situace vzdělávání seniorů v Ústeckém...

Projekt Síť vzdělavatelů učitelů cizích jazyků NEFLT registrační číslo CZ.1.07/2.4.00/31.0074

je součástí IPRM Ústí nad Labem Centrum.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Situace vzdělávání seniorů v Ústeckém kraji

Abstrakt

Článek mapuje situaci vzdělávání seniorů v Ústeckém kraji, přináší přehled možností,

relevanci vzdělávání seniorů z hlediska populačního rozložení obyvatel kraje a postoje

veřejnosti ke vzdělávání seniorů s důrazem na vzdělávání seniorů v rámci univerzit třetího

věku (U3V). Cílem je předložit komentované výsledky dotazníkového šetření, jehož

základními hypotézami bylo za prvé – obyvatelé Ústeckého kraje ví, co je U3V a za druhé -

obyvatelé Ústeckého kraje smýšlí o U3V, respektive o vzdělávání seniorů jak pozitivně tak

negativně.

Klíčová slova

Vzdělávání seniorů, univerzita třetího věku, Ústecký kraj

Úvod

S ohledem na předpokládané projekce populačního vývoje České republiky je již dnes jisté,

že počet seniorů se zvětšil a bude i do budoucna narůstat a i přes relativně vysoký podíl

pracujících seniorů je ekonomicky neúnosné, aby tato početná skupina obyvatelstva zůstávala

neaktivní (ve všech významech tohoto slova). Navíc v souvislosti s celospolečenským

vývojem a populačním vývojem je nutné a společensky prospěšné, aby senioři „neodcházeli“

do důchodu, nestávali se „postproduktivní“ věkovou skupinou, ale změnily své zařazení.

Cílem je, aby senioři nebyli „na obtíž“, ale naopak i nadále, tak jak tomu bylo v minulosti,

působily v rodině, potažmo v celé společnosti jako „starší moudřejší“. Je potřeba, aby

předávali v rámci mezigeneračního učení své znalosti. Jednou z možností jak zajistit aktivní

prožívání vlastního stáří a změnu sebevnímání i vnímání seniora ze strany společnosti je




vzdělávání a sebevzdělávání. Vzdělávání přináší seniorům možnost využívat mozkovou

kapacitu a cvičit se. Přináší pocit sebeuspokojení z dosažených dílčích úspěchů, poskytuje

pozitivní náhled na budoucnost. Pakliže se vzdělávání odehrává organizovaně ve skupinách,

velkým benefitem je sociální začlenění jedinců mezi podobně smýšlející vrstevníky. Vytváří

se nové sítě, kamarádské i jiné vztahy, zvyšuje se pocit vlastní hodnoty a důležitosti. Senioři

získávají rutinu, harmonogram – účelné vyplnění času.

I mezi odborníky, ale zvláště mezi laickou veřejností se však najdou i tací, kteří vzdělávání

seniorů považují za zbytečné, neúčelné, plýtvající veřejným rozpočtem atd. Pro zjištění

postojů obyvatel Ústeckého kraje ke vzdělávání seniorů bylo provedeno rozsáhlé dotazníkové

šetření, a to celkem dvakrát srpen až říjen 2011 a listopad až březen 2013/2014. V rámci

prvního šetření bylo zvoleno jako reprezentativní vzorek město Ústí nad Labem, kde byly na

15 místech umístěny urny, ke každé 50 dotazníků v tištěné podobě. Z důvodu velmi nízkého

počtu participujících respondentů bylo šetření provedeno v roce 2013/2014 znovu,

v kombinované formě tištěných papírových dotazníků a v elektronické podobě. Vzorek byl

pro druhé šetření rozšířen na obyvatele Ústeckého kraje. V následujícím textu přinášíme

výběr z prvého a rozbor druhého šetření, dále pak popis situace vzdělávání seniorů s důrazem

na vzdělávání seniorů na univerzitách v České republice, potažmo v Ústeckém kraji, a

porovnání situace s postojem veřejnosti.

