sea - pruozk - cenia · web viewosvědčení odborné způsobilosti dle zákona č. 244/92 sb. o...

Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 - 2012 – PRUOZK – SEA Str. 1 z 163

RNDr. Alexander Skácel, CSc.

RNDr. Alexander Skácel, CSc. – Aquakon, Průkopnická 24, 70030 Ostrava – Jih

IČ: 13 59 45 16 Tel/fax: 596 748 979, 777 674 897 e-mail: skacel.alex @ seznam.cz

Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 - 2012

Vyhodnocení vlivů koncepce dle přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb.

O posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění

Zpracoval: RNDr. Alexander Skácel, CSc.Osvědčení odborné způsobilosti dle zákona č. 244/92 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí vydáno

29.3.1994 pod č.j. 3869/625/OPV/93, autorizace podle zákona č. 100/2001 Sb. vydána dne 28.11.2003 pod č.j.

3454/740/03

Spolupráce: RNDr. Vladimír Suk, RNDr. Ivo Machar

Počet výtisků: 3 (včetně 1 autorského výtisku). Výtisk č. ___________

Ostrava, červenec 2010

mailto:[email protected]



PROGRAM ROZVOJE ÚZEMNÍHO OBVODU ZLÍNSKÉHO KRAJE 2010 - 2012

Vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí dle přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb.

O posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění

Obsah:

I. Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím.............................................................4I.1. Obsah a cíle koncepce......................................................................................................4I.2. Vztah k jiným koncepcím Zlínského kraje.....................................................................15

II. Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce..................................................................................................18

II.1. Stav životního prostředí v Zlínském kraji.....................................................................18II.2. Pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce............................................................30

III. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy...................................................................................................................33IV. Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí (např. oblasti vyžadující ochranu podle zvláštních právních předpisů12a)).....................................................35V. Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení.................................................................55

V.1. Referenční cíle OŽP......................................................................................................55V.2. Vazby jednotlivých strategických cílů na referenční cíle OŽP.....................................56

VI. Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí................................................................60

VI.1. Hodnocení výsledného znění strategického dokumentu..............................................60VI.1.1. Část analytická......................................................................................................62VI.1.2. Část návrhová.......................................................................................................62VI.1.3. Přizpůsobení ROP Střední Morava a ostatních OP..............................................64VI.1.4. Finanční rámec programu, implementace a monitoring.......................................64

VI.2. Varianty řešení koncepčního dokumentu....................................................................66VI.3.Hodnocení návrhové a implementační části.................................................................67VI.4. Posouzení strategického dokumentu pokud jde o očekávané environmentální aspekty...............................................................................................................................................77

VII. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce............................81VIII. Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné know-how)...............................................................................84

VIII.1. Varianty řešení......................................................................................................84VIII.2. Pravděpodobné vlivy v důsledku neprovedení strategie (tzv. nulová varianta). . .85VIII.3. Metodika posouzení..............................................................................................86VIII.4. Postup zpracování vyhodnocení dle zákona č. 100/2001 Sb................................87

IX. Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu koncepce na životní prostředí.. . .92X. Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce............................................................................................93



XI. Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu..............................................................94XI.1. Posouzení systému implementace...............................................................................94IX.2. Před-projektové environmentální hodnocení při přípravě projektů.............................96IX.3. Formální environmentální hodnocení v rámci výběrových řízení...............................98

XII. Vlivy koncepce na veřejné zdraví...................................................................................101XIII. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů...................................................................106XIV. Souhrnné vypořádání vyjádření obdržených ke koncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví........................................................................................................108

XIV.1. Vyjádření k „Oznámení“ SEA................................................................................109XIV.2. Vyjádření ke koncepčnímu materiálu (vlastní strategii).........................................118

XV. Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepci..........................................119XV.1. Závěr posouzení strategického záměru z hlediska očekávaných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví....................................................................................................120XV.2. Návrh stanoviska ke koncepci..................................................................................122

XVI. Přílohy............................................................................................................................127



I. Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným

koncepcím.

I.1. Obsah a cíle koncepce

Jedná se o časovou etapu rozpracování základního koncepčního dokumentu programového

charakteru, který má zvláštní postavení mezi ostatními koncepčními materiály zpracovanými

pro rozvoj Zlínského kraje. Rozpracovávaným koncepčním dokumentem je Strategie rozvoje

Zlínského kraje v období 2009 – 2020, dále pouze SRZK. Postavení SRZK vůči ostatním

koncepcím je nadřazené a zastřešující a úkolem SRZK je stanovit základní vůdčí priority,

které budou rozpracovávány v detailech v rámci působnosti jednotlivých dílčích rozvojových

programů. Z tohoto pohledu se jedná o jeden z nejvýznamnějších programových dokumentů

rozvoje Zlínského kraje. Vymezením rozsahu strategického dokumentu byla přijata

strategická vize: „Zlínský kraj – region s moderní prosperující ekonomikou s rostoucí

životní úrovní a vysokou zaměstnaností atraktivní pro obyvatele, investory a

návštěvníky“. Koncepce PRUOZK představuje konkretizaci stanovené strategie rozvojových

priorit pro období let 2010 – 2012. Vychází ze základní architektury celkové koncepce

rozvoje pro období do roku 2020 a e tvořena čtyřmi základními vzájemně provázanými

prioritními oblastmi řešení – pilíři, na nichž stojí konkurenceschopnost ekonomiky i kvalita

života Zlínského kraje. Tyto pilíře rozvojového programu jsou propojeny horizontálními

tématy rozvoje, které představují vzájemné propojení základních pilířů rozvoje Zlínského

kraje a zajišťují jejich harmonizaci a koordinaci. Účelem zpracovaného dokumentu je do roku

2020 zastavit narůstající rozdíly mezi ukazateli Zlínského kraje a jiných regionů v ČR a

vyrovnat úroveň Zlínského kraje ve srovnání s celorepublikovým průměrem při využití

rozvojového potenciálu vázaného na jeho přírodní a kulturně – společenské i ekonomické

podmínky.

Strategický dokument PRUOZK je zaměřen na konkrétnější stanovení cílů jednotlivých

priorit a opatření a jejich rozpracování z celokrajského měřítka na úroveň menších územních

celků – okresů a ORP (obce s rozšířenou působností). PRUOZK čerpá z dokumentů

speciálního charakteru a vybírá z nich oblasti, které jsou z hlediska rozvoje Zlínského kraje

pociťovány jako nejvýznamnější. Přitom respektuje v mnohem větší míře objektivní okolnosti

ekonomického vývoje v Evropské unii, v ČR a v jejich důsledku i ve Zlínském kraji, zejména



průběh a důsledky celosvětového poklesu ekonomiky a očekávaných trendů při jeho

překonávání. Zároveň reaguje na údaje získané v analytické části při aktualizaci dostupných

informačních zdrojů nadnárodního, národního i regionálního charakteru pro stanovení

reálných cílů rozvoje územního obvodu Zlínského kraje v nejbližším období. Snahou

zpracovatelského týmu bylo v e spolupráci s představiteli Zlínského kraje a ve spolupráci s

pracovními skupinami zpracovat soubor reálně dosažitelných opatření a programů, které mají

pro hodnocené období především zastavit nepříznivé vývojové tendence, které se v důsledku

nepříznivého ekonomického vývoje projevily i ve Zlínském regionu a nastavit podmínky pro

naplnění základní vize SRZK do roku 2020 pro zajištění reálně dosažitelných rozvojových

cílů.

Z hlediska vlivů na životní prostředí je potřebné zachovat při realizaci PRUOZK i

environmentální hodnoty, lokální charakter a krajinný ráz Zlínského kraje. PRUOZK řeší

nejvýznamnější základní směry rozvoje Zlínského kraje pro dvouleté období, otázku ochrany

a zlepšování kvality životního prostředí přitom řeší konkrétní realizační opatření a specifické

koncepce zaměřené především na složky životního prostředí. Koncepce PRUOZK z těchto

dílčích specifických a projednaných koncepčních dokumentů vychází a uvádí je do kontextu

s komplexními potřebami rozvoje Zlínského kraje ve vymezeném období let 2010 – 2012

s konkretizací pro jednotlivé okresy a ORP ve Zlínském kraji, které jsou pro realizaci těchto

opatření vyhodnoceny pomocí objektivně přijatých kriterií jako nejpotřebnější nebo

nejvhodnější.

Vymezení rozsahu koncepce:

Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012 je klíčový střednědobý

dokument, který v definovaném horizontu na základě detailní vnitroregionální analýzy

konkretizuje cíle a úkoly vyplývající ze Strategie rozvoje Zlínského kraje na roky 2009 až

2020. Na PRÚOZK pak budou navazovat jednotlivé roční akční plány, kde míra detailu a

konkrétnosti bude ještě vyšší.

Specifikem tohoto Programu, který se vztahuje k období 2010 až 2012, je mimořádně

nepříznivá globální makroekonomická situace. Proto i velká část doporučených intervencí,

nástrojů a postupů není odrazem pouze dlouhodobých strukturálních problémů Zlínského

kraje, ale i momentální globální ekonomické a finanční situace.



Hlavní cíl:

Předkládaný dokument „Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012“

(PRÚOZK) pak vychází z konceptu i závěrů SRZK a konkretizuje je na kratší časové období,

vymezené rokem 2012, a současně usiluje i o detailnější identifikaci území. Jeho cílem je tak

závěry SRZK transformovat do trajektorie střednědobého výhledu rozvoje kraje a pokusit se

identifikovat významné vnitroregionální rozdíly a z nich vyplývající disparity uvnitř regionu

Zlínského kraje.

Na rozdíl od SRZK je a bude obsahová část PRÚOZK podstatně silněji ovlivněna dopady

současné ekonomické krize (viz například kapitola 2.2). Jestliže v rámci dlouhodobého

horizontu SRZK je krize vnímána jako sice podstatná, nicméně časově přechodná epizoda,

v případě časového vymezení PRÚOZK budou krizové faktory a okolnosti sehrávat

většinovou a váhově zcela významnější úlohu.

SRZK a její struktura představuje strategii prioritních rozvojových oblastí, členěných do

čtyř základních skupin – pilířů. Pojetí identifikace priorit, které se v kratším období sledování

PRÚOZK v porovnání se SRZK mohou obsahově lišit a být daleko citlivěji ovlivněny

krizovými dopady, bude v rámci PRÚOZK kontinuálně zachována, stejně jako jeho členění

na čtyři pilíře.

Takže i v případě PRÚOZK je pracováno v rámci pilířů:

konkurenceschopné ekonomiky,

úspěšné společnosti, efektivní infrastruktury a rozvoje venkova a

atraktivního regionu,

s identifikací vzájemně propojených vazeb mezi nimi a současně i s plošnými, horizontálními

faktory, které jejich vývoj rovněž zásadně ovlivňují.

Čtyři základní pilíře, na nichž je Strategie postavena, tvoří relativně autonomní oblasti,

složky, které reflektují podstatnou část toho, co region představuje a jak region žije. Nicméně

jejich autonomie je jen relativní, neboť tyto pilíře současně představují vzájemně propojený,

integrovaný a vzájemně se podmiňující systém, který dále doplňují i klíčová horizontální

témata.



Základní strukturu koncepce SRZK, která je základním podkladem pro zpracování střednědobého programu PRUOZK je možno znázornit v tabulce:Zlínský kraj – region s moderní prosperující ekonomikou s rostoucí životní

úrovní a vysokou zaměstnaností, atraktivní pro obyvatele, investory i návštěvníky

1. Konkurenceschopná ekonomika

2. Úspěšná společnost

3. Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova

4. Atraktivní region

Podnikání MSP a služby

Průmysl, věda, výzkum a inovace

Informační a komuni-kační technologie

Školství a celoživotní učení

Trh práce Sociální služby Zdravotnictví

Životní prostředí a energetika

Zemědělství a rozvoj venkova

Doprava

Cestovní ruch Kultura a

památková péče

Strategické cíle základní koncepce SRZK a její jednotlivá opatření jsou v plném znění uvedena v tab. 1a až 1d v příloze č. 1.

Pro období 2010 – 2012 jsou koncepcí PRUOZK vytyčeny na úrovni okresů a ORP

následující úkoly (Úkoly a Opatření odpovídají kategoriím „Úkol“ a „Opatření“

definovaným ve Strategii rozvoje Zlínského kraje na roky 2009 – 2020 (SRZK). Tím je

zajištěna propojenost na celkovou architekturu původního strategického dokumentu

vymezujícího rozvojové priority Zlínského kraje do roku 2020).

Pilíř: „Konkurenceschopná ekonomika“

Rozdělení ORP Zlínského kraje z hlediska rozvinutosti v Konkurenceschopné ekonomice

Nadprůměrně rozvinuté ORP ve Zlínském kraji:

Zlín Uherské Hradiště Uherský Brod

Průměrně rozvinuté ORP ve Zlínském kraji:

Valašské Meziříčí Vizovice Kroměříž

Podprůměrně rozvinuté ORP ve Zlínském kraji:

Bystřice pod Hostýnem Rožnov pod Radhoštěm



Holešov Otrokovice

Luhačovice Vsetín

Valašské Klobouky

Úkoly PRUOZK

Úkol / Opatření Zaměření na ORP

1.1.1. Propojit regionální firmy s institucemi výzkumu a vývoje

1.1.1a. Podpora vzniku a fungování platformy pro

koordinaci VaV institucí a podnikatelů

plošné zaměření se specifickým

důrazem na nadprůměrně rozvinuté

(zejména Holešov, Uherské

Hradiště a Zlín) a podrozvinuté

ORP (především Kroměříž, Rožnov

pod Radhoštěm, Valašské Klobouky

a Vsetín)

1.1.2. Dále rozvíjet podpůrnou infrastrukturu pro podporu inovací a podnikání

1.1.2a. Budování a rozvoj inovačního zázemí Holešov, Uherské Hradiště, Zlín /

plošné zaměření, s rozlišením míry

rozvinutosti

1.1.2c. Podpora podnikatelských investic prioritně Zlín; plošné zaměření na

brownfields napříč krajem

1.1.4. Stimulovat inovační aktivity podnikatelů a firem

1.1.4a. Zvyšování informovanosti podnikatelů plošné zaměření

1.1.4b. Výchova k pro-inovačnímu směřování firem plošné zaměření

1.1.4c. Aktivity pro zapojení firem do mezinárodních

projektů v oblasti inovací

plošné zaměření

1.3.1. Zlepšit přístup k financím pro začínající podnikatele

1.3.1a. Spolupráce se sítěmi rizikového kapitálu plošné zaměření

1.3.1b. Speciální úvěrové a garanční facility plošné zaměření

1.3.1c. Speciální facility rizikového kapitálu plošné zaměření

1.3.2. Zlepšit nefinanční podmínky podnikání MSP



1.3.2b. Asistence v oblasti marketingu na

zahraničních trzích


1.4.1. Efektivně naplnit strategickou průmyslovou zónu Holešov

1.4.1a. Intenzivní marketing SPZ Holešov Holešov

Pilíř „Úspěšná společnost“

Rozdělení ORP Zlínského kraje z hlediska rozvinutosti v Úspěšné společnosti


Zlín Kroměříž Otrokovice Uherské Hradiště


Valašské Meziříčí Holešov Rožnov pod Radhoštěm Vsetín Uherský Brod


Valašské Klobouky Vizovice Luhačovice Bystřice pod Hostýnem

Úkoly PRUOZK


2.1.1. Zajistit větší spolupráci firemního a vzdělávacího sektoru

2.1.1a. Zvyšování mobility pracovníků mezi

vzdělávacím a podnikatelským sektorem

plošné zaměření, s prioritní

orientací na ohrožená ORP

z pohledu dlouhodobé

nezaměstnanosti (Kroměříž, Rožnov

pod Radhoštěm, Valašské

Klobouky)

2.1.1b. Zapojení regionálních podnikatelských

partnerů do tvorby vzdělávacích programů


orientací na ohrožená ORP

z pohledu dlouhodobé

nezaměstnanosti (Kroměříž, Rožnov

pod Radhoštěm, Valašské

Klobouky)

2.1.2. Zvýšit podíl vysokoškolsky vzdělané populace



2.1.2c. Podporovat rozvoj bakalářských studijních

programů

Kroměříž, Uherské Hradiště,

Valašské Meziříčí, Vsetín, Zlín

2.1.3. Zvýšit podíl populace zapojené do systému celoživotního vzdělávání

2.1.3a. Využít kapacit a možností škol pro účely

dalšího vzdělávání


orientací spíše na větší regionální

centra (Kroměříž, Uherské Hradiště,

Vsetín, Zlín)

2.1.4. Optimalizovat a zkvalitňovat primární a sekundární vzdělávací stupeň

2.1.4a. Optimalizace nabídky škol na základě

poptávky s důrazem na řemesla a technicky

orientované obory


2.1.4b. Zavádění systémů kvality a hodnocení škol plošné zaměření

2.1.4c. Zlepšení výuky cizích jazyků a ICT plošné zaměření

2.1.4d. Podpora dalšího vzdělávání pedagogických

pracovníků


2.1.4h. Zlepšení podmínek pro praktickou výuku v

zemědělských oborech


2.2.3. Naplnit strategickou průmyslovou zónu Holešov 1)

2.2.3a. Intenzivní marketing SPZ Holešov Holešov

2.3.1. Optimalizace sítě poskytovatelů sociálních služeb

2.3.1a. Podpora stávajících sociálních služeb plošné zaměření

2.3.1b. Rozvoj chybějících sociálních služeb ORP určené aktuálním

Střednědobým plánem rozvoje

sociálních služeb ZK

2.3.2. Zvýšení kvality poskytovaných sociálních služeb

2.3.2a. Vytvoření jednotného systému na sledování a

vyhodnocování sociálních služeb


2.3.2b. Zavádění standardů kvality sociálních služeb plošné zaměření



2.3.2c. Vzdělávání sociálních pracovníků a

pracovníků v sociálních službách


2.4.2. Zvýšit kvalitu specializované zdravotnické péče

2.4.2a. Koncentrace a centralizace specializované

zdravotnické péče

Zlín

2.4.2b. Modernizace zdravotnické infrastruktury Kroměříž, Uherské Hradiště,

Vsetín, Zlín

2.4.2c. Zamezit stárnutí praktických lékařů Kroměříž, Uherské Hradiště,

Vsetín, Zlín

Pilíř „Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova“

Rozdělení ORP Zlínského kraje z hlediska rozvinutosti v Efektivní infrastruktuře a rozvoji venkova


Otrokovice Uherské Hradiště Vizovice


Holešov Kroměříž Bystřice pod Hostýnem Uherský Brod Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm


Zlín Vsetín Luhačovice Valašské Klobouky

Úkoly PRUOZK


3.1.1. Zkvalitnit nakládání s odpady

3.1.1a. Budování integrovaných systémů nakládání s

odpady


3.1.1b. Rozvoj infrastruktury pro nakládání s odpady plošné zaměření

3.1.1c. Předcházení vzniku odpadů a omezování

jejich množství


3.1.1d. Rozvoj systémů odděleného sběru odpadů plošné zaměření

3.1.5. Udržitelně využívat zdroje energie

3.1.5a. Realizace energetických úspor a zvyšování plošné zaměření



energetické účinnosti

3.1.5b. Zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie

(OZE)


3.1.5d. Příkladné chování kraje, obcí a jejich institucí plošné zaměření

3.2.1. Dobudovat odpovídající technickou infrastrukturu

3.2.1c. Zvýšení napojenosti na veřejnou kanalizaci s

odpovídající kvalitou čištění odpadních vod

plošné zaměření s prioritní orientací

na Bystřici pod Hostýnem, Holešov,

Luhačovice, Uherský Brod,

Vizovice

3.2.1d. Dobudování ostatní infrastruktury na venkově plošné zaměření s přednostní

orientací na nejpotřebnější lokality

3.3.1. Napojit silniční sítě regionu na dálniční systém ČR a SR

3.3.1b. Vybudování rychlostní komunikace R 49 Holešov, Kroměříž, Zlín

3.3.1c. Vybudování rychlostní komunikace R 55 Kroměříž, Otrokovice, Uherské

Hradiště

3.3.2. Zvýšit plynulost a bezpečnost nedálniční silniční dopravy

3.3.2b. Rekonstrukce silnic II. a III. třídy plošné zaměření s přednostní

orientací na nejpotřebnější úseky

3.3.2d. Zkvalitnění sítě silnic I. třídy Otrokovice, Zlín, Uherské Hradiště,

Uherský Brod, Vsetín, Valašské

Meziříčí, Rožnov pod Radhoštěm

3.3.3. Modernizovat železniční infrastrukturu

3.3.3a. Modernizace a elektrizace páteřních tratí Otrokovice, Valašské Meziříčí,

Vizovice, Vsetín, Zlín

3.3.4. Budovat a rozvíjet veřejná mezinárodní letiště

3.3.4a. Přestavba či modernizace letiště Bochoř plošné zaměření

3.3.5. Podporovat kombinovanou dopravu

3.3.5a. Rozvoj potřebné infrastruktury pro

kombinovanou dopravu

Holešov, Otrokovice, Valašské

Meziříčí,

3.3.5b. Finanční pobídky dopravcům plošné zaměření

3.4.1. Dále rozvíjet integrovaný dopravní systém (IDS)



3.4.1a. Zavádění integrovaných systémů veřejné

dopravy ve vybraných aglomeracích

Holešov, Kroměříž, Luhačovice,

Otrokovice, Uherské Hradiště,

Uherský Brod, Valašské Meziříčí,


3.4.1b. Zlepšování stávající infrastruktury IDS Otrokovice, Vizovice, Zlín

3.4.4. Podporovat ekologicky šetrnou dopravu

3.4.4a. Dostavba páteřní sítě cyklostezek Otrokovice, Rožnov pod

Radhoštěm, Uherské Hradiště,

Uherský Brod, Valašské Meziříčí,

Vizovice, Vsetín, Zlín/ plošné

zaměření

Pilíř „Atraktivní region“

Rozdělení ORP Zlínského kraje z hlediska rozvinutosti v Atraktivním regionu


Luhačovice Uherské Hradiště Bystřice pod Hostýnem Kroměříž Vizovice


Valašské Klobouky Rožnov pod Radhoštěm Valašské Meziříčí Vsetín


Zlín Holešov Otrokovice Uherský Brod

Úkoly PRUOZK


4.1.1. Rozvíjet oblasti s koncentrovaným potenciálem cestovního ruchu

4.1.1a. Dobudování a modernizace veřejné

infrastruktury pro CR

Luhačovice, Rožnov pod

Radhoštěm, Vsetín

4.1.1c. Modernizace a vybudování nových

ubytovacích a gastronomických služeb

Luhačovice, Rožnov pod

Radhoštěm, Vsetín

4.1.2. Rozvoj ostatních oblastí s potenciálem cestovního ruchu

4.1.2c. Modernizace a vybudování nových Bystřice pod Hostýnem, Holešov,



ubytovacích a gastronomických služeb Kroměříž, Otrokovice, Uherské

Hradiště, Uherský Brod, Valašské

Klobouky, Valašské Meziříčí,

Vsetín, Zlín


4.1.3b. Vybudování rychlostní komunikace R 49 Kroměříž, Holešov, Zlín

4.1.3c. Vybudování rychlostní komunikace R 55 Kroměříž, Otrokovice, Uherské

Hradiště

4.1.4. Budovat a rozvíjet veřejná mezinárodní letiště 2)

4.1.4a. Přestavba či modernizace letiště Bochoř plošné zaměření

4.2.1. Zkvalitnit úlohu marketingu a řízení cestovního ruchu v kraji

4.2.1a. Pravidelná aktualizace komplexního

marketingového plánu včetně systému monitoringu

plošné zaměření se specifickým

důrazem na oblasti

s koncentrovaným potenciálem

cestovního ruchu (Luhačovice,

Rožnov pod Radhoštěm, Vsetín)

4.2.1b. Další rozvoj speciální agentury destinačního

managementu


4.2.1c. Posílení odpovídajícího brandu turistické

destinace


4.2.1d. Rozvoj turistických informačních center plošné zaměření

4.2.1e. Zlepšit a sjednotit informační systémy pro

účely turismu


4.3.1. Pečovat o nemovité kulturní dědictví

4.3.1a. Ochrana, uchování, poznávání a prezentace

památkového fondu a zprostředkování jeho hodnot

veřejnosti


4.3.1c. Spolupráce s občanskými iniciativami v péči o

památkový fond


4.3.1d. Vybudování Krajského kulturního a

vzdělávacího centra

plošné zaměření (Zlín)



4.3.2. Pečovat o movité kulturní památky a mobiliární fondy

4.3.2a. Modernizace a rekonstrukce kulturních

zařízeníplošné zaměření

4.3.2b. Podpora činnosti kulturních zařízení plošné zaměření

4.3.3. Ochrana tradiční lidové kultury a folkloru

4.3.3c. Podpora tradiční lidové a ostatní kultury plošné zaměření

4.3.4. Horizontálně podporovat činnosti subjektů v oblasti kultury

4.3.4a. Vybudování systému odborného poradenství plošné zaměření

4.4.1. Více propojit kulturu s cestovním ruchem

4.4.1a. Provázání aktuálních informací o kultuře s

cestovním ruchem


4.4.2. Více propojit kulturu se vzdělávacím systémem

4.4.2a. Vytvořit výukové a motivační programy pro

školy


4.4.4. Zlepšit dostupnost kultury

4.4.4c. Zabezpečení přístupu pro handicapované

skupiny návštěvníků


Přitom budou podle potřeby a aktuálnosti rozvíjena i horizontální témata, která propojují

uvedené pilíře, jak jsou definována v zastřešujícím dokumentu SRZK. Tato témata představují

následující oblasti:

- Efektivní výkon veřejné správy

- Trvale udržitelný rozvoj

- Rovné příležitosti

- Kohezní politika Evropské unie po roce 2013

- Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP)

- Urbánní dimenze



I.2. Vztah k jiným koncepcím Zlínského kraje

Koncepční část posuzovaného materiálu vychází:

ze současných strategických dokumentů kraje, které jsou uvedeny v tab. 2.

z legislativního rámce vymezujícího kompetence kraje a krajského úřadu

z analytické části PRUOZK

z platných pravidel a opatření EU pro podporu rozvoje regionů a mikroregionů

z dokumentů a celostátních koncepcí, které byly využity jako zdroj dat a informací o

potřebách rozvoje Zlínského kraje

z připomínek členů pracovního a expertního týmu, koordinačního výboru Zlínského

kraje a pracovních skupin a z dalších přípravných a schvalovacích jednání včetně

závěrů a doporučení Rady Zlínského kraje, která projednávala dokument dne 8.3.2010

Tab. 2: Přehled koncepcí platných pro území Zlínského kraje – červen 2010

Koncepce Zlínského kraje (http://www.kr-zlinsky.cz) Koncept snižování emisí a imisí Zlínského kraje a Územní energetická koncepce Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje Koncepce environmentálního vzdělávání,výchovy a osvěty ve Zlínském kraji Studie o lesním hospodářství Studie rozvoje zemědělské výroby ve Zlínském kraji Program rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji Koncepce rozvoje kultury ve Zlínském kraji Plán rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji pro rok 2008 Generel dopravy Zlínského kraje Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji pro období 2009 -

2011 Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020 (SRZK) Koncepce rozvoje místní kultury ve Zlínském kraji - pracovní verze Marketingová strategie a marketingová značka Východní Moravy 2009 – 2015 Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji

Uvedené koncepční materiály jsou dostupné na internetových stránkách Zlínského kraje. Z

přehledu uvedeného v tab. 2 je zřejmé, že základní požadavky a limity zmíněných

koncepčních materiálů jsou v PRUOZK již zahrnuty a byly zohledněny i při formulaci

strategických směrů a cílů koncepce. Do způsobu hodnocení jednotlivých konkrétních

projektů a jejich potenciálního vlivu na životní prostředí jsou zahrnuty i požadavky na trvale

udržitelný rozvoj (TUR), které zahrnují i hlediska ochrany složek ekosystémů, krajiny,

požadavky rozvoje infrastruktury obcí a požadavek na rozvoj potenciálně perspektivních

činností vhodných pro Zlínský kraj. Součástí TUR je i potřeba zajištění ekonomické efektivity

http://www.kr-zlinsky.cz/lstDoc.aspx?nid=9631




http://www.kr-zlinsky.cz/docDetail.aspx?nid=7596&docid=71765&doctype=ART&did=8076














a využití produkčního potenciálu krajiny, neboť bez něj není existence lidské společnosti

možná. Při zpracování PRUOZK byla zohledněna i aktualizace jednotlivých koncepčních

materiálů ke stavu v roce 2010.

Potenciální souborně pojaté styčné body koncepcí Zlínského kraje a hlavních cílů PRUOZK

jsou uvedeny v tab. 3:

Tab. 3: Potenciální souborné styčné body koncepcí Zlínského kraje a PRUOZK

Hlavní cíle Potenciální kontakt s koncepcí ZLK


1.1. Zvýšit konkurenceschopnost aplikací výsledků výzkumu a vývoje a inovačními projekty

Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje

Studie rozvoje zemědělské výroby ve Zlínském kraji

Program rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji

Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji

1.2. Posílit význam sektoru služeb v regionální ekonomice1.3. Posílit roli malých a středních podniků1.4. Dominantní průmyslové sektory udrží svoji konkurenceschopnost2. Úspěšná společnost2.1. Zvýšit konkurenceschopnost pracovní síly v prostředí ekonomiky založené na znalostech

Plán rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji pro rok 2008

Koncepce prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období 2006-2008

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji pro období 2009 - 2011

Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji

2.2. Přiblížit skutečnou míru nezaměstnanosti k přirozené míře2.3. Zefektivnit sítě sociálních služeb na základě skutečné poptávky

2.4. Zefektivnit sítě zdravotnických služeb na základě potřeb a finančních možno

3. Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova3.1. Zlepšit parametry životního prostředí Koncept snižování emisí a imisí Zlínského

kraje a Územní energetická koncepce Plán odpadového hospodářství Zlínského

kraje Studie o lesním hospodářství Studie rozvoje zemědělské výroby ve

Zlínském kraji Program rozvoje cestovního ruchu ve

Zlínském kraji Koncepce rozvoje místní kultury ve

Zlínském kraji - pracovní verze Generel dopravy Zlínského kraje

3.2. Zatraktivnit život na venkově a podporovat diversifikaci činností na venkově

3.3. Zlínský kraj se stane významnou dopravní meziregionální destinací

3.4. Rozvíjet systém veřejné dopravy a podporovat ekologické aspekty dopravy




4.1. Zvýšit ukazatele návštěvnosti a využitelnosti kapacit cestovního ruchu

Program rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji

Koncepce rozvoje místní kultury ve Zlínském kraji - pracovní verze4.2. Zvýšit konkurenceschopnost Zlínského

kraje jako destinace cestovního ruchu

4.3. Zajistit ochranu a rozvoj kulturního dědictví regionu

4.4. Kulturní instituce sehrají roli významného nositele kulturnosti regionu

II. Informace o současném stavu životního

prostředí v dotčeném území a jeho

pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce.

II.1. Stav životního prostředí v Zlínském kraji

Tato kapitola byla zpracována podle jednotlivých biogeografických regionů dle Culka, které

se vyskytují na území Zlínského kraje a v jeho bezprostředním dosahu. Měřítko zpracování

stavu životního prostředí odpovídá celokrajské Koncepci ochrany přírody a krajiny Zlínského

kraje (pasáž byla převzata). Podrobná hodnocení lokálních charakteristik životního prostředí

budou provedena až v rámci projektové EIA na lokalitách, dotčených projekty, které splní

kriteria uvedená v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb.

Zlínský kraj a jeho okolí zasahuje do následujících bioregionů a má následující

biogeografické podmínky:



Biogeografické regiony ČR

(http://www.herber.kvalitne.cz/FG_CR/obrazky/biogeografie/bioregiony.gif, )

3.1. ŽDÁNICKO LITENČICKÝ BIOREGION

Bioregion leží ve středu jižní Moravy, zabírá severní část geomorfologického celku Ždánický

les, severní okraj celku Kyjovská pahorkatina a celek Litenčická pahorkatina. Bioregion

obepíná téměř ze všech stran Chřibský bioregion.

Potenciální vegetaci tvoří v nižších polohách dubohabřiny Carici pilosae-Carpinetum, které

jsou pouze na nejextrémnějších stanovištích nahrazeny teplomilnými doubravami ze svazu

Quercion petraeae (zejména Potentillo albae-Quercetum), výjimečně i šípákovými

doubravami ze svazu Quercion pubescenti-petraeae (Sorbo torminalis-Quercetum). V

nejvyšších polohách jsou bučiny (Carici pilosae-Fagetum). V údolích kolem potoků lze

předpokládat luhy asociace Pruno-Fraxinetum. V plochých depresích jsou ojediněle i bažinné

olšiny (Alnetion glutinosae). Primární bezlesí pravděpodobně chybělo.

Podstatnou součástí přirozené náhradní vegetace jsou xerotermní travinobylinné porosty,

náležející převážně svazu Cirsio-Brachypodion pinnati, na ně často navazují lemová

společenstva svazu Geranion sanguinei a křoviny Prunion spinosae, vzácněji i Prunion

fruticosae. Výjimečně na kyselých substrátech v jižním podhůří Chřibů byl zaznamenán

http://www.herber.kvalitne.cz/FG_CR/obrazky/biogeografie/bioregiony.gif



výskyt vegetace svazu Koelerio-Phleion phleoidis. Vlhké louky jsou vzácné, s vegetací svazu

Calthion i Molinion, dříve řídce i Caricion davallianae.

3.2. CHŘIBSKÝ BIOREGION

Bioregion leží na pomezí jižní a východní Moravy a zabírá téměř celý geomorfologický celek

Chřiby.

Potenciální vegetaci tvoří bučiny, převážně asociace Carici pilosae-Fagetum, omezeně snad i

Melico-fagetum, vzácněji acidofilní bučiny (Luzulo-Fagetum). Pouze v nejnižších polohách

jsou dubohabřiny (Carici pilosae-Carpinetum). Teplomilné doubravy ze svazu Quercion

petraeae (Potentillo albae-Quercetum) jsou výjimečné, na prudkých svazích se skeletovitými

půdami se ojediněle vyskytuje Sorbo torminalis-Quercetum. Na kyselých substrátech nižších

poloh se snad vyskytují i acidofilní doubravy ze svazu Genisto germanicae-Quercion. Na

prudkých svazích se dají předpokládat výskyty suťových lesů svazu Tilio-Acerion. V údolích

podél potoků jsou potoční luhy, v nejnižších polohách Pruno-Fraxinetum, výše Carici

remotae-Fraxinetum. Primární bezlesí prakticky chybí.

V přirozené náhradní vegetaci převažují mezofilní typy luk a pastvin Arrhenatherion a

Cynosurion (zvl. Anthoxantho-Agrostietum), v lemech se vesměs nachází vegetace svazu

Trifolion medii, křoviny náležejí pouze svazu Prunion spinosae. Řidčeji se střetáváme

s vlhkými loukami svazu Calthion a s náznaky subxerofilní asociace Brachypodio-Molinietum

(svaz Cirsio-Brachypodion pinnati).

3.3. HLUCKÝ BIOREGION

Bioregion leží na východě jižní Moravy, přičemž zabírá jižní polovinu geomorfologického

celku Vizovická vrchovina.

Na konvexních svazích, zejména v jižním sektoru, potenciálně převažovaly teplomilné

doubravy (Potentillo albae-Quercetum), výjimečně byly přítomny i šípákové doubravy

(Corno-Quercetum). Na konkávních tvarech a v severním sektoru jsou vesměs typické

karpatské dubohabřiny (Carici pilosae-Carpinetum), okrajově se zastoupením buku, v

kontaktu s doubravami lze místy předpokládat výskyt panonských dubohabřin (Primulo veris-

Carpinetum). Podél vodních toků jsou nivy, pravděpodobně nejčastěji Pruno-Fraxinetum.



Přítomnost primárního bezlesí je problematická, snad existovalo na sesuvech a maloplošně i

kolem pramenišť.

Přirozená náhradní vegetace je představována především subxerofilními lučními společenstvy

s nápadně bohatou druhovou diverzitou, náležejícími svazu Cirsio-Brachypodion pinnati

(zejména asociace Brachypodion-Molinietum). Na pramenných výchozech se objevuje

vegetace svazu Caricion davallianae. Podél větších toků byla zaznamenána vegetace svazu

Phalaridion arundinaceae (Caricetum buekii), na mokřadech vegetace svazů Caricion

gracilis a Oenanthion aquaticae. Ve vegetaci křovin převažuje svaz Prunion spinosae

(Prunion fruticosae se vyskytuje pouze ojediněle), v lemech je zastoupena vegetace svazu

Geranion sanguinei. Na úhorech a na polích jsou místy dosud zachována velmi

charakteristická plevelová společenstva (Caucalion).

