stres dopis pro jardu 25 let od vzniku unie · pdf fileivana rosová milí...
TRANSCRIPT
StresDopis pro Jardu25 let od vzniku Unie Roska
Ivana Rosová
Milí ètenáøi, kdo jste èetli poslední vydání èasopisu iRoska, jistì jsem vám zavaøila, proto�e jsemzanedbala poslední korekturu u Vanilkových dnù s názvem Etrokáka, vskøítel a le�va.
Správné znìní: etrokáka � otakárekvskøítel � støevlík
27 ROSKA Jihlava v zimì
24 Tak u� je nám 30
21 Zaèátky písecké Rosky
Mumlavské vodopády Harrachov
Foto: Jiøí �imral
26 Roska Brnomìsto na plese MÈ
Kdy� byla v roce 1992oficiálnì zaregistrována u Ministerstva
vnitra ÈR, nikdo � ani jejíotec Ing. Jaroslav Zika �nevìdìl, jak si v �ivotì povede a jaká budoucnost na nièeká. Dal jí do vínku svévelké charisma, inteligencia dobré srdce a spoleènì sesna�ili pomáhat lidem s roztrou�enou sklerózou. UnieRoska pøedev�ím zastøe�ilaregionální kluby, které ji� od80. let vznikaly po celé republice. Pod vedením JardyZiky a jeho spolupracovníkùRoska vzkvétala a pøibíraladal�í aktivity. Kromì základního nezbytného cvièenía plavání a rekondièníchpobytù pøipravovala pro svéèleny i pøedná�ky, rekondièní pobyty, zájezdy, pobytyu moøe, vstoupila do mezinárodních organizací MSIFa EMSP, navázala spolupráci s podobnými spoleènostmina Slovensku, v Polsku, Slovinsku...
Stejnì jako v �ivotì lidském, i v �ivotì spolkovémmù�e dojít ke stagnaci, dostaví se únava, pocit �nevím,kam dál� � a tomu se naprahu dospìlosti nevyhnula
ani na�e oslavenkynì. Unavený otec musel na odpoèinek a své dítì u� sledovaljen zpovzdálí. Mo�ná bylona to je�tì pøíli� brzy, proto�e milá Roska najednou nevìdìla kudy kam, a �ivotemse jen tak zmítala.... Poèetaktivních klubù klesl z 37 na29 a jejich vedoucí si øekli,�e musí se svou Unií nìcoudìlat, aby se vzpamatovala. A tak se i stalo. Roskanabrala druhý dech, k èemu�jistì pøispìl pøíchod druhéholékaøského garanta, oprá�ilastaré známosti a navázalanové, zaèala se znovu objevovat na mezinárodní scénìa loni se stala i partnerkouministerstva zdravotnictví pøijednání o zakotvení pacientských organizací v legislativì.
Leto�ní 25. narozeninyoslaví Unie Roska ve velkémstylu: nejprve v dubnu uspoøádá v Luhaèovicích mezinárodní setkání pacientù s odborníky na komplementárnípostupy pøi RS, èím� navá�ena døívìj�í spolupráci seSlovenskem. V prùbìhu jarataké probìhnou setkání pacientù s lékaøi a dal�ími odborníky z MS center. Nejdù
le�itìj�í akcí bude benefièníkoncert ke Svìtovému dniRS v Praze, kde budou ocenìni pracovníci a dobrovolníci, kteøí pro pacienty v minulých letech nejvíce udìlali.Po prázdninovém odpoèinkunastane premiéra sportovních her pro roskaøe v Nymburce a závìreènou velkouakcí bude 15. národní konference �Místo pro kvalitní �ivot s RS�, která se letospøesouvá z Prahy do Olomouce. Na v�echny akcesrdeènì zveme v�echny èleny Unie i ostatní pacienty.
Co øíci závìrem: dìkujeme prof. MUDr. Janu Mare�ovi, Ph.D., Ivanì Rosové,Ing. Jiøinì Landové, JitceVeèeøové, Vlastì Blatné,Mgr. Daniele Bláhové, JUDr.Danu Zwiebovi a v�em, kteøípomáhali dr�et Rosku nadvodou, znovu ji nakopnout,a umo�nili jí oslavit 25. narozeniny v klidu a pohodì.A na�í Unii pøejeme nejménìdal�ích 25 let aktivního �ivota v duchu, který jí pøed letyvtiskl Jarda.
Za výkonnou raduKamila Neplechová
Ètvrtstoletí Unie ROSKA
A co doma?
Ka�dá nemoc má vliv nejenna pacienta, ale i na jehookolí. A samozøejmì to
platí také v pøípadì roztrou�enésklerózy. Rodina, pøátelé a kolegové se musí vyrovnat, nauèit �íta jednat s nemocným s RS. Roztrou�ená skleróza vzniká vìt�inouu mlad�ích dospìlých a u �en,a proto je zøejmé, �e je tím posti�ena hlavnì rodina a dìti. Nemocný s RS potøebuje bìhem dnedostateèné mno�ství pøestávekk odpoèinku. Èlenové rodinya nejbli��í okolí se tomuto faktumusí pøizpùsobit a upravit celodenní program. Pacient s RS semusí èasto vyrovnat se ztrátousamostatnosti, kterou nemù�eskrývat.
Rodièe s RS by pøed svýmidìtmi nemìli nic skrývat, vysvìtlitv�e o RS a smysluplnì je zapojitdo denních aktivit. RS mù�e býtrizikovým faktorem pro partnerství. �ít jako pár s RS znamená�ít s nejistotou. Spoleèné perspektivy a plány se mìní, spoleèná pøání je tøeba pøizpùsobit.Mù�e dojít také k výmìnì rolív rodinì. Mù�e se stát, �e domácnost se dvìma výdìlky bude mítdo budoucna jen jeden výdìlek.Pacient mù�e zùstat doma a zdravý partner musí kromì povolánípøevzít úkoly v domácnosti a vevýchovì dìtí. V�ední den a �ivotní styl je tøeba pøizpùsobit pacientovi.
To má èasto vliv na intimitu,a proto je tøeba hledat nové formynì�ností a tìlesného uspokojení� dal�í zátì� pro partnerství. Prooba partnery je dùle�ité, aby sese zmìnìnou �ivotní situací vypoøádali a dokázali spolu otevøenìkomunikovat. RS mù�e mít znatelný negativní vliv na celou rodinu, která se musí adaptovat naonemocnìní a jeho dùsledky.Partneøi èasto obtí�nì zvládajínovou situaci, dokonce mohou býtpod vìt�ím tlakem ne� pacientsám v pøípadì, �e zva�ují alternativu �zùstat, èi jít�. Jeli partnerskývztah primárnì neuspokojivý, jeRS nezøídka pokládána za pøíèinuv�ech emocionálních, partnerských a sexuálních problémù.Mù�e následovat odlouèení neborozvod, co� je pravdìpodobnìj�í,kdy� je RS posti�ena �ena. RSzpùsobuje mnohdy u mu�ù i �ensexuální dysfunkci. S tímto faktem by mìli být seznámeni nejen
pacienti, ale i jejich partneøi. Odborná pomoc je zde nezbytná.
Bì�ným jevem ve vztazích lidís roztrou�enou sklerózou je agresivita, a� ji� vyjadøovaná pøímo, èinepøímo. Pacienti mnohdy nedoká�ou vyjádøit pocity vzteku,zvlá�tì jsouli závislí na partnerovi a obávají se odmítnutí, nebojestli�e se jejich zdravý partnercítí vinen. Potlaèování pocitùvzteku nebo viny mù�e vytváøetneupøímnou atmosféru mezi partnery. Pravdìpodobný je také výskyt manipulací a �hraní her�.
Také dìti na sebe zaèínají neadekvátnì upozoròovat, jsoulijejich potøeby zanedbávány; roztrou�ená skleróza by jim mìla býtvysvìtlena na úrovni pøimìøenévìku. Nìkteré dìti se nauèilypocitùm viny, a� ji� proto, �e sepokládají za pøíèinu pacientovyroztrou�ené sklerózy, nebo �e
kresba Jaroslav Bezdìk
cítí, �e jsou nadbyteèným èi nechtìným bøemenem. Nìkteré dìtinalézají kompenzaci v zapojeníse do péèe o nemocného rodièe.
U pacientù se mnohdy projevujífrustrace, se kterými si rodinnípøíslu�níci po del�í dobì nevìdírady. Napø., nechtìjí chodit ven,do spoleènosti a nesná�ejí zmìny. Stále se dívají na televizia nemají zájem seznamovat ses novými lidmi. Nejsou schopnikontrolovat své pocity. Snadno serozpláèou nebo jsou popudliví.Vy�adují neustálé ohledy nebojsou uzavøení. Tìch negativníchprojevù je celá �kála.
Osoby v takto slo�itých a stresujících vztazích potøebují pravidelný odpoèinek od sebe navzájem. Oddechové programy, adaptované bydlení, pomùcky usnadòující mobilitu spolu s dobøe vy�koleným personálem léèebnýchprogramù a celodenním peèovatelským servisem mohou pomocipacientùm i o�etøovatelùm tyranizující nároky onemocnìní roztrou�enou sklerózou omezit.
Skuteènost, �e roztrou�enáskleróza mù�e být pøíèinou ne�ádoucích psychických pøíznakùa neúnosnì vyèerpávat zbyléèleny rodiny, je nedostateènìbrána v úvahu. Lidé s roztrou�enou sklerózou, jejich partneøia dìti se èasto cítí provinilými,nepochopenými, izolovanýmia bez pomoci svého okolí.
Je tøeba si uvìdomit, �e nemocsamotná mù�e pacientovi zpùsobovat problémy s koncentracípozornosti, pamìtí, vyjadøovánímemocí a sebekontrolou.
Z vlastní zku�enosti mohu potvrdit v�echny vý�e uvedené okolnosti a problémy. Vzhledem k tomu, �e nemoc postihuje ze dvou
tøetin �eny, zùstávají ve vztahutìmi �zdravými� partnery mu�i.Pokud zùstala tím zdravým �ena,troufám si øíci, �e v takové úlozeto má mo�ná tì��í ne� mu�.Pøece jenom, mu� má být hlavoua �ivitelem rodiny. Kdy� se ohlédnu za pøíbìhy, které jsem za taléta za�ila, nemohu posoudit, zdav takové situaci vydr�í více �enaèi mu�. Je to velmi individuálnía ono hlavnì velmi zále�í napacientovi samém. RS má mnohopodob. Na nìkom ani není naprvní pohled nemoc vidìt, jinýpotøebuje berle, vozík. Míra samostatnosti je rùzná. Znám mnohopøípadù, kdy �enu (popø. mu�e)nemoc takzvanì pøeválcovalaa potøebuje pomoci skoro sev�ím. Tady je nutné uvìdomit si,�e man�el je partner, nikoliv peèovatel, aè je sebeobìtavìj�í.Tedy zapojme asistenty, kompenzaèní pomùcky, zkrátka v�echno,co bì�ný �ivot usnadní. Musímesi ty své chlapy �etøit, hýèkat. Toplatí i v pøípadì, kdy nemocný �ijes rodièi, tam zejména. Ti semnohdy obìtují a� do sebeznièení.