Vzdělávání seniorů v České republice

Vzdělávání seniorů má v rozvinutých státech světa svoje pevné místo, nejinak tomu je i

v České republice. Ekonomicky vyspělé státy na jednu stranu cítí mnohdy nevyužitý potenciál

seniorů a zároveň tuší i problémy, které může způsobit neexistence koncepční a rozvíjející se

práce s touto věkovou skupinou v době, kdy stejně tak jako vyspělé státy i Česká republika v

posledních letech prochází tzv. Západoevropským modelem reprodukčního chování.




Výsledkem je populační pyramida ve tvaru antické vázy (od nejmladšího k nejstaršímu) či ve

tvaru jehličnatého stromu (od nejstaršího k nejmladšímu).

Cílová skupina Univerzit třetího věku (U3V), které jsou největším poskytovatelem vzdělávání

seniorů, se v čase zvětšuje, stejně tak jako narůstá počet účastníků jednotlivých U3V v ČR.

Kromě Univerzit třetího věku organizovaných českými univerzitami, vysokými školami i

soukromými školami terciární sféry, je vzdělávání seniorů nabízeno i Akademiemi třetího

věku, Domovy důchodců/seniorů, Kluby důchodců/seniorů/aktivního stáří, zdravotnickými

zařízeními, atd. Vzdělávání seniorů nehledě na pořádající organizaci je podporováno ze strany

státu jak finančně tak ideově, např. v Národním programu přípravy na stáří 2008 – 2012,

dokumentu Ministerstva práce a sociálních věcí, se uvádí, že vzdělávání seniorů i vzdělávání

preseniorské a proseniorské je ideálním prostředím, které vychovává společnost, aby chápala

staré lidi jako osoby s nezaměnitelnými a jedinečnými možnostmi na osobní vývoj, ze kterého

profituje společnost jako celek (MPSV, 2014).

V navazujícím Národním programu přípravy na stárnutí na období let 2008-2012 (Kvalita

života ve stáří) se pak v článku 8 Participace a lidská práva v sekci 8.1. píše: Důležité je

podpořit participaci seniorů na vzdělávacích, kulturních a společenských aktivitách a dále v

sekci 8.3.: Významným zdrojem aktivního života jsou vzdělávací, zájmové a volnočasové

aktivity. Vzdělávání zvyšuje adaptabilitu a přispívá ke zvládání sociálních a společenských

změn, včetně zavádění moderních komunikačních a informačních technologií. Vzdělávání

nabízí možnost orientace na nové perspektivy a hodnoty, stimuluje občanské aktivity, má

pozitivní vliv na zdraví a zabraňuje sociálnímu vyloučení (MPSV, 2014).




Vzdělávání seniorů v Ústeckém kraji

Ačkoli je obyvatelstvo Ústeckého kraje v poměru s ostatními kraji ČR relativně mladé, jak

ukazuje následující graf, je o vzdělávání seniorů velký zájem.

Graf 1 Průměrný věk k 31. 12. 2010 Česká republika (zdroj dat ČSÚ, 2014).

V cílové skupině 50+ se k 31. 12. 2010 podle Českého statistického úřadu nacházelo

v Ústeckém kraji 293 549 osob (k 31. 12. 2012 již 297 268 osob). V rámci jednotlivých

věkových skupin 50 - 54 (hranice pro přijetí do U3V UJEP pro rok 2012 posunuta na 50+), 55

- 59 (hranice pro přijetí do U3V UJEP před rokem 2012), dále dle Příhody (1974) 60 -74 let

(časné stáří, stárnutí, senescence), 75-89 let (vlastní stáří, kmetství, sénum) a více než 90 let

(dlouhověkost, patriarchum) (PŘÍHODA, 1974) bylo k 31. 12. 2010 složení obyvatel

Ústeckého kraje k 31. 12. 2010: 50 – 54 let 52 036 osob, 26 064 mužů a 25 972 žen; 55 – 59

let 60 703 osob, 29 516 mužů a 31 187 žen; 60 – 74 let 134 379 osob, 61 705 mužů a 72 674

žen; 75 – 89 let 44 392 osob, 15 142 mužů a 29 250 žen; a ve věku 90+ 2 039 osob, 469 mužů

a 1570 žen. Největším poskytovatelem vzdělávání pro všechny tyto osoby je v Ústeckém kraji

Univerzita třetího věku při Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (U3V




UJEP) a pobočkami v Litoměřicích a Kadani, dále pak Univerzita třetího věku při Vysoké

škole finanční a správní v Mostě (U3V VŠFS) a pobočka U3V Českého vysokého učení

technického v Děčíně a v Chomutově. Vzdělávání seniorů zajišťují stejně tak jako jinde

v republice kurzy i městské knihovny, základní či střední školy, městská kulturní střediska,

kluby seniorů či domovy důchodců, ale třeba i jazykové školy nabízející kurzy právě pro

starší generaci.

