Kritika kapitalismua sci-fi filmy

(Pavel Vachtl)

Sci-fi - obecné povědomí

- rakety- roboti- hi-tech- příšery (hranice s horrorem)- mimozemšťani- šílení vědci, šílené experimenty- velké katastrofy (thriller)- vesmírné bitvy (hranice s akčními filmy)- násilí a sex

Žánr soft sci-fi - něco je "jinak"(sociální) fantastika v rámci realismu

- Jules Verne (Plující ostrov 1895, Podivuhodná dobrodružství výpravy Barsacovy 1919, steampunk), Mary Shelleyová, E. A. Poe- sociálno hlavním tématem (H. G. Wells - Svět za 100 let, Stroj času, Jack London - Železná pata)- Ray Bradbury - Marťanská kronika, Fahrenheit 451 - Pohl, Kornbluth - Obchodníci s vesmírem- Aldous Huxley - Brave New World (postmoderní hedonismus)- Margaret Atwood - Příběh služebnice (totalitní teokracie)

dobrodružství čtyř francouzských hudebníků, kteří se proti své vůli octli na fantastickém plovoucím ostrově s názvem Standard-Island, vybudovaném pro americké a evropské miliardáře, aby mohli při plavbě po Tichém oceánu po celý rok užívat krásného počasí. Standard-Island byl vskutku úžasným inženýrským dílem. Šlo o obrovské plovoucí těleso o rozloze 27 km² s desetimetrovým ponorem (objem by tedy činil 0,432 km³). Pětinu povrchu ostrova zaujímalo jeho hlavní a jediné město Milliard-City, které bylo elipsovitého tvaru a hlavní třída ho dělila na dvě části. Ulice spolu svíraly pravý úhel (po vzoru moderních amerických měst), domy však připomínaly paláce obklopené zahradami. Dopravu na ostrově zajišťovaly elektrické tramvaje, které jezdily i na „venkově“. Pohyb Standard-Islandu obstarávaly dvě továrny, jejichž dynama vyráběla elektrický proud a uváděla do pohybu systém mohutných lodních šroubů umístěných na bocích ostrova nedaleko jeho přístavů. Rychlost ostrova dosahovala osmi uzlů. Vlny neměly na ostrov žádný vliv, jednak díky jeho váze a rozloze, jednak díky šedesátimetrovým kýlům vpředu i vzadu, jež rozrážely vlny.

Z pověření francouzské vlády má expedice poslance Barsaca prozkoumat úroveň života domorodců ve Francouzském Súdánu (dnešní Mali). Výprava je však jednoho dne přepadena a unesena do tajemného města Blacklandu, vybudovaného uprostřed pouště Francouzské západní Afriky hrstkou banditů pod vedením pološíleného zločince Harryho Killera za pomoci geniálního vědce Marcela Camareta, jehož dětské důvěřivosti Killer zneužil pro své mocenské cíle.Blackland bylo město vybavené úžasnými technickými vymoženostmi. Elektřina a telefon byly ve městě samozřejmostí, a vodovod fungoval dokonce i ve čtvrti černých otroků, na jejichž práci bylo město závislé. Otroci byli však bezohledně vykořisťování až k smrti, a tak musili Killerovi pomahači velmi často podnikat letecké nájezdy do okolí, aby si opatřili nové. K tomu jim sloužil Camaeretův vynález, letadlo umožňující uletět rychlostí 400 až 500 km/hod vzdálenost až 5000 km bez přistání.

K další zneužívané skupině ve městě patřili bílí dělníci a technici, pracující v továrně, kde se vyráběly Camaretovy vynálezy (pilotovaná i bezpilotní letadla, tzv. vosy, plynové bomby, vzdušná torpéda, vrhače vln, prostředky pro elektrickou ochranu města, stroje na umělý déšť, vrtače chodeb a přístroje na dálkové pozorování zvané kykloskopy). Ti netušili nic o zločinech Killera a jeho kumpánů. Uzavřeli s Killerem zdánlivě výhodnou smlouvu s nárokem na vysoký plat, případně i na zaopatření pro ženy a děti přímo v objektu továrny. Do Blacklandu se všichni dostali bez výjimky letecky z jednoho ostrova v Portugalské Guineji (dnešní Guinea-Bissau), který sloužil jako přestupní stanice. Ze služby se též dostávali letecky, avšak nikoliv domů, nýbrž do pouště, kde byli zavražděni.Členům Barsacovy výpravy se však podařilo ve městě zorganizovat povstání a otevřít Camaretovi oči. Ten si uvědomil, že pracuje pro lupiče a vraha, a přidal se na stranu vzbouřenců. V bojích nakonec Killer i Camaret zahynuli a Blackland skončil v troskách. Po Camaretových vynálezech zůstaly jen kusé zprávy očitých svědků, kteří hrozné události přežili a dostali se šťastně do Timbuktu.

