Palivov soustavy zehovch motor: el:Za kadho provoznho stavu motoru zsobovat systm ppravy zpaln smsipalivem Pouvan palivo:kapaln (benzn, benzol, metanol) plynn (zemn plyn, propan-butan, bioplyn) Tvorba smsi: vnj vnitn Sms je zaehvna z cizho zdroje. Homogenn (stejnorod) sms paliva a vzduchu se v motoru pi kompresnm zdvihu (stlaen) zahv na teplotu 400C 500C, kter je ni ne teplota samovzncen. Proto sms paliva a vzduchu mus bt zaehnuta zapalovac jiskrou z cizho zdroje. Vnj tvorba smsi: Tvorba smsi paliva a vzduchu se provd v sacm potrub, tzn. mimo vlec (motory s karburtory nebo s nepmm vstikovnm benznu). Vnitn tvorba smsi: Tvorba smsi paliva a vzduchu se provd pmo ve vlci (motory s pmm vstikovnm benznu). Tvorba smsi v sob zahrnuje rozpren paliva a odpaen paliva. Rozpraovn paliva se provd u motor: karburtorovch pod tlakem vzduchu v difuzoru Venturiho trubice vstikovch petlakem, kterm je palivo vytlaovno ze vstikovac trysky Aby sms paliva a vzduchu byla zpaln a mohla beze zbytku shoet, tak mus bt smena v uritm pomru, danm chemickmi zkony. Smovac pomr: Je to hmotnostn pomr paliva a vzduchu. Rozliujeme smovac pomr:teoretick skuten Teoretick smovac pomr je 1 : 14,8. To znamen, e ke splen 1 kg benznu je poteba 14,8 kg vzduchu (stechiometrick pomr). Stechiometrick pomr obecn zvis na chemickm sloen paliva. Skuten smovac pomr se od teoretickho li v zvislosti na teplot, otkch a zaten motoru. Bohat sms: vy podl paliva, smovac pomrnap. 1 : 13 Chud sms: ni podl paliva, smovac pomrnap. 1 : 16 Zpaln jsou pouze smsi se smovacmi pomry ohranienmi doln a horn mez zpalnosti (hranice chodu motoru) 1 : 7,4 a 1 : 19,2. Souinitel pebytku vzduchu : je pomr mezi skutenm mnostvm vzduchu pi spalovn a mnostvm vzduchu teoreticky potebnm pro dokonal spalovn, kter je dno stechiometrickm smovacm pomrem. - souinitel pebytku vzduchu (-) ms skuten mnostv pivdnhovzduchu (kg) mt teoretick poteba vzduchu (kg) Pi teoretickm smovacm pomru 1:14,8 je souinitel pebytku vzduchu = 1,0. Pi nm zsk motor pesn tolik vzduchu, kolik je pro dokonal splen paliva potebn. Rozdlen palivovch soustav zehovch motor:

tsmm= Palivov soustava zehovho motoru s karburtorem innost Dopravn erpadlo nasv palivo z ndre pes hrub isti paliva a dopravuje jejpes jemn isti paliva do plovkov komory karburtoru. Vzduch nasvan motorem prochz difuzorem, kde z dvodu snen obsahu prezu potrub zvyuje svou rychlost a vytv podtlak nad stim emulzn trubice. Vlivem tohoto podtlakuse do proudcho vzduchu pisv pes hlavn trysku karburtoru palivo z plovkov komory karburtoru a vytv se zpaln sms, kter se nasv do motoru. Mnostv smsi a tm i otky motoru reguluje idi otevenm krtc klapkypi selpnut akceleranho pedlu. Palivov soustavy se vstikovnm benznu Palivo je dopravovno z palivov ndre pes istie do zazen k pprav palivov smsi. Ta se vytv tak,e benzn je pomoc vstikovacho ventilu vstikovn do vzduchu u v sacm potrub (nepm vstikovn)nebo a ve vlci (pm vstikovn). Jednotliv sti Palivov ndr materil: - ocelov plech zven i zevnit opatenaprotikorozn ochranou(poolovn) - plast- polyetylen (PE), je prhledn U ndr vtch objem se mus zabrnit pelvn paliva pi jzd a to tmito zpsoby: - vnitn mezistny - vnitn jmka (Catch - Tank) men ndobka v palivovndri, kter je neustle zaplnna palivem.Vtinou tutojmku tvo vestavn modul ndre, ve kterm jeumstno elektricky pohnn palivov erpadlo s istiem a snma hladiny paliva v ndri - palivov ndr obsahuje zazen, pop. ppoj pro zavzdunn a odvzdunn prostoru ndre (aby se ndrnedeformovala pi vytvoen podtlaku, kter vznik bytkem spotebovvanho paliva; aby nevznikal v ndripetlak zpsoben zvtovnm objemu paliva zahvnm paliva nap. u dlouho stojcho vozidlana slunenm svitu. V tomto ppad je pebyten palivo pechodn vytlaeno do pepadov ndobkya palivov pry jsou zachycovny npln aktivnho uhl ve zvltn ndobce. - z uzvru plnicho hrdla nesm unikat dn palivo a toani pi nadmrnch nklonech, nap. pi nehod.K tomuto elu je zavzduovac a odvzduovac ventilasto kombinovn s kulikovm gravitanmventilem, kter zabrauje vytkn paliva z pevrcenhoautomobilu. Palivov veden materil: - ocelov nebo mdn trubky - hadice z teplu odoln prye nebo plastu Poadavky: - mus odolvat vem prunm deformacm automobilu a pohybm prun uloenho motoru - mus bt umstno tak, aby bylo chrnno ped mechanickm pokozenm - nesm bt umstno v blzkosti teplch i horkch st, pedevm vfukovho potrub,aby se zamezilo tvorb parnch bublin isti paliva el:- zbavuje palivo pevnch mechanickch neistot - zbavuje palivo kapalnch neistot, odluuje vodu rozdlen:- prchoz istie (in-line) - vmnn istie - istie s vmnnou vlokou a) prchoz istie (in-line) - ist palivo filtrac druhy filtr:- stov - paprov - stov filtry se pouvaj jako pedadn vstupn istiev palivov ndri nebo v palivovm erpadle. Filtr tvo hust drtn nebo polyamidov pletivo s velikost ok(otvor) 50 a 63 m. - paprov filtry se pouvaj jako jemn istie s velikostpr 2 a 10 m. Zaazuj se do palivovho vedena pi drb se vymuj jako celek. b) vmnn istie- tyto istie tvo nerozebrateln pouzdro, uvnit kterho je vlastn filtran vloka z papru nebo plsti - jsou umstny u motoru a vymuj se opt jako celek c) istie s vmnnou vlokou - skldaj se z rozebratelnho pouzdra a vlastn vmnn filtran vloky - pi drb se vymuje jen zneitn filtran vloka - jsou provedeny jako jemn istie paliva a jejich vloka je ze stejnho materilu jako u vmnnch isti Intervaly vmny- istie paliva by se mly, pokud neur vrobce jinak, vymovat kadch ujetch 30 000 km

Palivov erpadlo el:- doprava paliva ke karburtoru nebo ke vstikovacmu zazen pohon erpadel:- mechanick - hydraulick - elektrick a) mechanicky pohnn palivov erpadla - pouvaj se vtinou u tydobch benzinovch motor s karburtorem - konstrukn jsou eena jako membrnov innost: sn - vaka najd na hnac pku erpadla, membrna se proti pedpt pruiny prohb smrem dol - v prostoru nad membrnou se zvtuje objem a vznik tam podtlak (sac ventil je oteven, vtlan zaven) - vzniklm podtlakem se do prostoru nad membrnu nasv palivo vtlak - vaka sjd z hnac pkyerpadla, pedptm pruiny semembrna pohybuje smremnahoru - objem nad membrnou sezmenuje a narst tam tlak (sacventil je uzaven, vtlanoteven) - vzniklm tlakem se vytlaujepalivo z prostoru nad membrnoudo potrub smrem ke karburtoru - vtlak paliva provd pruina pln plovkov komora karburtoru - jehlov ventil plovku uzavepvod paliva do plovkovkomory karburtoru - protoe motor b, bi podvac erpadlo a v potrub ke karburtoru narst tlak - zdvih membrny se zmenuje a pi dosaen uritho tlaku paliva v potrub zstane pruina pln stlaena a palivo se neerp - vaka erpadla b naprzdno dokud tlak paliva v potrub nepoklesnePed startem motoru je mon naerpat palivo do plovkov komory karburtoru pkou pro ron erpn na erpadle (runm podvacm erpadlem) b) elektricky pohnn palivov erpadla Podle zpsobu monte: - samostatn erpadla v potrub (in-line) - erpadla ponoen do palivov ndre (in-tank) Samostatn erpadlo (in-line) - lze namontovat tm do libovolnho msta palivovho veden - vmna vadnho palivovho erpadla je proto jednodu ne u erpadel ponoench erpadlo ponoen do ndre (in-tank) - je vtinou soust montnho modulu pro pepravu paliva,kter se shora montuje do otvoru palivov ndre automobilu - vedle ponornho erpadla jsou v tomto modulu i dal sti,kter jsou dleit pro zsobovn automobilu palivem,nap. isti paliva, ponorn ndobka, snma hladiny palivav ndri Podle principu prce elektrickch palivovch erpadel rozliujeme: - erpadlo zubov - erpadlo odstediv s bonmi kamly - erpadlo roubov - erpadlo kdlov erpadlo zubov - obvykle se pouv erpadlo s vnitnm ozubenm, kternepotebuje k utsnn jednotlivch prostor (komor) mezi zubya zubovmi mezerami dn dal tsnc prvky . s elektromotorem spojen vnitn kolo s vnjm ozubenmpohn vnj kolo s vnitnm ozubenm- zuby vytvej uzaven pepravn komory, kter se cyklickyzmenuj a zvtuj -zvtujc se komory jsou spojeny s vtokovm (sacm) otvorem, zmenujc se komory s odtokovm (vtlanm) otvorem - erpadlo s kolem s vnitnm ozubenm pracuje s vtlanmtlakem a 0,65 MPa erpadlo roubov- palivo je nasvno a vytlaovno dvojic protibnch rotorse roubovm ozubenm - rotory jsou v tlese erpadla pesn uloeny a zabraj do sebes velmi malou bon vl - roubov ozuben rotor, zabrajc do sebe s velmi malou vl,vytv promnn pepravn komory, kter pi oten plynulepostupuj v axilnm smru - v oblasti vtoku se pepravn komory zvtuj, zatmco v oblasti odtoku se zmenuj, co vytv vtlan tlaka 0,4 MPa - roubov erpadlo se asto pouv v palivovm potrub jako erpadlo prchoz in-line erpadlo kdlov - v tlese erpadla je excentricky uloen rotor s radilnmidrkami - v drkch jsou posuvn uloeny vleky, kter tvo kdlarotoru - vleky jsou pi oten rotoru odstedivou silou pitlaovnyk vnitn stn tlesa erpadla - tm vleky psob jako rotujc tsnn a vytv v drkchrotoru prostory, kter se cyklicky zvtuj (sn) a zmenuj (vtlak) - tak se pepravuje palivo od pvodnho (sacho) otvoru k odtokovmu (vtlanmu) otvoru - erpadlo kdlov dosahuje vtlanho tlaku a 0,65 MPa erpadlo odstediv - erpadlo m rotor s lopatkami, kter psobenm odstedivch sil pepravuje palivo od stedu k obvodu - tlak v bonm vtlanm kanle narst kontinuln, tmbez kmit (pulzac) a dosahuje hodnot a 0,2 MPa - erpadlo odstediv je nzkotlak a pouv se vtinoujako prvn stupe (pedstupe) u dvoustupovho erpadlak vytvoen tlaku, kterm se odplyn palivo Vysokotlak odstediv erpadlo - je dokonalej odstediv erpadlo s vtm potem lopatekna rotoru - tak lze doclit pi minimln hlunosti vych tlak a 0,4 MPa Dvoustupov palivov erpadlo - aby se bezpen zamezilo tvorb bublin v palivovm veden a doshlo se vych vtlanch tlak, kombinujse rzn druhy erpadel do jednoho palivovho erpadla - prvn stupe palivovho erpadla obvykle tvo nzkotlakodstediv erpadlo, kter nasv palivo a vytv maltlak, m se odplynuje palivo - pry se odvdj pes odvzduovac