SLUNEČNÍ SOUSTAVAIII.

19. května 2013 VY_32_INOVACE_170319_Slunecni_soustava_III_DUM

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Miroslava Víchová.Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace.

Materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK 1.5 – EU peníze středním školám,registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0809.

4. Neptun

2. Saturn

3. Uran1. Jupiter

Základní charakteristika

• pátá a současně největší planeta Sluneční soustavy

• označována jako plynný obr

• jeden jeho oběh trvá 11,86 let a jedna otočka méně než 10 hod

• rovníkový průměr je 142 984 km

• hmotnost je 1,9 . 1027 kg

• průměrná hustota je 1,33 g/cm3

• střední vzdálenost od Slunce je 778 000 000 km

• gravitační zrychlení na povrchu je 23,12 m/s2

Planeta Jupiter

dále

Planeta Jupiter

dále

Obr.1

Jupiter má 63 měsíců. První čtyři z nich objevil Galileo Galilei a pojmenoval je Io, Europa, Ganymed a Callisto.

Pozorování

• je obvykle čtvrtým nejjasnějším objektem na obloze po Slunci, Měsíci a Venuši

• příznivé období pro pozorování nastává jednou za přibližně 12 let, kdy se Jupiter nachází na své oběžné dráze Slunci nejblíže

Povrch

• je zakryt mraky s krystalky čpavku a hydrosulfidu amonného

• pravděpodobně jsou mračna zabarvena od sloučenin stoupajících z nižších vrstev

Planeta Jupiter

dále

Planeta Jupiter

dále

Měsíc Callisto Měsíc Europa

Obr.3Obr.2

Atmosféra

• skládá se z vodíku (89,8%) a hélia (10,2%) se stopovým množstvím metanu, vodních par a amoniaku

• pásy atmosféry rotují různou rychlostí a vznikají zde bouře a turbulence

• rychlost větru dosahuje 600 km/h

• velká rudá skvrna – jedná se o atmosférický jev v horních částech atmosféry, který je pozorovatelný už 300 let (barva vzniká uvolňujícím se fosforem ve formě P4)

Složení planety

• Má husté jádro složené z různých prvků, obklopené vrstvou kovového vodíku s héliem

Planeta Jupiter

dále

Planeta Jupiter

dále

Velká rudá skvrnaRotující pásy atmosféry

Obr.4 Obr.5

Teplota

• jádro má teplotu asi 10 000 K, o teplotě na povrchu se moc neví

Magnetické pole

• je indukované a 20 000 x silnější než magnetické pole Země

• lze je vidět ze Země, nejlépe za úplňku

• má radiační pásy

Jupiter má nezřetelné prstence, které jsou tvořeny prachem.

Sondy

• Pioneer 10,11, Voyager 1,2, Ulysses, Cassini, New Horizons, Galileo, Juno

Planeta Jupiter

dále

Planeta Jupiter

Sonda Voyager 2 – vypuštěná v roce 1977

další kapitolazpět na obsah

Obr.6

Základní charakteristika

• 6. a zároveň druhá největší planeta Sluneční soustavy

• oběh trvá 29,46 roku a jedna otočka na rovníku 10 hod 14 min

• rovníkový průměr je 120 536 km

• hmotnost je 5,68 . 1026 kg

• průměrná hustota je 0,68 g/cm3

• střední vzdálenost od Slunce je 1 426 900 000 km

• gravitační zrychlení na povrchu je 8,96 m/s2

• je to plynná zploštělá planeta, jejíž rovníkový průměr o 10% větší než polární

• má 62 měsíců

Planeta Saturn

dále

Planeta Saturn

dáleSaturn vyfocený sondou Voyager 2 (1981)

Obr.7

Pozorování

• na noční obloze je snadno pozorovatelný pouhým okem jako nažloutlý neblikající objekt

Barva planety

• žlutá barva je způsobena odrazem světla od horních mraků

• na podrobnějších snímcích sondy Cassini se jeví planeta jako modrá

Povrch planety

• na severním pólu se nalézá polární útvar ve tvaru šestiúhelníku

Planeta Saturn

dále

Planeta Saturn

dáleSaturn s měsícem Mimas vyfocený sondou Cassini

Obr.8

Atmosféra• skládá se s vodíku (96,3%) a hélia (3,25%)• v horních vrstvách jsou krystalky čpavku a malé množství metanu a

uhlovodíků• jsou zde časté výbuchy plynů a bouřkové víry (5x rychlejší než na

Jupiteru)

