studijní programy fa vut 2015-2016
DESCRIPTION
Informační brožura pro studenty a akademické pracovníky Fakulty architektury VUT v BrněTRANSCRIPT
2015/1615/16
STUDIJNÍ PROGRAMY 2015/16NA FAKULTĚ ARCHITEKTURY
1
Obsah
Informace o Vysokém učení technickém v Brně
Historie a současnost VUT v Brně ........................................................................................... 2
Organizační struktura univerzity ............................................................................................. 4
Akademický senát VUT v Brně ................................................................................................. 6
Vědecká rada VUT v Brně ......................................................................................................... 7
Součásti VUT v Brně.................................................................................................................. 8
Informace o Fakultě architektury VUT v Brně
Historie Fakulty architektury VUT ........................................................................................ 10
Organizační struktura FA VUT .............................................................................................. 12
Akademický senát FA VUT ..................................................................................................... 14
Vědecká rada FA VUT ............................................................................................................. 14
Poradní orgány děkana .......................................................................................................... 15
Ústavy a Centra fakulty architektury ................................................................................... 16
Informace o studiu na Fakultě architektury VUT v Brně
Úvod ........................................................................................................................................ 19
Studijní a zkušební řád VUT .................................................................................................. 22
Směrnice č. 4 děkana FA VUT pro studium v BSP a MSP 2015/2016 ................................ 50
příloha č. 1 – Časový plán studia v akademickém roce 2015/2016 ........................ 60
příloha č. 2 – Strukturovaný seznam předmětů v BSP ............................................. 63
příloha č. 3 – Strukturovaný seznam předmětů v MSP ............................................ 67
příloha č. 4 – Odevzdávání prací ................................................................................ 70
příloha č. 5 – Jednací řád zkušebních komisí v BSP a MSP ....................................... 73
příloha č. 6 – Pravidla zahraniční výměny studentů 2015/2016 .............................. 75
Směrnice č. 5 děkana FA VUT pro studium v DSP 2015/2016 ........................................... 89
Stipendijní řád VUT v Brně .................................................................................................. 116
Směrnice č. 6 děkana FA VUT pro udělování stipendií pro období 9/2015–8/2016 ...... 123
Disciplinární řád pro studenty VUT v Brně ........................................................................ 125
Studijní skupiny 2015/2016 ................................................................................................ 127
2
Historie a současnost VUT v Brně
VZNIK ČESKÉ VYSOKÉ ŠKOLY TECHNICKÉ V BRNĚ
V roce 1849 rozhodl Zemský sněm Markrabství moravského o zřízení Technického učiliště
v Brně. Stanovil, že nový ústav nebude mít charakter školy vysoké a měl být utrakvistický –
český a německý. Dvojjazyčnost nové školy se projevovala nejen v tom, že na ní studovali žáci
čeští i němečtí, ale také v tom, že na ní přednášeli učitelé obou národností žijících na Moravě
a že k výkladu látky používali svého rodného jazyka.
Škola zpočátku sídlila v budově na Dornychu 24, činnost zahájila slavnostně 14. ledna 1850.
Postupem doby našla škola důstojné umístění v nové budově, dokončené roku 1860 na dneš-
ním Komenského náměstí, a stále zdokonalovala svoji činnost. Zákon č. 92 ze 4. května 1873
ji dokonce povýšil na vysokou školu technického směru. Jestliže se však odborná úroveň školy
zvyšovala, její národnostně smířlivý charakter brzy zmizel. Germanizační tlaky pořád sílily a
vedení školy je podporovalo; ostatně oficiální dokumenty školy od samého počátku vycházely
jen v němčině. V roce 1876 se na škole přestalo vyučovat češtině dokonce i jako nepovinnému
jazyku. Není se tedy co divit, že čeští profesoři odtud dříve či později rozhořčeně odcházeli.
Zrušení univerzity v Olomouci se postupem doby ukazovalo stále víc jako opatření nešťastné.
Technické učiliště v Brně ji nahradit nemohlo. Především proto, že dlouho nemělo charakter
vysoké školy. A pak také proto, že mělo speciální zaměření výuky, od univerzitního odlišné.
Navíc na brněnském technickém učilišti spoustě lidí vadil jeho zdůrazňovaný německý
charakter. Proto tedy česky hovořící mládež z Moravy, pokud chtěla získat univerzitní vzdělání,
musela odcházet na studia jinam – nejčastěji do Vídně, ale také do Prahy, do Krakova či
Solnohradu. Široké vrstvy obyvatelstva si začaly uvědomovat, že se stala chyba. Že v soustavě
vysokého školství a vědy na Moravě vznikla citelná mezera. Proto se velmi brzy ozvaly hlasy,
volající po obnově moravské univerzity. Ne však již v Olomouci, nýbrž v Brně, jako zemském
hlavním městě. Měla se stát nejen nástrojem vzdělání národní pospolitosti, ale také zbraní
proti německému nacionalismu. O druhou českou univerzitu se proto strhl prudký politický
boj, často přerůstající v pouliční bitvy.
Oprávněnost českého požadavku zpochybnit nešlo, žádná z rakouských vlád si tím však ne-
chtěla znepřátelit německé nacionály. Až nakonec vláda Františka Antonína hraběte Thuna
dospěla k šalamounskému řešení: univerzitu na Moravě sice Čechům nedáme (a němečtí na-
cionálové tak nebudou mít příčinu k protestům), ale předložíme mocnáři ke schválení návrh
na zřízení české vysoké školy technické, která nespokojeným Čechům ukáže dobrou vůli Vídně.
Rakouský císař a uherský král František Josef I. dekret o založení české vysoké školy technické
v Brně po delším váhání 19. září 1899 podepsal.
3
VE SVOBODNÉM STÁTĚ (1918 - 1938)
Ve svobodném Československu se hlavní město Moravy stalo důležitým univerzitním centrem
a česká vysoká škola technická se podílela na vzniku a počátečním fungování Masarykovy uni-
verzity. Pro její existenci bylo dvacet let první Československé republiky obdobím velkého
rozkvětu: hned v roce 1919 byl v jejím rámci zřízen odbor architektury, jehož se v předchozích
desetiletích bezúspěšně domáhala.
V letech 1918-1938 se česká vysoká škola technická definitivně etablovala jako vážená a uzná-
vaná vysoká škola a díky tomu také rostl počet jejich studentů: nejvíce – 1657 – ji navštěvovalo
ve školním roce 1931/1932. Od roku 1937 nesla název „Česká vysoká škola technická Dra.
Edvarda Beneše“.
HLEDÁNÍ NOVÝCH CEST (1989 – 2009)
Komunistický režim spoutával jednotlivce i celou společnost. Destrukce totalitního systému
v letech 1989 a 1990 otevřela Vysokému učení technickému v Brně dokořán dveře k zásadní
proměně v moderní vzdělávací instituci, která snese srovnání s nejvyspělejšími školami stej-
ného typu kdekoli na světě. V prvé řadě to umožnil jednak návrat akademických svobod
českým vysokým školám, jednak rozsáhlá samospráva, jíž se v souladu se zákonem těší.
Vědecké a správní orgány – především Akademický senát a Vědecká rada – o jejichž personál-
ním obsazení zaměstnanci a posluchači školy rozhodují, stanovují základní směry jejího dal-
šího vývoje. Od roku 1990 se výrazně rozšířil jeho studijní a vědecký záběr, což se mimo jiné
projevilo vznikem nových fakult.
NA PRAHU TŘETÍHO TISÍCILETÍ
Cesta brněnské techniky za uplynulých 110 let byla dramatická a komplikovaná. Z jejích osudů
jednoznačně vyplývá, že vrcholného vzepětí a mimořádných úspěchů dosahovala v dobách
respektujících lidská práva a svobody, v dobách vládnoucí demokracie, v dobách otevřenosti
a rovných příležitostí pro všechny. Z hlediska uplynulého století lze říci, že vývoj po roce 1989
byl VUT v Brně v Brně mimořádně příznivý. Přes všechny slabosti a nedostatky obnovující se
demokracie vzniklo v Československu a poté v České republice klima vhodné pro dynamický,
všestranný rozvoj školy. Možnost svobodné volby otevřela do jejího čela cestu schopným, pod-
nikavým a všestranně respektovaným osobnostem. Jejich zásluhou se VUT v Brně změnilo
v moderní školu, která vychází z dobrých tradic a snaží se na ně navazovat.
4
Organizační struktura VUT
Vedení univerzity
Rektor
prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc.
tel.: +420 541 145 200
e-mail: [email protected]
Prorektor pro studium a záležitosti studentů
prof. RNDr. Miroslav Doupovec, CSc., dr. h. c.
tel.: +420 541 145 207
e-mail: [email protected]
Prorektor pro tvůrčí rozvoj
prof. Ing. Lubomír Grmela, CSc.
tel.: +420 541 145 206
e-mail: [email protected]
Prorektorka pro marketing a vnější vztahy
doc. Mgr. Irena Armutidisová
telefon: +420 541 145 114
e-mail: [email protected]
Prorektorka pro zahraniční vztahy
prof. Ing. Marcela Karmazínová, CSc.
tel.: 541 145 218
e-mail: [email protected]
Prorektor pro rozvoj
doc. Ing. Vojtěch Bartoš, Ph.D.
tel.: +420 541 145 232
e-mail: [email protected]
5
Rektorát a centrální pracoviště
Kvestor
doc. Ing. Ladislav Janíček, Ph.D., MBA
tel.: +420 541 145 555
e-mail: [email protected]
Tisková mluvčí
PhDr. Jitka Vanýsková
tel.: +420 541 14 5503
e-mail: [email protected]
Kancelář rektora
Sekretariát rektora Stanislava Cíhová 541 145 202 [email protected]
Jana Kalužová 541 145 201 [email protected]
Odbor kvality Ing. Aleš Nosek, Ph.D. 541 145 241 [email protected]
Odbor strategického řízení a rozvoje 541 145 261 [email protected]
Právní odbor Mgr. Josef Sobotka 541 145 360 [email protected]
Kancelář kvestora
Sekretariát kvestora Petra Šabatová 541 145 500 [email protected]
Personální a mzdový odbor Ing. Pavel Suchánek 541 145 216 [email protected]
Odbor veřejných zakázek Mgr. Petr Jelínek 541 145 374 [email protected]
Stavebně technický odbor Ing. Petr Marvan 541 145 344 [email protected]
Ekonomický odbor Ing. Iveta Šiková 541 145 318 [email protected]
Odbor provozní Ing. Jiří Durec 541 144 200 [email protected]
Odbor dopravy Lubomír Macků 541 148 650 [email protected]
Odbor ekonomických systémů
Archiv PhDr. Renata Krejčí 541 144 510 [email protected]
6
Akademický senát VUT v Brně
www.vutbr.cz/o-univerzite/organizacni-struktura/organy/akademicky-senat
předseda doc. Dr. Ing. Petr Hanáček
místopředseda Ing. Tomáš Mejzlík
prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc.
Komora akademických pracovníků AS VUT předseda prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc.
člen Ing. Petr Beneš, CSc.
Ing. Albert Bradáč, Ph.D.
prof. Ing. Jiří Burša, Ph.D.
Mgr. Art. Žaneta Drgová
prof. Ing. Eva Gescheidtová, CSc.
MgA. Tomáš Hrůza
Ing. arch. Bohumila Hybská
doc. Ing. Jiří Kunovský, CSc.
Mgr. Helena Musilová
Ing. Tomáš Opravil, Ph.D.
RNDr. Pavel Popela, Ph.D.
PaedDr. Milan Slezáček
Ing. Lenka Smolíková, Ph.D.
doc. Ing. Miloslav Steinbauer, Ph.D.
prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc.
prof. Ing. Jiří Vala, CSc.
Studentská komora AS VUT předseda Ing. Tomáš Mejzlík
člen Ing. arch. Marta Bímová
Ing. Petr Dvořák
Ing. et Ing. Michaela Fiedlerová
Bc. Václav Hummel
Mgr. Jana Kořínková
Bc. Tomáš Krejčí
Ing. Pavel Maxera
Bc. Libor Zvěřina
7
Vědecká rada VUT v Brně
www.vutbr.cz/o-univerzite/organizacni-struktura/organy/vedecka-rada
Vědecká rada VUT projednává dlouhodobý záměr VUT, schvaluje studijní programy, pokud
jejich schválení nepatří do působnosti vědecké rady nebo umělecké rady fakulty, vykonává
působnost v řízení ke jmenování profesorem a v habilitačním řízení v rozsahu stanoveném
zákonem o vysokých školách. Vyjadřuje se k otázkám, které jí předloží rektor.
Vědecká rada - lidé
předseda
prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc.
člen
doc. Mgr. Irena Armutidisová
doc. Ing. Vojtěch Bartoš, Ph.D.
prof. Ing. Ladislav Buřita, CSc.
prof. Ing. Jarmila Dědková, CSc.
Ing. Jaroslav Doležal, CSc., dr. h. c.
prof. RNDr. Miroslav Doupovec, CSc., dr.h.c.
prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA
Ing. Miloš Filip
prof. akad. soch. Michal Gabriel
prof. Ing. Lubomír Grmela, CSc.
prof. Ing. Martin Hartl, Ph.D.
prof. PaedDr. Radek Horáček, Ph.D.
doc. MgA. Milan Houser
doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc.
prof. Ing. Tomáš Hruška, CSc.
prof. Ing. Marcela Karmazínová, CSc.
doc. Ing. Jaroslav Katolický, Ph.D.
Ing. Jaroslav Klíma
prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc.
prof. Ing. Jan Kovanda, CSc.
prof. Dr. Ing. Zdeněk Kůs
Ing. arch. Vlasta Loutocká
prof. Ing. Miroslav Ludwig, CSc.
Ing. Ilona Müllerová, DrSc.
prof. Ing. Drahomír Novák, DrSc.
Ing. Eduard Palíšek, Ph.D., MBA
prof. Ing. Miloslav Pekař, CSc.
prof. Ing. arch. Petr Pelčák
prof. Dr. Ing. Zbyněk Raida
prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, dr.h.c.
prof. Ing. Robert Redhammer, PhD.
prof. Ing. Petr Sáha, CSc.
doc. Ing. et Ing. Stanislav Škapa, Ph.D.
doc. Ing. Aleš Vémola, Ph.D.
prof. Ing. Stanislav Veselý, CSc.
prof. RNDr. Peter Vojtáš, DrSc.
prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc.
prof. Ing. Radimír Vrba, CSc.
prof. Ing. Martin Weiter, Ph.D.
doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc.
8
Součásti VUT v Brně
Fakulty
Fakulta architektury (FA)
Poříčí 5, 639 00 Brno
tel.: 541 146 600
http://www.fa.vutbr.cz
Fakulta stavební (FAST)
Veveří 331/95, 602 00 Brno
tel.: 541 141 111
http://www.fce.vutbr.cz
Fakulta chemická (FCH)
Purkyňova 464/118, 612 00 Brno
tel.: 541 149 301
http://www.fch.vutbr.cz
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT)
Technická 3058/10, 616 00 Brno
tel.: 541 141 111
http://www.feec.vutbr.cz
Fakulta výtvarných umění (FaVU)
Rybářská 125/13/15, 603 00 Brno
tel.: 541 146 850
http://www.ffa.vutbr.cz
Fakulta strojního inženýrství (FSI)
Technická 2896/2, 616 69 Brno
tel.: 541 141 111
http://www.fme.vutbr.cz
Fakulta podnikatelská (FP)
Kolejní 2906/4, 612 00 Brno
tel.: 541 141 111
http://www.fbm.vutbr.cz
Fakulta informačních technologií (FIT)
Božetěchova 2, 612 66 Brno
tel.: 541 141 144
http://www.fit.vutbr.cz
Vysokoškolské ústavy
Centrum sportovních aktivit (CESA)
http://www.cesa.vutbr.cz
Středoevropský technologický institut (STI)
http://www.ceitec.vutbr.cz
Ústav soudního inženýrství (ÚSI)
http://www.usi.vutbr.cz
Další součásti
Centrum výpočetních a informačních služeb
(CVIS) - https://www.vutbr.cz/cvis
Institut celoživotního vzdělávání (ICV)
http://www.lli.vutbr.cz/
Koleje a menzy (KaM) - www.kam.vutbr.cz
Nakladatelství Vutium (VUTIUM) –
http://www.vutium.vutbr.cz
Ústřední knihovna (ÚK) - www.vutbr.cz/uk
9
Fakulta architektury VUT v Brně
Poříčí 273/5, 639 00 Brno
tel. 541 146 600
fax 541 146 605
e-mail [email protected]
web www.fa.vutbr.cz
facebook https://www.facebook.com/favut
10
Historie fakulty
Česká škola architektury v Brně byla ustavena po vzniku československého státu, v roce 1919,
kdy se naplnily dlouholeté snahy o zřízení odboru architektury a pozemního stavitelství na
České vysoké škole technické v Brně. Ve školním roce 1919/1920 byl otevřen první ročník
studia a děkanem byl jmenován architekt prof. Karel Hugo Kepka.
Nový odbor se vytvářel postupně. Zpočátku zajišťovali výuku někteří učitelé odboru inženýr-
ského stavitelství, avšak brzy přicházeli učitelé noví. Prvními profesory byli architekti prof. Ka-
rel Hugo Kepka a prof. Emil Králík. Po nich byli postupně jmenováni prof. Adolf Liebscher, prof.
Vladimír Fischer, prof. Jaroslav Syřiště a prof. Jiří Kroha. Prostorové umístění odboru architek-
tury a pozemního stavitelství nebylo dobré. Teoretické předměty byly umístěny v hlavní
budově české techniky, odborné ústavy byly umístěny v neutěšených prostorách v najatých
bytech činžovních domů. K výstavbě samostatného pavilónu pro odbor architektury a pozem-
ního stavitelství, plánovaného od poloviny dvacátých let, nedošlo a odbor byl z nájemních
budov přestěhován až v roce 1934 do strojnického pavilónu a do třetího patra tehdejší
novostavby právnické fakulty na ulici Veveří.
Za hospodářské krize hrozilo též brněnské škole architektury nebezpečí, že zanikne. Zrušení
školy bylo však díky úsilí profesorského sboru, studentů a podpoře veřejnosti zažehnáno.
Přestože se nepodařilo v období první republiky plně dobudovat odbor architektury a pozem-
ního stavitelství na České vysoké škole technické v Brně, vykonal se za dvacet let trvání ve
svízelných podmínkách velký kus práce. Brněnská škola architektury se v tomto období rozvi-
nula ve výraznou školu, kde bylo architektonické studium pozvednuto na evropskou úroveň.
Škola se stala jedním ze středisek teoretické a tvůrčí práce, z něhož čerpala česká pokroková
avantgarda.
V době nacistické okupace se četní učitelé a studenti odboru architektury a pozemního stavi-
telství aktivně zúčastnili národního odboje a řada z nich byla vězněna i v koncentračních tábo-
rech. Zahynuli Vladimír Krondl, Jaroslav Poledník, Hugo Foltýn, Vladimír Neumann a další.
V roce 1945 došlo k obnově brněnské techniky se samostatným odborem architektury a po-
zemního stavitelství. Muselo se vynaložit mnoho úsilí k zajištění prostorového vybavení,
nahrazení osobních ztrát v učitelském sboru a ke zvládnutí velkého počtu studentů, kteří chtěli
v co nejkratší době dohnat to, co okupací zameškali. Odbor architektury a pozemního stavitel-
ství byl v poválečných letech doplněn o prof. Antonína Kuriala, prof. Bohuslava Fuchse, prof.
Bedřicha Rozehnala, prof. Vincence Makovského, prof. Miloslava Kopřivu a prof. Aloise Krále.
Prvním poválečným rektorem České vysoké školy technické v Brně byl zvolen architekt prof.
Jaroslav Syřiště.
11
Nový zákon o vysokých školách z května 1950 zavedl fakultní zřízení a začlenil příbuzné ústavy
do kateder jako základních pracovišť. Původní odbory byly povýšeny na fakulty. Na Fakultě
architektury a pozemního stavitelství vzniklo z někdejších 11 ústavů 5 kateder. Na fakultách
byly vytvořeny nově organizované děkanáty, došlo k ustavení fakultních rad (později vědec-
kých rad) a fakulty začaly pracovat na novém základě.
Díky vlivu osobnosti prof. Bohuslava Fuchse nedošlo ke zrušení fakulty a jejímu začlenění do
tehdejší Vojenské akademie, ale k 1. září 1956 byla obnovena brněnská technika v téměř celém
původním rozsahu s novým názvem Vysoké učení technické v Brně. V čele školy byl od roku
1958 architekt prof. Vladimír Meduna. V roce 1960 byla Fakulta architektury a pozemního sta-
vitelství sloučena s Fakultou inženýrského stavitelství v nově ustavenou Fakultu stavební.
Prvním děkanem Fakulty stavební byl architekt prof. Zdeněk Alexa.
V polovině sedmdesátých let byla zvažována prospěšnost studia architektury v rámci jednotné
Fakulty stavební. Sloučením fakult nebylo dosaženo očekávaného zkvalitnění výuky oboru
architektury a stavby měst, neboť nebyly dostatečně respektovány specifické potřeby výchovy
architektů. Proto byla v roce 1976 vyčleněním ze stavební fakulty ustanovena samostatná
Fakulta architektury se studijním oborem architektura a územní plánování. Prvním děkanem
fakulty byl jmenován doc. František Bartek. V průběhu konce sedmdesátých a v osmdesátých
letech byla jmenována řada dalších profesorů fakulty. Od roku 1987 byl děkanem prof. Miro-
slav Martinek.
Po listopadu 1989 byl zvolen novým děkanem Fakulty architektury prof. Ivan Ruller. Začala
cesta zásadní reorganizace. Byla přijata nová koncepce studia architektury a změněna struk-
tura fakulty. Z původních kateder byly vytvořeny ústavy a zaveden nový dvoustupňový model
studia - bakalářský a magisterský. V roce 1994 stanul v čele fakulty děkan prof. Alois Nový.
Podařilo se více otevřít školu odborné veřejnosti a navázat kontakty s domácími i zahraničními
spolupracovníky. Od roku 2000 vedl fakultu doc. Josef Chybík. Škola prošla další reorganizací,
došlo ke vzniku nových pracovišť – ateliérů, ústavů a center. V roce 2006 převzal vedení školy
prof. Vladimír Šlapeta. Fakulta prošla řadou strukturálních změn, posílila svoji pozici na
mezinárodním poli a navázala spolupráci s řadou organizací v zahraničí. V letech 2010 až 2014
vedl školu doc. Josef Chybík. V současné době vede školu doc. Jan Hrubý. Dochází k nové
reorganizaci školy, vzniku nových pracovišť a orientaci na aktuální potřeby ve vzdělání
architektů.
12
Organizační struktura FA VUT
Vedení fakulty
Děkan
doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc.
místnost č. A105
tel: +420 541 146 601
fax: +420 541 146 605
e-mail: [email protected]
Proděkan pro výuku
Ing. arch. Jan Kratochvíl
tel.: +420 541 146 713
e-mail: [email protected]
Proděkan pro vědu
doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D.
tel.: +420 541 146 673
e-mail: [email protected]
Proděkan pro rozvoj
doc. Ing. arch. Antonín Novák
tel.: +420 541 146 700
e-mail: [email protected]
Proděkan pro vnější vztahy
MgA. Ing. arch. Petr Šmídek, Ph.D.
tel.: +420 541 146 675
e-mail: [email protected]
13
Děkanát
Tajemník fakulty
Mgr. Filip Havlíček
tel: +420 541 146 602
e-mail: [email protected]
Milada Odvárková - sekretářka děkana .... tel. 541 146 603 .... [email protected]
Studijní oddělení Mgr. Dita Havlová – vedoucí ..............tel. 541 146 620 .............. [email protected]
Jitka Juránková ....................................tel. 541 146 622 ............. [email protected]
Lucie Fišerová, DiS. .............................tel. 541 146 624 ............. [email protected]
Provozní doba Po a St 9:00 - 11:00, 13:00 - 15:00, Čt 9:00 - 11:30
Personální oddělení Ing. Eva Klímková ................................tel. 541 146 604 ............. [email protected]
Provozní doba Po až Čt 8:00 - 10:30, 13:00 - 14:00, Pá 8:00 - 10:30
Ekonomické oddělení Ing. Čeněk Bidman ..............................tel. 541 146 630 .............. [email protected]
Marie Girethová ..................................tel. 541 146 632 .............. [email protected]
Romana Devečková ............................tel. 541 146 634 ............. [email protected]
Provozní doba Po až Čt 9:00 - 10:30, 13:00 - 15:00, Pá 9:00 - 10:30
Koordinátor vnějších vztahů a tvůrčích aktivit Ing. arch. Nicol Galeová .....................tel. 541 146 692 .............. [email protected]
Podatelna a pokladna Jana Pátková ........................................tel. 541 146 631 .............. [email protected]
Provozní doba Po až Pá 9:00 - 11:00, 13:00 - 14:00
Provozní oddělení a správa budov Petr Hasala ...........................................tel. 541 146 610
Martin Troják .......................................tel. 541 146 610
14
Akademický senát FA VUT
http://www.fa.vutbr.cz/pages/senat.aspx?lang=cz&menu=1
Předsedkyně doc. Ing. Monika Petříčková, Ph.D. tel. 541 146 686
Členové Ing. arch. Jan Foretník, Ph.D.
Michael Gabriel
doc. Ing. arch. Karel Havliš
Ing. arch. Pavel Jura
Bc. Tereza Kvapilová
doc. Ing. arch. Zdeněk Makovský
Ing. arch. David Mikulášek
Ing. arch. Jan Mléčka , Ph.D.
Bc. Lucie Nippertová
MgA. Jan Šebánek
Vědecká rada FA VUT
Předseda doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc.
Členové interní doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D.
prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc.
prof. PhDr. Jan Sedlák, CSc.
prof. Ing. arch. Jiljí Šindlar, CSc.
prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc.
doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D.
prof. Ing. arch. Helena Zemánková, CSc.
prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA
Členové externí prof. Ing. arch. Zdeněk Fránek
prof. Ing. arch. Akad. arch. Ivan Petelen, PhD.
doc. Ing. Karel Tuza, CSc.
prof. Ing. arch. Petr Urlich, CSc.
Ing. arch. Martin Zedníček
15
Poradní orgány děkana FA VUT
Kolegium děkana
doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc.
Ing. arch. Jan Kratochvíl
doc. Ing. arch. Antonín Novák
doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D.
Ing. arch. MgA. Petr Šmídek, Ph.D.
Mgr. Filip Havlíček
doc. Ing. Monika Petříčková, Ph.D.
doc. ing. arch. Josef Hrabec, CSc.
prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc.
doc. Ing. arch. Zdeněk Makovský
doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc.
prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc.
Mgr. Dita Havlová
Rada pro informační systém
doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D. - předseda
Ing. arch. Jan Foretník, Ph.D.
Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D.
Ing. arch. Jan Mléčka, Ph.D.
doc. Ing. Jan Viktorin, CSc.
Oborová rada oboru architektura
interní členové:
doc. ing. arch. Josef Hrabec, CSc. - předseda
doc. Ing. arch. Jaroslav Drápal, CSc.
doc. Ing. arch. Zdeněk Makovský
prof. Ing. arch. Helena Zemánková, CSc.
externí členové:
prof. Ing. Jiří Damec, CSc.
prof. Ing. arch. Julián Keppl, CSc.
Ing. arch. Martin Zedníček
Rada studijního programu
Ing. arch. Jan Kratochvíl - předseda
doc. Ing. arch. Gabriel Kopáčik, Dr. - ÚN
Ing. arch. Jiří Marek - ÚN
doc. Ing. Monika Petříčková, Ph.D. - ÚS
Ing. arch. Barbora Ponešová, Ph.D. - ÚN
MgA. Jan Šebánek - ÚZ
doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D.
Knihovní rada
doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D. - předseda
Anna Hošťálková
doc. Ing. arch. Karel Havliš
doc. Ing. arch. Gabriel Kopáčik, Dr.
Ing. arch. Vítězslav Nový
doc. Ing. Monika Petříčková, Ph.D.
Ing. arch. Barbora Ponešová, Ph.D.
MgA. Ing. arch. Petr Šmídek, Ph.D.
Oborová rada oboru urbanismus
interní členové:
prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. - předseda
doc. Ing. arch. Karel Havliš
doc. Ing. arch. Dr. Gabriel Kopáčik
doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D.
externí členové:
Ing. arch. Zdeňka Hladišová, CSc.
prof. Ing. arch. Bohumil Kováč, Ph.D.
doc. Ing. arch. Jiří Löw
16
Ústavy fakulty architektury
Ústav teorie
Vedoucí
prof. Ing. arch. Šlapeta Vladimír, DrSc. 541 146 724 [email protected]
Profesoři
prof. Ing. arch. Koutný Jan, CSc. 541 146 740 [email protected]
Docenti
doc. Ing. arch. Drápal Jaroslav, CSc. 541 146 721 [email protected]
doc. Ing. arch. Hrabec Josef, CSc. 541 146 681 [email protected]
doc. Ing. arch. Hrubý Jan, CSc. 541 146 726 [email protected]
Odborní asistenti
Ing. arch. Boháč Ivo, Ph.D. 541 146 683 [email protected]
Vědečtí pracovníci
doc. Ing. arch. Havliš Karel 541 146 690 [email protected]
doc. Ing. arch. Palacký Jiří, Ph.D. 541 146 673 [email protected]
prof. Ing. arch. Urbášková Hana, Ph.D. 541 146 679 [email protected]
doc. Ing. arch. Wittmann Maxmilián, Ph.D. 541 146 732 [email protected]
Ústav stavitelství
Vedoucí
doc. Ing. Meixner Miloslav, CSc. 541 146 752 [email protected]
Profesoři
prof. Ing. Chybík Josef, CSc. 541 146 762 [email protected]
Docenti
doc. Ing. Petříčková Monika, Ph.D. 541 146 686 [email protected]
doc. Ing. Žabičková Ivana, CSc. 541 146 754 [email protected]
Odborní asistenti
Ing. Mikulík Vít, Ph.D. et Ph.D. 541 146 764 [email protected]
Ing. Suchánek Petr, Ph.D. 541 146 763 [email protected]
Asistenti
Ing. Mikeš Stanislav [email protected]
Ing. Svoboda Jiří 541 146 765 [email protected]
17
Ústav zobrazování
Vedoucí
doc. Ing. arch. Makovský Zdeněk 541 146 711 [email protected]
Docenti
doc. Ing. arch. Navrátil Aleš, Ph.D. 541 146 712 [email protected]
Asistenti
Ing. arch. Kratochvíl Jan 541 146 713 [email protected]
MgA. Šebánek Jan 541 146 713 [email protected]
Ostatní zaměstnanci
Bárta Benjamin 541 146 714 [email protected]
Ústav navrhování
Vedoucí
doc. Ing. arch. Novák Antonín 541 146 700 [email protected]
Profesoři
prof. Ing. arch. Pelčák Petr 541 146 671 [email protected]
prof. Ing. arch. Ruller Ivan 541 146 662 [email protected]
prof. Ing. arch. Urbášková Hana, Ph.D. 541 146 679 [email protected]
prof. Ing. arch. Zemánková Helena, CSc. 541 146 680 [email protected]
Docenti
doc. Ing. arch. Glosová Dagmar, CSc. 541 146 650 [email protected]
doc. Ing. arch. Havliš Karel 541 146 690 [email protected]
doc. Ing. arch. Kopáčik Gabriel, Dr. 541 146 693 [email protected]
doc. Ing. arch. Poslušná Iva, Ph.D. 541 146 657 [email protected]
Odborní asistenti
Ing. arch. Františák Luboš, Ph.D. 541 146 694 [email protected]
Ing. arch. Hybská Bohumila 541 146 742 [email protected]
Ing. arch. Kristek Jan, Ph.D. 541 146 675 [email protected]
Ing. arch. Marek Jiří 541 146 703 [email protected]
Ing. arch. Mikulášek David 541 146 661 [email protected]
Ing. arch. Mléčka Jan, Ph.D. 541 146 743 [email protected]
Ing. arch. Nový Vítězslav 541 146 661 [email protected]
MgA. Ing. arch. Šmídek Petr, Ph.D. 541 146 675 [email protected]
Ing. arch. Žalmanová Petra, Ph.D. 541 146 702 [email protected]
18
Asistenti
Ing. arch. Jura Pavel 541 146 661 [email protected]
Ing. arch. Sochor Jan 541 146 661 [email protected]
Vědečtí pracovníci
Ing. arch. Foretník Jan, Ph.D. 541 146 653 [email protected]
Ing. arch. Ponešová Barbora, Ph.D. 541 146 652 [email protected]
Centra fakulty architektury
Knihovna FA
http://knihovna-fa.webnode.cz/
Vedoucí
Hošťálková Anna 541 146 640 [email protected]
Ostatní zaměstnanci
Barák Martin, DiS. 541 146 641 [email protected]
Pavlíková Jitka 541 146 641 [email protected]
Výpočetní centrum
http://www.fa.vutbr.cz/pages/centra/vypocetni/index.htm
Vedoucí
doc. Ing. Viktorin Jan, CSc. 541 146 770 [email protected]
Odborní asistenti
RNDr. Koutná Hana, Ph.D. 541 146 771 [email protected]
Ostatní zaměstnanci
Blümel Miroslav 541 146 777 [email protected]
Ing. Košťál Rostislav 541 146 773 [email protected]
Modelové centrum FA
http://www.fa.vutbr.cz/home/mc
Vedoucí
Králík Martin 541 146 609 [email protected]
19
INFORMACE O STUDIU na Fakultě architektury VUT v Brně
Úvod
Pro studium na FA platí Zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších
zákonů (dále Zákon o vysokých školách), příslušné vnitřní předpisy VUT doplněné směrnicemi
děkana FA a vnitřní předpisy FA.
Vnitřními předpisy VUT, které se vztahují ke studiu na FA jsou:
Statut VUT
Studijní a zkušební řád VUT
Stipendijní řád VUT
Disciplinární řád VUT
Vnitřními předpisy FA jsou:
Statut FA VUT
Směrnice 1 - směrnice děkana FA pro přijímací řízení do BSP
Směrnice 2 - směrnice děkana FA pro přijímací řízení do MSP
Směrnice 3 - směrnice děkana FA pro přijímací řízení do DSP
Směrnice 4 - směrnice děkana FA pro studium v bakalářském a magisterském
studijním programu (doplňuje Studijní a zkušební řád VUT, část první a druhou)
Směrnice 5 - směrnice děkana FA pro studium v doktorském studijním programu
(doplňuje Studijní a zkušební řád VUT, část třetí)
Směrnice 6 - směrnice děkana FA pro udělování stipendií (doplňuje Stipendijní řád VUT)
Kód studijního
programu Název studijního programu a studijní obory Délka studia
Titul prez. komb.
B3501 Architektura a urbanismus Bc.
Architektura 4 -
N3501 Architektura a urbanismus Ing. arch.
Architektura 2 -
P3501 Architektura a urbanismus Ph.D.
Architektura 4 4
Urbanismus 4 4
20
Studium na Fakultě architektury nabízí vzdělání v oblasti umění, stavitelství, architektury,
urbanismu a designu. Poskytuje specializované vzdělání pro vysoce kvalifikované architekty
v oblasti architektonického a urbanistického navrhování, interiéru a výstavnictví, rekonstrukcí
a památkové péče, územního plánování a teorie architektury.
Strukturované studium bylo na Fakultě architektury zavedeno v akademickém roce
1990/1991.
Bakalářský studijní program prezenční forma čtyřletého studia, zakončeného titulem Bc.
Cílem studia je výchova univerzálního odborníka v oblasti architektury a projektanta-archi-
tekta. Bakalář je připravován pro činnost v architektonicko-stavebních projektových kancelá-
řích a dalších institucích v oblasti výstavby a architektury. Je schopen řešit základní úlohy
navrhování staveb obytných, občanských, výrobních, včetně rekonstrukcí památek, a to od
širších vazeb až po technický detail.
Předpokládá se, že absolvent bakalářského studijního programu bude mít statut zaměst-
nance. Dlouhodobější praxí, jejíž limit stanoví Česká komora architektů, se autorizačním
procesem může změnit ve statut autorizované osoby.