hrdlo do palivovndre - vtlak nzkotlakho erpadla prvnho stupn je zavedenna sn erpadla druhho, vysokotlakho stupn - toto hlavn erpadlo, obvykle zubov, vytv potebn tlakv palivu, kter ji neobsahuje parn bubliny - aby se zabrnilo hydraulickmu peten palivovhoerpadla, spojuje omezovac pojistn ventil, pi pekroennastavenho tlaku, vtlak erpadla se snm erpadla Elektrick zapojen - elektricky pohnn palivov erpadla mohou btzapojena v souinnosti s imobilizrem nebo alarmema ovldna dc jednotkou motoru - dc jednotka motoru pi neoprvnnm pouitvozidla nesepne pvod proudu pro palivov erpadlo c) hydraulicky pohnn palivov erpadla - protoe palivov ndre mohou mt vzhledemk prostorovm monostem asto velmi sloit tvar,je asto nutn peerpvat palivo uvnit ndre - k tomu se pouv nap. ejektorov erpadlo - proud paliva z elektrickho palivovho erpadla nasv u otvoru trysky ejektoru z bon komory palivov ndre palivoa pepravuje jej pak dle do jmky Regultor tlaku paliva - pouv se pouze u motor se vstikovnm paliva - reguluje tlak paliva v palivovm systmu v zvislosti na tlakuvzduchu v sacm potrub tak, aby pomr tchto tlak bylkonstantn - mnostv vstikovanho paliva pak zvis pouze na dob oteven vstikovacho ventilu Odvzduovac ventily, regenerace aktivnho uhl a diagnostika tsnosti ndre - aby se zabrnilo niku palivovch par z ndre a zazenpro ppravu smsi pouv se uzaven palivov systms ndobkou s aktivnm uhlm - palivov pry, kter se vytvej i u stojcho motoru,nemohou unikat pmo do okol, ale pivdj se do ndobkys aktivnm uhlm - aktivn uhl m dky svm prm velmi velk povrch (1 gram500 a 1500 m2), na kterm se zachycuj uhlovodky z paliva - pi bcm motoru se pes ndobku s aktivnm uhlm vedest nasvanho vzduchu a uloen uhlovodky se odsvaja pivdj do motoru pes regeneran ventil - innost d dic jednotka motoru Karburtor el:- rozpraovat palivo a mchat je ve sprvnm pomru se vzduchem - potebn mnostv smsi pizpsobovat konkrtnmu stavu motoruPrincip innosti: - do karburtoru se nasv proud vzduchu pohybem pstu motorubhem jeho sacho zdvihu - zenm prezu v difuzoru (Venturiho trubice) se zvyujerychlost proudcho vzduchu - v nejum mst je nejvy rychlost proudn a nejvt podtlak,proto se v tomto mst nachz rozpraova pro vstup paliva - palivo je z rozpraovae odsvno podtlakem a unenoproudem vzduchu, piem se rozprauje na drobn kapky - jemnho rozpren se dosahuje tm, e se do paliva jetped rozpraovaem pivd od hlavnho vzdunku menmnostv vzduchu, m je palivo pedmeno (zpnno) - krtc klapkou se d mnostv smsi paliva a vzduchu, m semn vkon motoru a otky Druhy karburtor Podle smru proudn vzduchu v karburtoru a umstn sacho potrub na motoru: - spdov karburtor - horizontln karburtor - vertikln karburtor Spdov karburtory se pouvaj nejastji, nebou nich vzduch i sms proud seshora dol, tj. ve smru gravitace. Jsou umstnynad hlavou vlc. Horizontln a vertikln karburtory jsou umstny pod hlavou vlc nebo v jej rovni, co umouje velmi krtk sac potrub. Konstrukn vka motoru je proto ni. Podle potu a funkce smovacch komor: - jednoduch karburtory - vcestupov (postupn) karburtory stupovit karburtor s postupn se otevrajcmi stupni pro jedno sacpotrub - dvojit vcestupov karburtory - dvojit (zdvojen) karburtory pouvaj se pro oddlen sac potrub - karburtory rovnotlak maj promnliv prez difuzru a pracuj s tm konstantnm pod tlakem - ouptkov karburtory se pouvaj jako karburtory u motocykl Jednoduch karburtor Skld se ze t hlavnch st:- klapkov komora se krtic klapkou - tleso karburtoru s difuzorem a plovkovou komorou - vko karburtoru Klapkov komora je asto soust tlesa karburtoru. V hlavnch stech karburtoru jsou umstna nsledujc zazen: - plovk s jehlovm ventilem - spoutc (obohacovac) zazen - systm chodu naprzdno s pechodovm zazenm - sytm hlavnch trysek - akceleran pumpika - obohacova, ochuzova - pdavn zazen Zazen karburtoru 1) Plovk s jehlovm ventilem el plovkovho zazen: - m za kol regulovat ptok paliva do plovkov komory a udrovat konstantnhladinu paliva v karburtoru za kadho provoznho stavu motoru sloen plovkovho zazen:- plovkov komora - plovk - jehlov ventil plovkovkomory 2) Spoutc zazen - pi spoutn studenho motoru se velk st paliva ze smsi kondenzuje a sr se na stnch sacho potruba vlc - dvodem je mal rychlost proudn smsi pi nzkch spoutcch otkch motoru a nedostaten teplotapro odpaovn paliva - mal podtlak nesta k tomu, aby se sms pipravovala systmem chodu naprzdno nebo hlavnm systmem - sms je ve spalovacm prostoru pli chud, nezpaln a motor neme zat pracovat el spoutcho zazen:- mus zajistit, aby se v karburtoru pi spoutn studenho motoru vytvela velmibohat sms paliva a vzduchu se smovacm pomrem a asi 1 : 3 - to odpovd asi ptinsobnmu mnostv paliva ve smsi paliva a vzduchu ( = 0,2) - tm je zarueno, e se i po kondenzaci paliva v sacm potrub dostane do spalovacho prostoru sms schopnzehu ( = 0,9) druhy spoutcch zazen: - run ovlada plovku, pedevm u ouptkovch karburtor, umoujc zven hladiny paliva v plovkov komoe a obohacen smsi - pvra vzduchu klapka v sacm hrdle karburtoru - syti mal jednoduch smova pro velmi bohatou sms Spoutc automatika - ovld samoinn a v zvislosti na provozn teplot motoru pvru vzduchu - regulanm prvkem je obvykle dvojkov (bimetal) ve snmai umstnm v chladc soustav motoru,vjimen ve vfuku Podtlakov zazen (Pull-Down) - otvr pi spoutn motoru mechanicky pstem ovldanm podtlakem pvru vzduchu do polohy, zaruujcvhodn smovac pomr, tm se zabrn plinmu obohacen smsi Nucen ovldn pvry vzduchu - pokud se ped spoutnm selpne a opt uvoln plynov pedl, zave se vzduchov pvra pomrnsloitm mechanizmem, umoujcm po stupnch v zvislosti na teplot jej zptn pohyb - smovac pomr je lpe pizpsoben poteb pi opakovanm spoutn a ohevu motoru na provozn teplotu3) Zazen chodu naprzdno s pechodovm zazenm (bypass) - pi otkch chodu naprzdno je rychlost proudn vzduchuv difuzoru pli mal a podtlak pro nast palivaz rozpraovae hlavnho systmu nedostaten - aby motor mohl pravideln pracovat i pi chodu naprzdno,mus bt v karburtoru zvltn zazen, palivova smovac systm (okruh) pro chod naprzdno el: - dodvat sprvnou sms paliva a vzduchu pro pravideln chod naprzdno a zajistit plynul pechod do stavuppravy smsi v hlavnm okruhu, pi vych otkcha zatench Sloen zkladnho systmu chodu naprzdno: - vzdunk a tryska chodu naprzdno - smovac trubice a pechodov otvory ve smovac komoe innost: - pi chodu naprzdno je krtc klapka tm zavena a malou trbinou proud vzduch vysokou rychlost - protoe v tomto mst je nejvt podtlak, st do nj kanlek, pivdjc palivo ji sten pedmense vzduchem ze smovac (emulzn) trubice chodu naprzdno - sms pro chod naprzdno se tvo z takto piveden smsi a vzduchu proudcho klapkovou komorou - otvor, stcch do klapkov komory, bv vce a jsou postupn odkrvny a uvdny do innosti otvrnmkrtc klapky - protoe systm chodu naprzdno se uplatuje na pprav smsi nejen pi chodu motoru naprzdno(bez zaten), ale i pi mench otkch i zatench, je u karburtor novjch konstrukc sloitj a tvoho dva a ti spolupracujc systmy, nkdy oznaovan jako koreknSms pro chod naprzdno Systm ppravy smsi tvo:- primrn systm - sekundrn systm - korekn systm - smovac trubice pro pedmen paliva (tzv. emulze paliva se vzduchem) obsahuj vzdunky, odmujcmnostv vzduchu a trysky, odmujc mnostv paliva - smovac trubice koreknho systmu m pouze vzdunk - smovac trubice sekundrnho systmu je od trubice se vzdunkem a tryskou oddlena - primrn a korekn systm se uplatuj pedevm pi zaven krtc klapce a sekundrn systm se postupnzapojuje pi otevrn krtc klapky Primrn a korekn systm - pedmen palivo primrnho a koreknho systmu pro sms chodu naprzdno se odebr ze achetmovacch (emulznch) trubic, zsobovanch palivem z okruhu hlavn trysky - pedmen palivo se odtud dostv kanlem s pechodovmi otvory a regulanm roubem pdavn smsipro chod naprzdno do klapkov komory pod krtc klapku Sekundrn systm (tzv. pdavn sms) - palivo i vzduch sekundrnho systmu je vedeno pes zvltn smovac trubici sekundrnho systmua regulan roub do spolenho kanlu systmu chodu naprzdno - pdavn vzduch pro sekundrn systm se odebr ped a za difuzorem- po vypnut zapalovn motoru se elektromagnetem ovldan ventil v kanlu systmu chodu naprzdnosamoinn uzavr a pvod smsi je peruen, co zabrauje dalmu monmu chodu motorutzv. samozpaly smsi od horkch mst ve spalovacm prostoru kol pechodovho zazen - mus zajistit plynul pechod ppravy smsi od systmu chodunaprzdno k hlavnmu systmu uplatujese v pechodovch reimech oblast stenho zaten Pechodov zazen - pi pechodu z chodu naprzdno do spodn oblasti stenhozaten se pedlem plynu dle oteve krtc klapka - tak se dostanou pechodov otvory (by pass otvory) postupndo oblasti vysokho podtlaku ve trbin krtc klapky - z pechodovch otvor se pitom nasv dostaten mnostvpdavn smsi, aby se zamezilo de pi pechodu chodunaprzdno do spodn oblasti stenho zaten- se zvtujcm se otevenm krtc klapky je podtlak v rozpraovai hlavnho systmu (difuzoru) vt ne v systmuchodu naprzdno, m se samoinn peru innost systmuchodu naprzdno 4) Hlavn systm el:- tento systm mus nasvat palivo, rozpraovat jej, msit se vzduchem a dodvat sms ve sprvnm smovacm pomru v cel oblasti stenho a plnho zaten Sloen hlavnho systmu: - hlavn tryska - korekn systm (chodu naprzdno) - rozpraova umstn v difuzoru innost: - se vzrstajcm prtokem vzduchu, tzn. pi dalm otevrnkrtc klapky, se zvyuje podtlak vce ne rychlost proudn, take smovac pomr kles a sms paliva se vzduchem jepli bohat - v oblasti stenho zaten (hlavn oblast jzdy) se poadujekonstantn smovac pomr, aby se doshlo nzk spotebypaliva - aby se doclilo tohoto pomru men, psob vedle hlavn palivov trysky i tryska a vzdunk koreknho systmu - kdy je motor v klidu, tak je palivo ve smovactrubici a v acht smovac trubice stejn vysoko- pi stoupajcm potu otek dochz k poklesu tlakuvzduchu v