souČasnÝ stav elektroenergetiky Čr, regionu i eu z pohledu skupiny Čez

SOUČASNÝ STAVELEKTROENERGETIKY ČR, REGIONU

I EU Z POHLEDU SKUPINY ČEZ

12-13. leden 2011 – Jelenovská

JAN KANTAředitel útvaru Legislativa a trh

2

AGENDA

ČEZ, krize a reakce na ní

Legislativa a fungování trhu

3

PŘESTOŽE NĚKTERÉ INDIKÁTORY DNES UKAZUJÍ NA EKONOMICKÉ OŽIVENÍ, TRHY JSOU HLUBOKO POD HODNOTAMI ROKU 2008

Nejhorší recese od Velké hospodářské krize skončila v druhém pololetí roku 2009 Od té doby globální ekonomika prožívá mírný, velmi křehký a nerovnoměrný růst

95

97

99

101

103

105

107

109

2005

Q1

2005

Q2

2005

Q3

2005

Q4

2006

Q1

2006

Q2

2006

Q3

2006

Q4

2007

Q1

2007

Q2

2007

Q3

2007

Q4

2008

Q1

2008

Q2

2008

Q3

2008

Q4

2009

Q1

2009

Q2

2009

Q3

2009

Q4

2010

Q1

2010

Q2

EU27

USA

JPN

75

80

85

90

95

100

105

110

2005

Q1

2005

Q2

2005

Q3

2005

Q4

2006

Q1

2006

Q2

2006

Q3

2006

Q4

2007

Q1

2007

Q2

2007

Q3

2007

Q4

2008

Q1

2008

Q2

2008

Q3

2008

Q4

2009

Q1

2009

Q2

2009

Q3

2009

Q4

2010

Q1

2010

Q2

EU27

USA

JPN

GDPIndexováno, 100 = 2005

IPIndexováno, 100 in 2005

Zdroj: Eurostat, IMF, Fed, METI

44

ČEZ MÁ PŘED SEBOU NÁROČNÝ INVESTIČNÍ PROGRAM …

2010 Capex rozklad:

Výroba CZK 70.8 bn

Distribuce a prodej ČR CZK 10.1 bn

Distribuce a prodej zahraničí CZK 3.1 bn

Těžba CZK 4.1 bn

Ostatní CZK 4.4 bn

Plánovaný investiční program (v mld. CZK)

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 20130

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Ostatní

Distribuce a prodej - ČR

Výroba a obchod

Distribuce a prodej - zahraničí

Těžba

CAPEX rozklad:

Cash flow z provozní činnosti

CAPEX

Cash flow z provozní činnosti (odhady leden 2010 )

55

… ZÁROVEŇ MÁME ZÁVAZKY K NAŠIM AKCIONÁŘŮM A STABILNĚ VYPLÁCÍME DIVIDENDY NA ÚROVNI 50-60% NAŠICH ZISKŮ

8 915

20

4050 53

5

32%

49%

40% 41% 43%

50%

56% 55%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010F

Dividenda na akcii (CZK) Výplatní poměr

Dividendový výplatní poměr (%)

dividendová politika firmy předpokládá výplatu 50-60% čisté zisku upraveného o mimořádné položky+ 100 %

+33 %

+ 67 %+13 %

+ 78 %

+ 25 %

+ 6 %

6

KONSOLIDUJEME AKVIZICE V ZEMÍCH, KDE JSME JIŽ PŘÍTOMNI, REALIZUJEME SYNERGIE, COŽ VEDE K VELMI DOBRÉ NÁVRATNOSTI ZAHRANIČNÍCH AKVIZIC

Kumulované investice do akvizic

(mld. CZK)

30,8*

23,3

17,8

9,5

3,7

2005 2006 2007 2008 2009

*/ včetně nových akvizic MIBRAG, OSSH Albánie, SEDAS, AKENERGJI GROUP, finanční výsledky za celý rok 2009 přepočteny dle podílu ČEZ , OSSH Albánie – očištěno od vlivu přecenění zásob a pohledávek z období před akvizicí na reálnou hodnotu

do roku 2008 1,5 mld. EUR

rok 2009 1,1 mld. EUR

Celkem 2,6 mld. EUR

tj. cca 68 mld CZK

Kumulovaná EBITDA akvizic

Zahraniční akvizice dosahují velmi dobré návratnosti

I po započtení nových akvizic v roce 2009 přesahuje poměr kumulované EBITDA na kumulovaných investicích do akvizic 45 %