3.4. HRANICKÝ BIOREGION

Bioregion leží na východě střední Moravy, zabírá západní část geomorfologických celků

Moravská brána, Podbeskydská pahorkatina, výběžek Nízkého Jeseníku, Hornomoravského

úvalu i Vizovické vrchoviny.

Potenciálně se zde vyskytují dubohabrové háje (Carici pilosae-Carpinetum). Při úpatí nad

údolím Bečvy a též lokálně na vyvýšených místech plochých hřbetů jsou nevelké ostrůvky

acidofilních doubrav (Genisto germanicae-Quercium, zřejmě asociace Luzulo albidae-

Quercetum). Na devonských vápencích průlomového údolí Bečvy jsou vyvinuty suťové lesy

svazu Tilio-Acerion (Aceri-Carpinetum). Podél Bečvy se táhnou měkké luhy svazu Salicion

albae, při menších tocích jsou typické údolní luhy (Stellario-Alnetum glutinosae), ve

východní části vzácně i Pruno-Fraxinetum. V podmáčených sníženinách v nivě Bečvy jsou

ojediněle přítomny fragmenty bažinných olšin svazu Alnion glutinosae. Primární bezlesí

chybí.

V náhradní přirozené vegetaci fragmentárně doznívají semixerotermní trávobylinná

společenstva svazu Cirsio-Brachypodion pinnati. V okolí vápencových lomů se nachází

pozoruhodná ruderalizovaná vegetace primitivních půd, náležejících svazu Alysso alyssoidis-

Sedion. Na spoře zachovaných loukách se setkáváme s vegetací Arrhenation, snad i

Cynosurion. Vlhké louky náležejí svazu Calthion. Lemy, pokud jsou vyvinuty, náležejí svazu

Trifolion medii, ojediněle jsou v krajině zachovány křoviny Prunion spinosae.



3.6. BĚLOKARPATSKÝ BIOREGION

Bioregion leží na východní hranici Moravy, převážná část se nachází na Slovensku. Bioregion

zabírá geomorfologický celek Bílé Karpaty (bez severního výběžku), do řešeného území

zasahuje jen malou částí na jihovýchodě okresu Uherské Hradiště.

Přirozenou vegetaci území reprezentují v nižších částech karpatské dubohabřiny (Carici

pilosae-Carpinetum), vesměs s účastí buku, které výše plynule přecházejí v bučiny, v nichž je

pozoruhodná absence jedle. Převážně jde o Carici pilosae-Fagetum, v nejvyšších polohách

Dentario enneaphylli-Fagetum, ojediněle je na kyselých pískovcích i Luzulo-Fagetum. Na

prudkých svazích jsou přítomny suťové lesy (Aceri-Carpinetum). V nejnižších částech byly

snad v minulosti přítomny i teplomilné doubravy (Potentillo albae-Quercetum). Podél potoků

jsou nivy, na nichž zřejmě převažuje Carici remotae-Fraxinetum. Přirozené bezlesí

pravděpodobně chybělo.

Na místech po vykácených lesích se objevují různé typy travinobylinné vegetace. V nižších

polohách západní části bioregionu jsou charakteristické druhově mimořádně bohaté

subxerotermní květnaté louky svazu Cirsio-Brachypodion pinnati, výše louky svazu

Cynosurion (zejména Anthoxantho-Agrostietum), ojediněle i fragmenty vegetace svazu

Violion caninae. Na loukách jsou typická četná prameniště (Caricion davallianae). Křoviny

náležejí svazu Prunion spinosae, v lemech převažuje vegetace svazu Trifolion medii.

3.7. ZLÍNSKÝ BIOREGION

Bioregion leží na východní Moravě, zabírá severní polovinu geomorfologického celku

Vizovická vrchovina, avšak bez jeho severních a západních výběžků.

Potenciální vegetaci nižších částí bioregionu tvoří karpatské dubohabřiny (Carici pilosae-

Carpinetum), na prudších svazích kyselých substrátů snad též ostrůvkovitě acidofilní

doubravy (Genisto germanicae-Quercion). Výše přecházejí do bučin (Carici pilosae-

Fagetum, respektive Luzulo-Fagetum). V nivách podél větších toků je pravděpodobně Pruno-

Fraxinetum, podél menších potůčků často Carici remotae Fraxinetum. Přirozené bezlesí

chybí.



Přirozenou náhradní vegetaci tvoří mezofilní luční porosty svazů Arrhenatherion a

Cynosurion (typické Antoxantho-Agrostietum), na vlhkých místech přecházející v Calthion

(Cirsietum salisburgensis). Xerofilnější vegetační typy jsou velmi vzácné, vegetace svazu

Cirsio-Brachypodion pinnati je přítomna pouze ve fragmentech. Na kyselých substrátech se

objevuje fragmentálně vegetace svazu Violion caninae. Na svahových prameništích se

předpokládá zastoupení méně náročných typů vegetace svazu Caricion davallianae. Křoviny

náležejí svazu Prunion spinosae, v lemech je zastoupena vegetace svazu Trifolion medii.

3.8. HOSTÝNSKÝ BIOREGION

Bioregion leží na východní Moravě, zabírá západní část geomorfologického celku Hostýnsko-

vsetínská hornatina a severní výběžek Vizovické vrchoviny.

Potenciální přirozenou vegetaci tvoří na úpatí karpatské dubohabřiny (Carici pilosae-

Carpinetum), výjimečně na strmých svazích na kyselých pískovcích snad acidofilní doubravy

(Genisto germanicaeQuercion). Většinu plochy zabírají bučiny, zastoupené asociacemi

Dentario enneaphylli-Fagetum, Festuco-Fagetum a Carici pilosae-Fagetum. Na sutích pod

skalnatými hřebeny jsou vyvinuty typické suťové lesy (Mercuriali-Fraxinetum a Lunario-

Aceretum). Podél potoků jsou nivy, náležející převážně asociaci Carici remotae-Fraxinetum.

Přirozené bezlesí chybí.

V přirozené náhradní vegetaci jsou zastoupeny suché louky a pastviny s vegetací svazů

Arrhenatherion a Cynosurion (zejména charakteristické Anthoxantho-Agrostietum), ojediněle

i Violion caninae. V dosti vzácných lesních lemech je typická vegetace svazu Trifolion medii.

Xerofilní vegetace prakticky chybí. Na vlhkých místech je přítomna vegetace svazu Calthion

(zejména Cirsietum salisburgensis), na svahových prameništích fragmenty vegetace svazu

Caricion davallianae.

3.9. VSETÍNSKÝ BIOREGION

Bioregion leží na severovýchodní Moravě a částí zasahuje na Slovensko. Zabírá

geomorfologický celek Javorníky, východní část celku Hostýnsko-vsetínská hornatina a

severní výběžek Vizovické vrchoviny.



Potenciálně zcela převažují květnaté bučiny (Dentario enneaphylli-Fagetum, Dentario

glandulosae-Fagetum a lokálně Melico-Fagetum), které kontaktují s porosty jedlobučin až

květnatých jedlin (Galio-Abietion), některé ochuzené porosty však mají bližší vztahy k

podhorským acidofilním bučinám (Luzulo-Fagetum). V nejvyšších polohách se nacházejí

maloplošně acidofilní horské bučiny (Calamagrostio villosae-Fagetum). Lokálně jsou

vyvinuty suťové lesy, v nižších polohách Aceri-Carpinetum, na svazích údolí vzácně Arunco-

Aceretum. Do svahů rozevřených údolí pronikají háje (Carici pilosae-Carpinetum). V

zaříznutých údolích jsou maloplošně vyvinuty luhy asociace Carici remotae-Fraxinetum.

Podél říčních toků se nacházejí lemy vrbových porostů ze svazu Salicion eleagni, na malých

tocích vrbové křoviny ze svazu Salicion triandrae.

Přirozenou náhradní vegetaci tvoří rozšířené smilkové louky a pastviny (Cynosurion a Violion

caninae), na úživných substrátech obohacené o mnohé orchideje. Ploché hřebeny chudých

kamenitých půd provázejí lemy brusnicových keříků (Vaccinion). Na hlubších půdách jižních

svahů vystupují dosti vysoko (600 m) druhově bohaté travinobylinné pastvinné louky svazu

Cirsio-Brachypodion pinnati (blízké asociaci Brachypodio-Molinietum), v nižších polohách

jsou květnaté lesní lemy Trifolion medii. Křoviny náležejí svazu Prunion spinosae. Na

vlhkých místech se setkáváme s vegetací svazu Calthion, ojediněle s rašelinnými loukami

svazu Caricion fuscae a zbytky bezkolencových luk (Molinion).

3.10. BESKYDSKÝ BIOREGION

Bioregion leží na pomezí východní Moravy, Slezska v ČR, Slovenska a Polska. Zabírá

geomorfologický celek Moravskoslezské Beskydy, Jablunkovské mezihoří a Slezské

Beskydy, bioregion je protažen ve směru ZJZ – VSV.

V potenciální vegetaci převládají květnaté bučiny. Pro vyšší polohy (nad 900 m, v inverzích i

níže) jsou charakteristické horské acidofilní bučiny (Calamagrostio villosae-Fagetum) a v

nejvyšších polohách (Kněhyně) fragmenty horských smrčin (Calamagrostio villosae-

Piceetum). Lokálně se v nižších osídlených částech vyskytují také acidofilní bučiny

podhorského typu (Luzulo-Fagetum). Na extrémních svazích se místy vyvinuly suťové lesy

(Arunco-Aceretum, lokálně až do vysokých poloh Lunario-Aceretum), ve vyšších polohách

ojediněle i analogické kapradinové smrčiny (Athyrio alpestris-Piceion). V údolích jsou

fragmenty horských olšin (Alnetum incanae), u menších toků fragmenty jasanových luhů



Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae, v erozních rýhách a na lesních prameništích olšové

jaseniny Carici remotae-Fraxinetum. Zřídka se na prameništích v inverzních polohách

vyskytují podmáčené rašelinné smrčiny (Sphagno-Piceetum). Na štěrkových lavicích větších

vodních toků v nižších polohách jsou vyvinuta společenstva svazů Salicion eleagni a

Phalaridion arundinaceae (typicky zvláště Calamagrostietum pseudophragmitis). Přirozené

bezlesí prakticky chybí.

Náhradní přirozená vegetace na částečně odlesněných hřebenech i v odlesněných

submontánních polohách inklinuje ke smilkovým pastvinám (Cynosurion a Violion caninae),

rozšířené jsou i brusnicové lemy svazu Vaccinion (Rhodococco-Vaccinietum myrtilli). V

rozevřených údolích při úpatí jsou luční cenózy svazů Calthion, řídce Molinion, vzácně na

prameništích i Caricion fuscae. Na ojediněle se vyskytujících rašeliništích jsou fragmenty

vegetace svazu Sphagnion medii.

3.11. KOJETÍNSKÝ BIOREGION

Bioregion leží na střední Moravě, zabírá geomorfologický podcelek Středomoravská niva

v rámci celku Hornomoravský úval.

Potenciální vegetace je tvořena lužními lesy podsvazu Ulmenion (zejména Ficario-Ulmetum

campestris), které na vyvýšených místech přecházejí do dubohabřin (svaz Carpinion).

Primární bezlesí představovala pouze vodní vegetace.

Přirozenou náhradní vegetaci na místě lužních lesů představovaly zaplavované louky svazu

Alopecurion pratensis, od jihu sem zasahovala vegetace svazu Cnidion venosi. Kolem

vodních ploch je typická vegetace svazů Phragmition communis a Caricion gracilis. Ve

vodách (zejména v minulosti) byla přítomna řada typů vegetace svazu Nymphaeion albae.

4.4. HODONÍNSKÝ BIOREGION

Bioregion leží na východě jižní Moravy, zabírá malou střední část geomorfologického celku

Dolnomoravský úval.

Potenciálně se zde vyskytují acidofilní doubravy (Genisto germanicae-Quercion), na mělčích

vrstvách písku endemické teplomilné doubravy z panonského svazu Aceri tatarici-Quercion



(Carici fritschii-Quercetum), maloplošné na vlhčích místech a s větším podílem hlinitých

částic v půdě háje (Primulo veris-Carpinetum). Na vlhčích písčitých místech je vegetace

svazu Alnion glutinosae (Carici elongatae-Alnetum), resp. Betulion pubescentis. Alespoň

lokálně bylo v minulosti na organogenních substrátech vyvinuto primámí bezlesí (komplex

mokřadní a rašeliništní vegetace).

Náhradní vegetace na otevřených písčinách náleží do svazu Corynephorion, s tranzity do

svazu Festucion vaginatae. Na slatinných a rašelinných místech jsou vyvinuta společenstva

svazů Magnocaricion elatae, Calthion a dosud výjimečně i Caricion davallianae.

4.5. DYJSKO-MORAVSKÝ BIOREGION

Bioregion leží na jihu jižní Moravy, zabírá široké nivy - osy geomorfologických celků

Dyjsko-svratecký a Dolnomoravský úval. Směrem k jihu bioregion přesahuje do Rakouska a

na Slovensko.

Potenciálně zde převládají lužní lesy. Tvrdý luh je tvořen vegetací podsvazu Ulmenion,

zejména asociacemi Ficario-Ulmetum campestris a Fraxino pannonicae-Ulmetum, které

zřídka na nejvyšších místech aluvia přecházejí do typů blízkých panonskému Primulo veris-

Carpinetum a snad až k teplomilným doubravám. V depresích se často objevuje Salici-

Populetum ze svazu Salicion albae. Primámí bezlesí je vyvinuto na mokřadech (vnitrozemská

delta, mrtvá ramena) s katénou vegetace svazu Phragmition communis, Caricion gracilis,

které přecházejí ve vodě v různé typy vegetace, náležející svazům Hydrocharition,

Nymphaeion albae, Potamion lucentis, Potamion pusilli a Batriachion aquatilis.

V současnosti lesy a primární bezlesí pokrývají zhruba pětinu plochy. Na části bezlesí jsou

vyvinuty přirozené luční porosty, náležející zejména svazům Cnidion venosi, Alopecurion

pratensis, ojediněle Veronico longifoliae-Lysimachion vulgaris. Na nejvyšších místech nivy

(hrúdy) jsou ostrůvky xerofilní luční vegetace, náležející zřejmě svazu Festucion valesiacae

nebo Koelerio-Phleion phleoidis.



Biogeografická příslušnost jednotlivých regionů je z hlediska charakteru živé přírody, která se

utvářela v souladu s přírodními podmínkami jednotlivých částí Zlínského kraje (podmínky

orografické, pedologické, hydrologické, klimatické a další) určující pro opatření, která se

týkají jednotlivých projektů, avšak životní prostředí jako celek je zásadně ovlivňováno i

antropickými činiteli včetně hospodaření v krajině, zemědělství, lesnictví, vlivy průmyslové

výroby, dopravy a dalšími faktory souvisejícími s existencí lidské společnosti. Z každoročně

zpracovávané zprávy o stavu životního prostředí je současný stav životního prostředí ve

Zlínském kraji charakterizován následujícím způsobem (stav k roku 2008, zdroj

http://www.kr-zlinsky.cz/docDetail.aspx?docid=28228&doctype=ART&nid=2753&cpi=1 ):

Většinu území Zlínského kraje tvoří značně členitá krajina karpatských pahorkatin a vrchovin,

oblast podél řeky Moravy je nížinná a zemědělsky využívaná. Přírodní hodnotu dokládá fakt,

že velkou část kraje (cca 30%) zaujímají chráněné krajinné oblasti (CHKO Beskydy a CHKO

Bílé Karpaty). Jižně od Beskyd se rozkládají Hostýnsko – Vsetínské vrchy a Vizovická

vrchovina. Na východě se rozkládají Javorníky. Do jižní části Zlínského kraje zasahuje i

výběžek Panonské nížiny – Dolnomoravský úval, který je klimaticky nejteplejším územím

ČR. Území kraje odvodňuje řeka Morava se svými přítoky (Bečva, Olšava). Většina kraje má

mírně teplé až teplé klima, pouze oblast Beskyd je klimaticky chladnější.

OVZDUŠÍ:

Největšími producenty emisí TZL, NOx a CO jsou mobilní zdroje. Velké spalovací zdroje

produkují ve Zlínském kraji nejvíce emisí SO2. Malé zdroje znečištění ovzduší se podílejí

nejvíce na emisích NH3 a VOC. Z vývojového trendu je zřejmé, že kraj nebude mít problém

se splněním hodnot krajských emisních stropů k roku 2010, jejich splnění je možno

konstatovat již v roce 2008. Problémem kraje je, že většina dopravy je vedena středy

obytných zón a spolu s nárůstem provozu mobilních zdrojů znečištění a nedostačující

kapacitou silniční sítě je způsobena lokálně nepříznivá imisní situace atmosférickými

škodlivinami z dopravy. Imisní situace ve Zlínském kraji se postupně zlepšuje. Postupně se

snižuje rozloha kraje, která je charakterizována jako OZKO (oblast se zhoršenou kvalitou

ovzduší).

VODA:

Ve Zlínském kraji je sledováno 12 monitorovacích profilů kvality vody na vodních tocích.

Hlavní sledované toky jsou Morava, Bečva, Vsetínská a Rožnovská Bečva, Haná, Dřevnice a

http://www.kr-zlinsky.cz/docDetail.aspx?docid=28228&doctype=ART&nid=2753&cpi=1



Vlára. V třídě jakosti vody V. (V. stupeň – velmi silně znečištěná voda) je v současné době

cca 10% vodních toků ve Zlínském kraji (jedná se o ukazatele „D“ – „Mikrobiologické a

biologické ukazatele“). Průměrná spotřeba pitné vody v roce 2008 činila 86,1 l/os/den. 73,4%

obyvatel kraje žije v domech napojených na kanalizaci s koncovou čistírnou odpadních vod

(ČOV).

LESY, KRAJINA, ZEMĚDĚLSTVÍ:

Struktura využití území ve Zlínském kraji představuje lesní pozemky (39,8%), ornou půdu

(31,7%), trvalé travní porosty (14,2%), ostatní plochy (8%), zahrady (2,5%), zastavěné plochy

a nádvoří (1,8%), vodní plochy (1,3%) a ovocné sady (0,7%). V posledních letech klesá

výměra orné půdy a vzrůstá výměra trvalých travních porostů a lesních pozemků. Výměra

ostatních ploch se významně nemění. Lesnatost Zlínského kraje je nad celostátním průměrem.

OCHRANA PŘÍRODY:

Na území Zlínského kraje leží dvě velkoplošná chráněná území (CHKO Beskydy a CHKO

Bílé Karpaty). V kraji se nalézá 169 maloplošných zvláště chráněných území a 6 přírodních

parků. Seznam chráněných území a jejich popisy jsou k dispozici např. na

http://drusop.nature.cz/, http://www.ochranaprirody.cz/?cmd=page&type=102,

http://nature.hyperlink.cz/, předměty ochrany podléhající soustavě Natura 2000 jsou uvedeny

na stránkách http://www.nature.cz/natura2000-design3/hp.php.

PRŮMYSL, TĚŽBA:

Z hlediska vlivů průmyslových podniků na životní prostředí se projevuje pokles emisí

„klasických“ škodlivin (NOx, SO2), emise těkavých organických látek (VOC) po nárůstu

v posledních letech mírně poklesly. Emise ostatních škodlivin mají setrvalý charakter. Jako

nejvýznamnější zdroje škodlivin jsou v Integrovaném registru znečišťovatelů (IZ, Cenia,

http://www.irz.cz/vyhledavani-v-registru) uvedeny podniky DEZA a.s., Atel Energetika Zlín,

s.r.o. – Teplárna Zlín, Teplárna Otrokovice, a.s., Barum Continental spol. s r.o.

Z těžební činnosti se v Zlínském kraji projevuje nejvíce těžba štěrkopísků. Na ostatní

suroviny je Zlínský kraj poměrně chudý.

http://www.irz.cz/vyhledavani-v-registru

http://www.nature.cz/natura2000-design3/hp.php

http://nature.hyperlink.cz/

http://www.ochranaprirody.cz/?cmd=page&type=102

http://drusop.nature.cz/



Z minulosti je Zlínský kraj postižen lokalitami se starou ekologickou zátěží. Přehled těchto

lokalit je uveden v příloze č. 2 této SEA, značná část těchto lokalit je situována do

brownfields.

DOPRAVA:

Intenzita dopravy v kraji je spíše nižší, kraj není významněji zasažen tranzitní dopravou.

Z hlediska tranzitu se projevují spíše lokální problémy a zvýšená dopravní zátěž pouze na

několika nejvýznamnějších trasách. Z celostátního pohledu je Zlínský kraj zasažen

dopravními vlivy na jednom z posledních míst (třetí nenižší dopravní zátěž mezi kraji ČR).

ODPADY:

Nejvýznamnějšími producenty odpadů jsou průmyslové podniky, obce, čistírny odpadních

vod a stavební výroba. Na území Zlínského kraje není provozována žádná spalovna

komunálního odpadu, jsou provozovány 4 spalovny nebezpečného odpadu (Chropyně, Zlín –

Malenovice, Valašské Meziříčí, Nemocniční spalovna Uherské Hradiště). V kraji je

provozováno 8 skládek komunálního odpadu a 1 skládka inertního odpadu. Skladba

produkovaných odpadů je ovlivněna vysokým zastoupením zemědělské výroby (11

kompostáren). Nakládání s odpady respektuje priority a nárůstem separování odpadů a jejich

materiálového využití.

VEŘEJNÉ ZDRAVÍ:

Z hlediska vlivů na veřejné zdraví se projevuje z celokrajského hlediska jako nejvýznamnější

vliv hluková zátěž obyvatel, především silniční doprava. Největší problém tohoto faktoru se

projevuje v okolí hlavních komunikací v hustě osídlených velkých městech – Zlín, Valašské

Meziříčí, Uherské Hradiště. Informace ze strategického hlukového mapování jsou uvedeny na

http://hlukovemapy.mzcr.cz/silnice.html a http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?

M_Site=cenia&M_Lang=cs.

Další vlivy, které se z hlediska vlivů životního prostředí projevují na zdraví exponovaných

osob, je zvyšující se výskyt alergických onemocnění a výskyt akutních respiračních

onemocnění, u nichž byla epidemiologicky prokázána přímá vazba na kvalitu ovzduší.

Z hlediska vlivu na veřejné zdraví je však také nutno zmínit alespoň důsledky kvality

pracovního prostředí, důsledky životního stylu a vlivy sociálních determinant zdraví.

http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs

http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs

http://hlukovemapy.mzcr.cz/silnice.html



II.2. Pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce

Touto otázkou se podrobně zabývá již vstupní analytická část PRUOZK a odvozuje ji na

základě dostupných statistických ukazatelů jak v časovém hledisku trendů současného vývoje

tak očekávaných efektů ve srovnání jednotlivých regionů České republiky. Zvlášť je kladen

důraz na porovnání ukazatelů s republikovým průměrem a dalšími regiony České republiky

v současné době.

Jednotlivé ukazatele zahrnují jak výrobní a produkční efektivitu, ekonomickou základnu a

podnikání, zahraniční investice, sídelní strukturu a obyvatelstvo, lidské zdroje, infrastrukturu

a životní prostředí, venkov a zemědělství a cestovní ruch.

Analytická část PRUOZK zahrnuje i definici disparitních regionů a jejich charakteristiku

pomocí dvou metod

- Metodou statistické analýzy

- Metodou expertního hodnocení

Tato část PRUOZK umožňuje vymezit vhodné okresy a ORP pro návrh realizačních opatření

do roku 2012.

Očekávaný vývoj bez postupné koncepční realizace opatření směřujících k zajištění vhodných

podmínek pro komplexní rozvoj Zlínského kraje a zajištění potřebného finančního rámce pro

jejich realizaci je možno charakterizovat následujícím způsobem:

Obecně dle SRZK:

- v případě nezvýšení atraktivity kraje hrozí silnější pokles počtu obyvatel způsobený

dalším odchodem mladých vzdělaných občanů do ostatních regionů ČR či do

zahraničí

- podle projekce ČSÚ se počet obyvatel Zlínského kraje do roku 2020 sníží o 3,6 %

s jasným trendem dalšího poklesu do roku 2050 (-20 %)

- jedinou základní do budoucna trvale rostoucí věkovou skupinou obyvatelstva budou

občané ve věku 65 a více let, v důsledku čehož dojde k radikálnímu stárnutí populace

Predikci dalšího vývoje charakterizují zpracovatelé PRUOZK následujícím způsobem:



„Za standardní ekonomický vývoj můžeme označit nikoliv takový, který by předpokládal

trvalou prosperitu a akceleraci ekonomické aktivity bez jakýchkoliv limitů (což je předpoklad

zcela vytržený ze základních ekonomických souvislostí a tudíž nereálný), nýbrž existenci

standardního cyklického vývoje, jež by vycházel z vnitřních strukturálních podmínek

ekonomiky České republiky a nebyl by radikálně zasažen okolnostmi, jež způsobují

strukturální ekonomické poruchy v klíčových teritoriích, které ovlivňují ekonomické

parametry v zemích našich klíčových partnerů jak na straně nabídky, tak poptávky.

Standardní ekonomický vývoj by se tak rozhodně nevyhnul určité cyklické korekci, jež by

odrážela především vnitřní ekonomické faktory, nebyla by však ovlivněna zásadními

strukturálními poruchami v ekonomikách, které parametry ekonomiky v České republice

podstatně ovlivňují.

V podmínkách velmi otevřené ekonomiky České republiky je však záležitost vývoje

hospodářského cyklu velmi silně ovlivněna parametry především ekonomik EU.

Případ „standardního ekonomického scénáře“, jež vychází z výše vymezených parametrů, by

bylo možné dále specifikovat v podobě:

pozvolna oslabující a zpomalující, nikoliv však klesající ekonomické aktivity (stále kladný hospodářský růst; ne tak výrazný jako v letech 2005 – 2007) v období 2009 – 2011, poté návrat k rychlejší růstové trajektorii;

mírného růstu sektoru maloobchodu a služeb, včetně zpomalujícího se objemu spotřebního koše v intencích celkového hospodářského růstu;

stabilního vývoje všech klíčových ekonomických sektorů;

pouze mírného nárůstu míry nezaměstnanosti, bez vážných dopadů na výši disponibilního příjmu domácností;“

Z hlediska vlivů na životní prostředí je možno bez realizace PRUOZK možno očekávat

následující nejvýznamnější trendy:

1. Vliv na životní prostředí se neprojeví očekávanými přínosy, které jsou součástí

PRUOZK v oblasti snižování zanedbanosti investičních činností v oblasti vodního

hospodářství, péče o krajinu a životní prostředí, dopravy a infrastruktury. Z hlediska

ochrany přírody a přírodních zdrojů lze očekávat bez realizace PRUOZK nanejvýše

konzervaci současného stavu, ale bez konkrétní perspektivy pro zlepšení životního

prostředí



2. Zlínský kraj jako nejvenkovštější kraj by bez základní koncepce s celokrajskou

prioritou v této oblasti zachoval nevýhodné podmínky života ve venkovských sídlech

oproti městům s postupným trendem vylidňování a stárnutí populace na venkově

3. Bez podpory cestovního ruchu by byla i nadále využita pouze malá část potenciálu

Zlínského kraje v nabídce turistiky a v možnosti podpory této ekonomické aktivity



III. Charakteristiky životního prostředí v

oblastech, které by mohly být provedením

koncepce významně zasaženy.Tato kapitola uvádí přehled současného stavu vybraných parametrů krajiny a výčet pouze

nejdůležitějších rysů, které mají význam z celokrajského hlediska. Většina údajů byla

uvedena v „Oznámení“ SEA PRUOZK, které prošlo zjišťovacím řízením na MŽP ČR.

Vybrané oblasti problematiky životního prostředí, které by mohly být zasaženy provedením

PRUOZK, byly v průběhu tvorby strategického dokumentu diskutovány při jednáních

pracovních skupin, které pokrývaly celou šíři působnosti PRUOZK.

Problematika realizace PRUOZK byla zevrubně prezentována a diskutována při zasedáních a

průběžných jednáních Pracovních skupin, v jim nadřazeném Koordinačním výboru a při

předběžném projednání koncepčního materiálu PRUOZK dne 8.3.2010 v Radě Zlínského

kraje.

Věcné vymezení styčných ploch PRUOZK a životního prostředí v oblastech, které by mohly

být zasaženy, je následující:

- Ovzduší, struktura emisí a imisní zátěž území ZLK

- Voda a vodní hospodářství včetně zásobování vodou a čištění odpadních vod a

zajištění podmínek stanovených ve vyhlášených Ochranných pásmech vodních zdrojů

a Chráněných oblastí přirozené akumulace vody (CHOPAV)

- Půda včetně struktury a péče o půdní fond ZLK včetně vodní a větrné eroze

- Ložiska nerostných surovin a možnost jejich využívání

- Ochrana přírody – respektování podmínek pro realizaci Plánů péče o CHKO (CHKO

Beskydy a Bílé Karpaty) a evropských chráněných území (Natura 2000)

- Hospodaření s odpady

- Problematika starých ekologických zátěží na území ZLK

- Doprava na území ZLK



- Energetika – zásobování obyvatel ZLK energií a podpora využití alternativních zdrojů

energie

- Problematika vodní a větrné eroze a opatření pro jejich minimalizaci

Uvedené oblasti životního prostředí jsou podrobně zpracovány v „Oznámení“ koncepčního

materiálu PRUOZK podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění, ve Zprávě o stavu

životního prostředí v ČR v roce 2008, případně v dalších dokumentech.

Jak je z tohoto přehledu patrné, realizace projektů zahrnutých do PRUOZK může

ovlivnit široké spektrum složek životního prostředí. Konkrétní vlivy jsou však specifické pro

každou lokalitu a odpovídají charakteru, rozsahu a zaměření jednotlivých konkrétních

projektů. Proto není na úrovni celokrajské koncepce možno provést jednoznačné hodnocení

těchto vlivů. Je však nezbytné zajistit, aby realizace PRUOZK nevytvářela podmínky pro

novou zátěž složek životního prostředí provozem nově instalovaných aktivit a aby nedošlo

k náhradě současného poškozování životního prostředí či zanedbání péče o něj jiným typem

environmentálně nežádoucích aktivit. Tato poznámka se týká především ochrany ovzduší, vod

a odpadového hospodářství a vlivu dopravy na kvalitu životního prostředí. Z hlediska zlepšení

struktury krajiny a ochrany krajinného rázu je potřebné ovlivňovat i rozsah a charakter

nových objektů včetně liniových staveb. Z tohoto důvodu budou některé projekty, které

naplní ustanovení zákona 100/2001 Sb., posuzovány samostatně v procesu EIA na základě

znalosti konkrétních projektů v podmínkách konkrétních lokalit, případně i se zajištěním

primárních terénních dat relevantních k řešeným projektům.

Celkové hodnocení stavu životního prostředí a jeho složek ve Zlínském kraji na základě

dostupných dat je uvedeno v kapitole II. Vzhledem k rozsáhlosti problematiky jsou uvedeny i

odkazy na informační zdroje, případně odkazy na odborné materiály a instituce, které sledují

stav životního prostředí ve vymezených oblastech.



IV. Veškeré současné problémy životního

prostředí, které jsou významné pro koncepci,

zejména vztahující se k oblastem se zvláštním

významem pro životní prostředí (např. oblasti

vyžadující ochranu podle zvláštních právních

předpisů12a)).Stav životního prostředí Zlínského kraje a oblasti životního prostředí, které mohou být

realizací PRUOZK dotčeny, byl popsán v předchozích dvou kapitolách. Z hlediska realizace

PRUOZK jsou významná především lokální posouzení jednotlivých projektů, které budou

v rámci realizace hodnoceného střednědobého plánu schváleny a podpořeny, a to za

konkrétních podmínek jejich realizace odpovídající rozsahu projektů i místním podmínkám,

které jsou lokálně – specifické. Pro jejich hodnocení je potřebné vzít v úvahu hlediska

navržená v příloze tohoto dokumentu a posoudit, jestli řešení projektu koliduje s:

- Vymezením území Natura 2000, chráněných částí přírody a zásadami oblasti obecné

ochrany přírody

- Rizikem nepříznivého ovlivnění kvality ovzduší

- Erozním rizikem lokality

- Rizikem kolize se starou ekologickou zátěží

- Chráněnými ložisky nerostných surovin

- Hranicemi CHOPAV, zásadami jejich ochrany

- Koncepcemi pro ochranu složek ekosystémů – především koncepčními materiály na

úseku ochrany ovzduší, vodního hospodářství a nakládání s odpady

- Stavem životního prostředí z hlediska ochrany veřejného zdraví

- Koncepcí odpadového hospodářství Zlínského kraje a prioritami nakládání s odpady

- Koncepcí rozvoje dopravy včetně podpory environmentálně příznivých trendů



- Koncepcí cestovního ruchu zlepšování podmínek pro společenské determinanty

zdravotního stavu obyvatel

- Koncepcí rozvoje venkova včetně rozvoje infrastruktury a snižování environmentální

zátěže z rezidentních oblastí

V případě že hodnocení projektů ukáže riziko kolize s některými zájmy ochrany přírody, je

potřebné provést podrobnější analýzu a projednat řešení projektu, jeho cíle a důsledky

s příslušnými kompetentními orgány. Z pohledu ochrany podle zvláštních právních předpisů

je nejvýznamnější potřeba zajištění podmínek ochrany ptačích oblastí a evropsky

významných lokalit ve Zlínském kraji. Následující stanovisko je zpracováno autorizovanou

osobou pro tuto oblast.



Hodnocení důsledků koncepce

PROGRAM ROZVOJE ÚZEMNÍHO OBVODU ZLÍNSKÉHO KRAJE 2010 – 2012

na území a stav ochranyevropsky významných lokalit a ptačích oblastí

v území Zlínského krajepodle § 45i zákona č.114/1992 Sb.,

o ochraně přírody a krajiny v platném znění

Zpracovatel hodnocení :

Ing.Ivo Machar, Ph.D., autorizace MŽP ČR čj. 630/347/05

e-mail : [email protected]; mobil: 724 502 474

Datum zpracování: 4.3. 2010

Hodnocení koncepce je provedeno podle § 45i ZOPK a metodického pokynu MŽP ČR (Věstník vlády ČR č.2, roč.4, 2006)

OBSAH :

mailto:[email protected]



1. Úvod ............................................................................. 3

2. Předmět posouzení koncepce ................................................................ 4

3. Lokality evropské soustavy Natura 2000 ve Zlínském kraji ....................... 5

3.1. Evropsky významné lokality .......................................................... 5

3.2. Ptačí oblasti ............................................................................ 7

4. Vyhodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti v soustavě Natura 2000 v řešeném území Zlínského kraje ....................................... 8

4.1. Hodnocení úplnosti podkladů ............................................. 8

4.2. Identifikace potenciálně dotčených lokalit soustavy Natura 2000 ..... 8

4.3. Detailní hodnocení koncepce …………………………………....... 8

4.4. Vliv koncepce na předměty ochrany potenciálně dotčených lokalit ... 17

4.5. Vliv koncepce na celistvost soustavy Natura 2000 ...................... 17

4.6. Kumulativní a přeshraniční vlivy .......................................... 17

5. Závěrečné stanovisko posouzení .................................................... 18

6. Použité podklady ......................................................... 19

Použité zkratky :

ZOPK – zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění

EVL – evropsky významná lokalita (§ 3, odst.1, písm.o/ ZOPK)

PO – ptačí oblast (§ 45 e/ ZOPK)

ZK – Zlínský kraj

1.Úvod



Vstupem ČR do Evropské unie byla u nás ochrana přírody a krajiny povýšena na „evropskou úroveň“. Pro ČR vznikla povinnost začlenit (transponovat) do svého právního řádu mimo jiné i povinnosti vyplývající ze dvou základních směrnic, upravujících ochranu přírody v EU: Směrnici Rady 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků a Směrnici Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Podrobné překlady textů obou směrnic včetně originální anglické verze lze najít v literatuře (Roth P., ed., 2003).