Postoje k seniorskému vzdělávání v Ústeckém kraji

Jak již bylo zmíněno výše, v České republice je vzdělávání seniorů podporováno, jak ze

strany vlády České republiky, tak ze strany nadnárodních organizací jako je Evropská unie,

Světová zdravotnická organizace a jiné. Mezi lidmi ovšem stále panuje mnohdy názor, že

„vzdělávání seniorů je vyhazování peněz, protože stejně brzy umřou a nejsou schopni se

cokoli naučit, protože si nic nezapamatují a že by měli dělat lepší věci, jako je např. hlídat

vnoučata.“ Pro zjištění situace v Ústeckém kraji bylo provedeno dvoufázové dotazníkové

šetření. Dotazník byl sestaven za pomoci doc. Mothejzíkové, a to jako kombinace otevřených

(nestrukturovaných) položek a uzavřených (strukturovaných) položek s následujícími

hypotézami:

1. obyvatelstvo Ústeckého kraje ví, co je Univerzita třetího věku

2. obyvatelstvo Ústeckého kraji smýšlí o Univerzitě třetího věku jak pozitivně

tak negativně

První dotazníkové šetření proběhlo ve dnech 1. 8. 2011 až 31. 10. 2011 na reprezentativním

vzorku obyvatel města Ústí nad Labem. Celkem bylo rozdáno 750 dotazníků (50 dotazníků ke

každé z 15 uren umístěných v čekárnách různých lékařských specializací) a vrátilo se 30

vyplněných dotazníků, 98 prázdných dotazníků a 622 dotazníků se „ztratilo“. Výsledky




bohužel nejsou kvůli nízkému počtu respondentů validní. Uvádíme tedy pouze vybrané

příspěvky:

K otázce: Víte, co je Univerzita třetího věku (dále jen U3V)?

Z celkového počtu 30 ti osob, 25 osob odpovědělo kladně (z toho 3x byla poskytnuta definice,

1x „ano (alespoň zevrubně)“ a 1x „ano, ovšem vyučující musí všem vysvětlit: největší zločin

pro lidstvo je peněžní systém. Musí se definitivně celosvětově bez hlasování zrušit, vše

zadarmo! Politiky (vyžírky) a peníze nikdy lidstvo nepotřebuje k životu. Myslete potřebně

vzdělanci!“ Zbývající odpovědi byly: 1x ne a 4x pole nevyplněno.

Obecně se tedy dá předpokládat, že povědomí o Univerzitě třetího věku existuje, tj. že

hypotéza č. 1 „Obyvatelstvo města Ústí nad Labem ví, co je Univerzita třetího věku“ je

pravdivá.

K otázce Co si o U3V myslíte – v pozitivním slova smyslu?

se respondenti vyjádřili veskrze kladně ke všem bodům, mnohdy bez udání priority. Jako

odpověď s nejvyšší prioritou si zvolilo:

- smysluplné trávení volného času: 7 osob

- možnost navázání nových kontaktů (přátelství): 3 osoby

- účinný nástroj k dalšímu vzdělávání (sebevzdělávání se) na univerzitní úrovni: 9 osob

- způsob jak neztratit kontakt se současným děním a vývojem: 10 osob

- vhodná rutina a řád do každodenních/týdenních/měsíčních aktivit: 4 osoby

K otázce Co si o U3V myslíte – v negativním slova smyslu? se pak většina respondentů

nevyjádřila vůbec, nebo opět vyjádřila pozitivní či neutrální postoj k U3V, což dokládají i

následující vybrané úryvky:

Pozitivní či neutrální postřehy:

