Složení tělních tekutinSložení tělních tekutin

Jana Novotná

Tělní tekutinyTělní tekutiny

• sekrety trávicího traktu (sliny, žaludeční šťáva, pankreatická šťáva, žluč, sekret střeva)

• plazma• mozkomíšní mok• moč• pot • slzy• plodová voda

Složení plasmy, intracelulární a Složení plasmy, intracelulární a extracelulární tekutinyextracelulární tekutiny

 [Na+]  [K+]  [Cl-]  [HCO3

-]

sliny  20-80  10-20  20-40  20-60

žaludeční šťáva  20-100  5-10  120-160  0

pankreatická šťáva  120  5-10  10-60  80-120

žluč  150  5-10 40-80  20-40

šťáva tenkého střeva  140  5  105  40

šťáva tlustého střeva  140  5  85  60

pot  65  8  39  16

mozkomíšní mok  147  3  113  25

Typická koncentrace elektrolytů v některých Typická koncentrace elektrolytů v některých tělníchtělních tekutinách (v mmol/l) tekutinách (v mmol/l)

SlinySliny

• Funkce: zahájení zpracování potravy; exkrece některých léků (morfin) a anorg. látek (I, Hg, Pb);

• pH = 5.7 – 6.4• 99,5% voda (rozpouštědlo); zbytek:

– 1/3 anorg. látkyanorg. látky (chloridy, fosfáty, bikarbonát, sodík, draslík)

– 2/3 – org. látkyorg. látky: hlavně glykoproteinyglykoproteiny (mucinymuciny) fungující jako lubrikanty usnadňující žvýkání a polykání; mají vysoký obsah O-glykosidicky vázaných (na Ser, Thr) oligosacharidů, obsahujících často NeuAc, GalNAc

SlinySliny

• Enzymy: -amylasa-amylasa: částečná hydrolýza škrobu a glykogenu na

maltosu, maltotriosu na (1-6)-oligosacharidy – dextriny (neboť enzym štěpí (1-4)-vazbu);

ve slinách malý význam (krátká doba působení)

lysozymlysozym – štěpí glykosidické vazby v peptidoglykanu buněčné stěny bakterií (antibakteriální účinek)

Žaludeční šťávaŽaludeční šťáva

• Voda – 99,4%. anorg. soli (chloridy)• HClHCl – vytváří kyselé prostředí (pH = 1.9 - 2.5 u dospělých),

denaturuje proteiny (usnadňuje přístup proteasam) a zabíjí bakterie;

• mucinymuciny – vytvářejí hlen, který kryje a chrání povrch žaludku; • proteinyproteiny: albumin, IgA, slinná amylasa (denaturované,

prokazatelné při achlorhydrii)), vnitřní faktor (váže B12 a chrání ho před degradací), proenzymy (zymogeny).

Konc. proteinů – nízká (<50mg/ml); zvýšené množství albuminu – při gastropatiích, prokazatelné u rakoviny žaludku.

Enzymy žaludeční šťávyEnzymy žaludeční šťávy

• PepsinPepsin – vzniká ze zymogenu pepsinogenu působením kyselého prostředí a autokatalytickou aktivací; pH optimum ~1 - 3;

• endopeptidasaendopeptidasa, štěpí proteiny na polypeptidové fragmenty – nejčastěji mezi Tyr/Phe a Glu/Asp…hlavní trávicí pochod v žaludku;

• chymosinchymosin (rennin)* – mění protein kasein na parakasein, a tak sráží mléko; uplatňuje se u malých dětí (pH optimum ~ 5);

• lipasalipasa – štěpí triacylglyceroly na mastné kyseliny a 1,2-diacylglyceroly

*neplést s renin – hormon produkovaný ledvinami

Pankreatická šťáva

• Alkalická (pH = 7,5 - 8,8), HCO3- neutralizuje kyselý obsah

přicházející z žaludku.

• Obsahuje četné enzymy podílejících se na štěpení vysokomolekulárních složek potravy; mnohé jsou sekretovány jako zymogeny:

trypsinogentrypsinogen – aktivován odštěpením peptidu působením enterokinasy; trypsin pak sám aktivuje jiné zymogeny:

chymotrypsinogenchymotrypsinogen, proelastasuproelastasu, prokarboxypeptidasuprokarboxypeptidasu.

Enzymy pankreatické šťávyEnzymy pankreatické šťávy

• EndopeptidasyEndopeptidasy: trypsin, chymotrypsin, elastasa; štěpí proteiny / polypeptidy na poly/oligopeptidy – peptony (Mr 600-3000);

• exopeptidasyexopeptidasy – karboxypeptidasy: odštěpují aminokyseliny z C-konce poly/oligopeptidu vzniklého působením endopeptidas;

• endoglykosidasyendoglykosidasy: -amylasa;• RNAsaRNAsa (ribonukleasa), DNAsaDNAsa (deoxyribonukleasa);• pankreatická lipasapankreatická lipasa – hydrolýza triacylglycerolů v přítomnosti

solí žlučových kyselin, fosfolipidů (emulgace), kolipasy a fosfolipasy A2 (usnadňují interakci lipasy se substrátem). Vzniká směs 2-monoacylglycerolů, FA a glycerolu;

• cholesterolesterasacholesterolesterasa – hydrolýza esterů cholesterolu

ŽlučŽluč• 96-98% vody, pH = 6.2 – 8.5• anorg. soli • žlučové kyselinyžlučové kyseliny (např. kys. cholová, deoxycholová) konjugované s

glycinem či taurinem• žlučová barvivažlučová barviva – bilirubin a produkty jeho přeměny: urobilin(ogen),

sterkobilin(ogen)• cholesterolcholesterol• fosfolipidyfosfolipidy• Funkce žluči: emulgace tuků a mastných kyselin (důl. nejen pro

trávení tuků, ale i látek rozpustných v tucích, např. vit. A, E, D, K); neutralizace kyselého obsahu ze žaludku (HCO3

-); exkrece cholesterolu, žlučových barviv, léčiv, toxinů a anorg. látek (Cu, Zn, Hg).

