Sebastian Haffner: Od Bismarcka k Hitlerovi Pohled zpt Votobia, Olomouc, 1995

Sebastian Haffner, narozen 1907 v Berln, emigroval v roce 1938 do Anglie a pracoval tam jako novin, pedev m pro asopis Observer. V roce 1954 se vrti ako zahranin korespondent Observeru zpt do Nmecka. Od roku 1961 psal politick rubriky , nejdve pro Welt, pozdji (od roku 1863) pro Stern. Je autorem nkolika knih, mj. Win ston Churchill, Sebevra da Nmeck e, Nmeck revoluce 1918-19, Poznmky k Hitlerovi. Ny o svobodn publicista v Berln. Der Spiegel o Sebastianu Haffnerovi "... geniln duch. Podobnho lovka ji "Po v ech strnkch vydaen dlo." (Wiener Tagblatt) nepotkme."

"Kniha, kter nabz vt smysl pro djinn vvoj ne cel hromada historickch knih." ener Abendzeitung)

"Ovoce desetiletch studi, vzru ujc, nkdy velmi osobn odkaz publicisty, jen jako mlo ovlivuje svmi pracemi historick povdom veejnosti a k diskusi stle vyzv tak odborn ." (Die Zeit) vod z roku 1987

Pozorujeme-li djiny Nmeck e jakoby dalekohledem, v imneme si okam it t zvl tnost Prvn z nich je krtk trvn tto e. Jako celek existovala jen 74 let - od roku 1871 do 945. I kdybychom velkoryse potali k tto dob stadium Severonmeckho spolku a pipojili i krtkou dobu po druh svtov vlce, kdy tyi vtzn mocnosti chtly spravovat Nmecko tt, je to vcelku jen 80 nebo 81 let (1867-1948), tedy doba jednoho lidskho ivota. P ro dlku trvn jednoho sttu je to neobyejn mlo. Sotva najdeme jin stt, kter existoval tak krtkou dobu. Za druh ns napadne, e bhem krtkho trvn Nmeck e se nejmn dvakrt, v roce 1918 e skutenosti tikrt, toti tak v roce 1890, pln zmnil jej vnitn charakter a smr z y. Tyto letopoty asov rozdluj Nmeckou i do ty obdob, je se vzjemn zcela zet o poka d Nmeckem zcela jinm. Tetm charakteristickm prvkem tchto djin jsou vlky. Na potku hned ti, na konci dv druh z nich vychzela z prvn. Tm jsou djiny Nmeck e tm vlenmi djinami, Nme vlenou . Pirozen se ptme, v em to v e spov. Byli Nmci bojovnj ne jin nrody? To bych tv i nmeck djiny jako celek, tedy obdob vce jak tiscilet, pak vlastn a do doby Bismar vedli velice mlo vlek a tm dn vlky nebyly ton. Nmecko le elo od potku novov charakter mnohotvar neutrln zny, do n ostatn nrody asto pronikaly a v n se odeh stety: malkaldsk vlka, ticetilet vlka, sedmilet vlka... Av ak tyto vnitn spory nikdy nepsobily navenek tak agresivn, jako se to dvakrt podail eck i v na em stolet, m se tak pivedla do zhuby. A co vlastn pisplo k jej zhub? Pro se stala tonm a agresivnm sttem, pesto e to smarck neml v myslu? O tom existuj rzn teorie. J v ak dnou z nich nepova uji za p Jedna z nich dv vinu Prusm. V dy Nmeck e byla zalo ena prv Prusy, zpotku jako v Nmecku. Pitom zrove do lo k prvnmu dlen Nmecka: Rakousko bylo z Nmecka vyloueno. Je tedy v sko? Probhalo by v e lpe, kdyby Nmecko v roce 1848 bylo ve frankfurtskm Paulskirche za lo eno na demokratickm zklad? Kupodivu ne. Paulskirchensk parlament nebyl v dnm ppad ve sv vnj politice nalad mu mnoz vili. Ve skutenosti ml parlament v zmru hned nkolik vlek: levice velkou vlku proti Rusku z svobozen Polska; centrln a "pravicov" st vlku proti Dnsku o lesvicko-Hol tnsko, k oce 1848 vedena njakou dobu Prusy jako vlka na zakzku a pak byla peru ena. O tom exist uje mnoho vyjden prominentnch paulskirchenskch politik, liberlnch demokrat, kte j: To nejdle itj , co pro Nmecko chceme, je moc. "Nmeck nrod je ji nasycen princip

i, literrn velikost a teoretickou existenc. To, co po aduje, je moc, moc, moc! A kdo m u d moc, tomu ono d est, vce cti, ne si m e myslet." To jsou slova Julia Frbela, dne omenutho, ale tehdy prominentnho velkonmeckho paulskirchenskho politika. Pn dostat se z tohoto pasivnho stavu, v nm byli Nmci ve stedu Evropy po mnoho stole o ve frankfurtskm parlamentu velmi zdrazovno. Po adavkem bylo, aby Nmecko mohlo provoz vat expanzivn politiku a politiku moci, jakou vedly ji dlouho okrajov mocnosti Evro py. Za Bismarcka samotnho byla takov pn mnohem mn siln; Bismarck hovoil po roce 18 ck i jako o nasycenm stt. Na tom bylo mnoho pravdy: Prusko bylo v tto i nasyceno eno. Dokonce snad trochu perostlo sv pirozen hranice vlivu a do ji nho Nmecka. Teprve po Bismarckovi se Nmecko projevilo jako nenasycen zem, a sice prv tou mrou, lo Velkopruskem, a m vce se stvalo nrodnm sttem. Pruskou vinou proto nelze vysvtlov nu Nmeck e, kdy u tedy budeme mluvit o vin. Naopak, Prusov fungovali v obdob sv brzda, nikoliv jako motor Nmeck e. Existuj je t rzn jin vysvtlen pro expanzivnost a znik Nmeck e. Nap. teorie o industrializace, dky n se stala e v krtk dob vedouc hospodskou mocnost kontine trializace uvedla do chodu spoleenskou dynamiku, kter nakonec vedla k explozi. Tyto vahy vyvrac skutenost, e industrializace nebyla dnm specilnm nmeckm postupe evoluce zashla v 19. stolet postupn cel evropsk kontinent, Francii a mal zpadoevrops cnosti, Holandsko a Belgii, dokonce o nco dve ne Nmecko. Po Nmecku pak Rakousko a je zdji Rusko. Byl to celoevropsk proces. Nmecko se jist industrializovalo obzvl t siln adn, ale v podstat stejnm zpsobem jako ostatn evropsk stty. Jestli e by tedy industr ace byla podntem k tomu, aby Nmeck e rozvjela svou neobyejnou dynamiku a expanzivno ak se nabz otzka: Pro prv Nmecko? Nepokou se zde dnes modern djepisectv spojova litiku tsnji, ne spolu opravdu souvisej? U nkterch model vysvtlen si toti v imneme, e vychzej z uritho ideologicko-politi a a jsou vykonstruovny tak, aby toto stanovisko prokzaly. Pokud nap. souhlasme s Len inem v tom, e imperialismus je nejvy formou kapitalismu, pak mus bt pirozen kapital vinen tm, e se Nmeck e stala imperialistickou, a proto se nakonec rozpadla. To mne nikdy nepesvdilo; snad proto, e nejsem marxista. Ale i kdy se pokusm uva ovat arxistickho hlediska, samozejm mne napadne, e existovalo mnoho kapitalistickch stt, e nikdy nestaly imperialistickmi - nap. siln kapitalistick vcarsko. Pro? Tato otzka vede ke zcela jinmu vysvtlen, je mi pipad mnohem jasnj . vcarsko je mal stt. Mal stty ij na rozdl od velmoc podle jinch zkon zahranin ed oporu nebo neutralitu. Nikdy se nem e pokou et zlep it svj osud pomoc vlastn mocens tiky. Velmocm je to v ak velmi blzk. Tam, kde najdou voln prostor, projevuj tendence u evovat a roz iovat svou moc, je je pece jejich sttnm ivotnm zkladem. Nmeck e sttnch tvar - byla velmoc. To na n bylo nov. Ale nabzelo se velmi mlo oblast, do ohla proniknout a roz it se. Mlad americk historik David Calleo ekl: "Nmeck e se zrodila v obklen!" Je pravd atku obklopena jinmi velmocemi. Na zpad hraniila s Franci a Angli, na jihu a jihov akousko-Uherskem, je tehdy je t pedstavovalo velmoc, a na vchod s mocnou ruskou . Nmeck e tedy na tom byla z geografickho hlediska dosti patn. Nemla dn voln pro y se mohla roz iovat - jako Anglie, Francie, a dokonce Belgie, Holandsko, panlsko a Portugalsko, kter mly takov zem za moem. Rusko je zase mlo na vchod. Na druh stra nou tato e velmoc, a jako takov mla potebu roz iovat se. Tato poteba j byla tak jej velmocensk kolbce. K tomu pispla je t jedna vc: e mla ne ikovnou velikost. Byla pravdpodobn silnj ne ostatn jednotliv evropsk velmoci, co se ukzalo ji v z yla v ak samozejm slab ne koalice nkolika, nebo dokonce v ech velmoc, kter ji obklo rv z tohoto dvodu se takovch koalic v dy obvala. Nebo prv tehdy, kdy se nap. Fran ko, Itlie i Rusko ctily slab ne Nmeck e, mly tyto zem sklon k tomu, aby hledal voily koalice. A opt proto, e mly takov sklony, pokou ela se Nmeck e takovm koalicm zabrnit. P a se rozbt alespo jeden lnek, a v ppad poteby pou ila i nsil - vlku. Nezapomeme y je t pro v echny mocnosti ultima ratio, posledn a nejv nj politick prostedek. Z t yplynulo, e Nmci - eknu to je t jednou a pozdji podrobnji zdvodnm: proti vli zakla nou pova ovali zalo en e za nedokonen. Nepova ovali je za ukonen svch nrodnch d mstek k rozpnn, je nebylo pedem pesn definovno. Pro byl vlastn nmeck nrodn stt, jen byl zalo en v r. 1871 ve Versailles, pojmenovn "Nmeck e" a ne jednodu e "Nmecko"? Snad proto, e od svho

nem "vce" a v nem "mn" ne opravdu nrodnm sttem "Nmecko". "Mn" v tom, e vylo nmeckem". Sttem byl jen potud, pokud bylo v pruskch silch jej zalo it a pokud se necha l sjednotit pod pruskou nadvldou; takka: Nmeck e Prus. Ale pesto e titul "Nmeck e" v sob zahrnoval nco "mn", poukazoval zrove na nco nadnrodn, v eobecn nrok stedovk Svat e msk nroda nmeckho. "Nmeck e" mohla znamenat: tolik Nmecka, kolik dok e ovldat Prusko, nebo tolik Evrop , kolik dok e ovldat Nmecko. To prvn byl vklad Bismarckv, to druh vklad Hitlerv. C ismarcka k Hitlerovi tvo djiny Nmeck e, a zrove tak djiny jejho zniku. Na tc l to, e Nmeck e se zdla bt tm od zatku ke svmu vlastnmu znien neodvratn elnj m rozvjenm moci si vytvoila svt neptel, kter ji zahubil a nakonec si ji mezi dlil. Av ak po tomto rozdlen, jakoby mvnutm kouzelnho proutku, pestali bt neptel eck stty, kter od r. 1949 zaujaly msto Bismarckovy e - Spolkov republika na zpad vchod - nemly u od svho vzniku dn protivnky. Dnes ijeme v dob, kdy NDR zan m enci SRN a Zpad zskv tyt zjmy na vchod. Konec tchto, u tm tyicet let starc prv proto mme mo nost, kter tu dve nebyla: pozorovat epochu Nmeck e z dlky, ja em. Vznik Nmeck e

V dy se k, e Nmeck e byla zalo ena v letech 1870-71. To je ale myln pedstava. N z ista jasna, ale mla pomrn dlouhou, vce ne dvacetiletou historii vzniku: od roku 184 do roku 1871. Vyplvalo to z podivnho spojen prusk politiky na stran jedn a nmeckho nrodnho hnut ruh. Spojen nebylo ideln nejen proto, e Bismarck se mrn piklnl k prusk stran, a lo od potku o velmi paradoxn spojen dvou zcela protikladnch sil. Prusko a nmeck nrodn hnut nemly v nmeck historii dlouh trvn. Prusko existovalo j ve od roku 1701, jako velmoc od sedmilet vlky (1756-1763) a jako nmeck velmoc teprve od Vdeskho kongresu v roce 1815. Dve se Prusko siln orientovalo na Polsko a po deset let (1796-1806) bylo sttem z sti nmeckm a z sti polskm. Var ava tehdy patila k Pru ve v roce 1815 bylo Prusko takkajc obrceno na zpad, k Nmecku. Sv polsk vlastnictv ztratilo, zskalo v ak velk zpadonmeck prstek, Rnskou provincii, je ov em s prusk t na vchod nebyla vbec spojena. Tak bylo Prusko geograficky rozt tnm sttem, kter a it o scelen, a to v rmci Nmecka. Zrove se stalo po Rakousku druhou nmeckou velmoc. zvl tn: Prusko existovalo ve form, v jak provdlo v 19. stolet nmeckou politiku, vl rve od roku 1815. Nmeck nrodn hnut nebylo o mnoho star . Jeho vznik spad do obdob Napoleona. Je teba e nmeck nrodn stt ped zatkem 19. stolet nikdy neexistoval. Star Svat e ms a od 13. stolet se stle vce rozpadala na partikulrn stty. Nem eme ci, e by to te vali jako nco nepirozenho. Tak mohl nap. Wieland je t na konci 18. stolet ve svm vodu k Schillerovm "Djinm ticetilet vlky" t, e "...vhody, je z tohoto rozdlen pro ns vcelku vyplynuly, zdaleka peva uj nad ne " To je t nebyla e o tom, e by Nmecko muselo bt bezpodmnen souvislm mocenskm tv ice sttem nrodnm, podobn jako Francie. Nrodn hnut a Prusko, jako pev n nmeck velmoc, vstupuj tedy do nmeckch djin tepr let, a to v pozici neptel. Pro toto neptelstv existovaly dva dobr dvody. Prvn: Pru o, jednodu e eeno modernm, obecn politickm pojmem, "pravicov". Bylo feudlnm, agrrn eperu enm panstvm lechty na venkov, vybavenm modern absolutistickou byrokraci. Oboj dnes oznaili za vylo en "pravicov". Nmeck nrodn hnut bylo naproti tomu "levicov". Ji pedem bylo zameno na napodoben ie, proto se tak pvodn spojilo se svobodomyslnm, liberln demokratickm hnutm. Silnm stalo teprve prostednictvm Napoleona. Napoleon vyvolal u Nmc, nejprve u nmeckch politik a intelektul a pozdji i v irok dv rozdln reakce. Prvn znla: "To se nm ji nikdy nesm stt!", druh: "To chceme tak jednou dokzat!" Napoleonsk Francie byla vzorem pro nmeck nrodn hnut oleon byl jeho legitimnm otcem. Souasn v ak bylo nmeck nrodn hnut hnutm protifrancouzskm, nebo Francouzi nepich en jako pedstavitel uritho vzoru a jako moderniztoi, ale tak jako dobyvatel a vyko Nmci, kte byli nuceni bojovat v napoleonskch vlkch, t ce krvceli. Tak se promsily zcela protikladn pocity: na jedn stran vrazn nenvist k Francouzm (" nm ji nikdy nesm stt!"), ale na stran druh obdivn pn Francouze napodobit ("To ch ednou dokzat!"). Za to, co Napoleon vykonal, mohl podkovat nacionalizaci a politiz

