spoleČenskÉ normy, konformita
DESCRIPTION
SPOLEČENSKÉ NORMY, KONFORMITA. VY-32-INOVACE-OSZ-117. AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková. ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 1. ročníku gymnázia na předmět OSZ. - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková
ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 1. ročníku gymnázia na předmět OSZ
KLÍČOVÁ SLOVA: Konvenční normy, institucionální normy, zvyky, obyčeje, legální svědomí, tabu, ideální normy, sankce, konformita
SPOLEČENSKÉ NORMY, KONFORMITA
VY-32-INOVACE-OSZ-117
Společenské normy
• žádná společnost neexistuje bez pravidel, která regulují chování (norem)
• každá skupina vyjadřuje v normách to, co očekává od svých členů
• tato svá očekávání provází různými typy sankcí
• normy jsou kulturně hodnotové vzorce a jsou – li zvnitřněny jedincem, stávají se součástí osobnosti a vystupují jako hodnotová orientace
Normy se liší:
• silou sociálního tlaku, kterým se prosazují
• mírou sankcí, za jejich nedodržování
Vznik společenských norem
• na základě uvědomělých rozhodnutí
• živelně – z několika náhod se stane norma
• nápodobou – převzetím od jiného společenství
• přenášení ze skupin do skupin – přestěhováním
Druhy norem:1) Konvenční
2) Institucionální
3) Ideální
Konvenční normy
• mají základní význam v mezilidském styk
• tvoří nejširší oblast užívaných norem
• vznikají především v tradici
• není znám původ, nedají se zdůvodnit
1) Zvyky
• méně složitý rituál
• zavazuje jedince v určité situaci určitým způsobem (např. uvolnění místa staršímu)
• překročení zvyku nemá obvykle za následek trest, ale mohou se objevit pocity trapnosti, nespokojenosti sama se sebou = nejsou razantní sankce
• přesto však zde určité sankce jsou a hovoříme o vnějších a vnitřních
• vnější sankce – bývají obvykle ve formě posměchu, sociální distance, ironie
• vnitřní sankce – vnitřní pocit, který lze charakterizovat jako pocity nepatřičnosti, trapnosti
2) Obyčeje• složitý rituál
• normy spjaté se silnějšími sankcemi
• kritériem jsou výrazy morální x nemorální
• obyčeje bývají odvozovány od zvyků, které se častějším opakováním staly pravidelným
• obyčeje mohou mít silný zpětný vliv na strukturu a vývoj společnosti
Institucionální normy• působení těchto norem spočívá
v uvědomělém dodržování zákonů a předpisů daného řádu
• nemusí být vždy psané (zvykové normy)
• institucionální normy zajišťují všechny zásadní vztahy mezi lidmi
• označujeme je jako právní normy – psané, dodržování vázáno trestními sankcemi
• morální a právní normy se mohou dostat do rozporu
1)Legální svědomí
• lidé dodržují zákony i tehdy, když nemají žádné obavy z trestu
• předpokládá se, že normální člověk má zpravidla určitý stupeň úcty k zákonům a toto jej vede k respektování bez ohledu na trestní sankce
• do konfliktu se však mohou dostat i institucionální normy navzájem – stát povolí rozvod věřícím – církev ho zakáže
2)Tabu
• vyjadřuje velmi přísný zákaz, vezmeme – li v úvahu původní význam, je obsah tabu charakterizován svatostí, nebezpečím nebo nečistotou
• přestoupení tabu vyvolá přísný tlak okolí a přísné trestní sankce
• Tabu není tématem k diskusi, nepochybuje se o něm
• univerzálním tabu je incest
Ideální normy• ideje = představy o nejvyšších hodnotách
(emocionálně sycených), které nejsou odvoditelné z jiných jim nadřazených hodnot
• svoboda, demokracie, přátelství aj. – ideje jsou prožívány jako hodnoty smyslu (mohou být zneužívány)
• jsou značně ovlivňovány city a méně jsou předmětem racionálního uvažování
Interiorizace norem
• k interiorizaci (zvnitřnění) norem dochází postupně v procesu socializace a tento proces je celoživotní
• dochází k ní pod vlivem vnějšího a vnitřního tlaku
Sankce• jsou základem společenské kontroly
• původně představují trest za přestoupení normy, nově je pod ně zahrnuta i odměna za dodržování norem (pozitivní sankce)
• sankce se mohou pojit s vlastními zájmy, ale většinou mají charakter sociální
• sankce jsou odměny a tresty na konformní nebo deviantní chování
sankce působí:
• okamžitě – trest = zpětná vazba
• perspektivně – obava před trestem, pomluvou = působí sebevýchovně
Konformita• podstatou konformity je podrobení se jedince
co do úsudku i co do chování skupinovému nátlaku
Nepravá konformita – jedinec navenek se skupinou souhlasí, ale v nitru si nechává svůj vlastní názor. Zde může jedinec očekávat, že bude jen přechodná a nestálá, fungující pouze po dobu působení tlaku skupiny a jedinec má pak sklon navracet ke svému osobnímu náhledu v tom okamžiku, kdy tlak skupiny bezprostředně pomine nebo když se on od ní vzdálí
Pravá konformita – jedinec se dostává do souhlasu se skupinou jak zvenčí, tak i ve svém nitru
Opačná konformita – skupině někdo aktivně odporuje, oponuje, je negativistický, nepřátelský, když s ní živelně nesouhlasí. Ostře vystupuje proti normám skupiny a zpochybňuje jejich platnost
POUŽITÉ ZDROJE:
www.glassschool.cz
BENDL, Stanislav: Maturita ze společenských věd. 3. vydání. Praha: Nakladatelství Aleš Skřivan ml., 2001. 56 s. ISBN 80-86493-02-4.
HLADÍK, Jaroslav: Společenské vědy v kostce. 3. vydání. Praha: Fragment, 2004. 108 s. ISBN 80-7200966-4
DRÁBOVÁ, R. a ZUBÍKOVÁ, Z.: Společenské vědy. 1. vydání. Praha: Fragment, 2007. 104 s. ISBN 978-80-253-0050-3
EMMERT, F. a kol.: Odmaturuj ze společenských věd. 1. vydání. Praha:Didaktis, 2004. 224 s. ISBN 80-86285-68-5