Směrnice Rady 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků (Birds directive) je historicky první právní předpis zemí Evropských společenství na ochranu přírody (Roth, 2003). Neplatí na území Grónska. Směrnice má 19 článků a 5 příloh. Podle článku č.4 směrnice mají členské státy za povinnost pro druhy a poddruhy ptáků, uvedených v příloze I a dále pro pravidelně se vyskytující tažné druhy ptáků zřizovat tzv. území zvláštní ochrany (SPA: Special Protection Areas, u nás tzv. Ptačí oblasti). Jednotlivé přílohy směrnice, obsahující druhové seznamy, byly postupně novelizovány. Podle této směrnice jsou ovšem chráněny v krajině i všechny ostatní struktury, sloužící ochraně těchto ptačích druhů.

Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Habitats Directive) stanovila původně termín vzniku seznamu chráněných lokalit celého Společenství na rok 1998. Díky prodlevám členských států s transpozicí směrnice byly první tzv. národní seznamy předloženy Evropské komisi až po uvalení sankcí na některé státy v roce 2000. Cílem směrnice je „přispívat k zabezpečení biologické rozmanitosti prostřednictvím ochrany přírodních stanovišť a volně žijící fauny a flóry na evropském území členských států“. Směrnice je tvořena 24 články a 6 přílohami. V roce 1997 byla směrnice novelizována (zejména její přílohy I a II), další doplnění druhových seznamů v přílohách směrnice navrhly nově přistupující členské státy včetně ČR. O plnění povinností, vyplývajících ze směrnice, musí členské státy v šestiletých intervalech informovat Evropskou komisi. Nejrozsáhlejší povinností, plynoucí ze směrnice, je vytvoření a aktivní ochrana soustavy lokalit, pro niž se zavádí název Natura 2000.

Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. V ČR je soustava Natura 2000 tvořena dvěma typy území: ptačími oblastmi (viz Birds Directive) a evropsky významnými lokalitami (viz Habitats Directive). Podrobné definování pojmů uvedených v tomto odstavci obsahuje § 3 zákona č.114/1992 Sb. ve znění pozdějších novelizací (ZOPK).

Jakákoliv koncepce, která může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území ptačí oblasti nebo evropsky významné lokality (EVL), podléhá hodnocení důsledků na území soustavy Natura 2000 a na stav její ochrany. Posuzování důsledků koncepce na soustavu Natura 2000 má velmi úzkou vazbu na proces SEA/EIA. V případě, kdy příslušný orgán ochrany přírody (či současně více orgánů ochrany přírody) svým stanoviskem k předložené koncepci konstatuje, že „nelze vyloučit“ významný vliv na ptačí oblast nebo EVL, je předkladatel koncepce povinen (hodlá-li ji dále realizovat) podrobit ji procesu SEA, v rámci něhož proběhne i vlastní „naturové“ posouzení podle § 45i ZOPK.

Hodnocení je zaměřeno (článek 6.3 Habitats Directive) na „cíle ochrany“ a „celistvost (integritu)“ konkrétní lokality v soustavě Natura 2000. Cílem ochrany ptačí oblasti nebo EVL je podle směrnic EU „zachování předmětů ochrany (tj. vybraných druhů ptáků v ptačí oblasti a evropsky významných druhů a stanovišť v EVL) v tzv. příznivém stavu z hlediska ochrany“ (definice stavu lokality příznivého z hlediska ochrany viz § 3 ZOPK). Celistvost (integrita) lokality zahrnuje její ekologické funkce. 2. Předmět hodnocení koncepce



Název koncepce : Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 - 2012

Umístění: Zlínský kraj

Předkladatel: Krajský úřad Zlínského kraje

Zpracovatel SEA hodnocení: RNDr. Alexander Skácel, CSc. (autorizovaná osoba)

Charakteristika a obsah koncepce:

Posuzovaná koncepce „Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012“ (PRÚOZK) vychází ze závěrů „Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020“ (SRZK), které konkretizuje na kratší časové období (2010-2012). SRZK byla posouzena z hlediska vlivů koncepce na soustavu Natura 2000 (Machar 2009). Cílem PRÚOZK je závěry SRZK transformovat do trajektorie střednědobého výhledu rozvoje kraje a pokusit se identifikovat významné vnitroregionální rozdíly a z nich vyplývající disparity uvnitř regionu Zlínského kraje. Cílem PRÚOZK je tedy nabídnout scénář střednědobého rozvoje regionu Zlínského kraje, respektující jak současné a budoucí předpokládané parametry ovlivňující tento vývoj, tak i základní dlouhodobé strategické záměry formulované v rámci SRZK.

Na rozdíl od SRZK je obsahová část PRÚOZK podstatně silněji ovlivněna dopady současné ekonomické krize. SRZK a její struktura představuje strategii prioritních rozvojových oblastí, členěných do čtyř základních skupin – pilířů. Toto pojetí priorit je v rámci PRÚOZK kontinuálně zachováno, stejně jako jeho členění na čtyři pilíře.

Návrhová část PRÚOZK je tedy zpracována v rámci pilířů: konkurenceschopné ekonomiky, úspěšné společnosti, efektivní infrastruktury a rozvoje venkova a atraktivního regionu, s identifikací vzájemně propojených vazeb mezi nimi a současně i s plošnými,

horizontálními faktory, které jejich vývoj rovněž zásadně ovlivňují.SRZK je vnímána jako základní dlouhodobý strategický rozvojový dokument a PRÚOZK

spíše jako střednědobá rozvojová koncepční konkretizace tohoto dokumentu na příslušné období. Předpokládá se, že na PRÚOZK bude v příslušných relevantních oblastech navázáno ročními, operativními prováděcími Plány rozvoje, majícími podobu jakýchsi akčních nástrojů PRÚOZK. Tyto akční plány by měly vytvořit zásobník „projektových“ příležitostí a síť pracovních skupin pro jejich uchopení a přípravu, se zapojením do mezinárodní spolupráce.



3. Lokality evropské soustavy Natura 2000 ve Zlínském kraji

Územní rozsah hodnocené koncepce se týká území celého Zlínského kraje. Tím je dán tzv. územní průmět koncepce z hlediska možného vlivu na lokality soustavy Natura 2000.

Soustavu lokalit Natura 2000 tvoří dvě kategorie území: ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Bližší informace k jednotlivým lokalitám lze najít v jejich zřizovacích předpisech (viz: 6. Použité podklady) a dále např. na www.natura2000.cz .

3.1. Evropsky významné lokalityEvropsky významná lokalita (EVL) je lokalita, vyžadující ze zákona zvláštní územní

ochranu. Evropsky významné lokality byly vymezeny v příloze nařízení vlády CR č.132/2005 Sb. a tvoří tzv. „národní seznam“ lokalit soustavy Natura 2000. Podrobnosti k národnímu seznamu (včetně mapového vymezení jednotlivých EVL) lze nalézt na internetových stránkách MŽP a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Národní seznam předložila Česká republika Evropské komisi a ta po jeho prověření z hlediska úplnosti seznamu na základě vědeckých principů rozhodla o zařazení lokalit do tzv. „evropského seznamu“ (Sdělení MŽP č.81/2008 Sb.). Všechny EVL požívají vysoký stupeň ochrany podle ZOPK. Národní seznam obsahuje pro každou jmenovitou lokalitu i návrh kategorie zvláště chráněného území (ZCHÚ podle § 14 ZOPK), v níž je EVL navrhována vyhlásit. Do 30ti dnů od zveřejnění evropského seznamu ve Sbírce zákonů musí orgány ochrany přírody, kompetentní k vyhlášení dané kategorie ZCHÚ uvedené u konkrétní EVL, oslovit vlastníky pozemků s nabídkou uzavření smlouvy o tzv. smluvní ochraně lokality. Pokud tato smlouva nebude uzavřena, musí být EVL vyhlášena jako ZCHÚ do šesti let od jejího přijetí Evropskou komisí do evropského seznamu.

Tab.č.1 Evropsky významné lokality, vymezené v území řešeném SR ZKČ. Kód lokality Název lokality Rozloha lokality (ha)

1 CZ0720013 Babí hora 49.2911

2 CZ0720016 Kovářův žleb - Obora 214.1899

3 CZ0720033 Semetín 1327.2647

4 CZ0720153 Troják 654.2318

5 CZ0720185 Rusava - Hořansko 73.4279

6 CZ0720190 Ondřejovsko 298.0803

7 CZ0720192 Velká Vela 770.6784

8 CZ0722198 Hodňovská dolina 7.5629

9 CZ0722199 Hrušová dolina 98.2995

10 CZ0722201 Kobylí hlava 3.7207

11 CZ0722205 Tratihušť 47.7809

12 CZ0723007 Čerťák 4.2366

13 CZ0723012 Insel 0.4518

14 CZ0723020 Údolí Okluky 17.1855

15 CZ0723024 Rochus 57.9347

http://www.nature.cz/natura2000-design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=133808






























http://www.nature.cz/natura2000-design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=hledani&co=lokalita&jakShowSez=Strankovat&opener=&vztazne_id=&order=ORDER%20BY%20ROZLOHA&orderhow=DESC

http://www.nature.cz/natura2000-design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=hledani&co=lokalita&jakShowSez=Strankovat&opener=&vztazne_id=&order=ORDER%20BY%20NAZ_LOK&orderhow=DESC

http://www.nature.cz/natura2000-design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=hledani&co=lokalita&jakShowSez=Strankovat&opener=&vztazne_id=&order=ORDER%20BY%20SITE_CODE&orderhow=DESC

http://www.natura2000.cz/



16 CZ0723401 Březnice u Zlína 1.0044

17 CZ0723402 Březová - Studený vrch 0.1359

18 CZ0723403 Uhliska 50.6735

19 CZ0723406 Chvalčov 1.1934

20 CZ0723409 Kurovice - lom 6.6510

21 CZ0723410 Mokřad Pumpák 1.9306

22 CZ0723412 Mokřad u Slováckých strojíren 8.6276

23 CZ0723413 Ovčírka 10.2205

24 CZ0723414 Polichno - Pod duby 26.8077

25 CZ0723415 Polichno 67.1242

26 CZ0723416 Popovické rybníky 98.7478

27 CZ0723417 Pozděchov 0.3557

28 CZ0723421 Remízy u Bánova 67.4180

29 CZ0723423 Skalky 11.1350

30 CZ0723424 Stonáč 5.5088

31 CZ0723425 Stráně u Popovic 130.8608

32 CZ0723426 Střížovice 29.5549

33 CZ0723430 Údolí Bánovského potoka 21.6227

34 CZ0723434 Vlára 9.5720

35 CZ0723435 Vlára - polesí 1136.2199

36 CZ0723750 Jankovice - kostel 0.0281

37 CZ0723751 Komňa - kostel 0.0792

38 CZ0723752 Lidečko - kostel 0.0307

39 CZ0723753 Luhačovice - zámek 0.1355

40 CZ0723754 Pozděchov - kostel 0.0594

41 CZ0723755 Rusava - kostel 0.0240

42 CZ0723756 Slavičín - kostel 0.1042

43 CZ0723757 Slavičín - zámek 0.1046

44 CZ0723758 Slušovice - kostel 0.0662

45 CZ0723759 Štola Sintrová 0.0398

46 CZ0723813 Kotrlé 0.4461

47 CZ0724087 Újezdecký les 932.2740

48 CZ0724088 Březová - Kalábová 1.2221

49 CZ0724089 Beskydy 120386.5332

50 CZ0724090 Bílé Karpaty 14915.1993

51 CZ0724091 Chřiby 19226.4511











































































52 CZ0724107 Nedakonický les 1524.7908

53 CZ0724120 Kněžpolský les 521.1706

54 CZ0724121 Nad Jasenkou 738.5750

55 CZ0724428 Tesák 1103.1868

3.2. Ptačí oblastiPtačí oblasti vymezuje vláda ČR příslušným nařízením ve Sbírce zákonů. V nařízení

vlády je definován předmět ochrany ptačí oblasti a případně i výčet činností, k nimž je v ptačí oblasti nutný souhlas orgánu ochrany přírody. Kompetence orgánů ochrany přírody v ptačích oblastech jsou poněkud komplikovaně rozdělené : leží-li uvnitř ptačí oblasti maloplošné území se statutem „národní přírodní rezervace“ (NPR) nebo „národní přírodní památka“ (NPP), pak je příslušným orgánem pro ptačí oblast správa chráněné krajinné oblasti, pokud v ptačí oblasti není NPR ani NPP, pak je příslušný krajský úřad. V ptačí oblasti může orgán ochrany přírody s vlastníkem nebo nájemcem pozemku uzavřít smlouvu o hospodaření v zájmu podpory ochrany ptačích druhů.

Tab.č.2 Ptačí oblasti, vymezené v území řešeném SR ZKČ. Název lokality

1 Horní Vsacko

2 Hostýnské vrchy

3 Beskydy

4. Vyhodnocení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti v soustavě Natura 2000 v řešeném území Zlínského kraje

4.1. Hodnocení úplnosti podkladůPodklady, které byly zadavatelem hodnocení předány autorizované osobě pro účely tohoto

posouzení, jsou úplné a dostatečné pro kompletní zpracování posouzení vlivů koncepce podle § 45i ZOPK.



http://www.nature.cz/natura2000-design3/web_lokality.php?cast=1804&akce=hledani&co=lokalita&jakShowSez=Strankovat&opener=&vztazne_id=&order=ORDER%20BY%20NAZ_LOK&orderhow=DESC











4.2. Identifikace potenciálně dotčených lokalit soustavy Natura 2000PRÚOZK je obecně formulovanou regionální rozvojovou koncepcí. Hodnocená koncepce

ve své návrhové části samozřejmě musí respektovat ustanovení Směrnice Rady 79/409/EHS a Směrnice Rady 92/43/EHS (viz úvodní část tohoto hodnocení) a realizace projektů z koncepce vycházejících nesmí významně negativně ovlivnit jednotlivé lokality i celistvost soustavy Natura 2000.

Identifikace konkrétních lokalit soustavy Natura 2000 ve Zlínském kraji, potenciálně dotčených posuzovanou koncepcí, je vzhledem k velké míře její obecnosti možná jen obtížně. Většina cílů, úkolů a opatření, které PRÚOZK navrhuje, nemá konkrétní územní průmět nebo je nejasný. Proto v dalším hodnocení koncepce (kap.4.3. posudku) je pozornost zaměřena na ta opatření, u nichž lze potenciální ovlivnění lokalit soustavy Natura 2000 očekávat.

4.3. Detailní hodnocení koncepceKlíčovým krokem pro implementaci opatření SRZK v rámci PRÚOZK je vytvoření

systému akčního koordinovaného plánování (uplatněného „na míru“ každé jednotlivé ORP). Toto koordinované plánování v PRÚOZK shrnují tabulky úkolů a opatření, které jsou dále použity pro expertní kvantifikaci potenciálních vlivů na lokality a celistvost soustavy Natura 2000 (viz tab.č.1 – 4).

Pozn.: Úkol a Opatření odpovídají kategoriím „Úkol“ a „Opatření“ definovaným ve Strategii rozvoje Zlínského kraje na roky 2009 – 2020 (SRZK).

Kvantifikace významnosti vlivů je v tab. č. 1 - 4 provedena za pomoci stupnice z Metodického pokynu MŽP (Obr. 1). Kritické hodnotě „významný negativní vliv“ zde odpovídá hodnota „-2“.

Obr. 1 – Významnost vlivů (převzato z Věstníku MŽP ČR, roč.XVII, částka 11)



Tabulka č.1: Doporučené úkoly a opatření PRÚOZK pro Konkurenceschopnou ekonomiku ve vybraných ORP

Úkol / Opatření Zaměření na ORP Kvantifikace vlivů na soustavu Natura 200


1.1.1a. Podpora vzniku a fungování platformy pro koordinaci VaV institucí a podnikatelů

plošné zaměření se specifickým důrazem na nadprůměrně

rozvinuté (zejména Holešov, Uherské Hradiště a Zlín) a

podrozvinuté ORP (především Kroměříž, Rožnov pod

Radhoštěm, Valašské Klobouky a Vsetín)

0


1.1.2a. Budování a rozvoj inovačního zázemí

Holešov, Uherské Hradiště, Zlín / plošné zaměření, s rozlišením

míry rozvinutosti

?

1.1.2c. Podpora podnikatelských investic

prioritně Zlín; plošné zaměření na brownfields napříč krajem

?

1.1.4. Stimulovat inovační aktivity podnikatelů a firem1.1.4a. Zvyšování informovanosti podnikatelů

plošné zaměření 0

1.1.4b. Výchova k pro-inovačnímu směřování firem


1.1.4c. Aktivity pro zapojení firem do mezinárodních projektů v oblasti inovací



1.3.1a. Spolupráce se sítěmi rizikového kapitálu


1.3.1b. Speciální úvěrové a garanční facility


1.3.1c. Speciální facility rizikového kapitálu


1.3.2. Zlepšit nefinanční podmínky podnikání MSP1.3.2b. Asistence v oblasti marketingu na zahraničních trzích





1.4.1a. Intenzivní marketing SPZ Holešov

Holešov 0

Tabulka č.2: Doporučené úkoly a opatření PRÚOZK pro Úspěšnou společnost ve vybraných ORP



2.1.1a. Zvyšování mobility pracovníků mezi vzdělávacím a podnikatelským sektorem

plošné zaměření, s prioritní orientací na ohrožená ORP

z pohledu dlouhodobé nezaměstnanosti (Kroměříž,

Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Klobouky)

0

2.1.1b. Zapojení regionálních podnikatelských partnerů do tvorby vzdělávacích programů

plošné zaměření, s prioritní orientací na ohrožená ORP

z pohledu dlouhodobé nezaměstnanosti (Kroměříž,

Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Klobouky)

0

2.1.2. Zvýšit podíl vysokoškolsky vzdělané populace2.1.2c. Podporovat rozvoj bakalářských studijních programů

Kroměříž, Uherské Hradiště, Valašské Meziříčí, Vsetín, Zlín

0


2.1.3a. Využít kapacit a možností škol pro účely dalšího vzdělávání

plošné zaměření, s prioritní orientací spíše na větší

regionální centra (Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín)

0


2.1.4a. Optimalizace nabídky škol na základě poptávky s důrazem na řemesla a technicky orientované obory


2.1.4b. Zavádění systémů kvality a hodnocení škol


2.1.4c. Zlepšení výuky cizích jazyků a ICT


2.1.4d. Podpora dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků


2.1.4h. Zlepšení plošné zaměření 0



podmínek pro praktickou výuku v zemědělských oborech

2.2.3. Naplnit strategickou průmyslovou zónu Holešov 2.2.3a. Intenzivní marketing SPZ Holešov

Holešov 0

2.3.1. Optimalizace sítě poskytovatelů sociálních služeb2.3.1a. Podpora stávajících sociálních služeb


2.3.1b. Rozvoj chybějících sociálních služeb

ORP určené aktuálním Střednědobým plánem rozvoje

sociálních služeb ZK

0

2.3.2. Zvýšení kvality poskytovaných sociálních služeb2.3.2a. Vytvoření jednotného systému na sledování a vyhodnocování sociálních služeb


2.3.2b. Zavádění standardů kvality sociálních služeb


2.3.2c. Vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách


2.4.2. Zvýšit kvalitu specializované zdravotnické péče2.4.2a. Koncentrace a centralizace specializované zdravotnické péče

Zlín 0

2.4.2b. Modernizace zdravotnické infrastruktury

Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín

0

2.4.2c. Zamezit stárnutí praktických lékařů

Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín

0

Tabulka č.3: Doporučené úkoly a opatření PRÚOZK pro Efektivní infrastrukturu a rozvoj venkova ve vybraných ORP


3.1.1. Zkvalitnit nakládání s odpady3.1.1a. Budování integrovaných systémů nakládání s odpady

plošné zaměření ?

3.1.1b. Rozvoj infrastruktury pro nakládání s odpady


3.1.1c. Předcházení vzniku odpadů a omezování jejich množství




3.1.1d. Rozvoj systémů odděleného sběru odpadů


3.1.5. Udržitelně využívat zdroje energie3.1.5a. Realizace energetických úspor a zvyšování energetické účinnosti


3.1.5b. Zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE)


3.1.5d. Příkladné chování kraje, obcí a jejich institucí

plošné zaměření +1

3.2.1. Dobudovat odpovídající technickou infrastrukturu3.2.1c. Zvýšení napojenosti na veřejnou kanalizaci s odpovídající kvalitou čištění odpadních vod

plošné zaměření s prioritní orientací na Bystřici pod

Hostýnem, Holešov, Luhačovice, Uherský Brod,

Vizovice

+1

3.2.1d. Dobudování ostatní infrastruktury na venkově

plošné zaměření s přednostní orientací na nejpotřebnější lokality

+1


3.3.1b. Vybudování rychlostní komunikace R 49

Holešov, Kroměříž, Zlín ?

3.3.1c. Vybudování rychlostní komunikace R 55

Kroměříž, Otrokovice, Uherské Hradiště

?


3.3.2b. Rekonstrukce silnic II. a III. třídy

plošné zaměření s přednostní orientací na

nejpotřebnější úseky

0

3.3.2d. Zkvalitnění sítě silnic I. třídy

Otrokovice, Zlín, Uherské Hradiště, Uherský Brod,

Vsetín, Valašské Meziříčí, Rožnov pod Radhoštěm

?

3.3.3. Modernizovat železniční infrastrukturu3.3.3a. Modernizace a elektrizace páteřních tratí

Otrokovice, Valašské Meziříčí, Vizovice, Vsetín,

Zlín

0

3.3.4. Budovat a rozvíjet veřejná mezinárodní letiště3.3.4a. Přestavba či modernizace letiště Bochoř


3.3.5. Podporovat kombinovanou dopravu3.3.5a. Rozvoj potřebné infrastruktury pro kombinovanou dopravu

Holešov, Otrokovice, Valašské Meziříčí,

?

3.3.5b. Finanční pobídky dopravcům





3.4.1a. Zavádění integrovaných systémů veřejné dopravy ve vybraných aglomeracích

Holešov, Kroměříž, Luhačovice, Otrokovice,

Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské Meziříčí,


0

3.4.1b. Zlepšování stávající infrastruktury IDS

Otrokovice, Vizovice, Zlín 0

3.4.4. Podporovat ekologicky šetrnou dopravu3.4.4a. Dostavba páteřní sítě cyklostezek

Otrokovice, Rožnov pod Radhoštěm, Uherské

Hradiště, Uherský Brod, Valašské Meziříčí,

Vizovice, Vsetín, Zlín/ plošné zaměření

?

Tabulka č.4: Doporučené úkoly a opatření PRÚOZK pro Atraktivní region ve vybraných ORPÚkol / Opatření Zaměření na ORP Kvantifikace vlivů

na soustavu Natura 2004.1.1. Rozvíjet oblasti s koncentrovaným potenciálem

cestovního ruchu4.1.1a. Dobudování a modernizace veřejné infrastruktury pro CR

Luhačovice, Rožnov pod Radhoštěm, Vsetín

0

4.1.1c. Modernizace a vybudování nových ubytovacích a gastronomických služeb

Luhačovice, Rožnov pod Radhoštěm, Vsetín

0



Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kroměříž, Otrokovice,

Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské Klobouky,

Valašské Meziříčí, Vsetín, Zlín

?



Kroměříž, Holešov, Zlín ?


Kroměříž, Otrokovice, Uherské Hradiště

?

4.1.4. Budovat a rozvíjet veřejná mezinárodní letiště 2)

4.1.4a. Přestavba či modernizace letiště Bochoř



4.2.1a. Pravidelná aktualizace komplexního marketingového plánu včetně systému monitoringu

plošné zaměření se specifickým důrazem na oblasti

s koncentrovaným potenciálem cestovního ruchu (Luhačovice,

0



Rožnov pod Radhoštěm, Vsetín)4.2.1b. Další rozvoj speciální agentury destinačního managementu


4.2.1c. Posílení odpovídajícího brandu turistické destinace


4.2.1d. Rozvoj turistických informačních center


4.2.1e. Zlepšit a sjednotit informační systémy pro účely turismu


4.3.1. Pečovat o nemovité kulturní dědictví4.3.1a. Ochrana, uchování, poznávání a prezentace památkového fondu a zprostředkování jeho hodnot veřejnosti


4.3.1c. Spolupráce s občanskými iniciativami v péči o památkový fond


4.3.1d. Vybudování Krajského kulturního a vzdělávacího centra

plošné zaměření (Zlín) 0


4.3.2a. Modernizace a rekonstrukce kulturních zařízení

plošné zaměření0

4.3.2b. Podpora činnosti kulturních zařízení plošné zaměření 0

4.3.3. Ochrana tradiční lidové kultury a folkloru4.3.3c. Podpora tradiční lidové a ostatní kultury



4.3.4a. Vybudování systému odborného poradenství


4.4.1. Více propojit kulturu s cestovním ruchem4.4.1a. Provázání aktuálních informací o kultuře s cestovním ruchem


4.4.2. Více propojit kulturu se vzdělávacím systémem4.4.2a. Vytvořit výukové a motivační programy pro školy


4.4.4. Zlepšit dostupnost kultury4.4.4c. Zabezpečení přístupu pro handicapované skupiny




návštěvníků

U většiny úkolů/opatření nebyl identifikován žádný potenciální vliv na lokality nebo celistvost soustavy Natura 2000. Realizace úkolů/opatření 3.2.1d (infrastruktura a rozvoj venkova) může mít pro některé lokality soustavy Natura 2000 pozitivní vliv (zlepšení parametrů životního prostředí a zatraktivnění života na venkově pro místní obyvatele podporuje zprostředkovaně i lepší péči o některé lokality soustavy Natura 2000, jejichž biotopy jsou závislé na hospodářské aktivitě lidí. Naproti tomu nelze zcela vyloučit potenciálně negativní vliv na lokality soustavy Natura 2000 při realizaci některých dopravních – např. 3.3.1.b/4.1.3b, 3.3.1e/4.1.3c. Posuzovaná koncepce však není územně-plánovací dokumentace a nenavrhuje tedy konkrétní dopravní koridor nebo stavbu. Proto v tomto případě nelze objektivně identifikovat konkrétní dotčené lokality soustavy Natura 2000 (nelze ani vyloučit, že k dotčení nedojde). Při hodnocení této záležitosti byl uplatněn princip předběžné opatrnosti a v závěru tohoto posudku je formulován požadavek na dílčí úpravu – doplnění – textu koncepce.

Dílčí závěr:Významně negativní vliv na lokality nebo celistvost soustavy Natura 2000 nebyl

identifikován.

Posouzení návrhu PRÚOZK na přizpůsobení Regionálního operačního programu Střední Morava a ostatních operačních programů

Součástí návrhové části PRÚOZK je i návrh přizpůsobení Regionálního operačního programu Střední Morava a ostatních operačních programů. Výše uvedený tabulkový výčet úkolů a prioritních opatření představuje podle PRÚOZK inspiraci pro případné provádění procesu přizpůsobení operačních programů, realizovaných v rámci Zlínského kraje. Je zřejmé, že proces přizpůsobení představuje spíše doplňkovou reakci jednotlivých Řídících orgánů OP na nastalou krizovou situaci, jež však může například v časovém horizontu tohoto programového dokumentu (tj. střednědobém výhledu) výrazněji ovlivnit rozvojový potenciál jednotlivých regionů. Je současně zřejmé, že z úrovně kraje je bezprostředně ovlivnitelná pouze menší část prostředků, alokovaných v rámci kohezní politiky EU na území příslušného regionu – tedy ta, jež je redistribuována prostřednictvím Regionálního operačního programu – v našem případě ROP Střední Morava. Současně však existuje i možnost ovlivnění případných změn v rámci tématických operačních programů na základě efektivní komunikace mezi představiteli kraje a kompetentními osobami na úrovni řídících orgánů tématických operačních programů. Právě výše zmíněný výčet střednědobých rozvojových úkolů tak může představovat obsahovou inspiraci případné realizace procesu přizpůsobení jak v rámci ROP Střední Morava, tak i ve vztahu k tématickým OP.

Hlavní body procesu přizpůsobení spočívají v: přeložení finančních alokací původně zamýšlených na pozdější fázi programovacího

období 2007 – 2013 co nejvíce do přítomnosti a nejbližší budoucnosti; přizpůsobení obsahového vymezení výzev nynějším krizovým potřebám; uskutečnění maximálně možného administrativního a procedurálního zjednodušení

celého procesu projektového managementu z pohledu žadatelů;



rozšíření možnosti průběžných a zálohových plateb ve prospěch příjemců; posílení role nástrojů návratného financování projektů na úkor nenávratných dotačních

nástrojů s vidinou dlouhodobé změny forem kohezní politiky EU cestou rozvojových (holdingových, revolvingových) fondů, např. JESSICA a JEREMIE;

svědomitá příprava parametrů kohezní politiky na období po roce 2013.

Dílčí závěr:Navrhované přizpůsobení Regionálního operačního programu Střední Morava a ostatních

operačních programů je povahy technicko-organizačních, administrativních a koordinačních kroků a opatření. Žádný z těchto kroků nebo opatření nemá vztah ke konkrétním lokalitám nebo celistvosti soustavy Natura 2000.

4.4. Vliv koncepce na předměty ochrany potenciálně dotčených lokalitNebyl identifikován.

4.5. Vliv koncepce na celistvost soustavy Natura 2000Celistvostí soustavy Natura 2000 se rozumí „ekologické funkce“ a konektivita lokalit

v krajinném prostoru (Roth 2003). Posuzovaná koncepce by mohla generovat nebo podporovat některé projekty nebo

opatření, které by vytvářely v krajině bariérové efekty nebo narušovaly vzájemnou konektivitu lokalit mezi sebou. Jde zejména o nové dopravní stavby liniového charakteru. Lze proto konstatovat, že ekologické funkce soustavy Natura 2000 jako celku mohou být některými opatřeními, které by v budoucnu vycházely z posuzované koncepce, ovlivněny. Míru (kvantifikaci) tohoto potenciálního vlivu však nelze v této koncepci identifikovat.

4.6. Kumulativní a přeshraniční vlivy

Nelze vyloučit, že některá opatření nebo konkrétní projekty, která by mohly být realizovány v budoucnosti na základě posuzované koncepce, mohou potenciálně vytvářet kumulativní působení s jinými vlivy na lokality soustavy Natura 2000. Z důvodu obecné formulace posuzované koncepce však nelze případné kumulativní vlivy objektivně identifikovat.

Území řešené koncepcí leží při hranici se Slovenskou republikou. Žádné přeshraniční vlivy na lokality v soustavě Natura 2000 nebyly v posuzované koncepci identifikovány.

5. Závěrečné stanovisko hodnocení Smyslem PRÚOZK je (se znalostí klíčových rozvojových faktorů regionu Zlínského kraje

pro dlouhodobé období do roku 2020) pokusit se identifikovat možné oblasti prosperity a současně i oblasti diskvalifikované nejrůznějšími rozvojovými překážkami v rámci stanovených pilířů. Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012 je tedy střednědobý dokument, který v definovaném horizontu na základě detailní vnitroregionální analýzy konkretizuje cíle a úkoly vyplývající ze Strategie rozvoje Zlínského kraje na roky 2009 - 2020. Na PRÚOZK pak budou navazovat jednotlivé roční akční plány, kde míra



detailu a konkrétnosti bude vyšší. Většinu úkolů nebo opatření, které PRÚOZK navrhuje a které nelze z hlediska vlivů na soustavu Natura 2000 objektivně hodnotit, bude pravděpodobně možné posoudit až na základě jednotlivých akčních plánů nebo na základě konkrétních projektů v případě, jedná-li se o investiční záměry v území.

Vliv koncepce na jednotlivé lokality a celistvost (integritu) soustavy Natura 2000 z hlediska cílů ochrany ve smyslu Směrnice Rady 92/43/EHS a § 45i zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění:

Posuzovaná koncepce Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 - 2012 NEMÁ VÝZNAMNÝ NEGATIVNÍ VLIV na lokality i celistvost soustavy Natura 2000.

Doporučení:Zpracovatel tohoto posouzení doporučuje do SEA stanoviska orgánu státní správy pro posuzování vlivů na životní prostředí zapracovat následující formulaci, podmiňující schválení koncepce: Veškerá opatření a projekty, které budou realizovány na základě Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 - 2012, budou v úrovni projektové dokumentace posouzeny z hlediska jejich potenciálních vlivů na lokality a celistvosti soustavy Natura 2000.

Podpis zpracovatele hodnocení:

V Horce n. Mor. dne 4.3.2010 ......................................................

6. Použité podklady

Hora, J. (ed.) 1998: Legislativa EU a ochrana přírody. Česká společnost ornitologická, Praha. 96 pp.Hora, J., (ed.) 2000: Směrnice ES o ochraně volně žijících ptáků v České republice. ČSO, Praha. Machar I., 2009: Hodnocení důsledků koncepce Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020 na soustavu Natura 2000.Miko, L. a kol., 2005: Zákon o ochraně přírody a krajiny. Komentář. Nakladatelství C.H.Beck, Praha.Nařízení vlády č.132/005 Sb. (národní seznam).Sdělení MŽP č.81/2008 Sb. (evropský seznam)Věstník vlády ČR č.2, roč. 4, 2006.

Podklady v elektronické podobě poskytnuté zadavatelem.Konzultace se zadavatelem.

www.natura2000.cz www.biomonitoring.cz www.birdlife.cz

http://www.birdlife.cz/

http://www.biomonitoring.cz/

http://www.natura2000.cz/



V. Cíle ochrany životního prostředí stanovené

na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní

úrovni, které mají vztah ke koncepci a způsob,

jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její

přípravy, zejména při porovnání variantních

řešení.

V.1. Referenční cíle OŽP

Referenční cíle slouží ke zjištění vazeb jednotlivých koncepčních dokumentů, tedy i

Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012, z hlediska ochrany

životního prostředí a zároveň k vyhodnocení souladu cílů, úkolů a opatření posuzovaného

koncepčního dokumentu s cíli ochrany životního prostředí.

Na základě analýzy relevantních národních a regionálních koncepčních dokumentů a na

základě analýzy stavu životního prostředí byla stanovena základní sada referenčních cílů

ochrany životního prostředí. Následně byl vyhodnocen vztah strategických cílů – pilířů (čtyř

hlavních prioritních oblastí), formulovaných v posuzovaném koncepčním dokumentu

k jednotlivým referenčním cílům ochrany životního prostředí (viz tabulka 1). Pro hodnocení

cílů a jednotlivých opatření pak byly vybrány ty referenční cíle ochrany životního prostředí, u

nichž byla identifikována možná vazba alespoň s jedním ze strategických cílů.

V.2. Vazby jednotlivých strategických cílů na referenční

cíle OŽP

Dokument „Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012“ (PRÚOZK)

vychází z konceptu i závěrů Strategie rozvoje Zlínského kraje a konkretizuje je na kratší

časové období, vymezené rokem 2012, a současně usiluje i o detailnější identifikaci území.



Jeho cílem je tak závěry SRZK transformovat do střednědobého výhledu rozvoje kraje a

pokusit se identifikovat významné vnitroregionální rozdíly uvnitř Zlínského kraje. Klíčovým

krokem je vytvoření systému akčního koordinovaného plánování (uplatněného „na míru“

každé jednotlivé ORP (okresy a obce s rozšířenou působností) s ohledem na její cílové

postavení vůči roku 2012, resp. 2020).

K realizaci uvedeného cíle byly v dokumentu Strategie rozvoje Zlínského kraje definovány

čtyři tzv. pilíře - hlavní prioritní oblasti (strategické cíle), které jsou pro implementaci

opatření v rámci PRÚOZK určující a byly v plném rozsahu zachovány pro zajištění již dříve

přijaté architektury rozvojového dokumentu Zlínského kraje.





Ke každé z uvedených prioritních oblastí jsou v dokumentu definovány:

Úkoly – dílčí milníky k dosažení cílů

Opatření – konkrétní kroky použité ke splnění úkolů, dále je naznačena jejich realizace

prostřednictvím jednotlivých nástrojů se zaměřením na jednotlivé ORP .

Možné vazby takto stanovených pilířů (strategických cílů) Programu rozvoje územního

obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012 na referenční cíle ochrany životního prostředí jsou

uvedeny v tab. 1.