7

VČAS JSME UPUSTILI OD AKVIZIC NA RIZIKOVÝCH TRZÍCH RUSKA, UKRAJINY A KOSOVA

země podmíněného zájmu

dceřiné společnosti

energetická aktiva

obchodní činnost

8

NEJVÍCE SE NYNÍ SOUSTŘEDÍME NA INVESTICE DO PROJEKTŮ V ČESKÉ REPUBLICE

Akvizice podílu v Pražské Teplárenské

Akvizice v severočeském teplárenství, Dalkia Ú/L

Dostavba jaderné elektrárny Temelín

Rozšíření jaderné elektrárny Dukovany

Příprava paroplynové elektrárny Mělník

Výstavba nového bloku

elektrárny Ledvice

Výstavba paroplynové elektrárny Počerady

Komplexní obnova

elektrárny Prunéřov

Komplexní obnova

elektrárny Tušimice

9

Přehled témat řešených v Programu Efektivita

Zvýšení EBITDA oproti základně roku 2006(mld. Kč.)

PŘÍSPĚVEK PROGRAMU EFEKTIVITA BĚHEM NĚKOLIKA DALŠÍCH LET DOSÁHNE DESÍTEK MILIARD KČ A VÝRAZNĚ TAK POMŮŽE PŘEKONAT KRIZOVÉ ROKY

Optimalizace využití našich výrobních

aktiv

Zlepšení provozu naší distribuční sítě

Roll-out nejlepší praxe z ČR do podmínek

zahraničních akvizic

Vnitřní konsolidace podpůrných procesů a

optimalizace výdajů na ICT

Kontrola a snižování režijních nákladů

21,920,4

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

22

2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

3,7

1,7

7,5

13,8

18,4

Opatření realizovaná ještě před nástupem hospodářské krize v rámci Programu Efektivita umožnila Skupině ČEZ se lépe vyrovnat s jejími projevy již v roce 2009.

10

VYUŽÍVÁME SITUACE NA TRHU S PLYNEM, KTERÝ SE OTEVÍRÁ ROZVOJEM BURZ

ČEZ Prodej Jednotky CE 2010

Počty zákazníků [ks] 221

Počty OM [ks] 464

Roční objem ZP [GWh] 1 902

Hrubá marže [mil. Kč] 123

Ze

mn

í p

lyn

Tržní podíl * VO SO MO Celkem

ČEZ Prodej 4,5% 2,1% 0,2% 2,2%

Zdroj: ČEZ, Bilanční centrum; * smluvené hodnoty pro rok 2010

V 2. polovině roku 2009 jsme pro firemní zákazníky rozšířili naši nabídku o nabídku zemního plynu

V současně době nabízíme našim zákazníkům plnohodnotné portfolio produktů

FIXNÍ cena

Cena dle KOMODITNÍHO VZORCE

Produkt FIX + VZOREC

Produkt POSTUPNÝ NÁKUP

V roce 2010 očekáváme velmi pozitivní hodnoty z prodeje/dodávky ZP:

11

AGENDA

ČEZ, krize a reakce na ní

Legislativa a fungování trhu

12

CO JE KLÍČOVÉ V NÁSLEDUJÍCÍM OBDOBÍ PRO ROZVOJ ENERGETIKY

implementovat evropské směrnice a předpisy pouze v nezbytně nutném rozsahu a nezhoršovat pozici a konkurenceschopnost českého hospodářství a energetiky

preferovat další rozvoj a propojování velkoobchodních trhů s elektřinou, především propojování s rozvinutými a likvidními trhy

nastavení „enviro“ podmínek pro energetiku (především CO2 a emise),

které jí umožní další rozvoj, který je nezbytný pro zabezpečení rozvoje průmyslu a energetické bezpečnosti

nastavit podporu OZE pro následující období tak, aby nás to stálo pouze nezbytně nutné náklady, zbytečně jsme nedeformovali trh s elektřinou a energetický systém bylo možno bezpečně provozovat

13

ZELENÝ BONUS – STÁVAJÍCÍ STAVDATOVÉ, FINANČNÍ A SMLUVNÍ VAZBY A TOKY

Zákazník

Obchodník

Podporovaný výrobce

Obchodník

TRH SE

měřená a počítaná data do IS PDS

elektřina z OZE

příspěvek na OZE+KVET

zelený bonus

tržní cena z trhu OTE (hodinová cena)

dohodnutá cena za SE

TRH SE:

OTC trh, organizované trhy, dodávky konečným zákazníkům

Provozovatelsítě

Zelený bonus využívá cca

¾ ze všech výrobců z FVE

Poznámka: informace o počtu výrobců využívajících zelený bonus vychází z posledních výkazů ČEZ

14

ZELENÝ BONUS – NOVÝ MODELDATOVÉ, FINANČNÍ A SMLUVNÍ VAZBY A TOKY

Zákazník

Obchodník

Provozovatelsítě

OTE


Vykupující

TRH SE

měřená a počítaná data do CDS OTE

elektřina z OZE


zelený bonus



TRH SE:


Poznámka: informace o počtu výrobců využívajících zelený bonus vychází z posledních výkazů ČEZ

Zelený bonus využívá cca

¾ ze všech výrobců z FVE

15

POVINNÝ VÝKUP – STÁVAJÍCÍ STAVDATOVÉ, FINANČNÍ A SMLUVNÍ VAZBY A TOKY

Zákazník

Obchodník Provozovatelsítě



elektřina z OZE


výkupní cena

TRH SE:


Povinný výkup využívá pouze

cca ¼ ze všech výrobců z FVE

Poznámka: informace o počtu výrobců využívajících povinný výkup vychází z posledních výkazů ČEZ

16

POVINNÝ VÝKUP – NOVÝ MODELDATOVÉ, FINANČNÍ A SMLUVNÍ VAZBY A TOKY

Zákazník

Obchodník

Provozovatelsítě

OTE


Povinněvykupující

TRH SE


elektřina z OZE


příplatek


rozdíl „výkupní – hodinová“ cena

TRH SE:


výkupní cenaPovinný výkup využívá pouze

cca ¼ ze všech výrobců z FVE

Poznámka: informace o počtu výrobců využívajících povinný výkup vychází z posledních výkazů ČEZ

17

STÁVAJÍCÍ MODEL PODPORY – PV A ZBDATOVÉ, FINANČNÍ A SMLUVNÍ VAZBY A TOKY

Zákazník

Obchodník


Obchodník

TRH SE


elektřina z OZE


zelený bonus


výkupní cena


TRH SE:


Provozovatelsítě

18

NOVÝ MODEL PODPORY – PV A ZBDATOVÉ, FINANČNÍ A SMLUVNÍ VAZBY A TOKY

Zákazník

Obchodník

Provozovatelsítě

OTE


Vykupující

Povinněvykupující

TRH SE


elektřina z OZE


zelený bonus

příplatek


rozdíl „výkupní – hodinová“ cenadohodnutá cena za SE

TRH SE:


výkupní cena

19

NOVÝ MODEL PODPORY (ZELENÉ BONUSY A POVINNÝ VÝKUP) – GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ

VÝKUPNÍ CENA

cena

TRŽNÍ CENA(současně i

HODINOVÁ CENA) elektřiny

z denního trhu OTE, kterou

inkasuje (může inkasovat)

povinně vykupující i vykupující obchodník

TRŽNÍ CENA (DENNÍ TRH OTE)

Bonus placený OTE výrobci a rozdíl mezi „výkupní

cenou a hodinovou cenou“ placený OTE povinně

vykupujícímu jako při tržní ceně

0 Kč/MWh

HODINOVÝ BONUS placený OTE

výrobci

Bonus placený OTE výrobci a rozdíl mezi „výkupní cenou a hodinovou

cenou“ placený OTE povinně vykupujícímu je závislý na výši tržní

ceny

Bonus placený OTE výrobci a rozdíl mezi „výkupní cenou a hodinovou

cenou“ placený OTE povinně vykupujícímu

0 Kč/MWh

PŘÍPLATEK

ROZDÍLmezi

VÝKUPNÍ CENOUa

HODINOVOU CENOU

placený OTE povinně

vykupujícímu

VÝKUPNÍ CENAplacená povinně

vykupujícím výrobci

20Zdroj: vládou 25.8.2010 schválený „Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů“ (NAP)