Do předvánočního ruchu města Everytown v Londýně, ale i po celém světě nepříjemě zasahují přípravy na válku, která pak vypukne v noci po štědrém večeru. V průběhu 25 let války je zpustošena zeměkoule a zničena téměř celá zemská populace; přesto boje pokračují. V Everytownu vládne diktátor zbytku společnosti, připomínající středověk. Jednoho dne přistane do Everytownu letadlo s Johnem Cabalem (Raymond Massey), který se pokouší přesvědčit diktátora o nutnosti zastavit válku. Je zástupcem nového společenství Křídla nad světem, kde vládne právo a rozum. Diktátor na Cabalovy návrhy nepřistoupí, záhy je však v bitvě s Křídly poražen. Nová společnost, už bez bojů a agrese, rychle dospívá k ohromnému rozvoji a blahobytu, a v roce 2036 se chystají potomci Cabala a jeho přátel Hardinga a Passworthyho vypustit do vesmíru první raketu. Projekt cesty má však vážné odpůrce. Vede je sochař Theotocupos (Cedric Hardwickem), podporován Passworthym (Edward Chapman), který se dozvěděl, že do vesmíru má letět jeho syn s Cabalovou dcerou. Dav, poštvaný sochařem, chce zničit dělo, které má vystřelit raketu. Kosmonautům se však podaří odstartovat ještě před příchodem rozvášněného davu

Jack London - Železná pata (1907)

Román představuje klasické dílo americké utopické literatury, jímž se inspiroval George Orwell při psaní svého "1984". "Železná pata" (1907) zachycuje formou zápisků ženy amerického revolucionáře, publikovaných pomyslně kolem roku 2600, obraz sociálních otřesů v USA na začátku 20. století. Ústřední postavou je Arnošt Everhard, vůdce povstání proti oligarchii monopolistických korporací - Železné patě. Proti oligarchii s jejími žoldáky staví London masu zaměstnanců, neschopnou organizovaného boje. Revolucionáře líčí jako anarchisty z řad intelektuálů, kteří se po zradě odborářských vůdců stahují do podzemí a omezují se na individuální teroristické akce.

román Železná pata je považován za možná nejsilnější socialistický román všech dob, jde o dílo opatřené značně rozvinutým poznámkovým aparátem a s takovou mírou autenticity, že není možné odhadnout, zda si něco vymýšlel či nikoliv. Soudobý editor Penguinu Jonathan Auerbach upozorňuje, že díla si velmi povšiml Trockij, na nějž mohly udělat velký dojem líčení krutosti hutného a vykrystalizovaného korporátního fašismu a že mohly neblaze působit některé hrdinské a ženské archetypy, ale v zásadě jde o dílo značně prorocké v mnoha aspektech o kapitálu, moci a možnostech a mechanismech společenského vývoje platné dodnes, schopné postulovat nosnou kompetitivní strategii (kterou se inspirovalo například španělské družstvo Mobiot, které dodnes roste, dodnes rozšiřuje své aktivity, vyplácí renty a penze). I díky němu a dalším výrazným autorům této doby vznikla inspirativní díla protagonistů nové ekonomické školy - C. H. Douglase, Henryho George a Silvio Gesella, jež se věnují problému zvanému seigniorage.

