OPVK CZ.1.07/2.2.00/28.0184

Parazitologie

OCH/PAR

ing. Kamil Kořistek, Ph.D.

LS 2012/2013

Léčba a profylaxe CHININ

• Alkaloid z chinovníku lékařského (kůra 4-5%)

• Jedno z nejstarších používaných antimalarik (od r. 1633), má antipyretické a analgetické vlastnosti

• 1820 izolace individua

• 1908 zjištěna struktura

• 1944 totální syntéza

• Široké použití do konce WWII

• Mechanismus účinku: inhibice biokrystalizace hemozoinu

Léčba a profylaxe CHINAKRIN

• Akridinový derivát

• Syntetizován 1930

• Jedno z nejpoužívanějších antimalarik v období WWII

• Nevýhodou značná kumulace v kůži a očích

• Dnes se prakticky nepoužívá – používá se pro nechirurgickou

sterilizaci žen

Léčba a profylaxe CHLOROCHIN

• Derivát 4-aminochinolinu

• 1934 Hans Andersag

• Využíván od r. 1946

• Působí na krevní schizonty a gametocyty

• Inhibuje vznik hemozoinu

• Nevýhodou velmi rozšířená rezistence

• Profylaxe 1x týdně 500mg

Léčba a profylaxe MEFLOCHIN

• Chinolinový derivát

• Syntetizován 1970

• Působí na krevní schizonty

• K léčbě a profylaxi v chlorochin-rezistentních oblastech

• Nevýhodou vzrůstající rezistence, silné vedlejší účinky (deprese, úzkost, paranoia, insomnie, agrese, živé sny)

• Profylaxe 1x týdně 250mg

Léčba a profylaxe PROGUANIL

• Guanidinový derivát • Syntetizován 1946 • Účinný proti sporozoitům –

používá se k profylaxi • Inhibice enzymu dihydrofolát

reduktázy (syntéza DNA a RNA)

• Používá se kombinace s chlorochinem nebo atovachonem (Malarone)

• Profylaxe 1x denně 200mg (2 dny + pobyt + 1 měsíc poté)

Léčba a profylaxe ATOVACHON

• Derivát 1,4-naftochinonu

• Používá se pouze v kombinaci s proguanilem

• Na trhu od r. 2000 jako MALARONE (250mg atovachone + 100mg proguanil)

• Méně vedlejších účinků než meflochin

• Nevýhodou dražší léčba, 1x denně tableta

Léčba a profylaxe PYRIMETHAMIN / SULFADOXIN

• Pyrimethamin – derivát 2,4-diaminopyrimidinu – inhibice enzymu dihydrofolát

reduktázy – nevýhodou rozšířená rezistence – používá se v kombinaci se

sulfadoxinem

• Sulfadoxin – Sulfonamidový derivát – Inhibice dihydropteroát

synthetázy – součást cyklu syntézy kyseliny listové

• Synergický efekt – inhibice syntézy folátu na 2 místech

NN

O

ONHS

CH3

CH3

O

O

NH2

Léčba a profylaxe DOXYCYKLIN

• Tetracyklinové antibiotikum

• Mechanismus účinku – ničí apikoplast (zbytek chloroplastu, produkuje mastné kyseliny)

• Výhodou profylaxe je prevence cholery a dalších onemocnění

• Nevýhodou pomalý nástup účinku, dlouhá profylaxe 1x denně 100mg (2 dny + pobyt + 1 měsíc poté)

Léčba a profylaxe HALOFANTRIN

• Derivát fenanthrylmethanolu

• Syntetizován 1972

• Působí na všechny druhy malarických plasmodií jako krevní schizontocid

• Mechanismus účinku není znám

• Nepoužívá se k profylaxi, pouze k léčbě

Léčba a profylaxe PRIMACHIN

• 8-aminochinolinový derivát

• Syntetizován 1955

• Používá se po standardní terapii chlorochinem

• Působí na intrahepatální formy terciány (Pl.vivax, Pl.ovale)

• Eliminace zbylých hypnozoitů - zamezení recidiv terciány

Léčba a profylaxe-ARTEMISININ

• Sesquiterpenický lakton z pelyňku ročního (první popis použití 200 BC!)