JAK SE HODLÁ SE STANOVENÝMI CÍLI V OBLASTI VÝROBY ELEKTŘINY Z OZE VYPOŘÁDAT ČR JE PATRNÉ Z JIŽ SCHVÁLENÉHO NAP

Rok (konečná spotřeba OZE v el.) 2008 sk 2009 očsk 2010 2020

Biomasa (mimo domácnosti) TJ 4 214 4 275 4 557 11 216

spotřeba biomasy tuny 865 116 873 767 984 154 2 809 246

Vodní elektrárny TJ 7 288 8 747 7 594 8 187

instalovaný výkon MW 1 045 1 036 1 047 1 125

Biologicky rozložitelná část TKO TJ 42 41 143 641

instalovaný výkon MW 2,9 2,9 2,9 81,3

Biologická složka odpadů tuny 4 944 6 763 48 977 280 384

Bioplyn TJ 960 1 518 2 247 10 336

instalovaný výkon MW 71 94 113 417

Geotermální energie TJ 0 0 0 66,2

instalovaný výkon MW 0 0 0 4,4

Větrné elektrárny – výpočet TJ 882 1 037 1 636 5 385

instalovaný výkon MW 150 193 243 743

Fotovoltaické systémy TJ 47 320 2 080 6 214

instalovaný výkon MW 54 460 1 650 1 695

CELKEM TJ 13 432 15 938 18 259 41 980

Co NAP vlastně říká:

nejvýznamnější navýšení výroby očekává ve třech oblastech: biopaliva (biomasa a bioplyn), vítr a slunce

v případě biopaliv (biomasa a bioplyn) je to velká výzva pro energetiku, ale především pro jejich výrobce

v případě větru bude záležet dosažení cíle primárně na povolovacích procesech výstavby

v případě slunce je již dosaženo

21

NEJLEVNĚJŠÍM ŘEŠENÍM BIOMASY JE JEJÍ SPOLUSPALOVÁNÍ VE VELKÉ ENERGETICE, A TO JAK ZDŮVODŮ EKOLOGICKÝCH, …

+

+

_

_

_na rozdíl od pevných fosilních paliv neobsahuje síru a jejím spalováním (nebo spoluspalováním) se vypouští méně oxidu siřičitého

může obsahovat nebezpečné látky, např. těžké kovy, které se spalováním dostávají do ovzduší navázané na tuhých látkách a které mají karcinogenní účinky a jsou z tohoto důvodu i sledovány a limitovány z pohledu kvality ovzduší po celé EU

vysoká citlivost na vhodný způsob spalování, počínaje skladováním biomasy (citlivost na vlhkost), přes vhodné technické zařízení vytvářející dostatečně vysokou teplotu při spalování až po záchyt škodlivin z emisí do ovzduší

největší problémy jsou v menších spalovacích zdrojích: nedostatečnou teplotou vznikají navíc karcinogenní organické látky (tzv. polycyklické aromatické uhlovodíky) a ty se zcela volně dostávají, obvykle vázané na tuhých látkách, do ovzduší, protože menší kotle nemají žádné, nebo velmi mírné limity pro tuhé látky (až 250 mg/m3) a odlučování škodlivin je zde málo účinné nebo žádné

problémy naopak nejsou tak velké u spoluspalování biomasy ve velkých zdrojích (elektrárny, velké teplárny), které mají dostatečnou teplotu spalování, mají instalované účinné filtry na odchyt škodlivin a mají i daleko přísnější emisní limity pro tuhé látky (10 - 50 mg/m3), na které se karcinogenní organické látky vážou

22

Druh spalování Výkupní ceny elektřiny Zelené bonusy dodané do sítě v Kč/MWh v Kč/MWh

Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O1 4580 3610v nových výrobnách elektřiny nebo zdrojích



Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O1 2830 1860ve stávajících výrobnách

Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O2 2130 1160 ve stávajících výrobnách

Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O3 1460 490ve stávajících výrobnách

Výroba elektřiny společným spalováním palivových směsí - 1370 biomasy kategorie S1 a fosilních paliv

Výroba elektřiny společným spalováním palivových směsí - 700biomasy kategorie S2 a fosilních paliv

Výroba elektřiny společným spalováním palivových směsí - 10biomasy kategorie S3 a fosilních paliv

… TAK I Z DŮVODŮ EKONOMICKCÝCH, …

Poznámka: v případě čistého spalování v nových zdrojích se jedná o zdroje uvedené do provozu 1.1.2008-31.12.2011

