OBČASNÍKROČNÍK IXČÍSLO 3 - ŘÍJEN 2008

• státní sportovníreprezentace

• policejní sport• UNITOP ČR

INISTERSTVO NITRA

SODBOR SPORTU

Ministerstvavnitra

ZLATÁ a

STŘÍBRNÁKateřina Emmons

ÚVODNÍ SLOVOředitele odboru sportu MV Jaromíra Vodehnala

Neubráním se tomu, abych neza-čal stejně jako při hodnocení minu-lých zimních her v Turíně.

Olympijské kruhy znamenají pět kontinentů.Červená barva je Amerika, černá Afrika, modráEvropa, zelená Oceánie a žlutá Asie. Symbolizujínejvětší sportovní svátek světa. Hry XXIX. olympiá-dy Peking 2008 jsou minulostí, která ve sportučasto znamená zapomenutí. Je na nás, budeme-lisi hrdiny novodobých her připomínat, a nakolikbyly jejich výkony nezapomenutelné, že se zapsa-ly nesmazatelně do historie českého sportu.

Měl jsem to štěstí, že jsem mohl díky pozváníČOV zhlédnout první polovinu těchto her se zahá-jením, které mělo nadčasovou dimenzi. Technic-ká dokonalost a impozantnost sportovních areálůmusely zapůsobit na každého. Je pravdou, že ná-klady na hry se vyšplhaly do astronomických čás-tek, ale Čína dala světu jasný signál o své průmys-lové vyspělosti. Dopravní problémy v patnáctimi-lionovém městě a vzdálenosti sportoviš� umožňo-valy diváckou účast na jedné, maximálně dvousoutěžích denně v případě sousedství areálů.Měl jsem také štěstí jako divák na výběr závodů,při kterých byli naši reprezentanti vidět nebo kterépřinesly pro naše sportovce medailovou radost.

Je třeba smeknout před první medailistkoučeské výpravy Kateřinou Emmons, která přebíralavůbec první zlatou medaili udělovanou na této

olympiádě a kterou jí dekoroval přímo prezidentMezinárodního olympijského výboru JacquesRogge. Její stříbro v další disciplíně jen umocnilojejí fantastický sportovní výkon, kterým je vytvoře-ní nového olympijského rekordu absolutním ná-střelem 400 bodů. Tím se její jméno nesmazatelnězapsalo do historie posouvání lidských možnostía v budoucnu bude vždy první, které se to povedlona olympiádě.

Je třeba ocenit výkon Davida Kosteleckého,který vybojoval další zlato pro Českou republikuhned následující den, a tím jsme se stali střelec-kou velmocí. Při jednáních o akademickém mis-trovství světa ve střelbě, které má proběhnoutv Pekingu na podzim letošního roku, se pořadate-lé ptali, kolik má vlastně naše republika obyvatel,když z ní jsou již dva střelečtí olympijští šampioni.

Další zlatá medaile Barbory Špotákové bylapověstná třešnička na dortu ve výsledcích našicholympioniků. To, že posledním pokusem zvítězilanad reprezentantkou Ruska v den 40. výročí21. srpna 1968, je opravdu symbolické.

Další stříbrné medaile české výpravy, medailekanoistů Štěpánka s Volfem nebo skifaře Synkajsou také velmi cenné. To z pohledu na medailecelé české reprezentace.

Nás však zajímají i další výsledky sportovcůodboru sportu MV, kterých bylo na OH v soutěžíchcelkem 42.

OZVĚNY HER XXIX. OLYMPIÁDYINISTERSTVO NITRA

SODBOR SPORTU

pokračování na 3. straně obálky

Ne jenom sportem živa je i olympijská vítězka ...

Zleva: náměstek ministra vnitra Jaroslav Salivar, zástupceředitele OS MV Jiří Drbohlav, ředitel odboru sportu MV Ja-romír Vodehnal v Českém olympijském domě v Pekingu

1

státní sportovní reprezentaceMINISTR VNITRA IVAN LANGER PŘIJAL RESORTNÍ OLYMPIONIKY

Pokud se hovoří o neformálních setkáních, byla jimi bezpochyby obě přijetí resortních spor-tovců – olympioniků – ministrem vnitra Ivanem Langerem.

První schůzka se uskutečnila16. července 2008. Ministr pozvalvšechny sportovce resortu Minister-stva vnitra, kteří se nominovalina Hry XXIX. olympiády v Pekingua projevil radost nad tím, kolik spor-tovců pojede bojovat o olympijskémedaile. Zároveň také přislíbil spor-tovcům osobní účast a podporu pří-mo na hrách v Číně. Panu ministrovibyl jednotlivě představen každýsportovec i trenér, od gymnastyMartina Konečného si dokonce ne-chal „vyseknout“ vzorovou stojku.

Sportovci měli prostor probrat s nímsvé vize a odcházeli s dobrým poci-tem, že jim upřímně fandí.

Olympijských her v Pekinguse ministr skutečně zúčastnil a mělhned po příjezdu do Číny před se-bou příjemnou událost: poblahopřátk úžasnému úspěchu resortní spor-tovkyni - střelkyni Kateřině Em-mons, rozené Kůrkové, kterése pod vedením Petra Kůrky, trené-ra a otce v jedné osobě, podařilodosáhnout mety nejvyšší, zlatéolympijské medaile. Zlato Kateřinaještě doplnila stříbrem v dalším zá-vodě a triumf České republiky i re-

sortního sportu bylna světě.

Bezprostředněpo příjezdu z olym-piády si pozval mi-nistr Langer ty nej-úspěšnější, abyjim mohl říci párvřelých slov aosobně poblahop-řát k olympijskýmvýsledkům. Setká-ní provázela oprav-du přátelská atmo-sféra a není pře-hnané, že šlo o na-prosto spontánnívýměnu dojmů.Pan ministr se svě-řil, že „těch medailímohlo být více“,ale chápe, že ne vždy to vyjde.

Vyjádřil i nadále podporu resort-nímu sportu s tím, že se bude snažit,aby finance byly ad-resné a skutečně ply-nuly sportovcům a je-jich trenérům, nikoli„bafuňářům“. Vyvr-cholením setkání bylopřekvapení, které při-pravila Kateřina Em-mons se svým man-želem Mattem, když přinesli ukázatministrovi nejen své olympijské me-daile, ale i vítěznou Kateřininu „puš-ku“. Tu si samozřejmě všichnise zájmem prohlíželi a obdivovali,

jak taková éterická bytost, kterouKatka je, může zvládat tak těžký ná-stroj svých úspěchů.

Bylo zcela zřejmé, že setkání sesportovci Minis-terstva vnitrabylo pro minis-tra Langera po-těšením, na zá-věr jim popřálmnoho dalšíchúspěchů a řekl,že se těší na vi-

děnou na další olympiádě v Londý-ně, kam se chystá jet i třeba jen jakoturista, protože sport zaujímá v jehoživotě významné místo.

Slávka Kalincová

Názorná ukázka gymnasty Konečného....

Zleva: Petr Kůrka, Josef Nalezený, Ervín Varga, Matt Emmons, Kateřina Emmons, Jiří Drboh-lav, Věra Cechlová - Pospíšilová, Marek Švec, Ivan Langer, Jaromír Vodehnal, Jana Pechano-vá, Lenka Mrzílková, Tomáš Kacovský, Lenka Šmídová, Josef Šilhavý

Ministr vnitra Ivan Langer si prohlíží pušku olympijské vítězky

2

státní sportovní reprezentacePOHLED Z ČESKÉHO OLYMPIJSKÉHO DOMU

V Aténách 2004 přebírala Kateřina Kůrková z rukouJacquese Rogga za střelbu ze vzduchové pušky bronz– vůbec první udělovanou medaili na hrách. V Pekingu2008 nebyla první dekorovanou, ale první v soutěžistřelkyň ze vzduchovky, ve které všechny soupeřky ne-chala za sebou. A zase u toho asistoval šéf Mezinárod-ního olympijského výboru Rogge. Domácí Číňané sicemoc stáli o to, aby první zlato převzala jejich vzpěračkaČchen sie-sia, ale její soutěž se protáhla, a tak primátpatřil mladé paní Emmonsové – byla první ve všechsměrech…

Členka plzeňského střeleckého klubu SKP Rapidpod hlavičkou odboru sportu Ministerstva vnitraale měla v rukávu ještě jeden trumf – v „doplňkové“malorážce pod dokonalým dohledem tandemu otec(trenér) – manžel (Matt Emmons, olympijský vítězz Atén) v dramatické koncovce sáhla po stříbru a do-táhla svou sbírku medailí s pěti kruhy do kompletní se-stavy všech tří kovů, kterou se v poválečné historiimohla pochlubit jen dvojice Eva Bosáková (gymnasti-ka) a Ludvík Daněk (atletika).

Ministr vnitra Ivan Langer také hned na půdě Čes-kého olympijského domu v hotelu Gloria Plaza využilmožnosti a předal při tradičním blahopřání Katce i Pet-ru Kůrkovi velmi příjemné ocenění…

Manželský pár Emmonsových se stal terčem zájmu

televizních kamer a fotoreportérů ještě jednou – Matt(na chlup přesně jako v Aténách, kde vyrobil „minelu“ve střelbě na 60 ran vleže) pokazil v libovolné maloráž-ce na 3 x 40 ran poslední ránu, ze zlaté příčky spadlna čtvrté místo a utěšující objetí Kateřiny čínská televi-ze opakovala v různých formách olympijského zpravo-dajství snad stokrát. Tento dojemný moment doslovaobletěl celou modrou planetu…

Střelecká královna pekingských her byla nesporněnejvýraznější postavou reprezentantů naší země, při-pravujících se „pod křídly“ odboru sportu MV, ale ne-ztratili se ani další. Jaromír Vodehnal a Jiří Drbohlavmohli tlumočit gratulace z domova a popřát zápasníkuMarku Švecovi, kterému chyběl k medailovému stupniopravdu jen pověstný vlásek. Stejně maličko chybělo„na bednu“ diskařce Věře Cechlové - Pospíšilovéa ona sama nejlépe ví, jaká superšance na životníúspěch jí protekla mezi prsty. S výkonem z Atén,kde byla čtvrtá, by v Pekingu suverénně vyhrála…

Z dalších sedmým místem bodovaly jachtařky, Len-ky Mrzílková a Šmídová, do finále nabité výšky žense probojovala Iva Straková a jen malý krůček k podo-bnému úspěchu chyběl Petru Svobodovi. Svůj velkývýkonnostní vzestup v olympijském roce ale talentova-ný překážkář bude mít určitě možnost potvrdit v dal-ších sezonách.