Tab. 1: Vazby mezi referenčními cíli OŽP a strategickými cíli koncepce

Referenční cíle OŽP strategický cíl - pilíř

1 2 3 4dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů stanovených pro OlK pro SO2, NOx ,VOC a amoniak



Ovzduší, klima a odpady (SPŽP)

omezovat emise těch znečišťujících látek (či jejich prekurzorů), u kterých bylo zjištěno překračování imisních limitů a stabilizace emisí těch látek, u kterých k překračování emisí nedocházípřispět k omezování emisí „skleníkových plynů“ ¨, zejména CO2 a metanupřispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji X X X

přispět k omezování vzniku odpadů X X Xsnížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel

X X

snížit znečištění ovzduší z dopravy X X X

zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů Xsnižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť

X X X

stanovovat priority ve zlepšování kvality ovzduší ze zdravotního hlediska prostřednictvím hodnocení rizik chránit ozónovou vrstvu snižováním spotřeby látek, které ji poškozujízlepšit informovanost o kvalitě ovzduší a jeho působení

Hluk (SPŽP)

snižovat expozici hluku X X X Xzastavit zvyšování hluku, zejména dopravního, a rozšiřovat chráněné zónyzajistit, aby osoby používající stroje a zařízení, které jsou zdrojem hluku a vlastníci, případně správci objektů, jejichž provozem vzniká hluk, byli povinni technickými, organizačními a dalšími opatřeními zajistit dodržování hygienických limitů hluku, hygienické limity nesmí být překračovány u hluku z provozoven a u hluku veřejnosti přístupné produkce hudby

Povrchové a podzemní vody (SPŽP)

zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu X Xsnížit environmentální rizikasnížit nároky na úpravu vod

zajistit výrobu pitné zdravotně nezávadné vody z podzemních i povrchových zdrojů a zachování zdrojů léčebných a minerálních vodzlepšit stanovištní podmínky některých druhů rostlin a živočichů (ochrana biotopů)snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojůzavést nové přístupy k limitům průmyslového znečištění dle BREF vedoucí k omezování znečištění v průmyslu v souladu s uplatňováním směrnice 96/61/EC (IPPC)podporovat využití kalů z ČOV v zemědělství zejména omezováním vstupu nebezpečných látek z průmyslu do veřejných kanalizacístanovit priority pro intervence ke zlepšování kvality a zdravotní nezávadnosti vody ze zdravotních hledisekpředcházet poškození zdraví z požívání a užívání vodzamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí

X X X



Půda, horninové prostředí a přírodní zdroje (SPŽP)

omezení záborů, eroze a zhutnění půdy X X X

usměrněné využívání surovinových zdrojů a zabránění nežádoucí exploatace horninového prostředíobnova funkčního využití poškozeného územíanalyzovat aplikaci principů trvale udržitelného rozvoje a míru uplatnění územního plánování při využívání neobnovitelných zdrojů surovin a při prosazování vyššího využití druhotných surovin v jednotlivých členských zemích EU a navrhnout souměřitelný model pro ČRidentifikovat a kvantifikovat vstupy cizorodých látek do půdy, včetně jejich bilancování z pohledu ekologického, ekonomického a zdravotníhozlepšit kvalitu půdy omezením vstupu rizikových látek do kompostů a kalůvyužít kontaminovaných půd pro pěstování průmyslových a energetických plodinomezit degradační procesy, zejména kontaminaci a zrychlenou erozi půd

Fauna, flóra, ekosystémy a krajina

komplexní řešení managementu chráněných území

modifikace sítě chráněných území prostřednictvím vytváření soustavy Natura 2000zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti

X X X

zachování krajinných hodnot prostřednictvím ochrany krajinného rázuharmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny

X X X

Staré zátěže

snížit environmentální rizika plynoucí z kontaminace půdy a podzemní vody snížit zdravotní rizika X Xzvýšit efektivitu využívání přírodních zdrojů (např. zdrojů pitné vody)využit tzv. ”brownfields” v urbanizovaných územích s cílem omezení výstavby ”na zelené louce”zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí X X X

Osvěta a vzdělávání

vytvořit komplexní regionální systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje

X X X

působit na dospělou populaci za účelem podpory vhodného životního stylu, návyků a postojů vedoucích k šetření přírodními zdroji, ochraně životního prostředí a akceptování podmínek udržitelného rozvojezajistit optimální zapojení veřejnosti do rozhodování v oblasti životního prostředíprosazovat respektování principu udržitelného rozvoje jako standardní součásti rozhodování veřejné správyvytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání

X X X X



Referenční cíle ochrany životního prostředí byly stanoveny na základě cílů ochrany životního

prostředí stanovených ve Státní politice životního prostředí ČR, Programu ochrany přírody a

krajiny ČR aj., na základě legislativy k ochraně životního prostředí. V následující tabulce

uvedené, vybrané, referenční cíle respektují analýzu stavu životního prostředí v ČR a

pokrývají ty oblasti životního prostředí, které mohou být ovlivněny.

Na tomto místě je nutno zdůraznit, že hodnocený dokument Program rozvoje územního

obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012 přímo navazuje na dokument Strategie rozvoje

Zlínského kraje a stanovuje úkoly a opatření na léta 2010 - 2012. Jedná se tedy o jeden z

prováděcích plánů. Z tohoto důvodu bylo nutné zachovat (pro dosažení kontinuity hodnocení)

i sadu referenčních cílů, ke kterým budou jednotlivá opatření Programu hodnocena.

Tab. 2: Vybraná sada referenčních cílů

Referenční cíle OŽP

1. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji2. přispět k omezování vzniku odpadů3. snížit znečištění ovzduší z dopravy a ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví

obyvatel 4. zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů5. snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť6. snižovat expozici hluku 7. zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu8. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního

a horninového prostředí9. omezení záborů, eroze a zhutnění půdy10. zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti11. harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu

přírody a krajiny12. snížit zdravotní rizika13. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí14. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců chování, odpovídajících

principům udržitelného rozvoje15. vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání



VI. Závažné vlivy (včetně sekundárních,

synergických, kumulativních, krátkodobých,

střednědobých a dlouhodobých, trvalých a

přechodných, pozitivních a negativních vlivů)

navrhovaných variant koncepce na životní

prostředí.

VI.1. Hodnocení výsledného znění strategického

dokumentu

Strategický dokument PRUOZK představuje střednědobý rozvojový plán, který konkretizuje

jednu z etap SRZK. Jeho časové trvání pokrývá roky 2010 – 2012. Jeho základní členění

odpovídá architektuře nadřazeného rozvojového strategického dokumentu, který pokrývá

období 2009 – 2020. Hlavní směry tvoří čtyři pilíře, které představují nejvýznamnější směry

strategického rozvoje Zlínského kraje a které působí ve vzájemné provázanosti v jeden

výsledný koncepční dokument:

Konkurenceschopná ekonomika

Úspěšná společnost

Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova

Atraktivní region

Tím jsou v koncepci formulovány 4 strategické oblasti – rozvojové cíle. Jejich výčet a

vertikální složení je uvedeno v tab. 1 v příloze č. 1 a jsou společné pro PRUOZK i pro SRZK.

Tyto pilíře jsou ve strategii PRUOZK rozpracovány na podrobnější měřítko, které představuje

úroveň okresů a ORP (obce s rozšířenou působností).



Období let 2010 – 2012, pro které je zpracován PRUOZK, je silně ovlivněno globálním

nepříznivým hospodářským vývojem, na který navržená opatření PRUOZK reagují a

stanovují cíle, které jsou reálné za současných společenských a ekonomických podmínek

Zlínského kraje. Zároveň jsou vyčleněny oblasti Zlínského kraje, které jsou z hlediska

uvedených čtyř rozvojových pilířů nadměrně, středně či nedostatečně rozvinuty. Podle

identifikované situace pak jsou usměrněna doporučená místa pro jednotlivé projekty a

opatření.

PRUOZK se skládá z hlavních bloků a kapitol, které představují:

Analytická část

Identifikace diverzity ekonomických, přírodních a společenských podmínek uvnitř

Zlínského kraje (součást analytické části, použity dvě metodiky)

Návrhová část – scénář proveditelného naplnění včetně nástrojů horizontálního

propojení jednotlivých pilířů koncepce

Finanční parametry strategie

Nástin implementační strategie včetně návrhu bloků a časových horizontů pro

stanovení akčních plánů se zpětnými vazbami ve čtyřletých časových horizontech a

vymezení oblasti zodpovědnosti hlavních subjektů

Návrh monitorovacího systému a ukazatelů pro vyhodnocení úspěšnosti provádění

PRUOZK v časových blocích i v celém období 2010 – 2012

Z hlediska potenciálních vlivů na životní prostředí je potřebné posoudit každý stupeň tvorby

strategického dokumentu. Součástí dokumentu je i implementační část, která představuje

systém průběžného předkládání projektů a tvorbu ročních akčních plánů. Tyto projekty budou

pravidelně vyhodnocovány v rámci schvalovacího řízení pomocí navrženého způsobu

předprojektového hodnocení a poskytnou případně zkušenosti i pro tvorbu a organizaci

dalších ročních akčních plánů. Pravidelné hodnocení je součástí celkového monitoringu

realizace rozvojové strategie Zlínského kraje (SRZK).



VI.1.1. Část analytická

Analytická část PRUOZK je tvořena pěti podkapitolami, které zahrnují

- Strategickou analýzu regionu Zlínského kraje

- Predikci dalšího vývoje

- Definici disparitních regionů metodou statistické analýzy

- Definici disparitních regionů metodou expertního hodnocení

- Vyhodnocení a celkové vyústění analytické části

Strategická analýza regionu je členěna podle hlavních cílů – pilířů PRUOZK.

Analytická část PRUOZK je aktuálně na současnou ekonomickou situaci na nadnárodním,

národním a regionálním měřítku a aktuálně reaguje na očekávaný ekonomický vývoj

v nejbližším období. Zahrnuje také oblast environmentální a oblast průmyslu a zemědělsko –

produkční i oblast sociálně – demografickou, ekonomickou, podnikatelskou a současný stav

při získávání zahraničních investic a přípravy podnikatelských zón. Tato kapitola poskytuje

nezbytné informace pro nastavení současných rozvojových cílů Zlínského kraje tak, aby byl

region přípraven na odvrácení současného nepříznivého trendu ekonomického vývoje a na

posílení potenciálních rozvojových záměrů, které se stanou nosnými trendy dalšího

pozitivního rozvoje Zlínského kraje v oblasti ekonomické i v oblasti sociální včetně rozvoje

venkovských sídel a environmentální včetně rozvoje a využití krajinného potenciálu a

podpory turistiky.

Je však nutno počítat s tím, že zvláště velké rozvojové projekty s významným společenským

dopadem a očekávaným přínosem s sebou nesou i riziko významného ovlivnění životního

prostředí a jako takové budou posuzovány samostatně svým nezávislým procesem hodnocení

vlivů na životní prostředí. Tuto okolnost je potřebné vzít v úvahu i při tvorbě ročních akčních

plánů v rámci PRUOZK.

VI.1.2. Část návrhová

Návrhová část dokumentu vychází z části analytické, která představuje vstupní informaci o

podmínkách, ve kterých funguje a rozvíjí se Zlínský kraj v aktuálních ekonomických

podmínkách.



Zaměření návrhové části PRUOZK je rozčleněno na základní rozvojové cíle – pilíře

PRUOZK:





Podrobné členění je uvedeno kapitole I.1. a svou architekturou odpovídá nadřazenému

dokumentu SRZK, jehož celkové členění je uvedeno v tab. 1a – 1d v příloze č. 1.

Vlivy na životní prostředí se mohou projevit nejzřetelněji realizací prvního a třetího pilíře.

Tyto priority budou ovlivňovat životní prostředí přímo. Zbylé dvě prioritní oblasti rozvoje

Zlínského kraje se uplatní na kvalitě životního prostředí nepřímo – přes postojové hodnoty

obyvatel, přes jejich informační a vzdělanostní základnu a dostupnost informací o

environmentálně šetrných způsobech hospodaření v krajině a investičních aktivitách a přes

kulturní povědomí obyvatel Zlínského kraje a návštěvníků, které do Zlínského kraje přivede

podpora a rozvoj potenciálu regionu v oblasti cestovního ruchu.

Uvedené dva pilíře (Konkurenceschopná ekonomika a Efektivní infrastruktura a rozvoj

venkova) v sobě skrývají jak potenciální přínosy i rizika pro životní prostředí a veřejné

zdraví. Zároveň v sobě nesou příležitost například při využití brownfields, revitalizace

opuštěných území a nápravy starých ekologických zátěží. Způsob ovlivnění závisí na

charakteru a lokalizaci projektu. Je věcí komplexního posouzení navržených projektů

realizovaných v rámci platnosti PRUOZK, aby celospolečenské pozitivní vlivy byly

v převaze. Je samozřejmě žádoucí, aby projekty bez výjimky zlepšovaly životní prostředí.

V některých případech však bude nutno zvážit, zda očekávané jiné přínosy projektu v rámci

PRUOZK převáží nad zvýšenou zátěží nebo poškozením životního prostředí. Týká se to

například budování a využití průmyslových zón, realizace liniových staveb, projektů

souvisejících s rozvojem podnikání, zemědělstvím, projektů při zavádění nových prvků

infrastruktury obcí apod.

Koncepční část počítá s nutností koordinace činností mezi jednotlivými pilíři rozvojové

strategie Zlínského kraje. Tato oblast je i zohledněna v návrhu konkrétních opatření, která se

v některých případech promítají ve více rozvojových pilířích.



VI.1.3. Přizpůsobení ROP Střední Morava a ostatních OP

Navržený výčet úkolů a prioritních opatření představuje současně i inspiraci pro případné

provádění procesu přizpůsobení Operačních programů, realizovaných v rámci Zlínského

kraje. Je zřejmé, že proces přizpůsobení představuje spíše doplňkovou reakci jednotlivých

Řídících orgánů OP na nastalou krizovou situaci, jež však může například v časovém

horizontu tohoto programového dokumentu (tj. střednědobém výhledu) výrazněji ovlivnit

rozvojový potenciál jednotlivých regionů.

VI.1.4. Finanční rámec programu, implementace a monitoring

Finanční rámec vychází z celkových odhadovaných nákladů na realizaci navržených opatření

během doby platnosti PRUOZK a identifikuje možné zdroje pro jejich realizaci. Počítá se

s multizdrojovým portfoliem finančních prostředků zahrnujících zdroje

- Evropské unie

- Státu

- Zlínského kraje

- Obcí ve Zlínském kraji

- Soukromého sektoru

PRUOZK je určen ke schválení v orgánech Zlínského kraje, jež přijímají zodpovědnost za

obecný rámec jeho realizace. Vzhledem k tomu, že obsah Programu přesahuje kompetence,

jež Zlínský kraj má, ale současně se podstatně dotýká ekonomických, sociálních a

environmentálních charakteristik regionu, předpokládá dokument Programu vytvoření

platformy partnerství, jež bude základem dosahování názorového konsensu při naplňování

obsahu jednotlivých úkolů dokumentu, stejně jako v rámci platformy nepřímého vlivu, který

může být prosazován komunikačními a vlivovými nástroji představitelů kraje vůči klíčovým

zainteresovaným skupinám. Z tohoto důvodu je možné identifikovat tři úrovně, jejichž

prostřednictvím může kraj naplňovat obsah Programu:

přímá podpora prostřednictvím vybraných projektů a realizovaných politik a opatření,



podpora projektů prostřednictvím dotačních a grantových programů a nástrojů kraje (v

nichž bude příjemce povinen respektovat podmínky udělené grantové podpory, jež

odrážejí priority a preference kraje),

nepřímá podpora (realizovaná prostřednictvím komunikačních kanálů, účasti na

expertních fórech spolu se zainteresovanými skupinami, možnost využití politického

vlivu).

Program zejména obsahuje:

analýzu sociálních, ekonomických a environmentálních parametrů kraje se specifickým

důrazem na identifikaci vnitroregionálních rozdílů a disparit,

vymezení věcných oblastí, které je třeba s ohledem na udržitelný rozvoj kraje podporovat,

vymezení cílů, úkolů a návrhů opatření v rámci čtyř pilířů, na nichž je Program postaven.

Proces implementace se bude řídit při svém naplňování principy:

otevřenosti – bude obsahovat platformu permanentní diskuse umožňující jednotlivým

zainteresovaným subjektům sdělit jejich názor ke klíčovým bodům obsahu Programu

rozvoje v průběhu celého procesu jeho implementace,

zpětné vazby – pomocí navrženého systému monitoringu bude možné velmi pružně

vyhodnotit naplňování cílů a úkolů Programu rozvoje,

publicity – zajišťuje, aby se dokument Programu rozvoje stal vlastním většině zájmových

skupin a obyvatel regionu, kteří budou průběžně a pravidelně informováni o vývoji

ekonomických, sociálních a environmentálních charakteristik Zlínského kraje i míře

plnění cílů a úkolů Programu rozvoje.

Monitoring PRUOZK bude zaměřen na postupné plnění monitorovacích ukazatelů celkového

základního rozvojového programu Zlínského kraje – SRZK. Proto není navržen samostatný

systém monitoringu pro PRUOZK, který je jeho součástí se střednědobým časovým

horizontem.



VI.2. Varianty řešení koncepčního dokumentu

Jak je zdůvodněno v kapitole VIII., PRUOZK je koncepčním materiálem vycházejícím

ze specifických záměrů a koncepcí Zlínského kraje a hlavního rozvojového dokumentu

Zlínského kraje – SRZK. Tento dokument s platností let 2009 – 2020 je rozpracován do

jednotlivých střednědobých etap (PRUOZK) a jednotlivé PRUOZK mohou být proto

zpracovány jako jednovariantní materiály. Finální znění PRUOZK pro období 2010 – 2012

vychází z dosavadního ekonomického a společenského vývoje ve Zlínském kraji a obsahově

tato koncepce aktualizuje, konkretizuje a rozpracovává nadřazený koncepční dokument na

úroveň okresů a ORP (obcí s rozšířenou působností) pro doporučenou alokaci potřebných

směrů rozvoje jednotlivých částí Zlínského kraje.

PRUOZK v sobě koncentruje dílčí odborné koncepční materiály i celkové záměry rozvoje

Zlínského kraje v rámci SRZK, které řeší problematiku trvale udržitelného rozvoje

v nejvýznamnějších oblastech života obyvatel a aktivit, které se odehrávají v Zlínském kraji.

Již tyto koncepční materiály jsou stavěny s ohledem na zohlednění požadavků trvale

udržitelného rozvoje ve smyslu zákona č. 17/1992 Sb. (TUR). Významnou oblastí

rozvojových aktivit je zajištění ekonomického rozvoje regionu a potřebné infrastruktury pro

využití lidského potenciálu, oblast rozvoje ekonomického potenciálu Zlínského kraje

podporou podnikání i oblast rozvoje venkova. I další koncepční materiály jsou stavěny

s ohledem na potřebu zajištění podmínek života obyvatel tak, aby Zlínský kraj byl atraktivní

oblastí pro trvale bydlící obyvatele i subjekty zvenčí – investory z pohledu ekonomického

prostředí i jednotlivce jako turisty. Z obou těchto hledisek je potřeba zajištění vhodných a

bezpečných životních podmínek a zajištění ekostabilizačních funkcí krajiny jednou z nutných

podmínek pro realizaci jakéhokoliv dlouhodobého nebo výhledového záměru. Tomu je

podřízen i náhled na zamýšlené aktivity a vytvoření společenského prostředí pro jejich

realizaci. Potenciální vlivy koncepce na některé složky životního prostředí a potřeba zajištění

souladu rozvojových aktivit s environmentální legislativou byly jednou z oblastí, která byla

zohledňována během přípravných prací na PRUOZK i na koncepčních materiálech, které jsou

využity jako zdroj informací. Proto nebylo potřebné řešit a navrhovat ve výsledném

koncepčním materiálu PRUOZK varianty řešení a koncepce je formulována jako univariantní

dokument, který na dvouleté období 2010 – 2012 rozpracovává konkrétní úkoly pro

komplexní dlouhodobý rozvoj Zlínského kraje.



VI.3.Hodnocení návrhové a implementační části

K hodnocení návrhové a implementační částí byla použita sada referenčních cílů ochrany

životního prostředí, která je uvedeny v tabulce č. 2. V dalším postupu byl hodnocen vzájemný

vztah referenčních cílů a k nim příslušejícím opatření hodnoceného koncepčního dokumentu

k vybraným referenčním cílům ochrany životního prostředí.

Cíle Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012 jsou formulovány

v koncepční části dokumentu, kapitola 4. Je zde zvolena čtyřstupňová hierarchie, která pro

každou prioritní oblast, úkoly a opatření k jejich realizaci. Výčet specifických cílů (úkolů) je

uveden v tabulce č. 3. Na tomto místě ne rovněž nutno poznamenat, že níže uvedené úkoly

jsou převzaty (i s číslováním) z dokumentu " Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 - 2020"

na který Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012 bezprostředně

navazuje.

Tab. č.3 Specifické cíle Programu

Strategický cíl/ prioritní oblast Specifický cíl (úkol) *)




1.1.4. Stimulovat inovační aktivity podnikatelů a firem1.3.1. Zlepšit přístup k financím pro začínající

podnikatele1.3.2. Zlepšit nefinanční podmínky podnikání MSP1.4.1. Efektivně naplnit strategickou průmyslovou zónu

Holešov


2.1.1. Zajistit větší spolupráci firemního a vzdělávacího sektoru2.1.2. Zvýšit podíl vysokoškolsky vzdělané populace2.1.3. Zvýšit podíl populace zapojené do systému celoživotního vzdělávání2.1.4. Optimalizovat a zkvalitňovat primární a sekundární vzdělávací stupeň2.2.3. Naplnit strategickou průmyslovou zónu Holešov 2.3.1. Optimalizace sítě poskytovatelů sociálních služeb2.3.2. Zvýšení kvality poskytovaných sociálních služeb2.4.2. Zvýšit kvalitu specializované zdravotnické péče




3.1.1. Zkvalitnit nakládání s odpady3.1.5. Udržitelně využívat zdroje energie3.2.1. Dobudovat odpovídající technickou infrastrukturu3.3.1. Napojit silniční sítě regionu na dálniční systém ČR a SR3.3.2. Zvýšit plynulost a bezpečnost nedálniční silniční dopravy3.3.3. Modernizovat železniční infrastrukturu3.3.4. Budovat a rozvíjet veřejná mezinárodní letiště3.3.5. Podporovat kombinovanou dopravu3.4.1. Dále rozvíjet integrovaný dopravní systém (IDS)3.4.4. Podporovat ekologicky šetrnou dopravu


4.1.1. Rozvíjet oblasti s koncentrovaným potenciálem cestovního ruchu4.1.2. Rozvoj ostatních oblastí s potenciálem cestovního ruchu4.1.3. Napojit silniční sítě regionu na dálniční systém ČR a SR 1)

4.1.4. Budovat a rozvíjet veřejná mezinárodní letiště 4.2.1. Zkvalitnit úlohu marketingu a řízení cestovního ruchu v kraji4.3.1. Pečovat o nemovité kulturní dědictví4.3.2. Pečovat o movité kulturní památky a mobiliární fondy4.3.3. Ochrana tradiční lidové kultury a folkloru4.3.4. Horizontálně podporovat činnosti subjektů v oblasti kultury4.4.1. Více propojit kulturu s cestovním ruchem4.4.2. Více propojit kulturu se vzdělávacím systémem4.4.4. Zlepšit dostupnost kultury

*) číslování jednotlivých úkolů je shodZa účelem zjištění, zda navrhované specifické cíle (úkoly) jsou v souladu s cíli ochrany

životního prostředí bylo provedeno zjištění možných vazeb těchto, v dokumentu stanovených,

specifických cílů se sadou referenčních cílů ochrany životního prostředí. Výsledky této

analýzy jsou uvedeny v tabulce č. 4. Pro toto a všechna další hodnocení byla použita

následující stupnice:

stupnice hodnocení: +2 – silný pozitivní vliv, +1 – slabý pozitivní vliv

0 – bez vlivu

-1 – slabý negativní vliv, -2 – silný negativní vliv



Tab. č.4a Vazby mezi referenčními a specifickými cíli

Referenční cíl č.

ochrany životního prostředí

Vazby specifických a referenčních cílůSpecifické cíle

1.1.1

1.1.2 1.1.4 1.3.1 1.3.2 1.4.1

2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.3.1 2.3.2

2.4.2 3.1.1 3.1.5 3.2.1

1. 0 0 +1 0 0 +1,-1

0 0 0 0 0 0 0 +1 +2 +1

2. 0 0 +1 0 0 +1,-1

0 0 0 0 0 0 0 +2 +1 0

3. 0 0 0 0 0 +1,-1

0 0 0 0 0 0 0 +1 +1 0

4. 0 0 +1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +2 05. 0 0 0 0 0 +1,

-10 0 0 0 0 0 0 +1 +1 +1

6. 0 0 0 0 0 +1,-1

0 0 0 0 0 0 0 +1 0 0

7. 0 0 0 0 0 +1,-1

0 0 0 0 0 0 0 +1 0 0

8. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1 +1 09. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1 +1 010. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1 +1 011. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1 +1 +112. 0 0 +1 0 0 +1,

-10 0 0 0 +1 +1 +1 +1 +1 0

13. +1 +1 +2 +1 +1 0 +1 +1 +1 0 0 0 0 0 0 014. +1 +1 +1 +1 +1 0 +1 +1 +1 +1 0 0 0 0 0 015. +1 +1 +2 +1 +1 0 +1 0 0 0 0 0 0 0 0 0



Tab. č.4b Vazby mezi referenčními a specifickými cíli

Referenční cíl č.


Vazby specifických a referenčních cílůSpecifické cíle

3.3.1

3.3.2 3.3.3 3.3.4 3.3.5 3.4.1

3.4.4 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.2.1

4.3.1 4.3.2 4.3.3 4.3.4

1. 0 0 0 0 0 +1 +1 0 0 0 0 0 0 0 0 02. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 03. +1,

-1+1 0 0 +1 +2 +1 0 0 +1,

-10 +2 0 0 0 0

4. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 05. +1,

-1+1 0 0 +1 +1 +1 0 0 +1,

-10 +2 0 0 0 0

6. +1,-1

+1 +1,-1

+1,-1

+1 +1 +1 0 0 +1,-1

+1,-1

+1 0 0 0 0

7. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 08. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 09. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 010. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 011. 0 0 0 0 0 0 0 +2 +2 0 0 +1 0 0 0 012. +1,

-10 +1,

-1+1,-1

+1 +1 +1 0 0 +1,-1

+1,-1

+1 0 0 0 0

13. +1 0 0 +1 0 0 0 0 0 +1 +1 0 0 0 0 014. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 015. +1 0 0 0 0 +1 0 0 0 +1 0 0 0 0 0 0

Tab. č.4c Vazby mezi referenčními a specifickými cíli

Referenční cíl č. ochrany životního prostředí

Vazby specifických a

referenčních cílůSpecifické cíle

4.4.1

4.4.2 4.4.4

1. 0 0 02. 0 0 03. 0 0 04. 0 0 05. 0 0 06. 0 0 07. 0 0 08. 0 0 09. 0 0 010. 0 0 011. 0 0 012. 0 0 013. 0 0 014. 0 0 015. 0 0 0

Možný negativní vliv na složky životního prostředí byl identifikován u specifického cíle

1.4.1, 3.3.1, 3.3.3, 4.1.3 a 4.1.4.



V případě specifického cíle:


Může nastat situace, kdy snahy podnikatelských subjektů v průmyslových zónách o udržení

konkurenceschopnosti se budou ubírat směrem snižování nákladů i za cenu zvyšování

negativních dopadů na některou ze složek životního prostředí. Podrobnější analýza bude

provedena u hodnocení opatření, která jsou k realizaci tohoto cíle stanovena.

3.3.1. a 4.1.3 Napojit silniční sítě regionu na dálniční systém ČR a SR

Realizace tohoto záměru představuje určité nebezpečí, že v regionu vzroste objem osobní a

nákladní automobilové dopravy a projektované nové, případně rekonstruované komunikace

mohou být vedeny v blízkosti obytných zón a může tak dojít k negativní změně hlukového

klimatu v lokalitě. Podrobnější analýza bude provedena u hodnocení opatření, která jsou

k realizaci tohoto cíle stanovena.


Modernizace železniční infrastruktury může přinést zvýšení hlukových emisí v okolí

železničních tratí. při realizaci opatření je nutno konkrétní projekty navrhovat s ohledem na

minimalizaci hlukových emisí a realizovat příslušná protihluková opatření

3.3.4. a 4.1.4 Budovat a rozvíjet veřejná mezinárodní letiště

Rozvoj veřejných a mezinárodních letišť přináší jednak významné zlepšení dopravní

dostupnosti regionu. Ovšem na druhé straně rovněž přináší zvýšení emisí ze spalovacích

procesů v motorech letadel a rovněž i zvýšení hladin hluku v okolí letišť. I zde je nutné dbát

na minimalizaci negativních vlivů na ovzduší a obyvatelstvo

Formulované prioritní oblasti (strategické cíle) a k nim příslušející úkoly (specifické cíle) jsou

v dokumentu podrobně rozpracovány na jednotlivá opatření, která tak mají přímou vazbu na

danou prioritní oblast (strategický cíl). Podrobný výčet struktury specifických cílů a opatření

je uveden v následujících tabulkách.

.



Tab. č. 5a Cíle a opatření

Strategický cíl/ priorita Konkurenceschopná ekonomika

Specifický cíl/úkol Navrhovaná opatření1.1.1. Propojit regionální firmy s institucemi výzkumu a vývoje (VaV)

1.1.1a. Podpora vzniku a fungování platformy pro koordinaci VaV institucí a podnikatelů


1.1.2a. Budování a rozvoj inovačního zázemí1.1.2c. Podpora podnikatelských investic

1.1.4. Stimulovat inovační aktivity podnikatelů

1.1.4a. Zvyšování informovanosti podnikatelů1.1.4b. Výchova k pro-inovačnímu směřování firem1.1.4c. Aktivity pro zapojení firem do mezinárodních projektů v oblasti inovací


1.3.1a. Spolupráce se sítěmi rizikového kapitálu1.3.1b. Speciální úvěrové a garanční facility1.3.1c. Speciální facility rizikového kapitálu


1.3.2b. Asistence v oblasti marketingu na zahraničních trzích



Tab. č. 5b Cíle a opatření

Strategický cíl/ priorita Úspěšná společnost

Specifický cíl/úkol Navrhovaná opatření2.1.1. Zajistit větší spolupráci firemního a vzdělávacího sektoru

2.1.1a. Zvyšování mobility pracovníků mezi vzdělávacím a podnikatelským sektorem 2.1.1b. Zapojení regionálních podnikatelských partnerů do tvorby vzdělávacích programů


2.1.2c. Podporovat rozvoj bakalářských studijních programů


2.1.3a. Využít kapacit a možností škol pro účely dalšího vzdělávání


2.1.4a. Optimalizace nabídky škol na základě poptávky s důrazem na řemesla a technicky orientované obory2.1.4b. Zavádění systémů kvality a hodnocení škol2.1.4c. Zlepšení výuky cizích jazyků a ICT2.1.4d. Podpora dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků2.1.4h. Zlepšení podmínek pro praktickou výuku v zemědělských oborech

2.2.3. Naplnit strategickou průmyslovou zónu Holešov


2.3.1. Optimalizace sítě poskytovatelů sociálních služeb

2.3.1a. Podpora stávajících sociálních služeb2.3.1b. Rozvoj chybějících sociálních služeb

2.3.2. Zvýšení kvality poskytovaných sociálních služeb

2.3.2a. Vytvoření jednotného systému na sledování a vyhodnocování sociálních služeb



2.3.2b. Zavádění standardů kvality sociálních služeb2.3.2c. Vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách

2.4.2. Zvýšit kvalitu specializované zdravotnické péče

2.4.2a. Koncentrace a centralizace specializované zdravotnické péče2.4.2b. Modernizace zdravotnické infrastruktury2.4.2c. Zamezit stárnutí praktických lékařů

Tab. č. 5c Cíle a opatření

Strategický cíl/ priorita Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova

Specifický cíl/úkol Navrhovaná opatření

3.1.1. Zkvalitnit nakládání s odpady 3.1.1a. Budování integrovaných systémů nakládání s odpady 3.1.1b. Rozvoj infrastruktury pro nakládání s odpady 3.1.1c. Předcházení vzniku odpadů a omezování jejich množství 3.1.1d. Rozvoj systémů odděleného sběru odpadů

3.1.5. Udržitelně využívat zdroje energie 3.1.5a. Realizace energetických úspor a zvyšování energetické účinnosti3.1.5b. Zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE)3.1.5d. Příkladné chování kraje, obcí a jejich institucí


3.2.1c. Zvýšení napojenosti na veřejnou kanalizaci s odpovídající kvalitou čištění odpadních vod 3.2.1d. Dobudování ostatní infrastruktury na venkově


3.3.1b. Vybudování rychlostní komunikace R 49 3.3.1c. Vybudování rychlostní komunikace R 55


3.3.2b. Rekonstrukce silnic II. a III. třídy3.3.2d. Zkvalitnění sítě silnic I. třídy


3.3.3a. Modernizace a elektrizace páteřních tratí



3.3.5. Podporovat kombinovanou dopravu 3.3.5a. Rozvoj potřebné infrastruktury pro kombinovanou dopravu3.3.5b. Finanční pobídky dopravcům


3.4.1a. Zavádění integrovaných systémů veřejné dopravy ve vybraných aglomeracích 3.4.1b. Zlepšování stávající infrastruktury IDS


3.4.4a. Dostavba páteřní sítě cyklostezek

.

Tab. č. 5d Cíle a opatření

Strategický cíl/ priorita Atraktivní region

Specifický cíl/úkol Navrhovaná opatření




4.1.1a. Dobudování a modernizace veřejné infrastruktury pro CR4.1.1c. Modernizace a vybudování nových ubytovacích a gastronomických služeb



4.1.3. Napojit silniční sítě regionu na dálniční systém ČR a SR 1)

4.1.3b. Vybudování rychlostní komunikace R 494.1.3c. Vybudování rychlostní komunikace R 55




4.2.1a. Pravidelná aktualizace komplexního marketingového plánu včetně systému monitoringu4.2.1b. Další rozvoj speciální agentury destinačního managementu4.2.1c. Posílení odpovídajícího brandu turistické destinace4.2.1d. Rozvoj turistických informačních center4.2.1e. Zlepšit a sjednotit informační systémy pro účely turismu

4.3.1. Pečovat o nemovité kulturní dědictví 4.3.1a. Ochrana, uchování, poznávání a prezentace památkového fondu a zprostředkování jeho hodnot veřejnosti4.3.1c. Spolupráce s občanskými iniciativami v péči o památkový fond4.3.1d. Vybudování Krajského kulturního a vzdělávacího centra


4.3.2a. Modernizace a rekonstrukce kulturních zařízení4.3.2b. Podpora činnosti kulturních zařízení

4.3.3. Ochrana tradiční lidové kultury a folkloru

4.3.3c. Podpora tradiční lidové a ostatní kultury


4.3.4a. Vybudování systému odborného poradenství


4.4.1a. Provázání aktuálních informací o kultuře s cestovním ruchem


4.4.2a. Vytvořit výukové a motivační programy pro školy

4.4.4. Zlepšit dostupnost kultury 4.4.4c. Zabezpečení přístupu pro handicapované skupiny návštěvníků

Jednotlivá opatření byla v SEA procesu hodnocena ve vztahu k referenčním cílům ochrany

životního prostředí (viz tab. č.2). Dále byl v tomto procesu stanoven i potenciální vliv

realizace jednotlivých opatření na jednotlivé složky životního prostředí, jejichž popis je

uveden v následující tabulce.

Tab. č. 6 Hodnocené složky životního prostředí

složka č. Popis1 obyvatelstvo, lidské zdraví



2 fauna, flora, ekosystémy3 krajina4 půda, horninové prostředí5 voda6 ovzduší, klimatické faktory7 hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického

dědictvíK hodnocení byla použita stejná hodnotící stupnice, jak byla uvedena v případě zjištění vazeb

mezi specifickými a referenčními cíli OŽP. Výsledky hodnocení jsou uvedeny v tabulkách 7 –

24 v příloze č. 2.

Možné negativní vlivy na životní prostředí byly identifikovány u opatření, která se týkají

dostavby a modernizace dopravní infrastruktury (silniční a železniční) ve Zlínském kraji a

přestavby a modernizace veřejných letišť v kraji. Dalším opatřením, při jehož realizaci by

mohlo dojít k negativním vlivům na složky životního prostředí je problematika efektivního

naplnění průmyslové zóny Holešov. Při realizaci opatření uvedeného charakteru může, jejich

nevhodnou aplikací, dojít k negativním vlivům na kvalitu ovzduší, vod a půdy a zhoršení

životních podmínek obyvatel v důsledku zvýšení hlukové zátěže obyvatelstva a rovněž jsou i

rizika vyšších emisí škodlivin z výfukových plynů do ovzduší.

