sídli‰tní architektura 60. a 70. let 20. století ve ...zpp.npu.cz/prilohy/126.pdf · Úvodem...
TRANSCRIPT
Úvodem
Tento pfiíspûvek je první, pfiedbûÏn˘ pokus
zachytit v˘sledky probíhajícího, letos zahájené-
ho v˘zkumu,1 jehoÏ cílem je zdokumentovat
rozsah a kvalitu v˘stavby panelové sídli‰tní ar-
chitektury 60. a 70. let 20. století na území
Zlínského kraje. V˘zkum je souãástí ‰ir‰ího
souãasného trendu, kter˘ se obrací k architek-
tufie druhé poloviny 20. století, snaÏí se ji zba-
vit primárnû ideologického hodnocení a pokou-
‰í se nacházet a charakterizovat specifické
problémy a hodnoty této tvorby. Socialistická
v˘stavba ve druhé polovinû 20. století v˘raz-
n˘m zpÛsobem ovlivnila obraz mûst, obcí
i volné krajiny na‰í zemû, coÏ platí bez ohledu
na její kvalitu a architektonicko-urbanistické
parametry. Spoleãenské a historické souvis-
losti, které formovaly rozsah i obraz této v˘-
stavby, pfiiná‰ejí fiadu zajímav˘ch poznatkÛ
a informací a pfiekvapivû ãasto také zji‰tûní,
Ïe donedávna odmítané v˘sledky socialistic-
kého stavebnictví mohou skr˘vat nejeden
umûlecky, technicky ãi koncepãnû pozoruhod-
n˘ v˘kon.
Zcela specifick˘m a mimofiádnû kontroverz-
ním tématem spojen˘m s touto etapou jsou
panelová sídli‰tû. V poslední dobû je jim vûno-
vána fiada projektÛ a odborn˘ch prací,2 sloÏi-
tost tématu z hlediska památkové péãe nastí-
nilo napfiíklad ãtvr té ãíslo Zpráv památkové
péãe 2015. Jde o otázku dosti oÏehavou, ale
tím spí‰e bychom mûli usilovat o co nej‰ir‰í
poznání aktuálnû dochovaného sídli‰tního sta-
vebního fondu. V˘zkum, jehoÏ souãástí je ten-
to pfiíspûvek, se o toto poznání snaÏí v rámci
zlínského regionu, a to ve tfiech etapách.
Tento ãlánek popisuje v˘sledek první etapy
prÛzkumu, která mûla za cíl plo‰né zmapování
a základní identifikaci obytn˘ch souborÛ sle-
dovaného období ve Zlínû, Uherském Hradi‰ti
a RoÏnovû pod Radho‰tûm s tím, Ïe prÛzkum
dal‰ích lokalit bude pokraãovat v následujícím
období. Faktick˘m v˘sledkem první etapy je
pfiehled jednotliv˘ch obytn˘ch souborÛ a jejich
Zp r á v y p amá t ko vé pé ãe / r o ãn í k 75 / 2015 / ã í s l o 6 / MATER IÁL I E , STUD IE | J a r o s l a v NOVOSAD ; Ne l l y KOMENDOVÁ ; M i r o s l a v L ANC / S í d l i ‰ t n í a r c h i t e k t u r a 60 . a 70 . l e t
20 . s t o l e t í v e Z l í n s kém k r a j i
565
S í d l i ‰ t n í a r c h i t e k t u r a 60 . a 70 . l e t 20 . s t o l e t í v e Z l í n s k ém k r a j i
Jaroslav NOVOSAD; Nelly KOMENDOVÁ; Miroslav LANC
AN O TA C E : Soustfiedûná bytová v˘stavba budovaná v 60. a 70. letech 20. století v souladu s principy typizace a unifikace vytvofii-la Ïivotní prostfiedí pro velkou ãást obyvatel âeské republiky. Tato problematika pfiedstavuje specifick˘ fenomén z hlediska kul-turního, architektonického i urbanistického v˘voje. âlánek nabízí pfiehled realizovan˘ch obytn˘ch souborÛ z uvedeného obdo-bí na území Zlínského kraje s detailnûj‰ím popisem sídli‰È mûst Zlín, Uherské Hradi‰tû a RoÏnov pod Radho‰tûm.
� Poznámky
1 Jedná se o v˘zkum a mapování sídli‰tní architektury
60. a 70. let 20. století Zlínského kraje, kter˘ je souãástí
dílãího okruhu v˘zkumného cíle Okruh urbanistick˘ch cel-
kÛ druhé poloviny 20. století v rámci DKRVO fie‰eného
v NPÚ, ÚOP v KromûfiíÏi v letech 2015–2017.
2 Napfi. publikace ZADRAÎILOVÁ, Lucie. KdyÏ se utopie
stane skuteãností. Panelová sídli‰tû v âeskoslovensku
1953–1989. Praha / ¤evnice : Arbor Vitae, 2013. ISBN
978-80-7467-058-9; Bulletin âeské komory architektÛ,
ã. 1, 2015, na téma Sídli‰tû. ISSN 1804-2066; v˘stava Pfií-
bûh panelákÛ ve Zlínském kraji konaná ve dnech 14. 7. –
11. 10. 2015 v Krajské galerii v˘tvarného umûní ve Zlínû
v rámci v˘zkumného úkolu NAKI Panelová sídli‰tû v âeské
republice jako souãást mûstského Ïivotního prostfiedí:
Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu fie‰e-
ného UmûleckoprÛmyslov˘m muzeem v Praze.
Obr. 1. Zlín (okres Zlín), sídli‰tû JiÏní Svahy, pohled na
celek sídli‰tû od jihu. (Foto: Miroslav Lanc, 2015)
1
bodová identifikace v mapovém podkladu jed-
notliv˘ch mûst s detailnûj‰ím vyhodnocením
panelov˘ch sídli‰È zmínûn˘ch mûst. V pfied-
chozím období byla v této oblasti v rámci pro-
jektu NAKI Panelová sídli‰tû v âeské republice
jako souãást mûstského Ïivotního prostfiedí:
Zhodnocení a prezentace jejich obytného po-
tenciálu na území Zlínského kraje vyhodnoce-
na sídli‰tû Trávníky v Otrokovicích, Obeciny,
Barto‰ova ãtvrÈ a JiÏní svahy ve Zlínû a také
první zlínsk˘ panelov˘ dÛm typu G postaven˘
v tehdej‰ím âeskoslovensku.3 Tento prÛzkum
je zamûfien na celé území kraje, kde dosud by-
lo identifikováno celkem 50 obytn˘ch souborÛ
sledovaného období rozdílného rozsahu i kvali-
ty. V navazující etapû projektu by mûl b˘t z uve-
den˘ch souborÛ proveden v˘bûr sídli‰È, která
budou podrobena hlub‰í anal˘ze a kritickému
rozboru na základû pfiedem definovan˘ch krité-
rií, k nimÏ by mûl patfiit popis urbanistické struk-
tury sídli‰tû, definování její kvality, zhodnocení
autentické podoby souboru, vazba na stávající
zástavbu, popfiípadû historické jádro mûsta
apod. S ohledem na aktuálnû postupující pro-
ces regenerace a humanizace sídli‰È, mûnící
vzhled jednotliv˘ch objektÛ i cel˘ch souborÛ, lze
kritérium pÛvodní architektonické podoby ãi in-
teriérového fie‰ení jednotliv˘ch objektÛ zazna-
menat spí‰e jako doplÀující a informativní.
Zji‰tûné poznatky by mûly v závûreãné eta-
pû projektu v roce 2017 poskytnout podklady
k definování památkové kvality jednotliv˘ch
obytn˘ch souborÛ a posoudit moÏnosti a úãel-
nost jejich moÏné památkové ochrany.
Panelov˘ systém „G“ jako pfiedpoklad roz‰ífiení
sídli‰tní architektury v 60. a 70. letech 20. sto-
letí ve Zlínû
Zlínsk˘ region má v dûjinách panelové síd-
li‰tní v˘stavby specifické postavení.4 Právû ve
Zlínû (tehdy Gottwaldovû) byl totiÏ v prÛbûhu
50. let 20. století vyvinut nበprvní panelov˘
systém jako tzv. systém „G“ s pfiíãn˘m rozpo-
nem 3 600 mm. Navrhli ho dva b˘valí architek-
ti BaÈova projekãního oddûlení Bohumír Kula
a Hynek Adamec. Z typu G 40 (ãíslo znamená
poãet bytov˘ch jednotek) pak smontovali první
pûtipodlaÏní panelov˘ dÛm ve Zlínû a vlastnû
i v tehdej‰ím âeskoslovensku. Stojí na Bene-
‰ovû nábfieÏí u podjezdu pod Ïeleznicí. Tento
objekt nese celou fiadu neoklasicistních detai-
lÛ, vãetnû zubofiezu na fiímsách, hlavic pilastrÛ
a ornamentÛ nad vstupem. Byly tak masková-
ny spáry panelÛ, mohly b˘t zakryty jakékoli ne-
rovnosti hran ãi rohÛ panelÛ a zároveÀ se
zlep‰ovaly tepelnûizolaãní vlastnosti spojÛ. Na
druhou stranu se zvy‰ovala jak hmotnost stav-
by, tak ãasová a materiálová nároãnost. Musel
tedy následovat dal‰í krok ke zjednodu‰ení;
ve spolupráci se Stavoprojektem Zlín vypraco-
vali Vladimír Kubeãka a Bohumír Kula panelo-
v˘ typ, poprvé s bytov˘m jádrem, s oznaãením
podle roku zpracování G 57. Varianta G 57 se
stala celostátnû pouÏívan˘m typem, a to v fiadû
rÛzn˘ch modifikací. V roce 1961 se ve Zlínû do-
konce konala konference zamûfiená na dal‰í
zdokonalení a vyuÏití tohoto panelového systé-
mu.5 Charakteristick˘m prvkem G 57 byly pfiíã-
né nosné panely ze struskopemzobetonu a ob-
vodové panely z téhoÏ materiálu, ale men‰í
hmotnosti. PÛvodní tlou‰Èka pfiíãn˘ch nosn˘ch
panelÛ byla 200 mm, obvodové panely mûly
tlou‰Èku 250 mm, u dal‰ích variant pak tyto di-
menze byly upravovány aÏ na 150 mm u nos-
n˘ch panelÛ a 300 mm u obvodov˘ch panelÛ.
