Rurální sociologie

Hledáme odpověď na otázky: • Čím se zde lidé na venkově zabývají?• Jaké lidé na venkově navazují vztahy?• Jak jsou vztahy na venkově

institucionalizované a organizované?• Proč to vlastně lidé dělají?

Vznik a vývoj rurální sociologie

• Vznik v Americe na poč. 20. století• Emigrace do USA → problémy : rozdílný jazyk a

náboženství

Otázka: Jak dosáhnout sociálního konsensu ve vznikajících komunitách amerického venkova

• 1894 Charles R. Henderson nabídl universitě v Chicagu

kurz „Social Conditions in American Rural Life“• 1908 ustanovení Commission for Country Life

Rurální sociologie v Evropě

• V Evropě na venkově jiné problémy – tradiční vesnice oproti americkým rozptýleným farmám

• Otázka: Jak zabránit zaostávání venkova při současném zachování sociální identity?

Zdroje představ o venkovu: a) Rurální romantismus a antiurbanismus ( idealizace venkova

x špinavému městu)

b) Fyziokraté x Merkantilisté (bohatství je v půdě x obchod a zpracovatelství)

c) Maltusiánství (lidská společnost roste rychleji než zdroje potravin → dobrovolná omezení)

d) Vize modernity (věda do zemědělství. Modernizace)

Rurální sociologie v ČR• 1924 – Československá akademie zemědělská (ČAZ) –

studium společenské problematiky kromě agrární• Koncem 30. let 20. st. – významná pozice v Evropě• Inocenc Arnošt Bláha (1879 – 1960) – významný

meziválečný sociolog, dílo: Sociologie dělníka a sedláka• 1948 – sociologie prohlášena za pavědu, ČAZ zrušena• 50. léta – Československá akademie zemědělských věd

(J. Tauber)• 60. léta – krátká renesance a rozvoj Čs. RS

(opět empiricky orientovaná)• 70. léta – otázkám venkova ze sociologického hlediska

minimum prostoru• 90. léta – obnova RS

Venkovská společnost

• Základní skutečnosti platné pro venkov: blíže k přírodě než město (jako fyzický prostor)sociální prostředí si zachovalo svébytné kulturní rysyspolečnost jako ustálená struktura sociálních vztahů si

zachovala jistá specifika

• Tradiční venkovské společenstvírelativně uzavřená a soběstačná jednotka: izolovanost od jiných sociálních skupindůraz na tradici a místní autoritymultifunkčnost komunitysilný akcent na rodinu

• V čisté podobě dnes již v Evropě neexistuje

Vztah město (M) x venkov (V)Koncepty:

Dichotomický přelom 19. a 20. st. F. Tönniese – Gemeischaft und GesellschaftGemeinschaft založeno na příbuzenství, přátelství,

sympatii a přirozené spontánní náklonnostiGesellschaft – synonymum moderní společnosti,

vyzrálá forma soužití, cílově vytvořený celekPoznamenán rurálním romantismem a

antiurbanismem – venkov oslavován, město zamítáno

Reálná společenství někde uprostřed

Vztah město (M) x venkov (V)

Kontinuum M – V převládal po 2. sv. válcepreferuje město, předpokládá se asimilace venkova

městem, venkov se může vyrovnat městu přebudováním technické, ekonomické a občanské infrastruktury

poplatný své době opojené modernizací

Konvergence a divergence M s Vvznikl v 70. letech 20. st. na univerzitě v Paříživztah mezi M a V je prolínání protějšků, oboustranné

ovlivňováníM a V – rovnoprávní partneři

Proces urbanizace venkova

Přeměna tradiční venkovské společnosti v moderní

Na počátku 21. st. přerůstá do globalizace

Dvojí pojetí urbanizace:1. roste relativní počet obyvatelstva žijícího ve městě

(geograficko – demografické pojetí)

2. roste počet lidí žijících městským způsobem života (socio-kulturní pojetí)

Opačný proces k ad 1. Kontraurbanizace

k ad 2. Ruralizace (nejde o tradiční způsob života typický pro 19. st.)

Suburbanizace, Rurbanizace

Působení urbanizace na venkovskou společnost

• Hospodářský život – preference práce v rámci pracovní doby, následuje volný čas

• Kulturní život – posun od rodinného ke školnímu vzdělávání, instituce výchovné, vzdělávací a rekreační

• Politicko – občanský život – státoprávní instituce slouží k obhajobě zájmů venkova

Pod vlivem urbanizace se přetváří na venkově :

• Sociální struktura - profese, vzdělání, nové sociální struktury

• Sociální sítě – upevňují se funkcionální vazby, nové formy sdružování

• Kultura – větší individualizace, více hodnot a norem chování

• Není jednostranné ovlivňování M – V, ale vzájemné

Ruralizace

• 60. léta 20. st. evropské země, České země o 10 let později – rurální exodus = hromadné stěhování do měst

• O 10 let později – kritika

Ruralizace: urbanizační proces je regulován• Částečné povenkovštění městského stylu žití• Obnovování venkovského stylu na venkově

• Děkuji za pozornost