Neznám mnoho pøípadù, kdyman�el nebo man�elka nemocného opustili, i kdy� se to také stává.Spí� jde o kvalitu sou�ití. Aleneodsuzujme je za to. Nìkdy toprostì nejde. Také zále�í na tom,
v jaké fázi man�elství k onemocnìní dojde. Pokud èlovìk onemocní na vrcholu své kariéry,najednou celá rodina musí zmìnitzabìhnutý styl �ivota.
Snad bych mohla uvést svùjosobní pøíbìh. Já jsem to mìlajednoduché, proto�e svùj dospìlý�ivot jsem si budovala s RS.Témìø pøed 30 lety jsem se u�jako nemocná vdávala za zdravého mu�e. Tedy vìdìl, do èehojde. Máme spolu dceru, dnes je jí26 let. U� od malinka byla zvyklána maminku s berlemi, tak s tímproblém nemìla. Akorát si pamatuji, jak ve 3. tøídì se jí spolu�ákposmíval, �e má pajdavou matku.Tak mu rozbila nos, dostala tøídnídùtku za napadení spolu�áka a tobylo v�echno.
A jaký je mùj recept na normální(��astné je pøíli� nadnesené slovo) man�elství? Samostatnost,nedìlat si z man�ela peèovatele.Já bych klidnì mohla zùstat domabez vozíku. Tìch pár krokù je�tìudìlám. Jen�e já potøebuji dodivadla, do kina, na rehabilitaci,do knihovny, nakupovat, obèas dopráce. Ne� by mì man�el v�udeodvezl, v�echno obstaral, takbych vylítla z kù�e. Tak jsem sipoøídila vozík a vìt�inu svýchpotøeb si zaøídím sama.
Va�e Ivana Rosová
Ergoterapie Roska Písek
Dopis pro JarduAhoj Jardo.
Venku snì�í, mrzne, v�ude leda závìje. Tohle neprojedu ani nasvém terénním elektrickém vozíku. Tak jsem si uvaøila kafíèkoa pí�u Ti. Rozpustné kafíèko musíbýt zalito horkou vodou, ne vaøící,a pìknì napìnìné. Tak jsme Tito pøipravovali na schùzích, jaksto mìl rád.
Vzpomíná�, kdy jsme se mydva setkali poprvé? Bylo to v roce1987. To snad není mo�né, �e byto bylo u� 30 let? Roska bylav plenkách, roztrou�ená po v�echkrajích republiky, pod hlavièkouSvazu invalidù. Byla jsem novopeèená cvièitelka, tenkrát se tomuøíkalo instruktor sociální rehabilitace. Vedla jsem cvièení na neurologii v Kateøinské ulici pro èlenypra�ské Rosky. Náhle se rozlétlydveøe a v nich se zjevil chlap,který vypadal jako Juraj Kukura.V�echny �enský jsme zastøíhalyu�ima. To jsi byl Ty. Hromovýmhlasem jsi mi oznámil, �e bude�taky chodit cvièit. Jasnì, vìcnì,bez diskuzí. To je pøece logické,�e kdy� má èlovìk eresku, taks tím musí nìco dìlat! Hned seszaèal po v�em pídit, pøevzal jsi dorukou otì�e Rosky Praha a Tvojesna�ení vyvrcholilo bìhem letzalo�ením samostatné UnieRoska v roce 1992. Tak letosslavíme 25. narozeniny.
Unii Roska jsi zalo�il proto,abys sjednotil lidi s RS do jednépacientské organizace, jednohoprávního subjektu. Osamostatnilijsme se od Svazu invalidù a zaèalirozhodovat sami o sobì. No prostì zaèalo to mít nìjakou �tábníkulturu. Je pravda, �e vìt�ina
z nás nevìdìla, která bije, jaks tov�echno dokázal.
Pamatuje�, jak jsme jednouu nás doma debatovali o dal�ímvývoji Rosky? To mrnì Anièka,které se nám batolilo kolem nohou, u� se chystá na státnice, novìøil bys tomu? Zvlá�� první létato bylo velmi obtí�né, v�e sedìlalo ruènì nebo na stroji, poèítaèe nebyly. Internet je obrovským pomocníkem, bez nìj si toteï ani nedoká�u pøedstavit. Takéjsi byl �éfredaktorem èasopisuRoska, který jsi pøevá�nì sestavoval. Poslední léta jsem to pøevzala já. Øeknu Ti, to je teda
práce! Kdybych byla pøi smyslech,nikdy bych do toho ne�la. Jen�enebyl nikdo jiný a bylo by �koda,kdyby zanikl. To není jako zaTebe, kdy� jsi mi týden pøeduzávìrkou zavolal, �e bys u� tedaopravdu potøeboval dal�í Vanilkový den. Nìco jsem rychle sesmolila a v�echno pustila z hlavy. Nagymplu jsem byla ráda, �e nemám ètyøku z èe�tiny, a teï tohle� Na�tìstí Kateøina, na�ekorektorka, stále funguje a v�echno po mnì opraví. Pan grafikKuchaø má se mnou také svatoutrpìlivost. Kdy� je èasopis koneènì hotový a putuje po internetu,
u� musím myslet na dal�í èíslo.Jak jsi to mohl v�echno zvládat?
Vybavuji si rekondice, kdy jsemTì honila na cvièení. Sna�il sesrozprostøít karimatku v nejzaz�ímkoutì, abych na Tebe moc nevidìla. Rad�i jsi úøadoval. Mìlajsem nutkání si na Tobì smlsnout.Furt nás buzeruje, tak teï hotrochu protáhnu! Jenom�e tak tonebylo. Nás cvièitelky jsi chovaljako oko v hlavì. Musím Ti øíct, �ecvièitelské kurzy, které jsi kdysidávno inicioval, probíhají stále.Tuhle jsme absolvovali v pra�skéRosce kurz cvièení pro vozíèkáøe.Sice se mi chtìlo paní �kolitelkuobèas doplnit, ale nech�. Mojepráce v Rosce mì opravdu mocbaví, v�ak to zná� sám. Je náshodnì starých matadorù, ale hlásíse i noví. Roska Praha fungujeskvìle hlavnì díky Daniele. Novidí�, teï jsem mimodìk vytvoøilarým. Daniela je tak øíkajíc z Tvéhochovu. Co Danèa v�echno se�ene, vymyslí, zaøídí! V na�em MScentru Roska Praha funguje kromì pravidelného cvièení ergoterapie, procvièování pamìti, pøedná�ky. V�ak to zná� z na�ichschùzí, poøád jsi s námi. Janinanav�tìvuje imobilní RS, Martina,na�e sociální pracovnice, vymý�lí
ergoterapie a procvièování pamìti, Eva, vedoucí støediska, je na�edobrá víla. Jenom bychom potøebovali trochu vìt�í prostory. Kdy�se nás tam sejde víc vozíèkáøù,je to trochu logistický problém.V�ichni se tam rádi setkáváme,jsme jedna velká rodina.
Jak mám informace, v�echnyregionální organizace, na které jsiv�dycky kladl dùraz, si vedou takédobøe. V bøeznu máme celostátnírekondici, tak se tì�ím.
V roce 2007 jsi se musel zezdravotních dùvodù vzdát funkceprezidenta Unie Roska. A UnieRoska dostala zápal plic. Nìjakoudobu to vypadalo, �e se z tohonevyhrabe. Vím, �e to bylo proTebe tì�ké, na Tvém zdraví Ti toasi moc nepøidalo. Ale zapomeòna to, u� je zase dobøe. Uniipøevzali správní lidé, kteøí ji uzdravili. Pokraèují Tvou cestou, spolupracují s mezinárodními organizacemi, lékaøi, státními úøady, èinnost se rozrùstá.
Ètu si rozhovor s názvem Taktrochu (ne)obyèejný �ivot, kterýbyl pøed èasem uveøejnìn v èasopise. Mimo jiné jsi byl zaøazen dopresti�ní encyklopedie Kdo je kdo
(Who Is Who) mezi pìt tisíc významných osobností ÈR. Jasnì,Jarda je Jarda. Chtìla bych Tipøipomenout Tvá slova z tého�rozhovoru: �Nezoufejte, aktivnìs RS bojujte, co nejdéle buïtev zamìstnání, pøizpùsobte svémustavu �ivotní hodnoty, buïte aktivní, nauète se s nemocí �ít,proto�e i s ní máte mo�nost pro�ítplnohodnotný �ivot. Já vím, �ekolikrát je to tì�ké, ale vìøte, stojíto za to.�
No, pøiznám se Ti, já si sicenezoufám, ale obèas mám pìknejvztek. Vím, jak Tì ereska válcuje,a mnì se chce køièet: To není fér!Jako by se Ti chtìla mstít za to,jak Ty jsi dokázal pøeválcovat ji.Jen�e �ivot není fér, jsme doststaøí na to, abychom to pochopili.
No nic, to jsou ty na�e emoce.Jenom jsem Ti chtìla podìkovat(a nejen já) za tu cestu, kterounás provází�. Je�tì pøipomínámvìtu, kterou Ti kdysi øekl bývalýministr zdravotnictví Martin Bojar:�Pane in�enýre, va�e Roska léèí!�
Tvoje Ivana Rosová
P.S. Pozdravuj svoji skvìlouman�elku.
Dobrý den, v èervnu po prvníatace, kdy mi znecitlivìla levápolovina tìla, mi byla sdìlenadiagnóza RS a absolvovala jsemléèbu kapaèkami Solumedrolu. Toèásteènì zlep�ilo stav, zmizelanecitlivost, zùstalo poru�ené vnímání teploty a na ruce i noze mizùstala místa, která setrvale buïpálí, nebo studí. Termín do RScentra mám domluvený na prosinec. Bylo mi øeèeno, �e do tédoby se nejspí� nic dít nebudea tam mi podají v�echny potøebnéinformace a zahájí léèbu. Teï semi objevilo mravenèení v pravéruce, které ale nezùstává nepøetr�itì, v�dy trvá tøeba pùl dne, pakzmizí a zase se objeví. Pøi pøedklonu hlavy a v sedì je to hor�ía v nìkterých polohách to zmizíúplnì. Nevím, zda je to opìtataka, která bude tøeba pøeléèit,nebo zda to mù�e mít jinou pøíèinu. Díky za rady, P. S.
Vzhledem k popisovanémuzhor�ení pøíznakù pøi pøedklonuhlavy se mù�e jednat o novélo�isko v krèní mí�e. Vyhledejteproto akutnì svého dosavadníhoneurologa k vyhodnocení neurologického nálezu a pøípadnémuopakovanému pøeléèení SoluMedrolem. Pokud by takto byloskuteènì potvrzeno, �e máte druhou ataku v dobì èekání na termín do RS centra, pøedpokládám,�e budete k pøijetí po dohodìpøedøazena. Blí�e neporadím,pokud nevím, o které centrum sejedná.
