s dětmi proti obezitě

ÚVOD

17

BODY MASS INDEX (BMI)

Chlapci 0 - 18 let

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

Vk roky

kg/m2

97

75

50

25

10

3

90

Percentil

© Grant IGA MZ R NJ/6792-3/2001, SZÚ

85

99

BMI = hmotnost v kilogramech / výška v metrech na druhou

S dětmi proti obezitě

Zlatko MarinovUlrika Barčáková

Marie NesrstováDalibor Pastucha

S dětmi protiS dětmi protiS dětmi proti obezitěobezitě

O co obtížnější je léčba obezity, o to jednodušší je prevence jejího vzniku!

BODY MASS INDEX (BMI)

Dívky 0 - 18 let

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

Vk roky

kg/m2

97

75

50

25

10

3

90

Percentil

© Grant IGA MZ R NJ/6792-3/2001, SZÚ

85

99

Do grafů je možné zanést hodnoty BMI podle pohlaví a věku dítěte v očkovacím průkaze dítěte nebo v elektronické zdravotní knížce pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny .

BMI = hmotnost v kilogramech / výška v metrech na druhou

ZDROJE DĚTSKÉ OBEZITY

19


Motto: Současná epidemie obezity se stala zlodějem dětství a vrahem dospělých.

Tato kapitola je určená všem, kteří chtějí poznat zázemí a příčiny dětské obezi-ty. Naleznete zde i odůvodnění našich doporučení při prevenci vzniku dětské obezity, které budou obsahem další kapitoly.

Genetické pozadíNa rozvoji dětské obezity se podílí genetické pozadí každého jedince ze 40% až 60%. Z praktického hlediska se však v současnosti nedá přesná genetická náchylnost laboratorně vyšetřit a nezbývá než zjišťovat závažná data v rodině. Rodinné údaje mohou nabídnout čtyři základní možnosti posouzení genetic-kého pozadí jedince k běžné obezitě:

• závažný genetický sklon,

• významná genetická náchylnost,

• nízká genetická náchylnost a

• genetická necitlivost.

Posouzení genetického pozadí určuje nejen cílené vyšetření, léčebnou rozva-hu, ale především pomáhá určit, které dítě je ve svém životě ohroženo rozvo-jem obezity. To nám umožní i správně načasovat vhodná preventivní opatření, aby se jedinec s problémem obezity vůbec nemusel setkat. Obézní rodiče mají třikrát častěji děti s nadváhou a obezitou. Pokud jsou obézní oba rodiče, pak jejich potomek je v polovině případů také obézní.

Tato publikace je především určená pro rodiny s dětmi, které mají závažný genetický sklon ke vzniku obezity. Jsou to rodiny, kde se vyskytuje a nebo

S DĚTMI PROTI OBEZITĚ

20

se vyskytovala obezita v dětství i jen u jednoho z biologických rodičů nebo se vyskytuje obezita u jednoho z prarodičů spolu s cukrovkou 2. typu, nebo se srdečním infarktem, s cévní mozkovou příhodou, nebo s gynekologickým ná-dorem.

Dále je publikace určena pro rodiny s dětmi, které mají významnou genetic-kou náchylnost. Jsou to rodiny, kde jeden z rodičů řešil nadváhu více než tře-mi redukčními dietami nebo kde se vyskytuje obezita u jednoho z prarodičů spolu s vysokým krevním tlakem nebo vysokou hladinou cholesterolu případ-ně s metabolickým syndromem a nebo nádorovým onemocněním.

Publikaci mohou také využít i rodiny s dětmi s nízkou genetickou náchylnos-tí. Jsou to rodiny, kde se obezita nebo nadváha vyskytuje u biologických sou-rozenců rodičů nebo nadváha u matek rodičů.

Čerpat dobré typy však z publikace mohou i rodiny s genetickou necitlivostí, protože ani ony nejsou před rozvojem obezity úplně chráněny. Jsou to pře-devším rodiny, kde se nevyskytuje u rodičů nadváha ani obezita a u prarodičů maximálně nadváha u otců rodičů bez přidružených civilizačních onemocnění. Jsou to rodiny, kde nikdo neopouští domácnost bez snídaně a víkendy tráví aktivně i prarodiče.