difuzoru, m stoup hladina palivav acht smovac trubice, ale v samotn smovactrubici koreknho systmu kles - vzduch, nasvan vzdunkem koreknho systmu,vystupuje z postupn se otvrajcch otvor smovactrubice koreknho systmu a stle vce zpujeprotkajc palivo - tmto pidvnm vzduchu (korekc) se psobproti obohacovn smsi paliva a vzduchuv rozpraovai hlavnho systmu, pi vzrstajcrychlosti proudn vzduchu v difuzoru Pdavn zazen el: - pdavn zazen se pouvaj pi pprav smsi tak, aby pzniv ovlivnila jzdn komforta spotebu paliva 5) Vyhvn obtoku (by-pass - zabrauje monmu zmrznut vody kondenzovanze vzduchu v obtokovch otvorech 6) Ventil pro vypnn chodu naprzdno - zabrauje ppadnmu kodlivmu dobhu (samozpaly) 7) Vyhvn sacho potrub - zabrauje kondenzaci par paliva v sacm potrub 8) Akceleran zazen Sloen akceleranho zazen:- akceleran pumpika - sac ventil - vtlan ventil - vstikovac trysky - ovldac sti el: - obohacuje sms pi nhlm oteven krtc klapky - akceleran zazen je potebn, protoe otkami motoru sevzduch urychluje vce ne palivo v kanlech a sms se ochuzuje 9) Obohacovac zazen el: - obohacuje chudou sms pro sten zaten pipechodu na vt zaten tak, aby se docliloco nejvtho vkonu motoru - pi plnm zaten zpsobuj vysok otky a velkoteven krtcch klapek vysok podtlak u vstupuobohacovac trubice, co vede k nasvn dalho paliva Dlensk prce na karburtoru: Pi zvadch v chodu motoru se mus nejdve zkontrolovat zapalovn a doprava paliva ke karburtoru. Karburtor se ist v rozloenm stavu. Provd se itn a kontrola vech trysek. Pot se vechny kanly, palivov stka a trysky profouknou tlakovm vzduchem. Poruchy karburtoru jsou asto zpsobenypouze ucpanmi tryskami, otvory nebo palivovmi stky. Pinou mohou bt i kapky vody. Zamrznut kapek vody brn prtoku paliva. Kontroluj se plovk, jehlov ventil a ventily akceleran pumpiky. Dle se kontroluje snadn chod krtc klapky a pvry vzduchu, vech thel a kloub. Hdelka krtc klapky nesm mt pli velkou vli v uloen, protoe by se mohl pisvat vedlej, tzv. falen vzduch. Pisvan vedlej vzduch ochuzuje sms,kter pak pomaleji ho a to me vst k hormu vnitnmu chlazen spalovacho prostoru a nslednmu vnmu pokozen motoru. Otvory trysek se kontroluj pneumatickm zkuebnm zazenm nebo mrkou. Pravidla prce: pi prci na karburtoru dbejte na maximln istotu pouvejte pouze originln tsnn dodrujte pedepsanou hmotnost plovku zkontrolujte hladinu paliva v plovkov komoe zkontrolujte tsnost jehlovho ventilu a ventil akceleran pumpiky k itn trysky nikdy nepouvejte drty Vstikovn benznu: koly:- vstknout jemn rozpren palivo do nasvanho vzduchu - upravit smovac pomr paliva se vzduchem optimln pslunmu stavuprovozu motoru (zaten, otky, teplota), - udrovat nzk podl kodlivin ve vfukovch plynech Vhody oproti karburtoru:- pesnj odmen paliva - vstikovn probh vtm rozdlem tlak - pvod paliva v jemn rozptlen form - krtk vzdlenosti a asy dopravy smsi k vlci - jemnj rozptlen paliva, rychlej odpaovna tvorba smsi - u vcebodovho vstikovn rovnomrn rozdlenpaliva do jednotlivch vlc - snen mrn spoteby paliva - redukce obsahu kodlivin ve vfukovch plynech Rozdlen vstikovacch systm benznu: podle msta vstiku paliva:pm, do vlce nepm, do sacho potrub jednobodovSPI (Single Point Injection) centrln CFI (Central Fuel Injection) do sti sacho potrub spolen vem vlcm

vcebodov MPI (Multi Point Injection)necentrln do jednotlivch vtv sacho potrub, pop.kanlu ped ventil podle asovho prbhu: neperuovan - kontinuln peruovan simultnn vechny vstikovac ventily vstikuj v jeden okamik skupinov spolu vstikuj souasn jen ventily uritch vlc sekvenn vstikovac ventily jednotlivch vlc vstikuj po sob v uritchintervalech podle zen tvorby smsi: mechanicko hydraulick (nap. K-Jetronic) mechanicko hydraulicko elektronick (nap. KE Jetronic) elektronick (nap. Jetronic, Motronic) Palivo je v pesn odmenm mnostv, kter odpovd okamitmu mnostv nasvanho vzduchu, tlakem palivovho erpadla jemn rozpreno palivovmi tryskami. Benznov vstikovac systmy s elektronickou regulac se skldaj ze t st: 1.Sac systm: isti vzduchu, spolen sac potrub, komora se krtc klapkou, sac potrub k jednotlivm vlcm 2.Palivov systm: Palivov ndr, palivov erpadlo, isti paliva, regultor tlaku, vstikovac ventily 3.dc a regulan systm: Pro vstup, zpracovn a vstup signl. Vstupn signly jsou daje snma, nap. otky motoru, poloha krtc klapky, teplota vzduchu apod. Tyto daje zpracovv elektronick dc jednotka a vstupnmi signly d akn leny a diagnostiku. Nepm vstikovn benznu U tohoto vstikovn se palivo vstikuje do sacho potrub, do sacho kanlu nebo do komory krtc klapky. Jednobodov vstikovn SPI: Vstikovn probh v jednom mst, centrln do komory krtc klapky jet ped krtc klapkou. Do jednotlivch vlc se dostv nestejn mnostv smsi nestejn kvality. Jednobodov vstikovac zazen jsou konstrukn jednodu ne vcebodov vstikovac zazen. Vcebodov vstikovn MPI: U MPI probh vstikovn pomoc vstikovacch ventil piazench kadmu vlci. Vstikovac ventily mohou bt umstny v sacm potrub bezprostedn ped sacmi ventily v sacm kanle. Tm jsou pro kad vlec stejn podmnky a rozdlen smsi je stejnomrn. U vcebodovho vstikovn rozliujeme:simultnn (z lat. souasn) vstikovn skupinov vstikovn (pro skupinu vlc) sekvenn (z lat.po sob) vstikovn Simultnn vstikovn:Vechny vstikovac ventily motoru se ovldaj souasn, bez ohledu na prv probhajc zdvih v tom kterm vlci. as potebn pro odpaen paliva je tak pro jednotliv vlce rozdln. Aby se pesto doshlo co mon nejrovnomrnjho sloen smsi a dobrho spalovn v jednotlivch vlcch, je na jedno otoen klikov hdele vstknuta vdy jen polovina mnostv paliva potebnho pro spalovn. Skupinov (sdruen) vstikovn: Nap. u tyvlcovho adovho motoru se otevraj souasn vstikovac ventily vlce 1 a 3 a vlce 2 a 4, vdy jen jednou za pracovn cyklus (2 otky). Ped zaven sac ventily se tak vstkne vdy cel mnostv paliva. asy pro odpaen paliva jsou tak rozdln dlouh. Sekvenn vstikovn:Vstikovac ventily vstikuj jednotliv po sob, v poad zapalovn, bezprostedn ped zatkem sn cel potebn mnostv paliva. Zlepuje se tm optimln pprava smsi paliva se vzduchem a vnitn chlazen motoru. Pm vstikovn benznu: Oznauje se tak jako GDI (z angl. Gasoline Direct Injektion) nebo jen DI (Direct Injection). U tohoto vstikovn je palivo vstikovno v prbhu sacho a kompresnho zdvihu pmo do vzduchov npln vlce, piem se rozprauje a odpauje jet ped zehem jiskrou svky. Tvorba smsi paliva se vzduchem zvis na provozn oblasti motoru. Podle tto oblasti motoru (zaten, otky, teplota) me palivov soustava motoru pracovat ve dvou provoznch reimech: spornm vkonnm Znaky motoru GDI: sac kanly tm svisl, aby se doshlo clenho smru proudn nasvanho vzduchu pouit vysokotlakho palivovho erpadla, kter dopravuje palivo k vstikovacm tryskm pod tlakem 5 MPa vysokotlak viv vstikovac trysky, u kterch se mn charakter a obraz vstiku, podleprovozn oblasti motoru tvarov psty (deflektor, vybrn) pro usmrnn pohybujcho se vzduchu a smsi ve vlci Palivov systm m dv sti: - nzkotlak st dopravn tlak je 0,33 MPa - vysokotlak st vstikovac tlak je 5 MPa (mus bt vy ne je kompresn tlak) Vysok tlak je vytven mechanickm jednopstovm erpadlem, kter je pohnno vloenou hdel od vakov hdele. Zdvih pstu je 1 mm, mazn st erpadla je jen palivem. Vysokotlak erpadlo je zsobovno palivem z nzkotlakho erpadla zabudovanho pmo v palivov ndri. Regulan ventily omezuj pslun maximln tlak v nzkotlak i vysokotlak sti. Prce v spornm reimu: - motor pracuje s velmi chudou sms - vzduch je nasvn pes obtokov ventil (by-pass)obtokem krtc klapky - vzduch se pi sn i kompresi uvd do vivho(roubovho) pohybu (deflektorem na pstu) - palivo se vstikuje do vlce na konci komprese- nastv vrstven plnn vlce v okol svky je bohatsms paliva se vzduchem, kter je obklopena chudmi vrstvami- vnj vrstvy se mohou skldat z istho vzduchu a neholavch horkch vfukovch plynzptnho veden (recirkulace) vfukovch plyn - bohat sms paliva se vzduchem v oblasti zapalovac svky se bezpen zaehne jiskrou a hoc palivozapl bez problm okoln chudou sms, co zaruuje stabiln a ist spalovn Prce ve vkonnm reimu:- obtokov ventil (by-pass) je uzaven a mnostvvzduchu je ureno jen polohou krtc klapky - palivo je vstikovno vivou tryskou v dob snv irokm kuelu - spaluje se s bohatou sms peskokem jiskry na koncikomprese - plynul pechod mezi spornm reimem a vkonnm reimem zajiuje elektronick regulace zapalovna vstikovn GDI Recirkulace vfukovch plyn: V horn oblasti zaten pracuj motory GDI se stechiometrickou sms, a proto i s zenm tcestnm katalyztorem jako bn zehov motory. Pi stenm zaten (provoz s chudou sms) se sice sniuj hodnoty HC (uhlovodk) a CO, ale hodnoty NOx jsou vy a nemohou bt tcestnm katalyztorem pln redukovny. K jejich snen se me zvit podl recirkulace (zptnho veden) vfukovch plyn a na 40% a vce, nebo se pouv dal speciln redukn katalyztor pro chudou sms (DENOX-Kat), zaazen pro snen obsahu NOx do zptnho veden vfukovch plyn.Znaky motor GDI: - a o 20% ni spoteba pohonnch hmot - vy mrn vkon - a o 20% ni emise CO2 Nepm vstikovn jednobodov - vstikovn do sacho potrub rozdlen Mono-Jetronic Mono-Motronic Mono-Jetronicnepm, peruovan, jednobodov vstikovn s elektronickm zenm vstikovn Mono-Motronicnepm, peruovan, jednobodov vstikovn s elektronickm zenm vstikovn a zapalovn Jednobodov vstikovn Bosch Mono-Jetronic Jejednoduchelektronickyzennzkotlakkompaktnvstikovacsystm,pouvanzejmnapromal tyvlcovmotorysvkonemdo80kW.Vlastnvstikovnpalivaprobhcentrln,pouzejednm vstikovacmventilem,kterjeumstnvkompaktnmvstikovacmagregtupedtlesemkrticklapky.Pi kadmzapalovacmimpulsuspustdicjednotkaprocesvstikovn,jdeprotoovstikovnperuovan. Zkladn funkce jsou podobn systmu L-Jetronic. a) Popis funkceVstikovnMono-Jetronicposkytujepotebnmnostvpalivaperuovanprostednictvmelektricky ovldanhovstikovachoventiludosachopotrubpedkrticklapku.Jehoovldnprovddicjednotka