11.listopaduRybářský týdeník

Pro milovníky ryb, rybaření - jediný elektronický týdeník pro rybáře v Česku, Moravě a Slezsku

2. ročníkčíslo

45/13

4 Elements Group s.r.o.

Rybářský týdeník

Praha – V rámci osmnáctého kola Operačního programu Rybářství 2007 – 2013 budou moci žadatelé zasílat Žádosti o dotace na projekty v opatření:· 3.1. Společné činnosti, záměr a) zdokonalení odbornosti pracovníků v odvětví rybářství – příjemci dotace mohou být vzdělávací subjekty a školní podniky v odvětví rybářství, výzkumné ústavy se zaměřením na rybářství, Rybářské sdružení ČR a rybářské svazy.· 3.1. Společné činnosti, záměr b) podpora spolupráce mezi vědeckými ústavy, odborným školstvím a hospodářskými subjekty v odvětví rybářství – příjemci dotace mohou být fyzické i právnické osoby, jejichž příjmy pocházejí z akvakultury provozované vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a riziko, vzdělávací subjekty a školní podniky v odvětví rybářství a výzkumné ústavy se zaměřením na rybářství.· 3.3. Podpora a rozvoj nových trhů a propagační kampaně, záměr e) pořádání veletrhů a výstav a účast na nich – příjemci dotace mohou být fyzické i právnické osoby, jejichž příjmy pocházejí z akvakultury provozované vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a riziko. Dotace může být rovněž poskytnuta vzdělávacím subjektům a školním podnikům v odvětví rybářství, výzkumnému ústavu se zaměřením na rybářství, Rybářskému sdružení ČR, rybářským svazům a Ministerstvu zemědělství.Žádosti o dotaci budou přijímány pouze plně elektronickou cestou, bez nutnosti osobní účasti žadatele na RO SZIF. Příjem Žádostí o dotaci pro výše uvedená opatření bude probíhat od 26. 11. 2013 od 9 hodin, kdy bude žadatelům umožněno zasílat elektronicky podepsané Žádosti o dotace s přílohami přes Portál farmáře na příslušný RO SZIF. Příjem žádostí končí 2. 12. 2013 ve 13 hodin. Zdroj: SÚS ČRS

Praha – Statisticky nejnižší konzumace ryb v naší zemi v rámci Evropy i světa má celou řadu příčin, hlavní jsou ale zřejmě především dvě. Poměrně vysoká cena ryb i rybích výrobků a fatální neznalost kulinářské úpravy ryb, tedy příprava jídel z rybího masa.Optimální možnost osvěty laické spotřebitelské veřejnosti přitom představují tradiční podzimní výlovy rybníků, především ohledně tuzemských sladkovodních ryb. Nejen ze zkušeností redakce portálu Naše voda, ale i dalších médií a účastníků letošních výlovů ale vyplývá, že na řadě míst se doprovodný program výlovů, jehož základní pilíř tvoří nabídka rybích kulinářských specialit, letos oproti předchozím rokům tu částečně, tu významně, zúžil. To se zdá být strategickou chybou, zejména když se do naší země stále více dováží sladkovodní ryby ze zahraničí, které tvoří pro naše rybáře a producenty ryb stále nepříjemnější konkurenci.Je jistě otázkou, nakolik se na letošním komornějším pojetí výlovů podepsaly letošní povodně, které zasáhly do ekonomiky mnohých rybářských podniků. Stejně tak je otázkou, nakolik se rybáři spoléhají na státem podporované kampaně na zvýšení spotřeby sladko-vodních ryb v ČR. Ty jsou lecčíms, bohužel ale ne dostatečnou osvětou v přípravě ryb. Pouhé recepty, navíc zúžené do klasických jídel typu obalovaný či grilovaný kapr nebo pstruh, rozhodně k osvětě spotřebitelů nestačí. I v rybářství a rybníkářství tak platí, že člověk si musí pomoci zejména sám. Že to jde, dokázal i letošní výlov rybníka Rožmberk, kde mohli návštěvníci ochutnat a zakoupit několik desítek různých výrobků z našich ryb, a navíc konzultovat s rybářskými i gastronomickými specialisty, jak si takové produkty doma sami připravit. Totéž ale nelze říci o jiných výlovech, například Semovického rybníku na Benešovsku, ale i jinde. Je to škoda, jedna z mála příležitostí k přímému kontaktu se spotřebiteli a možnosti jeho osvěty zůstala minimálně částečně nevyužita. Zdroj: Naše voda