Opakovaně chceme a budeme zdůrazňovat, že nejlepší léčba obezity je pre-vence jejího vzniku!

Obezitogenní prostředíV každém jednom konkrétním případě je genetická dispozice vystavena kon-krétnímu toxickému obezitogennímu prostředí. Stejně jako u genetického po-zadí, kde u dětské obezity nelze plošně určit jeden jeho konkrétní gen, který by obezitu způsoboval, nelze bohužel ani u vlivu obezitogenního prostředí stano-vit jeden jeho hlavní zdroj. Obezitogenní prostředí má u dětské populace své typické rysy, které se během růstu u dítěte v čase sčítají a vzájemně posilují. Při léčbě dětské obezity nelze očekávat snadná a jednoznačná řešení.


21

Fastfoody a zařízení typu „Sněz co můžeš za jednu cenu“ nezdravý trend přejídání jen podporují.

Ovšem jednoduchá preventivní opatření, která z faktorů obezi-togenního prostředí vycházejí, mohou být velmi účinná. Obe-zita vzniká na základě zvýšeného energetického příjmu v řádu pouhé setiny (!) procenta celkového denní-ho přísunu energie. Tato pozitivní energetická „se-tina“ navíc nemá jeden zdroj, ale naopak se na ní podílí mnoho faktorů.

Faktory centrálního řízení

Řízení příjmu a výdeje energie je u člověka vyvinuto pře-devším ve složce případného snížení a nepravidelnosti energetického příjmu a do určité míry i nepravidelné-ho nadbytku. Za celý život projde u zdravého jedin-ce přes tento regulační systém 8 tun cukrů, 3 tuny bílkovin a 3 tuny tuků, a to přesto, že plnohodnotný život prožije jedinec, který sestává z 1 kg cukrů, 10,5 kg bílkovin a 9 kg tuků. Toto obrovské množství potravy člověk pře�ltruje, aniž by utrpěl nějakou újmu.

Tento dokonalý řídicí systém však nezvládá dva extrémy, kterým je díky civi-lizačnímu vývoji stále častěji vystaven. Jednak nevzácnému dlouhodobému nedostatku (to je případ mentální anorexie) a hlavně stále častějšímu dlouho-dobému a soustavnému přebytku.


22

Především u dětí lze ctít zásadu, že zdravé dítě se nepřejídá, protože má vyvinutou přirozenou regulaci příjmu potravy i výdeje energie. Věřte svému zdravému dítěti, že pokud mu nabídnete dostatečně pestrou stravu, tak sní, co potřebuje a nepřejí se!

Zlomení a vyhasnutí pocitu sytosti v batolivém věku.

V batolivém období dochází k přirozenému poklesu energetické potřeby. Batole přestává růst v tělesném objemu a jeho vývoj se v tomto období soustřeďuje na intelektuální rozvoj. Nové společenské zvyky maminek na plný úvazek na mateř-ské dovolené bohužel velí ne-li zvýšit, tak alespoň udržet objem příjmu stravy odpovídající energeticky náročnému kojeneckému období. Je to pochopitelné, ale je to chyba.

Z pohledu matky se v kojeneckém období na řadě preventivních prohlídek dětský lékař soustřeďuje hlavně na pravidelné hmotnostní přírůstky s rozebí-

2840kgtuku

2397kg

proteinů

7015kgcukrů

380kgminerálů

10 000 000litrů kyslíku

48kg vody

8,8kg tuku

10,42kg proteinů

3,4kg minerálů

1kg cukrů

COodpadteplo

2


23

ráním podrobného jídelníčku. Není proto zas takovým překvapením, že v ba-tolivém věku dítěte matky obtížně přijímají přesun jídelních zvyklostí potomka za společný rodinný stůl. Navíc v poslední době začínají rodiče upouštět od základních domácích receptů a kupují batolatům vysokoenergetické průmys-lově připravované potraviny z velkovýroby. Rodiny také často a chybně podbí-zejí dětem větší porce, přestože je dítě již odmítá. Nakonec však soustavnému tlaku často podlehne a zaprodá se odměňovacímu systému pamlsků. Ovšem jeden pamlsek navíc o hodnotě 80 kJ/den vede k nárůstu 1 kg tukové tkáně za rok! a při tom běžný pytlík pamlsku má energetickou hodnotu 400 až 600 kJ.