• V současnosti nejúčinnější a nejrychleji působící antimalarikum

• Inhibice transportu vápníku • Špatná biologická dostupnost • Používají se polosyntetické deriváty –

artesunát, artemether, dihydroartemisinin • WHO monoterapii nedoporučuje (zabránění

vzniku rezistence) • Tzv. ACT terapie (artemisinin based

combination therapy) – deriváty artemisininu v kombinaci s lumefantrinem, meflochinem, pyrimethamin/sulfadoxinem...

Léčba a profylaxe DDT

• Dichlorodifenyltrichloroethan • Syntetizován 1874 • Pesticidní vlastnosti zjištěny

1939 (Paul Hermann Müller, Nobel Prize 1948)

• Celosvětově používaný k hubení komárů od 40. let 20. stol., hlavně v 50. a 60. letech, velký vliv na (dočasné) omezení malárie

• Vysoce toxický, negativní vliv na životní prostředí

• Vývoj rezistence u komárů

Expoziční profylaxe

• Omezení pobytu venku po západu slunce (za soumraku), kdy je aktivita komárů nejvyšší

• Používání moskytiér dokonale utěsněných pod lůžkem a ošetřených repelenty (permethrin)

• Používání repelentů (diethyltoluamid) především na nekrytých částech těla

• Používání insekticidních přípravků (pyrethroidy, moskito-coils)

• Nošení světlého oděvu s dlouhými rukávy a nohavicemi

Výhled pro 21. století

• Zastavit šíření malárie do roku 2015 je jedním z Rozvojových cílů tisíciletí

• Velkým problémem je vznik multirezistentních mutantů • Na artemisinin zatím rezistence nevznikla (ve Vietnamu už

pozorováno), ale artemisininové deriváty jsou zatím pro použití v rozvojových zemích dost drahé

• Probíhá intenzivní studium genomu parazita s cílem nalézt nová antimalarika a vyvinout účinnou vakcínu

• Široké používání moskytiér napuštěných insekticidy

Závěr

• Ideální léčivo neexistuje, vakcína není

• Široké a nezodpovědné používání antimalarik vedlo ke vzniku multirezistentních mutantů Pl. falciparum

• Používání DDT vedlo ke vzniku rezistentních komárů Anopheles

• Pokus o eradikaci parazita a vývoj vakcíny selhal

• Vývoj antimalarik byl dlouhá léta na vedlejší koleji

• V současnosti je k dispozici dostatek účinných přípravků, ale v endemických oblastech jsou stále drahé

• Farmaceutické firmy uvádí nové kombinované přípravky ve spolupráci s WHO a různými iniciativami za „neziskovou a neztrátovou cenu“

• Rozvoj informovanosti a programů pro expoziční profylaxi

Literatura

• World Malaria Report 2008, WHO 2008

• http://www.cdc.gov/malaria/facts.htm

• http://www.malaria.com

• E.Nohýnková: Malarická plasmodia-přednáška, III. klinika infekčních a tropických nemocí 1. LF UK Praha

• B. Melichar a kol., Chemická léčiva, Avicenum 1987

• C. Zimmer, Vládce parazit, Paseka 2005

• REMEDIA compendium, Panax 1996

Babesióza

Řád Piroplasmida

• Krevní paraziti obratlovců-v erytrocytech, částečně v lymfocytech

• Vektor klíšťata čeledí Ixodidae a Argasidae

Ixodidae

Argasidae

Babesióza

• V klíšťatech složitý sexuální vývojový cyklus

• Piroplasmy velmi malé (µm), strukturně jednoduché

• Apikální komplex nemá konoid, rhoptrií a mikroném málo

• Veterinárně závažní paraziti, působí těžká až smrtelná onemocnění, hlavně skotu. Existují také lidské infekce