Vodňany – Dva nové druhy připluly do unikátní rodiny jeseterů v rybářském centru (CENAKVA) ve Vodňanech. V uplynulých dnech přivezli vědci mladé generační ryby jesetera bílého a jese-tera jadranského z italské farmy Azienda Agricola do rybářského centra Fakulty rybářské a ochrany vod Jihočeské univerzity.Živá genová banka čítá deset druhů jeseterů a svým rozsahem je v Evropě ojedinělá. Vědci ji využívají kvůli výzkumu reprodukce chrupavčitých ryb a zároveň rozmnožují vymírající druhy jesete-rů. Prvním získaným druhem byl v roce 2001 jeseter ruský, poté přibyli jeseter sibiřský, malý, hvězdnatý, vyza velká, veslonos americký, jeseter atlantský a krátkonosý. Nově byl chov rozšířen o jesetera bílého a jesetera jadranského.Domovinou jesetera bílého je Pacifické pobřeží v Severní Ameri-ce od Kalifornie až po Aljašský záliv a velké řeky do oceánu v této oblasti ústící. V přírodních podmínkách dospělci dorůstají délky 670 cm a dosahují hmotnosti 810 kg. Jako většina jeseterovitých, jedná se o dlouhověké ryby, kdy se jedinci dožívají 80 let, s nástu-pem pohlavní dospělosti a schopnosti reprodukce v 10 – 15 letech u samců a 15 – 20 letech u samic. Do Itálie byl jeseter bílý importován v 70. letech pro rozvíjející se farmový chov ryb s cílem produkce delikátního masa a kaviáru pro místní trh. V 90. letech byl tento druh v intenzivních chovech nahrazen odolnějším a rychleji rostoucím jeseterem sibiřským. Druhým nově získaným druhem je jeseter jadranský (adriatický), jehož přirozený výskyt byl zmapován v příbřežních oblastech Jaderského moře a řek, které zde ústí. Byly to hlavně řeky Pád, Neretva, Livenza, Tagliamento až po řeku Bunu v Albánii. V porovnání s ostatními druhy jeseterů se nejedná o druh dorůstající významné délky, největší v přírodě chycení jedinci dosáhli délky 200 cm a hmotnosti 150 kg. Zdroj a foto: Jihočeská univerzita ČB

Operační prOgram rybářství 2007 – 2013 vstOupil dO 18. kOla

Vázne osVěta V kulinářské úpraVě ryb

Ve Vodňanech mají noVé druhy jeseterů

INZERCE

Praha – Možná klíčovou stopu získali pražští kriminalisté v případu zavražděné ženy, kterou někdo po částech hodil do Vltavy. Podle posledních zjištění tělo do řeky hodil pachatel v Chuchli mezi půlkou září a začátkem října. Pomoci by tak mohli rybáři. Břeh Vltavy v Malé Chuchli u kanoistického klubu se rychle svažuje, brzy tu má řeka tří až čtyřmetrovou hloubku a proud je poměrně silný. Právě tady, na asfaltové cestě, vrah pravděpodobně hodil do řeky tělo rozčtvrcené ženy.„Kriminalisté spolupracovali s vodohospodáři a podle proudů vody a toho, kde ostatky těla vyplavaly na hladinu, vytipovali toto místo,“ upřesnila mluvčí pražské policie Hana Jeřábková.Nyní prosí kriminalisté znovu a naléhavě o pomoc – svědky i lidi, kteří pohřešují ženu. Pachatel je podle vyšetřovatelů zvláště nebezpečný a v případech, jako je tento, jej obvykle dopadnou, pokud zjistí identitu oběti. V obdobných kauzách z české historie nerozdělil tělo deviantní pachatel. Většinou zabíjel partner či známý ženy – rozčtvrcením těla chtěl ztížit identifikaci nebo zabránit nálezu ostatků. Zdroj: idnes.cz