Suma sumárum – start zástupců MV v reprezentač-ním dresu pod pěti kruhy postavil další – a nepřehléd-nutelný - doklad, že se na této parketě práce daří…

Štěpán Škorpil

Věra Cechlová - Pospíšilová po úspěšném olympijském vystoupení

Ministr vnitra v ČOD v rozhovoru s olympijskou vítězkou

Zleva: Ervín Varga, Milan Jirásek, Marek Švec, Jaromír Vodehnal aPetr Kment po úspěšném vystoupení Marka Švece

Takto probíhaly oslavy úspěchů všech českých sportovců v ČOD

3

státní sportovní reprezentace

STATISTICKÝ PŘEHLED JEDNOTLIVÝCH RESORTNÍCH SPORTOVNÍCH CENTEROH 2008 Peking, OH 2004 Atény a OH 2000 Sydney

Po skončení OH 2008 v Pekingu se v médiích začínají objevovat různé názory na stávající systém vrcholovéhosportu, jeho způsob a výši financování, popřípadě nutnost provést určité změny.

Rezortní sportovnícentrum

Odbor sporu MV

RSCArmádní sportovní

centrum

RSCVysokoškolské

sportovní centrum

Ostatní

(mimo RSC)C e l k e m

2008 2004 2000 2008 2004 2000 2008 2004 2000 2008 2004 2000 2008 2004 2000

Počet sportovců 42 42 37 38 45 25 19 23 18 35 32 42 134 142 122

1. - 3. místo 2 2 3 4 4+1 2 - 1+1 2 - - 1 6 8 8

4. - 8. místo 6 6 8 6 7 6 5 2 2 2 3 - 19 18 1

Z uvedené tabulky vyplývá, že na sportovních výsledcích mají zcela značný podíl sportovci připravující se k re-perezentaci státu v jednotlivých resortních sportovních centrech, což prokazuje jejich opodstatněnost. Pravdouje, že získat přední umístění na všech vrcholných sportovních akcích a hlavně olympijských hrách, je čím dál tímtěžší a náročnější, a to z různých pohledů.

Miroslav Hutter

UMÍSTĚNÍ DALŠÍCH SPORTOVCŮ RSC ODBORU SPORTU MV od 17. místa17. místo Kristína LUDÍKOVÁ badminton17.-32. m. Jaromír JEŽEK judo - do 73kg

17. místo.Rostislav VÍTEK plavání - 10km

18. místo Soňa BERNARDOVÁ plavání - synchro duo

Alžběta DUFKOVÁMichal PROKOP cyklistika - BMX

19. místo Adéla SÝKOROVÁ kulová střelba - SM 3x20

21. místo Martin VERNER plavání - 100m VZ

Kristýna PÁLEŠOVÁ SG - víceboj

Jarmila KLIMEŠOVÁ atletika - oštěp

23. místo Václav HAMAN kulová střelba - LM 3x40

Vendula FRINTOVÁ triatlon25. místo Michael MAIER jachting - finn

26. místo Lenka LEDVINOVÁ atletika - kladivo

28. místo Jan MARCELL atletika - disk

31. místo Pavla KALNÁ kulová střelba - VzPu40

Martin TRČKA jachting - Laser

33. místo Květoslav SVOBODA plavání - 400m VZ

33.-64. m. Petr KOUKAL badminton36. místo Květoslav SVOBODA plavání - 200m znak

Martin TENK kulová střelba - Li Pi 60

41. místo Jiří VOJTÍK atletika - 200m

42. místo Michal RUBÁČEK plavání - 100m mot.

46. místo Tomáš JEŘÁBEK kulová střelba - LM 60

Květoslav SVOBODA plavání - 200m VZ

58. místo Martin KONEČNÝ SG - kůň na šíř

73. místo Martin KONEČNÝ SC - hrazda

75. místo Petr BENČÍK cyklistika - silnice

DNF Lenka ZEMANOVÁ triatlonTereza HUŘÍKOVÁ cyklistika - cross country

CELKEM 42 sportovců(sportovci umístěni do 16. místa jsou uvedeni v pře-

hledu na zadní straně časopisu).

Historický úspěch, Česká republika na první místě hodnocení států na XXIX. OH v Pekingu (po prvním dnu)

4

státní sportovní reprezentaceSLÁVA JE PŘÍJEMNÁ, ALE POMÍJIVÁ…

Petr Kůrka je majitelem celého kompletu medailí ze světových a hlavně evropských šampio-nátů z malorážky, vzduchovky, velkorážních zbraní a dokonce se stal mistrem světa ve střelběz kuše. Jen ze třech olympijských her, kterých se zúčastnil, nepřivezl žádnou medaili.Co se nepodařilo jemu, podařilo se jeho dceři Kateřině, která na olympiádě v Aténách vybojo-vala bronz a vystoupením na letošních pekingských olympijských hrách doplnila svou olympij-skou sbírku o jednu zlatou a jednu stříbrnou medaili. Kateřina Emmons spolu se svýmmanželem Mattem se stali nejúspěšnějším manželským párem olympijských her.

? Pane Kůrko, jste otcem a trené-rem současné střelecké královny.Máte být na co hrdý a pyšný.V publikaci Karla Felta Zlatá knihasportovní střelby se ale dozvídám,že jste trpělivě oběma dcerám, Ka-teřině i Aleně, střelbu znechuco-val, zatímco dědeček Libor a ba-bička Gerta oběma vnučkám vy-světlovali její taje. Co je na tompravdy? A pokud jste tak činil,co vás k tomu vedlo?

Protože jsme já i moje manželkavyrůstali ve sportovním prostředí,chtěli jsme, aby naše dcery vyrůsta-ly podobně. Začaly tedy obě plavata protože je plavání bavilo, plavalyvíce jak deset let. Můj názor byl a je,že se střeleckým sportem by mělčlověk začít, až když už má jinésportovní zkušenosti za seboua když už má trochu utvořený názor

na svět. Proto jsme je nejprves manželkou zrazovali od střelby.Když pak po ukončení základní ško-ly obě stále tíhly ke střelbě, byl tenpravý čas je v tom začít podporovat.Plavání jim oběma dalo velké zna-losti, jak vypadá tréninková dřinaa co to obnáší, když se soutěží.To vše velice dobře dokázaly hnedpři vstupu na střelnici využít, a protoobě dvě naše dcery dosáhly poměr-ně brzy velmi slušných výsledků.To, že moji rodiče s nimi často hovo-řili o střelbě, je určitě pravda. Zejmé-na jejich děda Libor dodnes střel-bou žije a jiné téma než střeleckék rozhovoru těžko hledá.

? Být otcem a současně trenéremv jedné osobě je zřejmě velmi ná-ročné. V mnoha případech sedvojrole nevydaří. Jaká byla Kate-řina jako dcera a jaká jako spor-tovkyně – vaše svěřenkyně? Nedo-cházelo mezi vámi ke konfliktům?

Katka byla od malička tvrdohlaváa za svými dětskými sny si vždy do-kázala jít poměrně jednoznačně. Ta-to vlastnost jí dodnes zůstala. Proto-že já mám také tvrdou hlavu, takse naše názory občas pochopitelněstřetly. Myslím si, že Katka měla při-měřeně tvrdou sportovní výchovu,kterou bych na jiném sportovci, nežkterý pochází z vlastní krve, nemohluplatnit. Ten by totiž brzy utekl. Mys-lím, že jsme se s Katkou od sebe na-vzájem hodně naučili a dokážeme,nyní už v klidu, respektovat názoryjednoho či druhého tak, aby to byloco nejlepší pro věc, které se to týká.Nemusí se jednat vždy o sport,i když ten hraje pochopitelně v na-šich diskusích prim.

? Připomeňte čtenářům největšíKatčiny úspěchy a prozra�te, jakje prožívá Katka a jak vy?

Katka dosáhla již na všechnymedailové vrcholy. Má zlato z mis-trovství světa, Evropy, olympijskýchher, světového poháru… Cennějšímožná ale je, že se vždy dokázalana stupně vítězů vrátit. Po titulu mis-tra světa, který získala v roce 2002

a o který se bojuje jedenkrát za čtyřiroky, dokázala získat v roce 2006stříbro. Na stupně vítězů na mistrov-stvích Evropy se vrací pravidelně.Po bronzu z Olympijských her v Até-nách se dokázala v Pekinguna stupně vítězů vrátit hned dvakrát,zlato vybojovala ve střelbě ze vzdu-chové pušky a stříbro ve střelběz malorážky. Prožíváme to oba dvas mírou. Víme, že sláva je příjemná,ale pomíjivá. Je třeba mít životníhodnoty položené trochu jinde.To Katka dovede skvěle. Největší ra-dost máme oba dva vždy z toho, že,když se něco povede, mají lidé oko-lo nás dobrou náladu a důvodk úsměvu. V takovém prostředíse žije mnohem lépe, než kde je za-mračeno.

? Nastaly v dosavadní sportovníkariéře u Katky krizové situace,kdy bu� ona nebo vy byste nejra-ději vše zabalili a „pověsili puškunebo malorážku na hřebík“? Po-kud ano, jak je Katka řešila a jakjste jí pomáhal vy?

Těch momentů, kdy jsme tochtěli jeden nebo druhý zabalit bylourčitě dost. Je to vždy spojené s tím,že pokud se něco nepodaří, připadávám to, jako když se celá ta obrov-ská dřina, kterou jste tomu dali, ne-vrací. To je vždy velice demoralizují-cí a když se to stává několikrát zasebou, je těžké odolat a nepověsitnářadí na hřebík. Já měl takový oka-mžik po Mistrovství světa 1998,kdy jsem soutěžení nakonec na hře-bík pověsil. Je pravda, že to skuteč-ně souviselo s tím, že jsem v ten sa-mý okamžik dostal nabídku na tre-néra. Katka měla takový okamžikpo olympiádě v Aténách. Najednoují připadalo, že už dosáhla všehoa ztratila motivaci. Navíc tenkrát ne-byla připravená na mediální kolotoč.Já i manželka jsme byli přesvědče-ni, že ještě nedosáhla na vše, že utí-ká od rozdělané práce. Naštěstíjsme ji tenkrát ještě dokázali přemlu-vit, aby odjela na soustředěnído USA, kde jí velice pomohl její ny-

Š�astná vítězka

5

státní sportovní reprezentacenější manžel Matt. Po návratu z USA, kde byla asi14 dní, již řeči o konci kariéry ustávaly. Paradoxně mu-sím říci, že te�už bych jí konec se sportováním neroz-mlouval. Ale není to aktuální, Katka je zkušenější a ne-má v úmyslu sportovní kariéru ukončit.