Čeleď Babesiidae

• V erytrocytech-merozoiti, obvykle ve dvojicích tvaru „V“

• Velikost zoitů, poloha v krvince a úhel-důl. poznávací znaky

• Merozoiti napadají další červené krvinky. Dokola

• Klíště se nakazí při sání

Babesióza

Babesia bovis a B. bigemia

• V teplých oblastech, původci bovinní babesiózy ( piroplasmózy „redwater“), nakažený skot krev v moči

• Přenašeči klíšťata rodů Ixodes, Boophilus a Rhiphicephalus

Babesióza je těžké onemocnění-horečky, anémie, hematurií (krev v moči), zduřením jater a sleziny

Babesia microti-kosmopolitně , i v ČR, v drobných savcích, infekční i pro člověka

Lidské babesiózy působené B. divergens- rychle progradující a obvykle smrtelné u lidí bez sleziny

B. microti-mírnější příznaky-únava, horečky, bolest kloubů a svalů, krev v moči u osob s intaktní slezinou

Babesióza

Diagnostika:

• Mikroskopický nález parazitů na krevním roztěru barveném Giemsou (na rozdíl od plasmodií není v infik. erytrocytech hemozoin)

• Při diagnóze-důležité odlišit b. od malárie. Některá antimalarika b. neléčí, pouze zmírňují průběh

Terapie: kombinace chininu s klindamycinem, atovaquon + azitromycin

Babesióza-Terapie

atovaquon

III.HELMINTOLOGIE-parazitičtí helminti

• Helmintologie = studium helmintů, onemocnění helminty = helmintózy

• Helminti = parazitičtí zástupci „hlístů“, tedy zástupci kmene Plathelminthes (ploší hlísti), Nemathelminthes (oblí hlísti) a Acanthocephala (vrtejši)

• Význam helmintů: medicínský i veterinární význam, závažná onemocnění člověka především v tropických zemích rozvojového světa, schistosomóza a filarióza zvlášť významné (pod Světovou zdravotnickou organizací WHO), jaterní, střevní a plicní motolice, střevní tasemnice, parazitické hlístice (škrkavky, měchovci, roupi, svalovci), běžní i v mírném pásmu (roupi a škrkavky), import z tropických zemí s rozvojem turistiky, atd.

Význam helmintů

• Schistosomy parazitují u 200 milionů a ohrožují 600 milionů osob

• 120 milionů lidí infikovaných lymfatickými filáriemi

• Kolem 1 miliardy osob nakaženo škrkavkami

• Téměř 1 miliarda infikováno tenkohlavci (Trichuris trichiura)

HELMINTOLOGIE

• Vývojové cykly = složité životní cykly, vývoj přímý, nebo nepřímý pres mezihostitele či střídání hostitelů. Podle průběhu vývojového cyklu se dělí helminti na geohelminty a biohelminty.

• Geohelminti = vývoj bez mezihostitele, definitivní hostitel napaden pozřením vajíček či larev, nebo aktivním pronikáním larev z vnějšího prostředí (většina parazitů z třídy Nematoda, Monogenea)

• Biohelminti = životní cykly probíhají se střídáním hostitelů, část vývoje probíhá v mezihostitelích, ve kterých se vyvíjejí larvální stádia (třídy Trematoda, Cestoda, část třídy Nematoda, kmen Acanthocephala)

Způsoby průniku helmintů do těla hostitele:

• Perorální = predace (pozření jednoho hostitele druhým), nebo nákaza náhodným pozřením potravy kontaminované vajíčky nebo larvami helmintů. Zvláštní kategorií je přenos mateřským mlékem (z matky do těla potomstva, př. škrkavka Toxocara).

• Perkutánní = přímý průnik larválních stádií povrchem těla hostitele (především u motolic a filárií).

• Spojivkovým vakem = přenos larev (spiruridní hlístice).