Obvodové panely byly vyrábûny v pfieváÏné mífie
jako jednovrstvé s dokonãenou povrchovou
úpravou jiÏ z v˘roby, vícevrstvé sendviãové ob-
vodové plá‰tû byly spí‰e v˘jimkou.
Zlín
Mûsto Zlín, tak jak ho známe dnes, bylo utvá-
fieno v první polovinû 20. století díky aktivitám
a expanzi firmy BaÈa.6 Neustálé roz‰ifiování
obuvnického závodu si vyÏádalo nutnost fie‰it
zásadní otázky rozvoje mûstského urbanismu
a ubytovacích kapacit dlouho pfied 2. svûtovou
válkou je‰tû za Ïivota Tomá‰e Bati. Základní
snahou T. Bati a posléze i Jana Antonína Bati
bylo mimo jiné vytvofiit pro své zamûstnance
takové Ïivotní podmínky, které jim umoÏní od-
vést ty nejlep‰í pracovní v˘kony v baÈovské fir-
mû. Rozvoj Zlína byl tak od samého poãátku
konzultován a fie‰en v˘znamn˘mi architekty, ja-
ko byli napfiíklad Jan Kotûra nebo Francouz Le
Corbusier následovaní Franti‰kem Lydie Gahu-
rou, Vladimírem Kar fíkem a mnoha dal‰ími.7
Díky jejich projektÛm se dá Zlín oznaãit za prv-
ní skuteãnû funkcionalistické mûsto na svûtû,
jeden z památníkÛ moderní architektury. Co je
dÛleÏité, uÏ od samého poãátku se v plánech
rozvoje Zlína objevuje my‰lenka zahradního
mûsta. Koncept se stal vzorem pro fiadu sate-
litních mûst zakládan˘ch firmou BaÈa po celém
svûtû.
V˘stavba mûsta Zlína (pozdûji Gottwaldova)
po 2. svûtové válce i pfies zmûnûné politické po-
mûry pokraãovala zpoãátku pfiesnû v duchu mo-
derních urbanistick˘ch tradic baÈovského mûs-
ta.8 V‰e bylo ale daleko více podfiízeno kvantitû.
V roce 1960 se zlínsk˘ architekt a urbanista
Eduard Sta‰a zam˘‰lí nad budoucností mûsta.9
V ãlánku Problémy jednoho mûsta v ãasopise
âeskoslovensk˘ architekt10 se doãteme, Ïe
60 % území Zlína tvofiila zástavba z rodinn˘ch
domkÛ, které zabíraly v podstatû ve‰keré údolní
rovinné plochy kolem fieky Dfievnice. Sta‰a si
v‰ímá mimo jiné i ‰ir‰ích souvislostí, kdyÏ uvá-
dí rok 1957 jako rok pfiijetí nového smûrného
územního plánu mûsta a rok 1959 jako rok pfii-
jetí podrobného plánu v˘stavby ve stfiedu mûs-
ta. Souhrnnû uvádí, Ïe by se podle tûchto plánÛ
do roku 1970 mûlo postavit pfiibliÏnû 7 000 no-
v˘ch bytÛ. To by znamenalo, Ïe oproti stavu z ro-
ku 1960 (11 000 bytÛ) by se obyvatelstvo mûs-
ta roz‰ífiilo o 60 %. Eduard Sta‰a to vidí jako
velkou pfiíleÏitost i proto, Ïe je území údolního
mûsta „…stavebnû vyãerpáno, nemá voln˘ch
ploch a moÏnosti asanace jsou omezené“.11
V˘‰e uveden˘ územní plán z roku 1959, je-
hoÏ autorem je právû Eduard Sta‰a s kolekti-
vem, pfiedpokládal rozvoj nového osídlení nûko-
lika rÛzn˘mi smûry. Poãítalo se s dostavbou
rozestavûn˘ch sídli‰È Janu‰tice, Barto‰ova
ãtvrÈ, Podhofií a Mladcová, s v˘stavbou na vol-
n˘ch plochách v Malenovicích, s dostavbou
a rekonstrukcí ve starém centru mûsta a s v˘-
stavbou na území tzv. JiÏních SvahÛ na sever-
ním okraji mûsta. Spolu s bytovou v˘stavbou se
samozfiejmû poãítalo i s v˘stavbou vefiejn˘ch
budov, nov˘ch kulturních center a sítû sluÏeb.
Vznik vût‰iny panelov˘ch sídli‰È ve Zlínû
spadá do let 1956–1984, nûkteré celky v‰ak
byly zaloÏeny jiÏ dfiíve. NíÏe je uveden pfiehled
v‰ech sídli‰tních útvarÛ na území dne‰ního
mûsta tak, jak byly chronologicky zakládány.
566 Zp r á v y p amá t ko vé pé ãe / r o ãn í k 75 / 2015 / ã í s l o 6 / MATER IÁL I E , STUD IE | J a r o s l a v NOVOSAD ; Ne l l y KOMENDOVÁ ; M i r o s l a v L ANC / S í d l i ‰ t n í a r c h i t e k t u r a 60 . a 70 . l e t
20 . s t o l e t í v e Z l í n s kém k r a j i
� Poznámky
3 Více o projektu viz www.panelaci.cz [cit. 10. listopadu
2015].
4 ZARECOR, Kimberly Elman. Utváfiení socialistické mo-
dernity: bydlení v âeskoslovensku v letech 1945–1960.
Praha : Academia, 2015. S. 365–368. ISBN 978-80-200-
-2308-7.
5 STA·A, Eduard. V˘stavba panelov˘ch domÛ G 57. In
âeskoslovensk˘ architekt: ãtrnáctideník Svazu architektÛ.
1961, ã. 19, s. 3. Bez ISSN.
6 Více napfi. podrobnûji viz NOVÁK, Pavel. Zlínská archi-
tektura 1950–2000. Zlín : POZIMOS, 2008. ISBN 978-80-
-254-3216-7; BRYCHTOVÁ, Lucie. Rodinné bydlení v mezi-
váleãném Zlínû a jeho pozdûj‰í v˘voj. Brno, 2010, 40 s.
Bakaláfiská práce. Masarykova univerzita v Brnû, Filozo-
fická fakulta, Ústav hudební vûdy. 14-06-2010 (dostupné
online na is.muni.cz); OB·ÍVAâ, Jan. Meziváleãn˘ BaÈÛv
Zlín – ideální prÛmyslové mûsto, v˘kladní skfiíÀ firmy a zá-
kladna hospodáfiské expanze. Brno, 2006, 81 s. Diplo-
mová práce (Mgr.). Masarykova univerzita v Brnû, Filozo-
fická fakulta, Historick˘ ústav. 18-09-2006 ( dostupné
online na is.muni.cz); Jan Antonín BaÈa – Ïivot a dílo, po-
kraãovatel práce Tomá‰e Bati: mezinárodní konference:
sborník: Zlín 2.–3. kvûtna 2007. Zlín : Statutární mûsto
Zlín, 2007. ISBN 978-80-239-9247-2.
7 NOVÁK, P., cit. v pozn. 7. S. 40–41, 226–227.
8 Podrobnûji tamtéÏ.
9 STA·A, Eduard. Problémy jednoho mûsta. In âeskoslo-
vensk˘ architekt: ãtrnáctideník Svazu architektÛ. 1960,
ã. 9, s. 3. ISSN 0009-0697.
10 TamtéÏ.
11 TamtéÏ.
Nejstar‰ím sídli‰tním komplexem ve Zlínû
jsou Obeciny mezi ulicemi Vizovickou a Pfiíluc-
kou (pokraãování ·tefánikovy ulice) po obou
stranách Jaroslavického potoka. ·lo o tfiípat-
rové zdûné nájemní bytové domy stavûné po
2. svûtové válce od roku 1947. Autorem urba-
nistického fie‰ení byl arch. Vladimír Kubeãka,
autorem bytÛ Vladimír Karfík. V‰echny fiemesl-
né práce byly unifikovány. V˘stavba první etapy
byla ukonãena v roce 1949, kdy stálo dvanáct
blokÛ tfiíetáÏov˘ch domÛ stupÀovitû fiazen˘ch
na mírnû svaÏitém terénu. O pokraãování v˘-
stavby sídli‰tû se rozhodlo v roce 1960. Dal‰í
etapa trvala dva roky, pfiistavûny byly dva blo-
ky se ãtyfimi fiadami. V letech 1969–1974 bylo
sídli‰tû definitivnû dokonãeno aÏ po blok XIX.
Dnes ho tvofií kolem 600 bytÛ, má tedy více
neÏ dva tisíce obyvatel.12
V letech 1956–1959 a 1968–1969 vyrostlo
panelové sídli‰tû Padûlky-Janu‰tice se 724 by-
ty na místû demolované baÈovské ãtvrti Padûl-
ky i star‰í zástavby Sokolské ulice. ·lo o domy
typu G 40 a T 16. Autorem druhé etapy byl An-
tonín Fla‰ar.13
V letech 1958–1962 a 1970–1972 (kon-
cem roku 1969 bylo rozhodnuto o v˘kupu po-
zemkÛ pro dal‰í roz‰ífiení sídli‰tû smûrem na
v˘chod) následovalo pomûrnû velké sídli‰tû
Barto‰ova ãtvrÈ autorÛ Adolfa Zikmunda, Bo-
humíra Kuly, Arno‰ta Kubeãky a Adolfa ·roma
s 924 byty na v˘chodním okraji Zlína mezi sídli‰-
tûm Obeciny (Julia Fuãíka) a nemocnicí. Zástav-
ba je tvofiena typem G 57.14 Jedná se o první
panelové sídli‰tû ve Zlínû s pravoúhle koncipo-
van˘mi deskov˘mi bytov˘mi domy vytváfiejícími
dopravnû neru‰ené prostfiedí doplnûné budova-
mi obchodního centra a ‰koly. Ve druhé etapû
bylo sídli‰tû doplnûno ãtyfi- a pûtipodlaÏními
deskov˘mi a bodov˘mi panelov˘mi domy.
