ŠOKOVÝ STAV

Definice

1. Celková reakce organismu na nepřiměřenou zátěž.

2. Celková reakce na snížené zásobení mozku kyslíkem.

ŠOKOVÝ STAV

Podstata šokového děje

Jedná se o dynamický proces, při kterém se tělo snaží zachovat dostatečné zásobení mozku kyslíkem (krví). Omezuje proto postupně přísun krve do méně důležitých orgánů (trávicí trakt, kůže, svaly…), aby byla krev k dispozici pro mozek, srdce a plíce. Tento obranný mechanismus ale nemůže fungovat donekonečna. Postupně se možnosti těla vyčerpají. Nedokrvené orgány se současně poškozují až k nevratné ztrátě funkce, nastupuje tzv. terminální (též letální, nevratná) fáze šoku. Postupné zrychlování tepu vede k nedostatečnému plnění srdce krví až ke kolapsu oběhu.

ŠOKOVÝ STAV

Příčiny (druhy)- krevní ztráta (hemoragický š.)- relativní krevní ztráta způsobená rozšířením krevního řečiště

(hypovolemický š.)- vážné úrazy a polytraumata (traumatický š.)- popáleniny (popáleninový š.)- alergická reakce (anafylaktický š.)- srdeční selhávání (kardiogenní š.)- poranění mozku (neurogenní š.)- silná bolest (algický š.)

ŠOKOVÝ STAV

Příznaky- tep nad 100/min., slabě hmatný, postupně se zrychlující- u neurogenního šoku tep slábne a klesá až cca na 20/min.- pokles krevního tlaku- nárůst „šokového indexu“ (tep : TK syst. ≥ 1)- bledá chladná kůže, studený lepkavý pot- dezorientace, poruchy vědomí (GCS < 12) až bezvědomí- žízeň- nevolnost (nauzea) až zvracení

ŠOKOVÝ STAV

Rizika- prohloubení šoku k nevratné fázi- bezvědomí- selhání oběhu, zástava dechu a oběhu

ŠOKOVÝ STAV

Ošetření (protišoková opatření)- ošetření všech zjevných zranění (odstranění příčin š.)- tepelný komfort (tepelná pohoda)- polohování

ŠOKOVÝ STAV

5 T- teplo = nezahřívat, nechladit- ticho = komunikovat- tišení bolesti = nepodávat léky- tekutiny = nepodávat nic ústy- transport = netransportovat vlastními prostředky