Dobrý den, mìla jsem dvojitévidìní a tak jsem �la na neurologii. Udìlali mi lumbální punkcia magnetickou rezonanci mozkua páteøe. Magnetická rezonanceje negativní a jdu na ni je�tìjednou v dubnu. Lumbální punkcedopadla takhle: SOlig. pásy 0,CSFolig. pásy 7 oligoklonalnipasy pøítomny v likvoru a v sérunepøítomny typ 2. Dostala jsem
3× kapaèku a prednison, kdejsem sni�ovala dávky. Ji� týdennespím. Myslíte, �e by se mohlojednat o RS? Dìkuji, S. S.
Diagnóza RS se stanovuje nazákladì klinických pøíznakù, nálezù na magnetické rezonancia v mozkomí�ním moku. Pouzez jednoho výsledku ji stanovitnelze, stejnì jako nelze diagnózustanovit emailem. Nicménì lzepøi va�ich nálezech a zahájenéléèbì odhadovat, �e zøejmì budete vedena jako v �riziku rozvojeRS�, tedy s peèlivým sledovánímvèetnì èastìj�ích kontrol rezonancí.
Na nespavost pøi kortikoidechsi nechte pøedepsat lék na spaní,bì�nì takto pacientùm od danéhone�ádoucího úèinku pomáháme.
Dìkuji za odpovìï, já jsemspí�e z toho psychicky ne��astná.Tedy myslíte, �e kdy� pùjdu narezonanci a� v dubnu, bude tov poøádku? Já se právì bojím,aby se do té doby nìjak nerozjela.Já vím, �e jsem tro�ku �ílenìj�í,ale u� si opravdu nevím rady,dìkuji, S. S.
Diskutujte se svým neurologem,kontrolní rezonance je jistì v poøádku.
A mohla bych se zeptat, jaká jecca pravdìpodobnost, �e se z rizikové skupiny vytvoøí pøímo RS?
Jak jsem psala, konkrétní dotazy k vlastní chorobì konzultujtes neurologem, který vás má v péèi. Diagnózu a prognózu nelzestanovovat emailem, a k tomutoúèelu ani na�e poradna nemù�eslou�it.
Dobrý den, chtìla jsem se zeptat, jestli se pøi léèbì roztrou�ené
sklerózy vyu�ívá biologická léèba,a kdy� ano, tak jaká. Moc dìkujiza odpovìï.Se srdeèným pozdravem, I. B.
Ve�kerá moderní dlouhodobáléèba relapsremitentní RS mù�ebýt svým mechanismem úèinkuoznaèena za léèbu �biologickou�.
Dobrý den, mám otázku ohlednì køeèí... Od poslední atakyv záøí 2016 trpím ka�dý den velkými køeèemi v nohou. Mám lékSirdalud, beru 111, ale jakmilejsem pár hodin na nohou, prostìnormálnì funguju, nezabírá mi,jen v�dy na hodinu a� dvì a pakopìt trpím. Doktorka mi øekla, �ek tomu mám u�ívat guajacuran,ale co jsem èetla, tak je to takový,promiòte mi ten výraz, �oblbovák�a mám dvì malé dìti a k tomu semám vracet do práce a tak septám, jestli mì to nìjak výraznìovlivní? Mám ho brát 3×2 tabletya k tomu ten sirdalud. Dìkuji zaodpovìï, M. F.
Domluvte se svým neurologem.Doporuèení vyplývá z neurologického nálezu a pøíèiny køeèí. Obecnì je sirdalud dáván na køeèez dùvodu zvý�eného svalovéhonapìtí, které mù�e být u hybnìposti�ených konèetin RS. Podílale mù�e být i metabolický (nedostatek hoøèíku) apod. Tak�e seneurolog podle toho rozhodujestran léèby.
Nepí�ete sílu sirdaludu � pokudje dobøe sná�en a alespoò èásteènì zabírá, vìt�inou navy�ujeme nejprve dávku jednoho léku.Kombinujeme spí�e s baclofenem, ale guajacuran lze v nouzitaké zkusit. Nicménì ovlivòujepozornost a spí�e udìlá dobrouslu�bu na noc. Není od vìci takédoplnit hoøèík.
Zkrátka rada emailem jediná �øe�te pøímo s neurologem, kterýzná vá� neurologický nález.
Proè nejde biologická léèba pøiEDSS 7, 5. B. È.?
Proto�e u pacienta s EDSS 7,5 nebude nikdy fungovat a èastozáva�ná rizika této léèby by hopouze zbyteènì ohrozila. Biologická léèba neumí (stejnì jakozatím nikdo na svìtì) nahraditpo�kozená nervová vlákna v mozku a mí�e, co� by jako jedinépacientùm s tì��ím neurologickým nálezem a jinou ne� atakovitou fází choroby pomohlo.
Co mám tedy dìlat pøi EDSS 7,5? B. È.?
V této fázi RS mají význam dvazásadní pøístupy. Tím nejdùle�itìj�ím je pravidelná pohybováaktivita (fyzioterapie, protahovánís druhou osobou, motomed...),mo�no vyu�ít i za odlehèovacíhopobytu v jediném zaøízení svéhodruhu pro pacienty s vysokýmstupnìm neurologického posti�ení u RS (Domov sv. Josefa v �irèiu Dvora Králové). Druhým je pomoc obvodního neurologa s obtì
�ujícími pøíznaky (tuhost svalù,problémy s moèením, neuropatická bolest, deprese atd.) podlejejich výskytu u konkrétního pacienta.
Dobrý den,
léèím se s RS od roku 2007,dalo by se øíci �e vcelku úspì�nì,ve FN Plzeò Lochotín, nemoc sedr�í v mezích, více se projevujívedlej�í úèinky léèby ne� nemocsamotná (tu a tam, za tu dobu u�to poznám), po pìti letech léèbymám 2 zdravé syny, samotnoumì nemoc nijak neomezuje, s tím,co se obèas ozve, u� umím �ít...Zajímalo by mì, zda mohu k léèbìinterferonem beta 1a, avonexpen,pou�ít oèistnou kúru proti parazitùm v tìle, aby nijak neovlivnilaléèbu a nepo�kodila mì samotnou... Jedná se o èeský patent,èistì bylinný DETOXIC. Dìkuji zaodpovìï, K. Ch.
Podobné postupy nelze nikterak u RS doporuèit. Je zde vícedùvodù. Souvislost s parazitárními onemocnìními není u RS prokázána. V na�ich zemìpisných�íøkách nepøedstavují parazitární
nemoci zásadní významný podílna infektech. Mnohem výraznìjise uplatòují nìkteré bakterie a viry. Uvedený preparát jsou podlemého názoru nehoráznì pøedra�ené bylinky, které si jednotlivìmù�ete koupit za pár korun. A pøípadné (nepøedpokládané) parazity stejnì neovlivní. Va�te si toho,�e je va�e RS i díky fungujícíléèbì stabilní, sportujte, jezte zdravì vèetnì ryb, a taktou�etøené peníze vyu�ijte spí�etímto smìrem. I pìkný výlet s pohybem a s rodinou o víkendu vámdá více ne� uvedený preparát.
http://www.aktivnizivot.cz/aktuality/parazitenejsoupricinouroztrousenesklerozya5234638
poskytuje
z Neurologické kliniky a Centraklinických neurovìd UniverzityKarlovy v Praze, 1. lékaøská fakulta a V�eobecná fakultní nemocnice v Praze, Kateøinská 30,128 00Praha 2. Dotazy zasílejte naemail: poradna@roskapraha.cz.
Èasopis naleznete na http://www.roska.eu/kestazeni/casopisyÈasopis je vydáván za podpory MZ ÈR
Monoklonální protilátkyv léèbì roztrou�ené sklerózy
V souèasnosti jsou v Èeskérepublice pro léèbu roztrou�ené sklerózy (RS)
schváleny 2 monoklonální protilátky (natalizumab a alentuzumab). U 2 nových lékù probíhajíschvalovací øízení a lze oèekávatjejich uvedení na trh v prùbìhunásledujícího roku (daclizumaba ocrelizumab). V�echny monoklonální protilátky u�ívané v léèbìRS se øadí do úèinnìj�í, tzv.2. linie léèby. U nìkterých z nichmáme prozatím limitované informace ohlednì dlouhodobé bezpeènosti a úèinnosti.
Monoklonální protilátky jsoumoderní léèivé pøípravky, kteréjsou pøipravovány slo�itým biotechnologickým postupem. Vyjmaléèby roztrou�ené sklerózy senejèastìji uplatòují v léèbì nádorových onemocnìní. Pøi výrobìmonoklonálních protilátek se vyu�ívá specifického druhu bílýchkrvinek (tzv. B lymfocytù), kteréjsou schopny uvedené protilátkyprodukovat. Je tøeba B lymfocytyupravit tak, aby se dokázaly snadno a rychle dìlit a aby produkovaly konkrétní monoklonální protilátku. Nejstar�í monoklonální protilátky vycházely z my�ích protilátek, jejich negativem ov�em byla
pøítomnost èastìj�ích alergickýchreakcí zpùsobených pøítomnostípro lidské tìlo cizorodých látek.Intenzivní vývoj v této terapeutické oblasti postupnì umo�nil výrobu protilátek, jejich� èást bylanahrazena lidskou protilátkou,tzv. chimerických, pozdìji humanizovaných protilátek. Tyto protilátky jsou dnes pou�ívány nejèastìji. Riziko alergické reakce jeu nich ji� ni��í.
Pøíkladem monoklonální protilátky je napøíklad natalizumab,který se u�ívá v léèbì RS (komerèní název Tysabri). Natalizumab se cílenì vá�e na jedineènémísto lokalizované na urèité èástibílých krvinek (lymfocytù), a tímzabraòuje jejich prùchodu z krvedo mozkové tkánì (obr. A). Umo�
òuje to tím, �e obsadí místo, kteréjinak slou�í k zachycení na stìnìcévy a následnì umo�ní prùnikdo mozkové tkánì (obr. B). Tím,
�e dojde k zabránìní prùnikubílých krvinek do mozku, je takézabránìno jejich negativnímu pùsobení v mozkové tkáni. RS jezánìtlivé onemocnìní, které vzniká v dùsledku �chybného� nastavení imunitního systému, kterýu RS po�kozuje obaly nervovýchvláken v mozku a mí�e. Zabránìním prùniku bílých krvinek domozku tak dochází k naru�eníhlavního mechanismu, kterým RSpo�kozuje nervovou tkáò.
Monoklonální protilátky jsoudnes u�ívány v onkologii, revmatologii, ale tøeba i v oèním lékaøství. V léèbì roztrou�ené sklerózyjsou tyto léky u�ívány za úèelempotlaèení zánìtlivé aktivity onemocnìní, která pøevládá pøedev�ím v relapsremitentní variantìonemocnìní. Jde tedy o pacienty,u kterých se støídají období ataka remisí onemocnìní. Vzhledemk vy��í úèinnosti, ekonomickénároènosti léèby, ale èasto i slo�itìj�ímu bezpeènostnímu profilu
patøí léky do tzv. 2. linie léèby RS.Novì první monoklonální protilátka prokázala úèinnost i pro pacienty s primárnì progresivní RS.