Krušné hory – Oddech při rybaření, chytání bronzu na pláži nebo projížďky na lodích nebo kolech. Tak by mohli lidé trávit v roce 2023 volné chvíle u nově vznikajícího jezera Milada na Ústecku. Po mnoha letech, kdy krajina pod Krušnými horami dostávala jednu ránu za druhou, by se mohlo blýskat na lepší časy.„Tohle jezero, které je mezi dvěma velkými městy by mohlo ideálně sloužit ke sportovnímu vyžití,“ poodhaluje hlavní výhodu jezera Milada starosta Chabařovic Josef Kusebauch. Právě blízkost Ústí nad Labem a Teplic by mohla obyvatelům těchto měst přinést mnoho příležitostí, jak využít volný čas – a to nejen jízdu na kole nebo na koni. „Už máme několik potápěčských klubů, které tam chtějí provozovat svojí činnost. Díky bio manipulaci tam máme velmi čistou vodu a dohlednost až 10 metrů, a to potápění poblíž města je atraktivní. Takže než se pojedou potápět lidé k moři, tak se tady můžou vy-školit,“ vysvětluje Kusebauch. About JW Player 6.6.3896 (Premium edition)V Ústeckém kraji to ale nebude jediné místo pro odpočinek. Podobné plány mají také v Mostě na stejnojmenném jezeře. I když jezera Most a Milada vznikají na místech bývalých dolů, musíme počítat do budoucna s podobným využitím. Podle ústeckého hejtmana Oldřicha Bubeníčka by mohla rekultivovaná území přitáhnout do kraje víc turistů. „Pokud to bude všechno pokračovat tak, jak to začalo, tak za 10 let se můžou občané těšit, že si Ústecký kraj zachová průmyslový ráz, ale bude tady řada přírodních krás a pokud se těží, tak se také rekultivuje a vedle autodromu a hipodromu tady budou také nová jezera a nové rekreační oblasti,“ věří Bubeníček. Zdroj: ČRo

Praha – Představuje-me vznášedlo Pegas 4M, které vlastní Ar-máda České republiky. Nafukovací polštářový prostředek je určený pro celoroční transport až čtyřech pasažérů na řekách a jezerech.Používá se pro průzkum záchranářských týmů, mo-nitorování přírodních katastrof, hledání a záchranu lidí, majetku. Vznášedlo je schopné přepravit na hluboké i mělké vodě až čtyři osoby do hmotnosti 600 kg.

Technická data:Hmotnost 550 kgPoužití od –50°C do +50°Rychlost na vodě max. 70 km/hRychlost na sněhu max. 90 km/hDojezd 350 km Zdroj: AČR