• Kongenitální (prenatální) = vertikální přenos z hostitele na plod (Fasciola, Toxocara).

• Dalšími tělními otvory = cerkárie echinostomních motolic pronikají nefridioporem do ledvin mekkýše, kde se mění v metacerkárie.

Systematické členění nejvýznamnějších parazitických zástupců helmintů (schematické):

Kmen: Plathelminthes:

Třída: Trematoda (Fasciola, Dicrocoelium, Schistosoma)

Monogenea (ektoparazité ryb)

Cestoda (Hymenolepis, Taenia, Echinococcus)

Kmen: Acanthocephala

Kmen: Nemathelminthes:

Třída: Namatoda (Trichinella, Ascaris, Enterobius, Dracunculus, Wuchereria, Onchocerca, Trichuris)

Molekulární interakce helmintů s hostiteli

Přenos helmintů mezi H i přežívání v H jsou podmíněny adaptací

• Morfologická adaptace: spec. přichycovací orgány nebo povrchové struktury sloužící k příjmu potravy.

• Ale i mechanismy pro hledání H na molekulární úrovni

Již ve fázi hledání H mohou volně žijící stádia některých helmintů

identifikovat H na základě chemických signálů.

• Cerkarie echinostomních motolic reagují na AMK (MH) ve vodě

• Larvy hlístic rodu Strongyloides-orientace podle koncentrace CO2 a urokanové kyseliny

Molekulární interakce helmintů s hostiteli

• Př. U miracidií schistosom- MAGs (miracidia attracting glycoproteins-miraxony)-vylučovány MH plži. Jejich sacharidová část je ve vodě rozpoznána parazitem a ukazuje na přítomnost plže nejvh. pro vývoj motolice

• Hledání je často spojeno s průnikem do hostitele, např. kůží.

Proces často iniciován např. u cerkárií schistosom přítomností nenas. mast. mys. Na povrchu kůže (linolenová a linolová)

Průnik energeticky náročný, umožněn histologickými enzymy:

• Degradují složky tkání (peptidázy-Ser,Cys). U všech helmintů.

• Nejznámější cerkariální elastáza (Schistosoma mansoni), štěpí elastin, kolagen i keratin.

• Hyaluronidáza-u hlístic rodu Ascaris a Ancylostoma

Po průniku do org. H slouží helmintům receptory:

• Chemoreceptory S.mansoni k orientaci v kůži a hledání krevního řečiště registrují gradC D-glukózy a L-Arg

Helminti a IS hostitele

• Maskování: začlenění H molekul do povrchových buněk

helminta- IS ho považuje za vlastní.

1) Schistosomy váží na svůj povrch Fc konce Ig cholesterol nebo α-2-makroglobulin. Vazba reg. Proteinu DAF (decay accelerating factor) brání útoku komplementu stejně, jako by se jednalo o povrch H buněk (erytrocytů). Exprese takových receptorů na povrchu helmintů se může přizpůsobovat podle druhu H.

2) Fůze membrán H buněk (erytrocytů, neutrofilů) s povrchem helminta. Schistosomy používají lyzofosfatydilcholin. Povrch helminta představuje mozaiku H i vlastních molekul

Helminti a IS hostitele

• Mimikry: genom helminta obsahuje i informaci pro tvorbu molekul podobných nebo identických s H. Vzniklo zřejmě přenosem genomu pomocí virů. Schistosomy umí synt. Lewis-X antigen (sacharid) i selektiny (lektin)—významné nástroje H obrany proti patogenům

