sloup panny marie karmelskÉ ve frÝdlantu nad … · a stoletá válka mezi francií a anglií...

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

FILOZOFICKÁ FAKULTA

KATEDRA DĚJIN UMĚNÍ

SLOUP PANNY MARIE KARMELSKÉ VE

FRÝDLANTU NAD OSTRAVICÍ

bakalářská diplomová práce

Zuzana Skotnicová

Vedoucí práce:

doc. Martin Pavlíček, Ph.D.

Olomouc 2015

Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou diplomovou

práci vypracovala samostatně s využitím uvedených

pramenů a literatury.

Zuzana Skotnicová

V Olomouci dne 7. 5. 2015 ..................

Rozsah práce: 70 436 znaků

Touto cestou bych ráda poděkovala zaměstnancům

Státního okresního archivu ve Frýdku-Místku, kteří

mi zpřístupnili množství potřebných materiálů. Můj

dík patří také panu faráři Mgr. Petru Fichnovi z

Frýdlantu nad Ostravicí za ochotný přístup při

dohledávání studijního materiálu a cenné

informace. Dále bych chtěla poděkovat všem

osloveným arcibiskupstvím, biskupstvím a

římskokatolickým farnostem za udělené souhlasy s

badatelskou činností, fotografie a poskytnuté

informace. Pracovníkům Národního památkového

ústavu za ochotnou spolupráci a poskytnutí

fotodokumentace. Stejně tak děkuji vedoucímu své

bakalářské práce doc. Martinu Pavlíčkovi, Ph.D. za

cenné rady a odborné vedení. V neposlední řadě

svůj vděk obracím k mé rodině i přátelům za pomoc

a podporu při studiu.

Obsah

1 Úvod ............................................... 5

2 Dosavadní stav bádání .............................. 6

3 Vznik a historie karmelitánského řádu .............. 7

4 Karmelitánský řád v českých zemích ................. 9

5 Škapulířové bratrstvo ve Frýdlantu nad Ostravicí ... 11

6 Sloup Panny Marie Karmelské ve Frýdlantu nad

Ostravicí ........................................... 13

6.1 Popis, formálně stylový a ikonografický rozbor

díla .............................................. 14

6.2 Autorství ..................................... 16

7 Panna Marie Karmelská ............................. 18

8 Panna Marie Karmelská ve výtvarném umění .......... 20

9 Závěr ............................................. 51

10 Prameny .......................................... 54

11 Literatura ....................................... 55

12 Internetové zdroje ............................... 58

13 Seznam vyobrazení v obrazové příloze ............. 60

14 Seznam obrazové přílohy na CD .................... 68

15 Obrazová příloha ................................. 80

16 Anotace ......................................... 108

5

1 Úvod

Barokní sloup Panny Marie Karmelské stojící

na náměstí v centru města Frýdlant nad Ostravicí

připomíná zdejší činnost škapulířového bratrstva.

V době baroka se tato bratrstva i úcta k Panně

Marii Karmelské šířila kraji.

Cílem mé bakalářské práce je ucelit získané

informace ke sloupu Panny Marie Karmelské

ve Frýdlantu nad Ostravicí a ikonograficky jej

popsat spolu s ostatními výtvarnými díly P. Marie

Karmelské v českých zemích.

Úvodní kapitola shrne informace o dosavadním

stavu bádání památky. Dále pro přehled v dané

problematice nastíním obecný vznik a historii

karmelitánského řádu, jeho rozšíření do českých

zemí a zvláště pak usazení karmelitánů

ve Frýdlantu nad Ostravicí.

Šestá kapitola se bude předně zabývat stylově

formálním a ikonografickým popisem samotného

sloupu Panny Marie Karmelské ve Frýdlantu

nad Ostravicí. Zde také uvedu veškeré známé

stavebně historické informace, vývoj sloupu

po roce 1731 spolu s restaurátorskými zásahy

a možná autorství.

Součástí bakalářské práce a poslední

obsáhlejší kapitolou je nepřímý katalog míst úcty

k Panně Marii Karmelské skrze výtvarné umění

a ikonografická analýza těchto děl. Na prvních

stranách kapitoly se seznámíme s vybranými

příklady výtvarného umění ze zahraničí a poté se

zaměříme na české území.

6

2 Dosavadní stav bádání

Zmínky v literatuře o této sochařské práci

nejsou mnohé. Ani v kronikách farního úřadu se

o postavení samotného sloupu Panny Marie Karmelské

nenachází nic písemného.

Datace vzniku sochy vychází pouze z rytého

letopočtu na zadní straně sloupu. Ve farní kronice

z pozdějších let se objevují jen informace

o pozdějších opravách a rekonstrukcích.1

Sloup Panny Marie Karmelské zmiňuje tehdejší

farář Pavel G. Cetkovský (1993-1995) v příloze

místního Farníčku, který nalezneme

na internetových stránkách farnosti Frýdlant

nad Ostravicí.2 Píše o údajné dataci vzniku,

následné úctě a světelných průvodech vedených

ke sloupu o svátku P. M. Karmelské.

O sloupu P. Marie Karmelské se dočteme také

v knize Bohumila Samka, Umělecké památky Moravy

a Slezska 13 z roku 1994, kde je pod heslem města

Frýdlant nad Ostravicí mariánský sloup uveden.

V publikaci Dějiny Frýdlantu nad Ostravicí,

Lubna a Nové Vsi4 vydané r. 2009 Jan Al Saheb

v jednom z odstavců píše o vystavění sloupu

r. 1731 z darů členů škapulířového bratrstva,

což je rozhodně pravděpodobnější nežli pověst

o vybudování sloupu za vlastní náklady občana

Pituchy, obchodníka s máslem.5

1 Kapitola 6, s. 11.

2 http://www.farnost-

frydlantno.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=65:sochy

&catid=36:historie-farnosti&Itemid=55, vyhledáno 5. 3. 2015 3 Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1, Praha 1994, s.

449-450. 4 Jan Al Saheb – Petr Maršálek – David Pindur et al., Dějiny

Frýdlantu nad Ostravicí, Lubna a Nové Vsi, Ostrava 2009, s. 127. 5 Státní okresní archiv Frýdek-Místek, Pamětní kniha farnosti

Frýdlant nad Ostravicí 1. díl, s. 69.

http://www.farnost-frydlantno.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=65:sochy&catid=36:historie-farnosti&Itemid=55



7

3 Vznik a historie karmelitánského řádu

Karmelitánský řád vznikl na hoře Karmel

ve Svaté zemi počátkem 13. století. Poustevníci

původně přišli spolu s vojsky křížových výprav.

Horu Karmel si za své útočiště vybrali díky

pojítku s prorokem Eliášem a obtížnému přístupu

skrze prudké svahy a rokle.6

Poutníky do společenství spojilo sepsání

pravidel pro život, sv. Albertem, patriarchou

jeruzalémským.

Mezi lety 1220-1230 se francouzský poutník

zmiňuje o karmelitánském sídle ´okolo krásného

kostela Panny Marie´, čímž je doložena mariánská

tradice karmelitánů.

V následujících letech se kvůli mnohým vpádům

Saracénů poustevníci od roku 1238 počínají

přesouvat na území Evropy. První kláštery byly

zakládány na Kypru, Sicílii, v Anglii a Francii.

Výrazný poustevnický charakter však v Evropě

již dál nemohl vzkvétat. Řád přesídlil z důvodů

udržitelnosti do měst a tak r. 1247 karmelitáni

požádali papeže Inocence IV. o modifikaci

Albertovy řehole k evropským poměrům ve smyslu

žebravých řádů. Na konci 13. století se řád

výrazně rozšířil v celkovém počtu asi sto padesáti

klášterů.7

Svého významu ve 14. století dosáhlo vzdělání

a otevřenost vůči studiu na univerzitách. Krize

15. století, nejednotná církev, černý mor

a stoletá válka mezi Francií a Anglií přispěla

6 Silvano Giordano (ed.), Karmel ve Svaté zemi, Kostelní Vydří

2006, s. 12-25. 7 Ulrich Dobhan, Spiritualita Karmelu, Kostelní Vydří 1994, s. 45-

52.

8

k duchovnímu zmatku, který v řádu rozpoutal první

velkou reformu zvanou mantovskou. Generální

představený Jan Soreth (1441-1471) se snažil

vzchopit řád z úpadku a obnovit řeholní horlivost.

Položil také základy ženské větve řádu.

Nejdůležitější reformou se ovšem stala reforma

sv. Terezie z Ávily, která usilovala o návrat

ke kontemplaci. Vyústila posléze ve vlastní

nezávislý řád bosých karmelitánů.

Josefínské reformy zasahující do náboženských

poměrů zasáhly i karmelitánský řád, jehož kláštery

byly roku 1782 zrušeny jako neužitečné pro stát.

Reforma postihla nejen Rakousko a země na něm

závislé, ale posléze i Francii, Belgii, Nizozemí

Španělsko a Portugalsko.8

Znovuzrození řádu přichází se založením

klášterů v USA a Austrálii v letech 1864-1882

spolu s obnovením klášterů v evropských zemích

závěrem 19. století a počátkem 20. století.9

8 Ibidem.

9 Kostelní Vydří, Kostelní Vydří 1996, s. 52.

9

4 Karmelitánský řád v českých zemích

V českých zemích se karmelitáni ze Saska10

usídlili roku 1347 v Praze na pozvání Karla IV.

při nově budovaném klášteře s kostelem Panny Marie

Sněžné. Roku 1351 byl osazen také klášter

v Tachově. Český karmel však neměl dlouhého trvání

a v důsledku husitských sporů docházelo k potížím,

které vyvrcholily roku 1419 vypleněním kláštera

Panny Marie Sněžné v Praze, stejně jako o osm let

později v klášteře Tachovském.

Západní Čechy se s karmelitány setkaly 1483

v Rabštejně a 1485 v Chýši. Díky protestantské

reformaci však také zanikly v 30. - 40. letech

16. století.11

Obnova přišla hlavně díky tourské reformě12

roku 1624 v Chýši a o tři roky později v Praze,

tentokrát však u sv. Havla, neboť kostel Panny

Marie Sněžné již spravovali františkáni.

Následovalo založení řeholních domů v Plané

a Rakovníku.13

Osvícenské hnutí Josefa II. pak zcela zrušilo

i české kláštery karmelitánského řádu

a karmelitáni byli zpět do českých zemí, konkrétně

do Kostelního Vydří povoláni roku 1908 z Rakouska.

Přílišné naději rozrůstání domácích sil však

zabránila doba okupace a komunismu. Až nastolení

demokracie roku 1989 přineslo nejen Karmelu

10 Milan M. Buben, Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních

společností katolické církve v českých zemích, III. díl, II.

svazek: Žebravé řády, Praha 2007, s. 167. 11 Průvodce výstavou z dějin karmelitánského řádu:Karmel v Čechách,

Kostelní Vydří 1993, s. 13-15. 12 Viz Buben (pozn. 10), s. 168.

13 Viz Dobhan (pozn. 7).

10

v Kostelním Vydří nový začátek.14 Menší komunity

započaly svou činnost také na farách ve Frýdlantu

nad Ostravicí, Štípě u Zlína a v Praze-Liboci.15

Nyní na českém území žije 18 bratří

v řeholních domech v Kostelním Vydří, v Olomouci-

Hejčíně a Praze-Liboci.16

14 Matthäus Hösler - Redemptus Maria Valabek, Karmel v české církvi:

650 let: Historická studie, Aktuální nástin karmelitánské

spirituality, Kostelní Vydří 1997, s. 8-19. 15 Viz Buben (pozn. 10), s. 169.

16 Ibidem.

11

5 Škapulířové bratrstvo ve Frýdlantu nad

Ostravicí

Město Frýdlant nad Ostravicí se rozkládá

na levém břehu řeky Ostravice v kotlině mezi Lysou

horou a Ondřejníkem. Přesné datum založení

Frýdlantu nad Ostravicí není historicky známo.

Ke vzniku došlo patrně v druhé polovině

13. století a první písemná zmínka pochází z roku

1395.17

Samostatná farnost zde byla zřízena roku 1665.

Výstavba zděného kostela sv. Bartoloměje [1]

probíhala v letech 1672-1690. Snad od roku 1701

zdobil kostel sv. Bartoloměje i boční oltář Panny

Marie Karmelské, jemuž se r. 1723 za pana faráře

Antonína Hradečného dostalo obnovení a úprav.18

Náboženská seskupení se v době baroka těšila

v rámci společnosti velké oblibě. Množství

zdejších farníků se stalo členy bratrstva Panny

Marie Karmelské v Moravské Ostravě.19 Díky stále

narůstajícímu počtu členů bratrstva v Ostravě

farář Antonín Hradečný (1718-1724) založil roku

1721 škapulířové bratrstvo i ve Frýdlantu

nad Ostravicí.20

Roku 1731 frýdlantské náměstí zvýraznil sloup

Panny Marie Karmelské[2] vystavěný z iniciativy

bratrstva. Tato mariánská zbožnost zde dosáhla

neobyčejné obliby. Ani josefínské období, kdy se

poutě zakázaly, tradici nepotlačilo. V den svátku

Panny Marie Karmelské 16. července se

17 Viz Samek (pozn. 3).


frydlantno.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=66:proc-

je-dvakrat-pout&catid=36:historie-farnosti&Itemid=55, vyhledáno

3. 4. 2015. 19 Viz Saheb – Maršálek – Pindur et al. (pozn. 4).

20 Viz (pozn. 18).

http://www.farnost-frydlantno.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=66:proc-je-dvakrat-pout&catid=36:historie-farnosti&Itemid=55



12

uskutečňovaly i nadále slavnostní mariánské

bohoslužby.

Frýdlantský farář Ignác Janák (1902-1916)

13. dubna 1904 znovu obnovil Bratrstvo Panny Marie

Karmelské.

O deset let později, při počátcích první

světové války, se obrátili frýdlantští kněží

a věřící s modlitbami k Panně Marii Karmelské.

Slíbili, že pokud budou ochráněni před hrozícím

nebezpečím, pak se 16. července 1915

a následujících osm dní poté budou scházet

k modlitbám na náměstí u sochy Panny Marie

Karmelské k její poctě. Pobožnosti se pak staly

tradicí, kterou dosvědčují další zápisy z kronik.

S druhou světovou válkou a protináboženským

tlakem již o bratrstvu není zmínky.

Po roce 1989 vyšlo najevo, že farář Josef

Jančář patří k řádu Bratří Panny Marie Karmelské.21

Od jeho dosazení roku 1986 až do roku 2003 byli

faráři zároveň i členy řádu P. Marie Karmelské.22

Tradicí sahajících do dnešních dnů se staly

každoroční poutě 16. července na oslavu svátku

Panny Marie Karmelské.

Dalším důkazem živé karmelitánské zbožnosti

jsou v současnosti terciáři. Řádoví laici, kteří

se orientují na spiritualitu Karmelu. Tento třetí

řád má ve Frýdlantu nad Ostravicí stále se

scházející společenství.



je-dvakrat-pout&catid=36:historie-farnosti&Itemid=55, vyhledáno

3. 4. 2015. 22 http://www.farnost-

frydlantno.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=56:farai

&catid=35:knezi-farnosti&Itemid=54, vyhledáno 3. 4. 2015.




http://www.farnost-frydlantno.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=56:farai&catid=35:knezi-farnosti&Itemid=54



13

6 Sloup Panny Marie Karmelské ve Frýdlantu

nad Ostravicí

Vznik barokního sloupu Panny Marie Karmelské

je datován do roku 1731, a to díky rytému

letopočtu [3] na zadní straně sochy Panny Marie

Karmelské.23

Snad vztyčení sloupu Panny Marie Immaculaty

roku 1730 v nedalekém Frýdku-Místku mohlo farníky

ve Frýdlantu nad Ostravicí inspirovat k výstavbě

sloupu Panny Marie Karmelské.

Pověst z kroniky frýdlantské farnosti praví,

že sochu postavil z vlastních nákladů zdejší

obchodník s máslem Pitucha. Druhá, snad

pravdivější verze, vychází z předpokladu darů

členů bratrstva Panny Marie Karmelské.24

Pozdější obnova sloupu Panny Marie Karmelské

proběhla v roce 1854 na náklady dobrodinky kostela

Barbary Schmirové. Sloup měl být opraven zdejšími

kameníky, jelikož však požadovali 80 zlatých,

tak se farář obrátil na zedníka a ten práci se

svými spolupracovníky vyhotovil za pouhých

8 zlatých. Místní občan František Paloch poté

figury natřel olejovou barvou a některé z částí

pozlatil.25 Dalších oprav se sloup dočkal roku 1958

nákladem 5000 Kčs.26 Poslední úprava se uskutečnila

roku 1994 rukou sochaře Aleše Rozehnala za nákladu

120 000 Kč. Rekonstrukci sochy P. Marie Karmelské


frydlantno.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=65:sochy

&catid=36:historie-farnosti&Itemid=55, vyhledáno 3. 4. 2015. 24Viz Saheb – Maršálek – Pindur et al. (pozn. 4).