aci Francie bhem revoluce, kterou zddil a uinil ji nezvratnou. U ped Napoleonem se v terch nmeckch kruzch horovalo pro novou francouzskou svobodu a rovnost, pro demokrac ii. Nejinak to chpali pru t vojci v osvobozeneckch vlkch - vzpomeme na Scharnhorsta Gneisenaua. To znamen: Musme se uit od Francie, musme napodobit to, co nm pedvedli Fr ncouzi; ne ov em naposledy, abychom jim zaplatili stejnou minc. Tak se prolnala nenvi st s obdivem. Nmeck nrodn hnut se dodnes trochu idealizuje. Nmet ran nacionalist, zvl t svobo nejvznamnj z nich, plat stle za vzorov nmeck sttnky. Tady je v ak teba opatrnos Goethovo odmtnut hnut, kdy vzpomeneme zobrazen tohoto odmtnut v "Lot ve Vmaru" od e Manna, pak ns to nut k zamy len. Tomuto ranmu nrodnmu hnut toti v dnm ppad o socialismu - nap. neobyejn sebevyzdvihovn a sebeuctvn: Nmci, pranrod, jedinen ten, pravdiv a nejlep v Evrop - a pak hrozn nenvist, asi jako v Kleistovi: "Zabijte Svtov soud - neptejte se na dvody." Tak u Ernsta Moritze Arndta nachzme tuto podezelou koexistenci napodobovn Francouz a nvisti k nim. A je t silnj a vce racionalizovanou u Johanna Gottlieba Fichta. Tyto pr y maj velk vznam, proto e nmeck nrodn hnut se mlo v onom nerovnm prusko-nrodnm kla Nmeck e, natrvalo prokzat jako silnj partner. Navzdory v emu, eho nejprve Bis protikladn doshl. Koneckonc nrodn hnut mnohem vce ne prusk prvek pisplo k vzestu cionalismu a expanzionismu, je doshly svho vrcholu za Hitlera. Protiklad "pravicovosti" a "levicovosti" byl v ak jen jednm ze dvou dvod neptelstv me Pruskem a nrodnm hnutm. Druh dvod souvis s rozdlem mezi Rakouskem a Pruskem. Nrodn lo velkonmeck, zatmco prusk nmeck politika mohla bt v nejlep m ppad pouze malon najevo teprve po roce 1848. V letech 1815 a 1848 pracovaly Prusko a Rakousko ruku v ruce prv na potlaen nmeckho nho hnut. Spolenm nstrojem byl pitom Nmeck spolek. Na Vdeskm kongresu byla revolun idea nmeckho nrodnho sttu nekompromisn zavr ena, ovuobnoven star, v roce 1806 zanikl Svat e msk. Nmeck spolek, velmi voln spoje mstskch stt, jen nyn nastoupil na msto star e, ml odpotku zabrnit mocensk ve stedn Evrop. Toto spojen bylo velmi nejednotn. Tvoily jej dv velmoci Rakousko a Prusko, tyi stedn velk krlovstv - Bavorsko, Wrtembersko, Sasko a Hannove zbytek men stty a svobodn msta. Toto vnitn mocensk rozdlen pipomn v men m m . Jak byl v dy spiritus rector Spojench nrod, americk president Roosevelt, pesvden o e fungovn Spojench nrod vy aduje nejdve dohodu mezi obma velmocemi USA a SSSR, ta c Nmeckho spolku, rakousk sttn kancl Metternich, pesvden o tom, e Nmeck spolek jen tehdy, kdy Rakousko, prezidiln moc, bude ohledupln spolupracovat s druhou velmoc, s Pruskem. Tak byla nap. "karlovarsk ustanoven" z roku 1819, ktermi byla zavedena p ovstn "sthn demagog", v Karlovch Varech odsouhlasena Rakouskem a Pruskem dve, ne rankfurtu Nmeckm spolkem uvedena v praxi. Akoli tato my lenka vychzela z Rakouska, vyz namenali se pi jejm provdn obzvl t Prusov. Potlaovac opaten postihla hlavn univerzity, literaturu a tisk, obsahov v ak platila n u hnut, je zstalo v letech 1815-1848 iv a hmatateln jen v tchto "mdich"(jak bychom ekli dnes). A tak byla revol v roce 1848 nejen odpovd na potlaovn a sthn jako takov, ale zrove byla revoluc vrtit zzen Nmecka z roku 1815, na msto Nmeckho spolku dosadit Nmeckou i, a to ou. Tato prvn Nmeck e skuten existovala tm rok, od lta 1848 do jara 1849, s hlavou sttu, s ministerstvem a parlamentem v podob frankfurts kho nrodnho shrom dn; byla dokonce uznna Spojenmi stty. Chybl j ov em skuten m Mocenskm zkladem tto prvn Nmeck e byla jedin beznov revoluce v nmeckch sttec h trvn. Ji v lt zaala ochabovat a na podzim byla v obou velkch nmeckch sttech pora ena (v R krvav, v Prusku nekrvav). Nrodn shrom dn v Paulskirche zanalo zji ovat, e jeho stt vytv: armda a sprva. Vsledkem tchto vah bylo, e si tyto instituce tzv. vypj, a sice od Pruska. Kdy tato nov Nmeck e chtla vst od roku 1848 vlku s Dnskem o lesvicko-Hol tnsko p n pruskou armdu (to bylo na zatku lta roku 1848, a tak samotn Prusko mlo je t r y se pak Prusko, vyhbaje se mocensk intervenci, v z z tto vlky sthlo a kdy ve Fra ypukly nepokoje, byla opt na pomoc povolna prusk armda. A zcela na zvr, na jae roku 9 ukonilo paulskirchensk shrom dn svj proces zakldn e tm, e tsnou vt inou z

csaem. Ten to v ak, jak znmo, odmtl, nebo ji s revoluc nechtl mt nic spolenho. To bylo nepjemnm pekvapenm pro mu e z Paulskirche. Vce pekvapujc, nejprve dokonce tn, v ak bylo to, e pruskmu krli csaskou korunu vbec nabdli. Nmeck nrodn hnut onmeck, a tak frankfurtsk nrodn shrom dn bylo pev n velkonmeck. skm sprv rsk arcivvoda. skou vldu ve vt in zastupovali Raku an; Raku an tak volili. Jak s opt na Prusy? Bylo to nouzov e en, krok zpt, kapitulace ped skutenost, e rakousk rozpadl, jak se zprvu oekvalo, ale pln se obnovoval a vbec nepom lel na to, e by sv ropustil do erstv vytvoen velkonmeck e. e en se tedy omezilo na mal Nmecko pod byl kus reln politiky ze strany nrodnch revolucion, bolestn ob , a nadto je t ob to byl prvn ppad, kdy se nmeck nacionalismus pustil do prusko-malonmeckho e en, p o jen e en nouzov. Nmeck nrodn hnut tedy mlo takov nouzov svazek v plnu ji dvno ped Bismarckem. Prusko-nmeck spojen existovalo ped Bismarckem krtce je t jednou, a to bezprostedn p 1848. Tentokrt vy la iniciativa z Pruska. Prusko sice odmtlo nmeckou csaskou korunu re oluce, ale my lenka malonmeck jednoty pod pruskm vedenm nenarazila v Berln jen na nep open. Ml vzniknout spolek panovnk, sice voln, ale pece ji sttotvorn, s parlamentem en bez revoluce. Tak zalo ilo Prusko za Friedricha Vilma IV. v roce 1849 Nmeckou unii , unii dvaceti osmi stt, je ov em nemla rozsah Nmeck e, nebo Bavorsko a Wrttembe nespolupracovaly. Tak ob krlovstv, Hannoversko a Sasko, pozdji odpadla. Pozoruhodn je to, e zklad frankfurtskho nrodnho shrom dn se se el v Goth a pijal pracovat s Nmeckou uni. Nmeck, v nouzovm ppad i malonmeck jednota - tedy "el", rankfurtu dosa eno - mla bt dle itj ne forma, jakou byla vyhl ena. Na demokratickc ech tedy Nmeck unie neztroskotala. Jej nespch ml vnj politick dvody. Rakousko, p skem, se velmi oste (na zvr i pod hrozbou vlky) obrtilo proti tomuto zmru a vy adova ovuobnoven starho Nmeckho spolku. A Prusko ustoupilo, piem Bismarck ml rozhodujc nmu. Bismarck byl tehdy je t proti spojen s nmeckm nacionalismem, volal po znovuobnoven sta o spolku, byl pro znovunastolen dobrch vztah mezi Pruskem a Rakouskem. Byl proto v e rvenci roku 1851 povoln jako prusk vyslanec do Frankfurtu, aby pispl k znovuvytvoen N ckho spolku. Zstal tam a do potku bezna 1859. Teprve v tomto obdob Bismarck do el k dnut vyzkou et spojen Pruska s nmeckm nrodnm hnutm. Dve ne se obrtme k historii Bismarckov, ujasnme si, e paradoxn spojen Pruska s n nutm, kter sp n provedl v letech 1866 a 1870, existovalo po krtkou dobu ji ped nm. Nmeck unie z let 1849-50 byla ji v zsad Nmeckou z let 1870-71. Ve skutenosti to bylo nco podobnho jako Bismarckv Severonmeck spolek z roku 867: spojen sice ne celho, ale severnho Nmecka jako spolku panovnk pod pruskm veden vylouenm Rakouska, zato s vraznm souhlasem a spoluast nmeckch nacionalist a parla Samotn otzka, kdo by ml bt v tomto svazku Pruska s nrodn revoluc konm a kdo jezdce la ji zde rozhodnuta zcela v bismarckovskm smyslu: v letech 1848-49 chtla revoluce pou t Pruska, co bylo odmtnuto. V letech 1849-50 Prusku poslou ila revoluce k prusk nm politice, a tak bylo pijato spojenectv v Goth. Ztroskotalo to v echno na neprozravm zahraninpolitickm zaji tn a nedostaten pipra . Oboj ml napravit Bismarck v letech 1866 a 1870. V tom spov jeho osobn pnos k zalo epce samotn tady byla ji ped nm. Bismarck pro ni musel bt teprve zskn. K tomu do lo v jeho frankfurtskm obdob, v padestch letech. Tehdy jej obrtila zku enost s rakouskou politikou v obnovenm spolku. V roce 1855 psa l v jedn zprv do Berlna: "Jist jsem nebyl dnm zsadnm odprcem Rakouska, kdy jsem ty pi el, ale musel bych zapt ka dou kapku prusk krve, kdybych si chtl uchovat by jen oblibu Rakouska tak, jak ji chpou souasn mocni." Vzpomeme si: Nmeck spolek byl v letech 1815 a 1848 stle zen uritm zpsobem kondomi ska a Pruska. Rakousko bylo bezpochyby vt mocnost v Nmeckm spolku, bylo tak stlou p iln moc - tou druhou velmoc v ak bylo prv Prusko. S touto druhou velmoc se Rakousko ce 1815 za Metternicha rozhodlo spolupracovat. Po roce 1848 tomu tak u nebylo. Ji obnoven Nmeckho spolku bylo Rakouskem vynuceno proti vli Pruska. Ob zem vstoupily do ovho Nmeckho spolku jako konkurenti, protivnci - a Rakousko jako protivnk silnj . Do roku 1848 bylo nmeck nrodn hnut potlaovno. Od roku 1848 se potlait nedalo, nebo Nmci mezitm pochopili mo nost realizace Nmeck e, i kdy je a tuto zku enost nezapomnli. Nmeck nrodn hnut, ani by mlo moc, tedy dle zstalo p