V průběhu bakalářského studia student zpracovává úkoly dané studijním programem, které
jsou zakončené zápočtem, klasifikovaným zápočtem nebo semestrální zkouškou. V posledním
8. semestru studia zpracovává bakalářskou práci, jejíž obhajoba je součástí státní závěrečné
zkoušky obsahující ústní část ze tří profilových předmětů.
Magisterský studijní program prezenční forma dvouletého studia, zakončeného titulem Ing. arch.
Cílem studia je příprava absolventa - architekta, jako odborníka - tvůrčího pracovníka, který
v celém komplexu své profese zvládne projekční a řídící činnost v procesu investiční výstavby.
Současně mu jeho kvalifikace umožní vykonávání činností v orgánech státní správy. Důsledně
je dbáno toho, aby získané vzdělání vytvořilo základní předpoklady k činnostem, které budou
splňovat všechny atributy optimální tvorby životního prostředí a principů udržitelného
rozvoje.
Cílem studijního programu je také zajistit takový stupeň absolventovy vzdělanosti, aby v rámci
jeho odborné způsobilosti v procesu autorizace – při vstupu do České komory architektů,
prokázal požadované znalosti a dovednosti.
V rámci prvních tří semestrů studia student absolvuje vždy předměty 4 základních skupin:
navrhování, teoretické, technické a zobrazovací.
Specializovaný modul, jehož součástí je specializovaný ateliér a modulový seminář, si student
volí dle zaměření pro celé studium. Tyto předměty jsou strukturovány do návrhové části a do
21
teoretické, která díky časové dotaci dává možnost začlenit přednášky, exkurze, analýzy,
speciální konzultace související s tématem specializace.
V průběhu studia student zpracovává úkoly dané studijním programem, které jsou zakončené
zápočtem klasifikovaným zápočtem nebo semestrální zkouškou. Státní závěrečná zkouška
v magisterském studijním programu ve 4. semestru se člení na dvě části, které se vzájemně
prolínají a doplňují. První částí je ústní zkouška z profilových předmětů, ve druhé části se jedná
o obhajobu diplomové práce. Student má tak za úkol prokázat vědomosti a schopnosti, jež ho
mohou opravňovat k samostatné tvůrčí činnosti.
Doktorský studijní program prezenční forma nebo kombinovaná forma čtyřletého studia zakončeného titulem Ph.D.
Cílem studia je pěstování schopnosti vědecké práce na problému, který student zvolí z nabídky
témat doktorského studia každoročně znovu vypisovaných. Při jeho řešení prokazuje
samostatnost, zvládnutí metodiky vědecké práce, zejména analýzu problému a syntézu
získaných poznatků a jejich tvůrčí aplikaci do navrhovaného řešení. Student je připravován pro
dráhu vědeckého a pedagogického pracovníka.
Studium se člení na obory: architektura, urbanismus. V prvních třech semestrech zahrnuje
studium přednáškové kurzy a zkoušky podle individuálního studijního plánu - celkem 6 zkou-
šek z odborných předmětů (3 povinné a 3 volitelné) a zkoušku z neslovanského jazyka.
Doktorandi – absolventi magisterského studia příbuzného oboru – absolvují 5 zkoušek z voli-
telných předmětů, celkem tedy 8 zkoušek z odborných předmětů. Při práci na tématu diser-
tace zpracuje student v průběhu 1. semestru studia osnovu disertační práce, ve které vymezí
téma a jeho návaznosti, prameny, metody a cíle řešeni. V rámci vědecké přípravy se podílí na
řešení konkrétního vědeckého výzkumného úkolu. Splnění studijní části individuálního pro-
gramu prokáže student vykonáním dílčích zkoušek, vykonáním státní doktorské zkoušky a
s předložením „Pojednání ke státní doktorské zkoušce“.
Studium se ukončuje veřejnou obhajobou disertační práce, kterou má student prokázat
schopnost samostatně vědecky pracovat.
Fakulta v akademickém roce 2015/2016 nabízí studium v bakalářském, magisterském i dok-
torském studijním programu pro zahraniční studenty na základě bilaterálních smluv v anglic-
kém jazyce (příloha č. 6 Směrnice č. 4).
22
Úplné znění
STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ ze dne 21. července 2011
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
Článek 1
Úvodní ustanovení
1. Studijní a zkušební řád Vysokého učení technického v Brně (dále jen „VUT“) je podle § 17
odst. 1 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších
zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) vnitř-
ním předpisem VUT a obsahuje pravidla pro studium v bakalářských, magisterských a
doktorských studijních programech uskutečňovaných na VUT.
2. Pravidla upravující uskutečňování studijního programu obsahuje vnitřní norma VUT vy-
daná podle čl. 4 odst. 4 Statutu VUT, jež rovněž vymezí kmenovou fakultu, na níž jsou
studenti bakalářského nebo magisterského studijního programu (dále jen „studenti“) nebo
studenti doktorského studijního programu (dále jen „doktorandi“) zapsáni.
3. Pro účely tohoto řádu se za fakultu považuje také vysokoškolský ústav podílející se na
uskutečňování studijního programu. Úkony, které podle tohoto řádu koná děkan, koná
v případě studentů zapsaných na VUT rektor nebo osoba jím zmocněná.
Článek 2
Akademický rok a časové členění studia
1. Akademický rok se člení na zimní a letní semestr.
2. V každém semestru je zpravidla 13 týdnů výuky a zpravidla 5 týdnů zkouškového období.
23
3. Výuka je organizována v prezenční formě studia zpravidla podle týdenních rozvrhů,
v distanční a kombinované formě zpravidla podle semestrálních rozvrhů.
4. Pro výuku mohou být studenti rozděleni do přednáškových a studijních skupin. Způsob
jejich vytváření stanoví směrnice fakulty.
5. Rektor každoročně spolu se stanovením začátku akademického roku stanoví začátek
výuky v každém semestru.
6. Děkan následně vyhlásí časový plán akademického roku pro fakultu. Časový plán akade-
mického roku stanovuje zejména:
a) začátek a konec zkouškového období a prázdnin v jednotlivých semestrech,
b) konečný termín pro vykonání zkoušek v akademickém roce,
c) termíny pro kontrolu studia,
d) období, v němž se konají státní závěrečné zkoušky, a termíny pro podávání přihlášek
ke státním zkouškám.
ČÁST DRUHÁ
USTANOVENÍ PRO STUDIUM V BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH
DÍL 1 ORGANIZACE STUDIA
Článek 3
Studijní plány
1. Základním výukovým modulem studijního plánu bakalářského nebo magisterského studij-
ního programu je zpravidla jednosemestrální studijní předmět (dále jen „předmět“).
2. Ucelená soustava předmětů tvoří blok předmětů.
3. Před zahájením uskutečňování studijního programu kmenová fakulta1 zveřejní strukturo-
vaný seznam předmětů, jejichž absolvování je nutnou podmínkou pro řádné ukončení
studijního programu. Tento seznam je strukturován takto:
e) seskupuje předměty do semestrů a ročníků, případně stupňů studia,
f) vymezuje podmínky návaznosti předmětů,
g) vymezuje skupiny jednotlivých předmětů na povinné, povinně volitelné a volitelné.
1 čl. 4 odst. 4 písm. a) Statutu VUT.
24
Každý předmět uvedený v tomto seznamu má dokumentaci podle čl. 8. Takto strukturo-
vaný seznam spolu s dokumentací předmětů tvoří studijní plán studijního oboru (dále jen
„obor“) studijního programu.
4. Studijní plán oboru studijního programu je základem pro vytváření studijního plánu stu-
denta bakalářského nebo magisterského studijního programu.
5. Ve výjimečných případech může děkan studentovi na jeho písemnou žádost udělit výjimku
z pravidel pro sestavování studijního plánu. Při zachování obsahové části studijního pro-
gramu lze upravit průběh studia a termíny kontroly studia studentům, kteří chtějí absol-
vovat část studia na jiné vysoké škole, zejména v zahraničí, nebo si chtějí rozšířit své
poznatky stáží nebo jinou podobnou aktivitou. Při rozhodování děkan přihlédne zejména
k dosaženým studijním výsledkům studenta a charakteru plánovaných aktivit. Důvodem
pro udělení výjimky mohou být i jiné závažné, zejména zdravotní důvody. Na postup při
rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.
Článek 4
Rady studijního programu
1. Děkan kmenové fakulty jmenuje rady studijních programů pro bakalářské a magisterské
studijní programy. Úkolem rad je:
a) navrhovat studijní plány oborů studijního programu, včetně obsahu státní závě-
rečné zkoušky, a změny ve struktuře předmětů,
b) sledovat a hodnotit studium příslušného studijního programu.
2. Strukturu rad, jejich pravomoci, funkční období jejich členů a podrobnou náplň jejich
činnosti stanoví děkan.
Článek 5
Kreditový systém
Pro kvantifikované hodnocení průběhu studia v bakalářských a magisterských studijních pro-
gramech uskutečňovaných na VUT se užívá jednotný kreditový systém kompatibilní s ECTS
(dále jen „ECTS“):
a) jeden kredit představuje 1/60 průměrné roční zátěže studenta při standardní době studia,
b) každému předmětu v rámci daného studijního programu je přiřazen počet kreditů, který
vyjadřuje relativní míru zátěže studenta nutnou pro úspěšné ukončení daného předmětu
v daném oboru,
c) zakončením předmětu předepsaným podle čl. 6 získá student počet kreditů přiřazený
danému předmětu,
d) kredity získané v rámci jednoho studijního programu se sčítají,
e) počet získaných kreditů je nástrojem pro kontrolu studia,
25
f) pro řádné ukončení studia ve studijním programu je nutné získat počet kreditů rovnající
se alespoň šedesátinásobku standardní doby studia v předepsané skladbě předmětů.
Článek 6
Způsob zakončení studia předmětu
1. Předmět je zakončen:
a) udělením zápočtu,
b) udělením klasifikovaného zápočtu,
c) vykonáním kolokvia,
d) vykonáním zkoušky,
e) vykonáním zkoušky po předchozím udělení zápočtu, nebo
f) vykonáním klauzurní zkoušky po předchozím udělení zápočtu.
2. Předmět, jehož absolvování je ve studijním plánu oboru povinné a který student nezakon-
čil, si musí zapsat znovu. Předmět lze znovu zapsat jednou. Předmět, který student již
zakončil, si nesmí znovu zapsat.
Článek 7
Způsoby výuky a její zabezpečení
1. Způsoby výuky jsou zejména přednášky, semináře, ateliéry, projekty, různé typy cvičení,
workshopy, řízené konzultace, odborné praxe a exkurze, výuka v terénu.
2. Způsoby výuky uvedené v odstavci 1 jsou charakterizovány takto:
a) přednášky mají charakter výkladu základních principů, metodologie dané disciplíny,
problémů a jejich vzorových řešení,
b) semináře, ateliéry a projekty jsou způsoby výuky, kde je akcentována samostatná
práce studentů.
Významnou součástí této výuky je prezentace výsledků vlastní práce a kritické
diskuse,
c) cvičení podporují zejména praktické ovládnutí látky vyložené na přednáškách nebo
zadané k samostatnému nastudování za aktivní účasti studentů,
d) řízené konzultace jsou věnovány zejména konzultaci a kontrole úkolů zadaných k sa-
mostatnému zpracování. Tento způsob výuky je dominantní v distanční formě
studia,
e) odborné praxe slouží k prohloubení znalostí a dovedností získaných studiem a k ově-
ření jejich aplikace v praxi; slouží též k doplnění znalostí a k seznámení se s meto-
dami práce zejména v mimoškolních institucích,
f) exkurze slouží zejména k tomu, aby se studenti seznamovali s metodami práce
zejména v mimoškolních institucích,
g) výuka v terénu slouží k praktické aplikaci teoretické výuky.
26
3. Individuální konzultace doplňují výuku. Rozsah a způsob jejich poskytování upravuje směr-
nice fakulty.
4. Součástí studijních činností studenta je zadávaná a vlastní samostatná práce.
5. Účast na přednáškách je doporučená. Účast na ostatní výuce je kontrolovaná. Stupeň a
způsoby kontroly jsou dány v dokumentaci předmětu podle čl. 8.
6. Personální zabezpečení výuky:
a) garanty předmětu mohou být profesoři a docenti, v odůvodněných případech může
garantováním předmětu děkan pověřit i jiného akademického pracovníka.
b) přednášky vedou profesoři a docenti, v odůvodněných případech může vedením
přednášky děkan pověřit i jiného akademického pracovníka,
c) s pověřením garanta předmětu mohou specifické typy přednášek vést odborníci z
praxe,
d) na jiných formách výuky dle odst. 2 písmen b) až g) se mohou podílet i doktorandi,
e) vedoucí zaměstnanec ústavu nebo katedry (dále jen „vedoucí zaměstnanec ústavu“)
je povinen sledovat výuku zabezpečovanou danou katedrou nebo ústavem (dále jen
„ústav“) a dbát o její úroveň, podkladem pro hodnocení výuky jsou rovněž výsledky
plynoucí z hodnocení výuky studenty.
Článek 8
Dokumentace předmětu
1. Dokumentace předmětu je v českém a anglickém jazyce a obsahuje zejména:
a) název předmětu,
b) kód předmětu a typ,
c) vyučovací jazyk,
d) příslušnost k typu studijního programu (bakalářský, magisterský, doktorský),
e) ročník studia,
f) semestr,
g) rozsah předmětu (počet hodin v týdnu nebo semestru s rozdělením podle způsobu
výuky),
h) počet kreditů,
i) jméno garanta,
j) název ústavu zabezpečujícího výuku předmětu,
k) učební cíle (popis kompetencí, schopností, znalostí a dovedností, kterých dosáhne
student absolvováním studijního předmětu),
l) prerekvizity (výčet vstupních znalostí),
m) obsah předmětu (anotace, osnova),
n) základní a doporučená studijní literatura,
o) způsoby výuky (zejména přednáška, cvičení apod.),
27
p) pravidla hodnocení a ukončení předmětu (způsoby průběžné kontroly studia, pod-
mínky pro udělování zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu, forma a podmínky pro
vykonání zkoušek a způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu).
2. Dokumentace předmětu je zveřejněna prostřednictvím informačního systému VUT, nesmí
být měněna v průběhu semestru a student je povinen se s ní seznámit.
Článek 9
Studijní poradenství
3. Fakulta poskytuje studentovi informace nutné pro jeho studium, zejména zajišťuje pora-
denství pro vytváření jeho studijního plánu.
4. Pro zabezpečení činností uvedených v odstavci 1 fakulta vytváří poradenskou a informační
strukturu, která je vymezena směrnicí fakulty.
DÍL 2 OVĚŘOVÁNÍ A HODNOCENÍ STUDIJNÍCH VÝSLEDKŮ
Článek 10
Ověřování studijních výsledků
Studijní výsledky se ověřují průběžnou kontrolou studia a při zakončení předmětu zápočtem,
klasifikovaným zápočtem, kolokviem nebo zkouškou.
Článek 11
Zápočet a klasifikovaný zápočet
1. Zápočtem se potvrzuje, že se student aktivně účastnil na práci během semestru a splnil
požadavky, jimiž bylo udělení zápočtu na začátku výuky předmětu podmíněno, případně
prokázal odbornou způsobilost rozpravou při kolokviu.
2. Klasifikovaný zápočet je zápočet, při kterém se úroveň požadovaných aktivit hodnotí kla-
sifikačním stupněm.
3. Student, kterému nebyl udělen zápočet nebo klasifikovaný zápočet, může požádat o pře-
zkoumání. Ve věci udělování zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu rozhoduje s konečnou
platností vedoucí zaměstnanec ústavu. Uděluje-li zápočet vedoucí zaměstnanec ústavu,
rozhodne s konečnou platností děkan.
4. Zápočet nebo klasifikovaný zápočet je nutné získat nejpozději do konce zkouškového
období semestru, v němž byl předmět vyučován. Ve výjimečných případech může tuto
28
lhůtu na žádost studenta doporučenou příslušným učitelem prodloužit vedoucí zaměst-
nanec ústavu. Uděluje-li zápočet vedoucí zaměstnanec ústavu, rozhodne s konečnou plat-
ností děkan.
5. Pokud student nezíská zápočet nebo klasifikovaný zápočet z předmětu, jehož absolvování
je pro daný studijní program povinné, a který má student zapsán podruhé, je mu studium
ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se
vztahuje § 68 zákona.
6. Udělení nebo neudělení zápočtu (klasifikovaného zápočtu) se zapisuje do dokumentace o
studiu (čl. 50) příznakem udělení nebo neudělení zápočtu, datem a identifikací učitele. V
případě klasifikovaného zápočtu se uvádí klasifikační stupeň ECTS a dále bodové hodno-
cení (čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty.
7. Neudělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu se do výkazu o studiu nezapisuje.
Článek 12
Kolokvium, klauzurní zkouška a zkouška
1. Kolokviem se rozumí ukončení předmětu rozpravou o problematice předmětu, případně
vypracováním písemné práce zabývající se dílčí tématikou předmětu. Kolokvium se hod-
notí slovy „prospěl“ nebo „neprospěl“.
2. Klauzurní zkouškou se rozumí zakončení předmětu na základě klauzurní práce a je speci-
fikována vnitřním předpisem fakulty. Klauzurní zkouška je hodnocena klasifikačním stup-
něm ECTS a dále bodovým hodnocením (čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty.
3. Zkouškou se zjišťuje komplexní zvládnutí látky vymezené v dokumentaci předmětu
prezentované ve výuce na úrovni odpovídající absolvované části studia a schopnosti zís-
kané poznatky samostatně a tvůrčím způsobem aplikovat. Míru zvládnutí problematiky a
plnění průběžných požadavků hodnotí učitel klasifikačním stupněm ECTS a dále bodovým
hodnocením (čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty.
4. Zkoušky jsou:
a) písemné,
b) ústní,
c) kombinované.
5. Termíny a místa zkoušek, jakož i způsob přihlašování ke zkoušce a způsob stanovení zkou-
šejících musí být s dostatečným předstihem přiměřeným způsobem zveřejněny. Podrob-
nosti o organizaci zkoušek a lhůty pro jejich vykonání v akademickém roce stanoví směr-
nice fakulty.
6. Student, který byl klasifikován stupněm „F“, má právo konat opravnou zkoušku. Opravné
termíny jsou nejvýše dva. Podrobnosti o opakování zkoušek a počtu opravných termínů
29
stanoví po schválení akademickým senátem fakulty směrnice děkana fakulty. Pokud směr-
nice děkana schválená akademickým senátem fakulty nestanoví nižší počet opravných
termínů, opravné termíny jsou dva.
7. Na žádost studenta nebo z vlastního podnětu může vedoucí zaměstnanec ústavu rozhod-
nout o konání zkoušky před komisí, kterou jmenuje. Je-li zkoušejícím vedoucí zaměstnanec
ústavu, o konání zkoušky před komisí rozhoduje a komisi jmenuje děkan.
8. Pokud student nevykoná zkoušku z předmětu, jehož absolvování je pro daný studijní
program povinné a který má student zapsán podruhé, je mu studium ukončeno podle §56
odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje §68 zákona.
9. Klasifikace zkoušky se zapisuje do dokumentace o studiu (čl. 50). Součástí zápisu do doku-
mentace o studiu je klasifikační stupeň ECTS, datum konání zkoušky nebo datum konání
její poslední části a identifikace zkoušejícího a dále bodové hodnocení (čl. 13), pokud tak
stanoví směrnice fakulty.
10. Student má právo se od zkoušky odhlásit nejpozději 24 hodin před jejím začátkem.
Student, který se od zkoušky odhlásil, je posuzován, jako kdyby nebyl ke zkoušce přihlášen.
Odstoupí-li student od zkoušky po jejím začátku, nedostaví-li se ke zkoušce bez řádné
omluvy, nebo jeho omluva není přijata, hodnotí se známkou „F”. Student se může z váž-
ných, zejména zdravotních důvodů omluvit i dodatečně, nejpozději do pátého dne od
určeného termínu pro konání zkoušky. O přijetí omluvy rozhoduje s konečnou platností
vedoucí zaměstnanec ústavu. Je-li zkoušejícím vedoucí zaměstnanec ústavu, rozhodne
s konečnou platností děkan.
11. Pokud student u zkoušky porušil závažným způsobem její řádný průběh, je klasifikován
stupněm „F“. Hrubé porušení pravidel může být považováno za disciplinární přestupek.
Článek 13
Klasifikační stupnice
Při hodnocení předmětů studijního plánu se užívá klasifikační stupnice ECTS:
KLASIFIKAČNÍ
STUPEŇ ECTS
BODOVÉ
HODNOCENÍ
ČÍSELNÁ
KLASIFIKACE
POZNÁMKA
A 100-90 1 Excellent Výborně
B 89-80 1,5 Very good Velmi dobře
C 79-70 2 Good Dobře
D 69-60 2,5 Satisfactory Uspokojivě
E 59-50 3 Sufficient Dostatečně
F 49-0 4 Failed Nevyhovující
30
Článek 14
Studijní průměr
1. Studijní průměr studenta ve studiu v daném celku studia je vyjádřen vztahem:
𝑆𝑃 = ∑(𝐾𝑝 ∗ 𝑍𝑝)
∑(𝐾𝑝)
kde Kp je počet získaných kreditů za předmět p zakončený zkouškou nebo klasifikovaným
zápočtem, Zp je číselná klasifikace zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem zakončeného
předmětu p, a kde se sčítá přes všechny předměty absolvované studentem v daném celku
studia zakončené zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem (čl. 55 odst. 2). Studijní průměr
lze rovněž určit jako vážené průměrné bodové hodnocení, stanoví-li tak směrnice fakulty.
2. Studijní průměr se užívá zejména pro:
a) přiznání prospěchového stipendia,
b) pro stanovení celkového hodnocení studia (čl. 26).
3. Pro účely relativního hodnocení podle ECTS se do informačního systému zadává bodové
hodnocení klasifikovaného zápočtu, klauzurní zkoušky a zkoušky. U fakult, které nepouží-
vají bodové hodnocení, bude centrálně provedena transformace.
DÍL 3 PRŮBĚH STUDIA
Článek 15
Kontrola studia a podmínky pro pokračování ve studiu
1. V každém akademickém roce je ve stanovených termínech kontrolováno, zda student
získal v dané části studia počet kreditů v předepsané struktuře stanovené studijním
plánem studijního programu. Pokud tuto podmínku nesplní, je mu studium ukončeno
podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68
zákona.
2. Ve výjimečných a odůvodněných případech, zejména z důvodů zdravotních, může děkan
studentovi na jeho písemnou žádost splnění některé z podmínek stanovených pro
pokračování ve studiu prominout. Současně stanoví podmínky pro další průběh studia.
Článek 16
Pro potřebu evidence studentů je možné v průběhu prvního semestru studia provádět
kontrolu účasti studentů na cvičeních, seminářích a na výuce v atelierech. Opakovaná
neomluvená neúčast ve výuce s kontrolovanou účastí může být důvodem pro ukončení studia
31
pro neplnění studijních povinností. Pravidla pro provádění kontroly studia během prvního
semestru studia stanoví směrnice fakulty.
Článek 17
Zápis do dalšího roku studia
1. Student, který splnil podmínky pro pokračování ve studiu, nebo mu byla povolena výjimka
podle čl. 3 odst. 5 nebo čl. 15 odst. 2, má právo se zapsat do dalšího roku studia.
2. Při zápisu si student zapisuje předměty daného studijního programu v souladu s pravidly
příslušného studijního programu a studijního plánu.
3. Vyučuje-li určitý předmět více učitelů, má student právo výběru z nich. Způsob a termíny
výběru upraví směrnice fakulty.
4. Zápisy se konají v termínech stanovených děkanem.
5. Pokud se student bez omluvy nezapíše ve stanoveném termínu nebo není-li jeho omluva
přijata, jeho studium je ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Omluva se podává
děkanovi nejpozději do 5 pracovních dnů po termínu zápisu. Na postup při rozhodování v
této věci se vztahuje § 68 zákona.
Článek 18
Přerušení studia
1. Na základě písemné žádosti studenta děkan stanoví dobu přerušení studia tak, aby byly
dodrženy všechny zásady studijního a zkušebního řádu v souladu s příslušným studijním
programem.
2. Přerušení studia v době, kdy je předpoklad pro nesplnění studijních povinností, nelze
povolit.
3. Děkan přeruší studentovi studium z vlastního podnětu v případě, že student neuhradí
splatný peněžní závazek vůči VUT, zejména poplatek za studium vyměřený v souladu s §58
odst. 3 a 4 zákona. Studium bude přerušeno na standardní dobu studia.
4. Přerušení studia v průběhu prvního semestru studia je možné pouze ve výjimečných
případech, zejména z důvodů zdravotních.
5. Přerušení studia se zpravidla ukončuje k začátku semestru.
6. Studium lze přerušit i opakovaně. Celková doba přerušení studia nesmí překročit
standardní dobu studia v příslušném studijním programu.
7. Pominou-li důvody přerušení studia podle odstavce 1, může děkan na žádost studenta
přerušení studia ukončit i před uplynutím povolené doby jeho přerušení a stanovit další
32
průběh studia. Pominou-li důvody přerušení studia podle odstavce 3, rozhodne děkan i
před uplynutím doby přerušení studia o ukončení tohoto přerušení.
8. Jestliže v době přerušení studia student studoval na jiné fakultě a konal tam zkoušky, může
mu na jeho žádost doporučenou vedoucím zaměstnancem ústavu zajišťujícím odpovídající
předmět na fakultě děkan uznat odpovídající zkoušku vykonanou na jiné fakultě se
stanovením kreditového ohodnocení. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje §
68 zákona.
9. Dnem přerušení studia přestává být osoba studentem, přičemž dnem ukončení přerušení
studia jí vzniká právo opětovného zápisu do studia. Osoba, která se nejpozději do pěti
pracovních dnů po uplynutí lhůty stanovené pro přerušení studia bez omluvy nedostaví
k zápisu, nebo jejíž omluva není přijata, ztrácí právo na opětovný zápis do studia. O přijetí
omluvy rozhoduje děkan.
10. Studium může být přerušeno studentovi, který nevykonal státní závěrečnou zkoušku, až
do doby jejího opakování.
Článek 19
Zanechání studia
Rozhodne-li se student studia zanechat, oznámí své rozhodnutí písemně děkanovi.
Článek 20
Uznání části studia
1. Uznávání části studií získaných na jiné vysoké škole v České republice a v zahraničí
podporuje akademickou mobilitu. Při uznávání části studií se postupuje podle zásad
uvedených v odstavcích 2 až 7.
2. Studentovi, který absolvoval studium ve studijním programu nebo jeho část nebo studuje
v jiném studijním programu na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, lze na jeho
písemnou žádost uznat absolvované části studia nebo jednotlivé zkoušky. Povinností
studenta, který žádá o uznání části studia, je doložit potvrzení o absolvování studia nebo
předmětu, o získaném počtu kreditů a klasifikaci a dále potvrzenou anotaci absolvovaných
předmětů. Při rozhodování se bere zřetel zejména na zaměření absolvovaného studia
nebo jeho části, na kreditové hodnocení jednotlivých absolvovaných předmětů studijního
programu, na prospěch při studiu a dobu, která uplynula od ukončení dosavadního studia,
a je respektována dohoda o studiu v rámci mobility.
3. Uznání části studia lze podmínit vykonáním rozdílových zkoušek. Vnitřní předpisy
Vysokého učení technického v Brně
4. Uznané části studia nebo jednotlivým uznaným zkouškám se přiřadí kreditové hodnocení
odpovídající danému studijnímu programu v souladu s dohodou o studiu v rámci mobility.
33
5. Studentům, kterým byla uznána část studia, se do doby studia započte počet roků
odpovídající celkovému kreditovému hodnocení uznané části studia. Přitom se vychází z
tempa studia předpokládajícího jeho řádné ukončení ve studijním programu za dobu
rovnou standardní době.
6. Úspěšným absolventům celoživotního vzdělávání v rámci akreditovaných studijních
programů, pokud se stanou studenty studijního programu, mohou být uznány kredity,
které získali v programu celoživotního vzdělávání až do výše 60 % kreditů potřebných
k řádnému ukončení studia.
7. O uznávání částí studia rozhoduje děkan.
DÍL 4 ŘÁDNÉ UKONČENÍ STUDIA
Článek 21
1. Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu.
Student studium absolvuje, pokud získá počet kreditů v předepsané skladbě rovný
minimálně šedesátinásobku počtu roků standardní doby studia a vykoná státní
závěrečnou zkoušku, jejíž součástí v bakalářském studijním programu je zpravidla
obhajoba bakalářské práce, v magisterském studijním programu obhajoba diplomové
práce.
2. Dnem řádného ukončení studia je podle § 55 odst. 1 zákona den, kdy byla vykonána státní
závěrečná zkouška nebo její poslední část.
Článek 22
Státní závěrečná zkouška
1. Členění státní závěrečné zkoušky na části a jejich obsah určuje studijní program. Pravidla
pro organizaci a průběh státních závěrečných zkoušek stanoví směrnice fakulty.
2. Státní závěrečnou zkoušku nebo kteroukoli její část lze jednou opakovat.
3. Při opakování státní závěrečné zkoušky student opakuje tu její část, ze které byl
klasifikován stupněm „F“.
4. Poslední část státní závěrečné zkoušky lze konat nejpozději dva roky po uplynutí
standardní doby studia ve studijním programu studenta, nejpozději však do doby
ukončení akreditace studijního programu. Pokud student do této doby nevykoná státní
závěrečnou zkoušku, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Postup
při rozhodování v této věci se řídí § 68 zákona.
34
5. O průběhu státní závěrečné zkoušky je veden protokol, do kterého se uvádí průběh a
hodnocení obhajoby diplomové nebo bakalářské práce a ostatních částí státní závěrečné
zkoušky a celková klasifikace státní závěrečné zkoušky podle čl. 25. Přílohou protokolu je
posudek oponentů a hodnocení vedoucího bakalářské nebo diplomové práce. Formu
protokolu stanoví směrnice rektora.
Článek 23
Zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky
1. Státní závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí. Předsedu a členy komise jmenuje
na návrh rady studijního programu děkan v souladu s § 53 odst. 2 zákona.
2. Zkušební komise je nejméně pětičlenná.
3. Jednání zkušební komise řídí její předseda. Jednací řád zkušebních komisí a způsob jejich
svolávání stanoví směrnice fakulty.
4. Zkušební komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň tři pětiny jejích členů.
Článek 24
Bakalářská nebo diplomová práce a její obhajoba
1. Bakalářskou nebo diplomovou prací student prokazuje, že je schopen řešit a ústně a
písemně prezentovat zadaný problém a obhájit své vlastní přístupy k řešení. Bakalářská a
diplomová práce se vzájemně liší charakterem zadaných problémů a rozsahem a
hloubkou jejich zpracování. Bakalářská práce se vypracovává, je-li součástí studijního
plánu. Vypracování diplomové práce je součástí studijního plánu.
2. Zadání bakalářské nebo diplomové práce obsahuje zejména stručnou charakteristiku
problematiky úkolu, cílů, kterých má být dosaženo, základní literární prameny, jméno
vedoucího diplomové práce a termín jejího odevzdání. Vedoucím bakalářské nebo
diplomové práce může být i odborník z praxe.
3. Bakalářskou nebo diplomovou práci lze se souhlasem vedoucího práce předložit v cizím
jazyce. V tomto případě, pokud se nejedná o slovenštinu, musí práce obsahovat rozšířený
abstrakt v českém jazyce.
4. Vedoucí bakalářské nebo diplomové práce a její oponent nebo oponenti, které jmenuje
vedoucí zaměstnanec ústavu, vypracují posudky k této práci. Student musí být s nimi
seznámen nejpozději tři dny před konáním její obhajoby.
5. Při obhajobě bakalářské nebo diplomové práce student nejprve uvede hlavní výsledky své
práce a poté se vyjádří k připomínkám uvedeným v hodnocení vedoucího práce a
v posudku nebo posudcích oponenta nebo oponentů. Dále následuje diskuse.
35
6. Pokud student bakalářskou nebo diplomovou práci neobhájí, komise rozhodne, zda tuto
práci doplní, nebo zcela přepracuje nebo vypracuje práci s jiným zadáním. Zdůvodnění
svého rozhodnutí uvede komise do protokolu o státní závěrečné zkoušce.
7. Pokud student ve stanoveném termínu bez omluvy bakalářskou nebo diplomovou práci
neodevzdá nebo jeho omluva není přijata, je klasifikován stupněm „F“. Omluva se podává
děkanovi, který o jejím přijetí s konečnou platností rozhodne.
Článek 25
Hodnocení státní závěrečné zkoušky
1. Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky se klasifikují samostatně. O klasifikaci státní
závěrečné zkoušky a jejích částí se komise usnáší na neveřejném zasedání. Pro klasifikaci
se užívá klasifikační stupnice ECTS podle čl. 13. Návrh na klasifikaci je přijat, získá-li většinu
hlasů přítomných členů komise. V případě rovnosti hlasů rozhoduje předseda.
2. Celková klasifikace státní závěrečné zkoušky vychází z klasifikací jejích jednotlivých částí,
přičemž:
a) pokud je jedna část státní závěrečné zkoušky klasifikována stupněm „F“, celkový
výsledek je „F“,
b) celkový výsledek státní závěrečné zkoušky je klasifikován stupněm „A“, právě když jsou
všechny její části klasifikovány stupněm „A“,
c) v ostatních případech o celkové klasifikaci B, C, D a E rozhoduje komise.
3. Pokud je student klasifikován stupněm „F“, komise se usnese na odůvodnění, které uvede
do protokolu o státní závěrečné zkoušce a se kterým je student seznámen.
4. Pokud se student bez omluvy ke státní závěrečné zkoušce nedostaví nebo jeho omluva
není přijata, posuzuje se, jako by u státní závěrečné zkoušky neprospěl. Omluva se podává
děkanovi, který o jejím přijetí s konečnou platností rozhodne.
Článek 26
Celkové hodnocení studia
1. Celkové hodnocení řádně ukončeného studia je:
a) prospěl s vyznamenáním,
b) prospěl velmi dobře,
c) prospěl.
2. Student, který prospěl s vyznamenáním, obdrží vysokoškolský diplom s vyznamenáním.
3. Vysokoškolský diplom „s vyznamenáním“ obdrží absolvent, který byl při státní závěrečné
zkoušce klasifikován stupněm „A“ a v průběhu celého studia ve studijním programu
vedoucího k získání vysokoškolského vzdělání a udělení akademického titulu dosahoval
vynikající studijní výsledky. Vynikající studijní výsledky jsou vyjádřené váženým studijním
36
průměrem nepřevyšujícím hodnotu 1,50. Vysokoškolský diplom „prospěl velmi dobře“
obdrží absolvent, který byl při státní závěrečné zkoušce hodnocen alespoň stupněm „C“ a
v průběhu celého studia ve studijním programu vedoucího k získání vysokoškolského
vzdělání a udělení akademického titulu dosahoval velmi dobré studijní výsledky. Velmi
dobré studijní výsledky jsou vyjádřené váženým studijním průměrem nepřevyšujícím
hodnotu 2,00.
ČÁST TŘETÍ
USTANOVENÍ PRO STUDIUM V DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMECH
DÍL 1 ORGANIZACE A USKUTEČŇOVÁNÍ DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO PROGRAMU
Článek 27
Oborová rada
1. Oborová rada vymezená § 47 odst. 6 zákona má nejméně 5 členů, které jmenuje a
odvolává po projednání v příslušné vědecké nebo umělecké radě (dále jen „vědecká rada“)
v souladu s vnitřní normou VUT podle čl. 4 odst. 4 Statutu VUT děkan kmenové fakulty.
Děkan rovněž stanoví počet členů oborové rady a jejich funkční období.
2. Ve své činnosti se oborová rada řídí jednacím řádem, který stanoví rovněž způsob volby
jejího předsedy. Jednací řád vydá po projednání s oborovou radou děkan.
3. Způsob vytvoření společné oborové rady podle § 47 odst. 6 zákona stanoví příslušná
dohoda.