Nejèastìj�ím ne�ádoucím úèinkem jsou infuzní reakce vzniklépo aplikaci léku. Mù�e jít o kopøivku, nechutenství nebo napø. bolesti hlavy. Vìt�ina infuzních reakcí je nezáva�ných. Se zkvalitnìním biotechnologických postupù poèet a intenzita infuzníchreakcí klesá. Nejzáva�nìj�í otázkou zùstává dlouhodobá bezpeènost. Nejdéle u�ívanou monoklonální protilátkou v léèbì RS jenatalizumab. Jak ji� plyne z popsaného mechanismu úèinku,natalizumab znemo�òuje prùnikuèásti bílých krvinek do mozkovétkánì. Za urèitých okolností je alepøítomnost uvedených bílých krvinek v mozkové tkáni nutná. Zaji��ují zde urèitý imunitní dohleda zabraòuji vzniku nìkterých infekcí. V lidském tìle se bì�nìvyskytují nìkteré viry. Pro zdravého èlovìka nejsou vùbec nebezpeèné. Naopak, pro pacienta léèeného natalizumabem mohoubýt pùvodcem záva�né infekcemozkové tkánì. V posledníchletech byl vypracován postup,který nám umo�òuje stanovit riziko mo�ných komplikací pro konkrétního pacienta. Pacientovi tedymù�eme jednodu�e sdìlit, �e jeu nìj riziko uvedené komplikacevelmi malé, nebo naopak. Je námtedy umo�nìna seriózní diskuzeo profitu a riziku daného léèebného postupu.
Které konkrétní monoklonálníprotilátky jsou urèeny pro léèburoztrou�ené sklerózy?
Jedná se o humanizovanoumonoklonální protilátku, která seaplikuje ve formì infuze ka�dýmìsíc. Vá�e se na specifickouèást bílých krvinek, èím� bráníjejich pøechodu pøes hematoencefalickou bariéru (bariéra mezi krvía mozkovou tkání).
Je také humanizovaná monoklonální protilátka, která se aplikuje v sérii 5 infuzí 5 dní po sobì,následuje roèní pauza, po kterése aplikují infuze 3, dále se aplikaèní schéma øídí dle aktivitychoroby. Z mo�ných ne�ádoucíchúèinkù jsou nejèastìj�í druhotnéonemocnìní �títné �lázy, ménìobvyklá infekèní onemocnìní èichoroby po�kozující tvorbu krevních destièek. V�echny ne�ádoucí úèinky se dají dobøe monitoro
vat pomocí pravidelných laboratorních a klinických kontrol.
Patøí mezi nové humanizovanéprotilátky. V souèasnosti je�tìnení v Èeské republice k dispozici. Opìt se aplikuje v infuzi, tentokrát ve frekvenci jedenkrát za6 mìsícù. Bezpeènostní profil jehodnocen jako dobrý. Bude aletøeba dlouhodobìj�ího sledováníléèených pacientù.
Je humanizovaná monoklonálníprotilátka, která také je�tì neníschválená pro léèbu RS v Èeskérepublice. Aplikuje se v podko�níinjekci ka�dý mìsíc. Z ne�ádoucích úèinkù jsou pozorovány zvý�ení jaterních enzymù a ko�níreakce.
MUDr. Radek AmpapaMS centrum Roska Jihlava
Vzpomínka na zimuFoto: Mgr. Daniela Bláhová
Stres
Nu, zimu se v�emi radostmii pøípadnými strastmimáme pomalu za sebou
a míøíme k jarní rovnodennosti. A�u� se v na�ich soukromých �ivotech dìje cokoliv, jedno je jisté.Podléháme pøírodním zákonitostem a stále jsme �ivoèichovédokonale vybavení pro �ivot. Uvr�ením do civilizace na�e instinkty,metabolické pochody a chemickéreakce nevymizely. Stále mámemo�nost ve zlomku vteøiny pøichystat v tìle stav �boj � útìk�,nebo zmrznout jako �mrtvýbrouk�. Stres je prastará reakcenutná k pøe�ití v nepøíznivýchpodmínkách. Kdyby neexistovalmechanismus stresové reakce,zahynuli bychom pøi první nebezpeèné pøíle�itosti. Stres je automatickou odpovìdí na pro�ívanéèi poci�ované nebezpeèí, odpovìdí zaji��ovanou neurohumorálními øídicími centry, na nì� si nemù�eme dost dobøe dosáhnout vlastní vùlí a ovlivnit jejich prùbìh. Jeto kaskáda dìjù probíhajícíchs cílem mobilizovat organismustak, aby pøe�il. Není to ale ji� tenpovìstný �avlozubý tygr, kterému
neèekanì hledíme do oèí a na�enadledvinky se díky tomu mobilizují. Nedìje se tak u� ani strachem o pøe�ití uprostøed divokébouøky odplavující úrodu ani z obavy pøi pohledu na chøadnoucídobytek v dlouhých mìsících sucha. V dne�ní dobì vlastnì podstupujeme vìt�inou simulovanéstresové situace, které nevedouk ohro�ení �ivota, ale lidská psychika je tak chápe, a právì protospou�tí celou øadu tìchto �ivotzachraòujících mechanismù.Mo�ná bychom si mnohdy lépeporadili se �avlozubým tygremne� s despotickým �éfem (nezabijeme ho, �e?), spoleèenskounormou (kdo zvolí útìk do pralesa?). V souèasné dobì nekonèívají na�e stresové situace v útrobách predátora ani si neodplavíme zvý�enou hladinu stresovýchhormonù divokým oslavným tancem pøe�ití. Ba ani pomalým rozmrznutím, oklepáním se a odpoèinkem se nezdr�ujeme. A takzùstáváme napìchovaní. To jentak ve v�í slu�nosti s úsmìvemmávneme rukou a v�echny svojeemoce uklidíme na dno své du�e
a uzamkneme nìkde v tìle. A todøíve èi pozdìji vede k pøetí�eníorganismu. Pocítíte to ve chvílích,kdy jste pod velkým tlakem. Urèitìto znáte, dostaví se pocit, �e to ji�pøestáváte zvládat. Máte tohomoc v práci. Doma nestíháte.Problémy vám zaèínají pøerùstatpøes hlavu a vysvobození je v nedohlednu. Nemù�ete pak poøádnìspát, bolí vás hlava, jste vyèerpaní a podrá�dìní. To jsou pouzenìkteré z mo�ných projevù stresu, pravdìpodobnì jste ji� za�ilii dal�í nepøíjemnosti spojené sestresem.
Stres se dìlí podle intenzitya podle kvality. Málo intenzivnía bez problémù zvládnutelnýstres se nazývá hypostres. Vysoce intenzivní a problematický jehyperstres. Ten obvykle nepøíjemný stres, jak ho známe, senazývá distres.
Málokdo u� ale ví, �e existujei pozitivnì pùsobící stres, kterýmá na vás kladné úèinky. Øíkámemu eustres. Za�ijete ho obvyklev podobì nad�eného oèekávání
nìèeho pøíjemného èi jako radostné vzru�ení. Motivuje vás k pozitivní zmìnì a lep�ím výkonùm.Eustres vám sice pøiná�í radostnépocity, ale stále je to stres.
V roce 1967 probìhl rozsáhlývýzkum situací, které lidé pro�ívají jako stresující. Na základìvýpovìdí respondentù stanovilivýzkumníci �ebøíèek a událostempøiøadili bodovou hodnotu.
Souèet bodù za poslední roknás mù�e orientaènì informovato míøe stresu a zátì�e. Za hranièní hodnotu oznaèují autoøi sumu250 bodù. Jde o takovou míruzátì�e, pøi ní� se ocitá organismus èlovìka na pomezí vlastníchrezerv.
Stres není nic, za co bychom semìli stydìt. Stresová reakce vedek aktivaci mechanismù, kteréumo�òují krátkodobì podávatvysoké výkony v pøípadì potøeby.V�e, èím nás obdarovala matkapøíroda, je dobré. I fenomén stresu a mechanismus jeho zvládání.To jen my nevdìèníci nechcemesly�et, �e celý vesmír tak nádhernì funguje díky rovnováze. Zpùsob na�eho moderního �ivotaèasto vede k tomu, �e organismusnemù�e zareagovat potøebnýmvýkonem, bojem, útìkem ani odreagováním. A tak pùvodnì u�iteèné mechanismy zaènou tìlu�kodit. Dlouhodobì neøe�ené problémy právì tímto mechanismemvyvolávají rùzné zdravotní obtí�e,které pøispívají ke sní�ené kvalitì�ivota a pozdìji se podílejí narozvoji onemocnìní. Onemocnìní, na jejich� vzniku se podílípsychická nepohoda a silné emoce, se souhrnnì nazývají psychosomatická, co� vystihuje fakt, �estav du�e (psyché) a tìla (soma)se vzájemnì ovlivòují.
Nelze urèit jednotnou hranicimezi zvládnutelnou zátì�í organi
Událost BodyÚmrtí partnera, partnerky 100Rozvod 73Rozvrat man�elství 65Uvìznìní 63Úmrtí blízkého èlena rodiny 63Úraz nebo vá�né onemocnìní 53Sòatek 50Ztráta zamìstnání 47Usmíøení a pøebudování man�elství 45Odchod do dùchodu 45Zmìna zdravotního stavu èlena rodiny 44Tìhotenství 40Sexuální obtí�e 39Pøírùstek nového èlena rodiny 39Zmìna zamìstnání 39Zmìna finanèního stavu 38Úmrtí blízkého pøítele 37Pøeøazení na jinou práci 36Záva�né neshody s partnerem 35Pùjèka vy��í ne� jeden prùmìrný roèní plat 31Splatnost pùjèky 30Zmìna odpovìdnosti v zamìstnání 29Syn nebo dcera opou�tìjí domov 29Konflikty s tchánem, tchyní, zetìm, snachou 29Mimoøádný osobní èin nebo výkon 28Man�el, man�elka nastupuje do zamìstnání èi v nìm konèí 26Vstup do �koly nebo její ukonèení 26Zmìna �ivotních podmínek 25Zmìna �ivotních zvyklostí 24Problémy a konflikty se �éfem 23Zmìna pracovní doby nebo pracovních podmínek 20Zmìna bydli�tì 20Zmìna �koly 20Zmìna rekreaèních aktivit 19Zmìna církve nebo politické strany 19Zmìna sociálních aktivit 18Pùjèka men�í ne� prùmìrný roèní plat 17Zmìna spánkových zvyklostí a re�imu 16Zmìny v �ir�í rodinì (úmrtí, sòatky) 15Zmìny stravovacích zvyklostí 15Vánoce 12Pøestupek (napø. dopravní) a jeho projednávání 11
smu a stresem. Ka�dý èlovìkreaguje na konkrétní stresovésituace jinak a vliv na to má takésouèasná �ivotní situace a rozpolo�ení èlovìka. Situace, kterévám pøed lety pùsobily nepøekonatelný stres, u� dnes zvládátemnohem lépe.