- „je to dobrý nápad, jak udržovat seniory aktivní a udržovat mozkovou činnost v činnosti“




- „velmi prospěšné pro seniory, více takových aktivit, aby si pořád procvičovali mozkové

buňky“

- „zvědavost, smysluplný život“

- „myslím, že U3V naplňuje všechny sféry zájmů, neboť nabídka jednotlivých oborů je

velmi široká a zajímavá“

- „počítače, jazyky, historie“

- „výběr kursů je široký, lidé se mají vzdělávat v každém věku“

- „možnost vzdělávání ve více tématech, uzpůsobení podmínek cílové skupině“

- „U3V udržuje v "aktivitě", což může potažmo snížit náklady na zdravotní péči o ně“

- „výchova seniorů k obraně a ochraně, a aby nebyli důvěřiví“

Negativní postřehy:

- „poplatky za absolvování U3V se neustále zvyšují. Pro dojíždějící z jiných míst se studium

dost prodraží“

- „Nic se nesmí dělat pro peníze, vždy se musí pracovat vysoce kvalitně, odborně a podle

potřeb!!! Žádný byznys nikdy nikde a bude všem výborně!“

- „veřejnost nemá dostatek informací o U3V“

- „malé povědomí právě mezi seniory, informace přes internet mnohdy nedostupné pro

seniory (horší kvalita zraku, absence PC v rodině apod.)“

Ačkoli je tedy vzorek dat malý, dá se předpokládat, že obyvatelstvo města Ústí nad Labem má

na U3V převážně pozitivní názor a jako nejcennější vidí, že U3V zabraňuje ztrátě kontaktu se

současným děním, a hypotéza č. 2 je tedy nepravdivá. Obyvatelé Ústeckého kraje nesmýšlí o

U3V negativně.




V druhém dotazníkovém šetření bylo k datu 18. 2. 2014 odevzdáno 411 dotazníků, ze kterých

bylo pro vyhodnocení 22 vyloučeno z důvodu vulgarity výrazů a nesmyslnosti odpovědí.

V následujícím textu přinášíme detailní rozbor získaných dat z 389 odpovědních archů.

Charakteristika respondentů

Věk

Věk Procento Počet

0 – 49 51% 197

50 – 54 8% 31

55 – 59 9% 34

60 – 74 29% 113

75 – 89 3% 13

90 a více 0% 0

nevyplněno 1

Věk respondentů je rovnoměrně rozložen na skupinu 0-49 let – 51% a 50+ (věk pro přijetí na

U3V UJEP) – 49%. Mezi cílovou skupinou pro U3V, stejně tak jako mezi účastníky U3V

UJEP nejzastoupenější skupinou jsou osoby mezi 60-74 lety.

Pohlaví

Pohlaví Procento Počet

žena 72% 279

muž 28% 109

nevyplněno 1

Dotazníku se zúčastnilo více žen, než mužů.




Nejvyšší dosažené vzdělání

Vzdělání Procento Počet

ZŠ 7% 26

SŠ 56% 218

VOŠ 5% 21

VŠ – bakalářské 12% 47

VŠ – magisterské a vyšší 20% 77

Dotazníkové šetření se zúčastnili lidé vzdělaní, a to osoby s maturitou v 56% a s vyšším

vzděláním ve 37%.

Bydliště

Primární cílovou skupinou dotazníkového šetření bylo obyvatelstvo Ústeckého kraje,

vzhledem k volnému přístupu k elektronické formě dotazníku skrze internet, jsou mezi

respondenty zástupci i jiných krajů a ojedinělé odpovědi ze zahraničí.