25 Viz. Pamětní kniha farnosti Frýdlant nad Ostravicí (pozn. 5),

s. 68-69. 26 Ibidem, s. 233.




14

zajistil odbor kultury a školství Městského úřadu

ve Frýdlantu nad Ostravicí.27

6.1 Popis, formálně stylový a ikonografický rozbor

díla

Barokní sloup Panny Marie Karmelské stojící

na náměstí ve Frýdlantu nad Ostravicí je umístěn

pravým bokem k východní straně farního kostela

sv. Bartoloměje.28

Spočívá na dvou kamenných šesti hvězdicových

stupních, konvexně a konkávně zvlněném soklu

a podstavci zdobeném čtyřmi volutami [4] ukončeném

profilovanou římsou. [5]

Sloup obklopuje polygonální balustrádové

zábradlí [6] s šesticí piniových šišek v rozích.

Přední stranu zdobí kovaná mříž, umožňující

přístup ke sloupu.

Sochu Panny Marie Karmelské z bočních stran

obklopují dva andílci [7,8] nesoucí prázdné

kartuše. [9,10] Výše v oblacích poletují okřídlené

hlavičky andílků. [11,12] Panna Marie trůnící

na oblačném trůnu [13] s nohami opřenými o srpek

měsíce [14] má mimo kamenné královské koruny

i zlacenou kovanou aureolu (obroučku) z dvanácti

hvězd a žezlo. [15] Ježíšek sedící v jejím klíně

na ni pravou rukou poukazuje, zatímco druhou drží

říšské jablko. Spolu s anděly nesoucími kartuše

tvoří Madona pyramidální kompozici.

Ikonografie Panny Marie ve Frýdlantu

nad Ostravicí je naznačena již v podstavci sloupu,

který nese tvar hvězdy. Až do konce 18. století

27 Státní okresní archiv Frýdek-Místek, Pamětní kniha farnosti

Frýdlant nad Ostravicí 2. díl, nečíslováno.

15

zněl výklad Mariina jména stella maris, hvězda

mořská. Z tohoto důvodu se hvězda ve spojení

s P. Marií objevuje nejen ve výtvarném umění.29

Samotná socha má atributy apokalyptické ženy

ztotožněné středověkými exegety s Pannou Marií

(Zj. 12,1-4): „…oděnou sluncem, s měsícem

pod nohama a s korunou dvanácti hvězd kolem

hlavy“.30 Z ikonograficky ustáleného typu Panny

Marie Nanebevzaté je převzat oblačný motiv spolu

s královskou korunou vycházející z již zmíněné

apokalyptické ženy.31

Ikonografie odpovídá také Panně Marii Královně

nebes (Regina coeli) sedící z pohledu zepředu

na trůnu s královskou korunou, žezlem a Ježíškem

žehnajícím Panně Marii.32

Královská koruna stejně jako říšské jablko

bývá zpravidla traktována čtyřmi polovinami kamar.

Zde se na koruně i jablku objevují kamary pouze

tři.

Ježíšek levou rukou objímající říšské jablko

a s ručkou položenou na ruce Panny Marie držící

žezlo snad odkazuje na následné předání vlády

„…dokud nepřijde, jemuž žezlo patří a jehož

poslouchají národové.“ (1 M 49, 10).33

Ač v ikonografii Panny Marie Karmelské bývá

typicky přítomen škapulíř, frýdlantský sloup se

tímto karmelitánským motivem nevyznačuje. Snad jen

blízký vztah Panny Marie s Ježíškem, kterým se

každá karmelská mariánská ikona snaží zviditelnit,

v Panně Marii nese stopy karmelitánství.

29 Jan Royt, Zahrada Mariánská, Sušice 2000, s. 2. 30 Ibidem, s. 6.

31 Vítězslav Štajnochr, Panna Maria Divotvůrkyně, Uherské Hradiště

2000, s. 67. 32 Hynek Rulíšek, Postavy, atributy, symboly: slovník křesťanské

ikonografie, České Budějovice 2006, nečíslováno. 33 Viz Štajnochr (pozn. 31), s. 70.

16

Oblaka při milostné soše jsou místem

neustálého zjevování Panny Marie či její stálé

přítomnosti uprostřed církve. Řádová tradice

oblaka spojuje také s Eliášem, který patronku

Karmelu předpověděl, když v mráčku vystupujícím

z moře zahlédl symbol Mariina panenství.34

Asistence andělů Pannu Marii povyšuje

na Královnu andělů, jak ji tituloval Honorius

z Autun (1080-1137). Základní sestavu tvoří se

sochou dva andělé, zprostředkovatelé Boží vůle,

vynášející trůn či Pannu Marii na oblaku

k nebesům. Na novějších oltářích bývají andělé

Serafové i Cherubové zobrazováni jako pouhé hlavy

s křídly.35

6.2 Autorství

Autor sloupu Panny Marie Karmelské není znám.

V nedalekém Frýdku-Místku však od poloviny

17. století po čtyři generace sídlila sochařská

dílna rodiny Weissmannů. Její zakladatel Filip

Weissmann přišel do Frýdku z polských Žárů roku

1665.36

Dílnu později převzal jeho syn Matyáš

Weissmann (1671-1742), který spolu se svými syny

rozvíjel sochařskou tradici na území Frýdku, okolí

a prakticky celého Těšínska.

Dílna pracovala hlavně pro církev v kostelních

interiérech při výzdobách. Avšak podílela se

i na volně stojících sochách světců, jejichž

objednavateli byla frýdecká vrchnost.

34 Viz Dobhan (pozn. 7), s. 21.

35 Viz Štajnochr (pozn. 31), s. 87.

36 Marie Schenková – Jaromír Olšovský, Barokní malířství

a sochařství ve východní části českého Slezska, Opava 2004, s. 158.

17

Díky značnému množství sochařských zakázek

kvalita prací výrazně kolísá. Produkce Weissmannů

se mnohdy blížila manufakturní výrobě, což je

zřejmé skrze stále obměňované varianty kompozic.

Ve frýdecké dílně se rovněž vyučili mnozí

sochaři, jejichž tvorba nese znaky lokálního

stylu.37

Celou dílenskou tvorbou procházejí typické

okřídlené hlavičky andílků, které se nacházejí

i na sloupu Panny Marie Karmelské ve Frýdlantu

nad Ostravicí. Fyziognomie andílků Matyáše

Weissmanna je příhodná i pro andílky z Frýdlantu

nad Ostravicí. Charakteristická drobná ústa,

vysoká čela a oválné obličeje tomu nasvědčují.

Pro srovnání fyziognomie andílků se nabízí

socha sv. Jana Nepomuckého ve Frýdku-Místku

před zámkem. [16] Sochy andílků a okřídlených

hlaviček [17] se zdají být identické

s frýdlantskými. Snad jen charakteristické vpadlé

tváře světců Matyáše Weissmanna neodpovídají

tvářím Panny Marie Karmelské z Frýdlantu n. O.

Matyáši je však ve Frýdlantu nad Ostravicí

připisován venkovní basreliéf na východní straně

kostela sv. Bartoloměje. [18] Ač se v basreliéfu

zdá být fyziognomie přítomného andílka výrazně

odlišnou v kvalitě provedení, jeho činnost

ve Frýdlantu nad Ostravicí není nemožná.38

Ať už se pro určení autorství nabízí sám

Matyáš Weissmann, či účast některého z jeho synů

nebo snad jiného vyučeného sochaře z frýdecké

dílny, je pravděpodobná jistá spojitost se

sochařskou dílnou Weissmannů.

37 Ibidem, s. 22.

38 Ibidem, s. 157.

18

7 Panna Marie Karmelská

Karmel spojený s Pannou Marií vychází

z legendy, podle níž P. Marie navštívila horu

Karmel už jako dítě společně s rodiči sv. Jáchymem

a Annou. Další návštěva hory proběhla již

s Ježíškem a sv. Josefem, kdy zde při zpáteční

cestě z Egypta přenocovali v jeskyni. Z tohoto

důvodu byla na hoře Karmel jeskyně pojmenována

podle P. Marie, stejně jako první kostel

karmelitánských poustevníků.39

Jako patronku karmelitánského řádu ji poprvé

formuloval generální převor Pierre de Millaue roku

1282. V bulle Dum attenta meditatione ze dne

28. 11. 1474 Pannu Marii jako Matku Karmelu přijal

i papež Sixtus IV.40

Ikonograficky nejvýraznějším atributem Panny

Marie Karmelské je škapulíř. Jedná se buď o hnědý

pruh látky s otvorem uprostřed pro hlavu, který

však jako řeholní součást oděvu nosily i jiné

řády41, nebo škapulíř v podobě dvou čtvercových

kousků látky s různými motivy spojených stužkami,

které se nosí taktéž přes ramena. Jeden na prsou

a druhý na lopatkách.

Historie škapulíře je spjata nejen s P. Marií,

ale také s osobností Šimona Stocka, generálního

převora řádu od roku 1257. V tíživé situaci řádu

se totiž Stock obrátil s prosbou o pomoc k Panně

Marii. Prosba byla vyslyšena dne 16. 7. 1251, kdy

se P. Marie zjevila Šimonu Stocku a předala

mu škapulíř jako zvláštní privilegium. Duchovní

význam byl vysvětlen slovy: „Přijmi nejdražší synu

39 Viz Buben (pozn. 10), s. 152.

40 Ibidem.

41 Ibidem, s. 154.

19

škapulíř svého řádu jako znamení mého bratrstva,

výsadu pro Tebe a všechny karmelitány. Kdo v něm

zemře, nepozná pekelného ohně. Hle, znamení spásy,

pomoc v nebezpečenství, záruka pokoje a věčné

smlouvy.“42 Na jedné z častých výtvarně ztvárněných

scén vystupuje postava Madony trůnící v oblacích

a osobnost Šimona Stocka, který klečící přijímá

podávaný škapulíř.

Později v roce 1316 se Panna Marie zjevila

také kardinálu Jacquesu Duésovi, kterému mimo

předpověď brzkého zvolení papežem sdělila i novou

výsadu pro nositele škapulíře: „Já, jejich matka,

sestoupím do očistce první sobotu po jejich smrti,

a koho tam naleznu, přivedu do nebe.“ Podle

předpovědi nový papež Jan XXII. přidané

privilegium potvrdil roku 1322 bullou Sacratissimo

uti culmine.43 Tento duchovní význam škapulíře

souvisí s ikonografickým zobrazením spojeným

s P. Marií Karmelskou, konkrétně scénou, kdy

z plamenů očistce andělé vynášejí duše zemřelých,

které přijaly škapulíř a dojdou díky němu

ke spáse.

Madona se dále vyznačuje blízkým vztahem

s Ježíškem a symbolem zlaté hvězdy na plášti podle

vzoru neapolské karmelské ikony La Bruna. Téma

k zobrazení P. Marie Karmelské může mít

i jednoduchou podobu samotné Madony se škapulířem

trůnící v oblacích, jenž bývají podle řádové

tradice spojovány s prorokem Eliášem, který v nich

spatřil symbol Mariina panenství.44

42 Ibidem.

43 Ibidem.

44 Viz Dobhan (pozn. 7), s. 21.

20

8 Panna Marie Karmelská ve výtvarném umění

Neapol (Itálie)

Nejslavnější karmelitánský mariánský obraz

La Bruna [19] je uctíván v chrámu Santa Maria del

Carmine v Neapoli a pochází ze 13. století. Ikona

byla původně považována za dílo sv. Lukáše

vytvořené na hoře Karmel.45

Roku 1500 obraz převezli ve slavném průvodu do

Říma, kde jej dočasně umístili v chrámu sv.

Petra.46 Z důvodu mnoha zázraků při návratu do

Neapole ikonu vystavili na čestném místě, nikoli

na původní místo v kryptě. Její sláva se šířila

skrze kopie vyskytující se po celé Evropě.47

Obraz náleží k ikonografickému typu Eleusa,

v němž Madona vystupuje jako něžná a milující.48

P. Marie zahalena v temné roucho se zlato-červeným

lemováním, má tvář lehce natočenou doleva

k Ježíškovi. Její plášť nese na pravém rameni znak

hvězdy, jeden z atributů.49 Ježíšek, jehož Madona

tiskne ke svému líci, se matčiny tváře pravou

rukou pod bradou dotýká a levou svírá oděv

P. Marie. Z Ježíškovy bílé tuniky a červeného

žebrovaného přehozu vyčnívá jeho holá levá nožka.

Palermo (Itálie)

V diecézním muzeu v Palermu se nachází obraz

Panny Marie Karmelské se světci [20] italského

barokního malíře Pietra Novelliho.50


46 Heinrich Petri - Wolfgang Beinert, Učení o Marii, Olomouc 1996,

s. 617. 47 Viz Buben (pozn. 10), s. 154.

48 Ibidem, s. 186.

49 Stella maris, hvězda mořská.

50 http://en.wikipedia.org/wiki/Pietro_Novelli, vyhledáno 8. 3.

2015.

http://en.wikipedia.org/wiki/Pietro_Novelli

21

Obraz pocházející z roku 1641 má kompozici

zkřížených diagonál. Postavy žen po pravé straně

Panny Marie představují osobnosti sv. Marie

Magdalény de Pazzi a sv. Terezie z Ávily, nad níž

anděl drží ohnivý šíp, atribut spojený s prožitým

stavem jedné z extází sv. Terezie. Místo po levé

straně Panny Marie vyplňuje dvojice mužů. Níže

na modlitebním klekátku klečí patron města

Palerma, sv. Angelus s otevřenou knihou v pravé

ruce a mečem zabodnutým v hrudi. Meč připomíná

jeho smrt způsobenou rukou muže, kterému vytkl

jeho nezákonný život.51 Nad sv. Angelem stojí

postava Šimona Stocka zvedajícího svou pravou ruku

k hnědému škapulíři, daru Panny Marie Karmelské.

Horní částí obrazu prostupuje mnoho postav andělů

a okřídlených hlaviček andílků. Jeden z andělů

blízko pravého okraje obrazu drží palmovou

ratolest se třemi korunami, symbol mučednictví

jako vítězství. Protějšek při levém okraji nese

vlající nápisovou pásku. Uprostřed v oblacích

trůní Panna Marie Karmelská přidržující pravou

rukou hnědý škapulíř. Hlavu P. Marie zdobí koruna

z dvanácti hvězd, kterou identifikoval Bernard

z Clairvaux s dvanácti proroky.52 Nahá postava

Ježíška s bílým přehozem stojí po levém boku

Matky. Ježíšek v levé ruce drží druhý konec

škapulíře a pravou rukou ukazuje směrem

k P. Marii.

Beniaján (Španělsko)

Ve španělském městě Beniaján stojí na místě

starší poutní kaple Panny Marie, při které

v 16. století vzniklo karmelitánské bratrstvo,


52 Viz Štajnochr (pozn. 31), s. 67.

22

chrám sv. Jana Křtitele. V jeho půdorysu byla při

stavbě zahrnuta kaple Panny Marie Karmelské,

rozměrově větší než původní poutní místo.53

Dnešní kapli zdobí barokní sousoší Panny Marie

Karmelské s anděly a dušemi zemřelých v očistci.

[21] Původní dílo řezbáře Antonia Dupara zaniklo

při požáru během občanské války v červenci roku

1936. Nalezené kousky původního sousoší později

zrekonstruoval řezbář José Sanchez Lozano. Novou

tvář sousoší mají obyvatelé Beniajánu před očima

od roku 1956.54

Sochařské dílo se věnuje námětu z bully

Sacratissimo uti culmine papeže Jana XXII. z roku

1322. V dolní části sousoší plameny očistce

pohlcují tři duše zemřelých, které prosí o spásu.

Anděl na levé straně již jednu z duší, která

přijala škapulíř, vynáší do nebe. Ve středu

stříbrné oblačné sféry stojí korunovaná Madona

hledící na duše v očistci a podávající škapulíř

jako příslib ochrany před peklem. Vlevo

nad vrcholem oblaků ubíhajících směrem vzhůru letí

druhý anděl do nebes spolu se zachráněnou lidskou

duší.