? V současnosti z Kateřiny vyzařuje vyrovnanosta pohoda. Je to zásluha Matta? Jak ho vaše rodinapřijala? Diskutujete spolu i o sportovní střelbě?

Matt je výborný kluk, stejně jako manžel druhé dce-ry. Oba dva zapadli do rodiny, jako kdyby s námi vy-růstali. Střelby máme dost na střelnici a domů seto snažíme netahat. Pokud se na diskusi o střelbě do-ma dostaneme, je to jen nakrátko, protože moje man-želka nás hned posílá diskutovat na střelnici. Pokudz Katky vyzařuje pohoda a vyrovnanost, tak je to jistězásluha celé rodiny, která s Katkou prožívá všechny ra-dosti i trápení.

? Vra�me se te�k letošním olympijským hrám. Jakjste prožíval vy a jak Katka závody, vztyčování našívlajky, znění české hymny a také celý váš pobytv Číně?

Závody prožívám vždy velice těžce. Jsem hrozněnervózní a musím to skrývat, abych nervozitu nepřene-sl na závodníky. Té se nijak nebráním. Vždy si myslím,že čím více jsem nervózní já, tím méně střelec. OkoloKatky byl již před olympiádou dost veliký kolotoč, kterýse mi podařilo ukočírovat, ale stálo mne to také spous-tu sil. Katka prožívá všechny závody podobně. Zpra-vidla zapomene něco důležitého, takže se o velkýchsoutěžích rozhodně nenudím. V Aténách ztratila stře-lecký svetr a v Pekingu měla poruchu na zbrani, za cožale nemohla.

Když stoupá vlajka nahoru a hraje se hymna a jeto na olympijských hrách a medaili má váš potomek…,nedá se to popsat. Musí se to zažít.

Pobyt v Číně zvládli všichni naši střelci na výtečnou.Byli jsme tam poměrně dlouho, 21 dní, a tak by se dalai nějaká ta ponorka očekávat, ale nestalo se. Na olym-piádě je vždy dost rozptýlení pro členy jednotlivých vý-prav. Nejinak tomu bylo i v Číně, ale zvládli jsmeto dobře. Snad jen jako vždy – moc jiných sportovišjsme nenavštívili. Vlastně já s Katkou ani jedno. Běhemnašich soutěží se to nehodilo, pak závodil Matt a po-

tom byla na programu média a odlet.

? Co vám navždy utkví v paměti a na co chceteco nejrychleji zapomenout?

Celý průběh Katčina vystoupení na Olympijskýchhrách v Pekingu mi zůstane navždy pevně vryt do pa-měti. Asi si budu vždy pamatovat stres, který jsem pro-žil u sedmihodinové opravy zbraně dva dny před sou-těží. Taky si budu pamatovat to, jak jsem doslova chytilpříslušníka security pod krkem a vyhrožoval mu, kdyžmě nechtěl pustit během závodu z malorážky ke Katce,která měla problémy a potřebovala je řešit. Budu si pa-matovat velké slzy, které přišly po zlaté i po stříbrnémedaili a pak zejména ty největší slzy, které přišly poMattově sto třicáté ráně v posledním závodě. Nemámz olympiády zážitek, na který bych chtěl nebo měl za-pomenout. I sportovní prohry a tragédie patří ke spor-tovnímu životu a dělají sport sportem.

? Druhé vystoupení na olympiádě Katčina manželabylo smolné. V čem vidíte příčinu?

Ne vždy se dá nalézt řešení. Každému se někdy navelké soutěži stane malér. Matt je skvělý střelec a do-kázal již vyhrát mnoho velkých soutěží, včetně Olympij-ských her v Aténách a také si veze stříbro z letošníchher. Zkrátka měl smůlu, že se „ustřelil“ dvakrát za se-bou, když už měl zlato „v kapse“. Já dal dvě nuly kdysina mistrovství Evropy. Stačí, když si brnknete o spouš,která má odpor jen 50 gramů. Je to hned. Olympijskéhry přinášejí velký stres a není jednoduché vše bezchybičky zvládnout. On to třeba ještě dokáže, aby vy-hrál dvě medaile na jiných olympijských hrách. Třebav Londýně v roce 2012. Mně se ale zdá, že stříbroa 4. místo ze dvou disciplín na jedněch hrách je senkaždého našeho sportovce.

? Olympiáda skončila. Plánujete určitě další přípra-vu. Jaké jsou vaše společné cíle?

Katka s Mattem mají dnes jediný společný cíl,a to založit zdravou rodinu a radovat se ze životave třech. Sportovní cíle jsou také jasné – Londýn 2012.Aby oba nabrali síly, rok 2009 závodně vynechají a bu-dou se věnovat regeneraci a převážně fyzické přípra-vě. Tréninky budou pochopitelně také součástí odpo-činkové sezony. Katka se možná v Londýně představíjen ve střelbě ze vzduchovky, Matt se naopak pokusíbojovat o medaile ve všech třech disciplínách, kteréumí. Aby se do Londýna dostali, nejdříve si budou mu-set účast na hrách vybojovat, takže první opravdu vel-ký cíl bude Mistrovství světa 2010 v Německu.

- Petra Drbohlavová -

Rodinná sbírka medailí

Uvítání olympijské vítězky v Plzni - Lobzích

6

státní sportovní reprezentaceBUDE MĚ TO STRAŠIT NADOSMRTI

Po úvodních dvou kolech olympijského turnaje, v nichž zápasník Marek Švec porazil v řec-kořímském stylu v kategorii do 96 kilogramů Bulhara Kalojana Dinčeva a nečekaně i favoritaa úřadujícího mistra světa Nozadzeho z Gruzie, nastoupil v semifinále proti ruskému Aslanbe-ku Chuštovovi, který ho položil na lopatky. V rozhodujícím duelu o třetí místo s KazachemMambetem prohrál. První periodu získal soupeř díky dobré obraně, druhou periodu zakončilchvatem ohodnoceným rozhodčími celkem pěti body. Marek Švec tak zůstal bez medailea obsadil 5. místo. Olympijským vítězem se stal Aslanbek Chuštov.

? Podařilo se ti tvůj cíl, s kterým jsi odlétal do Pekin-gu, splnit?

Mým cílem bylo získat medaili. O kousíček mi to u-teklo. Nevím, jak se to mohlo stát. Ten kousíček byl takstrašně malý, že mě to bude strašit nadosmrti.

? V semifinále jsi podlehnul Aslanbeku Chuštoviz Ruska, jenž tě zdolal před limitem položenímna lopatky. Při sledování přímého přenosu jsem to-mu nemohla společně s kolegy uvěřit. Byly tamty lopatky či nikoli?

Když jsem se těsně po skončení zápasu dívalna zpomalený záznam, také jsem je neviděl. Ale od to-ho jsou tam rozhodčí a ti je prostě viděli, a tak je pískli.

? Pak jsi v duelu o bronzovou medaili bojoval s Ka-zachem Mambetovem a prohrál na body 7:1. Co by-lo příčinou tvé porážky?

Myslím si, že hlavní příčinou bylo to, že jsem straš-ně moc chtěl získat medaili. Neuměl jsem si počkatna tu pravou chvíli a vše jsem uspěchal.

? Při prohlížení startovní listiny jsem byla překvape-na, že převážná většina zápasníků je z bývalých so-větských republik.

Máš pravdu. Mohu říci, že jsem se zúčastnil maléhomistrovství Sovětského svazu. Vždy kromě Bulharav prvním utkání jsem se na žíněnce potkal se sportovcipostsovětských zemí.

? Nesehrála určitou měrou v porážce také nynějšípravidla? Vždy� při rovnosti bodů vyhrává ten, kte-rému zápasníkovi se podaří jako poslednímu získatbod.

Současná pravidla platí již skoro tři roky a opravdujde o štěstí, jak proběhne losování po první minutě zá-pasu, kdy se rozhodne, kdo jako první zahajuje útok.Rozhodčí sahá do pytlíku pro jeden z míčků. Ale nikdoneví ani se nekontroluje, zda tam náhodou nejsou pou-ze dva míčky stejné barvy nebo zda rozhodčí neví,na jaké straně je červený a na jaké straně modrý mí-ček. Těžko říci, jak to funguje. Nicméně se nabízí vícespekulací než odpovědí. Po olympiádě se mají pravidlazápasu včetně váhových kategorií měnit, ale jak, to te-prve uvidíme.

? Jak jsi prožíval svou účast na olympiádě v čín-ském Pekingu?

Mohu říci, že olympijské hry byly úžasně zorganizo-vány. Mrzí mě, že jsem však nic z nich ani z Číny jakozemě neviděl. Nic jsem si neužil. Po příletu do Pekingujsem absolvoval závěrečné přípravy na vlastní zápasy,adaptaci na nové prostředí a poslední stáhnutí zhrubapěti kilogramů váhy.

? To musí být náročné a snad to ani není moc zdra-vé. Tak rychlé hubnutí musí vyčerpávat organismus.

Náročné to samozřejmě je. Upraví se strava a zvýšíse tréninkové dávky, zvláště aerobního charakteru.Ubytí posledního 1 – 2 kilogramů se provádí omezenímpříjmu tekutin. Je to taková alchymie.

? Vždy� se ale vážíte den před zápasem, a tudížsportovec může do druhého dne zase něco přibrat.

Ano. Člověk se opravdu takzvaně dojí a dopije.Je faktem, že kdyby se vážilo těsně před vlastním zá-pasem, potom by byli sportovci nuceni dlouhodoběpracovat na své hmotnosti a nedělaly by se takové ná-ročné úpravy váhy.

? Pak nastane den „D“ a člověk musí svou přípravuzúročit. Jak jsi ty minuty zkoušky prožíval?