Glykocholát, jako sodná sůl se nejčastěji vyskytuje u člověka

Sekret tenkého střevaSekret tenkého střeva

• Voda, anorg. látky (NaCl, NaHCO3), hlen• pH = 6.3 – 7.6• Enzymy:

– glykosidasyglykosidasy – štěpí oligosacharidy (maltasa, sacharasa, laktasa)

– aminopeptidasyaminopeptidasy a dipeptidasydipeptidasy – štěpí poly/oligopeptidy vzniklé působením pepsinu a trypsinu

– lipasalipasa a fosfolipasafosfolipasa A1, A2 – hydrolyzuje fosfolipidy– fosfatasyfosfatasy – odštěpují fosfát z org. fosfátů (např. glycerolfosfátu)

a nukleotidů– nukleosidasynukleosidasy – fosforolýza nukleosidů za uvolnění báze a

pentosafosfátu

Plodová vodaPlodová voda

• V raném těhotenství jde o ultrafiltrát mateřské plasmy, do něhož plod přispívá pronikáním fetální plasmy kůží.

• S růstem plodu se zvětšuje objem plodové vody (až na cca 1000 ml v 38. týdnu); složení se mění s tím, jak plod začíná polykat (začátek 2. trimestru) a vylučovat moč (18. týden).

• Obsahuje iontyionty (Na+, K+, Cl-), glukosuglukosu, aminokyselinyaminokyseliny, lipidylipidy, bílkovinybílkoviny, hormonyhormony a plynyplyny;

• s metab. aktivitou plodu stoupá konc. močovinymočoviny, kreatininukreatininu a kys. močovékys. močové, během těhotenství stoupá i konc. lipidůlipidů a bílkovinbílkovin (ta jen do 30. týdne, poté mírně klesá). Z mateřské plasmy přestupují do plodové vody nejlépe nízkomolekulární proteiny.

Proteiny plodové vodyProteiny plodové vody

• Hlavní složka – albuminalbumin (42 – 66 %), prealbumin, -fetoprotein, 1-antitrypsin, antithrombin, antichymotrypsin, transferin, 1-kyselý glykoprotein, 2mikroglobulin, 2makroglobulin, -lipoprotein, ceruloplasmin, serinové proteasy (plasminogen, prothrombin), fibronektin a specifické bílkoviny placenty;

• specifickou bílkovinou, kterou syntetizuje plod, je -fetoprotein-fetoprotein (AFP); jeho konc. strmě stoupá do 13.-14. týdne, pak klesá až na velmi nízké hodnoty. Hladina AFP stoupá u rozštěpových vad neurální trubice a přední stěny břišní (využití při detekci). AFP je snížen u cca 12% plodů s Downovým syndromem;

Proteiny plodové vody

• imunoglobulinyimunoglobuliny (IgA, IgG, IgM);• surfaktantové bílkovinysurfaktantové bílkoviny (SP-A, SP-B, SP-C,SP-D)

– deficit SP-B syntézy vede k neonatálnímu RDS (respiratory distress syndrom), syndrom dechové tísně;

• enzymyenzymy (acetylcholinesterasa, cholinesterasa, -glutamyltransferasa) – stanovení aktivity v plodové vodě se využívá k diagnostice vývojových vad– acetylcholinesterasa je zvýšená při defektech uzávěru neurální

trubice plodu a hydropsu plodu– cholinesterasa je zvýšená u rozštěpů přední části břišní dutiny;

• aktivita GGT s postupujícím těhotenstvím klesá.

Hormony plodové vodyHormony plodové vody

• KatecholaminyKatecholaminy – zvýšené jsou při stresu;• k prenatální diagnostice vrozené hypofunkce fetálních

nadledvin se používá dehydroepiandrosterondehydroepiandrosteron a 17-17---hydroxyprogesteronhydroxyprogesteron;

• k prenatální diagnostice vrozené hyperplasie nadledvin se požívá též 17--hydroxyprogesteron;

• prostaglandinyprostaglandiny PGE2 a PGE2 a jejich prekurzory – k. arachidonová a dihomo--linolenová prudce stoupají při začátku porodu;

• insulininsulin – hladina koreluje s váhou plodu;• prolaktinprolaktin – 8x vyšší než v séru matky.

Mozkomíšní mokMozkomíšní mok

• Isoosmolální, ale zastoupení iontů jiné než v plasmě (nižší konc. Na+,K+, Ca2+, HCO3

- a anorg. fosfátů a naopak vyšší konc. Mg2+ a Cl-); 200x méně proteinů než v plasmě

• pH = 7.35-7.40• GlukosaGlukosa – nižší než v plasmě, laktát, cholesterol;• bílkovinybílkoviny: albumin, globuliny, enzymy (laktátdehydrogenasa). • Hladina uvedených org. látek se mění za patologických stavů

(využití v diagnostice – celková bílkovina, Glc, Lac).• Funkce: mechanická ochrana mozku a míchy, ochrana před

patogeny, odsun odpadních produktů, přísun živin, hormonů.

pH krve, krevní pufry

• pH krve: 7.36-7.44; nejdůležitější krevní pufry:

• hydrogenuhličitanový:

CO2 + H2O H2CO3 HCO3- + H+

• postranní řetězce aminokyselin krevních proteinů, zvláště hemoglobinu: Hb•H+ Hb + H+

• fosfátový: HPO42- + H+ H2PO4

- (minoritní)