Pomozte, Pokud jste něco viděli

V roce 2023 si budeme moci zarybařit na miladě

Představujeme – vznášedlo Pegas

http://www.toulamese.cz/

Mariánské Lázně – O několik stovek kilogramů ryb přijdou každoročně nejen rybáři na Chebsku. Prostředky proti opeřencům selhávají. Kormorána velkého někteří obdivují jako chráněného dravce, pro rybáře je opeřenec spíše katastrofa. Každoročně dokáže spořádat několik set ki-logramů ryb, a způsobit tak mnohamilionové ztráty. Ačkoliv se rybáři snaží proti němu všemožně bránit, jejich snahy bývají mnohdy marné.„Boj s těmito opeřenci je jako boj s větrnými mlýny,“ posteskl si jednatel Rybářství Mariánské Lázně Zdeněk Mašek. „Odstřel přemnožených ptáků nám nyní ztěžují obce s rozšířenou působností. Pokud o odstřelu rozhodo-val kraj, většinou našim žádostem vyhověl. Nyní má však každý úředník dané obce k odstřelu těchto dravců jiný přístup,“ dodal Mašek.Finanční ztráty po náletech kormorána dosahují horentních sum.„Začněme u minimálního čísla 10 000 kormoránů, kdy každý ročně sní 100 kilogramů ryb. Dostaneme se na hodnotu milionu kilogramů ryb,“ vy-počítal předseda Českého rybářského svazu Cheb Václav Voříšek. „Když vezmeme v potaz, že kilo ryb vyjde na 70 korun, finančně vyjádřená škoda je nejméně 70 milionů korun za jednu zimu,“ dodal předseda.„Podle evropské směrnice o ptácích a následně i našeho zákona o ochraně přírody a krajiny k jeho lovu musí úřady vydat výjimku,“ podotkl Voříšek.Výjimku obvykle úřady vydávají pro odstřel tažných kormoránů, kteří na našem území nehnízdí, ale pouze v pro ně příznivějších klimatických podmínkách u nás přečkávají zimu. Podle odborníků navíc plašení těchto opeřenců, ke kterému dochází například i v okolí rybníku Amerika ve Františkových Lázních, není stoprocentním řešením.„Kormorán velký musí v zimě denně sežrat půl kila ryb, jinak umře hlady,“ zdůraznil Václav Voříšek. „Vyplašíme-li jej na jedné lokalitě, operativně se přesune jinam,“ dodal Voříšek. Jak ještě dále snížit počty těchto dravců? Likvidací hnízda. To je však podle odborníků náročné. Zdroj: denik.cz

Bad Schandau – Chtějí jim pomoci s množením. Deset tisíc lososů vypuštěných do řeky, z nichž se vrátí pár desítek. Tuto sisyfovskou práci podnikají už patnáct let čeští a němečtí rybáři v Českosaském Švýcarsku. Chtějí, aby se losos stal opět běžnou součástí tamních řek. Jak je strategie úspěšná, teď zjišťují při kontrolních odchytech rybáři v Německu. Kousek za českými hranicemi na říčce Lachsbach u Bad Schandau němečtí rybáři počítají, kolik ryb se vrací, a odebírají jim také mlíčí a jikry, z nichž pak vychovají v sádkách další potěr. „Říká se, že se vracejí přesně na to místo, odkud vypluli, ale ona to není úplně pravda. Oni by se jinak vůbec spontánně nešířili. Takže se občas spletou, a může se v podstatě jednat i o naše lososy. My tady velice úzce spolupracujeme. Politickou hranici losos opravdu nezná,“ poznamenává Tomáš Salov ze Správy národního české Švýcarsko, který se do Německa také vypravil. Chytit lososa není lehké. Němci na ně vyrazili s elektrickým agregátem. „Jsou jen omráčené, proberou se,“ říká Salov při pohledu na ryby plovoucí břichem vzhůru. „Kein problem,“ uklidňuje německý rybář. Trojice rybářů, která se ve vysokých rybářských kalhotách pohybuje ve vodě, působí spíš jako trojice myslivců, mají i péro na klobouku. Po chvíli, kdy podběráky loví ve vodě, „skórují“. Velikou rybu čeká cesta k sádkám, kde je připraveno rozmnožovací náčiní. Losos sebou mlátí, je proto třeba ho trošku opít. Rybáři ho přendají do kádě s uklidňujícím olejem a troškou alkoholu. Pak se nechá v klidu změřit a zvážit a je možné mu odebrat mlíčí, i když z toho čtyřiaosmdesáticentimetrová ryba zjevně radost nemá. „V přírodě mlíčí i jikry ryby vypudí pomocí svalů. My jim tu pomáháme ručně,“ směje se majitel sádek Gunter Ermisch. Od roku 1998 takhle rybáři získali genetický materiál 487 ryb. Odchyceného lososa nyní čeká dva tisíce kilometrů dlouhá pouť zpátky do moře. Někteří lososí maratonci ji zvládnou během života i dvakrát. Zdroj: ČRo

Rybářský týdeník

Kormorán, Kormorán a zase Kormorán!