Během vlastních závodů je to složitější. Člověk jdeod jednoho zápasu ke druhému. Mě v hlavě strašilamedaile. Přemýšlel jsem stále o tom, jak se k ní přiblí-žit, jak ji vybojovat. Nejhorší situace je taková, kdyžji má člověk na dosah a v posledním kroku prohraje.Je to šíleně stresující. V zápase to není jako v atletice,kde se sportovec postupně dostává výš k metě nejvyš-ší a soupeře nechává za sebou. U nás se „propadá-me“. Jeden chybný manévr a možnost zisku medaileje nenávratně pryč.

? V televizním přenosu bylo vidět, že trenér ErvínVarga všechna tvá vystoupení na žíněnce velice ner-vózně prožíval.

Ervín emotivně prožívá všechny zápasy. Není tako-vý jediný. Jsou to snad všichni trenéři. V momentě, kdyjsou jejich svěřenci v akci, vědí ze své pozice, co majísvěřenci udělat. Sportovec se ale soustředí sám na se-

Marek Švec v akci...

7

státní sportovní reprezentacebe a na soupeře a stejně nevnímá to, co na něj trenérvolá. Ti se snaží alespoň slovně poradit, podpořit,ale protože vědí, že v danou chvíli nejsou schopni zá-pas ovlivnit, tak o to více emotivněji vše prožívají.

? Znáš se osobně se soupeři? Jak spolu vycházíte?Mnoho svých soupeřů znám. Na soutěžích se s ni-

mi potkávám, vyměníme si pozdrav, popovídáme a za-vtipkujeme, ale v momentě, kdy se máme utkat,tak pak se soustředí každý pouze na sebe, na svůj vý-kon a nenechá se zbytečně rozptylovat.

? Marku, co ti navždy utkví v paměti, na co bys rádco nejrychleji zapomněl?

Na to mohu odpovědět najednou, a už chci nebo

nechci - poslední moje utkání.

? Vždy� získání pátého místa na olympiádě je úspě-chem. Nepodařilo se to z tvého hlediska te�, podaříse to možná za čtyři roky v Londýně.

Zda pojedu na XXX. olympijské hry, to je ve hvěz-dách. Pokud budu zdravý a bude se výkonnostně da-řit, není důvod, proč nepokračovat.

? Takže příprava začne už te�.Te� mám pár dnů volno a pak si budu brát měsíc

v jednom kuse dovolenou. Potřebuji si vyčistit hlavu,odpočinout psychicky i fyzicky z posledních nároč-ných dnů. Čekají mě i lázeňské kúry. No a po návratuzačíná příprava na další sezonu.

- Petra Drbohlavová -

K ÚSPĚCHU JE DÁL NEŽ K NEÚSPĚCHUDiskařka Věra Cechlová – Pospíšilová si v roce 2003 utvořila osobní rekord v hodnotě 67,71

metru. Na olympiádě v Číně hodem dlouhým 61,75 metru vybojovala páté místo. Od bronzovémedaile ji dělily 84 centimetry.

? Nominovala ses na Olympijské hry v Pekingu.S jakými cíly jsi na ně odlétala?

Odjížděla jsem již na svou druhou olympiáduse stejnými ambicemi jako na tu první do Atén. Chtělajsem, aby to zacinkalo. Nicméně vybojování olympij-ské medaile je velmi těžké, nebo konkurence ve světěje obrovská a každý se chce předvést v tom nejlepšímsvětle. Myslím si, že nominovat se vůbec na olympiáduje úspěch. K tomu, aby se to podařilo, musí být sporto-vec po celý rok přípravy především zdravý, aby mohlnaplno trénovat a nehonit kvalifikační limit na posledníchvíli. Mně se to de facto povedlo. Celou svou přípravujsem komplexně olympijským hrám podřídila. Taktéžpo příletu do Pekingu jsem oproti loňské Osace uděla-la změnu. V Japonsku na Mistrovství světa jsem totižpodcenila aklimatizaci a trénovala hned od okamžikupříletu. Cítila jsem se ze začátku dobře, ale na vlastníchzávodech jsem byla unavená a nesplnila limit postupudo finále.Tentokrát jsme se s trenérem domluvili,že na začátku pobytu v Číně v tréninku povolíme. Nej-prve jsem si zvykala na odlišné klimatické podmínkya na časový posun.

? Jak probíhaly vlastní závody?Olympijský závod byl samozřejmě náročný. Nejdří-

ve jsem musela absolvovat kvalifikaci. Ta je nesmírnědůležitá. Mnohokrát se stalo, že připravený sportovec,adept na medaili, podcenil kvalifikaci s tím, že se budešetřit na finále, a pak se do něj ani neprobojoval. Tímtopoučena jsem nastupovala do kvalifikačních bojůs myšlenkou, že musím hodit prvním hodem maxi-mum, abych se zbytečně neznervózňovala a neplýtva-la energií. Postup se mi podařil. Do finále jsem nastu-povala mírně unavená s myšlenkou, že ale musím dátdo závodu maximum. Skutečně jsem do toho šla napl-no, dala jsem do toho své srdce, své síly, ale v ten danýokamžik jsem ze sebe víc nevyždímala. Myslím si,že velkou roli v tom, že se mi nepodařilo poslat diskdál, bylo to, že jsem nedokázala skloubit technikus emocemi. Byla jsem strašně moc přemotivována.Chtěla jsem hodit hodně daleko, ale věděla jsem,že disk padá blízko. V Aténách jsem hodila 66 m, v Pe-kingu 64,5 m. Hned se mi v hlavě honila myšlenka, žetěch 66 m v Aténách by mi tady stačilo na zlatou me-daili.

? Čemu přikládáš hlavní příčinu, že disk nedoletělv Pekingu na hranici 66 metrů?

Pokud srovnám podmínky v Aténách a v Pekingu,musím zkonstatovat, že byly úplně rozdílné. V Číně by-la vysoká vlhkost, oproti Aténám měl kruh drsný po-vrch, nefoukal jako v Řecku protivítr, bylo strašné ved-ro a stadion uzavřený. Závod v Asii nebyl jako v Evro-pě. To se na mě podepsalo včetně časového posunu.Navíc do Atén jsem mohla odletět dva dny před vlast-ním závodem, připravovat se do poslední chvíle v Pra-ze a tam si jakoby odskočit na závody. Podmínky v Pe-kingu pro trénink byly fantastické, nic se čínským pořa-datelům nedá vytknout. Hlavní roli pro nás Evropanytu hrála aklimatizace, kdo jak se s jiným podmínkamisžije. Já jsem se s tím srovnala tak, že jsem vybojovalaaž 5. místo. Velký dík i za tento výkon a umístění patří

Věra Cechlová - Pospíšilová obdržela za páté místo plaketu České-ho olympijského výboru

8

státní sportovní reprezentacepředevším trenérovi panu Josefu Šilhavému, který měv Číně podporoval zvláště psychicky a hlavně mi věřil.Společně jsme pro mé vystoupení na olympiádě udě-lali maximum. Poprvé jsme letos absolvovali soustře-dění daleko od domova, v Africe. Udělali jsme i velkouzměnu v tom, že jsem se chystala pouze na olympiá-du. Věděla jsem, že to bude nejdůležitější závod a ne-snažila jsem se za každou cenu objíždět jiné velké sou-těže.

? V přímém přenosu jsme tě na závěrečném cere-moniálu mohli vidět v roli vlajkonošky české výpra-vy. Co to pro tebe znamenalo?

Skutečně jsem byla představiteli Českého olympij-ského výboru vybrána a oslovena. Chtěla bych aleuvést na pravou míru, proč právě já. Všichni naši me-dailisté už z Číny odcestovali, proto se hledalo,kdo z přítomných sportovců na hrách nejlépe dopadl.Funkci vlajkonošky jsem přijala. Byla to pro mě velkápocta, protože nést českou vlajku na stadionu, kterýbyl do posledního místa vyprodán, bylo pro mne vel-kým zadostiučiněním a odměnou za páté místo. Závě-rečný ceremoniál byl nádherný, ale současně pro měvelmi smutný při představě, že všechno skončilo.

? Co tě v Číně překvapilo, na co budeš vzpomínat?Olympiáda byla bezesporu perfektně zorganizová-

na. Číňané měli vše promyšlené a nic nenechávali ná-hodě. Po nás se tam bude konat paralympiáda, takžehned po zakončení začali domácí organizátoři všechystat proto, aby mohla začít. Upravovali terén, tělo-cvičny, všude zajišovali bezbariérový přístup. Čína měsnad nejvíce překvapila svou vysokou životní úrovní.Měla jsem možnost se také podívat po závodechna Velkou čínskou ze�. V myšlenkách se samozřejměbudu vracet k vlastním závodům a hodnotit, proč jsemsvůj cíl nesplnila. Když jsem ale viděla, jak dopadla

výška žen, otevřely se mi oči a své vystoupení jsempřehodnotila. Jasnou favoritkou byla Vlašičová, 37 zá-vodů po sobě vyhrála a poslední nejdůležitější prohrá-la posledním skokem. Naše Romana Dubnovási v tomto závodu přetrhala vazy. Takže vlastně na dru-hou stranu jsem měla ve své podstatě štěstí. Nestalose mi nic v kvalifikaci a postoupila jsem do užšího finálea v něm předvedla to, co se v tu chvíli dalo. Mohlo býti hůř, když jsem viděla, jak odnášejí Romanu na nosít-kách. K úspěchu je dál než k neúspěchu.

? Kromě výškařek jsi fandila i jiným našimsportovcům?

Společně s ostatními reprezentačními kolegy jsemchodila samozřejmě fandit. Chtěla jsem vidět MarkaŠvece, ale bohužel závodil den před mou kvalifikací.Sledovala jsem hlavně všechny atletické závody, kterébyly na pořadu po disku.

? Zkusíš bojovat na olympiádě v roce 2012v Londýně?

V roce 2012 budou olympijské hry v Londýně. Jestlise mnou nebo beze mne, nedokážu říci. Čtyři rokyje hodně dlouhá doba. Příští rok je Mistrovství světav Berlíně, takže účast na něm je můj první cíl, kterýsi dávám. Všechno bude záviset na mém zdravotnímstavu. Když příští rok nebudu házet daleko, nemásmysl pokračovat v přípravě na Londýn. Nechávámto otevřené, nechci, aby nastala situace, že bych sotvasplnila kvalifikační limit. Ale když bych házela slušnémetry, tak bych neviděla jediný důvod, proč bychdo Londýna nejela. Faktorů je více. S manželem jsmedoma situaci rozebírali, rádi bychom také založili rodi-nu. Může se stát cokoli. Chci tomu nechat volný prů-běh. Tak je to pro sport lepší, protože člověk není svá-zaný a má takový pocit, že dělá to, co ho baví. Berlínrozhodne.