Kraj/Stát Procento Počet

Ústecký 83% 313

Jihočeský 0% 1

Jihomoravský 3% 10

Karlovarský 1% 3

Liberecký 2% 8

Moravskoslezský 2% 7

Olomoucký 1% 4




Pardubický 0% 1

Plzeňský 1% 4

Hlavní město Praha 4% 15

Středočeský 1% 2

Vysočina 1% 2

Zlínský 0% 1

Slovensko 1% 2

Velká Británie 1% 2

nevyplněno 14

Osobní vztah k U3V

Výsledkem otázek:

8. Navštěvujete nebo navštěvoval/a jste U3V?

9. Znáte někoho, kdo navštěvuje nebo navštěvoval U3V?

10. Prosím, napište jakékoli další postřehy související s U3V, či se vzděláváním seniorů.

je, že ačkoli odpovídající ve většině případů nenavštěvují/nenavštěvovali U3V, znají někoho,

kdo ano, což je ve shodě se zjištěním, že obyvatelstvo Ústeckého kraje ví, co U3V je a

převážně o U3V smýšlí pozitivně, či neutrálně (viz první fáze dotazníkového šetření výše a

druhá fáze dotazníkového šetření níže).

otázka č. 8

otázka č. 9

prázdné 8

prázdné 7

ne 279

ne 179

ano 102

ano 203




Hypotézy

1. obyvatelstvo Ústeckého kraje ví, co je Univerzita třetího věku

2. obyvatelstvo Ústeckého kraje smýšlí o Univerzitě třetího věku jak pozitivně

tak negativně

3. obyvatelstvo Ústeckého kraje se učí cizí jazyky i v pozdějším věku

Rozbor dat

První hypotéza byla jednoznačně potvrzena, když celých 87% obyvatel Ústeckého kraje

odpovědělo, že U3V zná a vysvětlilo poslání U3V například těmito slovy:

“poskytuje možnost vzdělání lidem v důchodovém věku. není časově náročná jako VŠ, ani

nevede k získání titulu”

“Univerzita pro starší ročníky”

“možnost dalšího vzdělávání pro věkem pokročilé”




K druhé hypotéze se měli respondenti vyjádřit pomocí známek k jednotlivým výpovědím, a to

od jedné do pěti, tedy od nejvíc souhlasím, po nejméně souhlasím.

Pozitiva

Prázdné Odpovědělo Průměr

smysluplné trávení volného času 44 345 1,36

možnosti navázání nových kontaktů 51 338 1,61

účinný nástroj k dalšímu vzdělávání 53 336 1,81

způsob jak neztratit kontakt 51 338 1,69

vhodná rutina a řád 54 335 2,19

Negativa


zajišťuje vzdělávání pouze úzké skupině 45 344 3,38

hloupost, která je navíc placena z daní 54 335 4,38

nesmysl, senioři už se nic nového nenaučí 52 337 4,54

kvalita učitelů nízký 53 336 4,22

staří lidé by spíše měli hlídat vnoučata 51 338 4,43

Z výše uvedených tabulek vyplývá, stejně jako u první fáze dotazníkového šetření, že

obyvatelé Ústeckého kraje smýšlí o U3V pozitivně, případně neutrálně. S negativními výrok y

v převážné většině nesouhlasí.

Třetí hypotéza souvisí s odborným zaměřením autora na výzkum specifických aspektů výuky

cizích jazyků u seniorů. Respondenti byli dotázáni na sérii otázek, jejichž cílem bylo zjistit,

zda se osoby 50+ učí cizí jazyky (ať už pokračují v celoživotním učení, či s cizím jazykem

začínají) a jak se jejich postoj k cizím jazyků a k učení se cizím jazykům liší od mladších.

V následujícím textu uvádíme přehled celkových odpovědí bez rozboru do věkových skupin,




jelikož získaná data vyžadují detailní rozbor, který je jak časově tak prostorově náročný, než

aby mohl být obsažen v článku tohoto typu a rozsahu.

11. Učíte se nějaký cizí jazyk/nějaké cizí jazyky?

prázdné 7

ne 201 53%

ano 181 47%

12. Učil/a jste se cizí jazyky již v minulosti?

prázdné 8

ne 21 6%

ano 360 94%

13. Navštěvujete v současné době kurz/ kurzy cizích jazyků?

prázdné 11

ne 286 76%

ano 92 24%

14. Pakliže jste v otázce 13 odpověděli NE, proč nenavštěvujete kurz/y cizích jazyků?

prázdné 109

již

ovládám 29

10%

finance 98 35%

zdraví 22 8%




čas 129 46%

jiné 108 39%

15. Pakliže jste v otázce 13 odpověděli ANO, co Vám v současné době na výuce cizích jazyků

činí největší potíže? Známkujte: 1-žádné potíže, 2-drobné obtíže, 3-neutrální postoj, 4-velké

