystémy.

Na tomto projektu pracovalo cel-kem 13 organizací, z toho šest vý-zkumných a sedm vývojovýchpracovišť ze šesti evropských zemí(Nizozemsko, Dánsko, Švédsko,Německo, Švýcarsko, Belgie). DotaceEU činily 2420 tis. eur. Protože se jed-nalo o veřejnou zakázku, jsou hlavnívýsledky k dispozici v angličtině nawebové stránce www.automaticmil-king.nl.

V ČR byl ve výběrovém řízení v mi-nulém roce schválen projekt NAZV

QH91260 Výzkum a hodnocení inter-akcí systému člověk – zvíře – robotv chovu dojnic se zaměřením na zlep-šení efektivnosti systému a welfaredojnic s dobou řešení 1/2009 až12/2012. Cílem tohoto projektu je vy-pracovat objektivní hodnocení interak-cí člověk – zvíře – robot na českýchfarmách dojnic s různými systémy do-jicích robotů a navrhnout inovační ře-šení a postupy vedoucí ke zvýšeníefektivnosti systému a welfare dojnicna těchto farmách. Koordinátoremprojektu je Výzkumný ústav zeměděl-ské techniky, v. v. i., Praha-Ruzyněa dále se na řešení podílí Zemědělskáfakulta Jihočeské university v Čes-kých Budějovicích a firma AgropartnerSoběslav. Jednou z aktivit za tento rokje navrhnout webovou stránku k prob-lematice dojicích robotů se strukturouumožňující jednoduché hledání poža-

dovaných informací včetně ekonomic-kého modelu farmy dojnic a diskusní-ho fóra. Zde budou také překládánynejzajímavější výsledky výše uvede-ného evropského projektu.

Webová stránka je již zaregistrová-na a v současné době dochází k její-mu naplňování tak, aby koncem rokubyla veřejně přístupná na adresewww.dojeni-roboty.cz. Věřím, že senám podaří soustředit na této stráncemaximum objektivních informací a vý-sledků výzkumu, které významně po-mohou zemědělské praxi orientovatse v uvedené problematice. �

Článek vznikl v souvislosti s řeše-ním projektu NAZV QH91260

Ing. Antonín Machálek, CSc.

Výzkumný ústav zemědělské

techniky, v. v. i.

Graf 1 – Vývoj počtu robotizovaných dojicích stání na farmách v ČR

Vícemístný robot Zenith (2 x 4) na farmě ZD Ostaš

Graf 2 – Vývoj počtu nových instalací robotizovaných dojicích stání

a průměrné výkupní ceny mléka

První dojicí robot v Česku

chov-10-31.qxp 19.11.2009 13:34 StrÆnka 14