- Petra Drbohlavová -

SKUTEČNĚ MI PORANĚNÝ KOTNÍK ROMANY NEPŘIDALIva Straková se na Olympijských hrách v Pekingu probojovala ve skoku vysokém do finále.

V něm nepřekonala výšku 196 cm, na kterou nastupovala chvíli potom, co její reprezentačníkolegyni Romanu Dubnovou odnesli z výškařského sektoru na nosítkách s vážným poraněnímkotníku. Iva obsadila konečnou dvanáctou příčku.

? Peking je už historií. Nezbývá, než vzpomínata hodnotit. S jakým cílem jsi odlétala do Číny?

Odlétala jsem s cílem dostat se do finále. Myslím si,že vybojovat si nominaci na olympiádu a být ve finálemezi dvanácti nejlepšími výškařkami je prostě úspěch.Mně se to podařilo. Jsem spokojená, i když v momen-tě, kdy jsem skončila na 193 cm, jsem se cítila ve většíformě a na to, dosáhnout lepšího umístění než je12. místo. V tu chvíli je člověk trochu nespokojený.

? Tvůj osobní rekord dosahuje hodnoty 198 cm.Ano, ale to je rekord halový. Venku mám skočeno

195 cm.

? Skočit je, jaké by to znamenalo umístění na letoš-ních olympijských hrách?

Kdybych překonala výšku 196 cm, udělala bych si„osobák“ a posunula se na 8. – 9. příčku. Konkurenceve skoku vysokém je ve světě velká a výkonnost výška-řek za poslední dva roky rapidně vzrostla. Zatímco196 cm na mistrovství světa před třemi roky bylo oce-něno bronzovou medailí, v Pekingu by to na medaili

nestačilo. Každý sportovec se snaží udělat maximum,mně se podařilo 193 cm.

Soustředěná Iva Straková

9

státní sportovní reprezentace? Nebyl tvůj výkon ovlivněn zraně-ním kolegyně Romany Dubnové?

Skutečně mi poraněný kotníkRomany nepřidal. Její úraz mě takrozhodil, že do dvou minut, kteréjsem měla na přípravu svého poku-su, jsem se nedokázala zkoncentro-vat a 193 cm jsem dala až na třetípokus. Když to člověk vidí, začnese podvědomě bát o sebe. Myslím,že i ostatní soupeřky byly nezdaremRomany ovlivněny a skákaly s res-pektem.

? Neovlivnilo tvé vystoupeníi zdravotní problémy, které tě v ne-dávné době provázely?

Určitě ovlivnily mou přípravu.Problémy začaly po halové sezoněa já jsem nemohla trénovat naplnohlavně skoky a také zúčastňovatse všech závodů. Věnovala jsemse převážně kondiční přípravě. Vel-kou zásluhu na vyléčení mých prob-lémů měli lékaři a hlavně rehabilitač-ní pracovník Standa Tábor. Společ-ně udělali pro mě maximum a jámohla nominační limit splnit a jetna olympiádu.

? Měla jsi čas vidět v Pekingu i vy-stoupení některých svých repre-zentačních kolegů?

Kromě dvou dnů, které jsem mě-la na adaptaci v novém prostředí,

jsem trénovala a závodila. Ty prvnídva dny jsem samozřejmě využilaa šla se podívat na sportovní gym-nastiku a na tenis. Zrovna hrál Ber-dych a Federer. Vytvořili jsme tams našimi sportovci super atmosféru.Vůbec atmosféra mezi českými re-prezentanty byla báječná, poznalajsem mnoho nových sportovcůosobně a toho si vážím.

? Na Olympijské hry v Pekingu

budeš vzpomínat nejen jakona sportovní událost, ale i na to,co pořádající země pro účastníkypřipravila. Co tě v Číně zaujalo?

Organizace olympiády byla vý-borná. Vždy celkově je hodnocenajako jedna z nejlépe zajištěných herv novodobých dějinách. Pořadatelépřipravili vše tak dokonale, že není,co vyčíst. Co mě ale překvapilo? By-la jsem ve skupině sportovců, kteráodlétala jako jedna z posledních.Ihned po zakončení olympiády za-čali Číňané s úklidem a likvidací to-ho, co připravili. Takže v olympijskévesničce například zeleň vykopali,dali do květníků a někam převáželi.Takže ta veškerá paráda námi obdi-vovaná byla jen účelová a připrave-ná pro dobu olympiády.

? Příští olympijské hry se budoukonat v roce 2012 v Londýně. Bu-deš bojovat o účast na nich?

To je těžké říci. Když jsem začí-nala před deseti lety, byla jsem pře-svědčena, že v osmadvaceti skon-čím. Skok do výšky je disciplína ná-ročná, výškař na vrcholu své kariérymusí být zdravý, fyzicky připravený,zkušený a ostřílený závodník. K le-tošní olympiádě jsem přistupovalatak, jakoby byla moje poslední. Sa-mozřejmě se nevzdávám a pokudbude sloužit zdraví, tak budu ještěskákat. Čas ukáže.

- Petra Drbohlavová -

Iva Straková se odráží ...

ZAČÍNÁM SE SYSTEMATICKY PŘIPRAVOVAT NA OH V LONDÝNĚVystoupení překážkáře Petra Svobody skončilo na Olympijských hrách v Pekingu v semifi-

nále, v němž český rekordman zaspal na startu a po problémech s technikou doběhl až na -sedmém místě, v celkovém pořadí skončil čtrnáctý.

? Zahájil jsi svou sportovní kariéru jako vícebojař.Co tě přivedlo k tomu, že ses začal specializovatna 110 m překážek?

Byl jsem převážně halový vícebojař a věděl jsem,že v desetiboji bych nezvládal vrhačské disciplíny. Pro-tože jsem kdysi začínal jako sprinter, měl jsem slibnépředpoklady i pro 110 m překážek. Proto jsem si je vy-bral, no a ono to vyšlo…

? V letošní sezoně jsi se svými předvedenými výko-ny byl velkým adeptem na účastníka finále v Pekin-gu. Co bylo příčinou toho, že ses do něj neprobojo-val? Měly určitý podíl na tom i zdravotní problémy?

I já jsem do Pekingu odlétal s ambicemi na postupdo finále. Avšak aklimatizace neproběhla tak, jak mělaa únava se podepsala nejen na technice, ale vůbecna celkovém stavu. Navíc jsem měl problémy se zu-bem a stažené zadní stehno. Tyto problémy umímzvládnout, ale neumím se srovnat s nedostatkemspánku. Pak se nedokážu plně soustředit.

Petr Svoboda při představování na startu

10

? Jak jsi prožíval svou premiérovou účastna olympiádě?

Vzhledem k tomu, že jsem byl na svých prvnícholympijských hrách, nemohu srovnávat. Mohu jen kon-statovat, že vše bylo překrásné. Každý den strávený

tam byl jedinečný.

? Měl jsi tedy spoustu zážitků. Který z nich ti navždyutkví v paměti?

Nikdy nezapomenu na slavnostní zahájení. Stálebudu vzpomínat i na řev přítomných fanoušků v hlediš-ti, když jsem běžel s čínským závodníkem. To byloúžasný…

? Fandil jsi svým reprezentačním kolegům?Protože jsem závodil až ke konci olympijských her,

moc jsem toho jako divák neviděl. Dostat se totiž ně-kam na sportoviště, bylo časově náročné. Takže jsemsledoval v televizi vše, co se dalo. Mohu říci, že jsembyl strašně nervózní za každého našeho závodníka,který právě startoval. Bylo krásné sledovat, jak někdohájí Českou republiku.

? Narodil ses v roce 1984. To znamená, že máš ješ-tě vrcholnou sportovní kariéru před sebou. Jakémáš ambice do budoucna a jak bude vypadat tvápříprava na olympijský Londýn?

Jsem mladý, proto věřím, že má další vystoupeníbudou o trochu lepší než to v Pekingu a že budou kon-čit finálovou účastí. V zimě bych se chtěl zúčastnit ha-lového mistrovství Evropy a dosáhnout na jednu z me-dailí a samozřejmě, i když se Olympijské hry v Londýněbudou konat až za čtyři roky, chtěl bych si na ně účastvybojovat. Proto už nyní se začínám systematicky při-pravovat, aby vše dopadlo podle mých představ.

- Petra Drbohlavová -

státní sportovní reprezentace

Z VÁCLAVÁKU K OLYMPIJSKÝM METÁMRozhovor se zasloužilým mistrem sportu Petrem Kmentem, dnes již legendou českého zá-

pasu, o jeho olympiádách i o Pekingu.

? Petře, kdy a kde si začal zápasit? Kdo tě k zápasupřivedl?

Začínal jsem zápasit ve třinácti letech. Já jsem byltotiž ve třinácti nadmíru urostlý a táta, který dříve boxo-val,cítil, že je třeba se mnou něco udělat, najít nějakýsport. A tak, když táta jednou potkal zápasnického tre-néra Karla Kvačka z Rudé hvězdy Praha, se kterýmse znal z dob aktivního sportování, slovo dalo slovoa táta mne přivedl do Karlína, kde měli zápasníci, boxe-ři, vzpěrači, atleti a fotbalisté hřiště i tělocvičnu. Z Vác-laváku, kde jsme bydleli, to bylo docela blízko.

? Jaké byly tvoje začátky na žíněnce?Mohu říci, že víc než krušné. Mírně řečeno, nebyl

jsem příliš obratný, chyběla mně fyzička. Každý tréninkjsem doslova protrpěl. Po nějaké době, když už jsemnějaký čas pravidelně trénoval, si mě vzal do „parády“na jednom tréninku Josef Růžička, stříbrný z Helsinek.To víš, vymetl se mnou žíněnku, jak se patří, hned jsemletěl vzhůru a hned jsem byl hlavou dolů. Ráno jsemnecítil tělo, lépe řečeno: cítil jsem každý svalík v těle.Však taky trenér Kvaček Růžičkovi domlouval: „Pepí-ku, to jsi neměl, toho kluka jsi odradil.“ Růžičkana to odpověděl: „Jestli v tom klukovi něco je, tak při-jde zas.“ A vidíš, Růžička měl pravdu, vydržel jsem!Možná, že to byl zlomový bod. Ale nemysli si, že od tédoby šlo v tréninku vše hladce, ještě to „pár týdnů“ tr-valo než jsem byl zápasník.