Rybáři odebíRali lososům mlíčí a jikRy

Zahoďte igelitky…Valtice - Brusel – Evropská unie chce snížit používání plastových tašek. A jak to chce provést? S pomocí poplatků, omezeními při uvádění na trh a případně také zákazy. Členské státy si samy mají vybrat, která konkrétní opatření pro ně budou nejvhodnější. Proti menším nákupním igelitkám mlu-ví hlavně fakt, že je lidé často použijí jen jednou, ovšem v životním prostře-dí mohou zůstat i stovky let.Brusel představil návrh, který fakticky mění evropskou směrnici o obalech a obalových odpadech. Souhlasit s ním budou muset členské země i Ev-ropský parlament. Cílem je snížit spotřebu plastových nákupních tašek o tloušťce do 50 mikronů (0,05 milimetru). Právě ty nejčastěji končí jako od-pad, který se dále netřídí.„Pokud je (státy brojící proti igelitkám) ostatní napodobí, mohli bychom snížit dnešní celkovou spotřebu v Evropské unii o celých 80 procent… V EU v odpadu ročně skončí více než osm miliard plastových tašek, což způsobuje obrovské škody na životním prostředí,“ uvedl Janez Potočnik, komisař pro životní prostředí.Odhaduje se, že jen ve Středozemním moři plave na 250 miliard plastových či igelitových útržků. Dohromady váží asi 500 tun. Ohrožují ryby a další mořské živočichy, které je pokládají za potravu, či je mohou spolk-nout omylem. Plasty se dále rozkládají a mohou kontaminovat půdu či pitnou vodu. Zdroj: ČT 24

NEJEN O RYBÁCH

Rybářský týdeník

Bermudy – Průzračné moře kolem Bermud je tak malebné, jak si člověk dokáže představit, a ryby v něm vypadají, jako by je právě někdo vybarvil pastelkami. Ale pod touhle nádhernou fasádou se skrývá vážný problém – perutýni.Ti nejsou původními obyvateli Atlantiku. Tyto jedovaté, rychle se množící ryby jsou agresivní žrouti, kteří zhltnou cokoli. Žerou tak moc, až z toho mají nemocná játra. Vzhledem k tomu, že nemají žádného přirozeného nepřítele – s výjimkou člověka – dokážou vy-hubit 90 procent obyvatel korálového útesu.„Invaze perutýnů je pravděpodobně nejhorší ekologickou katastro-fou, jaké kdy Atlantik čelil a bude čelit,“ řekl Graham Maddocks, předseda a zakladatel nadace Ocean Support Foundation. Jejím cílem je spolupracovat s vládami a výzkumnými skupinami při snaze snížit populaci perutýnů u Bermud. Tento problém sice teprve za-číná narůstat, ale mnozí odborníci zabývající se ochranou moří už si dělají obavy o mořský život v okolí perutýnů, kteří byli v této oblasti poprvé zaznamenáni před několika desetiletími, a jejich populace se rychle rozrostla. Sa-mičky každých několik dní vyprodukují 30 000 až 40 000 vajíček a pohlavně zralé jsou v roce věku. V sou-časnosti se dají najít u Baham, v Karibské oblasti i ve vodách podél Severní Karolíny. Coby nepůvodní druh jsou perutýni velmi nebezpeční pro ekosystém, proto-že rybám v Atlantiku chybí přirozený instinkt, aby se od nich držely stranou.Jak se tam ale dostaly? Zeptejte se na Floridě. Právě místní chovatelé akvarijních ryb jsou odpovědní za je-jich vypuštění do nových vod. Věřte tomu nebo ne, ale testy DNA vystopovaly původ všech perutýnů v Atlan-tiku zpět k pouhým šest až osmi samičkám. A stejně jako lidé perutýny do Atlantiku vypustili, je podle věd-ců také jen na lidech, jediném známém predátorovi těchto ryb, aby se je pokusili z ekosystému dostat, a tím ho zachránit.Graham Maddock organizuje týmy potápěčů, kteří perutýny loví s pomocí ručních harpun. Musí ale mít speciální potápěčské obleky, aby vydrželi ponory do hloubky více než 60 metrů. Tam na ně čekají perutýni bezstarostně usazení na útesu – s osmnácti jedovatými ostny a žádnými predátory se tahle ryba nemá čeho obávat. „Nevím, jestli dokážeme zastavit invazi perutýnů,“ dodal Maddock. „Není to bitva, kterou bychom mohli vyhrát, můžeme ji jenom dál vést. Tenhle problém začali lidé. Je naše chyba, že tam jsou, a proto se musíme pokusit to napravit nebo alespoň kontrolovat.“ Zdroj: agris.cz

