Společenská kultura

Lidové umění ; VY_32_INOVACE_D3_06

Interaktivní výklad: Lidové umění jako pojem, lidová architektura, řemesla, lidové zvyky.

1.A.; 14.02.2013

Mgr. Ludmila Muchová

Druhy lidových staveb: Obytné Hospodářské - salaše, humna, stáje,

chlévy, stodoly, sklepy, ... Výrobní - mlýny, hrnčířské domy,

pekárny, kovárny, výhně, ... Sakrální - kapličky, kostely, boží muky,

zvonice, ... Veřejné - mosty, lávky, převozy, hatě, ...

Obr. č. 1 - Obytná budova v Muzeu kysucké vesnice.

Obr. č. 2 - Svatobořice - lidová architektura

Jsou to písně, u kterých není znám jejich původní autor

Předávaly se z generace na generaci

Kovář a podkovář Brusič skla Košíkář Keramika, hrnčířství Krajkářství Perníkářství Tkalcovství Vyšívání Zpracování slámy

Masopust - Třídenní svátek, který předcházel popeleční středě, jíž začínal čtyřicetidenní půst končící o velikonocích

Škaredá středa - Škaredá je nazývána proto, že tento den Jidáš zradil Krista

Zelený čtvrtek - Na zelený čtvrtek se dodržoval přísný půst. Povoleno bylo jediné syté jídlo bez masa a jiných produktů z teplokrevných zvířat. Jedla se tedy pouze zelenina - proto Zelený čtvrtek

Velký pátek - Velký pátek je hustě obestřen kouzlem lidové poezie. Věří se, že země vydává poklady, že se na několik hodin otvírá Blaník. Nesmělo se hýbat zemí, proto se nekonaly žádné práce na poli.

Bílá sobota - Bílá sobota je posledním dnem čtyřicetidenního postu a bílou se nazývá podle bílého oděvu těch, kteří byli tento den křtěni. Je také označována jako den světla.

Boží hod velikonoční - Při mši v neděli velikonoční světí kněz pokrmy, které do kostela sebou přinesou hospodyně a položí k oltáři. Tyto posvěcené pokrmy hospodyně opět domů odnesou a při slavnostním obědě je rodina obřadně sní

Pondělí velikonoční - Je dnem uvolnění a veselí, dnem vzývajícím nový život a zajišťujícím zdraví. Pošlehávání čerstvými pruty, které mohou být i umě spletené (označení "pomlázka" je od slova pomladit), má zajistit přenesení posilující životadárné mízy stromů do těla člověka. Odměnou za toto pošlehání je zdobené vajíčko.

Letnice - Jsou to také svátky pohyblivé. Slaví se 50 dní po Velikonocích, tedy deset dnů po tzv. Nanebevzetí Páně. Nejznámějším letničním zvykem jsou jízdy králů

Období vyvrcholení zemědělských prací - V tomto období se konala řada pověrečných praktik, které měly podpořit plodnost dobytka, zdar úrody. Zemědělské práce vrcholily slavností dožínek, vinobraním, dočesnou chmele apod.

Dušičky - Od roku 998 se konají svátky zesnulých 1. a 2. listopad. Venkovské, ale i městské hřbitovy, byly v minulosti v katolických oblastech doslova naplněny kovanými železnými kříži se středovou schránkou i bez ní. Tyto kříže představují jeden z nejvýznamnějších projevů lidového řemeslného umění. V některých obcích se peklo i zvláštní pečivo, nazývané "dušičky" pro žebráky, pocestné a vůbec chudý lid. Dnes se hroby zdobí květinami, věnci a zapálenými svíčkami.

Sv. Martin – 11. listopadu - "Sv. Martin přijíždí na bílém koni". Znamenalo to první sníh a posvícenskou husu

Advent - Adventní doba (období čtyř neděl před vánočními svátky) je dobou postní, kdy se zpívají "roráty", což je odvozeno z latinského pojmu "rosy nebeské". Vázaly se adventní věnce, kterými se zdobily domy (připevňovaly se na dveře).

Mikuláš – 6. prosince - V předvečer chodí průvod Mikuláše, anděla a čerta. S těmito pochůzkami je spjata nejenom řada písní a koled, ale i zvyků. Čert nikdy nenaděluje, ale má mít krásnou divokou masku. Dětem naděluje s příslušným napomenutím pouze anděl. Mikuláš má mít nějaké to jablíčko a nejvíc se zavděčí, má-li při sobě množství různých figurek, dřevěných hraček, píšťalek, nožíků i hrníčků, prostě všeho, co pak dává andělovi a pověřuje ho, aby to rozdal. Děti mají mít za oknem, pod polštářem, v síni, na klice punčošku ještě pro noční dárky od Mikuláše.

Vánoce - S vlastním průběhem Vánoc je spojena řada zvyků. Kdo se na Štědrý den postil, viděl zlaté prasátko. Štědrovečerní stůl byl svátečně upraven a obložen symboly hojnosti a ochrany (chléb, jablka, ořechy, med aj.). S Vánoci je spojeno vánoční jmelí, s nímž se tehdy posvátně čarovalo. Vánoční stromek, jeden z nejhezčích a nejpoetičtějších symbolů Vánoc, je velmi mladým prvkem. První zprávy o něm v Evropě máme až z počátku 19. století. Užití stromků nebo větví však u nás mělo poměrně dlouhou tradici. Na Valašsku zavěšovali nad stůl jehličnatý stromek, jinde zdobili světnici či stůl chvojím.

Řemesla, zvyky, tradice. In: [online]. [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://www.klic.cz/remesla/

Lidová architektura. In: [online]. [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://www.lidova-architektura.cz/