Článek 28
Oborová rada zejména:
a) vyjadřuje se k návrhům na školitele,
b) schvaluje návrhy témat samostatné vědecké, výzkumné, vývojové činnosti nebo
samostatné teoretické a tvůrčí činnosti v oblasti umění pro příslušný studijní program
předložené školiteli (dále jen „téma doktorského studia“) a návrhy témat dizertačních
prací,
37
c) projednává změny ve struktuře studijních předmětů, které jsou součástí příslušného
studijního programu,
d) navrhuje složení komisí pro přijímací zkoušky do příslušného studijního programu,
e) posuzuje návrhy komisí pro přijímací zkoušky a předkládá děkanovi návrh na přijetí
uchazečů studium,
f) vyjadřuje se k maximálnímu počtu doktorandů, které může školitel vést,
g) vyjadřuje se k individuálním studijním plánům doktorandů a k jejich případným změnám,
h) projednává hodnocení doktorandů předložená školiteli,
i) doporučuje děkanovi ukončení studia doktoranda pro neplnění studijních povinností.
Tohoto jednání oborové rady se může na vlastní žádost zúčastnit doktorand; o tomto
jednání oborové rady budou doktorand i jeho školitel s dostatečným předstihem
informováni,“
j) hodnotí působení školitelů a závěry předkládá děkanovi,
k) hodnotí nejméně jednou za rok úroveň uskutečňování studijního programu a závěry
předkládá děkanovi kmenové fakulty, respektive děkanům dalších fakult nebo statutárním
zástupcům právnických osob, které se na uskutečňování studijního programu podílejí,
l) iniciuje návrhy na úpravy studijního programu ve vztahu k podmínkám akreditace,
m) schvaluje obsah a rozsah státní doktorské zkoušky,
n) navrhuje předsedy a členy komisí pro státní doktorské zkoušky a pro obhajoby
dizertačních prací.
Článek 29
Školitel
1. Školitel je osobnost v oblasti tvořící vědecké a tvůrčí zaměření studijního programu
rozhodující pro personální zabezpečení studijního programu z hlediska jeho akreditace a
z hlediska jeho uskutečňování ve vztahu k doktorandovi.
2. Školitelem může být profesor nebo docent nebo po schválení vědeckou radou fakulty
významný odborník v oblasti, která tvoří zaměření studijního programu. Školitele
ustanovuje a odvolává děkan, který vymezí jeho funkční období.
3. Témata doktorského studia, která školitel navrhuje, jsou zejména v souladu s jeho vlastní
výzkumnou činností, přičemž přihlíží k zaměření pracoviště školitele a pracoviště, do něhož
je začleněn doktorand (dále jen „školicí pracoviště“).
Článek 30
Individuální studijní plán
1. Individuální studijní plán, podle něhož studium doktoranda ve studijním programu
probíhá, stanoví doktorandovi zejména:
38
a) obsahové zaměření jeho samostatné vědecké, výzkumné, vývojové činnosti nebo
samostatné teoretické a tvůrčí činnosti v oblasti umění a jeho vlastní vzdělávací
činnosti s ohledem na oborovou specializaci a téma dizertační práce,
b) studijní předměty, které je doktorand povinen absolvovat,
c) činnosti související s tvůrčí činností, zejména stáže a pobyty na jiných pracovištích,
účast na konferencích, seminářích, letních školách,
d) jeho pedagogické působení v souladu se směrnicí fakulty,
e) časové rozvržení studia.
2. Formu zpracování individuálního studijního plánu stanoví směrnice fakulty.
3. Individuální studijní plán a případné úpravy v něm zpracovává s doktorandem školitel,
který jej po vyjádření vedoucího zaměstnance školicího pracoviště předkládá oborové radě
k vyjádření. Individuální studijní plán a jeho změny schvaluje děkan.
Článek 31
Studijní předměty doktorského studijního programu
1. Studijní předměty doktorského studijního programu jsou stanoveny tak, aby doktorand ve
spolupráci s učitelem získal dostatečný přehled odpovídající současnému stavu poznání
v oblasti, do níž patří zaměření dizertační práce.
2. Studijní předměty vedou a zkoušejí profesoři, docenti nebo další významní odborníci
v příslušných oblastech.
3. Studijní předměty jsou zakončeny zkouškou.
4. Studijní předměty mají dokumentaci, která obsahuje zejména:
a) název předmětu,
b) rozsah předmětu,
c) jména učitelů předmětu,
d) obsahovou anotaci předmětu,
e) osnovu předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky,
f) literaturu, na níž je předmět vystavěn, a literaturu doporučenou studentům,
g) způsob zakončení předmětu.
Dokumentace studijního předmětu je zveřejněna zejména prostřednictvím informačního
systému VUT.
5. Výuka studijního předmětu je založena v závislosti na počtu doktorandů, kteří tento
předmět studují, buď na přednáškách organizovaných pro skupinu studentů, jejíž
minimální počet stanoví děkan, seminářích nebo na řízeném samostatném studiu s
konzultacemi.
6. Studijní předmět lze zapsat nejvýše dvakrát.
39
Článek 32
Zkouška ze studijního předmětu doktorského studijního programu
1. Termín zkoušky stanoví zkoušející zpravidla po dohodě s doktorandem. O konání zkoušky
je vždy informován školitel.
2. Zkouška je veřejná a může mít formu kolokvia.
3. Pro hodnocení zkoušky se užívá klasifikační stupnice výborně, velmi dobře, dobře,
nevyhovující, v případě kolokvia prospěl, neprospěl.
4. Doktorand, který byl klasifikován stupněm nevyhovující nebo neprospěl, má právo konat
opravnou zkoušku. Pokud zkoušku opět nevykoná, má právo konat zkoušku před komisí.
Komisi z podnětu školitele jmenuje příslušná oborová rada. Předsedou komise je zpravidla
člen oborové rady, jejími členy jsou vždy školitel a učitel daného studijního předmětu.
Termín této zkoušky stanoví předseda komise. O výsledku zkoušky rozhoduje komise na
neveřejném zasedání. Návrh klasifikace je přijat, vysloví-li se pro něj většina přítomných
členů komise. O zkoušce konané před komisí je veden zápis.
5. Klasifikace zkoušky se zapisuje do dokumentace o studiu (čl. 50).
6. Nevykoná-li doktorand zkoušku ze studijního předmětu předepsaného jeho studijním
plánem před komisí podle odstavce 4 ani při druhém zápisu, je mu studium ukončeno
podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68
zákona.
7. Pokud se doktorand bez omluvy ke zkoušce nedostaví nebo jeho omluva není přijata,
hodnotí se stupněm nevyhovující. O přijetí omluvy rozhoduje s konečnou platností
předseda příslušné oborové rady.
Článek 33
Hodnocení a kontrola plnění individuálního studijního plánu
1. Doktorand zpravidla jednou za rok referuje na školicím pracovišti o svém studiu,
výsledcích řešení tvůrčích úkolů a o přípravě dizertační práce.
2. Doktorand každoročně v termínu stanoveném děkanem vypracuje písemnou zprávu o
výsledcích své činnosti, která je jedním z podkladů pro jeho hodnocení školitelem.
3. Školitel pravidelně hodnotí plnění studijních povinností doktoranda a hodnocení
předkládá příslušné oborové radě. Období hodnocení doktorandů stanoví směrnice
fakulty.
4. Při nevyhovujícím hodnocení doktoranda navrhne školitel po vyjádření vedoucího
zaměstnance školicího pracoviště příslušné oborové radě projednání návrhu na ukončení
studia doktoranda podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Tento postup může iniciovat též
40
vedoucí školicího pracoviště nebo oborová rada. Na postup při rozhodování v této věci se
vztahuje § 68 zákona.
5. Doktorand se zapisuje do dalšího roku studia v termínech a za podmínek stanovených
směrnicí děkana. Pokud se doktorand bez omluvy nezapíše ve stanoveném termínu nebo
není-li jeho omluva přijata, jeho studium je ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona.
Omluva se podává děkanovi. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68
zákona.
Článek 34
Přerušení studia v doktorském studijním programu
1. Na základě písemné žádosti doktoranda doporučené jeho školitelem může děkan studium
přerušit. O této skutečnosti je informován školitel.
2. Studium lze souvisle přerušit nejvýše na dobu dvou let. Studium lze přerušit i opakovaně.
Celková doba přerušení studia nesmí překročit dva roky. Výjimky z důvodů zejména
zdravotních může povolit děkan.
3. Pominou-li důvody přerušení studia, může děkan na žádost doktoranda přerušení studia
ukončit i před uplynutím povolené doby jeho přerušení.
4. Jestliže v době přerušení studia doktorand studoval na jiné fakultě nebo vysoké škole a
konal tam zkoušky, může mu na jeho žádost doporučenou školitelem a oborovou radou
děkan uznat odpovídající zkoušku vykonanou na jiné fakultě nebo vysoké škole.
5. Osoba, která se nejpozději do pěti pracovních dnů po uplynutí doby přerušení studia bez
omluvy nedostaví k opětovnému zápisu do studia nebo jejíž omluva není přijata, ztrácí
právo na opětovný zápis do studia. O přijetí omluvy rozhoduje děkan.
Článek 35
Zanechání studia v doktorském studijním programu
Rozhodne-li se doktorand studia zanechat, oznámí své rozhodnutí písemně děkanovi. Pokud
doktorand v rámci studia přijal závazky vyplývající z řešení projektů, hlavní nebo doplňkové
činnosti definované smluvním vztahem, je povinen tento smluvní vztah řádně ukončit.
Článek 36
Uznání částí studia v doktorském studijním programu
1. Doktorandovi, který absolvoval studijní program nebo jeho část nebo studuje jiný studijní
program na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, lze na jeho písemnou žádost
uznat absolvované části studia nebo jednotlivé zkoušky. Při rozhodování se bere zřetel
zejména na zaměření absolvovaného studia nebo jeho části, na prospěch při studiu, na
výsledky vlastní tvůrčí činnosti a dobu, která uplynula od ukončení předchozího studia.
41
2. Uznání části studia lze podmínit vykonáním rozdílových zkoušek.
3. O uznávání částí studia rozhoduje na návrh školitele a po vyjádření oborové rady děkan.
DÍL 2 STÁTNÍ DOKTORSKÁ ZKOUŠKA
Článek 37
1. Při státní doktorské zkoušce má student prokázat hluboké teoretické vědomosti v oboru
dizertační práce a získání požadovaných vědomostí a znalostí z oblasti studia, včetně
metodologických východisek vědecké práce. Její obsah vychází zejména z tématu
doktorského studijního programu, dizertační práce a individuálního studijního plánu
doktoranda.
2. Součástí státní doktorské zkoušky je diskuse související s tématem dizertační práce na
základě pojednání předloženého doktorandem. Toto pojednání obsahuje zejména kriticky
zhodnocený stav poznání v oblasti tématu dizertační práce, vymezení předpokládaných
cílů dizertační práce a charakteristiky zvolených metod řešení. Rozsah pojednání určí
oborová rada.
3. Státní doktorskou zkoušku nebo její část lze jednou opakovat.
4. O průběhu státní doktorské zkoušky je veden protokol. Jeho formu stanoví směrnice
rektora.
Článek 38
Přihlašování ke státní doktorské zkoušce
1. Ke státní doktorské zkoušce se doktorand může přihlásit po splnění všech povinností
předepsaných jeho individuálním studijním plánem.
2. Spolu s přihláškou předloží doktorand přehled aktivit vykonaných během svého studia
v doktorském studijním programu a pojednání podle čl. 37 odst. 2, včetně přehledu
uveřejněných prací, respektive vytvořených inženýrských nebo uměleckých děl.
3. Způsob přihlašování ke státní doktorské zkoušce a dokládání náležitostí podle odstavce 2
stanoví směrnice fakulty.
4. Ke státní doktorské zkoušce je doktorand povinen se přihlásit nejpozději do konce 5.
semestru v případě tříletého DSP a do konce 6. semestru v případě čtyřletého DSP.
Nesplnění tohoto termínu je důvodem ukončení studia. Ze závažných důvodů může děkan
na žádost doktoranda a se souhlasem školitele a oborové rady termín prodloužit.
42
5. Doktoranda, který byl zapsán ke studiu před dnem účinnosti tohoto ustanovení a
nesplňuje podmínku podle odstavce (4), seznámí se změnou Studijního a zkušebního řádu
VUT studijní oddělení fakulty. Termín státní doktorské zkoušky stanoví školitel v nejkratším
možném termínu.
Článek 39
Zkušební komise pro státní doktorské zkoušky
1. Státní doktorská zkouška se koná před zkušební komisí. Komise je stálá nebo je jmenována
„ad hoc“. Komise „ad hoc“ může být ve specifických případech jmenována i v případě, že
je ustanovena komise stálá. Předsedu a členy komise jmenuje na návrh oborové rady
děkan v souladu s § 53 odst. 2 a 3 zákona. Členem komise je rovněž školitel doktoranda.
2. Zkušební komise je nejméně pětičlenná.
3. Jednání zkušební komise řídí její předseda. Jednací řád zkušebních komisí a způsob jejich
svolávání stanoví směrnice fakulty.
4. Předseda zkušební komise pověří jednoho z jejích členů s výjimkou školitele doktoranda,
aby připravil a přednesl jako podklad pro jednání zkušební komise stanovisko
k doktorandem předloženému pojednání.
5. Zkušební komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň tři pětiny jejích členů.
Článek 40
Hodnocení státní doktorské zkoušky
1. Státní doktorská zkouška je klasifikována stupněm prospěl nebo neprospěl.
2. Na neveřejném zasedání zhodnotí zkušební komise průběh státní doktorské zkoušky a
rozhodne hlasováním o její klasifikaci.
3. K dosažení klasifikace „prospěl“ je zapotřebí většiny hlasů všech členů zkušební komise.
4. Pokud je doktorand při státní doktorské zkoušce klasifikován stupněm „neprospěl“, uvede
se do protokolu odůvodnění, které je sděleno doktorandovi.
5. Pokud se doktorand bez omluvy ke státní doktorské zkoušce nedostaví nebo jeho omluva
není přijata, posuzuje se, jako by u zkoušky neprospěl. Omluva se podává děkanovi do pěti
pracovních dnů od termínu státní doktorské zkoušky, který o jejím přijetí s konečnou
platností rozhodne.
6. Nevykoná-li doktorand státní doktorskou zkoušku ani v opravném termínu, je mu studium
ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Postup při rozhodování v této věci se řídí §
68 zákona.
43
DÍL 3 DIZERTAČNÍ PRÁCE A JEJÍ OBHAJOBA
Článek 41
Dizertační práce
1. Dizertační práce je buď:
a) samostatná práce zpracovaná podle odstavce 2 obsahující výsledky řešení vědeckého
či tvůrčího úkolu, nebo
b) tematicky uspořádaný soubor uveřejněných prací.
2. Dizertační práce se člení zejména na tyto části:
a) přehled o současném stavu problematiky, která je předmětem dizertační práce,
b) cíl dizertační práce,
c) výsledky dizertační práce s uvedením nových poznatků, jejich analýzu a jejich význam
pro realizaci v praxi nebo pro další rozvoj vědního oboru,
d) seznam použité literatury,
e) seznam vlastních prací vztahujících se k tématu dizertační práce.
Součástí dizertační práce může být rovněž dokumentace inženýrských nebo uměleckých
děl. Její součástí je vždy souhrn v českém a anglickém jazyce zpravidla v rozsahu jedné
strany.
3. Dizertační práce se předkládá v jazyce českém, slovenském nebo anglickém. Se souhlasem
oborové rady lze předložit dizertační práci i v jiném jazyce.
4. Formální úpravu dizertační práce stanoví směrnice rektora.
5. Jsou-li v souboru uveřejněných prací podle odstavce 1 písm. b) práce, jichž je doktorand
spoluautorem, musí být vymezen podíl doktoranda a doložen prohlášením spoluautorů o
jeho přínosu k jednotlivým pracím.
Článek 42
Řízení o obhajobě dizertační práce
1. K obhajobě dizertační práce se může doktorand přihlásit po vykonání státní doktorské
zkoušky.
2. Spolu s přihláškou k obhajobě dizertační práce doktorand předkládá:
a) dizertační práci v počtu stanoveném fakultou,
b) teze dizertační práce v počtu stanoveném fakultou,
c) přehled aktivit vykonaných během jeho studia v doktorském studijním programu,
včetně seznamu publikovaných prací a prací k publikaci přijatých, respektive seznamu
vytvořených inženýrských nebo uměleckých děl, a ohlasy těchto prací a děl,
44
d) uveřejněné práce nebo rukopisy prací, které jsou k uveřejnění přijaty, spolu s doklady
o jejich přijetí k uveřejnění,
e) stanovisko školitele doktoranda k dizertační práci.
3. Způsob podávání přihlášek k obhajobě dizertační práce stanoví směrnice fakulty.
4. Řízení o obhajobě dizertační práce je zahájeno doručením přihlášky.
5. Pokud přihláška k obhajobě dizertační práce splňuje náležitosti podle odstavce 2, je
postoupena oborové radě k dalšímu řízení.
6. Nesplňuje-li přihláška k obhajobě dizertační práce náležitosti podle odstavce 2, děkan
řízení přeruší a vyzve doktoranda, aby ve stanovené lhůtě nedostatky odstranil, jinak řízení
zastaví.
Článek 43
Teze dizertační práce
1. Teze dizertační práce obsahují ve stručné formě základní myšlenky, metody, výsledky a
závěry dizertační práce ve struktuře stejné jako u dizertační práce. Rozsah stanoví
směrnice rektora.
2. Teze dizertační práce, které doktorand předkládá spolu s přihláškou k obhajobě dizertační
práce, obdrží všichni členové komise pro obhajobu dizertační práce a oponenti.
3. Po úspěšné obhajobě dizertační práce jsou teze dizertační práce se zapracovanými
připomínkami formulovanými v závěrech komise pro obhajobu dizertační práce
publikovány v souladu se směrnicí rektora.
Článek 44
Komise pro obhajobu dizertační práce
1. Obhajoba dizertační práce se koná před komisí pro obhajobu dizertační práce, která je
stálá nebo je jmenována „ad hoc“. Komise „ad hoc“ může být ve specifických případech
jmenována i v případě, že je ustanovena komise stálá. Předsedu a členy komise jmenuje
na návrh oborové rady děkan. Školitel není členem komise pro obhajobu dizertační práce.
2. Komise pro obhajobu dizertační práce je nejméně pětičlenná. Alespoň dva členové komise
jsou osoby jiné než členové Akademické obce VUT.
3. Jednání komise pro obhajobu dizertační práce svolává a řídí její předseda.
4. Komise pro obhajobu dizertační práce je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň tři
čtvrtiny jejích členů. Pro přijetí návrhu je nutná většina hlasů všech členů komise.
45
Článek 45
Oponenti dizertační práce a jejich posudky
1. Komise pro obhajobu dizertační práce jmenuje nejméně dva oponenty dizertační práce,
z nichž nejvýše jeden může být z fakulty nebo instituce, kde práce vznikla. Oponentem
nemůže být jmenován školitel, přímý nadřízený nebo podřízený doktoranda. Děkan může
oponenty jmenovat členy komise pro obhajobu dizertační práce.
2. Oponent vypracuje na dizertační práci písemný posudek.
3. Oponent se v posudku vyjádří zejména:
a) k aktuálnosti tématu dizertační práce,
b) zda dizertační práce splnila stanovený cíl,
c) k postupu řešení problému a k výsledkům dizertační práce s uvedením konkrétního
přínosu doktoranda,
d) k významu pro praxi nebo rozvoj vědního oboru,
e) k formální úpravě dizertační práce a její jazykové úrovni,
f) zda dizertační práce splňuje podmínky uvedené v § 47 odst. 4 zákona.
4. Pokud oponent nevypracuje posudek nejpozději do 2 měsíců ode dne jmenování, může
komise pro obhajobu dizertační práce jmenovat jiného oponenta.
5. Nevyhovuje-li posudek podmínkám podle odstavce 3, vyzve komise pro obhajobu
dizertační práce oponenta, aby posudek doplnil nebo přepracoval. Pokud tak ve
stanovené lhůtě neučiní, komise jmenuje jiného oponenta.
6. Oponentní posudky musí být zaslány všem členům komise pro obhajobu dizertační práce
a doktorandovi alespoň 15 dnů před konáním obhajoby.
Článek 46
V případě, že některý z oponentů nedoporučí dizertační práci k obhajobě, může doktorand
požádat o přerušení řízení o obhajobě dizertační práce, aby mohl svou práci doplnit nebo
přepracovat. O této žádosti rozhoduje na základě doporučení komise pro obhajobu dizertační
práce a příslušné oborové rady s konečnou platností děkan.
Článek 47
Obhajoba dizertační práce
1. Obhajoba dizertační práce je vědeckou rozpravou mezi doktorandem a oponenty, členy
komise pro obhajobu dizertační práce a ostatními účastníky obhajoby.
2. Obhajoba dizertační práce je veřejná. Datum a místo konání musí být oznámeno na úřední
desce příslušné fakulty alespoň dva týdny předem.
46
3. Obhajoba dizertační práce se koná zpravidla do šesti měsíců od zahájení řízení. Doba
přerušení řízení se do této doby nepočítá.
4. Pokud dizertační práce nebyla obhájena, lze se k nové obhajobě přihlásit nejdříve za rok.
Není-li dizertační práce obhájena ani napodruhé, studium doktoranda se ukončí podle §
56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.
5. Dizertační práci je nutné odevzdat k obhajobě nejpozději do 7 let ode dne zápisu do studia.
Pokud ji v této lhůtě doktorand neodevzdá, jeho studium se ukončí podle § 56 odst. 1 písm.
b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Na základě
žádosti doktoranda doporučené školitelem a příslušnou oborovou radou může děkan tuto
lhůtu v odůvodněných případech výjimečně prodloužit.
Článek 48
1. Komise pro obhajobu dizertační práce dbá o to, aby se obhajoba konala do 30 dnů po
doručení posudků od všech oponentů, popřípadě po jejich doplnění nebo přepracování
(čl. 45 odst. 5). O překročení lhůty je nutno vyrozumět děkana, který ji může přiměřeně k
důvodům prodloužit.
2. Obhajoba dizertační práce probíhá za účasti oponentů. Jestliže se výjimečně některý z nich
nemůže obhajoby zúčastnit, může se obhajoba konat za podmínky, že nepřítomný
oponent podal kladný posudek. V tomto případě se posudek nepřítomného oponenta čte.
Přítomen musí být alespoň jeden oponent.
3. Obhajobu dizertační práce řídí předseda komise pro obhajobu dizertační práce, výjimečně
z jeho pověření jiný člen komise.
4. Při obhajobě dizertační práce se postupuje zpravidla takto:
a) předsedající zahájí obhajobu, představí doktoranda, sdělí téma dizertační práce a
seznámí komisi pro obhajobu dizertační práce s přehledem jeho publikovaných
vědeckých prací, resp. jím vytvořených inženýrských nebo uměleckých děl,
b) doktorand vyloží podstatný obsah a hlavní výsledky své dizertační práce,
c) školitel seznámí komisi pro obhajobu dizertační práce se svým stanoviskem k práci
doktoranda a k obhajované dizertační práci,
d) oponenti přednesou podstatný obsah svých posudků,
e) doktorand zaujme stanovisko k posudkům oponentů, zejména k námitkám,
připomínkám a dotazům,
f) předsedající zahájí diskusi, které se mohou zúčastnit všichni přítomní.
5. Obhajoba dizertační práce zpravidla netrvá déle než 2 hodiny.
6. V neveřejném zasedání zhodnotí komise pro obhajobu dizertační práce za účasti
oponentů a školitele obhajobu dizertační práce a v tajném hlasování rozhodne o jejím
výsledku. K úspěšné obhajobě dizertační práce je zapotřebí většiny hlasů všech členů
47
komise. Po rozhodnutí o výsledku obhajoby dizertační práce se komise usnáší většinou
hlasů přítomných členů komise na odůvodnění rozhodnutí. S rozhodnutím a jeho
odůvodněním je doktorand seznámen.
7. O obhajobě dizertační práce je veden protokol, jehož přílohou jsou posudky oponentů.
Závěry komise pro obhajobu dizertační práce obsahují rovněž stanovisko k tezím
dizertační práce a případné požadavky na úpravy pro jejich publikaci. Formu protokolu
stanoví směrnice rektora.
8. O obhajobě dizertační práce informuje předseda komise pro obhajobu dizertační práce
příslušnou oborovou radu a děkana.
DÍL 4 ŘÁDNÉ UKONČENÍ STUDIA V DOKTORSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU
Článek 49
Dnem řádného ukončení studia je den, kdy byla obhájena dizertační práce.
ČÁST ČTVRTÁ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Článek 50
Dokumentace o studiu
1. Dokumentace o studiu slouží k zápisu, uchovávání a zpracování údajů souvisejících se
studiem jednotlivých studentů a doktorandů.
2. Dokumentace o studiu je součástí informačního systému VUT v Brně. Podrobnosti o
vedení studijní dokumentace stanoví směrnice fakulty.
3. Součástí dokumentace o studiu je závěrečná práce.
4. Bakalářské, diplomové a dizertační práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být
nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti
v místě pracoviště VUT, kde se má konat obhajoba práce. Každý si může ze zveřejněné
práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny.
48
5. Ustanovení odstavce 4 se použijí, pokud zvláštní právní předpisy o ochraně duševního
vlastnictví nebo obchodního tajemství2 nestanoví jinak.
Článek 51
Styk studenta s fakultou
V jednáních o studijních záležitostech může být student zastupován svým zplnomocněným
zástupcem.
Článek 52
Ukončení studia
1. Nesplní-li student požadavky vyplývající ze studijního programu podle tohoto řádu, je
dnem ukončení studia den, kdy rozhodnutí o ukončení studia nabylo právní moci (§ 56
odst. 1 písm. b) zákona).
2. Student je povinen nejpozději ke dni ukončení studia odevzdat potvrzený a podepsaný
výstupní list jako doklad o vypořádání všech vzájemných závazků mezi ním a VUT či
fakultou.
Článek 53
Způsob náhradního doručování
Rozhodnutí ve věcech:
a) udělení výjimky z pravidel pro stanovení studijního plánu podle čl. 3 odst. 5,
b) přerušení studia podle čl. 18 nebo čl. 34,
c) uznávání částí studia nebo zkoušek podle čl. 20 nebo čl. 36,
d) ukončení studia podle čl. 11 odst. 5, čl. 12 odst. 8, čl. 15 odst. 1, čl. 17 odst. 5, čl. 22 odst.
4, čl. 32 odst. 6, čl. 40 odst. 6 a čl. 47 odst. 4 lze studentům a doktorandům do vlastních
rukou doručovat přímo na kmenové fakultě nebo poštou. Rozhodnutí je doručeno dnem
jeho převzetí, dnem odepření zásilku převzít nebo uplynutím tří dnů od jejího uložení na
poště. Nepodaří-li se rozhodnutí podle písmen a) až c) doručit, je vyvěšeno na úřední desce
fakulty. Datum jeho vyvěšení je dnem jeho doručení.
Článek 54
Pochvaly a ocenění
1. Podle čl. 42 odst. 4 Statutu VUT uděluje rektor jako ocenění mimořádných výsledků
studenta nebo doktoranda během jeho studia Cenu rektora.
2 Např. zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně
některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 17 až 20 obchodního zákoníku.
49
2. Ocenění za výsledky studia udělované fakultou určuje směrnice fakulty.
ČÁST PÁTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 55
Přechodná ustanovení
1. V případě kolize ustanovení tohoto řádu s důsledky dosavadních studijních předpisů se
postupuje tak, aby student nebo doktorand v přechodovém období neutrpěl újmu.
2. Doba přerušení studia před 1. lednem 1999 se do doby studia nezapočítává.
Článek 56
Závěrečná ustanovení
1. Zrušuje se Studijní a zkušební řád Vysokého učení technického v Brně zaregistrovaný
Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 2. července 2004 pod čj. 21 214/2004-
30.
2. Tento řád byl v souladu s § 9 odst. 1 písm. b) zákona schválen Akademickým senátem VUT
dne 21. září 2010 a 16. listopadu 2010.
3. Tento řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem
školství, mládeže a tělovýchovy.
4. Tento řád nabývá účinnosti dnem nabytí platnosti.
***
Změny Studijního a zkušebního řádu Vysokého učení technického v Brně byly schváleny podle § 9 odst. 1
písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých
školách), ve znění pozdějších předpisů, Akademickým senátem Vysokého učení technického v Brně dne 22.
února 2011 a dne 17. května 2011.
Změny Studijního a zkušebního řádu Vysokého učení technického v Brně nabývají platnosti podle § 36 odst.
4 zákona o vysokých školách dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
Změny Studijního a zkušebního řádu Vysokého učení technického v Brně nabývají účinnosti dnem 1. září
2011.
doc. Dr. Ing. Petr Hanáček, v. r.
předseda Akademického senátu
prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, v. r.
rektor
50
směrnice č. 4 děkana Fakulty architektury VUT v Brně
PRO STUDIUM V BAKALÁŘSKÉM A MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU 2015/2016
Oddíl č. 1
Úvodní ustanovení
1. Směrnice č. 4 děkana Fakulty architektury VUT v Brně pro studium v bakalářském a magis-
terském studijním programu (dále jen směrnice) v akademickém roce 2015/2016 dopl-
ňuje Studijní a zkušební řád VUT v Brně (s výjimkou části třetí, dále jen SZŘ) jako vnitřní
předpis k organizaci a uskutečňování bakalářského a magisterského studijního programu
na Fakultě architektury VUT v Brně.
2. Standardní délka studia bakalářského studijního programu (dále BSP) na FA VUT v Brně
je 8 semestrů. Přesáhne-li však délka studia 10 semestrů, platí student dle § 58 odst. 3
zákona č. 111/98 Sb. poplatky spojené s jeho studiem.
3. Standardní délka studia magisterského studijního programu (dále MSP) na FA VUT v Brně
jsou 4 semestry. Přesáhne-li však délka studia 6 semestrů, platí student dle §58 odst. 3
zákona č. 111/98 Sb. poplatky spojené s jeho studiem.
Oddíl č. 2
Akademický rok a časové členění studia
1. Přednáškovou skupinu tvoří studenti jednoho ročníku.
2. Studijní skupinu tvoří přibližně jedna čtvrtina studentů ročníku. Velikost studijní skupiny
se pohybuje od 20 do 25 studentů. Rozdělení do studijních skupin se uplatňuje ve výuce
plošné.
3. Rozvrhovou skupinu tvoří studenti, kteří jsou přihlášeni do jednotlivých předmětů tam,
kde je to možné. Jsou to především ateliéry a povinně volitelné předměty v BSP a volitelné
semináře v MSP.
51
4. Studijní plán BSP je standardně strukturován do 1. až 4. ročníku. Poslední (8.) semestr je
vymezen pro práci na bakalářské práci.
5. Studijní plán MSP je standardně strukturován do 1. až 2. ročníku. Poslední (4.) semestr je
vymezen pro práci na diplomové práci.
6. Z časového hlediska probíhá výuka v rocích studia, které udávají dobu, během níž student
postupně absolvuje předepsané předměty studijního plánu.
7. Časový plán akademického roku je přílohou č. 1 této Směrnice.
Oddíl č. 3
Studijní plány
1. Strukturovaný seznam předmětů studia je přílohou č. 2 a č. 3 této Směrnice.
2. Zápisy a absolvování předmětů povinných a povinně volitelných jsou povinné. Zápisy a
absolvování předmětů volitelných jsou dobrovolné. Za volitelné předměty se rovněž
považují všechny povinné a povinně volitelné předměty absolvované dobrovolně nad
rámec studijního plánu.
Oddíl č. 4
Rada studijního programu
1. Rada studijního programu (dále jen Rada) je sestavena z děkanem jmenovaných akade-
mických pracovníků FA VUT v Brně a proděkana pro výuku.
2. Jednotliví členové jsou jmenováni na funkční období jednoho akademického roku.
3. Členství v Radě je nezastupitelné.
4. Předsedou Rady je proděkan pro výuku.
5. Rada je usnášení schopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů.
6. Rozhodnutí Rady je platné, jestliže pro něj hlasovala nadpoloviční většina přítomných
členů.
7. Pro revokaci usnesení Rady musí hlasovat nadpoloviční většina členů Rady.
8. Rada může hlasovat veřejně nebo tajně. O způsobu hlasování rozhoduje předseda Rady.
9. Do náplně činnosti Rady patří kromě činností vyjmenovaných v článku 4, odst. 1) SZŘ VUT
v Brně ještě posoudit otevření povinně volitelných předmětů v bakalářském studijním
programu a volitelných seminářů v magisterském studijním programu,
10. Rada vydává doporučení děkanovi ve věcech vyjmenovaných v článku 4, odst. 1) SZŘ VUT
v Brně a oddílu 4, odst. 9 této Směrnice.
52
Oddíl č. 5.
Kreditový systém
1. Každému předmětu studijního plánu zakončenému zkouškou, zápočtem, nebo klasifiko-
vaným zápočtem je zpravidla přiřazen počet kreditů, který odpovídá počtu hodin výuky
týdně v jednom semestru. Předměty studijního plánu jednoho ročníku představují hod-
notu 60 kreditů při stanoveném počtu 24 výukových hodin týdně v případě BSP a 24 výu-
kových hodin týdně v případě MSP v jednom semestru.
2. Kredity jsou přiřazeny předmětům povinným a povinně volitelným, nikoliv předmětům
volitelným nebo absolvovaným dobrovolně nad rámec studijního plánu.
Oddíl č. 6.
Způsob výuky a její zabezpečování
1. Těžištěm výuky na FA VUT v Brně je předmět Ateliérová tvorba.
2. Ateliérovou výuku v BSP vedou interní a externí učitelé pověření vedoucím Ústavu
navrhování.
3. Způsob a forma zpracování a odevzdání projektu je dána zadáním vedoucího práce
v souladu s časovým plánem akademického roku, příloha č. 1 a č. 4 této Směrnice.
4. V ateliérové výuce si mohou studenti zvolit učitele a téma práce registrací přes intranet
FA VUT. Učitelé pak určí počet studentů, které budou učit, při snaze o to, aby jejich peda-
gogická kapacita byla naplněna.
5. Studenti se přihlásí do ateliérové výuky příslušného ústavu v termínu vyhlášeném děka-
nem, zpravidla v závěru předcházejícího semestru.
6. Studenti mají v rámci BSP za povinnost absolvovat jednou ateliérovou výuku v rozsahu
měřítka:
ateliér malé stavby – DŮM
ateliér velké stavby – DŮM A MÍSTO
ateliér souboru staveb – MĚSTO A MÍSTO
dvakrát volné téma
7. Studenti BSP si volí ateliérový projekt v rozsahu měřítka i volného zadání s přihlédnutím
k vazbě na jednotlivé semestry:
1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník
1. sem 2. semestr 3. semestr 4. semestr 5. semestr 6. semestr 7. semestr 8. semestr
základy arch.
navrhování
ateliér
malé
stavby
ateliér
velké
stavby
ateliér
souboru
staveb
volné
zadání
volné
zadání
bakalářská
práce
53
8. Nepřihlásí-li se student ve stanoveném termínu do Ateliérové tvorby, ztrácí nárok na
volbu učitele a tématu. Termíny a postup při vypisování témat a přihlašování studentů
stanoví vyhláška proděkana pro výuku.
9. Studenti BSP jsou povinni přijít k první konzultaci zadání ateliéru do 14 dnů od začátku
semestru. Ti, kteří si bez omluvy zadání v určeném termínu nevyzvednou, musí si před-
mět opakovaně zapsat v dalším roce studia.
10. Studenti BSP mají za povinnost absolvovat ve 3. ročníku (letní semestr) jeden povinně
volitelný předmět a ve 4. ročníku (zimní semestr) jeden povinně volitelný předmět. Stu-
dent si vybírá z celkové nabídky povinně volitelných předmětů pro oba ročníky BSP.
Nezapíše-li se student ve stanoveném termínu, ztrácí nárok na volbu tohoto předmětu.
Každý povinně volitelný předmět je možno otevřít v případě alespoň 5 přihlášených
studentů.
11. Povinný předmět Stavební projekt si registrují studenti 4. ročníku BSP za obdobných
podmínek jako předmět ateliérová tvorba, tj. volí si učitele a téma.
12. Studium v MSP je organizováno do modulů. Moduly odpovídají odbornému zaměření
specializovaných ateliérů. Studijní plán modulu sestává z přednášek společných pro
všechny studenty ročníku, individuálně vybraného specializovaného ateliéru a výběru
z nabídky volitelných seminářů.