V těchto případech se ovšem jedná o vlivy lokální, vztažené k blízkému okolí dané aktivity.

Při výběru projektů a jejich předprojektové analýze je nutno, v těchto případech, důkladně

analyzovat tyto možné negativní vlivy a minimalizovat je výběrem takových projektů, které

řeší, kromě stránky podnikatelské i minimalizaci vlivů realizace projektu na komplex složek

životního prostředí a minimalizuje negativní dopady na zdraví obyvatel.

Podrobný rozbor možných vlivů vyplývajících z realizace těchto opatření a aktivit je uveden

v tabulkách č. 25 až 29.

Opatření, u kterých lze očekávat, při jejich realizaci, i negativní vlivy jsou tato:





3.3.2b. Rekonstrukce silnic II. a III. třídy



3.3.2d. Zkvalitnění sítě silnic I. třídy

3.3.3a. Modernizace a elektrizace páteřních tratí





Uvedená opatření jsou průřezová, týkají se vždy několika hlavních prioritních oblastí.

V případě opatření ve vztahu k průmyslové zóně Holešov se jedná o oblasti 1.

Konkurenceschopná ekonomika a 2. Úspěšná společnost.

Opatření zaměřená k budování rychlostních komunikací a rekonstrukce stávajících

komunikací se dotýká prioritních oblastí 3. Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova a 4.

Atraktivní region.

U uvedených opatření bylo provedeno detailní zhodnocení možných vlivů a navrženy

podmínky při jejich realizaci. Reformulace těchto opatření není navrhována.

Sada navrhovaných opatření je velmi dobře nastavena. Přímo navazuje na opatření, která byla

formulována v nadřazeném dokumentu "Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 - 2020", na

který Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 - 2012 bezprostředně

navazuje, a dále je detailněji rozpracovává. Postihuje všechny problémové oblasti, klade

důraz na jejich řešení a dle provedeného hodnocení jednotlivých navrhovaných opatření dobře

pokrývá i všechny referenční cíle ochrany životního prostředí a při jejich realizací lze

očekávat, ve velké většině případů, pozitivní vliv na zdraví obyvatel a jednotlivé složky

životního prostředí.

Jak je patrné z hodnocení jednotlivých opatření, vyskytují se opatření, která mohou, při

necitlivé aplikaci, mít ve svých důsledcích negativní dopady na některou ze složek životního

prostředí. Tato skupina čtyř opatření byla rozpracována v tabulkových formulářích do

podrobného hodnocení jejich možných vlivů na životní prostředí. Jejich případné negativní

dopady jsou řešeny v komentáři u hodnocení jednotlivých opatření. Reformulace opatření

navrhována není, jsou ovšem navrženy podmínky realizace u těchto opatření.



Tabelární hodnocení vztahu konkrétních cílů a opatření PRUOZK k referenčním cílům a

složkách životního prostředí je uvedeno v příloze č. 2 tohoto dokumentu.

VI.4. Posouzení strategického dokumentu pokud jde o

očekávané environmentální aspekty

Dokument PRUOZK je střednědobý strategickým dokumentem, který na období dvou let

rozpracovává komplexní rozvojovou strategii Zlínského kraje na podrobnější úrovni, která

zahrnuje okresy a ORP (obce s rozšířenou působností). Z tohoto důvodu jsou očekávané

environmentální aspekty realizace PRUOZK obdobné jako potenciální vlivy základní

koncepce SRZK.

Potenciální rizika spočívají ve zvýšené environmentální zátěži související s rozvojem

podnikání a průmyslu v městských i venkovských oblastech, v okolí průmyslových zón,

venkovských sídel, jejich ekonomickým i rekreačním využíváním jejich potenciálu i

v důsledku rozvoje dopravy a dopravní sítě.

Na základě údajů ze PRUOZK a „Oznámení“ hodnocení vlivů záměru na životní prostředí,

vyjádření dotčených subjektů a provedených konzultací je možno formulovat následující

potenciální oblasti vlivů PRUOZK na životní prostředí:

1. Vlivy na obyvatelstvo – pravděpodobně nevýznamné, za daných okolností jsou

preventabilní. Vzhledem k rozvojovým projektům zaměřeným na rozvoj podnikání,

vzdělanosti, infrastruktury obcí, jejich sociální a kulturní rozvoj a zvýšení celkové

atraktivity se očekává převaha pozitivních vlivů. Potenciální negativní vlivy na

veřejné zdraví mohou mít spíše lokální charakter a mohou se projevit pouze za

předpokladu, že rozvojové projekty neprojdou předprojektovým posouzením

z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. V souvislosti s rozvojem

podnikání a průmyslu je nutno upozornit na problematiku pracovního prostředí, jehož

kvalita je určena platnými předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví a je také

kontrolována kompetentním orgánem ochrany veřejného zdraví (KHS Zlín).

2. Vlivy na abiotické složky ekosystémů a funkčnost ekosystémů. Při dodržení kriterií

pro přijetí projektů buď bez jakýchkoliv vlivů nebo jsou vlivy zanedbatelné a



přijatelné z hlediska současného způsobu hospodaření v krajině. Jednotícím kriteriem

pro přijetí rozvojových projektů je jejich přínos některému aspektu krajinotvorby a

ekologické stability. Podle příslušnosti projektu k některé prioritě je možno očekávat

zaměření buď do zlepšování přírodního prostředí (venkova a periferní oblasti

Zlínského kraje), do zlepšování podmínek v obytném prostředí (městské oblasti a malá

sídla), případně v oblasti nepřímého působení na kvalitu bydlení a podporu motivace

pro ekonomicky vhodné aktivity v Zlínském kraji (oblast infrastruktury a vzdělávání).

Pouze projekty související se zlepšováním dopravní sítě a podporou podnikání a

průmyslu se mohou projevit určitým zvýšením imisní zátěže prostředí škodlivinami.

Pro zahájení provozu zdrojů znečištění ovzduší však platí legislativní omezení včetně

požadavku na povolení provozu po vyhodnocení potenciálního vlivu nového zdroje na

kvalitu ovzduší pomocí rozptylové studie a odborného posudku, které musí být

zpracovány autorizovanými osobami.

3. Vlivy na biotu – podle současných poznatků bezvýznamné za předpokladu dodržení

kriterií pro vstupní posouzení rozvojových projektů. Dodržení kriterií pro ochranu

zvláště chráněných území zajistí i soulad s požadavky na ochranu ptačích oblasti a

evropsky významných lokalit, ostatní biota, která je předmětem obecné ochrany

přírody, nebude na základě současných poznatků významně negativně ovlivněna.

Výběrem vhodných rozvojových projektů, revitalizací brownfields, z nichž je

akcentována SRZ Holešov, snižováním starých ekologických zátěží v území,

diverzifikací průmyslové a zemědělské výroby, zavedením prvků ekologického

zemědělství a krajinotvorbou s cílem zvýšení retenční schopnosti krajiny jsou

očekávány pozitivní vlivy na biotu v důsledku realizace PRUOZK, který je

zastřešující koncepcí pro výběr prioritních oblastí rozvoje Zlínského kraje.

4. Vliv na krajinný ráz – projeví se v důsledku rozvoje sídel, realizace aktivit

v průmyslových zónách, revitalizace brownfields, diverzifikace průmyslové a

zemědělské výroby, pokračujícího převodu agrokultur na trvalé travní porosty, event.

lesní pozemky, v důsledku podpory rozvoje sídel a městské, příměstské i venkovské

výstavby obytných i produkčních zón. Na krajinném rázu se projeví i rozvoj

infrastruktury, především komunikací a jiných liniových staveb. Na základě

současných poznatků lze při dodržení legislativních požadavků na rozvoj území



očekávat převažující pozitivní vlivy. Některé projekty budou podléhat samostatnému

posouzení projektovou EIA podle zákona č. 100/2001 Sb.

5. Vlivy na ekonomické a sociální klima jsou v důsledku realizace PRUOZK očekávány

pozitivní, jejich důsledkem bude rozvoj sociálních determinant zdraví, které ovlivní

obyvatele jak v oblasti fyzické (zlepšení fyzické kondice a zdravotního stavu) tak

psychické. Významnou součástí je i podpora vzdělanosti, především celoživotního

vzdělávání a technického i humanitního vysokého školství, a podpora rozvoje

informačních technologií, podpora rozvoje a dostupnosti zdravotnictví a školství.

Celkové zaměření PRUOZK je zaměřeno jako etapa k dosažení výsledného cíle komplexního

zlepšení podmínek pro život obyvatel v Zlínském kraji jak po stránce sociální a ekonomické

tak po stránce kvality života a kvality jejich životního prostředí a ekonomického a sociálního

klimatu. Základní požadavek je zastavit prohlubování rozdílu v rozvoji Zlínského kraje oproti

jiným regionům ČR při zohlednění současných ekonomických podmínek a aktualizaci

finančních možností pro realizaci jednotlivých projektů. Tomuto základnímu cíli odpovídá i

zachování původní formulace pilířů koncepce – strategických cílů, zaměřených na čtyři

oblasti rozvoje, která je základem SRZK i základem pro stanovení jednotlivých konkrétních

opatření PRUOZK:

– Konkurenceschopná ekonomika

– Úspěšná společnost

– Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova

– Atraktivní region

Tyto pilíře jsou propojeny horizontálními tématy, která budou rozvíjena i v rámci realizace

PRUOZK.

Požadavek na soulad rozvojových programů s politikou životního prostředí ČR i

environmentální politikou trvale udržitelného rozvoje regionů včetně rozvoje regionálních

center, oblastí pro rozvoj zemědělství a venkova je nepřímo obsažen již v kriteriích pro přijetí

jednotlivých rozvojových programů a ve formulaci opatření, který jsou stanovena pro období

let 2010 - 2012. Tato kriteria je možno doplnit o navržené posouzení z pohledu ryze



environmentálního na základě návrhu formulářů pro posouzení projektu uvedených

v příslušné kapitole tohoto dokumentu. V průběhu schvalování a řešení rozvojových aktivit

v rámci PRUOZK je možno doporučit další kriteria, specifická pro jednotlivé fáze řešení

rozvojových projektů. Tato kriteria jsou z důvodu potřebnosti zachování kontinuity řešení

rozvoje Zlínského kraje i z důvodu potřeby provázanosti při realizaci SRZK a PRUOZK,

který je jeho součástí, identická a měla by být zachována po celou dobu řešení základního

strategického dokumentu do roku 2020.

Pro fázi schvalování projektů

do posouzení rozvojových projektů při jejich schvalování zahrnout

environmentální kriteria

konzultovat s pracovníky odborného orgánu ochrany životního prostředí,

především ochrany přírody, obecních úřadů s rozšířenou působností a CHKO

Beskydy a Bílé Karpaty přijatelné limity změny krajinného rázu pro jednotlivé

fáze řešení projektů

před realizací rozvojových aktivit zajistit příslušná schválení projektů z pohledu


Pro fázi realizace projektů

zajistit kontrolu průběhu řešení projektů

během realizace projektů dodržovat legislativní předpisy v oblasti ochrany

životního prostředí, především složek ekosystémů a chráněných částí přírody

informovat o průběhu, účelu a době řešení projektů občany dotčené obce

Pro fázi ukončení projektů

provést vyhodnocení projektu z hlediska věcného i environmentálního

do hodnotících kriterií zahrnout i vyhodnocení, nakolik se projekt projevil na

životním prostředí, event. zdali došlo v průběhu realizace k ohrožení složek

životního prostředí



Hodnocená strategie PRUOZK nebude mít z hlediska ovlivnění složek životního prostředí ani

souvisejících vlivů význam přesahující státní hranice. Zlínský kraj sousedí sice se Slovenskou

republikou, ale využití potenciálu přeshraniční spolupráce včetně rekreačního a krajinného

potenciálu venkova se neodrazí z hlediska koncepčního na mezistátní úrovni. Drobné vlivy

přesahující státní hranice budou řešeny jako součásti projektové EIA v případě jednotlivých

konkrétních projektů. Důsledkem vstupu ČR a SR do Schengenského prostoru se sice

odbouraly bariéry pro přechod státní hranice a v důsledku realizace PRUOZK se očekává

posílení mezinárodní spolupráce a zvýšení atraktivity Zlínského kraje pro cizince včetně

občanů Slovenské republiky, avšak neočekává se natolik významná změna příhraničního

pohybu, která by se mohla projevit v celokrajském měřítku. Drobnější lokální vlivy

přesahující státní hranice budou podle potřeby řešeny jako součást projektové EIA

příslušných projektů, pokud naplní kriteria uvedená v zákoně 100/2001 Sb. ve znění

pozdějších předpisů.

VII. Plánovaná opatření pro předcházení,

snížení nebo kompenzaci všech závažných

negativních vlivů na životní prostředí

vyplývajících z provedení koncepce.Hodnocený PRUOKZ je střednědobým plánovacím dokumentem, který vychází

z dlouhodobého strategického dokumentu SRZK, rozpracovává jej na vyšší úroveň

podrobnosti odpovídající rozlohou okresům a ORP a upřesňuje jednotlivé etapy rozvoje

Zlínského kraje na kratší časové období, kdy je mžono provést potřebnou aktualizaci

jednotlivých záměrů a reagovat i na měnící se ekonomické, sociální i environmentální

priority, které během platnosti dlouhodobého koncepčního dokumentu SRZK mohou podléhat

určitým změnám. Z důvodu potřebnosti zachování kontinuity řešení rozvoje Zlínského kraje i

z důvodu potřeby provázanosti při realizaci SRZK a PRUOZK, který je jeho součástí, jsou

navržená opatření identická a měla by být zachována po celou dobu řešení základního

strategického dokumentu do roku 2020.



Opatření formulovaná v materiálu PRUOZK respektují ve své formulaci:

- omezení vyplývající z mezinárodních požadavků na ochranu životního prostředí za

podmínek tržního hospodářství a trvale udržitelného rozvoje malých sídel

- nutnost ochrany složek ekosystémů

- potřebu zajištění ekonomického rozvoje a konkurenceschopnosti regionu při využití

krajinného a lidského potenciálu za podmínek přátelského přístupu k životnímu

prostředí

- potřebu snižování ekologické zátěže území vlivem rozvojových projektů

- potřebu revitalizace postižených území – brownfields a staré ekologické zátěže

- potřebu ochrany CHOPAV

- ochranu vodních zdrojů a limitů rozvoje území

- vytvoření prvků ekologické stability a krajinotvorby

- požadavek na zvýšení retenční schopnosti krajiny

- zajištění podmínek pro ekologické zemědělství

- zachování a tvorbu krajinného rázu

- posílení ekologických funkcí krajiny a především její ekologické stability

- nutnost zajištění potřebné infrastruktury pro multifunkční využívání krajiny

- nutnost posílení informační základny a podpory vzdělanosti v Zlínském kraji

- potřebu práce s lidskými zdroji, jejich stabilizace v kraji a podpora využití tohoto

potenciálu

- potřebu podpory rozvoje využívání místních zdrojů a využití potenciálu lokálních

charakteristik a zvláštností

- potřebu rozvoje vzdělanosti a rozvoje infrastruktury v obcích

- potřebu rozvoje komunikací a doplnění silniční sítě

- potřebu ekonomického rozvoje a zvýšení atraktivity regionu pro občany jiných

regionů i jiných částí EU



Uvedené požadavky na projekty, které budou v rámci PRUOZK realizovány, jsou zahrnuty

v kriteriích a monitorovacích ukazatelích, které jsou uvedeny v návrhové části dokumentu.

Jejich environmentální aspekty jsou zdůrazněny v požadavcích na posouzení projektu

z hlediska potenciálních vlivů na životní prostředí (návrh formuláře s uvedením jednotlivých

kriterií je uveden v kapitole XI.2. a XI.3.).

Zástupci SEA týmu se účastnili jednání v období zpracování a přípravy PRUOZK, mnohé

připomínky a požadavky na ochranu životního prostředí byly vzneseny i samotnými členy

přípravných komisí a dalších přípravných subjektů při přípravných jednáních pro zpracování

PRUOZK. Schválené změní PRUOZK respektuje podněty Rady Zlínského kraje ze dne

5.3.2010 i požadavky vznesené orgány ochrany přírody v průběhu zpracování

konkretizovaného dokumentu PRUOZK. Další požadavky, formulované Ministerstvem

životního prostředí ČR, orgány Zlínského kraje i dalšími subjekty, byly zapracovány do

finálního znění PRUOZK. Z uvedených důvodů není nutno další návrhy formulovat.



VIII. Výčet důvodů pro výběr zkoumaných

variant a popis, jak bylo posuzování provedeno,

včetně případných problémů při

shromažďování požadovaných údajů (např.

technické nedostatky nebo nedostatečné know-

how).

VIII.1. Varianty řešení

Strategický dokument PRUOZK pro zajištění regionálního rozvoje Zlínského kraje není

v písemné formě řešen ve variantách. Jedná se o konkretizaci nadřazeného koncepčního

dokumentu SRZK a tato okolnost stanovuje základní směry, které je nutno v PRUOZK

rozpracovávat. Jedná se především o zpracování rozvojového dokumentu po vymezené

dvouleté období 2010 – 2012 s vyšší mírou podrobnosti, která představuje ú)roveň okresů a

ORP (obce s rozšířenou působností).

Technologické variantní řešení není součástí strategického dokumentu, bude součástí

jednotlivých projektů včetně vnějšího projevu, charakteru a funkčnosti například staveb pro

rozvoj podnikání, liniových staveb, případně doplnění infrastruktury sídel ve Zlínském kraji.

Geografické varianty nejsou zpracovány, neboť se jedná o střednědobou strategii rozvoje

Zlínského kraje a strategie je vázána na tento region. Přesunem záměrů do jiné lokality by

dokument ztratil svůj význam.

Organizační varianty řešení PRUOZK jsou v principu možné. Jejich diskuse však probíhala

v průběhu zpracování hlavního pokladového dokumentu – vlastní koncepce, která je svou

vnitřní strukturou vázána nadřazenou koncepcí SRZK. Tím je stanovena základní vertikální

architektura koncepce a možnosti využití horizontálních vazeb. Navržené varianty pro

aktuální situaci let 2010 – 2012 a možnosti řešení byly projednány přímo členy Přípravného

výboru Zlínského kraje a pracovních skupin, které zahrnují stanoviska a názory odborníků a



specialistů i představitelů politického života Zlínského kraje. V průběhu přípravných prací

byla provedena selekce požadavků na aktuální organizaci PRUOZK s ohledem na jeho

celospolečenský vliv, účelnost a aktuální úkoly, které časově spadají do období vyrovnávání

následků celosvětového nepříznivého ekonomického vývoje. Jedním z kriterií byla i vhodnost

navržených programů s ohledem na geografické, ekonomické, politické a další podmínky

subregionů nebo mikroregionů včetně dostupnosti lidských zdrojů, předpokládané dopravní

náročnosti umístění záměru do dané části Zlínského kraje apod. Jejich alokace odpovídá i

vnitřnímu rozdělení životních podmínek ve Zlínském kraji, jak bylo analyzovány tzv.

„disparitní“ regiony s odlišným stupněm rozvoje. Drobných variant a odmítnutých řešení se

objevilo v průběhu přípravy PRUOZK mnoho, jejich popis není účelný, a proto bylo od

popisu jednotlivých stadií vzniku a přípravy PRUOZK z pohledu postupné krystalizace

jednovariantního řešení z hlediska vnitřní organizace a lokalizace preferovaných činností

v Zlínském kraji upuštěno.

VIII.2. Pravděpodobné vlivy v důsledku neprovedení strategie

(tzv. nulová varianta)

Neprovedení strategie nebo její absenci je možno hodnotit ze dvou pohledů:

Postup dosavadního vývoje stejným směrem jako doposud (pasivní nulová varianta)

Odhad pravděpodobných důsledků vývoje s ohledem na předpokládané nové

skutečnosti (aktivní nulová varianta)

PRUOZK je střednědobým rozpracováním hlavní rozvojové koncepce Zlínského kraje –

SRZK, pro období let 2010 – 2012. Přijetím této zastřešující koncepce se úvaha o nulové

variantě stává pouze formálním úkonem, neboť neprovedení strategie PRUOZK by v podstatě

znamenalo odmítnutí i SRZK, která by bez činnosti v období, kdy je nutno se vyrovnat

s následky celosvětové hospodářské krize, nemohla naplnit stanovené cíle. Proto je zřejmé, že

neprovedení strategie PRUOZK bude mít stejné důsledky jako neprovedení SRZK, odlišné je

pouze časové měřítko platnosti obou koncepcí. Obě zmíněné „nulové“ varianty jsou zatíženy

určitou mírou nejistoty a statistické chyby, která je dána m.j. i nejistotou ve vstupních datech.

Tyto okolnosti se zvlátě projevují za podmínek ekonomické krize globálních rozměrů, která

se projevuje v současné době a představuje jednu část ekonomického cyklu. Na základě



analýzy vstupních dat z materiálu koncepce vyplývá, že pasivní nulová varianta vede

k pravděpodobnosti stagnace rozvoje Zlínského kraje a k pravděpodobnosti zvyšování rozdílů

mezi Zlínským krajem a jinými regiony ČR. Tyto odlišnosti se nebudou týkat pouze

ekonomické síly obyvatel, ale povedou i k rozdílům ve vzdělání, v míře zaměstnanosti, ve

vztahu ke kulturním a sociálním hodnotám společnosti, snížení celkové atraktivity regionu,

jeho zaostávání v dopravní dostupnosti, využívání krajinného potenciálu apod. Uvedené

faktory jsou jedním z významných vlivů, který se uplatňuje i ve vztahu k životnímu prostředí

a ovlivňuje m.j. i kvalitu života ve smyslu ochrany veřejného zdraví. Sociální vlivy se

uplatňují na zdravotním stavu obyvatel, na způsobu života včetně zneužívání návykových

látek a rizikového chování. Smysluplná náplň volného času a osobní zájmová aktivita vedou

ve svém důsledku k prodloužení aktivního věku obyvatel a k prodloužení i absolutního vědu

dožití.

Aktivní nulová varianta se může projevit při snížení ekonomického a sociálního stavu

populace v Zlínském kraji sklonem k emigraci ze Zlínského kraje. Po určité době dojde

k devastaci společnosti díky nedostatku vzdělaných schopných lidí a tato absence lidských

zdrojů uvolňuje prostor i ve smyslu geografickém. Opuštěné lokality pak mohou být

skoupeny zahraničním investorem pro realizaci jeho záměrů, které však mají většinou ryze

exploatační podtext. V kumulaci s krizovým vývojem celosvětové ekonomiky se tento scénář

jeví jako reálný a je proto potřebné realizovat koncepční opatření pro zmírnění jeho

potenciálních odpadů na region i na životní podmínky jednotlivců – občanů Zlínského kraje.

Obě tyto nulové varianty takto předjímají značně problémový vývoj metropolitní oblasti

Zlínského kraje, spádových měst i venkova, pokud nebude jeho rozvoj koncepčně

podporován s cílem udržet a rozvíjet lidské a ekonomické zdroje v regionu a poskytnout

atraktivní prostředí pro život obyvatel při zajištění potřebných podmínek života s ohledem na

dostupnost zdrojů ekonomických, environmetálních i sociálních.

Konkrétní rizika vývoje bez provedení koncepce a odhad pravděpodobného vývoje

ve Zlínském kraji bez realizace PRUOZK jsou uvedeny v kapitole II.2.

VIII.3. Metodika posouzení

Strategický dokument PRUOZK byl posouzen z pohledu potenciálních vlivů na životní

prostředí v souladu s materiálem „Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí“,



kterou stanovilo MŽP ČR. Podle dosavadních zkušeností je možno využít při posouzení

koncepce dva přístupy:

- stanovení referenčních cílů ochrany životního prostředí v souladu se závaznými

národními i mezinárodními dokumenty a v souladu s politikou životního prostředí ČR

- odhad pravděpodobných vlivů koncepce na jednotlivé složky životního prostředí

v jednotlivých pravděpodobně dotčených regionech s ohledem na limity rozvoje

území a limity ochrany životního prostředí

Vzhledem k charakteru a rozsahu PRUOZK byl přijat první přístup. Byly stanoveny

referenční cíle, které se staly kriteriem pro posouzení strategických směrů a opatření

uvedených v PRUOZK. V případě, že některé opatření neposkytne jednoznačný výsledek

pozitivního nebo indiferentního vlivu na životní prostředí, je problematické koncepční

opatření podrobeno detailní analýze.

Podrobněji je metodika popsána v kap. VI.

VIII.4. Postup zpracování vyhodnocení dle zákona č. 100/2001

Sb.

V březnu 2010 byl vznesen ze strany Odboru regionálního rozvoje Zlínského kraje požadavek

na zpracování vyhodnocení koncepce dle zák. 100/2001 Sb. v platném znění (zákon 93/2004

Sb.) pro posouzení vlivů připravovaného znění PRUOZK pro období let 2010 – 2012 na

životní prostředí. První podklady byly předány jako pracovní materiál Zlínského kraje a byly

zahájeny předběžné konzultace a první práce na hodnocení vlivů PRUOZK na některé oblasti

životního prostředí (například byly stanoveny referenční cíle hodnocení SEA, bylo

zpracováno hodnocení vlivů PRUOZK na soustavu Natura 2000). Vlastní hodnocení bylo

prováděno na základě objednávky ze strany zpracovatele koncepce – Zlínského kraje, po

ukončení zjišťovacího řízení. Na základě uvedených skutečností byly autorizovanou osobou

podle zákona č. 100/2001 Sb. zahájeny definitivní práce na zpracování SEA (Strategická EIA

– hodnocení vlivů koncepcí na životní prostředí ve smyslu platné národní české legislativy a

metodických pokynů).

Zpracování posuzovaného koncepčního materiálu předcházela přibližně roční historie vzniku

a přípravných prací, která navazovala na zpracování a schvalovací proces zastřešující



koncepce - SRZK. Závěr této fáze přípravy PRUOZK vyústil v předání „Oznámení vlivů

koncepce na životní prostředí“, které bylo projednáno Radou Zlínského kraje a prošlo poté

zjišťovacím řízením vedeným MŽP ČR. Verdikt závěru zjišťovacího řízení rozhodl, že

oznámení koncepce odpovídá požadavkům na materiál tohoto druhu a zároveň formuloval

požadavky na oblasti, které mají být v dalším stupni hodnocení vlivů posuzovaného

koncepčního materiálu zohledněny. Součástí závěru zjišťovacího řízení bylo, že materiál

PRUOZK bude dále posuzován procesem SEA včetně autorizovaného hodnocení vlivu na

soustavu Natura 2000.

Jednalo se především o následující oblasti (další drobnější požadavky jsou uvedeny

v příslušných pasážích tohoto dokumentu, především v kapitole vyhodnocení připomínek a

požadavků – kap. XIV):

- Vyhodnocení souladu PRUOZK s relevantními krajskými a celostátními koncepcemi, zejména koncepcemi ochrany přírody a krajiny

- Vyhodnocení, zda je PRUOZK v souladu s plány péče o chráněné území, která leží nebo zasahují na území Zlínského kraje

- Vyhodnocení, jako dopady může mít PRUOZK na zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, přírodní parky, územní systémy ekologické stability, zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů, zranitelné biotopy, biodiverzitu, krajinný ráz a fragmentaci přírodních biotopů a krajiny

- Vyhodnotit vliv rozvoje dopravy a životní prostředí ve Zlínském kraji a zda a jak koncepce podporuje ekologicky šetrné druhy dopravy

- Vyhodnotit vlivy obnovitelných zdrojů energie na životní prostředí, zejména z pohledu fragmentace krajiny a krajinného rázu

- Vyhodnotit vliv turistiky, ubytovacích a stravovacích kapacit navržených v koncepci na chráněná území a s tím související vliv navyšování antropického tlaku na tato území

- Vyhodnocení, zda a jakým způsobem koncepce respektuje podmínky hospodárného a účelného využívání povrchových a podzemních vod a zneškodňování odpadních vod

- Zohlednit v informacích o současném stavu životního prostředí v dotčeném území starou ekologickou zátěž Areál bývalé Loany v Holešově v souvislosti s kontaminací podzemních vod a půd

- Vyhodnocení, zda a jak jsou v PRUOZK zohledněny principy ochrany ZPF, zejména s ohledem na zábory kvalitní zemědělské půdy a do jaké míry koncepce vytváří podmínky pro omezení záboru půdy a volné krajiny

- Vyhodnocení, jaké dopady může mít koncepce na ochranu PUPFLs ohledem na plnění funkcí lesa

- Porovnání a vyhodnocení navržených variant řešení ve vztahu k zájmům přírody a krajiny



- Při stanovení kriterií pro výběr projektů maximálně zohlednit podporu ochrany přírody a krajiny, ochranu lidského zdraví a přednostní využívání brownfields

- Vyhodnocení, zda a jak koncepce přispívá k zavedení komplexního systému nakládání s odpady, který by řešil uzavřený cyklus separace, zpracování, využití a zneškodnění odpadů

- Vyhodnotit, jaký vliv má koncepce na památkovou hodnotu území chráněných podle zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči a dochované kulturní dědictví

- Provést zhodnocení koncepce z hlediska vlivů na veřejné zdraví ve smyslu přílohy č. 9 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí se zaměřením zejm. na problematiku hluku, ochranu podzemních vod a ovzduší. Vyhodnotit, zda koncepce zohledňuje cíle a opatření Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století

- Vzhledem k tomu, že zpracovatel Oznámení koncepce PRUOZK nevyloučil její vlivy přesahující hranice ČR, je nutno pro potřeby příhraničního posuzování vlivů koncepce na životní prostředí tento předpoklad vyhodnotit jasným výrokem, zda území dotčené realizací koncepce PRUOZK může zasahovat mimo území ČR

- V případě navržených opatření, která mohou mít vliv na povrchové a podzemní vody v blízkosti česko-slovenských státních hranic a která mohou podstatně ovlivnit vodohospodářské poměry na území Slovenské republiky, projednat tyto návrhy ve smyslu sdělení č. 7/2000 Sb.m.s. o sjednání mezivládní dohody o spolupráci na hraničních vodách

- Vypořádat všechna vyjádření, která MŽP obdrželo v průběhu zjišťovacího řízení

Oznámení SEA, které zpracoval Zlínský kraj, je datováno na duben 2010. Tento dokument

prošel zjišťovacím řízením, které bylo ukončeno 14.6.2010. Schválená verze dokumentu

PRUOZK byla po jednání Rady Zlínského kraje k dispozici již v březnu 2010. Některé

požadavky na zpracování dokumentu SEA bylo tak možno zohlednit již v průběhu

zjišťovacího řízení a doplnit je po vyhotovení písemné verze závěrů zjišťovacího řízení.

Hodnocení vlivů koncepce vychází z písemně zpracovaného „Oznámení“, oficiálně dodaných

materiálů a stanovisek k vlastní PRUOZK i k „Oznámení“ vlivů na životní prostředí,

z oficiálních jednání zainteresovaných orgánů, ze kterých byly zpracovateli SEA poskytnuty

zápisy, z přípravných jednání k materiálu PRUOZK a jeho schvalovacího projednání v Radě

Zlínského kraje v březnu 2010, osobních jednání se zainteresovanými stranami i

reprezentanty zadavatele (Zlínský kraj), především na odboru strategického rozvoje kraje. Při

těchto akcích byla prodiskutována stanoviska dotčených orgánů, odborné i laické veřejnosti,

aby bylo zajištěno, že další závažné připomínky, kromě připomínek v dodaných vyjádřeních a

stanoviscích, nejsou. Při konzultacích s kompetentními orgány byly získány informace o



postoji veřejnosti i na potenciálně dotčených velkoplošných chráněných územích. Terénní

šetření nebylo vzhledem k charakteru materiálu, měřítku zpracování a poznatkové rozsáhlosti

PRUOZK účelné.

Zpracovatel hodnocení vlivů na životní prostředí vycházel z odborných publikací a stanovisek

MŽP ČR i zahraničních pramenů, jejichž některé pasáže byly využity jako podklady pro

posouzení „Oznámení“ vlivů na životní prostředí, pro zpracování celkového hodnocení vlivů

PRUOZK na životní prostředí a pro přípravu veřejného projednání koncepce PRUOZK

včetně oblasti SEA a Natura 2000.



Podklady použité při zpracování hodnocení vlivů "Programu

rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012" na

životní prostředí.

Při zpracování hodnocení SEA dle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění byly využity

podklady poskytnuté zadavatelem – Krajským úřadem Zlínského kraje, hodnotitelem –

Ministerstvem životního prostředí ČR, materiály z jednání ve věci přípravy a projednávání

PRUOZK i osobní konzultace se zainteresovanými stranami, odbornou veřejností, případně

další podklady. Pro zpracování materiálu SEA byla využita Metodika posuzování vlivů

koncepcí na životní prostředí, publikovaná MŽP ČR.

Podklady pro SEA a vyjádření k „Oznámení“ vlivů PRUOZK

1. PRUOZK, verze k 5.5.2010, zpracovatelský tým: Petr Zahradník a Jan Jedlička

2. Krajský úřad Zlínského kraje, 2010: Program rozvoje územního obvodu Zlínského

kraje 2010 - 2012. Oznámení koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb. ve znění

pozdějších předpisů, 24 str.

3. Krajský úřad Zlínského kraje, 2009: Strategie rozvoje Zlínského kraje v období

2008 - 2020. Oznámení koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších

předpisů, 24 str.

4. Zákon č. 100/2001 Sb. O posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění

5. Metodika hodnocení vlivů strategických dokumentů na životní prostředí, MŽP ČR

Praha

6. Strategická posouzení vlivů na životní prostředí obdobných koncepcí – dle

informačního serveru MŽP

7. Vyjádření dotčených subjektů během zjišťovacího řízení a během zpracování

PRUOZK

8. Hodnocení vlivů PRUOZK na systém Natura 2000 (soustavu evropsky chráněných

území a ptačí oblasti) – autorizovaná osoba Ing. Ivo Machar, PhD.



IX. Stanovení monitorovacích ukazatelů

(indikátorů) vlivu koncepce na životní

prostředí.Základní monitorovací ukazatele pro jednotlivá koncepční opatření jsou stanoveny již

v základním a zastřešujícím materiálu SRZK, který je pomocí střednědobých koncepcí ve

formě PRUOZK konkretizován a rozpracovávána do větších územních podrobností. I přesto

se však nejedná o popis konkrétních projektů, ale o koncepční materiál, který stanovuje směry

dalšího rozvoje jednotlivých součástí Zlínského kraje na úrovni okresů a ORP. Stanovené

ukazatele je možno v průběhu realizace jednotlivých navazujících PRUOZK doplnit o

aktuální kriteria na základě zkušeností s přijímáním a schvalováním projektů pro rozvoj

ekonomického, kulturního i sociálního prostředí v Zlínském kraji.

Stanovení specifických referenčních cílů pro environmentální posouzení Opatření

formulovaných v materiálu PRUOZK je navrženo v kapitole XI.2. a XI.3. hodnocení SEA ve

formě formuláře pro environmentální posouzení přihlášených projektů. V současné době je

předpoklad, že tento formulář nebude v průběhu platnosti SRZK výrazně měnit a bude platný

pro několik navazujících období pokrývaných PRUOZK. To samozřejmě neznamená, že není

možno jej v případě potřeby doplňovat o aktuální ukazatele podle vývoje životního prostředí a

legislativy vždy k počátku platnosti PRUOZK. Potřeba aktualizace tohoto formuláře a

struktury referenčních indikátorů byla zvážena se závěrem, že se mění pouze ekonomické

podmínky realizace PRUOZK ve srovnání s původně očekávaným stavem v důsledku

překonávání globální hospodářské krize, avšak environmentální kriteria a přírodní podmínky

realizace jednotlivých opatření při použití časového harmonogramu, který je navržen jako

součást způsobu implementace PRUOZK, zůstává bez podstatných změn.



