Současná úloha vědeckého

managementu

PRAGMATISMUS VS. RACIONALITA

V MYŠLENÍ LIDÍ

1

TEORETICKÁ VÝCHODISKA

VÝSLEDKY

DISKUZE VÝSLEDKŮ

PŘEHLED

2

3

4

CÍLE PŘEDNÁŠKY

CÍLE PŘEDNÁŠKY• Cílem přednášky je prezentovat chápaní pragmatismu

v současném managementu, který zohledňuje jeho významovou kontinuitu s jeho historickým pojetím.

• Na základě těchto východisek jsou identifikovány odlišné / společné vlastnosti pragmatismu a racionality v myšlení nejenom manažerských subjektů.

• Návazným cílem je potom definovat úlohu vědeckého managementu jako mocného nástroje, kterým je možné vyhovět mnohdy kontroverzním závěrům, které přináší aplikování pragmatického resp. racionálního přístupu.

1

TEORETICKÁ VÝCHODISKA

• Pragmatismus je přístupový fenomén, který si v historickém období, jak dokladují následující definice, osvojilo více vědních disciplín:

• empirická doktrína, podle níž je praktická hodnota kritériem pravdy, užitek a pravda se asimilují (filozofický výklad);

• pragmatický aspekt informace se zabývá otázkou užitku, který přináší uživatelům určité přiřazení významu symbolům dané zprávy (Klasická teorie Informace);

• pragmatismus je významnou složkou utilitaristické etiky, která upřednostňuje takové jednání, které přinese možné důsledky ve smyslu užitečnosti (sociologické pojetí).

2

• Teorie racionální volby (Rational Choice Theory, resp. Rational Action Theory) je označení pro ty společensko-vědní přístupy, které vysvětlují chování lidí a sociální jevy na základě předpokladu, že jednotliví aktéři se chovají racionálně v ekonomickém smyslu.

• William James v roce 1907 publikoval sérii přednášek o pragmatickém přístupu „Pragmatism: A New Name for an Old way of Thinking“, došlo k vyřešení tehdejšího filozofického dilematu. Toto Jamesovo dilema je možné stručně charakterizovat požadavkem na sladění nároků vědy, na straně jedné, s nároky morálky a náboženství, na straně druhé.

VÝSLEDKY

• Opodstatněnost racionality a pragmatismu– vyřešení sporu, který přístup je pro danou

situaci více opodstatněný,– teorie klesající mezní utility vs. střední zisk.

• Modelová situace:– Výše výhry je závislá na náhodném pokusu,– Budˇ je možné přijmout výhru 1 mil. Kč,– Anebo si výherce hodí mincí:

• Když padne pana vyhraje 4 mil. Kč,• Když padne orel tak nic nevyhraje.

3

• V řešení se střetávají dva přístupy:– Racionální (využívající výslednou hodnotu

středního zisku):

– Pragmatického (využívající zákona klesající marginální utility MU):• Kardinálním vyjádření utility (Jevons, S., Marshall, A.): při

zvýšení celkové utility o nějakou dodatečnou spotřebu dochází současně k relativnímu poklesu utility dalších jednotek.

Odvození podmínky účelnosti pragmatismu vs. racionality

Celková utilita[util]

1

1- očekávaná hranice doživotní spotřeby

0 1 mil. Kč

Peněžní výhra[mil. Kč]

450

1 2 3

Hranice celkového užitku (HCU)

Charita (racionálnost)

Racionální výběr Utilitismus / Racionální výběr

Nenasytnost (utilitismus)

-asymptotické přibližování k HCU

Utilitismus

• Funkce celkové utility v závislosti na množství výhry je ryze konkávní, monotónně rostoucí :

• Pokud situaci zobrazíme v relativních souřadnicích

• Pak indiferentní hranice mezi preferencí utulitismu / racionality je vyjádřen podmínkou:

Závěr:• Při jinak nespecifikovaných okolnostech (pozitivní / averze k

riziku je myšlení manažerů ovlivňováno poměrem mezi výhrou (ziskem z investice) a cílovou hodnotu zisku danou strategickým plánem.

Úloha vědeckého managementu v oblastech utilitismu vs. pragmatismus

• Má empirie, racionalita a pragmatismus limit při hledání optimálního řešení?

• Případová studie:• V době klesající poptávky nestačí jen udržovat tržní podíl – proto

je úkolem navrhnout určitou kombinaci z množiny čtyř opatření (strategií), kterými je možné stimulovat poptávku po daném produktu. Obecně můžeme označit tyto strategie Si, kde . 

• Nejprve je požadováno identifikovat kombinace strategických opatření, která vyhovují požadavku pragmatické účelnosti (ziskovosti).

• A dalším úkolem je nalézt opatření, která jsou součástí racionální optimalizace (zaměřenou na maximalizaci ziskovosti).

• Doplňkovým úkolem je najít řešení, které jde za hranici poznání ohraničené naplněním pragmatického a racionálního kritéria.

• Pro slovní formulaci ilustrativní studie zavedeme celkem pět binárních proměnných:

• Strategie:

• Zisk:

období daném nasazena v je

období daném nasazena v není 1,2,3,4 s

1

04,3,2,1 trategieS

dosaženo je

ztráty) dosaženo (je dosaženo není

1

0 obdobídanémvziskuZ

Hodnoty stavů kombinace jednotlivých strategií

j S1 S2 S3 S4 Z1 0 0 0 0 0

2 0 0 0 1 0

3 0 0 1 0 0

4 0 1 0 0 0

5 1 0 0 0 0

6 0 0 1 1 1

7 0 1 1 0 0

8 1 1 0 0 0

9 1 0 1 0 1

10 0 1 0 1 0

11 1 0 0 1 1

12 0 1 1 1 1

13 1 1 1 0 1

14 1 0 1 1 1

15 1 1 0 1 1

16 1 1 1 1 1

Nic neuděláme

Izolované opatření

Synergie

Synergie

Synergie

Nák

lado

vá

raci

ona

lita

Výn

osov

á ra

cion

alit

a

Karnaughova mapa pro minimalizaci kombinační funkce

0 0 1 0

0 0 1 0

0 1 1 1

0 1 1 1

01 S

11 S

03 S 13 S

02 S

12 S

02 S

04 S 14 S 04 S

41 SS 43 SS 31 SS

Z

++

Protože minimalizovaný tvar funkce zisku Z vyjadřuje skutečnost, že ke generování prodejů přispívá pouze opatření S1, S3, S4, bude nejziskovější opatření zastoupené čtrnáctým řádkem tabulky 1 (pokud se v čase nezmění preference a tím i nákupní chování potenciálních zákazníků).

V této studii tedy aparát vědeckého managementu obhájil svou roli mocného nástroje pro praktický výkon manažerské práce, protože poskytl vyšší kvalitu znalosti, než jaké bylo možné dosáhnout účelným spojením pragmatismu a racionality.

4 DISKUZE VÝSLEDKŮ

LITERATURA

• BALDWIN, T. Cambridge History of Philosophy 1870-1945. Cambridge: Cambridge University Press, 2003.

• BROWN, F., M.   Boolean reasoning, the logic of Boolean equations. Kluwer Acad. Publ.  1999

• BECKER, G. S. Teorie preferencí. Praha : Grada/Liberální institut, 1997. ISBN 80-7169-463-0.

• HOOKWAY, C. J. Logical Principles and Philosophical Attitudes: Peirce's Response to James' Pragmatism’ in Putnam R.A. (ed), 1997. s. 145-165.

• OLSON, M. The Logic of Collective Action : Public Goods and Theory of Groups. Cambridge : Harvard University Press, 1971.