Helminti a IS hostitele • umí obměňovat povrchové antigeny • mohou na povrch transportovat různé enzymy, které pomáhají

odstraňovat imunitně atraktivní antigeny i navázané protilátky. • Mají fosfolipázy-odvrhují antigeny vázané k GPI kotvě • peptidázy umí štěpit již navázané H Ig. • Indukují apoptózu T-lymfocytů • Produkují inhibitory Cys a Ser peptidáz (cystatiny, serpiny) • Umí blokovat komplementovou kaskádu • Eliminují produkty resp. vzplanutí aktivovaných makrofágů produkcí

parazitárních detoxifikačních enzymů (superoxid dismutáza) • Využívají složky imunity H ve svůj prospěch až dokonce závislost na

nich (H TNF-α stimuluje produkci vajec samiček schistosom) • Sledují hladiny H hormonů povrch. receptory (Fasciola hepatica

mění pohybovou aktivitu ve žlučovodech podle hladin GI hormonů-cholecystokininové hormony a motilin)

• blokování hormonálních receptorů nebo i produkování analog H hormonů

Helminti a IS hostitele

-Blokování hormonálních receptorů H

-Produkce analog H hormonu:

• Plerocerkoid tasemnice Spirometra mansonoides vytváří plerocercoid growth factor (PGF). Hypothalamus H ho vnímá jako vlastní růstový hormon a díky tomu je prostřednictvím somatostatinu tlumena produkce růstového hormonu v hypofýze

Helminti a IS hostitele

Př. feminizace samců myší s vyvíjejícími cysticerky tasemnice

Taenia crassiceps. U myší testosteron inhibuje vývoj tasemnic,

estradiol naopak stimuluje. Při infekci tasemnicí T.crassiceps u

myší hladina testosteronu snížena až o 90% a zvýšení sérového

estradiolu až 200x. Tento zvrat indukuje P.

Larvy tasemnice působí zvýšení produkce enzymu (P-450

aromatáza), zodpovědného za přeměnu testosteronu na

estradiol, který podporuje růst tasemnic. Testosteron se nemění

tolik na dihydrotestosteron, ale spíše na estradiol.

Hormony působí i přímo-cysticerky mají na povrchu receptory

pro testosteron i estradiol a reagují změnami ve vývoji

Kmen: PLATHELMINTHES (ploší hlísti = flatworms)

• tělo je silně dorzo-ventrálně zploštělé, bilaterálně symetrické

• chybí tělní dutiny, anus (střevo slepě ukončené), dýchací a oběhový systém

• tělo pokryto tegumentem, dobře vyvinutý kožněsvalový vak

• nervová soustava tvořena párovitým cerebrálním gangliem, z něhož vybíhají do těla podélné nervové provazce spojené příčnými spojkami

• exkreční systém protonefridiálního typu (plaménkové buňky)

• orgány zanořené do pojivové tkáně (parenchymu)

• většina jsou hermafroditi (výjimkou krevničky jako gonochoristé-jednopohlavní), oplození je vnitřní, vývoj přímý i nepřímý

Třída: Trematoda (motolice = flukes)

• endoparazité především obratlovců (4000 druhů)

• trávicí soustava a přísavné orgány (ústní přísavka a břišní přísavka = acetabulum) jsou dobře vyvinuty, tegumentální trny nebo ostny kolem ústní přísavky

• u některých Brandesův orgán: pomocný přichycovací orgán, který se podílí nejen na fixaci, ale i na mimotělním trávení vylučováním proteolytických enzymů

• jejich potravou je střevní obsah, krev či tkáňová tekutina

• složité vývojové cykly, většinou nepřímé přes 1 – 2 mezihostitele, prvním mezihostitelem je vždy měkkýš

Třída: Trematoda

• základní stupně vývoje jsou vajíčko (oválné, silnostěnné, s víčkem = operculem pro opuštění miracidií) – miracidium (volně pohyblivé a obrvené larvální stádium, které aktivně

vyhledává 1. mezihostitele, měkkýše) – sporocysta (v 1. mezihostiteli, tedy v mekkýši, mateřská a dceřinná generace) – redie (vzniká asexuálním množením ze sporocysty a aktivně konzumuje tkáň hepatopankreatu mezihostitele, 1 i více generací redií) – cerkárie (aktivní stádium, které se uvolňuje z mekkýše do prostředí a pohybem pomocí ocásku = cercu vyhledává 2. mezihostitele či definitivního hostitele) – metacerkárie (klidové stádium v 2. mezihostiteli či definitivním hostiteli) – dospělec