53http://es.wikipedia.org/wiki/Nuestra_Se%C3%B1ora_del_Carmen_%28Ben

iaj%C3%A1n%29, vyhledáno 10. 3. 2015. 54http://es.wikipedia.org/wiki/Nuestra_Se%C3%B1ora_del_Carmen_%28Ben

iaj%C3%A1n%29, vyhledáno 10. 3. 2015.

http://es.wikipedia.org/wiki/Nuestra_Se%C3%B1ora_del_Carmen_%28Beniaj%C3%A1n%29




23

Bílý Újezd (Rychnov nad Kněžnou)55

Na návsi zvané „Hlavatka“, která má tvar

protáhlého trojúhelníku, je zhruba uprostřed

prostranství postaven pilíř s pískovcovou sochou

Panny Marie Karmelské. [22]

Farní kronika podává informaci o vysvěcení

pilíře, které se událo dne 28. srpna 1870. Sochu,

vyhotovenou ve Vamberku za 65zl., zaplatil hrabě

z Kolovrat. Převoz a umístění financovali neznámí

manželé částkou 18 zl.56

Na přední straně podstavce stojí nápis:

„Maria! Matko Páně, pod ochranu Tvou se utíkáme“.

Vytesaná písmena na zadní straně podstavce: „H. h.

z K. K. 1870“, značí iniciály zakladatele Hanuše,

hraběte z Kolowrat Krakovského. Obdélníkový pilíř

je v horní části zdoben reliéfem okřídleného

andílka. Na něj navazuje oblačná sféra, v níž

trůní korunovaná Panna Marie Karmelská s Ježíškem.

Zatímco levou rukou P. Marie objímá Ježíška [23],

z pravé ruky ji po koleni spadá škapulíř.

Korunovaný Ježíšek nese v pravé ruce říšské

jablko, znak Boží vlády.57

Borovany (České Budějovice)

Město ležící 17 km jihovýchodně od Českých

Budějovic ukrývá augustiniánský klášter z roku

1455. Nejhonosnějšího rozkvětu se klášter dočkal

v 18. století za působení probošta Augustina

Dubenského (1738-1774), který se během svého

působení zasloužil o stavbu škapulířové kaple.

55 Lokality jsou řazeny abecedně a v závorkách pro upřesnění uvádím

bývalé okresy. 56 Ivana Maxová - Vratislav Nejedlý - Pavel Zahradník, Mariánské,

trojiční a další světecké sloupy a pilíře v okrese Rychnov

nad Kněžnou, Praha 1999, s. 10. 57 Viz Štajnochr (pozn. 31), s. 71.

24

Škapulířová kaple byla vystavěna v letech

1746-1747 k severní straně sakristie kostela

Navštívení Panny Marie v místě původní gotické

kaple Panny Marie Karmelské. Kapli nechalo

postavit škapulířové bratrstvo, jež v Borovanech

působilo od roku 1672 do roku 1783. Mezi členy

bratrstva se řadili obyvatelé Borovan

a nejbližšího okolí.

Autorem výzdoby kaple, a to oltářních obrazů

i nástropních maleb v kopuli, je českobudějovický

malíř František Jakub Prokyš.58

Malba na klenbě ústřední kupole [24] nese

obdobný námět jako nástropní malba Karmelské kaple

v kostele sv. Havla v Praze. Zachycuje Pannu Marii

Karmelskou se škapulířem, její zázraky a pomoc,

kterou v různých pohromách škapulíř přináší.

Středu malby dominuje P. Marie s Ježíškem

podávající škapulíře z oblačné sféry. Přímo

pod Madonou se otevírá výjev očistce v kamenné

jeskyni s pěti dušemi zemřelých [25], kterým anděl

přináší spásu v podobě škapulíře. Výjev doplňuje

nápis: „DATA EST EI CLAVIS PUTEI ABYSSI, Apoc. 9“

(Zj. 9,1: „Byl jí dán klíč od bezedné propasti“).

Vedlejší výjev zachycuje zkázu krupobití

při sklizni. [26] Zde opět zasahuje anděl

nabízející sedláku s rodinou škapulíř jako ochranu

před nepřízní. Pod scénou se nachází nápis:

„PROTEGAM EVM QVONIAM COGNOVIT NOMEN MEUM, Psalm

90“ (Ž 91, 14: „Ochráním ho, protože zná mé

jméno“). Jinde zachraňuje škapulíř potápějící se

loď na rozbouřeném moři [27] s nápisem: „CLAMABIT

58 http://www.npu-

cb.eu/e_download.php?file=data/editor/247cs_1.pdf&original=BOROVANY

_DPn%C3%A1hled%282%29.pdf, 2. 11. 2014.

http://www.npu-cb.eu/e_download.php?file=data/editor/247cs_1.pdf&original=BOROVANY_DPn%C3%A1hled%282%29.pdf



25

ADME ET EGO EXAUDIAM EUM, Psalm 90“ (Ž 91,15:

„Vyslyším ho, až mne bude vzývat“). V poslední

scéně kopule anděl přináší škapulíř lidem,

v jejichž městě propukl požár. [28,29] Nápis: „CVM

IPSO SVM IN TRIBVLATIONE ERIPIAM EVM, Psalm 90“

(Ž 91,15: „Budu při něm v tísni, zachráním ho“).59

Na jednom ze čtveřice emblémů na pandantivech

klenby se opět objevuje téma škapulíře [30],

na němž anděl drží obraz odrážející paprsek

vedoucí ze škapulíře, který má v rukou Madona

v oblacích. Odražený paprsek pak osvětluje nemocné

a chudé klečící pod oltářem. Na nápise stojí:

„OMNIBUS OMNIA“ (Pro všechny [jsem] vším“,

1Kor 9,22).60

Hlavní oltář [31] škapulířové kaple

v pozlaceném profilovaném rámu nese námět

vycházející z bully Sacratissimo uti culmine

papeže Jana XXII.61 V dolní části obrazu hoří

plameny očistce, v němž se zmítají duše zemřelých.

Anděl v levém okraji jednu z duší, jež přijala

škapulíř, vytahuje z plamenů. Ve středu obrazu

trůní Madona v oblacích, kolem níž poletují další

dva andělé přebírající od Madony škapulíře, díky

nimž pak po sestoupení do očistce mohou zachránit

další duše. V horní části nebes se za dvěma

andílky nesoucími korunu pro P. Marii rozprostírá

záře a osvětluje mračna s okřídlenými hlavičkami

andílků.

Sochařská výzdoba komunikuje s hlavním

obrazem, zvláště postava Šimona Stocka na levé

straně sleduje výjev obrazu a natahuje ruku

k vyobrazení škapulíře. Napravo figura sv. Terezie

59 Tomáš Malý – Pavel Suchánek, Obrazy očistce. Studie o barokní

imaginaci, Brno 2013, s. 99-100. 60 Ibidem, s. 100.


26

z Ávily na hrudi drží své srdce probodnuté šípem

a hledí směrem k vyobrazení Panny Marie

Škapulířové.

Býkov-Larýšov (Bruntál)

Jednolodní zděná stavba kostela Panny Marie

Karmelské, vystavěna v letech 1767-68 s dřevěnou

věží nad vstupem a čtyřbokou sakristií, má

na hlavním oltáři v přízedním retabulu obraz Panny

Marie Karmelské malíře Alberta Adama z roku 1887.

[32] Po bocích retabula jsou obrazy sv. Petra

a Pavla zasazené v maltových rámech od stejného

autora.62

Výjev oltářního obrazu P. Marie Karmelské je

situován do chrámového prostoru s menzou a úsekem

retabula v levém okraji. Vedle menzy klečí Šimon

Stock v řádovém oděvu a bílým pláštěm s kapucí

přijímající od Panny Marie škapulíř se zkratkou

Kristova monogramu IHS.63 Dřevěný stupeň, na kterém

Šimon Stock klečí nese podpis autora: „Gemalt von

Alb[ert] Adam aus Gr[oss] Wallstein“. Při pravém

okraji před Pannou Marií na oblačné kupě klečí

anděl ve světle modrém plášti, snad archanděl

Michael jako průvodce duší do nebes. V oblačné

sféře před klečícími postavami trůní Panna Marie

Karmelská s Ježíškem mezi třemi polopostavami

andělů a několika okřídlenými hlavičkami.

Korunovaná Madona, oděna v červený šat a modrý

plášť, pravou rukou podává privilegium škapulíře.

Na klíně P. Marie sedí Ježíšek oděný v bílé roucho

a pozorující Šimona. Anděl při pravém okraji

obrazu v levé ruce drží lilii, atribut Šimona

62 Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 2, Praha 1999,

s. 219. 63 Iesus hominum salvator (=Ježíš, spasitel lidí)

27

Stocka. Obraz je zasazen do profilovaného

pozlaceného dřevěného rámu s vytaženým segmentovým

zakončením.

Bystré u Poličky (Svitavy)

Jednolodní barokní kostel sv. Jana Křtitele

s věncem kaplí a dvouvěžovým průčelím byl vystavěn

mezi lety 1722-26. Původní stavba kostela zřejmě

pocházela už z 12. století. První zmínku o něm

nacházíme z roku 1350. Roku 1682 zde tehdejší

hraběnka Anna Kateřina z Martinic založila

s povolením papeže karmelitánské bratrstvo.

Od 17. století až do současnosti se zde v červenci

koná Karmelská pouť.64

V interiéru kostela v místě nad tabernáklem

vystupuje reliéf Panny Marie Karmelské nazývaný

„Královna Českomoravské vysočiny“.65

Zlacený reliéf [33] v profilovaném rámu

zpodobňuje v dolní části tři duše zemřelých

v plamenech očistce ohraničeném polokruhovou

zídkou. Nad scénou očistce se tyčí polopostava

korunované P. Marie v těsném objetí s Ježíškem.

P. Marie obrací hlavu k Ježíškovi, který se dotýká

její tváře a pohled směřuje na diváka. Rozdíl

v zrcadlovém obracení Madony oproti neapolské

ikoně La Bruna, výchozímu obrazu karmelitských

madon, evokuje podobnost také s ikonou Panny Marie

Pasovské. Za hlavou P. Marie se rozprostírají

zlaté paprsky a nad nimi na modré obloze poletuje

pětice oblačných seskupení.

64http://www.bystre.cz/o-meste/kulturni-pamatky/kostel, vyhledáno

2. 11. 2014 65 Jiří Černý, Poutní místa jihozápadní Moravy, Pelhřimov 2005,

s. 246.

http://www.bystre.cz/o-meste/kulturni-pamatky/kostel

28

Dobrá voda u Záblatí (Prachatice)

Poutní čtyřboká barokní kaple Panny Marie

Karmelské s plochým stropem, zdobeným

vykrajovanými zrcadly v omítce, stojí od roku

1756.66 Z léčivého pramene vyvěrajícího vedle kaple

vznikly r. 1770 lázně.67

Hlavní oltář kaple z poloviny 18. století

zdobí barvotisk Madony [34] stojící v oblacích

a vyzařující světelnou záři. Spolu s Ježíškem oba

nabízejí škapulíře s mariánským vyobrazením.

Dolní Dunajovice (Břeclav)

Na vyvýšeném místě v obci stojí farní kostel

sv. Jiljí, o kterém máme první zmínku již z roku

1271. Jednolodní kostel s odsazeným rovně

ukončeným presbytářem pochází z let 1647-57 a roku

1764 byla na západní straně přistavěna čtyřboká

věž, čímž kostel dostal současnou podobu.68 Boční

oltář nese obraz Panny Marie Škapulířové [35]

z 60. let 18. století malíře Josefa Sterna.69

V profilovaném rámu se nachází výjev stojící

Madony v oblacích s korunou z dvanácti hvězd

v obklopení andílků. Z rukou Panny Marie i Ježíška

visí škapulíř s mariánskými vyobrazeními. V levém

dolním rohu je drobná scéna očistce s dušemi

zemřelých prosících v plamenech o spásu.

Lemující sochy komunikují s titulním obrazem

podobně jako ve škapulířové kapli v Borovanech.

Levá figura Šimona Stocka evidentně vyzdvihuje

ruku směrem ke škapulíři na obraze. Pravá postava

66 Emanuel Poche (red.), Umělecké památky Čech 4, Praha 1982,

s. 318. 67 Helena Koutecká, Stručný místopis mariánské úcty v Čechách a na

Moravě, Praha 2010, s. 24. 68 Viz Samek (pozn. 3), s. 387.

69 Viz Malý – Suchánek (pozn. 59), s. 97.

29

držící otevřenou knihu a brk představuje sv.

Terezii z Ávily.

Dolní Lhota u Luhačovic (Zlín)

Kostel Panny Marie Karmelské, důkaz stálé úcty

ke Karmelu, se řadí mezi nové stavební počiny.

Jeho základní kámen byl položen a vysvěcen v říjnu

roku 2005 olomouckým arcibiskupem Josefem

Graubnerem. Stavební práce započaly roku 2006

a úplné dokončení je plánováno na rok 2015.70

Patronace P. Marie Karmelské se jistě projeví

i ve výzdobě interiéru.

Frýdek-Místek (Frýdek-Místek)

Ve frýdecké části města se na kopečku vypíná

bazilika Navštívení Panny Marie. Uvnitř kostela

na zdi u hlavního vchodu je zavěšen obraz Panny

Marie Karmelské z poloviny 17. století. Malba

původně pochází ze zbořené kaple Zvěstování Panny

Marie, která stála od roku 1645 na frýdeckém

náměstí.71

Obraz [36] v profilovaném dřevěném rámu

s vytaženým segmentovým zakončením má zlatě

zdobený ornamentální nástavec ve vrcholu

s okřídlenými hlavičkami andělů. V dolní části

obrazu klečí dva členové karmelitánského řádu.

Šimon Stock po pravé straně v kaštanově hnědém

hábitu a bílém plášti drží v pravé ruce bílou

lilii jako symbol nevinnosti a levou ruku natahuje

ke škapulíři podávanému Pannou Marií. Klečící žena

po levé straně od Panny Marie představuje

sv. Terezii z Ávily. Ve své levici drží planoucí

70 http://kostel.dolni-lhota.cz/o-stavbe/, vyhledáno 3. 11. 2014

71http://skupinahrozen.cz/svatojanskavez/php/index.php?clanek=texty/

stala_expo_002, vyhledáno 3. 11. 2014.

http://kostel.dolni-lhota.cz/o-stavbe/

http://skupinahrozen.cz/svatojanskavez/php/index.php?clanek=texty/stala_expo_002


30

srdce, atribut připomínající jednu z jejich

extází. Pravicí přijímá od Ježíška škapulíř, čímž

je snad i zvýrazněn vztah sv. Terezie k Ježíši.

Odění sv. Terezie je identické jako u Šimona

Stocka, s rozdílem v tmavé pokrývce hlavy

spadající na ramena. Nad klečícími svatými

v oblacích trůní Panna Marie, snad původně

v červených šatech s průhledným závojem kryjícím

vlasy a modrým vlajícím pláštěm. Ježíška v tunice

usazeného na klíně P. Marie přidržuje levou rukou.

Vrchní část obrazu doplňují dvě okřídlené hlavičky

andílků při levé straně.

Frýdlant nad Ostravicí (Frýdek-Místek)

V podélném trojlodním kostele sv. Bartoloměje

s hranolovou věží, v západním průčelí hlavní lodi

vystavěném mezi lety 1672-1690, stál nejpozději

roku 1701 boční oltář Panny Marie Karmelské.72

Frýdlantská farní kronika v souvislosti

s bočním oltářem zmiňuje rok 1723, kdy byl oltář

Panny Marie Karmelské nově vystavěn za příspěvku

škapulířového bratrstva.

Návrh na zrušení bočních oltářů, z důvodu

získání většího prostoru v kostele, je zmíněn

farářem Františkem Halfarem.73 Dnes jsou v kostele

jen zbytky výzdoby obou zrušených bočních oltářů,

konkrétně socha Panny Marie Karmelské [37] z druhé

čtvrtiny 18. století.74

Polychromovaná socha P. Marie Škapulířové

stojí na dřevěné konzole po levé straně chóru.



je-dvakrat-pout&catid=36:historie-farnosti&Itemid=55, vyhledáno 3.

4. 2015. 73 Viz Pamětní kniha farnosti Frýdlant nad Ostravicí (pozn. 5),

s. 41. 74 Viz Samek (pozn. 3), s. 450.




31

Červený šat P. Marie doplňuje řeholní modrý

škapulíř se zlatým okrajem. Svrchní bílý plášť,

opět se zlaceným okrajem má pod krkem sepnutý

zlatou sponou. Vlasy zakrývá bílá rouška a koruna.