motoru.Provpoetdobyvstikovn(vstikovanhomnostv)zaznamenvdicjednotkaprostednictvm rznch vstupnch signl provozn stav motoru. Elektrickpalivoverpadloerppalivozndre pesfiltrdokomoryregultorutlaku,kterudruje tlakpalivakonstantnvzvislostinatlakuvsacm potrub.Pebytenpalivoodtkzptdondre. Je-livstikovacventilotevenpomocelektrickch impulszdicjednotky,paksepalivosvm tlakemvstikujedosachopotrubpedkrtic klapku.Mnostvvstikovanhopalivajeurovno dobouotevenvstikovachoventilu,tzn.trvnm impulsu vychzejcho z dic jednotky. Pro vpoet potebnhovstikovanhomnostvsloudic jednotcesignlyopotuotek,onasvanm mnostvvzduchu,oteplotmotoru,oteplot nasvanhovzduchuasignlyzesnmaekrtic klapky. Funkci obohacen smsi pi studenm spoutn motoru pebr dic jednotka a vstikovac ventil, tzn. e ji nen zapoteb ventil pro studen start a teplotn asov spna, jak tomu bylo u pedchzejcch systm vstikovn. b) Palivov systmVsystmuMono-Jetronicbvastozabudovnoelektrickpalivoverpadlopracujcnaprincipuproudn, zdka vtlan komorov erpadlo. V dsledku nzk spoteby u malch motor a nzkho tlaku v systmu (asi 0,1 MPa)nenzapotebvkonncherpadel.Velmiastobvajumstnyvndripalivaspolensesnmaem hladinypaliva.Palivosenasvotenmobnhokolasvncemlopatekverpadlebonhokanlu.Kanlyve vkunastransnavpouzdruerpadlasepalivosedostvdoobvodovholopatkovhoerpadla,vektermje dalm lopatkovm kolem podvno dl. Vkon erpadla siln zvis na otkch a tm na palubnm napt. erpac vkon se m na vstupu recirkulace. Poprchodupalivovmerpadlemprochzpalivopalivovmfiltremanakonecoplachujevstikovacventil. Nadbytenpalivomeregultoremtlakuodtkatzptdondre.Regultortlakuudrujekonstantntlak palivaspetlakemasi100kPaprotiokolnmutlaku.Vstikovacventilvstikujepalivovetvarukueluped trbinukrticklapky.Umstnvsystmusevoltak,abyrychlostproudnnasvanhovzduchubyla optimlnazaruilosetakjehodobrsmovnspalivem.Tvarovnvstikovachoventiluatmiznj vystupujcho vstikovacho paprsku zvis na konstrukci sacho zazen a velikosti motoru. Kontrola palivovho erpadla, regultoru tlaku a vstikovacho ventilu zan sejmutm vzduchovho filtruzevstikovacjednotky.Poodstrannpvodnhoazptnhovedenpalivaodvstikovac jednotky se na pvodn hadiku pipoj manometr. Na vstup z tlesa se napoj druh hadika, kter je vloena do ndobky pro odmovn mnostv dodanho paliva. Na rel erpadla se na 30 sekund pemostsvorky30a87apekontrolujesetlakpaliva.Dodvanmnostvmusbtnejmn650 cm3. Tsnostvstikovachoventilujevpodku,odkpne-limaximln1kapkapalivabhem60s. Elektrick vnitn odpor mezi svorkami 2 a 3 mus bt pi teplot okol asi 15 a 300C v rozsahu 1,0 a 1,6 O. c) Vstupn signly pro sledovn provoznho stavuPodstatnrozdlprotipedchzejcmvstikovacm systmm spov u systmu MonoJetronic v tom, e senasvanmnostvvzduchu(hmotnost)nem, nbrvypotvnazkladhluotevenkrtic klapky(o)aotek(n).Jdeotzv.regulacio/n.Pi danm oteven krtic klapky a danch otkch me bt nasto jen urit mnostv vzduchu. Pslun pole charakteristikjestanovenoexperimentlnna zkuebnmstojanuanaprogramovnododic jednotky.Pslunvstupnsignlydostvdic jednotka ze svorky 1 (poet otek n) a potenciometru krtic klapky (hel oteven klapky o) Signl ze svorky 1 (td-signl)DostvdicjednotkaMono-Jetroniczdic jednotkyzapalovn.Tentosignllzemitpomoc hlusepnut.Bezsignluopotuotekke vstikovn nedochz. hel oteven krtic klapkyRozeznv dic jednotka podle zmn odporu na potenciometru krtic klapky. Potenciometr krtic klapky m dv odporov drhy s rozdlnmi charakteristikami. Jednu pro oblast nzkho zaten (hel oteven 0 a 24), kdysepimalchrozdlechvhluotevenzskvajvelkzmnyvnasvanmmnostvvzduchu,adruhou drhuprohornoblastzaten(helrozeven18a90).Volnobhneboplnzatenpozndicjednotka podlepslunhohluoteven.Obdrhylzezkouetpomocmenodporu.Piotevrnkrticklapkyse mus hodnoty odporu plynule mnit. Pitom je dleit i to, aby byl po cel ploe drhy zajitn dobr kontakt a drhy nebyly vlhk nebo zkorodovan. Polohapotenciometruvikrticklapcesenemmnit.Pippadnnezbytvmnsemuspesn dbt daj pro nastaven od pslunho vrobce. Pi vpadku potenciometru krtic klapkydic jednotka piazujerznm otkm pevn doby vstiku, a tm zaruuje omezen nouzov provoz. Teplota motoruSe zskv menm pomoc NTC termistoru. Teplota nasvanho vzduchuSe zskv pomoc NTC termistoru, kter je umstn v tlese vstikovacho agregtu na vstikovacm ventilu. Napt akumultoruJe meno prostednictvm svorky 15 a u tohoto systmu se nepouv jen pro napjen dic jednotky, ale jeho hodnotaovlivujevpoetdobyotevenvstikovachoventilu.Bezproblmovaelektrickyvodivmusbt pipojen na kostru. Trval napjen z kladnho plu akumultoru mus bt k dispozici pro pam zvad. Signl z lambda sondyJevyuvnprokorekciaregulacivpotudobyvstikovnpaliva.Pokudjeregulaceotekpivolnobhu nastavovnapomocovladaekrticklapky(mstotepelnhoovladae),medicjednotkaprostabilizaci otekpivolnobhudostvatdoplkovspnacsignly(nap.zklimatizanhozazenneboautomatick pevodovky) d) Funkce dic jednotky a vstupn signlyNejdleitjmvstupnmsignlemjeimpulsprovstikovacventil,zskannazkladvpotumnostv nasthovzduchu.Vypotendobavstikusezskvzevstupnchsignlanaprogramovanchfunkc,jako jsou obohacen pi spoutn, obohacovn pi bhu za studena a v zahtm stavu, volnobhu, obohacovn pi plnm zaten, peruen pvodu paliva pi deceleraci a omezen otek (podobn jako u jinch vstikovacch systm). Tak regulacesmsi prostednictvm teploty nasvanho vzduchu funguje podobn jako u ostatnch vstikovacch systm. Krom obvyklch funkc mus dic jednotka ve svch programech teplotu nasvanho vzduchuateplotumotoruhodnotitzejmnapipechodovmchovnazmnchzaten.Vdsledku centrlnhovstikovnpedkrticklapkusepiakceleracinastnchsachopotrubvytvotenkvrstva paliva, kter se odpa po optovnm uzaven krtic klapky. Vytvenaodpaovnttovrstvypalivanastnchsachopotrubjezvislkromteplotyinaotkch motoruanavelikostihluarychlostiotevenkrticklapky.Zmnuzatendicjednotkarozpozn prostednictvmzmnyodporupotenciometrukrticklapky.Vtenokamikspustpslunprogram,aby vykompenzovalakondenzacipalivanastnch.Dalspecilnfunkcdicjednotkyjekompenzacenapt nejenprofungovnvstikovachoventilu,aleiproerpacvkonpalivovhoerpadla.Pinipalubnm napt a tm i nim vkonu proudovho erpadla ( v dsledku jeho nich otek) se vypoten doba vstiku jetprodluuje,abysetakkompenzovalnitlakpaliva.Regulacielektrickhopalivovhoerpadla (bezpenostn spnn) provd dic jednotka prostednictvm rel. Je-limstotepelnhoovladaezabudovnregultorneboovladakrtic klapky (obrzek 64), pak je tento ovlada pi regulaci volnobhu ovldn pmodicjednotkou.Nazkladsignluzkontaktuvolnobhu(5)a otekmotorusespoutregulacevolnobhu.Elektromotor(1)jedvma kabely spojen s dic jednotkou, kter ur smr toku proudu a tm i smr otenelektromotoru.Pomocregulacevolnobhulzesnitotkypi volnobhu. Tyse zvyuj jen v ppad poteby (pi studenm startu nebo pi bcm kompresoru klimatizace). Regultor krtic klapky dv navc monostlehcepootevtklapkupijzdbezstlaenhopedlu akcelertoru nebo pi aktivnm zpomalovn a snit tak podtlak v motoru. Pomocregulaceotekpivolnobhusekompenzujiodchylky zpsobenopotebenmastrnutm.To,cosezvldneuotekpi volnobhukompenzovatregultorvolnobhu,lzepomoclambda-regulaceprosloensmsikompenzovatnebopizpsobitvcelm rozsahu. dic jednotka, podobn jako pam zvad, dostv hodnoty pro adaptacijenpitrvalepipojenmnapjenzkladnhoplu akumultoru.Natojetebadbtpihlednzvadapi diagnostice. e) Diagnostika systmuMono-Jetronicobsahujevnitndiagnostiku,kterneustlemonitorujevechnyprvkysystmu.Vppad vskytuchybyneboporuchyjizaznamendopamtizvad.Monostivyhodnocen(vyten)pamtizvad jsou dv: blikacm kdem pomoc diagnostickho pstroje, pipojenho na diagnostick rozhran vozidlaPro citlivost centrln vstikovac jednotky na neodborn zsahy, je pi servisnch operacch dbt zsad, s nimi je nezbytn se seznmit ped zahjenm prac. f) Vnitn diagnostikaVdicjednotcejetrvalpam,kteruchovvzvady,jesevyskytnoubhemprovozumotoru.Pokudmotor neb,jenutnpodobuasi6sekundstartovatanevypnatzapalovn.Tmtozpsobemsezvadyoptulo.U vozidel, kter byly vyrobeny do roku 1988, me bt uloena pouze jedna zvada, u pozdji vyrbnch vozidel to bylo a 11 zvad. Chyby tkajc se lambda-regulace mohou bt indikovny teprve po 12 minutch jzdy. Jestlie se zvada neopakuje pi osmi nsledujcch startech, je automaticky vymazna. g) Lambda regulaceStoupajclegislativnpoadavkyuinilynezbytnmzavedenzenchtcestnchkatalyztor.Aby odstraovn kodlivin z vfukovch plyn probhalo co nejinnji, mus se sloen smsi pohybovat v zkch mezchstechiometrickhopomru.Proudrovnsmsivmezchkatalyztorovhooknanenzen mnostv vstikovanho paliva dost pesn. Pi nm se nebere ohled na dn zmny v motoru v dsledku opoteben, resp. na tolerance konstruknch dl. Protojepoadovno,abysemiloskutensloenvfukovchplynpospalovnapodlezmench odchylek se provdla regulace vstikovanho mnostv paliva, resp. upravovala tvorba smsi. Sloenvfukovchplynsem lambda-sondou.Prostednictvm signlu z lambda-sondy me dic jednotkamnitvstikovan mnostvatmisloensmsi. Protoesejednouzaven regulanobvod,hovomeo regulaci. dicjednotkapomoclambda-integrtorudodatenreguluje vypotenoudobuvstiku.Je-li sms pli bohat, zkracuje se doba vstiku,je-liplichud,pakse prodluuje.Regulaceprobh nepetritakolszhrubavrozmez1%kolem=1.Protutoregulaciexistujenkolikvjimek,tzv. zkazregulace,abynedoloknegativnmuovlivnnpodmnekchodumotoruvefzispoutnmotorua chodu za tepla, pi akceleracia deceleraci a vtinou i pi provozu pi plnm zaten. Pi vpadku signlu od lambda-sondydicjednotkapepnenazenvnouzovmreimu,oktermjeidivtinouinformovn rozsvcenm varovn kontrolky na pstrojovm panelu. prava smsiUmodernchvstikovacchsystmsesignlzlambdasondypouvtakktomu,abysezkladnzen vstikovanhomnostvpizpsobovalo(adaptovalo)skutenmcharakteristikmmotoru.Mus-lise vstikovanmnostvvurenmintervaluneustledodatenregulovat,dicjednotkatopozn,avezmev vahu pi dalm vpotu doby vstiku. Tak se pomoc lambda-integrtoru zmenuje absolutn velikost potebn korekce. Hodnotu pro adaptaci ukld dic jednotka do pracovn pamti. Mono