torem, se kterm se potalo a kter musela jedna nebo druh velmoc vyu t pro sebe. V lete 1848-49 vzniklo nco, co do t doby neexistovalo: nmeck otzka. A v tto nmeck otzce bylo Rakousko rivalem Pruska. Toto pochopil Bismarck jako prusk p arlamentn vyslanec ve svm frankfurtskm obdob. Nejen Prusko, ale tak Rakousko muselo p o roce 1848 rozvjet nmeckou politiku, pirozen podle sv koncepce. Jestli e se Prusko vz ledem k situaci ctilo bt ve sv nmeck politice odkzno na "Malonmecko", nebo dokonce evern Nmecko, muselo Rakousko, pokud chtlo zstat mnohonrodnostnm sttem, a pesto se zhodujc moc njak sjednocenho Nmecka, smovat k jistmu typu "Supervelkonmecka": "se ionov i", jak se o to v roce 1850 sna il kn e Schwarzenberg, rakousk Bismarck. Schwarzenberg zemel neekan v roce 1852, ale nezemel s nm jeho zpsob my len, jeho ten pova ovat Prusko za rivala, kterho je nutno v boji o Nmecko oslabit a jakmkoliv zpsob em zniit. Bismarck to velmi intenzivn poci oval, pesto e za jeho pobytu ve Frankfurtu n eck politika Rakouska je t nedosahovala pli agresivn podoby. Nsledujc citty poch ovch vzpomnek z roku 1856, znmch jako "Ndhern zprva": "Podle vdesk politiky je Nmecko pro ns pro oba pli mal. Pokud nebude provedena estn prava vlivu ka dho z ns v Nmecku, budeme oba orat stejnou pornou pdu a Rakousko zstane jedinm sttem, na kterm m eme prodlvat, anebo vydlvat rv je na jinm mst tak e o mo nosti, " e zanedlouho budeme muset bojovat o svou exis ti Rakousku a nen v na moci se tomu vyhnout, nebo vvoj udlost v Nmecku nem jin v Je charakteristick, e v tom, co by se mohlo nazvat procesem Bismarckova obrcen a z eh vyplynula velk st nmeck historie, bylo na prvnm mst neptelstv vi Rakousku. My lenka pruskho spojen s nmeckou nrodn revoluc pi la pozdji. Vyplvala samozejm lnosti novho prusko-rakouskho neptelstv. V jednom dlouhm memorandu z roku 1858 (v tehdej ch berlnskch kruzch posm n nazvanm "Mal kniha pana Bismarcka") tem se shoduj se zjmy vt iny spolkovch zem krom Rakouska, ale ne se zjmy spolkovch vld stuje nic nmetj ho ne prv rozvoj sprvn pochopench pruskch partikulrnch zjm." ojen, je Bismarck o rok pozdji zcela zeteln: "Jedin spolehliv a trval spojenec, jeho m e Prusko mt, pokud na to pistoup, je nme roce 1860 ji nechpe, "pro se bojme my lenky nrodnho zastoupen, a u je to ve svazk spolenm parlamentu." (Deset let pedtm je t vidl "pruskou est" v tom, e se Prusko dr nou od ka dho potupnho spojen s demokraci.) A v lednu roku 1863 se vyslovil prusk vysl nec na frankfurtskm snmu pro princip pmho, tajnho a rovnho hlasovacho prva pi vol lamentu. Tehdy byl Bismarck ji ti msce pruskm ministerskm pedsedou a ministrem zahra vc. Dramatick historie pruskho stavnho konfliktu, jemu vdil za sv jmenovn, zde nemus produkovna. Je teba si jen vzpomenout na to, e tak v Prusku existovalo velmi siln nro n liberln hnut. Bismarck se u tohoto hnut nejdve svou politikou jako konfliktn mini nemo nil. Ale v podvdom ml v dy my lenku, e jednoho dne zsk prusk i neprusk liberl tm, e jim spln jejich nrodnostn pn. Ve sv slavn prvn ei ve funkci ministersk k ekl: "Nmecko nehled na prusk liberalismus, ale na jeho moc," a: "Velk otzky doby nerozhoduje enn, nbr elezo a krev." Jak se pozdji tak stalo. V tto ei byla v dy vnovna pozornost provokativnmu vrazu " elezo a krev". Pehl elo la liberlm naznaena nabdka mru. Ministersk pedseda signalizoval poslancm, e vlda roti jejich vli roz it armdu, aby jednoho dne nsilm prosadila to, o se sna tak on k nrodn stt, spojen a veden Pruskem, ov em ve form malonmeck, a snad dokonce jen s To byla od potku Bismarckova my lenka. Nebudeme moc pehnt, ekneme-li, e vlku v roce mr, jen po n nsledoval, ml Bismarck v plnu ji tehdy, kdy se v roce 1862 stal minis pedsedou a ministrem zahrani. Ov em, trochu nadsazen. Bismarck o sob snad mluvil pravdu, kdy v roce 1890, krtce po svm uvolnn, v jednom roz ovoru ekl: "Sttnk se podob poutnkovi v lese, kter zn smr svho pochodu, ale nezn b dostane z lesa ven... S radost bych se chopil ka dho e en, kter by vedlo ke zvt en k nmeck jednot bez vlky. K mmu cli vedlo mnoho cest. Musel jsem se vydvat jednou ces za druhou, tou nejnebezpenj nakonec. Jednotvrnost mi nebyla vlastn." Cl byl stanoven: roz en Pruska a tolik nmeck jednoty, kolik tm jen bylo mo n. Bylo e tohoto cle se dalo doshnout jen proti vli Rakouska a e nejnebezpenj cesta k cl a, bude muset bt nakonec podstoupena. V tom se odli uje vlka z roku 1866 od dal ch dvou Bismarckovch vlek. Prvn z nich j asov pedchzela - vlka z roku 1864 o lesvicko-Hol tnsko, veden spolen s Rakouskem proti Dnsku. Byla jednou z nepmch cest, kter vedly k vlenmu e en prusko-rakouskho konfliktu, n

obma velmocemi vytvoila nov jablko svru s nejdve spolenou, a pot rozdlenou sprvo -Hol tnska. Byla to ostatn improvizace; jej podnt se nedal pedvdat a otzka lesvicko Bismarcka sotva zamstnvala dve, ne se stala akutn. To sam lze ci, a se to zd za a nejvt Bismarckov vlce, nmecko-francouzsk z let 1870-71, z n pak vze la Nmeck rckova posmrtn slva v Nmecku. Daleko vce ne v nmeck "bratrsk vlce" z roku 1866. Zstame ale je t na okam ik u tto bratrsk vlky, je mnohem vce radikalizovala nmeck letech 1870-71. Jej vsledky pesn odpovdaj - pesnji ne vsledky pozdj vlky nmecko-francouzsk ika cestami usiloval. Za prv do lo k velkmu roz en Pruska. Cel krlovstv Hannoversko, krom toho lesvicko-Hol tnsko, Hesensko, Nasavsko se staly jednodu e pruskm provinciemi a star svobodn sk msto Frankfurt, dosud sdlo Nmeckho spolku, se stal rovinnm mstem. Prusko doshlo svho poslednho a nejvznamnj ho roz en a zrove po souvisl nmeck oblasti. Nebudeme snad Bismarckovi kivdit, ekneme-li, e to pro nj jako o pruskho sttnka bylo nejdle itj ze v ech vsledk vlky. Za druh vznikl nov tvar, Severonmeck spolek. Pod tmto neut en znjcm nzvem se ve rvn nmeck spolkov stt, jen se mohl stt zrodkem pozdj Nmeck e, k emu tak t jeho dvaceti t len byla velmi nerovnomrn: Prusko samotn mlo po anexch v roce 186 lion obyvatel, v ech ostatnch 22 len Severonmeckho spolku dohromady jen 6 milion oby . Severonmeck spolek ml stl sk snm, volen na zklad v eobecn rovnho hlasovacho oc, v n byla prusk armda jen jej soust, ov em daleko nejvt . Podle Bismarcka byl lek jeho spltkou nmeckmu nrodnmu hnut a jeho demokraticko-parlamentrnm snahm. Nen chtl Bismarck vykonat vce ne jen tuto spltku. Za tet se osamostatnily tyi jihonmeck stty, kter byly poprv ve svch djinch zcel r byly s Pruskem spojeny vojenskmi svazky a celn uni: Bavorsko, Wrttembersko, Bdensko a Hesensko-Darmstadtsko. Jejich pipojen k Severonmeckmu spolku bylo jedinou vnitn zm v Nmecku, kterou ovlivnila vlka v letech 1870-71, v zsad v ak nebylo zmnou nsilnou. v nmeckm nrodnm povdom byla teprve tato vlka skutenm zalo enm e. V ka dm p ckho spolku na "Nmeckou i" a pruskho krle na "nmeckho csae". Za tvrt bylo Rakousko, kter poprv v sv tiscilet historii nemlo se zbvajcm Nmeck donuceno k velk vnitn zmn, ke "smru" s Maarskem, jen z rakouskho csastv udlal ualistickou monarchii. Mr s Rakouskem vylouil ka dou zbytenou ur ku, kter by vznikla p toupenm zem nebo vlenm od kodnnm, a udr el tm otevenou mo nost budoucho svazku. Dvme-li se na to Bismarckovma oima, bylo v echno vlastn v idelnm nmeckm stavu. V o h nacionalist to mohl bt jen stav prozatmn. Praktickou politiku v ak neprovdli nmet list, nbr Bismarck. Nyn se musme zeptat: Mil Bismarck v letech 1867 a 1870 skuten ednocovac vlce? Bismarck devadestch let, Bismarck p c memory a vytvejc svou vla vzbudil tento dojem. Av ak teme-li jeho autentick vyjden z doby mezi roky 1866 a 1870 a zvl t srovnvme-li je s vyjdenmi ped rokem 1866, zskme jin obraz. Srovnn je 1866 z nich vyzauje neochvjn clevdomost, nelekajc se dnch krajnost, ped rokem 1 holen. Bismarck tchto let zstv stle je t spojencem nmeckho nrodnho hnut, av ak s daleko rokem 1866. Vrcholu nabyly v samotn krizi v roce 1866. V ervenci po bitv u Hradce Krlov a ped mr v Nikolsburgu instruuje Bismarck pruskho velvyslance ve Francii slovy: "N prusk po ada vek se omezuje na disponovn silami severnho Nmecka v jakkoli podob... Vyslovuji vraz veronmeck spolek bez rozpak, nebo pova uji za nemo n pipojit k nmu jihonmecko-katol rsk prvek, pokud m bt dosa eno nutn konsolidace spolku. V dy z Berlna se u dlouho v vldnout ned." V tto dob padnou dokonce je t jednou - v telegramu vrchnmu velitelstv mohansk armdy - tvrd, do roku 1851 Bismarckem asto pou van, ale od roku 1866 pro nj hodln, slova o "nrodnm podvodu". Tato slova se pozdji ji nevyskytovala. Spolkov kancl Severonmeckho spolku peliv db o, aby nepipustil dn pochyby o svm nmeckm nrodnm sm len, ale dbal tak na to, ab l. Napklad (bezen 1867, opt svmu pa skmu velvyslanci): "Chtli mezi ns a ji n Nm anskou linii jako ze a my jsme ji akceptovali, proto e odpovdala na im po adavkm a na im , ale mli jsme se zmlit v tom, e to nen skuten ze, nbr ... e je to do jist mry m i najde nrodn proud svou cestu?" Nebo je t smlivji v kvtnu 1868: "Nosme v ichni v srdcch nrodn jednotu, ale pro rozumnho politika pichz na adu nejd

a potom pn, tedy nejdve vstavba domu, a potom jeho roz en. Doshne-li Nmecko sv 19. stolet, pak mi to pipad jako nco velkho, a kdyby to bylo do deseti nebo dokonce do pti let, pak by to bylo nco mimodnho, milostiv dar od Boha." Konen snad nejastji citovan Bismarckova slova na nmeckou nrodn adresu ve vnosu sev poslancm v Mnichov 26. nora 1869: "To, e by nmeck jednota mohla bt dosa ena nsilnmi udlostmi, pova uji i j za pravdp cela jinou otzkou je, bt povoln k tomu, zpsobit nsilnou katastrofu, a nst zodpovdnos a volbu asovho okam iku. Svvoln, jen subjektivnmi dvody uren zasahovn do vvoje d ledek sklize nezralho ovoce, a to, e nmeck jednota nen v tomto okam iku zralm ovocem e podle mho mnn do o." Zd se mi, e tato svdectv oslabuj nzory, e Bismarck v roce 1870, stejn jako v roce 1866, vdom hledal vlku k tomu, aby dokonil nmeck proces sjed en a aby ze Severonmeckho spolku vytvoil Nmeckou i, akoli toto pojet existovalo v ouhou dobu a bylo dodaten iveno Bismarckem samotnm. Bismarck neml s "roz enm svho pch a byl sm pekvapen ervencovou kriz v roce 1870, kter vedla v nkolika dnech k vypu t vlky. Jeho slavn "em sk depe e", kter vyprovokovala Francii k vyhl en vlky, byla ny odpovd na francouzskou pehnanou reakci na - ostatn ji sta enou - kandidaturu vedlej nie Hohenzollern na panlsk trn. Tu samozejm zahjil Bismarck, ale udlal to skuten zapinil vlku s Franci? Nebyl to sp e druh zkou ky, nebo dokonce, dle Bismarckova teh oku, "pramnek mru"? Nebo existovala-li v letech 1866-1870 mezi Franci a Pruskem zl kr ev, pak sp e ve Francii ne v Prusku. Francii se zdlo, e skrze vsledky vlky z roku 1866 pi la njak zkrtka, e byla podvede V dy Bismarck v roce 1866 jednal ruku v ruce s Franci Napoleona III. Napoleon III. s ledoval ze sv strany politiku svazku se v emi evropskmi nrodnmi hnutmi - nejdve v It ak v Nmecku a nakonec tak nesp n v Polsku. Pirozen se to v e mlo odehrvat takkaj e ii a Pa chtla bt za takovou politiku odmnna teritoriln. Tyto kompenzace byly jed svru mezi Franci a Severonmeckm spolkem v onch tyech letech mezi rokem 1866 a rokem 0. Itlie zaplatila Francii za pomoc ve sjednocovn (kter ov em pokraovala tak dle jak rusko-nmeckm ppad) odstoupenm Nizzy a Savojska. Tak Bismarck dval Francii nadji na penzace. Jednou, v roce 1867 v ppad Lucemburska, prokzal pipravenost ke skromn kompen aci, pak ale od n opt ustoupil. Proto se ve Francii roz ioval nesouhlas, heslo "odplata za Hradec Krlov", vznik jaksi vlen strany. Kdy nyn, na Bismarckv popud, pbuzn pruskho krlovskho dvora vystoup dt na panlsk trn, mohlo to bt mnno bu provokativn, nebo vyhbav a mrn. Jak zp se nikdy nedovme. Jedno je v ak jist: S nmeckou nrodn otzkou neml francouzsko-nmec ro ur ku na cti, jen zapinil vlku v roce 1870, nic do inn. A pece byla vlka proti Francii prvn skutenou nmeckou nrodn vlkou a teprve roz en spolku, kter po tto vlce nsledovalo, bylo v nrodnm povdom vlastnm "zalo enm e" alo nmeck nrodn hnut na svj pvod v napoleonskch dobch: Opt se lo proti Francii, ti csai Napoleonovi a mnoho nmeckch nacionalist v Prusku, v severnm Nmecku, ale tak Nmecku poci ovalo rok 1870 jako odplatu za napoleonsk dobyvan vlky v prvnm desetilet 19. stolet. Tehdej nrodn pcha a nenvist k Francouzm, to v echno bylo nhle opt zde v ak byli silnj Nmci! To bylo obdivuhodn, tak to mlo zstat. Nmecko se mus nyn konen postavit na nohy a ko dovat se jako stt. Takto vypadala nlada, kter Bismarck ustoupil. Kupodivu neustoupil zcela. Tento mu , jen ped rokem 1866 bezohledn anektoval severonmeck stty, sesadil jejich monarchy a slab partnery v Sever nmeckm spolku psn navlkl do ohlvky, postupoval nyn najednou jako sttnk z doby Met Trpliv a zdlouhav vyjednval s bavorskm krlem a s krlem wrtemberskm, s velkovvodo vvodou hesensko-darmstadtskm a dlal jim vznamn stupky. V ichni obdr eli jistou mru uverenity, Bavorsko dokonce vlastn relnou sttnost: velmi dalekoshl daov systm, vlas , eleznici, vlastn armdu (kter jen za vlky musela vstoupit pod veden nmeckho csae ylo neslchan, prvo vlastn zahrani diplomacie! Anglick historik Taylor ple itostn rcka nikoliv za zakladatele e, ale za jejho "kazisvta", za mu e, jen pipustil jen to odn jednoty, kolik bezpodmnen musel. Ve skutenosti mla Bismarckova Nmeck e na ro onmeckho spolku daleko vce sttosvazujc ne spolkov sttn charakter. Nebo akoli b y pipraven spojit se s nrodnm hnutm a uspokojit jeho nrodn po adavky, v dnm ppad ho cle - vytvoit z Nmecka vedouc a vldnouc moc v Evrop. To bylo je t zetelnj v ov zalo en Nmeck i.