V levé ruce drží P. Marie Ježíška a pravou podává

škapulíř s nápisem zkratky IHS.75 Ježíšek s korunou

na hlavě, oděn v bílou, zlatě lemovanou tuniku

směřuje svůj pohled na diváka, stejně jako Madona.

Pravou rukou jako Madona taktéž nabízí škapulíř.

Karolinka (Vsetín)

Výstavba kostela Panny Marie Karmelské

v Karolinině Huti byla zmiňována už před druhou

světovou válkou. Slib postavit kostel dal ve svých

modlitbách majitel pily Cyril Orság, jehož syn se

těžce zranil při autonehodě. Samotná výstavba

se však díky politickému režimu začala realizovat

až mnohem později roku 1994, kdy obecní úřad vydal

stavební povolení. Ke konečné fázi a vysvěcení

olomouckým biskupem Janem Graubnerem došlo dne

12. července 1997.76

Dřevěná socha Panny Marie [38], jako dominanta

interiéru kostela s výškou 253cm, byla do kostela

osazena týden před vysvěcením. Atribut Panny Marie

Karmelské zde chybí, avšak nad sochařským dílem

takto zdejší farnost zamýšlí. Sochu vyhotovil

řezbář Ladislav Borák z lipového dřeva a jeho dílo

se díky monumentálnosti zapsalo do Guinessovy

knihy rekordů jako největší dřevěná česká Madona.77

75 Monogram Kristův a také zkratka Iesus hominum salvator(=Ježíš

spasitel lidí). 76http://farnostnovyhrozenkov.cz/dtb/index.php?option=com_content&vi

ew=article&id=57:historie&catid=48:historie&Itemid=71, vyhledáno

3. 11. 2014. 77 Marie Mikulcová, Velkokarlovický řezbář Ladislav Borák in: Farní

zpravodaj Nového Hrozenkova a Karolinky, č. 3, ročník 10, červen

2009, s. 3.

http://farnostnovyhrozenkov.cz/dtb/index.php?option=com_content&view=article&id=57:historie&catid=48:historie&Itemid=71


32

Kostelní Vydří (Jindřichův Hradec)

Nad obcí ležící nedaleko Dačic se dnes tyčí

dominanta poutního kostela Panny Marie Karmelské

s klášterem karmelitánů. Toto místo je s Karmelem

spjato už od svého počátku.78

Oblast, na níž se kostel s klášterem rozkládá,

bývala dříve zalesněna. Stál zde pouze zašlý

dřevěný sloup zasvěcený neznámému světci.

Asi od roku 1680, především o sobotách, místní

obyvatelé za nocí spatřovali záři vycházející

z vyderského kopce. Mnozí občané křoviska

prohledávali a k průzkumu se posléze vydal

i samotný majitel panství Gerhard Jindřich Butz

z Rolsbergu. Důvod záře však objasněn nebyl

a Gerhard si jej nakonec vyložil jako připomínku

Boha, který by zde chtěl být uctíván.

Avšak nepovažoval se za oprávněného v řešení této

záhady a proto o radu požádal Karla Felixe

Slavatu, generálního představeného v italské větvi

řádu bosých karmelitánů. Slavata usoudil, že záře

nejčastěji viděná v sobotní dny, které jsou

tradičně zasvěceny Panně Marii, má snad mariánský

význam. Doporučil Gerhardovi umístit zde obraz

Panny Marie Karmelské.79

Majitel vyderského statku na kopci nechal r.

1709 vystavět malou kapli, do níž umístil Slavatou

darovaný obraz kopie neapolské ikony Panny Marie

Karmelské. Po osazení záře zmizela a vzniklo tak

poutní místo.80

Kaplička na kopci Kostelního Vydří později

nevystačila velkému zájmu poutníků a tak nový

majitel, adoptovaný synovec Gerharda, Matěj

78 Viz Kostelní Vydří (pozn. 9), s. 8.

79 Gorazd Cetkovský - Jindřich Zdík Charouz, Mariánské Vydří,

Kostelní Vydří, 2009, s. 14-16. 80 Ibidem.

33

Jindřich Butza z Rolsbergu požádal o povolení

stavby nové kaple. Návrh konsistoře zněl: přenést

obraz do farního kostela Navštívení Panny Marie.

K uskutečnění návrhu nakonec nedošlo a po dvou

letech žádostí konzistoř přece jen udělila

povolení pro stavbu.

Ke kapli o dva roky později přistavili

dřevěnou loď. Z kaple se tedy stal presbytář,

k němuž roku 1762 vystavěli také sakristii

s oratoří v patře.81

Poutní místo v Kostelním Vydří nezasáhla ani

josefínská reforma, a to díky prohlášení kostela

za farní. V této době přebudovali dřevěnou loď

kostela ve zděnou, přistavili schodiště a bránu

na východní straně.82

Řeholníky karmelitánů do Vydří přivedl až

brněnský biskup Pavel Huyn, který se při oficiální

vizitaci roku 1907 dozvěděl, že stavbu farní

budovy původně vystavěli pro řád karmelitánů.83

Tehdejšího faráře Jana Dvořáka poslal Huyn

do penze a roku 1908 na svátek Panny Marie

Karmelské uvedl jako správce fary i poutního

kostela řeholníky německého původu z Rakouska.

Do roku 1909 karmelitáni domluvili novou

výmalbu kostela a opatřili kostelní lavice, čímž

rozvinuli dosavadní tradici poutního místa. Nešlo

jim však jen o vnější rozkvět, ale i o rozšíření

karmelitánského řádu novými domácími členy.84

Náhlé ukončení čilého života kláštera roku

1920 mělo příčinu v odchodu komunity zpět

do Vídně.


82 Viz Cetkovský – Charouz (pozn. 79), s. 23-24.

83 Ibidem, s. 45.

84 Ibidem, s. 57.

34

Ve Vydří zůstal jediný český kněz Albert

Veleba. Od roku 1931, kdy Velebu vystřídal Prokop

Valena, se faráři a převorové v Kostelním Vydří

po různě dlouhých obdobích střídali. I přes

několik těžkostí s režimem zde Karmel přečkal

50. léta 20. století.85

Po listopadové revoluci roku 1989 se v českých

zemích vyskytovalo deset bratří a pět noviců,

neboť život řádu probíhal tajně.86 Žili však mimo

Kostelní Vydří, které v té době spravovali

salesiáni dona Boska. Rok 1990 do Československa

přivedl zástupce generálního převora řádu Johanna

Stenekera, který vykonal vizitaci, čímž

karmelitáni vystoupili z utajení. Dne 16. 7. 1990

se Karmel opět navrátil do kláštera v Kostelním

Vydří, kde působí dodnes.87

Jednolodní neorientovaný poutní kostel

má bohatou freskovou výzdobu z ruky malíře

R. Lorenze z Kremsu v pseudorokokovém stylu,

kterou zde nechal vymalovat po svém příchodu

do Kostelního Vydří první převor a farář Telesfor

Hardt roku 1909.88

Největší malba [39] je umístěna v prostoru

vítězného oblouku mezi presbytářem a hlavní lodí.

Freska představuje vizi karmelitánského nebe

a mnohé osobnosti z dějin karmelitánského řádu.

Hlavní z postav, v oblacích trůnící korunovaná

Panna Marie Karmelská s Ježíškem, podává škapulíř

klečícímu Šimonu Stockovi, prvnímu z představených

řádu. Scénu obklopují andělé, několik okřídlených

andělských hlaviček a po levé straně skupinka

mužů, po straně pravé skupinka žen.

85 Ibidem, s. 63.


87 Viz Cetkovský – Charouz (pozn. 79), s. 98.

88 Viz Karmel v Čechách (pozn. 11), s. 19.

35

Přední žena klečící s křížem na rukou

zpodobňuje jednu z hlavních osobností založení

ženské větve ve Francii bl. Františku d´ Amboise.

Za ní stojí spolupracovnice sv. Terezie z Avily,

Anna od Ježíše. Žena nesoucí větší kříž i nástroje

Kristova umučení představuje osobu sv. Marie

Magdaleny de Pazzi, mystičky, které dal Ježíš

účast na svém utrpení skrze extáze. Autorka spisů

o duchovním životě, sv. Terezie z Ávily, stojí

při Magdaléně s knihou, perem a atributem srdce

probodnutého šípem. Poslední z ženské skupinky je

karmelitka bl. Marie od Andělů z Turína a převorka

v Compiegne bl. Terezie od sv. Augustina

s palmovou ratolestí.89

Před skupinkou mužů stojí otec Karmelu, prorok

Eliáš s plamenným mečem. První převor na hoře

Karmel, sv. Bertold, klečí vedle Eliáše s modelem

kostela. Za ním klečí mučedník sv. Angelus

s palmou a také sv. Albert Jeruzalémský s deskami

v rukou, které označují sepsanou řeholi

pro karmelitánský řád. Na opačné straně mužskou

skupinu uzavírá biskup sv. Petr Tomáš nesoucí

korouhev a bl. Jan Soreth s ciboriem v pravé ruce.

Spodní část malby na pravé straně představuje obec

Kostelní Vydří s poutní kaplí.90

Klenutý strop v presbytáři provází text Písně

písní věnující se Panně Marii. Strop nad oltářem

je vymalován věncem růží s textem ´Flos Carmeli´,

karmelitánské mariánské antifony. Čelní strana

za hlavní oltářem nese malbu kláštera na hoře

Karmel. [40]

Hlavní oltář [41] tvoří barokní mramorová

tumba s volutovým svatostánkem, milostným obrazem

89 Viz Kostelní Vydří (pozn. 9), s. 23-26.

90 Ibidem.

36

Panny Marie Karmelské, rámovaným zlacenými paprsky

a adorujícími anděly po bocích. Paprskový rám

připomíná existenci záře vyskytující se

na vyderském kopci před vystavěním první kaple.91

Celou architekturu oltáře zakrývá ze zadní strany

látkový baldachýn přepadající přes rohy

mariánského obrazu.92

Neznámý malíř obrazu Panny Marie Karmelské

jistě nemohl znát nejčastější vzor karmelských

Madon, neapolský deskový obraz nazývaný La Bruna.

Je však možné, že znal obraz Panny Marie Neapolské

v pražském kostele sv. Havla, kterému vzorem La

Bruna byla. Dokazuje to i věnec květů obklopující

pražskou Madonu, neboť Panna Marie Karmelská

z Kostelního Vydří je obkroužena také věncem

květů.93

Kozlovice (Frýdek-Místek)

Na kopci Strážnice, 200 m od vesnice

Kozlovice, stojí socha Panny Marie Karmelské

vykazující jisté shody se sloupem frýdlantským.

Jistě zde šlo o šíření formy úcty k Panně Marii

Karmelské.

Pískovcovou sochu Madony [42] postavili v roce

1746 zřejmě dělníci z Kozlovic, pracující

ve frýdecko-místecké huti, jako ochranu

před morem.94 Mimo vysázené stromy v rozích, které

soše poskytují stín, ji ochraňuje novodobý železný

plot.

Pilíř pod sochou Panny Marie se skládá

z hranolovitého útvaru, který se v dolní části


92 Viz Kostelní Vydří (pozn. 9), s. 23-26.

93 Viz Cetkovský – Charouz (pozn. 79), s. 18-20.

94 http://www.kozlovice.cz/index.php?tar=clanek&id=234, vyhledáno

7. 11. 2014.

http://www.kozlovice.cz/index.php?tar=clanek&id=234

37

rozšiřuje, čtvercové římsy s oblými kraji

a dalšího hranolu se skosenou vrchní i spodní

částí. Celý pilíř ukončuje odstupňovaná římsa,

na níž je umístěna hlavička andílka v kamenných

oblacích. Korunovaná polopostava Panny Marie

Karmelské vystupující jako Regina coeli neboli

Královna nebes trůní v oblacích spolu se třemi

hlavičkami andílků. V levé ruce drží korunovaného

Ježíška, který pravou rukou ukazuje na Matku.

Na čelní straně soklu je vyryt votivní nápis,

z něhož je čitelná část s datací: „FA: SM/AN:

1746“.95

Maková hora u Smolotel (Příbram)

V letech 1719-1722 nechal vystavět Jan Felix

Chanovský z Dlouhé vsi kostel sv. Jana Křtitele

a Panny Marie Karmelské na Makové hoře nedaleko

Smolotel u Příbrami. Tento architektonický počin

pochází z projektu italského architekta Marca

Antonia Canevalleho.96 Vysvěcení kostela proběhlo

roku 1723 Janem Rudolfem Šporkem, kdy současně

přišli karmelitáni, kteří kostel obohatili

o milostnou mariánskou sošku, jež se později stala

cílem poutí na Makovou horu. Smrtí J. F.

Chanovského kostel ztratil donátora a zřízené

bratrstvo, náhle bez zabezpečení, klášter

opustilo.97

V interiéru kostela se mimo plastiku Panny

Marie Škapulířové [43] z hruškového dřeva

ve zlacené schránce na hlavním oltáři nachází také

baldachýnový boční oltář [44] zasvěcený Panně

95 http://www.npu.cz/barokni-socha/sloupy-a-

pilire/vypis/detail/257/, vyhledáno 7. 11. 2014 96 Viz Koutecká (pozn. 67), s. 21.


http://www.npu.cz/barokni-socha/sloupy-a-pilire/vypis/detail/257/


38

Marii Královně škapulíře.98 Retabulum zdobí obraz

P. Marie Karmelské.

Klečící Šimon Stock v dolní části obrazu

pokorně upírá zrak vzhůru, kde k němu natahuje

svou pravou ruku se škapulířem sedící Madona.

Korunovaná P. Marie levou rukou přidržuje Ježíška,

jehož hlavu obklopuje záře. Celou scénou

diagonálně prostupují šedavá oblaka s mnoha

dětskými postavami andělů. Protilehlou diagonálu

tvoří zlaté světlo ozařující P. Marii, které se

vpravo dole mění v plameny očistce, ze kterých

andělé vynášejí skrze škapulíře spasené duše

zemřelých do nebes. Tento námět, vycházející

z bully papeže Jana XXII. z roku 132299, jistě

kopíruje pražský obraz Petra Brandla z bočního

oltáře Šimona Stocka v kostele P. Marie Vítězné

na Malé Straně.

Martínkov (Třebíč)

Zdejší jednolodní kostel Navštívení Panny

Marie s gotickým jádrem a přistavenou věží prošel

roku 1713 barokní přestavbou.100

V presbytáři nad hlavním oltářem je počátkem

18. století v akantovém rámu umístěn jeden

z nejcennějších předmětů kostela, obraz Panny

Marie Karmelské [45] zřejmě z roku 1836. V horní

polovině obrazu vystupuje poprsí Panny Marie se

skloněnou hlavou, zahalenou v modrou roušku.

Na hrudi a nad hlavou Panny Marie výjev doplňuje

zlaté zdobení ve tvaru půlměsíců. Dolní část

obrazu pokrývá nápis: „Monstra Teesse Matrem“

a text v češtině: „Zázračný obraz Navštívení

98 Ibidem.

99 Ibidem, s. 154.

100 Viz Černý (pozn. 65), s. 54.

39

bl. P. Marie, původní založení tohoto chrámu.

Obraz tento byl od ctihodného kněze P. Dominika

řádu Karmelitánského v nečisté hromadě bláta

nalezen a utřen. Na znamení pak poděkování

naklonila hlavu Rodička Boží.“

Nový Jičín (Nový Jičín)

Historie farního kostela Nanebevzetí Panny

Marie sahá až do středověku. První zmínka o něm

pochází z roku 1366. Ke konci roku 1503 se zde

počalo s výstavbou zděného kostela ve slohu pozdní

gotiky. Poté velikostně nedostačující kostel

jezuité zbořili a základní kámen nového barokního

trojlodí položili roku 1729. Jakub Arnošt

z Lichtenštejna dne 31. července 1742 kostel

i s oltářem vysvětil. Do současných dnů kostel

prošel několika požáry, následnými úpravami

a rekonstrukcemi.101

V přilehlé Justinské kapli se nachází malý

oltář [46] druhotně věnovaný Panně Marii

Karmelské. Na oltáři s pilastrovým retabulem

z konce 18. století je zavěšen obraz P. Marie

Karmelské z počátku 19. Století, obecně označovaný

jako ´Černá Madona´. Boky oltáře lemují sochy

sv. Anny a Jáchyma, patronů řádu karmelitánů.102

V nástavci umístěnou poloplastiku Boha Otce

v oblacích doprovází dva andělé. Autorem sochařské

složky je pravděpodobně tentýž sochař jako

na protějším bočním oltáři Justínské kaple.103

Malba zobrazuje sedící, korunovanou P. Marii

držící Ježíška, který ji objímá a tiskne se k její

tváři. Madona má oděný červený šat a modrý plášť

101 http://www.fnj.cz/?page_id=2523, vyhledáno 3. 11. 2014.