Katastrofa – perutýni hubí atlantiK

www.oblazek.cz

Oblázek - čtení pro všechny maminky a jejich rodinyrecepty, rady, zkušenosti, články, rozhovory, diskuse

www.policejnidenik.cz

Policejní deník - nejkvalitnější a nejrychlejší krimi zpravodajství v Česku

přepadení, loupeže, vraždy, dopravní nehody, policejní akce

Kbelík Gardner hranatýSquare Camo Buckets 5lNová řada odolných věder Square Bait, je vylepšenou verzí našich jedinečných kbelíků Gardner Camo. Největší výhodou použití čtvercových kbelíků je, že mohou být postaveny na sobě (skvělé pro maximální zatížení). Ideální jsou pro přenášení a ukládání všemožných nástrah nebo drcených návnad. Kyblíky jsou vybaveny znovu uzavíratelným víkem. Jsou vyrobené z velmi pevného lisovaného materiálu a mají robustní kovové držadlo s komfortní plastovou rukojetí.

K dispozici jsou 3 velikosti kyblíků:5 l – vnější rozměry 25 (š) x 21.5 (d) x 14,5 cm (h)10l – vnější rozměry 28 (š) x 24.5 (d) x 21,5 cm (h)17l – vnější rozměry 28,5 (š) x 25.5 (d) x 29,5 cm (h)

NOVINKA

http://www.oblazek.cz/http://policejnidenik.cz/

4 Elements Group s.r.o. - šéfredaktor Miroslav Ztratil, kontakt Redakcert@4eg.czadresa - Bořivojova 878/35,130 00 Praha 3. www.rybarskytydenik.cz

Rybářský týdeník4 Elements Group s.r.o.

Dne 4. listopadu 2013 byly ukončeny údržbové práce na mi-mopstruhovém revíru 431 095 Klabavka 3/R PR 01 nádrž Huť-ská v k. ú. Dobřív. Rybolov je od tohoto dne opět umožněn.

S okamžitou platností až do odvolání, které předpokládáme v roce 2014, oznamujeme dočasné ukončení rybolovu na revíru 441 014 Jiříkovský potok 2 – nádrž Ostrovní – podrevír č. 6. Důvodem je řešení opravy hlavní a boční hráze, sdruženého objektu, odpadu, přívodu a náhonu a dále úprava ve zdrži a přilehlé vodoteči.

Byl obnovený rybolov na revíru 441 099 Markvartický rybník, které bylo přerušeno v polovině měsíce září letošního roku z dů-vodu oprav, betonáže, nátěrů na věži požeráku a opravě spáro-vání bezpečnostního přelivu.