Třída: Trematoda-životní cyklus

• a) monoxenní (jednohostitelský) – bez mezihostele, u bezobratlých

• b) dixenní (dvouhostitelský) – 1 mezihostitel (Fasciola, Paraamphistomum, Schistosoma)

• c) trixenní (tříhostitelský) – 2 mezihostitelé (Clonorchis, Paragonimus, Dicrocoelium)

• d) tetraxenní (čtyřhostitelský) – 3 mezihostitelé, u strigeoidních motolic

Podtřída Aspidogastrea (Aspidobothrea)

Podtřída Digenea

Trematoda

Podtřída Aspidogastrea (Aspidobothrea)

• endoparazité poikilotermních živočichů (měkkýši, paryby, ryby,

želvy)

• znaky ploštěnek i parazitických digeneí

• Nákaza požitím larvy = kotylocidium, na zadním konci těla – přísavka

• dospělec: ventrální strana těla – příchytný disk s četnými alveoly

(Aspidogastridae), podélné řady přísavek (Stichocotylidae)

• VC přímý – měkkýši, nákaza vajíčkem (Aspidogaster conchicola)

nepřímý – kotylocidium (MH – není přesně znám), DH - obratlovci

Aspidogastrea

• jako dospělci výhradně parazité obratlovců (trematodózy –

medicínský a veterinární význam)

• lokalizace – všechny orgány s výjimkou kostí, hlavně však –

střevo, játra, žlučovody

• velikost: 0,5 – 20 mm; několik cm (Fascioloides) až metrů

(Didymozoidae)

• tělo: dorzoventrálně zploštělé (výjimka – schistosomy,

Didymozoidae)

• povrch těla – tegument, trny

Třída Digenea

Digenea

Příchytné orgány

přísavky: ústní

břišní (acetabulum)

Brandesův (tribocytický)

orgán – fixace + mimotělní

trávení;

č. Strigeidae, Diplostomatidae

sklerotizované útvary –

šupiny, trny, ostny;

č. Echinostomatidae,

Paragonimus

Echinostoma sp. (SEM) – límec s trny, šupinatý tegument

SCHISTOSOMNÍ typ: tělo protáhlé, štíhlé; gonochoristé - pohlavní dimorfismus (č. Schistosomatidae)

♀

♂

Trávicí soustava: ústní otvor, hltan, jícen, střevo (větvené a slepě ukončené, často postranní výběžky – Fasciola hepatica)

Vylučovací soustava – protonefridiální typ s plaménkovými buňkami a sběrnými kanálky ústícími exkrečními kanály do exkrečního měchýře

Nervová soustava – 1 pár cerebrálních ganglií spojených příčnou spojkou, 3 páry nervových drah

Pohlavní soustava: hermafroditi – většina motolic

gonochoristi – Schistosomatidae, Didymozoidae

ONTOGENETICKÁ STÁDIA digenetických motolic

• Vajíčko

• formování v ootypu

• silnostěnné, většinou s víčkem (operculum; bez víčka –

schistosomy)

• různý tvar; specifická povrchová ornamentace

• do vnějšího prostředí: - nerozrýhované

- s miracidiem (tvorba miracidia již v děloze motolice)

- se sporocystou (výjimečně; Nococotylus)

Miracidium

První larvální stádium uvolňující se z vajíčka

• uvolnění z vajíčka :

-ve vodě, schopnost aktivního vyhledání MH

(měkkýše)

-v těle MH (Dicrocoeliidae, Opisthorchiidae)

Sporocysta

- vzniká metamorfózou miracidia v 1. MH (plášť, noha,

tykadla)

- jednoduchá tělní stavba (tenkostěnný váček)