? Kdo byli tví trenéři?Prvním trenérem byl již zmiňovaný Karel Kvaček,

Vašek Tyrok a Josef Růžička. Pak to byli trenéři Anto-nín Splítek a Jiří Švec. Splítek a Švec byli také trenéři,kteří mne vedli dlouhou dobu v reprezentaci.

Petr Kment vzpomíná ...

Že ke sportu přátelství patří, ukazují v tomto případě Petr Svoboda aTyson Gay

11

státní sportovní reprezentace? Kdy tě zápasnický svět začal brát vážně?

Začal jsem zápasit v roce 1955, ve 13 letech,a za pět roků jsem byl již ligový zápasník. V roce 1960přivezl z Říma Bohouš Kubát bronzovou medaili a jás Bohoušem po OH remizoval, což byl pro mě ohrom-ný osobní úspěch a odborníci mi začali věnovat většípozornost. V roce 1961 mne poslali s náro�ákem načtyři turnaje do tehdejšího SSSR, kde jsem dvě utkánívyhrál a dvakrát jsem remizoval. V příštím roce začalapříprava na MS a já jsem si v tréninkovém utkání jakovolnostylař poranil meniskus. V roce 1963 se situaceopakovala na druhé noze a tak jsem definitivně přešelna řecko- římský styl. Před vojnou jsem pracovalu ČSD a jako zaměstnanec jsem je jel reprezentovatna ME železničářů v zápase. Mistrovství jsem vyhrál.Dalším úspěchem a vlastně letenkou do Tokia bylomoje vystoupení na Memoriálu Poddubného, což byl„ruský Frištenský“. Konkurence byla tak veliká, že po-řadatelé museli turnaj rozdělit na dvě části, aby semohli zahraniční závodníci vůbec nějak umístit. Vyhráljsem zahraniční část a v jejich domácí části jsem skon-čil jako druhý. To znamenalo, jak jsem zmínil, letenkuna OH 1964. Asi chápeš, že jsem byl i jako olympionikpořád ještě bažant, poprvé na olympijských hrách. Ta-ky mně to zkušenější borci dávali, podotýkám v dob-rém, znát. Všechno bylo nové, neznámé, prostě jinýsvět. Na OH jsem skončil za povzbuzování a koučová-ní celé naší výpravy na čtvrtém místě remízou s turec-kým zápasníkem Kaplanem, který měl již stříbrnou me-daili z volného stylu.

? Na olympiádu v Mexiku v roce1968 jste odjíždělipo „srpnu“. Jak probíhaly zápasy?

Přivítání v místě bylo velkolepé, asi tisíc lidí nás při-šlo přivítat na letiště. Hostitelé naši výpravu ubytovalispolečně s domácími závodníky, což byla velká pocta.

Byl jsem mistr Evropy a moje vyhlídky na některouz medailí byly více než reálné. Z pochopitelných důvo-dů jsme bojkotovali borce z „bratrských zemí“. Tréno-vat se však muselo, a tak připadal v úvahu v mé vázejedině Švéd, který byl ale jeden z mých hlavních sou-peřů. Proto jsme s trenérem Splítkem vybrali dalšího

Švéda, který byl volnostylař. Při záběru na „křižáka“mě švédský sparing podkopl podvědomě nohu.Dodnes jsem přesvědčen, že to nebyl úmysl. Oba dvajsme vážili okolo 120 kg. Chvat jsem pochopitelně ne-dokončil a dopadl jsem spolu se soupeřem na rame-no. Klíční kost to vydržela, ale vazy byly zle pochrou-mané. Zranění se jevilo tak vážné, že jsem musel pode-psat revers, že zápasím na vlastní zodpovědnost.Na každé utkání mě doktoři rameno obstříkli. K bojio zlato jsem už nenastoupil, už to prostě nešlo vydržet.Byla z toho „jen“ bronzová. Ještě ke všemu jsem dos-tal žloutenku.

? Jak hodnotíš svoji třetí olympiádu v Mnichově?Mnichov byl pro mě trochu smolný. V prvním kole

jsem vyhrál, ve druhém jsem dostal Američana Taylo-ra, který vážil asi 200 kg a byl stříbrný z volného stylu.Se dvěma sty kilogramů živé váhy se dá těžko udělatnějaký chvat. Jediný, kdo nad Američanem vyzrál,byl v prvním kole Němec Ditrich. Využil šikovně tlakunepříliš zkušeného Taylora, zabral ho a hodil přes hla-vu. V dalším kole, se mnou, byl Taylor opatrný a nedalse zaskočit. V boji s Roščinem jsem měl tak trochusmůlu. Roščin vedl 1:0 na body. V domnění, že jsemudělal na soupeře dva body a že vedu, jsem neriskovaldalší útok. Bohužel tyto dva body mně rozhodčí nepři-znali. Jirka Švec křičel, co mohl, ale v hale byl hluk,spíš takový řev, že jsem nic z pokynů trenéra neslyšel.Vedle na žíněnce totiž zápasil domácí Ditrich a divácifandili. Umístění na sedmém místě mě mrzelo, ale ta-kový je život.

? Petře, byl jsi v Pekingu. Jak hodnotíš MarkaŠvece?

Marka jsem už dlouho neviděl zápasit na vrcholnésoutěži. Musím říct, že zápasil výborně. Nebojím se po-užít slova, že jeho výkon byl „heroický“. Předně los muurčil těžké soupeře. Bulhara Dinčeva, stávajícího mis-tra světa Nodzeho, budoucího olympijského vítězeChuštova a Kazaka Mambetova. Dinčeva i Noadzehoporazil. V dalším kole narazil na Chuštova, se kterýmprohrál před limitem. Přitom ani videozáznam lopateknení přesvědčivý, ale bohužel platí, co vidí rozhodčí.V rozhodujícím duelu o bronz se utkal s KazachemMambetovem. Když jsem viděl, jak ho Marek zabral,myslel jsem, že je vše hotové. Stačilo však malé zavá-hání, těžko postřehnutelné pro diváka, soupeř se Mar-kovi ubránil. Vím, že to Marka mrzí. Věřím, že to budemotivace k další přípravě. Marek zápasil dobře a bylovidět, že na olympijské boje byl technicky, silově i tak-ticky dobře připraven.

? Co pravidla? Nejsou příčinou některých zbyteč-ných skandálů.

Současná pravidla zápasu sledují diváckou atrakti-vitu, tak jako v jiných sportech. Proto mají přednost bo-je v parteru, kde je větší možnost atraktivních chvatů.Bohužel pravidla jsou vytvořena tak, že může význam-nou roli sehrát i náhoda. Ten, kdo udělá poslední bodpři rovnosti bodů, vyhrává.

Nemám konkrétní poznatky, ale i losování kdo bu-de první útočit je trochu neprůhledné a dává možnostk různým spekulacím.

Petře, děkuji za rozhovor a těším sena další sportovní rozhovory.

- Josef Šaman -

Z publikace Od Frištenského k Máchovi, Josef Davídek, Olympia 79

12

státní sportovní reprezentaceVÝBĚR Z VÝSLEDKŮ SPORTOVCŮ ODBORU SPORTU MV

červen, červenec, srpen 2008MISTROVSTVÍ SVĚTA

Cyklistika BMX 1. 6. Čína4. místo Horáková Jana

10. místo Prokop Michal17. - 22. 6. Itálie

2. místo Horáková Jana four cross

MISTROVSTVÍ EVROPYJachting 9. - 15. 6. Itálie5. místo ČR, Šmídová Lenka, Mrzílková Lenka tř. 470

Broková střelba 5. -14. 7. Kypr2. místo ČR, podíl Gach Jiří, Lipták Jiří trap, družstva2. místo ČR, podíl Zapletal Jakub skeet, družstva3. místo Lipták Jiří trap7. místo Zapletal Jakub skeet

Letní biatlon 15. - 18. 8. Bulharsko2. místo ČR, podíl Tomešová Barbora smíšená štafeta3. místo Soukup Jaroslav rychlostní závod3. místo ČR, podíl Kuřík Tomáš smíšená štafeta junioři

MISTROVSTVÍ SVĚTA JUNIORŮVzpírání 15. – 20. 6. Kolumbie5. místo Orság Jiří do 20 let váha nad 105 kg, nadhoz7. místo Orság Jiří dvojboj8. místo Orság Jiří trh

Atletika 8. – 13. 7. Polsko2. místo Šafránková Kateřina do 19 let, hod kladivem

MISTROVSTVÍ EVROPY JUNIORŮKulová střelba 7. - 12. 7. ČR4. místo ČR, podíl Křes�an Jan RPi družstva

Broková střelba 5. -14. 7. Kypr2. místo ČR, podíl Nýdrle Tomáš, Málek Jakub skeet, družstva4. místo Macešková Markéta trap

5. místo Nýdrle Tomáš skeet6. místo ČR, podíl Sedláček Radim, Ženčuch Jan trap, družstva7. místo Málek Jakub skeet

Zápas 14. – 20. 7. SR5. místo Novák Petr váha do 74 kg5. místo Kučera Oldřich váha do 120 kg

Volejbal 25. - 31.8.9. místo ČR, podíl Bonnerová Martina do 18 let plážový volejbal

SVĚTOVÝ POHÁRVeslování 20. – 22. 6. Polsko2. místo Knapková Miroslava celkové pořadí SP

Cyklistika horská kola 26. – 27. 7. Kanada1. místo Huříková Tereza kategorie do 23 let

- kš -

Jana Horáková

Jiří Lipták

Jaroslav Soukup

13

STRUČNĚ Z KRAJŮ* Mistrovství UNITOP ČR v malé kopané uspořádal12. června 2008 SKP FC 158 Praha. Do turnaje se za-pojilo osm desetičlenných mužských družstev, z nichžnejúspěšnějším se stali zástupci pořádkové a železnič-ní policie z Prahy. Druhé místo vybojovali borci z pořá-dajícího klubu a třetí příčku obsadili fotbalisté Vyšší po-licejní školy a Střední policejní školy MV v Praze. Nej-lepším brankářem byl vyhodnocen Martin Maštalířz okresního ředitelství Policie ČR Most, hráčem číslojedna byl Roman Havránek z vítězného mužstva a nej-více branek nastřílel Libor Plicka, zástupce Služby cizi-necké policie.