Motronic Sloen: palivov systm zapalovn snmae diagnostick zsuvka ovldac a dc prvky Palivov systm: Je tvoen tmito komponenty: palivov ndr regultor tlaku paliva elektrick palivov erpadlo( je v tlese vstik. jednotky) jemn isti paliva ndobka s aktivnm uhlm vstikovac jednotka se vstikovacm ventilem magnetick regeneran ventil a) Elektrick palivov erpadlo: - je zabudovno pmo v ndri, je ovldan relm palivovho erpadla - je dvoustupov, elektrick:1. stupe lopatkov 2. stupe zubov - ve spodn sti je hrub isti paliva - jitn proti peten odejde pojistka - tleso erpadla m takov vnitn objem, e je zrove i zsobnkem paliva dopravapaliva bez rz, nemus bt tlumi rz - erpadlo je opateno zptnm ventilem, kter pi pekroen nastavenho tlaku pepoutpalivo zpt do ndre b) Jemn isti paliva: - je paprov - zachycuje neistoty do velikosti a 0,004 mm - ivotnost je asi 50 000 km c) Regultor tlaku paliva: - je integrovan ve vstikovac jednotce- udruje konstantn rozdl mezi tlakem paliva a okolnhovzduchu (dleit pro pesnou dvku paliva) - tento rozdl udruje na hodnot 0,1 MPa innost: - membrna oddluje doln komoru s pepoutcm ventilemodhorn komory s pedepjatou roubovou pruinou- pohybliv uloen pepoutc ventil je silou pruinydotlaovn na sedlo ventilu - pokud stoupne vlivem zmny tlaku paliva sla na membrnu a pekon slu pruiny, jeventilov destikanadzdvihnuta ze sedla a palivo me volnm prezem proudit zptk ndri - pi odstaven motoru je ukonena tak dodvka paliva - zptn ventil palivovho erpadla a regultor tlaku se uzavou a udruj uritou dobu tlakpaliva v pvodnm veden. To zamezuje odpaovn paliva, kter se zahv od teplch stmotoru a tm jsou zarueny pzniv podmnky pro dal start d) Vstikovac jednotka: - umstna pmo na sacm potrub - vstikovac ventil vstikujepalivo do prostoruped krtc klapku - frekvence vstik odpovd zehovm impulzm - potek vstiku a dobu oteven ventilu vypotv dc jednotka na zklad vstupnch dat a provoznch stav innost: - vstikovac ventil m magnetick vinut, jehlu ventilu a magnetickou kotvu - je-li vinut bez proudu, tla roubovit pruina jehlu ventilu do jejho sedla - pi vybuzen vinut se jehla nadzvedne o cca 0,06 mm a palivo zane proudit z prstencovhootvoru. Mnostv paliva podle otek motoru se d dobou oteven ventilu dc jednotkou. e) Ndobka s aktivnm uhlm a regeneran ventil: - spojena s ndr a pes elektromagnetick ventil s prostorem za krtc klapkou - m ekologick dvod: zadruje vpary z benznu, aby neutkaly do ovzdu - zachycen vpary, kter projdou aktivnm uhlm jsou strhvny do spalovacho prostorupodtlakem ze sacho potrub - mnostv regenerovanho proudu odpaenho paliva je zvisl v prvn ad na rozdlu tlakuv sacm traktu a okol, tj. pi volnobhu je rozdl tlak vysok pi vym zaten motoru kles - pesn odmovn proudu palivovch par provd dc jednotka pes regeneran ventil - ventil je v innosti pouze pi zapnutm zapalovn, pod naptm je ventil ve stavu uzavenm, nen-lina svorkch napt je ventil oteven - po signlu z dc jednotky dojde k oteven ventilu a pry paliva zanou proudit do motoru - nen-li motor jet zahn na provozn teplotu (pod 60C) je ventil uzaven Snmae:Vyhodnocuj vechny dleit hodnoty o provoznm stavu motoru. Zskan informace jsou ve form elektrickch signl pivedeny k dc jednotce, tam se pevedou na signl digitlna zpracuj pro dal zen aknch len dc jednotkazskv informace o provoznch veliinch a stavech systm z nsledujcch snma: - snma otek motoru- snma teploty nasvanho vzduchu- spna volnobhu - snma natoen krtc klapky - snma teploty chladc kapaliny- lambda sonda S jejich pomoc dc jednotka zabezpeuje:- optimln okamik zehu - zen hlu sepnut kontakt v zapalovacmtrafu (odstediv a podtlakov regulacepedstihu zehu odpadaj) - koriguje dodvku paliva (dobou oteven jehly ventiluvstikovac jednotky) - mn okamik vstiku paliva a) Snma hlu natoen krtc klapky: - oblast hlu oteven krtc klapky je rozdlena na 2 odporov drhy(z dvodu pesnho rozlien hlu natoen krtc klapky): 1. odporov drha 0- 24 - oblast volnobhu 2. odporov drha 18- 90 - oblast vyho zaten. Pi porue tohoto snmae vypotv dc jednotka nhradn program. Vozidlo jededl, ale s omezenm vkonu. V pamti J je uloena zvada b) Snma otek a polohy klikovho hdele Hallv snma: - uruje rychlost oten a polohu klikov hdele motoru - je umstn na skni pevodovky v mst setrvanku- snma vysl dc jednotce signl, spoutn hranami drky,vyfrzovan v setrvanku - tyto dva impulzy maj pesnou polohu vi klikov hdeli a to6 a 60 ped horn vrati prvnho vlce - aby toto pracovalo nesm se pootoit s vncem setrvanku - kdy tento snma nepracuje, tak motor nejede c) Snma teploty nasvanho vzduchu: - je umstn vedle vstikovacho ventilu - slou pro kompenzaci vlivu hustoty nasvanho vzduchu pi plnn vlce (hustota zvisnateplot) - pi vpadku tohoto signlu vyd J nhradn signl, odpovdajc teplot nasvanhovzduchu 20C. Porucha se zaznamen do pamti zvad a vozidlo jede dl. d) Snma teploty chladc kapaliny: - snm teplotu chladic kapaliny (termistor NTC s klesajc teplotou se odpor zvyuje) - podle toho J ovlivuje :- mnostv paliva - okamik vstiku - okamik zehu - se stoupajc teplotou motoru kles korekn dodvka paliva (zkracuje se korekn dobaoteven vstikovacho ventilu) - pi dosaen provozn teploty motoru je korekce doby vstiku vzruena - pi porue motor jede dl a do pamti se zaznamen zvada - pracuje tedy podobn jako syti u karburtoru e) Snma barometrickho tlaku: - dodvn na pn zkaznka pi jzd s automobilem msty s velkm rozdlem nadmoskvky (velk nadmosk vka id vzduch men hustota) f) Provozn stav motoru spna volnobhu: - slou k rozeznn okamitho provoznho stavu motoru ( v tomto ppad volnobh nebo pln vkon) - je dleit pro optimalizaci vstikovanhomnostv paliva - volnobh je dc jednotce hlensepnutm volnobnho kontaktu snmaenachzejcho se na nastavovaivolnobhu - pln zaten vyhodnot dc jednotkaze signlu potenciometru krtc klapky g) sonda: - pro dobrou innost katalyztoru je nutn optimln sloensmsi (sms se stechiometrickmsmovacm pomrem: SP = 1 : 15 (na 1g paliva pipad15 g vzduchu); tomu odpovdpomr = 1 vzduchu mnostv teoretvzduchu mnostv skutemmts..= = innost: - sonda se nachz ve vfukovm potrub a v nm je vystavenaproudu vfukovch plyn a reaguje na v nm obsaen kyslk - aktivn keramika, nachzejc se na vnj pedn sti sondy jeopatena porznmi platinovmi elektrodami - keramika se stv za vysok teploty vodivou pro kyslkovionty - vnitn strana keramiky je spojena s okolnm erstvmvzduchem - je-li koncentrace kyslku na obou stranch keramiky rzn, vznik na elektrodch elektrick napt Charakteristika sondy - signl napt lambda sondy se mn skokov v oblastiodpovdajc stechiometrickmu sloen smsi, tj. = 1. - napt blc se 0,9 V charakterizuje bohatou sms,naopak napt 0,1 V znamen, e je sms chud - lambda sonda pracuje s pomrem v rozmez 0,99 1,01, co znamen, e katalyztor pracuje s innost a 99% Druhy sondy :- nevyhvan (ohv se jenod vfukovch plyn) - vyhvan (m sv elektrick topn tleso, dostv se dve na provoznteplotu) Regulan innost sondy s vyhvnm zan od teploty asi 300C, samotn provozn teplota sondyje asi 500C 600C; sondu ni teplota 900C a vce.V ppad peruen signlu sondy nebo jeho zkratu zstv motor v chodu a zvada se ulo do pamti zvad dc jednotky. Katalyztor: Zazen, kter umouje chemickou pemnu jedovatch sloek ve vfukovch plynechna nejedovat. Jedovat sloky ve vfukovch plynech:Chemick reakce v katalyztoru: CO oxid uhelnat (na CO2 oxidac)2CO + O2 2CO2 HC uhlovodky (na CO2 a H2O oxidac)2C 2H6 + 7O2 4CO2 + 6H2O NOx oxidy dusku (na N a O2 redukc) 2NO + 2CO N2 + 2CO2 Katalyztor svou ptomnost umouje chemickou pemnu kodlivin na jin ltky, ani by se pitom sm opotebovval, protoe se vlastnch chemickch reakc pmo neastn. Konstrukce katalyztoru: Podstatnmi stmi katalyztoru jsou: - nosi katalyztoru kovov nebo keramick vloka (hlinko hokov silikt- mezivrstva nazvan tak nosn vrstva (jen u keramickho nosie) - katalyticky aktivn vrstva (vlastn katalyztor) Vloku (nosi) tvo nkolik tisc jemnch kanlk, ktermi proud vfukov plyny. Kanlky keramickch nosi jsou opateny velmi porzn mezivrstvou. inn povrch katalyztoru se tm zvyujeasi 7000x. Na tuto mezivrstvu, nebo pmo na kovov nosi se napauje katalyticky inn tenk vrstva vzcnch kov, nejastji platiny, rhodia a palladia(asi 2 gramy). Nepm vstikovn vcebodov: Pat sem soustavy vstikovn: - K Jetronic - KE Jetronic - L Jetronic - Motronic Bosch KJetronic Patmeziprvnsystmynepmhovstikovnbenzinu.SystmBoschKJetronicjevstikovaczazens plynulm(kontinulnm)vstikovnmzanzkhotlakushydropneumatickmodmovnmmnostv paliva. a) Popis funkce a pehled systmuElektrick palivov erpadlo (12) dodv palivo z ndre (11) pes zsobnk paliva (13) a palivov filtr (14) do regultorusmsi(7).Regultortlaku(8)udrujevsystmukonstantntlakpaliva,kterseuvtinysystm pohybuje kolem 0,5 MPa. Pebyten mnostv paliva se vrac zpt do ndre. Pomoc tepelnho regultoru (6) se podle teploty motoru mn dc tlak, kter psob na dc pst. Vychlen clony v pvodu mie mnostv vzduchu(10)psobprostednictvmmnostvnasvanhovzduchuprotidcmutlaku.Pichoduzahtho motorusetakjetdodatenregulujemnostvpaliva,kterpropoutpstvrozdlovaipaliva(7)na jednotlivvstikovacventily(1).Je-limotorzahtnaprovoznteplotu,jedctlakkonstantn(asi0,37 MPa).Vstikovanmnostvpalivajetakpmomrnmnostvnasvanhovzduchuajezeno prostednictvm vychlen clony mie vzduchu mnostv nastho vzduchu, kter pomoc pkovho systmu aktivujedcpst.Pistudenmstartusepomocpdavnhovzduchovhoventilu(3)kmotorupivd dodaten mnostv vzduchu pro zven volnobhu (do prostoru krtic klapky). Ventil pro studen start (15) vstikujebhemfzestartovndosachosystmuasovomezendodatenmnostvpaliva.Tmse usnadujesputnmotoruakompenzujztrtypalivazpsobenkondenzacnastudenmpovrchusacho potrub. Tento ventil je ovldn pomoc elektricky ohvanho teplotnho asovho spnae (19). b) Palivov obvod K-Jetronic Palivov erpadloJe lamelov, pohnn elektromotorem.