Máteli pocit, �e vám stres pomalu, ale jistì zaèíná pøerùstatpøes hlavu, identifikujte ty nejvìt�ístresory a sna�te se je eliminovatze svého �ivota. Ne v�e, co bychom potøebovali pro svùj komfortudìlat, je realizovatelné. Proto seuème laskavosti vùèi sobì a pomáhejme vìdomì svému tìlua mysli být v rovnováze.
V prvé øadì se vìnujme sebepoznání a uèení tomu, co ka�dému z nás pomáhá. Nìkdo potøebuje k znovunabytí rovnováhylibou hudbu, jiný se vybije jízdouna kole nebo se odreaguje namalováním obrázkù èi procházkouv polích nebo posezením u kávys pøáteli. Ka�dému, co jeho jest.
V dne�ní hektické dobì je témìønemo�né �ít bez jakýchkoliv stresù. Na druhou stranu, jako lidénejsme pøizpùsobeni pro dlouháobdobí stresu. Proto je dùle�itéstres vèas øe�it a nenechat si jímnièit �ivot. Ze �ivota tedy nejdestres odstranit, je tøeba se s nímnauèit správnì zacházet. Vìøím,�e na�ím úkolem je vytváøet radost. O bolest se u� �ivot postarásám, jak praví klasik.
Moderní �ivot se odehrává závratnou rychlostí. �ijeme v kultuøe, která si s pomalostí spojujesamá negativa � lenost, nevýkonnost a nudu. Zpomalování èehokoliv èasto vnímáme jako omezování. Sna�íme se mít okam�itévýsledky ve v�em, do èeho sepustíme. Rychle komunikujeme,rychle cestujeme, rychle pøemý�líme. Toto tempo rozhodnì pøiná
�í lidstvu pokrok. Zároveò máv�ak velmi destruktivní dopad nato, jak nám je, jak se chovámei jakých výsledkù dosahujeme.
Pokud chceme �ivot skuteènìpro�ít, je tøeba vrátit mu hloubkua smysl a být v ka�dém okam�ikuuvìdomìlí. Vìt�ina pozitivníchzmìn nastane jedinì tím, �e zpomalíme rozjetý vlak (nemusímeho v�dy úplnì zastavovat anièekat, a� se porouchá), koneènìsi najdeme èas podívat se z jehookénka, promluvit se spolucestujícími a zaèneme si uvìdomovatsebe a vìci a lidi okolo. Neustálý
spìch u� si vy�ádal vysokou daò.Vede k tomu, �e se odpojujemesami od sebe, od svého tìlai emocí a dìláme vìci, které jsmevlastnì nikdy dìlat nechtìli.Spìch má negativní vliv na v�echno, co vytváøíme � na to, jak milujeme druhé, i na práci, kterouodvádíme.
�ivot se skládá z okam�ikù. Cobylo, u� nám nepatøí. Co bude,je�tì nevíme. Jediné, co máme,je pøítomnost.
Mgr. Renata Malinová
Zdeòka Vojtìchová: Neznámá cesta
Kdy� pak do�lo na hole,radìji jsem zaèal s jednou,aè mi vìci znalí doporuèo
vali obì. Plí�il jsem se kolemdomu a cítil jsem na sobì zvìdavé a posmì�né pohledy za ka�dým oknem. Na zastávku autobusu jsem zaèínal spìchat døív, ne�bych døív spìchat zaèínal. Pøestojsem ho mnohdy nedostihl a pakjsem dìlal, jako kdy� jsem navycházce. Do podchodu jsemsestupoval opatrnì a na druhéstranì vycházel za pomoci zábradlí, o jeho� nutnosti jsem pøednìjakou dobou pochyboval. Zatov marketech se mi líbilo, v�dy�jsem tam mìl k dispozici ètyøkolák. Ani kdy� jsem nasadil druhouhùl, kolem domu poøád nic, jen typohledy za okny. V té dobì u�jsem nìkteré sousedy musel seznámit se skuteèným stavem vìci, ale je to nijak nevzru�ilo. Jenjeden si se mnou víc povídala obèas jsme se vydali na procházku. Jen�e v no�ení holí jsembyl poøád zaèáteèník a tak minejménì jedna pøebývala, jindyzase jedna ruka chybìla. U� semi chodilo stále hùø a tak pøi�el naøadu trumf. Soused vyèenichalkdesi starou �idli a umístil ji dopoloviny cesty od domu k zastávce, abych si mohl po cestì odpoèinout. A aby zùstala na místì,pøipoutal ji k lampì øetìzem. Takjsem na ní pár týdnù vysedával.Ani teï se tomu nikdo nedivil. Po
èase �idli sídli�tní vandalové znièili a moji chùzi zaèalo podporovatchodítko a zase nic. Pochopiljsem, jak jsem byl py�ný, kdy�jsem se domníval, �e nìkohozajímá moje chùze. To jen málokteøí se ostýchali zeptat, aby semne tøeba nedotkli. Vìt�ina ostat
ních, z nich� si nìkteøí mých holíasi ani nev�imli, si øe�ila svédenní trable, které byly mnohonásobnì tì��í ne� moje roztrou�enáchùze. A jestli jsem nìkoho pøecejen zahlédl za oknem, bylo toproto, aby zjistil, zda venku pr�í.
Petr Vrba
Petr 2
Vzpomínka na zimuFoto: Mgr. Daniela Bláhová
RS a moèový mìchýø
Zkusme se nad nìkterýmizastavit a zamyslet, cos tím, jak a jestli vùbec si
mù�eme pomoct sami a kdyopravdu musíme vyhledat lékaøe.
Ledviny, moèové cesty a moèový mìchýø èasto trápí hodnì lidís RS. Hlavní úlohou ledvin v organismu je odvádìt odpad z krveven z tìla. Podle èínské oblièejové diagnostiky nám stav ledvinukazují oèi a u�i.
V pøípadech, kdy jsou ledvinysta�ené a køeèovité v dùsledkunadmìrného mno�ství soli v potravì, zabarví se oblast pod oèima èasto tmavì. Kdy� se podoèima objeví otoky nebo váèky, jepravdìpodobnì oslaben moèovýmìchýø, anebo se jedná o nadmìrný pøíjem tekutin.
Pupínky okolo oèí naznaèují, �ev ledvinách zaèíná usazený tuktvrdnout a dochází k tvorbì kamenù.
Zhor�enou funkci ledvin mù�eme lehce pøehlédnout. Málokdototi� ví, �e napøíklad bolavé klouby, zhor�ený sluch, potí�e s prostatou, vysoký tlak, èasto i bolestizad atd. mù�e mít na svìdomíprávì nesprávná funkce ledvin.
Co mù�eme pro své ledvinydìlat prùbì�nì, dokud je�tì s niminemáme problémy? Udr�ovat jev suchu a teple, stejnì tak i nohya podbøi�ek, chránit ledviny pøed
prudkými nárazy a pít dostateènémno�ství èisté vody. Èisté, obyèejné, bez bublinek! Bublinkyv nápojích toti� ledviny drá�dí.
Také pozor na minerálky! Dejtesi maximálnì jednu sklenku minerálky dennì. Velké mno�ství minerální tekutiny zatì�uje ledviny.Èaj pijte spí� slab�í, ne v�akinstantní, ty obsahují pouze cukr,barviva, dochucovadla� podívejte se na slo�ení. I v�echny typøeslazené barevné nápoje va�eledviny jenom zatì�ují, místo abyje èistily, aby jim pomáhaly.
Pokud jsou ledviny zneèi�tìné,nestíhají, bolí nás klouby a páteø,proto�e sem se ukládá odpad,který ledviny nestihnou vylouèitven z tìla, ukládá se i pøebyteènýanorganický vápník (to jsou tyzhrublé klouby).
S ledvinami souvisejí moèovécesty a moèový mìchýø. A právìk jeho onemocnìní jsou pacientis RS náchylní, schází toti� chùze,která dopomáhá k dùkladnémuvyprázdnìní mìchýøe. Reziduum(zbytková moè v mìchýøi) trápíhodnì pacientù s RS. Pak se tvoøípísek, kamínky� Dùle�ité je jehodùkladné a pravidelné vyprázdnìní. Týká se to hlavnì tìch, kteøíse vyklepávají nebo pou�ívajímanuální presi (moè z mìchýøevytlaèují pomocí tlaku rukou namìchýø pøes bøi�ní stìnu). Dùle�ité je se vyklepávat nebo vytlaèovat radìji del�í dobu a èastìji.
Mìchýø a moèové cesty mù�eme proèi��ovat slabým kopøivovým èajem, teplou vodou se ��ávou z pùlky citronu, která výbornìèistí ledviny, moèové cesty i moèový mìchýø, a hlavnì dostateèným pitím èisté vody. Na oèistuledvin, moèových cest a mìchýøepomáhá jednou za èas i kúra, pøikteré pijeme 3�5 dní po sobìka�dý den bìhem dopoledne jedno pivo Plzeò 12°. Tato kúrapomáhá zbavit se pískù, kamínkùa jiných usazenin ve vyluèovacímústrojí. Nemocné ledviny se alenevyléèí.
Tak jako je nebezpeèné málopít, je nebezpeèné i velké mno�ství tekutin a pøetì�ování ledvin.Kolik je vlastnì vhodné pít tekutindennì? To je velmi individuální.Malá hubená �ena, která se nepotí a celý den jen sedí, nepotøebuje takové mno�ství tekutin jakovelký silný chlap, který se hýbea potí.
Proto takové rady, �e ka�dý bymìl vypít 2�3 litry vody dennì,berte s rezervou. V�dy je to individuální. Myslete ale na to, jakmoc se hýbete, jestli se potíte,jaké teplo je kolem vás a jakrychle dýcháte, proto�e dýchánímèlovìk ztratí hodnì tekutin.
Kdo to zvládne, mìl by provádìti cviky (aspoò èásteèné) na posílení bøi�ních svalù a svalù pánevního dna. Ledvinám, moèovýmcestám i mìchýøi mù�eme pomocii nìkterými jídly. Jedná se o syro
vé ovoce (zvlá�tì grepy) a zeleninu (petr�el, øedkvièky, øedkev,okurky). V�echno samozøejmìsyrové, bez pøidání cukru nebosoli. Jen�e v mnohem vìt�ímmno�ství, ne� jste zvyklí. Z tohodùvodu z nich pou�ijte ��ávu,proto�e klidnì doká�ete vypít��ávu ze dvou kil této zeleniny,ne� toho tolik sníst. ��ávy navícnezatì�ují trávicí trakt, a jejich
úèinné látky tak mnohem rychlejipøejdou do krve.
Nejlep�í na proèi�tìní ledvina moèových cest je ��áva z petr�ele. Ale pozor! Petr�elová ��ávaje velice silná, a proto se nikdynepije neøedìná! Øedí se ��ávouz mrkve nebo okurky, nebo aspoòvodou a nejlépe pùl deci ��ávyz petr�ele na pùl litru ��ávy z karotky. Také nikdy nepijte víc ne�pùl deci ��ávy z petr�ele na den!
A nikdy ji nièím nedochucujte,�ádný cukr, med ani sùl.