potíže, 5-vůbec nezvládám)


gramatika 264 125 2,67

sl. zásoba 265 124 2,44

poslech 265 124 2,67

mluvení 264 125 2,85

čtení 266 123 2,07

psaní 266 123 2,46




16. Pokud něco nezvládáte, určete důvod?

Počet Procento

prázdné 212

malá hodinová dotace 37 21%

osobnost učitele 22 12%

neadekvátní obsah výuky 28 16%

problém s pamětí 65 37%

způsob výuky 50 28%

problém s domácí přípravou 72 41%

jiné 33 19%

17. V čem jste se po dobu vzdělávání cizímu jazyku/cizích jazyků zlepšili?

Počet Procento

prázdné 157

gramatika 119 51%

sl. zásoba 185 80%

poslech 90 39%

mluvení 135 58%

čtení 102 44%

psaní 80 34%

18. Jakým tématům ve výuce cizího jazyka/cizích jazyků dáváte přednost?

Obecně respondenti nejvíce uváděli, že dávají přednost tématům, která jsou konkrétní,

vztahující se k reálnému životu, soudobá, praktická, jako např. filmy, hudba, společenské

dění, atd.




19. Následující typy aktivit v rámci výuky cizího jazyka/cizích jazyků oznámkujte: 1- nejvíce

vyhovuje, 2- spíše vyhovuje, 3- neutrální postoj, 4 - spíše nevyhovuje, 5- nevyhovuje.


čtení s porozuměním 136 253 1,85

poslech s porozuměním 139 250 2,16

převádění 143 246 2,86

nahrazování 148 241 2,59

doplňování tvarů podle vzoru 143 246 2,2

doplňování tvarů bez vzoru 146 243 2,6

volba spr. odpovědi 142 247 2,19

přiřazování 150 239 2,2

opravování chybných tvarů 143 246 2,77

překlad z mateřského jazyka 139 250 2,45

překlad z cizího jazyka 136 253 2,1

popis 145 244 2,16

konverzace 137 252 1,86

dramatizace textu 148 241 3,19

příprava vlastního textu 147 242 2,6

písemné testování 145 244 2,61

ústní testování 143 246 2,63




Závěr

Ze tří předem položených hypotéz, byla jedna shledána jako pravdivá, jedna nepravdivá a

jedna prozatím nezkoumána. Ukázalo se, že v České republice a v Ústeckém kraji je pro

obyvatele pokročilejšího věku značné množství příležitostí dále se vzdělávat, například na

popsaných univerzitách třetího věku. V dotazníkovém šetření pak vyšlo najevo, že lidé o této

formě vzdělání ví, znají ji a smýšlí o ní pozitivně.

Výzkum výuku cizích jazyků u osob 50+ není prozatím dokončen a na tomto poli čeká vědce

ještě mnoho práce, zvlášť když není v současné době ustálena ani vědní disciplína, která by se

právě vzděláváním „seniorů“ zabývala. Pokusy o zavedení takové disciplíny byly již učiněny

a máme tu tedy pojmy jako geragogika, gerontopedagogika, educational gerontology, a jiné.

Je ovšem nezbytně nutné prodiskutovat její případné vymezení od andragogiky. Domníváme

se, že teprve existence obecného vědního základu umožní další detailní výzkum v rámci

jednotlivých oborů včetně cizích jazyků.




Bibliografie

ADAMEC, Petr a KRYŠTOF, David (eds.). 2011. Univerzity třetího věku na vysokých

školách. Brno : muniPress, 2011.

AU3V. 2014. Internetový zpravodaj. Asociace univerzit třetího věku. [Online] 2014.

www.au3v.vutbr.cz.

ČSÚ. Statistická ročenka. Český statistický úřad. [Online] 2014. [Citace: 15. únor 2014.]

http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/3E0036C2DE/$File/4210111327g24.jpg

ČSÚ. Věkové složení obyvatelstva Ústeckého kraje a jeho okresů. Český statistický úřad.