Podmíněný re�ex bezmyšlenkovitého dojídání

V batolivém věku se také začíná rozvíjet podmíněný re�ex bezmyšlenkovitého dojídání neomezených porcí, který v jídelních zvyklostech podporují přede-vším prarodiče, kteří zažili válečný hladomor nebo soustavné výpadky v doda-vatelsko-odběratelských vztazích reálného socialismu. Kdo by neznal pohled našich babiček, když na talíři zůstane byť malý zbyteček jídla?

Návykové pití sladkých tekutin

Přechodem na bezmléčnou stravu se rozvíjí závislost na sladkých tekutinách. Ke konci kojeneckého věku vzniká tlak zbytečně rychle nahrazovat mléko, které v tomto období plní i úlohu tekutin, jinou tekutinou. Fyziologic-kou potřebu však mnohdy nezvládne přemoci jiná než-li přeslazená tekutina a dítě ztrácí vazbu na uhašení žízně pramenitou vodou. Předčasné odstavení od mléka je neracionální a nežádoucí.

Příklad manipulace v reklamě: Je pravda, že 3 kostky cukru v 1 dcl šálku kávy nevedou k dietní chybě. Reklama se ale nezmiňuje o tom, že běž-ně jeden litr kávy denně nikdo nevypije, kdežto jeden litr kolového nápoje zvládnou mnohé děti vypít bez obtíží i s 27 kostkami cukru.

li přeslazená tekutina a dítě ztrácí vazbu na uhašení žízně pramenitou vodou. Předčasné odstavení od

chybě. Reklama se ale nezmiňuje o tom, že běž-ně jeden litr kávy denně nikdo nevypije, kdežto jeden litr kolového nápoje zvládnou mnohé

kostky cukru v 1 dcl šálku kávy nevedou k dietní

23


24

Vynechávání snídaní jako energeticky nejbohatšího jídla dne

Celoplošně se rozšířil nešvar vynechá-vání snídaní. Vynecháním snídaně je nejvýkonnější část dne kryta energe-tickým dluhem ze zásobního meta-bolismu, který se následně doplňuje v podvečerním čase fyzicky neaktiv-ního období. Dochází k rozpojení fy-ziologických a metabolických potřeb organismu s obrazem až chorobné ve-černí „žravosti“ a posilování zásobních metabolických pochodů.

Faktory prostředí Člověk se od okolní přírody odlišuje především tím, že je schopen aktivně měnit prostředí, ve kterém se vyskytuje. Rozmach lidského společenství vedl k nevídanému rozmachu civilizace, který zásadně mění dosavadní způsob ži-vota na Zemi. Důsledky této překotné změny se teprve učíme poznávat. Pro-středí, ve kterém se každý jedinec vyskytuje, je určováno mnoha faktory, které na sebe vzájemně působí. Podnebí, zeměpisné umístění, státní zřízení, národ-nostní skupina, náboženská příslušnost, ekonomická zdatnost, vzdělanostní úroveň, intelektuální schopnosti, zdravotní stav a rodinná struktura určují pro-stor, ve kterém děti vyrůstají.

Naše děti tak žijí v prostoru střední Evropy v demokratickém a ekonomicky vy-spělém státě s veškerými civilizačními výhodami, ale i jejich důsledky. Podívej-me se, jaké faktory okolo nás přispívají k riziku vzniku nadváhy a obezity.

Termoneutrální prostředí

Rozvoj nových technologií umožnil rozšíření celoplošného prostředí s přimě-řenou tepelnou pohodou, která významně zasahuje do tepelné regulace orga-


25

nismu. Soudobé izolační oděvní a stavební technologie a výkonné vytápění na jedné straně a klimatizační a ventilační technologie na druhé straně vytvářejí optimální tepelnou pohodu, která vyřazuje energetickou náročnost vlastního řízení teploty organismu.