102 Viz Buben (pozn. 10), s. 145.

103 Viz Samek (pozn. 62), s. 710.

http://www.fnj.cz/?page_id=2523

40

přehozený i přes hlavu. Na levém rameni plášť

zdobí zlatě vyšitá hvězda podle vzoru neapolské

ikony La Bruna. V rukou Panna Marie nese mimo

Ježíška i škapulíř s mariánským anagramem.

V oválné kartuši nástavce zlaceného rámu

s vegetabilními prvky stojí nápis: „Decor/

Carmeli/“. Kartuš obehnaná vavřínovým věncem je

zasazena v rozvilinách s křížem na vrcholku

nástavce.

Obraz vykazuje podobnost nejen s pražským

obrazem P. Marie Karmelské v květinovém věnci

z kostela sv. Havla, ale také s ikonou Panny Marie

Pasovské, a to díky rozdílu zrcadlového obrácení.

Ostrava (Ostrava)

Kostel sv. Josefa ve Slezské Ostravě, jehož

spolupatronkou je Panna Marie Karmelská, vystavěli

v letech 1780-1783 na místě původního dřevěného

kostela sv. Jiří. Jedná se o pozdně barokní stavbu

ovlivněnou klasicismem.104

V kostele se v současné

době každoročně koná pouť k Panně Marii

Karmelské.105

Deskový obraz Madony [47] na hlavním oltáři

z let 1420-1440 vznikl za období krásného slohu.

Škapulířové bratrstvo sídlící v Ostravě

ve 20. letech 20. století obrazu udělilo

škapulíř.106

Na obraze stojí Panna Marie v modrých šatech

se zeleně podšitým modrým pláštěm, jenž levou

rukou drží Ježíška a pravou přidržuje jeho nožku.

Oběma postavám okolo hlavy září svatozář

a P. Marii korunují dva andělé. Panna Marie je zde

104 Martin Juřica, Ostravské svatostánky, Ostrava 2006, s. 11.

105http://www.eurolift.cz/katedrala/farnost_ostrava/index.php?str=po

ut_pmkarmelska, vyhledáno 12. 11. 2014. 106 Viz Štajnochr (pozn. 31), s. 259.

http://www.eurolift.cz/katedrala/farnost_ostrava/index.php?str=pout_pmkarmelska


41

vyobrazena jako Královna nebes a Královna andělů.

Zlaté pozadí za anděly střídá červená látka

vyplňující pozadí zbylé scény. V dolní části

obrazu Pannu Marii po bočních stranách adoruje muž

a žena, donátoři obrazu. Z mužských i ženských

sepjatých dlaní vlají směrem vzhůru dvě nápisové

pásky. Nad mužem: „Marie Mater dei miserere mei“ –

Maria, Matko Boží, smiluj se nade mnou. Nápis nad

postavou ženy: „Marie dei genetrix sis nobis

auxiliatrix“- Maria, Rodičko Boží, buď naší

pomocnicí. Klečící žena je zahalena v plášti

a bílé roušce. Muž v polozbroji s výrazným mečem

a kolčí přilbou na zádech představuje rytíře

z rodu pánů z Tvorkova, neboť ti byli

vlastníky tehdy Polské Ostravy od roku 1380

do 15. století. 107

Pístov (Tachov)

Poutní kostel sv. Bartoloměje, původně z roku

1359, prošel barokní proměnou v letech 1750-1765.

V jednolodí obklopeném přízemními ambity sedí

ve vitríně levého postranního oltáře [48] socha

Milostné Panny Marie Karmelské, jenž je

buď barokní kopií, nebo úpravou staršího

originálu. Po stranách ji lemují sochy, které

vznikly pravděpodobně roku 1760 rukou některého

žáka z dílny sochaře Ignáce Františka Platzera.108

Soška Panny Marie Karmelské trůnící s Ježíškem

v oblacích nese v rukou a na hlavě královské

insignie: korunu i žezlo. Ježíšek má na hlavě

taktéž korunu a v rukou drží škapulíř. Na sochu

ve vitríně gesty poukazují postranní sochy

107https://docs.google.com/document/pub?id=1MatGw4GjXN6ZrBecAJmFaaEz

MdmQQJJw-OgbgMdt9Iw, vyhledáno 20. 3. 2015. 108 Emanuel Poche (red.), Umělecké památky Čech 3, Praha 1980,

s. 57-59.

https://docs.google.com/document/pub?id=1MatGw4GjXN6ZrBecAJmFaaEzMdmQQJJw-OgbgMdt9Iw


42

na konzolách. Zleva postava sv. Anny a po pravé

straně sv. Jáchyma, rodičů P. Marie a patronů řádu

karmelitánů.109

Nástavec oltáře zdobí oblačná sféra

s andílky a okřídlenými hlavičkami, v jejímž

středu dominuje holubice Ducha svatého v záři

paprsků.

Praha, Staré město- kostel sv. Havla

Původně gotický kostel z 30. let 13. století110

obdrželi karmelitáni jako náhradu za kostel

P. Marie Sněžné, který byl vypleněn husity a poté

na počátku 17. století předán do správy

františkánům. Dne 27. 4. 1627 císař Ferdinand II.

věnoval kostel sv. Havla i přilehlé budovy do

rukou karmelitánů.111

Přestavba havelského kostela proběhla zřejmě

v době po roce 1704 do vysvěcení kostela roku

1738. Po zrušení kláštera roku 1786 byl kostel

předán do rukou náboženského fondu a stal se

farním.112

V současné době kostel znovu spravuje

řád karmelitánů, a to od roku 2006.113

Trojlodní bazilika s dvouvěžovým průčelím

a velkou sakristií má za hlavním oltářem dvě

kaple. Na straně evangelijní kapli sv. Kříže

a na epištolní straně kapli P. Marie Karmelské.

Titulní obraz hlavního oltáře [49] v lodi

kostela sv. Havla z roku 1696, pocházející z ruky

Jana Kryštofa Lišky, nese scénu Oslavy

karmelitánského řádu s Pannou Marií, sv. Havlem,

109 Viz Buben (pozn. 10), s. 145.

110 Ibidem, s. 179.

111 Ibidem, s. 180.

112 Pavel Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Staré město,

Josefov, Praha 1996, s. 73.

113 Viz Buben (pozn. 10), s. 184.

43

karmelitánskými světci a císařem Leopoldem I. se

svými syny Josefem I. a Karlem VI.114

V dolní části obrazu klečící císař Leopold I.

s císařskými insigniemi u nohou a naproti jeho dva

synové Josef I. a Karel VI. s doprovodem tvoří

zemskou sféru. K císaři se ve středu kompozice

sklání sv. Havel v černém benediktýnském hábitu

poukazující levou rukou na nebesa. Andělé

po stranách světce nesou jeho atributy. Nalevo

anděl drží model kostela sv. Havla a anděl

po pravé straně opatovskou berlu. Horní část

kompozice se věnuje zobrazením karmelitánských

světců a andělů zahalených v oparu červánků.

Na středu nebeské sféry je usazena P. Marie

v bílých šatech a modrém vlajícím plášti. Matka

Boží klade svou pravou ruku na hlavu Šimona

Stocka, zatímco anděl vedle přidržuje škapulíř.

Albert z Trapani tvořící protějšek Stocka ve svém

náručí nese Ježíška. Výše sv. Josef s lilií obrací

svůj pohled ke sv. Terezii z Ávily, za kterou

vystupuje postava anděla s šípem mířícím na její

srdce. Za ramenem sv. Terezie vystupují dvě hlavy,

staršího muže s vousem a bezvousého středního

věku. Tyto tváře jsou identifikovány jako sv. Petr

z Alcántary s poustevníkem sv. Hilarionem Velkým.

Níže se nachází papež sv. Telesfor nesoucí kalich

se třemi hostiemi.115

Anděl pod papežem drží jeho

patriarší kříž. Protějšková postava při pravém

okraji obrazu v albě a modré mariánské kazuli

s palliem na krku představuje osobnost sv. Cyrila

Cařihradského. Andílek po jeho boku nese knihu se

zápisy. Méně zřetelná tvář nad sv. Cyrilem patří

114 Viz Vlček a kol. (pozn. 112), s. 74.

115 Tři hostie nad kalichem připomínají svolení sv. Telesfora

každému knězi odsloužit na Boží hod vánoční tři mše místo jedné.

44

mučedníku sv. Angelovi s dýkou v hrudi. Poslední

dvě polopostavy patří sv. Marii Magdaleně de´Pazzi

líbající krucifix a bl. Anděle České vyzdvihující

monstranci s hostií, která je světicí historicky

neprokázanou.116

Sochařská výzdoba hlavního oltáře pochází

z rukou neznámého řezbáře snad z okruhu Matouše

Václava Jäckela. Po bocích oltáře výzdobě dominují

dvě nadživotní postavy. Prorok Eliáš s hořícím

mečem po levé straně a prorok Elizeus opírající se

o hůl a čtoucí knihu s medvědem u nohou napravo

oltáře. Postavy Nejsvětější trojice zdobí střed

nástavce. Po jeho stranách schéma lemují dva

biskupové karmelitánského řádu. Vlevo sv. Petr

Tomáš a vpravo sv. Ondřej Corsini s atributem

beránka117

. Scénu doprovází andělé, visící

na festonech z nástavce či sedící na římse.118

Barokní oltář v Karmelské kapli po stranách

doplňují sochy Šimona Stocka se škapulířem

a sv. Jana z Kříže s křížem v levé ruce. Na bočních

konzolách stojí další dvě sochy světců. Zleva se

patrně jedná o sv. Petra Tomáše s palliem

a patriarši křížem. Na pravé konzole stojí

sv. Ondřej Corsini, tentokrát s atributem vlka

u nohou. Sochy zdobící oltář jsou přisuzovány Janu

Antonínu Quitainerovi.119

Obraz P. Marie Neapolské (původně P. Marie

Karmelské) v květinovém věnci na retabulu hlavního

oltáře [50] pochází snad z roku 1673.120 Obraz je

116 Matthäus Hösler – Gorazd Cetkovský – Helena Čižínská et al.,

Dějiny karmelitánů v Praze, Staletá Praha XXVI, 2010, č. 2, s. 2-

95, zvl. 34-35. 117 Podle legendy se matce sv. Ondřeje před narozením zdál sen, že

porodila vlka, jenž vběhl do karmelitánského kostela a proměnil se

v beránka. 118 Viz Hösler – Cetkovský – Čižínská et al. (pozn. 116), zvl. 38.

119 Ibidem, zvl. 41-42.


45

volnou kopií italské ikony z karmelitánského

kostela Santa Maria del Carmine Maggiore

v Neapoli.121

Ikonografický typ Eleusy vyzdvihuje niterný

vztah P. Marie s Ježíškem. Oproti neapolské ikoně

zdobí hlavu pražské Madony koruna a Ježíšek

má oblečen na místo bílé, červenou tuniku. Mezi

pravou rukou P. Marie a tělem Ježíška na stužkách

visí atribut škapulíře. Květinový věnec

obklopující dvojici ve vrchní části drží

pyramidově umístění tři andílci. Květinové rámce

nejčastěji symbolizují čistotu, nevinnost,

ale i pomíjivost.

V Karmelské kapli se také nachází nástropní

malba [51] na klenbě. Předvádí scénu vztahující se

k příslibu P. Marie interpretovaného bullou papeže

Jana XXII. z roku 1322 a spojeného se sobotní

návštěvou očistce a spásou duší skrze škapulíř.122

Ve středu malby stojí Kristus, před nímž klečí

P. Marie a přimlouvá se za duše zemřelých.

Z očistce duše vynášejí andělé pomocí škapulíře.

Jiní andílci spolu s alegorickými postavami drží

svitky buly. Jeden z andělů zachraňuje dva muže

potápějící se v loďce pomocí škapulíře a pádla.

Další přináší lebku a škapulíř dvojici truchlící

po zemřelém. Jiný anděl daruje škapulíře muži,

kterého ohrožuje had a také dvojici mužů, z nichž

jeden svírá v rukou meč.123

Malba má věřící

přesvědčit o výhodách škapulíře, který jim může

zajistit zvláštní ochranu.

Zobrazení P. Marie Karmelské se vyskytuje

i v exteriéru, na průčelí kostela pod segmentem

121 Viz Buben (pozn. 10), s. 186.

122 Ibidem, s. 154.

123 Viz Hösler – Cetkovský – Čižínská et al. (pozn. 116), zvl. 41.

46

zvlněné římsy. Polopostavu Madony v pozlaceném

štuku [52] korunují dva andělé. Levý anděl v druhé

ruce přináší Panně Marii také škapulíř. Výjev je

zasazen do oblačné sféry plné okřídlených hlaviček

andílků. Autorem tohoto štuku je Giovanni

Bartolomeo Cometa.124

Praha, Malá Strana- kostel Panny Marie Vítězné

Pozdně renesanční novostavba luteránského

kostela Nejsvětější trojice z roku 1611-1613 se

zachovala pouze střední částí. Průčelí a závěr

po úpravách přísluší od roku 1624 zasvěcení Panny

Marie Vítězné, kdy stavbu kostela získali bosí

karmelitáni.125

Podporu kostel získal díky slávě

zázraků voskové sošky Pražského Jezulátka, jež řád

obdržel roku 1628 z odkazu Polyxeny z Lobkowicz.126

Roku 1784 Josef II. klášter zrušil a poté se

o již farní kostel starali Maltézští rytíři.

Budovy nakonec získal Studijní fond v roce 1836.127

Bosí karmelitáni se zde vrátili na žádost

pražského arcibiskupa Miloslava Vlka až roku

1993.128

Sálový jednolodní kostel římského typu

s jedinou věží na jižní straně má při bocích

presbytáře dva schodišťové prostory. Po levé

straně za schodištěm na chór navazuje sakristie.

Po bočních stranách u hlavního vchodu se nachází

kaple Svatého Kříže a kaple Panny Marie.129

V retabulu bočního oltáře Šimona Stocka

na evangelijní straně hlavní lodi je zasazen obraz

124 Ibidem, zvl. 26.

125 Pavel Vlček a kol., Umělecké památky Prahy, Malá strana, Praha

1999, s. 75. 126 Viz Buben (pozn. 10), s. 216-217.


128 Viz Buben (pozn. 10), s. 220.


47

[53] Madony udělující škapulíř Šimonu Stockovi,

který namaloval Petr Brandl kolem roku 1720.130

Kompozici zkřížených diagonál na obraze určuje

oblačná sféra s Madonou a andílky a druhou

diagonálu světelná záře osvětlující P. Marii

s plameny vycházejícími z očistce v dolní části.

V levém dolním rohu sedí dva andílci. Jeden z nich

hledí na diváka a svou pravou rukou ukazuje

na rozevřenou knihu. Uprostřed dolní části klečí

postava Šimona Stocka směřující svůj pohled

andělu, který poukazuje na Madonu. P. Marie

shlížející na Šimona z oblačné sféry pravou rukou

objímá Ježíška a levou svěřuje Šimonu hnědý

škapulíř. Diagonální oblačná sféra doplněná

o okřídlené hlavičky andílků vrcholí skupinkou

dalších andělů rozhazujících květy, které se

snášejí k P. Marii. Na protější straně obrazu

v dálce vystupují duše zemřelých v plamenech

očistce, z něhož andělé vynášejí duše, které

přijaly škapulíř, do nebe podle sobotního

privilegia.131

Součástí oltáře jsou sochy papežů, kardinálů

a arcibiskupů z karmelitánského řádu.

Praha, Malá Strana- kostel sv. Josefa

Ženská větev řádu bosých karmelitánů přišla

roku 1656 z Rakouska do Prahy. Mezi lety 1662-1671

si nechala vystavět předně klášterní budovy132

a roku 1673 byl položen také základní kámen

barokního kostela sv. Josefa. I po vysvěcení

kostela roku 1692 práce ještě rok pokračovaly,

130 Ibidem, s. 79.

131 Viz Buben (pozn. 10), s. 154.

132 Viz Karmel v Čechách (pozn. 11), s. 41.

48

stejně jako zařizování interiéru, jenž trvalo

až do roku 1702.133

V centrální stavbě s kupolí se v nástavci

bočního oltáře sv. Terezie z Ávily nachází sousoší

Madony předávající škapulíř Šimonu Stockovi [54]

z roku 1697 sochaře Matyáše Václava Jäckela.134

Sousoší umístěné na střed nástavce obklopují

celkem čtyři sošky andílků. Andělé blíže umístění

z pravé i levé strany jsou dětskými postavami,

zatímco vzdálenější již dospělejšími anděly. Panna

Marie Karmelská trůní s Ježíškem v oblacích,

jenž se snášejí až na dosah ruky Šimona Stocka.