Zsobnk tlaku paliva (akumultor) Zsobnk tlaku paliva udruje povypnutmotorutlakv palivovmsystmupo nezbytn nutnou dobu. Bhem provozupotlaujerzychodu palivovhoerpadla. Usnadujespoutnteplho motoru.Tlakjevyvolnsilou pruiny (2) na membrnu (4). isti paliva Jemnistipalivazachycujeneistotydoprmruasi0,01mm. Paprovvlokaminnouplochu530000mm2.Vpravidelnch intervalech je doporuena jeho vmna. Pi vmn je nutno dbt na orientaci ipky na pouzdru ke smru proudcho paliva. Zanesen filtr me bt pinou nerovnomrnho chodu a snen vkonu motoru. Regultor systmovho tlaku Prodosaenpesnhodvkovnpaliva,musbttlakvpalivovmsystmubhemcelhoobdobchodu udrovnnakonstantnhodnot480kPa.Tozajiujeregultorsystmovhotlaku.Elektrickpalivov erpadlo dodv vce paliva, ne je potebn. Tlak paliva psob proti vratn sle pruiny pstu regultoru, m vznik systmov tlak. Vstikovac ventilKlidov poloha (ventil uzaven) nastv u vypnutho motoru Vstik paliva nastane tehdy, jestlie tlak paliva bude vt ne 330 kPa. Bhem vstikovn se jehla v sedle ventilu chvje a lpe rozprauje palivo.Poklesne-litlakvsystmupodhodnotutlakuotevracho(zastavenmotoru),vstikovacventilysetsn uzavou. Tsnost se kontroluje tlakovou zkoukou i vizuln. Elektromagnetick ventil pro studen start motoruTento ventil je ovldn elektricky. Ve vypnutm stavu je prtok paliva zablokovn. Spoutn provd teplotn asov spna, kter je piroubovn k motoru. Pi studenm startu je kontakt sepnut. Pi startu zane topnm vinutmprotkatproud.Popivedennaptdovinutcvkyelektromagnetickhoventilujdrouvolnpvod paliva a to vtee do rotan trysky. Ta je uvedena do rotujcho pohybu a velmi jemn rozpr palivo do sacho potrub.Psobenventilupiteplot200Ctrv7-8sekund.Dobapsobensesniujesezvyovnmteploty. Pakbimetalovpruinateplotnhoasovhospnaerozpojkontakt.Piteplot350Cjepsobenzcela vyazeno. c) Vzduchov obvod K-Jetronic

Pizpsoben dvky paliva zaten motoruPizpsobensloensmsipalivaprorzn provoznpodmnkyjakojebhnaprzdno, stenaplnzaten,jednopolohou vzduchovklapkyvipesnurenmu tvarovn vzduchovho trychte. Pi stenm zaten pracuje motor s chudou smspolohavzduchovklapky(2).Probh naprzdno, poloha vzduchov klapky (3) a pro plnzatenjezapotebbohatsms(= 0,85 a 0,90) poloha vzduchov klapky (1). Mi mnostv vzduchu s rozdlovaem mnostv palivaJe-li motor v klidu, vzduchov klapka (2) uzavr prchod vzduchu. Je-li motor v chodu,jevzduchovklapkaproudcmvzduchemzvednaajejpohybjepenennadcpstek(9).dcpstek pout systmov tlak (10) ze spodnch komor diferennch tlakovch ventil do komor hornch (11). ouptko pdavnho vzduchuTleso krtc klapky jeopateno obtokovm kanlem, ktermjezakrtcklapkunasvnovtmnostv vzduchu.Prtokvzduchujezenouptkem(4) pdavnho vzduchu v zvislosti na teplot motoru. Je-limotorstuden,jeouptkootevenoavtmnostvvzduchuspolensvtmmnostvmpalivazv volnobn otky. Se zvyujc se teplotou dochz k uzavrn ouptka a ke sniovn volnobnch otek. d) Rozdlova mnostv palivaPidluje vlcm motoru palivo podle polohy stavc klapky v mii mnostv vzduchu.dic trbina je irok 0,2 mm v tlese je tolik trbin, kolik m motor vlc dic trbina je spojena s horn komorou diferencilnho tlakovho ventilu (11) dic pst (9) je ve styku s pkovm systmem mie mnostv vzduchu (7) dic tlak (13) psob na horn stranu dicho pstku (9)Funkce vychlenm vzduchov klapky (2) v mii mnostv vzduchu pohne pkov systm (7) dicm pstem mezi vychlenm desky, posunem pstku a uvolnnm prezem je pm mrnost dic tlak psobc na horn stranu pstku je generovn pi zahvn motoru a pi pln zti motoru Diferenn tlakov ventily-hornkomora(23)jenaplnnaodmenm palivem- doln komory (27) jsou vzjemn propojeny a jsou pod systmovm tlakem (10)- rozdlov tlak je urovn silou pruiny (25)Diferenn tlakov ventily udruj konstantn tlakov spd v dc trbin (16), nezvisl na mnostv vstikovanho paliva. Tlakov rozdl mezi doln komorou (27) a horn komorou je 0,01 MPa. To znamen, e v horn komoe je 0,475 MPa. Pokud motor potebuje vt mnostv paliva, dc pstek (9) se posune nahoru, zv se tlak v horn komoe (23), membrna (26) mezi komorami se vc prohne a do vstikovacch ventil proud vce paliva. Pi poadavku na men mnostv paliva pstek (9) poklesne, sn se tlak v hornch komorch (23), prton prez mezi membrnou (26) vstupem ke vstikovacmu ventilu (24) se zmen a tm se zmen i mnostv dodvanho paliva. e) Regultor chodu teplho motoruTento regultor reguluje dic tlak jednak zvisle na teplot motoru a jednak zvisle na zaten motoru. dic tlak tak koriguje vychlen vzduchov klapky, m upravuje odmovan mnostv paliva. Popime si jednotliv reimy. Start studenho motoru:Souasn se sepnutm startovacho spnae je pivedeno napt na: topnou spirlu teplotnho asovho spnae a ouptka dodatenho vzduchu elektromagnetick ventil pro spoutn studenho motoru topnou spirlu regultoru teplho chodu motorudic tlak psobc na dic pstek je snen asi o 0,5 baru. Vzduchov klapka je vce vychlena ne pi zahtm motoru. Tm je zveno mnostv paliva vymen pro start. Dal palivo je do sacho potrub vstikovno elektromagnetickm ventilem pro spoutn studenho motoru a to po dobu 7 a 8 sekund. Pak reim startu studenho motoru pejde do fze zahvn motoru. Postupn ochuzovn smsi pi zahvn motoru:Pi sputn studenho motoru je vytvoena bohat sms. Se vzrstajc teplotou se zpaln sms postupn ochuzuje. S narstajc teplotou se sniuje sla bimetalov pruiny a membrna (1) vce uzave odtok paliva (2) do ndre, m postupn vzroste dic tlak (13). Tak dojde k postupnmu ochuzovn zpaln smsi. Obohacen smsi zatenho motoru snenm dicho tlaku:Mru zaten motoru indikuje tlak v sacm potrub. K tomuto elu je regultor propojen hadikou se sacm potrubm (12). Membrna (10) oddluje od sebe prostor kde je tlak v sacm potrub a prostor s barometrickm tlakem ovzdu (9). Pi bhu naprzdno je v sacm potrub hlub podtlak, take barometrick tlak z (9) pitiskne tal membrny (10) na horn doraz (8).Kdy motor bude pln zaten, v sacm potrub mra podtlaku poklesne. Tm se nav tlak na horn stranu membrny (10) a ta se prohne a na doln doraz. Zv se odtok do ndre (2), poklesne dic tlak a tm dojde k obohacen smsi. f) Systm K-Jetronic s lambda regulacU automobil s trojcestnm katalyztorem se mus sloen smsi regulovat na hodnotu odpovdajc stechiometrick smsi, tedy = 1. Tuto regulaci provd dic jednotka, kter vyhodnocuje signl lambdasondy a potebnm zpsobem ovlivuje proces smovn. U systmu K-Jetronic se za tm elem mn tlak v dolnch komorch diferennch tlakovch ventil. Ty jsou proto od tlaku v systmu oddleny pevnou krtic trbinou. Tlak v dolnch komorch se pslunm zpsobem mn pomoc tzv. taktovacho ventilu. Tento taktovac ventil (jeho oteven nebo zaven) je ovldn dic jednotkou. Neprotk-li jm elektrick proud, je uzaven a v dolnch komorch pak psob tlak paliva v systmu. Bosch KEJetronic ZhlediskazkladnfunkcejeKE-JetronicnadstavbouzenK-Jetronic.Jemnnastavovnvstikovanho mnostvvakprovd,podlerznchpodmnekprovozu,elektronickdicjednotka.Tazpracovv vstupn signly a na stran vstupu d elektrohydraulick mni tlaku. Ten mn rozdl tlak v rozdlovai mnostvpaliva,mezitlakemvdolnchkomorchdiferennchtlakovchventilatlakemvsystmu. Mechanickydodanmnostvsmsisetakupravujezenmtlakuvdolnchkomorchnarozdlodzmny dicho tlaku v ppad vstikovn K-Jetronic. a) Regultor systmovho tlakuJinenintegrovnpmovrozdlovaimnostvpaliva, nbrjesamostatnousoust.Tlakvsystmujeu vstikovnKE-JetronicvyneuzazenK-Jetronic, aleizdesemusbezpodmnenudrovatnapesn hodnot. b)Spna krtic klapkySekrticklapkouspojenspnakrticklapky.Mjeden kontaktprovolnobhajedenkontaktproplnzaten.Pi irokmotevenkrticklapkysekontaktplnhozaten spojadicjednotkadostanenapovsignl.Pivych otkch se tm spust obohacovn pi plnm zaten. Je-linaopakpivychotkchspojenkontakt volnobhu(tj.krticklapkajezaven),peruse pvodpaliva.Adonaprogramovanhopotu otek nedochz ke vstikovn pi uvolnn pedlu akcelerace.Topispvkspormpalivaasnen objemu vfukovch plyn. SignlopotuotekdostvKE-Jetronicoddicjednotky zapalovn.Nktevrobciuvaj KR-Jetronic i k omezovn otek a lzehozkouetmenmhlu sepnutkontakt.Informaceo zatensezskvpomoc potenciometru na clon prezuv miimnostvnasvanho vzduchu.Podlemnchosebytku napt(podlezmnyodporu) rozpozndicjednotkapolohu clonyprezuajejvychlen.V zvislostinazmnpolohyclony prezu a doby, bhem kter k n dojde, probh definovanobohacovn pi akceleraci. PotenciometrZkou se menm odporu. Pi vychylovn clony prezu se mus odpor spojit mnit. Prostednictvm svorky 50rozpozndicjednotka,esespoutprocesstartovnapodobuasi1,5sdodvelektrohydraulickmu mniitlakumaximlnproudproobohacenpistartu.Nvaznzanevzvislostinateplotmotorudit zvyovn otek motoru po startu (obohacovn pi chodu v zahtm stavu). Teplota motoruM se termistorem NTC a m vliv jak na obohacovn pi akceleraci, tak na funkci peruen pvodu paliva. Je-li automobil vybaven trojcestnm katalyztorem, koriguje se vypoten dic proud pro elektrohydraulick mni tlaku jet podle signlu z lambda-sondy. dicjednotkadostvnapjecnapt.Pihlednzvadyjetebaconejdve zkontrolovat jej napjen a vechna spojen na kostru. Vzvislostinavrobcimedicjednotkazpracovvatidalvstupnsignly.Tyvaknejsouvznamnz hlediskazkladnfunkce.Ovlivovnvstikovanhomnostvprostednictvmelektrohydraulickhomnie tlaku. c) Elektrohydraulick mni tlaku.Mntlakvnavzjempropojenchdolnchkomorchdiferennchtlakovchventil.Toznamenzmnu rozdlumezitlakemvdolnchkomorchatlakemvsystmu.dicproudprotytozmnydodvdic jednotka.Zmnamipolohyvzduchovklapkyzenmidicjednotkoulzeovlivovattlakpalivavhornch komorchdiferennchtlakovchventilatmi pidlovanmnostvpaliva.Tmto