Men‰í sídli‰tû Bene‰ovo nábfieÏí (tehdy nábfie-
Ïí Pion˘rÛ) se vtûsnalo na úzk˘ pruh území mezi
Ïeleznicí a fiekou pod ústím Janu‰tice a spolu
s domy z konce 40. let obsáhlo 631 bytÛ.15
Západnû od centra mûsta podél silnice smû-
fiující na Otrokovice se v letech 1962–1968
a 1971–1974 stavûlo velké sídli‰tû Malenovi-
ce projektanta Arno‰ta Kubeãky (2 050 bytÛ).
Panelová v˘stavba se prosadila na rozsáhlé
plo‰e na západním okraji tohoto integrované-
ho mûsteãka, a to mezi Tyr‰ovou ulicí a Ïelez-
nicí (zãásti i jiÏnû od Tyr‰ovy ulice). Vyrostlo
zde panelové sídli‰tû s vybaveností, jejíÏ tûÏi‰-
tû s kulturním stfiediskem, kinem, po‰tou aj.
zaujalo polohu zbofiené západní strany návsi
(Masarykovy ulice).16 Na sídli‰ti nalezneme
v podstatû dva typy panelov˘ch domÛ, fiadové
na ulicích Chelãického, Husovû i tfiídû Svobody
a v˘‰kové samostatnû stojící na tfiídû Svobo-
dy. ¤adové domy na ulici Chelãického byly pro-
jektovány A. Kubeãkou pro KIÚ Brno v lednu
1964. Jde o typ G 57 – SG 60,17 kter˘ se ve
sv˘ch konstrukcích pfiibliÏuje typu G 57. Ko-
laudovány byly v roce 1966, domy na Husovû
ulici jiÏ v roce 1964. V˘‰kové desetipatrové
stavby na tfiídû Svobody byly rovnûÏ projekto-
vány v roce 1964 a kolaudovány v roce 1966,
typovû jde opût o konstrukãní systém G 57 –
SG 60.
Mezi lety 1968–1969 byly postaveny vûÏové
domy na ulici 2. kvûtna autora Antonína Fla‰a-
ra, kter˘ vycházel z koncepce akcentování po-
druÏného centra ve staré zástavbû ãtvr ti Zá-
le‰ná. Ve stejné dobû, mezi lety 1969–1971,
vyrostlo i men‰í sídli‰tû Podhofií autorÛ Adolfa
Zikmunda a Adolfa ·roma se 706 byty na do-
sud nezastavûném západním okraji mûstské
ãtvrti. Pozdûji, mezi lety 1978–1979, následo-
valo je‰tû nevelké sídli‰tû Kúty autorÛ Du‰ana
Îivockého a Franti‰ka Balajky se 486 byty, kte-
rému ustoupila v˘chodní polovina stejnojmen-
né baÈovské zástavby. Dal‰í men‰í skupiny pa-
nelov˘ch domÛ vyrostly na konci 80. let ve
ãtvrti Mokrá (mezi JiÏními Svahy a Mladcovou),
mezi Pfiíluckou ulicí a ulicí Bonûcko (v návaznos-
ti na sídli‰tû Julia Fuãíka / Obeciny) a v rámci
star‰í ãtvrtû Lazy.18
Panelová v˘stavba Zlína 60. a 70. let 20. sto-
letí, jejíÏ pfiehled je zde uveden, znamenala
upu‰tûní od charakteristick˘ch znakÛ zlínské ar-
chitektury. Jednotlivé celky jsou sice v zásadû
zakomponovány do konceptu zlínského urbanis-
mu a respektují více ménû pravoúhlou uliãní síÈ
a v˘‰kové regulace, ale vzhledem k moÏnos-
tem, které naznaãil pfiedváleãn˘ v˘voj, jde o po-
kles do prÛmûrnosti a podprÛmûrnosti ãesko-
slovenského socialistického stavebnictví.
Zásadní v˘jimku v‰ak tvofií první etapa v˘-
stavby sídli‰tû JiÏní Svahy.
Zlínské JiÏní Svahy
Obytn˘ soubor JiÏní Svahy je nejv˘znamnûj‰í
a nejvût‰í lokalitou komplexní bytové v˘stavby
Zp r á v y p amá t ko vé pé ãe / r o ãn í k 75 / 2015 / ã í s l o 6 / MATER IÁL I E , STUD IE | J a r o s l a v NOVOSAD ; Ne l l y KOMENDOVÁ ; M i r o s l a v L ANC / S í d l i ‰ t n í a r c h i t e k t u r a 60 . a 70 . l e t
20 . s t o l e t í v e Z l í n s kém k r a j i
567
Obr. 2. Zlín (okres Zlín), sídli‰tû JiÏní Svahy, lodÏiové
domy. (Foto: Miroslav Lanc, 2015)
Obr. 3. Zlín (okres Zlín), sídli‰tû JiÏní Svahy, I. segment.
(Foto: Miroslav Lanc, 2015)
� Poznámky
12 KUâA, Karel. Mûsta a mûsteãka v âechách, na Mora-
vû a ve Slezsku. 8. díl V–Î. Praha : Libri, 2011. ISBN 978-
-80-7277-410. S. 628–629.
13 TamtéÏ.
14 TamtéÏ. S. 629.
15 TamtéÏ.
16 TamtéÏ. S. 631.
17 Pfiíãn˘ nosn˘ stûnov˘ systém, ztuÏení v podélném smû-
ru zaji‰Èují podélné stûny. Rozpon je 3,6 m, konstrukãní
v˘‰ka podlaÏí je 2,85 m. LodÏie jsou zapu‰tûné, vedle v˘-
tahové ‰achty pfiedsazené.
18 KUâA, K., cit. v pozn. 13. S. 629–630.
2 3
ve Zlínû, která sv˘m situováním vytváfií v˘raz-
nou dominantu pfii pohledech ze stfiedu mûsta
a protûj‰ích svahÛ údolí fieky Dfievnice nad
âepkovem. V˘stavba tak velkého bytového
souboru vycházela z potfieby pfiilákat do mûsta
nové zamûstnance pro zdej‰í prÛmysl, kter˘
se stále dafiilo rozvíjet, aÈ uÏ ‰lo o nástupnické
firmy BaÈov˘ch závodÛ nebo o nové podniky.
Po vyãerpání voln˘ch stavebních ploch ve mûstû
bylo na konci 60. let 20. století území dne‰ních
JiÏních SvahÛ jedinou moÏnou variantou pro no-
vou v˘stavbu v takovém mûfiítku. Zlín je totiÏ po-
loÏen v pomûrnû úzkém údolí a ze severu i z jihu
je obklopen kopci. Mûsto se aÏ do této doby roz-
víjelo pfiedev‰ím ve smûru v˘chodo-západním,
kde zástavba nemusela fie‰it problémy spojené
s velk˘mi v˘‰kov˘mi rozdíly terénu.
¤e‰ení JiÏních SvahÛ lze povaÏovat za pozitiv-
ní dÛsledek ustavení útvaru hlavního architekta
okresu v roce 1966 a samozfiejmû i politického
uvolnûní ve druhé polovinû 60. let 20. století.
Plán zástavby kopcÛ severnû od star‰í zástavby
Zlína v údolí existoval jiÏ del‰í dobu. Urbanistic-
k˘ koncept JiÏních SvahÛ byl ale nûkolikrát fie-
‰en uÏ za pÛsobení firmy BaÈa, aÈ uÏ to bylo
v regulaãních plánech Franti‰ka Lydie Gahury
ze 30. let nebo v návrzích Le Corbusiera z roku
1936.19
V roce 1968 byla vyhlá‰ena omezená nea-
nonymní soutûÏ na celkové fie‰ení sídli‰tû,20
které se úãastnily tfii kolektivy projektující na
Zlínsku. Byl to zlínsk˘ Stavoprojekt pod vede-
ním architektÛ Jana Palackého a Franti‰ka
Rozhona, prof. Bohuslav Fuchs s kolektivem
a architekti Jifií Gfiegorãík a ·ebestián Zelina
z Pozemních staveb Zlín. Poslednû jmenovaní
se svou studií zvítûzili. Obytn˘ obvod zasadili
do pomûrnû pfiíznivého krajinného rámce
s charakteristick˘m svahov˘m terénem, kde
v dobû pfied v˘stavbou nechybûly lesy ani pa-
sekáfiské zahrady. Náklady na jednu bytovou
jednotku byly stanoveny na 220 000 Kãs.
V rozhovoru s ·ebestiánem Zelinou uvefiej-
nûném v ãasopise âeskoslovensk˘ architekt
z roku 197121 se mÛÏeme doãíst, Ïe základní
my‰lenka projektu vychází z tradice zahradního
mûsta. Krajina mûla na vzhled sídli‰tû zásad-
ní vliv stejnû jako vyuÏití tradiãního zlínského
stavebního materiálu – pálené cihly, resp. ob-
kladu ciheln˘m páskem.
Pro první etapu v˘stavby, mezi lety 1972 aÏ
1980, je charakteristick˘ soulad se star‰í zlín-
skou architekturou, a to jak v urbanistickém
fie‰ení, tak i v materiálovém pojetí. Pfiispûla
k tomu pfiipravovaná nová stavební soustava,
oznaãovaná jako NKS-G22 (Nová konstrukãní
soustava – Gottwaldov), kterou v letech
1970–1971 vytvofiil kolektiv VÚMS Zlín ve
spolupráci se Státním typizaãním ústavem
Praha. Jejím pfiínosem kromû moÏnosti pouÏití
tradiãních ciheln˘ch materiálÛ na fasádách by-
lo i to, Ïe umoÏnila u bytÛ vy‰‰ích kategorií
i vût‰í plo‰n˘ standard. Kontinuity se zlínsk˘m
urbanismem bylo dosaÏeno pouÏitím pfieváÏnû
bodov˘ch domÛ, doplnûn˘ch nízkou zástavbou
domÛ fiadov˘ch. Jako dominantního prvku bylo
pouÏito tzv. v˘‰kového segmentového domu,
kter˘ souãasnû tvofií i dominantu centra okrsko-
vého obãanského vybavení. První segmentov˘
dÛm, tzv. I. segment, navrÏen˘ ·ebestiánem
Zelinou v roce 1978, byl ve druhé etapû dopl-
nûn dal‰ím podobn˘m objektem – tzv. II. seg-
mentem.23 Mimo jiné pak také do‰lo k dÛsled-
nému oddûlení dopravy od pû‰ího provozu
a byla vytvofiena garáÏová stání pro v té dobû
dostateãn˘ poãet aut. Smí‰ená kombinace zá-
stavby navíc umoÏnila tvorbu rozmanit˘ch pro-
storÛ se zelen˘mi plochami.24
DÛleÏit˘m pfiedpokladem v˘stavby bylo zpfií-
stupnûní vysoko poloÏeného území JiÏních
SvahÛ novou, technicky i finanãnû nároãnou
komunikací (nynûj‰í OkruÏní ulice) a zprovoznû-
ní panelárny. První etapa mûla 3 699 bytÛ
s asi 10 000 obyvateli. Pohledovû tvofií první
etapa západní ãást panoramatu z centra mûs-
ta. Zvlá‰tností této v˘stavby byla i skuteãnost,
Ïe generálním projektantem, dodavatelem i or-
ganizací povûfienou inÏen˘rskou ãinností byla
jedna organizace – PS Gottwaldov.