V pozlaceném sousoší v pravé ruce Madony lehce

zaniká škapulíř, který přijímá klečící Šimon

Stock.

Rožďálovice (Nymburk)

V obci Rožďálovice bylo roku 1718 založeno

škapulířové bratrstvo. Později velkému množství

přicházejících poutníků přestal dostačovat starý

gotický kostel. Nový barokní kostel sv. Havla tedy

nechal v roce 1726-33 vystavět Václav Josef, hrabě

z Valdštejna.135

V bočním oltáři Panny Marie Karmelské z roku

1760 se nachází v zlaceném profilovaném rámu

mariánský obraz [55] od libereckého malíře

Františka Laubnera z roku 1774.136 Jedná se o kopii

pražského obrazu Petra Brandla z bočního oltáře

Šimona Stocka z kostela Panny Marie Vítězné

na Malé Straně.

V levém dolním rohu obrazu sedí ve stínu zády

otočený andílek, pravděpodobně si kreslící scénu

133 Viz Vlček a kol. (pozn. 125), s. 87-88.

134 Ibidem, s. 90.

135 Viz Koutecká (pozn. 67), s. 49.

136 Viz Poche (pozn. 108), s. 254-255.

49

před sebou. Světlem ozářený anděl v červeném hávu

výše nabízí diváku škapulíř jako možnou ochranu

před nebezpečím. V pokračující diagonále oblačné

sféry sedí usazená P. Marie s Ježíškem podávající

Šimonu Stocku škapulíř. Madonu doprovázejí andělé

a okřídlené hlavičky andílků. Vrchol obrazu

korunuje temný mrak formující se v podobu

okřídlené hlavičky. Pod nebeskou sférou na zemi

klečí Šimon Stock, vděčně přijímající hnědý

škapulíř. Za ním je při pravém okraji obrazu

v dálce patrná scéna s dušemi zemřelých v očistci.

Andělé zde skrze škapulíř vynášejí duše zemřelých

na nebesa. Výjev připomíná příslib Panny Marie

Karmelské sestupující do očistce vždy v sobotu

po smrti těch, jež přijali škapulíř.137

Obraz po bocích lemují dvě sochy žen. Jedná se

o karmelitánské řeholnice sv. Terezii z Ávily

s atributem knihy a sv. Marii Magdalénu de´Pazzi

s krucifixem, otevřenou knihou a trnovou korunou.

Sušice (Klatovy)

V Sušicích na Klatovsku v původním

augustiniánském klášteře stojí při severní straně

jednolodní kostel sv. Felixe.138

V bočním oltáři

pod obrazy Ecce Homo a Bolestné Panny Marie

z poloviny 17. století visí kopie neapolského

obrazu La Bruna se škapulířem. [56]

Na obraze osmiúhelníkového tvaru z oblak

ve zlaté záři vystupuje portrét polopostavy Panny

Marie Karmelské typu Eleusa v objetí s Ježíškem.

Spodní oděv P. Marie má červenou barvu, svrchní

plášť modrou a hlavu pokrývá bílá rouška se

zlatými výšivkami, konkrétně hvězdou na rameni

137 Viz Buben (pozn. 10), s. 154.

138 Viz Poche (pozn. 108), s. 468-469.

50

a křížkem na čele. Ježíšek tisknoucí tvář k líci

P. Marie je oděn do bílé tuniky. Pod levou nohou

Ježíška spadá na břicho P. Marie atribut

škapulíře. Výše přilétají dva andílci snášející

z nebes korunu na hlavu Panny Marie. Vrchol obrazu

korunuje bílá holubice Ducha svatého.

Znojmo (Znojmo)

Počátkem 12. století v centru kupecké osady

stával románský kostelík sv. Mikuláše. První

zmínka pochází z roku 1190. Výstavba gotického

halového trojlodí probíhala od roku 1338 do první

třetiny 16. století. Při kostele působilo

bratrstvo Matky Boží z hory Karmel od roku 1692,

které mělo ve správě Křestní kapli na jižní straně

blíže presbytáře.139

V kostele dnes najdeme

pozůstatek bratrstva, a to volně zavěšený obraz

Panny Marie Škapulířové s archandělem Michaelem a

Šimonem Stockem z první třetiny 18. století. [57]

Obraz snad původně patřil k oltáři v Křestní

kapli, kde se také na klenbě nachází drobná

nástropní malba podobného motivu jako na obraze.140

Ve středu obrazu neznámého autora trůní

usazená Madona s korunou, žezlem i aureolou

z dvanácti hvězd. Spolu s Ježíškem oba shlížejí

k Šimonu Stocku klečícímu po pravé straně. Vlevo

P. Marii doprovází archanděl Michael, průvodce

duší do nebes, který z její ruky přebírá škapulíř

a nabízí jej duši zemřelého v očistci vyplňujícím

dolní část obrazu.

139Ladislav Plch – Libor Šturc, Chrám svatého Mikuláše ve Znojmě,

Brno 2008, s. 7, 9. 140 Viz Malý – Suchánek (pozn. 59), s. 154.

51

9 Závěr

První část předkládané práce věnující se

sloupu Panny Marie Karmelské ve Frýdlantu

nad Ostravicí vyzdvihuje významný počin bratrstva

z menšího města, které vystavěním sloupu Panny

Marie Karmelské položilo základy neobyčejné

mariánské oblibě prostupující až do dnešních dnů.

V kapitole věnující se výtvarnému umění

spojenému s P. Marií Karmelskou jsem se zaměřila

na 23 lokalit rozmístěných v různých krajích České

republiky. Jen do Moravskoslezského kraje, odkud

pocházím, patří šestice z nich. Zřízení

škapulířového bratrstva v Moravské Ostravě

v 80. letech 17. století, které sdružovalo nejen

místní, ale i věřící z okolí, podnítilo vznik

frýdlantského bratrstva. Obě seskupení pak zřejmě

společně krajem šířily úctu k Panně Marii

Karmelské. Příkladem může být mariánský pilíř

z Kozlovic, který svou kompozicí jistě vychází

z frýdlantského sloupu Panny Marie Karmelské.

Předpokládám, že v této problematice šíření

úcty je možno stále hledat a bádat, neboť se

v českých zemích bez pochyb nachází další mým očím

zatím skrytá místa, kde se P. Marie Karmelská těší

tiché úctě.

Nepřehlédnutelné hledisko práce nalezneme také

v ikonografii zmíněných malířských či sochařských

děl. Výsledkem pak může být zhodnocení

rozšířenosti jednotlivých ikonografických schémat

Panny Marie Karmelské.

Za jednu z nejrozšířenějších scén v českých

zemích můžeme označit Pannu Marii Karmelskou

předávající privilegium škapulíře generálnímu

52

představenému řádu, Šimonu Stocku. Toto téma

nalezneme v obci Býkov-Larýšov, městě Frýdek-

Místek, na Makové hoře u Smolotel, v Praze u Panny

Marie Vítězné, Roždálovicích, Znojmě

a v sochařském podání u sv. Josefa na Malé Straně

v Praze, z nichž oltářní obrazy v Rožďálovicích

a na Makové hoře jasně kopírují pražský obraz

Petra Brandla z bočního oltáře sv. Šimona Stocka

v pražském kostele Panny Marie Vítězné.

Druhý nejčastější motiv vychází ze vzoru

nejslavnější karmelské ikony La Bruna. Kopie

obrazu P. Marie Karmelské v květinovém věnci

na oltáři Karmelské kaple při pražském kostele

sv. Havla se stala inspirací pro malíře obrazu

Panny Marie Škapulířové na hlavním oltáři

v Kostelním Vydří. Ostatní volné kopie se

nacházejí v Martínkově, Novém Jičíně a v Sušici.

Ani sochařské podání Panny Marie Karmelské

nezůstalo pozadu. Kamenné sochy madon se škapulíři

stojí mimo Frýdlant n. O. v Bílém Újezdu

a Kozlovicích. Dřevěná socha Madony se nachází

v Karolince a menší sošky se škapulíři

při hlavních oltářích na Makové hoře a v Pístově.

Poslední ikonografické téma spojené s P. Marií

Karmelskou na českém území vychází z bully Jana

XXII. z roku 1322. Sestoupení P. Marie do očistce

pro duše zemřelých se promítlo do oltářního obrazu

v Borovanech, ve Znojmě a v reliéfním provedení

v Bystré u Poličky. Drobné scény očistce nalezneme

na oltářním obraze z Dolních Dunajovicích

i u Panny Marie Vítězné v Praze a jejích dvou výše

zmíněných kopiích. Významné jsou k tomuto tématu

také nástropní malby. Klenba Škapulířové kaple

v Borovanech námětem pravděpodobně vychází

53

z nástropní malby Karmelské kaple v pražském

kostele sv. Havla, kde andělé přinášejí škapulíře

lidem v různých situacích prosících o ochranu

a pomoc.

V práci se mimo jiné blíže věnuji Kostelnímu

Vydří, neboť jím karmelitánský řád prochází

od počátku až do současnosti. Místo disponuje také

Karmelitánským nakladatelstvím, jemuž skrze řádku

vydaných knih vděčím za orientaci nejen v historii

karmelitánského řádu.

Doufám, že mnou vypracované téma nalezne

uplatnění při dalším bádání spojeném s řádem

karmelitánů.

54

10 Prameny

Státní okresní archiv (SOkA) Frýdek-Místek, Archiv

městečka (AM) Frýdlant nad Ostravicí, i. č. 53.

SOkA Frýdek-Místek, Archiv městečka (AM) Frýdlant

nad Ostravicí, i. č. 54.

SOkA Frýdek-Místek, Farní úřad Frýdlant









nad Ostravicí, Pamětní kniha farnosti Frýdlant

nad Ostravicí, díl 1-2.

55

11 Literatura

Milan M. Buben, Encyklopedie řádů, kongregací

a řeholních společností katolické církve v českých

zemích, III.díl, II.svazek: Žebravé řády, Praha

2007.

Gorazd Cetkovský - Jindřich Zdík Charouz,

Mariánské Vydří, Kostelní vydří 2009.

Jiří Černý, Poutní místa jihozápadní Moravy:

Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti,

Pelhřimov 2005.

Ulrich Dobhan, Spiritualita Karmelu, Kostelní

Vydří 1994.

Silvano Giordano (ed.), Karmel ve Svaté zemi,

Kostelní Vydří 2006.

James Hall, Slovník námětů a symbolů ve výtvarném

umění, Praha 2008.

Matthäus Hössler – Gorazd Cetkovský – Helena

Čižínská et al., Dějiny Karmelitánů v Praze,

Staletá Praha XXVI, 2010, č. 2, s. 2-95.

Matthäus Hössler - Redemptus Maria Valabek, Karmel

v české církvi 650 let, Kostelní Vydří 1997.

Martin Juřica, Ostravské svatostánky, Ostrava

2006.

Engelbert Kirschbaum (ed.), Lexikon der

christlichen Ikonographie 3, Rom 1994.

Kostelní Vydří, Kostelní Vydří 1996.

Helena Koutecká, Stručný místopis mariánské úcty

v Čechách a na Moravě, Praha 2010.

Ivo Krsek - Zdeněk Kudělka - Miloš Stehlík - Josef

Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, Praha

1996.

Tomáš Malý – Pavel Suchánek, Obrazy očistce.

Studie o barokní imaginaci, Brno 2013.

56

Ivana Maxová – Vratislav Nejedlý – Pavel

Zahradník, Mariánské, trojiční a další světecké

sloupy a pilíře v okrese Rychnov nad Kněžnou,

Praha 1999.

Marie Mikulcová, Velkokarlovický řezbář Ladislav

Borák, Farní zpravodaj Nového Hrozenkova

a Karolinky 10, červen 2009, č. 3, s. 3.

František Odehnal, Poutní místa Moravy a Slezska,

Praha 1995.

Heinrich Petri – Wolfgang Beinert, Učení o Marii,

Olomouc 1996.

Ladislav Plch – Libor Šturc, Chrám svatého

Mikuláše ve Znojmě, Brno 2008.

Emanuel Poche (red.), Umělecké památky Čech 2,

Praha 1978.


Praha 1980.


Praha 1982.


Praha 1997.

Průvodce výstavou z dějin karmelitánského řádu:

Karmel v Čechách, Kostelní Vydří 1993.

Jan Royt, Zahrada mariánská: Mariánská úcta

ve výtvarném umění od středověku do 20. století,

Sušice 2000.

Jan Royt, Slovník biblické ikonografie, Praha

2006.

Hynek Rulíšek, Postavy, atributy, symboly: slovník

křesťanské ikonografie, České Budějovice 2006.

Jan Al Saheb - Petr Maršálek - David Pindur et

al., Dějiny Frýdlantu nad Ostravicí, Lubna a Nové

Vsi, Ostrava 2009.

57

Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska

1, Praha 1994.

Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska

2, Praha 1999.

Vera Schauber - Hanns Michael Schindler, Rok

se svatými, Kostelní Vydří 1994.

Marie Schenková - Jaromír Olšovský, Barokní

malířství a sochařství ve východní části českého

Slezska, Opava 2004.

Antonio Maria Sicari, Svatí Karmelu, Kostelní

Vydří 2011.

Jiří Slouka, Mariánské a morové sloupy Čech

a Moravy, Praha 2010.

Antonín Šorm - Antonín Krajča, Mariánské sloupy

v Čechách a na Moravě, Praha 1939.

Vítězslav Štajnochr, Panna Maria Divotvůrkyně,

Uherské Hradiště 2000.

Pavel Vlček a kol., Umělecké památky Prahy 1.

Staré město, Josefov, Praha 1996.

Pavel Vlček a kol., Umělecké památky Prahy 3. Malá

strana, Praha 1999.

Pavel Vlček a kol., Umělecké památky Prahy 4.

Pražský hrad a Hradčany, Praha 2000.

58

12 Internetové zdroje

http://www.farnost-

frydlantno.eu/index.php?option=com_content&view=ar

ticle&id=66:proc-je-dvakrat-

pout&catid=36:historie-farnosti&Itemid=55,

vyhledáno 3. 4. 2015.

http://www.farnost-


ticle&id=56:farai&catid=35:knezi-

farnosti&Itemid=54, vyhledáno 3. 4. 2015.

http://www.farnost-


ticle&id=65:sochy&catid=36:historie-

farnosti&Itemid=55, vyhledáno 3. 4. 2015

http://en.wikipedia.org/wiki/Pietro_Novelli,


http://es.wikipedia.org/wiki/Nuestra_Se%C3%B1ora_d

el_Carmen_%28Beniaj%C3%A1n%29, vyhledáno 10. 3.

2015.

http://www.npu-

cb.eu/e_download.php?file=data/editor/247cs_1.pdf&

original=BOROVANY_DPn%C3%A1hled%282%29.pdf,


http://www.bystre.cz/o-meste/kulturni-

pamatky/kostel, vyhledáno 2. 11. 2014.

http://kostel.dolni-lhota.cz/o-stavbe/, vyhledáno

3. 11. 2014.

http://skupinahrozen.cz/svatojanskavez/php/index.p

hp?clanek=texty/stala_expo_002, vyhledáno 3. 11.

2014.

http://farnostnovyhrozenkov.cz/dtb/index.php?optio

n=com_content&view=article&id=57:historie&catid=48

:historie&Itemid=71, vyhledáno 3. 11. 2014.













http://en.wikipedia.org/wiki/Pietro_Novelli








http://kostel.dolni-lhota.cz/o-stavbe/






59


4, vyhledáno 7. 11. 2014.

http://www.npu.cz/barokni-socha/sloupy-a-

pilire/vypis/detail/257/, vyhledáno 7. 11. 2014.

http://www.fnj.cz/?page_id=2523, vyhledáno 3. 11.

2014.

https://docs.google.com/document/pub?id=1MatGw4GjX

N6ZrBecAJmFaaEzMdmQQJJw-OgbgMdt9Iw, vyhledáno 20.

3. 2015.

http://www.eurolift.cz/katedrala/farnost_ostrava/i

ndex.php?str=pout_pmkarmelska, vyhledáno 12. 11.