Tak mu stle je t zle elo na tom, aby v Nmecku zstalo hlavn moc Prusko, co nebylo v jako v Severonmeckm spolku. Naopak: Pot, co byla splnna v echna malonmeck pn, bylo zenm nrodnm clem "Velkonmecko". Kdy uv me, e djiny Nmeck e vedly k tomu, e v jejich poslednm a nejmohutnj m o tento posledn sk kancl brzy vytvoil z Bismarckova "Malonmecka" "Velkonmecko" a konmecko" pak provozovalo expanzivn a agresivn politiku, kter byla Bismarckov politic e naprosto protikladn, to v e doprovzeno nad enou nladou, jakou Bismarck v "Malonmecku" nikdy, ani v roce 1870, nevyprovokoval, pak bychom tm mohli ci, e nejvt Bismarckv i obsahoval koeny jeho ztroskotn a zalo en Nmeck e zrodek jejho zniku. Doba Bismarckova

tyicet ti let djin e mezi vlkou 1870-71 a prvn svtovou vlkou tvo z vnj ho po kch hranicch ani na nmeck stav se v tto dob nic nezmnilo. Nebyla vlka ani revoluc h Nmeck e tvo tchto tyicet ti let nejen nejdel , ale tak nejstabilnj period oto obdob dl pece jen na dva zeteln odli n seky: dobu Bismarckovu do roku 1890 a Vi eboli csaskou dobu, po roce 1890. Chceme-li to ci strun, tak v prvn period, za Bism , byla vnitn politika ne astn a rozhran a vnj politika rozv n a klidn. V dob V opak. Vnitropoliticky byla tato doba epochou dodatenho sjednocovn, ve vnj politice b v ak nastolen dobrodru n kurs, jen pak vedl ke katastrof. Musme ov em dodat, e prv V ranin politika byla doprovzena velkm souhlasem nroda. Bismarckova doba byla z hledisk a pijet v Nmecku dobou ne astnou brzy pot, co odeznly prvn vtzn a zakldajc sp roti tomu byla a do prvn svtov vlky astnou. sten to bylo podmnno zcela jednodu d zakldajcho krachu v roce 1873, dokonce i v dob po Bismarckovi do roku 1895, panovala v cel Evrop, tud i v Nmec u, hospodsk stagnace nebo recese, zatmco lta 1895-1914 byla obdobm takka stle vysok nktury. Dosud pece politick nlada v zemi zvis vce na hospodstv ne na politice, a cialistickch zemch politika v dnm ppad nedl hospodstv. Bismarck ml prv tu s yla provzena hospodskm ochabnutm; Vilm II. ml to tst, e jeho epocha byla a do v psobem i za vlky - provzena rozmachem. S tm ostatn souvis tak nco jinho. V Bismarc e stle je t projevovalo ta en na zpad, neustl sthovn se z agrrnch staropruskch last prmyslovch. Krom toho vycestovalo bhem dvacetilet Bismarckovy vldy vce ne mil o Ameriky. Pot, co pestal bt kanclem Bismarck, sthovn z Nmecka ubvalo a nakonec t lo. Nmci nyn nachzeli tak doma plnou zamstnanost a jejich prce byla lpe placena. Tat akta, kter musej bt brna v vahu, v ak nepova uji za ustedn tma m prce, nebo Nme u svho zrozen smrteln nemocn, jak jednou napsal historik Arthur Rosenberg) nezanikla na zklad svch hospodskch stav ani na zklad sv vnitn politiky, nbr na zklad litiky. Pesto mus na tomto mst nsledovat nkolik poznmek k vnitn politice Bismarcka, kter, lo zmnno, pinesla mnoho problm. Vnitropoliticky Bismarck postavil sv zalo en e na mezi konzervativci a liberly, je byli zrove nacionalisty. Jeho "krizov ministerstv" Prusku sice zaalo t km konfliktem mezi vldou a liberly, ale Bismarck ml od zatku v ohodnout se se svmi protivnky a vil, e s nimi bude moci uzavt mr. Ten ml vychzet rincip: za prv z uspokojen nrodn aspirace liberl, a za druh z jejich podlu na usm olitice e. Bismarck byl konzervativn monarchista a stavnm kompromisem, o kter se sna zalo en e, byla trval koalice mezi konzervativci a nrodnmi liberly. " elezn kanc ech 1867 a 1879 liberln politiku s liberly na zcela konzervativnm zklad; na konci to do lo ta eko, e jednoho z nich, hannoverskho Bennigsena, chtl pijmout do sv prusk vldy, event okonce jako ministerskho viceprezidenta. To v ak ztroskotalo. Pesto Bismarck svou li berln politiku estn dodr oval. To, co nepedpokldal, bylo, e kompromis s nrodnmi li oce 1871 nebude stait k vnitnmu uklidnn. Pibli n v dob zalo en e se toti Bismarck nhle ocitl v opozici proti dvma zcela no ranm a silm, s nimi si neuml poradit jinak, ne vypovzenm vlky, kterou prohrl. Byli iln demokrat a Centrum. Ob strany byly zalo eny ve stejn dob jako e, byly tedy vla ami. Bismarck je neprvem nazval nepteli e. Svou teorii neptel e u tchto stran zalo il na jejich mezinrodnch kontaktech. Centru strana nmeckch katolk a katolick crkev je nepopirateln nadnrodnm zzenm. Centrum iln orientovno na m - bylo oznaovno za krajn klerikln, nebo takkajc hledlo p ru bylo ale zajmav nco jinho. V echny ostatn nmeck strany byly tdnmi stranami - k

i byli stranou lechtic, liberlov stranou tehdy mocn se rozvjejcho m anstva, soci pi li nyn, byli stranou ist dlnickou. Centrum naproti tomu nebylo vzno na dnou t o tdy v echny. Existovala veskrze katolick lechta, dokonce vysok lechta, existovalo s katolick m anstvo a pirozen existovali katolit dlnci. Centrum se pokou elo v echny rovat a intern e it jejich konflikty. To bylo nov. Toto Centrum bylo stranou, kter dosud v Nmecku ani v Evrop neexistovala . Bylo typem lidov strany. Je to zajmav, nebo dnes nm vldnou tm vhradn takov st Zejmna Centrum je bezpochyby historickm pedchdcem dne nch kes anskch uni. Prv tento charakter Centra, jeho nadtdn struktura, byla Bismarckovi ciz. Uml zachze stranami a byl sm uvdomlm pslu nkem sv strany, pruskch junker. Nebylo pro nj nep romisy s jinmi tdami a tdnmi stranami. Ale strana, je nezastupuje dnou tdu, se m m ve stt, "neptelem e". V sedmdestch letech se pokusil Centrum (jinak ne dve li etech) pivst bojem nikoliv ke smru, ale ke znien a rozpadu. To se mu v ak nikdy nepodailo. Centrum bylo od zatku silnou stranou a v sedmdestch let ch a v dob tzv. kulturnch boj (jak byly nazvny Bismarckovy snahy zniit Centrum) se st lo je t silnj . U socilnch demokrat toto hledisko chyblo. Sociln demokrat tvoili tdn stranu a Bi chopen pro to, e i dlnick strana, tvrt stav, se chce politicky formovat, diskutovat a prosazovat sv zjmy. V edestch letech ptelsky jednal s Lassallem, jednm ze zakladate n demokracie, dokonce s nm sledoval jist politick plny, z nich v ak pozdji se lo. To Bismarck sociln demokracii za zl, nebyl jej tdn charakter, ale jej mezinrodn post co bylo dle itj , jej tehdy je t revolun postoj. Sociln demokrat byli v dob svho zalo en revolun stranou, je zpsobovala "velk pop rohla ovala, e chce zcela jinou spolenost, zcela jin stt. Nepteli e v ak nebyli. C voluci provst v rmci Nmeck e. Bismarck ml v ak hlubok odpor k revoluci, kter si pinesl s sebou v roce 1848 a kter za svho ivota neztratil. Chtl spolenost tdn, takovou, v n by jeho tda - za kompromi tvem - mla vedouc postaven. Snad by byl v danm ppad pipraven zahrnout tak dlnicko kho sttnho kompromisu. Revoluce se ale bl a nenvidl ji. A tak se Bismarck od roku 1878 pustil do bezvslednho boje proti sociln demokracii. " Zkon proti v eobecn nebezpenm snahm sociln demokracie" pedpokldal hroziv vci - v e z Nmecka, ale z jeho tehdej ho sdla), zkaz sociln demokratickch spolk, shrom dn vin. Sociln demokracie existovala v druh polovin Bismarckovy doby nanejv pololegln. skuten pronsledovna. Mohla se sice uchzet o poslaneck kesla, smla vst volebn boj toupena v skm snmu, tchto stavnch prv se Bismarck nedotkl, v e ostatn v ak bylo s i zakzno. A pece: sociln demokracie byla oividn a nezadr iteln bhem tohoto obdob voleb k volbm silnj . To byl jeden z t kch politickch mrak, viscch nad Bismarckov ismarck se se sociln demokraci nevypodal, nikdy ale proti n nepestal bojovat a zcela zvr chtl zavr it boj dokonce plnm zkazem a vykznm sociln-demokratickch vdc z edo lo. Samozejm se pokou el sociln demokraty porazit tak konstruktivnmi prostedky. Do osmde t, let pronsledovn socialist, spadaj zatky nmeck politiky socilnho poji tn: 18 1884 razov poji tn, 1889 invalidn poji tn. To byla neobyejn sml a nov politika. Nmecka nic podobnho neexistovalo. Bismarck byl za to oslavovn jako otec modernho nmec kho socilnho sttu a Nmecko bylo skuten po celou dobu a do konce e - a to plat d iln politice naped ped jinmi stty. Doufal, e dlnky ze sociln demokracie odstran ze strany sttu zlep jejich sociln postaven. To se mu nepodailo. Dlnci pijali soci dobrodin, ale pesto zstali socilnmi demokraty. Zde m eme pipojit dal fakt. Bismarck v druh polovin sv vldy, od roku 1879, zkou el pmo oslovovat hospodsk zjmy rznch nmeckch td. V roce 1879 zalo il svj "Kartel dy spojen zemdlstv s velkoprmyslem; zavedenm ochrannch cel pomohl obma skupinm. Mohli bychom ci, e Bismarck se (trochu marxisticky) pokou el z e vytvoit jednotu nej litickou, ale tak sociln politickou, "stavovskou". Tato e vykazovala ji v pozdn Bismarckov dob vnitropoliticky dvojitou povahu, je exi ve Spolkov republice dodnes. Vedle stran vystoupily svazy. Svaz rolnk ov em vznikl t eprve po Bismarckov odchodu, v roce 1893, pev n jako organizace vchodolabskho zemdl o vnitn svaz velkoagrrnk a drobnch zemdlc. Ji dve v ak existoval centrln svaz t kho prmyslu, hanzovn svaz lehkho prmyslu orientovanho na export, na nm mly velk y a finann svt, a konen odborov organizace, kter se pokou ely zcela nezvisle na soc ratick stran zlep it postaven dlnictva v hospodsk oblasti nejen politickou revoluc,