Základním prvkem v˘stavby první etapy JiÏ-
ních SvahÛ jsou tzv. bodové domy stavûné od
roku 1972. Urbanisticky jsou zapojeny do ãle-
nitého povrchu po vrstevnicích. Stojí na ulicích
DruÏstevní, Sluneãná a Stfiedová. Jsou pfieváÏ-
nû pûtipodlaÏní, nûkdy aÏ sedmipodlaÏní, s v˘-
klopn˘mi okny a s ãásteãnû nebo plnû zapu‰-
tûnou konstrukcí velk˘ch balkonÛ, které jsou
zespoda pobity dfievem, po obvodu celého do-
mu. Nûkteré mají omítku, jiné jsou pouze natí-
rané, pozdûji se zaãaly pouÏívat povrchovû
upravené panely. V‰echny mají keramick˘ ob-
klad pfiízemí a nároÏí z ciheln˘ch páskÛ. Toto
materiálové fie‰ení fasád odkazuje na kontinu-
itu moderní v˘stavby s tradiãní baÈovskou ar-
chitekturou a v kontextu bûÏné dobové v˘stav-
by v âeskoslovensku je naprosto ojedinûlé.
První prototypy domÛ mají dokonce cihlové zá-
568 Zp r á v y p amá t ko vé pé ãe / r o ãn í k 75 / 2015 / ã í s l o 6 / MATER IÁL I E , STUD IE | J a r o s l a v NOVOSAD ; Ne l l y KOMENDOVÁ ; M i r o s l a v L ANC / S í d l i ‰ t n í a r c h i t e k t u r a 60 . a 70 . l e t
20 . s t o l e t í v e Z l í n s kém k r a j i
� Poznámky
19 NOVÁK, P., cit. v pozn. 7.
20 PODZEMN ,̄ Milan. Sídli‰tû JiÏní Svahy ve v˘stavbû. In
âeskoslovensk˘ architekt: ãtrnáctideník Svazu architektÛ.
1971, ã. 20, s. 3. ISSN 0009-0697.
21 TamtéÏ.
22 Typ NKS byl stavûn mezi lety 1975–1983, nejãastûji 4-,
8- nebo 12podlaÏní. Obvodov˘ plá‰È je vrstven˘, nosn˘.
Konstrukãní v˘‰ka podlaÏí je 2,8 m, stûnové panely mají
tlou‰Èku 150 mm, rozpon je 2,4, 3,0, 3,6 nebo 4,2 m.
23 NOVÁK, P., cit. v pozn. 7. S. 24.
24 TamtéÏ.
Obr. 4. Zlín (okres Zlín), sídli‰tû JiÏní Svahy, leteck˘ po-
hled na ústfiední ãást sídli‰tû, vpravo dole charakteristick˘
pÛdorys I. segmentu. (Pfievzato z: maps.google.com, snímek
z r. 2015)
4
klady pfiízemních pater.25 Byty jsou celkovû
dispoziãnû velkorysej‰í a pfiipomínají vzdálenû
tradiãní zlínsk˘ domek. Na ulicích Jílová, Polní
a Luãní je konstrukãní systém NKS-G nahrazen
daleko roz‰ífienûj‰ím typem T 06 B se závûs-
n˘mi balkony, i zde jsou v‰ak ãásti obloÏeny ci-
heln˘m páskem.
Vrcholn˘m urbanistick˘m a architektonic-
k˘m poãinem obytného souboru JiÏní Svahy
jsou lodÏiové domy se zaãlenûn˘mi garáÏemi,
stavûné od roku 1972. Jde o blokovou zástav-
bu pûtipodlaÏních domÛ stupÀovitû na sebe
navazujících ve svaÏitém terénu. Postaveny
byly celkem tfii bloky na pÛdorysu písmene
L severov˘chodnû od sídli‰tního centra (seg-
mentu) a jeden jihozápadnû smûrem k ulici
DruÏstevní. Boãní stûny bez oken jsou obloÏe-
ny ciheln˘m páskem, smûrem vzhÛru se zuÏu-
jící lodÏie tvofií vÏdy minimálnû jednu celou po-
délnou stranu domu a neobvykl˘m zpÛsobem
ãlení fasádu. Mezi jednotliv˘mi bloky navíc
vznikla uzavfiená nádvofií se stromy a zelen˘mi
plochami, parkovacími místy a dûtsk˘mi hfii‰ti.
Malá v˘‰ka bytov˘ch domÛ, rozmanitost fasád
a uzavfiená nádvofií vytvofiila atypické pfiíjemné
prostfiedí drobného mûfiítka, které se napros-
to vymyká charakteru bûÏn˘ch sídli‰È té doby.
Od roku 1974 se stavûly ãtyfii tzv. chodbové
domy, které byly doplÀkem bodov˘ch a lodÏio-
v˘ch domÛ. Obsahují pouze malometráÏní byty
– garsonky – o rozloze cca 33 m2. Charakteris-
tick˘m prvkem je fasáda tvofiená z pfiedsaze-
n˘ch lodÏií (oproti lodÏiov˘m domÛm mají v‰ech-
ny stejné rozmûry, nezuÏují se) a dlouhé rovné
chodby v interiéru s fiadami dvefií, díky kter˘m
získaly tzv. chodbové domy své oznaãení.
Zlínské terasové domy na JiÏních Svazích
vznikly díky inspiraci z realizací takov˘ch sta-
veb ve ·v˘carsku, Nûmecku a skandinávsk˘ch
zemích.26 Stavûly se mezi lety 1971–1978.
KaÏd˘ dÛm obsahuje osm bytÛ. âtyfii nejvût‰í
mají terasu, dva men‰í balkon a dvû garsonky
malou terasu. Souãástí komplexu jsou vÏdy
garáÏe pro ‰est bytÛ, sklepy a su‰árna.
V˘‰kov˘m stfiedobodem sídli‰tû je ãtrnácti-
podlaÏní v˘‰kov˘ segmentov˘ dÛm s pfiilehl˘m
komplexem obãanské vybavenosti – tzv. I. seg-
ment. Jde o naprosto ojedinûl˘ objekt v rámci
panelové v˘stavby, jehoÏ inspiraci mÛÏeme
hledat v domech kolektivních. Jeho v˘jimeã-
nost spoãívá v pÛdorysném fie‰ení a v dûlení
bytÛ v interiéru. PÛdorys je segmentov˘, pfies-
nûji fieãeno severní ãást je obdélná, jiÏní je
tvofiena segmentov˘m obloukem. Architekti
Jifií Gfiegorãík a ·ebestián Zelina prohnutím
domu dokázali dÛmyslnû vyuÏít jiÏní stranu
pro pfiirozené osvûtlení garsonek, které se
zde nacházejí, severní strana segmentové
ãásti je vyuÏita pouze pro spoleãné chodby.
V podélné ãásti nalezneme malometráÏní by-
ty. Obytn˘ soubor pak byl mimo jiné doplnûn
o pavilonové objekty ‰kol, matefisk˘ch ‰ko-
lek, jeslí a také o objekt samoobsluhy a cuk-
rárny.
Sídli‰tû JiÏní Svahy bylo roz‰ifiováno i v ná-
sledujících letech. Druhá etapa probíhala mezi
lety 1980–1990 a bylo v ní zastavûno území
severnû a v˘chodnû od budov první etapy. Cel-
kov˘ urbanistick˘ koncept sídli‰tû byl tím dopl-
nûn o skupinu bodov˘ch domÛ v˘‰kovû fie‰e-
n˘ch tak, aby na pohledovû exponovan˘ch
místech byla umístûna niωí zástavba.
Sídli‰tû JiÏní Svahy je souborem projekãnû
a autorsky fie‰en˘m kolektivem architektÛ zlín-
ského Stavoprojektu (dfiíve Stavoprojekt Brno,
od‰tûpn˘ závod Stavoprojekt Gottwaldov).27
Z pfiedchozího popisu je zfiejmé, Ïe se jedná
o urbanisticky v˘jimeãn˘ soubor spojující kvali-
Z p r á v y p amá t ko vé pé ãe / r o ãn í k 75 / 2015 / ã í s l o 6 / MATER IÁL I E , STUD IE | J a r o s l a v NOVOSAD ; Ne l l y KOMENDOVÁ ; M i r o s l a v L ANC / S í d l i ‰ t n í a r c h i t e k t u r a 60 . a 70 . l e t
20 . s t o l e t í v e Z l í n s kém k r a j i
569
Obr. 5. Uherské Hradi‰tû (okres Uherské Hradi‰tû), orien-
taãní plánek bytov˘ch souborÛ a jejich umístûní vÛãi mûst-
ské památkové zónû Uherské Hradi‰tû: 1 – obytn˘ soubor
Mojmír; 2 – obytn˘ soubor V TÛních; 3 – zástavba podél
tfiídy Mar‰ála Malinovského; 4 – obytn˘ soubor Pod Sva-
hy; 5, 6 – sídli‰tû Stará Tenice; 7 – sídli‰tû Mojmír II. (Au-
torka: Nelly Komendová, 2015)
Obr. 6. Uherské Hradi‰tû (okres Uherské Hradi‰tû), leteck˘
snímek mûsta – vlevo sídli‰tû Mojmír II, uprostfied obytn˘
soubor Mojmír I, vpravo nahofie historické jádro mûsta.