* Policejní mistrovství ČR v jízdě na koni se v letoš-ním roce konalo dne 14. června v jezdeckém areáluv Kostelanech u Kroměříže. Na jeho technickém uspo-řádání se především podílela Policie ČR okresní ředi-telství ve Zlíně. Policisté na koních soutěžili v kombino-vaném parkúru skokových a policejních dovedností.Titul mistra Policie ČR vybojoval Michal Slezák z Brnana koni Boss. Druhé místo obsadila dvojice Lucie Pro-kešová z Prahy a kůň Calvaro, třetí stupeň patřil brněn-skému Radku Šejstalovi s koněm Listrem.

* Ve dnech 9. – 15. června 2008 uspořádala Franciev Clairefontaine nedaleko Paříže 1. ročník turnaje ev-ropských reprezentačních policejních týmů ve fotbale,na který byli pozvání i policisté České republiky - nosi-telé titulu mistrů světa z roku 2007. Kromě nás se hozúčastnili fotbalisté Francie, Bulharska, Řecka, Itáliea Ruska. Náš tým se postupně utkal s Bulharskem(1:0), Itálií (4:1) a ve finále s domácími reprezentanty.Po uplynutí základní hrací doby bylo skoré 0:0. V pe-naltovém rozstřelu byli úspěšnější domácí hráči 3:1.Nejlepším hráčem turnaje se stal náš hráč LubomírPinkava.

* SKP Kadaň byl ve dnech 27. – 29. června 2008 po-řadatelem Mistrovství UNITOP ČR v kuželkách. Na čty-řech drahách v podbořanské kuželně a na dvoudráze

v Kadani soutěžilo 78 hráčů 19 týmů. Mistrem UNITOPČR mezi jednotlivci se stal M. Koubek soutěžící za SKPSever Ústí nad Labem, nejlepším družstvem ziskem2201 bodu se stalo družstvo SKP Kadaň ve složeníV. Tauer, Z. Hošek, L. Tauerová a J. Drahoš.

* 12. července 2008 se na střelnici Halda u Kladnakonalo Mistrovství UNITOP ČR ve střelbě EPP. Jehopořadateli byl SKP Akademia Praha. Prvenství mezi že-nami si vystřílela Růžena Konvičková z Nového Jičínaziskem 230 bodů, 2. místo obsadila Šárka Hurtováz Plzně s 226 body a třetí byla Helena Dlouhá z Loun

Policejní mistrovství ČR v jizdě na koni proběhlo v Kostelanech

policejní sport

Ilustrační foto

Jedna ze střeleckých poloh při Mistrovství UNITOP ČR v EPP

14

policejní sports 204 body. Mezi muži zvítězil Pavel Bárta z pořádající-ho klubu s 248 body před Jiřím Šofrem z Loun s 244body a Miroslavem Zapletalem z Prahy s 243 body.Zlaté medaile v soutěži družstev získalo kvarteto SKPAkademia Praha (Trojan, Bárta, Zapletal, Kloz – 943body), stříbro si odvezli reprezentanti SKP Rapid Plzeň(Šulc B., Šulc M., Hurt, Hurtová – 907 bodů) a bronzpotěšil členy SKP UNITOP Louny (Dlouhý, Dlouhá,Štefl, Šofer – 904 body).

* Na hřištích Sportovního centra mládeže AC Spar-ta a ČSTV na Strahově se ve dnech 21. – 24. července2008 utkalo 10 policejních týmů v rámci Policejníhomistrovství ČR ve fotbalu o titul mistra Policie ČR prorok 2008. Získali jej reprezentanti správy hl. m. Prahy,kteří ve finále porazili zástupce správy Severomorav-ského kraje 2:0. Bronz si vybojovala správa Jihomo-ravského kraje. Nejlepším střelcem mistrovství byl vy-hlášen Hynek Holan, hráčem Ondřej Vosický, branká-řem Erik Golinský.

* Na antukových dvorcích SKP Kometa Brno seve dnech 7. – 8. července 2008 uskutečnilo MistrovstvíUNITOP ČR v tenisu. Ve třech věkových kategoriíchse utkali 22 borci. Zlatou medaili a titul mistr UNITOPČR získal v 1. věkové kategorii do 40 let Daniel Štal-mach z Ostravy. Ve 2. věkové kategorii do 50 let zvítězilMiroslav Slavík z Kroměříže. Do 3. věkové kategorie

nad 50 let se přihlásilo nejvíce hráčů a vítězství si po zá-sluze vybojoval brněnský tenista Miloslav Šlégl.

* Policejní mistrovství ČR v policejním víceboji se le-tos uskutečnilo ve dnech 25. – 28. srpna v malebnémchodském městečku Domažlice. Na jeho technickémuspořádání se podílelo Školní policejní středisko Poli-cie ČR správy Západočeského kraje. O tituly mistrůPolicie ČR se ucházeli v pěti disciplínách navazujícíchna služební přípravu 43 závodníci z celé republiky.V 1. věkové kategorii do třiceti let jej vybojoval Západo-čech Antonín Jílek. Ve 2. věkové kategorii třiceti až čty-řicetiletých se vítězem stal Středočech Josef Prchal.Ve 3. věkové kategorii mužů starších nad čtyřicet let pr-venství získal Východočech Martin Břeň. Mezi ženamikralovala Lenka Trčová ze Středočeského kraje. V sou-těži družstev bylo v letošním roce nejúspěšnější opětkvarteto Středočechů (Homer Hladík, Josef Prchal,Vladimír Hebeda, Lenka Trčová).

Z Policejního mistrovství ČR ve fotbale, foto: Ladislav Pilař

Z Policejního mistrovství ČR ve fotbale, foto: Ladislav Pilař

Účastníci Policejního mistrovství ČR v policejním víceboji pozorněposlouchají instruktáž k závodu

Ilustrační foto

15

policejní sport

* Dvacet tříčlenných družstev, tvořených dvěmamuži a jednou ženou, bojovalo ve dnech 28. - 29. srpna2008 na pískových kurtech v areálu SKP České Budě-jovice o titul mistra UNITOP ČR v beach - volejbalu. Zís-kali jej hráči Policie ČR správy Jihočeského kraje předzástupci SKP Vsetín a volejbalisty Vyšší policejní školya střední policejní školy MV v Holešově.

* SKP Prezidium Praha se stal pořadatelem Mistrov-ství UNITOP ČR ve stolním tenisu. Turnaj proběhlve dnech 4. - 5. září 2008 ve víceúčelové hale odborusportu MV v Praze ve Stromovce za účasti 34 sportov-ců. Zlatou medaili získal Vladimír Sajdl z Kladna, druhémísto obsadil Martin Matějíček z Jeseníku a třetískončili Petr Krahulec z Písku a Milan Bořík z Mostu.V rámci mistrovství sehráli reprezentanti resortu Minis-terstva vnitra i přátelská utkání se slovenským protěj-škem. Přestože celkově naši stolní tenisté zvítězili v po-měru 10:6, byla jednotlivá utkání velmi vyrovnaná.Dvanáct zápasů skončilo těsně 3:2.

* Policejní mistrovství ČR ve volejbalu proběhlov letošním roce ve dnech 4. - 5. září na antukových hřiš-

tích ve známé volejbalové vesničce v Dřevěnicích u Ji-čína v režii Policie ČR správy Východočeského kraje.Osm mužských a osm ženských družstev bojovalopod vysokou sítí o tituly mistra Policie ČR pro rok 2008.Získali jej hráči z jižních Čech a hráčky z Čech sever-ních. Druhá místa obsadili zástupci pořádající správya Jihočešky. Bronzové medaile si odvezli reprezentantiútvarů MV a policejních škol a v soutěži žen volejbalist-ky Policie ČR správy hlavního města Prahy.

- drp -

Vítězné družstvo žen Policie ČR správy Severočeského kraje

Ilustrační foto

Vítězné družstvo mužů Policie ČR správy Jihočeského kraje

Zemřel RUDOLF SOUČEK V úterý dne 2. září 2008 zemřel ve věku 88let nadšený vyznavač atletiky, jeden z ne-

ohrožených a dlouholetých příznivců dnešního klubu PSK Olymp od jeho začátku, kdy se ještě jmenoval ASKStráž bezpečnosti.

Byl dlouholetým vedoucím družstva mužů PSK Olymp, až do svých 84 let, byl statistikářem výkonů atletůklubu, každý rok vydával klubové výkonnostní tabulky a byl také členem výboru oddílu.

Nechyběl na žádných atletických závodech, a už žákovských, dorosteneckých či dospělých, význam-ných nebo i méně významných.

Ve svých mladších letech pracoval v klubu jako nadšený dobrovolník při výchově mladých atletů a vedl žá-kovské družstvo, ve kterém byl i pozdější mim Fialka. Nikdy nechyběl při organizaci závodů, které klub pořá-dal.

Když jsme byli spolu na závodech, vždycky mě informoval o tom, jaký výkon ten který závodník má a jakoumá naději na umístění. Budu se muset na těch příštích závodech bez něho obejít, ale nikdy na něho, a nejenjá, nezapomenu.

Kéž by bylo takových věrných a zasvěcených atletických příznivců vždycky dost. Tito nadšenci, tito dobro-volníci jsou vlastně nezbytnou oporou celého atletického rozvoje.