k spolenm bojem za lep pracovn a ivotn podmnky, pedev m za vy mzdy. Tak toto ovy vnitn politiky. Pitom v em zstala vnitropolitick nlada v cel Bismarckov dob ne astn a podr dn, odsk ochablosti, ale zvl t kvli stylu Bismarckovy vldy. Nikdy nebyl politikem smli maticky pru nho stylu, zdka triumfoval laskavost. A rozhoen, je pro val na konci s svm propu tn, bylo u zeteln patrn i v hodin jeho nejvt ho triumfu, v lednu 1871. ml nalhavou potebu bt bombou a vybuchnout tak, e by se cel stavba rozpadla v trosky, psal ti dny po vyhl en csastv sv en z Versailles.) Objevily se spekulace, e Bism y ml pocit, e svj vlastn cl, kterho doshl v roce 1867, pekroil, e za el pli da m s nacionalismem a dospl k nemu, co nemohlo fungovat a pravdpodobn se ani nedalo trv ale udr et. Hlubok pesimismus, s nm Bismarck pohl na sv dlo v obdob po zalo en uje se jak na jej vnj , tak na jej vnitn stav. Vnitropoliticky jej rozhoovaly jeho stl boje se stranami a skm snmem. V roce 1867 s jistou pehnanou odvahou k skmu snmu (tehdy je t severonmeckmu): "Posame Nmecko zdit se u nau." V roce 1883 to vzal zptky, kdy smutn citoval sm sebe: "Tento nrod n zdit... km to bez hokosti a zcela klidn. Budoucnost Nmecka vidm ern" (dopis Roonovi). Msto v dopise se vztahuje k vnitnm, nikoli k vnj m zle itostem. Zven il celou dobu tlak koalic - e "miliony bajonet jsou nasmrovny hlavn do centra Evropy, e my stojme v centru Evropy ji v dsledku na geografick polohy, e jsme nsledkem ce pskch djin vydni napospas koalicm jinch mocnost" (e v skm snmu v roce 1882). Nkdo mu ekl: "Mte non mru z koalic!" Bismarck odpovdl: "Tento druh mry zstane pro nmeckho ministra je t dlouho, a snad napod, oprvnn." M eme v ak pochybovat o tom, e Bismarckv oprvnn strach z koalic ml skuten jen geog torick dvody. Sp e to byly dvody zahraninpolitick. Ujasnme si, v em spov velk rck zpsobil ji zalo enm e v letech 1870-71 a kterou pozdj anglick ministersk pedseda Disraeli ji tehdy nazval "nmeckou luc". A do t doby Nmci obvali sted Evropy v dy prostednictvm mnoha malch, stednc h stt, je byly spolu (a s ostatnmi evropskmi mocnostmi) voln spojeny a jich se jejic oused nemuseli obvat. Nelze ci, e by Nmeck spolek byl za pl stolet, v letech 1815 nkdy vystaven nebezpe okolnch koalic evropskch mocnost. Nyn v ak nhle stl na jeho elk, velmi siln a militantn stt. Na msto velk, mnohotvrn houby, je stedn Evropu rnila proti vnj m mocnostem, nastoupil betonov kvdr. Kvdr, jen nahnl strach a z n tato promna - u nmeckch nacionalist vyvolvajc nad en, u zbvajc Evropy nedvru vlce, do n nov nmeck velmoc vlo ila jak obrovskou slu, tak surovou tvrdost. Nmecko uzsk vlka v letech 1870-71 nebyla vedena a ukonena vcnou umrnnost jako prusko-rakousk vlka z roku 1866. Zvl t sko-Lotrinska polo il Bismarck nov Nmeck i do kolbky "ddin neptelstv s Franci u velmi brzy ekl nco pozoruhodnho, o em se v ak pli nev. Ji v srpnu roku 1871 ozn ncouzskmu zmocnnci v Berln zprvu, kterou on vzpt tlumoil Pa i: "Pokud by ml bt me chybu v tom, e jsme vm sebrali Alsasko-Lotrinsko, nebo pro ns jsou tyto provincie nesnzemi, kdy za nimi stoj Polsko s Franci." Vdl tedy, co dl. Pro to pesto udlal? O to se historici pou dodnes. Pn nmeckch ped dvma sty lety Franci anektovan Alsasko "dom do e", bylo st Bismarckovm moti svou novou Nmeckou i nikdy nespojoval s starou, kter ani nemla sv centrum v Pr Silnj byl vojensk argument. Pevnosti trasburk a Mety byly pro vojsko klem k nov jih oblasti Nmeck e. Bismarck se veskrze k vojenskm argumentm nepiklnl, udlal-li to nyn, pak pravdpodobn , e v ka dm ppad oekval francouzskou odplatu: "To, co nm nikdy neodpust, je na e v ikrt v roce 1871, proto e v souvislosti s oekvnm vlky u nj zskalo na vze tak mili en. Mohli bychom ci, e v prvnch letech po roce 1871 Bismarckovi byla non mrou sp e hrozc francouzsk odplata ne koalice. To se ukzalo v aninpolitick krizi Bismarckovy e. V roce 1875 Francie, kter se velmi rychle vzpamato a z vlky, podstatn roz ila svou armdu. K tomu zaujala Nmeck e okam it, i kdy ne ru n stanovisko. Jedny berlnsk noviny vy ly s vodnm lnkem: "Je vlka na obzoru?" Bismarck v dy popral to, e by chtl dal , preventivn vlku proti znovu poslen Francii aprosto hodnovrn. lo mu pedev m o prevenci proti obvan francouzsk odplat, o zastra lo se nco neoekvanho. Anglie a Rusko, je ve vlce v roce 1870 v dnm ppad nefigur tehdy zaujmalo vi Prusku a pak i Nmeck i velmi laskavou neutralitu - intervenovali rln. Sdlili, e dal mu oslaben Francie nebudou neinn pihl et. Poprv se ukzalo n vtov vlky: ona ppadn koalice mezi Franci, Angli a Ruskem, jej velikosti nemohla N

slu dorst a j by byla vydna napospas, kdyby se znovu mlo jednat o vsledky roku 1871 Bismarck byl t ce zarmoucen. Ctil, e i pes sv vhru n gesta stoj v obran, a nikoliv eagoval s hlubokm osobnm rozhoenm vi tehdej m vldnm pedstavitelm Anglie a Ruska li Gorakovovi. Dle itj v ak je, e a od tto "krize z dohledn vlky" v roce 1875 b on mra z francouzsk odplaty vystdna non mrou z koalic. Teprve od tohoto okam iku Bismarckov mrov politice. Politice, kter stavla na stejnou rove zjmy Nmeck e vlce mezi evropskmi velmocemi. Toto je politika, je dnes Bismarcovi pin slvu. Za hlubok zamy len stoj, e ani jem lo ochrnit Nmeckou i od nebezpench konflikt. Bismarck polo il zsady sv mrov politiky ve slavnm Kissingenskm dikttu z roku 1877, j avn vta zn: "Obraz, kter mm na mysli, nen obrazem njakho zskvn zem, ale celko k situace, ve kter ns v echny mocnosti krom Francie potebuj a svmi vztahy se podle m dr uj od koalic proti nm." K tomu je t poznmka. Vztahuje se ke dvma slovm "krom Fran V roce 1860 psal Bismarck v dopise svmu tehdej mu poradci Leopoldu von Gerlach, e na vzdory v em pochybm mus bt zachovna mo nost spolenho vychzen tak s Franci, "nebo , je-li 16 pol z 64 zakzanch". Nyn bral toto omezen jako nevyhnuteln. Hrozn handicap, kdy o tom pem l Bismarckova politika ostatn obsahovala mnoho rezignac. Daj se shrnout do pti bod: 1. Zeknut se jakhokoli teritorilnho zvt en v Evrop. 2. V souvislosti s tm potlaen v ech expanzivnch snah v Nmecku, zvl t v ech velkonme 3. Stl odmtn v ech pn o pipojen "neosvobozench" Nmc, je zstali od zalo en altskch. 4. Striktn neast na zmosk koloniln politice ostatnch evropskch mocnost. Ta mla k tomu, aby tyto mocnosti nasmrovala ven "na periferii" a zdr ovala od koalic proti evropskmu stedu. 5. V ppad nutnosti zabrnit vnitroevropskm vlkm, i kdy Nmeck e nebude bezprost i ena. Vychzelo to z pedpokladu, e evropsk vlky mly a budou mt tendenci se it.

Navenek vcelku respektovateln politika, kter u v Nmeck i po Bismarckovi nemla obdo e v ak ci, e by svho asu byla v Nmecku populrn. Dynamick svtov politika vilmovs ionismus Vmarsk republiky a dobyvan politika Hitlera vyvolvaly zcela jin nad en. Mimodn v ak je, e ani samotnmu Bismarckovi se pi nejlep vli a nejvt politick o o vymanit Nmecko z nebezpench konflikt. Potud le djiny Bismarckovy ry blzko my len e byla ne astnm, mo n i nezachranitelnm podnikem. V em nsledovnkm Bismarcka m e kterm se dalo vyhnout. Ale t ko by to mohl nkdo po roce 1871 provst lpe ne Bismarck, stli e by chtl udr et a konsolidovat Nmeckou i a uinit ji pro jej sousedy jako pevno vropskho sttnho systmu pijatelnou, a dokonce mo n nepostradatelnou. Kdy ani on nakon byl sp n, byla tedy chyba ve vci samotn? Prvn ti body v e uvedenho zahraninpolitickho programu Bismarck i pes nemal odpor p l. Od tvrtho (koloniln zdr enlivost) on sm v letech 1884-85 ustupoval. To ov em nemlo osudn nsledky jako nejvt triumf jeho ptho bodu programu (zabrnn vlce krizovm ma a Berlnskm kongresu v roce 1878. Tady zan cesta Nmeck e k prvn svtov vlce. Nejdve se budeme zabvat Bismarckovou koloniln politikou, kter odporovala programu. Sp d sice do pozdj ho asovho obdob, ale jej charakter je pouze epizodick. V letech 188 1885 byly tyi velk africk oblasti, v nich se pedtm nachzely soukrom obchodn kolon podnik, prohl eny Bismarckem za chrnn Nmeckou : Togo, Kamerun, Nmeck vchodn A n Afrika. Tato skutenost je jist. Na Bismarckovch dvodech se historici nikdy neshodli . Hans-Ulrich Wehler o tom pedlo il obshlou studii, kterou nazval "Socialn imperialismu s". M e se pitom odvolvat na Bismarcka samotnho, nebo Bismarck psal v lednu 1885 nmec velvyslanci v Londn (kterho nmecko-anglick tenice, je s sebou pin ela koloniln p net ily), e koloniln otzka se stala z "dvod vnitn politiky" otzkou ivotn. To os ednu hdanku jinou: Co byly ony "dvody vnitn politiky"? Wehler pedkld cel soubor mo ropolitickch motiv: hospodsk deprese, je se od roku 1882 obzvl siln zostovala, "koloniln um" veejnho mnn, jist panika vzhledem k africkch oblast. Tak volebn boj v roce 1884, a konen npadn asov shoda koloniln ovou politikou socilnho zaji tn. V echno tedy vedlo k po adavku vytvoit nov nrodn i r, nebo vce ne deset let od zalo en e ji triumfln pocity odeznly. Pro m byl pesvdivj jin dvod, jen Wehler uvd jen jako vedlej aspekt. Podle nj

kter s sebou pinesl nhl obrat ke koloniln politice, Bismarckem v letech 1884-85 vyhledvny zmrn, a to z dvodu vnitropolitickho a osobnho, toti s ohledem n erln "gladstonovsk kabinet" za csae Friedricha III. Pozdj mu skmu kancli Blow Herbert podle Blowova svdectv sdlit nsledujc: "Kdy jsme li do koloniln politiky, runn princ nemocn a my jsme museli bt pipraveni na dlouhou dobu vldy, bhem n by dom l anglick vliv. Abychom tomu pede li, musela bt zahjena takov koloniln politika, je la kdykoli pivodit konflikt s Angli." Existuje podobn, je t zetelnj (ov em je t m jden samotnho Bismarcka. Kdy pistoupme na toto vysvtlen, pak jsou "vnitn dvody" nhlho obratu ke koloniln politice nad slunce jasn. Koloniln politikou bojoval Bismar preventivn o sv vlastn postaven. Ne jej za to odsoudme, musme zv it, e koloniln jak se ukzalo, prvem - pova oval za kontrolovateln, ale sebe samho - tak snad jistm p - za nenahraditelnho. Nezapomeme, e Bismarck nikdy nebyl dikttorem, nikdy nebyl stavnm panovnkem, byl v dy olatelnm pruskm ministerskm pedsedou a nmeckm skm kanclem. To, e na zatku c et Bismarckova doba, byla konstitun anomlie, vysvtliteln jen nepedpokldanou dlouhov Vilma I. Bismarck byl ve svm vlastnm postaven v dy zvisl na tom, zda csa, a u do pod ntlakem, bude stt na jeho stran, jak se na zvr, kdy na trn nastoupil Vilm II., la zeteln ukzalo. V roce 1884 byl csa Vilm I. ji velmi star. Ka dou chvli se musel eho pirozenou smrt. Korunn princ Friedrich, jen by se pak stal csaem, byl ale liberl eho ena byla Anglianka a mla na nj jist vliv, a v dy zcela oteven prohla oval, e ch iberln politiku oprajc se o Anglii. Aby Bismarck zt il csai mo nost nahradit jej zc sm lejcm skm kanclem, poteboval v zemi protianglickou nladu a koloniln politi probudil. Pro tento vklad hovo i to, e se Bismarck v pozdnch osmdestch letech kolon olitiky zbavil jako horkho bramboru, jeliko star csa il proti oekvn a tm do s narozenin, zatmco korunn princ smrteln onemocnl. Tm byla hrozba nmeckho "gladstonov kabinetu" za ehnna, Bismarckovo postaven zaji tno - a jeho zjmy o nmeck kolonie vyha ak rychle, jak vzplanuly. Bismarckv nejslavnj vrok proti koloniln politice pochz z 888. Jednomu kolonilnmu nad enci, jen ped nm rozprostel mapu Afriky a poukazoval na t klady, ekl: "Va e mapa Afriky je velmi hezk, ale moje mapa Afriky le v Evrop. Zde le o a zde le Francie, a my jsme ve stedu. To je moje mapa Afriky." "Sociln-imperialistick" svtovldn pn trvala v Nmecku veskrze dle, ale v pln me Bismarckov odchodu. Bismarck sm zstal, a to by se mu dalo pes jeho netaktnost v let ech 1884-85 pitat k dobru, mu em koloniln zdr enlivosti. Zdrazoval stle, e svtov a o moc ve svt nen nic pro Nmecko; nem e si jej dovolit, nebo mus bt spokojeno s t zajist sv vnitroevropsk postaven. Bismarckovo Nmecko se v ak pece jen ve vnitn Evrop dostalo velmi brzy po Kissingenskm kttu do tsn. Bylo to zpsobeno situac na jihovchodnm okraji Evropy, je vyvolvala b devatenctho stolet evropsk krize. Jednalo se o pomal rozpad Osmansk e a snahy o os kes anskch, z velk sti slovanskch, obyvatel na Balkn. Rusov pistupovali k tmto protitureckm osvobozovacm hnutm balknskch nrod ze dvou h za prv z hlediska ideologickho - zanajcho panslovanskho hnut v Rusku, za druh z hl mocenskopolitickho - expanze k Stedozemnmu moi. Ruskm clem v dy bylo dostat pod kontr tureck mosk iny, aby rusk flotila mohla plout do Stedozemnho moe a zrove aby se odujc anglick flotila dr ela stranou ernho moe. Ideologie a mocensk politika urovaly rusko-tureckou vlku v letech 1877-78, v n Rusov velk sti Turky z jejich evropsk e vyhnali a nakonec je dostali a k branm Konstant . To vedlo k evropsk krizi. Jak Rakousko, kter si neustle konkurovalo s Ruskem v zjm u o tureck ddictv na Balkn, tak Anglie, kter nechtla Rusku ve Stedomo nic nechat, e vsledky rusko-tureck vlky zvrt. Zde se dostali Bismarck a Nmeck e do rozpak. sti s Kissingenskm dikttem sk kancl ekl, e Nmeck e by mla v dy vynalo it ve la zata ena do evropsk krize, je by se mohla vyvinout v novou vlku. Tmto se nyn Bismar k ctil bt zavzn. V zjmu Nmecka a v zjmu evropskho mru (jen by se mohl zhroutit) z pokusit se zabrnit hrozc velk vlce mezi Ruskem na jedn stran a Angli a Rakouskem na n druh. V tto souvislosti vykl Bismarck sv slavn slova o "estnm makli". Obsahuj velkou tak ivost a tak lehk odpor, s jakm se Bismarck pustil do role prostednka a tvrce mru. V jedn ei v skm snmu v roce 1878 toti ekl: "Zprostedkovn mru si nepedstavuji tak, e budeme dlat soudce jen ve spornch hledisc Tak to m bt a za tm stoj Nmeck e. Pedstavuji si to skromnj , vc podobn estn opravdu uskutenit. Lichotm si tm, e tak mezi Angli a Ruskem m eme bt za jistch ok