(Pfievzato z: maps.google.com, snímek z r. 2015)
� Poznámky
25 Zlínská architektura: JiÏní Svahy I. etapa – bodové do-
my NKS-G [online]. Dostupné z WWW: http://architektu-
razlin.cz/jizni-svahy-i-etapa-bodove-domy-nks-g. [cit. 2015-
06-15].
26 Zlínská architektura: JiÏní Svahy I. etapa – Terasové
domy + ostatní infrastruktura [online]. Dostupné z WWW:
http://architekturazlin.cz/jizni-svahy-i-etapa-terasove-do-
my-ostatni-infrastruktura. [cit. 2015-06-15].
27 CHABIâOVSK ,̄ Franti‰ek; KASALICK ,̄ Václav et al.
Stavoprojekt Brno 1948–1988. 40 let architektonické
tvorby Stavoprojektu. Brno : Stavoprojekt – Svaz ãesk˘ch
architektÛ / âesk˘ fond v˘tvarn˘ch umûní, 1988. Bez
ISBN. SM 400/77-III/1.
5
6
tu dobové architektury i urbanistického fie‰ení
s vazbou na morfologii terénu a krajinn˘ rámec
lokality. AutorÛm projektu se podafiilo i pfies
velikost fie‰eného území vytvofiit prostfiedí pfii-
jatelného mûfiítka, a to i díky rozmanitosti na-
vrÏen˘ch a realizovan˘ch bytov˘ch domÛ. Hod-
nota souboru by v budoucnosti mohla b˘t
dÛvodem pro památkovou ochranu území.
Uherské Hradi‰tû
Mûsto Uherské Hradi‰tû reprezentuje v po-
rovnání s moderním Zlínem silnû tradiãní a his-
toricky v˘znamné královské hrazené mûsto. Bo-
hatá historická tradice a stavební v˘voj se
dochovaly dodnes v kompaktní urbanistické
struktufie historického jádra, vymezeného zbyt-
ky stfiedovûkého i barokního opevnûní s navazu-
jící kvalitní a plánovanou v˘stavbou 19. a první
poloviny 20. století. Tato dochovaná urbanistic-
ká situace pfiedurãila a definovala moÏnosti
plo‰né bytové v˘stavby, která se tak ve vût‰ích
celcích objevuje v okrajov˘ch ãástech mûsta.
Studium problematiky bytové v˘stavby druhé
poloviny 20. století soustfiedûné na území Uher-
ského Hradi‰tû, pfiestoÏe se jedná o historicky
nedávné období, nepfiíznivû ovlivnila absence
pÛvodní územní plánové dokumentace. Dle
sdûlení pracovníkÛ Mûstského úfiadu byl archiv
MûÚ Uherské Hradi‰tû z ãásti zniãen bûhem
povodní v roce 1997. ¤ada spisové a plánové
dokumentace tak byla ztracena. V souãasné
dobû lze ve stavebním archivu mûsta nalézt
projektovou dokumentaci k realizaci jednotli-
v˘ch objektÛ vãetnû stavebních povolení a ko-
laudaãních protokolÛ. Územní plánovou doku-
mentaci, projektové úkoly, popfiípadû studie
souboru staveb k jednotliv˘m realizovan˘m
sídli‰tím se zatím nepodafiilo dohledat.
Dílãí informace o bytové v˘stavbû na území
mûsta, a to pfiedev‰ím z hlediska harmono-
gramu v˘stavby a kapacitního vybavení, posky-
tuje dobov˘ tisk. Problematice bytové v˘stavby
a fie‰ení bytové situace na území mûsta Uher-
ské Hradi‰tû byla pravidelnû vûnována pozor-
nost v mûsíãníku Zpravodaj mûsta Uherské
Hradi‰tû, kde zastupitelé MûstNV podrobnû
informovali o prÛbûhu v˘stavby a sv˘ch plá-
nech.28
âást územnû plánovací dokumentace je ulo-
Ïena ve Státním okresním archivu Uherské
Hradi‰tû pod názvem Studie souboru staveb,
sídli‰tû V˘chod, Hliníky, Terasy. Stavoprojekt
Gottwaldov, dat. VI. 1979, úãel SSS, hlavní pro-
jektant ing. arch. Totu‰ek a Uh. Hradi‰tû V˘-
chod, zmûna PÚP, urbanistick˘ návrh, hlavní ar-
chitekt akad. arch. Milo‰ Totu‰ek, únor 1980.29
Jedná se v‰ak o návrhy, které nebyly v plném
rozsahu realizovány jak z hlediska urbanistické-
ho, tak kapacitního.
Co se tedy z tûchto dostupn˘ch pramenÛ dá
o sídli‰tní v˘stavbû v Uherském Hradi‰ti fiíci? Na
území mûsta jsme identifikovali celkem 7 obyt-
n˘ch souborÛ sledovaného období, které jsou
v následujícím textu fiazeny chronologicky, dle
doby v˘stavby.
Soustfiedûná bytová v˘stavba na území
mûsta Uherské Hradi‰tû byla po 2. svûtové
válce zahájena v severozápadní ãásti mûsta
v˘stavbou sídli‰tû Mojmír I, která probíhala
v letech 1951–1957. Tento soubor tedy ne-
spadá do sledovaného období, vyplatí se mu
ale vûnovat pozornost pro úplnost a hlavnû
s ohledem na historické a urbanistické sou-
vislosti v˘znamné pro následující bytovou v˘-
stavbu. Sídli‰tû, realizované v duchu socialis-
tického realismu, bylo urãeno pfiedev‰ím pro
pracovníky nedaleké kunovické továrny. Nûko-
likapodlaÏní zdûné bytové domy, zastfie‰ené
valbov˘mi stfiechami, byly umístûny do neza-
stavûného prostoru na základû star‰ího mezi-
váleãného urbanistického plánu architekta
Vladimíra Zákrejse, kter˘ jej pÛvodnû navrhl
pro individuální bytovou v˘stavbu rodinn˘ch
domÛ. Základní komunikaãní rastr tvofií pÛlkru-
hovû vedené soustfiedné ulice Jana ÎiÏky
a Prokopa Holého, ve stfiední ose protnuté uli-
cí Husovou, pfiímou spojnicí sídli‰tû s historic-
k˘m centrem mûsta.
V˘stavba architektonicky i technologicky po-
dobn˘ch, tj. hmotovû tradiãních a zdûn˘ch ob-
jektÛ pokraãovala v období 1958–1962 sever-
nû od Smetanov˘ch sadÛ v lokalitû V TÛních.
Zde byly nûkolikapodlaÏní objekty fie‰eny pfie-
váÏnû jako fiadové, vymezující pravideln˘ geo-
metrick˘ rastr ulic. Navázaly tak na v˘stavbu
obytn˘ch blokÛ z první ãtvrtiny 20. století pfii
ulici Dukelsk˘ch hrdinÛ.
Zámûr urbanisticky a architektonicky vhodnû
navázat na star‰í stávající zástavbu je patrn˘
také pfii v˘stavbû obytn˘ch domÛ v jihov˘chodní
ãásti mûsta podél tfiídy Mar‰ála Malinovského
a pfiilehl˘ch ulic BoÏeny Nûmcové, Rostislavo-
vû, ·afafiíkovû, Mojmírovû a Lechovû. âtyfipod-
laÏní, podsklepené zdûné obytné domy kryté
570 Zp r á v y p amá t ko vé pé ãe / r o ãn í k 75 / 2015 / ã í s l o 6 / MATER IÁL I E , STUD IE | J a r o s l a v NOVOSAD ; Ne l l y KOMENDOVÁ ; M i r o s l a v L ANC / S í d l i ‰ t n í a r c h i t e k t u r a 60 . a 70 . l e t
20 . s t o l e t í v e Z l í n s kém k r a j i
Obr. 7. RoÏnov pod Radho‰tûm (okres Vsetín), sídli‰tû
1. máje, deskové domy G 57 z let 1966–1967 u zru‰eného
hfibitova. (Foto: Jaroslav Novosad, 2015)
Obr. 8. RoÏnov pod Radho‰tûm (okres Vsetín), sídli‰tû
1. máje, ulice 1. máje od v˘chodu. (Foto: Jaroslav Novo-
sad, 2015)
� Poznámky
28 Pfiehled stavebního v˘voje mûsta se struãn˘m zhodno-
cením jednotliv˘ch sídli‰tních celkÛ poskytuje HOL̄ , Ale‰.
Urbanistick˘ v˘voj mûsta po roce 1782. In âOUPEK, Jifií
a kol. Uherské Hradi‰tû – královské mûsto na fiece Mora-
vû. 750. v˘roãí zaloÏení mûsta Uherské Hradi‰tû. Uherské
Hradi‰tû : Mûsto Uherské Hradi‰tû, 2007, s. 207–239.
ISBN 978-80-239-9873-3.
29 Fond ONV UH K 612, inv. ã. 825.
7 8
valbovou stfiechou jsou zde fiazeny podél pravi-
delného pravoúhlého rastru ulic jako samo-
statné objekty vymezující vnitrobloky se vzrost-
lou zelení. Bûhem v˘stavby v této lokalitû byla
zmûnûna pÛvodní zdûná technologie na mon-
tovan˘ panelov˘ systém, a to konkrétnû zá-
padnû od tfiídy Mar‰ála Malinovského, kde byl
na území mûsta pouÏit poprvé.30 Zdûné bytové
domy zde byly doplnûny deskov˘mi pûtipodlaÏ-
ními panelov˘mi objekty, jejichÏ umístûní jiÏ ne-
respektovalo pravidelnou uliãní síÈ, ale vyuÏilo
celou plochu vnitroblokÛ. Pozdûji byl do jedno-
ho z vnitroblokÛ vloÏen vûÏov˘ desetipodlaÏní
panelov˘ bodov˘ dÛm, v˘‰kovû pfiedimenzova-
n˘ vÛãi okolní zástavbû. PÛvodnû velkorysá ur-
banistická koncepce hmotovû umûfien˘ch byto-
v˘ch domÛ, situovan˘ch do prostoru zelen˘ch
ploch, tak byla poru‰ena snahou o efektivnûj‰í
vyuÏití prostoru. Centrem tohoto nového obyt-
ného souboru se stalo nové námûstí Republi-
ky, doplnûné v roce 1976 hotelem Morava
a nákupním centrem. V˘stavba zde byla do-
konãena v roce 1970 pfiedáním posledního
objektu, kter˘m bylo obchodní centrum (pfie-
dáno 30. 6. 1970) a dokonãením sadov˘ch
úprav (30. 8. 1970).31 Celková hodnota toho-
to stavebního souboru byla v roce 1970 vyãís-
lena nákladem 70 115 000 Kãs.