Bylo zjištěno, že přesídlení eskymáků z tradičních iglú do standardně vytápě-ných domů zapříčinilo rozvoj jejich obezity, a to i beze změny jejich jídelních zvyklostí. Z tohoto hlediska je vliv otužování na lidský i dětský organismus ne-popiratelný a jeho příznivé účinky působí nejen na nervový a imunologický, ale i na energetický metabolismus. Jinými slovy, otužování přispívá ke správné energetické bilanci u dětí (a nejen u nich) a hraje pozitivní roli v zabránění roz-voje obezity.

Zkracování délky spánku

Vliv umělého osvětlení na ovlivnění denního rytmu není zcela objasněn. S re-gulací řízenou biologickými hodinami se pojí předvídatelné životní úkony, jako je jídlo nebo spánek. Délka spánku se za posledních 50 let zkrátila v průměru o 1,5-2 hodiny. V provedených vědeckých studiích je zkracující se délka spánku nepřímo úměrně následována nárůstem hmotnosti. Nejnižší hmotnosti se váží s 7-9 hodinovým nepřerušovaným spánkem. Jak kratší, tak i delší délka spánku vede k nárůstu BMI.

Vyřazení půstu

Celospolečenské změny vedly v krátké době k postupnému vyřa-zení půstu ze stravovacích návyků. Půst plní nenahraditelnou funkci otužování metabolismu a detoxi-kační očisty organismu. Obecné stravovací návyky ztratily svou pružnost, proměnlivost a pestrost.


2626

Vyřazení chůze jako hlavního zdroje pohybu

Rozvoj techniky vyřadil chůzi a běh jako hlavní zdroj přesunu. Uspokojování osobních potřeb se odděluje od potřeby pohybu. Děti si pozitivní emoce místo aktivního pohybu zajišťují prostřednictvím počítačových her. Uspokojení z vol-ného tělesného pohybu se zaměnilo za virtuální realitu s minimálními energe-tickými nároky. Únava a příjemný pocit po tříhodinovém hraní na počítači je srovnatelná s pohybem nebo sportovním utkáním po stejně dlouhou dobu.

Není výjimkou, že v současnosti tráví děti až 26 hodin týdně při sledování tele-vize nebo před počítačem. Více než tři hodiny denně u počítače prosedí přes 20% českých dětí, dvě až tři hodiny čtvrtina a přibližně hodinu celá třetina. Te-levize se stala běžnou součástí „stolování“ rodiny místo rozhovoru. Jen dálkové ovládače a mobilní telefony ušetří za rok 25 h chůze, což představuje 0,4-0,8 kg

tukové tkáně.

Stejně jako je na krabičce cigaret varování o zdravotním poškození organismu při kouření, mělo by na

mobilním telefonu být varování o ohrože-ní nadváhou při nadměrném používání

bez odpovídajícího navýšení pohybo-vé aktivity.

Vůbec nesportuje nebo pouze v rámci tělesné výchovy celých 16 % dětí. Tělesná výchova ve školách vede chlapce ke sportu,


2727

ale dívky spíše odrazuje. I proto je po-třeba klást důraz na výchovu v rodině. Pozitivní vztah ke sportu je potřeba budovat od dětství, stejně jako návy-ky ke zdravému životnímu stylu. Platí pravidlo, že aktivní rodiče mívají aktivní děti. Krizovým bodem bývá věk mezi 16 až 20 lety, kdy necelá třetina dívek skončí s výkonnostním sportem úpl-ně. U chlapců je situace lepší, ale okolo 25. roku života se sportovní aktivita snižuje obecně, zejména z důvodu nedostatku času.

Několik informací ze statistik a průzkumů

Mezi nejoblíbenější sporty českých dětí patří především fotbal, lyžování, brus-lení, plavání a cyklistika. Velmi oblíbenou pohybovou aktivitou

je také tanec. Jedním z nejefektivnějších sportů na přeby-tečná kila je jízda na kole.

Výzkumy překvapivě potvrdily, že sedavé zaměstnání nemá souvislost s vyšším BMI. Potvrzenou skutečností je, že více vzdělané ženy trpí méně nadváhou a obezitou. Naopak u mužů závislost BMI na vzdělání v podstatě

neexistuje. Vyšší hodnoty BMI u mužů jsou jednoznač-ně dány nedostatkem pohybu.