akovm dvrnkem, jakm jsme mezi Rakouskem a Ruskem, kdy se sami nedok ou dohodnout." To byl velmi opatrn zpsob, jakm pistoupil k nebezpenmu kolu. Mm pocit, e Bismarck il do tto zprostedkovatelsk role, kter nutn plynula z geopolitick polohy a vzrstajc Nmeck e, trochu proti sv vli. A mla tak skuten osudn nsledky. Berlnsk kongre 1878, jen nejprve hrozc vlku odvrtil a nastolil v eobecn uspodn, pi nm se ka d i nespokojen, ml blahodrn vliv na Evropu p tho desetilet, ale hrozn dopad na nmec hy. Zde se musme vrtit do minulosti. Od dlen Polska a od osvobozovacch boj proti Napo eonovi, mlo Prusko podobn vztah k Rusku jako NDR k Sovtskmu svazu. Byl to stt s Ruske m zce spojen, odkzan vcemn na rusk ptelstv (jeho mu bylo ve velk me dopvn ocnost mnohem mn vznamn ne Rusko, ale zrove pro Rusko velmi u iten. Tak vypadalo stolet, zk politick ptelstv mezi tmito dvma stty. Pak pi ly roky 18 sko tehdy Bismarckovu Prusku krylo zda, co Prusko potebovalo k tomu, aby mohlo risk ovat vlku proti Rakousku a pozdji proti Francii, a tak k tomu, aby se mohlo Nmecko s jednotit pod pruskm vedenm. Rusov pitom uva ovali dvojm zpsobem. Nejdve vychzeli z toho, e by star prusk pt mohlo existovat dle, co by pro n bylo vzhledem ke skutenosti, e Prusko bylo zatm v N ck i vedouc silou, samozejm vhodn. A za druh si mysleli, e svm chovnm v roce ok na bezprostedn vdnost, na protislu bu. Msto toho, aby jim Bismarck tuto protislu bu prokzal, udlal pesn to, emu se on sm v 1866 a v roce 1870 (ne naposledy s ruskou pomoc) tak zkostliv vyhnul, penesl toti bil aterrn spor na pdu evropskho kongresu. A na tomto kongresu byl ruskm vtzstvm pisuz tatn men vznam. Bismarck pozdji tvrdil, e na Berlnskm kongresu hrl lohu dodatenho ruskho zstupce, velmi zle elo na tom, aby pokud mo no zmrnil velk zklamn, kterm se stal pro Rusko ko . To nic nemn na tom, e dky kongresu jako takovmu a dky jeho uspodn Rusku ubl il ravil vtzn Rusko o st ovoce jeho vtzstv a obstaral krom toho Rakousku, kter vbec a kter bylo stlm rivalem Ruska na Balkn, nezaslou enou kompenzaci, toti prvo na obs osny a Hercegoviny. Je pochopiteln, e Rusov byli hluboce zklamni a velmi rozileni a e se v ruskm tisku a v rusk diplomacii, ba dokonce i ve vzjemnm vztahu dynasti projevov al v letech 1878-1879 siln antinmeck a antibismarckovsk rys. A Bismarck v roce 1879 podr dn odpo zkem mezi Nmeckou a Rakousko-Uherskem. Vznamn meznk! Dalo by se tm mluvit o nap olitiky z roku 1867. Tehdy Bismarck vylouil z Nmecka Rakousko, piem za nm stlo Rusko yn bylo Rakousko opt spojeno s Bismarckovm Nmeckem - proti Rusku. Nmecko-rakousk spojen nebylo Bismarckem zam leno natrvalo. Ale pesn to se stalo. Nebo nmecko-rakousk spojen vyvolalo v prbhu asu jako piroze vazek rusko-francouzsk. Vme o tom v e z velk studie Georga Kennana z roku 1979. Rusko-francouzsk aliance nebyla dnou improvizac devadestch let. Jej vznik byl zejm ecko-rakouskho spojen v roce 1879. Zde le jej koeny. Pirozen bylo postaven obou sv rochu nerovn. Rusko nemlo dn pm konflikt s Nmeckem a Francie nemla dn pm ko le Nmecko a Rakousko byly nyn spojenci. Od nynj ka existovala jak v Rusku, tak ve Fra ncii neustle se upevujc tendence trvale se postavit proti nmecko-rakouskmu svazku. Bismarck to po celou dobu sv vldy s velkm umnm oddaloval. Ale s umnm, je se v zvru promnilo v akrobacii. V roce 1881 dokzal pes velk rozladn mezi Petrohradem a Berlnem a pes trval protivnictv mezi Pe em a Vdn tuto trojici spojit v novou alianci: Spolek t csa. S velkou nmahou a troch ojenm argumenty je t jednou dokzal postavit starou monarchistickou solidaritu proti l iberln demokratickmu Zpadu. Ale Spolek t csa existoval jen est let. Byl pli uml, zcela proti pirozenmu vv ismarckova politika vytven alianc v osmdestch letech byla asto zat ena virtusnm c t. V roce 1882 vytvoil Bismarck je t jeden nemn nepirozen svazek, a to nmecko-rakouskok Trojspolek. V obou ppadech se jednalo o to, aby se dva pirozen protivnci stali pros dnictvm Nmecka spojenci. Rakousko a Itlie byli toti kvli Trentinu a Terstu - je pati Rakousku, ale Itlie je pova ovala za neosvobozen italsk oblasti - prv tak pirozen pr i, jako Rakousko a Rusko kvli tureckmu nslednictv na Balkn. Kdy se Spolek t csa v roce 1886 zaal rozpadat, provedl Bismarck nco nedovolenho. V Ruskem za zdy spojeneckho Rakouska tajnou dohodu, je byla k nmecko-rakouskmu spojene ctv pmo protikladn, tzv. zaji ovac smlouvu. Tato smlouva piznvala Rusku nadvldu na

kem a zaruovala blahosklonnou neutralitu dokonce pro ppad ruskho dobyt Konstantinopol e. Zrazovala tedy nejen rakouskou smlouvu o spojenectv z roku 1879, ale dokonce i Bismarckovo "estn maklstv" z Berlnskho kongresu. Na Bismarckovu omluvu lze ci, e e v osmdestch letech neuzavral k tomu, k emu jsou obvykle ureny, toti k budouc vlce proto, aby akrobatickou a rozpornou politikou vytven alianc v tchto letech naopak vl e zabrnil. To je nutn Bismarckovi piznat. Zatmco nmeck a rakousk generln tby v pozdnch osmd ji horliv tvoily preventivn vlen plny proti Rusku, napsal fovi vojenskho kabinet tika m za kol vlce pokud mo no zcela zabrnit, v nejhor m ppad ji alespo oddlit. N h nikdy nemohl spolupracovat!" Mohli bychom citovat je t podobn Bismarckova slova, napsan jen pro vnitn, slu ebn pot pozdnch osmdestch letech, abychom dokzali, e Bismarck skuten ztoto oval zjem Nmec opskho mru. Toto nedlal se stejnou rozhodnost dn z jeho nsledovnk. Bismarckovo je eznehodnocuje to, e bylo neseno hlubokm pesimismem. ("Kdybychom mli bt z bo vle v p t vlce pora eni," p e v jednom dopise z roku 1886 , "pak pova uji za jist, e na i vtzn protivnci vyu ij v ech prostedk, aby zabrnil e mohli nkdy, nebo pinejmen m alespo v p t generaci, postavit na nohy... Pot, co ty ti vidly, jak siln je jednotn Nmecko... Po ne astn vlce nem eme potat ani s udr e ismarckova politika po zalo en e byla jedinou mrovou politikou bez omezen, jakou Nme vho trvn provozovala. A pece Bismarck pi nejvy m sttnickm umn a pi nejestnj m myslu ve sv dob nedo ut chtl. On sm vytvoil Nmeck i pi jejm zalo en obvanho, trvalho protivnka, t dob velmoci Francie a svou politikou pipravil na Berlnskm kongresu pdu pro spolek mez i Franci a Ruskem. Zrove se Bismarck pustil do dvrnch vztah s Rakouskem, je v sob n skrvaly konflikty, pesto e se jim Bismarck pokou el pedejt. Nebo v protikladu k Bis ovu Nmecku nebylo Rakousko spokojenou zem. Rakousko chtlo stejn jako Rusko zddit evro psk zem Turk, tm byl naprogramovn budouc konflikt mezi Rakouskem a Ruskem. Nmecko s tohoto konfliktu v roce 1878-79 proti Bismarckovu vnitnmu zmru zamotalo, a ji se z nj neuvolnilo. Jak znmo, tento konflikt poslou il v roce 1914 k bezprostednmu rozpoutn prvn svtov vlky. V pozad prvn svtov vlky v ak st n (pes svou protianglickou politiku) Bismarck nevyvolal: konflikt mezi Nmeckou a An To byl teprve vsledek pobismarckovsk doby a vilmovsk "svtov politiky". Doba csastv

Odchod Bismarcka v beznu 1890 ml dva bezprostedn nsledky: vnitropolitick - nebyl prod ou en zkon o socialistech, a zahraninpolitick - nebyla prodlou ena zaji ovac smlouva m. Oboj mlo dlouhodob inek. Nebylo to tak, e by okam it do lo k hlubokm rozporm s o e by uvnit sociln demokracie nastaly nhl zmny. Ale co se te pomr v sociln de odob se zmnilo o to vce. Sociln demokrat v nslednm obdob pozvolna pestvali bt r a stvali se stranou reformn. Nejdve se obrtme k vnitn politice csask e, abychom ukzali na velk zmny v cel o lo ji velmi brzy po odchodu Bismarcka a kter byly a do vypuknut vlky v roce 1914 st zetelnj . Bismarckova e nebyla vnitropoliticky, jak ji bylo vyleno, astnou. nespokojenosti tm v ech politickch sil v Nmecku, a k tomu stl hospodsk ochablosti rvala je t nkolik let po Bismarckovi. Velk hospodsk obrat a vzestup pi el v roce 189 vysok konjunktury, kter tento rok nastoupila, se dr ela tm nepetr it a do prvn sv e v letech 1901 a 1908 probhly dv mal recese, celkov v ak byla csask doba obdobm ho ozkvtu a v eobecn prosperity, je se tkala i dlnick tdy. Pina tohoto spchu dodn nen nic podivnho, nebo ani v na dob neumme stanovovat dlouhodob hospodsk prognz Existuje osvtlujc teorie, je se prv zde potvrzuje. Je to teorie Schumpetera a Kondrat , kter spojuje vzestup hospodstv s velkmi inovacemi. Hospodstv zan stagnovat, a lnost dokonce zanikat, jestli e nejsou k dispozici dn technick nebo hospodsk inovac tomu bylo v cel Bismarckov dob. Ped nm byla hospodsk revoluce, doba parnch stroj ba oceli a eleza. Klasick manufaktury se uprosted devatenctho stolet promnily v mech zovan tovrny a potom v sedmdestch a osmdestch letech nepi lo vlastn dlouhou dobu ni Co ji bylo, rozvjelo se samozejm dle, stle se stavly eleznice, dlnci byli nadle xistujcm prmyslu, kter se pimen vyvjel; vcelku ale byla tato hospodsk epocha do nt. To bylo od roku 1873 do roku 1895. V devadestch letech pak pi lo vce velkch inovac najednou, pedev m v eobecn elektri