2014.





http://www.fnj.cz/?page_id=2523





60

13 Seznam vyobrazení v obrazové příloze

1. Frýdlant nad Ostravicí, kostel sv.

Bartoloměje, konec 17. století, pohled

z jihu. Foto: Zuzana Skotnicová

2. Panna Marie Karmelská, 1731, sloup, Frýdlant

nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana

Skotnicová

3. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,

Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana

Skotnicová



Skotnicová



Skotnicová



Skotnicová



Skotnicová



Skotnicová



Skotnicová

10. Panny Marie Karmelská- detail, 1731, sloup,


Skotnicová

61



Skotnicová



Skotnicová



Skotnicová



Skotnicová



Skotnicová

16. Matyáš Weissmann, sv. Jan Nepomucký, 1727,

pískovec, Frýdek- Zámecké náměstí. Foto:

Zuzana Skotnicová

17. Matyáš Weissmann, sv. Jan Nepomucký- detail,

1727, pískovec, Frýdek- Zámecké náměstí.

Foto: Zuzana Skotnicová

18. Matyáš Weissmann, basreliéf sv. Bartoloměje,

venkovní nika kostela sv. Bartoloměje,

Frýdlant nad Ostravicí. Foto: Zuzana

Skotnicová

19. La Bruna, asi 13. století, deskový obraz,

Neapol, Basilica Santuario del Carmine

Maggiore. Foto: převzato

http://www.artcurel.it/ARTCUREL/MARIAMADREDID

IO/madonnadelcarmineocarmelodettalabruna1.jpg

, vyhledáno 11. 10. 2014.

20. Pietro Novelli, Panna Marie Karmelská se

světci, 1641, olej, Diecézní muzeum, Palermo.

Foto: převzato

http://www.artcurel.it/ARTCUREL/MARIAMADREDIDIO/madonnadelcarmineocarmelodettalabruna1.jpg



62

http://santiebeati.it/immagini/?mode=view&alb

um=51875&pic=51875B.JPG&dispsize=Original&sta

rt=0, vyhledáno 5. 2. 2015.

21. Antonio Dupar - José Sánchez Lozano, Panna

Marie Karmelská s anděly a dušemi v očistci,

18. století, Capilla-Santuario del Carmen,

Beniaján. Foto: převzato

http://commons.wikimedia.org/wiki/File:V.Carm

en_de_Beniajan-general.jpg, vyhledáno 5. 2.

2015.

22. Panna Marie Karmelská, 1870, pilíř, Bílý

Újezd- Hlavatka. Foto: NPÚ, ÚOP v Josefově

23. Panna Marie Karmelská- detail, 1870, pilíř,

Bílý Újezd- Hlavatka. Foto NPÚ, ÚOP

v Josefově

24. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie

Škapulířové, 1746-1747, nástropní malba,

Škapulířová kaple, kostel Navštívení Panny

Marie, Borovany. Foto: NPÚ, ÚOP v Českých

Budějovicích


Škapulířové- detail, 1746-1747, nástropní

malba, Škapulířová kaple, kostel Navštívení

Panny Marie, Borovany. Foto: NPÚ, UOP

v Českých Budějovicích









http://santiebeati.it/immagini/?mode=view&album=51875&pic=51875B.JPG&dispsize=Original&start=0



http://commons.wikimedia.org/wiki/File:V.Carmen_de_Beniajan-general.jpg


63








29. František Jakub Prokyš, Oslava Panna Marie





30. František Jakub Prokyš, emblém na

pandantivu, 1746-1747, Škapulířová kaple,

kostel Navštívení Panny Marie, Borovany.

Foto: NPÚ, ÚOP v Českých Budějovicích

31. František Jakub Prokyš, boční oltář P. Marie

Karmelské, 1746-1747, Škapulířová kaple,


Foto: NPÚ, UOP v Českých Budějovicích

32. Adam Albert, Panna Marie Karmelská, 1887,

hlavní oltář, kostel Panny Marie Karmelské,

Býkov-Larýšov. Foto: NPÚ, ÚOP v Ostravě

33. Panna Marie Karmelská, první polovina 18.

století, reliéf, Bystré u Poličky, kostel sv.

Jana Křtitele. Foto: NPÚ, ÚOP v Pardubicích –

Milan Krištof.

34. Panna Marie Karmelská, polovina 18. století,

barvotisk, Dobrá voda u Záblatí, kaple Panny

Marie Karmelské. Foto: Kateřina Stejkozová

35. Josef Stern, Panna Marie Škapulířová, 60.

léta 18. století, Dolní Dunajovice, kostel

sv. Jiljí. Foto: převzato z knihy Tomáš Malý

64

– Pavel Suchánek, Obrazy očistce. Studie o

barokní imaginaci, Brno 2013.


olej, Frýdek-Místek, bazilika Navštívení

Panny Marie, zeď u hlavního vchodu. Foto:

Zuzana Skotnicová

37. Panna Marie Karmelská, 2. čtvrtina

18. století, polychromovaná socha, Frýdlant

nad Ostravicí, kostel sv. Bartoloměje, levá

strana presbytáře. Foto: Zuzana Skotnicová

38. Ladislav Borák, Madona, 20. století, lipové

dřevo, 253cm, kostel Panny Marie Karmelské,

Karolinka. Foto: Ingrid Petřeková

39. Lorenz z Kremsu, Vize karmelitánského nebe,

po roce 1909, nástropní malba, Kostel P.

Marie Karmelské, Kostelní Vydří. Foto:

převzato

http://www.karmel.cz/images/phocagallery/Kost

elni-vydri/interier/thumbs/phoca_thumb_l_kv-

int-012.jpg, vyhledáno 2. 11. 2014.

40. Lorenz z Kremsu, Klášter na hoře Karmel, po

roce 1909, nástropní malba, Kostel P. Marie

Karmelské, Kostelní Vydří. Foto: převzato




41. Panna Marie Karmelská, 1709, oltářní obraz,

Kostelní Vydří, kostel Panny Marie Karmelské,

presbytář. Foto: převzato



int-010.jpg, vyhledáno 2. 11. 2014

42. Panna Marie Karmelská, 1746, pískovcový

pilíř, Kozlovice. Foto: převzato

http://www.karmel.cz/images/phocagallery/Kostelni-vydri/interier/thumbs/phoca_thumb_l_kv-int-012.jpg









65

http://www.npu.cz/download/1303290383/Kozlovi

ce++mari%C3%A1nsk%C3%BD+pil%C3%AD%C5%99++celk

ov%C3%BD+pohled.jpg, vyhledáno 2. 11. 2014

43. Panna Marie Škapulířová, první polovina

17. století, soška z hruškového dřeva, Maková

hora u Smolotel, kostel Panny Marie

Karmelské, hlavní oltář. Foto: NPÚ, ÚOP

středních Čech

44. Panna Marie Královna škapulíře, polovina

18. století, oltářní obraz, Maková hora u

Smolotel, kostel Panny Marie Karmelské. Foto:

NPÚ, ÚOP středních Čech

45. Panna Marie Karmelská, 1836, olej, Martínkov,

kostel Navštívení Panny Marie, presbytář nad

hlavním oltářem. Foto: Biskupství Brněnské

46. Panna Marie Karmelská, počátek 19. století,

oltářní obraz, Nový Jičín, kostel Nanebevzetí

Panny Marie, Justinská kaple. Foto:

Římskokatolická farnost Nový Jičín.

47. Madona s uděleným škapulířem, 1420-1440,

deskový obraz, Slezská Ostrava, kostel sv.

Josefa, hlavní oltář. Foto: převzato

http://www.eurolift.cz/ostravska-

farnost/130716_pout_slezska/pout_slezska044.j

pg, vyhledáno 2. 11. 2014.

48. Panna Marie Karmelská, polychromovaná soška,

Pístov, kostel sv. Bartoloměje, levý boční

oltář. Foto: NPÚ, ÚOP v Plzni

49. Jan Kryštof Liška, Sláva Karmelu, 1696,

kostel sv. Havla, Praha- Staré město. Foto:

převzato z časopisu Matthäus Hösler – Gorazd

Cetkovský – Helena Čižínská et al., Dějiny

karmelitánů v Praze, Staletá Praha XXVI,

2010, č. 2, s. 2-95.

http://www.npu.cz/download/1303290383/Kozlovice++mari%C3%A1nsk%C3%BD+pil%C3%AD%C5%99++celkov%C3%BD+pohled.jpg



http://www.eurolift.cz/ostravska-farnost/130716_pout_slezska/pout_slezska044.jpg



66

50. Panna Marie Karmelská, po 1671, oltářní

obraz, Praha- Staré město, kostel sv. Havla,

Karmelská kaple. Foto: převzato z časopisu

Matthäus Hösler – Gorazd Cetkovský – Helena

Čižínská et al., Dějiny karmelitánů v Praze,


51. Oslava Karmelitánského škapulíře, 30. léta

18. století, nástropní malba, Praha- Staré

město, kostel sv. Havla, Karmelská kaple.

Foto: převzato z časopisu Matthäus Hösler –

Gorazd Cetkovský – Helena Čižínská et al.,

Dějiny karmelitánů v Praze, Staletá Praha

XXVI, 2010, č. 2, s. 2-95.

52. Panna Marie Karmelská, kol. 1725, zlacený

štuk, Praha- Staré město, kostel sv. Havla,

západní průčelí. Foto: převzato z časopisu




53. Petr Brandl, Madona udělující škapulíř Šimonu

Stocku, 1720, boční oltář Šimona Stocka,

kostel Panny Marie Vítězné, Praha- Malá

Strana. Foto: Zuzana Skotnicová

54. Matyáš Václav Jäckel, nástavec bočního oltáře

sv. Terezie z Ávily, 1697, kostel sv. Josefa,

Praha- Malá Strana. Foto: Congregatio Jesu,

sestra Beatrix

55. František Laubner, Panna Marie Škapulířová,

1774, oltářní obraz, kostel sv. Havla,

Rožďálovice. Foto: NPÚ, ÚOP středních Čech


olej, Sušice, kostel sv. Felixe. Foto:

Klášter kapucínů, Sušice

67

57. Panna Marie Škapulířová s archandělem

Michaelem a sv. Šimonem Stockem, první

třetina 18. století, Znojmo, kostel sv.

Mikuláše. Foto: převzato z knihy Tomáš Malý –

Pavel Suchánek, Obrazy očistce. Studie o


68

14 Seznam obrazové přílohy na CD

1. Frýdlant nad Ostravicí, kostel sv.

Bartoloměje, konec 17. století, pohled

z jihu. Foto: Zuzana Skotnicová

2. Panna Marie Karmelská, 1731, sloup, Frýdlant

nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana

Skotnicová



Skotnicová



Skotnicová



Skotnicová



Skotnicová



Skotnicová



Skotnicová



Skotnicová



Skotnicová

69



Skotnicová



Skotnicová



Skotnicová



Skotnicová



Skotnicová


pískovec, Frýdek- Zámecké náměstí. Foto:

Zuzana Skotnicová





venkovní nika kostela sv. Bartoloměje,

Frýdlant nad Ostravicí. Foto: Zuzana

Skotnicová


Neapol, Basilica Santuario del Carmine

Maggiore. Foto: převzato

http://www.artcurel.it/ARTCUREL/MARIAMADREDID

IO/madonnadelcarmineocarmelodettalabruna1.jpg

, vyhledáno 11. 10. 2014.


světci, 1641, olej, Diecézní muzeum, Palermo.

Foto: převzato




70

http://santiebeati.it/immagini/?mode=view&alb

um=51875&pic=51875B.JPG&dispsize=Original&sta

rt=0, vyhledáno 5. 2. 2015.




Beniaján. Foto: převzato

http://commons.wikimedia.org/wiki/File:V.Carm

en_de_Beniajan-general.jpg, vyhledáno 5. 2.

2015.

22. Panna Marie Karmelská, 1870, pilíř, Bílý

Újezd- Hlavatka. Foto: NPÚ, ÚOP v Josefově

23. Panna Marie Karmelská- detail, 1870, pilíř,

Bílý Újezd- Hlavatka. Foto NPÚ, ÚOP

v Josefově

24. Borovany, Škapulířová kaple, 1746-1747

kostel Navštívení Panny Marie. Foto: převzato

http://www.borovansko.cz/VismoOnline_ActionSc

ripts/Image.aspx?id_org=200131&id_obrazky=108

8, nalezeno 2. 11. 2014.


Škapulířové, 1746-1747, nástropní malba,

Škapulířová kaple, kostel Navštívení Panny

Marie, Borovany. Foto: NPÚ, ÚOP v Českých

Budějovicích














http://www.borovansko.cz/VismoOnline_ActionScripts/Image.aspx?id_org=200131&id_obrazky=1088



71


















31. František Jakub Prokyš, emblém na

pandantivu, 1746-1747, Škapulířová kaple,


Foto: NPÚ, ÚOP v Českých Budějovicích

32. František Jakub Prokyš, boční oltář P. Marie

Karmelské, 1746-1747, Škapulířová kaple,


Foto: NPÚ, UOP v Českých Budějovicích

33. Býkov-Larýšov, kostel Panny Marie Karmelské,

1767-1768, pohled z jihovýchodu. Foto:

převzato

http://www.bykov-larysov.cz/galerie/25_v.jpg,


34. Adam Albert, Panna Marie Karmelská, 1887,

hlavní oltář, kostel Panny Marie Karmelské,

Býkov-Larýšov. Foto: NPÚ, ÚOP v Ostravě

http://www.bykov-larysov.cz/galerie/25_v.jpg

72

35. Adam Albert, Panna Marie Karmelská- detail,

1887, hlavní oltář, kostel Panny Marie

Karmelské, Býkov-Larýšov. Foto: NPÚ, ÚOP

v Ostravě

36. Bystré u Poličky, kostel sv. Jana Křtitele,

1722-26, pohled od severozápadu. Foto:

převzato

http://www.bihk.cz/repository/images/_katalog

/fotografie-kostelu/bystre-u-policky-jana-

krtitele_velka.jpg, vyhledáno 2. 11. 2014.

37. Panna Marie Karmelská, první polovina

18. století, reliéf, Bystré u Poličky, kostel

sv. Jana Křtitele. Foto: NPÚ, ÚOP

v Pardubicích – Milan Krištof


barvotisk, Dobrá voda u Záblatí, kaple Panny

Marie Karmelské. Foto: Kateřina Stejkozová

39. Dolní Dunajovice, kostel sv. Jiljí, 1647-

1657, pohled od severovýchodu. Foto: převzato

http://files.dolnidunajovice.webnode.cz/20000

0076-bd327bf267/P1020893.JPG, vyhledáno

12. 4. 2015.

40. Josef Stern, Panna Marie Škapulířová, 60.

léta 18. století, Dolní Dunajovice, kostel

sv. Jiljí. Foto: převzato z knihy Tomáš Malý

– Pavel Suchánek, Obrazy očistce. Studie o


41. Frýdek-Místek, bazilika Navštívení Panny

Marie, 1740-1777, pohled z jihozápadu. Foto:

Zuzana Skotnicová


olej, Frýdek-Místek, bazilika Navštívení

Panny Marie, zeď u hlavního vchodu. Foto:

Zuzana Skotnicová

http://www.bihk.cz/repository/images/_katalog/fotografie-kostelu/bystre-u-policky-jana-krtitele_velka.jpg



http://files.dolnidunajovice.webnode.cz/200000076-bd327bf267/P1020893.JPG

http://files.dolnidunajovice.webnode.cz/200000076-bd327bf267/P1020893.JPG

73

43. Panna Marie Karmelská, 2 čtvrtina 18.

století, polychromovaná socha, Frýdlant nad

Ostravicí, kostel sv. Bartoloměje, levá

strana presbytáře. Foto: Zuzana Skotnicová

44. Karolinka, kostel Panny Marie Karmelské,

1994-1997, pohled z jihu. Foto: Ingrid

Petřeková



Karolinka. Foto: Ingrid Petřeková

46. Kostelní Vydří, kostel Panny Marie

Karmelské, 1787-1789, pohled z jihu. Foto:

převzato

http://www.zemesveta.cz/data/pictures_items/K

ostelni-Vydri1_v.jpg, nalezeno 2. 11. 2014.

47. Lorenz z Kremsu, Vize karmelitánského nebe,

po roce 1909, nástropní malba, Kostel P.

Marie Karmelské, Kostelní Vydří. Foto:

převzato






Karmelské, Kostelní Vydří. Foto: převzato




49. Panna Marie Karmelská, 1709, hlavní oltář,


presbytář. Foto: převzato



int-010.jpg, vyhledáno 2. 11. 2014

http://www.zemesveta.cz/data/pictures_items/Kostelni-Vydri1_v.jpg

http://www.zemesveta.cz/data/pictures_items/Kostelni-Vydri1_v.jpg










74



presbytář.Foto:převzato




51. Panna Marie Karmelská, 1746, pískovcový

pilíř, Kozlovice. Foto: převzato

http://www.npu.cz/download/1303290383_8gz7/Ko

zlovice++mari%C3%A1nsk%C3%BD+pil%C3%AD%C5%99+

+celkov%C3%BD+pohled+na+um%C3%ADst%C4%9Bn%C3%

AD+sloupu.jpg, nalezeno 2. 11. 2014.