56

ukazatelem dostatečné produkce mléka je počet mokrých plen. Odpovídající počet je 6-8 pomočených plen za den. Ani při kojení neplatí, že matka by měla jíst za dva. Kojící žena potřebuje za normálních okolností 2-2,5 litrů tekutin denně a jen asi o 1300 kJ navíc.

Od 3. měsíce převádíme časový režim kojení na časový jídelní model – ranní ko-jení v období snídaně, dopolední kojení v období dopolední svačiny, polední ko-jení v období oběda, odpolední kojení v době odpolední svačiny, večerní kojení v období večeře, noční kojení a maximálně nad ránem kojení pro radost. Kojené dítě potřebuje doplňovat tekutiny zhruba až od 10. měsíce, nekojené již od 6. měsíce, ale závisí to spíše na druhu přídavku. Mléčná žláza je schopná se přizpů-sobit potřebám kojence a upravuje jeho pitný režim až do 30ºC teploty vnějšího prostředí. U plně kojeného dítěte tak není důvod zajišťovat jiný pitný režim do 8. měsíce věku, respektive v závislosti na přídavcích. V případě zvýšené potřeby pitného režimu doporučujeme jen převařenou pramenitou vodu.

Od 6. měsíce doplňujeme přídavky z doporučené receptury domácího vaření. Minimálně do konce prvního roku věku jídlo nepřislazujeme ani nesolíme. Vel-mi žádoucí je důraz na takzvanou de�novanou stravu – tj. vím, z čeho vařím. Průmyslově připravovanou stravu využíváme pro výjimečné situace např. ces-tování a návštěvy. Příkrmy podáváme lžičkou. Tekutiny je vhodné doplňovat jen převařenou pramenitou vodou, dítě nepotřebuje sladké čaje či šťávy. Ob-zvlášť nevhodné jsou přislazované granulované čaje.

56

PREVENCE DĚTSKÉ OBEZITY

57

Batolivé období

OPATŘENÍ URČENÁ PŘEDEVŠÍM PRO BATOLATA, KTERÁ:

Od 1. roku věku se začínáme soustřeďovat na režim a pravidelnost v jídelním chování. Jídlo nabízíme pravidelně 5-6x denně za prostřeným jídelním stolem. Celá rodina by měla jíst pokud možno společně, a to vždy při vypnuté televizi. Na talíři hlavních jídel je už postupně stejná skladba, jako mají ostatní členové domácnosti. Nikdy by neměla chybět zeleninová obloha a ovoce podle pravi-dla „5x denně“.

Předpokladem zdravého jídelníčku dítěte je samozřejmě zdravý jídelníček ro-diny. Malé děti mají sklon přebírat a kopírovat jídelní výběr svých rodičů. Slože-ní a úprava stravy však musí brát v úvahu hlavně potřeby batolete. Měla by být nesolená, nekořeněná a bez dochucovadel. Velmi důležité v tomto věku je ne-nutit děti dojídat jídlo. Dítě si samo určí množství jídla, které sní. Objem sněde-ného se ze dne na den mění a i v průběhu dne množství přijaté potravy může přirozeně kolísat. Batole si příští den nebo při příštím jídle porci vynahradí.

Máte-li dětí více, není vhodné srovnávat je mezi sebou, protože by to mohlo vést i k traumatům spojených s jídlem. Důležitým pravidlem je vyvarovat se jí-delnímu chaosu. Dítě nesmí u jídla chodit, běhat, hrát si a ani se věnovat jiné činnosti.

V tomto věku dochází ke zpomalování růstu dítěte a jeho hmotnostních pří-růstků. Dítě se již velmi živě a aktivně zajímá o okolní svět a také jeho pohy-bové dovednosti narůstají. Změny se projevují i na chuti k jídlu. Je proto velmi

nejí 5x denně za stolem bez puštěné televize,

nemají ke každé porci na talíři zeleninu nebo ovoce,

jedí pochutiny mezi jídly, při hře, nebo každý den,

která pijí slazené nápoje.