Rudlo, ČEST TVÉ PAMÁTCE ! Zdeněk Holler

16

INISTERSTVO NITRA

SSODBOR SPORTU

ROČNÍK IX číslo 3

vychází jako nepravidelnápříloha časopisuPolicista č. 10/2008

MINISTR VNITRA IVAN LANGERPŘIJAL RESORTNÍ OLYMPIONI-KY str. 1

POHLED Z ČESKÉHO OLYMPIJ-SKÉHO DOMU str. 2

STATISTICKÝ PŘEHLED JED-NOTLIVÝCH RESORTNÍCHSPORTOVNÍCH CENTER str. 3

SLÁVA JE PŘÍJEMNÁ, ALE PO-MÍJIVÁ… str. 4

BUDE MĚ TO STRAŠIT NADO-SMRTI str. 6

K ÚSPĚCHU JE DÁL NEŽ K NE-ÚSPĚCHU str. 7

SKUTEČNĚ MI PORANĚNÝ KOT-NÍK ROMANY NEPŘIDAL str. 8

ZAČÍNÁM SE SYSTEMATICKYPŘIPRAVOVAT NA OH V LONDÝ-NĚ str. 9

Z VÁCLAVÁKU K OLYMPIJSKÝMMETÁM str. 10

VÝBĚR Z VÝSLEDKŮ SPORTOV-CŮ ODBORU SPORTU MV čer-ven, červenec, srpen 2008 str. 12

STRUČNĚ Z KRAJŮ str. 13

Zemřel RUDOLF SOUČEK str. 15

VYZNÁNÍ Milady Drašarové str. 16

Milady DrašarovéMůj první kontakt se sportem na-

stal při nástupu do l. třídy ZŠ, pro-hlídka školní lékařkou a šup na „ná-pravný tělocvik“ pro křivá záda. Čty-řikrát týdně hodina sokolského cvi-čení pod vedením bývalého náčelní-ka strašnického Sokola - prof. Bě-hounka.

A už jsem byla chycena.Dobrovolně!! jsem začalachodit i odpoledne na nor-mální cvičení do Sokola,kde už byla i atletika, míčo-vé hry a gymnastika, cožbylo podstatně „záživněj-ší“. Ve starším školním vě-ku jsem „vymetala“ všech-ny sportovní soutěže, kammě vzali. Třikrát jsem bylavybrána „jako talentovanámládež“ do sportovního klubu - RHStrašnice - atletika, ale to mě neba-vilo, takže po první sezoně jsem čin-nost ukončila sama. Podruhé to by-ly DP Vinohrady - oddíl tenisu. Karié-ru ukončila matka, protože hlavnísezona probíhala přes letní prázdni-ny, já byla odeslána na venkov, atak jsem dostala vyhazov a bylo pokariéře tenisové hvězdy. A do třeticeto bylo veslování v TJ Blesk Vyše-hrad. A opět zasáhla rodičovskámoc. Podotýkám, že pocházím ztěžce antisportovní rodiny. Tréninkykolidovaly se vzděláváním a v očíchrodičů měla absolutní prioritu škola.

A tak s nástupem na střední ško-lu jsem se dostala ke své celoživotnísportovní lásce - k odbíjené. Tadyse o talentu zase tak mluvit nedalo,ale o to s větším nadšením jsem setomuto sportu věnovala. Začínalajsem v TJ Solidarita, kterou trénovalZdeněk Papež, věčný náhradníkK. Pauluse v Dukle, a tomuto sportujsem věrná až do této doby. Prošlajsem TJ Medicina VŠ, a skončila uTJ Vodní stavby Tábor, kde bylomoje první profesní působiště v tam-ní okresní nemocnici. Musím při-znat, že moje aktivní sportování sevýkonnostně nepřeneslo přes kraj-ský přebor. Přes moje další profesnípůsobiště - II. chirurgickou kliniku

FVL UK jsem na sklonku roku 1980„přestoupila“ na zdravotnické oddě-lení tehdejšího SVS FMV, dostalajsem na starost chirurgicko - trau-matologickou ambulanci a k tomu„nádavkem“ péči o oddíl odbíjenéRH Praha - ženy, kde jsem „přežila“všechny trenéry i šéfy oddílu až dodneška. Kdyby mě to nekazil

Zdeněk Groessl, takbych tam byla nejenslužebně nejstarší, alei nejhezčí.

Kromě péče o do-mácí volejbalistky jsempůsobila ještě 7 let ureprezentačního druž-stva žen v odbíjené(1981-88) a musím říci,že toho nelituji, i kdyžněkteré akce bylypro mě nezáživné. Ale

společnost a vazby v kolektivu odbí-jenkářek, hlavně domácích, bylyskutečně výborné, o čemž svědčí ito, že se pravidelně několikrát ročně„soustře�ujeme“na neutrální půděvybraných pražských restauračníchdestinací. Takže sport mi přinášelnejen radost a zábavu, ale i mnohovýborných přátel, se kterými se zaži-lo mnoho legračních situací. Mezišpičkové patřily vždy kondiční po-byty na horách, kde jsem měla sicevždy nejvíc práce, ale za tu legraci tostálo.

A na závěr stručně o mé profesnípouti. Promovala jsem v roce 1972v Praze na Fakultě všeobecného lé-kařství, pět následujících let jsempracovala na chirurgickém oddělenínemocnice v Táboře. Tam jsem slo-žila I. atestaci z chirurgie. Poté jsempřešla do Prahy na II. chirurgickoukliniku FVL, kde jsem služila II. ates-tace z chirurgie a svoji profesní kari-éru zřejmě ukončím na zdravotnic-kém oddělení odboru sportu, kdeod roku 1992 pracuji ve funkci ve-doucího lékaře. Hráči na pracovištise mi v poslední době střídají skorotak rychle, jako hráči na kurtu, alevěřím a pracuji pro to, aby se oddě-lení nejen udrželo na té úrovni, co je,ale aby bylo stále lepší.

Milada Drašarová

Vydává Ministerstvo vnitra České republiky, odbor sportu, ředitel: PaedDr. Jaromír Vodehnal, sídlo: Za Císařským mlýnem 1063, 170 06 Praha 7,Redakce: tel. 974 835 403, 974 836 285, fax: 974 836 203, e-mail: sportmv@mvcr.cz

šéfredaktor: PaedDr. Michal Effmert, zástupce šéfredaktora: Mgr. Petra Drbohlavová, tajemník redakce: Karla Šindelářová,redaktoři: Ing. Jaroslava Kalincová a Ing. Václav Marek, externí spolupracovníci: PaedDr. Josef Šaman, Miroslav Hutter, fotograf: Bedřich Včeliš,grafik: Milan Frolík, další fotografie do tohoto čísla poskytli: Miroslav Hutter, Petr Kůrka, Ladislav Pilař, Ludvík Svoboda, Jaromír Vodehnal

Tiskne: Tiskárna Ministerstva vnitra, p.o., Bartůňkova 4, 149 00 Praha 11, jako nepravidelnou přílohu časopisu PolicistaInternet: Časopis je současně zveřejněn na intranetu MV: http://sport.mv.czNevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí. Za původnost a pravdivost odpovídá autor.

Kousek od medailových umístění zůstalo ně-kolik našich sportovců. Velké naděje a očekávánípo výborných výsledcích ve světovém poháru ne-naplnila skifařka Miroslava Knapková a její 5. mís-to díky zdravotním potížím je trochu zklamáním.K pěknému 5. místu diskařky Věry Cechlové ho-dem 61,75 m je možno konstatovat, že všechnyzávodnice byly hluboko pod svými absolutnímivýkony a obrazně lze říci, že už dlouho na před-chozích olympiádách nevisely medaile tak nízko.Také zápasník Marek Švec byl pověstný krůčekod stupňů vítězů, když bojoval o bronz, ale osudmu nebyl nakloněn, a v konečném účtování to by-lo 5. místo. Obdobný osud potkal i Lenky Mrzílko-vou a Šmídovou v jachtingu, když před posledníjízdou stále medailová naděje žila. Jejich 7. místoje i tak pro nás „suchozemce“ obdivuhodné.K těm nejlepším patřila i plavkyně Jana Pechano-vá svým 8. místem v premiérovém závodě dálko-vého plavání na 10 km. Další novou disciplínouv programu OH, kde jsme doufali v medaili,byl i cyklistický závod BMX, kde Jana Horáková

díky pádu nepostoupila do finále a skončilana 10. místě.

Do šestnáctého místa skončilo dalších osmnašich sportovců. Pavel Petřikov - judo do 60 kg9. - 16. místo ve své kategorii, Iva Straková - atleti-ka skok do výšky 12. místo, Václav Haman - střel-ba VzPu60 14. místo, Martin Podhráský – střelbaRP 14. místo, Petr Svoboda – atletika 110 m př.13. místo, Lenka Popkin – sportovní gymnastikatrampolíny 15. místo, Libor Wälzer – vzpíránído 105 kg 15. místo a Martin Strnad – střelba RP16. místo. Ve výsledkových listinách se najdoui ostatní údaje o umístění našich sportovců.

Z celkového pohledu na výsledky lze říci,že naši sportovci byli početně a hlavně výsledko-vě významnou součástí státní sportovní reprezen-tace na Hrách XXIX. olympiády v Pekingu 2008a že vynakládané prostředky na přípravu státnísportovní reprezentace České republiky cestouresortních sportovních center nesou své ovoce.

Jaromír Vodehnal

OZVĚNY HER XXIX. OLYMPIÁDYINISTERSTVO NITRA

SODBOR SPORTU

dokončení ze 2. strany obálky

... zahájení, které mělo nadčasovou dimenzi...

NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ OLYMPIONICIRESORTNÍHO SPORTOVNÍHO CENTRA

ODBORU SPORTU MINISTERSTVA VNITRANA HRÁCH XXIX. OLYMPIÁDY

2008 V PEKINGU

1. místo Kateřina EMMONS kulová střelba VzPu 40

2. místo Kateřina EMMONS kulová střelba SM 3 x 20

5. místo Věra CECHLOVÁ atletika disk

Miroslava KNAPKOVÁ veslování skif

Marek ŠVEC zápas ř. ř. do 96 kg

6. místo Miroslava KNAPKOVÁ veslování dvojskif, podíl

7. místo Lenka ŠMÍDOVÁ jachting třída 470

Lenka MRZÍLKOVÁ jachting třída 470

8. místo Jana PECHANOVÁ plavání 10 km

9. místo Pavel PETŘIKOV judo do 60 kg, 9. - 16. místo

10. místo Jana HORÁKOVÁ cyklistika BMX

12. místo Iva STRAKOVÁ atletika výška

13. místo Václav HAMAN kulová sřelba VzPu 60

14. místo Martin PODHRÁSKÝ kulová střelba RP

Petr SVOBODA atletika 110 m překážek

15. místo Lenka POPKIN SG trampolíny

Libor WÄLZER vzpírání do 105 kg

16. místo Martin STRNAD kulová střelba RPdalší výsledky na straně 3