Svým ledvinám a moèovýmcestám mù�eme hodnì prospìtmasá�í reflexních zón na chodidlech nohou. Tady se ale vyplatízajít si na odbornou reflexní masá�. Mù�e vám pomoct odstranitkamínky, písek a podpoøí funkciledvin.
Sestavila Ivana Rosová
Kohoutek a slepièka
Postup:
1. Na barevný papír pøekreslíme jednotlivé èásti kohoutkaa slepièky a vystøihneme je.
2. Vyfoukneme vejce
3. Z barevných papírù vystøihneme jednotlivé èásti kohoutka a slepièky a nalepíme je navejce
4. Z kartonu vystøihneme podle obrázku kulatý podstavec,nastøihneme podle rovných èara �pièky ohneme smìrem nahoru.Do vzniklého otvoru posadímevajíèko, aby nám výrobek hezkystál
Hotovou slepièku a kohoutkamù�eme pou�ít jako dekoraci pøivelikonoèní výzdobì.
Hezké Velikonoce pøejeVeronika Borkovcová
Je dobré zavzpomínat na èasjahod a malin nezralých�Byly to prùkopnické èasy,
kdy� se rodily první krùèky podpory nemocným s roztrou�enousklerózou. Je dobré zdùraznit, �epodnìt a my�lenka této podporyvznikla u samotných nemocnýchs RS.
Nejprve vznikaly kluby Roska,první kontakty zprostøedkovalbulletin Roska, který poskytovalinformace a nové zprávy ze v�echodvìtví a oborù týkajících se RS.(Jiøí Pulchart a spol.) Dal�í základní my�lenka na stránce prvního bulletinu platí dodnes:
. Klubová èinnost (poslézeregionální, dnes èinnost zastoupených spolkù) je velmi potøebná,av�ak základní kámen podporybyl polo�en metodikou rekondièních ozdravných pobytù. Z mévlastní zku�enosti vyplývá poznání a vìøím, �eto platí pro v�echny, kteøí sezúèastnili by� jediného rekondièního soustøedìní � podstata toho,�e nemocný RS pochopí systémvlastní rehabilitace � podporya obnovy toho, co chybí.
kde mají pacienti mo�nost seznámit se s rùznými formami rehabilitace, nauèit se �ít se svým posti�ením a sami se udr�ovat v dobrékondici. Dùraz je kladen na vlastníaktivní pøístup k potlaèení dùsledkù nemoci a podpoøit co nejdel�íremisi.
První aktiv na cestì k samostatnosti Rosky se konal v roce 1984v Domousnicích u Mladé Boleslavi. Rekondice se stala mezníkemv péèi o posti�ené roztrou�enousklerózou
25 let od vzniku Unie Roska
Poèátek komplexního programusociální rehabilitace pro posti�enéRS spadá do roku 1986, kdy sese�el lektorský tým komise proRS, který vypracoval uèební plán,uèební osnovy, pøedbì�ný rozvrhpro pøípravu instruktorù a základní podmínky organizace klubùRoska. Tým pracoval ve slo�ení:PhDr. Franti�ek Horák, MarcelaJakubcová, Antonín Klíma, JanaLiberdová, PhDr. Marie Svobodová, Vìra Hlávková.
n Program sociální rehabilitace,obecné i specifické cíle, východiska, obsah, realizace
n Program rozvoje zdravotníhoa psychologického uvìdomìní, osobnost posti�eného RS,du�evní hygiena, specifiènoststravování pøi RS, zásady první pomoci
n Program rozvoje pohybovýchdovedností a návykù i samoobslu�ných èinností
n Program rozvoje znalostía dovedností správné �ivotosprávy
n Program rozvoje zájmovýchèinností
Na program sociální rehabilitace vzápìtí
(Bohosudov, 1987).
Výstup kurzu �
(1988, Praha, budova SI v ÈR).
, kde se snìmuzúèastnilo 29 delegátù klubùROSKA z celé ÈR. Èestní hosté:prof. Jedlièka, DrSc., MUDr. Lenský, zástupci vládního výboru prozdravotnì posti�ené, nám. ministra zdravotnictví, min. prácea soc. vìcí a SPCCH.
n zvý�it zájem o problematikuRS a o osudy nemocných touto chorobou
n prohloubit znalosti o pøíèináchRS a zamìøit pozornost k dal�ím léèebným metodám
n navázat mezinárodní kontakty
V roce 1992 byla kluby ROSKAv ÈR zalo�ena
v roce 1994
stalaprávním pokraèovatelem. Bylaprovedena zmìna loga Unie, statutu Unie, jednacího a organizaèního øádu.
Nejenomèasopis Roska je vzdìlávacímmateriálem, Unie zaøadila do svého programu
.
V roce 1995 zøídila Unie vlastnívzdìlávací zaøízení, zajistila vypracování vzdìlávacího systému,a zejména udìlení akreditaceMinisterstva �kolství, mláde�ea tìlovýchovy ÈR. Systém bylnavr�en do hloubky jako vícestupòový (cvièitel, instruktor, lektor)a co do �íøe jako prùbì�ný systémvzdìlávání (�kolení cvièitelù, pravidelné semináøe). Realizaci pøislíbili a uskuteènili jedni z na�ichnejlep�ích odborníkù na problematiku RS �
na vzdìlávacím pracovi�ti v Brnì (SOUSpojù).
(volnì ze èlánku2/1996). Za organizaèní zaji�tìnía prùbìh �kolení odpovídala pøedsedkynì cvièitelské komise Rù�ena Nováková. Za dvouleté obdobíbylo vy�koleno 43 nových absolventù, kteøí obhajobou závìreènépráce získali
. Prùkaz byl prùbì�nì prodlu�ován pøi dal�ích �koleních a semináøích.
n Dvoudenní �kolení pro cvièitele sociální rehabilitace � jeurèeno pøedev�ím vy�kolenýmpracovníkùm, kteøí se pravidelnì ve svých cvièebníchhodinách vìnují zdravotnìhandicapovaným skupinám,zejména s Dg. RMS.
n Semináø poskytne prohloubení znalostí v této oblasti a nabídne praktické ukázky cvièení, jógové a rehabilitaèní postupy.
n Program probíhá pod odborným vedením lékaøky, metodièky a psychoterapeutkyMUDr. Jany Machanderové.
n Na�e projekty jsou humanitárního charakteru, splòují prvotní poslání ROSKY � pomáhatnemocným RS, a zejména seaktivnì podílet na svém zdraví.
n Cvièitelé jsou vìt�inou saminemocní, pro�li zátì�í chronické nemoci a je dùle�ité, �ejsou schopni vlastním pøíkladem a energií nabídnout svézku�enosti ostatním.
n Pohyb v na�em �ivotì � Komunikace � Dobrovolnictví � Práce s tìlem a myslí� �ivotospráva pøi RS � Jakzpracovat emoce � Autorehabilitaèní program pro pacientys psychosomatickými a autoimunitními poruchami a dal�í.
Mé vzpomínání konèí, pøíspìvek k 25. výroèí zalo�ení UNIEROSKA také. K závìreèné rekapitulaci bych ráda podotkla, �e ten
bych pøáladne�ní generaci.
Ilona Ol�butová, leden 2017
Tak jde èas s Roskouv Ústí nad Orlicí�
V Ústí nad Orlicí byla organizace sdru�ující pacientys roztrou�enou sklerózou
zalo�ena v roce 1990 jako souèást Svazu invalidù a následnìSPCCH ( Svazu posti�ených civilizaèními chorobami). Po 8 letechjsme zde svoji èinnost ukonèilia v r. 2000 jsme vstoupili docelorepublikové organizace UnieRoska, èeská MS spoleènost Praha, jako samostatná organizaces právní subjektivitou.
Ve�keré informace, stanovy,èasopis s odbornými èlánky, v�edùle�ité a potøebné bylo mo�néèerpat z centra, a tak postupnìvznikaly i dal�í organizace v republice. Rekondièní pobyty, setkání, cvièení, pøedná�ky, to v�ese stávalo dostupné, a tak vznika
la nádherná pøátelství, pobyty,zájezdy, setkávání, ale i sdìlová
ní si zku�eností týkajících se léèby, rehabilitace, pobytù v láznícha ulehèení boje s chorobou.
Na�e organizace Roska Ústínad Orlicí od r. 2000 organizujerekondièní pobyty 2× roènì s bohatým programem v krásnémprostøedí penzionu Pastvinyu �amberka. Zájmu a oblibì setì�í i po 16 letech. Heslo, kterýmjsem zaèala, vypovídá, co pro násznamená èinnost organizace.Jsou to kamarádi, o kterých by semohly psát legendy, kterým mù�eme kdykoliv zavolat o radu,útìchu, vypovídat se z radostíi bolestí a se kterými je nám dobøe.
Alena Svobodová,Roska Ústí nad Orlicí
Zaèátek loòského roku(2016) byl pro na�e nejisténohy po snìhové i mrazivé
stránce mírný a my v klidu mohlizvládat docházky na spoleènásetkání a rehabilitace. Stranounezùstalo ani pokraèování úspìchù na�eho sportovního dru�stvav ligové sezonì ve høe iBoccia,které obhájilo pøedloòské prvenství a má u� druhý putovní pohár.A jak je vidìt, s vìkem to nesouvisí, a� je nám tøicet nebo �edesát, s bocciou mù�e sportovatka�dý. V èervnu na�i èlenovéuspoøádali v Maèkovì u Blatnév rámci oslav Svìtového dne RS�Sportovní den s Roskou Písek�,kde probìhl turnaj v iBoccie a rehabilitace v místním bazénu. Soupeøili zde nejen na�i èlenové, alei roskaøi z Jindøichova Hradcea také místní obyvatelé DomovaPetra Maèkov. Zaèátkem èervnase je�tì èást na�ich èlenù úèastnila benefièní akce v ÈeskýchBudìjovicích, kterou poøádá místní poboèka Rosky, a tak jako loni,pøijeli ji podpoøit i zástupci otevøe
ného projektu �Pøekonej sám sebe� z Brna a tentokrát to bylo i sesvezením v sajdkáøe. V èervencise konala ve Støelských Ho�ticíchna�e první rekondice, kde senejen cvièilo, ale kde jsme sii dokázali, �e máme �ikovné rucea v rámci ergoterapie tvoøili krabièky z kolíèkù na prádlo a pono�kové snìhuláèky a nechybìlo, takjako ka�dý rok, malování obrazùpod dohledem výtvarnice Lenky
Pálkové z Blatné. V záøí se uskuteènila druhá rekondice v podhùøí�umavské pøírody v Sobì�icícha v nám ji� známém Hotelu podHoøicí si v�ichni dostateènì u�ilirehabilitaèní i stravovací nabídku.Krytý bazén, masá�e, koupelei parafín si po ka�dodenním cvièení ka�dý nále�itì vychutnal.A ani tady nechybìla ergoterapiea my procvièovali jemnou motoriku prstù vyrábìním voòavýchpanenek a zvíøátek z barevnýchdrátkù nebo èisticích tamponù. Nav�ech spoleèných setkáních jdev�dy o vzájemnou podporu, pohodu i toleranci, a to umíme. Odvá�íme si hezké zá�itky a poka�dénabereme nové síly ke ka�dodennímu boji s na�í ereskou.