5858

důležité, aby si rodiče uvědomili, že snížení příjmu potravin je v pořádku a že je zbytečné a nevhodné tlačit dítě do větších porcí.

Velmi důležité také je nepoužívat jídlo jako výchovný prostředek. A to nejen jako prostředek represivní, ale ani jako prostředek pochvaly. Batolivé období je unikátní období v zavádění nových druhů potravin, a to především v před-stavení zeleniny a ovoce. Je důležité nastavit vztah dítěte k potravinám co nej-lépe, a to zejména s ohledem na to, že ke konci druhého roku života nastupu-je již v minulé kapitole zmíněná neofobie (strach z nového). Jídelní neofobie, tedy odmítání nového jídla dítětem, je zcela normální. Z historického hlediska je jídelní neofobie ochrannou reakcí lidského organizmu před otravou nezná-mým jídlem a dítě za svou reakci, kterou jsme zdědili po předcích, nemůže.

Někdy dítě příjme nové pokrmy hned, někdy teprve opakovaná nabídka v ma-lých množstvích v klidu a v příjemném prostředí dokáže zlomit strach z nezná-mého. Pro batolecí věk je typická preference červené, oranžové a žluté barvy, naopak nejneoblíbenější je barva zelená. Z chutí si batole vybírá především sladké. Proto je v pitném režimu potřebné důrazně nabízet pouze pramenitou pitnou vodu, neslazené ovocné či dětské bylinné směsi a mléko, aby si dítě na sladké pití nezvyklo.

Také je důležité, aby si rodiče byli vědomi, že kvalitní psychický i fyzický růst dítěte je umožněn pouze prostřednictvím pestré a pravidelné stravy s dosta-tečným obsahem všech základních živin, jejichž zdrojem jsou plnohodnotné potraviny – celozrnné obilo-viny, mléko a mléčné výrob-ky, ovoce, zelenina, čerstvé maso, luštěniny, mořské ryby a pramenitá voda.


59

I v tomto období platí pravidlo de�nované stravy: „Vím z čeho vařím“. Pro bato-lata navíc bez přídavků, dochucovadel, koření a soli. Průmyslově připravo-vanou stravu je vhodné využívat ve výjimečných situacích jako je např. cesto-vání, návštěvy a rodinné oslavy. Neplnohodnotné potraviny jako cukrovinky, uzeniny, slané pochutiny, smaženiny či sycené tekutiny dětskému organizmu nepřinášejí žádný prospěch a spíše ho poškozují. Batole by se s nimi mělo se-tkat, pokud vůbec, jen ojediněle, nebo maximálně jen o víkendu.

Předškolní věk

OPATŘENÍ URČENÁ PŘEDEVŠÍM PRO DĚTI, KTERÉ:

U dětí ve věku od 3-6 let pokračuje intenzivní růst a u většiny dětí nastává zlom ve vývoji spojený s nástupem do mateřské školy a s tím souvisejícím novým denním jídelním i pohybovým režimem. Racionální jídelníček pro tento věk má obsahovat šest základních skupin potravin, které by měly být zastoupeny v určitém poměru:

maso, ryby, drůbež: 1-2 porce, mléko, vejce: 2-3 porce, ovoce: 1-2 porce, zelenina: 3 porce, obilniny, přílohy: 3-6 porcí, tuky: 1 porce, z toho 2/3 kvalitní rostlinné a 1/3 živočišné tuky

Příjem tuku by neměl být u dětí nijak zásadně omezován, jen je důležité věno-vat pozornost výběru tuků. 2/3 by měly tvořit kvalitní rostlinné a 1/3 živočišné tuky. Tuky by měly v dětském jídelníčku tvořit cca 30-40% doporučeného den-ního příjmu energie (více informací www.vyzivadeti.cz)

nesnídají doma do 8. hodiny,

jedí při puštěné televizi,

jedí pochutiny mezi jídly, při hře, nebo každý den,

pijí slazené nápoje.