[Online] 2014. [Citace: 15. únor 2014.]

http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/vekove_slozeni_obyvatelstva_usteckeho_kraje_a_jeho_o

kresu_k_31_12_2010

HELPNET.CZ. 2014. Univerzity třetího věku. Helpnet.cz. [Online] 2014.

http://www.helpnet.cz/seniori/univerzity-tretiho-veku.

KOUTSKÁ, Iva. 2011. Vzdělávání seniorů v ČR a v Ústeckém kraji. Regional Development

and Planning. 2011, Sv. Issue 3, stránky 122-130.

MPSV. Národním programu přípravy na stáří 2008 – 2012. Ministerstvo práce a sociálních

věcí. [Online] 2014. [Citace: 7. únor 2014.] http://www.mpsv.cz/cs/5045

MPSV. Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období 2013 - 2017. [Online]

2014. [Citace: 7. únor 2014.] Ministerstvo práce a sociálních věcí.

http://www.mpsv.cz/cs/14540

MÜHLPACHR, Pavel. 2004. Gerontopedagoka. Brno : Masarykova univerzita, 2004.

PETŘKOVÁ, Anna a ČORNAČIČOVÁ, Rozália. 2004. Gerontagogika: Úvod do teorie a

praxe edukace seniorů. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2004.

SPČR. 2014. Věková struktura obyvatelstva k 31.12.2010. Svaz průmyslu a dopravy ČR.

[Online] 2014. http://www.spcr.cz/statistika/strom.htm.

http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/3E0036C2DE/$File/4210111327g24.jpg

http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/vekove_slozeni_obyvatelstva_usteckeho_kraje_a_jeho_okresu_k_31_12_2010

http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/vekove_slozeni_obyvatelstva_usteckeho_kraje_a_jeho_okresu_k_31_12_2010




ŠAŠEK, Miloslav. 2001. Struktura obyvatelstva a regionální rozvoj. Jelenia Gór : Akademia

Ekonomiczna, 2001.

ŠERÁK, Michal. 2009. Zájmové vzdělávání dospělých. Praha : Portál, 2009.




Přílohy

Dotazník k doktorskému studiu Didaktiky konkrétního jazyka

Vážená paní, vážený pane, dovoluji si Vás tímto požádat o spolupráci na chystané odborné

vědecké práci. Údaje, které mi vyplněním následujícího dotazníku poskytnete, jsou pro mě

velmi cenné a budou zpracovány v rámci dizertační práce doktorského studia Univerzity

Karlovy. Dotazník je anonymní. Samozřejmě nemusíte odpovídat na všechny otázky, ale čím

více postřehů vepíšete, tím cennější informací pro mě budou.

1. Prosím, uveďte svůj věk (Zakroužkujte.)

a) 0 – 49 b) 50 – 54 c) 55 – 59 d) 60 – 74 e)75 – 89 d) 90 a více

2. Pohlaví (Podtrhněte.)

žena/muž

3. Nejvyšší dosažené vzdělání (Zakroužkujte.)

a) ZŠ b) SŠ c) VOŠ d) VŠ – bakalářské e) VŠ – magisterské

a vyšší

4. Bydliště (obec)

…………………………………………………………………………………………………………

5. Víte, co je Univerzita třetího věku (dále jen U3V)?

a) ano – vepište stručně, co je U3V…………………………………………… b) ne




6. Co si o U3V myslíte – v pozitivním slova smyslu? (Známkujte: 1–souhlasím, 2–spíše

souhlasím,

3–neutrálnívztah, 4–spíše nesouhlasím, 5-nesouhlasím)

…….. smysluplné trávení volného času

…….. možnost navázání nových kontaktů (přátelství)

……. účinný nástroj k dalšímu vzdělávání (sebevzdělávání se) na univerzitní úrovni

……. způsob jak neztratit kontakt se současným děním a vývojem

……. vhodná rutina a řád do každodenních/týdenních/měsíčních aktivit

7. Co si o U3V myslíte – v negativním slova smyslu?(Známkujte:1–souhlasím, 2–spíše

souhlasím,

3–neutrálnívztah, 4–spíše nesouhlasím, 5-nesouhlasím)

…… zajišťuje vzdělávání pouze úzké skupině (vyloučeni sociálně slabší z důvodu hrazení

poplatků, zdravotně postižení kvůli neexistenci bezbariérových přístupů, …)

…… hloupost, která je navíc placena z daní pracujících

…… nesmysl, senioři už se prý nic nového nenaučí

…… kvalita učitelů U3V je nízká a pokud jde o mne, už se nic nového učit nepotřebuji a

nechci, domnívám se, že už za život znám dost.