- zárodečné buňky → vznik asexuálně se množících stádií

→ další generace sporocyst (dceřiné sporocysty) nebo 1 či

více generací redií

Redie

- protáhlé tělo s ústním otvorem, svalnatým

hltanem a vakovitým střevem

- aktivní pohyb v hostiteli, migrace do

hepatopankreatu měkkýše

- aktivní konzumace tkáně hostitele

- predace larválních stádií jiných druhů motolic

(echinostomní redie x sporocysty schistosom)

Cerkárie

= „juvenilní motolice s ocáskem“

- přítomnost přísavek, trávicí

(nefunkční), vylučovací a nervové

soustavy, základů gonád

- organely nevyskytující se u dospělců

– oční skvrny, penetrační (průnik) a

cystogenní (opouzdření) žlázky

- mnoho morfologických typů →

klasifikace digenetických motolic,

studium fylogenetických vztahů

Metacerkárie

- klidové stádium, infekční stádium pro DH

- často opouzdřené dlouhodobě přežívající stádium

- lokalizace v MH nebo ve vnějším prostředí (adoleskárie)

Metacerkárie – Paragonimus westermani

Metacerkárie – Echinostoma sp.

Metacerkárie - Diplostomum sp.

Mezocerkárie

- přechodný typ mezi cerkárií a metacerkárií

- nejsou opouzdřené

- má silně vyvinuté penetrační žlázy-k migraci tělem H

- č. Strigeidae (Strigea, Alaria)

Motolice s 2H cykly vázanými na vodu, cerkárie napadající DH

Sanguinicolidae:

• paraziti ryb

• střevo ve tvaru H nebo X

• Vajíčka zanášena krví do kapilár žaber→líhnou se miracidia→průnik do vnějšího prostředí

Sanguinicola inermis: 1x0,3 mm, patogenní parazit kapra

• Při větším výskytu →trombózy a nekrózy srdce a žaber, u starších ryb ledviny díky ucpání kapilár vajíčky

• Dospělci bez přísavek a hltanu, lokalizace v tepenném nástavci srdce (bulbus arteriosus)

• Vajíčka trojúhelníkového tvaru v tepnách žaber

• Miracidium-velkou pigmentovanou oční skvrnu

• V 1.MH (plovatky rodu Radix) se vyvíjí sporocysty

• Furocerkárie opouští plže a penetrují povrchem těla a žaber do krve ryb

Schistosomatidae-SCHISTOSOMÓZA

• dříve Bilharzióza (Theodor Bilharz)

• v cévní soustavě savců a ptáků, významní parazité člověka (kolem 200 miliónu lidí), 600 miliónu lidí ohroženo nákazou

• tropické a subtropické oblasti, přenos přes kontaminované vodní prostředí

• gonochoristé s pohlavním dimorfismem, štíhlejší a delší samice v canalis gynecophorus kratšího a širšího samce

Z hlediska lokalizace:

• Viscerální-žijí v cévách a vnitřních orgánech

• Nazální-dospělci v cévách a tkáních nosní dutiny

Samičky kladou oplodněná vajíčka v cévách nebo v orgánech H

• Kolem vajíčka se tvoří zánět, díky němu prochází ze tkáně do lumen střeva či močového měchýře a do vnějšího prostředí se stolicí nebo močí

• Vajíčko odchází z H s vyvinutým miracidiem. Stimulem k líhnutí-nízká osmotická hodnota vody

• U nazálního ptačího druhu Trichobilharzia regenti se miracidium líhne již v nosní dutině

• Ve sporocystách v MH plži se tvoří furkocerkárie-po dozrání opouští plže a penetrují do kůže DH-stimul jsou mastné kyseliny povrchu DH

• Během penetrace cerkárie ztrácí ocásek →stadium schistosomuly, svléká glykokalyx→sníží se atraktivita pro IS hostitele

• Schistosomula-zdvojená cytopl. membrána→lepší ochrana před IS

• Během života se membrána periodicky obměňuje-svléká navázané protilátky

Schistosoma spp.-životní cyklus