52. Panna Marie Karmelská- detail, 1746,

pískovcový pilíř, Kozlovice. Foto: převzato


ce++mari%C3%A1nsk%C3%BD+pil%C3%AD%C5%99++celk

ov%C3%BD+pohled.jpg, vyhledáno 2. 11. 2014.



http://www.npu.cz/download/1303290384_6l5v/Ko

zlovice++mari%C3%A1nsk%C3%BD+pil%C3%AD%C5%99+

+detail+zadn%C3%AD+strany+sochy.jpg,





ce++mari%C3%A1nsk%C3%BD+pil%C3%AD%C5%99++deta

il+votivn%C3%ADho+n%C3%A1pisu+na+%C4%8Deln%C3

%AD+stran%C4%9B.jpg, nalezeno 2. 11. 2014.

55. Maková hora u Smolotel, kostel Panny Marie

Karmelské a sv. Jana Křtitele, 1719-1722,

pohled od západu. Foto: převzato

http://www.varhany.slansko.cz/upload/2013/12/

01-makova-hora.jpg, nalezeno 2. 11. 2014.




http://www.npu.cz/download/1303290383_8gz7/Kozlovice++mari%C3%A1nsk%C3%BD+pil%C3%AD%C5%99++celkov%C3%BD+pohled+na+um%C3%ADst%C4%9Bn%C3%AD+sloupu.jpg







http://www.npu.cz/download/1303290384_6l5v/Kozlovice++mari%C3%A1nsk%C3%BD+pil%C3%AD%C5%99++detail+zadn%C3%AD+strany+sochy.jpg



http://www.npu.cz/download/1303290384/Kozlovice++mari%C3%A1nsk%C3%BD+pil%C3%AD%C5%99++detail+votivn%C3%ADho+n%C3%A1pisu+na+%C4%8Deln%C3%AD+stran%C4%9B.jpg




http://www.varhany.slansko.cz/upload/2013/12/01-makova-hora.jpg

http://www.varhany.slansko.cz/upload/2013/12/01-makova-hora.jpg

75

56. Panna Marie Škapulířová, první polovina

17. století, soška z hruškového dřeva, Maková

hora u Smolotel, kostel Panny Marie

Karmelské, hlavní oltář. Foto: NPÚ, ÚOP

středních Čech

57. Panna Marie Královna škapulíře, polovina

18. století, oltářní obraz, Maková hora u

Smolotel, kostel Panny Marie Karmelské. Foto:

NPÚ, ÚOP středních Čech

58. Martínkov, kostel Navštívení Panny Marie,

1713, pohled od východu. Foto: převzato

http://nd06.jxs.cz/906/337/4818ccd27a_9851541

7_o2.jpg, nalezeno 2. 11. 2014.

59. Panna Marie Karmelská, 1836, olej,

Martínkov, kostel Navštívení Panny Marie,

presbytář nad hlavním oltářem. Foto:

Biskupství Brněnské

60. Nový Jičín, kostel Nanebevzetí Panny Marie,

1729-1742, pohled od jihozápadu. Foto:

převzato

http://www.nockostelu.cz/f/repository/2222/No

vy_Jicin_kostel_Nanebevzeti_Panny_Marie_111.J

PG, nalezeno 2. 11. 2014.


boční oltář, Nový Jičín, kostel Nanebevzetí


Římskokatolická farnost Nový Jičín




Římskokatolická farnost Nový Jičín.

63. Slezská Ostrava, kostel sv. Josefa, 1780-83,

pohled od jihozápadu. Foto: převzato

http://nd06.jxs.cz/906/337/4818ccd27a_98515417_o2.jpg

http://nd06.jxs.cz/906/337/4818ccd27a_98515417_o2.jpg

http://www.nockostelu.cz/f/repository/2222/Novy_Jicin_kostel_Nanebevzeti_Panny_Marie_111.JPG



76

http://mw2.google.com/mw-

panoramio/photos/medium/104162485.jpg,

nalezeno 2. 11. 2014.


deskový obraz, Slezská Ostrava, kostel sv.

Josefa, hlavní oltář. Foto: převzato

http://www.eurolift.cz/ostravska-

farnost/130716_pout_slezska/pout_slezska044.j

pg, vyhledáno 2. 11. 2014.

65. Pístov, kostel sv. Bartoloměje, 1750-1765,

pohled od severozápadu. Foto: převzato

http://tachovsky.denik.cz/galerie/foto.html?m

m=pistov_2_cb, nalezeno 2. 11. 2014.

66. Panna Marie Karmelská, polychromovaná soška,

Pístov, kostel sv. Bartoloměje, levý boční

oltář. Foto: NPÚ, ÚOP v Plzni

67. Praha- Staré město, kostel sv. Havla, 1704-

1738, pohled ze západu. Foto: převzato

http://www.prague.eu/file/edee/object/1216/sv

-havel-kostel.jpg, nalezeno 12. 3. 2015.


boční oltář, kostel sv. Havla, Praha- Staré

město. Foto: převzato

http://www.photo-

prague.net/photo/2618/948e0cf05a215fd97c56bb0

e7af42592.jpg, nalezeno 7. 3. 2015.


kostel sv. Havla, Praha- Staré město. Foto:

převzato z časopisu Matthäus Hösler – Gorazd

Cetkovský – Helena Čižínská et al., Dějiny

karmelitánů v Praze, Staletá Praha XXVI,

2010, č. 2, s. 2-95.

70. Panna Marie Karmelská, po 1671, boční oltář,

Praha- Staré město, kostel sv. Havla,

http://mw2.google.com/mw-panoramio/photos/medium/104162485.jpg

http://mw2.google.com/mw-panoramio/photos/medium/104162485.jpg




http://tachovsky.denik.cz/galerie/foto.html?mm=pistov_2_cb

http://tachovsky.denik.cz/galerie/foto.html?mm=pistov_2_cb

http://www.prague.eu/file/edee/object/1216/sv-havel-kostel.jpg

http://www.prague.eu/file/edee/object/1216/sv-havel-kostel.jpg

http://www.photo-prague.net/photo/2618/948e0cf05a215fd97c56bb0e7af42592.jpg



77





71. Panna Marie Neapolská, po 1671, oltářní

obraz, Praha- Staré město, kostel sv. Havla,





72. Oslava Karmelitánského škapulíře, 30. léta

18. století, nástropní malba, Praha- Staré

město, kostel sv. Havla, Karmelská kaple.

Foto: převzato z časopisu Matthäus Hösler –

Gorazd Cetkovský – Helena Čižínská et al.,

Dějiny karmelitánů v Praze, Staletá Praha

XXVI, 2010, č. 2, s. 2-95.



západní průčelí. Foto: převzato z časopisu




74. Praha- Malá Strana, kostel Panny Marie

Vítězné, 1624-1642, pohled ze severozápadu.

Foto: převzato

http://www.navstevapapeze.cz/_d/4_kostel-

maly.jpg, nalezeno 7. 3. 2015.

75. Petr Brandl, Madona udělující škapulíř

Šimonu Stocku, 1720, boční oltář Šimona

Stocka, kostel Panny Marie Vítězné, Praha-

Malá Strana. Foto: Zuzana Skotnicová

76. Petr Brandl, Madona udělující škapulíř

Šimonu Stocku, 1720, oltářní obraz, kostel

http://www.navstevapapeze.cz/_d/4_kostel-maly.jpg

http://www.navstevapapeze.cz/_d/4_kostel-maly.jpg

78

Panny Marie Vítězné, Praha- Malá Strana.


77. Praha- Malá Strana, kostel sv. Josefa, 1673-

1702, pohled od západu. Foto: převzato

http://www.digital-

guide.cz/media/thumbs/digital_guide/pamatky_b

y_divine/Mala_Strana/Kostel_sv_Jozefa/001_Kos

tel_Sv_Jozefa_jpg_800x800_q85.jpg, nalezeno

7. 3. 2015.

78. Matyáš Václav Jäckel, nástavec bočního

oltáře sv. Terezie z Ávily, 1697, kostel sv.

Josefa, Praha- Malá Strana. Foto: Congregatio

Jesu, sestra Beatrix

79. Rožďálovice, kostel sv. Havla, 1726-33,

pohled od severu. Foto: převzato

http://im.foto.mapy.cz//pub/big/000/045/00004

53e4_2ca50b, nalezeno 7. 3. 2015.


1774, boční oltář, kostel sv. Havla,



1774, oltářní obraz, kostel sv. Havla,


82. Sušice, kostel sv. Felixe, 1651-1655, pohled

od západu. Foto: převzato

http://foto.turistika.cz/foto/136136/82616/fu

ll_b988ec_dsc03487.jpg, nalezeno 7. 3. 2015.


olej, Sušice, kostel sv. Felixe. Foto:

Klášter kapucínů, Sušice

84. Znojmo, kostel sv. Mikuláše, první třetina

16. století, pohled od severovýchodu. Foto:

převzato

http://www.digital-guide.cz/media/thumbs/digital_guide/pamatky_by_divine/Mala_Strana/Kostel_sv_Jozefa/001_Kostel_Sv_Jozefa_jpg_800x800_q85.jpg




http://im.foto.mapy.cz/pub/big/000/045/0000453e4_2ca50b

http://im.foto.mapy.cz/pub/big/000/045/0000453e4_2ca50b

http://foto.turistika.cz/foto/136136/82616/full_b988ec_dsc03487.jpg

http://foto.turistika.cz/foto/136136/82616/full_b988ec_dsc03487.jpg

79

http://www.tripzone.cz/content_img_cs/009/zno

jmo-kostel-sv-mikulase-w-9708.jpg, vyhledáno

12. 4. 2015.


Michaelem a sv. Šimonem Stockem, první

třetina 18. století, volně zavěšený obraz,

Znojmo, kostel sv. Mikuláše. Foto: převzato

z knihy Tomáš Malý – Pavel Suchánek, Obrazy

očistce. Studie o barokní imaginaci, Brno

2013.

http://www.tripzone.cz/content_img_cs/009/znojmo-kostel-sv-mikulase-w-9708.jpg

http://www.tripzone.cz/content_img_cs/009/znojmo-kostel-sv-mikulase-w-9708.jpg

80

15 Obrazová příloha

1. Frýdlant nad Ostravicí, kostel sv. Bartoloměje,

konec 17. století, pohled z jihu.

2.Panna Marie Karmelská, 1731, sloup, Frýdlant nad

Ostravicí, náměstí.

81


Frýdlant nad Ostravicí, náměstí.



82





83









84





85





86




pískovec, Frýdek- Zámecké náměstí.

87




venkovní nika kostela sv. Bartoloměje, Frýdlant

nad Ostravicí.

88


Neapol, Basilica Santuario del Carmine Maggiore.


světci, 1641, olej, Diecézní muzeum Palermo.

89




Beniaján.

90

22. Panna Marie Karmelská, 1870, pískovcový pilíř,

Bílý Újezd- Hlavatka.


pískovcový pilíř, Bílý Újezd- Hlavatka.


Škapulířové, nástropní malba, 1746-1747,

Škapulířová kaple, kostel Navštívení Panny Marie,

Borovany.

91


Škapulířové- detail, 1746-1747, nástropní malba,


Borovany.




Borovany.

92




Borovany.




Borovany.




Borovany.

30. František Jakub Prokyš, emblém na pandantivu,

18. století, Škapulířová kaple, kostel Navštívení

P. Marie, Borovany.

93

31. František Jakub Prokyš, boční oltář Panny

Marie Škapulířové, 1746-1747, Škapulířová kaple,

kostel Navštívení P. Marie, Borovany.

94

32. Adam Albert, Madona udělující škapulíř sv.

Šimonu Stocku, 1887, hlavní oltář, kostel Panny

Marie Karmelské, Býkov-Larýšov.

33. Panna Marie Karmelská, první polovina 18.

století, reliéf, Bystré u Poličky, kostel sv. Jana

Křtitele.

95

35. Škapulířová Madona, polovina 18. století,

barvotisk, Dobrá Voda u Záblatí, kaple Panny

Marie Karmelské, hlavní oltář.

35. Josef Stern, Panna Marie Škapulířová, 60. léta

18. století, boční oltář, kostel sv. Jiljí.

96


olej, Frýdek-Místek, bazilika Navštívení Panny

Marie, zeď u hlavního vchodu.

37. Panna Marie Karmelská, 2.čvrtina 18. století,

polychromovaná socha, Frýdlant nad Ostravicí,

kostel sv. Bartoloměje, levá strana presbytáře.

97



presbytář.

39. Lorenz z Kremsu, Vize karmelitánského nebe, po


Karmelské, Kostelní Vydří.

98



Karmelské, Kostelní Vydří.



presbytář.

99

42. Panna Marie Karmelská, 1746, pískovcový pilíř,

Kozlovice.

43. Panna Marie Škapulířová, první polovina 17.

století, soška z hruškového dřeva, Maková hora u

Smolotel, kostel Panny Marie Karmelské, hlavní

oltář.

100

44. Panna Marie Královna škapulíře, 18. století,

boční oltář, Maková hora u Smolotel, kostel Panny

Marie Karmelské.

101

45. Panna Marie Karmelská, 1836, olej, Martínkov,

kostel Navštívení Panny Marie, nástavec hlavního

oltáře.



Panny Marie, Justinská kaple.


deskový obraz, Slezská Ostrava, kostel sv. Josefa,

hlavní oltář.

102

48. Panna Marie Škapulířová, polychromovaná soška,

Pístov, kostel sv. Bartoloměje, levý boční oltář.

103

49. Jan Kryštof Liška, Sláva Karmelu, 1696, kostel

sv. Havla, Praha- Staré město.

50. Panna Marie Karmelská, po 1671, oltářní obraz,

Praha- Staré město, kostel sv. Havla, Karmelská

kaple.

104

51. Oslava Karmelitánského škapulíře, 30. léta 18.

století, nástropní malba, Praha- Staré město,

kostel sv. Havla, Karmelská kaple.



západní průčelí.

105

53. Petr Brandl, Madona udělující škapulíř Šimonu

Stocku, 1720, boční oltář Šimona Stocka, kostel

Panny Marie Vítězné, Praha- Malá Strana.

54. Matyáš Václav Jäckel, nástavec bočního oltáře

sv. Terezie z Ávily, 1697, kostel sv. Josefa,

Praha- Malá Strana.

106


1774, kostel sv. Havla, Rožďálovice.


olej, Sušice, kostel sv. Felixe.

107


Michaelem a sv. Šimonem Stockem, první třetina 18.

století, Znojmo, kostel sv. Mikuláše.

108

16 Anotace

Jméno a příjmení: Zuzana Skotnicová

Katedra: Katedra dějin umění

Vedoucí práce: doc. Martin Pavlíček, Ph.D.

Rok obhajoby: 2015

Název práce: Sloup Panny Marie Karmelské ve

Frýdlantu nad Ostravicí

Název v angličtině: Column of Our Lady of Mount

Carmel in Frýdlant nad

Ostravicí

Anotace práce: Bakalářská diplomová práce

představuje sloup Panny Marie

Karmelské ve Frýdlantu nad

Ostravicí. Obsahuje jeho

krátkou historii, popis a

ikonografický rozbor. Uvádí

možná autorství a dále se

věnuje ikonografii Panny Marie

Karmelské ve výtvarném umění,

hlavně v českých zemích a

období baroka.

Klíčová slova: Sloup, Frýdlant nad Ostravicí,

Panna Marie Karmelská, baroko

Anotace

v angličtině:

This thesis presents a column

of Our Lady of Mount Carmel

situated in Frýdlant nad

Ostravicí. It concerns its

short history, description and

iconographic analyses. It also

deals with possible authorship

and further with iconography

of Our Lady of Mount Carmel in

art mainly in the Czech

Republic during the Baroque

period.

109

Klíčová slova

v angličtině:

Column, Frýdlant nad Ostravicí,

Our Lady of Mount Carmel,

baroque

Přílohy vázané

v práci:

Obrazová příloha a CD

s rozšířenou obrazovou přílohou

Rozsah práce: 109

Jazyk práce: čeština

sloup panny marie karmelskÉ ve frÝdlantu nad … · a stoletá válka mezi francií a anglií...

Documents