…… staří lidé by spíše měli hlídat vnoučata, nebo dělat něco rozumnějšího, než někde

vysedávat v posluchárnách

8. Navštěvujete nebo navštěvoval/a jste U3V?

a) ano – uveďte důvod/y……………………………………………………. b) ne

9. Znáte někoho, kdo navštěvuje nebo navštěvoval U3V?




a) ano – uveďte počet osob…………………………………………………. b) ne

10. Prosím, napište jakékoli další postřehy související s U3V, či se vzděláváním seniorů.

……………………..…………………………………………………………………………

……………………………….………………………………………………………..………

11. Učíte se nějaký cizí jazyk/nějaké cizí jazyky?

a) ano – vepište jaký/é………………………………………………………… b) ne

12. Učil/a jste se cizí jazyky již v minulosti?

a) ano – vepište, kde a jaké…………………………………………………….. b) ne

13. Navštěvujete v současné době kurz/kurzy cizích jazyků?

a) ano – vepište pořádající instituci…………………………………………… b) ne

14. Pakliže jste v otázce 13 odpověděli NE, proč nenavštěvujete kurz/y cizích jazyků?

a) cizí jazyk/y již ovládám b) finance c) zdraví d) čas e) jiné……………….

15. Pakliže jste v otázce 13 odpověděli ANO, co Vám v současné době na výuce cizích jazyků

činí největší potíže?Známkujte: 1-žádné potíže, 2-drobné obtíže, 3-neutrální postoj, 4-velké

potíže, 5-vůbec nezvládám)

…. gramatika …..slovní zásoba …..poslech ….. mluvení …..čtení …..psaní




16. Pokud něco nezvládáte, určete důvod?

a) malá hodinová dotace b) osobnost učitele c) neadekvátní obsah výuky

d) problém s pamětí e) způsob výuky f) problém s domácí přípravou

g) jiné – vepište

………………………………………………………………………………….

17. V čem jste se po dobu vzdělávání cizímu jazyku/cizích jazyků zlepšili?

a) gramatika b) slovní zásoba c) poslech d) mluvení e) čtení f)

psaní

18. Jakým tématům ve výuce cizího jazyka/cizích jazyků dáváte přednost?

………………………………………………………………………………………………………………

……

19. Následující typy aktivitv rámci výuky cizího jazyka/cizích jazyků oznámkujte: 1- nejvíce

vyhovuje, 2- spíše vyhovuje, 3- neutrální postoj, 4-spíše nevyhovuje, 5-nevyhovuje.

1 2 3 4 5

VZOR X

čtení s porozuměním

poslech s porozuměním

převádění (např. z činného rodu do trpného, z první osoby do třetí, …)

nahrazování (např. ve větě „mám ráda kočku“ použijte jiná zvířata, …)

doplňování správných tvarů podle vzoru, s nápovědou (např. slovo v závorce, …)

doplňování správných tvarů bez vzoru




volba správné odpovědi (např. a/b/c, pravda/lež, podtržení, …)

přiřazování (např. slova stejného významu, odpovědí podle popisu …)

opravování chybných tvarů

překlad z mateřského jazyka do jazyka cizího

překlad z cizího jazyka do jazyka mateřského

popis (např. obrázku, …)

konverzace (např. rozhovor, …)

dramatizace textu (např. recitace, scénka, divadlo, …)

příprava vlastního textu

písemné testování

ústní testování

U3V v Ústeckém kraji: Ústí nad Labem + Litoměřice, Kadaň (u3v.ujep.cz), Most

(http://www.vsfs.cz/?id=1478-univerzita-3.-veku)

http://www.vsfs.cz/?id=1478-univerzita-3.-veku

situace vzdělávání seniorů v Ústeckém...

Documents