PROPLAVALO KOLEM NÁS

Zdarec kamarádi,už jsem sice říkal, že se vydám do rybář-skýho důchodu a budu si jen lovit a mlčet, ale synci, nedá mi to. Já asi budu do všeho prndat do konce svýho života.Kolem naší vsi vede krásná říčka, znám ji jako své boty, chodím k ní téměř každý den po celý svůj život, a tak vidím, co se kolem ní děje a koneckonců, i co se děje pod hladinou.Chci mluvit o rovnováze v rybí obsádce. Bohužel, v otázce chrá-něných druhů ryb už zákon není zcela v realitě. Konkrétně do naší řeky nasazují organizace již řadu let jeseny a mníky, samozřejmě v souladu se zákonem na základě výjimek. Tuto činnost jsem si vždy pochvaloval. Jenže… Výsledky toho všeho jsou jaké?Mníka a jesena máme po celé říčce dost, mník je doslova pře-množený již řadu let, podmínky, které mu naše řeka poskytuje, mu sedly, jak na míru. Jesen se běžně chytá rovněž, bohužel naši lovící si ho pletou s krásnými ploticemi.A tak jsem už delší dobu rejpal do našeho hospodáře, aby požá-dal i výjimku na jejich lov. No stalo se, ale přišlo zamítavé rozhod-nutí. Odůvodnění? „Zákon by pozbýval smysl a nebyla prokázána zvýšená populace těchto druhů ryb v revíru…“Pro pět ran do candáta, jak jako máme prokázat zvýšenou popu-laci, když se musí okamžitě vracet vodě? V případě, že by si uži-vatel zajistil v podmínkách naší řeky ichtyologický průzkum jako důkaz, kdo by ho platil? A stačilo by to vůbec?Nebylo by jednodušší výjimku na základě žádostí uživatelů, kte-ří mají své revíry nejlíp zmapované, udělit? Za rok posoudit dle statistik její oprávněnost a přijmout další rozhodnutí? Jenže to by musel někdo tam nahoře přemýšlet a mít zájem na tom, jak reví-rům pomoci a ne hledat důvody, proč to nejde.Když si vezmu, kolik máme v revíru původních druhů ryb, jako je lipan, parma, pstruh potoční, a kolik tam je nedotknutelných mníků, kteří v tomto počtu začnou ničit i ty malé zbytky původních populací, je mi jasné, že právě takhle vypadá v praxi nerovnováha v rybí obsádce. Tak Petrův zdar, Váš Pepan Štika

ZÁPISNÍK PEPANA ŠTIKY

Sedí dva rybáři na břehu jezera a nadávají na poměry i na ryby, které dnes neberou.„A to si představte, pane kolego, že před revolucí tady v revíru bylo tolik ryb, že jsem musel chodit navlékat žížalu na háček za strom, aby mi ho nesežraly přímo z ruky.“

VTIP

Ingredience: 1 kapr (štika, candát, okoun apod.), 2 cibule, 1/2 lžič-ky mletého pepře, špetka kari koření, stroužek česneku, špetka majoránky, 100 – 150 g vepřových kůží bez tuku, sůl

Postup přípravy: Kapra (nebo jiné ušlechtilé ryby) oškrábeme, vy-kucháme a vykostíme. Vyjmeme tedy i páteř včetně žeber. Maso nakrájíme na kostky o velikosti asi 3x3 cm. Maso vložíme do mírně osolené vroucí vody, znovu ji přivedeme do varu a necháme asi 3 minuty vařit. Potom asi na 10 minut odstavíme. Vařené maso vyjmeme a necháme vychladnout.Vepřové kůže zbavíme chlupů, řádně očistíme, vypereme a vaří-

me nejprve také asi 10 minut. Poté vodu vylejeme a kůže vaříme v nové čisté vodě do poloměkka, asi 1 hodinu. Kůže vyjmeme a na masovém strojku jemně umeleme. Vývar si ponecháme, použije-me jej později.Rybí maso položíme do mísy, přidáme jemně nakrájenou cibuli, ro-zemleté kůže, koření a část vývaru z kůží. Vývaru nesmí být mno-ho, jen tolik, aby po zamíchání byla hmota kompaktní. Směs nali-jeme do střev používaných k výrobě tlačenky a vaříme 40 minut.Po uvaření tlačenku položíme na prkénko a propícháme, abychom ji zbavili vzduchu, který se do ní dostal při naplňování střev. Necháme trochu zchladnout, zatížíme prkénkem a necháme vychladnout.

Moderní rybář 20133. ročník veletrhu rybářských potřeb a cest za rybolovem Datum: 21. - 24. 11. 2013Místo: pražské výstaviště v Holešovicích Vstupné: 150 Kč (pro předplatitele časopisu Rybářství 100 Kč)Otevírací doba: ČT - PÁ 10.00 - 18.00; SO 09.00 - 18.00; NE 09.00 - 16.00.

SEJDEME SE U VODY

RECEPT - Rybí TlačEnka

Zahrádkářův rokk odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.zahradkaruvrok.cz

Turistický týdeníkk odběru zdarma se prosím zaregistrujte na www.turistickytydenik.cz

http://zahradkaruvrok.cz/http://www.turistickytydenik.czhttp://www.policejnitydenik.cz

Tlačítko 108: Tlačítko 1012: Tlačítko 114: Tlačítko 115: