sociální politika iii. mezinárodní aspekty sociální politiky

Sociální politika III.Mezinárodní aspekty sociální politiky

Jabok, ETF 2010Michael Martinek

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

23


3

Slavnostní zahájení provozu agroparku v rámci rozvojového projektuDne 14.05.2012 proběhlo ve městě Sajnšand (provincie Dornogobi)

slavnostní otevření a zahájení provozu agroparku vybudovaného v rámci projektu zahraniční rozvojové spolupráce ČR „Podpora zvýšení kvality rostlinné produkce v Dornogobi“. Formálně byla rovněž předána drobná zemědělská technika zástupcům místních tzv. Farmer Field Schools.

Projekt je implementován organizací Člověk v tísni, o.p.s., a to v letech 2011-2012 s celkovým rozpočtem cca 10,1 mil. Kč. Vybudovaný agropark má sloužit jako poradenské centrum, jehož součástí je technické zázemí, chráněný vodní vrt se zásobníkem, pěstební plochy, skleníky, sklad osiv a některé vybavení (např. traktor). Kromě konání školení je součástí projektu rovněž vybavení šesti již fungujících zemědělských míst (tzv. Farmer Field Schools).

Rozvojová spolupráce ČR (MZV) – programové země (nejvyšší kategorie partnerských zemí - prioritní země s programem spolupráce): Afghánistán, Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavsko, Mongolsko

3


4

Farma v pouštiAgropark nedaleko města Sajnšand v Mongolsku založila

organizace Člověk v tísni. Více než 10 milionů korun na projekt dala Česká rozvojová agentura působící při ministerstvu zahraničí.

Farma by měla ve velice řídce obydleném kraji větším než Česko sloužit jako poradenské centrum. Místní rolníci zde dostanou kvalitní osivo, nezbytné nářadí, ale i radu jak postavit fóliovník, jak nakládat s vodou a které plodiny se vyplatí v poušti pěstovat. Menší výuková centra provozují Češi i na dalších šesti místech v kraji Dornogobi.

V Sajnšandu totiž není práce. Továrny a zemědělská družstva se po pádu Sovětského svazu zavřely, v minulých letech navíc udeřily kruté zimy a pastevcům pomřelo mnoho dobytka. Políčka by lidem nezajistila jen obživu, ale také rozšíření jídelníčku, který se nyní skládá převážně z mléka a masa. Sázení rakytníků a jilmů navíc brzdí rozšiřování pouště.

3


5

Portugalci oprašují koloniální pouta a prchají za prací do Angoly Angola už dávno není chudá africká země zničená krvavou občanskou

válkou. Někdejší portugalská kolonie bohatne díky příjmům z ropy a diamantů a láká tisíce Portugalců drcených ekonomickou krizí.

"Angolané mají peníze a my je potřebujeme," svěřil se novinářům britského listu The Guardian José Luis Sousa. Sedmačtyřicetiletý Portugalec se do Angoly přestěhoval před čtyřmi lety a nyní zde provozuje tiskárnu. "Nakupují v Portugalsku i celém světě. Lidem v Portugalsku se tato situace nelíbí, ale oni mají peníze a my ne," vysvětluje.

Je jen jedním z desetitisíců Portugalců, kteří v uplynulých letech odjeli do své bývalé kolonie za prací. Důvod je jednoduchý. Lisabon válčí s nejhorší ekonomickou krizí od 70. let, nezaměstnanost dosahuje 15 procent a ekonomika se letos podle odhadů smrskne o 3 procenta.

Naopak Angola těží z bohatých zásob ropy, mědi, zlata a diamantů a její hospodářství vykazuje čísla, o kterých si Evropská unie může nechat jen zdát. Největší růst sice v posledních poněkud polevil, ale i tak se letos očekává až desetiprocentní zlepšení ekonomiky.

3


6

Podle konzervativních odhadů žije nyní v Angole asi 100 tisíc Portugalců, což je o 80 tisíc víc než před devíti lety. Využívají společného jazyka i pevných kulturních a obchodních vazeb, které vznikly během jejich koloniální nadvlády. Po zisku nezávislosti v roce 1975 se sice Angola propadla do vleklé občanské války, deset let se už ale těší míru a vyrostla v třetí největší ekonomiku subsaharské Afriky.

Angolská prosperita má však i stinné stránky. Hlavní město Luanda je jedním z nejdražších měst světa, hamburger tu stojí přibližně 30 dolarů (asi 600 korun). Ohromné nerovnosti mezi bohatými a chudými a 26procentní nezaměstnanost hrozí přerůst v konflikt mezi místními a zahraničními pracovníky.

Portugalci jsou ochotní nad autoritářskými způsoby angolského prezidenta přimhouřit oči a příliv ekonomických uprchlíků do novodobého Eldorada stále sílí. "Možná že se Portugalsko jednou stane angolskou kolonií," říká Sousa.

3


73


8

3. Organizace spojených národůOrganizace spojených národů (OSN), anglicky United Nations

Organization (UNO), též Spojené národy (zkratka se nepoužívá), anglicky United Nations (UN), je mezinárodní organizace, jejímiž členy jsou všechny státy světa s výjimkou Vatikánu – v červenci 2012 měla 194 členských států.

Jediná organizace na světě, která může aktivně řešit globální problémy. Rezoluce Rady bezpečnosti jsou právně závazné pro všechny státy, ostatní rozhodnutí jsou závazná pro státy, jejichž parlamenty je ratifikují.

Cílem OSN je zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce.

Členství v OSN je založeno na principu suverénní rovnosti, státy mají svá zastoupení, tzv. stálé mise, zejména v hlavním sídle OSN New Yorku. Každý členský stát má své zástupce ve Valném shromáždění a disponuje jedním stejně platným hlasem.

3


9

Dějiny OSNZaložena 26. června 1945 v San Franciscu (USA) na

základě přijetí Charty OSN 51 státy včetně tehdejší ČSR. Nahradila Společnost národů, která jako garant kolektivní

bezpečnosti a mírového řešení konfliktů neobstála. 24. října 1945 byla Charta ratifikována většinou

signatářských zemí = datum vzniku OSN, každoročně Den Spojených národů

První Valné shromáždění OSN se konalo 10. ledna 1946 v Londýně.

OSN postupně přijímala další členské státy, tato činnost však byla brzděna Studenou válkou. Velký nárůst členských států byl zaznamenán v šedesátých letech (dekolonizace), potom po rozpadu komunistického bloku.

Dnes má OSN 194 členských států, ČR je členem od začátku roku 1993.

3


103


11

Charta OSNCharta Spojených národů je ustavující dokument světové

organizace, který stanovuje práva a povinnosti členských států a stanoví orgány a postupy fungování OSN. Jako mezinárodní smlouva kodifikuje Charta základní principy mezinárodních vztahů – od suverenity a rovnosti mezi státy až po zákaz užití síly při řešení mezinárodních sporů.

Cíle Spojených národů, definované v Chartě, jsou následující:udržovat mezinárodní mír a bezpečnost;rozvíjet mezi národy přátelské vztahy založené na respektování

zásad rovnoprávnosti a práva na sebeurčení národů;spolupracovat při řešení mezinárodních ekonomických,

sociálních, kulturních a humanitárních otázek a podpoře základních lidských práv a svobod;

být centrem pro koordinaci kroků, které národy podnikají v zájmu dosažení těchto společných cílů.

3


12

Charta OSNČinnost Organizace spojených národů vychází z

následujících zásad:všechny členské státy jsou suverénní a rovnoprávné;zavazují se plnit své povinnosti vyplývající z Charty;zavazují se řešit mezinárodní spory mírovými prostředky,

bez ohrožování mezinárodního míru, bezpečnosti a spravedlnosti;

vystříhají se vyhrožování silou a používání síly proti jiným členským státům;

zavazují se poskytnout OSN veškerou pomoc při jakékoli akci, ke které Organizace na základě Charty přistoupí;

žádné ustanovení Charty neopravňuje Spojené národy k tomu, aby se vměšovaly do otázek, které jsou výlučně vnitřní záležitostí jakéhokoli státu.

3


13

Členské státy OSN

3


14

Organizační struktura OSNValné shromážděníRada bezpečnosti Ekonomická a sociální rada - ECOSOCPoručenská radaMezinárodní soudní dvůrSekretariát, v jehož čele stojí

generální tajemník

3


153


16

Sídlo OSN:New York

Sídla přidružených organizací: Washington Vídeň Řím Ženeva Paříž Nairobi …

3


17

Valné shromáždění

Hlavní jednací orgán OSN. Tvoří ho zástupci všech členských států, z nichž každý má jeden hlas.

Řádné zasedání Valného shromáždění začíná každoročně v úterý třetího zářijového týdne.

Nejméně tři měsíce před začátkem řádného zasedání probíhá volba nového předsedy, 21 místopředsedů a předsedů šesti hlavních výborů.

Z důvodu rovnoměrného geografického zastoupení rotuje předsednictví každoročně mezi pěti skupinami států – státy africkými, asijskými, východoevropskými, latinskoamerickými a karibskými a státy západoevropskými a ostatními.

3


18

Valné shromážděníNa začátku každého řádného zasedání se koná všeobecná

rozprava, jíž se zpravidla zúčastňují nejvyšší představitelé států a vlád. Jednotlivé země na ní vyjadřují názory na naléhavé mezinárodní otázky. Většina z nich je následně projednávána v šesti hlavních výborech VS:První výbor – Výbor pro odzbrojení a mezinárodní bezpečnost.Druhý výbor – Hospodářský a finanční výbor.Třetí výbor – Sociální, humanitární a kulturní výbor.Čtvrtý výbor – Zvláštní výbor pro politické otázky a otázky

dekolonizace.Pátý výbor – Administrativní a rozpočtový výbor.Šestý výbor – Právní výbor.

3


19

Valné shromážděníCeloroční aktivity OSN vycházejí především z

rozhodnutí VS, tedy z vůle většiny členských států vyjádřené přijatými rezolucemi a rozhodnutími. Tuto činnost vykonávají:výbory a jiné orgány ustavené Valným shromážděním,

které jsou pověřeny studovat a podávat zprávy o specifických otázkách, např. odzbrojení, udržování míru, rozvoj a lidská práva;

mezinárodní konference svolávané Valným shromážděním;

Sekretariát Organizace spojených národů, tedy generální tajemník a jeho aparát mezinárodních úředníků.

3


20

67. Valné shromáždění OSN začíná 18. září 2012 v New Yorku. 24. září proběhne debata o právním státě, Všeobecná

rozprava se otevře 25. září za účasti nejvyšších představitelů států a vlád.

Hlavou 67. Valného shromáždění OSN byl zvolen ministr zahraničí Srbska Vuk Jeremić. Předseda Valného shromáždění (VS) je volen na základě regionálního principu. Letos přišla řada na Východní Evropu.

První místopředsedy vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg vykoná cestu do USA, kde se uskuteční pracovní setkání s ministryní zahraničních věcí USA Hilary Clinton. V dalším týdnu se ministr zúčastní všeobecné rozpravy 67. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

3


213


22

Dům OSN v Praze Historie přítomnosti Organizace spojených

národů v Praze sahá do roku 1947, kdy byla otevřena kancelář Informačního centra OSN jako jedna z prvních "poboček" Spojených národů mimo domovský New York. Na konci roku 2000 využily organizace OSN působící v České republice nabídky MČ Praha 5 a dohodly se na vytvoření Domu OSN (v systému OSN nazývaný UN House), prvního společného sídla OSN v Praze.

Dům OSN, nám. Kinských 6, Praha 5, www.osn.cz

V UN House sídlí tyto organizace OSN: UNIC (Informační centrum OSN v

Praze) UNHCR (Komisariát OSN pro

uprchlíky) WHO (Světová zdravotnická

organizace) Český výbor pro UNICEF (Dětský

fond OSN)

3


23

Rada bezpečnostiCharta OSN přisuzuje Radě bezpečnosti (RB) hlavní

zodpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. RB má 15 členů, z toho pět stálých – jsou to Čína, Francie, Rusko, USA a Velká Británie – a 10 nestálých, které Valné shromáždění volí na dvouleté období.

Každý člen Rady bezpečnosti má jeden hlas. Ke schválení rozhodnutí o procedurálních otázkách je zapotřebí alespoň devíti hlasů z patnácti. Pro rozhodnutí o zásadních otázkách je zapotřebí devíti hlasů, včetně souhlasu všech pěti stálých členů. Jedná se o takzvané pravidlo jednomyslnosti mocností, často označované jako právo veta. Pokud jeden ze stálých členů nesouhlasí s rozhodnutím, může hlasovat proti, a tím návrh vetovat (zamítnout). Všech pět stálých členů již právo veta v minulosti při různých příležitostech uplatnilo. Pokud stálý člen nesouhlasí s navrhovanou rezolucí nebo rozhodnutím, ale nechce uplatnit právo veta, může se zdržet hlasování. Rezoluce pak může být přijata získáním potřebných devíti hlasů.

3


243


25

Rada bezpečnostiPodle článku 25 Charty OSN souhlasí

všechny členské státy s tím, že budou rozhodnutí Rady bezpečnosti respektovat a naplňovat. Zatímco ostatní orgány OSN udělují doporučení vládám, RB přijímá rozhodnutí, která jsou na základě Charty OSN pro členské státy závazná.

Rada bezpečnosti je koncipována tak, aby mohla fungovat nepřetržitě, zástupci všech členů musí být stále přítomni v sídle OSN.

3


263


27

Reforma rady bezpečnostiV současné době probíhá diskuse o rozšíření stálého

členství v radě bezpečnosti. Nejsilnější předpoklady pro obsazení nových míst mají tyto státy: Brazílie, Indie, Japonsko a Německo. Brazílie je největší zemí latinské Ameriky. Indie je největší demokracii na světě a druhou nejlidnatější zemí na světě. Navíc má třetí největší armádu na světě a vlastní jaderné zbraně. Japonsko a Německo patří mezi největší přispívatele do rozpočtu OSN.

Projekt rozšíření má mnoho kritiků. Mezi nejhlasitější odpůrce patří Argentina, Itálie, Jižní Korea, Mexiko a Pákistán. Evropští odpůrci prosazují místo německého křesla křeslo pro Evropskou unii.

Uvažuje se ještě o rozšíření o členské státy z Africké unie (Egypt, Nigérie a Jihoafrická republika) a muslimský stát.

3


28

Mírové operace OSNMírové mise OSN jsou zásadním nástrojem

mezinárodního společenství k prosazování míru a bezpečnosti. O jejich důležitosti svědčí i fakt, že v roce 1988 mírové síly Spojených národů obdržely Nobelovu cenu míru.

Přestože udržování míru není přímo zakotveno v Chartě OSN, už v roce 1948 Spojené národy vytvořily první takovou misi, Organizaci OSN pro dohled nad dodržováním příměří na Blízkém východě.

Mírové operace a jejich rozmístění schvaluje Rada bezpečnosti se souhlasem dotčených zemí a většinou i dalších stran. Sestávají z vojenského a policejního sboru a civilního personálu.

V rámci operace jsou rozmístěni vojenští pozorovatelé nebo vojenské jednotky, případně obojí. Mise vojenských pozorovatelů tvoří neozbrojení důstojníci, kteří mají za úkol dohlížet na dodržování příměří. Vojáci mírových sborů jsou vyzbrojeni, ve většině případů však mohou zbraně použít jen k sebeobraně.

3


29

Funkce operací na udržení míru OSN

3

Vojenské Politické Humanitární

Monitoring dohod o příměříUdržování pořádku a dodržování zákonů

Ochrana humanitárních konvojů

Monitoring nárazníkových zón

Pomoc při obnovně funkční vlády

Ochrana humanitárních pracovníků

Odzbrojení znepřátelených frakcí

Pomoc s udržením nezávislosti

Zajištění humanitární pomoci

Kontrola rozmístění místních sil

Vyjednávání s vládnoucími entitami

Zřízení, podpora a ochrana místních bezpečných zón

Prevence infiltrace Administrace voleb Pomoc při repatriaci uprchlíků

Prevence občanské válkyVykonávání dočasné místní správy

Monitoring uprchlíků

Dohled nad dodržováním bezpečnostních dohod

Zajištění bezpečnosti nutné pro pomoc s revitalizací místní ekonomiky

Logistická podpora humanitárních projektů včetně dopravy a zdravotního zabezpečení

Dozor nad regionálním rozdělením

Management a arbitráž lokálních sporů

Dohled nad dodržováním dohod o ochraně lidských práv

Odstraňování minTzv. „confidence-building“ opatření

Výcvik a reorganizace vojenských jednotek

Výcvik místní policie


30

Mírové operace OSN Vojenské jednotky jsou poskytovány členskými státy na

základě dobrovolnosti. Náklady jsou hrazeny ze zvláštního rozpočtu pro mírové operace, do kterého přispívají členské země OSN. Země vysílající vojenské jednotky dostávají z tohoto rozpočtu kompenzaci podle předem stanovených podmínek. Schválený rozpočet na období červenec 2009 až červen 2010 činí 7,9 miliardy amerických dolarů. To je přibližně 0,5 procenta celosvětových vojenských výdajů (odhadem 1,464 bilionu USD).

Program o mírových operacích OSN je zaměřen na seznámení s principy mezinárodní ochrany míru a bezpečnosti a historii i současnost mírových operací OSN ve světě.

3

Leden 1999

Prosinec 2001

Listopad 2005

Listopad 2008

Počet aktivních misí

15 15 16 16

Počet států přispívajících vojáky

86 90 107 120

Vojenský personál 9 124 39 500 70 015 89 513

Civilní a policejní personál

2 222 7 500 4 582 17 576

Roční rozpočet $ 1,0 mld. $ 2,5 mld. $ 5,03 mld. $ 7,1 mld.

Kvantitativní aspekty operací OSN 1999-2008

Zdroj: UN Department of Peacekeeping Operations Publications and Archives.

Desítka největších přispěvovatelů vojenských jednotek do operací OSN (září 2005)

Další státy k září 200916. France - 202120. Brazil - 134821. Poland – 1120 32. Austria – 524 34. Germany – 512 41. Russia – 366 46. Fiji – 279 47. UK – 26870. USA – 84 54. Slovakia – 198101. Czech Republic – 8 117-192 – Uzbekistan - 0Celkem: 96 075 vojáků z 116 zemí


34

Zahájení operace

Název operace Lokalizace Konflikt

1991 Mise OSN v Západní Sahaře (MINURSO) Západní Sahara

okupace Západní Sahary Marokem

2003 Mise OSN v Libérii (UNMIL) Libérie Druhá občanská

válka v Libérii

2004 Operace OSN v Pobřeží slonoviny (UNOCI) Pobřeží slonovinyObčanská válka v

Pobřeží slonoviny2007 Mise OSN a Africké unie v

Súdánu (UNAMID) Súdán Konflikt v Dárfúru

2010 Stabilizační mise OSN v Kongu (MONUSCO) Kongo Druhá válka v Ko

ngu

2011United Nations Interim Security Force for Abyei (UNISFA)

Súdán Konflikt v Jižním Kordofánu

2011United Nations Mission in the Republic of South Sudan (UNMISS)

Jižní Súdán Druhá súdánská občanská válka

2011 United Nations Support Mission in Libya (UNSMIL) Libye Občanská válka v

Libyi3

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=MINURSO&action=edit&redlink=1

http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1padn%C3%AD_Sahara

http://cs.wikipedia.org/wiki/Maroko

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=UNMIL&action=edit&redlink=1

http://cs.wikipedia.org/wiki/Lib%C3%A9rie

http://cs.wikipedia.org/wiki/Lib%C3%A9rie

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=UNOCI&action=edit&redlink=1

http://cs.wikipedia.org/wiki/Pob%C5%99e%C5%BE%C3%AD_slonoviny



http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=UNAMID&action=edit&redlink=1

http://cs.wikipedia.org/wiki/Konflikt_v_D%C3%A1rf%C3%BAru

http://cs.wikipedia.org/wiki/Konflikt_v_D%C3%A1rf%C3%BAru

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=MONUSCO&action=edit&redlink=1

http://cs.wikipedia.org/wiki/Druh%C3%A1_v%C3%A1lka_v_Kongu

http://cs.wikipedia.org/wiki/Druh%C3%A1_v%C3%A1lka_v_Kongu

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=UNISFA&action=edit&redlink=1

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=UNMISS&action=edit&redlink=1

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=UNSMIL&action=edit&redlink=1

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka_v_Libyi

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C3%A1lka_v_Libyi

Mise Země Od Do Celkem se zúčastnilo

DKNS Korea květen 1955 únor 1993 56

MONUC Kongo květen 2000 současnosti neuvedeno (3 v roce 2006)

UNAVEM Angola leden 1989 prosinec 1992 16

UNAVEM II Angola prosinec 1992 březen 1993 39

UNCRO Chorvatsko leden 1999 leden 2000 750

UNGCI Irák červen 1991 únor 2003 320

UNMIK Kosovo únor 2000 současnosti neuvedeno (1 v roce 2006)

UNMOP Chorvatsko listopad 1996 prosinec 2002 7

UNMOT Tádžikistán červen 1998 červen 2000 6

UNOMIG Gruzie říjen 1994 současnosti neuvedeno (5 v roce 2006)

UNOMIL Libérie prosinec 1993 srpen 1997 31

UNOMOZ Mosambik březen 1993 prosinec 1994 41

UNOMSIL Sierra Leone říjen 1999 současnosti neuvedeno

UNOSOM Somálsko červen 1991 březen 1993 8

UNPREDEP Makedonie listopad 1995 únor 1999 2

UNPROFOR býv. Jugoslávie leden 1992 červenec 1996 2250

UNSCOM Irák červen 1991 duben 1993 10

UNSCOM Irák březen 1998 březen 1998 1

UNTAES Chorvatsko červenec 1996 červenec 1998 100

UNTAG Namibie březen 1989 březen 1990 22

UNMEE Etiopie/Eritrea leden 2001 současnosti neuvedeno (2 v roce 2006)


36

Ekonomická a sociální radaCharta OSN zřizuje Ekonomickou a sociální radu (ECOSOC)

jako hlavní orgán pro koordinaci hospodářské a sociální činnosti OSN a specializovaných přidružených organizací systému organizace. ECOSOC má 54 členů s tříletým funkčním obdobím, rozhodnutí jsou přijímána prostou většinou, každý člen disponuje jedním hlasem.

Rada se obvykle několikrát do roka schází se zástupci občanské společnosti na krátkých zasedáních a mnoha přípravných schůzkách, na nichž se řeší organizační otázky. Hlavní zasedání v délce čtyř týdnů se koná v červenci, střídavě v New Yorku a Ženevě. Součástí tohoto zasedání je tzv. high-level segment, setkání na vysoké úrovni za účasti ministrů a dalších vysokých státních představitelů, na němž se projednávají stěžejní hospodářské, sociální a humanitární otázky. Celoroční činnost ECOSOC probíhá v pomocných a přidružených orgánech Rady.

3


37

Ekonomická a sociální radaEkonomické a sociální radě přísluší následující funkce a

pravomoci: sloužit jako ústřední diskusní fórum k projednávání mezinárodních

ekonomických a sociálních otázek a formulaci politických doporučení členským státům a celému systému OSN;

vypracovávat a iniciovat studie a zprávy a předkládat doporučení týkající se mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních, vzdělávacích, zdravotních a dalších otázek;

podporovat respektování a dodržování lidských práv a základních svobod;

podílet se na přípravě velkých mezinárodních konferencí v sociální a ekonomické oblasti a v příbuzných oborech a podporovat a koordinovat následné využití závěrů těchto konferencí;

koordinovat činnost specializovaných přidružených organizací OSN prostřednictvím konzultací a poradenské činnosti a doporučení Valnému shromáždění.

Jednáním o mezinárodních ekonomických a sociálních otázkách a poskytováním strategických doporučení hraje ECOSOC klíčovou roli při posilování mezinárodní spolupráce a rozvoje a při určování priorit pro další činnost.3


38

Světový summit o sociálním rozvojiSvětový summit o sociálním rozvoji (Kodaň, 1995) byl

součástí série konferencí svolaných OSN, jejichž cílem bylo zvýšit povědomí o ožehavých problémech pomocí spolupráce členských zemí a dalších významných hráčů. 117 nejvyšších představitelů států a vlád a 69 ministrů přijalo Kodaňskou deklaraci o sociálním rozvoji a akční plán.

Vlády se zavázaly čelit tíživým sociálním problémům světa řešením klíčových otázek společných pro všechny země: odstranění chudoby, podpora plné zaměstnanosti a prosazování sociální integrace, zvláště pak znevýhodněných skupin obyvatelstva. Summit předznamenal začátek nového přístupu k sociálnímu rozvoji jako jedné z hlavních priorit, která staví jednotlivce a jeho zájmy do centra rozvoje.

3


39

Programy a další orgány OSN Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) Mezinárodní obchodní centrum UNCTAD/WTO (ITC) Úřad pro drogy a kriminalitu (UNODC) Program OSN na ochranu životního prostředí (UNEP) Rozvojový program OSN (UNDP) Rozvojový fond OSN pro ženy (UNIFEM) Program dobrovolníků OSN (UNV) Populační fond OSN (UNFPA) Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Dětský fond OSN (UNICEF) Světový potravinový program (WFP) Úřad pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) Centrum OSN pro lidská sídla (Habitat) Úřad OSN pro servisní zabezpečení projektů (UNOPS) Univerzita OSN (UNU) Mezinárodní výzkumný a vzdělávací institut pro problematiku postavení žen

(INSTRAW) Institut pro prevenci a kontrolu kriminality (UNICRI) Institut OSN pro vzdělávání a výzkum (UNITAR) Výzkumný ústav OSN pro sociální rozvoj (UNRISD) Výzkumný institut OSN pro otázky odzbrojení (UNIDIR)

3


40

Regionální komiseRegionální komise OSN jsou podřízeny Ekonomické a

sociální radě (ECOSOC) a jejich sekretariáty podléhají pravomoci generálního tajemníka. Jejich úkolem je iniciovat opatření na podporu ekonomického rozvoje příslušného regionu a posílit ekonomické vztahy mezi zeměmi. Komise jsou financovány z řádného rozpočtu OSN.Ekonomická komise pro Afriku (ECA)Ekonomická komise pro Evropu (ECE)Ek. komise pro Lat. Ameriku a karib. oblast

(ECLAC)Ekonomická asociální komise pro Asii a Tichomoří

(ESCAP)Ekonomická asociální komise pro západní Asii

(ESCWA)3


41

Specializované agentury a autonomní organizace, koordinované ECOSOC Mezinárodní organizace práce (ILO) Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) Světová zdravotnická organizace (WHO) Skupina Světové banky

Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA) Mezinárodní finanční korporace (IFC) Multilaterální agentura pro garanci investic (MIGA)

Mezinárodní měnový fond (IMF) Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) Mezinárodní námořní organizace (IMO) Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) Světová poštovní unie (UPU) Světová meteorologická organizace (WMO) Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (IFAD) Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO) Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) Přípravná komise pro Organizaci smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek

(CTBTO) Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Světová turistická organizace (WTO) Světová obchodní organizace (WTO)

3


423


43

Poručenská radaPoručenská rada byla ustavena Chartou OSN v roce 1945, aby

dohlížela na správu jedenácti území zařazených do poručenské soustavy. Jejím úkolem bylo zajistit přijetí takových kroků, které připraví tato území na samosprávu nebo samostatnost. Podle Charty OSN byla Poručenská rada pověřena zkoumáním a projednáváním zpráv správcovských států o politickém, hospodářském a sociálním vývoji daného území. Současně se zabývala podněty obyvatel těchto území a prováděla speciální ověřovací mise.

Do roku 1994 dosáhla všechna svěřenecká území OSN samosprávy či nezávislosti, ať již jako nezávislé státy či připojením k některému ze sousedních nezávislých států. Posledním bylo svěřenecké území Tichomořských ostrovů (Palau), které se v témže roce staly 185. členským státem OSN. Poručenská rada, složená ze stálých členů Rady bezpečnosti – Číny, Francie, Ruské federace, Velké Británie a Spojených států – tak splnila svůj účel. Byla proto upravena její procedurální pravidla a Rada se má scházet jen v případech, kdy to bude situace vyžadovat.

3


44

Mezinárodní soudní dvůr Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) se sídlem v nizozemském Haagu je

základním soudním orgánem OSN. Řeší spory mezi členskými státy a předává OSN a jejím specializovaným organizacím odborné posudky. Jeho statut je nedílnou součástí Charty OSN.

Soudní dvůr je otevřen všem signatářům jeho statutu, tedy všem členským státům Organizace spojených národů. Soudních procesů se mohou účastnit a své spory mohou soudu předkládat pouze státy. ICJ se nezabývá případy soukromých osob, právních subjektů ani mezinárodních organizací. Valné shromáždění i Rada bezpečnosti mohou ale ICJ požádat o posudek k jakékoliv právní otázce. Další orgány OSN a specializované organizace OSN mohou požádat o posudek právních případů spadajících do jejich činnosti, potřebují k tomu však souhlas Valného shromáždění.

Soud tvoří 15 soudců volených v oddělených hlasováních Valným shromážděním a Radou bezpečnosti. Soudci jsou vybíráni na základě své kvalifikace. Snahou je, aby byly zastoupeny hlavní právní systémy světa, přičemž žádní dva soudci nemohou být občany téhož státu. Soudci jsou voleni na devět let s možností znovuzvolení. V průběhu funkčního období nemohou vykonávat žádnou jinou činnost.

3


45

SekretariátOddělení a úřady Sekretariátu OSN:

Úřad pro vnitřní dohled (OIOS) Úřad pro právní otázky (OLA) Odbor pro politické otázky (DPA) Odbor pro otázky odzbrojení (DDA) Odbor pro mírové operace (DPKO) Úřad pro koordinaci humanitární činnosti (OCHA) Odbor pro ekonomické a sociální otázky (DESA) Odbor pro záležitosti Valného shromáždění a ...

(DGAMC) Odbor poskytování informací veřejnosti (DPI) Odbor pro řízení (DM) Úřad bezpečnostního koordinátora OSN

(UNSECOORD) Úřad pro otázky odzbrojení

3


46

SekretariátSekretariát OSN tvoří uvedená oddělení a úřady. Výkonný úřad

generálního tajemníka zahrnuje generálního tajemníka a tým jeho poradců a zajišťuje celkové administrativní vedení OSN. Sekretariát sídlí v New Yorku a má úřadovny v mnoha dalších částech světa. Dalšími hlavními centry činnosti OSN jsou Ženeva, Vídeň a Nairobi. Úřad OSN v Ženevě (UNOG) vede generální ředitel Sergej

Alexandrovič Ordžonikidze z Ruské federace. Úřad slouží především jako centrum diplomacie a fórum pro otázky odzbrojení a lidských práv.

V čele Úřadu OSN ve Vídni (UNOV) stojí generální ředitel Antonio Maria Costa (Itálie). Prioritními činnostmi jsou problematika mezinárodní kontroly zneužívání drog, mírového využití vesmírného prostoru a mezinárodního obchodního práva.

Úřad OSN v Nairobi (UNON) vede Klaus Töpfer z Německa. UNON se zaměřuje na problematiku životního prostředí a lidských sídel.

3


47

Generální tajemníkGenerální tajemník, v jehož osobě se pojí funkce

diplomata, obhájce, úředníka a výkonného ředitele, je tváří OSN a symbolem jejích ideálů. Vystupuje jako mluvčí všech obyvatel světa, zejména těch chudých a zranitelných.

3

•Generální tajemník je Chartou OSN označován za "hlavního správního úředníka OSN", který jedná z tohoto titulu a "vykonává funkce, jenž mu byly svěřeny" Radou bezpečnosti, Valným shromážděním, Ekonomickou a sociální radou a dalšími orgány OSN. Charta rovněž zmocňuje generálního tajemníka k tomu, aby "upozorňoval Radu bezpečnosti na jakékoli otázky, které by podle jeho soudu mohly znamenat ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti".•Jednou ze stěžejních rolí generálního tajemníka je, že silou svého "osobního vlivu", to jest prostřednictvím veřejných i soukromých kroků postavených na jeho nezávislosti a bezúhonnosti, pomáhá předcházet konfliktům, brání jejich eskalaci a jejich šíření. •Současný generální tajemník Ban Ki-moon pochází z Korejské republiky a je v pořadí osmým nejvyšším představitelem Spojených národů. Funkce se ujal 1. ledna 2007.


48

Mezinárodní finanční instituce (MFI, IFI)Vznikly ve snaze zabránit opakování velké

ekonomické krize z 30. letPo válce měl být vytvořen stabilní a silný měnový

systém (IMF) a stabilní a trvale fungující systém mezinárodních financí (WB)

Založeny v roce 1945 v Bretton Woods - tzv. Brettonwoodské instituce:Světová banka (SB, WB)Mezinárodní měnový fond (MMF, IMF)

Měnový systém Všechny měny navázány v určeném kurzu na americký

dolar (USD) – fluktuace max. 1% Stabilní hodnota USD zajištěna tak, že USD je krytý

určitým množstvím zlata (inspirace zlatým standardem britské libry z 19. století)

To mělo odvrátit riziko zhroucení měn nebo nekontrolovatelných spekulací.

3


493


50

Krize Brettonwoods Zatímco rostl objem světového obchodu, téměř nerostly měnové rezervy – akutní

nedostatek financí v systému Dolar od 2. světové války oslaboval, jiné měny (hlavně německá marka a japonský

jen) výrazně posilovaly Americká ekonomika byla po válce na vrcholu jako jediná válkou nezničená silná

ekonomika světa, a tedy poté oslabovala, zatímco ekonomiky po válce prakticky na dně, začaly rychle posilovat

Nastavené kurzy proto neodpovídaly realitě a příležitostné úpravy se ukazovaly jako nedostatečné a nepružné řešení

V systému byla obrovská poptávka po dolarech – investice tzv. petrodolarů z nově posilujících ropných ekonomických tygrů, a tak nastal masivní odliv dolarů z USA, což prohlubovalo negativní platební bilanci USA a dolar to v důsledku oslabovalo.

Po několika nedostatečných úpravách byl v roce 1971 zrušen zlatý standard dolaru Postupně došlo k vytvoření systému plovoucích kurzů.

3


51

IMF dnes 185 členských států (z členů OSN do něj nepatří Andorra, Kuba,

Lichtenštejnsko, Monako, Nauru, Severní Korea a Tuvalu). Členské státy přispívají do společné pokladny – minimální

výše se určuje podle síly ekonomiky 75% příspěvku je vyčísleno a zaplaceno v domácí měně 25% v tzv. SDR (Special Drawing Rights)

Zvláštní jednotka speciálně pro IMF, není možné ji používat k obchodování a jiným transakcím.

Zajišťuje stabilitu výše příspěvku – je pro všechny společná a její poměr ke každé konkrétní měně se snadno upravuje.

Podle výše příspěvku se určuje a/ počet hlasů při hlasování

Každý stát má 250 hlasů + za každých 100 000 SDR jeden další To je příčinou kritiky IMF protože tento systém zvýhodňuje bohaté

západní státy – několik států dá dohromady přes 50% hlasů b/ výše půjčky na kterou má stát u IMF nárok

3


52

Úkoly IMF v současném systému

Podporovat stabilitu měnového systémuMůže zasáhnout na podporu měny, která má

potížeNapř. poskytnutím úvěru centrální bance dané

země, která těmito penězi podporuje svou měnu

Podporovat odstraňování devizových omezeníPodporovat volnou směnitelnost měnPodporovat odstraňování bariér v toku financí

Poskytovat úvěryPoskytuje úvěry zemím, které se potýkají s

ekonomickým propademSouvislost s rozvojovou problematikou

3


53

IMF a rozvoj Poskytuje úvěry zemím, které čelí ekonomickému propadu a nestabilitě měny. Úvěry dvou základních typů

Krátkodobé K překlenutí akutní krize, finanční injekce do systému, podpora

domácích podniků, podpora měny, subvence cen zásadních komodit na trhu apod.

Jednorázový nástroj Střednědobé

Podobnější rozvojové pomoci – finance jsou určeny na systémové změny v dané zemi, nikoliv jako jednorázová podpora

Právě tyto úvěry jsou podmiňovány úpravami fungování místní ekonomiky (IMF nikoliv samotná recipientská země vlastně určí, jak by tato systémová změna měla fungovat).

3


54

IMF a rozvoj IMF poskytuje půjčky všem zemím, nejen

„rozvojovým“ Četnost úvěrů „rozvojových“ států u IMF

vyplývá z křehkosti jejich ekonomik, které snáze podléhají krizím a výkyvům

Stejně tak k potřebě čerpání úvěrů přispívá již existující zadluženost, která státy oslabuje a v případě i malého ekonomického výkyvu nejsou tyto státy schopny zasáhnout a krizi samostatně vyřešit Někdy také státy řeší dalším úvěrem platební

neschopnost v úvěrech stávajících

3


55

IMF a rozvoj IMF disponuje tzv. Informačním a analytickým střediskem To sleduje kondici ekonomik členských států Výsledkem jsou pravidelné studie a zprávy, které určují

jednak příspěvky státu do IMF a jednak doporučení, která IMF pro každou zemi vydá (nejznámější World Economic Outlook, Global Financial Stability Report)

Zde vznikala doporučení „rozvojovým“ zemím, jak naložit se střednědobými úvěry, která podmiňují poskytnutí těchto úvěrů

V 80. letech SAP´s

Od roku 1999 se problematice rozvoje věnuje Poverty Reduction and Growth Facility (PRGF)

V současnosti komplexnější a flexibilnější Strategické dokumenty pro snižování chudoby (PRSP)

Do značné míry se podílí na tvorbě a způsobu praktického naplnění rozvojového diskurzu na globální úrovni

3


56

IMF rozvojová politika IMF se hlásí k myšlence podmíněnosti rozvoje dobrou vládou IMF poskytuje úvěry zejména na zlepšení makroekonomické

situace země - na stabilní a efektivní měnové politiky, reformy daňové politiky, celní politiky, etc.

Prosazuje tedy úpravy směřující k prosazení zásad dobré vlády u zemí, které mají zájem si u IMF půjčit - důraz je kladen zejména: Na fungování a transparentnost veřejných financí Sociální dopady makroekonomických priorit země Naplnění zásady komparativních výhod

Zemím které spadají pod gesci PRGF (78 zemí v roce 2008) IMF poskytuje úvěry výhodněji – s úrokem 0,5%/rok – rozdíl mezi

tímto úrokem a úrokem u původních věřitelů kryje IMF z vlastních prostředků.

Poskytuje IMF pětiletý odklad zahájení splátek Země kterým se bude PRGF věnovat jsou vybrány na základě ročního

HDP na hlavu (v roce 2008 byla hranice 1095 dolarů)

3


57

Oddlužovací aktivityIniciativa HIPC

Společně se Světovou bankou Heavily Indebted Poor Countries Skupina zemí, kterým je odpouštěna část

dluhů, aby znovu získali šanci platit své dluhy a používat půjčky na rozvojové programy a ne na umořování existujících dluhů

Multilateral Debt Relief Initiative (MDRI)Ve spolupráci s WB a Africkým rozvojovým

fondemPřesvědčení některých věřitelů, aby stáhli

100% svých požadavků vůči vybraným zemím

3


58

Kritika IMF Kvůli způsobu hlasování ovládá několik málo

bohatých západních/severních států rozhodování o přidělení/nepřidělení úvěru

Díky tomu mohou určovat podmínky poskytnutí úvěru tak, aby na ně samy snadno dosáhly v případě potřeby

Zároveň mohou prostřednictvím fondu ovlivňovat fiskální politiky zemí tzv. třetího světa způsobem, který sice má být výhodný pro rozvíjející se ekonomiky ale zároveň není nikdy nevýhodný pro ekonomiky „rozvinuté“.

Využívá bezmoci a nemožnosti si zvolit jiného poskytovatele při nátlaku na rozvojové státy.

3


59

Reforma IMFMá být odpovědí na kritické výtky V roce 2008 byl schválen dvouletý reformní program

program má zajistit větší rovnost členských států při rozhodování

Již byly posíleny některé výrazně poddimenzované ekonomiky: Turecko, Jižní Korea, Čína, Mexiko

Má být zvýšen základní počet hlasů každé země na 500, aby výše příspěvku byla méně důležitá při rozhodování

Najít cestu, jak zajistit posílení nejchudších státůPRGF má být nahrazen robustnějším nástrojem The

Extended Credit Facility (ECF) Poskytuje úvěry na delší dobu a větší spektrum témat

3


60

Skupina světové banky

Jedná se o několik finančních organizací sdružených pod autoritou společných institucí

Vedení WB Radou guvernérů V radě jsou zastoupeny jedním členem všechny členské státy Určuje základní politiky jednotlivých institucí, dohlíží na činnost a

hospodaření organizace Mezi zasedáními Rady guvernérů spravuje záležitosti WB Rada

výkonných ředitelů Svého zástupce v ní má pět největších donorů – UK, US, Fr, Jap, Něm Ostatní státy jsou zastoupeny 19-ti člennou skupinou dočasně

volených ředitelů (regionální klíč) Inspekční panel

Je dalším společným orgánem pro všechny instituce skupiny Řeší veškeré spory mezi členskými státy, institucemi WB Řeší stížnosti na činnost WB

3


61

Členství Podmínkou členství ve WB je být členem IMF

Podle příspěvku určeného IMF, je novému členovi přidělen také podíl na kapitálu banky

Podle výše podílu jsou pak přidělena hlasovací práva – hlasovací síla takto přidělená platí ve všech institucích WB

Proto také Světová banka je podobně kritizována jako IMF

Členové se dělí na donory a recipienty Tyto dvě kategorie jsou oddělené, a donor ve

většině programů nemůže být recipientem (výjimky u životního prostředí apod.)