zpsobemlzeprovdti pravy a korekce. Protk-livinutmnaplumagnetuproud,tla vznikl magnetick pole destiku membrny proti trysce(odtokovotvor).Tmsezmenujetlakv dolnchkomorchapvodnmechanickydodan zkladn mnostv paliva pro vstikovn se zvt. Piprtokumaximlnhoproudujetatokorekce vstikovanhomnostvnejvt.Pivpadku dichoproudu(nap.vdsledkuporuchyna dicjednotce)jenarecmanetaudrovan v urenpolozepomoctrvalchmagnet,a umouje tak vstikovn mechanicky dodvanho mnostv paliva bez tto korekce. dic proud dodvan dic jednotkou se m pomoc vceelovho mcho pstroje. Pi ppadnch odchylkch je nutn promit vechny vstupy na dic jednotce. Bosch L Jetronic Systm L Jetronic je vsledkem dalho vvoje vstikovn paliva u zehovch motor. Jeto elektronicky zen vstikovac systm s peruovanm simultnnm vstikovnm paliva do sacho potrub a miem mnotv nasvanho vzduchu. Vvoj pak pinesl dal jeho varianty (LU-, LE-, LH-Jetronic). Vstikovn L-JetronicajehovariantyLU-,LE-,LH-Jetronicvstikujpotebnmnostvpalivaperuovanprostednictvm elektrickyovldanchvstikovacchventildosachopotrubpedsacventily.Jejichovldnprovddic jednotka.Provpoetdobyvstikovn(vstikovanhomnostv)zaznamenvdicjednotkaprostednictvm rznch vstupnch signl provozn stav motoru. Hlavn dic veliinou je nasvan vzduch (Luft L-Jetronic). a) Popis innostiElektrickpalivoverpadloerppalivozndrepesfiltrdopotrubrozdlovae.Regultortlakuudrujetlak paliva konstantn v zvislosti na tlaku v sacm potrub. Pebyten palivo odtk zpt do ndre. Jsou-li vstikovac ventilyotevenypomocelektrickchimpulszdicjednotky,paksepalivosvmtlakemvstikujedosacho potrub.Mnostvvstikovanhopalivajeurovnodobouotevenvstikovachoventilu,tzn.trvnmimpulsu vychzejchozdicjednotky.Provpoetpotebnhovstikovanhomnostvsloudicjednotcesignlyo potu otek, o nasvanm mnostv vzduchu, o teplot motoru, o teplot nasvanho vzduchu a signly ze spnae krticklapky.Ventilprostudenstartvstikujepistudenmstartuvzvislostinateplotnmasovmspnai krtkodob palivo pro obohacen smsi pi startu (analogicky k zazen K a KE-Jetronic). U modernch zazen tuto lohupebrdicjednotkaavstikovacventily,toznamen,ejinenzapotebventilprostudenstarta teplotnasovspna.Zvenpotuotekprostednictvmventilupdavnhovzduchuprobhanalogickyke vstikovnK-Jetronica KE-Jetronic.Dnessektomupouvastoilenpronastavovnvolnobhu,ktermlze stabilizovat a regulovat i volnobh. b) Palivov systmKonstrukceifunkceelektrickhopalivovhoerpadlaapalivovhofiltrujsoustejnjakouvstikovnK-Jetronic.erpacvkonsemnazptnmodtokuregultorutlaku.Bezpenostnvypnnpalivovho erpadlaseprovdpmoprostednictvmkontakterpadlanamiimnostvvzduchu,dicmrelnebo dic jednotkou systmu L-Jetronic. Potrubrozdlovaesregultoremtlaku,kterje vnmpipevnn,fungujetakjakozsobnk, ktersvoufunkczabraujekolsntlakuna vstikovacchventilech.Tyjsoutaknanm vtinoupmonamontovny.Regultortlaku udrujekonstantntlakpalivanarovni0,25 nebo0,3MPa(podlevrobce)vzvislostina tlakuvsacmpotrub.Pryovhadicekppojce sachopotrubnesmbtpokozen,netsn nebopelomen.Jentaklzezaruit,erozdl mezitlakempalivaatlakemvsacmpotrub zstanekonstantnvzvislostinazatenmotoru,tzn.ezstvstlestejnpoklestlakuodvstikovacho ventiluksacmupotrub.Tlakpalivasemnapotrubrozdlovaepedregultoremtlakuavtinouse staenoupodtlakovouhadic.Ponasazenppojkysachopotrubmuspivolnobhuvdsledkupodtlakuv sacm potrub klesnout absolutn tlak asi o 0,03 a 0,06 MPa. c)Vstikovac ventily Protk-livinutmmagnetuproud,pitahuje magnetick pole kotvumagnetu s jehlou trysky protispirlovpruin.Tmsepalivosvm tlakemdostvdosachopotrub.Podobu vstikovachopaprskuurujetvarsedlaajehly trysky.Neprotk-lidnproud,spirlov pruina vstikovac ventil tsn uzave. Netsnvstikovacventilyzpsobujpotepistartuvdsledkupesycensmsi.Usazeninyna jehletryskynebonajejmsedle(karbonizace)zmenujvstikovanmnostvpaliva,resp.mn vstikovacpaprsek.Tovedekepatnmuchovnpichoduvzahtstavu,nebopi pechodovchstavech.astosetotkautomobil,pouvanchpevnkjzdmnakrtk vzdlenosti nebo vozidel dlouhodob stojcch. Vstikovacventilylzeistitbupslunmipsadamivpalivu(pozornajejichsluitelnosts katalyztorem), nebo po jejich vymontovn v ultrazvukov istice. Nikdy neistit mechanicky! Ovldn vstikovacch ventil se provd vtinou signlem z dic jednotky. Pes svorku 15, resp. pes dic rel jsou vstikovac ventily spojeny s plus plem akumultoru. Pslun signl ke vstiku me dic jednotka vydvatprovechnyventilysouasn(simultnn),vedvouskupinch(skupinov),neboprokadventil zvl (sekvenn). Pi demonti a monti vstikovacch ventil je teba dvat pozor na to, aby se nepokodil dn tsnic krouek. Signl ke vstiku (ti-signl) se nejlpe kontroluje pomoc osciloskopu. Elektrick napjen lze pezkouet menm napt. d) Registrace zaten pomoc mie mnostv vzduchu.UvstikovnL-Jetronic(vzkladnvariant)probhmennasvanhomnostvvzduchupomoc specilnho mie. Tense nachz mezi krtic klapkou a vzduchovmfiltrem, kde dochz ji jen k malmu pulsovnnasvanhovzduchu.Mnostvvzduchunasvanhomotoremvychylujezavracklapku(4)proti sle pruiny. Kontakt jezdce, spojen se zavrac klapkou, mn odpor na potenciometru, drze jezdce. Zmnou odporuatmspojenouzmnoubytkunapt,dicjednotkazaregistrujepolohuzavracklapkyatmi nasvanmnostvvzduchu.Vyrovnvacklapka(1)zabraujevsouinnostistlumicmobjemem(2)pli silnmu kmitn zavrac klapky v dsledku pulsovn vzduchu nebo pi nhlch zmnch zaten. roubempronastavovnsmsivolnobhu(5)sekorigujemnostvvzduchu,kterbezmen prochzkolemzavracklapky.TmsemnobsahCOpivolnobhu.Uautomobilslambda regulac vtinou odpad. Propesndvkovnvstikovanhomnostvpalivasemusmnostvvzduchukorigovatpodleteploty nasvanho vzduchu. idlem pro men teploty nasvanho vzduchu je NTC termistor (nkdy i PTC), kter je asto integrovn v mii mnostv vzduchu. Bezpenostnzapojenelektrickhopalivovho erpadlabylousystmL-Jetronicasto realizovno pomoc kontaktu erpadla v mii mnostvvzduchu.Jakmilesezavracklapka vychl,tentokontaktsespoj.Pistojcm motorujetentokontaktotevenanapjen elektrickhoerpadlaseperuipizapnutm zapalovn.Bezpenostnzapojenjev souasnostiintegrovnavdcjednotce prostednictvmsnmnpotuotek (prostednictvm td-signlu). Snmateplotynasvanhovzduchu(NTC)sezkoumenmodporu.Pizmnteplotyse mus odpovdajcm zpsobem zmnit i hodnota odporu. Je teba si dt pozor na to, zda se m jen odpor snmae NTC nebo i pedadn odpor.Funkcepotenciometruakontaktujezdcesemuspezkouet,dochz-lipiuritchstavech zaten motoru k vpadkm a nerovnomrnosti chodu motoru. Pikontrolesevprvnmkrokuprostednictvmmenodporuzkontrolujedrha potenciometrujakocelek,nen-liperuenanebozkratovna.Kontaktjezdcesekontroluje menmbytkunapt.Menodporujevtomtoppadplinepesn.Pipomalm otevrn zavrac klapky rukou by ml mt prbh napt tvar podle obrzku ne. Pitom mus bt pivedeno napt akumultoru, stejn tak i na vstupu k NTC. Nejpesnjzkoukoudrhypotenciometruakontaktujezdcejepostup,piktermsena demontovanm mii vzduchu na vstup potenciometru pivede uren frekvence, nejlpe 500 a800Hz,ktersepaksnmnavstupukontaktujezdce(pin7)azobrazujesena osciloskopu.Pipomalmotevrnzavracklapkysespojitmnivelikostobrazuna osciloskopu. Ppadn skoky nebo vpadky obrazu ukazuj na peruen nebo pokozen drhy jezdce nebo jeho kontaktu. Pi hledn zvady je krom pezkouen funkce mie mnostvvzduchu velmi dleit, aby sedosachosystmunetsnostminedostvaldnfalenvzduch.Pisvnvzduchubez men a zapoten pi vpotu doby vstikovn vede k pprav chud smsi. Tsnost motoru asachosystmujetebazkontrolovatzejmnapineklidnmvolnobhuapiplinzk hodnot CO pi volnobhu. J e-lihodnotaCOpivolnobhuplivysokanelzejijikorigovat,mebtkrom mechanickchzvadvmotoruneboplivysokhotlakupalivapinouiunavenpruina uzavracklapky.Otevenmiemnostvvzduchuanovhopedepnutpruinyjetebase vyvarovat, protoe se tm ovlivn cel rozsah zaten. e) Snmn zaten pomoc men hmotnosti vzduchu.Uvstikovacchsystmjsoutrendynahraditmechanickstielektronickmidlynepodlhajcmi opoteben.ZevstikovnL-JetronicsmiemmnostvvzduchutakvzniklsystmLH-Jetronics miemhmotnostivzduchustopnmdrtem.OstatnfunkcejsouanalogicksystmuL-Jetronic. Nasvanvzduchzdeproudkolemohvanhotzv.topnhodrtu.Vzvislostinahmotnostiokolo proudchovzduchusemusdrtohvat,abyseudrelajehokonstantnnadmrnteplota.Teplota topnho drtu je vdy ( asi o 130 a 1500C) vy ne je teplota nasvanho vzduchu. Proto se hovo o konstantnnadmrnteplot.Topnproud,kterjetomuzapoteb,sloujakoinformaceozaten motoru. Neistotyausazeninynatopnmdrtbymohlyzkreslovatvsledekmen.Protosepo zastaven motoru topn drt automaticky vyheje na vy teplotu a neistoty se spl. Dalmkrokemvvojemihmotnostivzduchustopnmdrtemjemihmotyvzduchustenkoutopnou vrstvou. Snmatenktopnvrstvyseohvnanadmrnouteplotu,udrovanoukonstantno1800Cnadteplotou nasvanhovzduchu.hnjinenkvlivysokteplotvrstvynutn.Zapojenmdomstkuseudruje nadmrnkonstantnteplota.Piochlazentopnholnkupoklesneodpor,cozpsobzvenintenzity protkajchoproudu,atmiintenzivnjmuohvn.Potebntopnproudsloudcjednotcejako informace o zaten motoru, na kterm je hmotnost nasvanho vzduchu pmo zvisl. f) Dal vstupn signly pro zskvn informac o provoznm stavuSnmateplotychladickapaliny(NTC)pedvdicjednotceinformacioteplotmotoru.Ustudenho motoru se sms obohacuje podle charakteristik uloench v dic jednotce. Velikost tohoto obohacen i teplota jeho zastaven je u rznch vrobc rozdln. Pi vpadku tohoto signlu se asto pracuje s nhradn hodnotou uloenou v dic jednotce. Pitom me dochzet k potm pi startu i k neklidnmu chodu po zaht, protoe tato nhradn hodnota se vol vtinou v blzkosti provozn teploty.Nen-litatonhradnhodnotakdispozicianinedochzkvpadkusignlu,pakpizkratu(malodpor, odpovdhodnotpizahtmmotoru)neprobhdnobohacovn,piperuen(nekonenvelkodpor, tzn. velice