X. Popis plánovaných opatření k eliminaci,

minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů

zjištěných při provádění koncepce.Opatření budou při řešení PRUOZK v období let 2010 – 2012 směrována v souladu s širší nadřazenou koncepcí SRZK podle

- složek ekosystémů

- prvků ekologické stability krajiny

- očekávaného celospolečenského, sociálního a ekonomického přínosu přihlášených konkrétních rozvojových projektů

Podle povahy strategického dokumentu PRUOZK by měly schválené projekty přispívat přímo

nebo následně k zajištění trvale udržitelného rozvoje v rámci Zlínského kraje.

Plánovaná opatření pro eliminaci a kompenzaci případných negativních vlivů jsou založena

v podkladových materiálech PRUOZK již preventivním přístupem. Jedná se především o

koncepční materiály v oblasti ochrany složek životního prostředí i materiály rozvojového

charakteru – především koncepční dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny, složek

ekosystémů, odpadového hospodářství a s nimi související dokumenty. Potenciální negativní

vlivy na životní prostředí, které by se mohly realizací některých navržených projektů projevit,

budou na úrovni současných znalostí o procesech probíhajících v ekosystémech zjištěny již

v průběhu schvalovacího řízení pro schválení a podporu navržených projektů. Z hlediska

vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví mohou být rizikové prakticky pouze projekty

rozvoje podnikání a výroby. Ty z projektů, které naplní kriteria pro posuzování vlivů činnosti

na životní prostředí (tzv. projektová EIA), budou posuzovány samostatně podle zákona č.

100/2001 Sb. v platném znění. Přednostní využívání brownfields a potřeba sanací starých

ekologických zátěží je formulována v příslušných opatřeních, která jsou součástí PRUOZK.

Z hlediska vlivu na životní prostředí je však vždy nutno posoudit každý konkrétní projekt, zda

je v souladu s cíli PRUOZK a zda v konkrétní navržené podobě respektuje požadavky na

ochranu životního prostředí a veřejné zdraví.

Za popsaných podmínek, při celkovém charakteru posuzované koncepce PRUOZK a při

předprojektovém posuzování projektů PRUOZK z hlediska jejich vlivu na životní prostředí

dle formuláře z kap. XI.2. a XI.3. nejsou samostatná opatření vyplývající z hodnocení SEA

potřebná.



XI. Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr

projektu.Kriteria pro výběr projektu a jejich posouzení jsou obdobná jako stanovené referenční cíle.

K nim je nutno přidat i posouzení kladů v oblasti sociální – výchova, vzdělání, udržitelnost

populace v Zlínském kraji, zajištění rozvojových programů, dosažení dotačních kapitol pro

jednotlivé projekty a podobně. Metodika posuzování projektů odpovídá metodickému postupu

doporučenému MŽP. Návrh dokumentu pro posouzení projektu je uveden v kap. XI.2. a

XI.3., doporučená stupnice je pětibodová (vliv je (-2) velmi negativní, (-1) negativní, (0)

indiferentní, (1) pozitivní, (2) velmi pozitivní). Tímto způsobem je možno pro každý

navržený a posuzovaný projekt získat bodové skóre, které napomůže i při rozhodnutí o pořadí

projektů s ohledem na jejich přínos v oblasti životního prostředí. V této souvislosti však je

nutno upozornit, že jednotlivá kriteria mohou mít rozličnou váhu. Přiřazení významnosti

jednotlivým kriteriím však je otázka místně specifická a není ji možno provést jednotně pro

území celého Zlínského kraje. Uvedené hodnocení odpovídá metodice hodnocení projektů

v rámci SRZK, která je nadřazenou koncepcí pro PRUOZK. Střednědobý horizont řešení

PRUOZK vyžaduje, aby metodika a hodnocení projektů využívalo ustálený způsob, který

zajistí kontinuitu realizace záměrů SRZK a zajistí i návaznost řešení projektů řešených

v průběhu navazujících střednědobých plánovacích koncepčních období PRUOZK.

XI.1. Posouzení systému implementace

Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012 představuje návazný

dokument pracující s větší úrovní detailu a sledující kratší časový horizont. Realizace

Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012 bude finančně náročnou

operací. Náklady na jeho realizaci jsou odhadovány přibližně na 35 000 mil. Kč. Na

financování realizace opatření, úkolů a cílů se bude podílet pět základních zdrojů:

1. Zdroje Evropské unie

2. Zlínský kraj

3. Obce ve Zlínském kraji

4. Soukromý sektor



Financování je rozpracováno dle jednotlivých pilířů cílů až ke konkrétním úkolům, které se

budou realizovat v letech 2010 - 2012.

Dalším krokem SEA procesu bylo hodnocení navrhovaných opatření k jednotlivým

strategickým cílům s cílem posoudit, zda pomocí v dokumentu navržených opatření lze

dosáhnout splnění jednotlivých strategických cílů. (výčet všech opatření, která se vztahují

k jednotlivým strategickým cílům je uveden v tabulkách č. 5).

STRATEGICKÝ CÍL/PRIORITA

OPATŘENÍ MONITOROVACÍ UKAZATELE *)

STANOVENÍ KOMPETENCÍ**)

FINANČNÍ ZABEZPEČENÍ***)

1. KONKURENCESCHOPNÁ EKONOMIKA

STANOVENO 11 OPATŘENÍ

VIZ TABULKA Č. 5A

STANOVENY 3 UKAZATELE

STANOVENY ZPRACOVÁNO PRO JEDNOTLIVÁ OPATŘENÍ

2. ÚSPĚŠNÁ SPOLEČNOST


VIZ TABULKA Č. 5B



3. EFEKTIVNÍ INFRASTRUKTURA A ROZVOJ VENKOVA


VIZ TABULKA Č. 5C



4. ATRAKTIVNÍ REGION


VIZ TABULKA Č. 5D



*) viz Program, kapitola 7., tab. č. 42

**) viz Program, kapitola 6., tab. č. 41

***) viz Program, kapitola 5.5 a 5.3., tab. č.36 - 40

Z provedeného hodnocení je zřejmé, že implementace cílů programu je poměrně dobře

zajištěna po věcné stránce, ve velké většině případů existuje i legislativní (účinná či méně

účinná) podpora, implementaci jednotlivých opatření lze účinně monitorovat a kontrolovat.



Z provedeného hodnocení vyplývá, že stanovená opatření postihují všechny problémové

oblasti, které byly identifikovány v analytické části a velmi dobře pokrývá i všechny,

v dokumentu stanovené, strategické i referenční cíle Důslednou aplikací navržené sady

opatření lze stanovených cílů dosáhnout. Doplnění této části dokumentu nejsou navrhována.

IX.2. Před-projektové environmentální hodnocení při

přípravě projektů

Zpracovatelé projektů, které budou předkládány pro financování v rámci tohoto koncepčního

dokumentu, by měli mít možnost provedení nepovinného předprojektového

environmentálního hodnocení připravovaných projektů. Toto hodnocení lze provádět pomocí

tabulek připravených dle rámcové Předlohy A. Poskytování těchto služeb může zajišťovat

příslušný odbor Krajského úřadu Zlínského kraje, popřípadě externí subjekt, který bude

pověřen k této činnosti.

Provedení tohoto hodnocení poskytne žadatelům informace o možnostech eliminace

případných negativních dopadů jednotlivých připravovaných projektů na ŽP. Hodnocení

zároveň pomůže maximalizovat environmentální přínos projektu již v počáteční fázi jeho

přípravy. Toto hodnocení povede ke zkvalitnění přípravy projektů a k úsporám finančních

prostředků na zpracování projektové dokumentace.

Předloha č. A: Před-projektové environmentální hodnocení

Projekt

Je nutné posouzení vlivů projektu na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb.

- ANO

- NEJe nutné posouzení vlivů projektu dle zákona č. 76/2002 Sb.

- ANO

- NE



Předběžné hodnocení vlivů projektu na: Předběžné hodno-

cení vlivů (tato

hodnocení by

měla vzít v úvahu

hodnocení

možných env.

rizik jednotlivých

aktivit/opatření

(viz předešlé části

SEA

dokumentace)

Doporučení pro úpravy

projektu (tato doporučení

by měla respektovat

doporučení SEA týmu

k jednotlivým

aktivitám/opatřením (viz

předešlé části SEA

dokumentace)

poz

itiv

ní

bez

vliv

u

nega

tivní

Plnění referenčních cílů OŽP pro daný

koncepční dokument:

....

(Pozn.: pro hodnocení plnění referenčních

cílů OŽP byly stanoveny podrobné

indikátory pro každý z posuzovaných

koncepčních dokumentů – viz Kapitola 5)

Dílčí složky ŽP

obyvatelstvo, lidské zdraví,

biologická rozmanitost, fauna, flóra,

krajina

půda,

voda,

ovzduší, klimatické faktory,

hmotné statky a kulturní dědictví, včetně



architektonického a archeologického

dědictví

IX.3. Formální environmentální hodnocení v rámci

výběrových řízení

Formální environmentální hodnocení bude prováděno jako nedílná součást výběrových řízení

pro poskytnutí finančních prostředků v rámci implementace opatření a jednotlivých aktivit.

Toto hodnocení bude prováděno pro všechny projekty a lze k němu využít tabulek

připravených dle rámcové Předlohy B (viz níže).

Toto hodnocení bude mj. i určovat závazné podmínky pro podporu realizace jednotlivých

projektů ze strany Krajského úřadu. Dodržení těchto podmínek bude kontrolováno v rámci

sledování realizace projektů. Jejich nedodržení v průběhu realizace může vést k změně

rozhodnutí o podpoře pro daný projekt.

Dokumentace o podpořených projektech (včetně údajů o hodnocení environmentálních vlivů)

budou ukládány na příslušném odboru Krajského úřadu, zodpovědném za implementaci

koncepčního dokumentu. Tyto informace budou zpřístupněny veřejnosti na vyžádání dle

procedury podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění

pozdějších předpisů.

Tento systém nenahrazuje formální vyjadřování (úřadů) k projektu v rámci zákonem

vyžadovaných procedur (EIA, IPPC). Projekty, které vyžadují posouzení vlivů projektu na

životní prostředí podle platné legislativy ČR, bude nutné podrobit zákonem stanovenému

postupu.

Předloha B: Formální environmentální hodnocení

Projekt

Shrnutí výsledků formálního posouzení projektu dle zákonů č. 100/2001 Sb. a č. 76/2002

Sb. (pokud bylo vyžadováno)



Shrnutí vlivů projektu na: Kvantitativní

hodnocení

jednotlivých

relevantních

ukazatelů

s případným slovním

vysvětlením

(informace podává

předkladatel

projektu)

Hodnocení

jednotlivých

relevantních

ukazatelů (provádí

výběrová komise -

tato hodnocení by

měla vzít v úvahu

hodnocení

možných env.rizik

jednotlivých

aktivit/opatření

(viz předešlé části

SEA dokumentace)

Závazné

podmínky pro

přidělení

finančních

prostředků

v rámci

jednotlivých

koncepcí

(provádí

výběrová

komise- tato

doporučení by

měla

respektovat

doporučení

SEA týmu

k jednotlivým

aktivitám,

opatřením - viz

předešlé části

SEA

dokumentace)



Plnění referenčních cílů

OŽP pro daný koncepční

dokument:

....

(Pozn.: pro hodnocení

plnění referenčních cílů

OŽP byly stanoveny

podrobné indikátory pro

každý z posuzovaných

koncepčních dokumentů –

viz Kapitola 5)

Dílčí složky ŽP

obyvatelstvo, lidské zdraví

biologická rozmanitost,

fauna, flóra,

krajina

půda,

voda,

ovzduší, klimatické faktory,

hmotné statky a kulturní

dědictví, včetně

architektonického a

archeologického dědictví

Stanovisko k podpoře projektu ze strany KÚ



XII. Vlivy koncepce na veřejné zdraví.PRUOZK jako střednědobá koncepce zahrnující období let 2010 – 2012 je realizována jako

součást celkového komplexního rozvoje Zlínského kraje do roku 2020. Potenciální vlivy

koncepce PRUOZK budou tedy pravděpodobně stejné jako očekávané vlivy SRZK. Odhad

potenciálních vlivů může být sice konkrétnější, neboť PRUOZK alokuje jednotlivá opatření

na úroveň okresu a ORP, avšak stále se jedná o koncepční materiál bez znalosti konkrétních

podmínek realizace jednotlivých opatření. Tomu odpovídá i způsob a míra konkrétnosti

zpracování této kapitoly.

Realizace PRUOZK se potenciálně může projevit na stavu veřejného zdraví dotčených

občanů – obyvatel Zlínského kraje. Ovlivnění je možno očekávat jak v přímém vlivu na

dotčené složky ekosystémů a jejich kvalitu tak zprostředkovaně v materiální podobně (např.

přes potravní řetězec) i nemateriální podobě (např. změna postojové orientace obyvatel). Další

vlivy je možno očekávat v celkovém ovlivnění způsobu života ve městech a především na

venkově vlivem rozvoje infrastruktury jako je zlepšení možností pro podnikání a inovace,

dostupnost služeb, zdravotní péče i dostupnost informací a zvýšení úrovně vzdělanosti,

zlepšením sociálních služeb, zvýšením cestovního ruchu, zvýšením ekonomického statusu

občanů a další. Protože cílem a účelem zpracování koncepčního materiálu je zajištění

perspektivy Zlínského kraje po stránce ekonomické, sociální, environmentální i výchovné, je

možno požadovat převahu potenciálních kladných vlivů realizace PRUOZK na veřejné

zdraví. Období PRUOZK je po stránce konkrétních aktuálních podmínek pro realizaci velmi

významné, neboť se jedná o počáteční období komplexního rozvoje životních a

ekonomických podmínek ve Zlínském kraji, které je poznamenáno nutností překonání

následků globální ekonomické krize a má za hlavní úkol nastavení podmínek pro další rozvoj

Zlínského kraje do dalšího období.

Z komplexního pohledu je nutno definovat celkový rozsah determinant lidského zdraví, které

mohou být ovlivněny prostředím, způsobem života a životními podmínkami lidí. Obvykle

jsou formulovány ve čtveřici:

1. Vliv genetického základu jedince a populace (ca 10%)

2. Vliv zdravotní péče (cca 10%)

3. Vliv podmínek prostředí (ca 30%)



4. Vliv životního způsobu, podmínek života, práce, trávení volného času a dobrovolného

vystavení své osoby rizikovým faktorům z hlediska potenciálního ovlivnění zdraví

(cca 50%)

Ze zaměření PRUOZK vyplývá, že jeho realizací budou ovlivněny především poslední dva

body, vliv zdravotní péče bude ovlivněn v souvislosti s charakterem koncepce zdravotnictví –

především její dostupností, kvalitou a stupněm odborné erudice.

Vliv podmínek prostředí bude realizací PRUOZK ovlivněn jak přímo – vlivem na kvalitu

povrchové a podzemní vody budováním podnikatelské sféry a infrastruktury (např.

komunikací, kanalizací a čistíren odpadních vod), zlepšením kvality ovzduší (např.

v důsledku plynofikace obcí a podporou moderních způsobů energetického hospodaření

především ve venkovských sídlech), omezením potenciálních negativních vlivů odpadů

důsledným uplatněním zásad Programu odpadového hospodářství, event. dalšími vlivy.

Významný vliv má i kvalita potravy. Potravní řetězec může být realizací PRUOZK ovlivněn

jak negativně například vlivem rozvoje podnikání, rozvojem průmyslové zóny, použitím

agrochemikálií a dalšími metodami intenzivní zemědělské velkovýroby tak pozitivně

zaváděním environmentálně šetrných výrobních technologií, ekologického zemědělství a

environmentálně přátelskými průmyslovými technologiemi, ekologickými směry dopravy,

péčí o zvláště chráněné části přírody a pomocí dalších opatření.

Formulace rozvojových cílů PRUOZK preferuje omezení negativních vlivů na složky

životního prostředí krajinotvorbou založenou na současném způsobu poznání v oblasti řízení

kvality složek životního prostředí. Do této oblasti spadá působnost speciálních koncepcí na

úseku ochrany životního prostředí a ochrany přírody.

Nepřímé vlivy na složky ekosystémů se mohou projevit jako následný efekt rozvoje těch

složek výroby, podnikání a zemědělských i průmyslových technologií, které se projeví jako

perspektivní z hlediska podpory projektů v rámci realizace PRUOZK. Do této oblasti patří i

péče o prvky ÚSES a prvky ekologické stability krajiny, rozvoj infrastruktury obcí a podpora

takových výrobních technologií, které jsou z hlediska zátěže životního prostředí relativně

málo zatěžující. Do této oblasti patří i rozvoj environmentálně šetrných způsobů dopravy,

rozvoj turistiky odpovídající krajinnému potenciálu dotčené oblasti.



Vliv způsobu života spadá do oblasti sociálních determinant zdraví. Do této oblasti se řadí

především vliv sociální příslušnosti, vliv ekonomické situace jedince a rodiny, vliv vzdělání,

vliv sociálního zázemí a sociální integrace. Mezi další vlivy patří rodinné prostředí a pocit

osobní zodpovědnosti za svou osobu i za příslušníky své rodiny a za péči o své zdraví. Další

oblastí společenských vlivů, které se uplatňují na zdravotním stavu jedince, skupiny osob i

veřejnosti, je rizikové chování a dobrovolné i nedobrovolné vystavování se rizikovým

faktorům jako je kouření a alkohol, nepřiměřené slunění, expozice během domácích prací a

prací při údržbě obydlí nebo expozice chemikálií během zájmových aktivit (například

modeláři, zahradníci apod.). Poslední skupinou rizikových faktorů společenského charakteru

jsou faktory behaviorální – především rizikové chování jako například používání vozidel,

která neodpovídají bezpečnostním předpisům, podceňování významu používání ochranných

prostředků při volnočasových aktivitách a podobně. Jako významná součást způsobu života,

která se projevuje ve vlivu na zdravotní stav obyvatel, je osobní fyzická aktivita, která

zlepšuje kondici aktivních osob a zvyšuje i odolnost vůči širokému spektru infekčních i

neinfekčních chorob. Aktivní způsob života a práce ovlivňuje i psychickou kondici a integraci

člověka do společnosti. Jako vhodný způsob aktivity se projevuje mj. turistika a podpora

aktivních forem rekreace, které ovlivňují příznivě fyzické, psychické i estetické formování

mladých, podporují příznivě rozvoj osobnosti ve středním věku a prodlužují aktivní věk

stárnoucí populace.

Při expozici a jejím vlivu na veřejné zdraví hraje významnou roli také vnímání rizika.

Především v této oblasti se významně projevuje vliv vzdělání a informační kampaně, které

objasní vážnost některých rizikových faktorů, které mohou být veřejností přeceňovány nebo

naopak podceňovány. Více informací také vede nejen k pocitu znalosti míry rizika určitého

chování a expozice, ale také k pocitu možnosti ovlivnit rizikové faktory, které mohou ovlivnit

zdravotní stav jednotlivce. Zdravotní riziko, které je podstupováno dobrovolně, je obvykle

vnímáno jako méně nebezpečné. Vzhledem k tomu, že způsob života ovlivňuje zdravotní stav

populace až z 50%, je tato otázka velmi významná. PRUOZK jako rozvojový program

Zlínského kraje nabízí možnosti pro zlepšení podmínek života obyvatel a podílí se tak mj. i na

zaměření jejich výchovy, vzdělávání, na zvýšení hygienických podmínek a kultury bydlení,

cestování, na zvýšení dostupnosti informací, vzdělávání, zdravotní a sociální péče, zlepšení

ekonomické situace osob pro možnost zajištění vhodného způsobu stravování, oblékání,

rekreace a uspokojování kulturních potřeb. Snížení míry nezaměstnanosti přispívá k sociální

integraci obyvatel, k zvýšení jejich morálního postoje ke společnosti a ke snížení nadužívání



návykových látek. Také pozitivním způsobem upravuje rytmus života, práce a odpočinku

zaměstnaných osob. Pozitivní je také nalezení smyslu života, vytváření rodinného zázemí a

nalezení pocitu jistoty v rodinném kruhu. Z průzkumů je také prokázáno, že určitý stupeň úsilí

a cílevědomosti a starostí je také prospěšný pro individuální i kolektivní zdraví. Život bez

starostí, například na náklady sociálních programů, je nemotivující a projevuje se nejprve

sociálně, poté psychicky a nakonec devastací zdravotního stavu jedince, jeho rodiny i okolí.

Očekávané příklady potenciálních vlivů, které mohou zakládat „opatření“ PRUOZK, není

možno vzhledem k jejich komplexnosti a komplexnosti pojetí PRUOZK postihnout. Jejich

konkrétní posouzení je věcí jednotlivých projektů, které mohou definovat kvalitativní rozsah

možných zdravotních přínosů a rizik a v některých případech i kvantitativní vlivy. Obecně se

projevující jevy jako například nepřiměřená zátěž hlukem jsou zohledněny při formulaci

příslušných opatření, jejich konkrétní řešení však je věcí lokálně – specifických opatření,

která musí respektovat požadavky na zajištění odpovídajících hygienických podmínek pro

ochranu veřejného zdraví.

Vlivy na veřejné zdraví jsou širším pojetím než hodnocení a odhad zdravotních rizik. Jejich

cílem je hodnocení kladných i záporných vlivů na veřejné zdraví. Všechny doposud popsané

okolnosti ovlivňují veřejné zdraví a PRUOZK má jako základní cíl zvýšení ekonomické

výkonnosti Zlínského kraje při využití a zachování potenciálu přírodního prostředí, především

na severu kraje. Základní pojetí PRUOZK podporuje oblasti, které je možno z hlediska vlivů

na veřejné zdraví považovat za faktory, podporující zlepšení ukazatelů veřejného zdraví.

Proto se realizací PRUOZK očekává převaha pozitivních vlivů na veřejné zdraví (viz tab. 30).



Tab. 30: Potenciální vlivy opatření SRZK na veřejné zdraví, PRUOZK tyto oblasti

konkretizuje na dvouleté období 2010 – 2012

Strategický cíl (opatření) Potenciální vlivy na veřejné zdraví

Pozitivní Negativní

I. Konkurenceschopná ekonomika

Podnikání MSP a službyPodpora sociálních

determinant zdraví –

ekonomické síly obyvatel

Riziko ohrožení

složek prostředí,

riziko pracovního

prostředí

Průmysl, věda, inovace

Informační a komunikační technologie

II. Úspěšná společnost

Školství a celoživotní učení Podpora sociálních


vědomostní a postojová

orientace obyvatel

Dostupnost zdravotní péče

Neznámé

Trh práce

Sociální služby

Zdravotnictví

III. Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova

Životní prostředí a energetika Podpora sociálních


dostupnost služeb, zvýšení

kvality obytného prostředí

Riziko ohrožení

složek prostředí,

Dopravní vlivy –

emise, hluk, úrazy,

Zemědělství a rozvoj venkova

Doprava

IV. Atraktivní region

Cestovní ruch

a kulturních aktivit

jednostranná orientace

na využití volného

času mládeží

Památková péče



XIII. Netechnické shrnutí výše uvedených

údajů.Posouzení SEA hodnotí vliv PRUOZK na životní prostředí. PRUOZK je střednědobý

dokument zpracovaný na období let 2010 – 2012 Koncepce je zpracována v souladu

s představami o rozvoji Zlínského kraje ve vymezeném období let 2009 – 2020 v koncepci

SRZK (Strategie rozvoje Zlínského kraje), kterou rozpracovává pro vymezené časové období

a přechází na úroveň podrobnosti okresů a ORP (obcí s rozšířenou působností).

Základní nutností a cílem celé vize, jejíž je PRUOZK součástí, je snížit propad Zlínského

kraje pokud jde o tempo rozvoje ve srovnání s jinými regiony ČR, stabilizovat lidské zdroje,

poskytnout podmínky pro domácí i zahraniční investory, vytvořit předpoklady pro podporu

projektů rozvoje Zlínského kraje ze zahraničních i národních fondů a vytvořit tak komplexní

podmínky pro zvýšení atraktivity celého regionu spadajícího do územní působnosti Zlínského

kraje. Zpracovaná koncepce PRUOZK je v souladu se schválenou územně plánovací

dokumentací Zlínského kraje. Koncepce je střednědobý dokument, předpokládá se dvouletý

časový horizont trvání koncepce rozdělený s návazností dalších střednědobých dokumentů.

Uvedené koncepci odpovídá i stejná architektura a organizace dokumentů – SRZK jako

základního dokumentu a PRUOZK jako podrobnější verze s přechodem k realizačním

projektům. PRUOZK bude obsahovat konkrétní roční akční plány, jejichž postup bude

monitorován a které budou po jejich uplynutí na základě aktuální společenské, ekonomické,

demografické situace a dalších okolností aktualizovány pro zpracování nových akčních plánů

s roční působností a vysokým stupněm konkrétnosti.

Realizace PRUOZK má za základní cíl vytvořit podmínky pro další rozvoj Zlínského kraje a

pro dosažení reálných cílových parametrů komplexního rozvoje Zlínského kraje ve

výsledném časovém horizontu roku 2020. Hodnocený PRUOZK je zatížen specifikem

současné ekonomické situace, která se vyrovnává s důsledky celosvětového nepříznivého

ekonomického vývoje. Úkolem hodnoceného PRUOZK je proto překonat důsledky této

hospodářské krize a nastavit směr pozitivního ekonomického a společenského rozvoje

Zlínského kraje s přihlédnutím k potřebě využití krajinného potenciálu i ochrany přírodních a

biologických hodnot, které se v území Zlínského kraje hojně vyskytují. Tím budou položeny

základy pro další vývoj k trvalé udržitelnosti řešeného území a dosažení průměrné úrovně

vyspělosti ČR v hlavních ekonomických ukazatelích. Trvalá udržitelnost v Zlínském kraji



může být zajištěna pouze za předpokladu, že environmentální, ekonomické a sociální klima

v tomto regionu bude atraktivní pro většinu místní i cizí populace.

Podkladem pro zpracování koncepce byly aktualizované statistické údaje ČSÚ, vymezené

celostátně i místně až na územní obvody obcí. Zadavatel využívá i závěry jiných souvisejících

koncepčních materiálů pro Zlínský kraj, které byly již v různém stupni schváleny a

aktualizovány k době zpracování PRUOZK – tedy březen 2010.

PRUOZK zachovává 4 strategické priority – pilíře SRZK:





Tyto základní směry – pilíře koncepce PRUOZK – jsou konkretizovány pro období let 2010 –

2012 na úroveň okresů a ORP na základě analýzy disparit uvnitř Zlínského kraje, neboť

rozdíly v životních podmínkách se neprojevují pouze mezi Zlínským krajem a zbytkem ČR,

ale i uvnitř samotného Zlínského kraje. Základní pilíře jsou propojeny horizontálními tématy,

která zajišťují koordinaci činnosti mezi jednotlivými směry rozvoje a optimalizaci řízení

rozvoje Zlínského kraje ve vymezeném časovém období. Významné při plnění zásad

implementace projektů v rámci PRUOZK je i periodické hodnocení realizace PRUOZK jako

celku a stanovení ročních plánů aktivit podle aktuální ekonomické a společenské situace i

podle stanovených priorit regionálního rozvoje na nadnárodní, národní i regionální úrovni.

Z hlediska vlivů na životní prostředí je významná nezbytnost individuálního posuzování

jednotlivých projektů podle navržených kriterií a předprojektového hodnocení, jehož návrh je

součástí SEA.

Přehled jednotlivých rozvojových cílů a opatření nadřazené SRZK je uveden v tab. 1a – 1d

v příloze č. 1, z něj vyplývající aktuální řešení PRUOZK pro období 2010 – 2012 je uvedeno

v kap. I.1.

Posouzení vlivů PRUOZK na životní prostředí bylo provedeno metodou referenčních cílů

v souladu s Politikou životního prostředí České republiky a v souladu s mezinárodně

závaznými dokumenty, které jsou platné i pro ČR. Na základě tohoto posouzení byla strategie

PRUOZK posouzena jako přijatelná a byla doporučena kriteria environmentálního hodnocení



jednotlivých konkrétních rozvojových projektů. Zároveň byla doporučena opatření pro

zajištění rozvojových projektů během jejich přípravy, realizace a po jejich ukončení tak, aby

byly zajištěny požadavky na ochranu životního prostředí.

Součástí posouzení vlivů PRUOZK na životní prostředí je i hodnocení možných vlivů na

soustavu Natura 2000 (soustava evropsky významných chráněných území a ptačí oblasti). I

z hlediska potenciálních vlivů na soustavu Natura 2000 je koncepce PRUOZK pro období let

2010 – 2012 přijatelná bez nezbytných úprav.

XIV. Souhrnné vypořádání vyjádření

obdržených ke koncepci z hlediska vlivů na

životní prostředí a veřejné zdraví.K „Oznámení“ PRUOZK byla podána v zákonném termínu vyjádření obsažená v této

kapitole. Do zpracování hodnocení byla zahrnuta dostupná vyjádření a připomínky i z celé

doby během zpracování SEA koncepčního materiálu PRUOZK. Tento materiál byl zveřejněn

na Krajském úřadu Zlínského kraje, probíhala k jeho řešení informační kampaň a s návrhem

znění koncepce byl vysloven souhlas na zasedání Rady Zlínského kraje dne 8.3.2010,

usnesením č. 0184/R05/10. Pracovní verze PRUOZK byly průběžně projednávány v lednu –

únoru 2010 i v jednotlivých výborech zastupitelstva Zlínského kraje. Některá vyjádření byla

doručena na Krajský úřad Zlínského kraje již před uzavřením zjišťovacího řízení. Dostupné

náměty, vyjádření a připomínky, které byly během této doby doručeny zpracovateli

hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí nebo na Krajský úřad Zlínského kraje, jsou

v této kapitole zohledněny.

„Oznámení“ i vlastní strategický dokument PRUOZK byly zveřejněny podle požadavku

zákona č. 100/2001 Sb. na stanovených místech a byla k nim získána vyjádření závazných

orgánů státní správy. Mimoto se mohla stát účastníkem posuzovacího procesu i veřejnost,

popřípadě mohly být na základě studia zveřejněného oznámení podány podněty, námitky,

připomínky či stížnosti dalších subjektů. Tato kapitola diskutuje vyjádření, která byla

v zákonné lhůtě dodána na Krajský úřad Zlínského kraje a na Ministerstvo životního prostředí

v rámci zjišťovacího řízení.



Dalším informačním místem, kde byly dokumenty zveřejněny, jsou internetové stránky

krajského úřadu Zlínského kraje. Na tomto místě byly vystaveny všechny dokumenty týkající

se vzniku hodnocené koncepce nepřetržitě již od února 2010.

XIV.1. Vyjádření k „Oznámení“ SEA

V průběhu zjišťovacího řízení dle zákona 100/2001 Sb. v platném znění a do doby zpracování

hodnocení vlivů PRUOZK na životní prostředí byly doručeny zpracovateli následující

materiály, stanoviska, vyjádření a požadavky na hodnocení vlivů PRUOZK na životní

prostředí v rámci procesu SEA.

1. MŽP Praha, 2010: Závěr zjišťovacího řízení Program rozvoje územního obvodu

Zlínského kraje 2010 – 2012, č.j.51850/ENV/10, ze dne 14.6.2010

2. MŽP Praha, 2010a: Vnitřní sdělení odboru ochrany vody č.j. 1431/650/10 ze dne

12.5.2010

3. MŽP Praha, 2010b: Vnitřní sdělení odboru ochrany ovzduší č.j. 1757/780/10 ze dne

27.5.2010

4. MŽP Praha, 2010c: Vnitřní sdělení odboru zvláště chráněných částí přírody č.j.

1593/620/10 ze dne 3.6.2010

5. MŽP Praha, 2010d: Vnitřní sdělení zvláště odboru ekonomických nástrojů č.j. 673/320/10

ze dne 11.5.2010

6. MŽP Praha, 2010e: Vnitřní sdělení odboru výkonu státní správy IX č.j. 682/580/10 ze dne

1.6.2010

7. KÚ ZLK, 2010: Vyjádření k Oznámení koncepce Program rozvoje územního obvodu

Zlínského kraje 2010 – 2012, č.j. KUZL 31345/2010 ze dne 27.5.2010

8. Město Zlín, 2010: Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012, č.j.

MMZL 40632/2010-3 ze dne 1.6.2010

9. Magistrát města Zlína, 2010: Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 –

2012, vyjádření, č.j. MMZL 40632/2010 ze dne 25.5.2010

10. Městský úřad Uherský Brod, 2010: Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje

2010 – 2012, č.j. OŽP/1858/10/So ze dne 27.5.2010



11. Městský úřad Holešov, 2010: Sdělení odboru životního prostředí ke koncepci Program

rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012, č.j. HOL-16//12430/2010/ZP/Šu

ze dne 28.5.2010

12. Obec Halenkov, 2010: Stanovisko k zahájení zjišťovacího řízení ke koncepci Program

rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012, ze dne 13.5.2010

13. Městský úřad Uherské Hradiště, 2010: Program rozvoje územního obvodu Zlínského

kraje 2010 – 2012, vyjádření, č.j. OŽP/38569/10/41/2010/Kru ze dne 17.5.2010

14. Město Otrokovice, 2010: Stanovisko města Otrokovice, č.j. OM/PIŠŤ-

1/2010/25395/2010/PIS ze dne 9.6.2010

Ministerstvo životního prostředí mimoto obdrželo stanoviska následujících subjektů:

15. ČIŽP, OI Ostrava, 2010: Vyjádření ke zjišťovacímu řízení ke koncepci „Program rozvoje

územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012“ č.j. CIZP/49/IPP/1007620. 002/10/VMJ

ze dne 28.5.2010

16. ČIŽP, OI Brno, 2010: Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012

č.j. CIZP/47/IPP/1007685. 002/10/BLV ze dne 21.5.2010

17. KHS Zlín, 2010: Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012,

vyjádření ke zjišťovacímu řízení, č.j. ZL/9293/2.5/2010-2 ze dne 31.5.2010

18. Národní památkový ústav Kroměříž, 2010: Program rozvoje územního obvodu Zlínského

kraje 2010 – 2012, č.j. NPÚ-373/1683/2010 ze dne 17.5.2010

19. Občanské sdružení Životní prostředí, 2010: Vyjádření k Programu rozvoje územního

obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012, ze dne 29.5.2010

20. OV ČSOP Vsetín, 2010: Posuzování vlivů na ŽP – vyjádření, ze dne 1.6.2010

K jednotlivým materiálům je možno uvést:

1. MŽP Praha, 2010: Závěr zjišťovacího řízení Program rozvoje územního obvodu

Zlínského kraje 2010 – 2012, č.j.51850/ENV/10, ze dne 14.6.2010

Připomínka/požadavek Vypořádání Vyhodnocení souladu PRUOZK Vyhodnocení je provedeno v příslušné



s relevantními krajskými a celostátními koncepcemi, zejména koncepcemi ochrany přírody a krajiny

kapitole, koncepce PRUOZK z platných koncepčních dokumentů vychází a dle možností jim poskytuje integrující nástroj

Vyhodnocení, zda je PRUOZK v souladu s plány péče o chráněné území, která leží nebo zasahují na území Zlínského kraje

V nadřazené koncepci SRZK byla tato problematika řešena s kompetentními orgány, ke střetům s plány péče na úrovni koncepčního zpracování nedochází

Vyhodnocení, jako dopady může mít PRUOZK na zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, přírodní parky, územní systémy ekologické stability, zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů, zranitelné biotopy, biodiverzitu, krajinný ráz a fragmentaci přírodních biotopů a krajiny

V nadřazené koncepci SRZK byla tato problematika řešena s kompetentními orgány, ke střetům se zájmy ochrany přírody na koncepční úrovni nedochází. Jednotlivé projekty mohou ovlivňovat lokálně některé zmíněné položky, avšak řešení a případná zmírňující a kompenzační opatření mohou být formulována až ve stavebním řízení, případně v procesu EIA

Vyhodnotit vliv rozvoje dopravy na životní prostředí ve Zlínském kraji a zda a jak koncepce podporuje ekologicky šetrné druhy dopravy

Návrh je v souladu s celostátní koncepcí rozvoje dopravy, pokud bude ke střetům se zájmy ochrany přírody docházet, bude řešeno v rámci procesu EIA a stavebního řízení. Bude se jednat o lokální a plošně omezené případy, kdy bude nutno stanovit lokálně – specifická opatření pro jednotlivé fáze řešení konkrétních projektů. Ekologicky šetrné druhy dopravy jsou koncepcí PRUOZK podporovány mj. i budováním cyklostezek a podporou cykloturistiky

Vyhodnotit vlivy obnovitelných zdrojů energie na životní prostředí, zejména z pohledu fragmentace krajiny a krajinného rázu

Požadavek na zvýšení podílu OZE je součástí rozvoje infrastruktury venkova, neočekává se s masový rozvoj těchto zdrojů energie a každý jednotlivý zdroj bude samostatně posouzen ve smyslu platné legislativy pro omezení jeho vlivů na životní prostředí. Limit pro rozvoj těchto zdroj energie PRUOZL neřeší, musí být uplatněny limity a omezení ze surovinových a energetických koncepcí.