toho tak zatky motorizace a rozhlasu. Nov rozmach vnesl novoty i do starch vc. Hospodsk proces se nejdve projevil sociln a v dal m kroku pak politicky. Sociln d j pozvolna ztrcel na ostrosti. Sice tehdy je t nebyla pochopena skutenost, e dlnci ne tavuj jen faktor nklad, ale tak masu konzument, pesto v ak byly v zjmu prmyslovho o nkolika zdnlivch bojch s odbory dlnkm v dy piznny vy mzdy. Snad to bylo ale t yly tsnji spojeny, e zaaly hrt jistou lohu odbory a e zamstnavatel pomalu ustupova tarho mzdovho zkona, jen znl: vyplcet tak nzk mzdy, jak jen to je mo n. To znamena iln klid, jen se projevoval tak politicky, a to ve vvoji nmeck sociln demokracie. Nmeck sociln demokracie byla pi svm zalo en revolun stranou, je chtla spolenost od vlivem I. internacionly tato tendence je t zintenzivnla. SPD se stala stranou svtov revoluce - teoreticky, nebo revoluce le ela v dy trochu v budoucnosti. Byla a zstala v iz socilnch demokrat a hluboko do devadestch let. Pak se vyvinul v sociln demokrac jen se stal znmm pod nzvem "revizionismus". Revizionist kali: Nepotebujeme revoluci, musme pozvolna dorst do spolenosti a do st ak hledme, abychom ho mohli jednoho dne pevzt. Tento vvoj se nejdve ve stran neprosazoval oficiln; ve vnch revizionistickch disk ranickch sjezdech revizionist pravideln prohrvali. Byli v ak stle silnj , co se pak evilo v roce 1914, kdy se sociln demokrat astnili vlky, a je t vce v roce 1918, kdy praveni po prohran vlce "zaskoit", jak to vyjdil jejich pedseda Ebert. To je sice v echno a budouc vvoj; ale na udlostech let 1914 a 1918 m eme poznat, jak se pedtm vnitropolitick atmosfra v dob csastv uvolnila, ani o njak programov vyhl eno. V dob csastv nikdy neexistovalo nco takovho jako prusk kt, kulturn boj, pronsledovn socialist. sk snm se svmi stranami se stval stle dle itj m pro vldy, nebo musely navrhova ch schvlen pslu elo skmu snmu. (Doba csastv byla obdobm velkch kodifikac z 900 byl v pravm slova smyslu dlem stolet, jen s vjimkou rodinnho prva plat v nezmnn i ve Spolkov republice.) Ale tak jinak dochzelo v tto dob, nechci ci k demokratizac to by bylo pehnan, ale k masov politizaci, je ti e budouc demokratizaci pipravovala. Zmiuji se o tom hlavn proto, e tm zaujmm stanovisko proti stle je t silnmu smru v iografii. Tato kola zastv nzor, e vnj expanzivn politika Nmeck e ve Vilmov oliticky. Vnitn napt, jak k teorie, mlo bt nasmrovno ven - snad dokonce muselo. d vsti n. Sociln a vnitropolitick napt bhem dvaceti ty let od roku 1890 do roku ilo, ale naopak ochabovalo. Tak srovnn s ostatnmi zemmi hovo, jak se mi zd, proti t rii. V dy vnitropolitick napt bylo u vt iny ostatnch zem v tomto obdob mnohem siln Francie se svou Dreyfusovou afrou, Anglie se svmi irskmi problmy, ji tehdy hrozcmi o kou vlkou, Rusko se svou revoluc v roce 1905, Rakousko se svm nrodnostnm problmem. V ehdej Nmeck i neexistovalo nic srovnatelnho. Vilmova doba byla naopak vnitropoliticky zdravou, dokonce astnou dobou, nej astnj , j Nmeck e za svho krtkho trvn za ila. Nmeckou i v tto dob nehnalo do novho nebezpenho - zahraninpolitickho kurzu ne tst a vnitropolitick nebezpe, ale naopak sly a harmonie, jen se v tto dob vyvinul. V em tdm se vedlo stle lpe. A s tm si vykraovala zmna charakteru Nmc, kter ov em nem e bt nazvna zmnou k lep mu. Nmci tak je t v dob Bismarckov byli v podstat skromnm nrodem. Jejich nejvy cl spova spojeni pod jednou stechou, a toho doshli. Ale od Bismarckova odchodu se vytvelo nco jako velmocensk pocit. Velmi mnoho Nmc Vil y doby, a to Nmc ze v ech mo nch vrstev, ped sebou nhle spatilo nrodn vizi, nrodn e svtovou velmoc, roz me se do celho svta, Nmecko bude na prvnm mst na svt! Je zskal jin charakter ne dve. Co Nmce tto doby pozvedalo, jejich "nacionalismus", byl n sp e pocit sebevdom ne sounle itosti, nco docela zvl tnho, touha bt mocnost bu Tato zmna souvisela tak s velkm zlep enm ka dodennho ivota nsledkem technicko-prmys oje. Nyn bylo mo no telefonovat, zapnout elektrick svtlo, bylo mo no ji budovat urit rozhlasovho zazen. Lid tou ili po netu ench novch svtech, a sice jako Nmci. Nmci mnoha oblastech vedouc mocnost Evropy. Zatmco Anglie postupovala kupedu pomalu, Fran cie je t pomaleji a Rusko vzelo v zatcch industrializace, bylo Nmecko v technicko-pr vm ohledu mohutnm tempem modernizovno a bylo na to tak neobyejn py n. Bohu el se v echno asto pen elo do chvstavho, pehnan sebevdomho a samolibho vystu s ka dmu, kdo te tehdej vroky, na nervy. Nmeck e byla pirozen jako v echny evropsk stty on doby tdn spolenost a tdn vysokmi tdami existoval od Bismarckova kompromisu z roku 1879, kdy zavedl ochrann c

la a zalo il "Kartel pracujcch stav", urit zpsob vyrovnn mezi velkozemdlstvm a v o nm agrrnci, ponkud pes svj skuten majetkov stav, spolurozhodovali. Potud se jis ak o jist zaostalosti Nmecka. Ale spojen mezi velkm vlastnictvm pdy a velkoprmyslem zmnilo v csask dob svj vni Skuten urujc moc uvnit tohoto kartelu stle vce ztrcelo zemdlstv a nabval j p za Bismarcka pemnilo z agrrnho sttu do velk mry v stt prmyslov, ale teprve ve Vil ozvjel prmysl v takov me jako v dn jin zemi krom vzdlen Ameriky. A jeliko byly ostedky, smovalo Nmecko k expanzivn, imperialistick politice. Je znt urit prolnn politiky a nmeckho prmyslovho a komernho expanzionismu ve svt. Pesto se domnvm, e ani tam nem eme hledat vlastn piny obratu v zahranin politice e ely v novm hodnocen - a jak dnes musme ci, hodnocen chybnm - budoucho vvoje evro ost, pi kterm hrl svou roli i rostouc pocit vlastn sly. Bismarck ekl v roce 1888 (citoval jsem to ji v pedchozm oddle): "Moje mapa Afriky le Evrop. Zde le Rusko a zde le Francie, a my jsme uprosted. To je moje mapa Afriky." T htl ci, e Nmecko je v Evrop dostaten zamstnno a dostaten seveno k tomu, aby se ru stv v jinch stech zemkoule. Toto mnn, kter ji v Bismarckov dob nebylo v eob lo. Pozdn devatenct stolet a zatek dvactho stolet byly v Evrop dobou kolonilnho imp hny vt stty se pokou ely roz iovat sv zem mimo Evropu, provdt "svtovou politiku" velmoc". Nejdve s tm zaala Anglie, kter to tak nejdle dovedla. Britsk imprium by jak se zd, neobyejn silnou svtovou velmoc. Ale tak Francie vldla velk koloniln e t vt v Africe. Rusko se ve velkm stylu rozthlo na vchod. Sv kolonie mly i mal s andsko a Belgie, pozdji sten i Itlie, z dvj doby tak panlsko a Portugalsko. V cel Evrop se tehdy ila neodolateln my lenka, e nastv doba ist evropskho mocen i evropsk mocnosti budou moci dlat nrok na pednostn msto ve svt, budou zakldat vel n e a evropskou rovnovhu pevedou ve svtovou rovnovhu s centrem v Evrop. Kdy se takto uva ovalo - a v Nmecku tak uva ovalo mnoho mocnch mu - pak Nmeck e v u prmyslovou moc daleko zaostvala. Bismarck sice zalo il nkolik africkch koloni (aby brzy zaal zanedbvat), ale o nmeck svtov i nemohla bt e. Nmecko bylo stle je t v svtovou velmoc. Nyn se ale svtovou velmoc chtlo stt. Motto pro Vilmovu dobu dodal Weber, jen v roce 1895 ekl: "Musme pochopit, e sjednocen Nmecka by bylo nerozv nm kouskem, kterho se nrod olena dopustil a na kter by pro jeho nkladnost radji zapoml, kdyby ml bt koncem, a ni oli vchodiskem nmeck svtov politiky." Nmeckou svtovou politikou se ale e nutn dotkala velmocenskch zjm Anglie, kter m nechtli rozbt britsk imprium, tak daleko by tehdy - a ostatn ani pozdji - ne li. Pi o jim v ak, e evropsk rovnovha, je byla zena Angli, mus bt nahrazena svtovou rovn er by Nmecko pedstavovalo spolu se star mi kolonilnmi mocnostmi svtovou velmoc, zat lie by byla nucena svj statut velmoci redukovat. Pozdj sk kancl Bllow to shrnul e: "Nechceme stt ve stnu nkoho, chceme tak msto na slunci." Za pov imnut stoj to, e Nmci ani za Vilma nezskali mnoho zmoskch oblast. V devade kali nsk njemn zem iao-ou (njemn smlouva by vypr ela v roce 1987), m neobyej o zdnliv nadchzejcm rozdlen ny mezi evropsk velmoci se tehdy sice neustle hovoi v ak, jak znmo, neuskutenilo. Krom toho zskali nkolik ostrov v ji nm moi, kter byl daleko a daly se velmi t ce udr et. Jinak nedo lo ani pozdji k dnmu vznamnmu roz e lo to v dy hudbou budoucnosti. Nmci si metodicky, jak u je v jejich povaze, ekli, e nmeck postaven svtov velmoci lo zat stavbou nmeck flotily. To se zdlo logick. Chce-li bt nkdo svtovou mocnost, se udr et a vtzit v kolonilnm soupeen, mus k tomu mt nejdve nstroj, toti vznam umo n dobvat zmosk zem a pozdji je tak brnit. Nemn logick ale tak bylo, e by ou Nmecko navyhnuteln dostalo do novho neptelstv s Angli, nebo Anglie by se musela ou velk, konkurenceschopn nmeck flotily ctit bezprostedn ohro ena. To mlo dvojnsob u, nebo na evropskm kontinent ji beztoho stla proti Nmecku francouzsko-rusk aliance yhldkou, e evropsk vlka by pro Nmecko znamenala vlku na dvou frontch. V tto situaci lastn bylo rozumn hledat sbl en s Angli, kter se nezdlo bt zcela bez mo nost. Ji jsem krtce hovoil o tom, e pechod od bismarckovsk k vilmovsk dob byl ve vnj ul. Nmon politika byla rozhodnuta a zapoata teprve v roce 1898. Mezitm le osm let, erch se Nmecko pokou elo roz it a upevnit svj spolek s Rakousko-Uherskem a Itli alia alespo dohodou, s Angli. Tato mo nost visela ve vzduchu ji v poslednch letech Bismarc kovy vldy. Tehdy byl mezi Angli a Ruskem trval rozpor, jen v sob v dy skrval mo nost

ji na Berlnskm kongresu v roce 1878 se Bismarck v prvn ad pokou el zabrnit anglicko vlce. V roce 1887 tento rozpor opt siln o il a vytvoila se tzv. Stedomosk aliance, a mezi Rakouskem, Itli a Angli, je by vystoupila proti Rusm, kdyby se mli opt vydat pochod smrem ke Konstantinopoli. Doporuovalo se tehdy, aby se Nmecko k tomuto spojen pipojilo. Tm by se vytvoila trval kombinace mezi Nmeckem, Rakouskem a Angli na jedn, a mezi Rus em a Franci na druh stran. Tak pi tto konstalaci by Nmecku hrozila vlka na dvou fro ale s tm, e by mu Anglie kryla zda, co by mu mo n pomohlo k vtzstv. Bismarck se tomu vyhnul. Stle se pokou el zachovat opci mezi Angli a Ruskem, dokonce snad s postrannm myslem nechat v nejhor m ppad padnout Rakousko a znovu vybudovat st ecko-rusk ptelstv. Ke Stedomosk alianci, kterou sice podporoval, se sm nepipojil, k ptelsky pistoupil k nyn trochu izolovanmu Rusku a uzavel problematickou "zaji ovac vu". Ale tato smlouva byla pi Bismarckov odchodu, kdy mla bt znovu obnovena, zru ena, dpadla posledn slab pek ka rusk alianci s Franci, je se rodila u od let 1878-79. V 94 byla oficiln uzavena. O to bli bylo nyn Nmecku chopit se star, stle existujc dy a tsnji se pipojit k Anglii. Bismarckv nslednk Caprivi se o to pokusil. Dnes si ji sotva vzpomeneme na smlouvu me zi Nmeckem a Angli, kterou uzavel krtce po svm nstupu do funkce a podle kter dostala glie Zanzibar a Nmecko Helgoland; ml to bt zatek vt ho sbli ovn. Po celou dobu Cap a je t o nco pozdji, takov pokusy trvaly. Vztah Nmecka k jeho spojencm na stran jed Anglii na stran druh nebyl v letech tzv. novho kurzu, do roku 1897, vbec patn. O nj anglicko-nmeckm neptelstv nemohla bt tehdy je t e. Pesto e bylo v roce 1897 pijato rozhodnut o vstavb flotily a Tirpitz, architekt nmeck onho lostva, rozpoutal v Nmecku velkou nmon propagandu, je mla pirozen protiangl nemlo to je t za bezprostedn nsledek nmecko-anglick odcizen. Naopak, jedna skupina ick vld uinila pokus rozmluvit Nmecku, takkajc po dobrm, jeho nmon a velmocensk rany se na pevnin zajistit prv spolkem s Nmeckem. V letech 1898 a 1901 byla stle sond vna mo nost anglicko-nmeckho spojen - o skutench jednnch nem eme hovoit. Nakonec hlavn na tom, e si Nmci mysleli: Anglii mme tak jako tak jistou; kdy Anglie "pichz n, kdy je na e flotila je t z velk sti na pape, bude tm sp e stt o spojen, a bu Argumentace, je oividn pipomn mnohem pozdj dobu - nmeckou politiku Konrada Adenau usko v roce 1952 nabdlo Nmecku ped jeho nadchzejcm pistoupenm k zpadnmu bloku znovuspojen vmnou argumentoval Adenauer tm, e pokud Rusov dlaj nyn takov nabdky, budou pozdji, a s ecko opt silnm, dlat je t velkorysej . Jedn se o opakovan sklon nmeckho zahranin ceovat okam ik zanajc nebo jen vhledov sly a vit, e to tak pjde dl. Nikdy nemy obrat, e se preventivn smlivost m e pozdji zmnit v neptelstv. Tento obrat nsledoval v anglick politice pomrn pozd, toti teprve v roce 1904, co se o sbl en s Franci, a v roce 1907, co se tkalo sbl en s Ruskem. V roce 1904 ukonila Anglie v podstat sv koloniln ty s Franci, kter se do konce devatenctho stolet je t jednou nebezpen vyhrotily. Jdro anglicko-francouzsk koloniln dohody spovalo v tom, e se Francouzi vzdali Egypta Anglian jim ponechali volnou ruku v tehdy je t nekolonizovanm Maroku. Prv zde se nyn u eli Nmci zkazit Francouzm a Anglianm radost z tto nov "entente cordiale" tm, e se trany anga ovali v Maroku proti Francii, co bylo jejich prvnm aktivnm zsahem do kolon iln otzky. Do lo k prvn skuten krizi v dlouhm obdob mru mezi roky 1890 a 1914, k p krizi v roce 1905, je zaala tm, e Nmci poslali csae do Tangeru, aby vyhlsil urit nce marock samostatnosti proti Francii. Tato krize ukzala velmi zeteln nedostatek koordinace v nmeck zahranin politice. V ro 1905 bylo Rusko zata eno do vlky s Japonskem, kter pro Rusko dopadla patn. Rusko za ilo prvn revoluci. Jako mocnost pechodn vypadlo z Evropy. V nmeckm generlnm tbu, jen veden Alfredem von Schlieffenem, velmi dle itou postavou nmeck politiky t doby, vznik la my lenka preventivn vlky proti Francii. Rusko-francouzsk aliance se zdla bt moment slabena, Rusko neschopn jednn, Francie se msto toho prostednictvm kolonilnho vyrovn a ke sbl en s Angli. Nyn ml, jak se zd, Schlieffen mo nost vyu t Maroko jako zminku s Franci. Vidl ple itost k tomu, aby v jednostrann vlce, ve kter Rusko skuten neza lie na pevnin nemohla hrt v nou roli, oslabil Francii tak, e by pro budouc seskupen v oc na dlouhou dobu nepichzela v vahu. Tento pln, vychzejc z generlnho tbu, byl schvlen tehdy nejvlivnj m mu em na mini i, radou Holsteinem, kter pemlouval skho kancle a ministra zahrani Bllowa, aby