Ruská a východoevropská sci-fi

- Jefremov (Mlhovina v Andromedě, Hodina Býka)

- Běljajev (Člověk obojživelník, Prodavač vzduchu, Ariel)

- Stanislav Lem (Mír na Zemi, Pánův hlas, Futurologický kongres)

- Bratři Strugačtí

Umění: metafory, nadsázky, alegorie

- nikoliv vědecká analýza

- popis společnosti z hlediska neideálního pozorovatele, z hlediska jednotlivých lidských osudů a zkušeností

- v různých systémech lze prožívat podobné situace, v jednom systému lze prožívat situace zcela rozdílné

česká starší tvorba

Jan Weiss - Dům o 1000 patrechHeteša-Veverka - Sítě, kanály, stoky (1988, kyberpunk)

Jiří Haussmann - povídky

Kyberpunk / Tech-noir

Kyberpunk (anglicky cyberpunk) je podžánr science fiction (vlivný hlavně v 80. a 90. letech 20. století), v němž hrají zásadní roli informační technologie, počítače a umělá inteligence. Často je námětem činnost hackerů pohybujících se v undergroundovém prostředí. Příběh je typicky zasazen do dystopického světa, který ovládají mamutí nadnárodní korporace a organizovaný zločin. Zápletku je často koncipována v duchu detektivní drsné školy. Kyberpunk dále charakterizuje nihilistický nádech s dotekem japonské kultury, všudypřítomné drogy, hrdina s cynickým pohledem na svět, většinou s kyberimplantáty po těle a čas od času ponořený v kyberprostoru.

Nejstarší SF filmy:

Fritz Lang - Metropolis (1927, dieselpunk)Aelita - Kráska z Marsu (Protazanov)Things to Come - podle Wellse

Od Říjnové revoluce k SputnikuPrvní ruské fantastické filmy z let kolem r. 1920 byly postaveny na revolučních motivech, na motivech třídního boje, a tato etapa vydržela poměrně dlouho. Byly ve značné míře také prostoupeny dozvuky autentické ruské avantgardy - klasického futurismu a konstruktivismu. Prvním filmem tohoto typu byl zřejmě opus "Železná pata" (1919), natočený podle stejnojmenného románu Jacka Londona, který pojednával o všeobecné krizi v USA, nastolení totalitní diktatury tamtéž a o následném vypuknutí "Světové revoluce". To vše z perspektivy budoucích historiků. Film se však nedochoval. Dalším významným filmem, který bývá často dodnes zmiňován, je "Aelita" (1924) režiséra Jakova Protazanova. To je milník podobného významu i stylu jako o pět let pozdější "Metropolis" Němce Fritze Langa. Předlohou byla stejnojmenná novela Alexeje Tolstého, která u nás vyšla jako "Kráska z Marsu" (1923). Dva Rusové se v něm vypraví ve speciální kosmické lodi na Mars, kde jsou svědky rozpadu téměř otrokářské říše s bezohledným monarchou-diktátorem v čele.

Jeho dcera Aelita se však do vůdce expedice (nordický inženýr Los) zamiluje a spolu plánují osvobodit lid a sjednotit obě planety (perličkou je v knize motiv, že zakladatelem marťanské civilizace byli vyspělí a postavou mohutní Atlanťané ze Země). Druhý Rus, prostý voják a revolucionář Gusev, mezitím vede povstání hladových, zubožených a prací ničených marťanů proti armádě bránící utlačovatelský režim. Revoluce je ale nakonec potlačena a dva Pozemšťané uprchnou ve své lodi zpět k Zemi. Na konci vypadá celý příběh (v knize) neskutečně až snově, je to příběh nenaplněných nadějí. Tento motiv vzali filmaři doslova a celý děj, odehrávající se na Marsu, je skutečně ve filmu jen pouhým snem. Ve filmu jsou i další podstatné odchylky od literární předlohy (např. Los v něm zabil svoji ženu na Zemi, k témuž posléze vede i konflikt s Aelitou, která chce otcovu moc pouze beze změny převzít, vše je však nakonec jen snem, noční můrou). Dodnes omračující jsou ve filmu použité avantgardní kulisy a kostýmy (vytvořila je výtvarnice Aleksandra Ekster, která později emigrovala do Francie). Aelita měla vliv nejen na Langův film Metropolis, ale i na seriálové příběhy Flashe Gordona (a možná, že jistá podobná stopa kontrastu mezi modernistickou formou a designem a zastaralým feudálním obsahem by se dala najít i v Lynchově Duně).