Vyhodnotit vliv turistiky, ubytovacích a stravovacích kapacit navržených v koncepci na chráněná území a s tím související vliv navyšování antropického tlaku na tato území

V posledních letech se projevuje nedostatečné využívání stávajících kapacit v mnoha destinacích. Pro vybrané části chráněných území jsou zpracovávány samostatné koncepční dokumenty (například (Pustevny – Radhošť), obecně je tato otázka projednávána a regulována územními plány jednotlivých obcí, jejichž katastry na těchto územích leží.

Vyhodnocení, zda a jakým způsobem Využívání a nakládání s vodami PRUOZK



koncepce respektuje podmínky hospodárného a účelného využívání povrchových a podzemních vod a zneškodňování odpadních vod

neřeší, nejedná se o vodohospodářskou koncepci. Nakládání s vodami je řešeno pouze jako součást rozvoje infrastruktury obcí, především venkova, kde se počítá se stavbami čistíren odpadních vod.

Zohlednit v informacích o současném stavu životního prostředí v dotčeném území starou ekologickou zátěž Areál bývalé Loany v Holešově v souvislosti s kontaminací podzemních vod a půd

Problematika staré ekologické zátěže lokalit brownfields je řešena v jiné koncepci, její doporučení a závěry PRUOZK respektuje a využívá

Vyhodnocení, zda a jak jsou v PRUOZK zohledněny principy ochrany ZPF, zejména s ohledem na zábory kvalitní zemědělské půdy a do jaké míry koncepce vytváří podmínky pro omezení záboru půdy a volné krajiny

PRUOZK doporučuje přednostní využívání lokalit browfields pro snížení tlaku na zábor nových lokalit – tzv. greenfields

Vyhodnocení, jaké dopady může mít koncepce na ochranu PUPFLs ohledem na plnění funkcí lesa

Projekty zahrnuté do PRUOZK nejsou zaměřeny v hlavním proudu na zábory PUPFL, pokud však některé projekty zábory vynutí, bude tato situace řešeno s ohledem na místní podmínky a zajištěno odpovídající řízení pro vynětí PUPFL, případně zajištění odpovídající kompenzace.

Porovnání a vyhodnocení navržených variant řešení ve vztahu k zájmům přírody a krajiny

PRUOZK není řešen ve variantách, případné varianty byly diskutovány při zpracování a projednávání koncepce před procesem SEA

Při stanovení kriterií pro výběr projektů maximálně zohlednit podporu ochrany přírody a krajiny, ochranu lidského zdraví a přednostní využívání brownfields

Zohledněno při návrhu předprojektového hodnocení, které tyto požadavky zahrnuje a preferuje environmentálně šetrné projekty

Vyhodnocení, zda a jak koncepce přispívá k zavedení komplexního systému nakládání s odpady, který by řešil uzavřený cyklus separace, zpracování, využití a zneškodnění odpadů

Koncepce počítá s rozvojem systémů odpadového hospodářství v oblasti rozvoje infrastruktury zejména venkovských sídel

Vyhodnotit, jaký vliv má koncepce na památkovou hodnotu území chráněných podle zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči a dochované kulturní dědictví

Koncepce počítá s ochranou movitých i nemovitých památek i s podporou kulturního dědictví specifického pro Zlínský kraj a jeho propagací, případně využitím jako součásti nabídky charakterizující Zlínský kraj v podpoře cestovního ruchu a rekreace

Provést zhodnocení koncepce z hlediska vlivů na veřejné zdraví ve smyslu přílohy č. 9 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí se zaměřením zejm. na problematiku hluku, ochranu podzemních

Zhodnocení očekávaných vlivů PRUOZK na veřejné zdraví je řešeno příslušnou kapitolou hodnocení SEA, která byla zpracována autorizovanou osobou (RNDr. Alexander Skácel, CSc.). Hodnocení je



vod a ovzduší. Vyhodnotit, zda koncepce zohledňuje cíle a opatření Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. Století

založeno na porovnání koncepčních záměrů s politikou ochrany veřejného zdraví ČR

Vzhledem k tomu, že zpracovatel Oznámení koncepce PRUOZK nevyloučil její vlivy přesahující hranice ČR, je nutno pro potřeby příhraničního posuzování vlivů koncepce na životní prostředí tento předpoklad vyhodnotit jasným výrokem, zda území dotčené realizací koncepce PRUOZK může zasahovat mimo území ČR

Stanovisko je uvedeno v příslušné kapitole SEA, s významným a hodnotitelným vlivem realizace koncepce na životní prostředí mimo území ČR se nepočítá

V případě navržených opatření, která mohou mít vliv na povrchové a podzemní vody v blízkosti česko-slovenských státních hranic a která mohou podstatně ovlivnit vodohospodářské poměry na území Slovenské republiky, projednat tyto návrhy ve smyslu sdělení č. 7/2000 Sb.m.s. o sjednání mezivládní dohody o spolupráci na hraničních vodách

S vlivem realizace koncepce na vodní režim mimo území ČR se nepočítá, PRUOZK nedává důvody pro mezistátní jednání o spolupráci na hraničních vodách

Vypořádat všechna vyjádření, která MŽP obdrželo v průběhu zjišťovacího řízení

Viz následující text

2. MŽP Praha, 2010a: Vnitřní sdělení odboru ochrany vody č.j. 1431/650/10 ze dne

12.5.2010

Připomínky, náměty, požadavky: koncepce je akceptovatelná, upozorňuje na potřebu

dodržení podmínek spolupráce na hraničních tocích a případné jednání, pokud budou

vodní ekosystémy na slovenské straně ovlivněny.

Stanovisko zpracovatelů SEA: Přeshraniční vlivy na vodní hospodářství se v důsledku

realizace koncepce PRUOZK neprojeví, jinak bez komentáře.

3. MŽP Praha, 2010b: Vnitřní sdělení odboru ochrany ovzduší č.j. 1757/780/10 ze dne

27.5.2010

Připomínky, náměty, požadavky: Koncepce je akceptovatelná, upozorňuje na aktualizaci

koncepčních dokumentů v oblasti ochrany ovzduší a existenci koncepce využití

brownfields ve Zlínském kraji.



Stanovisko zpracovatelů SEA: Při zpracování a hodnocení koncepce PRUZK byly využity

aktuální verze krajských koncepcí a byla využita i koncepce využití brownfields ve

Zlínském kraji.

4. MŽP Praha, 2010c: Vnitřní sdělení odboru zvláště chráněných částí přírody č.j.

1593/620/10 ze dne 3.6.2010

Připomínky, náměty, požadavky: Bez připomínek v oblasti životního prostředí.

Stanovisko zpracovatelů SEA: Bez komentáře.

5. MŽP Praha, 2010d: Vnitřní sdělení zvláště odboru ekonomických nástrojů č.j. 673/320/10

ze dne 11.5.2010

Připomínky, náměty, požadavky: Bez připomínek.


6. MŽP Praha, 2010e: Vnitřní sdělení odboru výkonu státní správy IX č.j. 682/580/10 ze dne

1.6.2010



7. KÚ ZLK, 2010: Vyjádření k Oznámení koncepce Program rozvoje územního obvodu

Zlínského kraje 2010 – 2012, č.j. KUZL 31345/2010 ze dne 27.5.2010

Připomínky, náměty, požadavky: Požaduje respektování zásad ochrany ZPF a PUPFL,

jinak bez připomínek v oblasti životního prostředí.

Stanovisko zpracovatelů SEA: Zásady ochrany ZPF a PUPFL budou řešeny při

projednávání konkrétních projektů na odpovídajících parcelách, preferenčně budou

využívány lokality brownfields. Jinak bez komentáře.

8. Město Zlín, 2010: Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012, č.j.

MMZL 40632/2010-3 ze dne 1.6.2010

Připomínky, náměty, požadavky: Uvažuje o možných střetech v oblasti ochrany přírody a

v oblasti ochrany ZPF, požaduje vyhodnocení.



Stanovisko zpracovatelů SEA: Hodnocení bylo provedeno a je součástí SEA, podrobnější

vyjádření viz vypořádání připomínek ze zjišťovacího řízení a předprojektové hodnocení

záměrů.

9. Magistrát města Zlína, 2010: Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 –

2012, vyjádření, č.j. MMZL 40632/2010 ze dne 25.5.2010



10. Městský úřad Uherský Brod, 2010: Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje

2010 – 2012, č.j. OŽP/1858/10/So ze dne 27.5.2010

Připomínky, náměty, požadavky: Pro snižování emisí do ovzduší doporučuje vzít v úvahu

možno modernizace stávajících zdrojů a využití obnovitelných zdrojů energie, jinak bez

připomínek.

Stanovisko zpracovatelů SEA: Podpora OZE je součástí koncepce PRUOZK a bude ve

vhodných částech Zlínského kraje aplikována a podporována, jinak bez komentáře.

11. Městský úřad Holešov, 2010: Sdělení odboru životního prostředí ke koncepci Program

rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012, č.j. HOL-16//12430/2010/ZP/Šu

ze dne 28.5.2010

Připomínky, náměty, požadavky: Požaduje zohlednit otázky vodního hospodářství při

obsazování SPZ Holešov zohlednění staré ekologické zátěže v areálu bývalé Loany

v Holešově, doporučuje přednostní využití brownfields, stanovení pravidel pro

umísťování OZE

Stanovisko zpracovatelů SEA: Oblast vodního hospodářství a vlivu na povrchové a

podzemní vody bude řešena až v rámci stavebního řízení při znalosti konkrétních

projektů. Problematika staré ekologické zátěže spadá do oblasti jiné koncepce – využití

brownfields ve Zlínském kraji. Umísťování a povolování OZE bude v rámci PRUOZK

řešeno individuálně, jinak tato problematika spadá do oblasti energetické a surovinové

politiky.

12. Obec Halenkov, 2010: Stanovisko k zahájení zjišťovacího řízení ke koncepci Program

rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012, ze dne 13.5.2010



Připomínky, náměty, požadavky: Nesouhlasí s budováním nádrže na povrchové vody na

katastru obce.

Stanovisko zpracovatelů SEA: Projednávání záměru bude podléhat samostatnému procesu

EIA, kde budou při znalosti konkrétního projektu projednány všechny okolnosti včetně

stanoviska odborné i laické veřejnosti.

13. Městský úřad Uherské Hradiště, 2010: Program rozvoje územního obvodu Zlínského

kraje 2010 – 2012, vyjádření, č.j. OŽP/38569/10/41/2010/Kru ze dne 17.5.2010

Připomínky, náměty, požadavky: Požaduje stanovení pravidel pro umísťování OZE do

míst, kde se nebude projevovat jejich negativní vliv (příklad fragmentace krajiny) a

přednostní využívání lokalit, které nejsou hodnotné z hlediska ochrany ZPF.

Stanovisko zpracovatelů SEA: Pravidla pro umísťování OZE jsou součástí energetické a

surovinové politiky a koncepce ochrany přírody a krajiny, PRUOZK s tímto problémem

nepočítá v masovém měřítku. Při umísťování záměrů v krajině PRUOZK preferuje

využívání brownfields, v případě stavby na nové lokalitě bude případné vynětí ze ZPF pro

každý jednotlivý záměru odpovídajícím způsobem projednáno.

14. Město Otrokovice, 2010: Stanovisko města Otrokovice, č.j. OM/PIŠŤ-

1/2010/25395/2010/PIS ze dne 9.6.2010



15. ČIŽP, OI Ostrava, 2010: Vyjádření ke zjišťovacímu řízení ke koncepci „Program rozvoje

územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012“ č.j. CIZP/49/IPP/1007620. 002/10/VMJ

ze dne 28.5.2010

Připomínky, náměty, požadavky: Požaduje zohlednit soulad záměrů rozvoje turistiky

s požadavky ochrany přírody, požaduje doplnit koncepce platné v Moravskoslezském

kraji, požaduje doplnit údaje o biotě v řešeném území.

Stanovisko zpracovatelů SEA: Požadavky jsou řešeny, počítá se s nimi při

předprojektovém projednání. Doplnění koncepcí MSK je možné provést pouze orientačně,

neboť PRUOZK je krajským dokumentem, který je striktně omezen na prostor vymezený

správním územím ZK. Údaje o biotě jsou zahrnuty do tohoto hodnocení SEA.



16. ČIŽP, OI Brno, 2010: Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012

č.j. CIZP/47/IPP/1007685. 002/10/BLV ze dne 21.5.2010



17. KHS Zlín, 2010: Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012,

vyjádření ke zjišťovacímu řízení, č.j. ZL/9293/2.5/2010-2 ze dne 31.5.2010

Připomínky, náměty, požadavky: Požaduje vyhodnocení vlivů koncepce PRUOZK na

veřejné zdraví autorizovanou osobou.

Stanovisko zpracovatelů SEA: Zohledněno, hodnocení vlivů PRUOZK na veřejné zdraví

autorizovanou osobou je součástí této SEA.

18. Národní památkový ústav Kroměříž, 2010: Program rozvoje územního obvodu Zlínského

kraje 2010 – 2012, č.j. NPÚ-373/1683/2010 ze dne 17.5.2010

Připomínky, náměty, požadavky: Bez připomínek v oblasti životního prostředí.


19. Občanské sdružení Životní prostředí, 2010: Vyjádření k Programu rozvoje územního

obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012, ze dne 29.5.2010

Připomínky, náměty, požadavky: Nesouhlasí s realizací záměru „Obchvat Zálešná“.

Stanovisko zpracovatelů SEA: Tento záměr naplňuje ustanovení zákona 100/2001 Sb. a

bude projednáván v procesu EIA, včetně komunikace s orgány státní správy, odbornou i

laickou veřejností. Hodnocení záměru bude provedeno konkrétně, na základě znalosti jeho

parametrů, v rámci jejich předprojektového posuzování a přípravy s využitím navrženého

formuláře.

20. OV ČSOP Vsetín, 2010: Posuzování vlivů na ŽP – vyjádření, ze dne 1.6.2010

Připomínky, náměty, požadavky: Nesouhlasí s koncepcí PRUOZK, neboť mají výhrady

k zastřešující koncepci SRZK, která je východiskem pro hodnocenou koncepci.

Stanovisko zpracovatelů SEA: Vznesené připomínky byly prodiskutovány na veřejném

projednání koncepce SRZK a byla k nim získána stanoviska specialistů. Na základě nich

byla koncepce SRZK přijata i z hlediska hodnocení SEA. Z tohoto důvodu považují

zpracovatelé SEA koncepci PRUOZK za přijatelnou a doporučují předprojektové



hodnocení jednotlivých projektů s využitím formulářů, které jsou uvedeny v příslušné

kapitole hodnocení SEA.

XIV.2. Vyjádření ke koncepčnímu materiálu (vlastní

strategii)

K vlastnímu koncepčnímu materiálu PRUOZK nebyla v době zpracování posouzení vlivů

tohoto strategického materiálu v období duben – červen 2010 doručena žádná připomínka ani

podnět, který by byl směřován k oblasti životního prostředí a veřejnému zdraví a riziku jeho

ovlivnění v důsledku realizace PRUOZK.



XV. Závěry a doporučení včetně návrhu

stanoviska ke koncepci.Strategický dokument PRUOZK je postaven jako dvouletá konkretizace dlouhodobé strategie

rozvoje kvality života obyvatel Zlínského kraje z komplexního pohledu. Kvalita životního

prostředí je významným prvkem, který ovlivňuje kvalitu života obyvatel metropolitních měst,

spádových obcí i venkova. PRUOZK řeší vymezenou časovou etapu komplexního rozvoje

Zlínského kraje a jeho základním úkolem je zvládnou důsledky současné globální

ekonomické krize a s využitím dostupných finančních prostředků nastartovat směr dalšího

ekonomického rozvoje Zlínského kraje, který umožní v dalších etapách dosažení reálně

stanovené vize nadřazené koncepce SRZK. Realizace PRUOZK nastartuje komplexní rozvoj

kraje do dalšího období s využitím a postupnou aktualizací ročních akčních plánů

zohledňujících potřeby jednotlivých OPR (obcí s rozšířenou působností). Tím budou

nastaveny vstupní podmínky pro zajištění trvale udržitelného rozvoje Zlínského kraje a

zvýšení jeho atraktivity pro obyvatele i návštěvníky a v neposlední míře využití krajinného a

lidského potenciálu Zlínského kraje pro rozvoj investic včetně zahraničních investorů ze zemí

EU i mimo tento prostor.

Součástí kvality života je i sociální zázemí, možnost vzdělávání a kulturního vyžití a

odpovídající infrastruktura obcí, která zajistí atraktivitu prostředí Zlínského kraje především

pro mladou generaci, zpomalí tak proces stárnutí a vylidňování Zlínského kraje a zmírní

současnou emigraci především kvalifikovaných mladých lidí z regionu.



XV.1. Závěr posouzení strategického záměru z hlediska

očekávaných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví

Strategický záměr PRUOZK je svou povahou zaměřen na podporu prvků trvale udržitelného

rozvoje v celém regionu Zlínského kraje a ve všech oblastech života obyvatel – v oblasti

ekonomické, sociální, rozvoje lidských zdrojů, rozvoje sídel i rozvoje ekonomické základny

kraje. Vymezuje opatření a úkoly na vyšší úrovni podrobnosti a jedním z cílů je i snížení

disparit uvnitř Zlínského kraje mezi jednotlivými ORP. Neméně důležitá je oblast rozvoje

infrastruktury a dostupnosti služeb v regionálních centrech i malých sídlech a na venkově,

zajištění podmínek pro vstup zahraničních investorů a využití národních i evropských

podpůrných fondů domácími i zahraničními subjekty pro realizaci rozvojových záměrů na

území Zlínského kraje. Zároveň však je nutno zajistit, aby zůstal zachován charakter

životního prostředí a krajinného rázu Zlínského kraje a rozvíjel se potenciál krajiny, který je

v některých částech Zlínského kraje z celostátního i evropského hlediska vysoký.

Významnou součástí PRUOZK je formulace cílů environmentálních, podle nichž budou

v souladu s cíli nadřazené SRZK podporovány projekty ochrany složek životního prostředí,

projekty ekologicky šetrného hospodaření v krajině s podporou environmentálně přátelských

průmyslových technologií a ekologických forem zemědělské činnosti i dopravy, rozšiřování

stabilních krajinotvorných prvků a ochranou zvláště chráněných území i ekologicky únosných

forem cestovního ruchu.

Pro zajištění environmentální přijatelnosti jednotlivých projektů jsou již v základním

strategickém dokumentu (SRZK) formulovány cíle ochrany a zlepšování životního prostředí

v souladu se současným stupněm poznání v oblasti zachování produkčního i obytného a

ekologického potenciálu krajiny při jejím multifunkčním využívání pro bydlení, rekreaci,

ekonomickou a samočistící funkci i funkci pro poskytování neobnovitelných přírodních

zdrojů. Tyto cíle jsou v PRUOZK konkretizovány pro období let 2010 – 2012 a je také

zachována původní architektura komplexního rozvojového dokumentu, která je v PRUOZK

naplňována v souladu s aktuální ekonomickou a společenskou situací roku 2010 s využitím

aktuálně dostupných finančních zdrojů a se zaměřením na rozvojové priority, které jsou

těmito prostředky podporovány a pro něž mohou být alokovány potřebné prostředky

k realizaci jednotlivých opatření PRUOZK.



Kriteria pro posouzení jednotlivých konkrétních projektů PRUOZK jsou zaměřena tak, aby

byla složka ochrany a tvorby životního prostředí posouzena již v době prvotního posouzení

rozvojových projektů. Tato kriteria jsou dle návrhu tohoto posouzení doplněna o speciální

environmentální posouzení projektu (předprojektová příprava a hodnocení). Ty rozvojové

projekty, které naplní požadavky přílohy č. 1. zákona č. 100/2001 Sb., budou posuzovány

procesem EIA samostatně (jako projektová EIA).

Z celkového pohledu očekávaných rizik se realizace PRUOZK jeví jako přínosná a při

dodržení navržených opatření pro hodnocení jednotlivých rozvojových projektů jsou rizika

jejich realizace pro životní prostředí minimální. Také očekávané vlivy na veřejné zdraví

nedefinují žádnou oblast PRUOZK, která by systémově zakládala negativní vlivy na veřejné

zdraví bez možnosti jejich prevence. Strategický dokument PRUOZK je z hlediska jeho

pravděpodobných očekávaných vlivů na životní prostředí akceptovatelný v navržené podobě,

a vyhovují i hodnocení potenciálního vlivu PRUOZK na soustavu Natura 2000.



XV.2. Návrh stanoviska ke koncepci.

STANOVISKO

Ministerstva životního prostředí

podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí,

ve znění zákona č. 93/2004 Sb.,

k návrhu koncepce


2010 - 2012

Dále pouze PRUOZK

březen 2010

Předkladatel koncepce: Zlínský kraj, Krajský úřad Zlínského kraje

Zpracovatel posouzení: RNDr. Alexander Skácel, CSc.(osvědčení odborné způsobilosti pro posuzování vlivů na životní prostředí č.j. 3869/625/OPV/93, vydáno 29.3.1994)

RNDr. Vladimír Suk, Ostrava

Ing. Ivo Machar (autorizace č.j. 630/347/05 podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění)

Autorský tým – Petr Zahradník a Jan Jedlička



Průběh posuzování:

Oznámení koncepce, zpracované v rozsahu přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., (dále jen „zákon č. 100/2001 Sb.“), bylo Ministerstvu životního prostředí předloženo dne ??.5.2010. Zjišťovací řízení bylo zahájeno dne 12.5.2010 zveřejněním oznámení koncepce v Informačním systému SEA a rozesláním oznámení koncepce dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Zjišťovací řízení bylo ukončeno dne 14.6.2010 vydáním závěru zjišťovacího řízení.

Návrh koncepce včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí, zpracovaného v rozsahu přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., byl Ministerstvu životního prostředí předložen dne ????.2010 a po kontrole náležitostí byl dne ????. 2010 zveřejněn v Informačním systému SEA a rozeslán dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Veřejné projednání koncepčního materiálu PRUOZK včetně vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí se konalo dne ????. 2010 na Krajském úřadu ve Zlíně. Zápis z veřejného projednání obdrželo Ministerstvo životního prostředí dne ????. 2010.

Stručný popis koncepce:

Koncepční dokument PRUOZK rozpracovává nadřazenou koncepci SRZK pro období let 2010 – 2012 na podrobnější úrovni zahrnující okresy a ORP (obce s rozšířenou působností) a představuje střednědobý plán s další konkretizací a aktualizací opatření a úkolů v ročních plánech aktivity. Jedná se o komplexní rozvojový program, který zohledňuje i vnitroregionální disparity mezi jednotlivými ORP. Hodnocený dokument PRUOZK z výše uvedených důvodů zachovává i celkovou architekturu nadřazeného dokumentu SRZK a rozvíjí ji na vyšší stupeň aktuálnosti a konkrétnosti.

Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 - 2012 je klíčový střednědobý dokument, který v definovaném horizontu na základě detailní vnitroregionální analýzy konkretizuje cíle a úkoly vyplývající ze Strategie rozvoje Zlínského kraje na roky 2009 až 2020. Na PRÚOZK pak budou navazovat jednotlivé roční akční plány, kde míra detailu a konkrétnosti bude ještě vyšší.

Specifikem tohoto Programu, který se vztahuje k období 2010 až 2012, je mimořádně nepříznivá globální makroekonomická situace. Proto i velká část doporučených intervencí, nástrojů a postupů není odrazem pouze dlouhodobých strukturálních problémů Zlínského kraje, ale i momentální globální ekonomické a finanční situace.

Přímé ovlivnění složek životního prostředí se projeví především jako potenciální důsledek realizace konkrétních projektů. Směry rozvoje (základní pilíře) zůstávají zachovány sejné jako v nadřazeném dokumentu s časovým horizontem do roku 2020 a při jejich realizaci budou propojeny horizontálními tématy pro efektivní komunikaci a koordinaci jednotlivých činností.

Oblasti potenciálních přímých vstupů do krajiny a složky životního prostředí nejsou v PRUOZK přímo definovány, mohou se však projevit jako průvodní jev realizace rozvojových záměrů především dvou pilířů rozvoje Zlínského kraje – Konkurenceschopná



ekonomika a – Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova. Tyto oblasti jsou do značné míry pokryty aktuálními schválenými dílčími koncepcemi Zlínského kraje. Strategický dokument PRUOZK, reflektující aktuální požadavky rozvoje především znevýhodněných disparitních oblastí Zlínského kraje a současnou ekonomickou situaci a dostupné finanční zdroje a prioritní podporované směry, nezjistilo systémově založené postupy, ohrožující životní prostředí a veřejné zdraví. Požadavky na environmentální prioritní přístup při realizaci projektů v navržených pilířích rozvoje Zlínského kraje v období 2010 – 2012 jsou formulovány v jejich cílech pro jednotlivá opatření a jsou zahrnuty i do hodnotících a monitorovacích ukazatelů pro jednotlivé konkrétní projekty, které budou posuzovány v rámci uvedených koncepčních materiálů. Předprojektová příprava hodnocení projektů a aktualizace dílčích cílů v podobě ročních plánů činnosti umožní efektivní dosažení stanovených úkolů a nastartování potřebného směru komplexního rozvoje Zlínského kraje do dalších etap řešení nadřazené koncepce SRZK.

Stručný popis posouzení:

Posouzení vlivů PRUOZK na životní prostředí bylo provedeno v souladu se zákonem a zpracováno v rozsahu přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb. Posuzování bylo prováděno po zpracování koncepce, která byla podrobena projednání a schválení v Radě Zlínského kraje. K posouzení vlivů na životní prostředí byla využita metoda referenčních cílů, tj. porovnávání možného vlivu specifických cílů PRUOZK na stanovené referenční cíle ochrany životního prostředí. Vyhodnocení vychází z předpokládaných vstupů do krajiny, možného ovlivnění složek životního prostředí, krajiny a využití jejího potenciálu v souladu s potřebami zachování a ochrany jejích přírodních hodnot. Opatření PRUOZK zahrnují i oblasti vlivů na ekonomické prostředí kraje i očekávané sociální důsledky realizace strategického materiálu, především rozvojem infrastruktury a lidských zdrojů.

Jednotlivé koncepční směry a opatření byly posouzeny pomocí metody referenčních cílů politiky životního prostředí vydané MŽP ČR a politiky ochrany veřejného zdraví vydaného MZ ČR. Tabelární forma matice předpokládaných vlivů nezjistila významné očekávané negativní nebo limitující působení některého navrženého opatření z pohledu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví.

PRUOZK byl rovněž vyhodnocen dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, a to z hlediska důsledků na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a stav jejich ochrany z uvedených hledisek dle § 45h zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Tato část posouzení také hodnotí PRUOZK ve výsledné formě jako přijatelný.

Závěry posouzení:

Ministerstvo životního prostředí jako příslušný orgán podle § 21 zákona č. 100/2001 Sb., na základě návrhu koncepce, zpracovaného posouzení koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., včetně vyhodnocení koncepce dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, vyjádření dotčených orgánů státní správy, dotčených územně samosprávných celků a veřejnosti a výsledků veřejného projednání vydává:



SOUHLASNÉ STANOVISKO

ke koncepci


2010 - 2012

březen 2010

za dodržení níže uvedených podmínek stanoviska (část A).

Realizace koncepce PRUOZK nebude mít významný negativní vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti za dodržení níže uvedených podmínek stanoviska (část B).

A. Podmínky souhlasného stanoviska:

1) Při realizaci PRUOZK budou respektovány podmínky, stanovené vyhodnocením vlivů Opatření PRUOZK na životní prostředí.

2) Budou konzultovány s pracovníky odborného orgánu ochrany životního prostředí, především ochrany přírody, obecních úřadů s rozšířenou působností a CHKO Beskydy a Bílé Karpaty přijatelné limity změny krajinného rázu pro jednotlivé fáze řešení projektů

3) Navazující konkrétní realizační dokumenty PRUOZK, především roční akční plány, zohlední environmentální požadavky související s realizací rozvojových směrů řešených v rámci PRUOZK a budou plně respektovat platné celostátní koncepční materiály z oblasti životního prostředí, zejména Státní politiku životního prostředí ČR, Integrovaný národní program snižování emisí v ČR, Plán odpadového hospodářství ČR, Strategii biologické rozmanitosti ČR a další.



4) V rámci realizace PRUOZK bude přijímání projektů v rámci jednotlivých rozvojových směrů a priorit respektovat aktuální vývoj národní i evropské legislativy a aktuální vývoj ekonomické situace pro stanovení reálně dosažitelných dílčích cílů

5) Předkladatel koncepce zveřejní na svých internetových stránkách vyhodnocení došlých vyjádření a připomínek z veřejného projednání, a to jak ke koncepci, tak i k jejímu posouzení.

B. Podmínky souhlasného stanoviska z hlediska vlivů na lokality soustavy Natura 2000:

1) Každé opatření, navržené v PRUOZK, bude realizováno s respektováním ochrany

území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura 2000.

Ministerstvo životního prostředí dále předpokládá, že řídící složky realizace této koncepce zajistí u každého navrženého řešení co nejširší publicitu a informování veřejnosti.

------------------------------

Datum zpracování hodnocení: 15.07.2010

Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele posudku a osob, které se podílely na

zpracování posudku: RNDr. Alexander Skácel, CSc.

Podpis zpracovatele hodnocení: _______________________

Autorizace ke zpracování hodnocení: č.j. 3869/625/OPV/93, vydáno 29.3.1994

oprávnění podle zákona 100/2001 Sb.



XVI. Přílohy1. Přehled jednotlivých pilířů, úkolů a opatření koncepce SRZK 2009 - 2020

2. Hodnocení jednotlivých směrů a opatření ve vztahu k životnímu prostředí a veřejnému

zdraví PRUOZK – tabulková část

3. Doklad o autorizaci zpracovatele posudku EIA a oprávnění pro oblast posuzování

vlivů na veřejné zdraví



Příloha č. 3: Přehled jednotlivých pilířů, úkolů a opatření koncepce SRZK 2009 - 2020

Pilíř 1 – Konkurenceschopná ekonomika

Tab. 1a: Přehled cílů, úkolů a možných opatření v Konkurenceschopné ekonomice

Cíle(čeho chceme dosáhnout)

Úkoly(dílčí milníky k dosažení Cílů)

Zásobník možných opatření*)

(jak to chceme udělat)1.1. Zvýšit konkurenceschopnost aplikací výsledků výzkumu a vývoje a inovačními projekty

1.1.1. Propojit regionální firmy s institucemi výzkumu a vývoje (VaV)

1.1.1a. Ustavení nového orgánu pro koordinaci součinnosti VaV institucí a podnikatelů1.1.1b. Zvyšování intersektorální mobility


1.1.2a. Budování a rozvoj inovačního zázemí 1.1.2b. Budování a rozvoj výzkumného a vývojového zázemí

1.1.3. Zajistit větší integraci a spolupráci existujících institucí podporujících inovace a podnikání

1.1.3a. Vytvoření sítě kvalifikovaných poradenských služeb pro inovační poradenství 1.1.3b. Pravidelně aktualizovaná Regionální inovační strategie

1.1.4. Stimulovat inovační aktivity podnikatelů

1.1.4a. Zvyšování informovanosti podnikatelů1.1.4b. Výchova a činnost „inovačních praktiků“1.1.4c. Aktivity pro zapojení firem do mezinárodních projektů v oblasti inovací

1.2. Posílit význam sektoru služeb v regionální ekonomice

1.2.1. Do SPZ Holešov lákat výrobu s vysokou přidanou hodnotou a služby

1.2.1a. Cílené oslovování a lákání žádoucích typů investorů

1.2.2. Podporovat prodeje služeb a know-how za hranice regionu

1.2.2a. Informační a marketingová podpora

1.2.3. Podporovat kinematografii a sektory zábavy a kreativity

1.2.3a. Investiční pobídky pro žádoucí typy investorů

1.3. Posílit roli malých a středních 1.3.1. Zlepšit přístup k financím pro 1.3.1a. Spolupráce se sítěmi business angels 1.3.1b. Spolupráce se sítěmi rizikového kapitálu



podniků začínající podnikatele 1.3.1c. Speciální úvěrové a garanční facility 1.3.1d. Speciální facility rizikového kapitálu


1.3.2a. Usnadnění MSP napojit se do obchodních a odbytových linií1.3.2b. Asistence v oblasti marketingu1.3.2c. Zajištění kvalitního a přehledného přístupu k informacím1.3.2d. Asistence ve schopnosti lobbovat a prosadit svůj názor

1.4. Dominantní průmyslové sektory udrží svoji konkurenceschopnost


1.4.1a. Cílené oslovování a lákání perspektivních průmyslových firem

1.4.2. Podpořit zvýšení exportní výkonnosti průmyslových firem v regionu

1.4.2a. Založení speciální podpůrné instituce

1.4.3. Podpořit zvýšení kapitálové expanze firem v regionu mimo území kraje

1.4.3a. Založení speciální podpůrné instituce

1.4.4. Vytvářet podmínky pro integraci cizinců do společnosti

1.4.4a. Osvěta a poradenství pro integraci cizinců1.4.4b. Organizace jazykových a kulturních kurzů pro cizince1.4.4c. Redukce a odstraňování právních a administrativních bariér mobilitě

*) Jedná se o zásobník nápadů na možná opatření, prostřednictvím kterých budou naplněny dané úkoly. Jaká konkrétní opatření budou během horizontu

strategie nakonec realizována, bude teprve rozhodnuto odpovědnými implementačními orgány na základě vyhodnocení aktuální momentální situace a z ní

vyplývajících potřeb.