Složení planety• jádro se skládá hlavně z kovového vodíku

Prstence• nejvýraznější soustava prstenců ze všech planet Sluneční soustavy• jsou tvořeny drobnými částečkami hornin s ledem• celková hmotnost prstenců je asi 1% hmotnosti Měsíce

Planeta Saturn

dále

Planeta Saturn

dálePrstence Saturnu zachycené Sondou Cassini

Obr.9

Teplota

• jádro má teplotu asi 12 000 K

• v horní vrstvě atmosféry je teplota 433 K

Magnetické pole

• jeho magnetické pole má menší intenzitu než pole Jupitera

• dosahuje hodnot 21μT (o něco málo větší než zemské)

Sondy

• Pioneer 11, Voyager 1,2, Cassini - Huygens

Planeta Saturn

dále

Planeta Saturn

Sonda Cassini – Huygens vypuštěná v roce 1997

další kapitolazpět na obsah

Obr.10

Základní charakteristika

• sedmá planeta Sluneční soustavy, patří mezi ledové obry

• jeho oběh trvá 84 let a jedna otočka 17 hod a 14 min

• rovníkový průměr je 51 118 km

• hmotnost je 8,68 . 1025 kg

• průměrná hustota je 1,20 g/cm3

• střední vzdálenost od Slunce je 2 870 000 000 km

• gravitační zrychlení na povrchu je 8,69 m/s2

• má 27 měsíců

Planeta Uran

dále

Planeta Uran

dále

Obr.11

Pozorování

• lze jej pozorovat za příznivých podmínek pouhým okem

• byl dlouho považován za hvězdu slabší záře a pomalé rychlosti

• modrozelená barva je způsobena absorpcí červeného světla v metanové atmosféře

Atmosféra

• skládá se z vodíku, hélia a menšího množství vody, čpavku a metanu

• silný vítr dosahuje rychlosti až 900 km/h

• má světlá mračna

Planeta Uran

dále

Složení

• povrch je pokryt ledovým pláštěm (voda, čpavek)

• kamenné jádro je relativně malé, tvoří jednu pětinu velikosti Uranu, je složeno z železa, niklu a křemičitanu

Teplota

• Je nejchladnější planetou Sluneční soustavy, teplota atmosféry je kolem 50K

Magnetické pole

• je rozdělené, na jižní polokouli má hodnotu 10 μT a na severní 110 μT

• tvoří magnetický ohon a radiační pásy

Planeta Uran

dále

Planeta Uran

dáleMagnetické pole Uranu

Obr.12

Prstence

• jsou nezřetelné a velmi tenké

• je jich 13

• skládají se z malých balvanů o velikosti 10 – 30 cm v průměru

• ke své existenci potřebují přítomnost tzv. pastýřských měsíců, které se pohybují poblíž, a gravitací je drží pohromadě

Sondy

• Voyager 2

Planeta Uran

dále

Planeta Uran

Uran a jeho prstence

další kapitolazpět na obsah

Obr.13

Základní charakteristika

• nejvzdálenější planeta Sluneční soustavy

• patří mezi ledové obry a je podobný Uranu

• oběh trvá 165 let a jedna otočka 16 hod a 7 min

• jeho rovníkový průměr je 49 528 km

• hmotnost je 1,02 . 10 26 kg

• průměrná hustota je 1,64 g/cm3

• střední vzdálenost od Slunce je 4 498 000 000 km

• gravitační zrychlení na povrchu je 11,15 m/s2

• má 13 měsíců

Planeta Neptun

dále

Planeta Neptun

dále

Obr.14

Pozorování

• nedá se pozorovat pouhým okem

• jako první jej pravidelně pozoroval dalekohledem Galileo Galilei, považoval jej však za hvězdu

Barva planety

• má charakteristicky modrou barvu, která je způsobená metanem v atmosféře

Planeta Neptun

dále

Atmosféra

• představuje 5-10 % hmotnosti planety

• je bouřlivá a proměnlivá

• v horních vrstvách je složena z vodíku (80%), helia (19%) a dále vody, čpavku a metanu

• pozorujeme velké tmavé skvrny

• foukají silné větry, které působí proti rotaci planety

Složení

• předpokládáme, že se skládá z kamenného jádra (železo, nikl, křemičitany)