Bytovou v˘stavbu v lokalitû podél tfiídy M. Ma-
linovského lze hodnotit jako historick˘ památko-
v˘ dokument zachycující zmûnu technologie v˘-
stavby zdûn˘ch domÛ na montované, a to
v jednom bytovém souboru. Stejnû tak lze na
tomto malém prostoru sledovat zmûnu pfiístupu
v urbanistickém fie‰ení zástavby, kdy byl pÛvod-
nû kvalitní urbanistick˘ soubor nepfiíznivû upra-
ven ryze úãelovû a ekonomicky. Tento negativní
trend mÛÏeme sledovat v fiadû dal‰ích pfiípadÛ.
V letech 1968–1973 pokraãovala bytová v˘-
stavba v lokalitû Pod Svahy s celkovou kapaci-
tou 650 bytÛ. Studie souboru stavebního sídli‰-
tû v této ãásti mûsta mûla b˘t schválena radou
ONV v roce 1969.32 Bytové domy zde byly reali-
zovány v panelové technologii T 06 B a v˘stavba
byla rozdûlena na dvû etapy. V první etapû bylo
v souboru pûti bodov˘ch devítipodlaÏních domÛ
do konce roku 1970 pfiedáno 484 bytÛ. Ve dru-
hé etapû byly situovány do vnitrobloku vymeze-
ného ulicemi Rostislavova, Mojmírova a 28. fiíj-
na deskové pûtipodlaÏní domy s kapacitou 168
bytÛ. Souãástí souboru byla obãanská vybave-
nost zastoupená objektem prádelny, ‰kolkou
a jeslemi, pavilonem sluÏeb a obchodním pro-
vozem. Plán úplného dokonãení sídli‰tû vãetnû
obãanské vybavenosti a sadov˘ch úprav byl sta-
noven na 30. 6. 1973 a byl také dodrÏen.
V letech 1970–1973 byla západnû od histo-
rického jádra mûsta v blízkosti toku fieky Mora-
vy realizována v˘stavba men‰ího obytného sou-
boru v lokalitû Stará Tenice, kde bylo umístûno
11 ãtyfipodlaÏních bodov˘ch objektÛ, provede-
n˘ch ve zdûné technologii s poãtem 192 bytÛ.
V˘stavba byla provádûna pfieváÏnû podniko-
vou a svépomocnou formou s nákladem
34 266 000 Kãs. Soubor hmotovû men‰ích
objektÛ je situován v klidném prostfiedí s do-
stateãn˘m prostorem a vzrostlou zelení. Tato
kvalitní obytná lokalita byla v 80. letech na ná-
bfieÏí fieky Moravy doplnûna o tfii v˘‰kovû pfie-
dimenzované panelové domy.
V roce 1971 byla zahájena v˘stavba sídli‰tû
Mojmír II v lokalitû zvané ·tûpnice, jihozápad-
nû od historického jádra mûsta. Rozsáhlej‰í
obytn˘ soubor komunikaãnû navázal na star‰í
sídli‰tû Mojmír I, a to pokraãováním ulice Hu-
sovy v nové sídli‰tní ãásti nazvané ·tûpnická.
Zámûr bytové v˘stavby v této lokalitû byl pro-
jednán a schválen místními ãi okresními národ-
ními v˘bory jiÏ v roce 1958. Pfii revizi smûrného
územního plánu v roce 1964 bylo zhodnoceno
místo ·tûpnice z hlediska technického i ekono-
mického jako vhodné pro soustfiedûnou bytovou
Zp r á v y p amá t ko vé pé ãe / r o ãn í k 75 / 2015 / ã í s l o 6 / MATER IÁL I E , STUD IE | J a r o s l a v NOVOSAD ; Ne l l y KOMENDOVÁ ; M i r o s l a v L ANC / S í d l i ‰ t n í a r c h i t e k t u r a 60 . a 70 . l e t
20 . s t o l e t í v e Z l í n s kém k r a j i
571
Obr. 9. RoÏnov pod Radho‰tûm (okres Vsetín), sídli‰tû
1. máje, etapizace v˘stavby. (Autor: Jaroslav Novosad,
2015)
Obr. 10. RoÏnov pod Radho‰tûm (okres Vsetín), sídli‰tû
1. máje, leteck˘ pohled na souãasn˘ stav. (Pfievzato z:
maps.google.com, snímek z r. 2015)
� Poznámky
30 Viz HOL̄ , A., cit. v pozn. 31. S. 222.
31 B. a. Z jednání rady Mû NV v Uh. Hradi‰ti. Zpravodaj
mûsta Uherské Hradi‰tû. 1970, ã. 4, str. 4. Bez ISSN.
32 B. a. DÛleÏité úkoly na‰eho mûsta. Zpravodaj mûsta
Uherské Hradi‰tû. 1971, ã. 4, str. 20. Bez ISSN.
9
10
v˘stavbu.33 Mezi fiádky lze vyãíst, Ïe pfiíprava
a v˘stavba vyvolaly negativní reakce ãásti obãa-
nÛ, neboÈ sídli‰tû mûlo nahradit zahradní kolo-
nii, a jeho v˘stavbû tak pfiedcházel v˘kup po-
zemkÛ, asanace zahradních objektÛ a jednoho
rodinného domku. Bûhem v˘stavby mûla b˘t za-
chována vhodná stávající zeleÀ a ovocné stro-
my postupnû nahrazovány okrasnou zelení.
PfiedbûÏn˘ návrh podrobného územního plá-
nu sídli‰tû ve ·tûpnicích zpracovala projekãní
skupina Stavoprojektu Gottwaldov pod vede-
ním Ing. arch. A. Kubeãky.34 Podrobnosti návr-
hu zatím známe jen z popisu zprávy ve Zpravo-
daji. Sídli‰tû mûlo podle plánu nabídnout více
neÏ tisíc bytÛ a v˘stavba zde probíhala do roku
1980. Realizovan˘ bytov˘ soubor zahrnuje
ãtyfi- a osmipodlaÏní bytové domy, které byly
postaveny v panelové technologii T 06 B. V ur-
banistické skladbû jsou osmipodlaÏní domy si-
tuovány v okrajové ãásti souboru a vytváfiejí
tak prstenec kolem niωí zástavby. Ve v˘chodní
a jiÏní ãásti jsou umístûny dlouhé deskové do-
my, v západní ãásti pfii nábfieÏí fieky bodové v˘‰-
kové objekty. V centru souboru jsou soustfie-
dûny ãtyfipodlaÏní objekty s budovou matefiské
‰koly. Dal‰í objekty obãanské vybavenosti byly
lokalizovány do okrajové ãásti sídli‰tû, pfii vstu-
pu ze strany historického centra. V roce 1975
byla severnû od sídli‰tního celku dokonãena
budova základní ‰koly pro 27 tfiíd.
Nejrozsáhlej‰í obytn˘ soubor staveb na úze-
mí mûsta Uherské Hradi‰tû byl koncem 70. let
20. století plánován ve v˘chodní ãásti katastru
mûsta s pfiesahem na katastrální území Mafiati-
ce. Tento soubor, ãlenûn˘ na 8 staveb, zahrno-
val rozsáhlou individuální v˘stavbu rodinn˘ch
domÛ a v˘stavbu vícepodlaÏních bytov˘ch blo-
kÛ. Pro dané území byla zpracována studie sou-
boru staveb Obytn˘ Soubor UH. Hradi‰tû – v˘-
chod, Gottwaldov ãervenec 1979, zak. ã. 8004-
-006-450-01 Stavoprojekt Gottwaldov, vedoucí
ateliéru ak. arch. M. Totu‰ek, hlavní architekt
stavby I. Ing. arch. B. Leinert, hlavní architekt
stavby II-VIII Ing. arch. L. Pastrnek.
Stavba I zahrnovala bytové domy v lokalitû
Hliníky. Pfiepokládan˘ poãet 511 bytÛ zde byl
navrÏen v 391 fiadov˘ch rodinn˘ch domcích.
Zvoleny byly typové objekty ¤ 36-2/4, 70-2/6,
58-2/6, 61-2/5, 68-3/6, R4223-1, které byly
pfievzaty z katalogu rodinn˘ch domkÛ z roku
1975 a 1978. NízkopodlaÏní zástavba bytÛ by-
la v lokalitû limitována ochrann˘m pásmem le-
ti‰tû Kunovice.
Stavby II–VIII v ãásti zvané Terasy pfiedpo-
kládaly vícepodlaÏní bytové domy v technologii
OP 1.11. Jednalo se o celomontovan˘ panelo-
v˘ dÛm, jehoÏ základní pÛdorysné parametry
byly v násobcích modulu 60 cm. V˘‰ková hla-
dina zástavby byla i zde omezena ochrann˘m
pásmem leti‰tû Kunovice. V náhorní rovinû byla
proto zvolena ãtyfipodlaÏní zástavba, v okrajo-
v˘ch ãástech pûti- nebo ‰estipodlaÏní, objekty
v jiÏní ãásti Teras byly plánovány jako osmi-
podlaÏní. NavrÏeny byly fiadové a bodové sek-
ce. Ekonomické a funkãní parametry poãítaly
s celkov˘m poãtem 4 434 bytÛ s uÏitkovou plo-
chou celkem 251 276 m2 a obytnou plochou
170 754 m2, prÛmûrná podlaÏnost byla 5,2.