Pilíř 2 – Úspěšná společnost

Tab. 1b: Přehled cílů, úkolů a možných opatření v Úspěšné společnosti




(jak to chceme udělat)2.1. Zvýšit konkurenceschopnost pracovní síly v prostředí ekonomiky založené na znalostech


2.1.1a. Zvyšování mobility pracovníků mezi vzdělávacím a podnikatelským sektorem 2.1.1b. Zapojení regionálních podnikatelských partnerů do tvorby vzdělávacích programů 2.1.1c. Nový orgán pro koordinaci součinnosti vzdělávacích institucí a podnikatelů 2.1.1d. Výchova studentů k podnikatelství a inovacím včetně ekoinovací 2.1.1e. Zpětná vazba absolventů UTB ve Zlíně


2.1.2a. Rozšíření vzdělávacích kapacit vysokých škol v regionu 2.1.2b. Podpora mobility odborných pracovníků 2.1.2c. Podporovat rozvoj bakalářských studijních programů


2.1.3a. Využít kapacity a možnosti škol pro účely dalšího vzdělávání 2.1.3b. Integrace různých směrů celoživotního vzdělávání


2.1.4a. Optimalizace nabídky škol na základě poptávky s důrazem na řemesla a technicky orientované obory 2.1.4b. Zavádění systémů kvality a hodnocení škol 2.1.4c. Rozšíření výuky cizích jazyků a ICT 2.1.4d. Podpora dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků 2.1.4e. Podpora zahraniční spolupráce škol 2.1.4f. Zajištění adekvátní úrovně vybavení moderními učebními pomůckami 2.1.4g. Rozvoj účinného systému prevence sociálně patologických jevů

2.2. Přiblížit skutečnou míru 2.2.1. Zvýšit zaměstnatelnost absolventů 2.2.1a. Zapojení regionálních podnikatelských partnerů do tvorby vzdělávacích programů



nezaměstnanosti k přirozené míře škol 2.2.1b. Ustavení nového orgánu pro koordinaci součinnosti vzdělávacích institucí a podnikatelů 2.2.1c. Vytvoření sítě pracovišť kariérního poradenství

2.2.2. Zvýšit zaměstnatelnost osob v předdůchodovém věku

2.2.2a. Vytvoření sítě pracovišť kariérního poradenství

2.2.3. Naplnit strategickou průmyslovou zónu Holešov

2.2.3a. Cílené oslovování a lákání žádoucích typů investorů

2.2.4. Zavádět prvky aktivní politiky zaměstnanosti

2.2.4a. Podpora pružné formy pracovní doby 2.2.4b. Aplikace aktivních opatření politiky zaměstnanosti2.2.4c. Asistence při budování podnikových školek 2.2.4d. Podpora dopravy zaměstnanců do zaměstnání organizovaná zaměstnavatelem

2.3. Zefektivnit sítě sociálních služeb na základě skutečné poptávky

2.3.1. Optimalizovat sítě poskytovatelů sociálních služeb

2.3.1a. Podpora stávajících sociálních služeb 2.3.1b. Rozvoj chybějících sociálních služeb

2.3.2. Zvýšit kvalitu poskytovaných sociálních služeb

2.3.2a. Vytvoření jednotného systému na sledování a vyhodnocování sociálních služeb 2.3.2b. Zavádění standardů kvality sociálních služeb 2.3.2c. Vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách 2.3.2d. Zapojení dobrovolníků do poskytování sociální péče 2.3.2e. Zvýšení informovanosti o poskytovaných sociálních službách

2.3.3. Podpořit zlepšení dostupnosti sociálních služeb

2.3.3a. Zvýšit adresnost pečovatelské služby 2.3.3b. Preference terénních a ambulantních sociálních služeb

2.3.4. Vybudovat dostatečné kapacity sociálního systému

2.3.4a. Podpora budování domovů/penzionů pro seniory 2.3.4b. Podpora budování soukromé pečovatelské služby

2.4. Zefektivnit sítě zdravotnických služeb na základě potřeb a finančních možností

2.4.1. Optimalizovat sítě zdravotnických zařízení

2.4.1a. Stanovení priorit rozvoje nemocniční a ambulantní péče 2.4.1b. Integrace nemocnic ve vlastnictví kraje 2.4.1c. Připravit zdravotnictví na stárnutí obyvatelstva

2.4.2. Zvýšit kvalitu zdravotnické péče 2.4.2a. Koncentrace a centralizace zdravotnické péče 2.4.2b. Modernizace zdravotnické infrastruktury



2.4.2c. Zamezit stárnutí praktických lékařů 2.4.3. Rozvíjet prevenci a podporovat veřejné zdraví

2.4.3a. Rozvíjet programy zaměřené na prevenci onemocnění a podporu veřejného zdraví 2.4.3b. Motivovat obyvatele ke zdravému životnímu stylu






Pilíř 3 – Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova

Tab. 1c: Přehled cílů, úkolů a možných opatření v Efektivní infrastruktuře a rozvoji venkova




(jak to chceme udělat)3.1. Zlepšit parametry životního prostředí

3.1.1. Zkvalitnit nakládání s odpady 3.1.1a. Budování integrovaných systémů nakládání s odpady 3.1.1b. Rozvoj infrastruktury pro nakládání s odpady 3.1.1c. Předcházení vzniku odpadů a omezování jejich množství 3.1.1d. Rozvoj systémů odděleného sběru odpadů

3.1.2. Eliminovat staré ekologické zátěže 3.1.2a. Inventarizace a kategorizace priorit starých ekologických zátěží na kontaminovaných místech 3.1.2b. Sanace vážně kontaminovaných lokalit

3.1.3. Zlepšit kvalitu odpadních vod 3.1.3a. Budování čističek odpadních vod 3.1.3b. Budování kanalizační sítě

3.1.4. Snížit emise znečišťujících látek do ovzduší

3.1.4a. Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek 3.1.4b. Snížení emisí oxidu siřičitého do ovzduší 3.1.4c. Snížení emisí oxidů dusíku do ovzduší

3.1.5. Udržitelně využívat zdroje energie 3.1.5a. Realizace energetických úspor a zvyšování energetické účinnosti3.1.5b. Zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE)3.1.5c. Šíření informací o možnostech udržitelného využívání zdrojů energie3.1.5d. Příkladné chování kraje a jeho institucí

3.1.6. Rozvíjet přátelštější přístup k životnímu prostředí

3.1.6a. Rozvoj environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty 3.1.6b. Přímé ovlivňování soukromých i podnikatelských aktivit 3.1.6c. Podpora zachování biodiversity a přírodního bohatství regionu

3.2. Zatraktivnit život na venkově a podporovat diversifikaci činností na venkově


3.2.1a. Zvýšení napojenosti na veřejný vodovod 3.2.1b. Zvýšení napojenosti na síť zemního plynu a komfortních způsobů vytápění3.2.1c. Zvýšení napojenosti na veřejnou kanalizaci s odpovídající



kvalitou čištění odpadních vod 3.2.1d. Dobudování ostatní infrastruktury

3.2.2. Dobudovat odpovídající občanskou vybavenost

3.2.2a. Rozvoj zdravotnické, vzdělávací, sociální a kulturní vybavenosti 3.2.2b. Budování moderní komunikační infrastruktury3.2.2c. Podpora občanské společnosti na venkově

3.2.3. Podporovat alternativní ekonomické aktivity na venkově

3.2.3a. Rozvoj drobných řemeslných a průmyslových aktivit 3.2.3b. Rozvoj služeb na venkově

3.2.4. Posílit konkurenceschopnost zemědělství a lesnictví

3.2.4a. Modernizace zemědělských a lesnických podniků 3.2.4b. Další odborné vzdělávání a informační činnost 3.2.4c. Podpora spolupráce drobných zemědělců 3.2.4d. Zvýšení orientace na perspektivní produkty

3.3. Zlínský kraj se stane významnou dopravní meziregionální destinací


3.3.1a. Dokončení dálnice D 1 3.3.1b. Vybudování rychlostní komunikace R 49 3.3.1c. Vybudování rychlostní komunikace R 55 3.3.1d. Zkapacitnění dalších významných silničních tahů


3.3.2a. Dobudování obchvatů zastavěných území obcí 3.3.2b. Rekonstrukce silnic II. a III. třídy 3.3.2c. Rozvoj sítě místních a účelových komunikací


3.3.3a. Modernizace a elektrifikace páteřních tratí 3.3.3b. Rekonstrukce další železniční infrastruktury


3.3.4a. Přestavba či modernizace letiště 3.3.4b. Propagace letiště

3.3.5. Podporovat kombinovanou dopravu 3.3.5a. Rozvoj potřebné infrastruktury pro kombinovanou dopravu3.3.5b. Finanční pobídky dopravcům

3.4. Rozvíjet systém veřejné dopravy a podporovat ekologické aspekty dopravy


3.4.1a. Zavádění integrovaných systémů veřejné dopravy ve vybraných aglomeracích 3.4.1b. Zlepšování stávající infrastruktury IDS

3.4.2. Zefektivnit veřejné dopravní služby 3.4.2a. Realizace příměstské dopravy ve velkých regionálních celcích3.4.2b. Zavádění specifického vozového parku pro různé účely 3.4.3a. Modernizace informačních a platebních systémů



3.4.3. Zavádět moderní technologie ve veřejné dopravě

3.4.3b. Rozvoj inteligentních řídících systémů veřejné dopravy


3.4.4a. Dostavba sítě cyklostezek 3.4.4b. Omezení negativních dopadů dopravy 3.4.4c. Zavádění ekologicky příznivých vozidel 3.4.4d. Intenzivnější využívání vodní dopravy






Pilíř 4 – Atraktivní region

Tab. 1d: Přehled cílů, úkolů a možných opatření v Atraktivním regionu




(jak to chceme udělat)4.1. Zvýšit ukazatele návštěvnosti a využitelnosti kapacit cestovního ruchu


4.1.1a. Dobudování a modernizace veřejné infrastruktury pro CR 4.1.1b. Zatraktivnění prostředí měst, obcí a venkova z pohledu CR 4.1.1c. Modernizace a vybudování nových ubytovacích služeb 4.1.1d. Rozvoj spolupráce podnikatelského a veřejného sektoru

4.1.2. Rozvíjet ostatní oblasti s potenciálem cestovního ruchu

4.1.2a. Dobudování a modernizace veřejné infrastruktury pro CR 4.1.2b. Zatraktivnění prostředí měst, obcí a venkova z pohledu CR 4.1.2c. Modernizace a vybudování nových ubytovacích služeb 4.1.2d. Rozvoj spolupráce podnikatelského a veřejného sektoru


4.1.3a. Dokončení dálnice D 1 4.1.3b. Vybudování rychlostní komunikace R 49 4.1.3c. Vybudování rychlostní komunikace R 55 4.1.3d. Zkapacitnění dalších významných silničních tahů


4.1.4a. Přestavba či modernizace letiště 4.1.4b. Propagace letiště

4.1.5. Podporovat bezmotorovou dopravu s potenciálem v cestovním ruchu

4.1.5a. Dostavba sítě cyklostezek 4.1.5b. Intenzivnější využívání vodní dopravy

4.2. Zvýšit konkurenceschopnost Zlínského kraje jako destinace cestovního ruchu


4.2.1a. Zpracování komplexního marketingového plánu včetně systému monitoringu4.2.1b. Další rozvoj speciální agentury destinačního managementu 4.2.1c. Vytvoření odpovídajícího brandu turistické destinace 4.2.1d. Rozvoj turistických informačních center 4.2.1e. Zlepšit a sjednotit informační systémy pro účely turismu

4.2.2. Rozvíjet návazné služby na cestovní 4.2.2a. Podpora rozvoje sportovních služeb 4.2.2b. Podpora rozvoje služeb venkovské turistiky



ruch 4.2.2c. Podpora rozvoje ostatních služeb 4.2.3. Rozvíjet lidské zdroje v cestovním ruchu

4.2.3a. Koordinace aktivit rozvoje lidských zdrojů v CR 4.2.3b. Aktivní příprava programů pro rozvoj lidských zdrojů v CR

4.3. Zajistit ochranu a rozvoj kulturního dědictví regionu

4.3.1. Pečovat o nemovité kulturní dědictví 4.3.1a. Obnova a zachování památkového fondu a jeho revitalizace 4.3.1b. Posílení koordinace zainteresovaných stran 4.3.1c. Spolupráce s občanskými iniciativami v péči o památkový fond

4.3.2. Pečovat o movité kulturní dědictví 4.3.2a. Modernizace a rekonstrukce kulturních zařízení 4.3.2b. Podpora činnosti kulturních zařízení

4.3.3. Pečovat o nehmotné kulturní dědictví 4.3.3a. Modernizace a rekonstrukce kulturních zařízení 4.3.3b. Podpora činnosti kulturních zařízení 4.3.3c. Podpora tradiční lidové a ostatní kultury


4.3.4a. Vybudování systému odborného poradenství 4.3.4b. Zlepšení komunikace organizací, obcí, odborů Zlínského kraje

4.4. Kulturní instituce sehrají roli významného nositele kulturnosti regionu


4.4.1a. Provázání aktuálních informací o kultuře s cestovním ruchem 4.4.1b. Propojit institucionální autority v oblasti kultury a cestovního ruchu 4.4.1c. Oživení kulturních statků včetně nehmotné kultury k užívání


4.4.2a. Vytvořit výukové a motivační programy pro školy 4.4.2b. Zapojení kulturních zařízení a profesionálních umělců do školní výuky

4.4.3. Budovat a rozvíjet koncepční zahraniční vztahy v kultuře

4.4.3a. Navázat vzájemné kontakty s rozvojovým potenciálem 4.4.3b. Kulturní výměna umělců se zahraničím

4.4.4. Zlepšit dostupnost kultury 4.4.4a. Podpora výjezdů umělců do oblastí mimo sídelního města 4.4.4b. Propagace kulturních aktivit v regionu






Příloha č. 2: Vyhodnocení jednotlivých směrů a opatření ve vztahu k životnímu

prostředí a veřejnému zdraví PRUOZK – tabulková část

Tab. č. 7. Hodnocení navrhovaných opatření ke specifickému cíli č.1.1

referenční cíl OŽP Opatření 1.1.x

1a 2a 2c 4a1. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji 0 0 0 +12. přispět k omezování vzniku odpadů 0 0 0 +13. snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky

pro zdraví obyvatel 0 0 0 0

4. zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů 0 0 0 +15. snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních

topenišť0 0 0 0

6. snižovat expozici hluku 0 0 0 07. zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu 0 0 0 08. snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů 0 0 0 09. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou

k degradaci půdního a horninového prostředí0 0 0 0

10. zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 0 0 0 011. harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu)

s požadavky na ochranu přírody a krajiny0 0 0 0

12. snížit zdravotní rizika 0 0 0 +113. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí +1 +1 +1 +214. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců

chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje+1 +1 +1 +1

15. vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání

+1 +1 +1 +2

16. obyvatelstvo, lidské zdraví 0 0 0 +117. fauna, flora, ekosystémy 0 0 0 018. krajina 0 0 0 019. půda, horninové prostředí 0 0 0 020. voda 0 0 0 +121. ovzduší, klimatické faktory 0 0 0 +122. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a

archeologického dědictví 0 0 0 0



Tab. č. 8. Hodnocení navrhovaných opatření ke specifickému cíli č.1.2

referenční cíl OŽP Opatření 1.1.x

4b 4c1. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji +1 02. přispět k omezování vzniku odpadů +1 03. snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky

pro zdraví obyvatel 0 0

4. zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů +1 05. snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních

topenišť0 0

6. snižovat expozici hluku 0 07. zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu 0 08. snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů 0 09. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou

k degradaci půdního a horninového prostředí0 0

10. zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 0 011. harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu)

s požadavky na ochranu přírody a krajiny0 0

12. snížit zdravotní rizika +1 013. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí +2 +114. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců

chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje+1 +1


+2 +1

16. obyvatelstvo, lidské zdraví +1 017. fauna, flora, ekosystémy 0 018. krajina 0 019. půda, horninové prostředí 0 020. voda +1 021. ovzduší, klimatické faktory +1 022. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a

archeologického dědictví 0 0



Tab. č. 9. Hodnocení navrhovaných opatření ke specifickému cíli č.1.3.

referenční cíl OŽP Opatření 1.3.x.

1a 1b 1c 2a1. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji 0 0 0 02. přispět k omezování vzniku odpadů 0 0 0 03. snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky


4. zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů 0 0 0 05. snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních

topenišť0 0 0 0





12. snížit zdravotní rizika 0 0 0 013. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí +1 +1 +1 +114. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců



+1 +1 +1 +1

16. obyvatelstvo, lidské zdraví 0 0 0 017. fauna, flora, ekosystémy 0 0 0 018. krajina 0 0 0 019. půda, horninové prostředí 0 0 0 020. voda 0 0 0 021. ovzduší, klimatické faktory 0 0 0 022. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a





referenční cíl OŽP Opatření 1.4.x.1a

1. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji +1,-1

2. přispět k omezování vzniku odpadů +1,-1

3. snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel

+1,-1

4. zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů 05. snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních

topenišť+1,-1

6. snižovat expozici hluku +1,-1

7. zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu +1,-1

8. snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů 09. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou

k degradaci půdního a horninového prostředí0

10. zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 011. harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu)

s požadavky na ochranu přírody a krajiny0

12. snížit zdravotní rizika +1,-1

13. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí 014. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců

chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje0


0

16. obyvatelstvo, lidské zdraví +1,-1

17. fauna, flora, ekosystémy 018. krajina 019. půda, horninové prostředí +1,

-120. voda +1,

-121. ovzduší, klimatické faktory +1,

-122. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a

archeologického dědictví 0





1a 1b 2c 3a1. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji 0 0 0 02. přispět k omezování vzniku odpadů 0 0 0 03. snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky



topenišť0 0 0 0





12. snížit zdravotní rizika 0 0 0 013. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí +1 +1 +1 014. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců



+1 0 0 0

16. obyvatelstvo, lidské zdraví 0 0 0 017. fauna, flora, ekosystémy 0 0 0 018. krajina 0 0 0 019. půda, horninové prostředí 0 0 0 020. voda 0 0 0 021. ovzduší, klimatické faktory 0 0 0 022. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a






4a 4b 4c 4d 4h1. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji 0 0 0 0 02. přispět k omezování vzniku odpadů 0 0 0 0 03. snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky

pro zdraví obyvatel 0 0 0 0 0

4. zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů 0 0 0 0 05. snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních

topenišť0 0 0 0 0

6. snižovat expozici hluku 0 0 0 0 07. zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu 0 0 0 0 08. snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů 0 0 0 0 09. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou

k degradaci půdního a horninového prostředí0 0 0 0 0

10. zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 0 0 0 0 011. harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu)

s požadavky na ochranu přírody a krajiny0 0 0 0 0

12. snížit zdravotní rizika 0 0 0 0 013. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí +1 +1 +1 +1 014. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců

chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje+1 +1 +1 +1 +1


0 0 0 0 0

16. obyvatelstvo, lidské zdraví 0 0 0 0 017. fauna, flora, ekosystémy 0 0 0 0 018. krajina 0 0 0 0 019. půda, horninové prostředí 0 0 0 0 020. voda 0 0 0 0 021. ovzduší, klimatické faktory 0 0 0 0 022. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a

archeologického dědictví 0 0 0 0 0





3a1. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji +1,

-12. přispět k omezování vzniku odpadů +1,

-13. snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky

pro zdraví obyvatel +1,-1

4. zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů 05. snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních

topenišť+1,-1


7. zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu +1,-1

8. snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů 09. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou

k degradaci půdního a horninového prostředí0

10. zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 011. harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu)

s požadavky na ochranu přírody a krajiny0


13. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí 014. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců

chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje0


0


17. fauna, flora, ekosystémy 018. krajina 019. půda, horninové prostředí +1,

-120. voda +1,

-121. ovzduší, klimatické faktory +1,

-122. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a

archeologického dědictví 0





1a 1b 2a 2b 2c1. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji 0 0 0 0 02. přispět k omezování vzniku odpadů 0 0 0 0 03. snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky



topenišť0 0 0 0 0




s požadavky na ochranu přírody a krajiny0 0 0 0 0

12. snížit zdravotní rizika +1 +1 +1 +1 +113. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí 0 0 0 0 014. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců

chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje0 0 0 0 0


0 0 0 0 0

16. obyvatelstvo, lidské zdraví +1 +1 +1 +1 +117. fauna, flora, ekosystémy 0 0 0 0 018. krajina 0 0 0 0 019. půda, horninové prostředí 0 0 0 0 020. voda 0 0 0 0 021. ovzduší, klimatické faktory 0 0 0 0 022. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a






2a 2b 2c1. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji 0 0 02. přispět k omezování vzniku odpadů 0 0 03. snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky

pro zdraví obyvatel 0 0 0

4. zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů 0 0 05. snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních

topenišť0 0 0

6. snižovat expozici hluku 0 0 07. zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu 0 0 08. snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů 0 0 09. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou

k degradaci půdního a horninového prostředí0 0 0

10. zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 0 0 011. harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu)

s požadavky na ochranu přírody a krajiny0 0 0

12. snížit zdravotní rizika +1 +1 +113. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí 0 0 014. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců

chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje0 0 0


0 0 0

16. obyvatelstvo, lidské zdraví +1 +1 +117. fauna, flora, ekosystémy 0 0 018. krajina 0 0 019. půda, horninové prostředí 0 0 020. voda 0 0 021. ovzduší, klimatické faktory 0 0 022. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a

archeologického dědictví 0 0 0





1a 1b 1c 1d 5a 5b 5d1. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji +1 +1 +1 +1 +2 +2 +22. přispět k omezování vzniku odpadů +2 +2 +2 +2 0 0 03. snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky

pro zdraví obyvatel 0 0 0 0 +1 +1 +1

4. zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů 0 0 0 0 +2 +2 +25. snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních

topenišť0 0 0 0 +1 +1 +1

6. snižovat expozici hluku 0 0 0 0 0 0 07. zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu +1 +1 +1 +1 0 0 08. snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů +1 +1 +1 +1 +1 +1 +19. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou

k degradaci půdního a horninového prostředí+1 +1 +1 +1 +1 +1 +1

10. zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti +1 +1 +1 +1 +1 +1 +111. harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu)

s požadavky na ochranu přírody a krajiny+1 +1 +1 +1 +1 +1 +1

12. snížit zdravotní rizika +1 +1 +1 +1 +1 +1 +113. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí 0 0 0 0 0 0 014. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců

chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje0 0 0 0 0 0 0


0 0 0 0 0 0 0

16. obyvatelstvo, lidské zdraví +1 +1 +1 +1 +1 +1 +117. fauna, flora, ekosystémy +1 +1 +1 +1 +1 +1 +118. krajina +1 +1 +1 +1 +1 +1 +119. půda, horninové prostředí +1 +1 +1 +1 +1 +1 +120. voda +1 +1 +1 +1 +1 +1 +121. ovzduší, klimatické faktory +1 +1 +1 +1 +1 +1 +122. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a

archeologického dědictví 0 0 0 0 0 0 0





1c 1d1. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji 0 02. přispět k omezování vzniku odpadů 0 03. snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky

pro zdraví obyvatel 0 0

4. zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů 0 05. snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních

topenišť+1 +1

6. snižovat expozici hluku 0 07. zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu 0 08. snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů +1 +19. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou

k degradaci půdního a horninového prostředí+1 +1

10. zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 0 011. harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu)

s požadavky na ochranu přírody a krajiny+1 +1

12. snížit zdravotní rizika 0 013. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí 0 014. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců

chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje0 0


0 0

16. obyvatelstvo, lidské zdraví +1 +117. fauna, flora, ekosystémy 0 018. krajina 0 019. půda, horninové prostředí 0 020. voda +1 +121. ovzduší, klimatické faktory 0 022. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a

archeologického dědictví 0 0





1b 1c 2b 2d1. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji 0 0 0 02. přispět k omezování vzniku odpadů 0 0 0 03. snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky



topenišť+1,-1

+1,-1

+1,-1

+1,-1


+1,-1

+1,-1

+1,-1

7. zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu 0 0 0 08. snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů 0 0 0 09. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou





+1,-1

+1,-1

+1,-1

13. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí +1 +1 +1 +114. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců

chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje0 0 0 0


+1 +1 +1 +1


+1,-1

+1,-1

+1,-1

17. fauna, flora, ekosystémy +1,-1

+1,-1

+1,-1

+1,-1

18. krajina +1,-1

+1,-1

+1,-1

+1,-1

19. půda, horninové prostředí 0 0 0 020. voda 0 0 0 021. ovzduší, klimatické faktory +1,

-1+1,-1

+1,-1

+1,-1

22. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví

0 0 0 0





3a 4a 5a 5b1. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji 0 0 0 02. přispět k omezování vzniku odpadů 0 0 0 03. snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky

pro zdraví obyvatel 0 0 +1 +1


topenišť0 +1,

-1+1 +1


+1,-1

+1 +1

7. zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu 0 0 0 08. snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů 0 0 0 09. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou





+1,-1

+1 +1

13. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí +1 +1 0 014. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců

chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje0 0 0 0


0 0 0 0


+1,-1

+1 +1

17. fauna, flora, ekosystémy 0 0 0 018. krajina 0 0 0 019. půda, horninové prostředí 0 0 0 020. voda 0 0 0 021. ovzduší, klimatické faktory 0 0 +1 +122. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a




Tab. č. 20. Hodnocení navrhovaných opatření ke specifickému cíli č 3.4.

referenční cíl OŽP Opatření 3. 4.x

1a 1b 4a1. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji +1 +1 +12. přispět k omezování vzniku odpadů 0 0 03. snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky

pro zdraví obyvatel +2 +1 +1

4. zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů 0 0 05. snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních

topenišť+1 +1 +1

6. snižovat expozici hluku +1 +1 +17. zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu 0 0 08. snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů 0 0 09. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou

k degradaci půdního a horninového prostředí0 0 0

10. zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 0 0 011. harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu)

s požadavky na ochranu přírody a krajiny0 0 0

12. snížit zdravotní rizika +1 +1 +113. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí 0 0 014. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců

chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje0 0 0


+1 0 0

16. obyvatelstvo, lidské zdraví +1 +1 +117. fauna, flora, ekosystémy 0 0 018. krajina 0 0 019. půda, horninové prostředí 0 0 020. voda 0 0 021. ovzduší, klimatické faktory +1 +1 +122. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a

archeologického dědictví 0 0 0





1a 1c 2c 3b 3c 4a1. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji 0 0 0 0 0 02. přispět k omezování vzniku odpadů 0 0 0 0 0 03. snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky

pro zdraví obyvatel 0 0 0 +1,

-1+1,-1

0

4. zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů 0 0 0 0 0 05. snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních

topenišť0 0 0 +1,

-1+1,-1

+1,-1

6. snižovat expozici hluku 0 0 0 +1,-1

+1,-1

+1,-1

7. zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu 0 0 0 0 0 08. snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů 0 0 0 0 0 09. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou

k degradaci půdního a horninového prostředí0 0 0 0 0 0

10. zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 0 0 0 0 0 011. harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu)

s požadavky na ochranu přírody a krajiny+2 +2 +2 0 0 0

12. snížit zdravotní rizika 0 0 0 +1,-1

+1,-1

+1,-1

13. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí 0 0 0 +1 +1 +114. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců

chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje0 0 0 0 0 0


0 0 0 +1 +1 0

16. obyvatelstvo, lidské zdraví 0 0 0 +1,-1

+1,-1

+1,-1

17. fauna, flora, ekosystémy 0 0 0 +1,-1

+1,-1

0

18. krajina 0 0 0 +1,-1

+1,-1

0

19. půda, horninové prostředí 0 0 0 0 0 020. voda 0 0 0 0 0 021. ovzduší, klimatické faktory 0 0 0 +1,

-1+1,-1

0


0 0 0 0 0 0





1a 1b 1c 1d 1e1. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji 0 0 0 0 02. přispět k omezování vzniku odpadů 0 0 0 0 03. snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky



topenišť0 0 0 0 0




s požadavky na ochranu přírody a krajiny+1 +1 +1 +1 0

12. snížit zdravotní rizika 0 0 0 0 013. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí14. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců

chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje0 0 0 0 0


0 0 0 0 0

16. obyvatelstvo, lidské zdraví 0 0 0 0 017. fauna, flora, ekosystémy 0 0 0 0 018. krajina 0 0 0 0 019. půda, horninové prostředí 0 0 0 0 020. voda 0 0 0 0 021. ovzduší, klimatické faktory 0 0 0 0 022. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a






1a 1c 1d 2a 2b 3c 4a1. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji 0 0 0 0 0 0 02. přispět k omezování vzniku odpadů 0 0 0 0 0 0 03. snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky

pro zdraví obyvatel 0 0 0 0 0 0 0

4. zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů 0 0 0 0 0 0 05. snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních

topenišť0 0 0 0 0 0 0

6. snižovat expozici hluku 0 0 0 0 0 0 07. zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu 0 0 0 0 0 0 08. snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů 0 0 0 0 0 0 09. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou

k degradaci půdního a horninového prostředí0 0 0 0 0 0 0

10. zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 0 0 0 0 0 0 011. harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu)

s požadavky na ochranu přírody a krajiny0 0 0 0 0 0 0

12. snížit zdravotní rizika 0 0 0 0 0 0 013. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí 0 0 0 0 0 0 014. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců

chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje0 0 0 0 0 0 0


0 0 0 0 0 0 0

16. obyvatelstvo, lidské zdraví 0 0 0 0 0 0 017. fauna, flora, ekosystémy 0 0 0 0 0 0 018. krajina 0 0 0 0 0 0 019. půda, horninové prostředí 0 0 0 0 0 0 020. voda 0 0 0 0 0 0 021. ovzduší, klimatické faktory 0 0 0 0 0 0 022. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a

archeologického dědictví +2 +2 +2 +2 +2 +2 +2





1a 2a 4cpřispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji 0 0 0přispět k omezování vzniku odpadů 0 0 0snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel

0 0 0

zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů 0 0 0snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť 0 0 0snižovat expozici hluku 0 0 0zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu 0 0 0snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů 0 0 0zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí

0 0 0

zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 0 0 0harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny

0 0 0

snížit zdravotní rizika 0 0 0zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí 0 0 0podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje

0 0 0

vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání

0 0 0

obyvatelstvo, lidské zdraví 0 0 0fauna, flora, ekosystémy 0 0 0Krajina 0 0 0půda, horninové prostředí 0 0 0Voda 0 0 0ovzduší, klimatické faktory 0 0 0hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví

0 0 0



Tab. č. 25. Hodnocení opatření 1.4.1a, 2.2.3a.

Opatření: 1.4.1a. Intenzivní marketing SPZ Holešov.2.2.3a. Intenzivní marketing SPZ Holešov

Referenční cíle Komentářpřispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji

+1,-1

Rozvoj průmyslové zóny přináší sebou zvýšené nároky na odběr energií

přispět k omezování vzniku odpadů +1,-1

Rozvoj průmyslové zóny může přinést nové zdroje vzniku odpadů

snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel

+1,-1

Rozvoj průmyslové zóny může přinést nové zdroje znečištění ovzduší

zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů 0 Bez vlivusnižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť

+1,-1

Rozvoj průmyslové zóny přináší zvýšení četnosti nákladní automobilové dopravy

snižovat expozici hluku +1,-1

viz komentář k ref. cíli č. 5

zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu +1,-1

Rozvoj průmyslové zóny může přinést nové zdroje znečištění vod

snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů 0 Bez vlivuzamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí

0 Bez vlivu

zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti

0 Bez vlivu

harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny

0 Bez vlivu

snížit zdravotní rizika +1,-1

viz komentář k ref. cíli č. 5 a 6

zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí 0 Bez vlivupodpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje

0 Bez vlivu

vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání

0 Bez vlivu

Složky ŽP1. obyvatelstvo, lidské zdraví +1,

-1viz komentář k ref. cíli č. 5 a 6

2. fauna, flora, ekosystémy 0 Bez vlivu3. krajina 0 Bez vlivu4. půda, horninové prostředí +1,

-1viz komentář k ref. cíli č. 3, 5 a 7

5. voda +1,-1


6. ovzduší, klimatické faktory +1,-1



0 Bez vlivu

Návrh reformulace opatření: Není navrhována

Návrh podmínek pro realizaci: Nové aktivity v průmyslové zóně připustit pouze za předpokladu implementace nejlepších dostupných technologií, za respektování ochrany zemědělského půdního fondu, ochrany ovzduší a podzemních vod a za respektování zákona o odpadech. V odůvodněných případech dávat přednost umístění nových podnikatelských aktivit do míst stávajících brownfields ve Zlínském kraji



Tab. č. 26. Hodnocení opatření 3.3.1a, 3.3.1c, 4.1.3b a 4.1.3c

Opatření: 3.3.1b. Vybudování rychlostní komunikace R 49 3.3.1c. Vybudování rychlostní komunikace R 55 4.1.3b. Vybudování rychlostní komunikace R 49 4.1.3c. Vybudování rychlostní komunikace R 55Referenční cíle Komentář

1. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji

0 Bez vlivu

2. přispět k omezování vzniku odpadů 0 Bez vlivu3. snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů

s největšími riziky pro zdraví obyvatel +1,-1

Výstavba nových a rekonstrukce stávajících komunikací přináší zvýšení četnosti dopravy a tedy i zvýšení emisí z dopravy

4. zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů

0 Bez vlivu

5. snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť

+1,-1



Jedná se o lokální vliv dopravního hluku v blízkosti komunikací.

7. zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu 0 Bez vlivu8. snižovat plošné znečištění a znečištění z

difuzních zdrojů0 Bez vlivu

9. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí

0 Bez vlivu

10. zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti

0 Bez vlivu

11. harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny

0 Bez vlivu



13. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí

+1 Nové a rekonstruované komunikace zlepší dopravní dostupnosti jednotlivých lokality v regionu a urychlí dopravu materiálu a výrobků

14. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje

0 Bez vlivu


+1 viz komentář k ref. cíli č. 13





3. krajina +1,-1


4. půda, horninové prostředí 0 Bez vlivu5. voda 0 Bez vlivu6. ovzduší, klimatické faktory +1,


7. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně 0 Bez vlivu



architektonického a archeologického dědictví Návrh reformulace opatření: Není navrhována

Návrh podmínek pro realizaci: Při výběru tras pro nové komunikace pečlivě vážit všechny možné dopady na jednotlivé složky životního prostředí (ovzduší, podzemní a povrchové vody, půdu) a na lidské zdraví, současně s výstavbou komunikací realizovat i protihluková opatření a trasy komunikací navrhovat s ohledem na minimalizaci trvalých záborů půdy



Tab. č. 27. Hodnocení opatření 3.3.2b, 3.3.2d

Opatření: 3.3.2b. Rekonstrukce silnic II. a III. třídy 3.3.2d. Zkvalitnění sítě silnic I. třídy

Referenční cíle Komentář1. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a

přírodními zdroji0 Bez vlivu


s největšími riziky pro zdraví obyvatel +1,-1



0 Bez vlivu


+1,-1



Jedná se o lokální vliv dopravního hluku v blízkosti komunikací.




0 Bez vlivu


0 Bez vlivu


0 Bez vlivu




+1 Nové a rekonstruované komunikace zlepší dopravní dostupnosti jednotlivých lokality v regionu a urychlí dopravu materiálu a výrobků


0 Bez vlivu


+1 viz komentář k ref. cíli č. 13





18. krajina +1,-1


19. půda, horninové prostředí 0 Bez vlivu20. voda 0 Bez vlivu21. ovzduší, klimatické faktory +1,



0 Bez vlivu




Návrh podmínek pro realizaci: Při rekonstrukci komunikací je nutné současně s výstavbou komunikací realizovat i protihluková opatření. Obchvaty obydlených částí měst vést v dostatečné vzdálenosti od obydlených oblastí



Tab. č. 28. Hodnocení opatření 3.3.3a.

Opatření: 3.3.3a. Modernizace a elektrizace páteřních tratí




s největšími riziky pro zdraví obyvatel 0 Bez vlivu


0 Bez vlivu


0 Bez vlivu


Modernizace železniční infrastruktury může přinést zvýšení hlukových emisí v okolí železničních tratí




0 Bez vlivu


0 Bez vlivu


0 Bez vlivu




0 Bez vlivu


0 Bez vlivu


0 Bez vlivu


-1viz komentář k ref. cíli č. 6

17. fauna, flora, ekosystémy 0 Bez vlivu18. krajina 0 Bez vlivu19. půda, horninové prostředí 0 Bez vlivu20. voda 0 Bez vlivu21. ovzduší, klimatické faktory 0 Bez vlivu22. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně

architektonického a archeologického dědictví 0 Bez vlivu


Návrh podmínek pro realizaci: navrhovat s ohledem na minimalizaci hlukových emisí a realizovat příslušná a účinná protihluková opatření



Tab. č. 29. Hodnocení opatření 3.3.4a. a 4.1.4a

Opatření: 3.3.4a. Přestavba či modernizace letiště Bochoř 4.1.4a. Přestavba či modernizace letiště Bochoř




s největšími riziky pro zdraví obyvatel 0 Bez vlivu


0 Bez vlivu


+1,-1

Rozvoj veřejných a mezinárodních letišť přináší zvýšení hlukových emisí v okolí


Rozvoj veřejných a mezinárodních letišť přináší zvýšení hlukových emisí v okolí




0 Bez vlivu


0 Bez vlivu


0 Bez vlivu




+1 Rozvoj veřejných a mezinárodních letišť přináší zlepšení dopravní dostupnosti regionu


0 Bez vlivu


0 Bez vlivu


-1viz komentář k ref. cíli č. 6

2. fauna, flora, ekosystémy 0 Bez vlivu3. krajina 0 Bez vlivu4. půda, horninové prostředí 0 Bez vlivu5. voda 0 Bez vlivu6. ovzduší, klimatické faktory 0 Bez vlivu7. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně

architektonického a archeologického dědictví 0 Bez vlivu


Návrh podmínek pro realizaci: : Realizovat v úzké spolupráci s Olomouckým krajem, s ohledem na minimalizaci negativních vlivů na obyvatelstvo v oblasti zvýšené hlučnosti a emisí škodlivin do ovzduší s respektováním požadavků na ochranu podzemních a povrchových vod a půdy.



Příloha č. 3: Doklad o autorizaci zpracovatele posudku EIA a oprávnění pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví

sea - pruozk - cenia · web viewosvědčení odborné způsobilosti dle zákona č. 244/92 sb. o...

Documents