13. Student zapsaný do 1. ročníku MSP si volí modul a specializovaný ateliér.
14. Student se přihlašuje do modulů a specializovaných ateliérů registrací přes intranet FA
VUT ve stanoveném termínu.
15. Vedoucí ateliéru má právo vybrat si ze studentů přihlášených v prvním kole, pokud je
jejich počet nadměrný. Z důvodu vysokého počtu uchazečů, či z důvodu nepřijatelných
předchozích výsledků studia je v pravomoci vedoucího specializovaného ateliéru ucha-
zeče odmítnout.
16. Studenti MSP budou zařazeni do modulů s přihlédnutím k jejich zájmu a výběru učitelů.
Konečné rozdělení bude zveřejněno nejpozději týden před zahájením výuky. V týdnu po
zveřejnění je možno reagovat na případné závažné důvody ke změně zařazení studenta
do modulu nebo specializovaného ateliéru. Studenti, kteří nevyužili možnosti volby,
budou do ateliérů zařazeni proděkanem pro výuku.
17. Dnem zahájení výuky na FA vstoupí rozdělení studentů do modulů v platnost a je závazné
pro celé studium v MSP. Vzhledem k charakteru ateliérové tvorby, nelze zapsané moduly
či ateliéry v průběhu MSP měnit.
54
Oddíl č. 7
Studijní poradenství
1. Informace poskytuje studentovi fakulta prostřednictvím studijního oddělení ve věcech
organizačních. Ve věcech individuální skladby studijního plánu pak proděkan pro výuku.
Oddíl č. 8
Ověřování studijních výsledků
1. Účast na průběžných kontrolách studia (kritiky, kontrolní testy, domácí práce, klauzurní
práce apod.) v plánovaných termínech je povinná a je nedílnou součástí závěrečného
hodnocení výsledků studia.
2. V rámci ateliérové tvorby se v průběhu každého semestru uskuteční nejméně tři kritiky.
Oddíl č. 9
Zápočet a klasifikovaný zápočet
1. Studentovi, který získal zápočet z předmětu zakončeného zápočtem a zkouškou a neu-
končil tento předmět vykonáním zkoušky do konce příslušného akademického roku, je
při opakovaném zápisu předmětu tento zápočet uznán, nezmění-li se podmínky udělení
zápočtu.
2. Ateliérové práce se odevzdávají tak, aby mohly být vystaveny v příslušných ateliérech
včetně klasifikace vedoucích učitelů, a to ve zkouškového období probíhajícího semestru
(viz příloha č. 1 Časový plán). Přesný termín odevzdání a podmínky pro získání klasifikace
stanoví vedoucí ateliérů a zveřejní ho na začátku semestru.
3. Pokud student neodevzdá kompletní práci ve stanoveném termínu a řádně se neomluví,
nebo jeho omluvu vedoucí ústavu neuzná, hodnotí se klasifikačním stupněm F (nevyho-
vující). Student, jehož ateliérová práce byla hodnocena známkou F, nemůže získat klasifi-
kovaný zápočet v náhradním termínu. Řádně omluvenému studentovi může vedoucí
ústavu určit náhradní termín odevzdání práce. Hodnocení práce odevzdané v náhradním
termínu je stejné jako u práce odevzdané v termínu řádném.
Oddíl č. 10
Zkouška
1. Zkoušky na FA jsou ústní, písemné nebo kombinované (písemné a ústní).
55
2. O druhu zkoušky (ústní, písemné, kombinované) rozhoduje vedoucí ústavu. U kombino-
vané zkoušky je konání druhé části zkoušky (ústní) podmíněno úspěšným absolvováním
první (písemné) části zkoušky.
3. Zkušební testy písemných zkoušek připravují a opravují přednášející učitelé. Ústní
zkoušku koná student zpravidla u přednášejícího učitele. Výjimečně může vedoucí ústavu
pověřit zkoušením i jiného učitele.
4. Zkoušky konají studenti zejména ve zkouškovém období. Zkoušky včetně opravných
termínů musí být vykonány do 31. července příslušného akademického roku. V srpnu již
nemohu být z důvodu elektronických zápisů vypisovány žádné termíny zkoušek.
5. Řádné termíny a místa konání zkoušek v bakalářském i magisterském studijním pro-
gramu jsou proděkanem pro výuku zveřejněny formou rozvrhu zkoušek nejpozději týden
před začátkem zkouškového období na intranetu. Garanti jednotlivých předmětů zveřejní
konání 1. a 2. opravného termínu zkoušek na intranetu nejpozději v 1. týdnu zkouškového
období v souladu s bodem 6 tohoto oddílu.
6. Pokud se student nedostaví ke zkoušce v řádném termínu, nebo od ní odstoupí nebo byl
klasifikován známkou F (nevyhovující), může vykonat zkoušku ve dvou opravných termí-
nech. Termíny určí a zveřejní v dostatečném předstihu garant příslušného předmětu.
Řádně omluvenému studentovi dle článku 12, odst. 10) SZŘ VUT v Brně určí garant před-
mětu náhradní termín konání zkoušky. V tomto případě je tento termín považován za
první ze tří možných.
Oddíl č. 11
Klasifikační stupnice
1. Pro hodnocení úrovně požadovaných aktivit klasifikovaným zápočtem a úrovně znalosti
problematiky předmětu zkouškou se pro zápis do výkazu o studiu a do informačního sys-
tému na Fakultě architektury používá klasifikační stupnice ECTS.
2. Klasifikace se do výkazu o studiu zapisuje ve formě: písmeno / odpovídající počet celých
bodů (např. A/95).
3. Pro potřebu centrální evidence jsou písmena vyjádřena přiřazenými hodnotami uvede-
nými v tabulce článku 13 SZŘ VUT.
Oddíl č. 12
Průměrná klasifikace studenta
1. Pro výpočet váženého studijního průměru jsou písmena vyjádřena přiřazenými hodno-
tami uvedenými v článku 14, odst. 1) SZŘ VUT.
56
Oddíl č. 13
Zápis do dalšího roku studia
1. Zápisy se konají v termínech stanovených děkanem v souladu s vyhlášeným časovým plá-
nem akademického roku. Zápisy studentů do 1. ročníku BSP a 1. ročníku MSP probíhají
prezenční formou, zápisy studentů do 2. - 4. ročníku BSP a 2. ročníku MSP probíhají elek-
tronicky.
2. Student si zapisuje povinné a povinně volitelné předměty studijního plánu příslušného
ročníku a předměty nižšího ročníku, které neabsolvoval. Může si zapsat předměty vyššího
ročníku, které chce studovat s předstihem a volitelné předměty.
3. Řádně absolvované předměty nelze znovu zapsat. Povinné a povinně volitelné předměty
si může student opakovaně zapsat pouze jednou (viz SZŘ VUT, článek 6, odst. 2).
4. Do prvního roku studia si student zapíše všechny předměty studijního plánu 1. ročníku
BSP.
5. Do dalšího roku studia se student může zapsat při dodržení zásad stanovených SZŘ VUT
a těchto podmínek:
a) minimální součet kreditů, které student získal za všechny předchozí roky studia, musí
v BSP odpovídat uvedeným hodnotám:
zápis do roku studia BSP požadovaný počet dosažených kreditů
2. rok studia 45 kreditů
3. rok studia 95 kreditů
4. rok studia 135 kreditů
zápis do roku studia MSP požadovaný počet dosažených kreditů
2. rok studia 42 kreditů
b) vážený studijní průměr (VP) za všechny předchozí roky studia nesmí přesáhnout
hodnotu 2,5.
c) úspěšné absolvování minimálně jednoho ateliéru v předchozím roce studia.
Oddíl č. 14
Přerušení studia
1. Celková přípustná doba přerušení studia nesmí překročit standardní dobu studia – v BSP
4 roky, v MSP 2 roky (článek 18 SZŘ VUT).
2. Student MSP však musí požádat děkana fakulty o stanovení podmínek pro další pokračo-
vání studia v MSP vzhledem k průběhu a obsahu specializovaných modulů MSP.
57
Oddíl č. 15
Uznání části studia
1. Student, který absolvoval část předchozího studia na stejné nebo jiné vysoké škole
příbuzného zaměření, může požádat o uznání jednotlivých předmětů nebo celých
ročníků s ohledem na obsah příslušného ročníku studijního programu. Uznány jsou
zpravidla předměty hodnocené A, B, C s datem absolvování ne starším 5 let ke dni zápisu.
2. Uznávání části studia absolvovaného v zahraničí podléhá ustanovením článku 20, odst. 2)
až 7) SZŘ VUT. V případě studia v délce jednoho nebo více semestrů dle pravidel obsaže-
ných v příloze č. 6 této Směrnice je studentovi uznáno studium jako celek za každý
jednotlivý semestr včetně příslušného počtu kreditů.
Oddíl č. 16
Řádné ukončení studia
1. K řádnému ukončení studia musí student získat 240 (210+30 za bakalářský projekt)
kreditů v bakalářském studijním programu a 120 (90+30 za diplomní projekt) kreditů
v magisterském studijním programu.
Oddíl č. 17
Státní závěrečná zkouška
1. Studium BSP je ukončeno státní závěrečnou zkouškou v bakalářském studijním
programu.
2. Studium MSP je ukončeno státní závěrečnou zkouškou v magisterském studijním
programu.
3. Státní závěrečná zkouška v BSP se člení na tyto části:
a) ústní zkouška z předmětů: Navrhování staveb; Stavitelství; Teorie, vývoj a dějiny
architektury a urbanismu (uskuteční se v 7. semestru BSP),
b) obhajoba bakalářské práce (uskuteční se v 8. semestru BSP).
4. Státní závěrečná zkouška v MSP se člení na tyto části:
a) ústní zkouška z předmětů: Teorie architektury a urbanismu; Legislativa
v architektonické praxi (uskuteční se ve 3. semestru MSP),
b) obhajoba diplomové práce (uskuteční se ve 4. semestru MSP).
5. Obhajoby bakalářské práce nebo diplomové práce jsou organizovány Ústavem
navrhování.
6. Ústní zkouška, která je součástí státní závěrečné zkoušky, se koná odděleně. Zkušební
termíny jsou uvedeny v příloze č. 1. – Časový plán akademického roku této Směrnice.
58
7. Zařazení studentů do jednotlivých termínů bude zveřejněno nejpozději do konce zimního
semestru. Pokud se student nedostaví nebo od zkoušky odstoupí, ztrácí nárok na první
termín. Omluvu přijímá pouze děkan FA nejpozději 3 dny před konáním zkoušky. Za
organizaci ústních závěrečných zkoušek jsou, při dodržení této Směrnice, odpovědni
garanti určení děkanem.
8. Obhajoba bakalářské nebo diplomové práce je poslední částí státní závěrečné zkoušky
v příslušném studijním programu a může se uskutečnit až po vykonání ústní zkoušky.
Oddíl č. 18
Zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky
1. Jednací řád zkušebních komisí je přílohou č. 5. této Směrnice.
2. Za svolání komise pro státní závěrečné zkoušky odpovídají vedoucí příslušných ústavů.
Oddíl č. 19
Bakalářská nebo diplomová práce
1. Bakalářská nebo diplomová práce jsou vysokoškolské kvalifikační práce BSP a MSP obha-
jované před státní závěrečnou komisí jmenovanou děkanem fakulty. Jejich zpracování a
odevzdání probíhá dle zadání vedoucího práce v souladu s časovým plánem akademic-
kého roku, příloha č. 1 a č. 4 této Směrnice, a dle Směrnice rektora č.2/2009.
2. Témata bakalářských prací vypisují vedoucí bakalářských prací po projednání v Radě
studijního programu. Zadání bakalářské práce obdrží studenti od svých učitelů.
3. Témata diplomových prací vypisují vedoucí diplomových prací po projednání v Radě
studijního programu. Zadání diplomové práce obdrží studenti od svých učitelů.
4. Rada studijního programu může vyslovit souhlas s tématem bakalářské nebo diplomové
práce, které jí v dostatečném časovém předstihu předloží k projednání student.
5. Bakalářskou a diplomovou práci vedou akademičtí pracovníci: profesoři, docenti, Ph.D. a
autorizované osoby.
6. Student, který úspěšně splnil všechny studijní povinnosti BSP a získal 210 kreditů a
úspěšně absolvoval ústní část státní závěrečné zkoušky, obdrží písemné zadání bakalář-
ské práce dle Časového plánu akademického roku, příloha č. 1 této Směrnice.
7. Student, který úspěšně splnil studijní povinnosti MSP a získal 90 kreditů a úspěšně absol-
voval ústní část státní závěrečné zkoušky, obdrží písemné zadání diplomové práce dle
Časového plánu akademického roku, příloha č. 1 této Směrnice.
8. Bakalářská i diplomová práce (dále jen kvalifikační práce) je výhradně prací jednotlivce.
59
9. Termín odevzdání kvalifikační práce je uveden v Časovém plánu akademického roku.
10. Ve výjimečných případech může děkan určit náhradní termín odevzdání řádně omluve-
nému studentovi, který neodevzdal včas svou kvalifikační práci.
11. Student, který odevzdá kvalifikační práci ve stanoveném termínu a práce je posouzena
nezávislou porotou, vedoucím práce a oponentem, může dokončit studium v příslušném
studijním programu státní závěrečnou zkouškou v řádném termínu.
12. Student, který neodevzdá svou kvalifikační práci v řádném termínu, takže jeho práce není
posouzena nezávislou porotou, může zpracovat a obhájit práci s novým zadáním v řád-
ném termínu v následujícím akademickém roce.
13. Rozhodne-li komise pro státní závěrečné zkoušky v příslušném studijním programu, že
student, jehož kvalifikační práce je hodnocena známkou F, musí práci vypracovat s novým
zadáním v následujícím akademickém roce.
Oddíl č. 20
Hodnocení státní závěrečné zkoušky
1. Zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky v BSP nebo MSP hodnotí bakalářskou
nebo diplomovou práci na základě obhajoby studenta s přihlédnutím k hodnocení
vedoucího práce a návrhu klasifikace oponenta. Viz příloha č. 5 - Jednací řád zkušebních
komisí 2015/2016.
Oddíl č. 21
Závěrečné ustanovení
1. Tato Směrnice nabývá účinnosti dnem 1. září 2015.
2. Současně se ruší Směrnice děkana Fakulty architektury VUT v Brně pro studium v baka-
lářském a magisterském studijním programu ze dne 1. září 2014.
doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc.
děkan Fakulty architektury VUT v Brně
60
příloha č. 1 doplňující směrnici děkana FA pro studium v BSP a MSP
ČASOVÝ PLÁN STUDIA 2015/2016
BAKALÁŘSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM
26.6.2015 zápisy studentů 1. ročníku BSP
1.9.2015 zápisy studentů po přerušení studia a přijatých do BSP, příp. MSP na odvolání
zápisy studentů do 2., 3. a 4. ročníku BSP probíhají elektronicky
VÝUKA 21.9.2015 zahájení výuky 1.- 4. ročníku BSP
25.9.2015 imatrikulace studentů 1. ročníku
21.9.-18.12.2015 13 týdnů výuky zimního semestru
21.12. 2015 - 1.1.2016 vánoční prázdniny
8.1.2016 odevzdání + výstava ateliérových prací
1., 2., 3. ROČNÍK BSP 4.1.- 5.2.2016 5 týdnů zkouškové období
8.2.-6.5.2016 13 týdnů výuky letního semestru
9.5.-10.6.2016* 5 týdnů zkouškové období
18.5.2016 odevzdání + výstava ateliérových prací
4. ROČNÍK BSP 4.1.- 15.1.2016* 2 týdny zkouškové období
18.1.- 22.1.2016 1 týden termíny pro opravné zkoušky
25.1.2016 kontrola ukončení studia v BSP
ŘÁDNÉ UKONČENÍ BAKALÁŘSKÉHO STUDIA termíny konání ústní částí státní zkoušky
1.- 5.2.2016* řádné termíny konání ústních zkoušek z Navrhování staveb,
Stavitelství a Teorie, vývoje a dějin architektury a urbanismu
8.- 12.2.2016* opravný termín
15.2.-6.5.2016 12 týdnů bakalářská práce
9.5.2016 odevzdání bakalářské práce vedoucímu + elektronická forma
9.5.2016 odevzdání bakalářské práce k hodnocení a prezentaci
10.5.2016 zasedání nezávislé poroty
23. a 24.5.2016* závěrečná část státní zkoušky - obhajoba bakalářského projektu
10.6.2016 promoce bakalářů
*/ přesná data konání budou zveřejněna vyhláškou
61
MAGISTERSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM
ZÁPIS 12.6.2015 zápisy studentů 1. ročníku MSP přijatých bez přijímací zkoušky
22.6.2015 zápisy studentů 1. ročníku MSP přijatých na základě přijímací zkoušky
zápisy studentů do 2. ročníku MSP probíhají elektronicky
VÝUKA
21.9.2015 zahájení výuky 1.- 2. ročníku MSP
21.9.-18.12.2015 13 týdnů výuky zimního semestru
21.12. 2015 - 1.1.2016 vánoční prázdniny
8.1.2016 odevzdání + výstava ateliérových prací
1. ROČNÍK MSP 4.1.- 5.2.2016* 5 týdnů zkouškové období
8.2.-6.5.2016 13 týdnů výuky letního semestru
28.3.2016 velikonoční pondělí
9.5.-10.6.2016* 5 týdnů zkouškové období
18.5.2016 odevzdání + výstava ateliérových prací
2. ROČNÍK MSP 4.1.- 15.1.2016* 2 týdny zkouškové období
18.- 22.1.2016* 1 týden termíny pro opravné zkoušky
25.1.2016 kontrola ukončení studia
ŘÁDNÉ UKONČENÍ MAGISTERSKÉHO STUDIA termíny konání ústní částí státní zkoušky
28.1.- 5.2.2016* řádné termíny
konání ústních zkoušek z Teorie architektury a urbanismu,
z Legislativy v arch. praxi
8.- 12.2.2016 opravný termín
22.2.-13.5.2016 12 týdnů diplomová práce
16.5.2016 odevzdání diplomové práce vedoucímu učiteli +
elektronická forma
16.5.2016 odevzdání diplomové práce k hodnocení a prezentaci
17.5.2016 zasedání nezávislé poroty
30. a 31.5.2016* závěrečná část státní zkoušky - obhajoba diplomové práce
17.6.2016 promoce inženýrů
*/ přesná data konání budou zveřejněna vyhláškou
62
PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2016 / 2017
BAKALÁŘSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM
den otevřených dveří 3.11.2015 v 15:00
(gaudeamus 3.-6.11.2015)
přijímání přihlášek do 30.11.2015
instruktáž dozoru při TZ 7.1.2016
talentová zkouška 12. – 22.1.2016
náhradní termín talentové zkoušky 26. – 27.1.2016
vyhodnocení talentové zkoušky leden 2016
instruktáž členů zkušebních komisí 1.6.2016
2. část přijímací zkoušky 6. – 8.6.2016
náhradní termín 2. části přijímací zkoušky 13.6.2016
zápis přijatých 28.6.2016 + 1.9.2016
MAGISTERSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM
přijímání přihlášek do 15.3.2016
zápis přijatých bez přijímací zkoušky 10.6.2016
přijímací zkouška pro ty, co nevyhověli podmínce
přijetí bez př. zkoušky
15.6.2016
zápis přijatých, kteří uspěli při přijímací zkoušce 30.6.2016
DOKTORSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM
přijímání přihlášek do 31.3.2016
přijímací zkouška 2.6.2016
zápis přijatých září 2016
63
příloha č. 2 doplňující směrnici děkana FA pro studium v BSP a MSP
STRUKTUROVANÝ SEZNAM PŘEDMĚTŮ V BSP 2015/16
1. ročník BSP
ZIMNÍ SEMESTR Kód Název př. cv. uk ústav garant kred
TY1 typologie I - obytné stavby 1 0 zk UN doc. Glosová 1
TY2 typologie II - veřejné stavby 1 0 z UN arch. Nový 1
DR1 dějiny architektury 1 2 0 zk UT doc. Hrubý 2
ZAR základy architektury 2 2 klz UT doc. Drápal 8
K0A1 architektonická kompozice 2 1 z, zk UT doc. Drápal 3
PS1 pozemní stavitelství 1 2 2 z, zk US Ing. Suchánek 4
TK1 teorie konstrukcí 1 2 1 z, zk US doc. Petříčková 3
MAG matematika a geometrie 2 2 klz US doc. Meixner 4
VT1 výtvarná tvorba 1 0 2 klz UZ doc. Navrátil 2
VY1 výpočetní techniky 1 0 (2) z VC doc. Viktorin (2)
hodin týdně 14 12 26 30
LETNÍ SEMESTR
Kód Název př. cv. uk ústav garant kred
ZAN základy architektonického navrh. 0 5 klz UN prod. výuka 8
TY3 typologie III - veřejné stavby 2 0 zk UN arch. Nový 2
IAV1 interiér a výstavnictví 1 1 klz UN arch. Mléčka 2
DR2 dějiny architektury II 2 0 zk UT doc. Hrubý 2
U11 základy a vývoj urbanismu 2 1 z, zk UT prof. Koutný 3
SOA soudobá architektura 2 0 klz UT prof. Šlapeta 2
PS2 pozemní stavitelství II 2 2 z, zk US Ing. Suchánek 4
TK2 teorie konstrukcí II 1 1 z, zk US doc. Petříčková 2
VT2 výtvarná tvorba II 0 2 klz UZ doc. Navrátil 2
VY2 výpočetní techniky II - 2D+3D 0 (2) z VC RNDr. Koutná (2)
BA1 angličtina 0 (2) z FAST prod. výuka (1)
hodin týdně 12 16 28 30
64
2. ročník BSP
ZIMNÍ SEMESTR
Kód Název př. cv. uk ústav garant kred
AT1 ateliér malé stavby - DŮM 0 8 klz UN prod. výuka 11
TY4 typologie IV-průmyslové stavby 1 0 zk UN prof. Zemánková 1
TY5 typologie V-zemědělské stavby 1 0 zk UN prof. Urbášková 1
ORP obnova a rekonstrukce památek 2 0 zk UT doc. Hrabec 2
DR3 dějiny architektury III 2 0 zk UT doc. Hrubý 2
PS3 pozemní stavitelství III 2 2 z, zk US prof. Chybík 4
NK1 nosné konstrukce I 1 1 z, zk US doc. Petříčková 2
GEK geodézie a kartografie 0 2 klz US doc. Meixner 2
VT3 výtvarná tvorba III - barva 0 2 klz UZ MgA. Šebánek 2
VY3 výpočetní techniky III - 3D poč. grafika 0 2 klz VC RNDr. Koutná 2
BA2 angličtina 0 (2) z FAST prod. výuka (1)
hodin týdně 9 19 28 30
LETNÍ SEMESTR
Kód Název př. cv. uk ústav garant kred
ATI ateliér velké stavby - DŮM A MÍSTO 0 8 klz UN prod. výuka 11
DR4 dějiny architektury IV 2 0 zk UT doc. Hrubý 2
U22 urbanismus - stavba měst 2 2 z, zk UT doc. Wittmann 4
APE aplikovaná ekologie 1 1 z, zk UT prof. Koutný 2
PS4 pozemní stavitelství IV 2 2 z, zk US prof. Chybík 4
NK2 nosné konstrukce II 1 1 z, zk US doc. Petříčková 2
VT4 výtvarná tvorba IV 0 2 klz UZ doc. Navrátil 2
VY4 výpočetní techniky IV - 3D max 0 (2) z VC doc. Viktorin (2)
BA3 angličtina 0 (2) z FAST prod. výuka (1)
hodin týdně 8 20 28 30
65
3. ročník BSP
ZIMNÍ SEMESTR
Kód Název př. cv. uk ústav garant kred
AT3 ateliér souboru staveb - MĚSTO A MÍSTO 0 8 klz UN prod. výuka 11
DR5 dějiny architektury V 2 0 zk UT doc. Hrubý 2
URK urbanistické kompozice 2 1 z, zk UT doc. Wittmann 3
U23 sídla a osídlení 1 0 klz UT prof. Koutný 1
NK3 nosné konstrukce III 2 1 z, zk US doc. Petříčková 3
TB1 technika budov I 1 2 z, zk US Ing. Svoboda 3
PR1 prostředí staveb I 1 1 klz US Ing. Suchánek 2
VT5 výtvarné tvorba V 0 2 klz UZ arch. Kratochvíl 2
BA4 angličtina 0 2 zk FAST prod. výuka 3
hodin týdně 9 17 26 30
LETNÍ SEMESTR
Kód Název př. cv. uk ústav garant kred
AT4 ateliér-VOLNÉ ZADÁNÍ 1 0 8 klz UN prod. výuka 14
TEA teorie a estetika architektury 2 0 zk UT doc. Drápal 2
UR5 urbanismus - územní plán 1 1 klz UT prof. Koutný 2
SOC sociologie 1 0 zk UT prof. Koutný 1
TB2 technika budov II 1 2 z, zk US Ing. Svoboda 3
PR2 prostředí staveb II 1 1 z, zk US Ing. Suchánek 2
TIN technické infrastruktura 2 0 klz US doc. Meixner 2
VT6 výtvarné tvorba VI 0 2 klz UZ MgA. Šebánek 2
* povinně volitelný předmět 0 2 klz 2
hodin týdně 8 16 24 30
Nabídka volitelných předmětů
Kód Název uk ústav garant kred
AKR Architektonická kritika klz UT doc. Drápal 2
ATV Architektonické tvarosloví klz UT doc. Hrubý 2
DEM1 Design manuál I klz UN prof. Pelčák 2
FIG Figurální kresba klz UZ MgA. Šebánek 2
FO1 Fotografie a architektura I klz UN arch. Ponešová 2
ISA Inženýrské stavby v architektuře klz US doc. Petříčková 2
PSA Prostor a světlo v architektuře klz UT doc. Palacký 2
LAR Lidová architektura klz UT doc. Hrabec 2
RIO Rekonverze uvolněných industriálních objektů klz UN prof. Zemánková 2
TNB Teorie navrhování B klz UN prof. Pelčák 2
66
4. ročník BSP
ZIMNÍ SEMESTR
Kód Název př. cv. uk ústav garant kred
AT5 ateliér-VOLNÉ ZADÁNÍ II 0 8 klz UN prod. výuka 14
DV1 dějiny výtvarného umění I 2 0 zk UT prof. Sedlák 2
TVK tvorba krajiny 2 0 klz UT prof. Koutný 2
SP1 stavební právo I 1 0 zk US arch. Umlášková 1
SPR stavební projekt 0 5 klz US doc. Meixner 5
AST stavební techniky 2 0 klz US doc. Meixner 2
VT7 výtvarná tvorba VII 0 2 klz UZ doc. Makovský 2
* povinně volitelný předmět 0 2 klz 2
SZZ navrhování staveb zk prod. výuka
SZZ stavitelství zk prod. výuka
SZZ teorie, vývoj a dějiny architektury a urbanismu zk prod. výuka
hodin týdně 7 17 24 30
LETNÍ SEMESTR
Kód Název př. cv. uk ústav garant kred
BP bakalářský projekt 24 prod. výuka 30
hodin týdně 0 24 24 30
Nabídka volitelných předmětů
Kód Název uk ústav garant kred
AAP Aktuální architektura vnitřního prostoru klz UN arch. Mléčka 2
AGV Architektura, geometrie a výpočetní technika klz UN arch. Foretník 2
DEM2 Design manuál II klz UN prof. Pelčák 2
EPM Microstation v urbanismu klz UN arch. Františák 2
EUS Materiály, konstrukce a technologie energeticky
úsporného stavitelství
klz US prof. Chybík 2
INA1 Interpretace architektury klz UT doc. Hrubý 2
NEM Neviděné město klz UN arch. Foretník 2
NES Zásady navrhování ekologických staveb klz UN prof. Urbášková 2
PAD Parametrický design klz UZ arch. Kratochvíl 2
KOV Prostor a tvar klz UT doc. Palacký 2
RPP Rekonstrukce památek v praxi klz UT doc. Hrabec 2
SAS Sanace staveb klz US doc. Žabičková 2
SMA1 Prostor v moderní architektuře klz UT prof. Šlapeta 2
TNB2 Teorie navrhování B2 klz UN prof. Pelčák 2
VM1 Vědomá modernizace obytných budov I klz US doc. Meixner 2
67
příloha č. 3 doplňující směrnici děkana FA pro studium v BSP a MSP
STRUKTUROVANÝ SEZNAM PŘEDMĚTŮ V MSP 2015/16
Studium v magisterském studijním programu je organizováno do modulů. Moduly odpovídají
odbornému zaměření specializovaných ateliérů. Studijní plán modulu sestává z přednášek
společných pro všechny studenty ročníku, individuálně vybraného modulového specializova-
ného ateliéru a výběru z nabídky povinně volitelných předmětů.
Student zapsaný do 1. ročníku magisterského studijního programu si volí modulový speciali-
zovaný ateliér. Student se přihlašuje do modulového specializovaného ateliéru přes INTRANET
FA ve stanoveném termínu, a to ve dvou kolech.
Vedoucí ateliéru má právo vybrat si studenty, převyšuje-li počet přihlášených jeho kapacitu.
Z důvodu vysokého počtu uchazečů, či z důvodu předchozích nepřijatelných výsledků studia
je v pravomoci vedoucího modulového specializovaného ateliéru uchazeče odmítnout.
Studenti budou zařazeni do modulových specializovaných ateliérů s přihlédnutím k jejich
zájmu a výběru učitelů.
Dnem zahájení výuky na FA vstoupí rozdělení studentů do modulů v platnost a je závazné pro
celé studium v MSP. Vzhledem k charakteru ateliérové tvorby nelze modulové specializované
ateliéry v průběhu MSP měnit.
Modulové specializované ateliéry MSP vedou interní nebo externí učitelé. Externí učitel musí
mít ve svém týmu alespoň jednoho z interních členů ateliéru, který zajišťuje příslušný modul.
Seznam modulů
modul název modulu ústav garant modulu
M1 ARCHITEKTURA MĚSTA UN doc. NOVÁK
M2 RES PUBLICA UN prof. RULLER
M3 STAVBA, PROSTOR, MĚSTO UN prof. PELČÁK
M4 UMĚNÍ V UMĚNÍ UZ doc. MAKOVSKÝ
M5 POSTINDUSTRIÁLNÍ MĚSTO A POSTAGRÁRNÍ KRAJINA UN doc. HAVLIŠ
M7 ARCHITEKTONICKÝ PROSTOR UN prof. ZEMÁNKOVÁ
M8 TEORIE A ARCHITEKTONICKÁ TVORBA UT prof. ŠLAPETA
68
1. ročník MSP
ZIMNÍ SEMESTR
Kód Název př. cv. uk ústav garant kred
AxZ modulový specializovaný ateliér M1-8 0 12 klz UN garant M 18
MxZ modulový seminář I. M1-M8 2 0 klz UN garant M 2
SAU soudobá architektura a urbanismus 2 0 zk UT prof. Šlapeta 2
SMT stavební materiály a technologie 2 0 zk US doc. Meixner 2
PES prostředí a energetika staveb 2 0 klz US Ing. Suchánek 2
GRT grafické techniky 0 2 klz UZ doc. Navrátil 2
povinně volitelný předmět* 0 2 klz 2
hodin týdně 8 16 24 30
LETNÍ SEMESTR
Kód Název př. cv. uk ústav garant kred
AxL modulový specializovaný ateliér M1-8 0 12 klz UN garant M 18
MxL modulový seminář II M1-M8 2 0 klz UN garant M 2
TEU teorie architektury a urbanismu 2 0 zk UT prof. Koutný 2
SPK ** speciální konstrukce M1-M4, M7-M8 2 0 zk US doc. Petříčková 2
URS ** urbánní strategie M5 UN doc. Havliš
TES technika staveb 2 0 klz US Ing. Svoboda 2
PRE prezentace 0 2 klz UZ arch. Kratochvíl 2
povinně volitelný předmět* 0 2 klz 2
hodin týdně 8 16 24 30
Nabídka volitelných předmětů – ZIMNÍ SEMESTR
Kód Název uk ústav garant kred
ABH2 Architektonické bariéry – handicap II klz UN arch. Žalmanová 2
BLZ Dějiny architektury blízkého východu v kontextu
evropské civilizace
klz UT arch. Boháč 2
DVU Dějiny výtvarného umění klz UT prof. Sedlák 2
INA2 Interpretace architektury klz UT doc. Hrubý 2
MOR Morfologie města klz UT prof. Koutný 2
MVU1 Moderní vývoj a teorie urbanismu I klz UN arch. Kristek 2
SSS2 Symbolika sakrálních staveb II klz UN arch.Mléčka 2
SVT Scénografie - výstavní tvorba klz UN arch. Mléčka 2
TNM1 Teorie navrhování klz UN prof. Pelčák 2
VIZ Emotivní vizualizace klz UZ arch. Kratochvíl 2
VMB Vědomá modernizace obytných budov II klz US doc. Meixner 2
69
Nabídka volitelných předmětů – LETNÍ SEMESTR
Kód Název uk ústav garant kred
AAP2 Aktuální architektura vnitřního prostoru-design klz UN arch. Žalmanová 2
DJ2 Umělecká řemesla klz UN arch. Marek 2
DPS Diagnostika prostředí staveb klz US Ing. Suchánek 2
FO2 Fotografie a architektura II klz UN arch. Ponešová 2
KDT Kulturní dědictví a tvorba architekta klz UN prof. Zemánková 2
KST Konverze staveb klz UN prof. Zemánková 2
MVU2 Moderní vývoj a teorie urbanismu klz UN doc. Havliš 2
PRM Plánování rozvoje města a regionu klz UT prof. Koutný 2
PSS Poruchy a sanace staveb klz US doc. Žabičková 2
PUS Proces trvale udržitelného stavitelství klz US doc. Žabičková 2
SEI Stavitelství a environmentální inženýrství klz US prof. Chybík 2
SMA2 Prostor v moderní architektuře klz UT prof. Šlapeta 2
TNM2 Teorie navrhování klz UN prof. Pelčák 2
VYM2 Pokročilé architektonické vizualizace a animace klz VC doc. Viktorin 2
2. ročník MSP
ZIMNÍ SEMESTR
Kód Název př. cv. uk ústav garant kred
AxZ2 modulový specializovaný ateliér 0 12 klz UN garant M 18
MxZ2 modulový seminář III 2 0 klz UN garant M 2
ARP architekt v praxi 2 0 klz UN prof. Ruller 2
SPZ aplikované stavební právo a předpisy 2 0 klz US JUDr. Řehořková 2
KPS konstrukce pozemního stavitelství 2 0 zk US prof. Chybík 2
RES realizace staveb, podnikání a finance 2 0 zk US doc. Meixner 2
DSP design stavebních prvků 0 2 klz UZ doc. Makovský 2
OCZ odborný cizí jazyk zk UT prod. výuka 3
SZZ teorie architektury a urbanismu zk prod. výuka
SZZ legislativa v architektonické praxi zk prod. výuka
hodin týdně 10 14 24 33
LETNÍ SEMESTR
Kód Název př. cv. uk ústav garant kred
DPx diplomová práce M1-M8 24 SZZ UN garant M 30
hodin týdně 0 24 24 30
70
příloha č. 4 doplňující směrnici děkana FA pro studium v BSP a MSP
ODEVZDÁVÁNÍ PRACÍ 2015/2016
A. ODEVZDÁVÁNÍ ATELIÉROVÝCH PRACÍ
Výstupy předmětu ateliérová tvorba v BSP a MSP jsou odevzdávány dle zadání vedoucího
práce a v souladu s časovým plánem akademického roku v rozsahu daném dokumentací
předmětu AT1, AT2, AT3, AT4-5; A1-7Z.
1. Termíny odevzdání: zimní semestr 2015/2016 8.1.2016 do 24.00 hod.
letní semestr 2015/2016 18.5.2016 do 24.00 hod.