Teï si snad jen pøát a vìøit, �ei v leto�ním roce se v�e podaøí.
Za Rosku PísekEva Øezáèová
Bilancování s Roskou Písek
Zaèátky písecké Rosky
V kvìtnu r. 1989 po ustavující schùzi vzniká s prvními7 èleny klub Roska Písek.
Scházíme se 1x za ètrnáct dní naspoleèném cvièení v prostoráchSvazu invalidù. Koncem záøí u�je nás 12. Zaèátkem 90. let zaèínáspolupráce s táborským klubemroskaøù a pár na�ich odvá�nýchzkou�í první spoleèné rekondicev autokempu Kní�ecí rybník u Tábora. Tady jsme se poznali i s roskaøi z Pelhøimova a mohu øíct, �etyhle chvíle se nezapomínají, a pøi
louèení se nikdo nestydìl za slzy.V únoru roku 1990 máme 18 èlenù.
V roce 1992 poøádáme první10denní rekondici v ji� vý�e zmínìném autokempu. V nedalekýchMì�icích jsme zkusili první jízduna koni. Je�tì dnes vidím, jaks pomocí �idle nalézáme na v minulosti závodního konì. Holt rampy je�tì nebyly! Také poznání z tédoby, kdy� se kùò vzepøe nazadní nohy, mi nikdo nevezme.
V dal�ích letech jsme se s táborským klubem støídali v poøádání rekondic a navazovali novápøátelství. Pøedávali jsme si nejenpsychickou podporu, ale i rady,jak se zdravì stravovat. Myslím,�e kuchaø, od kterého jsme chtìlidennì vaøenou p�enici do polévky, na nás vzpomíná dodnes.Také kozí mléko a dal�í kozí
Z historie Rosky Plzeò
Hlavním bodem schùzebyla pøíprava pro vstup doÈeskomoravské unie hnu
tí ROSKA, která byla zalo�enav kvìtnu r. 1992 jako dobrovolnésdru�ení, zalo�ené na demokratických principech.
Jmenování èlenù výboru: pøedsedkynì: Bo�ena Proke�ová
Dal�í: Anna Balvínová, ing.Dagmar Podruhová, Daniela Kasanová, Anna Ratajová, JanaMo�nová, Miroslav �tich.
Poèet èlenù závaznì pøihlá�ených: 84 osob
Plán èinnosti pro rok 1993: �kola jógy, rekondice, klubové setkání, bezplatný bulletin ROSKA,rehabilitaèní plavání.
První rekondice se konala 15.�28. 6 1991 v Ka�perských Horách.
V roce 1992 v listopadu sekonal psychorehabilitaèní pobytve Vrá�i u Písku.
Ji� 25 let se setkávají èlenovéROSKY Plzeò na rekondièníchpobytech, cvièení, plavání, posezeních, èlenských schùzích, akcích UNIE, výletech apod. Vìøíme, �e s novým vedením organizace a podporou celé Unie i rodinami a pøáteli navá�eme na tradici a dobré jméno roskaøù z Plznì.
Anna Stejskalová
pochutiny byly pro v�echny nìconového. I chození bosky v rannírose poznala vìt�ina z nás poprvé. A podobných poznatkù máurèitì ka�dý dost. Nelze zapomenout v této dobì na bouølivoudiskusi s Dá�ou Tejrovskou (v tédobì z Pelhøimova) na téma, zdaodejít od SPCCH a vstoupit dovznikající, neznámé Rosky.
Devadesátá rekondièní létamnì dovolila poznat mnoho zajímavých lidí. A� u� to byl cvièitelZdenìk Luká�, Antonín Klíma,
Alena Borecká nebo léèitel Miroslav Bárta a hlavnì na�e Ane�ka�i�ková. Jedinou smutnou vzpomínkou je fakt, �e z lidí na pøilo�ených fotografiích u� nìkteøí nejsou mezi námi nebo jsou trvaleupoutáni na lù�ko.
Za Rosku PísekEva Øezáèová
V prosinci 2016 na èlenskéschùzi jsme zavzpomínalina zaèátky na�í organiza
ce, která vznikla v prosinci 1986jako Klub ROSKA pøi základníorganizaci svazu tìlesnì posti�ených ve FrýdkuMístku.
První pøedsedkyní byla zvolenaJana Kotasová, chvíli pak vedlaklub Mirka Koèová a od roku 1988celých 10 let byla vedoucí Jo�kaKocichová.
První cvièení bylo uskuteènìnohned v lednu 1987 pod vedenímMirky Rybákové. V roce 1991absolvovala Jo�ka první cvièitelský kurz a zaèalo se cvièit naPoliklinice v Místku, kde cvièímei dnes. Postupnì se pøidávali dal�ícvièitelé � Milada Mecová, VìrkaMoravcová, Jarek Wojnar, Bo�enka Krupníková, �tìpánka �kolováa v posledních letech máme i dvì
mladé cvièitelky � Moniku Musálkovou a Martinu Berkovou.
Kdy� u� zdravotní stav nedovolil Jo�ce vést organizaci, na rok ji
vystøídala Monika Musálková, která navíc s pomocí Andrey Procházkové zalo�ila ná� èasopisROSENKA, který krásnì ilustrovala Radka, dcera na�í èlenkyA�ky Goláòové.
První rekondièní pobyt byl ve�pluchovì (HavíøovBludovice)hned v r. 1987, pozdìji jsmejezdili také do Ro�nova pod Radho�tìm, Frýdlantu nad Ostravicí,do Malenovic atd. Od roku 1992ji� jezdíme pravidelnì na Ostravici do hotelu Odra, kde se cítímejako doma. Pobyt v tomto hoteluse vyrovná pobytu lázeòskému,proto�e kromì procedur a bazénus námi cvièí na�i vynikající cvièitelé. Jarek Wojnar a Vìrka Moravcová dokonce vydali ka�dý svádvì DVD se svým specifickýmcvièením.
Tak u� je nám 30
Od roku 1994 nás na rekondièních pobytech nav�tìvoval a seznamoval s novinkami v léèbì RSDr. Jiøí Piskoø. Stal se garantemna�í organizace a také s námipozdìji rekondièní pobyty absolvoval jako jeden z nás. Bohu�elji� není mezi námi tak jako spousta na�ich kamarádù, kteøí majísvé místo v na�ich srdcích. Na�ímnovým garantem se stala jehodcera Dr. Markéta Piskoøová.
V roce 1995 jsme ukonèili èlenství klubu v SPCCH a zalo�ilispolupráci s Unií ROSKA.
Od roku 2001 vede organizaciROSKA pøedsedkynì Helena Nováková.
Na�e èinnost se ustálila nadvou základních vìcech � cvièenía rekondice.
Ka�dý týden cvièíme v pondìlía ve støedu od 16 do 17.30 hod.na poliklinice v Místku. Chodímespoleènì plavat, poøádáme dnyotevøených dveøí, pøedná�ky, besedy, �kolení a také koncerty.Ka�dý poslední ètvrtek v mìsícise scházíme na Svazu invalidùv Místku na spoleèném posezenínebo èlenské schùzi. Pøedávámesi své zku�enosti, radíme a pomáháme jeden druhému.
Ka�dý rok poøádáme 14dennírekondièní pobyt a prodlou�enývíkendový pobyt pro na�e vozíèkáøe.
Mrzí nás, �e jsme museli ukonèit hipoterapii. Jezdili jsme v Dobré u Frýdku, v Místku pod �tandlem a nakonec v OstravìHrabové. Snad se nám podaøí zajistitdopravní prostøedek a budememoci znovu jízdu na koni obnovit.
Od zaèátku vzniku Rosky a� doroku 1996 � 10 let vedla KronikuVlasta Mlèou�ková. Po ní tento
nelehký úkol pøevzala Bo�enkaKrupníková, která ji� 20 let zaznamenává ve�kerou na�i èinnosti s fotodokumentací. Díky tìmtodìvèatùm jsme se mohli vrátit a�k na�im zaèátkùm.
ROSKA FrýdekMístek sdru�uje nemocné nejen z FrýdkuMístku, ale i z okolí vèetnì Tøince,Èeského Tì�ína, Nového Jièína,Jablunkova, Kopøivnice atd.
Vìøím, �e se nám daøí plnitsmysl organizace � pomáhat lidem s RS zmírnit dùsledky tétonemoci a pro�ít co nejkvalitnìj�í�ivot.
Pøeji Rosce FrýdekMístek dodal�ích let hodnì zajímavých akcía pobytù, ale také dostatek sponzorù, bez jejich� finanèní podporybychom nebyli schopni pomáhatlidem s roztrou�enou sklerózouv boji proti nevyléèitelné nemoci.
Ná� velký dík patøí Mìstu FM,Biocelu Paskov, Nadaci ÈEZ,Hyundai, ArcelorMittalu a dal�ímlidem, kteøí nám pomáhají.
Helena Nováková
Po odlo�ení kabátù jsme bylipøivítáni �ampaòským.Procházeli jsme se po foy
er, kde na�e Roska mìla prezentaci výrobkù z ergoterapie, dálerùzné propagaèní materiály, kní�ky, malované obrazy na plátnìa papíru, fotografie a dal�í tvorbuna�ich èlenù. Potom u� místostarostka Ing. Zuzana Artimová plesslavnostnì zahájila.
Nemusíme tanèit celý veèer, alerádi se sejdeme pøi spoleèné akci.Pobavíme se, zazpíváme si. Celkem se nás se�lo 12. K tancia poslechu hrála skupina JuniorBand, vystoupil zpìvák Petr Koláø. Obdivovali jsme krásné kostýmy pøi taneèním vystoupení ta
neèního studia Stabil Brno i pøedstavení akrobatického rokenroluTJ Sokol Královo Pole. A v restauraci hrála cimbálová muzika DFSJáno�íèek. Ka�dý si urèitì vybral.
Zastupitelé MÈ letos rozhodli,�e výtì�ek tomboly bude vìnovánRosce Brnomìsto, za co� velicedìkujeme. Moderátorka PetraEliá�ová v prùbìhu veèera seznamovala pøítomné s èinností Roskya pak hlavnì pøi rozhovoru s na�ípøedsedkyní Kamilou Neplechovou se dozvìdìli více o �ivotìs RS.
My jsme na oplátku pro hostyplesu pøipravili prezentaci o na�íorganizaci, propagaèní materiály,
Roska Brnomìsto na pleseMÈ Brno Královo Pole
ale i drobné výrobky, které dìláme v rámci ergoterapie. A hlavnìvýstavku obrazù i fotografií. V na�ich øadách máme i èlenky, kterémalují, kreslí a fotografují. A opravdu velký obdiv i uznání sklidily zejména obrázky Ane�ky Havlíèkové, perokresby Mirky Musilové, ale i Kvìty �trbové. Krásnéa zajímavé byly i fotografie AnièkyOdehnalové, Ane�ky Havlíèkové,ale i momentky z na�ich akcí.