ce pipojil. Bllow ale dnou vlku nechtl, poteboval ist diplomatick triumf, kterm e - jim by nebyla k u itku ani rusk aliance ani dohoda s Angli - porazil a kter by je uinil pstupnmi budoucm nmeckm plnm. Konen csa nechtl dnou krizi, a u vbec ne vlku. V protikladu k nkterm troufalm vyjdenm, byl Vilm II. v podstat citliv, nervzn a chal se velmi neochotn vyslat do Tangeru a pozdji ml neustle obavy z dal ch krok v kr , je se z toho vyvinula. Bllow pesto doshl svho presti nho spchu. Francouzsk ministr zahrani podal demisi - stejn jako Bismarck po vtzn vlce v roce 1870-71 - pov en do lechtickho stavu. V e kvle zazeno a na evropsk konferenci mocnost tomu je t ml bt dodn lesk tm, e by N na Berlnskm kongresu, odvrtilo za v eobecnho souhlasu mezinrodn krizi. Tentokrt to ov em krize, kterou Nmecko samo vyvolalo. Av ak tento vpoet nevy el. Marock konference ve panlskm Algecirasu perostla v blam a stala se varovnm pro nm itiku. Ukzalo se toti , e krom Rakouska se proti Francii nepostavila dn z velmoc, ta ncii tm byla nadle umo nna nadvlda, m eme ci koloniln nadvlda, nad Marokem, jen olika drobnmi kompromisy, co umo nilo Nmcm si do jist mry zachovat tv. Ji krize z roku 1905, prvn ze t v nch pedvlench kriz csask doby, zeteln uk Ve skutenosti se mu podailo, e do lo ke spojen Anglie - Francie - Rusko, tedy opak toh o, o se sna it muselo. Msto, aby se pibl ilo plnovan svtov politice, zapomnlo na t nem pevn postaven - e ka d neopatrn krok m e Bismarckovu non mru z koalic promni O ti roky pozdji nastala krize zcela jinho druhu, kter se nakonec ukzala bt pedehrou vn svtov vlky. V jnu 1908 zkusilo Rusko se souhlasem Rakouska provst politick manvr, jen mu ml zajistit voln pr av tureckmi moskmi inami. Tak znla tajn dohoda mezi Petrohradem a Vdn. Rusko by v ppad spchu dovolilo Rakous n anexi Bosny a Hercegoviny, je byly ji od roku 1878 spravovny Rakouskem jako obsaze n oblasti. K volnmu prplavu tureckmi inami v ak bylo teba nejen rakouskho souhlasu, k souhlasu Anglie a Francie, jak to pedepisovala Berlnsk smlouva z roku 1878. Tohoto souhlasu Rusko nedoshlo. Av ak zatmco o tom Rusko jednalo, Rakousko ji anektov alo Bosnu a Hercegovinu. Z toho vzniklo horen napt mezi Rakouskem a Srbskem, je bylo tehdy podporovno Ruskem. Srbsko hrozilo vlkou, pokud Rakousko nezru anexi Bosny a He rcegoviny. Tm vznikla na podzim roku 1908 velk balknsk krize: pm hrozba rakousko-srb ky, nepm hrozba - jako pozdji v roce 1914 - zsahu Ruska ve prospch Srbska. Do toho se nyn zamchala Nmeck e jako vrn spojenec Rakouska a jako smr soudce v Po Rusech se po adovalo, aby Srby ze zapoat akce sthli a uznali anexi Bosny. Jinak se Nmecko plnou vahou postav za Rakousko a ponech vcem voln prbh. Nmecko na stran Ra vystoupilo proti Rusku v "lesknouc se zbroji", jak to tehdy vyjdila nmeck publicistik a, a zpsobilo tm Rusku velkou blam . Petrohrad byl donucen se vzdt, proto e jen nkolik t po prohran vlce s Japonskem a po revoluci v roce 1905 je t nebyl dost siln k tomu, a by se pustil do vlky s Nmeckem a Rakouskem, i kdyby byl poslen Franci. Rusko se dalo na stup a Nmecko tentokrt slavilo skuten diplomatick triumf. Av ak do budoucna se to alo jako neu iten a nebezpen, stejn jako ani ne polovin triumf nad Franci v roce 19 ko toti nyn ctilo potebu co nejrychleji opt nabrat sly. Podruh se mu nco takovho j sna" nesmlo stt. Bosenskou kriz v letech 1908-1909 ji Nmecko vstoupilo do pedehry kontinentln vlky, je vypukla v roce 1914. V roce 1911 pak pi la druh marock krize. Do podrobnost nechci zachzet. Francie mo n e vc vkladu - trochu pekroila podmnky Algecirask listiny a roz ila se do ji nho Ma bylo pvodn v plnu. Nmci nyn uinili vhru n gesto vyslnm dlovch lod do jihomaroc nov konfrontaci s Franci, kter byla nakonec urovnna opt mrovou cestou, dokonce opt s lm nmeckm spchem: Francouzi byli pipraveni postoupit Nmecku kousek Konga jako nhrad to, e se Nmecko vzd jakhokoli vlivu v ji nm Maroku. To byl ostatn prvn koloniln p d Bismarcka Nmecko v Africe doshlo. Ale tato druh marock krize mla je t osudnj ns pedchzejc a ne krize bosensk: nyn toti Anglie poprv veejn vystoupila jako spojen Dve se v obou svch dohodch, v dohod s Franci z roku 1904 a v dohod s Ruskem z roku 1 , vdom dr ela zptky od skutenho spojenectv. Odsunula stranou spory s Franci v zmos tak spory s Ruskem (v Persii), a tm si uvolnila ruce, tak e se mohla pipojit k franc ouzsko-rusk alianci, v ppad, e by to bylo nutn. S Franci ji vedla tajn vojensk je liance tm ale je t zalo ena nebyla. Anglie se nijak nezavzala k tomu, e v ppad pozemn vlky zashne na stran francouzsko iance. Pesto byl nyn poprv len anglick vldy, ministr financ a pozdji vlen premi

ge poven tm, aby oznmil senzan zprvu, e pokud bude Francie ohro ena, Anglie tomu ne nn pihl et. Nmecko to poci ovalo jako vzvu. Krom toho v roce 1911 znovu zaala anglicko-francouzsk jednn generlnch tb, je vedla ke konkrtnj etech 1904-1905. Bylo dohodnuto, e v ppad francouzsko-nmeck vlky by na francouzskm vnj stoupily anglick expedin oddly. Mraky se stahovaly tak rychle, e od roku 1911 ji m eme mluvit o pedvlen atmosfe. A pece prv v tto dob do lo je t k jednomu pokusu o nmecko-anglickou dohodu. Nem eme ze zastnnch mocnost byla ji roku 1911 skuten rozhodnuta k velk vlce, a u vbec t glii. Nyn se v echny stty na takovou vlku sna ily pipravit, a to pedev m ve vojensk Ve Francii byla zkladn slu ba prodlou ena na ti roky, v Nmecku do lo v roce 1913 k velk oz en armdy, se kterm kupodivu souhlasili i sociln demokrat. (Roz en armdy bylo d z majetku, co usnadnilo jejich souhlas.) Rusko se zaalo ji od bosensk krize neobyej siln vyzbrojovat. Zaalo stavbu svch strategickch eleznic v Polsku, zesilovalo sv opev vyvjelo mnohem silnj dlostelectvo. To byly samozejm dlouhodob cle, o kterch se pedpokldalo, e jich Rusko doshne teprv ech 1916-17. V tto dob v ichni zanali brt v vahu mo nost vlky hrozc na evropskm kontinentu mez liancemi. Tehdy tak do lo mezi Nmeckem a Angli k poslednmu velkmu pokusu o dohodu. Nm u lo o to, aby Anglii od tto vlky pokud mo no odradilo, Anglie se sna ila otupit hrozc glicko-nmeck konflikt. Nmeck pokus smoval k velkorysmu kolonilnmu vyrovnn podobn ylo uskutenno mezi Angli a Franci v roce 1904 a mezi Angli a Ruskem v roce 1907. V do hod s Angli bylo pipraveno definovat a ohraniit sv koloniln cle. Anglick pokus vyv na jae roku 1912 tzv. Haldanovou mis; piem Anglii lo v prvn ad o pm ve vyzbr to byla neobvykl my lenka. Dnes je nm my lenka "kontroly zbran" znma. Jde o pokus otupi konfliktn situaci v urit oblasti zbrojen vzjemnou dohodou o mno stv zbran. To tedy clem Brit ji v roce 1912. Nmeck snaha pi jednnch s Haldanou smovala k dosa en slibu neutrality Anglie v ppa k kontinentln vlky. Oboj ztroskotalo. Anglian nebyli ochotni slbit neutralitu, nebo se ji tehdy obvali t , e Nmecko ist kontinentln vlku vyhraje, a pak dod na drazu svm snahm o vytvoen A nmeck sttn tajemnk lostva Tirpitz, na rozdl od skho kancle Bethmanna Hollwe en uzavt takovou dohodu o zbrojn kontrole, kter by omezovala nmeckou svobodu ve zbroj en. Sttn tajemnk pro nmonictv byl vlastn skmu kancli podzen. Ale csa, ura e zbran, rozhodl ve prospch Tirpitze proti Bethmannu Hollwegovi. Tm byl sk kancl z o nosti vyjednvat. Haldanova mise nsledkem toho ztroskotala, co pirozen znamenalo dal zosten nmecko-a napt. A pesto se v letech 1913 a 1914 mezi Nmeckem a Angli dle vyjednvalo, ov em m tomto vyjednvn lo o dvoj koloniln vyrovnn. Nmecko v Londn poprv vylo ilo na s o kolonilnho programu. Usilovalo o mo nost zskat portugalsk kolonie, hlavn Angolu a Mo ambik. Tehdy se potalo s portugalskm sttnm bankrotem, m by Portugalsko bylo nuceno onie takkajc prodat. Nmecko chtlo, pokud by k tomu mlo ple itost, odkoupit tak s nga, a tmto zpsobem zskat souvisl zem od nmeckho jihozpadu pes Angolu a Kongo a Africe. S tm by se Nmeck e spokojila a Anglie by mohla dostat jist kompenzace z port lskho, eventuln tak belgickho kolonilnho vlastnictv. Zajmav je, e tato jednn se vyznaovala dosti ptelskm tnem a nakonec vedla k urit o bylo v ervnu 1914, v pedveer zatku vlky. Dohoda o budoucm rozdlen koloni ve st ehdy ji byla v Londn parafovna, pirozen psn tajn. Tak se pedpokldalo zeteln z konfliktu prv na poli, na kterm pvodn vznikl. Na poli koloniln a "svtov politiky". Mezi Angli a Nmeckem se tehdy vyjednvalo je t v jin oblasti, a to stejn slibn. Nmec o moc ve svt se od roku 1900 vyznaovala dvma smry: V prvn ad smovala k zskn velkho zem v Africe, a vedle t z en na jihovchod. Pitom se ml nmecko-rakousk spolek spolen s novm nmecko-turec jednotnm tvarem, a to nejprve hospodskho charakteru. Balknsk stty by se k tomuto s musely zcela nebo zsti pinutit. Toto bylo symbolizovno grandiznm podnikem, eleznin nm mezi Berlnem a Bagddem, slavnou "bagddskou drhou". Nmeck e si chtla mezi rusk kou oblast zjmu vytvoit velkou sfru vlivu, piem nebylo jasn, jakm zpsobem by tent -politick jednotn tvar ml vzniknout a jakou by ml mt formu. Nebo Rakousko se je t p za velmoc a tak se tak chovalo. Tak Osmansk e byla samostatnou mocnost, by upadaj tehdy sna ila navzat velmi zk spojen s Osmanskou , je se zdla bt omlazena "mlad

voluc v roce 1908. Nmeck vojensk mise v Konstantinopoli mla vybudovat tureckou armdu odle nmeckch mtek. Zrove dvala Turkm nadji na politick svazek. To, e zde bylo zam leno nmeck roz en moci, nemohlo nikomu uniknout - zvl t kdy ta plny v ji nch oblastech tehdej tureck e, dne nm Irku. Jistou roli ji tehdy zaal tak o to, ohraniit podle mo nost ptelsky nmeck a anglick sfry zjmu. A ani zde to a nesp n. To v echno vedlo k tomu, e tehdej nmeck sk kancl Bethmann Hollweg opt zaal dou eutralitu v ppad kontinentln vlky. Neutralita sice nikdy nebyla pislbena, ale Angli neprohlsila, e v eventuln vlce zashne za v ech okolnost. Nyn se udlosti v oblasti expanzivn politiky pohnuly o nco kupedu. Ka dopdn tak daleko, e star spory se zdly anny. Tak to zaalo tak u dohody mezi Angli a Franci a pozdji mezi Angli a Ruskem. Pr se od tohoto okam iku mezi Angli a Nmeckem nemohly vyvjet lep vztahy, navzdory trvaj rivalit? Mo n by dokonce do lo k dohod, ve kter by se Anglie v ppad vlky v Evrop zavzala za ralitu. To byla spekulace, kter v letn krizi 1914 zalo ila politiku Bethmanna Hollwega. Av ak za tmito pedpoklady mly udlat tlustou ru nmeck vojensk plny. Prvn svtov vlka

Je t ped dvaceti lety se o vypuknut prvn svtov vlky nemohlo svobodn hovoit, nebo hno toilo kolem tzv. otzky vlen viny. Ve dvactch letech bylo cel nmeck djepisect usy najt dkaz o tom, e Nmecko na rozpoutn vlky vinu nemlo; a je t v ranch edest l hambursk historik Fritz Fischer velk sil k tomu, aby touto tez otsl. Dnes o tto v dky "Fischerov sporu" hovoit svobodnji. Pojem "vlen vina" je pro dobu okolo roku 1914 zcela nepimen. Vlka tehdy byla legiti ostedkem politiky, ka d ve