studen motor) naopak dochz k trvalmu, nadmrn velkmu obohacovn smsi.Dalmsignlemprojemnoukorekcivstikovanhomnostvjespnakrticklapky.Je-likontaktpro volnobhsepnut,paksepouijevlastnhoprogramuprovolnobh.Pivychotkchaspojenmkontaktu provolnobhjetakvinnostiperuenpvodupaliva.Pomockontaktuproplnzatenjesmsrovn obohacovna v zvislosti na potu otek. Funkceasprvnnastavenspnaekrticklapkyjetebazkontrolovatpikadm hledn zvady. Pinejvychnrocchnabezpenost,spolehlivostapesnostfunkcezenhovstikovnsespnakrtic klapkyastonahrazujepotenciometremkrticklapky.dcjednotkavtomtoppadrozpoznjakoukoli polohukrticklapkyatakpivpadkuinformaceozaten(prostednictvmmiemnostvvzduchuatd.) mesamaspustitnouzovreim.Piplnfunknostizasepedstihkrticklapkypedzmnounasvanho vzduchuzaruujejetpesnjzendvkovanhovstikovn(pedevmpiobohacovnpiakceleraci). NejdleitjmsignlemprovstikovnL-Jetronicjesignlzesvorky1(td-signl),kterdicjednotka dostv od cvky zapalovn nebo pmo z dic jednotky zapalovn. Ten spolu s informac o zaten slou k vpotu vstikovanho mnostv a samozejm i pro vpoet doby vstikovn v zvislosti na otkch. Bez td-signlu se vstikovn zastav. Pro men td-signlu se pouv hlu sepnut kontakt.Bezpenostnnebodicrel.Zabezpeujepizapnutmzapalovn napjendicjednotky,vstikovacchventil,ventilupdavnho vzduchu,spnaekrticklapkyamiemnostvvzduchu elektrickm proudem z plusovho plu akumultoru. Pokud zahrnuje i napjen palivovho erpadla, mus pichzet i signl zesvorky1.Bezsignluzesvorky1senapjenerpadlazastav. Elektricknapjendicjednotkymebtkromdichorel zabezpeeno i pmo z plusovho plu akumultoru, resp. ze svorky 15. Je-livsystmuzaazenapamzvad,musbtneustlespojenas plusovm plem baterie. Napov signl vyuv dic jednotka i pro pravu doby vstikovn v zvislosti na velikosti palubnho napt. Napov kompenzace je potebn k tomu, abyserespektovaladobasepnutvstikovacchventil(zpodnodezvy)avypotenvstikovanmnostv paliva nebylo zkreslovno nap. nzkm naptm akumultoru. Pi hledn zvad je nutn vdy zkontrolovat i ukosten. d) Funkce dic jednotkyVyuitmvepopsanchsignlmedicjednotkarozpoznatprovoznstavazatenmotoruavypotat potebn vstikovan mnostv, resp. dobu oteven vstikovacch ventil. Ovldn vstikovacch ventil se provd hmotovmimpulsem(ti-signl).UpotenchsystmL-Jetronicjeuplatnnosimultnnvstikovn.Dalm stupnmvvojebylopouitoskupinovvstikovn.Kromttozkladnfunkcemdicjednotkainkolik dalch funkc, kter jsou programovny rznmi vrobci individuln. Piobohacovnsmsipistudenmstartusekondenzanztrtykompenzujbuzaazenmventilupro studenstart,nebozenmstudenhostartunaprogramovanhovdicjednotce.Tojeprovdnopmo prostednictvm vstikovacch ventil. Naprogramovan zen studenho startu se uvede do innosti na zklad rozpoznnpodmnekstartuateplotychladickapaliny.Vnvaznostinazenpistartuprobhasova teplotn zvisl obohacovn po startu. Teploty motoru se asto vyuv k jemnmu ovldn i u funkce peruen pvodu paliva, tzn. e u studenho motorukperuenpvodupalivanedochzvbec,neboapopekroenvysokmezeotek.Teplota motoru hraje dleitou roli i pro funkci obohacovn pi akceleraci, kde spoluuruje velikost obohacen. Pokudbynebylkdispozicisignloteplotmotoru,pakbypiakceleracise studenm motorem dochzelo ke kubn (zahlcen) motoru. Na teplot motoru je zvisl i lambda-regulace. Tato regulace zan teprve po pekroen uren teploty (co nen jen provozn teplota katalyztoru). Piplibrzkmzahjenlambdaregulacebystudenmotorbelneklidn, nebo by se i zastavil. Vdicjednotceautomobilskatalyztoremjenaprogramovnoiomezenmaximlnhopotuotek prostednictvmzastavenvstikovn.Kdalmfunkcmnaprogramovanmvdicjednotcepatvlastn programprovolnobhaobohacovnpiplnmzaten,kterzvisnapotuotekateplotmotoru. Programprovolnobhmeobsahovatiregulacivolnobhu,pokudjemstoventilupdavnhovzduchu namontovnstavclenprovolnobh.Tmtozpsobemlzepakvolnobhregulovatsohledemnajakkoliv pracovn podmnky motoru. Bosch Motronic Motronicvzniklintegracsystmunzkotlakhovstikovnpalivaselektronickmzapalovnm.Tmse soustedila kompletn elektronika zen motoru v jedn dc jednotce.Toumonilooptimalizovatodmovnpalivaazenzapalovn,snitnkladynadcjednotkyaspolen vyuvat snmae. dic jednotka obsahuje mikropota, vybaven pamovou jednotkou, kter umouje uloit adu pol charakteristik a konstant. Pole charakteristik se nap. pouvaj pro zen hlu sepnut a pedstihu, fze zahvn,obohacenpro akceleraci,prolambda-regulaci aprocirkulacispalin.Skutenhodnotyzjitnsnmai se s uloenmi hodnotami porovnvaj. Tak se zjiuje okamit provozn stav motoru. Podle charakteristik pamti dcjednotkyseprostednictvmkoncovchvkonovchstupovldajaknleny,nap.vstikovacventilya zapalovaccvka.ProvozndajeostavumotorupedvMotronickdispoziciidalmelektronickmsystmm jakmijsouelektronickzenpevodovkyneboregulaceprokluzuhnacchkol(ASR).PalubndiagnostikaOBD (On Board Diadnostic) zaruuje plnn limit kodlivin v emisch i pi zhorovn technickho stavu motoru. a) Dl systm vstikovnInduknsnmasnmzozubenhokotouesetrvankuotkymotoru.Mimnostvvzduchus vyhvanmdrtkemnebovyhvanmfilmemdvdcjednotceinformaceonastmhmotnostnm mnostvvzduchu.Mikropotanazkladtchtodajstanovzkladnmnostvvstikovanhopaliva.K tomuto parametru mikropota pipoj korekn signly o teplot motoru, teplot nasvanho vzduchu, poloze krtcklapkyasignllambdasondyatmdoshneoptimlnhoprovozumotoruaminimlnchkodlivinve vfukovch plynech. b) Dl systm zapalovnVpamtidcjednotkyjsoupole(soustavacharakteristik)rozhodujcchprourenokamikuzehu (pedstih) v zvislosti naotkch a zaten. Korekn signlyjsou ze snma klepn, zsahuASR, azen pevodovky atd. V zvislosti na otkch motoru a napjecho napt se uruje okamik zaven (hel sepnut). Tm se uprav energie zapalovac jiskry podle poteby. c) prava vfukovch plynV zvislosti na zaten a teplot motoru dc jednotka Motronic ovld nsledujc regulan orgny: odvzduovac ventil ndre nastavova tlaku pro ventil EGR recirkulace vfukovch plyn ventil pro sekundrn vzduch a erpadlo sekundrnho vzduchukol regulace minimalizace kodlivin ve vfukovch plynech d) Funkn kontrola systmovch komponentPodstatnsystmovchybyseukldajdochybovpamtidcjednotky.Mohoubtpetenypomoc servisnchdiagnostickchpstroj.Pomocdiagnostikyaknchlenlzeprovsttestjejichfunknosti (vstikovacventily,palivoverpadlo).Prvkypropravukodlivinvemischjsouprbnatrvale kontrolovny prostednictvm palubn diagnostiky OBD. Pi jejich chybn funkci se mus rozsvtit kontrolka na pstrojov desce. e) Systmov spojen DatovousbrnicCANsespoluspojujrzn systmyvozidlajakonap.zenpevodovky, protiblokovacaprotiprokluzovzazen(ABS/ ASR),regulacedynamikyjzdy(FDR), elektronickyzenbezpenostnsystmyapod. Promonost zsahudosystmumimovliidie bylonutnonahraditmechanickovldnkrtic klapkyodplynovhopedlusystmem elektrickm (Drive by wire). Poloha krtic klapky se pak nastavuje krokovm elektromotorem podle pokyndcjednotkyMotronic,vyhodnocujc daj snmae polohy pedlu plynu a dal korekce. f) Pdavn funkceNutnkesnenemisaspotebypaliva,jejichlimityjsoupoadovnyzkonnminormami.Umouj hldn vech vliv ovlivujcch sloen vfukovch plyn. Pat sem regulace volnobnch otek, lambda regulace,zensystmuodvtrnpalivovndre,regulaceklepn,recirkulacespalinkesnenobsahu NOX, zen vhnn sekundrnho vzduchu ke snen obsahu HC. g) Systm me bt doplnn podle poadavk vrobce o nsledujc funkcezenturbodmychadla,zensachopotrubspromnnoudlkoukregulacinrstuvkonumotoru,zen nastavenvakovchhdelkesnenemisvevfukovchplynecharegulacinrstuvkonumotoru, regulaci klepn jako i omezen maximlnch otek a omezen maximln rychlosti. h) Motronic podporuje dc jednotky ostatnch elektronickch systm ve vozidleElektronickou dc jednotku automatick pevodovky,elektronickou dc jednotku ABS s regulac prokluzu hnacch kol (ASR). i) Provozn stavyStart v prbhu celho startu je vstikovan mnostv stanoveno specilnm vpotem. Pro prvn vstikovac impulsy je zvolen speciln vstikovac timing.Dobapostartupospnmnastartovnprobhdalredukcezvenhovstikovanhomnostvv zvislosti na teplot motoru a dob ubhl od nastartovn.Zahvndobapostartuplynulepejdedofzezahvn.Rozhodujcmfaktoremjechovnpijzd, zlepen emis kodlivin a spoteby paliva. Souinnost chud smsi a malho pedstihu vede ke zven teploty vfukovch plyn. Teplotu spalin lze zvit i jinou cestou a to spalovat bohatou sms s vhnnm sekundrnho vzduchuzavfukovventil.Smyslemurychlenetapyzahvnjerychlejnbhkatalyztoru.Podosaen provozn teploty katalyztoru je vstikovn zeno na souinitel pebytku vzduchu = 1. j) Pechodov kompenzaceZrychlen / zpomalen m vce stoup zaten motoru a prodluuje se doba vstiku, tm vce ulpv palivov film na stnch sacho potrub. Proto pi akceleraci je nutno zvit dotaci paliva. Pi klesajcm zaten je palivov film k dispozici ke splen a o toto mnostv lze dotaci paliva snitDecelerace / obnoven pi deceleraci, (brdn motorem), je odpojeno vstikovn paliva a to nejprve po snen pedstihu. Pi poklesu otek blcch se volnobnm, je vstikovn opt obnoveno. Plynulost pechodu podporuje zen pedstih. k) Regulace volnobhuMznanpodlnaspotebpalivapivolnobnchotkch.Regulacevolnobnchotekmustvoit rovnovhumeziodevzdanmkroutcmmomentemazatenmmotoruatmzajistitkonstantnotky. Regulacevolnobhuvedlesignluotekmotorupotebujeinformaciohlunatoenkrticklapky (neselpnutplynovpedl).Monostiregulacejsounsledujc.Prvnjezenmnostvvzduchupes obtokovkanlkolemkrticklapky.Tolzerealizovatobtokovmkanlem,neboovldnmpolohykrtic klapkypohyblivmdorazem,nebopmmpohonemkrticklapky.Druh,rychlejmetodajezenmhlu zehu. Vtm hlem zehu, zskme vt kroutc moment.