AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková

ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 1. ročníku gymnázia na předmět OSZ

KLÍČOVÁ SLOVA: Konvenční normy, institucionální normy, zvyky, obyčeje, legální svědomí, tabu, ideální normy, sankce, konformita

SPOLEČENSKÉ NORMY, KONFORMITA

VY-32-INOVACE-OSZ-117

Společenské normy

• žádná společnost neexistuje bez pravidel, která regulují chování (norem)

• každá skupina vyjadřuje v normách to, co očekává od svých členů

• tato svá očekávání provází různými typy sankcí

• normy jsou kulturně hodnotové vzorce a jsou – li zvnitřněny jedincem, stávají se součástí osobnosti a vystupují jako hodnotová orientace

Normy se liší:

• silou sociálního tlaku, kterým se prosazují

• mírou sankcí, za jejich nedodržování

Vznik společenských norem

• na základě uvědomělých rozhodnutí

• živelně – z několika náhod se stane norma

• nápodobou – převzetím od jiného společenství

• přenášení ze skupin do skupin – přestěhováním

Druhy norem:1) Konvenční

2) Institucionální

3) Ideální

Konvenční normy

• mají základní význam v mezilidském styk

• tvoří nejširší oblast užívaných norem

• vznikají především v tradici

• není znám původ, nedají se zdůvodnit

1) Zvyky

• méně složitý rituál

• zavazuje jedince v určité situaci určitým způsobem (např. uvolnění místa staršímu)

• překročení zvyku nemá obvykle za následek trest, ale mohou se objevit pocity trapnosti, nespokojenosti sama se sebou = nejsou razantní sankce

• přesto však zde určité sankce jsou a hovoříme o vnějších a vnitřních

• vnější sankce – bývají obvykle ve formě posměchu, sociální distance, ironie

• vnitřní sankce – vnitřní pocit, který lze charakterizovat jako pocity nepatřičnosti, trapnosti

2) Obyčeje• složitý rituál

• normy spjaté se silnějšími sankcemi

• kritériem jsou výrazy morální x nemorální

• obyčeje bývají odvozovány od zvyků, které se častějším opakováním staly pravidelným

• obyčeje mohou mít silný zpětný vliv na strukturu a vývoj společnosti

Institucionální normy• působení těchto norem spočívá

v uvědomělém dodržování zákonů a předpisů daného řádu

• nemusí být vždy psané (zvykové normy)

• institucionální normy zajišťují všechny zásadní vztahy mezi lidmi

• označujeme je jako právní normy – psané, dodržování vázáno trestními sankcemi

• morální a právní normy se mohou dostat do rozporu

1)Legální svědomí

• lidé dodržují zákony i tehdy, když nemají žádné obavy z trestu

• předpokládá se, že normální člověk má zpravidla určitý stupeň úcty k  zákonům a toto jej vede k respektování bez ohledu na trestní sankce

• do konfliktu se však mohou dostat i institucionální normy navzájem – stát povolí rozvod věřícím – církev ho zakáže

2)Tabu

• vyjadřuje velmi přísný zákaz, vezmeme – li v úvahu původní význam, je obsah tabu charakterizován svatostí, nebezpečím nebo nečistotou

• přestoupení tabu vyvolá přísný tlak okolí a přísné trestní sankce

• Tabu není tématem k diskusi, nepochybuje se o něm

• univerzálním tabu je incest

Ideální normy• ideje = představy o nejvyšších hodnotách

(emocionálně sycených), které nejsou odvoditelné z jiných jim nadřazených hodnot

• svoboda, demokracie, přátelství aj. – ideje jsou prožívány jako hodnoty smyslu (mohou být zneužívány)

• jsou značně ovlivňovány city a méně jsou předmětem racionálního uvažování

Interiorizace norem

• k interiorizaci (zvnitřnění) norem dochází postupně v procesu socializace a tento proces je celoživotní

• dochází k ní pod vlivem vnějšího a vnitřního tlaku

Sankce• jsou základem společenské kontroly

• původně představují trest za přestoupení normy, nově je pod ně zahrnuta i odměna za dodržování norem (pozitivní sankce)

• sankce se mohou pojit s vlastními zájmy, ale většinou mají charakter sociální

• sankce jsou odměny a tresty na konformní nebo deviantní chování

sankce působí:

• okamžitě – trest = zpětná vazba

• perspektivně – obava před trestem, pomluvou = působí sebevýchovně

Konformita• podstatou konformity je podrobení se jedince

co do úsudku i co do chování skupinovému nátlaku

Nepravá konformita – jedinec navenek se skupinou souhlasí, ale v nitru si nechává svůj vlastní názor. Zde může jedinec očekávat, že bude jen přechodná a nestálá, fungující pouze po dobu působení tlaku skupiny a jedinec má pak sklon navracet ke svému osobnímu náhledu v tom okamžiku, kdy tlak skupiny bezprostředně pomine nebo když se on od ní vzdálí

Pravá konformita – jedinec se dostává do souhlasu se skupinou jak zvenčí, tak i ve svém nitru

Opačná konformita – skupině někdo aktivně odporuje, oponuje, je negativistický, nepřátelský, když s ní živelně nesouhlasí. Ostře vystupuje proti normám skupiny a zpochybňuje jejich platnost

POUŽITÉ ZDROJE:

www.glassschool.cz

BENDL, Stanislav: Maturita ze společenských věd. 3. vydání. Praha: Nakladatelství Aleš Skřivan ml., 2001. 56 s. ISBN 80-86493-02-4.

HLADÍK, Jaroslav: Společenské vědy v kostce. 3. vydání. Praha: Fragment, 2004. 108 s. ISBN 80-7200966-4

DRÁBOVÁ, R. a ZUBÍKOVÁ, Z.: Společenské vědy. 1. vydání. Praha: Fragment, 2007. 104 s. ISBN 978-80-253-0050-3

EMMERT, F. a kol.: Odmaturuj ze společenských věd. 1. vydání. Praha:Didaktis, 2004. 224 s. ISBN 80-86285-68-5