• jádro zabírá asi 2/3 poloměru planety

Planeta Neptun

dále

Magnetické pole

• má dipólový charakter a dosahuje hodnot 4μT

• v oblasti pólu jsou pozorovatelné polární záře

Teplota

• povrchová teplota je srovnatelná s Uranem, asi 53 K

Prstence

• známo je celkem 5 prstenců

Planeta Neptun

dále

Planeta Neptun

dáleMěsíc Triton

Obr.15

Zajímavost

• vydává větší množství energie než přijímá, v současnosti nevíme přesně, co je zdrojem energie

Sondy

• Voyager 2 - jediná sonda, která dorazila k planetě Neptun

Planeta Neptun

koneczpět na obsah

POUŽITÁ LITERATURA

ŠTOLL, Ivan. Fyzika pro netechnické obory SOŠ a SOU. Praha: Prometheus, 2003. ISBN 80-7196-223-6

CITACE ZDROJŮ

Obr. 1 NASA. Soubor:Jupiter.jpg: Wikimedia Commons [online]. 1990 [cit. 2013-05-19]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e2/Jupiter.jpg

Obr. 2 CONSCIOUS. Soubor:Europa-moon.jpg: Wikimedia Commons [online]. 29 July 2006 [cit. 2013-05-19]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/54/Europa-moon.jpg

Obr. 3 BRICKTO. Soubor:Callisto.jpg: Wikimedia Commons [online]. 25 March 2005 [cit. 2013-05-19]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e9/Callisto.jpg

Obr. 4 NASA. Soubor:790106-0203 Voyager 58M to 31M reduced.gif: Wikimedia Commons [online]. 1979 [cit. 2013-05-19]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a3/790106-0203_Voyager_58M_to_31M_reduced.gif

Obr. 5 NASA. Soubor:Great Red Spot From Voyager 1.jpg: Wikimedia Commons [online]. 25 February 1979 [cit. 2013-05-19]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ec/Great_Red_Spot_From_Voyager_1.jpg

Obr. 6 BRICKTOP. File:Voyager spacecraft.jpg: Wikimedia Commons [online]. 1 May 2005 [cit. 2013-05-19]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/29/Voyager_spacecraft.jpg

CITACE ZDROJŮ

Obr.7 NASA. Soubor:Saturn (planet) large.jpg: Wikimedia Commons [online]. 4 August 1981 [cit. 2013-05-19]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b4/Saturn_%28planet%29_large.jpg

Obr.8 ERYN BLAIREOVÁ. Soubor:Blue Saturn.jpg: Wikimedia Commons [online]. 16 August 2008 [cit. 2013-05-19]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3b/Blue_Saturn.jpg

Obr.9 NASA. File:Saturn from Cassini Orbiter (2007-01-19).jpg: Wikimedia Commons [online]. 29 January 2012 Thumbnail for version as of 14:29, [cit. 2013-05-19]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/47/Saturn_from_Cassini_Orbiter_%282007-01-19%29.jpg

Obr.10 MIRECKI. Soubor:Cassini Saturn Orbit Insertion.jpg S: Wikimedia Commons [online]. 12 February 2011 [cit. 2013-05-19]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b2/Cassini_Saturn_Orbit_Insertion.jpg

Obr.11 NASA. Soubor:Uranus.jpg: Wikimedia Commons [online]. January 1986 [cit. 2013-05-19]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bb/Uranus.jpg

CITACE ZDROJŮ

Obr.12 RUSLIK0. Soubor:Uranian Magnetic field cs.png: Wikimedia Commons [online]. 13 October 2009 [cit. 2013-05-19]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/17/Uranian_Magnetic_field_cs.png Obr.13 NASA. Soubor:Uranus clouds.jpg: Wikimedia Commons [online]. 31 August 2007 [cit. 2013-05-19]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0e/Uranus_clouds.jpg Obr.14 NASA. File:Neptune.jpg: Wikimedia Commons [online]. August 1989 [cit. 2013-05-19]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/06/Neptune.jpg

Obr.15 NASA. File:Triton moon mosaic Voyager 2 (large).jpg: Wikimedia Commons [online]. 25 August 1989 [cit. 2013-05-19]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a6/Triton_moon_mosaic_Voyager_2_%28large%29.jpg

Pro vytvoření DUM byl použit Microsoft PowerPoint 2010.

Děkuji za pozornost.

Miroslava Víchová