Dá se říci, že v Aelitě nedochází (patrně i díky kvalitní předloze) k triviálnímu soc-realistickému schématismu a třídnímu černobílému nebo jednoznačnému předurčení postav. Postavy jednají samy za sebe, pouze jsou vrženy do určitých společenských souvislostí. Za zmínku stojí i vyobrazení exotické a vyspělé marťanské technologie, např. přístroj na podrobné sledování měst a lidí na Zemi připomíná tehdy v bulváru traktovaný, mýtický, avšak neexistující meziplanetární "Teslaskop". Na podobné téma byla natočena také krátká animovaná variace "Meziplanetární revoluce" (1925).Také další dva zfilmované příběhy jsou hardcore revoluční až akční a dá se říci, že současný Hollywood by z nich udělal asi něco na způsob Soudce Dredda, Robocopa nebo Demolition mana. V jednom případě jde o zneužití čehosi jako laseru proti pracujícím ("Paprsek smrti", 1925), v druhém případě jsou proti dělníkům nasazeni (v podstatě Čapkovi (!)) roboti (Zkáza citů, Gibel sensacii, 1935). V obou případech však nakonec technologii ovládnou dělníci (v Hollywoodské mytologii by samozřejmě šlo analogicky o jakési "demokraty") a končí to happy endem.

V souvislosti s Paprskem smrti je třeba zmínit ještě fakt, že v téže době také vyšel román A. Tolstého "Paprsky inženýra Garina/Hyperboloid inženýra Garina" (1925-1927), kde hrál hlavní roli také koncentrovaný světelný paprsek, sloužící k různým strategickým účelům, avšak tato látka byla zfilmována až mnohem později (zato vícekrát, např. v r. 1965 a v r. 1973 jako miniseriál Krach inženýra Garina). Podobné téma (paprsek zvláštních životodárných vlastností a jeho vojenské zneužití) měl i mnohem pozdější film "Soud šílenců" (1962). V podstatě zde jde o staré verneovské téma o zneužití vynálezu, tedy typ "Vynález zkázy".

Vykořisťování a segregace, problémy (ne)soužití ras a národůPlanet of the ApesDistrict 9In Time (Vyměřený čas)MoonRollerballEnemy MineBabylon 5Battlestar Galactica 2003

Život utlačených, revolta

Escape from New York

LEXX - seriál

V jako Vendetta

Equilibrium

Zlé korporace - zisk

Alien (Weyland - Yutani)Resident Evil (Umbrella Corp.)Robocop (Omni Consumer Products - ABL?)Avatar (Cameron, RDA Corporation)Silent runningJurský park (InGen)Duna (CHOAM)Blade Runner (Tyrell corp.)Superman (LexCorp)

Zlé korporace 2Terminátor - CyberdyneTotal Recall - RekallSpace Truckers - 1996 Stuart Gordon

Konspirace a utajování

The MatrixTotal Recall (Verhoeven)The Truman ShowMax HeadroomVRunning ManThey LiveTron, Lawnmower ManStrange Days

Válka, militarismus

Day the Earth Stood StillDr. Strangelove (Kubrick)ThreadsStarship Troopers (Verhoeven)Robot-jox (Stuart Gordon)Kmen AndromedaTerminátorScreamersStar wars (Impérium = USA)

Sky Marshall Omar Anoke

Totální kontrolaLogans Run (1976)Gattaca (1997)THX-1138Brazil (Gilliam , steampunk)The Prisoner (seriál)Správci osuduDark CityFahrenheit 451AlphavilleÆon Flux

Totální kontrola 2

Brave New World, Ostrov (Aldous Huxley)Scanner DarklyLEXX - seriálFreejack

Rozpad hodnot a jistotClockwork Orange (Kubrick)Soylent GreenZardoz (Boorman)Videodrome, Existenz (Cronenberg)Twelve Monkeys (Gilliam)WestworldDeath Race 2000Mad MaxThe Omega ManSedmá oběť

Rozpad hodnot 2

Smrt v přímém přenosuAvalonBattle Royale / Hunger GamesLord of the fliesLEXX - seriál