23

… COŽ, MIMO JINÉ, V ZÁSADĚ POTVRZUJÍ I VÝSTUPY Z PROJEKTU VaV „VYUŽITÍ OZE PRO KVET“ ZPRACOVANÝ FIRMOU ORTEP

Kritérium výběru optimálních scénářů

Cash – Flow v mil Kč/r

Potřeb. dotace v mil. Kč/r

Snížení emisí v tis. t CO2/r

Měrné nákl. v Kč/t CO2

Scénář VZ-El - 19 730 19 730 10 211 1 932

Scénář SZ-El - 33 060 33 060 7 567 4 369

Scénář VZ-Kv - 5 555 5 555 13 017 426

Scénář SZ-Kv -12 983 12 983 8 608 1 508

Scénář VZ-Te -3 640 3 640 10 102 360

Scénář SZ-Te -5 578 5 578 6 445 865

Scénář VZ-El s preferencí uplatnění biomasy formou spoluspalování v existujících velkých zdrojích s dominantní výrobou elektrické energie (v kondenzačních uhelných elektrárnách).

Scénář SZ-El s preferencí uplatnění biomasy formou samostatného spalování převážně v nových biomasových elektrárnách středního výkonu.

Scénář VZ-Kv s preferencí uplatnění biomasy formou spoluspalování, paralelního spalování a samostatného spalování ve velkých zdrojích s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla (KVET), tj. převážně ve stávajících uhelných teplárnách.

Scénář SZ-Kv s preferencí uplatnění biomasy formou převážně samostatného spalování většinou v nových, ale i v existujících teplárnách s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla středního výkonu.

Scénář VZ-Te s preferencí uplatnění biomasy formou spoluspalování, nebo samostatného spalování ve velkých zdrojích s výrobou pouze tepla (ve velkých výtopnách)

Scénář SZ-Te s preferencí uplatnění biomasy formou samostatného spalování většinou v nových kotelnách a výtopnách malého a středního výkonu

z vyhodnocení řady energetických, ekologických a ekonomických parametrů vychází jako nejoptimálnější scénáře „VZ-Kv“ a VZ-TE“

Zdroj: Tabulka a popis scénářů je ze studie „VYUŽITÍ OZE PRO KVET“ zpracovaný firmou ORTEP, s.r.o.

2424

KOLIK PENĚZ NÁS BUDE NAPLNĚNÍ NAP V ROCE 2020 NA PODPOŘE OZE STÁT A JAKÝ VLIV NA VÝŠI PODPORY MÁ ZPŮSOB ZAJIŠTĚNÍ CÍLŮ V BIOMASE

FVE

2,8 mld. Kč/rok

19,1 mld. Kč/rok

4,2 mld. Kč/rok

0,8 mld. Kč/rok

1,3 mld. Kč/rok

28,2 mld. Kč/rok

7,6 / 4,6 mld. Kč/rok

19,2 mld. Kč/rok

8,3 mld. Kč/rok

1,8 mld. Kč/rok

1,6 mld. Kč/rok

38,5/ 35,5 mld. Kč/rok

4,8 / 1,8 mld. Kč/rok

0,1 mld. Kč/rok

4,1 mld. Kč/rok

1,0 mld. Kč/rok

0,3 mld. Kč/rok

10,3 / 7,3 mld. Kč/rok

Biomasa

Bioplyn

VTE

MVE

Podpora v roce 2011

Podpora v roce 2020

Nárůst podpory 2011 - 2020

CELKEM

veškerý nárůst 2011-2020 v čistém spalování účelně pěstované biomasylomenoveškerý nárůst 2011-2020 ve spoluspalování účelně pěstované biomasy

Náklady v ČR na podporu OZE za období 2011-2020 budou cca 334 / 314 mld. Kč

a za průměrnou dobu životnosti zdroje OZE 20 let budou cca 770 / 710 mld. Kč.

Komentář:

Výpočet prováděn za předpokladu platnosti cen podpory roku 2011 bez indexování cen podpory a zpětné diskontace nad rozdílem objemů „cíl NAP 2020“ a započteného objemu výroby OZE do podpory pro rok 2011

Poznámka: v nákladech na podporu nejsou náklady spojené s odchylkou PV cca 1,5 mld. Kč v 2011 a cca 2,5 mld. Kč v 2020

SOUČASNÝ STAVELEKTROENERGETIKY ČR, REGIONU

I EU Z POHLEDU SKUPINY ČEZ

12-13. leden 2011 – Jelenovská

JAN KANTAředitel útvaru Legislativa a trh

souČasnÝ stav elektroenergetiky Čr, regionu i eu z pohledu skupiny Čez

Documents