60

Jídelníček dětí by měl obsahovat potraviny ze všech šesti skupin s důrazem na kvalitní bílkoviny a esenciální mastné kyseliny, aby byl zaručený správný růst a funkce organizmu. Skladba pokrmů by měla naplňovat výživové požadavky a měla by být rozložená v průběhu dne do pěti chodů.

Nejvhodnější úpravou je vaření, pečení, zapékání, dušení. Na dochucování po-užíváme různé druhy bylinek. Solíme omezeně, aby si dítě zbytečně nezvykalo na velmi slanou chuť. Důležitou zásadou je nepoužívat argument, že neoblíbe-né jídlo je „zdravé“.

Velkou chybou v tomto věku bývá změna dosavadního pitného režimu. I ty ma-minky, které v kojeneckém věku zařazovaly pouze čistou neochucenou vodu, začínají po 2. roce věku zařazovat do pitného režimu dítěte slazené tekutiny, a to mnohdy výhradně. Bohužel se tak děje i v předškolních zařízeních. Pro zdraví dí-těte bez ohledu na jeho hmotnost je ale důležité udržet nesladkou chuťovou stopu v nápojích, jakými jsou stolní neperlivé vody, ovocné a bylinkové čaje, a jen výjimečně ředěné kvalitní džusy anebo tzv. fresh džusy, které je ale nutné započítat do energetického příjmu dítěte jako pokrm, ne jako tekutinu.

Samozřejmostí u předškoláka jsou denně neslazené mléčné nápoje. Ve slaze-ných nápojích dítě přijímá tzv.„prázdnou energii“, a tyto slazené nápoje tak mo-hou hlavně u dětí se sklonem k obezitě tento problém samy o sobě nastartovat.

Ryby hrají ve výživě dětí nezastupitelnou úlohu. Bohužel, není úplně jednoduché naučit děti ryby jíst. V tomhle mají mořské národy, u kterých je ryba normálním jídlem, před námi velkou výhodu.


61

Když si dítě včas zvykne na nesladkou chuťovou stopu tekutin, jiné nápoje ani nevyžaduje.

V tomto věku už dítě velmi intenzivně reaguje na růz-né reklamy a kampaně, které dokážou velice ra�nova-ně působit právě na tuto věkovou skupinu. Pro maminky je někdy až nadlidské úsilí přesvědčit dítě, že jogurt s obalem nevtíravé barvy bez obrázků, či bez přiložených čokoládových kuliček nebo samolepek je pro ně v každém případě lepší, anebo že se nekoupí sladké barevné pitíčko s dětskými motivy, ale pití bez obrázků, z dětské-ho pohledu fádní a ještě k tomu bezbarvé.

Úkolem rodičů je dítěti neustupovat, a to s vědo-mím, že to dělají hlavně v zájmu dítěte. Dítě záhy pocho-pí nastavené hranice a nebude dané výrobky pokaždé vyžadovat. To, co se dítě naučí v předškolním věku, kromě jiného i ve smys-lu chuťového výběru a návyků, si sebou ponese do dospělosti. Určujícím zůstává vzor rodiny. Rodiče, prarodiče ani kuchařky v MŠ se nesmí vzdávat při prvním neúspěchu či odmítnutí jídla. Nové potraviny se mají dítěti nabízet opakovaně až 13x, než ho de�nitivně vynecháme z jídelníčku. Každé dítě je individualitou, ale základní stravovací návyky s odpovídajícím složením jídelníčku lze naučit všechny děti.

I předškoláka bychom měli aktivně zapojit do přípravy jídla podle svých možností. Dítě má ke svým výtvorům (může to být ovocný anebo zeleninový panáček) velmi kladný vztah a tak máme větší šanci na úspěch i s méně oblíbenými druhy ovoce či zeleniny. Rodina by měla

jíst u stolu vždy společně, oddělit stolování od jiné činnosti – nejíst při hře, sledování televize nebo u počítače. Snídat

má dítě doma za stolem a ne až ve školce zaměnit dopo-lední svačinu za snídani. Velkou a častou chybou rodičů,

prarodičů, ale i učitelek ve školce je zařazování sladkostí jako prvku odměny, či jako každodenního rituálu po návratu

ze školky, při společných nákupech a podobně.

s dětmi proti obezitě

Documents