Pfii porovnání v˘‰e uvedené studie se skuteã-
n˘m stavem realizovaného sídli‰tû je patrné,
Ïe pÛvodní návrh nebyl zcela naplnûn. Po roce
1980 do‰lo ke zmûnû jak v návrhu uliãní sítû
a urbanistické struktury, tak v rozsahu kapaci-
ty souboru. V uvedené lokalitû byla realizována
rozsáhlá kolonie pfieváÏnû fiadov˘ch rodinn˘ch
domkÛ a jeden ucelen˘ soubor obytn˘ch blokÛ
vãetnû objektÛ obãanské vybavenosti. Jednotli-
vé obytné bytové domy byly realizovány v soula-
du s pÛvodním návrhem v technologii OP 1.11
postupnû v rozmezí let 1980–1985. Soubor
mûl zajistit 461 bytov˘ch jednotek. Budovy jsou
ãtyfipodlaÏní, podsklepené. Jednotlivé objekty
jsou soustfiedûny do uzavfien˘ch pravoúhl˘ch
blokÛ rozdûlen˘ch pravoúhl˘m rastrem ulic.
Objekty obãanské vybavenosti byly realizo-
vány v technologii MS OB jako montovaná ske-
letová soustava se sloupy o prÛfiezu 40/40
(45/45) se skryt˘mi stropními prÛvlaky s ke-
ramick˘m obvodov˘m plá‰tûm. Obãanská vy-
bavenost zahrnuje jesle, zdravotní stfiedisko,
matefiskou ‰kolu, základní devítiletou ‰kolu,
sluÏby, maloobchodní zafiízení, restauraãní za-
fiízení a kulturní zafiízení.
V rámci první etapy prÛzkumu bylo v Uher-
ském Hradi‰ti zdokumentováno osm obytn˘ch
souborÛ. Sídli‰tû Mojmír I nespadá ãasovû do
sledovaného období a bylo do souboru zafiaze-
no s ohledem na souvislost s navazujícím síd-
li‰tûm Mojmír II. Sídli‰tû V TÛních, tfi. Mar‰ála
Malinovského, Pod Svahy a Stará Tenice pfied-
stavují men‰í soubory, situované do prostoru
historické zástavby nebo v její bezprostfiední
blízkosti a nepfiedstavují samostatné kvalitní
celky se specifickou urbanistickou kvalitou.
V pfiípadû sídli‰tû na tfi. Mar‰ála Malinovského
do‰lo jiÏ v 80. letech 20. století k druhotnému
zahu‰tûní zástavby, a tím znehodnocení pÛ-
vodní koncepce.
K podrobnûj‰ímu zhodnocení a hlub‰í anal˘-
ze je tak moÏno doporuãit pfiedev‰ím sídli‰tû
Mojmír II (lokalita ·tûpnice) a sídli‰tû V˘chod.
V tûchto lokalitách probíhala v˘stavba na zele-
né louce a pfiedcházela jim ucelená urbanistic-
ká studie, byly zde realizovány nebo aspoÀ
plánovány s ohledem na prostorové moÏnosti
vût‰í urbanistické celky.
Sídli‰tû Mojmír II se zachovalo ve své urba-
nistické struktufie v pÛvodní autentické podobû,
bez v˘razn˘ch intervencí a zásahÛ. Morfologie
území je dána rovinatou plochou podél fieky na
okraji luÏních lesÛ. Hlavní komunikaãní osu tvo-
fií ulice ·tûpnická navazující na ulici Husovu
jako pfiímou spojnici s navazujícím sídli‰tûm
Mojmír I a historick˘m centrem mûsta. Tato ko-
572 Zp r á v y p amá t ko vé pé ãe / r o ãn í k 75 / 2015 / ã í s l o 6 / MATER IÁL I E , STUD IE | J a r o s l a v NOVOSAD ; Ne l l y KOMENDOVÁ ; M i r o s l a v L ANC / S í d l i ‰ t n í a r c h i t e k t u r a 60 . a 70 . l e t
20 . s t o l e t í v e Z l í n s kém k r a j i
� Poznámky
33 Jak dál v bytové v˘stavbû. Zpravodaj mûsta Uherské
Hradi‰tû. 1969, ã. 3, str. 1. Bez ISSN.
34 K návrhu podrobného územního plánu sídli‰tû ·tûpnice.
Zpravodaj mûsta Uherské Hradi‰tû. 1970, ã. 3, str. 21.
Bez ISSN.
Obr. 11. RoÏnov pod Radho‰tûm (okres Vsetín), sídli‰tû
1. máje od jihozápadu – snímek ze 70. let 20. století. (Foto:
Archiv Vûry Horové)
11
munikace souãasnû vytváfií jihov˘chodní okraj
obytného souboru. Ten na západní a severozá-
padní stranû navazuje na pfiírodní útvary v po-
dobû luÏních lesÛ a toku fieky Moravy, coÏ vytvo-
fiilo podmínky pro realizaci klidového obytného
prostoru. Uliãní síÈ je fie‰ena v geometrick˘ch,
pfieváÏnû pravoúhl˘ch liniích. Prostor je zfietelnû
rozdûlen na ãást bydlení a obãanské vybavenos-
ti, která byla situována na severním, respektive
severov˘chodním okraji sídli‰tû. Realizovan˘ by-
tov˘ soubor zahrnuje ãtyfi- a osmipodlaÏní bytové
domy, které byly postaveny v panelové techno-
logii T 06 B. V urbanistické skladbû jsou os-
mipodlaÏní domy situovány v okrajové ãásti
souboru a vytváfiejí tak prstenec kolem niωí
zástavby. V pfiedbûÏném posouzení lze sídli‰tû
Mojmír II hodnotit jako kvalitní obytn˘ soubor,
kter˘ zohlednil svou urbanistickou strukturou
star‰í obytné celky a okolní zástavbu. VyuÏil
pfiírodních podmínek k vymezení pomûrnû kli-
dového obytného prostoru s dostateãnou plo-
chou zelenû a vefiejn˘ch prostor. Jedná se te-
dy o celek, kter˘ by mohl splÀovat parametry
pro pfiípadnou památkovou ochranu.
Sídli‰tû V˘chod mûlo b˘t podle plánÛ nejroz-
sáhlej‰ím urbanistick˘m poãinem obytného
souboru. Specifické pfiírodní podmínky ve svaÏi-
tém terénu a na blízké v˘‰inû nabízely moÏnost
zajímavého urbanistického fie‰ení. Napovídají
tomu projekãní pfiípravné práce. Skuteãnost je
v‰ak pouze zlomkem pÛvodnû plánovaného
zámûru. Z vût‰iny zde byla uskuteãnûna indivi-
duální v˘stavba fiadov˘ch rodinn˘ch domÛ bez
centrálního mûstského prostoru. Z obytného
souboru panelov˘ch domÛ byla realizována jen
ãást. Domy jsou zde situovány do uzavfien˘ch
blokÛ s vytvofiením klidové zóny bez negativního
dopadu motorové dopravy, coÏ v Uherském Hra-
di‰ti znamenalo novou kvalitu v tvorbû panelo-
v˘ch sídli‰È. Celek nebyl v dobû realizace do-
konãen. Jedná se v‰ak o jedin˘ soubor vût‰ího
rozsahu, u nûhoÏ byly zji‰tûny pÛvodní plány.
RoÏnov pod Radho‰tûm
Na rozdíl od moderního Zlína a historického
královského mûsta Uherského Hradi‰tû je RoÏ-
nov pod Radho‰tûm mal˘m sídlem v podhÛfií
Beskyd, které se aÏ do poloviny 20. století roz-
víjelo postupn˘m urbanistick˘m v˘vojem zalo-
Ïen˘m pfieváÏnû na existenci men‰ích prÛmys-
lov˘ch podnikÛ a s nimi souvisejících vilov˘ch
ãtvrtí a nezbytnou obãanskou v˘stavbou. Zmû-
na pfiichází na pfielomu 40. a 50. let 20. stole-
tí, kdy zaãíná v˘stavba továrny Tesla na roz-
sáhl˘ch plochách na západním okraji mûsta
severnû od Ïeleznice. V souvislosti s tímto in-
vestiãním impulsem se na území mûsta zaãí-
nají budovat nové sídli‰tní celky. V období me-
zi lety 1950–1990 byla v RoÏnovû realizována
sídli‰tû Záhumení, 1. máje, Dolní Paseky, Ko-
ryãanské Paseky, Píseãná a JiÏní Mûsto.
Do sledovaného období je moÏno zafiadit
pfiedev‰ím sídli‰tû 1. máje. Jak se dozvídáme
z dokumentace sídli‰tû uloÏené v archivu sta-
vebního úfiadu mûsta RoÏnova, práce na realiza-
ci byly zahájeny dokumentem „Program v˘stavby
pro zpracování podrobného územního plánu síd-
li‰tû 1. máje“ zpracovan˘m Komisí pro v˘stavbu
Mûstského národního v˘boru v RoÏnovû pod
Radho‰tûm v listopadu 1960. Následnû byl ve
spolupráci se stavebním úfiadem proveden v˘-
bûr staveni‰tû a na jeho základû byla odborem
v˘stavby ONV ve Vsetínû dne 14. 1. 1961 zadá-
na zakázka Krajskému projektovému ústavu pro
v˘stavbu mûst a vesnic Ostrava, poboãka Olo-
mouc, pro zahájení prací na vypracování po-
drobného územního plánu sídli‰tû 1. máje
v RoÏnovû pod Radho‰tûm. Práce byly zaháje-
ny dne 31. 3. 1961. Vedoucím ateliéru byl
Ing. arch. K. Typovsk˘, hlavním projektantem
Ing. arch. Gardavsk˘.
Zp r á v y p amá t ko vé pé ãe / r o ãn í k 75 / 2015 / ã í s l o 6 / MATER IÁL I E , STUD IE | J a r o s l a v NOVOSAD ; Ne l l y KOMENDOVÁ ; M i r o s l a v L ANC / S í d l i ‰ t n í a r c h i t e k t u r a 60 . a 70 . l e t
20 . s t o l e t í v e Z l í n s kém k r a j i
573
Obr. 12. KromûfiíÏ (okres KromûfiíÏ), sídli‰tû Bûlidla,
70. léta 20. století, pohled od v˘chodu. (Foto: Vladimír
Medek, pfievzato z: http://www.svj-spacilova3032-km.est-
ranky.cz [cit. 20. listopadu 2015])
Obr. 13. Otrokovice (okres Zlín), sídli‰tû Trávníky, leteck˘
pohled. (Pfievzato z: maps.google.com, snímek z r. 2015)
12
13
K v˘stavbû bylo vybráno území leÏící na se-
verozápadû obytné ãásti mûsta, vymezené na
západním okraji rozvíjejícím se areálem národ-
ního podniku Tesla RoÏnov, na jiÏní stranû
dráÏním koleji‰tûm a plochami Ïelezniãního
nádraÏí, na v˘chodní stranû plánovanou pfiíjez-
dovou komunikací k závodu MOP (dne‰ní ulicí
5. kvûtna) a na severní stranû úpatím zales-
nûného svahu. Území má plochu cca 18 ha.