2. Formy odevzdání:
A - elektronická - úvodní obrázek (zmenšenina plakátu), formát .jpg (250x150 px)
(intranet FA) - 5 obrazových příloh dokumentujících ateliérovou práci, formát
.jpg (1600x1200 pixelů)
(obrázky jsou určeny pro prezentaci Vaší práce na webu fakulty)
- textová část (anotace ateliérového projektu), formát .doc
B - listinná - průvodní zpráva
(vedoucímu práce) - výkresová – viz dokumentace příslušného předmětu
- prezentační panel – struktura obsahu odpovídá dokumentaci
projektu
- model
3. Zveřejnění práce:
V termínech daných Časovým plánem akad. roku (příloha č. 1 Směrnice děkana č. 4) a dle
zadání vedoucího práce student vystaví v určených prostorách prezentační panel své práce
včetně hodnocení.
výstava ateliérových prací zimní semestr 2015/2016 od 8.1.2016
letní semestr 2015/2016 od 18.5.2016
71
B. ODEVZDÁVÁNÍ VYSOKOŠKOLSKÝCH KVALIFIKAČNÍCH PRACÍ - VŠKP - rozumí se bakalářské, diplomové a disertační práce
1. VŠKP práce budou odevzdávány dle zadání vedoucího práce a v souladu s časovým
plánem příslušného akademického roku v rozsahu daném studijní dokumentací. Způsob
odevzdávání prací se řídí „Směrnicí rektora č. 2/2009“ a „Dodatkem č. 1 k této směrnici“,
která stanoví jejich předepsanou strukturu, formální úpravu, způsob odevzdávání,
zveřejňování a uchovávání.
2. Termíny odevzdání: bakalářská práce 2016 9.5.2016
obsah forem a časový rozpis bude stanoven vyhláškou
diplomová práce 2016 16.5.2016
obsah forem a časový rozpis bude stanoven vyhláškou
3. Formy odevzdání:
Student fakulty odevzdává úplnou verzi práce (kompletní dle zadání), předepsaná
forma obsahově shodná:
A – elektronická (použije systém StudIS VUT, modul MOJE ZÁVĚREČNÁ PRÁCE)
Elektronická podoba obsahuje jeden soubor ve formátu .pdf (hlavní část práce -
obsahuje zadání práce, průvodní zprávu) a jeden soubor ve formátu .zip (přílohy –
obsahuje prezentační panel, všechny ostatní výkresy, max. velikost 50 MB).
Aktivity studenta související s odevzdáváním VŠKP a realizované ve Studis, v modulu
MOJE ZÁVĚREČNÁ PRÁCE:
1) vloží požadovaná data – anotaci a klíčová slova (česky a anglicky)
2) vloží elektronickou verzi své VŠKP (Hlavní dokument - formát .pdf a Přílohu
– formát zip)
3) potvrdí vložené údaje (odsouhlaseno studentem) – vygeneruje se
„Prohlášení studenta o shodě listinné a elektronické formy VŠKP“
4) vytiskne „Prohlášení studenta o shodě“, podepíše student i vedoucí
práce a v den odevzdání BP, resp. DP předá studijní referentce.
B – listinná (odevzdává k hodnocení nezávislou porotou)
Listinná verze musí obsahovat vlastní projekt (situace, půdorysy, řezy, pohledy,
perspektivy, průvodní zprávu, prezentační panel ve formátu B1, seznam příloh,
doporučené přílohy).
Aktivity vedoucího práce související s odevzdáváním VŠKP budou zpřesněny
vyhláškou měsíc před termínem odevzdání.
72
4. Zveřejnění práce:
Student odevzdává prezentační panel formátu B1 podlepený kapadeskou, umístěný pro
vystavení před obhajobou práce v prostorách Fakulty architektury.
Předepsané rozvržení panelu (viz následující schéma) je závazné.
dokumentace projektu
(situace, půdorysy, řezy,
pohledy, vizualizace,
zpráva…)
*
*volný pruh o výšce 7cm pro umístění jednotného označení vysokoškolské kvalifikační práce
Pro prezentaci Vaší práce na webu fakulty jsou určeny obrázky odevzdané přes
intranet FA – levé menu – odevzdání projektu
- úvodní obrázek (zmenšenina plakátu), formát .jpg (250x150 pixelů)
- 5 obrazových příloh dokumentujících odevzdávanou práci, formát .jpg (1600x1200
pixelů)
- anotace projektu, formát .doc (max. 3500 znaků) – kopie anotace (česky a anglicky)
v modulu „Moje závěrečná práce“
5. Posudky vedoucího a oponenta kvalifikační práce (zodpovídá vedoucí práce):
Termín vložení do IS VUT a dodání podepsaných originálů na studijní oddělení:
bakalářská práce 16.5.2016
diplomová práce 23.5.2016
disertační práce nejpozději 5 dní před obhajobou
6. Zveřejnění hodnocení státní závěrečné zkoušky:
Následující den po obhajobě - poslední části SZZ - provede studijní oddělení.
73
příloha č. 5 doplňující směrnici děkana FA pro studium v BSP a MSP
JEDNACÍ ŘÁD ZKUŠEBNÍCH KOMISÍ 2015/2016
A. JEDNACÍ ŘÁD ZKUŠEBNÍCH KOMISÍ PRO STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY - ÚSTNÍ ČÁST
1. Děkanem jmenovaná komise může zahájit svou práci v min. počtu 3 při zachování
přítomnosti příslušného zkoušejícího každého předmětu, který je obsahem ústní části
zkoušky. Tajemník komisi seznámí s průběhem státní zkoušky. Komise se dohodne na
časovém postupu. V případě absence předsedy či některého z delegovaných zkoušejících,
kontaktuje tajemník proděkana pro studium, případně studijní referentku.
2. Tajemník pozve studenta k vylosování otázky či okruhu z každého předmětu, delegovaný
zkoušející upřesní, popř. vymezí její znění. Otázky zaznamená tajemník do protokolu o
státní závěrečné zkoušce.
3. Studentovi je přímo v místnosti konání zkoušky vymezen čas na písemnou přípravu. (BSP
v délce 25 minut, MSP v délce 15 minut).
4. Po uplynutí doby přípravy pozve tajemník dalšího studenta k zadání otázek a vyměření
jeho času na přípravu a předchozí student je vyzván k prezentaci svých odpovědí v jím
zvoleném pořadí. Členové komise mohou položit doplňující dotazy.
5. Po odchodu studenta a hostů se komise poradí, pak je student zavolán a předseda oznámí
hodnocení jednotlivých zkoušek1) s respektováním pravidel uvedených v čl. 13 Studijního
a zkušebního řádu VUT v Brně.
6. Tajemník zaznamená průběh obhajoby včetně podrobných reakcí studenta, dále klasifikaci
jednotlivých předmětů do protokolu, předseda komise a její členové podepíší protokol.
(Protokoly odevzdá tajemník ihned po ukončení zkoušek referentce studijního oddělení).
Klasifikační stupnice
A B C D E F
výborně velmi dobře dobře uspokojivě dostatečně nevyhovující
90 - 100 bodů 80 - 89 bodů 70 - 79 bodů 60 - 69 bodů 50 - 59 bodů 0 - 49 bodů
1 1,5 2 2,5 3 4
74
B. JEDNACÍ ŘÁD ZKUŠEBNÍCH KOMISÍ PRO STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY – OBHAJOBY VYSOKOŠKOLSKÝCH KVALIFIKAČNÍCH PRACÍ (BAKALÁŘSKÉ NEBO DIPLOMOVÉ PRÁCE)
1. Děkanem jmenovaná komise může zahájit svou práci v min. počtu 3. Tajemník komisi
seznámí s průběhem státní zkoušky, dohodne se na časovém postupu. Komise se
dohodne na časovém postupu. V případě absence předsedy, kontaktuje tajemník
proděkana pro studium, případně studijní referentku.
2. Tajemník pozve a představí všechny studenty a členy komise. V případě stejného zadání
všech obhajujících studentů tajemník, případně vedoucí práce, seznámí se zadáním práce.
Následuje, pokud mají studenti připravenu, prezentace analýz
3. Komise je tajemníkem seznámena s profilem obhajujícího studenta (studijní průměr,
hodnocení ústních částí státní závěrečné zkoušky), poté případně vedoucím práce
s předloženým projektem, hodnocením vedoucího práce a návrhem klasifikace oponenta.
4. Student obhájí svou práci a po přečtení posudků oponenta a vedoucího práce reaguje na
případné připomínky a zodpoví dotazy členů komise.
5. Po odchodu studenta a hostů se komise poradí, pak je student zavolán a předseda oznámí,
zda uspěl či ne.
6. Rozhodne-li komise, že student svou kvalifikační práci neobhájil (je hodnocena známkou
F), musí práci vypracovat s novým zadáním v následujícím akademickém roce.
7. Tajemník zaznamená průběh obhajoby včetně podrobných reakcí studenta a klasifikace
do protokolu, komise se dohodne na hodnocení státní závěrečné zkoušky - obhajoby (čl.
13 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně) a na ocenění děkanem či jiných cenách,
předseda komise a její členové podepíší protokol. (Protokoly odevzdá tajemník ihned po
ukončení obhajob referentce studijního oddělení).
8. Jsou zavoláni všichni studenti, předseda zhodnotí zkoušky, oznámí výsledky, rozloučí se se
studenty před vstupem do praxe.
9. Tajemník upozorní studenty, že mají na studijním oddělení děkanátu potvrdit svoji účast
na promoci.
Klasifikační stupnice
A B C D E F
výborně velmi dobře dobře uspokojivě dostatečně nevyhovující
90 - 100 bodů 80 - 89 bodů 70 - 79 bodů 60 - 69 bodů 50 - 59 bodů 0 - 49 bodů
1 1,5 2 2,5 3 4
75
příloha č. 6 doplňující směrnici děkana FA pro studium v BSP a MSP
PRAVIDLA ZAHRANIČNÍ VÝMĚNY STUDENTŮ 2015/2016
1. Tato pravidla upravují podmínky realizace studijních pobytů na zahraničních vysokých
školách architektonického zaměření a pracovních stáží u zahraničních architektonických
firem na základě platných smluv a dohod o spolupráci, a jsou platná pro studenty FA VUT
v Brně v akademickém roce 2015/2016.
2. FA VUT v Brně podporuje vedle studijních pobytů v zahraničí také rozvoj mezinárodní spo-
lupráce a společných akademických aktivit: konference, výstavy, workshopy, apod.
3. Zajištění kvalitního průběhu oboustranné spolupráce mezi školami, podávání informací o
specifikách zahraničního studia a jazykových předpokladech, včetně supervize studentů
FA VUT v Brně v průběhu jejich studijního pobytu v zahraničí, přebírají kontaktní osoby pro
zahraniční oblasti partnerské spolupráce – vybraní pedagogové FA VUT v Brně podle
oblasti partnerské výměny (viz tabulka). Koordinace, metodické pokyny, souhlas s uzavíra-
nými bilaterálními smlouvami a další dílčí rozhodnutí podléhají na úrovni Fakulty – koordi-
nátorovi zahraničních výměn – proděkanovi pro vnější vztahy, na úrovni Rektorátu VUT –
institucionálnímu koordinátorovi Odboru zahraničních vztahů.
Kontaktní osoby FA VUT v Brně Oblasti partnerské spolupráce
doc. Ing. arch. Karel Havliš TU Graz
Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D. TU Wien, Uni Stuttgart, UP Madrid, UP Valencia,
CEU Cardenal Herrera Valencia, Uni de Alcalá, TU
Tampere, Uni Brighton, KTH Stockholm, Uni Lusi-
ada Lisboa, IIT Chicago, Uni Liechtenstein, Uni
Lucerne, STU Bratislava, METU Ankara, TU Zagreb,
Fontys University of Applied Sciences (Tilburg)
doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann TU Yildiz Istanbul
doc. Ing. arch. Aleš Navrátil, Ph.D. PT Milano
prof. Ing. arch. Helena Zemánková,
CSc.
HTW Saarbrücken, Uni Strathclyde Glasgow, UBO
Brest, ENSA Marseille, ENSA Montpellier, ENSA
Nancy, ENSA Normandie, ENSA Rennes,
Ing. arch. Jan Foretník,Ph.D. KU Leuven (Campus Ghent)
doc. Ing. arch. Iva Poslušná, Ph.D. UACEG Sofia, Fachhoschule Bern
prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta,
DrSc.
Fachhochschule Münster, University of Ljubljana,
University of Applied Sciences (Tallinn), Tallinn
University of Technology
Ing. Vítězslav Nový Fachhochschule Salzburg
Aktuální seznam partnerských škol: www.fa.vutbr.cz/home/international/IOFA/PARTNERS.html
76
4. Finanční podmínky zahraniční výměny upravují směrnice Rektorátu VUT, Útvaru vnějších
vztahů. Výši grantů pro jednotlivé země v daném akademickém roce stanovuje Národní
agentura pro evropské vzdělávací programy www.naep.cz (Erasmus / Pro studenty / Sti-
pendia). Vyjíždějící se zavazuje splnit podmínky stanovené Rektorátem VUT, upra-
vené patřičnými smlouvami a dohodami. Vyjíždějící se rovněž zavazuje splnit pod-
mínky mu uložené Fakultou architektury, formulované – proděkanem pro vnější
vztahy a proděkanem pro studium FA VUT v Brně v této doplňující směrnicí. Výše
poskytovaných stipendií je stanovována individuálně podle druhu stáže a cílové
země výjezdu. S účinností od 1.6.2014 mohou sociálně slabí studenti požádat o navýšení
stipendia programu Erasmus+ (viz Erasmus+ Programme Guide). Studijní a pracovní stáže
zahraničních studentů programu Erasmus+, kteří vyjedou v rámci této mobility do země
svého původu, jsou povolovány jako pobyty s nulovým grantem (tzn. student neobdrží
stipendium). Student má jinak práva a povinnosti jako ostatní Erasmus+ studenti. S účin-
ností od 1.8.2008 v souvislosti se studijními a pracovními stážemi mobilitního programu
Erasmus platí rovněž následující nařízení Rektora: Student ukončí stáž a neodkladně vrátí
poměrnou část stipendia Erasmus, dojde-li v průběhu zahraničního pobytu k ukončení
jeho studia na VUT v Brně, a to ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o ukončení studia na
VUT v Brně nebo ke dni ukončení studia ze zákona č.111/1998 Sb., zákon o vysokých ško-
lách v platném znění – viz Rozhodnutí Rektora č.15/2008.
5. Zahraniční studijní pobyt je třeba chápat především jako doplňkovou součást studia v
bakalářském, magisterském, či doktorském programu. Jejím smyslem je především rozší-
ření a obohacení okruhu znalostí a dovedností nad vlastní rámec studia na domovské
fakultě. V této souvislosti je omezena maximální délka studijního pobytu v rámci řád-
ného studia v rámci každého studijního programu (BSP, MSP, nebo DSP). Pracovní
stáž lze realizovat pouze v rámci MSP a DSP. Upřesňující podmínky viz dále v texu.
6. Studenti fakulty mají možnost během studia vycestovat:
6.1. na základě uzavřených bilaterálních smluv v rámci programů evropské spolupráce
(Erasmus+) a to na studijní pobyt a pracovní stáž,
6.2. v rámci programů spolupráce se zahraničními univerzitami (tj. těch, s nimiž mají VUT,
nebo FA VUT uzavřené dohody o spolupráci i mimo rámec výše uvedených programů,
např. prostřednictvím rozvojových programů MŠMT jako Free Movers, nebo na
základě platných dohod Memorandum of Understanding),
6.3. nad rámec uzavřených dohod a výše uvedených výměnných programů, na základě
individuálního výběru a vlastního financování studentem (v některých případech je
možné získat finanční podporu z programu Free Movers nebo z RP MŠMT) a potvrzení
přijetí ke studiu na zahraniční instituci, následně po odsouhlasení proděkanem pro
vnější vztahy a proděkanem pro studium.
77
7. Obecné podmínky realizace studentských mobilit programu Erasmus+ stanovuje Odbor
zahraničních vztahů Rektorátu VUT.
8. Výběr studentů, se zájmem o studium či práci v zahraničí v rámci bodů 6.1. a 6.2. je v kom-
petenci Fakulty architektury, která musí při výběru respektovat Obecné podmínky reali-
zace studentských mobilit. Proděkan pro vnější vztahy zajistí, aby výběr probíhal
nestranně, transparentně a koordinovaně. Všichni studenti, kteří splňují Kvalifikační pod-
mínky pro mobilitu studentů, musí být informováni o možnosti přihlásit se do výběrového
řízení. Proděkan pro vnější vztahy zajistí rovný přístup ke všem studentům splňujícím
Obecné podmínky realizace studentských mobilit.
9. Vysílající instituce uchová seznam všech studentů a učitelů, kteří se přihlásili do výběro-
vého řízení, a rovněž záznam o průběhu tohoto výběrového řízení a jeho výsledcích, a to
po dobu pěti let.
9.1. Účelem výběrového řízení je vybrat vhodné studenty pro studijní pobyt nebo pra-
covní stáž v zahraničí a tyto vybrané studenty doporučit ke studiu zahraniční part-
nerské škole – na základě předem daných kritérií. Tato kritéria jsou volena tak, aby
byly poskytnuté rovné šance uchazečům, splňujícím podmínky uvedené v bodě
13., bez rozdílu pohlaví, národnosti, rasy a stávajícího ročníku studia na VUT. Součástí
výběrového řízení je posouzení portfolia, studijních výsledků, předpokladů jazyko-
vých a komunikačních schopností. Úspěch ve výběrovém řízení pořádaném fakul-
tou však neznamená automatické přijetí ke studiu na zahraniční školu, ani
automatické přijetí na pracovní stáž. Seznam uchazečů, vybraných ve výběrovém
řízení bude postoupen příslušným zahraničním partnerským školám. Studenti
vybraní ve výběrovém řízení vyplní přihlášky ke studiu (zpravidla formou on-line
formulářů). Zahraniční partnerská škola následně vyrozumí naši fakultu o přijetí /
nepřijetí ke studiu. Přijetí zahraniční firmou na pracovní stáž si studenti vybraní ve
výběrovém řízení vyřizují sami a individuálně.
9.2. Na většině zahraničních škol probíhá výuka zahraničních studentů v místním jazyce
nebo je upravena bilaterální smlouvou. Požadujeme proto od uchazečů získat před
podáním přihlášky na zahraniční školu certifikát dokladující znalost jazyka / jazyků
na zahraniční školou požadované úrovně. FA VUT v Brně neposkytuje finanční
podporu na doplňkové jazykové kurzy studentům.
9.3. Před výjezdem musí být student řádně zapsán do dalšího ročníku studia a musí
mít splněny všechny studijní povinnosti. Každý student, vyjíždějící v letním
semestru, má povinnost mít před výjezdem splněny všechny studijní povinnosti
za zimní semestr studia.
78
9.4. Přihláška do výběrového řízení pro studium v zahraničí obsahuje:
vážený studijní průměr za dobu vysokoškolského studia (váhami jsou počty uděle-
ných kreditů za daný předmět) – bude doplněno Studijním oddělením po ode-
vzdání přihlášek,
potvrzení o jazykových zkouškách na úrovni odpovídající požadavkům přijímající
školy (viz dokumenty: Intranet FA – Pokyny proděkana pro studium, Výuka jazyků
2014-2015 a Seznam zahraničních partnerských škol pro výběrové řízení v daném
roce.
životopis v anglickém jazyce (může být součástí portfolia),
webový odkaz na vlastní elektronické portfolio, obsahující soubor vlastních a pů-
vodních prací, zpracovaných nejen během studia na FA – portfolio bude umístěno
na webovém portále http://issuu.com (veřejně dostupné na internetu),
studenti DSP namísto portfolia předloží souhlas svého školitele.
9.5. Přihláška do výběrového řízení na pracovní stáž v zahraničí obsahuje:
Studentem vyplněný formulář přihlášky do výběrového řízení na pracovní stáž (je
přílohou Vyhlášení VŘ),
Poznámka: Dokument závazné přihlášky „TRAINING AGREEMENT AND QUALITY
COMMITMENT” je trojstranou dohodou, kterou student uzavírá s fakultou, uni-
verzitou a s hostovskou organizací. Potvrzení této dohody všemi zúčastněnými
stranami je požadováno nejpozději měsíc před výjezdem a předání kopie dohody
Mgr. Havlové je podmínkou vycestování).
Dokumenty ke stažení: http://www.vutbr.cz/studium/studium-a-staze-v-zahra-
nici/pracovni-staze-studentu-erasmus-plus
Doporučujeme proto studentům získat potvrzení o přijetí zahraniční firmou co
nejdříve po vyhlášení výsledků výběrového řízení.
potvrzení o jazykových zkouškách,
životopis v anglickém jazyce (může být součástí portfolia),
webový odkaz na vlastní elektronické portfolio, obsahující soubor vlastních a pů-
vodních prací, zpracovaných nejen během studia na FA – portfolio bude umístěno
na webovém portále http://issuu.com (veřejně dostupné na internetu),
studenti DSP navíc k portfoliu předloží souhlas svého školitele.
9.6. Z přihlášených uchazečů vybere odborná komise vhodné kandidáty, na základě
posouzení kvality předloženého portfolia, studijních výsledků a zhodnocení předpo-
kladů jazykových a komunikačních schopností individuálně. Maximální počet stu-
dentů, kteří mohou na pracovní stáž v daném roce vycestovat, stanoví před konáním
výběrového řízení děkan fakulty. Výsledky výběrového řízení budou oznámeny po
ukončení řízení na intranetu.
79
9.7. Uchazeči, kteří byli vybráni pro studium v zahraničí, podepisují studijní plán - „Lear-
ning Agreement“ – dokument, obsahující informace o délce a obsahu studia na za-
hraniční univerzitě. Doporučuje se zapsat si ateliérový projekt (ARCHITECTURE
STUDIO) a maximum zahraničních předmětů (optimálně 30ECTS/semestr),
které jsou kompatibilní s předměty vyučovanými na FA. Studentům se dopo-
ručuje zvolit si poměr mezi ateliérovým projektem, technickými a teoretic-
kými předměty (architektura a urbanismus) rovnoměrně s třetinovým podí-
lem. Před výjezdem je student povinen tento studijní plán projednat s proděkanem
pro studium (pro podrobnosti o nabízených předmětech se uchazeči obracejí na
kontaktní osobu příslušné oblasti partnerské spolupráce v zahraničí). Bez schvále-
ného studijního plánu nelze výjezd do zahraničí realizovat. Každý student musí
být před výjezdem do zahraničí zapsán do dalšího ročníku studia a musí mít
splněny veškeré studijní povinnosti, tj. vykonány veškeré zkoušky a zápočty za
předchozí ročník nebo semestr studia.
9.8. Zahraniční oddělení FA informuje zahraniční univerzity o vybraných uchaze-
čích, kteří uspěli ve výběrovém řízení. Studenti, kteří byli ve výběrovém řízení
vybráni ke studiu na partnerské univerzitě v zahraničí, požádají zahraniční
univerzitu o přijetí ke studiu (vyplní tzv. International Student Application
Form, dokument bývá zpravidla k dispozici na webových stránkách příslušné
univerzity s uvedením termínu, do kdy je přihlášku nutno podat). Studenti,
kterým zahraniční škola následně potvrdí jejich přijetí zpravidla vydáním
akceptačního dopisu, začnou co nejdříve v předstihu s vyhledáním odpovídají-
cího ubytování v zahraničí (možnosti ubytování v zahraničí bývají často velmi
omezené a nájemné se platí na několik měsíců předem).
9.9. Studenti, kteří byli vybráni ke stáži v rámci programu Erasmus + a nemohou nastou-
pit ke studiu/práci v zahraničí, musí tuto skutečnost neprodleně oznámit zahranič-
nímu oddělení FA VUT v Brně. Zahraniční oddělení FA následně informuje Odbor
zahraničních vztahů Rektorátu VUT v Brně.
9.10. Student oznámí datum svého nástupu ke studiu na zahraniční univerzitě do 14 dnů
na Zahraniční oddělení FA VUT v Brně.
9.11. Po návratu z partnerské zahraniční univerzity je student povinen provést finanční
vyúčtování na Odboru zahraničních vztahů Rektorátu VUT v Brně a rovněž je povinen
informovat zahraniční oddělení FA VUT v Brně o svém návratu. Proděkan pro vnější
vztahy ve spolupráci se Studijním oddělením FA a proděkanem pro studium poté
přistoupí k uznávání zahraničních stáží (k uznání zápočtů a zkoušek, které student
absolvoval na zahraniční univerzitě, viz oddíl č. 11 a 12.).
80
9.12. V případě odřeknutí stáže v zahraničí ze strany studenta, bude podle možností uvol-
něné místo nabídnuto náhradníkům vybraným ve výběrovém řízení.
10. Ve výběrovém řízení na pracovní stáže a ostatní formy mobilit popsané v bodě 6.2. bude
sestaven předběžný pořadník vybraných uchazečů. Počet vybraných studentů bude
záviset na počtu aktuálně dostupných míst a prostředků. K uzavření trojstranné dohody o
pracovní stáži, Smlouvy Free Movers apod. bude přistoupeno až na základě předložení
originálu studentem uzavřené pracovní smlouvy s přijímající zahraniční firmou, respektive
potvrzení o přijetí ke studiu zahraniční univerzitou, Zahraničnímu oddělení FA VUT v Brně
(Mgr. Havlová). Termín pro předkládání uzavřených nebo předjednaných smluv není
pevně stanoven, avšak předpokládá se časové krytí zahájení stáže se zahájením semestru.
Další pokyny stran uzavření patřičných smluv – viz Zahraniční oddělení FA (Mgr. Havlová).
Do 15.7.2015 musí vybraní studenti vyjíždějící v ZS předložit originály podepsaných
smluv.
SEZNAM FORMULÁŘŮ PŘI VÝJEZDU – ERASMUS+ 2015/2016
VYŘÍDIT - PŘED VÝJEZDEM
KDO CO TERMÍN FORMULÁŘE KOMU ODEVZDAT POZNÁMKA
ZO FA Informuje zahraniční univerzity o vybraných studentech
Zahraniční
univerzita
Zašle elektronicky studentům formuláře přihlášek/odkazy na on-line formuláře + informace o
nabídce předmětů, ubytování, začátku semestru, termínu pro podání přihlášky, informace o
Orientation week, jazykových kurzech apod. Pokud jsou veškeré informace vyvěšeny na webu
zahraniční školy, vyplňte formuláře a přineste je na ZO FA.
Student Vyplnit
Application
Form
Stanovuje zahraniční
univerzita, pokud
není stanoveno jinak
– nejpozději do 1/2
května,
Application
Form - na webu
zahraniční školy,
(popřípadě na
webu VUT)
Podepsaný
originál přinést na
ZO FA - vyřizuje pí.
Havlová
může se jednat také
o vyplnění on-line
přihlášky
- Stockholm do 15.4.
- Brighton do 30.4.
Student Vyplnit další
formuláře
požadované
zahraniční
univerzitou
Stanovuje zahraniční
univerzita, pokud
není stanoveno jinak
- nejpozději do 1/2
května
Např.
Accommodation
Application atd.
- poskytne
zahraniční
univerzita
Donést na ZO FA
spolu
s Application Form
- vyřizuje pí.
Havlová
Univerzity mohou
požadovat zaslání
životopisu, portfolia,
motivačního dopisu,
výpisu předmětů
absolvovaných na
FA apod.
Student Zjistit si
nabídku
studijních
programů na
zahraniční
univerzitě
Co nejdříve, na
některých školách je
nabídka vyvěšena až
na začátku semestru
Webové stránky
jednotlivých uni-
verzit / informace
předá koordinátor
na zahraniční
univerzitě
81
Student Vyplnit
Learning
Agreement a
nechat
potvrdit na
ZO FA -
vyřizuje pí.
Havlová
Stanovuje zahraniční
univerzita, pokud
není stanoveno jinak
- nejpozději do 1/2
května
Learning
Agreement - na
webu zahraniční
univerzity / VUT
Předat na ZO FA
spolu
s Application Form
Pokud nabídka
předmětů není včas
známa, zapište si
předmět
“Architectural
Studio” za 30 ECTS
kreditů/semestr
(zbylé předměty lze
doplnit po příjezdu
na hostitelskou
univerzitu ve
formuláři Changes
to Learning
Agreement),
Learning Agreement
přineste k odeslání
zároveň
s přihláškou.
- Stockholm do 15.4.
- Brighton do 30.4.
Zahraniční
univerzita
Vydá Letter
of
Acceptance
(akceptační
dopis)
Pokud bude
doručeno
studentovi, ten jej
předá ZO FA -
vyřizuje pí. Havlová,
pokud bude
doručeno ZO FA,
bude předáno na
Rektorát a
oznámení
studentovi.
Student Uzavření
finanční
dohody a
převod na
účet
Min. 14 dnů před
výjezdem, ne dříve
než 1 měsíc před
odjezdem
Odbor
zahraničních
vztahů na
Rektorátu -
vyřizuje pí.
Doubravská a p.
Lády
Přinést s sebou:
Learning Agreement
potvrzený
zahraniční
univerzitou,
elektronický zápis
do dalšího ročníku
studia,
osobní číslo,
číslo bankovního
účtu.
Student /
pracovní
stáž
Vyplnit
Training
Agreement
(trojstranná
dohoda o
pracovní
stáži)
Training
Agreement
(potvrzený
přijímající firmou)
v termínech
stanovených OZV
Rektorátu VUT
Training
Agreement /
Podepsaný a
potvrzený finální
dokument přinést
na ZO FA - vyřizuje
pí. Havlová
Studenti 4.ročníku
BSP mohou
vycestovat nejdříve
až po zápisu do
MSP (červen).
na webu VUT/
ZO FA
82
11. Akademické uznávání
11.1. Před výjezdem do zahraničí si student sestaví konkrétní program studia (studijní plán
– Learning Agreement) pro studium na přijímací instituci, který v písemné podobě
předloží ke schválení na zahraničním oddělení FA VUT v Brně, případně po předchozí
konzultaci s přijímající institucí (příslušným koordinátorem). Learning Agreement
představuje studijní smlouvu, závaznou pro vysílající a přijímající instituci i pro stu-
denta. Ve studijní smlouvě musí vysílající instituce stanovit minimální požadavky,
které jsou nutné pro splnění zvoleného programu studia (studijního plánu) na přijí-
mající instituci.
11.2. Podpisem smlouvy vysílající instituce prohlašuje, že:
souhlasí se zvoleným programem studia (studijním plánem) studenta na přijímající
instituci,
zvolený program studia (studijní plán) není v rozporu s osnovami studijního pro-
gramu studenta na vysílající instituci,
zajistí plné uznání studia absolvovaného na přijímající instituci jako řádné součásti
studia na vysílající instituci,
pracovní stáž není součástí studijního programu na FA VUT v Brně, proto za
absolvování pracovní stáže v zahraničí nebudou přiděleny kredity. Vysílající
instituce uzná studentovi pracovní stáž zaznamenáním do dodatku k diplomu.
11.3. Povinností studenta je zajistit:
splnění zvoleného programu studia (studijního plánu) na přijímací instituci, tzn.
splnění minimálních požadavků stanovených ve studijní smlouvě,
aby všechny změny ve studijní smlouvě byly písemně odsouhlaseny jak přijímající,
tak vysílající institucí, a to ihned jakmile nastanou.
11.4. Po skončení studijního pobytu se student zavazuje předložit Zahraničnímu oddělení
FA VUT v Brně tato základní potvrzení:
kopii potvrzení o délce studijního pobytu (Potvrzení o studiu na zahraniční škole -
Confirmation of Study),
přehled dosažených výsledků (tj. Transcript of Records – podle předepsaného
vzoru), systém hodnocení ECTS,
anotace absolvovaných předmětů v anglickém jazyce,
a ostatní dokumenty uvedené v tabulce „Vyřídit před návratem”.
11.5. Pokud se přehled dosažených výsledků neshoduje se schváleným programem
studia (studijním plánem) na přijímající instituci a student nesplní minimální
požadavky stanovené ve studijní smlouvě (absolvování minimálně jednoho
ateliéru navrhování za semestr je nutnou podmínkou uznání studijní stáže),
posoudí vysílající instituce celkový přínos studijního pobytu a stanoví případné
83
sankce (např. opakování ateliérového projektu, vrácení části nebo celé přidě-
lené finanční podpory, apod.).
11.6. Uznání studia na přijímající instituci může být odmítnuto pouze tehdy, když student
nesplní požadavky stanovené přijímající institucí nebo jiným způsobem nesplní pod-
mínky požadované účastnickými institucemi pro plné uznání. V takovýchto přípa-
dech může být student požádán o vrácení přidělené finanční podpory. Toto ustano-
vení neplatí tehdy, pokud studentovi ve splnění požadovaných studijních povinností
zabránily takové okolnosti, které nemohl ovlivnit a které oznámil proděkanu pro
vnější vztahy na vysílající instituci a se kterými byla zároveň vyrozuměna Národní
agentura. Ta také musí písemně potvrdit svůj souhlas.
12. Uznání části studia
Uznávání části studií získaných na jiné vysoké škole v České republice a v jiné zemi evropského
regionu probíhá v souladu s čl. 20, odst. 2-7 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně.
13. Podmínky účasti ve výběrovém řízení na zahraniční stáže
Souhrnné výběrové řízení na studijní pobyty a pracovní stáže v rámci programu Erasmus+ je
určeno pro studenty Fakulty architektury VUT v Brně, řádně zapsané ke studiu v některém ze
studijních programů BSP, MSP a DSP. Zájemce o zahraniční stáž musí mít splněny veškeré
studijní povinnosti, tj. vykonány veškeré zkoušky a zápočty za předchozí ročník nebo semestr
studia. Student vyjíždějící na studijní pobyt musí mít řádně ukončen minimálně 2. semestr BSP,
v případě pracovních stáží musí mít student ukončen 1. ročník MSP, respektive 3. semestr DSP.
SEZNAM FORMULÁŘŮ PŘI VÝJEZDU – ERASMUS+ 2015/2016
VYŘÍDIT - PŘED NÁVRATEM
KDO CO TERMÍN FORMULÁŘE KOMU
ODEVZDAT POZNÁMKA
Student Zapsat si vybrané
předměty podle
nabídky
poskytnuté
zahraniční
univerzitou
Stanovuje
zahraniční
univerzita,
pokud není
stanoveno
jinak -
nejpozději
do 1/2
května
Changes to
Original
Proposed
study
programme /
Learning
Agreement
Zaslat na ZO
FA v Brně
prostřednic-
tvím
zahraničního
oddělení
hostitelské
školy
Vyřídit si nejpozději
během prvního
měsíce studia v
zahraničí
Student Nechat si
v zahraničí potvrdit
dokument
Confirmation of
Erasmus Study
Period
Před
odjezdem ze
zahraničí
Originál ze
zahraniční
školy /
formulář ke
stažení z webu
OZV Rektorátu
VUT Brno
Originál
doručit na
Rektorát, p.
Ládymu,
kopie na ZO
FA pí.
Havlové
Nechat si potvrdit
formulář zahr.
univerzitou – data
zahájení a ukončení
pobytu jsou klíčová
pro přidělenou výši
grantu (rozpočítává
84
se na měsíce, raději
rozsah pobytu a
krácení grantu ověřit
v předstihu na
Rektorátu VUT)
Student Vyplnit Závěrečnou
zprávu pro
Rektorát VUT
Podle instrukcí Rektorátu VUT
Student Vyplnit Závěrečnou
zprávu pro FA
Před
zápisem do
dalšího
semestru/ro
ku studia na
FA
Vzor
Závěrečné
zprávy (ZO FA,
pí. Havlová)
vyřizuje pí.
Havlová -
zaslat e-
mailem
Vybrané e-zprávy
budou vyvěšeny na
webu FA
Zahraniční
univerzita
Zašle dokument
Transcript of
Records – většinou
na ZO fakulty
nejpozději
do 31.7.
Formulář
zahraniční
školy
Pokud bude
doručeno
studentovi,
ten jej předá
ZO FA -
vyřizuje pí.
Havlová,
pokud bude
doručeno
ZO FA, bude
kopie
předána na
Rektorát.
Jedná se o
“vysvědčení o
studiu”, je potřebné
pro uznání kreditů a
zápis do Diploma
Supplement
(doplňku k diplomu).
Koordinátor na FA
pro danou univerzitu
zajistí překlad názvů
předmětů do AJ a
provede případný
přepočet kreditů na
ECTS.
