Stonek(caulom)

Nadzemn rostlinn orgnSpojuje: koen, listy a kvtyNeomezenho rstuDl se: uzliny (nody - vyrstaj listy) lnky (internodia - prodluovn stonku)

Funkce stonkuZkladn orgn vtiny cvnatch rostlinNeseorgnyfotosyntzy(listy) a orgny pohlavnho rozmnoovn (kvty,plody) Rozvodroztok minerlnch ltek z koen do list a organickasimiltyz list do rstovch pletiv Rstrostliny (dliv pletiva)Pomh orientovat listy ke svtlu a vyzdvihuje kvtynad ostatn rostlinn sti

Asimilan- mohou provdt fotosyntzuZsobn- viz. metamorfzy (brambor)

Rst- Pomoc dlen bunk na vegetanm vrcholu a zvtovnm bunk v internodich

Tloustnut- Zvtovnm bunk - vytvenmdruhotnch pletiv produkovanch kambiem

Typy stonk1. Dunat- byliny- lodyha (nese listy) - stvol (bezlist, nevtven, zakonen kvtem nebo kvtenstvm) - stblo (dut stonek s kolnky)

lodyha

stvol

stblo

2.Devnat - deviny- stromy kmen (doln nevtven st stromu) - kee (keky) - polokee

kmen

ke

poloke

3. Dlen podle tvaru na pnm ezu - - vlcovit - tyhrann - trojhrann

vlcovit

tyhrann

trojhrann

4. Dlen stonku podle polohy v porostuPmVystoupav PolhavPlazivOvjivPopnav

Stavba stonku 1. Prvotn stavba - epidermis - pokoka - primrn kra (cortex) - obvodov vrstva obsahuje mechanick pletiva (kolenchym, sklerenchym) - stedn vlec (stl) - vparenchymatickm pletivu uloeny cvn svazky; u dvoudlonch rostlin uspodny do kruhu, u jednodlonch rostlin roztrouen (nejastjm typem cvnch svazk kolaterln, pop. bikolaterln)- de s deovmi paprsky

2. Druhotn stavba stonku -nahosemenn a dvoudlon rostliny -dv druhotn dliv pletiva: felogn a kambium 1.kambium- smrem dovnit stonku vytv druhotn devo (deuteroxylm), smrem vn druhotn lko (deuteroflom) - druhotn devo vytvoen za jeden rok se nazv letokruh a uruje st rostliny 2.felogn - zakld se zparenchymatickch bunk pod povrchem stonku - vn oddluje zkorkovatl buky tvoc druhotnou kru, dovnit tenkostnn buky zelen kry

Primrn stavba stonku x zakldn kambiaPryskynk plaziv (Ranunculus repens) - dvoudlon bylina - stonek p. ezprimrn kraepidermis a kutikulasklerenchymatick pochvaflomkambiumxylmparenchym zkladnho pletivacentrln dutina - intercelulrakolaterln cvn svazky uspodny do kruhueustl

Kolaterln svazek cvn oteven stonek pryskynku (Ranunculus) - pn ezPotek tvorby kambiamechanick pochvaprotoflommetaflommetaxylmprotoxylm

Zea mays - kukuice set - p. . stonkemJednodlon rostlina, kolaterln cvn svazky uzaven, roztrouen. Rozlien primrn kry a stednho vlce schz.epidermis a kutikula- typ stednho vlce: ataktostlpruh lignifikovanch bunk parenchym zkladnho pletivacvn svazky kolaterln (uzaven), roztrouen

Primrn stavba stonkuKukuice set (Zea mays)- jednodlon rostlina - p. ez stonkemepidermis a kutikulaataktostlparenchym zkladnhopletivacvn svazky kolaterln (uzaven), roztrouen kolaterln cvn svazky uzaven, roztrouen

Primrn stavba stonkuKukuice set (Zea mays)- jednodlon r. - p. ez stonkem- detailepidermis a kutikulaataktostlpruh lignifikovanch bunk parenchym zkladnhopletivacvn svazky kolaterln (uzaven), roztrouen kolaterln cvn svazky uzaven, roztrouen

Lamium album - hluchavka bl - p. . stonkem, dvoudlon r.kambiumflomkolenchym rohovcvn svazekintercelulra (dutina)parenchym. b. - zbytek denparenchym krykambiumxylmparenchym. b. zdevnatl b.stnyepidermistrichom

Hluchavka bl (Lamium album) - dvoudlon r. - p. ez stonkem flomkolenchym rohovintercelulra(dutina)parenchym. b.- zbytek denparenchym kryxylmepidermistrichom