Hlavní podélnou kompoziãní osou se stala
dne‰ní ulice 1. máje, smûfiující od mûsta
k Tesle.
Území se sice nacházelo ve v˘hodné poloze
mezi historick˘m jádrem mûsta RoÏnova
a dvûma velk˘mi v˘robními podniky – Teslou
RoÏnov a MOP –, nicménû pfiíprava i realizace
musela vyfie‰it fiadu problémÛ. Stávající území
jiÏ bylo znaãnû rozestavûno bytov˘mi objekty
i mnoÏstvím rodinn˘ch domÛ, v okrajové poloze
se dále nacházel komplex budov ·lechtitelské-
ho a semenáfiského podniku a ustájovacích ob-
jektÛ zemûdûlské ‰koly. Znaãné omezení pak
pfiedstavoval funkãní hfibitov.
Celé území bylo urãeno pro diferencované
vyuÏití „obytnou víceetáÏovou kolektivní zá-
stavbou“, dále pro „vy‰‰í obãanskou vybave-
nost“ pro rozvoj tehdej‰ího ·lechtitelského
a semenáfiského podniku, u areálu Tesly byly
rezervovány plochy pro parkovi‰tû, byly potvr-
zeny plochy vybudované závodní matefiské
‰koly a jeslí. Území hfibitova bylo navrÏeno pro
dal‰í vyuÏití formou vefiejné zelenû. Zásadním
urbanistick˘m zámûrem bylo pfiiblíÏit novou
obãanskou vybavenost co nejvíce ke starému
obytnému území co nejblíÏe stfiedu okrsku
i k v˘hledovû zabydlenému území tak, aby ces-
ta k ní a pak dále do práce byla pfiímá a plynu-
lá, bez zbyteãn˘ch oklik a vracení. Dal‰ím cí-
lem bylo spojení objektÛ jeslí a matefiské
‰koly s jejich okolím tak, aby tvofiily se stávají-
cí i plánovanou zástavbou organick˘ územní
celek s dostateãn˘mi plochami vnitfiní zelenû
a hfii‰È.
V rámci tohoto podrobného územního plánu
byla v první etapû v˘stavby v roce 1963 pláno-
vána v˘stavba 200 bytÛ, ve druhé etapû v roce
1964 130 bytÛ, celkov˘ plánovan˘ rozsah síd-
li‰tû byl cca 420 bytÛ, pfii plánovaném poãtu
3,45 osob na byt to mûlo tedy b˘t cca 1 450
obyvatel.
Pfii tvorbû urbanistického konceptu sídli‰tû
byla v maximální mífie respektována v˘stavba
realizovaná zde v pfiedcházejícím období – ãin-
Ïovní obytné objekty T 12 a T 13 v severozá-
padní a jihov˘chodní ãásti území a svobodárna
T 20 v západní ãásti území. Novû trasovaná
ulice 1. máje je koncipována jako reprezenta-
tivní mûstská tfiída umoÏÀující pfiístup k areálu
Tesly, kde pfied budovou jejího generálního fie-
ditelství byl jiÏ v 50. letech vytvofien parkovû
upraven˘ prostor, do kterého ulice 1. máje ús-
tí. Pfiechodov˘mi a propojujícími objekty mezi
star‰ími zdûn˘mi domy a novou v˘‰kovou zá-
stavbou jsou pûtitipodlaÏní deskové bytové do-
my realizované v letech 1962–1963 v techno-
logii G 57. Urbanistickou osou nového sídli‰tû
jsou dominantní v˘‰kové objekty doplnûné ob-
jekty dvoupodlaÏní obãanské vybavenosti.
V rámci návrhu fie‰eného území byly nakonec
akceptovány nepfiíli‰ vhodnû urbanisticky
a provoznû situované objekty matefiské ‰koly,
jeslí a pfiedev‰ím závodních individuálních gará-
Ïí v severozápadní ãásti území, které znaãnû
naru‰ily nebo ztíÏily ideální formování sídli‰tní
urbanistické skladby. Stejnû tak byla v daném
území akceptována naprostá vût‰ina stávají-
cích rodinn˘ch domÛ. Území severnû od ulice
1. máje bylo postupnû ve tfiech etapách (první
etapa 1962–1963, druhá etapa 1966–1967,
obû v technologii G 57, tfietí etapa 1968–1971
v technologii T 08 OS) zastavûno fiádkovû osa-
zen˘mi pûtipodlaÏními deskov˘mi bytov˘mi do-
my.
V rámci fie‰ení urbanistické skladby území
se bylo nutno vyrovnat s existencí právû zru-
‰eného mûstského hfibitova, kter˘ se nyní po
50 letech stává novou, pietnû vyuÏívanou par-
kovou plochou sídli‰tû.35
Sídli‰tû 1. máje v RoÏnovû pod Radho‰tûm
pfiedstavuje pfiíklad novû koncipovaného obyt-
ného souboru respektujícího star‰í zástavbu
území. Nové urbanistické fie‰ení vytváfií repre-
zentativní pfiístupovou ulici od mûsta k nové-
mu prÛmyslovému areálu. Dominantními ob-
jekty této tfiídy se stala dvoupodlaÏní obãanská
vybavenost a na ni navazující 4 v˘‰kové obytné
domy, sídli‰tû jako celek si v‰ak pfiesto udrÏe-
lo pfiíznivé lidské mûfiítko. Sídli‰tû bylo vybu-
dováno bez v˘raznûj‰ích vyvolan˘ch demolic
a sv˘m umístûním v odsazené lokalitû za fie-
kou negativnû neovlivnilo siluetu historického
jádra mûsta. S ohledem na tyto skuteãnosti je
moÏno toto sídli‰tû hodnotit jako zdafiil˘ pfií-
klad urbanistické tvorby 60. a poãátku 70. let
20. století v malém mûstû v˘chodní Moravy.
V˘bûr dal‰ích sídli‰È 60. – 70. let 20. století
ve Zlínském kraji
Jak bylo fieãeno, na území Zlínského kraje
bylo v první etapû prÛzkumu ze sledovaného
období identifikováno celkem 50 obytn˘ch
souborÛ rozdílného rozsahu i kvality. Z tohoto
poãtu je v pfií‰tím období projektu poãítáno
s detailnûj‰ím prÛzkumem následujících loka-
lit:
KromûfiíÏ – sídli‰tû Slovan I, Slovan II, Bûli-
dla, Oskol a Zachar, Chropynû – sídli‰tû Na Dí-
lech, Uhersk˘ Brod – sídli‰tû Pod Vinohrady,
Otrokovice – sídli‰tû Trávníky, Vsetín – sídli‰tû
Luh a Rokytnice a Vala‰ské Mezifiíãí – sídli‰tû
KfiiÏná a Pod Oborou.
K moÏné památkové ochranû sídli‰tních celkÛ
Sídli‰tní celky sledovaného období se na-
cházejí prakticky ve v‰ech mûstech Zlínského
kraje, samozfiejmû se jedná o celky rozdílného
rozsahu i kvality. Zji‰tûním vze‰l˘m z plo‰ného
prÛzkumu je skuteãnost, Ïe tato sídli‰tû byla
budována pfiedev‰ím tzv. na zelené louce, roz-
sah vyvolan˘ch demolic byl minimální. Pfiípad-
ná moÏnost památkové ochrany vybran˘ch
souborÛ je podle autorÛ ãlánku vûcí dal‰ího v˘-
voje. V prÛbûhu plo‰ného prÛzkumu byly v nû-
kter˘ch mûstech lokalizovány urbanistické
soubory fie‰ící oddûlení pû‰ích tahÛ od dopra-
vy, zásobování obchodÛ bez kolize s hlavními
pû‰ími tahy, rÛzné formy ãlenûní a urbanistic-
ké skladby obytn˘ch blokÛ s vytvofiením uza-
vfien˘ch klidov˘ch zón bez dopravy. Stejnû tak
byly identifikovány soubory, které v rámci moÏ-
ností zprÛmyslnûného stavebnictví vytváfiejí
hmotovû pestrou zástavbu, která po doplnûní
vzrostlou zelení vytváfií pfiíjemné Ïivotní pro-
stfiedí pro obyvatele. Komplexní vyhodnocení
tûchto urbanistick˘ch kvalit bude moÏno pro-
vést aÏ po detailnûj‰ím prÛzkumu v‰ech síd-
li‰È na závûr projektu. Otázka pfiípadné moÏ-
nosti památkové ochrany zatím zÛstává
otevfiená. K dané problematice dosud není
zpracovaná metodika, stanovení památkov˘ch
hodnot tûchto novodob˘ch urbanistick˘ch sou-
borÛ by tedy do znaãné míry mohlo b˘t hodno-
cením subjektivním. Pokud se jedná o hledis-
ko urbanistické originality a autenticity
aktuálního stavu, jeví se jako nejhodnotnûj‰í
soubor sídli‰tû JiÏní Svahy ve Zlínû; vzhledem
k dále probíhajícímu v˘zkumu je ale tfieba oãe-
kávat korekce a doplnûní dosavadních poznat-
kÛ.
âlánek vznikl v rámci v˘zkumného cíle PrÛ-
zkumy a prezentace architektury 19. a 20. sto-
letí, financovaného z institucionální podpory
Ministerstva kultury dlouhodobého koncepãní-
ho rozvoje (DKRVO) v˘zkumné organizace NPÚ.
574 Zp r á v y p amá t ko vé pé ãe / r o ãn í k 75 / 2015 / ã í s l o 6 / MATER IÁL I E , STUD IE | J a r o s l a v NOVOSAD ; Ne l l y KOMENDOVÁ ; M i r o s l a v L ANC / S í d l i ‰ t n í a r c h i t e k t u r a 60 . a 70 . l e t
20 . s t o l e t í v e Z l í n s kém k r a j i
� Poznámky
35 http://zlin.cz/519759n-roznovsky-hrbitov-prosel-revi-
talizaci [cit. 10. listopadu 2015].