Student Zažádat si o výpis
anotací k
absolvovaným
předmětům na ZO
zahraniční
univerzity a odeslat
je společně s
Transcript of
Records na ZO FA
VUT v Brně
Pokud bude
doručeno
studentovi,
ten jej předá
ZO FA -
vyřizuje pí.
Havlová,
pokud bude
doručeno
ZO FA, bude
předáno na
Rektorát
Výhradně v
anglickém jazyce
Student /
pracovní
stáž
Zasílat pravidelné
měsíční reporty e-
mailem na ZO FA
každý měsíc
během stáže
vyřizuje pí.
Havlová -
zasílat
Po kontrole budou
reporty vyvěšeny na
webu ZO FA
e-mailem
Student /
pracovní
stáž
Potvrzení o délce
konání pracovní
stáže
Před
odjezdem ze
zahraničí
Formulář ke
stažení z webu
Oddělení
mobilitních
programů
Rektorátu VUT
Originál
doručit na
Rektorát, p.
Doubravské,
kopie na ZO
FA pí.
Havlové
Nechat si potvrdit
formulář zahr.
firmou – data
zahájení a ukončení
pobytu jsou klíčová
pro přidělenou výši
grantu
85
13.1. Přehled variant studijních a pracovních mobilit v průběhu studia na FA VUT v Brně:
Program BSP MSP DSP
Ročník 2. 3. 4. 1. 2. 1. 2. 3. 4.
Semestr 3 4 5 6 7 8 1 2 3 4 1 2 3 4 5 6 7 8
1.var.studijní Y
2.var.studijní
3.var.studijní X X Y
1.var.pracovní Y
2.var.pracovní
3.var.pracovní Y
X – možnost studia pouze na vybraných zahraničních školách (viz bod 13.3.a)
Y – pouze po splnění povinné výuky v DSP
13.2. Podmínky pro studenty v bakalářském studijním programu:
studenti mohou vycestovat na studijní pobyt za těchto podmínek:
a) stávající studenti 1. a 2. ročníku BSP
mohou vycestovat v následujícím akademickém roce na jeden semestr (zimní nebo
letní) nebo na celý školní rok.
Poznámka k bodu a): maximální celková délka zahraniční stáže v rámci řádného studia
BSP je stanovena na 1 rok.
b) stávající studenti 3. ročníku BSP se nemohou do výběrového řízení hlásit, neboť
ve 4. ročníku BSP nelze na studijní stáže vyjíždět
c) stávající studenti 1., 2., 3. ročníku BSP a studenti 4. ročníku, kteří nebudou v
akademickém roce 2015/16 zpracovávat bakalářskou práci, mohou vycestovat na
pracovní stáž do zahraničí v průběhu prázdnin (např. červen až září 2016) za předpo-
kladu, že bude dodržena podmínka minimální délky stáže 2 měsíce. Informace o mož-
nostech vycestování podá Rektorát VUT.
13.3. Podmínky pro studenty v magisterském studijním programu:
studenti mohou vycestovat na studijní pobyt a pracovní stáž za těchto podmínek:
a) stávající studenti 4. ročníku BSP - studijní pobyt
mohou vycestovat v následujícím akademickém roce pouze na jeden semestr (letní),
nebo pouze u vybraných zahraničních škol ¬ TU Graz, TU Wien, Uni Liechtenstein,
KTH Stockholm, TU Tampere – mohou studovat na celý školní rok, v případě Uni
Strathclyde-Glasgow na zimní semestr. Ve výběrovém řízení budou vybráni před-
běžně, vycestovat mohou až po zápisu do MSP, který proběhne v červnu 2015.
86
Poznámky: Studenti se před výjezdem musí zapsat do modulu MSP a svůj výjezd kon-
zultovat (před jeho započetím) s vedoucím příslušného modulu. Studentům bude ná-
sledně po doručení (ke konci příslušného semestru) dokumentů Learning Agreement,
Confirmation of Attendance a Transcript of Records studijnímu oddělení FA (paní
Juránkové) uznána studijní stáž v plném rozsahu (30 ECTS/semestr).
b) stávající studenti 1. ročníku MSP – pracovní stáž
mohou vycestovat na pracovní stáž – od 3. semestru, po odsouhlasení vedoucím MSP
modulu a v max. délce 2 semestry.
Poznámka: Požadavky na plnění studijních povinností viz níže.
Pro studenty ve 4. semestru MSP platí - diplomová práce bude vypracována a obhá-
jena na FA VUT v Brně. Studenti před výjezdem musí svůj výjezd konzultovat (před jeho
započetím) s vedoucím příslušného modulu.
PRACOVNÍ STÁŽE V MSP v akademickém roce 2015/2016 – požadavky na plnění
studijních povinností:
Pracovní stáže na FA jsou realizovány v souladu s Podmínkami stanovenými DZS-NAEP bez
uznání kreditů, konkrétně s Přílohou III: Závazky příjemce týkající se mobility, odd. 2. Plné uzná-
vání, kde je uvedeno: „Za studijní pobyty a pracovní stáže, které jsou součástí studijního pro-
gramu, udělí vysílající instituce plné uznání, nejlépe přidělením kreditů ECTS. V případě pra-
covní stáže, která není součástí studijního programu, poskytne vysílající instituce uznání mini-
málně tak, že pracovní stáž zaznamená do dodatku k diplomu, anebo pokud to není možné,
zaznamená ji do studentova výpisu výsledků studia.”
Souhlas vedoucího specializovaného modulu, kde je student registrován, je nutno mít
již v době podání přihlášky do výběrového řízení.
MINIMÁLNÍ POČET KREDITŮ PRO ZÁPIS DO 2. ROČNÍKU MSP JE 42.
Podmínky výjezdu v jednotlivých semestrech MSP:
2. roč. MSP – pracovní stáž lze realizovat až po absolvování 1. ročníku MSP, počínaje zimním
semestrem v maximální délce 2 semestry,
2. roč. MSP – je důležité, aby student dodržel následující termíny:
- termín ukončení praxe (tj. termín návratu zpět na FA) v případě výjezdu jen
v zimním semestru je stanoven na 20.1.2016,
- termín ukončení praxe (tj. termín návratu zpět na FA) v případě výjezdu na dva
semestry je stanoven na XXXXXX,
87
- v obou případech již však nelze dále pokračovat státní zkouškou, z důvodu
dosažení nedostatečného počtu kreditů, potřebného pro uzavření studia,
- Student musí počítat s opakovaným zápisem celého 2. ročníku v následujícím
ak. roce, včetně opakovaného zápisu předmětů zimního semestru v následují-
cím ak. roce. Při neúspěšném absolutoriu některého předmětu však následuje
ukončení studia.
13.4. Podmínky pro studenty v doktorském studijním programu:
studenti DSP mohou vycestovat na studijní pobyt a pracovní stáž za těchto podmínek:
Student může vycestovat na studijní pobyt a pracovní stáž (Erasmus+, Free Movers apod.) se
souhlasem svého školitele až po řádném ukončení 3. semestru DSP. V případě, že student
splní všechny náležitosti povinné výuky v DSP již ve 2. semestru DSP, může následně vycesto-
vat již ve 3. semestru DSP. Vztahuje se na studenty v prezenční i v kombinované formě studia
DSP na FA VUT v Brně.
Maximální celková délka zahraniční stáže v rámci řádného studia DSP je stanovena na 1 rok.
14. Oblast činnosti kontaktních osob pro zahraniční oblasti partnerské spolupráce
(seznam viz tabulka v bodě č. 3):
Zajištění a udržování aktivních, přátelských a informovaných kontaktů se zahraničními
institucemi.
Podpora reciproční výměny studentů a učitelů.
Účast na učitelských mobilitách (TM).
Zajištění přehledu nabízených předmětů na zahraničních školách.
Součinnost při sestavení a plnění individuálního studijního plánu (Learning Agreementu)
s vyjíždějícími studenty.
Dohled na průběh výuky českých studentů v zahraničí, účast na výuce a na kritikách
v zahraničí – v rámci učitelských mobilit, účast na kritikách zahraničních studentů na FA
v Brně.
Podpora a mentorství přijíždějícím zahraničním studentům na FA v Brně.
88
NABÍDKA POVINNĚ VOLITELNÝCH PŘEDMĚTŮ VYUČOVANÝCH V ANGLICKÉM JAZYCE
kód nabídka aktuálních
předmětů (předmět
nemusí být pro malý
počet zájemců v daném
semestru otevřen)
název anglicky ústav garant počet
kreditů
ST1 ateliér - VOLNÉ ZADÁNÍ I studio - FREE ASSIGNMENT I UN doc. Palacký 16
ST2 ateliér - VOLNÉ ZADÁNÍ II studio - FREE ASSIGNMENT II UN doc. Palacký 16
6X8 Konverze staveb Conversion of buildings UN prof. Zemánková 2
2M6 Management a valorizace
kulturního dědictví
Management and valorize of
cultural heritage
UN prof. Zemánková 2
UTP Urbanismus V - územní
plánování
Urbanism V - territorial
planning
UT doc. Wittmann 4
ZAA Zahradní architektura Landscape architecture UT doc. Wittmann 3
3M6 Plánování města a regionu Development planning of the
city and region
UT doc. Wittmann 2
EURK Urbanistická kompozice Urban Composition UT doc. Wittmann 3
ENES Základy navrhování
ekologických staveb
Fundamentals Designing of
Ecological Buildings
UT arch. Novák 2
ARC Architektura 20. století Architecture of 20th century UT prof. Šlapeta 3
1M6 Soudobá architektura Contemporary architecture UT arch. Šmídek 2
SCA Statika stavebních
konstrukcí
Structural calculations US doc. Žabičková 2
BUS Stavební konstrukce,
prostředí a energie
Building Structures,
environment and Energy
US Ing. Suchánek 2
BSA Základy konstrukcí pro
architekty
Basic Structures for
Architects
US doc. Petříčková 2
RHE Rhinoceros Rhinoceros UN arch. Foretník 4
VE2 Výpočetní techniky II - 2D
modelování
Computer technology II – 2D
modelling
UN arch. Foretník 4
FIG1 Figurální kreslení Figural drawing UZ MgA. Šebánek 2
VT9 Výtvarná tvorba I - kresba Art I - drawing UZ doc. Navrátil 2
VT8 Výtvarná tvorba III - barva Art III - colour UZ doc. Navrátil 2
VT10 Výtvarná tvorba IV - kresba Art IV - drawing UZ doc. Navrátil 2
89
směrnice č. 5 děkana Fakulty architektury VUT v Brně
PRO STUDIUM V DOKTORSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU 2015/2016
Oddíl č. 1
Úvodní ustanovení
1. Tato směrnice upravuje v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v plat-
ném znění (dále jen zákon) a dále dle vnitřního předpisu VUT v Brně: „Studijní a zkušební
řád VUT v Brně“, část třetí (Ustanovení pro studium v doktorských studijních programech),
Disciplinárním řádem pro studenty VUT v Brně a Statutem Fakulty architektury VUT v Brně
pravidla pro studium v doktorském studijním programu uskutečňovaném na Fakultě
architektury VUT v Brně.
2. Standardní doba studia je 4 roky. Maximální doba studia je o tři roky delší, než je stan-
dardní doba studia. Po uplynutí standardní doby studia může doktorand (dále též jen
student DSP nebo doktorand) požádat děkana fakulty o postup do dalšího roku studia.
Povolit postup ve studiu, pokud přesahuje standardní dobu studia, je možné pouze pře-
stupem do kombinované formy studia.
Děkan fakulty může povolit přestup z prezenční do kombinované formy studia na základě
písemné žádosti studenta, po schválení školitelem a po projednání v příslušné oborové
radě DSP.
Ve zcela mimořádných případech např. při získání výzkumného projektu může děkan
fakulty studentovi prodloužit prezenční formu studia o úměrnou část, avšak jen do maxi-
mální doby studia. Studentovi nemůže být udělena výjimka, pokud nemá složenou státní
doktorskou zkoušku.
Studium v doktorském studijním programu je možné na základě schváleného ISP a v sou-
ladu s Oddílem č. 9 této směrnice absolvovat i ve zkrácené době.
Disertační práci je nutné odevzdat k obhajobě nejpozději do sedmi let ode dne zápisu do
studia. Pokud ji v této lhůtě doktorand neodevzdá, jeho studium se ukončí podle § 56 odst.
1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Na
základě žádosti doktoranda, doporučené školitelem a oborovou radou, může děkan tuto
lhůtu v odůvodněných případech výjimečně prodloužit.
90
3. Podmínkou přijetí ke studiu DSP na Fakultu architektury VUT v Brně je řádné ukončení
magisterského studia na vysokých školách v ČR i v zahraničí a úspěšné absolvování přijí-
macího řízení, ve kterém uchazeč prokazuje zájem i odborné předpoklady pro vědeckou
práci. Přijatí uchazeči, absolventi magisterského studijního programu příbuzného oboru
jsou povinni absolvovat navíc dva volitelné předměty podle oddílu 10, odst. 3 této
Směrnice.
4. DSP obsahuje přednáškové kurzy a semináře povinných a povinně volitelných předmětů
a zkoušky. Ukončuje se státní doktorskou zkouškou (SDZ) a obhajobou disertační práce.
SDZ zásadně předchází obhajobě disertační práce a nekoná se tentýž den.
5. Maximální počet doktorandů vedených jedním školitelem je doporučen na 5 studentů. O
výjimce rozhoduje děkan.
6. Návrhy témat disertačních prací (dále jen „témata”) předkládají školitelé a následně je
schvalují oborové rady. Schválená témata bere na vědomí vědecká rada fakulty. Na jedno
téma může být přijat pouze jeden uchazeč.
Oddíl č. 2
Obory a oborové rady doktorského studijního programu
1. Fakulta architektury VUT v Brně (dále jen FA nebo fakulta) je oprávněna uskutečňovat stu-
dium v doktorském studijním programu (dále též jen DSP nebo doktorské studium) Archi-
tektura a urbanismus dle platné akreditace ve studijních oborech Architektura 3501V002
a Urbanismus 3501V009 ve formě prezenční nebo v kombinované formě (uskutečňována
na školicím pracovišti garantujícím individuální studijní plán studenta).
2. Změnu oborů uvedených v odst. 1 navrhuje děkan fakulty po schválení ve vědecké radě
fakulty Akreditační komisi, která navržené obory zřizuje.
3. Oborová rada oboru architektura a oborová rada oboru urbanismus DSP (dále též jen OR
nebo oborové rady) jsou zřízeny děkanem dle § 47 odst. 6 zákona a jednají v souladu s
Jednacím řádem oborových rad doktorského studijního programu uskutečňovaného na
Fakultě architektury VUT v Brně.
4. Každá jednotlivá OR má minimálně pět členů, z nichž nejméně dva členové nejsou zaměst-
nanci FA. Funkční období OR stanovuje děkan fakulty.
5. Členy OR mohou být profesoři, docenti a další významní odborníci.
6. Členy OR jmenuje a odvolává děkan po projednání Vědeckou radou FA.
7. Předsedu OR volí ze svého středu její členové na prvém zasedání OR podle § 47, odst. 6
zákona způsobem uvedeným v Jednacím řádu oborových rad doktorského studijního pro-
gramu uskutečňovaného na Fakultě architektury VUT v Brně.
91
8. Oborová rada doktorského studijního programu zejména:
a) vyjadřuje se k návrhům na školitele,
b) schvaluje návrhy témat samostatné vědecké, výzkumné a vývojové činnosti pro pří-
slušný studijní obor, které předkládají školitelé (dále jen „téma doktorského studia“),
c) projednává změny ve struktuře studijních předmětů, které jsou součástí příslušného
studijního programu,
d) navrhuje složení komisí pro přijímací zkoušky do příslušného studijního programu,
e) posuzuje návrhy komisí pro přijímací zkoušky a předkládá děkanovi návrh na přijetí
uchazečů o studium,
f) vyjadřuje se k maximálnímu počtu doktorandů, které může školitel vést,
g) vyjadřuje se k individuálním studijním plánům doktorandů a jejich případným
změnám,
h) projednává hodnocení doktorandů předložená školiteli,
i) vyjadřuje se k přerušení studia a doporučuje děkanovi ukončení studia doktoranda
pro neplnění studijních povinností; jednání OR se může na vlastní žádost zúčastnit
student,
j) hodnotí působení školitelů a závěry předkládá děkanovi,
k) hodnotí nejméně jednou za rok úroveň uskutečňování doktorského studijního
programu a závěry předkládá děkanovi fakulty,
l) iniciuje návrhy na úpravy studijního programu ve vztahu k podmínkám akreditace,
m) schvaluje obsah a rozsah státní doktorské zkoušky,
n) navrhuje předsedy a členy komisí pro státní doktorské zkoušky a pro obhajoby
disertačních prací.
9. Garantem doktorského studijního programu může být pouze profesor nebo docent, který
je akademickým pracovníkem fakulty podle § 70 odst. 1 a 2 zákona o vysokých školách.
Oddíl č. 3
Školicí pracoviště a práva a základní povinnosti studenta DSP
1. Školicími pracovišti garantujícími individuální studijní plán studenta v prezenční formě
studia jsou Ústavy fakulty, na kterých působí školitelé akreditovaných oborů doktorského
studijního programu.
2. Základem studijních povinností je plnění individuálního studijního plánu (dále jen ISP) pod
vedením školitele.
3. Student DSP musí po celou dobu studia spolupracovat se svým školitelem a řídit se jeho
pokyny.
92
4. Vedoucí školicího pracoviště určí studentovi DSP v prezenční formě jeho školicí pracoviště.
5. Studium v DSP probíhá dle ISP. ISP a případné úpravy v něm zpracovává s doktorandem
školitel, který jej po vyjádření vedoucího zaměstnance školicího pracoviště předkládá obo-
rové radě k vyjádření. ISP a jeho změny schvaluje děkan.
6. Student DSP v prezenční formě studia má v každém akademickém roce nárok na šest
týdnů souvislého volna. Výjimky je možné dohodnout s doktorandem v ISP.
7. V případě předpokládané nepřítomnosti na školicím pracovišti delší než tři dny z důvodu
nemoci je doktorand prezenčního studia povinen o této skutečnosti informovat svého ško-
litele a vedoucího školicího pracoviště nejpozději do dvou dnů od zahájení nepřítomnosti.
Oddíl č. 4
Zápis ke studiu
1. Přijímání uchazečů ke studiu v DSP na fakultě je upraveno směrnicí děkana pro přijímací
řízení v doktorském studijním programu Architektura a urbanismus na Fakultě architek-
tury Vysokého učení technického v Brně pro daný akademický rok. Směrnici schvaluje aka-
demický senát fakulty.
2. Sdělením rozhodnutí o přijetí ke studiu vzniká uchazeči o studium v DSP (dále jen „ucha-
zeč“) právo na zápis do studia.
Uchazeč o studium v DSP se stává studentem dnem zápisu do studia. Termín zápisu je
stanoven děkanem fakulty na začátek daného akademického roku. Osoba, které bylo stu-
dium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia. Doktorand je
členem akademické obce fakulty a vztahují se na něj práva a povinnosti vyplývající ze
zákona a vnitřních předpisů VUT a fakulty.
3. Uchazeči, který byl ke studiu přijat, zaniká právo na zápis do doktorského studia, jestliže
se ve stanovené lhůtě k zápisu:
a) nedostavil a neomluvil se,
b) nedostavil a omluvil se, ale jeho omluva nebyla uznána děkanem.
Oddíl č. 5
Formy DSP
1. DSP se uskutečňuje na Fakultě architektury VUT v Brně těmito formami:
a) prezenční
b) kombinovaná
93
Oddíl č. 6
Prezenční DSP
1. Prezenční DSP je forma studia, v níž hlavní činností doktoranda je organizovaná příprava
k vědecké práci, vykonávaná na školicím pracovišti.
2. Doba studia prezenčního DSP na Fakultě architektury VUT v Brně je stanovena bez přeru-
šení na 4 roky od zápisu včetně obhájení disertační práce (Zákon č. 111/98 Sb.).
3. Součástí DSP je pedagogická praxe, sloužící především k rozvinutí prezentačních schop-
ností. Tato praxe probíhá po dobu minimálně 6 semestrů v rozsahu průměrně 4 hodin
týdně. Nevztahuje se na doktorandy v kombinované formě studia. Výjimky z této pedago-
gické praxe povoluje vedoucí školicího pracoviště po dohodě se školitelem.
4. Od 1. ročníku se doktorand zapojuje do tvůrčí činnosti Ústavu.
5. Studenti v prezenční formě studia pobírají řádné měsíční stipendium, jehož výše je každý
rok stanovena Rozhodnutím děkana.
Oddíl č. 7
Kombinovaná forma studia DSP
1. Tato forma je kombinací prezenční a distanční formy v průběhu vzdělávacího procesu.
Způsob plnění studijních požadavků a časové rozvržení jednotlivých etap stanoví individu-
ální plán studia.
2. Doktorandi v kombinované formě DSP nepobírají řádné měsíční stipendium.
3. V odůvodněných případech může děkan na žádost doktoranda kombinované formy studia
převést do formy prezenční. Žádost musí být podpořena školitelem a projednána v pří-
slušné oborové radě.
Oddíl č. 8
Průběh a náplň studia
1. Průběh studia se řídí ISP. Povinná výuka studijních předmětů DSP probíhá po dobu čtyř
semestrů dle „Časového plánu výuky“. Pátý až osmý semestr doktorského studia je pri-
márně určen k výzkumu a k publikování dosažených výsledků a zpracování disertační
práce.
2. Náplň studia v doktorském studijním programu představuje 3 povinné předměty ukon-
čené zkouškami, 3 povinně volitelné předměty ukončené zkouškami, (případně 5 volitel-
94
ných předmětů ukončených zkouškami pro doktorandy, kteří jsou absolventy magister-
ského studia příbuzného oboru ve smyslu Oddílu č. 1, odst. 3 této směrnice) a 1 zkoušku
z cizího (neslovanského) jazyka. Standardně je preferován anglický jazyk.
3. V rámci práce na tématu disertační práce se doporučuje, aby doktorand v průběhu 1. roč-
níku studia zpracoval osnovu disertační práce (ve které vymezí především téma a jeho
návaznosti, prameny podkladů, metody a cíle řešení) a analýzu současného stavu řešené
problematiky na základě studijní literatury.
4. Splnění studijní části individuálního programu prokáže student DSP vykonáním dílčích
zkoušek a státní doktorské zkoušky. Zkoušky se konají zpravidla ve zkouškovém období
následujícím po ukončení přednášek.
5. Studenti doktorského studia v prezenční formě mají možnost se v průběhu studia zúčast-
nit volitelného studijního pobytu bez přerušení studia na zahraniční univerzitě nebo na
zahraničním vědecko-výzkumném pracovišti, který využijí k prohloubení svých odborných
znalostí v souladu se zaměřením a tématem disertační práce. V případech, kdy pobyt ne-
souvisí s doktorským studiem, je doktorand povinen studium přerušit. Stáž na zahraniční
vysoké škole může být uskutečněna nejdříve po vykonání SDZ. Stáž doporučuje školitel a
oborová rada. Ve výjimečných případech může děkan povolit zahraniční stáž po úspěšném
absolvování 1. ročníku studia.
6. Součástí přípravy doktoranda je jeho zapojení do výuky. Doktorand prezenční formy
doktorského studia je v průběhu studia povinen absolvovat pedagogickou praxi. Pedago-
gická praxe probíhá zpravidla po dobu minimálně 6 semestrů a neměla by v průměru
překročit rozsah 4 vyučovacích hodin týdně, max. však 100 vyučovacích hodin za semestr.
Tento rozsah nesmí být bez souhlasu doktoranda a školitele překročen. Pedagogická
praxe probíhá pod vedením školitele nebo jiného zkušeného pedagoga školicího praco-
viště. Skladbu pedagogických aktivit (cvičení, vedení projektů apod.) určí doktorandovi
vedoucí školicího pracoviště po dohodě se školitelem. Svoji pedagogickou praxi zapisuje
doktorand do Informačního systému VUT.
7. Cílem doktorského studia je připravit studenta na vědecko-výzkumnou tvůrčí práci. Proto
je doktorand povinen zapojit se do odborných a pedagogických aktivit fakulty a tvůrčím
způsobem k nim přispívat. Součástí těchto povinností je i účast doktorandů, studujících v
prezenční formě studia, v komisi státní závěrečné zkoušky, komisi státní doktorské
zkoušky a komisi obhajoby disertační práce na pozici tajemníka, a při dozoru a hodnocení
u přijímacích zkoušek. Plnění studijních, tvůrčích a dalších povinností pro příslušný akade-
mický rok se řídí individuálním studijním plánem.
95
Oddíl č. 9
Individuální studijní plán a jeho změny
1. Individuální studijní plán (ISP) je základním dokumentem individuální odborné výchovy
doktoranda ve studiu v doktorském studijním programu. Je stanoven školitelem po
dohodě s doktorandem a písemně formulován na předepsaném formuláři. ISP je závazný
dokument, podle kterého je realizováno obsahově i časově studium a samostatná vědec-
kovýzkumná činnost doktoranda, související s řešením jeho disertační práce podle Oddílu
č. 18 této Směrnice. Musí být zpracován do jednoho měsíce od zápisu do 1. ročníku studia.
2. Individuální studijní plán je projednáván po vyjádření vedoucího školicího pracoviště v pří-
slušné oborové radě. Na její doporučení ho schvaluje děkan fakulty. Případné změny,
úpravy a aktualizace v ISP jsou projednávány obdobným způsobem.
3. Individuální studijní plán, podle něhož studium doktoranda ve studijním programu pro-
bíhá, stanoví doktorandovi zejména:
a) obsahové zaměření jeho samostatné vědecké, výzkumné, vývojové činnosti a jeho
vlastní vzdělávací činnosti s ohledem na oborovou specializaci a téma disertační
práce,
b) studijní předměty, které je doktorand povinen absolvovat,
c) činnosti související s tvůrčí činností, zejména stáže a pobyty na jiných pracovištích,
účast na konferencích, seminářích, letních školách,
d) jeho pedagogické působení v souladu s čl. 6, odst. 5 této směrnice,
e) časové rozvržení studia, zejména následující termíny:
- ukončení zkoušek z povinných a povinně volitelných předmětů a zkoušky z
jazyka,
- vykonání státní doktorské zkoušky,
- odevzdání disertační práce
4. Individuální studijní plán a případné úpravy v něm zpracovává na předepsaném formuláři
a v Informačním systému VUT s doktorandem školitel. Po vyjádření školicího pracoviště
předkládá ISP oborové radě k vyjádření, a to do 30 dnů od zápisu doktoranda ke studiu.
Individuální studijní plán a jeho změny schvaluje děkan.
5. Změny v ISP nebo ve studiu studijního programu mohou představovat:
a) změnu obsahové náplně ISP – navrhovanou změnu v ISP povoluje příslušná oborová
rada na základě návrhu školitele v souvislosti s každoročním upřesněním ISP nebo i
mimo tento termín,
b) změnu časového harmonogramu ISP (prodloužení studia) - povoluje děkan na
základě žádosti doporučené školitelem a vedoucím školicího pracoviště; školitel při-
kládá návrh na úpravu harmonogramu ISP, odsouhlasený příslušnou oborovou
radou,
96
c) přerušení studia – povoluje děkan na základě žádosti doktoranda projednané se
školitelem a vedoucím školicího pracoviště,
d) změnu formy studia – povoluje děkan na základě žádosti doporučené školitelem a
vedoucím školicího pracoviště; školitel přikládá návrh na úpravu ISP, odsouhlasený
příslušnou oborovou radou.
6. Změny podle odstavce 5 písm. a) předkládá školitel po dohodě s doktorandem, změny
podle odstavce 5 písm. b) až d) jsou možné pouze na základě písemné žádosti doktoranda
adresované děkanovi.
7. V dalších letech školitel předkládá Hodnocení studenta doktorského studia a
doktorand předkládá sebehodnocení (na předepsaných formulářích, nebo prostřed-
nictvím Informačního systému VUT) – vždy za uplynulý akademický rok tj. za období
od 1.9. předešlého kalendářního roku do 31.8. běžného roku. Hodnocení musí být
odevzdáno nejpozději do 19.9. na Studijní oddělení FA referentce pro vědu a výzkum.
V tomto hodnocení školitel upřesňuje ISP pro následující akademický rok.
8. Zpráva o splnění studijních povinností a vědeckovýzkumné činnosti včetně volitelné zahra-
niční praxe a minimální pedagogické praxe (sebehodnocení doktoranda) se předpokládá
v následující časové struktuře:
Postup do 2. ročníku:
minimálně 3 zkoušky ze studijních předmětů daných studijním plánem doktorského stu-
dia, včetně zkoušky z cizího jazyka,
minimálně 1 publikační výstup (typu příspěvek na konferenci, semináři, nebo
workshopu, vystavená práce související s tématem doktorského studia a publikování
odborného článku v českém nebo zahraničním odborném periodiku), viz Tab. 1, (člá-
nek/příspěvek publikovaný nebo přijatý k publikování) odpovídající tématu disertační
práce se strukturou vědecké práce. Uvažují se podíly autorů (požadavek 100 % u každé
z publikací, nebo součet podílů autorů u více publikací v celkové hodnotě 100 %).
Postup do 3. ročníku:
všechny zkoušky z 1. ročníku a minimálně 2 zkoušky z 2. ročníku ze studijních předmětů
daných studijním plánem doktorského studia,
Podání přihlášky ke Státní doktorské zkoušce (Oddíl č. 17 této směrnice)
V průběhu třetího ročníku je doktorand povinen podat přihlášku ke státní doktorské
zkoušce (dále jen SDZ), a to:
a) do konce 5. semestru čtyřletého DSP v prezenční formě,
b) do konce 6. semestru v případě čtyřletého DSP v kombinované formě,
pokud splnil:
všechny zkoušky ze studijních předmětů daných studijním plánem DSP,
97
minimálně 2 publikační výstupy (typu příspěvek na konferenci, semináři, nebo
workshopu, vystavená práce související s tématem doktorského studia a publikování
odborného článku v českém nebo zahraničním odborném periodiku), viz Tab. 1, (člá-
nek/příspěvek publikovaný nebo přijatý k publikování) odpovídající tématu disertační
práce se strukturou vědecké práce. Uvažují se podíly autorů (požadavek 100 % u každé
z publikací, nebo součet podílů autorů u více publikací v celkové hodnotě 100 %) a 1
publikační výstup (typu odborná monografie, kapitola v odborné monografii, publiko-
vání příspěvku v recenzovaném sborníku, jako autor, nebo spoluautor. Splnění této pod-
mínky musí doktorand doložit (např. výpisem z Informačního systému VUT a přiloženým
separátem článku s odkazem na databáze, kde je článek uveden apod.) a 1 odbornou
nebo grantovou aktivitu (typu organizace výstav, workshopů, podání nebo řešení
grantů (PsV, IRP, MŠMT apod.) na úrovni řešitele nebo spoluřešitele, studijní pobyt v za-
hraničí).
publikační a odbornou nebo grantovou činnost doktorand musí doložit (např. z Infor-
mačního systému VUT, přiloženým separátem článku s odkazem na databáze, kde je člá-
nek uveden apod.).
Postup do 4. ročníku:
úspěšné složení SDZ,
studenti prezenční formy studia mají povinnost doložit podání minimálně 1 přihlášky do
grantové soutěže (juniorské PsV, IRP, MŠMT apod.) na úrovni řešitele nebo i na úrovni
spoluřešitele, podané v průběhu doktorského studia.
Podání přihlášky k obhajobě disertační práce (Oddíl č. 19 této směrnice)
přihlášku k obhajobě disertační práce společně s disertační prací by měl doktorand
podat ve 4. ročníku doktorského studia,
disertační práci by měl doktorand odevzdat do konce 7. semestru studia v prezenční i v
kombinované formě studia,
měl by mít publikovány (nebo přijaty k publikování) minimálně 3 publikační výstupy
celkem (typu příspěvek na konferenci, semináři, nebo workshopu, vystavená práce sou-
visející s tématem doktorského studia a publikování odborného článku v českém nebo
zahraničním odborném periodiku s autorským podílem 100 % nebo více výstupů s cel-
kovým součtem autorských podílů doktoranda v hodnotě 100 %),
publikovány (nebo přijaty k publikování) minimálně 2 publikační výstupy celkem typu
odborná monografie, kapitola v odborné monografii, příspěvek v recenzovaném sbor-
níku nebo periodiku, jako autor, nebo spoluautor (jeden z článků doktorand předkládal
již k SDZ, druhý zpracoval v průběhu 3. a 4. ročníku studia),
doložené minimálně 2 odborné nebo grantové aktivity (typu organizace výstav,
workshopů, podání nebo řešení grantů (juniorských PsV, IRP, MŠMT apod.) na úrovni
řešitele nebo spoluřešitele, studijní pobyt v zahraničí),
publikační činnost doktorand musí doložit (např. z Informačního systému VUT, přilože-
ným separátem článku s odkazem na databáze, kde je článek uveden apod.).
98
Tab. 1 Přehled počtu a typu publikací a aktivit potřebných pro splnění podmínek tvůrčí
činnosti pro postup ve studiu
Typ publikace / aktivity
Minimální počet publikací / aktivit
1. roč. 2. až 3.
roč.
Celkem
k SDZ*
4. roč. Celkem
**
Publikační výstupy typu příspěvek na kon-
ferenci, semináři, nebo workshopu, vysta-
vená práce související s tématem doktor-
ského studia a publikování odborného člán-
ku v českém nebo zahraničním odborném
periodiku s autorským podílem 100 % nebo
více výstupů s celkovým součtem autors-
kých podílů doktoranda v hodnotě 100 %.
1 1 2 1 3
Publikační výstupy typu odborná mono-
grafie, kapitola v odborné monografii,
publikování příspěvku v recenzovaném
sborníku nebo periodiku, jako autor, nebo
spoluautor.
0 1 1 1 2
Odborné a grantové aktivity typu
organizace výstav, workshopů, podání nebo
řešení grantů (juniorských PsV, IRP, MŠMT
apod.) na úrovni řešitele nebo spoluřešitele,
studijní pobyt v zahraničí.
0 1 1 1 2
* publikace a aktivity k podání přihlášky k SDZ
** publikace a aktivity k podání přihlášky k obhajobě dizertační práce
Oddíl č. 10
Studijní předměty doktorského studijního programu a zkoušky
1. Povinné předměty DSP pro všechny obory studia, které doktorandi absolvují v 1. roce
studia:
D01 Metodika vědecké práce, 1. ročník, zimní semestr
D02 Teorie a vývoj urbanismu, 1. ročník, zimní semestr
D03 Teorie a vývoj architektury, 1. ročník, letní semestr
99
D04 Světový jazyk – zkouška z cizího jazyka, doktorand má povinnost zkoušku složit
do konce 1. ročníku
2. Povinně volitelné předměty DSP, z nichž je doktorand povinen absolvovat nejméně tři, z
toho nejméně jeden předmět v letním semestru 1. ročníku a zbývající v zimním semestru
2. ročníku:
a) Obor Architektura:
DA1 architektonická typologie,
DA2 ochrana a obnova památek,
DA3 interiér a výstavnictví,
DA4 konstrukce v architektuře,
DA5 výtvarné dílo v architektuře,
DA6 výpočetní technika v architektuře,
DA7 prostředí v architektuře,
DA8 stavitelství v architektuře.
b) Obor Urbanismus:
DU1 rozvoj měst a regionů,
DU2 prognózování, plánování a řízení urbanistického rozvoje,
DU3 tvorba a ochrana krajiny,
DU4 rozvoj a koordinace technické infrastruktury,
DU5 koncepce rozvoje měst,
DU6 problémy městských center,
DU7 počítačová podpora v urbanistické tvorbě.
3. Dva volitelné předměty navíc (podle odd. 1, odst. 3) jsou povinni absolvovat ti doktorandi,
kteří nejsou absolventy magisterského studia v oboru architektura nebo urbanismus. Tyto
předměty určí příslušná oborová rada z volitelných předmětů příslušného oboru DSP na
Fakultě architektury VUT v Brně. Absolvování těchto předmětů bude zařazeno v průběhu
2. a 3. semestru studia obdobně jako ostatní volitelné předměty.
4. Doktorandi mají možnost výběru povinně volitelných předmětů z oborů Architektura i Ur-
banismus a to tak, že si mohou zapsat 1 (2 - u doktorandů podle odstavce č. 3 tohoto
oddílu) povinně volitelný předmět z druhého oboru.