Výborným zpestøením byl fotokoutek. I my jsme pou�ili rùznéklobouky, brýle a dal�í doplòky nastylové fotografie. Vyfotografovala se s námi i místostarostkaMarie Tulková, která je na�í pøíznivkyní. I tam se hosté opravdubavili. Tentokrát jsme u stolu vyhráli jen 1 cenu pøi tombole, ale tonám vùbec nevadilo. DìkujemeZMÈ Královo Pole za pozvání naples, výtì�ek z tomboly a celoroèní podporu celé na�i organizaci.
Pro�ili jsme krásný veèer a tì�íme se na dal�í spoleèná setkání.Po spoleèenském a umìleckémzá�itku se ji� tì�íme na sportovnísetkání pøi maratonu s roztrou�enou sklerózou, které pøipravujeme4. 3. 2017 v Lázeòském a relaxaèním centru Ra�ínova, kam naoplátku zveme v�echny èleny,rodinné pøíslu�níky, ale i �irokouveøejnost.
Vlasta Blatná
ROSKA Jihlava v zimì
A tak co vymyslíme?Èím vyplníme nekoneèné zimní dny? Stá
lo to jen chvilku pøemý�lení a nápad byl tu! No jak jsme mohlizapomenout na na�i oblíbenou,pravidelnì provozovanou hru �bowling? Je to pro nás pøece�zatím� v�dy jen trocha zdravéfyzické námahy a k tomu fùrazábavy.
Prostì na nás v tuto nedìlizase èekalo jedno bájeènì pro�itéodpoledne, které jsme s kamarády a dìtmi strávili spoleènì u bowlingových drah. A kdo vyhrál?V�ichni, co si pøi�li zahrát anebosi jen tak poplkat a posedìt s kamarády.
Bohou� VeèeøaRoska Jihlava
Kousek od krásného hraduLemberk poblí� Jablonného v Podje�tìdí tryská na
úpatí pískovcového skalníhohøbetu silný pramen. Ledováa køi��álovì prùzraèná voda jiskøímohutným proudem, aby se vzápìtí spojila s vodou Panenskéhopotoka. Mìkce vlhký vzduchv údolí je chladivý i v parném létu,turistický ruch z hradu sem u�moc nedoléhá, místo je oázouparkové pøírody a nikomu se odtud pøíli� nechce. Pramen bylrenovován v roce 1995 u pøíle�itosti svatoøeèení Zdislavy a lidéz �irokého okolí sem chodí provodu, objevují se tu pì�í výletnícia cyklisté. U pramene je empírovýaltán s lavièkami a kaple sv. Zdislavy, ozdobená osmi sloupya masivní kopulí. Místo láká kespoèinutí a poslechu té stále stejné, a pøece neobehrané písnièkyzurèící �ivé vody. Nedaleko protiproudu potoka je jeskynì s jezírkem, ve kterém je naopak vodamrtvá. V léèitelství mají oba druhyvody své role, ostatnì jejich funkciznáme u� z pohádek. Blízkostjejich zdrojù napovídá cosi o sílea vyu�itelnosti tohoto místa.
Na jednu racionální otázku jesnadná odpovìï � chemické slo�ení vody ve Zdislavinì prameninení nièím mimoøádné. Je to
vynikající pitná voda, kteráobsahuje minimální mno�ství dusiènanù, ale nemá �ádný význam
ný obsah minerálù ani stopovýchprvkù. Pøesto�e se nedaleko nachází nejvìt�í èeská uranoválo�iska, voda není ani radioaktivní. Neobyèejnì obyèejná voda.Tak�e se zdá, �e svátost Zdislavyje oprávnìná � opravdu jen jejímoc a léèitelské schopnosti dalyvodì sílu zdolávat malomocenství, ko�ní choroby, slepotu, a dokonce i o�ivovat mrtvé?
Ov�em i �obyèejná� voda máneobyèejné vlastnosti. To ví ka�dý zastánce vodoléèby. Nedávnozesnulý Amerièan íránského pùvodu doktor Batmanghelidj napsalnìkolik kní�ek o léèení vodou,a byl velkým propagátorem vodyjako�to ti�ícího prostøedku na
bolest i jako�to preventivníhoprostøedku proti chorobám. Podlejeho studií je chronická dehydratace zdrojem velké øady nemocí,a farmaceutické prostøedky tutodehydrataci èasto jen zvy�ují.Choroby jako astma, zvý�enýcholesterol, artritida, dna, migrény, vysoký tlak, únavový syndrom, agresivita, alergie, cukrovka, choroby imunitního systému,dokonce i obezita a rakovina � tov�e jsou dùsledky dehydratace.Dùle�ité je pití pouze èisté vody �v�echny sladké nápoje, káva, èaja samozøejmì i alkoholické nápoje mají vodu u� pou�itou v jistémprogramu. Tìlo tuto vodu nemáihned k dispozici � pøednostnì je
nuceno vyu�ít chemický program,který je v nápoji vázán. Pouzevolná voda je okam�itì k dispozicipro ty nejkritiètìji ohro�ené orgány.
Ale léèení vodou není novodobýobjev a nemusíme hledìt jen zaoceán � v Èechách máme svéhoPriessnitze, který byl u� v devatenáctém století velkým propagátorem léèby vodou. Jeho léèbaprací, vzduchem a ledovou vodouvzbuzovala posmì�ky u v�echhloupých, ov�em jen do té doby,ne� mu pronikavé úspìchy dalyza pravdu. Nakonec jeho metodyvýznamnì pøispìly k rozvoji lázeòství a mìly mnohé následovníky. �koda, �e bouølivý rozvojfarmacie nás od tìchto tradièníchmetod odvádí. Chceme spolehlivìj�í metody léèby, které jsouménì závislé na slabé vùli a nekázni pacientù...
Poselství v�ech zastáncù vodoléèby je známé a tak jednoduché,�e vzbuzuje nedùvìru � neèekejme, a� dostaneme �ízeò, pijmedost a pokud mo�no èistou vodu.Také otu�ování, studené i horkékoupele, zábaly a obklady � �to�základ na�eho zdraví�. Jak se to
zdá být prosté a jednoduché.Hydroterapie, jak se dnes honosnì øíká, zahrnuje i mnohé pokusyzintenzivnit pøirozený a blahodárný úèinek vody � a tak se léèiloa léèí pomocí destilované vody,elektrolyticky pøipravené mrtvéa �ivé vody, vodou ledovcù, odplynìnou vodou, pívodou, magnetizovanou vodou a samozøejmìi vodami minerálními. Nemluvìo saunách, koupelových pøísadách, víøivkách, klystýrech a bazénovém cvièení.
Tohle v�echno ve svých poèátcích mù�eme hledat i u svaté
Zdislavy, a pochopitelnì i døíve �v dobách, kdy lidé hledali prostøedky nabízené pøírodou � a voda byla v�dycky tím nejlep�íma nejsilnìj�ím lékem, který mámek dispozici. Na�e tìla jsou skoroz osmdesáti procent slo�ena z vody. Jak by tedy bylo mo�né, abyse nemoci týkaly jen toho �suchého� zbytku tìla? Lidé znali pøírodní moc pramenù, ale vyu�ít a posílit tuto sílu umìl málokdo. Je tostále ta samá písnièka � vodu jepotøeba správnì naladit, vdechnout jí program a poslání. A jsmeobloukem zase zpátky u Zdislavyz Lemberka.
Paní Zdislava zemøela mladá �nìkdy kolem tøiceti. Pøesto tohostihla ve svém �ivotì hodnì �vdávala se u� nìkdy kolem patnácti let a kromì zplození ètyø dìtíse stihla zapsat i do pamìti národa. To jistì svìdèí o tom, �e její�ivot a èiny se èímsi vymykalyz prùmìru. Zdislava byla velmizbo�ná �ena a pøes svùj ryzesvìtský �ivot projevovala typickéznaky øeholnice. Vyrostla v silnìvìøící rodinì, dobøe se provdala,se svým man�elem podporovaladominikány a klá�tery, podílela sena zalo�ení kostela a klá�terního�pitálu v Jablonném v Podje�tìdí.To ale jistì nebylo nic výjimeèné
ho, ve tøináctém století, v dobìvrcholícího rytíøského køes�anského mysticismu a velké podporynábo�enských øádù, statisíce �eni mu�ù hledaly smysl �ivota veslu�bì bohu i lidem a dnes o nichnikdo nic neví. Nestali se svatými.
Ale Zdislava zapomenuta nebyla. A jistì to nebylo jen pro její�lechtickou krev a man�elstvís vlivným mu�em � dùvìrníkema pøítelem krále Václava I. Spí�ne� církevní glorifikace je asidùle�ité poselství jejího �ivota.Zdislava toti� pravdìpodobnìbyla nìèím, co nebylo v �ádnédobì moc obvyklé � jednodu�eøeèeno, byla �hodná�, a to asi a�pøíli�. Zdislava jistì mìla léèitelské schopnosti, a slou�ila svémuposlání a� �do roztrhání tìla�. A todoslova � zdá se, �e byla ten typaltruistické slu�ebnice, která jdeza hranice svých lidských mo�ností � a s ka�dou kapkou léèebné vody podávala pacientùm svùjsoucit a hlavnì velký kus sebesama. Pacienti to jistì s velkýmvdìkem pøijímali, v�dy� potøebnía nemocní v�dy myslí pøedev�ímsami na sebe. A slu�ebnice Zdislava dávala v�em � dìtem, man�elovi, církvím, chudým a nemocným. Rozdávala energie a hodnoty svìtské i duchovní. Dokonceúdajnì sama po nocích pracovalana stavbách kostelù. Nièila svùjvlastní �ivot ve prospìch druhých.Sama sobì pomoci nedokázala,nebo spí� nechtìla, necítila sesnad hodna u�ít svou sílu samapro sebe. Jak moudré a obdivuhodné to bylo? Podívámeli se na
stovky ostatních svìtcù, jakmoudré a obdivuhodné je nechatse zabít muèednickou smrtí? �ivotní síla �ádného èlovìka z masa a kostí nebyla a není tak velká,aby mohla spasit celý svìt.A pøesto � svatí nesou plaètivémusvìtu lék tím, �e pøehánìjí a zdùrazòují to, èeho se svìtu nedostává. A lidský soucit a obìtavápomoc je hodnì nedostatkové
zbo�í. Jestli se nìkdo má právostát svìtcem, pak to nejsou tiv�elijací muèedníci pro �víru pravou�, ale idealisté jako Zdislava.Extrémní idealisté, jejich� obìtavé poselství �ije ve vdìènosti lidípøes v�echny vìky.
Ing.Jiøí �kaloudwww.putujici.cz
Unie Roska, Èeská MS spoleènost, Senová�né námìstí 2, Praha 1, tel./fax: 224 267 198 /[email protected] / www.roska.eu / vy�lo v bøeznu 2017/ Ministerstvem zdravotnictví ÈR /
: Ivana Rosová, Ing. Jaroslav Zika / Jan Kuchaø / : Jaroslav Bezdìk / Kateøina Krobová / registrace: MK ÈR 7175, temat. skupina 10 D (B3), ISSN 1211�4030