Např. ČR byla recipientem, nyní už je donorem

3


62

Countries based on World Bank income groupings for 2006

3


63

Hlavní témata činnosti WB na rozdíl od IMF je primárně určena k tomu, aby pomáhala

ekonomicky slabším zemím k hospodářskému růstu Pomoc nejchudším státům

Půjčky zacílené na dosažení MDG´s Postkonfliktní rekonstrukce

Přerušit opakující se konflikty v některých zemích, prostřednictvím přispění pilíři ekonomický a sociální blahobyt

Mezinárodní veřejné statky Pomáhat spravedlivému sdílení a multilaterální správě mezinárodních

veřejných statků a pomáhat řešení dalších záležitostí překračujících hranice států (ŽP, nemoci atp.)

Středně-příjmové země Spolupracovat na rozdělování příjmů nových silných ekonomik, aby byla

odstraněna chudoba ve všech regionech a vrstvách obyvatel Vzdělávání

Přispívat k všeobecné dostupnosti vzdělání + jediná geograficky definovaná priorita – Arabský svět (!)

Pomoc šíření lidských práv, vzdělání, podpora soukromého podnikání

3


64

Instituce skupiny Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD – 1945)

Poskytuje výhodnější úvěry středně rozvinutým a rozvojovým zemím Rozvoj infrastruktury (silnice, doly, továrny, elektrárny)

Mezinárodní finanční korporace (IFC – 1956) Spolupráce se soukromým sektorem – levné úvěry na komerční projekty Účelem rozvoj soukromého sektoru a přilákání dalších klasických komerčních

aktivit Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA 1960)

Půjčky nejchudším zemím – odstraňovaní chudoby, programy udržitelného rozvoje Rozdílné podmínky poskytování úvěrů od IBRD – nízké úroky nebo dokonce bezúročné

půjčky, dlouhá doba splatnosti Půjčky podmiňovány úpravami v ekonomice – programy strukturálních uprav Možnost poskytovat i granty – nevratné půjčky – nezadlužují země ale zároveň

nepřináší do IDA finance, jako splátky úvěru, které pak lze dal použít na další úvěry Multilaterální agentura pro garanci investic (MIGA 1988)

Vytváření podminek pro prichod investic do rozvojových zemí Například nekomerční pojištění firmám, které vznikají v rozvojových zemích

Mezinárodní centrum pro urovnávání investičních sporů Řešení sporu uvnitř WB i WTO

3


65

Rozvojové politikyWB také využívá PRSPs Tedy sdílí priority a postupy s IMF

Je součástí téhož rozvojového diskurzuSvětová banka doplňuje činnost IMF a

soustředí se na projekty praktického rázuStavby přehrad a zavlažovacích systémůBudování infrastrukturyPosilování státních služeb – stavby škol,

zdravotnických zařízení apod.Půjčuje podnikatelům

3


66

Kritika Světové banky Společně s IMF prakticky pokrývají potřeby „rozvojových“

zemí IMF zajišťuje makroekonomické a finanční služby WB poskytuje finance na budování praktických facilit nutných

k fungování státu Společně tak tvoří síť, které se chudé státy nemohou vyhnout,

což dále posiluje jejich moc Přitom využívají podobný systém hlasování, hlasy rozdělují

na jednotném základě Obě zvýhodňují bohaté státy oproti chudým

Existuje řada příkladů selhání Podpora stavby přehrad bez ohledu na ekologické následky Podpora diktátorských režimů Vnucení monokultur v zemědělství, které vedly ke zvýšení

křehkosti místní ekonomiky atp.

3


67

Světová obchodní organizace (WTO)

Vznikla v roce 1948 jako GATT (Mezinárodní dohoda o clech a obchodu)

Cílem je odstraňování celních a dalších tarifů omezujících mezinárodní obchod

transformace WTO v roce 1994: Rozšíření spektra aktivit Podpora liberalizace ekonomiky na globální úrovni Odstraňování diskriminace v mezinárodním obchodu Anti-dumpingová politika Rozhodování obchodních sporů mezi členy

Sídlem organizace je Ženeva, Švýcarsko. V současné době má WTO 153 členů (1. srpna 2008).

3


68

Rozhodování ve WTO

Konsensuální způsob rozhodování – trvá velmi dlouho: Hlavní linie politiky jsou určovány v tzv. kolech K přijetí výstupu takového kola je nutný souhlas všech

členů Kola tedy trvají i několik let

Každé dva roky se koná ministerská konference, která je nejvyšším rozhodovacím orgánem WTO

Mezi zasedáními konference funguje v sídle v Ženevě Generální rada složená ze stálých zástupců členských států.

3


69

WTO a rozvoj

WTO není primárně rozvojovou organizacíPoslední jednací kolo ale bývá nazýváno

„Rozvojovým kolem“Soustředí se na odstraňování diskriminačních

opatření znevýhodňujících ekonomicky slabé státy

Hledá způsoby rovnoprávného zastoupení „rozvojových“ států v současné globální ekonomice

Zvýhodňuje „rozvojové“ státy – delší lhůty na implementaci některých nařízení, případně dokonce výjimky z některých povinností

3


70

Kritika WTO

Pomalé rozhodování Omezená schopnost vynutit svá rozhodnutí v

praxiOmezená schopnost prosadit nápravu po

sporu mezi členyNěkdy je předmětem kritiky také

jednoznačné zakotvení v kapitalistickém systému a volném obchodu

3

sociální politika iii. mezinárodní aspekty sociální politiky

Documents