5. Studijní předměty DSP jsou stanoveny tak, aby doktorand ve spolupráci s učitelem získal
potřebné teoretické vědomosti a znalosti odpovídající současnému stavu vědeckého
poznání v oblasti, do níž náleží zaměření DSP.
100
6. Studijní předměty vedou a zkoušejí profesoři, docenti nebo další významní odborníci v pří-
slušných oblastech. Studijní předměty jsou zakončeny zkouškou. Pro hodnocení studijní
předmětů se užívá klasifikační stupnice A - F.
7. Studijní předmět lze zapsat nejvýše dvakrát.
8. Dokumentace studijních předmětů je vymezena Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně
VUT (dále jen SZŘ) a je zveřejněna prostřednictvím Informačního systému VUT.
9. Výuka studijních předmětů je organizována formou přednášek, seminářů, konzultací a
samostatného studia. Časový plán přednášek a seminářů DSP je stanoven v časovém
plánu akademického roku. Účast na organizované výuce je kontrolována. Činnost učitele
v DSP je započítávána do jeho pedagogického úvazku.
10. Výuka cizího jazyka v doktorském studiu není fakultou zajišťována. Zkoušku z cizího jazyka
zabezpečují vyučující Kabinetu jazyků Ústavu společenských věd FAST VUT v Brně, více
informací viz: http://spv.webnode.cz/anglictina/doktorske-studium/
11. Pro hodnocení zkoušky z cizího jazyka se užívá klasifikační stupnice „výborně“, „velmi
dobře“, „dobře“, „nevyhovující“.
12. Doktorand, který byl hodnocen klasifikačním stupněm F (nevyhovující), má právo konat
opravnou zkoušku. Pokud zkoušku opět nevykoná, má právo konat zkoušku před komisí.
Komisi na žádost doktoranda doručenou školiteli jmenuje příslušná oborová rada. Před-
sedou komise je zpravidla člen oborové rady, jejími členy jsou vždy školitel a vyučující
daného předmětu. Termín této zkoušky stanoví předseda komise. O výsledku zkoušky roz-
hoduje komise na neveřejném zasedání. Návrh klasifikace je přijat, vysloví-li se pro něj
většina přítomných členů komise. O zkoušce konané před komisí je proveden zápis.
13. Nevykoná-li doktorand zkoušku ze studijního předmětu předepsaného jeho studijním plá-
nem před komisí podle odst. 12 tohoto čl. ani při druhém zápisu, je mu studium ukončeno
podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68
zákona.
14. Pokud se doktorand bez omluvy ke zkoušce nedostaví, nebo jeho omluva není přijata, hod-
notí se stupněm nevyhovující. O přijetí omluvy rozhoduje s konečnou platností předseda
oborové rady.
15. Výsledné hodnocení zkoušky ze studijního předmětu zapíše zkoušející do Informačního
systému VUT.
16. Platnost zkoušky je pět let od data jejího vykonání.
101
Oddíl č. 11
Hodnocení a kontrola doktorského studijního programu
1. Provádí se ročníková kontrola studia. Doktorand 1. ročníku musí splnit své studijní povin-
nosti do 31.8. příslušného akademického roku. Dalšími termíny kontroly jsou odevzdání
přihlášky ke státní doktorské zkoušce s předepsanými přílohami a odevzdání přihlášky k
obhajobě disertační práce s předepsanými přílohami. Splněním studijních povinností se
rozumí složení ročníkových zkoušek dle ISP a splnění podmínek stanovených pro postup
do dalšího ročníku – viz Oddíl č. 9, odst. č. 8 této směrnice.
2. Doktorand prezenční a kombinované formy studia minimálně jednou za akademický rok
referuje na školicím pracovišti o průběhu svého studia, dosažených výsledcích řešení tvůr-
čích úkolů a o přípravě disertační práce. Písemnou zprávu o výsledcích své činnosti, která
je jedním z podkladů pro jeho hodnocení školitelem, vypracuje a předá školiteli do 30.
června příslušného kalendářního roku. Pokud student DSP absolvoval v hodnoceném
období odbornou stáž (včetně pobytů na zahraniční univerzitě nebo na zahraničním
vědecko-výzkumném pracovišti), zahrne zprávu o výsledcích odborné stáže, včetně kon-
taktů na konzultanty, do předkládané zprávy. Veškeré informace uvedené v písemné
zprávě o výsledcích své činnosti je doktorand povinen doložit, je-li k tomu vyzván.
3. Pro hodnocení a kontrolu studia doktoranda platí ustanovení čl. 33 Studijního a zkušeb-
ního řádu VUT. Hodnocení doktoranda (podle odst. 3, čl. 33 Studijního a zkušebního řádu
VUT) je upraveno touto směrnicí (viz Oddíl č. 9, odst. č. 7).
4. Vyplněné hodnocení školitelem a sebehodnocení doktoranda podléhá supervizi prová-
děné komisí složenou z proděkana pro vědu, vedoucích oborových rad a děkana. Účast
všech členů komise na supervizi je fakultativní, účast proděkana je nezbytná. Nesprávně
nebo neúplně vyplněná hodnocení komise vrátí k přepracování vedoucímu pracoviště.
Komise může s odůvodněním změnit hodnocení provedené v sebehodnocení doktoranda,
pokud údaje neodpovídají skutečnosti nebo pokud je hodnocení jednotlivých aktivit neú-
měrné. Výsledky hodnocení po supervizi jsou dokladem pro nenárokovou složku stipendií,
popřípadě pro rozhodování o dalším studiu doktoranda.
5. Výsledky hodnocení jsou především podkladem pro rozhodnutí o dalším pokračování stu-
dia – pokud není hodnocení doloženo v řádném termínu a bez závažných důvodů (dlou-
hodobé onemocnění doktoranda nebo školitele), komise provádějící supervizi navrhne
ukončit studium.
6. Výsledky hodnocení budou dále sloužit pro sestavení pořadníku všech doktorandů podle
dosažených bodů a ke stanovení mimořádných odměn doktorandům na základě Oddílu č.
4, odst. 3, Směrnice č. 6, Směrnice děkana FA VUT v Brně pro udělování stipendií pro dané
období akademického roku.
102
7. Při neplnění úkolů stanovených v ISP navrhne školitel po vyjádření vedoucího zaměst-
nance školicího pracoviště oborové radě projednání návrhu na ukončení studia dokto-
randa podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Tento postup může iniciovat též vedoucí školicího
pracoviště nebo oborová rada. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68
zákona.
Oddíl č. 12
Učitelé a garanti v DSP
1. Učiteli v DSP mohou být profesoři a docenti nebo ve zvláštním případě všeobecně uzná-
vaní externí odborníci.
2. Jednotlivé předměty DSP zajišťují jejich garanti, které na návrh oborové rady po schválení
ve vědecké radě fakulty jmenuje děkan. V jednotlivých předmětech DSP mohou působit
po projednání v příslušné oborové radě další učitelé školícího pracoviště s vědeckou hod-
ností nebo akademickým titulem Ph.D. nebo akademicko-vědeckým titulem mu na roveň
postaveným. Garanti předmětů DSP zpracovávají předepsanou pedagogickou dokumen-
taci jednotlivých předmětů DSP.
3. Činnost učitele v DSP je započítávána do jeho pedagogického úvazku podle zvláštního
předpisu děkana.
4. Povinností učitele v DSP je zapsat doktorandovi hodnocení vykonaných zkoušek z přísluš-
ných studijních předmětů nejpozději k datu 31.8. do Informačního systému VUT.
Oddíl č. 13
Školitel a školitel–specialista
1. Školitel je osobnost v oblasti tvořící vědecké a tvůrčí zaměření DSP, která má rozhodující
význam pro personální zabezpečení studijního programu z hlediska jeho akreditace a z
hlediska jeho uskutečňování ve vztahu k doktorandovi. Školitel je interním učitelem FA VUT
v Brně.
2. Školitelem může být profesor, docent, doktor věd (DrSc.) a další významný odborník v ob-
lasti, která tvoří zaměření DSP. Školitele ustanovuje a odvolává po schválení vědeckou
radou FA děkan. Při ustanovení školitele vymezí děkan jeho funkční období.
3. Školitel navrhuje témata DSP pro přijímací řízení v příslušném akademickém roce. Témata
schvaluje OR. Školitel navrhuje témata v souladu s vlastní vědeckou, výzkumnou a vývojo-
vou činností, přičemž přihlíží k zaměření pracoviště školitele a pracoviště, do něhož je
začleněn doktorand (dále jen školicí pracoviště). Školitel o činnosti svého doktoranda
informuje školicí pracoviště minimálně jednou ročně v rámci kontroly plnění ISP.
103
4. Maximální počet doktorandů vedených jedním školitelem je doporučen na 5 studentů. O
možnosti vést vyšší počet doktorandů rozhoduje děkan fakulty.
5. Školitel se podílí na vzdělávání doktoranda zejména tím, že:
a) sestavuje za účasti doktoranda jeho ISP,
b) dbá o zapojení studenta do výzkumné, pedagogické a další tvůrčí činnosti školicího
pracoviště,
c) provádí průběžnou kontrolu plnění ISP doktoranda. Pravidelně, nejméně jednou za
rok, předkládá vedoucímu školicího pracoviště a předsedovi příslušné oborové rady
hodnocení plnění ISP v písemné formě,
d) poskytuje studentovi konzultace při zpracování disertační práce,
e) vyjadřuje se k žádostem studenta týkajícím se studia,
f) spolupracuje se svým doktorandem na alespoň jedné odborné publikaci (typu re-
cenzovaný odborný článek nebo článek ve sborníku) během doby studia dokto-
randa, s tím, že se může jednat i o publikaci, kterou má doktorand povinnost publi-
kovat dle ISP,
g) v období studia, přiměřeně ke své tvůrčí spoluúčasti, je spoluautorem výsledků čin-
nosti doktoranda,
h) podporuje dodržování standardní doby studia DSP,
i) účastní se státní doktorské zkoušky (dále jen „SDZ”) a obhajoby disertační práce
svého doktoranda včetně neveřejné části. Nemůže být členem komise pro SDZ a ko-
mise pro obhajobu disertační práce, které o jeho doktorandovi rozhodují.
6. V případě, že téma disertační práce vyžaduje potřebu specifického vedení nebo profesních
konzultací, které nemůže vykonávat školitel, je jmenován školitel–specialista, který zabez-
pečuje se školitelem dohodnutou část odborné výchovy doktoranda. Školitelem–specialis-
tou je zpravidla přední odborník a navrhuje ho školitel. Školitele–specialistu po schválení
předsedou příslušné oborové rady jmenuje děkan.
Oddíl č. 14
Přerušení studia a vyloučení ze studia
1. Na základě písemné žádosti doktoranda, doporučené jeho školitelem a po vyjádření
předsedy příslušné oborové rady, může děkan fakulty ze závažných důvodů studium
přerušit.
2. Studium lze souvisle přerušit nejvýše na dva roky. Studium lze přerušit i opakovaně v
celkovém součtu ne však na dobu delší 2 let. Výjimky, zejména z důvodů zdravotních, může
povolit děkan fakulty.
104
3. Pominou-li důvody přerušení studia, může děkan na žádost doktoranda přerušení studia
ukončit i před uplynutím povolené doby jeho přerušení.
4. Jestliže v době přerušení studia doktorand studoval DSP na jiné fakultě nebo vysoké škole
a konal tam zkoušky, může mu na jeho žádost doporučenou školitelem a oborovou radou
děkan uznat odpovídající zkoušku vykonanou na jiné fakultě nebo vysoké škole.
5. Osoba, která se nejpozději do pěti kalendářních dnů po uplynutí doby přerušení studia
bez omluvy nedostaví k opětovnému zápisu do studia, nebo jejíž omluva není přijata, ztrácí
právo na opětovný zápis do studia. O přijetí omluvy rozhoduje děkan.
6. Doktorandovi prezenční i kombinované formy studia, který překračuje standardní dobu
studia prodlouženou o jeden rok od prvního zápisu k doktorskému studiu a současně má
složenou státní doktorskou zkoušku, bude studium přerušeno do doby konání obhajoby
disertační práce.
7. Ze studia je vyloučen student, který:
a) byl ke studiu přijat v důsledku svého podvodného jednání,
b) byl uznán vinným z disciplinárního přestupku.
Oddíl č. 15
Uznání části studia
1. Děkan může, na základě žádosti doktoranda doporučené školitelem a po vyjádření
garanta předmětu, uznat výsledky zkoušek, vykonaných v rámci předcházejícího obdob-
ného doktorského studia, pokud od jejich vykonání neuplynulo více než 5 let. Součástí
žádosti je výpis absolvovaných předmětů, potvrzení o klasifikaci a anotace absolvovaného
předmětu (absolvovaných předmětů). Pokud doktorand studoval na jiné vysoké škole,
potvrzení vydává příslušná vysoká škola. O uznání výsledků jednotlivých předmětů lze
požádat nejpozději do zahájení výuky v akademickém roce, ve kterém je předmět podle
individuálního studijního plánu předepsán.
2. Student, který absolvoval část studia doktorského studijního programu na FA VUT v Brně
může při novém přijetí požádat o uznání jednotlivých absolvovaných předmětů. Uznány
mohou být předměty s datem absolvování ne starším 5 let k datu opětovného přijetí. Při
opětovném přijetí ke studiu je student zařazen pouze do kombinované formy studia a
délka studia se úměrně krátí.
105
Oddíl č. 16
Sociální zabezpečení studentů DSP v prezenční formě studia
1. Doktorand v prezenční formě studia může souběžně působit jako učitel, a to na doporu-
čení a se souhlasem školitele. Maximální rozsah úvazku stanoví zvláštní předpis děkana.
2. Bez přerušení studia může doktorand absolvovat stáž na zahraniční vysoké škole, pokud
její zaměření souvisí s jeho doktorským studiem. Stipendium je doktorandovi přiznáno v
plné výši v případě, že doba trvání stáže nepřekročí 6 měsíců. Při stážích nad 6 měsíců
doktorand po celou dobu stáže stipendium nepobírá. V případech, kdy pobyt nesouvisí s
doktorským studiem, je doktorand povinen studium přerušit. Stáž na zahraniční vysoké
škole může být uskutečněna nejdříve po vykonání SDZ. Stáž doporučuje školitel a oborová
rada. Ve výjimečných případech může děkan povolit zahraniční stáž po úspěšném absol-
vování 1. ročníku studia.
3. Všeobecné zdravotní pojištění doktoranda upravují příslušné předpisy.
4. Doktorandi v prezenční formě studia mají stejná práva jako studenti bakalářského a
magisterského studijního programu.
Oddíl č. 17
Státní doktorská zkouška a zkušební komise pro státní doktorské zkoušky
1. Základní náležitosti, způsob a forma přihlašování ke zkoušce a hodnocení státní doktorské
zkoušky (dále SDZ) jsou obsaženy v dílu 2. Státní doktorská zkouška Studijního a zkušeb-
ního řádu VUT (čl. 37 – 40).
2. Termín konání SDZ je stanoven individuálním studijním plánem doktoranda. Podání
přihlášky k SDZ musí předcházet nejméně 2 měsíce před plánovaným termínem jejího
konání. Ke SDZ se doktorand může přihlásit po splnění všech studijních povinností přede-
psaných ISP.
Ke státní doktorské zkoušce je doktorand povinen se přihlásit nejpozději:
a) do konce 5. semestru čtyřletého DSP v prezenční formě,
b) do konce 6. semestru v případě čtyřletého DSP v kombinované formě.
3. Žádost o povolení státní doktorské zkoušky odevzdá doktorand na předepsaném formu-
láři na Studijním oddělení FA VUT v Brně. Ve smyslu čl. 38, odst. 2 Studijního a zkušebního
řádu VUT předloží doktorand spolu s přihláškou požadované přílohy stanovené touto
směrnicí. Pojednání ke SDZ lze předložit v jazyce českém, slovenském nebo anglickém.
106
4. Doktorand je povinen k přihlášce ke SDZ předložit:
a) 2x pojednání, v listinné podobě, o tématu disertační práce (dále též jen „pojednání“).
(Pojednání se předkládá v rozsahu 20 normovaných stran formátu A4 v českém,
slovenském nebo anglickém jazyce. Pojednání obsahuje zejména kritické zhodno-
cení stavu vědeckého poznání v oblasti tématu disertační práce, vymezení předpo-
kládaných cílů disertační práce a charakteristiky zvolených metod řešení),
Pojednání ke státní doktorské zkoušce musí mít tyto náležitosti:
- název disertační práce – česky a anglicky
- klíčová slova – česky a anglicky
- cíl práce – česky a anglicky
- popis úkolu – česky a anglicky
- použité vědecké metody zkoumání
- použitou literaturu - česky
b) vlastní životopis,
c) přehled aktivit vykonaných během svého studia v DSP, včetně přehledu uveřejně-
ných prací. Doklad o publikační a odborné nebo grantové činnosti doktorand musí
doložit (např. z Informačního systému VUT, přiloženým separátem článku s odkazem
na databáze, kde je článek uveden apod.).
d) stanovisko školitele doktoranda ke zpracovanému pojednání k disertační práci,
e) pojednání odevzdané v elektronické podobě ve formátu PDF (na flash disku, nebo
CD/DVD).
5. SDZ se konají v termínech vyhlášených v příslušném akademickém roce Oborovou radou
a zveřejněných na internetových stránkách fakulty. Celková doba trvání SDZ by neměla
přesáhnout 1,5 hodiny. SDZ je veřejná.
a) SDZ se koná před zkušební komisí. Komise je jmenována „ad hoc“. Předsedu a členy
komise (včetně termínu a místa konání) a to nejpozději 4 týdny před konáním SDZ,
jmenuje na návrh oborové rady děkan v souladu s § 53 odst. 2) a 3) zákona. Při
sestavování komise pro SDZ se přihlíží i ke studijnímu zaměření doktoranda dle ISP.
Členem komise je rovněž školitel doktoranda. Členové zkušební komise jsou o ter-
mínu a době konání SDZ informováni dopisem. Školitel doktoranda pověří jednoho
ze svých studentů DSP funkcí tajemníka. Tajemník není člen komise.
b) Předseda zkušební komise pověří jednoho z jejích členů, s výjimkou školitele dokto-
randa, aby připravil a přednesl jako podklad pro jednání zkušební komise stanovisko
k doktorandem předloženému pojednání. Oponentní posudek v písemné formě
musí být předán doktorandovi a všem členům komise pro SDZ alespoň 15 dnů před
konáním SDZ.
c) Zkušební komise je nejméně pětičlenná.
d) Zkušební komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň tři pětiny jejích členů.
107
e) Jednání komise řídí její předseda. Předseda komise pověří jednoho z jejích členů, s
výjimkou školitele doktoranda, aby připravil a přednesl jako podklad pro jednání zku-
šební komise stanovisko (oponentní posudek) k doktorandem předloženému pojed-
nání.
f) Průběh SDZ je následující:
a. předseda zahájí SDZ, představí doktoranda, sdělí téma disertační práce a
seznámí komisi s přehledem jeho publikovaných vědeckých prací,
b. doktorand přednese v cca 15minutovém referátu podstatné myšlenky pojed-
nání o tématu disertační práce, představí již dosažené výsledky a plánovaný
postup řešení disertační práce,
c. školitel seznámí komisi se svým stanoviskem k pojednání a k práci doktoranda,
d. oponent přednese podstatný obsah svého posudku zpracovaného k pojed-
nání, doktorand zaujme stanovisko k posudku oponenta, zejména k námitkám,
připomínkám a dotazům,
e. předsedající zahájí rozpravu, které se mohou zúčastnit všichni přítomní,
f. doktorand je vyzván, aby reagoval na otázky a připomínky členů komise,
g. na neveřejném zasedání zhodnotí zkušební komise průběh SDZ a rozhodne
hlasováním o její klasifikaci.
6. Při státní doktorské zkoušce (dále SDZ) má doktorand prokázat hluboké teoretické vědo-
mosti a znalosti z oblasti studia a schopnost tyto vědomosti a znalosti využít k rozvoji teorie
v oboru disertační práce. Obsah SDZ vychází zejména ze zaměření doktorského studijního
programu a studijního oboru a ISP doktoranda. Obvykle se SDZ skládá ze dvou částí: z
ústní zkoušky ze širšího vědního základu a z obhajoby písemného pojednání.
7. Ústní zkouška ze širšího vědního základu má prokázat celkový přehled, znalosti a tvůrčí
předpoklady doktoranda ve studovaném oboru včetně osvojení základních metod
vědecké práce. Rozsah zkoušené problematiky je rámcově vymezen absolvovanými povin-
nými a volitelnými odbornými předměty a je upřesněn předsedou zkušební komise před
zahájením zkoušky.
8. Písemné pojednání obsahuje zhodnocení problematiky dané oblasti, formulaci východi-
sek, cílů a záměrů disertace. Obhajoba pojednání (dále obhajoba) má prokázat připrave-
nost doktoranda ke zpracování disertační práce. V rámci obhajoby pojednání je možno
dále precizovat název a obsah disertační práce.
9. Obě části SDZ se hodnotí samostatně. Hodnocení SDZ je provedeno hlasováním v neve-
řejné části zasedání státní doktorské komise (klasifikační stupně „prospěl“ a „neprospěl“)
podle čl. 40 Studijního a zkušebního řádu VUT. Pro celkové hodnocení státní doktorské
zkoušky klasifikačním stupněm „prospěl“ musí být obě části zkoušky hodnoceny stupněm
„prospěl“.
10. O průběhu SDZ je veden protokol. Jeho formu stanoví směrnice rektora.
108
11. Pokud je doktorand při SDZ klasifikován stupněm „neprospěl“, uvede se do protokolu odů-
vodnění tohoto hlasování, které je sděleno doktorandovi.
12. Pokud se doktorand bez omluvy ke SDZ nedostaví, nebo jeho omluva není přijata, posu-
zuje se, jako by u zkoušky neprospěl. Omluva se podává děkanovi fakulty nejpozději do
pěti pracovních dnů od termínu SDZ. Ve výjimečných případech, zejména ze zdravotních
důvodů, je možné akceptovat podání omluvy i dodatečně. O přijetí či nepřijetí omluvy roz-
hodne s konečnou platností děkan.
13. Státní doktorskou zkoušku lze jednou opakovat v opravném termínu.
14. Nevykoná-li doktorand SDZ ani v opravném termínu, je mu studium ukončeno podle § 56
odst. 1 písm. b) zákona. Postup při rozhodování v této věci se řídí § 68 zákona.
15. Platnost státní doktorské zkoušky je pět let ode dne jejího vykonání.
Oddíl č. 18
Disertační práce a teze disertační práce
1. Disertační práce
Disertační práce je samostatnou vědeckou prací, která obsahuje původní a uveřejněné
výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění (§47, odst. 4 zákona č.111/1998 Sb.). Náleži-
tosti disertační práce upravuje čl. 41 Studijního a zkušebního řádu VUT.
2. Disertační práce se předkládá v českém, slovenském nebo anglickém jazyce. Součástí
disertační práce je vždy shrnutí, a to v českém (nebo slovenském) i anglickém jazyce, zpra-
vidla v rozsahu jedné strany.
3. Disertační práce se člení zejména na tyto části:
a) cíl disertační práce a metody použité při řešení disertační práce,
b) kritické zhodnocení současného stavu řešeného problému, který je předmětem
disertační práce,
c) výsledky disertační práce s uvedením nových poznatků (jasně vymezený přínos
autora v návaznosti na současnou úroveň poznání ve zkoumané oblasti), jejich ana-
lýzy a významu pro další rozvoj vědního oboru a praxi,
d) seznam použité literatury,
e) seznam vlastních prací vztahujících se k tématu disertační práce,
f) součástí disertační práce může být rovněž dokumentace architektonických děl.
4. Formální úpravu disertační práce stanoví směrnice rektora.
5. Strukturu, náležitosti a uspořádání Vysokoškolské kvalifikační práce (VŠKP) včetně postupu
odevzdávání VŠKP na FA VUT v Brně upravují Zásady pro vypracování závěreční disertační
práce pro daný akademický rok vydané děkanem fakulty.
109
6. Teze disertační práce
Teze disertační práce obsahují ve stručně vyjádřené formě teoretická východiska, použité
metody, výsledky a závěry disertační práce ve struktuře stejné jako u disertační práce.
Teze disertační práce mají doporučený rozsah do 30 normovaných stran formátu A4.
7. Teze disertační práce, které doktorand předkládá spolu s přihláškou k obhajobě disertační
práce, obdrží spolu s pozvánkou všichni členové komise pro obhajobu disertační práce a
oponenti.
8. Po úspěšné obhajobě disertační práce jsou teze disertační práce (se zapracovanými připo-
mínkami formulovanými v závěrech komise pro obhajobu disertační práce) publikovány v
souladu se směrnicí rektora.
Oddíl č. 19
Řízení o obhajobě disertační práce
1. Náležitosti řízení o obhajobě disertační práce upravují čl. 42 - 48 Studijního a zkušebního
řádu VUT.
2. Začátkem čtvrtého roku studia předloží doktorand k revizi pracovní verzi (koncept) diser-
tační práce, 1x elektronicky ve formátu PDF a 1x svázaný v kroužkové vazbě. Pověřený člen
oborové rady FA prověří formální správnost předloženého konceptu disertační práce a
závěry zformuluje v Posudku formální úpravy disertační práce.
K obhajobě disertační práce se může doktorand přihlásit po splnění všech podmínek
daných ISP (Oddíl č. 9 této směrnice), po vykonání státní doktorské zkoušky a po úspěšné
interní obhajobě disertační práce na školicím pracovišti. Podkladem pro uspořádání
interní obhajoby je Posudek odborníka formální úpravy disertační práce. Z interní obha-
joby je pořízen zápis. Následně do jednoho měsíce a po zapracování připomínek k formální
úpravě požádá doktorand o zahájení disertačního řízení.
3. Žádost o obhajobu disertační práce podá doktorand na předepsaném formuláři, který je
přístupný na webových stránkách fakulty. Spolu s přihláškou k obhajobě disertační práce
doktorand předkládá:
4x svázanou disertační práci v konečné verzi (v nerozebíratelné vazbě opatřené deskami,
náležitosti desek VŠKP upravuje výše uvedená směrnice rektora č. 2/2009),
1x prohlášení doktoranda o shodě listinné a elektronické verze podepsané doktoran-
dem a školitelem,
15x teze disertační práce (viz čl. 43 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně), instrukce
pro autory viz stránky nakladatelství VUTIUM –
http://www.vutium.vutbr.cz/rs.php?key=proautorycz,
stručný životopis,
110
přehled aktivit a výsledků vykonaných během studia v DSP, zejména seznam publikova-
ných a k publikaci přijatých. Doklad o publikační a odborné nebo grantové činnosti
doktorand musí doložit (např. z Informačního systému VUT, přiloženým separátem
článku s odkazem na databáze, kde je článek uveden apod.),
doklad o uveřejnění původních výsledků práce nebo o výsledcích přijatých k uveřejnění
(separát článku),
stanovisko školitele doktoranda k disertační práci, zejména k její obsahové stránce z hle-
diska jejího významu pro rozvoj vědního oboru a praxi,
zápis z interní obhajoby na školicím pracovišti podepsaný vedoucím školicího pracoviště,
powerpointovou prezentaci (ve formátu .PPT, nebo .PDF) k obhajobě, vytvořenou podle
předepsané šablony.
a) Řízení o obhajobě disertační práce je zahájeno doručením přihlášky.
b) Nesplňuje-li přihláška k obhajobě disertační práce náležitosti podle odstavce č. 3
toho Oddílu, děkan řízení přeruší a vyzve doktoranda, aby ve stanovené lhůtě nedo-
statky odstranil, jinak řízení zastaví.
4. Komise pro obhajobu disertační práce
a) Obhajoba disertační práce se koná před komisí pro obhajobu disertační práce, která
je jmenována „ad hoc“. Předsedu a členy komise jmenuje na návrh oborové rady
děkan. Školitel je povinen se obhajoby zúčastnit, není však členem komise pro obha-
jobu disertační práce. (čl. 44 Studijního a zkušebního řádu VUT).
b) Komise pro obhajobu disertační práce je nejméně pětičlenná. Alespoň dva členové
komise nejsou členy Akademické obce VUT.
c) Jednání komise svolává a řídí její předseda, v odůvodněných případech jím pověřený
jiný člen komise.
d) Komise pro obhajobu disertační práce je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň
tři čtvrtiny jejích členů. Pro přijetí návrhu o úspěšně složené obhajobě disertační
práce je nutná většina kladných hlasů všech členů komise.
e) Zapisovatelem pověřuje školitel jednoho ze svých doktorandů. Zapisovatel není čle-
nem komise pro obhajobu.
5. Oponenti disertační práce a jejich posudky
a) Komise pro obhajobu dizertační práce jmenuje nejméně dva oponenty disertační
práce, z nichž alespoň jeden musí být profesor nebo doktor (DrSc.) a nejvýše jeden
může být zaměstnancem fakulty nebo instituce, kde disertační práce vznikla. Opo-
nentem nemůže být jmenován školitel, přímý nadřízený nebo podřízený doktoranda.
b) Oponent vypracuje na disertační práci písemný posudek, ve kterém se vyjádří
zejména k:
a. aktuálnosti tématu disertační práce,
111
b. splnění cílů stanovených v disertační práci,
c. metodám použitým při vypracování disertační práce,
d. postupu řešení problému a k výsledkům disertace s uvedením konkrétního
přínosu doktoranda,
e. významu pro rozvoj vědního oboru a praxi,
f. formální úpravě disertační práce a její jazykové úrovni.
c) Pokud oponent nevypracuje posudek na disertační práci nejpozději do dvou měsíců
ode dne jmenování, může komise pro obhajobu disertační práce jmenovat jiného
oponenta.
d) Nevyhovuje-li posudek podmínkám podle bodu b) tohoto odstavce (odst. č. 5), vyzve
předseda komise pro obhajobu disertační práce oponenta, aby posudek doplnil
nebo přepracoval. Pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní, jmenuje komise jiného
oponenta.
e) Oponentní posudky musí být v elektronické podobě doručeny všem členům komise
pro obhajobu disertační práce a doktorandovi alespoň 15 dnů před konáním obha-
joby a současně zveřejněny v Informačním systému VUT. Předseda i členové komise
dále obdrží teze disertační práce, životopis a přehled publikační činnosti doktoranda.
f) V případě, že některý z oponentů nedoporučí disertační práci k obhajobě, může
doktorand požádat o přerušení řízení o obhajobě disertační práce, aby mohl svou
práci doplnit nebo přepracovat. O této žádosti rozhoduje na základě doporučení
oborové rady s konečnou platností děkan fakulty.
6. Obhajoba disertační práce
a) Obhajoba disertační práce je vědeckou rozpravou mezi doktorandem a oponenty,
členy komise a ostatními účastníky obhajoby v českém jazyce.
b) Obhajoba dizertační práce je veřejná. Datum a místo konání musí být oznámeno na
úřední desce fakulty alespoň dva týdny před termínem obhajoby disertační práce.
c) Pokud se doktorand bez omluvy k obhajobě nedostaví nebo jeho omluva není
přijata, posuzuje se to, jako by u obhajoby neprospěl. Omluva se podává děkanovi
fakulty písemně nejpozději do dne konání obhajoby. Ve výjimečných případech,
zejména ze zdravotních důvodů, je možné akceptovat podání omluvy i dodatečně. O
přijetí či nepřijetí omluvy rozhodne s konečnou platností děkan.
d) Obhajoba disertační práce se koná zpravidla do šesti měsíců od zahájení řízení. Doba
přerušení řízení se do této doby nezapočítává.
e) Pokud disertační práce nebyla obhájena, lze se k nové obhajobě přihlásit nejdříve po
uplynutí jednoho kalendářního roku a nejpozději do tří let od termínu obhajoby.
Není-li disertační práce obhájena ani napodruhé, je doktorandovi studium ukončeno
podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje
§ 68 zákona.
112
f) Disertační práci je nutné odevzdat k obhajobě nejpozději do sedmi let ode dne
zápisu do studia. Pokud ji v této lhůtě doktorand neodevzdá, jeho studium se ukončí
podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje
§ 68 zákona. Na základě žádosti doktoranda, doporučené školitelem a oborovou
radou, může děkan tuto lhůtu v odůvodněných případech výjimečně prodloužit.
g) Předseda komise pro obhajobu disertační práce dbá na to, aby se obhajoba diser-
tační práce konala do 30 dnů od doručení posudků od všech oponentů, popřípadě
po jejich doplnění nebo přepracování.
h) Obhajoba disertační práce probíhá za účasti oponentů. Jestliže se výjimečně některý
z nich nemůže obhajoby zúčastnit, může se obhajoba konat za podmínky, že nepří-
tomný oponent hodnotil disertační práci kladně. V tomto případě se posudek nepří-
tomného oponenta čte. Přítomen musí být alespoň jeden oponent.
i) Obhajoba zpravidla netrvá déle než dvě hodiny.
j) Na veřejném zasedání při obhajobě disertační práce se postupuje zpravidla takto:
a. předsedající zahájí obhajobu, představí doktoranda, sdělí téma disertační
práce a seznámí komisi s přehledem jeho publikovaných vědeckých prací, resp.
jím vytvořených architektonických děl,
b. doktorand přednese v cca 15minutovém referátu cíle, použité metody, postup
řešení a hlavní výsledky své disertační práce,
c. školitel seznámí komisi se svým stanoviskem k obhajované disertační práci a k
průběhu studia doktoranda,
d. oponenti přednesou podstatný obsah svých posudků,
e. doktorand zaujme stanovisko k posudkům oponentů, zejména k námitkám,
připomínkám a dotazům,
f. předsedající zahájí diskusi, které se mohou zúčastnit všichni přítomní.
k) V rámci neveřejného zasedání zhodnotí komise pro obhajobu disertační práce za
účasti oponentů a školitele obhajobu disertační práce a v tajném hlasování členů
komise rozhodne o jejím výsledku. K úspěšné obhajobě disertační práce je zapotřebí
většiny kladných hlasů všech členů komise. Po rozhodnutí o výsledku se komise
usnáší většinou hlasů na odůvodnění rozhodnutí. S rozhodnutím a jeho odůvodně-
ním je doktorand ihned seznámen.
l) O obhajobě disertační práce je veden protokol, jehož přílohou jsou posudky opo-
nentů. Závěry komise pro obhajobu disertační práce obsahují rovněž stanovisko k
tezím disertační práce a případné požadavky na úpravy pro jejich publikaci. Formu
protokolu stanoví směrnice rektora.
m) O obhajobě disertační práce informuje předseda komise oborovou radu a děkana
fakulty (čl. 48 odst. 8 Studijního a zkušebního řádu VUT).
113
Oddíl č. 20
Ukončení studia
1. Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v doktorském studijním programu.
Dnem řádného ukončení studia je den, kdy byla obhájena disertační práce. Absolventu
doktorského studijního programu náleží doklad o ukončení studia, tj. vysokoškolský
diplom a dodatek k diplomu.
2. Studium se dále ukončuje:
a) zanecháním studia - rozhodne-li se doktorand studia zanechat, oznámí své rozhod-
nutí písemně děkanovi fakulty. Pokud doktorand v rámci studia přijal závazky vyplý-
vající z řešení projektů, hlavní nebo doplňkové činnosti definované smluvním vzta-
hem, je povinen tento smluvní vztah vypořádat a řádně ukončit,
b) na návrh oborové rady pro neplnění studijních povinností,
c) neodevzdáním disertační práce do sedmi let (viz čl. 9, odst. 6 této směrnice) od
zahájení studia (viz čl. 18, odst. 6 této směrnice),
d) nenastoupením do studia po přerušení,
e) vyloučením ze studia,
f) odnětím akreditace studijního programu,
g) zánikem akreditace studijního programu.
3. Na postup při rozhodování podle odstavce 2 b) – 2 e) se vztahuje § 68 zákona.
Oddíl č. 21
Dokumentace o studiu
1. Dokumentace o studiu je vedena v písemné formě a uchovává se po dobu 10 let od ukon-
čení studia.