Hluchavka bl (Lamium album) - dvoudlon r. - p. ez stonkem flomintercelulra(dutina)parenchym. b.- zbytek denparenchym kryxylmepidermiskambiumDruhotn ztloustl stonek

Vytven sekundrn kry (peridermu)Bez ern (Sambucus nigra)kolenchymepidermisepidermisepidermiskorkov b.felognzelen krakolenchym(prim. kra)

epidermiskorek (felm)felognfelodermkolenchym

Vytven sekundrn kry (peridermu)primrn kra

epidermiskorek (felm)felognfeloderm

Sambucus nigra - bez ern - LENTICELAprimrn krafelognintercelulryfelodermvplov buky (s etnmi intercelulrami)epidermisfelmfelm

LenticelaBez ern (Sambucus nigra)

primrn krafelognfelodermmerenchym - vplov buky(s etnmi intercelulrami)epidermisfelmflomxylm

Vtven stonkuvidlinat(dichotomick) - vvojov pvodn, jmel, plavun a nkter kapradinymonopodiln - postrann vtve neperstaj hlavn stoneksympodiln - postrann stonek pokrauje ve smru pvodnho stonku a perst ho, rva vinn - stejn vtven lze sledovat i u oddenk

Dichotomieje fylogeneticky nejstar typ vtven, vidlinat, kter nen vzno na vvin list a vyskytuje se u as, jtrovek, plavun apod.

Monopodiumje typ vtven, pi nm zstv siln apikln dominance terminlnho pupene, kter pokrauje v rstu a omezuje vvin postrannch vtv. Tento typ vtven je typick pro nahosemenn rostliny a vyskytuje se u nkterch devin s jehndami (ole, habr).

Sympodium je charakteristick tak, e postrann vtve nabvaj pevahy nad hlavnm stonkem. Tento typ vtven je znm pod nzvemdichaziuma je charakteristick nap. pro ek

vidlinatmonopodilnsimpodiln

Metamorfzy1.zdunatn stonk: zsobrna vody, pejmaj asimilan funkci list u kaktus a pryc-brachyblasty: zkrcen stonky nesouc listy; modn opadav-kolce: trny brachyblastovho pvodu; slivo trnka, hloh, hrue polnika (plan)2.hlzy : ztloustl sti stonku jako adaptace na nepzniv podmnky- oddenkov hlzy lilek brambor, dlatka stelolist- hypokotylov hlzy dymnivka, brambok, edkvika, erven epa- bazln hlzy: ztlutn bze nadzemn lodyhy; afrn, pryskynk hlznat- stonkov hlzy tropickch orchidej, kedluben- bulva vznik zkoene, hypokotylu a spodn sti stonku; epa, mik celer

3.oddenky: rostou horizontln pod zem, listy pemnny vupiny, jejich lomky slou krozmnoovn; kosatec, sasanka, pr4.lahouny: rostou horizontln nad zem; jahodnk, zbhovec plaziv5.ponky: pichycen rostliny; rva vinn, muenka, loubinec6.cibule: zdunatl orgny pevn listovho, ale tak stonkovho pvodu; stonkov pvod m tzv.podpu, co je siln zkrcen stonek, na kterm pak obvykle vyrstaj zdunatl bze list8.pacibulky: vznikaj obvykle pemnou pupen a slou krozmnoovn;lilie cibulkonosn, lomikmen zrnat, esnek

oddenky

Oddenkov hlzybegonie

bulva

lahouny

ponky

cibule

Vyuitzelenina: bramborov hlzy, stonkov hlzy brukve (kedlubny), mlad nezelen prty chestu koen: oddenky zzvoru, kra skoicovnku; prty oregna, bazalky, alvje apod.de stonk ttiny cukrovdevo strom (celulza, topivo, stavby, nbytek, textiln prmysl)padn rostliny: len, konopkorek: dub korkovliva: chininovnkkauuk, terpentn, pryskyice, arabsk guma kapinic

Rekordyvka: sekvojovec obrovsk 80-100 m, jednotliv exemple vce ne 100 m nejvt pesn zmen strom 115 m (nepotvrzeno 142 m)blahovink krlovsk 106 mdouglaska tisolist: vroce 1895 poraen jedinec vysok 128 metrdlka: rotan rkosovit (lina) 200-300 mka: baobab - prmr 10 m, sekvojovec obrovsk - 11 mna druh stran me dochzet a k plnmu potlaen stonku (Rafflesia, drobnika bezkoenn)

Anna Vyhnnkov 3.A