2. Základní dokumentaci tvoří materiály z přijímacího řízení, ISP, roční hodnocení, protokol o
SDZ a obhajobě disertační práce, rozhodnutí o přerušení studia a opětovném zápisu, roz-
hodnutí o ukončení studia, zápisy o disciplinárním řízení, případně další materiály náležící
do matriky studentů ve smyslu §88 zákona č.111/1998 Sb. o vysokých školách. Součástí
dokumentace o studiu je závěrečná práce a teze disertační práce. Dokumentace o studiu
je součástí Informačního systému VUT v Brně.
114
Oddíl č. 22
Pochvaly a ocenění
1. Za vynikající výsledky ve vědeckovýzkumné, odborné a tvůrčí činnosti během studia může
děkan studentovi udělit mimořádnou odměnu. Podkladem je hodnocení a kontrola DSP –
viz Oddíl č. 11 této směrnice.
Oddíl č. 23
Doktorské stipendium a mimořádné stipendium v DSP
1. Je upraveno směrnicí č. 6 děkana FA VUT v Brně pro udělování stipendií pro dané období
akademického roku.
2. Minimální výši doktorského stipendia pro doktorandy v prezenční formě studia a mimo-
řádné stipendium v DSP stanovuje děkan FA VUT v Brně Rozhodnutím pro daný akade-
mický rok.
Oddíl č. 24
Přechodná a závěrečná ustanovení
1. Tato směrnice nabývá účinnosti dnem 1. září 2015.
2. Současně se ruší Směrnice děkana Fakulty architektury VUT v Brně č. 5 pro studium v dok-
torském studijním programu ze dne 1. září 2014.
3. Doktorand, který nastoupil do doktorského studia v akademickém roce 2014/2015 musí
mít před přihlášením ke SDZ složeny všechny zkoušky a 1 publikační výstup (typu příspě-
vek na konferenci, semináři, nebo workshopu, vystavená práce související s tématem
doktorského studia a publikování odborného článku v českém nebo zahraničním odbor-
ném periodiku s autorským podílem 100 % nebo více výstupů s celkovým součtem autor-
ských podílů doktoranda v hodnotě 100 % a 1 publikační výstup (typu odborná mono-
grafie, kapitola v odborné monografii, publikování příspěvku v recenzovaném sborníku,
jako autor, nebo spoluautor). Tuto skutečnost musí doktorand doložit (např. výpisem z
Informačního systému VUT, přiloženým separátem článku s odkazem na databáze, kde je
článek uveden apod.) a 1 odbornou nebo grantovou aktivitu (typu organizace výstav,
workshopů, podání nebo zpracování juniorských grantů (PsV, IRP, MŠMT apod.) na úrovni
řešitele nebo spoluřešitele, studijní pobyt v zahraničí).
4. Doktorand, který nastoupil do doktorského studia v akademickém roce 2012/2013 a dříve
musí mít před přihlášením ke SDZ složeny všechny zkoušky a publikován nebo přijat k
publikování 1 publikační výstup (typu odborná monografie, kapitola v odborné mono-
grafii, publikování příspěvku v recenzovaném sborníku, jako autor, nebo spoluautor). Tuto
115
skutečnost musí doktorand doložit (např. výpisem z Informačního systému VUT, přilože-
ným separátem článku s odkazem na databáze, kde je článek uveden apod.).
5. Doktorand, který vykonal SDZ do 1. 9. 2015 s hodnocením „prospěl“, musí mít před ode-
vzdáním doktorské disertační práce publikované minimálně 3 publikační výstupy. Tuto
skutečnost musí doktorand doložit (např. výpisem z Informačního systému VUT, přilože-
ným separátem článku s odkazem na databáze, kde je článek uveden apod.).
6. V případě kolize ustanovení této směrnice s ustanoveními předpisů upravujících studium
v DSP před její účinností se postupuje tak, aby doktorand v přechodném období neutrpěl
újmu.
doc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc.
děkan FA VUT v Brně
116
STIPENDIJNÍ ŘÁD VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ ze dne 1. září 2012
ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
Článek 1
Úvodní ustanovení
Tento Stipendijní řád Vysokého učení technického v Brně je podle § 17 odst. 1 písm. g) zákona
č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých
školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), vnitřním předpisem Vysokého učení
technického v Brně (dále jen „VUT“) a obsahuje pravidla pro přiznávání stipendií studentům v
bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech uskutečňovaných na VUT.
Článek 2
1. Studentům se přiznávají tato stipendia:
a) prospěchové stipendium,
b) mimořádné stipendium,
c) doktorské stipendium,
d) ubytovací stipendium a
e) sociální stipendium.
2. O stipendiích podle čl. 3 až 7 rozhoduje děkan fakulty, která zajišťuje organizační a právní
stránku uskutečňování studijního programu a na níž jsou studenti tohoto studijního
programu zapsáni (dále jen „kmenová fakulta“). Přiznává stipendium prospěchové, mimo-
řádné nebo stipendium doktorské.
3. O ubytovacím stipendiu rozhoduje a přiznává je podle § 91 odst. 2 písm. e) zákona z pově-
ření rektora prorektor pro studium a záležitosti studentů; organizační stránku zajišťuje
Centrum výpočetních a informačních služeb VUT, za právní stránku odpovídá Útvar studij-
ních záležitostí rektorátu VUT.
117
4. Rozhodnutí o stipendiích lze studentům do vlastních rukou doručovat přímo na kmenové
fakultě nebo poštou. Rozhodnutí je doručeno dnem jeho převzetí, dnem odepření zásilku
převzít nebo uplynutím tří dnů od jejího uložení na poště. Nepodaří-li se rozhodnutí doru-
čit, je vyvěšeno na úřední desce kmenové fakulty. Datum jeho vyvěšení je dnem jeho
doručení.
5. Pro účely tohoto řádu se za kmenovou fakultu považuje i vysokoškolský ústav podílející se
na uskutečňování studijního programu a za děkana ředitel tohoto vysokoškolského
ústavu.
ČÁST DRUHÁ STIPENDIA PRO STUDENTY BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ
Článek 3
Prospěchové stipendium
1. Studentovi bakalářského nebo magisterského studijního programu, který v předcházejí-
cím akademickém roce nebo ve stanovené etapě studia dosáhl vynikajících studijních
výsledků, bude přiznáno prospěchové stipendium. Výši prospěchového stipendia stanoví
děkan podle počtu studentů, kteří splnili podmínky pro prospěchové stipendium a kterým
bylo prospěchové stipendium přiznáno, a podle objemu disponibilních finančních pro-
středků. Prospěchové stipendium se stanovuje na základě váženého studijního průměru
(čl. 14 Studijního a zkušebního řádu VUT). Podrobnosti stanoví směrnice děkana.
2. Prospěchové stipendium se vyplácí po dobu akademického roku, nestanoví-li směrnice
děkana jinak. Termíny vyplácení stipendia stanoví rektor.
3. Prospěchové stipendium se přestává vyplácet za měsíc, ve kterém:
a) student přerušil nebo ukončil studium,
b) bylo zjištěno, že student prokazatelně neplní studijní povinnosti,
c) nabylo právní moci rozhodnutí o uložení sankce za disciplinární přestupek.
Článek 4
Mimořádné stipendium
4. Mimořádné stipendium je stipendium jednorázové, které lze přiznat zejména:
a) za vynikající studijní výsledky během celého studia,
b) za práci a významné vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí
výsledky,
118
c) za vynikající sportovní výsledky, zejména v souvislosti s reprezentací VUT,
d) za významnou činnost konanou ve prospěch fakulty, VUT a akademické obce,
e) jako výpomoc v mimořádné tíživé sociální situaci.
1. Mimořádné stipendium může být přiznáno na podporu studia v zahraničí v rámci
programu podporovaného VUT.
2. Mimořádné stipendium se zpravidla přiznává na žádost studenta nebo na návrh vedou-
cího zaměstnance příslušné katedry nebo ústavu.
3. Mimořádné stipendium lze přiznat i opakovaně.
4. Výši mimořádného stipendia stanoví děkan podle počtu studentů, kteří splnili podmínky
pro mimořádné stipendium a kterým bylo mimořádné stipendium přiznáno, a podle
objemu disponibilních finančních prostředků.
ČÁST TŘETÍ STIPENDIA PRO STUDENTY DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ
Článek 5
Doktorské stipendium
1. Studentovi v prezenční formě studia v doktorském studijním programu se přiznává dok-
torské stipendium. Minimální výši doktorského stipendia stanoví vnitřní norma děkana
fakulty nebo ředitele vysokoškolského ústavu vydaná pro daný akademický rok.
2. Na návrh školitele a po souhlasu příslušné oborové rady může děkan výjimečně přiznat
doktorské stipendium v prvním roce po skončení standardní doby studia.
3. Výši doktorského stipendia stanoví děkan podle počtu studentů, kteří splnili podmínky pro
doktorské stipendium a kterým bylo doktorské stipendium přiznáno, a podle objemu
disponibilních finančních prostředků s přihlédnutím zejména k:
a) dosaženým studijním výsledkům,
b) dosaženým výsledkům vědecké, umělecké nebo další tvůrčí činnosti studenta a jejich
prezentace,
c) délce předchozí odborné praxe,
d) pedagogickým a dalším aktivitám na VUT.
Výši stipendia lze měnit i během akademického roku.
4. Doktorské stipendium se vyplácí po dobu akademického roku. Termíny výplaty stanoví
rektor.
119
5. Doktorské stipendium se přestává vyplácet za měsíc, ve kterém:
a) student přerušil nebo ukončil studium,
b) bylo zjištěno, že student prokazatelně neplní studijní povinnosti,
c) nabylo právní moci rozhodnutí po uložení sankce za disciplinární přestupek.
Článek 6
Mimořádné stipendium
1. Studentům doktorských studijních programů lze za významnou činnost konanou ve pro-
spěch fakulty, VUT a akademické obce nebo za vynikající studijní výsledky a výsledky
v jejich vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti přiznat jednorá-
zově nebo opakovaně mimořádné stipendium.
2. Studentům doktorských studijních programů může být přiznáno mimořádné stipendium
určené na podporu studia v zahraničí v rámci programu podporovaného VUT.
3. Výši mimořádného stipendia stanoví děkan podle počtu studentů, kteří splnili podmínky
pro mimořádné stipendium a kterým bylo mimořádné stipendium přiznáno, a podle
objemu disponibilních finančních prostředků.
ČÁST ČTVRTÁ MIMOŘÁDNÁ STIPENDIA VYPLÝVAJÍCÍ ZE SMLUV NA ŘEŠENÍ ÚKOLŮ VÝZKUMU A VÝVOJE
Článek 7
Studentům zejména doktorských studijních programů lze přiznat jako mimořádné stipendium
též stipendium vyplývající ze smluv uzavřených mezi VUT a právnickou osobou poskytující úče-
lové prostředky na řešení úkolů výzkumu a vývoje.
ČÁST PÁTÁ MIMOŘÁDNÉ STIPENDIUM PŘIZNANÉ REKTOREM
Článek 8
1. Za významnou činnost konanou ve prospěch VUT nebo jako součást ceny rektora může
rektor přiznat studentům jednorázové stipendium. Výši tohoto stipendia stanoví rektor
podle počtu přiznaných stipendií a podle objemu finančních prostředků.
120
2. Rektor může přiznat na žádost studenta mimořádné stipendium v případě výrazného osla-
bení nebo ztráty schopností studenta nebo jeho rodiny pokrýt náklady spojené s jeho
studiem nebo plnit studijní povinnosti z důvodu náhlých a významných změn v životě stu-
denta nebo jeho rodiny. Výši stipendia a kritéria stanoví vnitřní norma VUT.
3. Rektor může přiznat studentům stipendium v dalších případech hodných zvláštního
zřetele, a to i bez žádosti. Stipendium schvaluje kolegium rektora.
ČÁST ŠESTÁ UBYTOVACÍ STIPENDIUM
Článek 9
1. Ubytovací stipendium může být přiznáno studentovi, který:
a) je studentem bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu
v prezenční formě studia,
b) studuje v prvním studijním programu nebo ve studijním programu na něj navazují-
cím, nebo přestoupil z jednoho studijního programu do jiného a předchozí studium
mu bylo uznáno, nebo studijní program předcházející aktuálnímu studijnímu pro-
gramu ukončil zanecháním tohoto studia písemným ohlášením do 31. října téhož
roku, kdy se do něho zapsal; v případě souběžně studovaných programů je studen-
tovi přiznáno nejvýše jednou, a to v tom studijním programu, ve kterém byl do studia
zapsán dříve,
c) nepřekročil standardní dobu studia ani v žádném ze souběžně studovaných studij-
ních programů,
d) je státním občanem České republiky nebo je osobou, která má na území České
republiky povolený trvalý pobyt, nebo je státním příslušníkem členského státu
Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském
prostoru (Islandu, Norska, Lichtenštejnska) nebo Švýcarské konfederace,
e) není studentem studujícím v rámci:
− zahraniční rozvojové pomoci (vládní stipendista) a mezinárodních smluv,
− programu AKTION a CEEPUS,
f) nemá místo trvalého pobytu v okresech Brno-město a Brno-venkov.
2. Ubytovací stipendium může být přiznáno z dalších důvodů zvláštního zřetele hodných i v
případě, že student nesplňuje jednu nebo více podmínek uvedených v odstavci 1.
121
Článek 10
1. Podkladem pro přiznání ubytovacího stipendia jsou údaje zjištěné z Matriky studentů.
2. Ubytovací stipendium se přiznává na základě žádosti studenta; termín, formu a způsob
podávání žádosti stanoví rektor směrnicí pro příslušný akademický rok.
Článek 11
1. Výši ubytovacího stipendia stanovuje rektor. Výše ubytovacího stipendia je dána poměrem
objemu finančních prostředků na ubytovací stipendia a počtem studentů, kterým bylo
podle čl. 9 ubytovací stipendium přiznáno.
2. Výplaty ubytovacích stipendií jsou prováděny zpětně ve čtyřměsíčních intervalech.
ČÁST SEDMÁ SOCIÁLNÍ STIPENDIUM
Článek 12
1. Sociální stipendium se přiznává studentům, kteří mají nárok na přídavek na dítě podle §
17 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, jestliže
rozhodný příjem v rodině zjišťovaný pro účely přídavku na dítě nepřevyšuje součin částky
životního minima rodiny a koeficientu 1,5. Stipendium ve výši 1 620 Kč se přiznává po stan-
dardní dobu studia na deset měsíců v akademickém roce.
2. Nárok na stipendium prokazuje student písemným potvrzením vydaným na jeho žádost
orgánem státní sociální podpory, který přídavek přiznal, že příjem rodiny zjišťovaný pro
účely přídavku na dítě za kalendářní rok uvedený v potvrzení nepřevýšil součin částky
životního minima rodiny a koeficientu 1,5. Potvrzení pro účely přiznání stipendia platí po
dobu 21 měsíců od uplynutí roku, za který byl příjem rodiny zjišťován. Nárok na stipen-
dium může student uplatnit za určité časové období pouze jednou.
3. Žádost o sociální stipendium student podává nejpozději do jednoho měsíce ode dne
zápisu do studia, pokud mu nebyl přídavek na dítě podle § 17 zákona č. 117/1995 Sb., o
státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů přiznán po zápisu do studia; v tomto
případě může podat žádost kdykoliv v průběhu akademického roku.
4. Nezbytnou náležitostí žádosti o sociální stipendium je závazek studenta informovat nepro-
dleně studijní oddělení fakulty o případné změně v přiznání přídavku na dítě.
5. Termíny vyplácení sociálního stipendia stanovuje směrnice rektora.
122
ČÁST OSMÁ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 13
Výplaty stipendií jsou prováděny bezhotovostně. Student je povinen pro tento účel uvést do
informačního systému své bankovní spojení. Pro výplatu všech typů stipendií je student povi-
nen užívat pouze jeden bankovní účet. Za správnost bankovního účtu v informačním systému
VUT, na který jsou vyplácena stipendia studenta, je plně odpovědný příslušný student.
Článek 14
Závěrečná ustanovení
6. Zrušuje se Stipendijní řád VUT registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy
dne 22. srpna 2006 pod čj. 16 396/2006-30, ve znění pozdějších změn.
7. Tento řád byl podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona schválen Akademickým senátem VUT dne
22. 5. 2012.
8. Tento řád podle § 36 odst. 4 zákona nabývá platnosti dnem registrace Ministerstvem škol-
ství, mládeže a tělovýchovy.
9. Tento řád nabývá účinnosti od akademického roku 2012/13.
doc. Dr. Ing. Petr Hanáček, v. r.
předseda Akademického senátu
prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, dr. h. c., v. r.
rektor
123
směrnice č. 6 děkana Fakulty architektury VUT v Brně
PRO UDĚLOVÁNÍ STIPENDIÍ PRO OBDOBÍ 01.09.2015 – 31.08.2016
Oddíl č. 1
Úvodní ustanovení
Směrnice děkana Fakulty architektury VUT v Brně pro udělování stipendií (dále jen směrnice)
doplňuje Stipendijní řád Vysokého učení technického v Brně jako vnitřní předpis k udělování
stipendia na Fakultě architektury VUT v Brně.
Oddíl č. 2
Prospěchové stipendium
1. Prospěchové stipendium se na FA studentům BSP a MSP neuděluje.
Oddíl č. 3
Mimořádné stipendium
1. Mimořádné stipendium se na FA studentům v BSP a MSP uděluje v případech, které uvádí
Stipendijní řád VUT v Brně (část druhá, čl. 4)
2. Formou mimořádného stipendia se na FA pravidelně odměňují:
nejlepší bakalářské práce - Cena a odměny děkana FA,
nejlepší bakalářské práce - Ceny a odměny nezávislé poroty,
nejlepší diplomová práce - Cena a odměny děkana FA,
nejlepší diplomové práce - Ceny a odměny nezávislé poroty,
nejlepší zpráva ze zahraničního studijního pobytu.
3. Mimořádné stipendium může být rovněž přiznáno na podporu studia v zahraničí v rámci
programu podporovaného FA VUT v Brně.
Oddíl č. 4
Doktorské stipendium
124
1. Základní ustanovení
V souladu se Stipendijním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana č. 5/2015 pro studium v
doktorském studijním programu 2015/2016 (dále jen DSP) se pro doktorandy v prezenční
formě studia stanovuje Rozhodnutím děkana pro příslušný akademický rok, minimální
výše doktorského stipendia. Tato směrnice dále stanovuje podmínky pro přiznání mimo-
řádného stipendia studentům DSP v prezenční formě studia za výsledky v jejich tvůrčí a
výzkumné činnosti. Výše stipendia je stanovena na základě výše dotace na stipendia
studentů doktorského studijního programu z MŠMT.
Termíny výplaty doktorského stipendia jsou stanoveny na začátku každého akademického
roku a jsou zveřejněny na nástěnce děkanátu FA.
Doktorand v průběhu studia může bez jeho přerušení absolvovat studijní pobyt na zahra-
niční univerzitě, nebo na zahraničním vědecko-výzkumném pracovišti v souladu se zamě-
řením a tématem disertační práce. Stipendium je doktorandovi přiznáno v plné výši v pří-
padě, že doba trvání stáže nepřekročí 6 měsíců. Při stážích v délce převyšující dobu 6 mě-
síců doktorand stipendium nepobírá po celou dobu stáže.
2. Mimořádné stipendium v DSP
Hodnocení studentů DSP za jejich tvůrčí a výzkumnou činnost je dáno zvyšováním kvality
a úrovně DSP v souladu s doporučením Akreditační komise a Dlouhodobým záměrem FA
VUT v Brně. Dalším podstatným důvodem hodnocení je motivace studentů DSP k vyšší
publikační, odborné a grantové aktivitě.
3. Za vynikající výsledky ve vědecko-výzkumné, odborné a tvůrčí činnosti během studia může
děkan fakulty udělit doktorandovi mimořádnou odměnu ve smyslu čl. 6 Stipendijního řádu
VUT v Brně. Podkladem k rozhodování bude ročníkové Hodnocení a kontrola DSP ve
smyslu Oddílu č. 11. Směrnice děkana č. 5 pro studium v DSP.
4. Mimořádné stipendium může být doktorandovi v prezenční formě studia vyplaceno i
v případě krátkodobého studijního či výzkumného výjezdu na jinou zahraniční univerzitu
nebo na zahraničním vědecko-výzkumném pracovišti. Výše stipendia se bude odvíjet od
míry za individuální přístup u doktoranda ke studiu a jeho publikačním výsledkům a bude
úměrná dostupným prostředkům.
Oddíl č. 5
Závěrečné ustanovení
1. Tato Směrnice nabývá účinnosti dnem 1. září 2015.
2. Současně se ruší Směrnice č. 6 děkana Fakulty architektury pro udělování stipendií na FA
VUT v Brně ze dne 1. září 2014.
125
DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ ze dne 23. května 2008
Článek 1
Úvodní ustanovení
1. Tento Disciplinární řád pro studenty Vysokého učení technického v Brně (dále jen
„Disciplinární řád“) je podle § 17 odst. 1 písm. h) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách
a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších
předpisů, (dále jen „zákon“) vnitřním předpisem Vysokého učení technického v Brně (dále
jen „VUT“).
2. Disciplinárním přestupkem je podle § 64 zákona zaviněné porušení povinností
stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy VUT a jeho součástí.
Článek 2
Projednávání disciplinárního přestupku
1. Disciplinární přestupek studenta projednává disciplinární komise fakulty, na níž je student
zapsán; disciplinární přestupek studenta, který není zapsán na žádné fakultě, projednává
Disciplinární komise VUT (dále jen „disciplinární komise“).
2. Disciplinární komise je šestičlenná a funkční období jejích členů je dvouleté. Členství je
nezastupitelné.
3. Osoba oprávněná jmenovat členy disciplinární komise jmenuje zároveň předsedu
disciplinární komise a tajemníka. Tajemník vykonává organizační a administrativní úkony
nutné pro zabezpečení činnosti disciplinární komise. Tajemník zejména vykovává funkci
pořizovatele zápisu z jednání disciplinární komise.
4. Jednání disciplinární komise svolává písemně nejpozději 7 dní předem její předseda.
Disciplinární komise zasedá podle potřeby. Disciplinární komise je usnášeníschopná, je-li
přítomna alespoň nadpoloviční většina jejích členů.
5. Část jednání disciplinární komise, kdy je zjišťován skutkový stav věci, je veřejná.
6. Studentovi, jehož disciplinární přestupek má být projednán, musí být předvolání doručeno
do vlastních rukou alespoň se čtrnáctidenním předstihem. Předvolání lze studentovi do
vlastních rukou doručovat
126
a) přímo na fakultě, která zajišťuje organizační a právní stránku uskutečňování
studijního programu a na níž jsou studenti tohoto studijního programu zapsáni,
nebo
b) přímo na vysokoškolském ústavu podílejícím se na uskutečňování studijního
programu, nebo
c) poštou.
Předvolání je doručeno dnem jeho převzetí, dnem odepření zásilku převzít nebo
uplynutím tří dnů od jejího uložení na poště. Nepodaří-li se předvolání doručit, je
vyvěšeno na úřední desce fakulty a v případě, že student není zapsán na žádné fakultě,
na úřední desce VUT. Datum jeho vyvěšení je dnem jeho doručení.
7. O návrhu sankce rozhoduje disciplinární komise hlasováním. Návrh je přijat, získá-li
většinu hlasů všech členů disciplinární komise. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas
předsedy.
8. O jednání disciplinární komise pořizuje tajemník zápis, do kterého se zaznamenávají
skutečnosti relevantní pro rozhodnutí o uložení sankce. Přítomný student se má právo k
nim vyjádřit. Zápis podepisuje předseda disciplinární komise a tajemník, který odpovídá
za jeho úplnost a správnost.
Článek 3
Závěrečná ustanovení
1. Zrušuje se Disciplinární řád pro studenty VUT v Brně registrovaný Ministerstvem školství,
mládeže a tělovýchovy dne 22. srpna 2006 pod č.j. 16 396/2006-30.
2. (2) Tento Disciplinární řád pro studenty VUT v Brně byl v souladu s § 9 odst. 1 písm. b)
zákona schválen Akademickým senátem VUT dne 6. května 2008.
3. Tento Disciplinární řád pro studenty VUT v Brně nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona
dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
4. Tento Disciplinární řád pro studenty VUT v Brně nabývá účinnosti dnem nabytí platnosti.
doc. RNDr. Josef Dalík, CSc., v. r.
předseda Akademického senátu
prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, v. r.
rektor
127
Studijní skupiny 2015/2016
1. ročník BSP
I. skupina II. skupina III. skupina IV. skupina
1. Babik Pavol Hrončeková Barbora Lukáš Adrian Stavař Adam
2. Bardina Daria Hošek Milan Mach Karel Stehlík Daniel
3. Bartlová Lucie Hudínková Veronika Malinková Markéta Sukopová Dagmar
4. Bařina Štěpán Illéš Juraj Mandáková Denisa Šimurdová Magdaléna
5. Bilasová Markéta, Mgr. Ivkovičová Natálie Matějíček Jakub Šindlář Josef
6. Blechová Lenka Juřicová Magdaléna Mateová Klára Šoborová Adéla
7. Brunová Susanna Khaver Anna Menšík Daniel Španiller Jiří
8. Bučková Anna Klingová Zuzana Mikulová Marie Štecová Dominika
9. Buzová Magdaléna Kolářová Barbora Mokrášová Nina Šutvajová Zuzana
10. Čechová Alžbeta Kotek Petr Mžiková Michaela Šváb Viktor
11. Červeňová Mária Kotlabová Anna Navrátil Zdeněk Ťažiar Marek
12. Doubrava Šimon Kousalová Barbora Nemec Martin Titz David
13. Dufková Barbora Krejčí Johana Olbertová Miriam Trlicová Martina
14. Feriancová Laura Křenek Roman Ondruch Matěj Truncová Eva
15. Fojtová Lucie Křížová Lucie Pešková Jitka Vaculík David
16. Gilar Tomáš Kubová Marianna Pešková Klára Valová Veronika
17. Gomboš Michal Kučmínová Ema Pchálek Arnošt Vicanová Nela
18. Habartová Vendula Kudličková Kateřina Přibyl Jan Vlková Agáta
19. Hanák Dominik Lackovičová Lenka Přikrylová Monika Vršanová Dominika
20. Handl Dominik Lamačková Zuzana Richterová Nataša Vymazalová Tereza
21. Handlíř Tomáš Lanžhotská Klára Rozsypal Petr Vymětal Bedřich
22. Hemková Eliška Laslová Martina Rušarová Eva Walterová Klára
23. Hertelová Viola Leznarová Kateřina Slámová Nikola Záděrová Lucie
24. Horáková Alžběta Lučková Diana Stachová Anna Zádrapová Lucie
25. Zhoř Přemysl
128
2. ročník BSP
I. skupina II. skupina III. skupina
1. Alexová Jitka Krivchenkov Yaroslav Pavlásková Lenka
2. Bednařík Matěj Kropšová Zuzana Pisarčík Ľubomír
3. Bolcek Roman Kubíčková Karolína Ptáček Matouš
4. Brahmi Jakub Kučera Vít Ptáčník Martin
5. Bulková Katarína Kučírková Veronika Rapušáková Jasna
6. Domiňáková Michaela Kuklínková Nela Skrušný Petr
7. Drbal Jaroslav Kůřil Filip Smrček Petr
8. Drgala Andrej Kysela Vladimír Solár Michal
9. Falathová Katarína Lazor Matúš Šana Václav
10. Frimmel Martin Ligasová Lucia Šmídová Lucie
11. Hejkal Václav Mačková Klára Šperlová Zuzana
12. Hermanová Ada Menšík David Štrba Šimon
13. Hodek Pavel Menšíková Kateřina Štuříková Blanka
14. Hronovská Táňa Moravčíková Kristína Tomaschek Adam
15. Husárová Anette Mottl Marcel Urbášek Jan
16. Jankovichová Ludmila Munková Karolína Valíčková Hana
17. Javůrková Terezie Muzikářová Veronika Vepřková Adéla
18. Jurková Kristýna Nekolná Alena Wojtek Tomáš
19. Káčerová Ivica Netrefová Klára Závacká Paulína
20. Kapraľová Kristína Pacolová Kateřina Zobačová Eliška
21. Karásková Natálie Pagáč Martin Žvak Ondřej
22. Kóňová Patrícia
129
3. ročník BSP
I. skupina II. skupina III. skupina IV. skupina
1. Al-Gibury Hanin Hrušková Ludmila Maloň Marek Štrejbarová Pavlína
2. Ambrosová Katarína Hudečková Kristína Malůšek Jan Tučková Markéta
3. Bakalíková Veronika Jetelina Martin Marečková Kateřina Turčanová Terézia
4. Belšíková Hana Juránek Marek Měřínský Michal Uherková Ivona
5. Burešová Karolína Kala Josef Mokrá Lucie Uhrová Kristýna
6. Bušová Kateřina Karaba Lukáš Mráz Ondřej Václavíková Lucie
7. Cihlář Jan Kobyliaková Tatiana Müllerová Markéta Váchová Veronika
8. Czapek Jakub Kopiláková Zuzana Ochotná Barbora Vinklárková Eliška
9. Čánský Pavel Kovalová Mária Panáčková Miroslava Vítek Filip
10. Čenovská Kateřina Kovaříková Petra Porubská Dominika Vítková Kateřina
11. Černeyová Natália Křídová Nikola Promna Denisa Vítková Kateřina
12. Čížová Gabriela Kubovič Marko Rábeková Katarína Vlček Marek
13. Daňová Veronika Kučavík Patrik Severová Anna Vlková Kateřina
14. Darda Lukáš Kuklová Alexandra Schieferdecker Jan Voráčová Michaela
15. Formánek Jakub Kuric Alexander Schleider Jan Vrzgula Lukáš
16. Fučíková Jarmila Langnerová Karolina Slouková Hana Zachrlová Martina
17. Fuchs Filip Lenčéšová Lenka Soviš Vladimír Zámečníková Barbora
18. Heralecký Vojtěch Ličko Peter Bc. Stibůrková Nikola Zatloukal David
19. Hoffová Monika Livovská Lucia Šellongová Slavka Zatloukalová Denisa
20. Holíková Petra Lososová Ivana Šlesingerová Veronika Zavřelová Jana
21. Kačmář Filip Lysá Karolína Šmeidlerová Adéla Zbellová Zuzana
22. Machainová Eva Zvolská Tereza
23. Malíková Marieta Žáková Michaela
130
4. ročník BSP
I. skupina II. skupina III. skupina
1. Amoussa Jasmína Kalouda Petr Poláková Katarína
2. Bartoňková Barbara Kaňovský Adam Potůčková Kristýna
3. Bauer Karel Kekel Roman Půček Ondřej
4. Blažíčková Kristýna Klaška Martin Remišová Lenka
5. Bocán Matúš Kopcová Monika Richterová Veronika
6. Bomberová Eva Kozák Jan Sazama Martin
7. Boušková Linda Koževnikovová Natálie Střeštíková Vendula
8. Burian Vít Križanovská Ivana Svíbová Tereza
9. Černá Tereza Kumstátová Nikola Svoboda Marek
10. Černo Michal Kyška Stanislav Šafarčík Martin
11. Dočekalová Veronika Levíčková Lenka Šebová Petra
12. Dolinová Zuzana Májek Jan Šestáková Petra
13. Egrt Martin Marek Vojtěch Ševčíková Alžběta
14. Filáková Zuzana Martinčeková Jaroslava Šiarny Lukáš
15. Frolík Jakub Mezei Peter Štýbnar Vojtěch
16. Galková Ivana Moráviková Patrícia Timonina Eliya
17. Hajšelová Katarína Mrlíková Markéta Tomcová Barbora
18. Hanžl Jakub Mrlinová Lucie Ugwitz Martin
19. Helešic David Musálek Filip Uřídilová Valentýna
20. Heřmanský Pavel Mušková Mária Vala Jiří
21. Horčičková Anastázie Novotník Adam Valíček Martin
22. Hudec Adam Obrusníková Magdalena Vik Ondřej
23. Chlad Roman Očadlíková Veronika Vostalová Helena
24. Chovančík Radek Patočková Martina Zelníčková Tereza
25. Jakubík Marek Pavlíková Iveta Zlámal Filip
26. Jankových Lucie Pavlovská Romana Ema
131
1. ročník MSP
I. skupina II. skupina III. skupina IV. skupina
1. Adamus Jan Horňasová Tereza Lichtnerová Eliška Schweizerová Tabea
2. Babka Tomáš, Ing. Iepur Ecaterina Malík Lukáš Slováček Jakub
3. Balaščáková Petra Ildža Lukáš Malý Filip Sluková Marianna
4. Baťková Kateřina Jánsky Matúš Melichárková Karolína Spáčilová Ingrid
5. Bělica Ondřej Jindrák Matěj Mihaľák Peter Staroňová Lenka
6. Buryová Tereza Juráš Ján Mihalco Jan Stejskal Ivo
7. Kateřina Červinková Juríčková Barbora Miková Karolína Sýkorová Alexandra
8. Čučka Pavel Kažimír Oliver Moutelíková Veronika Sysel Tomáš
9. Čulenová Martina Kinnert Filip Mrázková Iva Šandera Lumír
10. Daniel Jáchym Kisová Barbora Mrkvicová Petra Šašinka Jaromír
11. Dohnalová Kamila Koťová Marie Müllerová Aneta Šatalíková Anna
12. Domčíková Radka Koudelková Tereza Nováková Natalie Ševčíková Veronika
13. Dorňáková Monika Krajan Viktor Novotný Ondřej Šimoník Luděk
14. Drnovská Adéla Krátka Barbora Pástor Matúš Štancl Michal
15. Dušková Barbora Krůpa Miloslav, Ing. Peklanský Matúš Šumbera Roman
16. Ertl Jakub Kříž Marek Plášková Karolína Švancarová Kristýna
17. Feňo Radomír Kudelová Barbora Preininger Petr Teplá Tereza
18. Figlovská Petra Kupka Tomáš Procházková Gabriela Tomanová Jana
19. Filo Karol Kůs Martin Provázková Petra Trojanová Kristýna
20. Gabriel Michael Kuznetcova Anna Půžová Lenka Tvrdá Veronika
21. Gutmanová Daniela Kvaššay Lukáš Rolinc Jan Vazhnenko Anna
22. Halinár Matej Kvietková Veronika Řehořová Martina Vrabcová Anežka
23. Hašlová Silvie Lachman Pavel Saida Ondřej Vu Petra
24. Honzírková Marcela Langer Jan Selnarová Elisabeth Zárubová Veronika
25. Horáčková Markéta Leharová Alexandra
132
2. ročník MSP
I. skupina II. skupina III. skupina IV. skupina
1. Ambrus Adam Iarmolinska Violetta Maťaťa Tomáš Stiborová Ivana
2. Bartoš Karel Ieromenko Alina Matoušek Jaroslav Strnková Markéta
3. Boiko Svitlana Jánošíková Zuzana Mihola Václav Struhařík Daniel
4. Buganská Petra Jestřábová Lucie Miketová Veronika Szakácsová Diana
5. Čermáková Anna Ježková Tereza Minenko Sergey Szewczyková Aneta
6. Dzianová Hana Koláček Petr Nedbalová Adéla Šafářová Monika
7. Fabián Martin Kolář Vojtěch Nippertová Lucie Šebestová Pavla
8. Foltýn Kryštof Kotova Tetiana Novotná Tereza Šotnarová Jana
9. Franková Tereza Kozubová Markéta Obršál Norbert Švarcová Marie
10. Gábor Tomáš Krajčová Petra Olivíková Barbora Valentová Veronika
11. Gorejová Andrea Křivánek Martin Ottopalová Veronika Valošková Tereza
12. Gregorová Ivana Kubát Jan Palenčar Ondrej Vankušová Katarína
13. Habancová Anežka Kubík Lukáš Pavlasová Lenka Vašut Štěpán
14. Habrovec Lukáš Kuda Daniel Petrová Markéta Vilímková Radka
15. Hartl Aleš Kvapilová Tereza Proisl Daniel Voznicová Denisa
16. Hegrová Kateřina Leitgebová Kristýna Ptáčková Lenka Wilczek Stanislav
17. Hlavičková Alžběta Ličmanová Eva Ráčková Michaela Zámečník Marek
18. Hrubá Lenka Ľuptáková Lenka Sirová Kristýna Zelenková Jitka
19. Chlupová Jana Stepanova Arina Žižková Karolína
2015/16